Archiv Včelařské konference

Už to začíná být zdlouhavé... a přestalo pršet.

Výrobce v návodu definoval (m.j.) kontraindikace i ochrannou lhůtu (viz. můj minulý příspěvet - citace a odkaz). Tudíž nechápu větu: "Ale zde není šalamounsky stanovena."
Polemizuješ stejným způsobem nad návodem k paralenu, brufenu, antibiotikům, ... ... ...?
Domnívám se, že ne - buď jej akceptuješ a dodržuješ, nebo vědomě či nevědomě ne.

Plošné nařizování - opět paralela:
Protestují obyvatelé měst proti plošné deratizaci třeba proto, že mají čivavu, která by se teoreticky mohla vměstnat do deratizační staničky a sežrat jed?

Nebo protestoval někdo proti plošné vakcinaci lišek třeba proto, že se bál, že by jeho děti mohly sníst návnadu? Na druhou stranu - dnes se začíná diskutovat o povinném očkování (dětí), ale až v době, kdy dané choroby přestaly být plošným problémem...

S tím souvisí problém "konzumní med" a problém NN včelaření: Přijde mi to jako diskuse pro diskusi.
Vyjměme z toho ten Gabon: vytočíš med a zakrmíš cukrem (+ něco medu zůstane jak píšeš). A ten cukr bys přeci neměl příští rok vytáčet tak jako tak.
Tak nechápu, co řešíš...?
Pokud krmíš cukrem, měl bys mít technologii takovou, abys jej příští rok nevytáčel. Třeba rotaci nástavků apod. Mřížka nemřížka, Gabon negabon.
A pokud Ti to nevyhovuje, je zde cesta biovčelaření, která nabízí alternativu.
K cukru i ke Gabonu.

Pokud jde o zmiňovanou "exatktní odpověď" - zde je potřeba laboratoř, dotaz bych tedy směřoval na D. Titěru.

Pokud budeme v diskusi pokračovat, dostaneme se k tomu, že léčiva jsou pro jednoduché použití včelaři, že spousta jich u toho nepřemýšlí, že neexistuje obor, kde se za uhynulá zvířata pro lajdáckost chovatele dostává náhrada, že dotace křiví trh, až ke vzdělání a praktickým znalostem státních veterinářů, k tomu co je a není varoamonitoring, ... ... ... Už zbývá jen úlová otázka a máme skoro všechny včelařské debatní evergreeny.
Ano, výborná témata do hospody k pivu - jen mi nějak uniká, kam by diskuse měla dospět; praktický výstup. Navíc to zde bylo již ± tisíckrát... Takže se omlouvám, ale dál se toho již účastnit nebudu.

JD

Díky,
ale pořád ještě tomu nerozumím. Mým cílem bylo utlumit rojovou náladu a zase z toho udělat zpátky produkční včelstvo o těch 3 N. Proč je mám ještě dál rozdělovat? Pokud narazí ty nouzové matečníky nahoře (důkaz že tam není matka), a nová matka začne klást dole, můžu je napřímo spojit (a jak nejlíp) a tím z nich zas udělat hned plnohodnotné včelstvo?
V případě, že dole ta matka nebude, tak rychle spojit, než se tam vyvinou trubčice?
Mám jen pár včelstev a rozkvetla lípa, a pokud všechno neodplavalo s deštěm, doufám ještě i v medovici. Do rozdělení včelstva na víc malých o 1 N se mi moc nechce, to jsem mohl udělat už místo toho přeletáku...
Díky za trpělivost, možná jsem to jen blbě pochopil a nebo si špatně přebral celý princip přeletáku - zkouším to poprvé.
HI



----------------
"Dole asi bude ještě nekladoucí matka.
Takže bych to tam nechal a nahoře bych tam strčil mezidna a roztřídil plod do všech nsátavků rovnoměrně a počkal jak si vychovají matky.
A pak bych podle toho spojoval. "

JD:
Polemizuješ stejným způsobem nad návodem k paralenu, brufenu, antibiotikům, ... ... ...?
Domnívám se, že ne - buď jej akceptuješ a dodržuješ, nebo vědomě či nevědomě ne.
-----------
Jasně že nad tím přemýšlím a čtu návod i kontraindikace.

A taky mě nikdy žádná farmaceutická společnost nenapadla, když jsem si udělal horký šípkový čaj s medem a šel se bez brufenu vypotit.
A ani když jsem někomu jinému doporučil na řeznou ránu náplast a medem místo framykoinu.

Tak jak to je s tím gabonem, můžu mít v úle med, když jej aplikuji. Podle návodu ne.
Tak jak to bylo v roce 2007 když někteří veterináři odmítali předepsat gabon, protože byla ještě snůška a roztoči padali bez ohledu na snůšku.
Kdo měl pravdu - včelaři kteří jej chtěli předepsat, nebo veterinář, který jim jej nepředespal, protože byla ještě snůška a v úlech byl tudíž med?
(MV 2008/1 str.29 v pravo dole)

Tady právě pokračuje po dešti snůška, a když to dobře půjde, tak třeba až do srpna.

Karel

Ahoj, jak psal Karel, podívej se, jestli nahoře narazily matečníky, nebo ne. Od toho de odpíchni. Jestli nahoře stará matka je a dole taky, třeba neoplodněná, nevím nevím jak by to dopadlo při spojení, nemám zkušenost, někdo jiný se musí vyjádřit.

Já jsem koncem května taky chtěl udělat přeleták (poprvé v životě) ale nebylo na to počasí a tak jsem po 3 týdnech vylamování matečníků tu rojivou matku přehodil do oddělku....po čtyřech dnech jsem ji vrátil i s plástem včel, vylámal nouzáky a ejhle, doposud už žádná rojová nálada, žádné krápníkové jeskyně. Ale jsem začátečník, a tak si ze mě pro příště asi moc příklad neber.

(Jinak do rozdělování včelstva na víc malých by se mi taky nechtělo, když priority jsou momentálně o medu).

O přeletáku jsem četl leccos, ale nejvíc se mi líbilo psaní Jana Jindry viz níže:
http://jjvcela.sweb.cz/soubory/VCELY223.html
(odstavec "Zabránění vyrojení")

Ať se daří, Libor.

KaJi:
"A taky mě nikdy žádná farmaceutická společnost nenapadla, když jsem si udělal horký šípkový čaj s medem a šel se bez brufenu vypotit.
A ani když jsem někomu jinému doporučil na řeznou ránu náplast a medem místo framykoinu. "
---
Porovnej s přístupem ("státu") k syfilis, kapavce, tuberkulóze, ... ... ...

----------------

KaJi:
"Kdo měl pravdu - včelaři kteří jej chtěli předepsat, nebo veterinář, který jim jej nepředespal, protože byla ještě snůška a v úlech byl tudíž med?"
---
Ptáš se dobře - ale špatného. Nejsem veterinář... Odpověď bych poptával na http://www.svscr.cz/index.php?art=1...
Nejednotnost přístupu úředníků je ale problém v ČR třeba i na stavebních úřadech atd.

Shodneme-li se, že kupř. rok 2007 byl pro včelaře svým způsobem "přírodní katastrofou" jako třeba "první" povodně na Moravě v roce 1997, je zřejmé, že další "včelařské povodně" budou řešeny efektivněji - stejně jako ty reálné v letech 2002, 2006 či letos. Je to škola života, s vysokým školným - ale tak už to prostě chodí - ne všechno se nechá naučit ve škole.
Předpokládám, že každý včelař, který pochopil, že zejména on má v rukou zdraví svých včelstev, již má v hlavě postup, co by v dělal v obdobném roce s brzkým a vysokým napadením kleštíkem, kdyby mu státní veternář nechtěl "předepsat" Gabon...

----------------
KaJi:
"Tak jak to je s tím gabonem, můžu mít v úle med, když jej aplikuji."

Nechápu, co je na tom nepochopitelného... Vždyť v návodu je to napsané víc než jasně:
"Kontraindikace: Nepoužívá se v době, kdy je ve včelstvech přítomen konzumní med."
Které části této věty přesně nerozumíš...?

JD

Ahoj, klidně mohly hučet i jen kvůli Tvojí předchozí návštěvě. Počkej jeden dva dny. Pokud otevřeš víko nahoře a budouzvedat zadky a bzučet, jsou osiřelé, tak vyměň mezidno za novinya je to. POkud budou klidné a matka tam je, můžeš buď počkat cca max týden, kdy by dole měla matka klást a jestli bude snůška, tak spojení přes noviny není žádný problém, můžeš provést kdykoliv.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?elet?k a ztr?ta matky
> Datum: 17.7.2010 15:08:54
> ----------------------------------------
> Dole asi bude ještě nekladoucí matka.
> Takže bych to tam nechal a nahoře bych tam strčil mezidna a roztřídil plod
> do všech nsátavků rovnoměrně a počkal jak si vychovají matky.
> A pak bych podle toho spojoval.
> Záleží na snůšce.
> A v každém případě taky na tom, jestli jsou opravdu bez matky. Hučení nic
> neznamená. Měly by narazit nouzové matečníky.!!!!
>
> Pokud by byly bez matky a nechaly se být, tak se taky nic nestane.
> Pravděpodobně si vychovají svoji.
>
> Pokud ne, dole bude za chvíli pravděpodobně za chvíli klást matka. A pak se
> dají spojit kdykoli.
>
> Za předpokladu že by byly optavdu bez matky by stálo se podívat po matkách
> z chovu či po zralých matečnících.
>
> Ale v tuto dobu není ztráta matky žádná tragedie, pokud dole je už
> pravděpodobně nová.
> Ale já bych se z toho poučil a vychoval v každém nástavku jednu - oddělků
> na takové průšvihy není nikdy dost.
>
> Karel
>
>
>

díky za radu tak ja ho asi skusim koupit sedlaček ho ma za 4500 a uvidíme na tech mejch 15 včelstev a dobudoucna 40 bude snad stačit.sluneční tavidlo nechci spoustu lidí ho nepreferuje pokut nesvítí sluníčko je kničemu.

Pro ty kdo ho chtějí vyrábět.
http://album.volny.cz/pet.kozlik2010/view.php?album_id=111622&view_page=1&browse_page=0#img
http://album.volny.cz/pet.kozlik2010/view.php?album_id=111622&browse_page=0&view_page=2#img
Uvnitř je podkladový plech nerez - ze sběru. Je tvrdý a dobře se čistí. Podkladová deska je dřevotříska a tu vám vřele nedoporučuji. I když ji důkladně natřete , stejně dělá problémy. Bál jsem se toho makrolonu , ale i když se teplem prověsí nic to neudělá.

mohu-li poradit tak si kupte u vd Ještěd vyviječ páry na tavení vosku z rámečků.Ve slunečním tavidle ať chcete nebo ne zůstává až 30% nevytaveného vosku.U vařáku z ještědu zbytek jen šustí bez vosku a hlavně stojí 1630 kč a dva velké pytle s poštovným,příjde to na polovinu ale efekt je nesrovnatelný.Jako autokláv jsem použil 60 l umělý sud,ke kterému mě kámoš soustružník udělal vstupní a vystupní šroubení.Výstupní z bronzu aby náhodou nenapadlo vosk černat.Používám několik let ,asi dva roky ke vší spokojenosti.Je to velice mobilní a kdykoliv hned k použití.Čili žadná motýlice atd.Jak Říkám hned k použití a poměrně laciné,když uvážím kolik vosku mě sežrala motýlice než jsem se dostal k vyváření.Zdravím a přeji úspěch

Minulý týden mezi 11.07.10 - 14.07.10 jsem předčasně vytočil konzumní med. Smířil jsem se s tím, že med, který si nanesou v podletí jim nechám a patrně nebudu muset letos dokrmovat cukrem (co s ním jen budu dělat? Mám plný Magacccín.). Protože přestalo v poledne pršet a kolem 14-té hodiny se trochu i vyčasilo, šel jsem zkusit co to udělá, když aplikuji Gabon PF-90. Povedlo se. Byly na mne hodné a v 18 hod jsem byl hotov. Ani jsem nepoužil biolit :o)), ledničku :o)), nederatizoval jsem :o)), jen jsem vložil mezi rámky do rozšířené mezery pásky. Jsem zvědav co ta potvora gabon provede se spadem již po 12-ti hodinách. To jsem od 30.06.10 léčil kyselinou mravenčí. Budou padat?... nebudou padat?... toť otázka. Odečty provádím každé ráno. Věnuji tomu poctivých 45 minut. Ať dělám co dělám, dříve to nestihnu. Než je všechny spočítám, ty potvůrky kleštíky včelí :o)), tak to tu třičtvrtěhodinku dá. A teť jdu do ledničy, vytáhnu bio...pivo a jedno popiji. Nenenene! Pivo jsem tam nechal. Vyhrála to vychlazená medovinka .. předloňská.
Hezkou a plodnou diskusi přátelé.
JK

JD:
Nechápu, co je na tom nepochopitelného... Vždyť v návodu je to napsané víc než jasně:
"Kontraindikace: Nepoužívá se v době, kdy je ve včelstvech přítomen konzumní med."
Které části této věty přesně nerozumíš...?
----------
Já té větě rozumím poměrně dobře, jde o nebezpečnou látku, která nesmí přijít do styku s medem. Tak rozumím té větě.
A proto nerozumím tvé reakci od samého počátku a ještě snaze do toho tahat PSNV a nějakou politiku. Viz tvoje první reakce:

LM: "...spojení slov lék a gabon bych osobně nepoužíval. Jde o dost nebezpečnou látku, která hubí roztoče a včely to přežijí..."
--
Lukáši, nezlob se, ale tohle mi přijde už příliš jako hysterie až demagogie...


