Archiv Včelařské konference

J. Matl :počítání roztočů je něco na víc, na co jsme dosud nebyli zvyklí. Pro mě to znamená, že víc času než ve včelách věnuji počítání roztočů.
J. Burgel to pro mne je časově nenáročné počítání roztočů.

Čím počítám častěji v intervalu 12 a 24 hodin to je jednodušší a rychlejší.
Natrhám A3 papíry večer,dojdu ke včelaám, vytáhnu podložku, položím papír a zasunu. ráno dojde ke včelám vytáhnu podložku i s papírem a dám si ji k očím počítám, poklepávám na podložku, je tam trochu měli a většínou žádný roztoč. nakonec do podložky silněji klepnu a všechna měl spadne na zem, ve včelíně s tím musím ke dveřím a klepnu to ven.
Za 10 minut projdu asi 15 až 25 podložek. Píši si počet mravenců a roztočů na A3 papír

Roztoči tam nejsou protože je brzy , oni přibudou.
J.B.

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, jako začátečník, jak měníte v tomto období matky? Potřebuji vyměnit ve dvou včelstvech matky. Budu mít oplozené F1. Díky.

Díky, Karle, k této metodě jsem prakticky dospěl, akorát neumím občas přesně odhadnout, které buňky jsou ty pravé a občas se trefím do mladší larvy. Ale kdyby tam roztoč byl, tak by byl jistě vidět. Jsem rád za další zkušenost. Ostatně ten první roztoč, kterého jsem včera našel, mi paradoxně udělal docela radost: měl totiž řádně pomačkaný krunýř a myslím, že jen polovinu nožiček ... Zjevně si ho holky podaly ... Tož díky a ať se daří! Mimochodem: na hasičských zbrojnicích bývá nápis: Vlasti zdar - ohni zmar! Jestli my bychom si to neměli transformovat na roztoče (a jeho rodného bratra kleštíka ...) :-) Jiří


xxxxxxxxxxxxxxxxx
KaJi (88.103.157.154) --- 13. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45627) (45723) (45724) (45725) (45728) (45765) (45766) (45798) (45799) (45803) (45811) (45813) (45820) (45822) (45835) (45836)

JM:
..... vysoké procento trubčiny či jakýchsi přechodových buněk. Takže do nich hojně vrtám a nic ... To vše samozřejmě s vědomím, že oči jsou omezeny v kvalitě a člověk může leccos přehlédnout
......
Nešťourej, vem odvíčkovací vidličku, zapíchni jim to kolem hlav a vytáhni. Pokud nešáhneš na nejmladší, vytáhneš většinou perleťově bílé trubce. A na nich, tedy dole - na zadkách jsou roztoči - pokud jsou - velmi dobře vidět. To nepřehlédneš, na úplně bílém pozadí.
Takže když to děláš takto tak roztoči nejsou.
Keine Panik :-)

Karel

Zdravim, ja kupuju zde a jsem spokojen: http://data.newmp3.cz/
T.H.


2010/7/13 iva Němcová <ivanemcova/=/seznam.cz>

> Prosím poradte ,kde koupit levně skenice na med jsem z Ustí nad labem
> děkuji
>

přítel měl od kolomýho oddělky,byl nespokojenej...letos honí každou kačku a asi to ojebal,prej je bez medu

svatá pravda ,důvěřuj ale prověřuj,myslím že zimní výsledky nebudou dobrý....

Ahoj, pokud jsi schopen najít matku, tak doporučuji starou matku (resp. její hruď) omačkat o přidávací klícku s novou matkou bez doprovodu včel (musí být sama v klícce).
Pokud nejsi schopen matku najít, udělej oddělek pouze ze zavíčkovaným plodem, stačí ho nechat hodinu, aby si uvědomili osiřelost, přidat matku přes medocukrové těsto ne na ostro. Až matka bude klást -cca do týdne, uděláš přeléták na oddělek( kmenové včelstvo posuneš kousek dál a na jeho místo dáš oddělek kterému musíš rovnou dát alespoň 1 nástavek navíc) a po dalším týdnu přes noviny přidáš původní včelstvo. Když kmenové včelstvo posuneš, již druhý den tam bude podstatně méně včel a matka se hledá dobře, je tedy lépe ji najít a zlikvidovat a přidat přes noviny v tom případě můžeš hned.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: V?m?na matky
> Datum: 13.7.2010 23:05:17
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
> chtěl bych se zeptat, jako začátečník, jak měníte v tomto období matky?
> Potřebuji vyměnit ve dvou včelstvech matky. Budu mít oplozené F1. Díky.
>
>
>

"Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, jako začátečník, jak měníte v tomto období matky? Potřebuji vyměnit ve dvou včelstvech matky. Budu mít oplozené F1."

Podle mně nejlépe když najdeš podrobný popis postupu třeba v nějaké zakoupené knize nebo na stránkách nějakého solidního včelaře. Postup musí být podrobný proto, aby všechny kroky byly i tobě jako začátečníkovi jasné a jednoznačné a nebyla to nějaká loterie, kde by si jen hádal, jak se co má udělat. protože stačí jeden krok udělat trochu jinak a přijetí se nepovede. Popis by měl být dlouhýaspoň na jednu stránku A4.
A potom se tady diskutuje pořád dokola, jeden tvrdí, že určitý postup je na nic a je špatný, protože jemu se to podle něho nepovedlo, druhý totéž vychvaluje do nebe, protože on o dělal mnohokrát a vždy s dobrým výsledkem....

To:Radek Hubač
Dovolil jsem si postup doplnit, protože podle mého názoru v původním úsporném tvaru byl pro začátečníka velice obtížně proveditelný.

"Ahoj, pokud jsi schopen najít matku, tak doporučuji starou matku (resp. její hruď) omačkat o přidávací klícku s novou matkou bez doprovodu včel (musí být sama v klícce)."

Tady se postupuje běžným způsobem, to znamená, že se samotná matka vkládá do klícky, uzavře medocukrovým těstem, vloží do včelstva, kde byla odebrána stará matka a včelstvo nechá v klidu, aby si na vůni nové matky zvyklo. A za takové 2 - 3 dny, až se kolem klícky shromáždí jen včely ochotné matku přijmout, které ji ještě navíc krmí přes sítko, včely těsto vyberou a matku vyvedou ven. Rozetření staré matky na klícku je potom vylepšení, předpokládá se, že rozmačkaná matka dá první hodinu klícce vůni té původní staré matky, která se pozvolna změní na vůni nové matky.... Takže v optimálním případě by včely ani neměly zaregistrovat změnu v matce.....

"Pokud nejsi schopen matku najít, udělej oddělek pouze ze zavíčkovaným plodem, stačí ho nechat hodinu, aby si uvědomili osiřelost, přidat matku přes medocukrové těsto ne na ostro."

Asi nejlepší postup bude, že se rámky s plodem jeden den vyberou, otřepou od včel, když už jsi nenašel matku, aby tam hloupou náhodou nebyla a vloží nad mřížku. Druhý den se rámky se včelami prostě jen vyberou a je oddělek. Ve kterém stoprocentně není matka. Navíc z něho při vyndávání z medníku odletí většina starších včel, které jsou při přijímání nové matky největší problém. Takže přidání nové matky v klícce uzavřené medocukrovým těstem je velice spolehlivé.

"Až matka bude klást -cca do týdne, uděláš přeléták na oddělek( kmenové včelstvo posuneš kousek dál a na jeho místo dáš oddělek kterému musíš rovnou dát alespoň 1 nástavek navíc) a po dalším týdnu přes noviny přidáš původní včelstvo."

Kolem nové matky a jejího plodu vznikne vlastně nový oddělek, takže nová matka se přidává už jako oddělek, ne jako matka. Přeléták je potom vylepšení, jak najít původní matku, když v původním úlu stará matka najít nejde. Po výměně úlů zalétané létavky víceméně automaticky vlétnou do úlu na původním místě. Proto musí být oddělek s novou matkou plus přidané prázdné nástavky s plásty ve zhruba stejné velikosti a podobě jako původní úl, aby tam létavky vletěly. Oddělek s novou matkou nesmí být hned u česna, musí být nahoře. Létavky by jinak z česna šly do oddělku s novou matkou a než by se rozkoukaly a zjistily, že jiná matka v úlu není, pronikly by do oddělku a matku s cizí vůní by zabily.
Potom vlastně zůstane včelstvo s novou matkou a s mladými včelami z oddělku a létavkami z původního včelstva plus něco jako "oddělek" se starou matkou a mladými včelami z úlu původního včelstva.
Pokud se nemá zvětšovat počet včelstev a má se ještě využít nějaká snůška, tak se "oddělek" po zamáčknutí staré matky a prvních projevech osiřelosti přidá přes ty noviny. To je po nejméně takových 2 - 3 dnech po utvoření přelétáku, až se nová matka a její plod v původním úlu zcelí s včelami od staré matky, postup dostatečně spolehlivý a bezproblémový.

Pán Turčani, ak to možem zhrnúť, tak včelstvo má matku, nemá znášku a nepripravuje sa na tichú výmenu. Tzn, že ešte skontrolovať a zobrať medik , zakrmiť , preliečiť a znova čakať jar?

Presne tak.

P.K. napsal:
>svatá pravda ,důvěřuj ale prověřuj,myslím že zimní výsledky nebudou dobrý....
......................

Když shrnu svoje výsledky z monitorování, tak v Hustopečích takový spad, jako je teď v červenci, byl loni až v srpnu.

Spad jaký je teď na stanovišti ve Vranové, podle mě signalizuje, že by se tam mohl opakovat rok 2007, pokud se situace nějak nezmění, nebo pokud nezabere případná potřebná léčba, jako se to stalo zřejmě v roce 2007 na tomto mém stanovišti s gabonem.
Letos u nás na Jižní Moravě zřejmě gabony některé ZO neobjednávají. Potom je otázka, jak včelaři budou umět ošetřit včely kyselinou, když málokdo s tím má zkušenosti.


A to jsem ve spadu ještě daleko od výsledků, které má přítel Křapka.

Takže souhlasím s tím, že bdělost je na místě.
:)

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, jako začátečník, jak měníte v tomto období matky? Potřebuji vyměnit ve dvou včelstvech matky. Budu mít oplozené F1. Díky.

Pre začiatočníka je škoda dávať zložité rady. Pri pridávaní M, musí včelár postupovať uvážlive, má v rukách kapitál, ktorý nezískal zadarmo. Mohol by som Vám dať 100% radu na prijatie matky, ale musíte prejsť určitým vývinom, aby Ste to dokázali.
Preto ponúknem Vám trochu zdĺhavú ale istú radu a o to ide.
Píšete "budu mít oplozené M F 1", to značí, že ich nemáte.
Tak už v tomto čase odoberte matky z úľov a včelstvá ponechať na na samé seba minim. 7-8 dní, začnú robiť náhradný -nouzový chov matiek. Po uplynutí tejto doby vylámte MB z NCH a pridajte oplodnené M v pridávacej klietke. Vypúšťací otvor uzatvorte cukromedovým cestom (dobre tvrdé) a vložte do rozšírenej uličky, aby včely mohli CMC vyjedať a matku uvolniť. V tomto čase už včely matky s novou materskou látkou včely prijmú medzi seba.

Je to dlhšia doba, ale je istejšie vsadiť na takýto postup, aby prijatie bolo 100%-né. Samotné včelstvo odialením plodovania nič nestratí a rýchlo stratu dobehne. Uvedomte si jedno, ak je človek netrpezlivý a stratí o matku v tomto čase, tak stratí oveľa viac, drahú M a získa nakoniec slabé včelstvo do zimy, ak nie aj o včelstvo.
A spôsob si vyberte sám,najlepšie pridanie konfrontovať so skúseneším včelárom osobne.

Ještě jedno poučení
nejspolehlivější je matku prodat.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?m?na matky
> Datum: 14.7.2010 08:55:27
> ----------------------------------------
> "Dobrý den,
> chtěl bych se zeptat, jako začátečník, jak měníte v tomto období matky?
> Potřebuji vyměnit ve dvou včelstvech matky. Budu mít oplozené F1."
>
> Podle mně nejlépe když najdeš podrobný popis postupu třeba v nějaké
> zakoupené knize nebo na stránkách nějakého solidního včelaře. Postup musí
> být podrobný proto, aby všechny kroky byly i tobě jako začátečníkovi jasné
> a jednoznačné a nebyla to nějaká loterie, kde by si jen hádal, jak se co má
> udělat. protože stačí jeden krok udělat trochu jinak a přijetí se
> nepovede. Popis by měl být dlouhýaspoň na jednu stránku A4.
> A potom se tady diskutuje pořád dokola, jeden tvrdí, že určitý postup je na
> nic a je špatný, protože jemu se to podle něho nepovedlo, druhý totéž
> vychvaluje do nebe, protože on o dělal mnohokrát a vždy s dobrým
> výsledkem....
>
>
>

Spad jaký je teď na stanovišti ve Vranové, podle mě signalizuje, že by se tam mohl opakovat rok 2007,
------

přátelé co máte to "štěstí" že máte roztoče udělejte pro klid mé duše malé zašťorání vidličkou v trubčině a napiště co jste viděli.
Docela by mě zajímal, zda existuje ona preference trubčiny.

Díky všem za lidový výzkum. :-.)

Asi se taky půjdu podívat po nějakých podložkách :-)
Abych si ověřil svoje "koukání".

Karel

Letos u nás na Jižní Moravě zřejmě gabony některé ZO neobjednávají.
------
znám zde nejméně dva okresy kde se tak rozhodlo podle výsledků zimní měli.

Jestli včelařům budou hynout včely, dobře jim tak lajdákům :-)

Karel

Polšek napsal: Rozetření staré matky na klícku je potom vylepšení,
předpokládá se, že rozmačkaná matka dá první hodinu klícce vůni té původní
staré matky, která se pozvolna změní na vůni nové matky....


Nevím, jestli jsi sis všímal feromonu podrobněji v praxi. Jde pouze o hruď matky, zadeček nemá smysl roztírat, jdou v něm leda výkaly. Párkrát jsem již pozoroval, když jsem zamáčkl matku třaba rozpěrákem, který zůstal odložený v maringotce, že ještě po 2-3 dnech hrstka včel navštěvovala rozpěrák a snažila se najít matku. Není to tedy o hodině. Pak taky píšeš, že by to včely ani neměli poznat. Myslím si, že vůbec nejsou hloupé a chybějící matku registrují velmi brzy. Pokud je v úlu jiná matka a zvláště je-li rozkladená přijmou ji většinou, ale jsou včelstva, které za každou cenu preferují odchování svojí vlastní matky a zruší každý přidaný matečník nebo přijatou cizí matku brzy vymění. To ale neber jako kritiku vidím takové postupné doplňování pozitivně, třeba bychom kolektivně takhle mohli dát dokupy něco rozumného, jako doporučené postupy pro začátečníky... K tomoddělku - plodu nad mřížku bych ještě doplnil, že se mi jako optimální jeví Tvůj postup udělat s předstihem alespoň 7-9 dní, kdy po této době je všechen plod zavíčkovaný a pomalu začínající se líhnout. Mladušky jsou pro jakékoliv rizikové přijetí matek nejjistější. Po přemístění oddělku je třeba dát oddělku vodu, ztratí létavky, a pak máme konečně oddělek bez možnosti ochovu nové matky a bez starých včel. Stále zdůrazňuji, že pokud chceme mít jistotu, nesmí mít včely jinou šanci!
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?m?na matky
> Datum: 14.7.2010 09:36:57
> ----------------------------------------
> To:Radek Hubač
> Dovolil jsem si postup doplnit, protože podle mého názoru v původním
> úsporném tvaru byl pro začátečníka velice obtížně proveditelný.
>
> "Ahoj, pokud jsi schopen najít matku, tak doporučuji starou matku (resp.
> její hruď) omačkat o přidávací klícku s novou matkou bez doprovodu včel
> (musí být sama v klícce)."
>
> Tady se postupuje běžným způsobem, to znamená, že se samotná matka vkládá
> do klícky, uzavře medocukrovým těstem, vloží do včelstva, kde byla odebrána
> stará matka a včelstvo nechá v klidu, aby si na vůni nové matky zvyklo. A
> za takové 2 - 3 dny, až se kolem klícky shromáždí jen včely ochotné matku
> přijmout, které ji ještě navíc krmí přes sítko, včely těsto vyberou a matku
> vyvedou ven. Rozetření staré matky na klícku je potom vylepšení,
> předpokládá se, že rozmačkaná matka dá první hodinu klícce vůni té původní
> staré matky, která se pozvolna změní na vůni nové matky.... Takže v
> optimálním případě by včely ani neměly zaregistrovat změnu v matce.....
>
> "Pokud nejsi schopen matku najít, udělej oddělek pouze ze zavíčkovaným
> plodem, stačí ho nechat hodinu, aby si uvědomili osiřelost, přidat matku
> přes medocukrové těsto ne na ostro."
>
> Asi nejlepší postup bude, že se rámky s plodem jeden den vyberou, otřepou
> od včel, když už jsi nenašel matku, aby tam hloupou náhodou nebyla a vloží
> nad mřížku. Druhý den se rámky se včelami prostě jen vyberou a je oddělek.
> Ve kterém stoprocentně není matka. Navíc z něho při vyndávání z medníku
> odletí většina starších včel, které jsou při přijímání nové matky největší
> problém. Takže přidání nové matky v klícce uzavřené medocukrovým těstem je
> velice spolehlivé.
>
> "Až matka bude klást -cca do týdne, uděláš přeléták na oddělek( kmenové
> včelstvo posuneš kousek dál a na jeho místo dáš oddělek kterému musíš
> rovnou dát alespoň 1 nástavek navíc) a po dalším týdnu přes noviny přidáš
> původní včelstvo."
>
> Kolem nové matky a jejího plodu vznikne vlastně nový oddělek, takže nová
> matka se přidává už jako oddělek, ne jako matka. Přeléták je potom
> vylepšení, jak najít původní matku, když v původním úlu stará matka najít
> nejde. Po výměně úlů zalétané létavky víceméně automaticky vlétnou do úlu
> na původním místě. Proto musí být oddělek s novou matkou plus přidané
> prázdné nástavky s plásty ve zhruba stejné velikosti a podobě jako původní
> úl, aby tam létavky vletěly. Oddělek s novou matkou nesmí být hned u česna,
> musí být nahoře. Létavky by jinak z česna šly do oddělku s novou matkou a
> než by se rozkoukaly a zjistily, že jiná matka v úlu není, pronikly by do
> oddělku a matku s cizí vůní by zabily.
> Potom vlastně zůstane včelstvo s novou matkou a s mladými včelami z oddělku
> a létavkami z původního včelstva plus něco jako "oddělek" se starou matkou
> a mladými včelami z úlu původního včelstva.
> Pokud se nemá zvětšovat počet včelstev a má se ještě využít nějaká snůška,
> tak se "oddělek" po zamáčknutí staré matky a prvních projevech osiřelosti
> přidá přes ty noviny. To je po nejméně takových 2 - 3 dnech po utvoření
> přelétáku, až se nová matka a její plod v původním úlu zcelí s včelami od
> staré matky, postup dostatečně spolehlivý a bezproblémový.
>
>
>

Jak to tak pozoruji, tak letos budou problémy v některých oblastech. Rok
2007 si myslím přijde až na přesrok.
Dal jsem pokusně formidoly do dvou včelstev na stanovišti, které bývá
každý rok zamořeno. V jednom spadlo po asi 5-ti dnech 52 roztočů, ve
druhém jen pár.
Začal jsem sledovat spad - zatím u nekterých sledovaných je to mezi 2-3
roztoči denně.
Sice je tlak silný a budu muset nasadit KM, ale v roce 2007 to bylo
podstatně horší - hlavně to přišlo daleko dříve.