Dobrou noc.
:-)
Karel

Pro ty kdo ho chtějí vyrábět, ale celý skleněný.

http://leteckaposta.cz/613390058

B.V.

teď se ukažte diskutéři.
http://necyklopedie.wikia.com/wiki/Prav%C4%8Dela_tureck%C3%A1


pepan

Jelikož se dívám na poslední sklenice, pro ty co to zajímá všechny sklenice 720 ml z Dubí stojí 3. 61 Kč. Objednávám Faccete a těch je na paletě 1512 ks. Včela mě nevyhovuje a tak s ní končím. Zdraví R. Stonjek

Jelikož se dívám na poslední sklenice, pro ty co to zajímá všechny sklenice 720 ml z Dubí stojí 3. 61 Kč. Objednávám Faccete a těch je na paletě 1512 ks. Včela mě nevyhovuje a tak s ní končím. Zdraví R. Stonjek

No setkat se u včelařů s hysterií, když je Gabon nanic a demagogií -
jakousi registrací léku, který nikdy nemůže být lékem ale vždy jen
přípravkem proti parazitóze, je také běžné. Viditelně se tu ve
včelařství dějí od nejnižších diskuzí po "odborné" kruhy záměrné
odbočení od problému.

Zkrátka kecy.

_gp_

2010/7/18 KaJi <e-mail/=/nezadan>:

> LM: "...spojení slov lék a gabon bych osobně nepoužíval. Jde o dost
> nebezpečnou látku, která hubí roztoče a včely to přežijí..."
> --
> Lukáši, nezlob se, ale tohle mi přijde už příliš jako hysterie až
> demagogie...
>
>
> Dobrou noc.
> :-)
> Karel
>



--
  ___
 / __| _  _
| (_ || || |
 \___|\___/
 ____
|  _ \ __ _
| |_) / _\ |
|  _ /\__/_|
|_|

Když umím slepit aquarium neměl by to být problém slepit toto tavidlo.
Nevidím, ale funkci kam ten vost po vytavení steče.
Děkuji
J.B.

>No setkat se u včelařů s hysterií, když je Gabon nanic a demagogií<
------------------------------------------------------------
Nemyslím si, že je Gabon nanic. Nanic jsou jen někteří včelaři, kteří Gabon svým "vynalézavým" přístupem k léčení znehodnotí a na dosti velkých územích vychovají rezistentní roztoče.

Dne 30.06.10 jsem léčil dlouhodobými odpařovači kyselinou mravenčí. Spady od několika desítek ks do několika stovek ks roztočů. Dne 18.07.10 jsem aplikoval Gabon PF-90. Spady po d v a n á c t i hodinách od několika desítek do několika stovek ks u týchž včelstev. To tedy znamená (domnívám se), že na území kde chovám včely, dosud nebyl "odchován" na léčivo tau-flovalinate rezistentní roztoč. Na druhou stranu můžeme vyslovit doměnku: -budeme-li chtít používat pouze kyselinu mravenčí, bude muset do včelstev "téci nepřetržitým potůčkem" po celé léto. To za předpokladu, že budeme umět stanovit její účinnou koncentraci. Účinné (správné) použití kyseliny mravenčí vidím jako největší kámen úrazu a to nejen našich včelařů. Je to můj osobní názor a nemusíte s ním souhlasit. Žádné dosud používané aplikace kyseliny mravenčí (několikaleté pokusy s Formidolem a druhý rok dlouhodobými odpařovači) nemohou, z důvodu velké náročnosti na stanovení správné koncentrace par v současnosti nahradit v účinnosti tzv tvrdá léčiva ať se to "ekologistům" líbí nebo nelíbí.
Přeji všem kolegům podletí bez roztočů. Všichni "kleštíci" jsou na mé včelnici ;o((. JK

Vychovat rezistentní roztoče při používání alespoň dvou různých léčiv je dost dobře nemožné. Jisto jistě se jedná o jejich špatnou aplikaci. S tou kys. mrav. je to ale to samé. při její špatné aplikaci dosáhneme stejného negativního efektu. Také sledování právě spadlých rostočů po aplikaci gabonu je na nic Jeho úkolem je úpně něco jiného, a to zabránit jeho rozmnožování na plodu.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: L?k Gabon - MIMO T?MA
> Datum: 19.7.2010 10:53:27
> ----------------------------------------
> >No setkat se u včelařů s hysterií, když je Gabon nanic a demagogií<
> ------------------------------------------------------------
> Nemyslím si, že je Gabon nanic. Nanic jsou jen někteří včelaři, kteří Gabon
> svým "vynalézavým" přístupem k léčení znehodnotí a na dosti velkých územích
> vychovají rezistentní roztoče.
>
> Dne 30.06.10 jsem léčil dlouhodobými odpařovači kyselinou mravenčí. Spady
> od několika desítek ks do několika stovek ks roztočů. Dne 18.07.10 jsem
> aplikoval Gabon PF-90. Spady po d v a n á c t i hodinách od několika
> desítek do několika stovek ks u týchž včelstev. To tedy znamená (domnívám
> se), že na území kde chovám včely, dosud nebyl "odchován" na léčivo
> tau-flovalinate rezistentní roztoč. Na druhou stranu můžeme vyslovit
> doměnku: -budeme-li chtít používat pouze kyselinu mravenčí, bude muset do
> včelstev "téci nepřetržitým potůčkem" po celé léto. To za předpokladu, že
> budeme umět stanovit její účinnou koncentraci. Účinné (správné) použití
> kyseliny mravenčí vidím jako největší kámen úrazu a to nejen našich
> včelařů. Je to můj osobní názor a nemusíte s ním souhlasit. Žádné dosud
> používané aplikace kyseliny mravenčí (několikaleté pokusy s Formidolem a
> druhý rok dlouhodobými odpařovači) nemohou, z důvodu velké náročnosti na
> stanovení správné koncentrace par v současnosti nahradit v účinnosti tzv
> tvrdá léčiva ať se to "ekologistům" líbí nebo nelíbí.
> Přeji všem kolegům podletí bez roztočů. Všichni "kleštíci" jsou na mé
> včelnici ;o((.       JK
>
>
>

"Dne 30.06.10 jsem léčil dlouhodobými odpařovači kyselinou mravenčí"
Takový výrok má přibližně stejnou informační hodnotu, jako když řeknnu, že jsem si v sobotu skočil na "jedno". Taky nikdo netuší co a jak proběhlo ;-)

lépe popsané srovnání účinnosti je třeba zde:

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=187:terapeuticky-efekt-odparovacich-systemu-kyseliny-mravenci&catid=35:vms&Itemid=57

Ale když je Gabon nanic, tak to bezpečně poznáte. Jinak rezistence na
fluvalinat není trvalá záležitost.

Na přednáškách bylo atraktivní sdělovat, jak ti rakouští včelaři mají
rezistentní roztoče, kteří ničí naše včelstva přes hranici a ono ejhle
jaksi se zapomnělo, že tvrdou chemii už je tam nějakou dobu zakázáno
používat. Takže spíše více rezistentní jsou určité věty v souboru
sdělení našich přednášejících než rezistence rakouských roztočů.


Jaké máte p. Křapko v okolí zavčelení? Vypadá to na probíhající
reinvazi a jestli tomu tak je, tak si raději Gabon PF křížově po 14
dnech ověřte.

_gp_

2010/7/19 Josef Křapka <josef.krapka/=/volny.cz>:
>>No setkat se u včelařů s hysterií, když je Gabon nanic a demagogií<
> ------------------------------------------------------------
> Nemyslím si, že je Gabon nanic. Nanic jsou jen někteří včelaři, kteří Gabon
> svým "vynalézavým" přístupem k léčení znehodnotí a na dosti velkých územích
> vychovají rezistentní roztoče.
>
> Dne 30.06.10 jsem léčil dlouhodobými odpařovači kyselinou mravenčí. Spady
> od několika desítek ks do několika stovek ks roztočů. Dne 18.07.10 jsem
> aplikoval Gabon PF-90. Spady po  d v a n á c t i  hodinách od několika
> desítek do několika stovek ks u týchž včelstev. To tedy znamená (domnívám
> se), že na území kde chovám včely, dosud nebyl "odchován" na léčivo
> tau-flovalinate rezistentní roztoč. Na druhou stranu můžeme vyslovit
> doměnku: -budeme-li chtít používat pouze kyselinu mravenčí, bude muset do
> včelstev "téci nepřetržitým potůčkem" po celé léto. To za předpokladu, že
> budeme umět stanovit její účinnou koncentraci. Účinné (správné) použití
> kyseliny mravenčí vidím jako největší kámen úrazu a to nejen našich
> včelařů. Je to můj osobní názor a nemusíte s ním souhlasit. Žádné dosud
> používané aplikace kyseliny mravenčí (několikaleté pokusy s Formidolem a
> druhý rok dlouhodobými odpařovači) nemohou, z důvodu velké náročnosti na
> stanovení správné koncentrace par v současnosti nahradit v účinnosti tzv
> tvrdá léčiva ať se to "ekologistům" líbí nebo nelíbí.
> Přeji všem kolegům podletí bez roztočů. Všichni "kleštíci" jsou na mé
> včelnici ;o((.  JK
>



--
  ___
 / __| _  _
| (_ || || |
 \___|\___/
 ____
|  _ \ __ _
| |_) / _\ |
|  _ /\__/_|
|_|

Tak jsem tam měl pár dnů podložky- různě nejdéle asi 5 dnů v jednom včelstvě. Je to divné, roztoče jsme neviděl. ANi jednoho. To odpovídá tomu co jsem viděl na trubčině.

Ten bílý papír je teď v létě bezva nápad.
:-)

Karel

Já souhlasím s Pepou, že odsuzovat Gabony je cesta nesprávným směrem. Gabon PA mě v roce 07 zachránil všechna produkční včelstva. Do některých odělků jsem je nedal a také koncem srpna už nebyly. To samé v celé naší ZO, kde včelaři, kteří je správně a včas použili měli včely, ostatní nic, nebo jarní trosky. Další rok jsem měl skoro rekordní. Kyselinu neodsuzuji, mám ji připravenu pro případ velké nouze , ale... Zkuste si nalistovat na str. asi 3 Fascinující včely a tam máte krásný a zvětšený obrázek včely se všemi chloupky brvami a já nevím čím ještě. I tyto drobnosti mají v přírodě velký význam a já si umím představit co to s nimi asi udělá když nedaleko unikají páry agresivní kyseliny. Prostě neexistuje ideální řešení a jednostraný pohled nám nijak nepomůže. Zdraví R. Stonjek

Prosím Tě pepane kde jsi to zase slyšel nebo odkud dočetl. Odpověz mi prosím Tě.

_gp_

2010/7/19 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> Vychovat rezistentní roztoče při používání alespoň dvou různých léčiv je dost dobře nemožné. >
> pepan

Mně už Gabon PA pohřbil tolik set včelstev za dobu co včelařím, že
důvěru již nikdy nazpět nezíská. Stejně jako i Ti největší zastánci
tohoto léčiva v okolí, kteří takto mluvily jeden dva roky a potom
plakali. Bacha na Gabony, ověřujte je když jsou používány v okolí
stále. Nemám nic proti výrobci až natu nedokonalou zpětnou vazbu na
léčiva. Gabony nejsou trvalé řešení.

_gp_

2010/7/19 Stonjek <e-mail/=/nezadan>:
>  Já souhlasím s Pepou, že odsuzovat Gabony je cesta nesprávným směrem.
> Gabon PA mě v roce 07 zachránil všechna produkční včelstva. Do některých
> odělků jsem je nedal a také koncem srpna už nebyly. To samé v celé naší ZO,
> kde včelaři, kteří je správně a včas použili měli včely, ostatní nic, nebo
> jarní trosky. Další rok jsem měl skoro rekordní. Kyselinu neodsuzuji, mám
> ji připravenu pro případ velké nouze , ale... Zkuste si nalistovat na str.
> asi 3 Fascinující včely a tam máte krásný a zvětšený obrázek včely se všemi
> chloupky brvami a já nevím čím ještě. I tyto drobnosti mají v přírodě velký
> význam a já si umím představit co to s nimi asi udělá když nedaleko unikají
> páry agresivní kyseliny. Prostě neexistuje ideální řešení a jednostraný
> pohled nám nijak nepomůže.  Zdraví R. Stonjek
>



--
  ___
 / __| _  _
| (_ || || |
 \___|\___/
 ____
|  _ \ __ _
| |_) / _\ |
|  _ /\__/_|
|_|

Dne 18.07.10 jsem aplikoval Gabon PF-90. Spady po d v a n á c t i hodinách od několika desítek do několika stovek ks u týchž včelstev. J.K.

Keď som včera čítal Tvoj zámer urobiť kontrolu zamorenia včelstiev po aplikácii KM, čakal som tento výsledok.
Pred asi 12 rokmi som robil pokus s KM, keď každé druhé včelstvo bolo bez KM, zber som robil každý deň Od 1.7. do 5.8, potom som nasadil GABON- účinná látka acrinathrin po dobu 36 dní a nakoniec fumigáciu Varidol Fum 10.11.

V priemere bol konečný výsledok lepší v tých včelstvách, v ktorých som KM neaplikoval. Samozrejme, aj keď som sa snažil metodiku dodržať, beriem to len jeden ukazovateľ, pre mňa však rozhodujúci, pretože odvtedy som KM vypustil z bežného ošetrovania včelstiev.

KM je zradná, má mnoho nedostatkov, je náročná na prácu a výsledkom môže byť každý 3-4 rok úhyn včelstiev.
Gabon už nepoužívam, ale rezistentnosť naň som nikdy nezaznamenal, tak ako u Amitrazu a ani narušenie touto látkou medu mi odberateľ ešte nevytkol. Používam ho len po skončení včelárskej sezóne a v správnom dávkovaní, potom je iá účinný.

prosím,poradte kde se vyrábí pruhledná folie z které se dá udělat strop ulu.děkuju.

prosím,poradte kde se vyrábí pruhledná folie z které se dá udělat strop ulu.děkuju.
--------------
Kde se vyrábí, nevím. Pokud ji chceš koupit tak
ve včelařských prodejnách - ve většině jich mají - nastříhanou , nebo v roli v Řempu. Třeba Řempo Holoubek.

Obch. název Durafol.

Ale silná zahradnická folie většinou stačí - tu taky včely neprokoušou - většinou :-) a je přiléhavá. Určitá výhoda při aplikaci formidolu, KM atd.

Karel

>Jaké máte p. Křapko v okolí zavčelení? Vypadá to na probíhající reinvazi<
------------------------------------------------------------
To je ta správná otázka. Oficiálně přiznané zavčelení znám a mám je jako zdravotník pod kontrolou. Bohužel, zalétlé roje a divoké včelaře - dnes jsou zde a zítra jinde, případně jsou dobře zašití na soukromých pozemcích, nejsem schopen povětšinou zjistit. Ale líheň někde určitě bude.
JK

"Ale silná zahradnická folie většinou stačí - tu taky včely neprokoušou - většinou :-) a je přiléhavá. Určitá výhoda při aplikaci formidolu, KM at"

Folie neprokousávají včely, ale larvy zavíječů, hlavně které odcházejí z včelího díla se někde zavrtat a zakuklit. Prokoušou jakékoliv měkké fólie, ty tvrdé ne. Ostatně dokáží vykousat i tvrdé dřevo, do měkkého se občas i zavrtají.

Je to základní pravidlo v rostlinolékařské a vetrinární praxi při léčbě opakujících se nákaz. Učí se to na zemědělce.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: L?k Gabon - MIMO T?MA
> Datum: 19.7.2010 12:55:53
> ----------------------------------------
> Prosím Tě pepane kde jsi to zase slyšel nebo odkud dočetl. Odpověz mi prosím
> Tě.
>
> _gp_
>
> 2010/7/19 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> > Vychovat rezistentní roztoče při používání alespoň dvou různých léčiv je dost
> dobře nemožné. >
> > pepan
>
>
>

Nejednodušši je jikoupit ve včelařských prodejnách

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: franta <falav/=/centrum.cz>
> Předmět: d?ly k ulu
> Datum: 19.7.2010 14:04:01
> ----------------------------------------
> prosím,poradte kde se vyrábí pruhledná folie z které se dá udělat strop
> ulu.děkuju.
>
>
>

Ahoj, nedávno mi jíkamarádkupoval, teď nevím, jestli v JIP nabo v Magnetu, ale 50m stálo cca 500kč
a je pěkná silná
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: franta <falav/=/centrum.cz>
> Předmět: d?ly k ulu
> Datum: 19.7.2010 14:04:01
> ----------------------------------------
> prosím,poradte kde se vyrábí pruhledná folie z které se dá udělat strop
> ulu.děkuju.
>
>
>

Problém reinvaze je obvykle ve vlastních úlech, Situace se Jen tak jeví, jakoby je včely přinášeli od jinud. Zmenšují se plochy včelího pldu a varoa teprve spěje ke svému vrcholu rozmnožování. To je ten čas kdy je nutné zakkročit léčivy která působí delší dobu. Varidol teď není k ničemu protože se denně s novými včelami jíhnou desítky nových brouků.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: L?k Gabon - MIMO T?MA
> Datum: 19.7.2010 14:51:20
> ----------------------------------------
> >Jaké máte p. Křapko v okolí zavčelení? Vypadá to na probíhající reinvazi<
> ------------------------------------------------------------
> To je ta správná otázka. Oficiálně přiznané zavčelení znám a mám je jako
> zdravotník pod kontrolou. Bohužel, zalétlé roje a divoké včelaře - dnes
> jsou zde a zítra jinde, případně jsou dobře zašití na soukromých pozemcích,
> nejsem schopen povětšinou zjistit. Ale líheň někde určitě bude.
> JK
>
>
>

Kdo poradí? Je dobré už teď začít krmit včelstava. Mám nástavkové úly ( nízké nástavky 42*17 - 11 rámků). Zatím jsou včely ve 4 nástavcích, ale běžně je zimuji ve 3. Pokud začnu krmit ted jak potom zredukuji nástavky na 3 když bude cukr ve všech rámcích.
Potom rad bych ještě aby včely vystavili nějaké mezistěny -pokud budu krmit, budou ještě stavět? Dík za radu Standa

určitě stojí za podívání krušlovský včelín pana Macha, který tam teď dává dohromady parta nadsencu, viz. www.kruslovskyvcelin.cz

Gabon nezatracuji. V případě velmi silného samoření jde o velmi rychlé ochromení roztočů. Začíná být ale problém, používá-li se ale každoročně, často jen preventivně a často v rozporu s metodikou.

J.K.: "Dne 30.06.10 jsem léčil dlouhodobými odpařovači kyselinou mravenčí. Spady od několika desítek ks do několika stovek ks roztočů. Dne 18.07.10 jsem aplikoval Gabon PF-90. Spady po dvanácti hodinách od několika desítek do několika stovek ks u týchž včelstev."

Ono je vcelku jasné z grafů v článku
Terapeutický efekt odpařovacích systémů kyseliny mravenčí při léčbě varroózy včel (publikovaném v Moderní včelař 2/2010), že efekt KM je dlouhodobější, že roztoči padají delší dobu po méně kusech. Tomu odpovídají i moje pozorování. Důležité je, že KM omezí životaschopnost roztočů, výrazně omezí schopnost jejich reprodukce (to není z mojí hlavy, to je z literatury).

No a koncentrace KM a vhodný aplikátor (i s ohledem na produktivní a snadné použití) je další záležitost. Je dobře zpracováno v knize "Včelaříme jednoduše" od p. Liebiga. V tomto ohledu je vložení gabonu na měsíc (a po návratu z dovolené odstranění) bezkonkurenčně pohodlné. Akorát bych nerad takovou dovolenou ztrávil rozjímáním nad tím, zda již mám letos v úlech rezistentní populaci z jihu moravy ;-). Ten smajlík má odstranit dojem histerie :-).

Otázka pro odborníky je, zda ti roztoči, kteří spadli 18.7. byli natolik životaschopní že by byli schopni výrazněji ohrozit včelstvo, jaká část je schopna se rozmnožit...


PS: zajímalo by, zda diskuse neodradila původního tazatele od včelaření... Snad ne..

Zdravím vás, já budu zimovat včelstva na 3N r.m 39/24. Od tohoto víkendu začnu krmit po 5KG cukru v roztoku 2:1. Do konce srpna jim tak dám dohromady 25 kg a mám klid. Memějte strach, že by včely rozfrcaly krmení po všech rámkách. Instinkt jim velí dát zásoby od vrchu dolů. V mém případě je to celý plný vrchní N a věnce u prostředního N zhruba do třetiny. Matka bude mít místa pro kladení dost, celý spodní a část prostředního.. Klidně krmte.
Zdraví P.S

Jsou ve světě odborníci a lidé, kteří pracují na zjišťování toho, že
trvalé používání syntetických insekcitidů nebo dokonce kombinací dvou
a více, proti varoáze, jsou příčinou nosematického stavu u včelstev
při destrukcích. A pokud se nepletu, tak nosematický stav je vždy
zmiňován a nosema jako taková není žádná sranda, ikdyž to tak na první
pohled vypadá.

Takže pepane upřesni ty informace pokud možno přesněji. Díky

_gp_

2010/7/19 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> Je to základní pravidlo v rostlinolékařské a vetrinární praxi při léčbě opakujících se nákaz. Učí se to na zemědělce.
>
> pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>> Předmět: Re: L?k Gabon - MIMO T?MA
>> Datum: 19.7.2010 12:55:53
>> ----------------------------------------
>> Prosím Tě pepane kde jsi to zase slyšel nebo odkud dočetl. Odpověz mi prosím
>> Tě.
>>
>> _gp_
>>
>> 2010/7/19  <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
>> > Vychovat rezistentní roztoče při používání alespoň dvou různých léčiv je dost
>> dobře nemožné. >
>> > pepan
>>
>>
>>
>



--
  ___
 / __| _  _
| (_ || || |
 \___|\___/
 ____
|  _ \ __ _
| |_) / _\ |
|  _ /\__/_|
|_|

Omlouvám se všem, že se vracím k jádru pudla debaty...
http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=45974&visible=0&type=nointro+nostatus+noform

Karle, to je ale přesně ono...
Výrobce stanovil ochrannou dobu v rámci preventivní bezpečnosti raději nejtvrdším možným způsobem tak, aby co nejvíce chránil konečného spotřebitele. Zdaleka to nemusí vypovídat o "praktické" toxicitě či nebezpečnosti látky. Jistě - tato informace se dá uchopit ve stylu bulváru, nic se nemusí dále dohledávat a může se začít psát o tom, jaký to je strašný jed, jak kontaminuje med atd. atd. atd.

Přitom:

NÁZEV............DÁVKA/VČELSTVO/ROK.................MAX. PŘÍP.DÁVKA V POTRAVĚ/DEN

amitraz..........20 mg..............................0,2 mg
acrinathrin......1 mg...............................7 mg
tau-fluvalinat...70 mg..............................1,4 mg
kys. mravenčí....40.000-360.000 mg dle aplikace.....0,1 mg

(platí pro přípravky používané v ČR)
Propočti si na průměrnou roční spotřebu medu u nás...

Tož tak...

A pro porovnání ještě srovnání ochranné lhůty u kyseliny mravenčí - citace z návodu u Formidolu:
"...Jedno ošetření nevyžaduje žádné zvláštní opatření k ochraně medu. Pochopitelné před ošetřením med vytočíme. Při opakovaném ošetření však již nesmíme připustit, aby ve včelstvech byly zásoby konzumního medu. Větší počet aplikací nedoporučujeme..."

A to se bavíme o krátkodobém aplikátoru.

Obdobná věta u (dlouhodobého aplikátoru) MiteGonu:
"...Do not use when honey supers are in place, to prevent contamination of marketable honey or wax by unwanted residues. In spring, treatment must be discontinued at least 2 weeks before the anticipated honey flow..."
(volný překlad: "...Nepoužívejte pokud máte nasazené medníkové nástavky, aby nedošlo ke kontaminaci konzumního medu nebo vosku rezidui. Na jaře musí být léčení přerušeno nejméně 2 týdny před předpokládanou snůškou..."

Jak by to asi interpetoval "bulvár", kdyby se mu to hodilo do krámu...?
A propó - jaký je v tom PRAKTICKÝ rozdíl od ochranné lhůty u Gabonu...???
To je právě ta politika - víš...
A také to, že v článcích o kyselině mravenčí v MV se toto příliš nezmiňuje... Docela by mě zajímaly důvody...?


Mimochodem, Billův "návod" k použití z pohledu bezpečnosti http://www.mitegone.com/pdfpages/Waiver%20-%20Usage%20Policy%20-%20Acid%20Safety.pdf stojí za pročtení celý...
A porovnej preventivní bezpečnost s Gabony...
Potažmo to, jak se postavíš k faktu, že včelaři se návodem příliš nezatěžují a léčí i při snůšce...


Taktéž dobrou noc - i ostatním.

JD

Myslí , že slučuješ pojmy Alespoň to na mne dělá takový dojem
Kombinace = smíchání nebo současná aplikace.
Střídání přípravků = Gabon v VII - VIII měsíci, Varidol v X m. Aerosol ve XII a Formidol ve IV. To mám 4 ošetření v roce a pokaždé je jiná účinná látka. Na nosemu jsem přišel naposledy o 1 včelstvo před 10 lety mři tehdejší pozdní snůšce melicitózy.
Také to , že někteří pracují na zjišťování vztahů mezi léčivy a nemocemi přece neznamená , že to včelstva nějak ohrožuje. Je to jen výzkum.


Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: L?k Gabon - MIMO T?MA
> Datum: 19.7.2010 22:30:04
> ----------------------------------------
> Jsou ve světě odborníci a lidé, kteří pracují na zjišťování toho, že
> trvalé používání syntetických insekcitidů nebo dokonce kombinací dvou
> a více, proti varoáze, jsou příčinou nosematického stavu u včelstev
> při destrukcích. A pokud se nepletu, tak nosematický stav je vždy
> zmiňován a nosema jako taková není žádná sranda, ikdyž to tak na první
> pohled vypadá.
>
> Takže pepane upřesni ty informace pokud možno přesněji. Díky
>
> _gp_
>
> 2010/7/19 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> > Je to základní pravidlo v rostlinolékařské a vetrinární praxi při léčbě
> opakujících se nákaz. Učí se to na zemědělce.
> >
> > pepan
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> >> Předmět: Re: L?k Gabon - MIMO T?MA
> >> Datum: 19.7.2010 12:55:53
> >> ----------------------------------------
> >> Prosím Tě pepane kde jsi to zase slyšel nebo odkud dočetl. Odpověz mi prosím
> >> Tě.
> >>
> >> _gp_
> >>
> >> 2010/7/19 &nbsp;<Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> >> > Vychovat rezistentní roztoče při používání alespoň dvou různých léčiv je
> dost
> >> dobře nemožné. >
> >> > pepan
> >>
> >>
> >>
> >
>
>
>
> --
> &nbsp; ___
> &nbsp;/ __| _&nbsp; _
> | (_ || || |
> &nbsp;\___|\___/
> &nbsp;____
> |&nbsp; _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> |&nbsp; _ /\__/_|
> |_|
>
>
>

nesouhlasím úplně, záleží v které době, teď v červenci možná ano, ale mě padali roztoči celý podzim vloni po léčbě, upozorňoval jsem na to, že to není normální a nakonec u nás našli mor!
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: L?k Gabon - MIMO T?MA
> Datum: 19.7.2010 18:50:09
> ----------------------------------------
> Problém reinvaze je obvykle ve vlastních úlech, Situace se Jen tak jeví, jakoby
> je včely přinášeli od jinud. Zmenšují se plochy včelího pldu a varoa teprve
> spěje ke svému vrcholu rozmnožování. To je ten čas kdy je nutné zakkročit léčivy
> která působí delší dobu. Varidol teď není k ničemu protože se denně s novými
> včelami jíhnou desítky nových brouků.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> > Předmět: Re: L?k Gabon - MIMO T?MA
> > Datum: 19.7.2010 14:51:20
> > ----------------------------------------
> > >Jaké máte p. Křapko v okolí zavčelení? Vypadá to na probíhající reinvazi<
> > ------------------------------------------------------------
> > To je ta správná otázka. Oficiálně přiznané zavčelení znám a mám je jako
> > zdravotník pod kontrolou. Bohužel, zalétlé roje a divoké včelaře - dnes
> > jsou zde a zítra jinde, případně jsou dobře zašití na soukromých pozemcích,
> > nejsem schopen povětšinou zjistit. Ale líheň někde určitě bude.
> > JK
> >
> >
> >
>
>
>

JD:
Omlouvám se všem, že se vracím k jádru pudla debaty...
------------
Já to začal psát a dám to do eVěstníku. Ať to tady nezaplevelujeme nezáživným plevelem.