Milan Čáp

Dne 14.7.2010 10:16, Radek Kruina napsal(a):
> P.K. napsal:
>
>> svatá pravda ,důvěřuj ale prověřuj,myslím že zimní výsledky nebudou
>>
> dobrý....
> .....................
>
> Když shrnu svoje výsledky z monitorování, tak v Hustopečích takový spad,
> jako je teď v červenci, byl loni až v srpnu.
>
> Spad jaký je teď na stanovišti ve Vranové, podle mě signalizuje, že by se
> tam mohl opakovat rok 2007, pokud se situace nějak nezmění, nebo pokud
> nezabere případná potřebná léčba, jako se to stalo zřejmě v roce 2007 na
> tomto mém stanovišti s gabonem.
> Letos u nás na Jižní Moravě zřejmě gabony některé ZO neobjednávají. Potom
> je otázka, jak včelaři budou umět ošetřit včely kyselinou, když málokdo s
> tím má zkušenosti.
>
>
> A to jsem ve spadu ještě daleko od výsledků, které má přítel Křapka.
>
> Takže souhlasím s tím, že bdělost je na místě.
> :)
>
>
>

KaJi napsal:

>>Letos u nás na Jižní Moravě zřejmě gabony některé ZO neobjednávají.
------
>znám zde nejméně dva okresy kde se tak rozhodlo podle výsledků zimní měli.

>Jestli včelařům budou hynout včely, dobře jim tak lajdákům :-)
..........................

U nás je to trochu jinak.
Veterina letos povinně gabon nenařizuje a v podstatě to nechává na ZO.
Navím jak v jiných okresech, ale na Břeclavsku jsme tomu rádi (alespoň někteří :)), že veterina povinně gabon nenařizuje.
Kdo neuvidí na vlastní oči uhynulý plod v září v úlu bez včel a uprostřed toho plodu viset gabon, tomu možná nevěří. :)

Takže problém tu je spíš, že v minulosti většina spoléhala na gabon (který včelstva neochránil, spíš mnohde přežila jen ta odolnější proti roztoči či lépe přeléčená v zimě do fumigace), a málokdo léčil kyselinou, takže to včelaři nemají osahané.

Bohužel asi letos bude víc roztočů než v předchozích dvou letech (alespoň u nás), takže kdo to nebude s kyselinou umět, nebo se na to vy..., tak potom bude bečet, že ty gabony zase tak špatné nebyly, i když příčina bude zřejmě jinde.
V roce 2008 se asi nemuselo v létě léčit vůbec a nic moc by se nestalo v loni už to bylo drsnější, ale mnohé by přežilo (a přežilo) i bez léčení.
Ale letos jestli se něco nezmění, to může být bez letního léčení problém veliký. Uvidíme za měsíc. :)

A můžeme se možná zase těšit, jak se bude nařizovat gabon, a tak furt dokola (červený šátečku kolem se tóoč...) :)

Radek Krušina

Ja mam nejvetsi obavu, ze vcelaru, kteri budou cekat, ze to jeste da. Z
toho co jsem tak mluvil s kolegy to u nas budou vsichni...
Ono je to ted tezsi se rozhodnout co dal, rano v pet litaj jak o zivot...
Ja uz mam jedno stanoviste v leceni a docela se to sype, na tento vikend
mam vytypovane na leceni dalsi asi 3 vcelstva, ktere vystupuji z rady na
zbylych stanovisti.

Z toho, ze mam roztoce a priznam to se vubec necitim jako blbec, naopak mam
pocit, ze to mam oproti minulym letum vice ve svych rukou, nebo alespon o
problemu vim a snazim se ho eliminovat. Samozrejme prekvapeni muze byt
nemile, ale daleko vetsi strach je z neznalosti, verim ze podlozka naznaci
problem dostatecne dobre....

No a ze to nezadavam do pc je z lajdactvi, nedostatku casu. Zkusim to
napravit...

T.H.



> Jak to tak pozoruji, tak letos budou problémy v některých oblastech. Rok
> 2007 si myslím přijde až na přesrok.
> Dal jsem pokusně formidoly do dvou včelstev na stanovišti, které bývá
> každý rok zamořeno. V jednom spadlo po asi 5-ti dnech 52 roztočů, ve druhém
> jen pár.
>
>

KaJI napsal:

>přátelé co máte to "štěstí" že máte roztoče udělejte pro klid mé duše malé zašťorání vidličkou v trubčině a napiště co jste viděli.
>Docela by mě zajímal, zda existuje ona preference trubčiny.
......................

Ve Vranové je to problém, mám to 80km a pojedu tam asi až koncem července. Potom tam třeba rýpnu, jestli ještě trubčina bude.

V Hustopečích je zatím spad o dost menší (i když větší než vloni v tuto dobu), ale u dvou včeltev mám větší spad který budu sledovat, tak kdybych do nich šel dát kyselinu, zkusím "rýpnout" do trubčiny (když nezapomenu vidličku). :)

Možná jen taková malá informace.
Asi před měsícem u včelstava č.8 v Hustopečích jsem bral nějaký med, zapomněl jsem jim dát až nahoře jeden rámek a včely tam mezi medem vystavěly trubčinu.
Matka tam vyběhla a zakladla.
Než jsem to vyvařoval, pár dnů mi to leželo v bedně a plod začal zřejmě hynout.
No a tehdy jsem viděl jak pár roztočů vylezlo z plodu ven (cca 5 ks na velikost plohy plástu 39 x 24).
Mometálně má včelstvo spad 0, ale roztoči tam jistě jsou :)

Radek Krušina

Dne Tuesday 13 of July 2010 19:52:02 iva N?mcová napsal(a):
> Prosím poradte ,kde koupit levně skenice na med jsem z Ustí nad labem
> děkuji

dobry den,

levne prodavaji v
O-I Sales and Distribution Czech Republic, s.r.o.
Dubi u Teplic.

Tel : +420 417 517 230

ale musite vzit celou paletu po 1408 kusech.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

No, já jsem měl to štěstí nebo smůlu, že jsem se mnohokrát dostal k psaní různých postupů a návodů i k jejich používání.
Účinný návod, případně rada je potom jen tehdy, když ten pisatel ví nebo odhadne všechny detaily či podrobnosti, které pro uživatele toho návodu nejsou samozdřejmé a všechny tyto věci tam popíše. Stručný návod v pár větách stačí zkušenému včelaři, protože spoustu těch samozdřejmých věcí samozdřejmě automaticky udělá nebo je provede díky svým znalostem nejoptimálněji i vzhledem ke svým podmínkám. Které mohou být odlišné od pisatele návodu.
Ale začátečník ty samozdřejmosti nezná, ty musí být pro něho všechny popsané nebo si je pracně musí sám najít někde jinde. Nebo se při provádění do nich pokusí trefit a potom to je o pravděpodobnosti, jak velký je rozsah použitelnosti, kdy se výměna matky povede a jaký je rozsah nepoužitelných oblastí, kdy se přidání matky na 99 % nepovede.....
Už jen pouhý popis různých klícek, ke kterým se může dostat je na nějakou stránku.....
Vložit klícku s matkou do včelstva, kde vložit, do kterého plástu vzhledem ke včelám a plodu, jak vysoko, jak to konkrétně provést, jak se při tom chovat.....jenom toto je taky na delší popis.....

S tou matkou a rozetřením hrudi, asi máš pravdu, tohle jsem já zatím ani nedělal ani nestudoval, zase by to chtělo pár upřesnění, třeba něco jako starou matku usmrtit píchnutím špendlíkem do hrudi, tam je myslím její mozkové centrum, oddělit zadeček, křídla a hlavičku, hruď rozetřít o klícku na místech buď kde je pletivo, přes které bude nová matka krmena nebo kde je naopak masiv dřeva či plastové stěny, to nevím...

S tím kolektivním dáváním postupu dohromady, jí jsem to sice začal, ale vidím to jako dost problematické, protože určitě máme vzájemně různé podmínky. Třeba já jsem momentálně už pár let malovčelař, rád bych to rozšířil, ale vzhledm k prostoru na zahradě a dalších podmínek to momentálně nad 15 - 20 včelstev nevypadá.... A to by se mohlo hádat. Postup něčeho takového jako přidávání matky by podle mně měl dělat každý sám až do posledních detailů. Případně pokud to dělá víc lidí, tak lidí, kteří vzájemně vědí, jak kdo včelaří a kteří včelaří víceméně podobně.

S tím vytvářením oddělku z plodových plástů z medníku, kde se nechá plod zestárnout, aby už z něho nemohla být matka, takže ty včely automaticky musí přijmout přidanou matku, takhle jsem neuvažoval, ale může to být dobrý spolehlivý způsob.

Preference trubčiny je jen mylný výklad skutečnosti, že vývojový cyklus trubce je delší a proto tam samička vychová víc potomků.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring
> Datum: 14.7.2010 10:26:56
> ----------------------------------------
> Letos u nás na Jižní Moravě zřejmě gabony některé ZO neobjednávají.
> ------
> znám zde nejméně dva okresy kde se tak rozhodlo podle výsledků zimní měli.
>
> Jestli včelařům budou hynout včely, dobře jim tak lajdákům :-)
>
> Karel
>
>
>

Dobrý den,
k anatomii včely, má nervové centrum (mozek) v hlavě stejně tak hlava tvoří feromon. V zadečku má hlavně srdce a vaječníky. Sice to není až tak podstatné (předpokládám, že když už s matkou třete o klícku tak jí předem neporcujete), ale někoho by to mohlo zajímat.
S pozdravem
Vlastimil Netušil

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, jako začátečník, jak měníte v tomto období
matky?
Potřebuji vyměnit ve dvou včelstvech matky. Budu mít oplozené F1.
Díky.
-----------------
Dobrý den, přečetl jsem si dosavadní doporučení přátel na
konferenci, ale i když k nim chovám jistou úctu, musím říct, že bych
zvolil jiný postup. Vzhledem k tomu, že inseminovaná matka patří k
nejdražším broukům na zemi, zvolil bych k jejímu přidání způsob
přemetení na mezistěny.
Na místo včelstva, kterému přidávám dám poloviční, nebo třetinový úl
s mezistěnami, starou matku vyhledám a zaklíckuji a včelstvo
přemetu. Nahoru dám mezidno s otvorem pro krmení, hned pod ten otvor
dám inseminovanou matku ve vyjídací klícce a okamžitě krmím. Včely
nemají jinou možnost než se s novou matkou smířit, pěkně se s ní
přes krmný proud seznámí, osvobodí ji a matka klade i do z poloviny
vytažených mezistěn. S plodovými plásty z původního včelstva
nakládám podle ročního období a podle stavu původní matky. Když je
to v sezóně a matka je ještě ok., tak je možné ji využít na oddělek,
když ji nechci a je červenec nebo začátek srpna, tak ji zamáčknu a
plod, případně i zásoby rozdělím včelstvům a oddělkům, když je od
poloviny srpna, tak plodové plásty s částí úlových včel,starým úlem
a starou zaklíckovanou matkou dám bokem a nechám vyběhnout všechen
plod, přeléčím kyselinou a poté je přidám přes česno k inseminované
matce a starou zamáčknu a úl zruším. Je to jistota na 99% a mám to
vyzkoušeno a doporučuji. Omlouvám se za případnou kostrbatost textu
:-) Pěkný den všem.
Petr Kovář

"Dobrý den, přečetl jsem si dosavadní doporučení přátel na
konferenci, ale i když k nim chovám jistou úctu, musím říct, že bych
zvolil jiný postup. Vzhledem k tomu, že inseminovaná matka patří k
nejdražším broukům na zemi, zvolil bych k jejímu přidání způsob
přemetení na mezistěny.
Na místo včelstva, kterému přidávám dám poloviční, nebo třetinový úl
s mezistěnami, starou matku vyhledám a zaklíckuji a včelstvo
přemetu. Nahoru dám mezidno s otvorem pro krmení, hned pod ten otvor
dám inseminovanou matku ve vyjídací klícce a okamžitě krmím. Včely
nemají jinou možnost než se s novou matkou smířit, pěkně se s ní
přes krmný proud seznámí, osvobodí ji a matka klade i do z poloviny
vytažených mezistěn. S plodovými plásty z původního včelstva
nakládám podle ročního období a podle stavu původní matky. Když je
to v sezóně a matka je ještě ok., tak je možné ji využít na oddělek,
když ji nechci a je červenec nebo začátek srpna, tak ji zamáčknu a
plod, případně i zásoby rozdělím včelstvům a oddělkům, když je od
poloviny srpna, tak plodové plásty s částí úlových včel,starým úlem
a starou zaklíckovanou matkou dám bokem a nechám vyběhnout všechen
plod, přeléčím kyselinou a poté je přidám přes česno k inseminované
matce a starou zamáčknu a úl zruším. Je to jistota na 99% a mám to
vyzkoušeno a doporučuji. Omlouvám se za případnou kostrbatost textu
:-) Pěkný den všem.
Petr Kovář"

Něco podobného plánuji provádět taky, akorát to ještě nemám vyzkoušené a tak jsem o tom nepsal.
Akorát jedna věc....
Mně se při přemetení na mezistěny stávalo, že přemetené včely nechtěly sedět na nových zatavených mezistěnách, houfně se vyhrnuly ven na česno úlu a mezistěny zůstaly prázdné. A jak byly včely ven, létavky toho včelstva se hromadně vžebrávaly do okolních včelstev a přemetené včelstvo se tak silně oslabilo. Vyřešil jsme to tak, že do včelstva jsem o dva dny dříve vložil dvě nebo i víc polovystavěných nebo vytočených nezaplodovaných mezistěn. Ty za ty dva dny nasály vůni včelstva, takže když se potom nechaly mezi zatavenými mezistěnami, včely zůstaly uvnitř úlu a létavky neulétávaly....
Jo a nejedná se o inseminované matky, ale o matky F1.

"k anatomii včely, má nervové centrum (mozek) v hlavě stejně tak hlava tvoří feromon. V zadečku má hlavně srdce a vaječníky. Sice to není až tak podstatné (předpokládám, že když už s matkou třete o klícku tak jí předem neporcujete), ale někoho by to mohlo zajímat."

No, já bych asi tu matku předem naporcoval.
Jinak jsem viděl dost včel, ne matek které pozbyly hlavu a přitom se pohybovaly dále chůzí víceméně normálně, takže minimálně nějaké pohybové centrum v hrudi být musí.

Nechtěl jsem na to odpovídat, nepamatuji se stoprocentně, každopádně včela nemá mozek, ale myslím 7 ganglií rozmístěných podél vývojové neurální lišty. Každé ganglium má jinou funkci. např. poslední 7. zadečkové, které včela ztratí spolu s jedovým aparátem při bodnutí zabezpečí, že se žihadlo zasubuje samovolně hloubějia jed že se vypudí..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: V?m?na matky
> Datum: 14.7.2010 12:47:17
> ----------------------------------------
> "k anatomii včely, má nervové centrum (mozek) v hlavě stejně tak hlava
> tvoří feromon. V zadečku má hlavně srdce a vaječníky. Sice to není až tak
> podstatné (předpokládám, že když už s matkou třete o klícku tak jí předem
> neporcujete), ale někoho by to mohlo zajímat."
>
> No, já bych asi tu matku předem naporcoval.
> Jinak jsem viděl dost včel, ne matek které pozbyly hlavu a přitom se
> pohybovaly dále chůzí víceméně normálně, takže minimálně nějaké pohybové
> centrum v hrudi být musí.
>
>
>

> Ja mam nejvetsi obavu, ze vcelaru, kteri budou cekat, ze to jeste da.

Letos to třeba ještě dá, ale co příští rok nebude mít co ;-)

Jakou máte zkušenost s KM v mezisnůškovém odbdobí? Zdá se, že odpařovač typu "liebig" nasazený do prázdného nástavku nahoru mohl způsobit to, že včely ve dvou případech stahují zásoby dolů k česnu (včelín bez možnosti oček v nástavcích) a že pod odpařovač nenosí... Přitom na jiných včelstvech (bez KM) nosily nahoru a víčkovaly.