:-)

Jádrem pudla bylo to, že začínající včelař chtěl sehnat gabon. Proč, je otázka. Jestli mu padali roztoči na podložku ve vyšší míře, nebo se jen dočetl, že bez gabonu se mu nedožijí včely jara nevíme.

Byl upozorněn na rizika a alternativní možnosti.
A z toho se rozjela poněkud divoká a nepřehledná diskuse. :-)


Opravdu by mě zajímalo, jestli si gabon v ZO sehnal.
:-)
Karel

Díky všem za rady, počkal jsem a včely vypadají že se trochu sklidnily. Udělám ještě kontrolu a pak se uvidí co a jak. Pokud bude některá matka chybět, spojím to, pokud tam budou dvě, asi s jednou udělám ještě nějaký silnější oddělek a pak s ním vyměním matku v nějakém slabším včelstvu. Hodně zdaru
HI

Především je zbytečné nástavky redukovat. Nechávám na zimu 4-5 NN 39*17 . Jediné co se mi nelíbí nechávat tolik nástavků během léčení. Takže pokud je čas ze současných převážně 6NN vyberu panenské dílo, které vytočím a uchovám přes zimu, na jaře se sakramentsky hodí pro med. Nemám mnoho starého díla v úlech, ale pokud ho budu chtít vyvařit, plánuji Volejníkův postup - mám zvedák na úly, v říjnu se s jeho pomocí odebere spodní nástavek, kde je nejstarší dílo, jde to rychle a bez rušení včel. Na jaře budu mít tedy v průměru 4NN.
K druhé části dotazu - stavět mezistěny teď je již problematické, nejlepší je pár včelstev sesypat kompletně na mezistěny, pokud potřebuješ vystavět dílo, jinak to nech až na jaro.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------> Od: Standa <stanap/=/tiscali.cz>
> Předmět: Krmen? v?elstev
> Datum: 19.7.2010 20:43:20
> ----------------------------------------
> Kdo poradí? Je dobré už teď začít krmit včelstava. Mám nástavkové úly (
> nízké nástavky 42*17 - 11 rámků). Zatím jsou včely ve 4 nástavcích, ale
> běžně je zimuji ve 3. Pokud začnu krmit ted jak potom zredukuji nástavky na
> 3 když bude cukr ve všech rámcích.
> Potom rad bych ještě aby včely vystavili nějaké mezistěny -pokud budu
> krmit, budou ještě stavět? Dík za radu Standa
>
>
>

"Díky všem za rady, počkal jsem a včely vypadají že se trochu sklidnily. Udělám ještě kontrolu a pak se uvidí co a jak. Pokud bude některá matka chybět, spojím to, pokud tam budou dvě, asi s jednou udělám ještě nějaký silnější oddělek a pak s ním vyměním matku v nějakém slabším včelstvu. Hodně zdaru "

Vypadá to, aspoň tady u nás, že snůška pomalu končí a nastává posnůškové období intenzívního slídění a loupení. Takže s těmi včelami raději šachuj méně než více. Včelstvo nebo oddělek s přiliš velkým česnem na sílu včelstva a navíc daleko od centra - plodu včelstva nebo včelstvo, kde je obranný pud oslabený ztrátou matky nebo třeba ztrátou otevřeného plodu nebo třeba i nedostatkem zásob, atd mohou být teď doražena a zlikvidována vyloupením.
Obvykle tak bývá lepší varianta včely už nechat tak nebo dokonce spojit než je v tuto dobu rozdělovat na oddělky.

"Kdo poradí? Je dobré už teď začít krmit včelstava. Mám nástavkové úly ( nízké nástavky 42*17 - 11 rámků). Zatím jsou včely ve 4 nástavcích, ale běžně je zimuji ve 3. Pokud začnu krmit ted jak potom zredukuji nástavky na 3 když bude cukr ve všech rámcích.
Potom rad bych ještě aby včely vystavili nějaké mezistěny -pokud budu krmit, budou ještě stavět? "

Stavění mezistěn vložených mezi ostatní plásty už pomalu končí, naopak takové mezistěny, i vystavené, ale nezakladené mezi tmavšími rámky mohou působit jako překážka a omezovat tak kladení matky. Tím se omezí množství zimních včel stejně spolehlivě jako kdyby byly teď včely zůženy na velmi malý prostor. I když v nízkých nástavcích to zřejmě působí méně než ve vysokých, když matka může snadněji procházet mezi nízkými nástavky než mezi vysokými. Takže pokud se má zimovat na tmavších plástech, je třeba naopak nevystavené mezistěny, nezakladené vystavené plásty i jednou a málo zakladené světlé plásty z úlu vyhodit nebo aspoň soustředit na spodku úlu, kde matka v podletí nebude plodovat a kde včely nebudou ukládat zásoby. Vystavené nezakladené plásty by se mohly použít na zimování, kdyby jich bylo tolik, že by se jimi vybavil celý úl. Když jsou všechny plásty zhruba stejně světlé, tak matka do nich v podletí klade neomezeně stejně jako když jsou všechny plásty zhruba stejně tmavé. Spíš ale, pokud včely mají ještě něco stavět, se používá u části včelstev norské zimování - smetení na mezistěny a nadbytečné vystavěné nezakladené plásty se prostě skladují na příští rok, proti zakladeným tmavším plástům je nenapadají zavíječi.

Co se týká rozfrcávání zásob, za určitých podmínek může k sobě dolů přitáhnout matku a plod otevřené velké spodní česno ve dnu. Doporučuji tedy spodní česno ve dnu rovnou uzavřít a jako česno nechat otevřená očka v nejhořejších nástavcích, tam přendat i plod, včely automaticky stoprocentně budou sedět nahoře a zásoby budou ukládat nad sebe a plod bude postupně ustupovat pod tlakem zásob dolů. Pokud se bude krmit postupně.
Krmení jednou velkou dávkou jsem pochopil tak, že se včely nechají sedět nahoře, ale před krmením se nad ně přidají ještě prázdné plásty v nástavcích a tím nárazovým krmením je včely během snad týdne zaplní. Já to takhle nedělám, krmím postupně až do podzimu.

Jinak připomínám, že bez ohledu na to, jestli se ještě využívá nějaká pozdní snůška nebo krmí postupně do září až listopadu nebo nakrmí najednou, musí mít včelstvo vždy aspoň 5, lépe 10 kilo zásob nebo vybrané po posledním medobraní zrovna intenzívně zpracovávat dávku několik kilo cukru. Jinak omezí plodování a výchovu zimní generace a do zimy jde slabé.

KaJi:
Já to začal psát a dám to do eVěstníku. Ať to tady nezaplevelujeme nezáživným plevelem.
--------

Co se tady začalo by se tady mělo ukončit.
EVěstník je interní materiál PSNV, ke kterému nemá přístup každý...

Taktéž by to někdo mohl vnímat jako úkrok stranou, když došlo na lámání chleba... ;-)

JD

Chtěl jsem se zeptat, zda by šel použít zdroj z PC jako zdroj pro medomet? Díval jsem se, že 350W zdroj má u napětí 12V proud 15A, což je 180W. Máte s tím někdo nějakou zkušenost? Díky.

Emigrace létavek funguje stále během aktivních letů a proletů
včelstev. Proč a co to způsobuje je dobrou otázkou. Vždy se nakonec
ale projeví jako včelstvo "na konci" řady co je stále nejlepší,
roztoči co každý rok jinde zdecimují stále to samé místo se včelstvem.
Takže bych volil trochu věcnou logiku při vážných otázkách. A
samozřejmě hranice stanoviště jsou při emigracích létavek také
relativní a nejde jen o to moje tady.

Jako zkušený praktik a diskutér s přehledem by jsi toto mohl zvážit.


_gp_

2010/7/19 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> Problém reinvaze je obvykle ve vlastních úlech, Situace se Jen tak jeví, jakoby je včely přinášeli od jinud.
>
> pepan

JD:
Co se tady začalo by se tady mělo ukončit.
EVěstník je interní materiál PSNV, ke kterému nemá přístup každý...

Taktéž by to někdo mohl vnímat jako úkrok stranou, když došlo na lámání chleba... ;-)

------
Tak nenapíšu, mám ušetřenou práci. :-)

Podle mě je to dál zbytečné.
Ty jsi nesouhlasil s tvrzením, že Gabon je nebezpečná látka
a každým příspěvkem jsi to spíše potvrdil než vyvrátil.
Nesmí přijít do styku s medem a teď naposledy, že jsou nějaká aplikační maxima (zajímal by mě zdroj).
Ani z jednoho mi nevyplývá, že by se mělo jednat o látku bezpečnou, takže upozornění včelaři (začátečníkovi?) na nebezpečnost gabonu není podle mě nevhodné.

Osobně se přiznám, že jsem si sehnal Gabon a kdyby to bylo potřeba, tak jej do včel dám. Ale jsem rád, že jsou tady včelaři, co hledají další cesty. Takže je těžké mě vinit z nepřátelství k tvrdé chemii.
Z úst nejpovolanějších zaznělo, že gabon ztrácí účinnost, takže sleduji, kam pokrok dospěl, s odpařovači a kanystrem KM taktéž ve skříni.
Ale nemyslím, že když budu bezhlavě a bezdůvodně cpát do včel gabon, nebo kyselinu, že budu lepší včelař a budu dělat pro včely to nejlepší. Prostě se mi osvědčuje, že když zimu přežije minimum roztočů, že je to v našich podmínkách zvládnutelné bez letního ošetření po většinu let.
Jak bude systém reagovat v letech kdy to nepůjde, neřeším. Za ten systém je zodpovědná SVS ve spolupráci s ČSV a podepsali si na to smlouvu.
Takže je to jejich chleba.

Karel

Dne Tuesday 20 of July 2010 12:26:05 Josef napsal(a):
> Chtěl jsem se zeptat, zda by šel použít zdroj z PC jako zdroj pro medomet?
> Díval jsem se, že 350W zdroj má u napětí 12V proud 15A, což je 180W. Máte s
> tím někdo nějakou zkušenost? Díky.

funguje to. Bacha na starsi kousky - nespoustet bez zateze - treba mala
zarovicka, naopak novejsi se bez zateze nemuseji rozebehnout.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

No, je to jen 12 volt proti třeba olověné baterii, kde je mapětí nabité baterky 14,4 volt, takže výkon bude o něco menší.
Pak je tam pár omezení, se kterými je nutno počítat, daných tím, že je to impulzní zdroj určený pro něco jiného.
U levných neznačkových zdrojů IT odborníci uvádějí, že maximální výkon daný maximálním proudem na štítku nemusí být dosažitelný.

Pane JD neomlouvejte se všem, od nového roku, tj. cca od 2010, se MRL
u kyseliny mravenčí coby rezidua, nestanovuje. Je to podle Eurlexu, a
to je doufám nadevše co se posléze tvoří. O tom, že by v nějaké normě
jako Český med atp. mělo toto být stanoveno u KM nevím. Ale co vím,
tak by mne zajímalo, jestli jste ověřovali nové fungicidy, které se
testovali ve světě. Prý s výsledkem vyšší toxitidy ale víte jak to je.
Když dva dělají totéž, není to totéž. Máte coby zaměstnanec VÚ nějaké
informace o nové účinné látce o které tu hovořím? Jde o přípravek
prvoně určen na vinohrady. Myslím, že ani Fascinovaný včelař toto
ještě nepřeložil. Určitě ale víte naco se Vás ptám. Testujete novum?

_gp_

2010/7/20 <e-mail/=/nezadan>:
> Omlouvám se všem, že se vracím k jádru pudla debaty...
> [odkaz]
> http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=45974&visible=0&type=nointro+nost
> atus+noform
>
> Karle, to je ale přesně ono...
> Výrobce stanovil ochrannou dobu v rámci preventivní bezpečnosti raději
> nejtvrdším možným způsobem tak, aby co nejvíce chránil konečného
> spotřebitele. Zdaleka to nemusí vypovídat o "praktické" toxicitě či
> nebezpečnosti látky. Jistě - tato informace se dá uchopit ve stylu bulváru,
> nic se nemusí dále dohledávat a může se začít psát o tom, jaký to je
> strašný jed, jak kontaminuje med atd. atd. atd.
>
> Přitom:
>
> NÁZEV............DÁVKA/VČELSTVO/ROK.................MAX. PŘÍP.DÁVKA V
> POTRAVĚ/DEN
>
> amitraz..........20 mg..............................0,2 mg
> acrinathrin......1 mg...............................7 mg
> tau-fluvalinat...70 mg..............................1,4 mg
> kys. mravenčí....40.000-360.000 mg dle aplikace.....0,1 mg
>
> (platí pro přípravky používané v ČR)
> Propočti si na průměrnou roční spotřebu medu u nás...
>
> Tož tak...
>
> A pro porovnání ještě srovnání ochranné lhůty u kyseliny mravenčí - citace
> z návodu u Formidolu:
> "...Jedno ošetření nevyžaduje žádné zvláštní opatření k ochraně medu.
> Pochopitelné před ošetřením med vytočíme. Při opakovaném ošetření však již
> nesmíme připustit, aby ve včelstvech byly zásoby konzumního medu. Větší
> počet aplikací nedoporučujeme..."
>
> A to se bavíme o krátkodobém aplikátoru.
>
> Obdobná věta u (dlouhodobého aplikátoru) MiteGonu:
> "...Do not use when honey supers are in place, to prevent contamination of
> marketable honey or wax by unwanted residues. In spring, treatment must be
> discontinued at least 2 weeks before the anticipated honey flow..."
> (volný překlad: "...Nepoužívejte pokud máte nasazené medníkové nástavky,
> aby nedošlo ke kontaminaci konzumního medu nebo vosku rezidui. Na jaře musí
> být léčení přerušeno nejméně 2 týdny před předpokládanou snůškou..."
>
> Jak by to asi interpetoval "bulvár", kdyby se mu to hodilo do krámu...?
> A propó - jaký je v tom PRAKTICKÝ rozdíl od ochranné lhůty u Gabonu...???
> To je právě ta politika - víš...
> A také to, že v článcích o kyselině mravenčí v MV se toto příliš
> nezmiňuje... Docela by mě zajímaly důvody...?
>
>
> Mimochodem, Billův "návod" k použití z pohledu bezpečnosti [odkaz]
> http://www.mitegone.com/pdfpages/Waiver%20-%20Usage%20Policy%20-%20Acid%20S
> afety.pdf stojí za pročtení celý...
> A porovnej preventivní bezpečnost s Gabony...
> Potažmo to, jak se postavíš k faktu, že včelaři se návodem příliš
> nezatěžují a léčí i při snůšce...
>
>
> Taktéž dobrou noc - i ostatním.
>
> JD
>



--
  ___
 / __| _  _
| (_ || || |
 \___|\___/
 ____
|  _ \ __ _
| |_) / _\ |
|  _ /\__/_|
|_|

""""""""""Ale nemyslím, že když budu bezhlavě a bezdůvodně cpát do včel gabon, nebo kyselinu, že budu lepší včelař a budu dělat pro včely to nejlepší. """""""""
Tuhle větu by si měl napsat na úl každý, kdo si říká včelař.

>Jak bude systém reagovat v letech kdy to nepůjde, neřeším. Za ten systém je zodpovědná SVS ve spolupráci s ČSV a podepsali si na to smlouvu. Takže je to jejich chleba.Karel<
------------------------------------------------------------
Neházel bych odpovědnost za své včely na nikoho jiného než sám na sebe. Fakt, že za zdravotní stav zvířat ve svém chovu (v našem případě včel) odpovídá chovatel a nikdo jiný je doufám nezpochybnitelný. Vámi výše jmenované instituce jsou zde proto, aby mi v mém snažení pomohly. Takže je to především a jen ten můj chleba a ne chleba někoho jiného.
Nikdo, nikdo za nás nic neudělá. Pro každého jiného je náš chleba, chlebem někoho jiného. Toto bychom si měli už jednou uvědomit.
To je ale dnes krásně. JK

Neházel bych odpovědnost za své včely na nikoho jiného než sám na sebe.
-----------------
Za moje včely zodpovědnost neházím, ale tady se pořád zdůrazňuje nutnost jednotného systému atd.

Osobně si nemyslím, že když bude v sousedství kolabovat včelnice na varroozu, že se mě to nedotkne, i kdybych tam měl deset gabonů.

Karel

Zdravím všechny.Dnes jsem vytáčel z kočovného stanoviště a med,který vytékal z medometu,vypadá vskutku zajímavě.Má sytě tmavou žlutou barvu,chutí připomíná medovici,zatím nejeví ani nejmenší známky krystalizace.Na jednom rozsáhlém pozemku v blízkosti včelstev je množství buřeně a převládá tam plevel pcháč oset(takový nepříjemný polní bodlák),teď to pomalu vypadá jako plantáž bavlníku.Zdá se,že med pochází převážně od tama.Už se s tím někdo setkal?Původně jsem zakočoval na světlici,ale ta začala kvést až před několika dny,tento med nanosily holky předtím.

Pavel

Ahoj Stando,

nezuzoval bych, je to prace navic, nejspise kontraproduktivni. Zimuju na 5x
16cm - Lang. Zuzuju ze 6-7 na 5 hlavne kuli leceni a proto, ze stale nemam
nastavky a na kybl potrebuju dva. S krmenim bych neotalel pokud necekas
snusku, klestik se dostava na vrchol a vcel zacne ubyvat a neni vhodne
zatezovat zimni vcely krmenim...
Pokud nakrmis standardni davku nebudou zasoby vsude, tedy pokud nemas uly
(plodiste) plne medu (letos mam docela zaflakana plodiste). Vcely si zasoby
v tuto dobu ukladaji v tesne blizkosti hnizda, tj ne vzdy od strupku dolu.
Trochu predpokladam ze 4NN mas s prevahou panenskeho dila a to se potom
stava ze do panenskeho ulozi zasoby jen prechodne a pak si je po nakrmeni
stahnou dolu k hnizdu. Muze se tedy stat ze 4NN bude v zari poloprazdny
zasob - toto si sleduji uz po tri sezony a nejak mam s tim problem jen ja,
vcelam je to jedno, na jare vzdy vesele bzuci. Toto umravnis, mas-li chut,
prehozenim hnizda blize strupku pred krmenim.

To zda neco postavi pri krmeni nemam moc overeno, ale verim tomu, za 14dni
budu vedet vic... V ziskavani noveho dila je bezkonkurencni premeteni na
mezisteny. I kdyz je to pracne, ul novych plastu (22plastu 39x24) za cca
25kg cukru neni marne, je-li rozumny duvod. Mam pouze jednu zkusenost (nyni
delam druhou-zmena ramkove miry) ale rozhodne to nebyl na jare zadny
slaboch, letos mely velkou snahu o rozmnozeni se.

Obmenovat dilo je nejlepsi na jare, vcely jsou nahore v chomaci, ul je lehky
(se zvedakem lze snadno i na podzim)...
T.H.

2010/7/19 Standa <stanap/=/tiscali.cz>

> Kdo poradí? Je dobré už teď začít krmit včelstava. Mám nástavkové úly (
> nízké nástavky 42*17 - 11 rámků). Zatím jsou včely ve 4 nástavcích, ale
> běžně je zimuji ve 3. Pokud začnu krmit ted jak potom zredukuji nástavky na
> 3 když bude cukr ve všech rámcích.
> Potom rad bych ještě aby včely vystavili nějaké mezistěny -pokud budu
> krmit, budou ještě stavět? Dík za radu Standa
>

Co myslíte tím "Pak je tam pár omezení, se kterými je nutno počítat" ?

Ano, setkal v době, kdy se okolo mne přestalo hospodařit na polích a přešlo se na pastviny. Tři roky to byly hody v době, kdy jinak nekvete skoro nic. Smísilo se mi to ještě s lípou a med byl špinavě světlý, sytosti jako smíšený, ani žlutý ani hnědý.

Dobrý den, prodám větší množstvi medovicového medu 2500 kg.
Cenu nabídněte. tel: 603378388, a31/=/centrum.cz

Karle, máš pravdu - je to dál zbytečné. Resp. bylo od samého začátku. Každopádně ale bylo zajímavé sledovat selektivní nečitelnost určitých faktů na některých monitorech v ČR ;-)
Citace byla z nějaké přednášky - přednášející tuším F. Kamler, tudíž na primární zdroj se zeptej jeho.

pro G. Pazderku - poslední sloupec není MRL ale ADI. I tak díky za info. Tabulku sem uváděl hlavně pro porovnání hodnot.
Dotazy ohledně výzkumu směrujte prosím na D. Titěru, V. Veselého nebo F. Kamlera.

Zdraví

JD

Já jen opravím i to své, že MRL je MLR.

ADI se dívám, že jsou potravinová aditiva, což by se nemělo v principu
slučovat s reziduem v medu. Aditivum je podle mého názoru něco, co je
při výrobě záměrně slučováno či mícháno s potravinou, ale rezidua v
zemědělských produktech jako med jsou nechtěné.

Je to jako dát na kontrolu med potravinářské inspekci, ale přitom jako
kontrola a prvoprodukt patří kompetencemi pod veterinární správu.
Takže to třeba i ve výsledku testů potravinářská inspekce přepošle
jinam. Tak si myslím, že to je zatím ještě kontrolně nastaveno, tedy
pokud jde o med a jeho kontaminace. Med by tedy neměl spadat pod SZPI,
ale pod SVS. Stejně jako schválení a dozor nad dovozy, malé a velké
oficiální zpracovny a balírny medu, obaly, normy, . ... Včetně výší
MLR, které u medu při kontrolách hlídá. O ADI jsem už dlouho od nikoho
jako včelař neslyšel.

_gp_

2010/7/20 <e-mail/=/nezadan>:
> Karle, máš pravdu - je to dál zbytečné. Resp. bylo od samého začátku.
> Každopádně ale bylo zajímavé sledovat selektivní nečitelnost určitých faktů
> na některých monitorech v ČR ;-)
> Citace byla z nějaké přednášky - přednášející tuším F. Kamler, tudíž na
> primární zdroj se zeptej jeho.
>
> pro G. Pazderku - poslední sloupec není MRL ale ADI. I tak díky za info.
> Tabulku sem uváděl hlavně pro porovnání hodnot.
> Dotazy ohledně výzkumu směrujte prosím na D. Titěru, V. Veselého nebo F.
> Kamlera.
>
> Zdraví
>
> JD
>



--
  ___
 / __| _  _
| (_ || || |
 \___|\___/
 ____
|  _ \ __ _
| |_) / _\ |
|  _ /\__/_|
|_|

"Co myslíte tím "Pak je tam pár omezení, se kterými je nutno počítat" ?"

No, třeba to, že je to impulzní zdroj, takže pokud se na něho před zapnutím nepřipojí něco, co odebírá aspoň pár procent výkonu, nerozběhne se. U většiny na to stačí ventilátor uvnitř zdroje.
Nebo to, že má elektronické pojistky, takže pokud motor bude odebírat při rozběhu příliš velký proud nebo pokud je komutátor motoru v špatném stavu a mžikově napájení zkratuje, tak se zdroj prostě vypne. Zatímco baterie nebo nabíječka to ustojí vcelku v pohodě.
Potom to, že zdroj sice dává několik napětí, ale všechny jdou jen z několika vinutí z jednoho trafa, takže se vzájemně ovlivňují. A to trafo je regulováno jednou zpětnou vazbou. A přitom to je zdroj pro počítač, kde se ty napětí nesmí za žádnou cenu překročit víc než o nějakých 10 - 20 %. To jde zajistit jen tak, že se vezme zhruba poměr odebíraných proudů počítačem ze všech napětí a na ten podle jejich důležitosti a rozmezí běžných odebíraných proudů se regulace napasuje. Když se odebírá stále větší proud jen z napětí + 12 voltů, regulace zdroje drží napětí stále + 12 voltů, ale na ostatních výstupech, kde se nic neodebírá , napětí roste. Jak na těch výstupech dosáhne napětí hranice, která se u počítače nesmí překročit, zareaguje regulace zdroje a sníží napětí na výstupu +12 volt. Takže když se z PC zdroje odebírá proud jen z napětí +12 volt, mnohem dříve, než se dosáhne proudu uvedeného v tabulce, napětí klesne z 12 voltů na nepopužitelné napětí. To je ono provázání hlavně s napětím + 5 volt, které je silné hlavně u starších zdrojů, kdy bylo napětí + 5 voltů v počítači více důležité a napětí + 12 volt méně důležité než dnes. Má li se tedy z PC zdroje odebírat + 12 volt a maximální proud, jaký z tohoto výstupu dá, musí se současně odebírat nějaký proud z výstupu + 5 volt. U těch starších z výstupu +5 voltů i třeba třetinu, polovinu maximálního proudu, i nějakých 10 - 15 ampér, to je při 5 voltech 50 - 75 watt odběru navíc. To se musí vyzkoušet a proměřit, kolik se z +5 volt musí odebírat, aby zdroj na výstupu +12 držel stále těch "svých" 12 voltů až do maxima odebíraného proudu. Ostatní napětí, -5volt a -12volt mají jen minimální vliv, +3,3 volt mívá vlastní regulaci a nemá tak vliv vůbec.
Potom to,že jako impulzní zdroj pro počítače není úplně stoprocentně odrušený, na stejnosměrné výstupy se má dostávat až několik desetinek voltů střídavého rušivého napětí. Takže pokud se PC zdroj použije jako zdroj pro nějakou další polovodičovou regulaci, může ji to ovlivnit všelijakým způsobem. Stejna tak opačně, nevhodně navržená polovodičová regulace může ovlivnit regulaci PC zdroje.
No a nakonec zapínání zdroje. Pouze hodně staré zdroje typu AT se zapínají přímo vypínačem 220 volt. Současné ATX zdroje mají uvnitř trvale zapnutý pomocný malý zdroj pomocného napětí +5 volt a zapínají se připojením toho pomocného napětí na startovací káblík zdroje.