Preference trubčiny není výplod teoretiků, ale praxí a pokusy ověřený fakt. Preference se ale velmi mění geograficky a také v závislosti na rase, kmenu, čase, na kondici roztoče, klimatických podmínkách, .... Kdo chce vědět více, musí si nastudovat. Preference trubčího plodu a jeho vysoká atraktivita je kladná vlastnost. Kdyby se roztoč orientoval pouze na trubčí plod a ne na dělničí, bylo by vyhráno. Jeden z příkladů - Africanized honeybees have unique tolerance to
Varroa mites Stephen J. Martin

Ještě bych doplnil. U nás vznikla mylná představa, že přítomnost trubčího plodu zvyšuje reprodukci roztoče a zhoršuje nákazovou situaci. Pravda je podle mne úplně naopak. Pokud má roztoč šanci se fixovat na trubčinu, počká si na ni a neváže se na dělničinu. Jakmile se "přeorientuje" na dělničinu, je tu problém podletí, katastrofa. To výstižně graficky reprodukuje pan Martin - viz předchozí příspěvek.

Pavel Holub:
....Pokud má roztoč šanci se fixovat na trubčinu, počká si na ni a neváže se na dělničinu.

---------

Takže dotaz na odborníka:
Pokud nenacházím VD na trubčích larvách tak mohu považovat napadení pod hranicí "nebezpečnosti" pro včelstvo?
Mně to přijde logické, proto jsem nedal podložky - a bohužel nemám čas na experimenty.

Osobně se domnívám, že diagnostika na trubčině - mám ji v úle dost díky volné stavbě a rovnoměrně - je v předstihu před spadem.

Karel

Expert nejsem, ale je to tak. Platí to především do slunovratu. Přesto bych si to, být tebou, na pár včelstvech ověřil, vždy záleží na okolnostech a vyzkoušeném genetickém materiálu. Po slunovratu se to "zvrhne" - ten článek pana Martina je poučný, to on je ten expert.

Ahoj,

pouzivam MG a z jeho dosahu zasoby take stahuji pryc, klidne vykousou bunky
i zboku je-li deska primo na plastu...

T.H.


14.7.10, Luká Matela <e-mail/=/nezadan>:
>
> > Ja mam nejvetsi obavu, ze vcelaru, kteri budou cekat, ze to jeste da.
>
>
> Letos to třeba ještě dá, ale co příští rok nebude mít co ;-)
>
> Jakou máte zkušenost s KM v mezisnůškovém odbdobí? Zdá se, že odpařovač
> typu "liebig" nasazený do prázdného nástavku nahoru mohl způsobit to, že
> včely ve dvou případech stahují zásoby dolů k česnu (včelín bez možnosti
> oček v nástavcích) a že pod odpařovač nenosí... Přitom na jiných včelstvech
> (bez KM) nosily nahoru a víčkovaly.
>

>Pokud má roztoč šanci se fixovat na trubčinu, počká si na ni a neváže se na dělničinu.<
-----------------------------------------------------------
Dovolím si malinko nesouhlasit. Pokud by tomu tak skutečně bylo, nebyl by s roztočem již žádný problém. Vědci by již určitě vyvinuli atraktant ve formě trubčího feromonu a roztoče bychom mohli lákat do pastičky. Je mi líto, že tomu tak není. Roztoč napadá dělničí buňku stejně jako buňku trubčí, ať se nám to líbí nebo nelíbí. On ten roztoč asi nečte nejnovější ééémerické zkušenosti. Ale ono to s těmi pastičkami ať již s dělničím, tak i trubčím atraktantem nebo i jiným lákadlem asi nebude tak jednoduché.
Přeji nízké napadení. JK

Ono to opravdu jednoduché není. Patrně jen roztoč vychovaný v trubčí bunce zase bude mít podobné sklony. Atraktant mi novou generaci "normálních" roztočů nevychová, naopak se mají šanci reprodukovat jen "zvrhlíci" na dělničím plodu a je větší šance, že jejich děti budou taky zvrhlé. Reprodukce roztoče na dělničině má strmý průběh a je problémem naší včely. Permanentní vyřezávání trubčiny a omezování její stavby tomu pravděpodobně přispívá. Když použít varroapast, tak cíleně, v jeden okamžik po plodové přestávce. To, co tu píši je jen můj názor na problém. Chci říci, že takto to zatím chápu a snažím se do toho hlouběji proniknout a vyprovokovat vás ostatní, abyste toto (vysoká atraktivita trubčiny), jako jednu z možných variant východiska z maléru, prověřovali.

"Prosím poradte ,kde koupit levně skenice na med jsem z Ustí nad labem děkuji"

Zkuste místní Kaufland či vůbec obecně nějaký market, kde chtějí vydělat na těch, co stále ještě zavařují doma. V našem je sklenic vhodných na med několik druhů, od klasických omnia na kilo medu po omnia nebo twist 3,5 litrové na 5 kilo medu, akorát jsou to kusovky, cena je trochu vyšší.

Pokud se pohybujeme ve čtvrtém rozměru coby logicky uvažující lidé,
musíme dojít nato, že tak činí i roztoč když vyhledává buňku a larvu
ke svému rozmnožování. Nehledá jen prostor trubčí buňky, ale hlavně
stáří larvy, protože zkrátka pouze v určitém instaru vývoje včelí
larvy je optimální pro roztoče jako potrava hlavně pro jeho množení.
Takže jestli tu je nějaká schopnost roztoče rozlišovat čas vývoje
larvy, má také schopnost rozlišit to, že není pro něj výhodné zalést
do té a té buňky. Proč tak činí je tedy přímo závislé na obsahu larev.
Takže jestli preferuje roztoč časově pohodlnější a množstvím
kvalitnějším potravu pro sebe a své potomky v trubčinách, je doufám
bez debat.

Vědci a věda je přímo závislá na penězích a technologických
možnostech. Pokud tu je ve včelařství doba placatých zeměkoulí a
samozvaných postupů, které naštěstí nějak fungují, dám se raději na
cestu těch samozvanců, protože vědecké zahrádky by musel někdo hodně
okopávat aby plodily.

_gp_

2010/7/14 Josef Křapka <josef.krapka/=/volny.cz>:
>>Pokud má roztoč šanci se fixovat na trubčinu, počká si na ni a neváže se
> na dělničinu.<
> -----------------------------------------------------------
> Dovolím si malinko nesouhlasit. Pokud by tomu tak skutečně bylo, nebyl by s
> roztočem již žádný problém. Vědci by již určitě vyvinuli atraktant ve formě
> trubčího feromonu a roztoče bychom mohli lákat do pastičky. Je mi líto, že
> tomu tak není. Roztoč napadá dělničí buňku stejně jako buňku trubčí, ať se
> nám to líbí nebo nelíbí. On ten roztoč asi nečte nejnovější ééémerické
> zkušenosti. Ale ono to s těmi pastičkami ať již s dělničím, tak i trubčím
> atraktantem nebo i jiným lákadlem asi nebude tak jednoduché.
> Přeji nízké napadení.  JK
>



--
  ___
 / __| _  _
| (_ || || |
 \___|\___/
 ____
|  _ \ __ _
| |_) / _\ |
|  _ /\__/_|
|_|

Jakou máte zkušenost s KM v mezisnůškovém odbdobí? Zdá se, že odpařovač
typu "liebig" nasazený do prázdného nástavku nahoru mohl způsobit to, že
včely ve dvou případech stahují zásoby dolů k česnu (včelín bez možnosti
oček v nástavcích) a že pod odpařovač nenosí... Přitom na jiných včelstvech
(bez KM) nosily nahoru a víčkovaly.
-------------
V mezisnůškovém období nevím, ale minulý rok jsem dával kyselinu "houbičkovou metodou" během krmení a včele, který to měly úplně nahoře, udělaly to samý. Ty, u kterých jsem si dal tu práci a houbičky dával mezi plodový nástavky byly ok.
Petr Kovář

Tak zvaná reinvaze probíhá právě po vyběhnutí posledních trubců. Při výchově zimní generace, která v tu dobu začíná probíhat, je právě důležitá ta léčba nejlépe gabonem nebo kys. mrav. Vynechání léčby v tuto dobu pak může a obvykle má za následek , že v důsledku poškození Var. dest. se místo dlouhověkých včel vylíhnou krátkověké včely a během podzimu se vytratí z úlu. Právě to odstranění poslední trubčiny z úlu snižuje pak tuto pozdní invazi.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring
> Datum: 14.7.2010 22:26:59
> ----------------------------------------
> Ono to opravdu jednoduché není. Patrně jen roztoč vychovaný v trubčí bunce
> zase bude mít podobné sklony. Atraktant mi novou generaci "normálních"
> roztočů nevychová, naopak se mají šanci reprodukovat jen "zvrhlíci" na
> dělničím plodu a je větší šance, že jejich děti budou taky zvrhlé.
> Reprodukce roztoče na dělničině má strmý průběh a je problémem naší včely.
> Permanentní vyřezávání trubčiny a omezování její stavby tomu pravděpodobně
> přispívá. Když použít varroapast, tak cíleně, v jeden okamžik po plodové
> přestávce. To, co tu píši je jen můj názor na problém. Chci říci, že takto
> to zatím chápu a snažím se do toho hlouběji proniknout a vyprovokovat vás
> ostatní, abyste toto (vysoká atraktivita trubčiny), jako jednu z možných
> variant východiska z maléru, prověřovali.
>
>
>

Dobre rano vsem,

jedeme na dovolenou na Strakonicko- Pisecko. Jestli chodi nekdo na konferenci z teto oblasti, tak bych byl rad, kdyby se podelil o informaci, zda-li je nekde neco zajimaveho pro vcelare ( muzeum, vcelarsky provoz apod.)

Diky predem, jestli se nekdo ozve.

PZ

Letošní rok je z mého pohledu specifický v tom, že díky počasí a snůšce, která i u nás na pískovém podloží stále pokračuje povede k tomu, že nikdo nebude dávat gabony nebo KM včas. Měl jsem nařízen nátěr plodu na jaře, situace doma je zatím dobrá. Jiné roky byl u mě Gabon ve včelách již začátkem července, letos se chystám příští týden, tedy o měsíc později. Taky se obávám, aby vůbec medovicová snůška nějak rozumně skončila. Osobně bez ohledu na snůšku zakrmím velkou dávkou nejpozději do 14 dní. Chtěl jsem letos zkusit konečně ve větším rozsahu mednou komoru, ale nebyla žádná květová snůška... Nikdy jsem u nás v Polabí neviděl tak tmavou medovici, pozor přátelé, aby to včelky neodnesly během zimy s příspěním velkého procenta medovice v zimních zásobách. Proto jim vytočím a hned dám cca 12 kg cukru v jedné dávce a po týdnu druhou.
Radek



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring
> Datum: 15.7.2010 08:27:52
> ----------------------------------------
> Tak zvaná reinvaze probíhá právě po vyběhnutí posledních trubců. Při výchově
> zimní generace, která v tu dobu začíná probíhat, je právě důležitá ta léčba
> nejlépe gabonem nebo kys. mrav. Vynechání léčby v tuto dobu pak může a obvykle
> má za následek , že v důsledku poškození Var. dest. se místo dlouhověkých včel
> vylíhnou krátkověké včely a během podzimu se vytratí z úlu. Právě to odstranění
> poslední trubčiny z úlu snižuje pak tuto pozdní invazi.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring
> > Datum: 14.7.2010 22:26:59
> > ----------------------------------------
> > Ono to opravdu jednoduché není. Patrně jen roztoč vychovaný v trubčí bunce
> > zase bude mít podobné sklony. Atraktant mi novou generaci "normálních"
> > roztočů nevychová, naopak se mají šanci reprodukovat jen "zvrhlíci" na
> > dělničím plodu a je větší šance, že jejich děti budou taky zvrhlé.
> > Reprodukce roztoče na dělničině má strmý průběh a je problémem naší včely.
> > Permanentní vyřezávání trubčiny a omezování její stavby tomu pravděpodobně
> > přispívá. Když použít varroapast, tak cíleně, v jeden okamžik po plodové
> > přestávce. To, co tu píši je jen můj názor na problém. Chci říci, že takto
> > to zatím chápu a snažím se do toho hlouběji proniknout a vyprovokovat vás
> > ostatní, abyste toto (vysoká atraktivita trubčiny), jako jednu z možných
> > variant východiska z maléru, prověřovali.
> >
> >
> >
>
>
>

"Letošní rok je z mého pohledu specifický v tom, že díky počasí a snůšce, která i u nás na pískovém podloží stále pokračuje povede k tomu, že nikdo nebude dávat gabony nebo KM včas. Měl jsem nařízen nátěr plodu na jaře, situace doma je zatím dobrá. Jiné roky byl u mě Gabon ve včelách již začátkem července, letos se chystám příští týden, tedy o měsíc později. Taky se obávám, aby vůbec medovicová snůška nějak rozumně skončila. Osobně bez ohledu na snůšku zakrmím velkou dávkou nejpozději do 14 dní."

Já taky budu krmit na zimu dřív. Vychází mi totiž, že začátek podzimu, září a říjen budou z velké části deštivé a chladnější, takže by byl s krmením problém. Takže tentokrát začnu krmit na zimu už někdy okolo poloviny srpna, uvidí se ještě, jako bude počasí v první polovině srpna.

RH:
Letošní rok je z mého pohledu specifický v tom, že díky počasí a snůšce, která i u nás na pískovém podloží stále pokračuje ..

------
A tady se právě spustilk nádherný teplý, hustý a jemný déšť co medovici zaleje a mohlo by to ještě dávat. Od rána pěkné vlhko, lípy malolisté voní do dálky

Je zajímavé sledovat jak je vše relativní.
Tady v podhůří včelaři vytáčejí ještě v srpnu, když je medovice /a ne melecitóza/ tak zimuji s medovicí v úle bez problému.

Pokud by medovice trvala, tak doufám že se osvědčí krmení cukrovým invertem. Včely by mohly být dost udřené už ze snůšky.

No a doba krmení - první neděli v srpnu je zde pouť a já na ni začínal s krmením. Řekl bych že o 14 dní před čelem peletonu a jak tak sleduji, nikdo v okolí z pozdního krmení v oblasti s medovicou snůškou nemá problémy.

Karel

Ahoj, mam podobny plan a stejne obavy. V 5 rano to zas dunelo az jsem se
lekl jestli jeste nespim. Nejdriv jsem brecel ze nebude ted zacnu brecet ze
bude moc prace, v tom vedru to bude porod...
S mednou komorou je potiz, za dva roky nejsem schopen toho bez cukru
docilit. Nyni by to slo ale to bych nesmel vedet jak tmavy med tam maj...

T.H.

2010/7/15 Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>

> Letošní rok je z mého pohledu specifický v tom, že díky počasí a snůšce,
> která i u nás na pískovém podloží stále pokračuje povede k tomu, že nikdo
> nebude dávat gabony nebo KM včas. Měl jsem nařízen nátěr plodu na jaře,
> situace doma je zatím dobrá. Jiné roky byl u mě Gabon ve včelách již
> začátkem července, letos se chystám příští týden, tedy o měsíc později. Taky
> se obávám, aby vůbec medovicová snůška nějak rozumně skončila. Osobně bez
> ohledu na snůšku zakrmím velkou dávkou nejpozději do 14 dní. Chtěl jsem
> letos zkusit konečně ve větším rozsahu mednou komoru, ale nebyla žádná
> květová snůška... Nikdy jsem u nás v Polabí neviděl tak tmavou medovici,
> pozor přátelé, aby to včelky neodnesly během zimy s příspěním velkého
> procenta medovice v zimních zásobách. Proto jim vytočím a hned dám cca 12 kg
> cukru v jedné dávce a po týdnu druhou.
> Radek
>
>

"Je zajímavé sledovat jak je vše relativní.
Tady v podhůří včelaři vytáčejí ještě v srpnu, když je medovice /a ne melecitóza/ tak zimuji s medovicí v úle bez problému."

No, tady u nás v podhůří je docela členitá krajina. Na svazích k jihu vystavených slunci stačí na odkvět všelijaké včelařské buřeně týden, 14 dní horka třeba i na začátku července, potom už je všechno odkvetlé a spálené. Asi stejně jako v rovině. Na svazích odvrácených od slunce je to i o měsíc později. V nějakých úplně zastíněných roklinách nebo v údolích je to ještě později, leccos na takových místech kvete pořád a skončí až s prvními mrazíky, obvykle v září. Podobné to je v případě dlouhotrvajícícho sucha.
U medovice je to ještě výraznější, v podstatě za jakéhokoliv počasí kromě silně deštivého se vždy najde kousek lesa s dostatkem vláhy, kde se ty mšice mohou přemnožit a který potom zajistí silnou včelí snůšku. Zřejmě proto je to poslední vytáčení v srpnu na takových místech obvyklé. Pokud se počet včelstev na stanovišti nepřežene.

Zdravim,

nemate nekdo zkusenosti jak zimovat na medovici ci spise s medovici? Med v ulu je, takze by se nemuselo tolik krmit...

T.H.