Takže když se tohleto respektuje, je PC zdroj levná a spolehlivá možnost.
Lepší už je pak jen na základě PC zdroje, z jeho dílů vyrobený impulzní zdroj přímo na míru...

Zdravím,

Zdroj jsem kamarádovi dával na vyjiskřovací popisovačku, kde dostává pořádně
zabrat a funguje.

Zdroj nabíhá připojením tuším zeleného vodiče na kostru, doporučuji tam dát
tlačítko a pokud ochrana zdroj odstaví, lze stisknutím (rozpojením) zdroj
restartovat a po uvolnění tlačítka opět naběhne. Start je "měkký". Je to
vhodnější než vypnout/zapnout napájení (230 V).

Vašek.

Praktická ukázka, jak z jednoduché otázky udělat vědu.Zdroj z PC používám několik let u náhradního medometu, kde točím nedostavěné, nebo velké plásty a nemá to chybu. Pohon je motorek z Favorita větráku chladiče a funguje 3 roky bez závad. Akorát to chce změřit které dráty jsou 12 V a kde plus a mínus, ostatní odstříhat , aby se nepletly a pak už to zdrátuje každý. Zdraví R. Stonjek

>Osobně si nemyslím, že když bude v sousedství kolabovat včelnice na varroozu, že se mě to nedotkne, i kdybych tam měl deset gabonů. Karel<
------------------------------------------------------------
I na to pamatují příslušná ustanovení veterinárního zákona. Takového chovatele může SVS "odměnit" patřičnou pokutou, případně i odejmutím registrace chovatele. Protože ale je u nás situace taková jaká je, myslím tím - kde není žalobce není soudce, bývá celkem pravidelně takový včelař odměněn dotací na znovuzavčelení. Ale to bychom zde na konferenci opět otvírali již mnohokráte odiskutovanou otázku. Je to i o naší benevolentnosti, nebo zbabělosti, problém řešit.
Jdu kontrolovat matky JK

A to jsem myslel tím systémem.

Někdo tady přeci nařizuje léčení, distribuci léčiva, pak je tady teze o současném a plošném léčení atd.

Nakonec se to stejně zvrhne v ono POSTAREJ SE O SEBE JAK MŮŽEŠ. Nikdo ti nepomůže.


Taky bychj šel nejradši zužitkovávat matečníky, ale hlídám děti, tak doufám že do večera vydrží, že jsem nedal žádnou starší do serie:-)

Karel

Tak úplně triviální to s tím zdrojem z PC není, záleží na typu. Které dráty jsou které bývá u zdrojů popsáno na šítku nalepeném na zdroji.Pro větší proudy, což je případ napájení motorů je vhodné ponechat všechny dráty -pólu a všechny dráty výkonových +5 (červené) a + 12 (myslím že u ATX zdrojů jsou žluté) a na svorkách je spojit. U některých starších zdrojů je nutné minmální proudé zatížení 5V větve, aby zdroj na 12V dával potřebný proud. U novějších zdrojů je pak nutné nechat také drátky, kterými se zdroj zapíná (myslím že šedý) a vypíná a neměli by se nezkratovat, ale instalovat tlačítko (nikoliv spínač), jako je tomu v PC. Popisy úprav lze najít na webu.

"Praktická ukázka, jak z jednoduché otázky udělat vědu."

To není dělání vědy, ale skutečná znalost, tady věcí kolem PC zdroje.
O včelaření taky můžu prohlásit, že se do bedny cpou v příslušné časy rámky, cukr a léčiva a z bedny se vytahuje med a všechno ostatní je dělání vědy.

"Pro větší proudy, což je případ napájení motorů je vhodné ponechat všechny dráty -pólu a všechny dráty výkonových +5 (červené) a + 12 (myslím že u ATX zdrojů jsou žluté) a na svorkách je spojit."

Zase další věc kolem tady toho. S odporem tenkého, 20 - 40 cm dlouhého káblíku bývá počítáno při zkratové ochraně zdroje. Kdo spojí všechny káblíky nebo aby to dobře vypadalo, odpajcne je už v krabici a nahradí pěkným silným kabelem, může zdroj při prvním náhodném zkratu odpálit. Je to o tom, že zdroj musí vydržet cca pár desítek mikrosekund zkratu, než zareaguje ochrana zdroje.
Já bych dráty nespojoval, pokud to není skutečně nutné, pokud ten úbytek na tenkém káblíku není už skutečně moc velký.
Co se týká novějších silných PC zdrojů, tak ty mají dvě samostatné výstupní větve + 12 volt. Tam přiznám nevím, jestli je možné je vůbec vzájemně propojit, zatím jsem schéma takového zdroje ani vnitřek neviděl.

I staré zroje měly dvě větve 5V i 12V, ale jedna větev byla vždy pro menší proudové zatížení. Ale výkoněnjší větev 5V (12V) má vedeno třeba pět vodičů, každý do jiného konektoru. Takže bylo myšleno propojetí vodičů jedné proudové větve.

Zdroj s více "větvemi" , pokud se tomu tak dá říkat, u 5 voltů jsem ještě neviděl. Tam vždy byl jen jeden zdroj + 5 volt, s výstupním proudem i několik desítek ampér, na jeho výstupní bod bylo naletováno spousta káblíku do konektorů. Možná nějaký speciál zdroj pro servery.....
U 12 voltů u více výkonnějších zdrojů, kde by požadovaný odběr byl vyšší než 15 - 20 ampér, je asi technicky výhodnější nebo levnější místo jednoho zdroje s výstupem 20 - 30 ampér udělat dva s polovičním proudem a dělá se to běžně. Třeba tady: http://www.alfacomp.cz/php/product.php?eid=10514408O000000TVT
Odhaduji, že na trafu uvnitř zdroje jsou na 12 volt dvě samostatná vinutí a dva samostatné usměrňovače.
Přirozeně těch káblíku prípájených na výstupní body zdroje 12v1 nebo 12V2 je víc.

Taky bychj šel nejradši zužitkovávat matečníky, ale hlídám děti, tak doufám že do večera vydrží, že jsem nedal žádnou starší do serie:-) Karel

Karel, prečo MB po zaviečkovaní neumiestnite do škôlkovacích klietok v škôlkovacom rámiku? Ja práve doobeda som umiestnil niekoľko zaviečkovaných MB do škôlkovacieho rámika. Málokedy čakám na vyliahnutie M z nich, radšej ich do oplodňovacích jednotiek pridávam postupne, kde sa liahnu. Je to jednoduchšie a istejšie. Potom prelarvovanie robím každých 5 dní, čím využijem potenciál chovného včelstva.

Spôsob ošetrenia mladých MB: mám dva ŠR pre 20+20 MB, otvory zhora priemer 16 mm, kde nasuniem MB. Ale ešte predtým vložím do ŠK guľku CMC, takto vložím ŠR do plástovej uličky, aby včely obsadili klietku, po vybratí ŠR ponechám v jednotlivých klietočkách len 6-8 včiel, ktoré sa starajú o MB. Tento rámik so záložnými MB môžete mať v tom istom včelstve a môžete znovu prelarvovať. Ešte jedna rada, ŠR s MB vložte vždy do uličky, medzi plodové plásty, včely tam udržujú vhodnú teplotu, čím sa dosiahne istota správneho vývoja budúcich matiek. Pri prekladaní mladých MB postupujte opatrne, bez nárazov a bez prevracania.
Je to len v krátkosti opísaný technologický postup zabezpečenie MB, proti ich zničeniu pri predčasnom vyliahnutí prvej M.

Karel, prečo MB po zaviečkovaní neumiestnite do škôlkovacích klietok v škôlkovacom rámiku? Ja práve doobeda som umiestnil niekoľko zaviečkovaných MB do škôlkovacieho rámika.

-------
No protže nejsou lidi co by to za mě objednali a urobili.

Na příští rok s evybavím klíckama a miskama Nicot, ale letos se ještě musím honit.
:-)
Ono je to o tom, že když má člověk dovolenou, tak to nějak uteče a najednou zjistí že je středa. V práci je to pro mě celkem jasný den a půlí mi týden. A v létě zužitkovávám a už se těším na víkend, že možná něco přelarvím:-)

Karel

není nutné pořizovat NIKOT systém, pokud používáš běžné plastové jamky sbílými terčíky na zapíchnutí do souší tak se mi osvědčil nápad s injekčními stříkačkami. Ze stříkaček o objemu 5 nebo 10ml vyjmu píst, z boku do ní malou flexou udělám 4 podélné díry a mám klícku i na přidávání. Stříkačka svými výlisky krásně drží mezi rámky - nepotřebuji ani školkovací rámek. Matečníky se tam krásně vejdou, je to hygienické, každý rok se mohou vyrobit za pár korun nové. S použitím této jednoduché klícky i přidávám matky a to tak že vstup do stříkačky uzavřu hustým těstem a stříkačku stisknu v mírně skloněné poloze mezi rámky těstem dolů tak , aby se matka neutopila v medocukr. těstu. Cena cca 1kč/kus, raději mám 5mm obsah.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: L?k Gabon - MIMO T?MA
> Datum: 21.7.2010 14:04:32
> ----------------------------------------
> Karel, prečo MB po zaviečkovaní neumiestnite do škôlkovacích klietok v
> škôlkovacom rámiku? Ja práve doobeda som umiestnil niekoľko zaviečkovaných
> MB do škôlkovacieho rámika.
>
> -------
> No protže nejsou lidi co by to za mě objednali a urobili.
>
> Na příští rok s evybavím klíckama a miskama Nicot, ale letos se ještě musím
> honit.
> :-)
> Ono je to o tom, že když má člověk dovolenou, tak to nějak uteče a najednou
> zjistí že je středa. V práci je to pro mě celkem jasný den a půlí mi týden.
> A v létě zužitkovávám a už se těším na víkend, že možná něco přelarvím:-)
>
> Karel
>
>
>

není nutné pořizovat NIKOT systém, pokud používáš běžné plastové jamky sbílými terčíky na zapíchnutí do souší tak se mi osvědčil nápad s injekčními stříkačkami.
--------------
Jo, to jsme viděl u Arnošta.
Tady Zdeněk zase objevil Hmoždinky do porobetonového zdiva. Jsou sice dražší - asi 5Kč:-) ale do čepičky pěkně zapadne Ještědská miska. Mají tvar stříkačky cca 5-10ml a stěny jsou děrované.

Ale když sjem zjistil že Nikot klícky jsou k mání za deset Kč, tak začnu být líný i tady. :-)

Času je čím dál míň a alespoň si něco nového vyzkouším. Líbá se mi, že by to stálo samo v líhni, pokud se na ni vzmůžu. Mám koukat do akvárka na rybičky, nebo do líhně jak se klubou matky :-)

No zedníci jsou tady, jdu dodělat míchačku a pokud se udrží děti v klidu, tak rozdělim bednu co je doma do sekcí a večer zajedu k řece rozdělit druhou.

Teď to bude novinka na trhu, mě se s tím dělá v pohodě, pokud je člověk pánem svého času. A má středy volné:-)

http://www.apiscech.cz/aktuality.aspx?aktualita=57

Karel

A ještě tady můj originál z Kolomého nástavků:-)

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=106:ctyrdno&catid=38:napady&Itemid=68

Jen jedna novinka k tomu, letos jsem vyzimoval 4 4dna rozpůlená - 2x5 rámků45*30 a jsou z nich výborná včelstva do této pozdní snůšky. Překonala mnohá kmenová.

Je stím pohodová práce. S plechovým víkem je to pěkně včelotěsné, jedu na stanoviště, odeberu si tam 6-7 plástů, dám do auta a doma chovám. Pak přidám příčky a pak je podle oplodnění vyndavám.

Karel

Karel

Karle, ako ste riešili prikrytie a izolovanie jednotlivých segmentov plemenáča zhora. Mne sa pri kontrole oplodnenia matiek po odložení vrchnáka prelievali včely medzi rámikami. Preto som dodatočne použil na oddelenie matiek stropné latky medzi rámiky. Sitá na dne od Vás odklepnem.
Nicot je síce drahý, ale je to komplexné a pohodlné riešenie na chov matiek. Je dobrý na nárazový chov matiek a tvorenie odložencov, ale niektorí chovatelia dávajú prednosť prelarvovaniu a priebežnému chovu v medníkoch počas celej sezony. Ja som s ním spokojný a vyriešil som jeho kúpou problém s krátkozrakosťou aj s nedostatkom skúseností s prelarvovaním.

Včely se přelévají, to sice ano, ale kupodivu to nedělá problém.
U prvních sekcí, kdysi dávno jsem měl právě strůpky z fošny, které zapadlo do hloubky mezi sololity.
V té fošně byly dvě kruhové díry, jedna zasíťovaná na přidávání matek dle Brennera a druhá na krmení. Byly to sekce na 3 rámky.

Tady to teď neřeším, folie dosedá nahranu příček, drážka pro rámky je ucpaná kousky molitanu.
Ty mladušky byly donedávna spolu a nesleduji žádný boj.
Na tu folii dosedá polystyrén a utemuje to. Někde mám slabý filc - jako koberec a ten taky dosedne.

A když to někdy netěsní, tak se holt přestěhují za matkou k sousedům.

Já nicot nebudu používat k izolaci matky, právě proto že jsme silně krátkozraký (dohromady asi 20D :-) ) takže jediné kam vidím bez brýlí je na přelarvovací lžičku :-)

Líbí se mi systém klícek a misek držáků a špuntů s cukrem.
U nás stojí jedna klícka asi deset korun, což je proti těm z Ještědu zlomek ceny. Tak to vyzkouším. Letos si na to holky vydělaly, jen mít čas točit.
Zvečera na to jdu¨:-)

Karel

Jednotlivé segmenty zakrývám pruhy fólie na které dávám druhou celoplošnou folii, aby náhodou nešly pruhy dolů se stropem.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Albert Gross <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: MIMO
> Datum: 21.7.2010 16:43:01
> ----------------------------------------
> Karle, ako ste riešili prikrytie a izolovanie jednotlivých segmentov
> plemenáča zhora. Mne sa pri kontrole oplodnenia matiek po odložení vrchnáka
> prelievali včely medzi rámikami. Preto som dodatočne použil na oddelenie
> matiek stropné latky medzi rámiky. Sitá na dne od Vás odklepnem.
> Nicot je síce drahý, ale je to komplexné a pohodlné riešenie na chov
> matiek. Je dobrý na nárazový chov matiek a tvorenie odložencov, ale
> niektorí chovatelia dávajú prednosť prelarvovaniu a priebežnému chovu v
> medníkoch počas celej sezony. Ja som s ním spokojný a vyriešil som jeho
> kúpou problém s krátkozrakosťou aj s nedostatkom skúseností s
> prelarvovaním.       
>
>
>

Když jsem měl včely z materiálu z Dolu zimoval jsem ve 3,4,5ti nástavcích 42x17 optimal.
Koupil jsem si Vigor a asi před 4mi roky jsem přišel o polovinu včelstev,čtvrtina zašla hlady a čtvrtina měla zásoby, část pod sebou.
od té doby zimuji na 3NN.
Mám bezsnůškový srpen a včelstva ryche slábnou.
A pro zimu v Optimalu se mi zdají slabá a pak v něm jakoby bloudí, jednou sedi dole, podruhé nahoře jindy vlevo u stěny atd.
Každá míra je jiná, každé stanoviště je jiné, každý rok je jiný každé plemeno je jiné.
Na radu není šablona
J.B.

Také jde nalepit folie na rozdělovací příčku pro každou sekci a ta brání včelám přelézt vedle (přilepit svisle a přiklopit). Celé se to také může překrýt společnou folií.

Zdravím Stando.
Zimuji včelstva na tzv Norský způsob, tedy jen na panenském díle...V minulosti zde byly tvrdé názorové střety, ale k věci. Zimuješ li včelstva na 2N a chceš li je mít jen na panenském díle a aby měly včely 25 kilo zásob na zimu, musíš zakrmit 38 - 40 kg cukru. Cca 7 kg cukru spotřebují na jeden N r.m 39/24, 11 r. Vystaví jej pěkně a rychle.

Druhý bod. Pokud máš včely na jednom N a chceš rozšířit na druhý N.

Zde mám 14 denní proluku, než mi tu nastanou podletní žně zlatobílu a jiné. Vím, že včely rychle strácejí stavební pud. Mám vyzkoušené na druhé včelnici, kde zlatobíl není a podletní pastva je slabá následující. Před 14 dny jsi naposledy vytočil a dodal včelám 5 kg cukru na roj. Po 14 dnech se rozhodneš, že jim dáš na zimu vystavět celý N MZS. Musíš tedy přidat 5kg cukru. Co se stane po dvou dnech odběru těchto zásob. Včely mi vystavěly jen jednu MZS, přitom zásoby nikde nepřibyly, zásoby jsem před tím dodal. Stalo se tedy to, že vystavěli jen jeden rámek na ješdnu 5KG dávku. Probudil jsem ale v nich jejich stavební pud. druhou dávku 5 kg cukru jsem přidal nyní v pondělí. Nyní jsem přišel ze včelnice a Celý N byl vystaven za 2 dny do plna. Včely jsou při chuti. Taak to dělám já. Včely umí dobře stavět i v podletí a dobře stavět, jen je to o něco dražší na cukru. Květnové oddělky mi vystavěly druhý N MZS a kmenová včelstva již zimuji na 3N na panenském díle. A spokojenost. Zdraví P.S

Chtěl jsem použít PC zdroj pro napájení AKU vrtačky (místo baterie) ale
nefungovalo to, zdroj se po zapnutí vrtačky hned vypnul (nějaká ochrana).

Asi to bylo tím, že v AKU je nějaký druh regulace otáček a odběr proudu
ze zdroje byl pulzní a v těch pulzech moc vysoký - aby nebyl problém s
vypínáním zdroje při rozběhu motoru.

Tak napájím AKU přes auto nabíječku - ale nabíječka dá max tak 80W.

petr j.


Josef napsal(a):
> Chtěl jsem se zeptat, zda by šel použít zdroj z PC jako zdroj pro medomet?
> Díval jsem se, že 350W zdroj má u napětí 12V proud 15A, což je 180W. Máte s
> tím někdo nějakou zkušenost? Díky.
>
>

A když to někdy netěsní, tak se holt přestěhují za matkou k sousedům. Kaji

Ja systém samostatných komôrok pre 2 plásty šírka komôrky 95 mm) využívam min. 15 rokov , zo začiatku som urobil chybu a priehradky som mal len na úroveň hornej hrany úľa, čo včely často zneužívali), preto som ich nahradil sololitovými siahajúcimi nad 25 mm nad úroveň a kryt vkladám medzi ne. Odvtedy je to OK. Takú plodňovaciu jednotku pre umiestnenie 14 matiek si môžete pozrieť na tomto linku.
www.vcely.sk/index.php?name=coppermine&file=displayimage&meta=lastup&cat=0&pos=6

Netesnosť medzi komôrkami sa včelárovi vždy vypomstí a preto tesnosť musí byť dokonalá. V takom prípade sa často stáva, že včely hlavne po oplodnenej M sa naviažu na materskú látku tam kde je matka a potom sa chov nadarí, lebo včely navštevujúci včelstvíčko s M odmietajú prijať MB a mladú M.

Ja miesto retardérov Jenter a Nicot nepoužívam, ale používam redardér IZO vlastnej výroby, do ktorého vkladám panenský plást asi 80x80 mm s jednostranne ponechané bunky, do ktorého vložím M, na ktorú pod MMr vložím M, ku ktrorej majú prístup včely tak ako do Jenter a Nicot (panenský plást to dovolí) na 36 hodín. Pri prelarvovaní bunky nad larvičkami zhrniem opakom noža (panenský plást to dovolí) a mám ich ako na dlani. Pri položení asi 120 vajíčok za 36 hodín sú vždy ťažšie ako z plného plodovania keď M za 24 hod. položí za 24 hod. až 2200 vaj.a tým sú i matky ťažšie a s max. počtom 220-240 vaječných rúročiek.

"Chtěl jsem použít PC zdroj pro napájení AKU vrtačky (místo baterie) ale
nefungovalo to, zdroj se po zapnutí vrtačky hned vypnul (nějaká ochrana)."

Akuvrtačka 12 volt má při rozběhu nebo zatížení odběr až desítky ampér. Je to daň za velký kroutivý moment lepší akuvrtačky při napájení jen 12 volty a akumulátory NiCd nebo NiMh toto svým malým vnitřním odporem bez problémů umožňují.
Asi to chtělo omezit nějak maximální proud do vrtačky.

Zdravím, jen velmi krátce:

Ve zdrojích ATX (novějších) jsou zdroje dva. Jeden dává 5V, proud do 1A
podle typu a ten běží stále. Proto lze počítač zapnout tlačítkem, ale také
třeba dálkově modemem (pokud je to povoleno). To čemu říkáme zapnutí, je
start druhého, výkonového zdroje.

Pokud je zdroj provozován mimo PC, musí být chod zajištěn spínačem, sepnuto
= zdroj běží.

Pokud je zatížení blízké jeho proudové ochraně, je vhodnější připojit
spotřebič na vypnutý zdroj a pak jej aktivovat. Start je tzv. měkký.
Například žárovka 12V, 60W připojená na běžící zdroj jej při připojení
většinou shodí do poruchového stavu (malý odpor studeného vlákna). Tytéž dvě
žárovky připojené na vypnutý zdroj, po aktivaci zdroj spolehlivě rozsvítí.
Vašek.

----- Original Message ----- "vsusicky"
> proud. U novějších zdrojů je pak nutné nechat také drátky, kterými se
> zdroj
> zapíná (myslím že šedý) a vypíná a neměli by se nezkratovat, ale
> instalovat
> tlačítko (nikoliv spínač), jako je tomu v PC. Popisy úprav lze najít na
> webu.

prosím o radu,

zbyl mě nějaký tmavší med,chtěl bych zkusit nevařenou medovinu,má někdo nějaký odzkoušený způsob aby se dílo
podařilo,výsledkem by mělo být přírodní nepříliš sladké
víno

dík za každou dobrou radu

Zdeněk

Na uzavreni sekci z hora jsem pouzival pasky lina ci sololitu. Letos jsem
sekce i pres mou lonskou chvalu nepouzil :-) Styrodurove plemenacky mi
vyhovuji mnohem vic....

T.H.

Jednotlivé segmenty zakrývám pruhy fólie na které dávám druhou celoplošnou
> folii, aby náhodou nešly pruhy dolů se stropem.
> Radek
>

Ahoj, je to hrozně jednoduché, kvasinky POWER jsou k dispozici ve včelařských prodejnách spolu se živnou solí. Na 100l medoviny dej 35KG medu. Teplotu udržuj na cca 25 st C třeba i s pomocí akvarijního topítka. Doporučuji udělat zákvas - trochu převažené vody rozpustit med poměr 1:2 víc vody. přidej něco kvasinek a trošku živné soli a nech cca nad 20st. Kvasinky je třeba roztřepat ve skleničce s vodou kolem 30st. do 2 dní bude kvasit. Většinou ohřeju polovinu vody i méně, rozpustím v ní med a doleji studenou, po ochlazení roztoku na 25 st. zakvasit zákvasem, to je vše. Moje finta je přidat něco šťávy z čerstvých citronů (cca 4 na 100l) pro lepší chuť i čeření.
Radek



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: zdenek <zdnovotny/=/seznam.cz>
> Předmět: neva?en? medovina
> Datum: 22.7.2010 07:44:00
> ----------------------------------------
>
> prosím o radu,
>
> zbyl mě nějaký tmavší med,chtěl bych zkusit nevařenou medovinu,má někdo
> nějaký odzkoušený způsob aby se dílo
> podařilo,výsledkem by mělo být přírodní nepříliš sladké
> víno
>
> dík za každou dobrou radu
>
> Zdeněk
>
>
>

sežeň si Malou Včelařskou Encyklopedii r.v.1954 vyd..SZN Praha.
Tam je spoustu receptů na zpracování včelích produktů

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: zdenek <zdnovotny/=/seznam.cz>
> Předmět: neva?en? medovina
> Datum: 22.7.2010 07:44:00
> ----------------------------------------
>
> prosím o radu,
>
> zbyl mě nějaký tmavší med,chtěl bych zkusit nevařenou medovinu,má někdo
> nějaký odzkoušený způsob aby se dílo
> podařilo,výsledkem by mělo být přírodní nepříliš sladké
> víno
>
> dík za každou dobrou radu
>
> Zdeněk
>
>
>

já zdroj z PC pro pohon aku vrtačky běžně používám, ale je to starší zdroj z vyřazeného PC. Vypíná pouze při hodně velkém zatížení vrtačky. Letos jsem ho vyzkoušel i k pohonu medometu- v pohodě. Je pravda, že před zapnutím pohou vdy koš medometu roztočím rukou, takže proudový ráz při zapnutí motoru není velký. Nyní se chystám pužít novější ATX zdroj, sice také z vyřazeného PC, ale měl by být v pořádku. Tak uvidím.

"Pokud je zatížení blízké jeho proudové ochraně, je vhodnější připojit
spotřebič na vypnutý zdroj a pak jej aktivovat. Start je tzv. měkký.
Například žárovka 12V, 60W připojená na běžící zdroj jej při připojení
většinou shodí do poruchového stavu (malý odpor studeného vlákna). Tytéž dvě
žárovky připojené na vypnutý zdroj, po aktivaci zdroj spolehlivě rozsvítí.
Vašek."

No ten zdroj nabíhá softstartem tak půl vteřiny, vteřinu. Na rozehřátí vlákna žárovky to stačí, na rozběhnutí medometu to nejspíš stačit nebude. Tam to bude chtít nějaký rozběhový režim, nouzově, dokud se medomet neroztočí, třeba jen napájení motorku "protahovat" přes nějaký hodně dlouhý tenký káblík nebo třeba vázací středně silný ocelový drát namotaný s mezerami na něco.
Dlouhodobě by měl stačit poměrně jednoduchý sériový omezovač proudu s výkonovým tranzistorem, nadstavený někde těsně pod uváděný maximální proud zdroje.
Vlákno žárovky má jinak za studena desetinu nebo i menší odpor než za "tepla" Žárovka 12 volt 60 watt se tak po připojení na rozběhnutý zdroj jeví jako spotřebič 600 wattů nebo ještě větší..... Zvláště když ochrana zdroje reaguje během setinky milisekundy, kdy se vlákno žárovky pomalu ani ještě nezačne zahřívat......

Já myslím, že už by se diskuze o PC zdrojích mohla uzavřít.
Uvádím pár webových adres, kde se dá dočíst o zprovozňování PC zdrojů pro jiné účely než pro PC, tam by mělo být všechno potřebné.
http://hw.cz/Teorie-a-praxe/Dokumentace/ART379-Vyuziti-PC-ATX-zdroje-pro-napajeni-zarizeni.html
http://www.elektrobastleni.cz/view.php?cisloclanku=2009120001
http://www.rcmodely1.estranky.cz/clanky/nezarazene/uprava-pc-zdroje-pro-napajeni-nabijecky-12v
http://4um.overclocking.cz/archive/index.php/t-72345.html

Pozrite si v reále odnášanie mŕtveho VD z podmetovej podložky. Cenu si zaslúži Ladislav Šebošik, zakladateľ www stránky "vcely. sk"

www.vcely.sk/modules.php?name=Video_Stream&page=watch&id=5

Pozrite si v reále odnášanie mŕtveho VD z podmetovej podložky. Cenu si zaslúži Ladislav Šebošik, zakladateľ www stránky "vcely. sk"

www.vcely.sk/modules.php?name=Video_Stream&page=watch&id=5

Prodám po pěti sudech květový a tmavý med, vodivost 10,5, voda 15,5 Jindřichohradecko, 606401604

Ten odkaz je od vás míněn jistě upřímně. Ale pro mne je nedostupný. Již poněkolikáté jsem se pokusil zaregistrovat na vcely.sk, ale vždy mne váš administrátor odmítnul. S takovou cenzurou jsem se už 20 let nesetkal.
Vy Slováci na naší konferenci jste přínosem a jsem rád, že tu jste.