"nemate nekdo zkusenosti jak zimovat na medovici ci spise s medovici? Med v ulu je, takze by se nemuselo tolik krmit... "

Budou zásadní rozdíly mezi stanovišti a průběhem zimy. Někde v nížině, kde bude sníh bez proletu včel maximálně 14 dní, měsíc, není žádný problém, pokud to nebude přímo cementový med. Ostatně ta tvrdá zima před několika lety, kdy tady na Ostravsku nasněžilo po vánočních svátcích a sníh byl do poloviny dubna, zlikvidovala včelstva hlavně včelařům v nížinách. Ti spíše v horách vyšli relativně dobře.
Pokud to je nějaké chladnější stanoviště, kde měsíc, dva měsíce sněhu bez proletu je normální, bude to horší.
Medovicové zásoby se musí zředit cukrem.
Já mám zavedené pozdní krmení, takže pro mě není problém po začátku října prostřídat medovicové zásoby v místě sezení včel 2 - 3 prázdnými plásty a následně do nich zakrmit cukr.
Jinak tady byly postupy, že buď před medovicovou snůškou se vytvoří krmná komora s cukrem, medovici potom včely budou ukládat pod ní, zatímco zimní chumáč v zimě bude na cukru.
Nebo prostě v době medovicové snůšky se začne krmit cukrem a medovice se tak zředí.
Staří včelaři v oblastech s častou pozdní medovicí pravděpodobně chránili včelstva nevědomě tím, že krmili pomalu, průběžně a dlouho do září a medovici tak zředili.

Všera jsem šel "do kolen". V Albertu akce na sklenici 11.50. Klasická sklenice omnia bez víčka.

Nedělají se svazové sklenice ve sklárně v Dubí? Objednejte si paletu ve sklárně, zásilková služba přiveze. Vyjde to nejlevněji.

Sklenice zasílá př. Sedláček Třeboň, cena 5,47 + víčka podle potřeby. tel774176886, nebo na www.trebonsky-med.cz

Zeptám se na jedno proč v úlu nechat med z 100 Kč a ušetřit tak 25 kaček za 1 kg ještě k tomu s rizikem?

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomas <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: zimovani-medovice
> Datum: 15.7.2010 12:52:57
> ----------------------------------------
> Zdravim,
>
> nemate nekdo zkusenosti jak zimovat na medovici ci spise s medovici? Med v
> ulu je, takze by se nemuselo tolik krmit...
>
> T.H.
>
>
>

Prosím kde seženu lék Gabon.Děkuji

"Všera jsem šel "do kolen". V Albertu akce na sklenici 11.50. Klasická sklenice omnia bez víčka. "

V Kauflandu je mají po 8 či deseti zatavené ve fólii za nějak 89 Kč tuším.
Taky flašky 3,5 litru na 5 kilo medu na víčka omnia i víčka twist ze nějak 30 a 40 Kč za kus.
Taky flašku 1,7 litru na twist víčko, to je na 2,5 kg medu za 19,90 za kus. Ta se mi zdá na med optimální, vhodnější než ta na 5 kilo medu....

Jinak doma dávám dohromady sklenice od instantního kafe, bohužel asi před dvěma roky najeli z standartního závitu na atypický závit. Plus navíc na všelijaké tvarem "šílené" sklenice. Pokud má ta sklenice správný průměr hrdla, běžné twist víčko se na něho i tak zašroubuje, ale nedrží na něm, takže se sklenice od instatního kafe už na med použít nedají. Dá se do nich jedině zavařovat, protože víčko pak podtlakem přilne a drží.
Nyní mám vytypované sklenice 720 ml na twist víčko, prodávají v nich třeba česnekovou pastu, zeleninu, okurky a podobně, takže občas kupuji i podle těch sklenic. Nedávno v nich prodávali v akci okurky za 12 Kč, no nekupte to, když samotná sklenice je nejméně za polovinu té ceny.....

a

"Prosím kde seženu lék Gabon.Děkuji"

......................................................

Gabon je na veterinární předpis,není volně prodejný.Tady u nás se sepisuje hromadná objednávka už při výroční schůzi ZO a tuto objednávku podepisuje okresní veterinář.Jinými slovy,dá se sehnat přes ZO,popř.přes veterinu,výrobcem je VÚVč.Dol u Libčic nad Vlt.Tolik oficiální cesta.
Samozřejmě existují koumáci,kteří ho shánějí od známého,který ho má dost,takže mu zbyde,nebo si ho objedná a"zapomene"léčit,nebo má pořád ještě snůšku a nakonec už ho tam nevloží,nebo třeba kontroluje spad a má tak příznivé hodnoty,že je léčení gabony zbytečné.I to je určité řešení,jinak smysl této léčby je zde na konferenci propírán dostatečně.

Zdraví Pavel

Nejjednodušší je to objednávkou u své ZO Zajišťuje to i pro nečleny ve svém obvodu.

Pepan
.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: S.?tastn? <lidkafroli/=/email.cz>
> Předmět: L?k Gabon
> Datum: 15.7.2010 21:18:28
> ----------------------------------------
> Prosím kde seženu lék Gabon.Děkuji
>
>
>

pánové letos se s těch brouků poseru,druhé léčení kyselinou mravenčí shodilo stovky brouků,kua napalm a vypálit to těm dědkům.....šak je to furt dookola

jinak mám už slušnou sbírku fotek včelařských hnusů,kterou se chystám naostro zveřejnit,s tím přece musí jít něco udělat.....veterina na to sere do té doby než se něco evidentě posere

a svaz to kryje,kuš čerte....

Nejjednodušší je to objednávkou u své ZO Zajišťuje to i pro nečleny ve svém obvodu.

Pepan
.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: S.?tastn?
> Předmět: L?k Gabon
> Datum: 15.7.2010 21:18:28
> ----------------------------------------
> Prosím kde seženu lék Gabon.Děkuji
>
-------------------
Jak která, jak která:-), když budeš mít smůlu, může ti to objednat normální veterinární ordinace.


Karel

P.K napsal:
>pánové letos se s těch brouků poseru,druhé léčení kyselinou mravenčí shodilo stovky brouků,kua napalm a vypálit to těm dědkům.....šak je to furt dookola
.............

To jako ti dědkové Ti nosí pokoutně roztoče do tvých včelstev, aby Tě nasírali?
Nebo už jim kolabují včelstva?


RK

To jako ti dědkové Ti nosí pokoutně roztoče do tvých včelstev, aby Tě nasírali?
Nebo už jim kolabují včelstva?


RK
----------------
jasně že za všechno a vždy můžou ti druzí, :-)
ale pokud by jim kolebovali včelstva, tak si jich ty co je vyloupí přinesou víc jak pár set.,

Ovšem na druhou stranu je mnoho lidí přesvědčeno, že oni roztoče nemají, ánšto jim je tam v zimě nenašli.

Ale za to ti "dědové" nemohou, tohle je oficiální verze ofic. autorit.

Karel

ony jim přece nekolabují ...,prostě jim v zimě vymrznou.....


,takovej mráz,já sem mladej šulin,hovno tomu rozumím i s nezateplený uly.....,jo a mám držet hubu nebo mi přelezou plot a přes zimu mi to roztahají,jste čuráci, sorry ,ale tohle je kurvárna,abych to tlačil na nulu a hňupi přestárlí mi ještě vyhrožovali,smrt svazu!!!právě jsem se rozhodl pro radikální řešeni!!!!!!!!!!

jen si dělejte prdel!!!!,jsem se zdravě nasral a maximálně podpořím konec malovčelářů v čechách a na moravě,i kdybych měl jít proti zákonu ,i tak vyženu čerta ďáblem....

P.K., si úbohý a neschopný včelár. Ak si nevieš udržať čisté včelstvá, vzdaj sa včelárenia!

P.K. napsal:

>ony jim přece nekolabují ...,prostě jim v zimě vymrznou.....
>,takovej mráz,já sem mladej šulin,hovno tomu rozumím i s nezateplený uly.....,jo a mám držet hubu nebo mi přelezou plot a přes zimu mi to roztahají,jste čuráci, sorry ,ale tohle je kurvárna,abych to tlačil na nulu a hňupi přestárlí mi ještě vyhrožovali,smrt svazu!!!právě jsem se rozhodl pro radikální řešeni!!!!!!!!!!
...................

:)))

Už tomu začínám rozumět.
Vy se prostě nasíráte navzájem, protože ty můžeš za jejich zimní úhyny a oni zase můžou za to že tobě padají roztoči.
Prostě dva hadi, požírajicí se v kruhu, zahryznutí do svých ocasů.
:)

Ale asi byste se to měli vyříkat spolu a neventilovat to přes internet.

Vypadá to že u Vás taky máte tropické dny kdy adrenalin stoupá a zdraví to neprospívá.

Ahoj

Radek

PK
.....abych to tlačil na nulu.....

-----------------
No, na nulu jsme nestlačili ani mandelinku bramborovou, a to byla podle všeho státem organizované hubení.

Cílem je udržet napadení pod hranicí, kdy vážně začne škodit.

Jestli má někdo v roce 2010 ještě pocit, že se dá rozoč vyhubit, tak by neměl číst zprávy tiskového básníka ze SVS. V jeho básničkách ubývá ROZTÓÓČ.

Prostě v zimě se pokusit dostat jeho populaci na starovací minimum a v létě co nejdéle uhájit včely s co nejmenším napadením.

No a jestli sousedům vymrzají včely, nejlepší způsob jak zlikvidovat roztoče:-) Zlikvidovat jej i se včelama.

Horší je pak slyšet to povídání, že soused nekrmí včely a ty mu ty jeho krásný včely v září sežraly. Nebo mu je soused ukrad, jen plásty zůstaly.

:-(

Nejlepší je včelařit na samotě mimo obec.

Karel

Mám dotaz,kde dostanu koupit lék gabon,jsem začínající včelař.Děkuji za odpově´d.

Mám dotaz,kde dostanu koupit lék gabon,jsem začínající včelař.Děkuji za odpově´d.

Jakožto malovčelař si dovoluji, pane kolego, namítnout, že Váš postup je kontraproduktivní... Je lepší, když spolu lidi mluví, než když si vyhrožují napalmem či jinými ptákovinami. Tím se nikdy nic nevyřešilo.Jinak Vám ale přeji, abyste se dožil onoho věku "přestárlého malovčelaře", možná se Vám to pak spojí v jiný náhled na věc.
P.S.: ... a na horko je nejlepší nohy do lavoru a na hlavu mokrej hadr. Funguje to, věřte, sám aplikuji :-) ... Nechť se Vám daří ... Jiří

P.K. (90.178.157.91) --- 16. 7. 2010
med

jen si dělejte prdel!!!!,jsem se zdravě nasral a maximálně podpořím konec malovčelářů v čechách a na moravě,i kdybych měl jít proti zákonu ,i tak vyženu čerta ďáblem....

Zdravím vás všechny na konferenci,u nás v Budišovicích okr. Opava je zatím snůška z medovice a lípa končí.Máme tady lán odkvétajícího máku a dva lány ostropestřec mariánský.Nevíte bývá z něj snůška? Nebo je to pastva jen pro čmeláky,jde totiž o druh bodláku pro farmacii.Jinak té medovice z okolních lesů je i tak dost.O kolik se asi opozdí včelstvo ve vrcholu rozvoje z důvodu propršeného května? Typuji dva až tři týdny. Na přelomu května a června nás tady zachránila snůška z hořčice na které včelstva začínaly znova skoro od nuly. Díky za příspěvky.Robert Bena

U základní organizace včelařů kde včelaříš

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: S.?tastn? <lidkafroli/=/email.cz>
> Předmět: L?k Gabon
> Datum: 16.7.2010 14:51:09
> ----------------------------------------
> Mám dotaz,kde dostanu koupit lék gabon,jsem začínající včelař.Děkuji za
> odpově´d.
>
>
>

O to se v padesýtých letech pokoušeli již komunisti a vzdali to

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <gegorius/=/centrum.cz;vcely_identify;;>
> Předmět: Re: med
> Datum: 16.7.2010 15:06:09
> ----------------------------------------
> Jakožto malovčelař si dovoluji, pane kolego, namítnout, že Váš postup je
> kontraproduktivní... Je lepší, když spolu lidi mluví, než když si vyhrožují
> napalmem či jinými ptákovinami. Tím se nikdy nic nevyřešilo.Jinak Vám ale
> přeji, abyste se dožil onoho věku "přestárlého malovčelaře", možná se Vám
> to pak spojí v jiný náhled na věc.
> P.S.: ... a na horko je nejlepší nohy do lavoru a na hlavu mokrej hadr.
> Funguje to, věřte, sám aplikuji :-) ... Nechť se Vám daří ... Jiří
>
> P.K. (90.178.157.91) --- 16. 7. 2010
> med
>
> jen si dělejte prdel!!!!,jsem se zdravě nasral a maximálně podpořím konec
> malovčelářů v čechách a na moravě,i kdybych měl jít proti zákonu ,i tak
> vyženu čerta ďáblem....
>
>
>

Vyfotografoval jsem porost, který mi připomíná bodláky, na které docela dost nalétávaly včely. Ví někdo co to je ? Není to náhodou ten zmiňovaný ostropestřec mariánský? Zatím jsem takový druh porostu neviděl. Včely nosí zrána velké žluté nebo oranžové rousky pylu.Ten bílý porost nafocen z minula byl opravdu kmín. Jinak oproti minulým rokům mám v doletu od stanoviště několik ploch slunečnice.
Haf

http://pictureup.cz/picture/verejny/43844384bodlak1.jpg
http://pictureup.cz/picture/verejny/16191619bodlak2.jpg
http://pictureup.cz/picture/verejny/605605kmin.jpg

Nevím jak se nazývá,ale náhodou mi kvete v okrasné zahrádce mezi slaměnkami které jsem z jara zasil. Takže po usušení by květ měl zůstat krásným.Ostropestřec to v žádném případě není.

> Mám dotaz,kde dostanu koupit lék gabon,jsem začínající včelař

Odpovím sice trochu mimo téma, ale snad to bude také k něčemu.

1) spojení slov lék a gabon bych osobně nepoužíval. Jde o dost nebezpečnou látku, která hubí roztoče a včely to přežijí. Nesmí se již po jeho použití odebírad med, protože je kontaminován stopovými množstvími účinné látky.

2) praktici i vědečtí pracovníci se shodují, že gabon není možná úplně to pravé (Moderní včelař 2/2010 a lze jej velmi dobře nahradit kyselinou mravenčí.

3) jsou 2 druhy gabonu, alespoň základní informace zde: www.varroamonitoring.cz

No a sehnat kyselinu mravenčí a některý z aplikátorů KM je snad i snažší, není třeba žádné oficiality.

Odpověď je jednoduchá,sám mám teď u takového porostu 22 včelstev-je to světlice barvířská,lidově saflor.Teplo na ni je,tak ještě občas zapršet,a dá celkem vydatnou snůšku zajímavého medu(oranžovo zelený).

Ať se zadaří-přeje Pavel

Radime , není apríla , takže si z nás nedělej legraci , na to je moc horko .

"2) praktici i vědečtí pracovníci se shodují, že gabon není možná úplně to pravé (Moderní včelař 2/2010 a lze jej velmi dobře nahradit kyselinou mravenčí. "

No, náhrada je to v tom smyslu, že místo jedenkrát léčením Gabonem po sezóně je možno léčit několikrát kyselinou mravenčí během sezóny. To sníží roční přírůstek roztočů pod hranici, která by způsobila v podletí kolaps, takže léčení Gabonem nebude nutné. A roční přírůstek roztočů se potom dá srazit zase na výchozí velmi malou úroveň správně provedenou fumigací a aerosolem. A vynechání Gabonu všude, kde je to jen možné, je v podstatě žádoucí, protože předepsaná doba působení Gabonu ve včelstvu 28 dnů znamená proti fumigaci či aerosolu několik set krát intenzívnější "školení" roztoče a tím nárůst odolnosti roztoče na léčivo...
Jinak to ale náhrada jednoho léčiva za druhé není, protože to jsou dva způsoby látkou i způsobem aplikace úplně odlišné. Nyní je zřejmě ještě pořád doba, kdy se použitím jednoho může vyloučit druhé, se zvýšením odolnosti roztoče možná nastane doba, kdy bude třeba používat obojí......
Taky s tou nebezpečností Gabonu bych to nepřeháněl, likvidace létavého hmyzu uvnitř pokoje jedním postřikem nebo jeden postřik oděvu jedovatým repelentem proti klíšťatům nebo jeden obojek pro psa proti parazitům podle mně bude škodit víc než nějaký Gabon.
Spíš se jedná o vlastní reputaci medu jakožto látky čisté bez stop těchto cizorodých látek.

Děkuji za informaci.
Haf

----- Original Message -----
From: "P.Krátký" <Beeforman/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 16, 2010 8:44 PM
Subject: Re: Co to je?


> Odpověď je jednoduchá,sám mám teď u takového porostu 22 včelstev-je to
> světlice barvířská,lidově saflor.Teplo na ni je,tak ještě občas zapršet,a
> dá celkem vydatnou snůšku zajímavého medu(oranžovo zelený).
>
> Ať se zadaří-přeje Pavel
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5283
> (20100716) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

čauky chtel bych od vas radu chci zainvestovat do nejakeho tavidla vosku mate nekdo skušenost stím tavidlem na paru co se tam vkladají ramky cele?je to vyhodne a ekonomicke?mam 15 včelstev ale mím planem je dostat se tak na 40.co byste mi doporučily koupit?díky za radu jirka

Mohu doporučit, stačí i na 100, žel kulatá plastová nádoba není ten nejlepší nápad. Už jsem ho viděl v provedení anticoro bedna a to nemá chybu. Výtěžnost je stejná jako u pařáku s lisem. Žel náklady na elektřinu nejsou malé. Vyvíječ má tuším něco kolem 2 KW. Jedna várka trvá hodinu. Do plastové nádoby se vejde 8 plástů 39 x 35 a asi 3 39 x 15 a nějaká víčka. Jinak mám připraveno na tavnou vanu a odstředivku, ale už několik let nejsou lidi. Jinak jsem zkoušel ometač plástů a zatím mě nenadchl. Na včely je to dost brutální, budu se s tím asi ještě zabývat a když nedojde k výraznému zlepšení, někomu ho za materiál nechám. Zatím moje kyblíkové střásání v kombinaci s mokrou plachetkou je lepší, i když o něco pomalejší. Zdraví R. Stonjek

"čauky chtel bych od vas radu chci zainvestovat do nejakeho tavidla vosku mate nekdo skušenost stím tavidlem na paru co se tam vkladají ramky cele?je to vyhodne a ekonomicke?mam 15 včelstev ale mím planem je dostat se tak na 40.co byste mi doporučily koupit?díky za radu jirka"

:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::

Popravdě,v prospektu,který jsem viděl,se uvádí,že se do tohoto tavidla vkládá 6-8 kusů míry 39x24 a tavení trvá POUHOU PŮLHODINU(!!)Při potřebě obnovy díla z jedné třetiny každoročně to vychází při sestavě 3 nástavky zhruba 10 i více plástů z jednoho včelstva.Při plánovaném rozšíření na 4O to znamená x 40,čili nejméně 400 plástů.Když si spočítám,kolik je to těch pouhých půlhodin,než se mi vytaví oněch 6-8 ks na jednu várku,tak to abych si vzal dovolenou,kterou místo u moře budu trávit neméně příjemným způsobem u parního tavidla.Tady je slovo efektivita jen pojem a synonyma pro naprosté nadšence nebo šílence.
Daleko lepší je kotel nejlépe z nerezu,a normální pařák se šroubovým lisem,kapacita takového zařízení je stovky až tisíce roztavených plástů za jediný den,pak jsou tu různé jiné varianty(např.samotný pařák třeba někde na kamnech),odstředivky,šnekové lisy,sluneční tavidla a další.To už záleží na ochotě do takového vybavení investovat,ale pokud je to v nerezu,tak je to prakticky doživotně,ovšem pokud je to provedeno dostatečně kvalitně a časem se někde něco nepropálí.