Pavel Holub wrote / napísal(a):
> Ten odkaz je od vás míněn jistě upřímně. Ale pro mne je nedostupný. Již
> poněkolikáté jsem se pokusil zaregistrovat na vcely.sk, ale vždy mne váš
> administrátor odmítnul. S takovou cenzurou jsem se už 20 let nesetkal.
> Vy Slováci na naší konferenci jste přínosem a jsem rád, že tu jste.
>
>
Neverím, že by to bolo cenzúrou. Skúste sa obrátiť priamo na
administratora. Určite Vám vyhovie.

Vojto.

"Ten odkaz je od vás míněn jistě upřímně. Ale pro mne je nedostupný. Již poněkolikáté jsem se pokusil zaregistrovat na vcely.sk, ale vždy mne váš administrátor odmítnul. S takovou cenzurou jsem se už 20 let nesetka"

Takové věci by měly být volně přístupné. Pokud někdo chce za zhlédnutí takové věci registraci, tak nemám zájem. Nebudu spravovat 50 registrací s 50 přihlašovacími jmény a s 50 přihlašovacími hesly jen proto, abych se na něco koukal. Stačí mi těch 10 nebo 15 z nevím kolika, co jsem za těch 10 let na internetu nashromáždil a co si je zhruba pamatuji a kde jde třeba o peníze nebo o kariéru.
K čemu je povinná registrace k zhlédnutí informace, kterou někdo dává na web jen jako zajímavost? Maximálně snad jen k vytváření databáze, která se pak využívá obchodně k zasílání spamů nebo se z ní jinak finančně těží....

Také jsem to několikrát zkoušel, leč marně ... důvodů nepochopuji ... A ostatně: proč je nutná registrace? Snad jednou ... v Budoucnu ... jak praví klasik :-) ... Klidné dny. Jiří

xxxxxxxx
Pavel Holub (178.248.56.32) --- 23. 7. 2010
Re: Odnášanie VD mravcom (46060)

Ten odkaz je od vás míněn jistě upřímně. Ale pro mne je nedostupný. Již poněkolikáté jsem se pokusil zaregistrovat na vcely.sk, ale vždy mne váš administrátor odmítnul. S takovou cenzurou jsem se už 20 let nesetkal.
Vy Slováci na naší konferenci jste přínosem a jsem rád, že tu jste.

Registrace je podle mne správná věc. Slušným lidem nevadí, neslušné odradí.

Zdravím.
Chci se zeptat jestli náhodou někdo máte zkušenost s kvasinkami od - http://www.schimansky.cz/kvasinky/

Kolega je pro nás objednal ale volal mi že tam není nikde napsáno jestli se má z nich připravit ten startér a nebo se tam dávají rovnou.Víte to někdo?

Ma to fungovat i bez zakvasu.... Zkuseni doporucuji zakvas udelat...

Sam jsem zatim ve fazi pokusu.

T.H.

Zdravím.
Chci se zeptat jestli náhodou někdo máte zkušenost s kvasinkami od -
http://www.schimansky.cz/kvasinky/

Kolega je pro nás objednal ale volal mi že tam není nikde napsáno jestli se
má z nich připravit ten startér a nebo se tam dávají rovnou.Víte to někdo?

Ten odkaz je od vás míněn jistě upřímně. Ale pro mne je nedostupný. Již poněkolikáté jsem se pokusil zaregistrovat na vcely.sk, ale vždy mne váš administrátor odmítnul. S takovou cenzurou jsem se už 20 let nesetkal.

Mrzí ma, že sa Vám to nepodarilo, aj ja som mal pred časom problémy, ale teraz sa mi otvorenie podarilo na prvý raz. V žiadnom prípade sa nejedná o cenzúru, skúste sa obrátiť na admina P. Šebošika, istotne Vám vysvetlí, ako sa tam dostanete. Pre mňa je to úžasné, pretože pri svojich pokusoch som to mohol len predpokladať, na základe chýbajúcich odpadnutých VD, na podmetovej podložke.

vcely.sk/modules.php?name=Video_Stream&page=watch&id=5

Práve teraz som použil ponúknutý nick a ide to, je to len púhych 14 sekúnd.

"Ma to fungovat i bez zakvasu.... Zkuseni doporucuji zakvas udelat...

Sam jsem zatim ve fazi pokusu."

Teoreticky zákvas není potřeba, a kvasinky se tam mohou sypat přímo. Prakticky pokud surovina, med at není úplně čistá, jsou v ní nežádoucí mikroorganismy, tak nežádoucí mikroorganismy mohu převládnout a kvas úplně zkazit. Případně se mohou podílet na zpracování významného množství cukru a ovlivnit tak ztráty nebo výslednou chuť a vůni. Platí to, ale podstatně méně, i při převaření. Navíc konzervované, hlavně sušené kvasinky nejsou aktivní, aktivní se stanou až po nějakých hodinách po namočení. Takže je podstatně výhodnější použít ten zákvas. Umožňuje bez převaření dobře zakvasit i trochu horší med s nějakým menším množstvím nežádoucích mikroorganismů a hlavně potom výsledná kvalita není kolísavá podle toho, které nežádoucí mikroorganismy se v medu objeví. Protože aktivní a namnožené správné kvasinky v zákvasu ty nežádoucí prostě přečíslí.
Obecný návod pro použití zákvasu je převařený 10 - 15 roztok cukru nebo tak 13 - 18 % roztok medu ve vodě nebo čaji ( já používám lípový květ nebo kopřivu) nebo dobrý jablečný mošt bez konzervačních činidel atd opatřený živnou solí po varu nechat zchladit na takových 25 st C a rozmíchat v něm kvasinky. vše za dodržování co nejvyšší čistoty. Během pár hodin se kvasinky začnou množit a zákvas začne uvolňovat oxid uhličitý. Při spotřebě tak poloviny, dvou třetin cukrů, při 20 st C tak za dva tři dny, se udělá hlavní kvas, zase nechá ochladnout na těch cca 25 st C a zákvas se v něm rozmíchá.
Kvasinky Vínka jsou 0.6 gramů a mají se dávat při zákvasu do cca 0,4 - 0,6 litru, pivní kvasinky jsou tuším 20 gramů a mají se dávat do litru zákvasu, u pekařských kvasinek jsem dával asi 1 - 2 cm krychlové na půl litru.

čauky panove včera přišel včelař a konečne to vystihli ten invet nema žadne učinky motylice klade jak diva.chci se zeptat co použivate místo invetu??sirne knoty se mi moc neosvedčily diky jirka

U kvasinek od Schimanského, které používám třetím rokem zákvas nepřipravuji. Také v návodu to není předepsáno. Jelikož z jednoho svaření (mám malý kotel) nenaplním kvasnou nádobu najednou, svařím polovinu dávky kvasu ( 50 - 60 l) a po zchladnutí na cca 25 °C rozmíchám kvasinky a živnou sůl na celý plánovaný obsah kvasné nádoby a kvasnou nádobu uzavřu - do druhého dne stačí bílou přežehlenou plachetkou. Ihned svařím druhou dávku kvasu a po zchladnutí, druhý den, doplním kvasnou nádobu na cca pět šestin (někdo doporučuje pouze čtyři pětiny - nebezpečí překypění kvasu) a nechám kvasit. Již třetí den je možno sledovat počátek bouřlivého kvašení. Ještě se mě nestalo, že by kvasinky od Schimanského zklamaly. Odhaduji, že tyto kvasinky prokvášejí hlouběji a také obsah alkoholu bude patrně (domnívám se) 13 - 15 %. U Dolských kvasinek, kvasinek Vínka a kvasnic je však dobré (podle mých zkušeností) předem udělat zákvas. A ještě něco. Jak kvasnou nádobu před použitím i ihned po použití tak i nádoby na dokvášení vymývám horkou vodou s přídavkem Sava. Zanedbaná hygiena bývá příčinou neúspěchu.
Po druhém a každém dalším stáčení přeji dobrou chuť a na zdraví.
JK

jirkaZ:
chci se zeptat co použivate místo invetu?

______________________________________________________________

A co takhle vyzkoušet pařák?

MV

Skladuju jen paneske dilo, vyjimecne jednou zaplodovane v kominu
nastavku, nahore dole dratena sit.... Zbytek varak, vcely kupodivu umi
delat vosk :-)

T.H.


> A co takhle vyzkoušet pařák?
>

>čauky panove včera přišel včelař a konečne to vystihli ten invet nema žadne učinky motylice klade jak diva.chci se zeptat co použivate místo invetu??sirne knoty se mi moc neosvedčily diky jirka<
-----------------------------------------------------------
Vymetené plásty v nástavcích podstavuji pod včelstvo. Včely je vylížou, nevytočený med si přenesou, plásty vyčistí, opraví (to po nich ani nepožaduji) a ochrání před motýlicí. Odebírám je až před podzimní fumigací koncem října. To jsou již nízké venkovní teploty a motýlice nemá šanci.
JK

No nevím ...
Kdybych byl neslušný, zaregistroval bych se pod smyšlenými údaji ... :-)
Petr
--------------------------------------------------
From: "Kapoun" <e-mail/=/nezadan>
Sent: Friday, July 23, 2010 11:34 AM
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: Odnáanie VD mravcom

> Registrace je podle mne správná věc. Slušným lidem nevadí, neslušné
> odradí.
>

Invet jsem kdysi vyzkoušel na pytli zbytků z vyvařování. Nacpal jsem je vysušené proložené tabletami do velkého igelitového pytle a celé to ještě do dalšího pytle. Bylo to na podzim, smrdělo to invetem v nevytápěné světnici půl zimy, pak to přestalo a na jaře, jak se oteplilo, zbytky z vyvařování včetně igelitového pytle sežraly larvy zavíječů, co přežily v těch zbytcích. Byl to ještě ten starý invet, údajně účinný.

Plásty jinak skladuji přes léto tak do listopadu s mezerami, v nástavku na 10 plástů skladuji tak 6 nebo zabalené do novin, přes zimu je klidně v nástavku nebo úlu napasuji těsně k sobě.

Sirné knoty se mně svého času osvědčily. Plásty se ale musely zavřít na takových 14 dní do těsné skříně, aby se vylíhly všechna vajíčka, protože na ně síření nepůsobí. Sířilo se teprve potom. To bylo tak v srpnu a toto jedno síření stačilo do jara za předpokladu, že se potom plásty občas prohlídly, jednou, dvakrát za měsíc a larvičky, které se tam objevily, zapíchly hřebíkem nebo něčím takovým.

jaky pařak myslite?

"jaky pařak myslite?"

Ve velmi podobném zařízení jako vařák na vosk se kdysi před socialistickými JZD v zemědělských hospodářstvích pařily horší brambory. Zařízení akorát nemělo šroub, protože nebylo třeba lisovat. Brambory se napařily do měkka, rošťouchaly a zmixovaly třeba s obilným šrotem, se řezanou slámou, s odpady z kuchyně a dalšími krmivy a podle toho, co se mixovalo, bylo to žrádlo pro slepice, prasátko nebo i pro krávu a možná i pro další tehdejší domácí hospodářské zvířectvo. Pařák na peci byl v tehdejším hospodářství důležité zařízení, které z vlastních surovin, za syrova domácímu zvířectvu špatně a se ztrátami zkrmitelných, vyrábělo kvalitní a výživné krmivo.

jirkaZ:
jaky pařak myslite?

______________________________________________________________

To s tím pařákem jsem myslel obrazně. Podstata mého sdělení bylo nahazení starého díla mezistěnou. Je jedno, jestli k tomu použijete pařák, vařák, sluneční tavidlo, nebo dílo jen vyřežete a rámky opálíte. Na jaře si včely postaví dílo nové.


MV

Díky za postřehy a rady.
Já budu dělat jednu várku 100lt kterou rozdělím do dvou nádob.Takže svařím potřebné množství medu a vody,posbírám pěnu.Pak bych si měl tedy někde bokem rozmíchat ty kvasinky s živnou solí aby byla jistota,-v kolika litrech té svařené medové vody to mám udělat? Stačí to ve třílitrovce?
Nezlobte se že se ptám tak podrobně ale raději mám vysvětlení pro "blbce" (mě) než něco zkazit.
Pak mám ještě otázku kolik jestli se tam dává badyán a kolik těch hvězdiček na těch sto litrů aby to nebylo moc.
V medovině od pana Halady je cítit a to mi chutná.
Nebo pokud by bylo pár odkazů na již vyzkoušené recepty byl bych rád.
Míra

Používám vetší mezery mezi rámky, průvan, a skladuji jen světlé rámky. Také ponechávám veškerý pyl ve včelstvech. Obejdu se tak bez té síry a další chemie

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirkaZ <nasij/=/seznam.cz>
> Předmět: invet
> Datum: 23.7.2010 14:10:42
> ----------------------------------------
> čauky panove včera přišel včelař a konečne to vystihli ten invet nema žadne
> učinky motylice klade jak diva.chci se zeptat co použivate místo
> invetu??sirne knoty se mi moc neosvedčily diky jirka
>
>
>