Zdraví Pavel

V principu to jde. Ale jestli se myslí ten bastl s tím sudem a vyvíječem páry od tapetářů, tak to je pomalé.

Mám nerez vanu s plyn. hořákem. Zkoušel jsem to dělat rozplavovgáním ve vodě, ale na rámkách toho dost zbývalo, i když plamen je umístěn excentricky a binec se plaví na druhou stranu.

Pak jsme se nechal inspirovat na stránkách J.Jindry, kde on tam používal princip napařování. A to šlo. Do vany se dalo naskládat skoro 15 plástů a za půl hodiny tam byla další várka - dřevo úplně čisté. Ten prostor se rychle prohřál. Ale nemám vařák, kam bych ten binec dával separovat. A ždímačka potřebuje taky vyvíječ páry. Takže to čeká na dotažení.

Teď hodně rozšiřuji, tak mě to nebolí, až budu potřebovat tavit tak si to zbastlím - ono to nakonec může být i ze dřeva. Optimální na zimní práci bude uvnitř kovolist, pak nějaký orsil a z vnějšlu sololit. Přístup spíš z čela, zakládání rámků do dvou L a tlačit proti výstupu páry na druhé straně. Tam budou kolejnice končit a rámky padat ven dolů. Pára je svinstvo na opaření.

Na dně stačí vanička z ohnutého plechu po které to bude vytékat, nad tím síto.
A vyvjječ. Ohniště ze sudu a v něm na horní hraně bude starý bojler a trubka (bez ventilu) půjde do té boudy.

I když teď je vedro, že by stačilo jakékoli sluneční tavidlo.

Karel

Já bych na menší počet včelstev nezapomínal na verzi s vyřezáváním rámků před tavením. Plásty nechám nahřát na půdě pod střechou na 30 - 40 st C, to je u mně možné při slunečném počasí asi tak do září, pak z nich vytahám drátky a plásty vyřežu. Vyvařuji v hliníkovém odšťavovacím ruském hrnci, pokud se mi ho povedlo silikonem zalepit. To vyzkouším v nejbližší době, protože se mi už něco na vyvařování nahromadilo.
Vytahaní drátků jednoho plástu trvá mezi minutou, třemi minutami, vyřezání plus základní očištění rámku od zbytků vosku další takové 2 - 4 minuty. Vyvařování trvá dvě hodiny a zpracuje se při něm voští z cca 10 - 20 rámků 39x24, podle toho, jak jsou staré a kdy zbytky zaplní celý příslušný objem hrnce.
Na zpracování vosku tedy skladuji jenom dvě věci, vlastní hrnec, to je cca průměr 35 a výška 40 cm a plastovou krabici, ve které nechávám ztuhnout vosk rozměru nějak 25 x 15 cm. Takže celé moje zařízení na vosk stačí skladovat někde nahoře na kousku skříně, nemusím skladovat nějaké obrovské bazmeky, vany či barely, které stejně musí být někde pod střechou, v dílně nebo garáži, nemohou být skladovány venku. Na vyvařování "urvu" hodiny, kdy je noční proud a dělám to, když už, tak obden, takže ta jedna krabice na tuhnutí vosku stačí. Při kapacitě 10 - 20 rámků za 2 hodiny takhle zvládnu v pohodě voští z 10 - 20 včelstev. Zvláště když se vyřazování starých rámků dělá průběžně během června, července a srpna.

Jinak bych odlišoval dva druhy zařízení na vyvařování vosku. jedny málo účinná, to jsou ty sluneční tavidla nebo vyvařování horkou vodou a párou, kde třetina, možná až polovina vosku zůstává ve zbytcích. Potom ty druhá vysoce účinná, kdy se voští lisuje nebo odstřeďuje a ve zbytcích je maximálně pár procent vosku. A kde je to získávání vosku obvykle pracnější.
Každý si musí rozmyslet, co je pro něho výhodnější, když cena kila vosku dneska odpovídá ceně půl, třičtvrtě kila ceny medy.

Já bych na menší počet včelstev nezapomínal na verzi s vyřezáváním rámků před tavením. .
-------------------------------------
Pokud nejsou drátkované tak to jde. Ale stejmně si myslím, že pobyt rámků v páře je desinfikuje a rozplaví na nich vosk a i propolis. Jsou úplně hladké.
A pokud jsou drátkované nerezem, tak je to škoda práce.
Když byl čas, tak jsem drátky zvlňoval a to se pak při opakovaném zatavování vyplatilo. Drátky držínapnuté snad i po třetím zatavení.

Ale s tím napínačem drátků- tak se mu snad říká - to asi nemumím. Já s ním projedu vypnutý rámek a mám drátek volný. Musím jej znova dopnout, ale pak to pěkně pruží. Asi dělám někde chybu. :-)

Karel

"Pokud nejsou drátkované tak to jde. Ale stejmně si myslím, že pobyt rámků v páře je desinfikuje a rozplaví na nich vosk a i propolis. Jsou úplně hladké. "

Já mám momentálně rámků nadbytek. Nejméně 2 - 3 roky mi leží vyřezané na půdě pod střechou, v létě vystaveny 40 - 50 st C, v zimě mrazu, za tu dobu odumře všechno kromě moru . A ten nemám.
Jinak rámky oškrabuju nožem. Za tepla oškrabuji zvlášť zbylé silnější vrstvy vosku a propolisu a za nizkých teplot od podzimu do jara škrábu rámky plošně do holého dřeva. To je asi 10 minut na rámek. Oškrábané drobky a piliny používám na vyluhování propolisu.
Větší množství rámků se za nízkých teplot dá dobře čistit mosazným kartáčem na vrtačce.

V príspevkoch na Konferenci sa často spomínajú pripomienky k monitoringu prirodzeného odpadu V.D., preto vám predkladám originálny zaznam pokusu z r. 1990

Mravce ovplyvňujú prirodzený odpad Varroa destructor.

Pokus prebiehal v roku 1990 a bol som prvý, ktorý tento fakt vniesol do praxe pri monitorovaní prirodzeného odpadu V.D.

V boji proti Varroa destruktor je dôležité včas určiť stupeň jeho rozmnoženia vo včelstve, aby sme mohli včas urobiť potrebné opatrenie na zmiernenie tlaku parazita na včelí plod. Najistejšou odporúčanou metódou ako jednoducho zistiť stupeň zamorenia včelstva je pravidelný zber odpadnutých roztočov.

Ako všetko živé v prírode aj Varroa D. po dožití svojho života - odumiera. Tento fakt sa dá využiť na momentálne určenie miery zamorenia včelstva parazitom. Ak máme vhodne skonštruované úľové dná na zachytenie všetkého odpadu z úľového prostredia, nie je problém odsledovať intenzitu spadu klieštika včelieho a urobiť správny uzáver na ďalší postup. Najlepšie sú dná celoplošne prekryté kovovou sieťou s okami 2,5 x 2,5 mm s podloženou podmetovou podložkou, s prístupom zo zadnej časti úľa. Stačí sledovať 20-30% včelstiev z celkového stavu na stanovišti. Zber robíme každý tretí deň alebo raz za 7 dní. Priemerný spad na sledované včelstvo alebo sledované včelstvá dostaneme spočítaním klieštikov a vydelením počtom sledovaných dní, ktorý je povie, či je už včelstvo ohrozené alebo je všetko v poriadku .

Všeobecne sa udávajú dve medzné hodnoty odpadu Varroa D. (júl, august) a to 5 a 10 mŕtvych roztočov, pri ktorých má včelár konať. Pri priemernom odpade 5 ks - pozor, treba nasadiť kyselinu mravčiu (Formidol), pri 10 ks okamžite vložiť (po vytočení medných prebytkov) kontaktné Gabónové nosiče PA 92 (2 ks), ktoré dlhodobo riešia zníženie až odstránenie roztočov. Podľa môjho názoru ak množstvo odpadnutých klieštikov v mesiaci júl je v priemere 5 ks je situácia nebezpečná a treba ju riešiť obdobne ako pri množstve 10 ks. Enormný nárast klieštika od polovice augusta a septembra včelstvo 'dorazí' a do zimy pôjde značne zdecimované ak sa zimy vôbec dožije. K týmto zásadám (určenie stanovej hranici 5 a 10) sa vkráda pochybosť, či zistený počet odpadnutých klieštikov je na 100 % pravdivý, či nepodlieha vonkajším vplyvom.

Za roky boja proti Varroa D. som zistil, že spochybnenie na mojom stanovišti je namieste a predpokladám, že tak to môže byť aj inde. Počet prirodzene odpadnutých roztočov, ktorých nájdeme na podložke, nie vždy reprezentuje aj 100 % skutočnosť vo včelstve. Zber je v skutočnosti nižší ako by mohol byť, pretože početnosť ovplyvňujú vonkajšie činitele ako sú napr. m r a v c e !

Náhoda chcela (časté pozorovanie podmetovej podložky), že som 2 krát videl ako mravec v hryzadlách odnáša z podložky mŕtveho klieštika včelieho a to v čase, keď sa robí zber prirodzene odpadnutých jedincov Varroa D. Ak mravec odnesie denne len jedného klieštika, iný mravec ďalšieho a zber robíte každé tri dni, môže sa stať, že zistíte priemer na deň a včelstvo,zjavne skreslený a ak vychádzate z neho, môžete urobiť nesprávny uzáver pre ďalší postup. Na druhej strane je fakt, že mravce odnášajú mŕtve klieštiky do svojho hniezda náhodne, ich početnosť závisí od výskytu v okolí samotného stanovišťa. Mravce nerobia pravidelné nájazdy do podmetov úľov hľadajú rôzny odpad pre svoje potomstvo. V podmete nachádzam mravce sporadicky, ktoré pri vyberaní podložky panicky utekajú z môjho dosahu, ale obyčajne na podložke patroluje 4 - 6 mravcov. Preto včelár musí poznať túto skutočnosť, aby svoje uzávery pri hodnotení počtu prirodzeného odpadu mohol korigovať a urobiť správny uzáver na prípadný zásah.

Podľa môjho hodnotenia jedná sa o mravce menšie, žijúce v zemi ale najčastejšie je to mravec obyčajný (Lasius niger L.), farby čiernohnedo lesklej, veľkosti 3 - 4 mm.
Aby som sa utvrdil v mojich zisteniach a predpokladoch, že mravce skutočne odnášajú klieštiky do svojich hniezd ako potravu, v niekoľkých vybraných včelstvách som robil pozorovanie strácania sa odpadnutých Varroa D. nie každé tri dni, ale každý deň (niekedy aj cez deň 2-3 krát). Po očistení podmetovej podložky (večer), nasledujúci deň som označil na podložke krúžkom s poradovým číslom a dátumom postupne odpadnutých mŕtvych klieštikov. V nasledujúci deň som spočítal odnesených klieštikov, prečiarkol prázdny krúžok a označil nové odpadnuté klieštiky.

Tento pokus skutočne potvrdil, že dochádza k sporadickému odnášaniu mŕtvych klieštikov k čomu prikladám tabuľku, tá chýba.

Výsledok:
37 ks odpadnutých Varroa, priemer na vč. 3,3 ks, z toho odnesených 20 ks, priemer 1,8 ks, zostatok na podložke 1,4 ks, t.j. počet, ktorý ostal po troch dňoch na hodnotenie či treba včelstvá liečiť a či netreba! V čase keď od jednej kontroly k druhej mohli odpadnúť a mravce odniesť ďalšie klieštiky, ktoré tak nemohli byť zaradené do hodnotenia početnosti prirodzene odpadnutých klieštikov čo ešte viac výsledok spochybňuje. V poslednom stĺpci je uvedený celkový spad Varroa D. po poslednej fumigácii Varidolom Fum, z ktorého sa nedajú robiť závery zo zaznamenaných výsledkov lebo pozorovanie bolo robené len v krátkom časovom úseku a už na konci sezóny. Nakoniec v tomto prípade nešlo ani tak o hľadanie súvislostí medzi počtom prirodzene odpadnutých klieštikov a prognózou koľko klieštikov odpadne celkom. Chcel som dokázať či mravce môžu ovplyvniť správnosť hodnotenia stavu zamorenia včelstva zo zberu odpadnutých Varroa D. a to som dokázal. Aspoň na exponovaných stanovištiach s výskytom mravcov je výsledok nespochybniteľný.

Týmto krátkym exkurzom ( môže byť subjektívny) do sveta štatistiky chcem poukázať na riziko použitia tejto metódy, že ani prirodzený odpad nie je v prírodných podmienok zárukou na stanovenie presnej diagnózy a konečné závery pre boj s Varroa D. Samozrejme, že to nemusí vždy a na každom stanovišti platiť, ale potom túto metódu nemôžem do praxe odporúčať, je nekompetentná.

Anton Turčáni, Závada

V príspevkoch na Konferenci sa často spomínajú pripomienky k monitoringu prirodzeného odpadu V.D., preto vám predkladám originálny zaznam pokusu z r. 1990

Mravce ovplyvňujú prirodzený odpad Varroa destructor.

Pokus prebiehal v roku 1990 a bol som prvý, ktorý tento fakt vniesol do praxe pri monitorovaní prirodzeného odpadu V.D.

V boji proti Varroa destruktor je dôležité včas určiť stupeň jeho rozmnoženia vo včelstve, aby sme mohli včas urobiť potrebné opatrenie na zmiernenie tlaku parazita na včelí plod. Najistejšou odporúčanou metódou ako jednoducho zistiť stupeň zamorenia včelstva je pravidelný zber odpadnutých roztočov.

Ako všetko živé v prírode aj Varroa D. po dožití svojho života - odumiera. Tento fakt sa dá využiť na momentálne určenie miery zamorenia včelstva parazitom. Ak máme vhodne skonštruované úľové dná na zachytenie všetkého odpadu z úľového prostredia, nie je problém odsledovať intenzitu spadu klieštika včelieho a urobiť správny uzáver na ďalší postup. Najlepšie sú dná celoplošne prekryté kovovou sieťou s okami 2,5 x 2,5 mm s podloženou podmetovou podložkou, s prístupom zo zadnej časti úľa. Stačí sledovať 20-30% včelstiev z celkového stavu na stanovišti. Zber robíme každý tretí deň alebo raz za 7 dní. Priemerný spad na sledované včelstvo alebo sledované včelstvá dostaneme spočítaním klieštikov a vydelením počtom sledovaných dní, ktorý je povie, či je už včelstvo ohrozené alebo je všetko v poriadku .

Všeobecne sa udávajú dve medzné hodnoty odpadu Varroa D. (júl, august) a to 5 a 10 mŕtvych roztočov, pri ktorých má včelár konať. Pri priemernom odpade 5 ks - pozor, treba nasadiť kyselinu mravčiu (Formidol), pri 10 ks okamžite vložiť (po vytočení medných prebytkov) kontaktné Gabónové nosiče PA 92 (2 ks), ktoré dlhodobo riešia zníženie až odstránenie roztočov. Podľa môjho názoru ak množstvo odpadnutých klieštikov v mesiaci júl je v priemere 5 ks je situácia nebezpečná a treba ju riešiť obdobne ako pri množstve 10 ks. Enormný nárast klieštika od polovice augusta a septembra včelstvo 'dorazí' a do zimy pôjde značne zdecimované ak sa zimy vôbec dožije. K týmto zásadám (určenie stanovej hranici 5 a 10) sa vkráda pochybosť, či zistený počet odpadnutých klieštikov je na 100 % pravdivý, či nepodlieha vonkajším vplyvom.

Za roky boja proti Varroa D. som zistil, že spochybnenie na mojom stanovišti je namieste a predpokladám, že tak to môže byť aj inde. Počet prirodzene odpadnutých roztočov, ktorých nájdeme na podložke, nie vždy reprezentuje aj 100 % skutočnosť vo včelstve. Zber je v skutočnosti nižší ako by mohol byť, pretože početnosť ovplyvňujú vonkajšie činitele ako sú napr. m r a v c e !

Náhoda chcela (časté pozorovanie podmetovej podložky), že som 2 krát videl ako mravec v hryzadlách odnáša z podložky mŕtveho klieštika včelieho a to v čase, keď sa robí zber prirodzene odpadnutých jedincov Varroa D. Ak mravec odnesie denne len jedného klieštika, iný mravec ďalšieho a zber robíte každé tri dni, môže sa stať, že zistíte priemer na deň a včelstvo,zjavne skreslený a ak vychádzate z neho, môžete urobiť nesprávny uzáver pre ďalší postup. Na druhej strane je fakt, že mravce odnášajú mŕtve klieštiky do svojho hniezda náhodne, ich početnosť závisí od výskytu v okolí samotného stanovišťa. Mravce nerobia pravidelné nájazdy do podmetov úľov hľadajú rôzny odpad pre svoje potomstvo. V podmete nachádzam mravce sporadicky, ktoré pri vyberaní podložky panicky utekajú z môjho dosahu, ale obyčajne na podložke patroluje 4 - 6 mravcov. Preto včelár musí poznať túto skutočnosť, aby svoje uzávery pri hodnotení počtu prirodzeného odpadu mohol korigovať a urobiť správny uzáver na prípadný zásah.

Podľa môjho hodnotenia jedná sa o mravce menšie, žijúce v zemi ale najčastejšie je to mravec obyčajný (Lasius niger L.), farby čiernohnedo lesklej, veľkosti 3 - 4 mm.
Aby som sa utvrdil v mojich zisteniach a predpokladoch, že mravce skutočne odnášajú klieštiky do svojich hniezd ako potravu, v niekoľkých vybraných včelstvách som robil pozorovanie strácania sa odpadnutých Varroa D. nie každé tri dni, ale každý deň (niekedy aj cez deň 2-3 krát). Po očistení podmetovej podložky (večer), nasledujúci deň som označil na podložke krúžkom s poradovým číslom a dátumom postupne odpadnutých mŕtvych klieštikov. V nasledujúci deň som spočítal odnesených klieštikov, prečiarkol prázdny krúžok a označil nové odpadnuté klieštiky.

Tento pokus skutočne potvrdil, že dochádza k sporadickému odnášaniu mŕtvych klieštikov k čomu prikladám tabuľku, tá chýba.

Výsledok:
37 ks odpadnutých Varroa, priemer na vč. 3,3 ks, z toho odnesených 20 ks, priemer 1,8 ks, zostatok na podložke 1,4 ks, t.j. počet, ktorý ostal po troch dňoch na hodnotenie či treba včelstvá liečiť a či netreba! V čase keď od jednej kontroly k druhej mohli odpadnúť a mravce odniesť ďalšie klieštiky, ktoré tak nemohli byť zaradené do hodnotenia početnosti prirodzene odpadnutých klieštikov čo ešte viac výsledok spochybňuje. V poslednom stĺpci je uvedený celkový spad Varroa D. po poslednej fumigácii Varidolom Fum, z ktorého sa nedajú robiť závery zo zaznamenaných výsledkov lebo pozorovanie bolo robené len v krátkom časovom úseku a už na konci sezóny. Nakoniec v tomto prípade nešlo ani tak o hľadanie súvislostí medzi počtom prirodzene odpadnutých klieštikov a prognózou koľko klieštikov odpadne celkom. Chcel som dokázať či mravce môžu ovplyvniť správnosť hodnotenia stavu zamorenia včelstva zo zberu odpadnutých Varroa D. a to som dokázal. Aspoň na exponovaných stanovištiach s výskytom mravcov je výsledok nespochybniteľný.

Týmto krátkym exkurzom ( môže byť subjektívny) do sveta štatistiky chcem poukázať na riziko použitia tejto metódy, že ani prirodzený odpad nie je v prírodných podmienok zárukou na stanovenie presnej diagnózy a konečné závery pre boj s Varroa D. Samozrejme, že to nemusí vždy a na každom stanovišti platiť, ale potom túto metódu nemôžem do praxe odporúčať, je nekompetentná.

Anton Turčáni, Závada

Mám obojí, ale víc používám tavidlo na páru. Má tu výhodu, že taví a já přitom můžu dělat jinou práci. Třeba čistit nástavky, nebo něco úplně jiného. U kotle musím stát a nic jiného neudělám. Žere čas.
Tonda
>Popravdě,v prospektu,který jsem viděl,se uvádí,že se do tohoto tavidla vkládá 6-8 kusů míry 39x24 a tavení trvá POUHOU PŮLHODINU(!!)Při potřebě obnovy díla z jedné třetiny každoročně to vychází při sestavě 3 nástavky zhruba 10 i více plástů z jednoho včelstva.Při plánovaném rozšíření na 4O to znamená x 40,čili nejméně 400 plástů.Když si spočítám,kolik je to těch pouhých půlhodin,než se mi vytaví oněch 6-8 ks na jednu várku,tak to abych si vzal dovolenou,kterou místo u moře budu trávit neméně příjemným způsobem u parního tavidla.Tady je slovo efektivita jen pojem a synonyma pro naprosté nadšence nebo šílence.
Daleko lepší je kotel nejlépe z nerezu,a normální pařák se šroubovým lisem,kapacita takového zařízení je stovky až tisíce roztavených plástů za jediný den,pak jsou tu různé jiné varianty(např.samotný pařák třeba někde na kamnech),odstředivky,šnekové lisy,sluneční tavidla a další.To už záleží na ochotě do takového vybavení investovat,ale pokud je to v nerezu,tak je to prakticky doživotně,ovšem pokud je to provedeno dostatečně kvalitně a časem se někde něco nepropálí.

Vzorky se mají sbírat jednodenní a to brzy ráno při rozednívání v noci mravenci nejsou aktivní.

Môj priateľ sa dostal k antikórovému slnečnému tavidlu z Poľska cez Ostravu (má tam kamaráta) na 10 plástov. Tavidlo
(bedňa na 4 nohách a zrkadlom na zvýšenie slnečného tepla) je viacúčelové, npr. sušenie obnôžkovaného peľu a iné. Plásty sa vkladajú do tavidla zvisle-kolmo, pod ktorými je sieť na zachytávanie viečok a vaňa na vosk. Zvislé-kolmé uloženie umožňuje vosku nehatene z medzi košieľkového priestoru gravitáciou odtekať, košieľky ostávajú suché.
Ja mám projekt na vyrobenie tavidla s kolmým uložením rámikov, ale s 5 timi, priehľadnými stanami, čo umožňuje využiť slnečné teplo bez od ranného východu, až po jeho západ, len mi chýba chuť ho vyrobiť a "lidi" ako Pepanovi.

Priateľ s 50-timi včelstvami je s výťažkom, kvalitou vosku a s rýchlosťou tavenia spokojný (cez deň môže vytočiť 30 plástov).

Cena pred 4 rokmi niečo cez 6000 Sk, konkrétne údaje na výrobcu nemám.

Vzorky se mají sbírat jednodenní a to brzy ráno při rozednívání v noci mravenci nejsou aktivní.Robert

Robert, to ale problém nerieši, medzi každodenným zberom je vždy 24 hodinová medzera a výsledok monitoringu bude aj tak skreslený. A to či sú mravce v noci neaktívny, je otázne, lebo moja skúsenosť s mravcami, ktoré každý rok prichádzajú do bytu, pracujú aj v noci. Ak som v noci o 2 hod. zapálil svetlo, any si veselo pochodovali po chodníku-stezke. Anton

Mně připadá tavidlo na páru, kde se dává jen 5 - 10 celých rámků, takové hodně extenzívní. Nedokážu si představit, že by rámky v páře byly očištěny tak, že by se potom dále pro zatavování ještě nemusely dále čistit. Rámky by pak chtělo očistit ještě třeba nějakou wapkou, co umí pod tlakem stříkat vařící vodu nebo něčím takovým....
Když už by se měly vytavovat celé rámky, tak to do vany s horkou vodou a když už něco takového, tak už by stálo za to tam dát čerpadlo na horkou vodu spojené s nějakým filtrem nečistot a rámky vytavovat do té vany skrz čerpanou horkou vodu zespoda vany. To je ale poměrně složité a drahé zařízení s kapacitou tak do tisíce rámků za den, takže spíš pro velkovčelaře.
Pro úplně extenzívní vyvařování by potom stačila ta wapka s vařicí vodou s odtokem do nějakého velkého bazénu se studenou vodou. Rámky by byly udělány rychle, zůstaly by drátkované a úplně čisté a voští by v bazénu okamžitě ztuhlo a potom by se sebralo z hladiny a už bez rámků zpracovalo v libovolném zařízení, vařáku, odstředivce.....
Nebo wapka s vařící vodou nad prázdnou vanou, když by se zaplnila horkou směsí vody z wapky a voští, zatopilo by se pod ní, aby vosk zůstal rozpuštěný.....

Jak se tak dívám na ceny, spíš bude vhodnější použít lepší parní čističe než wapky s tlakovou horkou vodou. Parní čističe by měly umět vyvinout páru o tlaku až 3 - 4 bary a to by snad mohlo na očištění rámků stačit.

Zdravím pánové a prosím o radu. Měl jsem včelstvo o 3 N, ve kterém se mi rozjela RN, tak jsem si říkal že zkusím udělat přeleták. Přendal jsem dolů medník a dal do něj 1 obsedlý plást s plodem, na to přes folii obě původní plodiště s otevřenými očky. Při zběžné kontrole pěkně lítaly létavky dole česnem i otevřenými očky nahoře, nástavky byly pěkně obsazené, tak jsem je nechal zatím být, s tím že pak případně novou M zespodu po rozkladení zužitkuji. Teprve včera, po asi 18 dnech, jsem se tam dostal na kontrolu, RN docela opadla, dole v tom spodním nástavku byly už vylíhlé matečníky (překvapilo mě, že víc vylíhlých spodem, přes špičku), matku ani vajíčka jsem zatím ale neviděl. Všechny nástavky byly celkem solidně obsazené, v horní části úlu dokonce tak, že už dělaly brady venku, tak jsem jim ještě 1 NN přidal. Bohužel když jsem se tam šel znovu podívat, včelstvo v horní části dost hučelo, je docela možné, že jsem ho při nešikovné manipulaci připravil o matku. Co teď? Mám je zkusit v téhle fázi spojit (a jak - medník zpátky bez mezidna nahoru)? V horní části je plod všeho stáří. V dolním nástavku má matka (pokud tam tedy je) nějaké včely, které by ji už chránily, takže by to šlo je spojit takhle naostro? Nebo mám zkusit noviny/vyjídací klícku (pokud M najdu)? Je mi jasné, že jsem ten přeleták neudělal asi úplně ideálně a ještě jsem to pohnojil tím, že jsem pravděpodobně nechtě zlikvidoval matku, no ale přesto díky zkušenějším za radu, jak z toho ven, nechci nadělat další chyby a pěkné včelstvo tím zbytečně oslabit... Díky,

Honza Indra

Dole asi bude ještě nekladoucí matka.
Takže bych to tam nechal a nahoře bych tam strčil mezidna a roztřídil plod do všech nsátavků rovnoměrně a počkal jak si vychovají matky.
A pak bych podle toho spojoval.
Záleží na snůšce.
A v každém případě taky na tom, jestli jsou opravdu bez matky. Hučení nic neznamená. Měly by narazit nouzové matečníky.!!!!

Pokud by byly bez matky a nechaly se být, tak se taky nic nestane. Pravděpodobně si vychovají svoji.

Pokud ne, dole bude za chvíli pravděpodobně za chvíli klást matka. A pak se dají spojit kdykoli.

Za předpokladu že by byly optavdu bez matky by stálo se podívat po matkách z chovu či po zralých matečnících.

Ale v tuto dobu není ztráta matky žádná tragedie, pokud dole je už pravděpodobně nová.
Ale já bych se z toho poučil a vychoval v každém nástavku jednu - oddělků na takové průšvihy není nikdy dost.

Karel

Většinou na flame nereaguji, nebo se o to alespoň snažím - ale mlčení někdy nemusí být to pravé... Taktéž se omlouvám za délku příspěvku.

---------------------
LM: "...spojení slov lék a gabon bych osobně nepoužíval. Jde o dost nebezpečnou látku, která hubí roztoče a včely to přežijí..."
--
Lukáši, nezlob se, ale tohle mi přijde už příliš jako hysterie až demagogie... Princip značné části léků je přeci naprosto stejný - selektivně na něco působí tak, aby hostitel přežil... antibiotika, antivirotika, antiparazitika, ... ... ... Bez ohledu na komerční název. Zůstaneme-li u včel - Tebou zmiňovaná kyselina mravenčí působí v tomto úhlu pohledu stejně - včely účinnou dávku přežijí, roztoči ne (zjednodušeno).
I jiné léky jsou jedy - je to jejich princip a záleží na (pře)dávkování...

Tak prosím vysvětli, proč by se Gabonu nemělo říkat "lék"???

(Pokud tedy nenarážíš na formální fakt, že doposud byl veden jako "veterinární přípravek" a registrace mezi "léky" právě probíhá...)

----------------------
LM (o Gabonu): "...Nesmí se již po jeho použití odebírad med, protože je kontaminován stopovými množstvími účinné látky..."
--
Ano - ale i to je (minimálně v rámci živočišné výroby) běžné, že po podání některých přípravků existuje ochranná lhůta - na mléko, maso, vajíčka, ... . A i jinde - postřiky ovocných stromů, ošetření vody apod.

Ano - zejména bioprodukce se snaží těmto přípravkům vyhýbat, ale nikdo z biofarmářů nemá tendenci ostatním zakazovat konvenční hospodaření. Prostě chovatelé mají volbu, jak chtějí hospodařit - a pár let je tomu tak i ve včelařství...
-----------

Přijde mi, že ze strany PSNV CZ (jejíž jsem členem), se v poslední době stupňuje tlak na produkty VÚVč (jehož jsem zaměstnancem). Přijde mi to jako jisté cyklické změny nálady... V periodách se vždy najde téma, které je konfrontační (vůči Svazu, Dolu, ...) a to se začne vyhrocovat. Pak přijde fáze uklidnění, znovu se najde nové téma - a koloběh se opakuje.
Proč si nemůže PSNV (myšleno její představitelé) najít "vlastní cestu", kterou bude prosazovat - ale bez těch konfrontací...?
Proč je potřeba být neustále v opozici vůči někomu či něčemu? Jistě - společný nepřítel "utužuje bratrství" - ale je opravdu zapotřebí takto profilovat občanské sdružení, jež se staví jako moderní?

------------------
LM: "...praktici i vědečtí pracovníci se shodují, že gabon není možná úplně to pravé (Moderní včelař 2/2010 a lze jej velmi dobře nahradit kyselinou mravenčí..."
--
Mno... Zase mi to přijde lehce manipulativní. Celá pravda by asi byla, že: "...NĚKTEŘÍ praktici i vědečtí pracovníci se shodují..." ...

----------------
Celé mi to přijde jako předvolební boj. Když nestačí pozitivní kampaň, přijde se s negativní. Jen mi není jasné, o jaké "volby" tu jde - a proč se to celé tedy děje...?
Bude PSNV vytvářet alternativní organizaci k ČSV bez možnosti obojího členství?
Bude PSNV usilovat o registraci vlastních léčiv a potřebuje si "připravit půdu"?
Pokud něco podobného, tak je konfrontační styl pochopitelný.
Pokud ne (jako celá léta doposud) - proč to (neustálé) víření vody spojené s ataky?
Doufal jsem, že s (částečnou) obměnou na vrcholných pozicích Společnosti dojde ke standardizování PR, ale asi to bohužel není možné... resp. standard je někde jinde...

:-(

JD






Lukáš Matela (89.24.189.86) --- 16. 7. 2010
Re: Lék Gabon
> Mám dotaz,kde dostanu koupit lék gabon,jsem začínající včelař

Odpovím sice trochu mimo téma, ale snad to bude také k něčemu.

1) spojení slov lék a gabon bych osobně nepoužíval. Jde o dost nebezpečnou látku, která hubí roztoče a včely to přežijí. Nesmí se již po jeho použití odebírad med, protože je kontaminován stopovými množstvími účinné látky.

2) praktici i vědečtí pracovníci se shodují, že gabon není možná úplně to pravé (Moderní včelař 2/2010 a lze jej velmi dobře nahradit kyselinou mravenčí.

3) jsou 2 druhy gabonu, alespoň základní informace zde: www.varroamonitoring.cz

No a sehnat kyselinu mravenčí a některý z aplikátorů KM je snad i snažší, není třeba žádné oficiality.

Dodnes není nad Gabony přehled. Výrobce balí a prodává a včelaři
pláčou nad rezistencí. Nic nepochopitelného, když chce jeden bez
ohledu na důsledky vydělat. Žádná mapa kde je s Gabony léčebná pauza.
Nic. Jen slova a zase jen slova.

_gp_

čauky tak díky za radu koukam že ho teda vubec nemam kupovat to parove tavidlo?tak mi řekne kde prodavají nejak dobry vařak na vosk kol 7000kč a aby s toho už tekl vosk a nemusel sem schanet nejakou ješte ktomu odstředivku a tak.díky za radu jirka

Dotaz pro tvůrce VMS. Jaký problém by byl, zavést územně (podle kú)
kolik jakého Gabonu (PF PA) je v oběhu daný rok. Data by mohl zadávat
zprostředkovatel (ZO, OV) nebo včelař nebo důvěrník nebo přímo podle
objednávek výrobce VÚ Dol a také nezapomenout na možnost zadávání dat
SVSkou.

_gp_

2010/7/17 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>:
> Dodnes není nad Gabony přehled. Výrobce balí a prodává a včelaři
> pláčou nad rezistencí. Nic nepochopitelného, když chce jeden bez
> ohledu na důsledky vydělat. Žádná mapa kde je s Gabony léčebná pauza.
> Nic. Jen slova a zase jen slova.
>
> _gp_
>



--
  ___
 / __| _  _
| (_ || || |
 \___|\___/
 ____
|  _ \ __ _
| |_) / _\ |
|  _ /\__/_|
|_|

Ahoj Roberte,

diky nasi opavske firme Galena ted mozna bude pribyvat tohoto bodlaku na Opavsku a mozna i jinde, dalsi pole je u Hlubocce. Stal jsem dnes u toho pole , pole hucelo vcelami, ale vsechny byly na doprovodnem podrostu na tech kvetech bodlaku jsem vcelu nevidel. KOlem toho pole jsem jezdil 2x tydne. Prvne to vypadalo,ze lezi ladem, kvetla na nem repka, neco jako kopretiny a dalsiruzne kvetouci rostliny a ted je najednou fialove.

Jestli dava med to skutecne nevim,ale voni hezky.

Pavel

LM: "...spojení slov lék a gabon bych osobně nepoužíval"
JD: "Lukáši, nezlob se, ale tohle mi přijde už příliš jako hysterie až demagogie"

nezlobím se, věcně diskutujeme a odlišné názory nejsou na škodu. Říkejme tomu tady klidně lék... Sám jinak nebudu nazývat lékem ani gabon ani KM...


JD: "..Tebou zmiňovaná kyselina mravenčí působí v tomto úhlu pohledu stejně"

KM nezanechává rezidua účinné látky ve vosku a případná stopová množství látky v medu nejsou pro zdraví člověka škodlivá. Také neoslabuje imunitu vychovávaného plodu. U obou gabonů jsou tato tvrzení velmi problematická.



JD: "Pokud tedy nenarážíš na formální fakt, že doposud byl veden jako "veterinární přípravek" a registrace mezi "léky" právě probíhá."

Tyto informace nemám a i kdyby, tak takhle bych asi neslovíčkařil ;-).



JD: "po podání některých přípravků existuje ochranná lhůta - na mléko, maso, vajíčka"

Nedělám si iluze a je mi jasné, že v mléku, mase i vajíčkách dostávám do sebe všelicos, možná i hošího než tau-fluvalinát a acrinathrin. To bych nemohl jíst nic, protože ekologické zátěže z minula způsobují problémy i při čistě přírodním eklo/bio hospodaření...
Ale proč cpát do včel něco (gabon), co umí více či méně nahradit méně škodlivá látka (KM)?


JD: "Přijde mi, že ze strany PSNV CZ (jejíž jsem členem), se v poslední době stupňuje tlak na produkty VÚVč"

Jsem členem i funkcionářem (jednatelem) PSNV. Na této konferenci jsem vyjádřil svůj osobní názor, nikoli stanovisko PSNV. K tomu ani nejsem radou PSNV zmocněn a rozhodně bych oficiální stanoviska PSNV nepsal zde.



JD: "Proč si nemůže PSNV (myšleno její představitelé) najít "vlastní cestu", kterou bude prosazovat - ale bez těch konfrontací...? "

PSNV-CZ již několik let prosazuje méně chemie do včel a snaží se upozornit na řešení problematiky V.d. spíše cestou prevence než řešení důsledků.
Jestli v mém příspěvku bylo něco konforntačního (možná slovo lék), tak se omlouvám, viz výše...
Konfrontacím se snažím vyhnout, ale když chci upozornit na výhody alternativního "léčiva" když se někdo zeptá na "léčivo" (podle mého osobního názoru) méně vhodné, tak musím umět poukázat na to, v čem je lepší. A k tomu patří uvést i jeho nevýhody. To by byla jinak polovičatá odpověď. Nejsem dodavatel KM ani aplikátorů a tak o nějakém "špinění konukrence" také nemůže být řeč.



JD: "Proč je potřeba být neustále v opozici vůči někomu či něčemu?"

Opravdu jsem soukromým příspěvkem (jako každý jiný včelař, ne jako funkcionář PSNV) chtěl pomoct začínajícímu včelaři, který se třeba ještě nestačil rozhlédnout po možných informačních zdrojích, s rozhodováním, zda složitě získat gabon, nebo jít cestou, která má snad větší perspektivu.



JD: "Celá pravda by asi byla, že: "...NĚKTEŘÍ praktici i vědečtí pracovníci se shodují..."

Ano to slovíčko někteří tam klidně může být. Nebráním se tomu.
Ale existuje některý obor lidské činnosti, kde se všichni dotčení jednomyslně shodnou? Leda že by se takovému oboru věnoval jediný člověk.
Je samozřejmé, že existují různé názory...




JD: "Celé mi to přijde jako předvolební boj. Když nestačí pozitivní kampaň, přijde se s negativní. Jen mi není jasné, o jaké "volby" tu jde - a proč se to celé tedy děje...? "
....a další dotazy....

Jak jsem psal, příspěvek měl přimět začátečníka a třeba i další včelaře se zamyslet nad tím, zda nezkusit oslabit roztoče V.d. něčím šetrnějším, v zahraničí úspěšně používaným... Nic víc. Nějak jsme se dostali k VÚVč, ČSV, volbám, atakům a konfrontacím, ale o to tu skutečně vůbec nešlo, takže nebudu reagovat... To by se další diskuse dostala úplně jinam.


Ještě dodatek:
gabon je problematický už kvůli "lajdákům" či "poctivcům", kteří nechávají pásky v úlu celoročně, dávají je v době snůšky. To už je mi milejší lajdák, který neléčí vůbec, ten aspoň šlechtí na varroatoleranci ;-).

Ad názorová pluralita:
V ČSV i v PSNV budou příznivci KM. Pokud někdo z ČSV sdílí můj názor, že KM je lepší cestou než gabon, pak snad nelze říci, že ČSV je konforntační, atakuje a dělá předvolební kampaň... A takových je dost a jsou i funkcionáři...

...,>>>Ale proč cpát do včel něco (gabon), co umí více či méně nahradit méně
škodlivá látka (KM)?<<<<
DDT a mnoho dalších bylo také považováno za neškodné. I ta kys. mravenčí se ve včelstvu vyskytuje v jiných konsentracich, Digitális je zase oblíbeným jedem travičů i lék na srdce.


Pepan
---------- Původní zpráva ------------
> Od: Luk? Matela <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: L?k Gabon - MIMO T?MA
> Datum: 17.7.2010 21:47:07
> ----------------------------------------
> LM: "...spojení slov lék a gabon bych osobně nepoužíval"
> JD: "Lukáši, nezlob se, ale tohle mi přijde už příliš jako hysterie až
> demagogie"
>
> nezlobím se, věcně diskutujeme a odlišné názory nejsou na škodu. Říkejme
> tomu tady klidně lék... Sám jinak nebudu nazývat lékem ani gabon ani KM...
>
>
> JD: "..Tebou zmiňovaná kyselina mravenčí působí v tomto úhlu pohledu
> stejně"
>
> KM nezanechává rezidua účinné látky ve vosku a případná stopová množství
> látky v medu nejsou pro zdraví člověka škodlivá. Také neoslabuje imunitu
> vychovávaného plodu. U obou gabonů jsou tato tvrzení velmi problematická.
>
>
>
> JD: "Pokud tedy nenarážíš na formální fakt, že doposud byl veden jako
> "veterinární přípravek" a registrace mezi "léky" právě probíhá."
>
> Tyto informace nemám a i kdyby, tak takhle bych asi neslovíčkařil ;-).
>
>
>
> JD: "po podání některých přípravků existuje ochranná lhůta - na mléko,
> maso, vajíčka"
>
> Nedělám si iluze a je mi jasné, že v mléku, mase i vajíčkách dostávám do
> sebe všelicos, možná i hošího než tau-fluvalinát a acrinathrin. To bych
> nemohl jíst nic, protože ekologické zátěže z minula způsobují problémy i
> při čistě přírodním eklo/bio hospodaření...
> Ale proč cpát do včel něco (gabon), co umí více či méně nahradit méně
> škodlivá látka (KM)?
>
>
> JD: "Přijde mi, že ze strany PSNV CZ (jejíž jsem členem), se v poslední
> době stupňuje tlak na produkty VÚVč"
>
> Jsem členem i funkcionářem (jednatelem) PSNV. Na této konferenci jsem
> vyjádřil svůj osobní názor, nikoli stanovisko PSNV. K tomu ani nejsem radou
> PSNV zmocněn a rozhodně bych oficiální stanoviska PSNV nepsal zde.
>
>
>
> JD: "Proč si nemůže PSNV (myšleno její představitelé) najít "vlastní
> cestu", kterou bude prosazovat - ale bez těch konfrontací...? "
>
> PSNV-CZ již několik let prosazuje méně chemie do včel a snaží se upozornit
> na řešení problematiky V.d. spíše cestou prevence než řešení důsledků.
> Jestli v mém příspěvku bylo něco konforntačního (možná slovo lék), tak se
> omlouvám, viz výše...
> Konfrontacím se snažím vyhnout, ale když chci upozornit na výhody
> alternativního "léčiva" když se někdo zeptá na "léčivo" (podle mého
> osobního názoru) méně vhodné, tak musím umět poukázat na to, v čem je
> lepší. A k tomu patří uvést i jeho nevýhody. To by byla jinak polovičatá
> odpověď. Nejsem dodavatel KM ani aplikátorů a tak o nějakém "špinění
> konukrence" také nemůže být řeč.
>
>
>
> JD: "Proč je potřeba být neustále v opozici vůči někomu či něčemu?"
>
> Opravdu jsem soukromým příspěvkem (jako každý jiný včelař, ne jako
> funkcionář PSNV) chtěl pomoct začínajícímu včelaři, který se třeba ještě
> nestačil rozhlédnout po možných informačních zdrojích, s rozhodováním, zda
> složitě získat gabon, nebo jít cestou, která má snad větší perspektivu.
>
>
>
> JD: "Celá pravda by asi byla, že: "...NĚKTEŘÍ praktici i vědečtí pracovníci
> se shodují..."
>
> Ano to slovíčko někteří tam klidně může být. Nebráním se tomu.
> Ale existuje některý obor lidské činnosti, kde se všichni dotčení
> jednomyslně shodnou? Leda že by se takovému oboru věnoval jediný člověk.
> Je samozřejmé, že existují různé názory...
>
>
>
>
> JD: "Celé mi to přijde jako předvolební boj. Když nestačí pozitivní kampaň,
> přijde se s negativní. Jen mi není jasné, o jaké "volby" tu jde - a proč se
> to celé tedy děje...? "
> ...a další dotazy....
>
> Jak jsem psal, příspěvek měl přimět začátečníka a třeba i další včelaře se
> zamyslet nad tím, zda nezkusit oslabit roztoče V.d. něčím šetrnějším, v
> zahraničí úspěšně používaným... Nic víc. Nějak jsme se dostali k VÚVč, ČSV,
> volbám, atakům a konfrontacím, ale o to tu skutečně vůbec nešlo, takže
> nebudu reagovat... To by se další diskuse dostala úplně jinam.
>
>
> Ještě dodatek:
> gabon je problematický už kvůli "lajdákům" či "poctivcům", kteří nechávají
> pásky v úlu celoročně, dávají je v době snůšky. To už je mi milejší lajdák,
> který neléčí vůbec, ten aspoň šlechtí na varroatoleranci ;-).
>
> Ad názorová pluralita:
> V ČSV i v PSNV budou příznivci KM. Pokud někdo z ČSV sdílí můj názor, že KM
> je lepší cestou než gabon, pak snad nelze říci, že ČSV je konforntační,
> atakuje a dělá předvolební kampaň... A takových je dost a jsou i
> funkcionáři...
>
>
>

"čauky tak díky za radu koukam že ho teda vubec nemam kupovat to parove tavidlo?tak mi řekne kde prodavají nejak dobry vařak na vosk kol 7000kč a aby s toho už tekl vosk a nemusel sem schanet nejakou ješte ktomu odstředivku a tak.díky za radu jirka"

Kde prodávají nevím, to bych musel poradit hledat ve stránkách včelařských prodejen na internetu nebo najít blízké včelařské prodejny a zeptat se tam.
Poradím ale jinou věc, zkus se zeptat funkcionářů místní ZO. Dříve bylo běžné, že v ZO byl spolkový vařák nebo jiné zařízení na tavení vosku, které se půjčovalo členům. Třeba naše ZO měla tuším dva vařáky, ty časem proděravěly a v ZO nějak se jich zbavili. Teď tuším mají jedno zařízení s tím plastovým barelem na vytavování parou. Půjčování takového zařízení v rámci ZO je myslím obvykle zadarmo, takže i když to bude zařízení, které je tady v příspěvcích haněno, není nad to místo teoretického čtení různých názorů si zařízení na nějaký den půjčit a přímo vyzkoušet. Případně pokud je dobrá spolupráce mezi jednotlivými ZO, třeba by šlo půjčit to zařízení i z jiné ZO.

a vy byste mi to plastove s vyvíječem pary nedoporučil koupit?ma ho tady nekdo je sním spokojenej?díky za odpovedi

"a vy byste mi to plastove s vyvíječem pary nedoporučil koupit?ma ho tady nekdo je sním spokojenej?díky za odpovedi"

.........................................................

Nemám přehled,ale řekl bych,že je to jeden z mála sériově vyráběných výrobků pro tento účel na našem trhu,ještě navíc cenově příznivý.Jen je potřeba zvážit spotřebu času a také mít nadupaný jistič v elektrohodinách,2Kw jsou docela dost při stále stoupajících cenách energií a zisku do 1kg vosku na jedno vyvaření.Já sám už několik let schraňuji několik různých bubnů a vířivek z praček a ždímaček,že si z toho jednou udělám odstředivku,pokud zatím neseženu něco lepšího,hodit do šrotu to můžu vždycky.Ale takový epochální vynález,jako je plastové parní tavidlo,to je tak pro drobného včelaře,mě zatím dostatečně vyhovuje sluneční vlastní výroby,letos taví tak vydatně,až mi na něm popraskalo vakuované dvojsklo,budu muset navštívit sklenáře,jestli by nebylo nějaké odolnější proti vysokým teplotám.

Zdraví Pavel

Díky za odpověď.
Další "názoření" by už bylo asi jen rétorickým cvičením...

Pokud někde vznikne prostor pro vnitřní diskusi PSNV CZ, budu rád.

JD

Párové tavidlo ve stylu vyvíječ páry + izolovaný sud (http://vcelarstvisedlacek.cz/fot_open.php?f=img_commodity/4471.jpg je podle mojí zkušenosti vhodné tak do 10-15 včelstev, pokud včelař z nějakého důvodu nechce či nemůže používat sluneční tavidlo.
Vosk je z tavidla velmi hezký, o bezpracnosti ale příliš řeč být nemůže - nikdy se mi nepodařilo vyndavat rámky zcela čisté - musely se dočišťovat špachtlí a zejména kolem průvlaků drátků zůstávají nečistoty. Tudíž volný čas, kdy tavidlo pracovalo, se skutečně musí využít k dočišťování rámků - nikoliv MŮŽE...

Zkoušel jsem i up-grade na větší výkon (pařák, z kterého šla pára izolovanou 5/4 hadicí přímo do několika nástavků s plásty). Výkon i rychlost práce se značně zvýšil, cena zařízení minimálně k poměru jeho výkonu značně klesla (v mém případě i absolutně - pařák jsem měl...) - problémy s dočišťováním zůstaly.

Navíc u tohoto systému je víc než vhodné zajistit si výtok vosku z nádoby s plásty do plechovky včelotěsně. Nebo pracovat ve včelotěsném prostoru. Jinak je vosku dost mrtvolek včel.

Pro větší množství práce se mi zdá výhodnější sestava vyvařovací kotel + vyhřívaný lis či odstředivka + dekantační nádoba. U kotle se moc stát nemusí - buď se rámky taví po cca 4 kusech v kleštích (čas na vyvaření je v řádu vteřin) nebo se kotel naloží celý rámky, zatíží a jde se třeba utahovat lis či přelívat vosk. Při vyndavání skutečně stačí rámky oklepat - a je hotovo.
Lis vyžaduje utahování člověkem (= bere čas), odstředivka pravděpodobně bude lepší řešení (= pracuje stroj po zmáčknutí vypínače), ale tady nemám žádné praktické zkušenosti.

Ale jako všechno ve včelaření je to o systému...:
Budu mít rámky k vytavení k dispozici jednorázově všechny najednou nebo budu mít kontinuální přísun celou sezónu? Mám je kde a jak skladovat?
Budu si pořizovat jednoúčelová zařízení nebo hledám nějaké univerzálnější řešení?
Chci mít plnou stodolu (drahého) včelařského vybavení?
Je pro mě včelaření zdrojem příjmu a tudíž chci mít práci rychle hotovou anebo je to pro mě koníček a baví mě si s tím hrát?
Mám prostředky na investice?
Je zde nějaký dotační titul, který mi pomůže si zařízení pořídit levněji?
A tak...

JD

-----------------


jirkaZ (82.100.2.212) --- 17. 7. 2010
tavidlo vosku
čauky tak díky za radu koukam že ho teda vubec nemam kupovat to parove tavidlo?tak mi řekne kde prodavají nejak dobry vařak na vosk kol 7000kč a aby s toho už tekl vosk a nemusel sem schanet nejakou ješte ktomu odstředivku a tak.díky za radu jirka

JD:
....Proč si nemůže PSNV (myšleno její představitelé) najít "vlastní cestu", kterou bude prosazovat - ale bez těch konfrontací...? .....

-------------------------
Možná je to tím, že PSNV je plná výrazných osobností s vlastními názory.
Těžko najít do vedení a do rady atd. člena bez názoru, který by nikoho nepobuřoval.

Jedna skupinba - převážně mladší - ta bude vadit výrobcům "klasických" léčiv, druhá skupina bude vadit výrobcům mezistěn, třetí obchodníkům s medem a čtvrtá - s tou budou mít problém nejen výrobci úlů ale dokonce i PSNV. Ti nechovají včely v nástavkách ale v neckách. :-)

Ve vystoupení Lukáše Mately nevidím názor PSNV ale mladé nastupující generace.

Tady jeden mladý včelař shání Gabon, asi marně, jeho ZO mu jej asi nedodala, tak jako i mě (a nehledám v tom politiku CSV:-) )a byl upozorněn, že existují alternativy ke Gabonu.

Podle všeho to bez něho jde. A někde dokonce jít musí.

A mimochodem - jaká je ta v živožišné vběžná ochraná lhůta u Gabonu?
To znamená že když někdo letos léčí, může za rok medné zásoby ponechané v úle konzumovat?

Jak Radim srovnává Gabon s biolitem, je zavádějící, protože biolitem si běžně nestříkám ledničku.

Osobně bych Gabon použil, kdybych měl důvod, ale věděl bych že stříkám biolit do ledničky. A chápu lidi co to dělat nechtějí.

K vnitřní diskuzi PSNV existuje eVěstník, právě v něm byl jeden obdobný příspěvěk publikován, další reakce k tématu čeká na publikování. Zatím jsme uveřejnili všechny příspěvky, které do redakce od členů dorazily na adresu e-vestnik/z/n-vcelari.cz. A doufám, že tomu bude stále. :-)

Karel Jiruš, člen rady PSNV-CZ

jirkaZ napsal(a):
> a vy byste mi to plastove s vyvíječem pary nedoporučil koupit?ma ho tady
> nekdo je sním spokojenej?díky za odpovedi
>
>
Uvedené tavidlo vosku v naší ZO používáme. Mezi včelaři s menším počtem
včelstev je o něj zájem. Víko, kterým se plastová nádoba uzavře
přitlačením,se brzy opotřebuje a netěsní. Museli jsme vymyslet
mechanický způsob upevnění víka aby neunikala pára.Čím tmavší rámky se
vyvařuji, tím víc se musí dočišťovat.Je to třeba dělat ještě za tepla
pomocí špachtle a ostrého kartáče.. Když se souše vyřezávají, taky se
musí rámek očistit. Výhodou je drátkování nerezem. Do nádoby se vejde 11
rámků 39 x 24, okolo lze přidat vyřezávanou divočinu a zbytky
díla.Vyváření trvá asi 40 min., když dojde voda vyvíječ sám vypne.
Viděl jsem fotografie velkokapacitního provedení tohoto zařízení.ze
sousední ZO. Zateplená bedna ze staré skříně na 40 rámků umístěná na
stojanu mírně do spádu, na dně nerezová vana s výtokem a utěsněné víko.
Pára se přivádí z brutaru hadicí z upraveného víka.
Zdravím. Jaromír Sobotka

KaJi:
"A mimochodem - jaká je ta v živožišné vběžná ochraná lhůta u Gabonu?
To znamená že když někdo letos léčí, může za rok medné zásoby ponechané v úle konzumovat? "
----
Stačí si přečíst návod...:
http://www.beedol.cz/wp-content/uploads/2008/07/gabon-pa-92-web.pdf

Cit.:
"Kontraindikace: Nepoužívá se v době, kdy je ve včelstvech přítomen konzumní med. Používáme po vytočení medu.
...
Ochranná lhůta: Med je bez ochranné lhůty, jelikož GABON PA 92 se nepoužívá v době, kdy je ve včelstvech konzumní med."
(obdobně u PF 90)

Pokud někdo používá léčivo (či veterinární přípravek) jinak než je uvedeno v návodu k použití, těžko potom může vinit výrobce, že má problémy. Taktéž nikdo neviní výrobce léků s (pseudo)efedrinem, že si z něj někdo vaří pervitin...

-------------------------

KaJi:
"Možná je to tím, že PSNV je plná výrazných osobností s vlastními názory. Těžko najít do vedení a do rady atd. člena bez názoru, který by nikoho nepobuřoval."
---

To je v pořádku, zajisté to funguje i v opačném směru.
Jen by mě velmi mrzelo, kdyby se z PSNV CZ stal truc-podnik, kde převažuje negace práce jiných včelařských subjektů. To jsou ty "náladové sinusoidy", o kterých jsem psal v předešlém příspěvku... Mám zkušenost z jiného oboru chovatelství, kde je to nikoliv výjimečné. Ke konstruktivitě to má daleko...
Neříkám, že je to případ PSNV, ale občas mi přijde, že se k tomu blíží - a to by byla škoda.

--------------------------
Díky za připomenutí eVěstníku.

JD

Dobrý den,mám tento pařák a jsem s ním moc spokojen.Provozuji ho přímo v lese zdroj je elekrocentrála 2200W perfektní možná trochu draší,ale v bytovce to jinak nejde.Všechen odpad zůstane v lese.Viděl jsem i levnější tuším u WWW.vastoil.cz

Dobrý den,mám tento pařák a jsem s ním moc spokojen.Provozuji ho přímo v lese zdroj je elekrocentrála 2200W perfektní možná trochu draší,ale v bytovce to jinak nejde.Všechen odpad zůstane v lese.Viděl jsem i levnější tuším u WWW.vastoil.cz

Dobrý den všem,
liberecký Globus - cukr krystal za 9,90 Kč. Max. 10 kg na nákup. Platí do čtvrtka 22.7.
P.Č.

"Jak Radim srovnává Gabon s biolitem, je zavádějící, protože biolitem si běžně nestříkám ledničku.

Osobně bych Gabon použil, kdybych měl důvod, ale věděl bych že stříkám biolit do ledničky. A chápu lidi co to dělat nechtějí. "

No, ono v biolitu a podobných jsou jiné látky než v Gabonu, i když určitým způsobem příbuzné, většina z nich patří do stejné skupiny.
O ledničcer jsem nepsal, to už je doplněk kohosi jiného , ale používání "bezpečných" insekticidů ne přímo na potraviny, ale v životním prostředí člověka je dnes běžné. To jsou ony "biolity" na létavý i plazivý hmyz, kterými se vystříkávají místnosti, to jsou elektrické ochrany proti komárům, které se dávají do zásuvky a trvale rozprašují insekticid, to jsou zesílené repelenty proti klíšťatům či komárům, co se aplikují přímo na kůži nebo na oblečený oděv, ty obojky na zvířata s dlouhodobým účinkem proti klíšťatům a spousta dalších. Například relativně běžné insekticidy se třeba dnes používají do prostředků na dlouhodobou ochranu dřeva, ono sice stavební a konstrukční předpisy a zvyklosti určují, jak má být takové silně impregnované dřevo odděleno od vlastního interiéru místností, přesto ale může časem docházet třeba k nějakému překonání těch oddělovacích zábran, fólií, izolací atd hmyzem nebo hlodavci a tím k zanášení stop těch látek do místností. I když dřívější, nyní zakázané prostředky na impregnaci dřeva byly obvykle ještě toxičtější.

Zkrátka tím jsem chtěl říct, že dle mého názoru pokud někdo dá Gabony do úlu s medem a potom ten med vytočí, tak zatížení zákazníka toxickými látkami v takovém medu je proti výše napsaným případům "dobrovolného" používání insekticidů úplně zanedbatelné. Navíc acrinathrin či fluvalinat jakožto látky ze skupiny pytethroidů jsou mnohem více rozpustné ve voskových bázích než ve vodné a tak případná kontaminace bude v první řadě ve vosku než v medu.
Jedná se jen o zachování reputace přírodního včelího medu neboli o jeho prodejnost jakožto čistého výrobku bez cizorodých chemických látek.
Podle mého názoru, pokud by se odolnost roztočů nějak nečekaně katastrofálně zvýšila a výzkumníci neměli připravená náhradní léčiva, klidně nakonec dojde k povolené léčení Gabony i v době, kdy je v úlu med na vytočení, nějaké zdůvodnění se klidně najde.

Stačí si přečíst návod...:
http://www.beedol.cz/wp-content/uploads/2008/07/gabon-pa-92-web.pdf

Cit.:
"Kontraindikace: Nepoužívá se v době, kdy je ve včelstvech přítomen konzumní med. Používáme po vytočení medu.
...
Ochranná lhůta: Med je bez ochranné lhůty, jelikož GABON PA 92 se nepoužívá v době, kdy je ve včelstvech konzumní med."
(obdobně u PF 90)

Pokud někdo používá léčivo (či veterinární přípravek) jinak než je uvedeno v návodu k použití, těžko potom může vinit výrobce, že má problémy. Taktéž nikdo neviní výrobce léků s (pseudo)efedrinem, že si z něj někdo vaří pervitin...
-----------------------

Právě proto, že ten návod znám, tak jsem se ptal na ochrannou lhůtu, když byla zmiňévána. Když je přeci běžná u veterinárních přípravků. :-)
Ale zde není šalamounsky stanovena.

A pokud by se měl návod dodržet, tak pak se nemůže Gabon plošně nařizovat, protože je možné, že se najdou včelaři co jako já dopřávají včelstvům dostatek prostoru a i kdyby chtěli, tak je nemůžou vytočit z medu. Nebo bych musel plásty, kde je 6dm2 zavíčkovaného medu a 2dm2 plodu vytočit i s plodem.

V podstatě většina metodik NN včelaření by musela být bez léčení Gabonem, pokud by se měl dodržet tento vyviňovací návod.
Takže se není co divit, když část nástavkových včelařů hledá z této "vyčůranosti" cestu ven.
Netřeba v tom hledat konfrontační útok na výrobce, který takto přistoupil k problému. Prostě si jej nepřipustil, prodává lék s návodem, který je možné dodržet tak u cc70% úlů v ČR. Víceméně jen tam, kde se používá mateřská mřížka.

O podzimním léčení a medné komoře ani nemluvím.

Nejen já v tom vidím problém, kde chybí odpovědi - exaktní - jak moc je pak ten med v příští sezoně "konzumní".

Karel

Radim:
O ledničcer jsem nepsal, to už je doplněk kohosi jiného , ale používání "bezpečných" insekticidů ne přímo na potraviny, ale v životním prostředí člověka je dnes běžné.
------
Právě o ledničce jsem psal já, protože ten gabon se neaplikuje do "životního prostředí člověka" ale do prostor, kde za cca 8měsíců bude uskladńěn med. Tedy aplikuje se mezi plásty. A někdo říká že i do plástů :-)

Karel

To mi připomíná veterinární návody proti moru z poloh, kde se po
likvidaci ohnisek ohněm aplikují antibiotika pro profylaxi! A přesto
se ty antibiotika do medu dostanou, stejně jako insekcitidy z Gabonu u
nás. Oboje v podprahovém množství, ale je to tam. Stejně se jako
léčený mor rezistentní roztoči nakonec šíří po okolí.

_gp_





2010/7/18 <e-mail/=/nezadan>:
> KaJi:
> "A mimochodem - jaká je ta v živožišné vběžná ochraná lhůta u Gabonu?
> To znamená že když někdo letos léčí, může za rok medné zásoby ponechané v
> úle konzumovat? "
> ----
> Stačí si přečíst návod...:
> [odkaz] http://www.beedol.cz/wp-content/uploads/2008/07/gabon-pa-92-web.pdf
>
> Cit.:
> "Kontraindikace: Nepoužívá se v době, kdy je ve včelstvech přítomen
> konzumní med. Používáme po vytočení medu.
> ..
> Ochranná lhůta: Med je bez ochranné lhůty, jelikož GABON PA 92 se nepoužívá
> v době, kdy je ve včelstvech konzumní med."
> (obdobně u PF 90)
>
> Pokud někdo používá léčivo (či veterinární přípravek) jinak než je uvedeno
> v návodu k použití, těžko potom může vinit výrobce, že má problémy. Taktéž
> nikdo neviní výrobce léků s  (pseudo)efedrinem, že si z něj někdo vaří
> pervitin...
>
> -------------------------
>
> KaJi:
> "Možná je to tím, že PSNV je plná výrazných osobností s vlastními názory.
> Těžko najít do vedení a do rady atd. člena bez názoru, který by nikoho
> nepobuřoval."
> ---
>
> To je v pořádku, zajisté to funguje i v opačném směru.
> Jen by mě velmi mrzelo, kdyby se z PSNV CZ stal truc-podnik, kde převažuje
> negace práce jiných včelařských subjektů. To jsou ty "náladové sinusoidy",
> o kterých jsem psal v předešlém příspěvku... Mám zkušenost z jiného oboru
> chovatelství, kde je to nikoliv výjimečné. Ke konstruktivitě to má
> daleko...
> Neříkám, že je to případ PSNV, ale občas mi přijde, že se k tomu blíží - a
> to by byla škoda.
>
> --------------------------
> Díky za připomenutí eVěstníku.
>
> JD
>



--
  ___
 / __| _  _
| (_ || || |
 \___|\___/
 ____
|  _ \ __ _
| |_) / _\ |
|  _ /\__/_|
|_|

"Právě o ledničce jsem psal já, protože ten gabon se neaplikuje do "životního prostředí člověka" ale do prostor, kde za cca 8měsíců bude uskladńěn med. Tedy aplikuje se mezi plásty. A někdo říká že i do plástů :-) "

A co má aplikace Gabonu do úlu a za 8 měsíců vytáčení medu z tohoto úlu s nastříkáním biolitu do ledničky plné uskladněných potravin, které budu jíst třeba za pár hodin k večeři? Nějak mi to není jasné.

Já bych řekl, že dneska vzhledem k nízké výkupní ceně vosku je třeba si uvědomit, co z "vyvařování" vosku kdo preferuje za produkt.

Někteří včelaři podle příspěvků nepreferují čistý vyvařený vosk, ale očištěné vydenzifikované zadrátkované rámky bez nějaké zvláštní další práce použitelné k zatavování mezistěn. Tedy vlastně preferují úsporu práce. To je něco úplně jiného než když se preferuje vyvařený čistý vosk.
To je třeba si rozmyslet a podle toho prostě to zařízení stavět nebo kupovat. Protože aby obojí současně vyšlo dobře je drahé nebo složité a pracné nebo obecně vhodné až od počtu nějakého tisíce rámků.

Když preferuji plásty, tak v první řadě to dělám tak, aby vyšly ty plásty. A vosk pak třeba vychází hůře.
Když preferuji vosk, tak zase nebude vadit, když plásty pak budu muset dodatečně a pracně čistit či rovnou i znova drátkovat.
A do toho zase padá systém včelaření, jestli včelařím tak, že rámky postupně vyřazuji od května po srpen a postupně po dávkách zpracovávám nebo jestli dokážu všechny plásty používat a vyřadit najednou třeba v srpnu či září či postupně plásty a voští shromažďovat,chránit před zavíječi a skladovat nepoškozené od zavíječů několik měsíců až do podzimu či zimy, kdy všechno vyvařím najednou....

Já preferuji vosk, vyřazuji postupně a průběžně zpracovávám. Tomu odpovídá jako nejoptimálnější vyřezávání voští z rámků a jeho zpracovávání v menším, snadno použitelném a skladném zařízení, kde se definitivní produkt, kostka v podstatě čistého vosku, dá vyvařit v jedné operaci. Na začátku mám barel vyřezaného voští a zbytků, za dvě hodiny mám roztavený vosk s vodou nalitý v plastové izolované kostce, kde bude minimálně 24 hodin tuhnout a hrnec horkých zbytků po vyvařování, které vysypávám k vysušení na půdě.
Akorát ještě definitivně nevím, co s těmi zbytky. Kdyby je šlo postupně shromažďovat a skladovat nepožrané od zavíječů do množství nějaké stovky kilo, vyplatilo by se možná sehnat vařák s lisem a někdy v zimě roztopit pecek a během cca dne ještě z toho vylisovat nějaký vosk...

Už to začíná být zdlouhavé... a přestalo pršet.

Výrobce v návodu definoval (m.j.) kontraindikace i ochrannou lhůtu (viz. můj minulý příspěvet - citace a odkaz). Tudíž nechápu větu: "Ale zde není šalamounsky stanovena."
Polemizuješ stejným způsobem nad návodem k paralenu, brufenu, antibiotikům, ... ... ...?
Domnívám se, že ne - buď jej akceptuješ a dodržuješ, nebo vědomě či nevědomě ne.

Plošné nařizování - opět paralela:
Protestují obyvatelé měst proti plošné deratizaci třeba proto, že mají čivavu, která by se teoreticky mohla vměstnat do deratizační staničky a sežrat jed?

Nebo protestoval někdo proti plošné vakcinaci lišek třeba proto, že se bál, že by jeho děti mohly sníst návnadu? Na druhou stranu - dnes se začíná diskutovat o povinném očkování (dětí), ale až v době, kdy dané choroby přestaly být plošným problémem...

S tím souvisí problém "konzumní med" a problém NN včelaření: Přijde mi to jako diskuse pro diskusi.
Vyjměme z toho ten Gabon: vytočíš med a zakrmíš cukrem (+ něco medu zůstane jak píšeš). A ten cukr bys přeci neměl příští rok vytáčet tak jako tak.
Tak nechápu, co řešíš...?
Pokud krmíš cukrem, měl bys mít technologii takovou, abys jej příští rok nevytáčel. Třeba rotaci nástavků apod. Mřížka nemřížka, Gabon negabon.
A pokud Ti to nevyhovuje, je zde cesta biovčelaření, která nabízí alternativu.
K cukru i ke Gabonu.

Pokud jde o zmiňovanou "exatktní odpověď" - zde je potřeba laboratoř, dotaz bych tedy směřoval na D. Titěru.

Pokud budeme v diskusi pokračovat, dostaneme se k tomu, že léčiva jsou pro jednoduché použití včelaři, že spousta jich u toho nepřemýšlí, že neexistuje obor, kde se za uhynulá zvířata pro lajdáckost chovatele dostává náhrada, že dotace křiví trh, až ke vzdělání a praktickým znalostem státních veterinářů, k tomu co je a není varoamonitoring, ... ... ... Už zbývá jen úlová otázka a máme skoro všechny včelařské debatní evergreeny.
Ano, výborná témata do hospody k pivu - jen mi nějak uniká, kam by diskuse měla dospět; praktický výstup. Navíc to zde bylo již ± tisíckrát... Takže se omlouvám, ale dál se toho již účastnit nebudu.

JD