78731
Archiv Včelařské konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
Zběžné zobrazeníStandartní zobrazení
(okno s nejnovějšími příspěvky a s formulářem
pro psaní nových)Toto je speciální okno pro bádání v archivu konference. Jsou tady zobrazeny starší příspěvky,
které se zde zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole. Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek můžete kliknout na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začínala, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu /kde jsou starší/ a postupovat směrem dolu /kde jsou novější/").
Zde je zobrazeno 121 starších příspěvků: od č. 41164 do č. 41284Pohyb ve frontě příspěvků: Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
- (e-mailem) --- 17. 2. 2010
Sýkorky
Zdravím, je zajímavé číst o stavu ptactva. Škoda, že neuvádíte u jednotlivých příspěvků místo o kterém píšete. Na Hluboké nad Vlt. 425m nad m. již mnoho let ty malé ničemy krmím, ročně seberou min.50kg slunečnice, 10kg prosa a 5kg loje. V průměru. Za odměnu mám neuvěřitelné shov. Sýkorky všechny druhy, brhlíci, k jaru dlaskové, o kosácích nemluvě, ti letos sežrali snad třicet kg jablek.Objeví se i hýlové.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41165
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 2. 2010
Re: Uteplení včelstev zjara (41155) (41163)
"Ale stejně tak nechávám někde pod víkem z 15mm dřeva mezidno ze sololitu a taky v pohodě. "
Já jsem to sledoval podle hučení za silných mrazů. Uteplení, ty minimálně 2 centimetry filce nebo něčeho podobného na strůpku jsem zjistil tak, že při menším uteplení za silných mrazů 15-20 st C a víc včely byly subjektivně znatelně víc slyšet než ty uteplenější.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41166
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vorja (78.41.14.65) --- 17. 2. 2010
Re: V?roba mezist?n z vlastn?ho vosku (41008) (41009) (41018) (41025) (41029) (41042) (41071) (41086) (41092) (41106) (41162)
Zdá sa mi, že tu si pletieme pojmy "panenský vosk" a "panenský plást".
Hľadal som v literatúre (V. Križan - 1000 otázok a odpovedí zo
včelárstva, Ing. V. Čavojský - Včelárstvo, Veselý a kolektiv -
Včelařství... atď.) a dopracoval som sa k tomuto záveru.
1. panenský vosk je vosk, ktorý vyprodukovali včely z vlastnej
produkcie, bez prídavku vosku zo staršieho diela a je BIELEJ FARBY!!!.
2. Panenský plást je plást,ktorý ešte nebol zakladený plodom. Je zväčša
žltej alebo slabožltej farby. (Tu nie je daná podmienka, aby bol z
panenského vosku.)
Do tretice ešte tu máme aj "panenský roj", ale ten s voskom nemá nič
spoločné.
Veel
-------------------------------------------------------
Z toho vyplývá, že při diskusi o čistotě mezistěn, není vhodné používat slovo „panenský“, protože bychom se nedomluvili.
Takže, chceme-li mít co nejčistší mezistěny, pak musíme získat vosk z nezaplodované trubčiny, nebo divočiny bílé barvy na stavebním rámku. Z tohoto vosku si pak nechat udělat mezistěny.
Otázkou ještě je, která metoda získávání vosku z tmavých plástů je z hlediska čistoty vosku nejlepší(ve vařáku, vyvaření ve vodě, vytavení párou, ve slunečním tavidle, apod.).
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41167
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen??? (41140) (41144) (41147) (41160)
"Zdráhám se problematiku chovných úlů zobecňovat a zjednodušovat tvrzením, že matky z oplodňáčků jsou méně kvalitní. "
Jestli to nebude tím, že matečníky do oplodňáčků se zužitkují úplně všechny bez výběru. Přitom startér nebo péče včel o matečník nemusí být úplně stoprocentní, některé matečníky mohou být jen kousíček od nenastartování či kousíček od úhynu larvy kvůli třeba nedostatku včel nebo něčemu jinému a může je to poznamenat. Ale když včely v oplodňáčku nemají jiný matečník, musí si vystačit s tímto a vymění ji TV až včely ve včelstvu....
Když vytáhnu plást do oddělku, tak včely na něm nikdy nevytvoří jeden matečník, ale několik a matka je nakonec výběr z těch několika. A kdoví jak to je u rojových matek, tam třeba bývá naraženo 15 matečníků, ale rojů i bez zásahu včelaře vyjde třebas jen 5, takže nějaký výběr nejen podle stáří matečníků, ale i podle kvality líhnuté matky tam může být taky...
Ale je to jen myšlenka.....
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41168
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen??? (41140) (41144) (41147) (41160) (41168)
"Přitom startér nebo péče včel o matečník nemusí být úplně stoprocentní, některé matečníky mohou být jen kousíček od nenastartování či kousíček od úhynu larvy kvůli třeba nedostatku včel nebo něčemu jinému a může je to poznamenat."
Ještě bych dodal , zvláště pokud nějaký komerční chovatel matek jede v množství přelarvovaných misek do jednoho včelstva na doraz, co to dá......
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41169
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 17. 2. 2010
Chov matek (41140) (41144) (41147) (41150) (41154) (41156) (41157) (41159)
Stále mícháte problémy do jiných témat.Prosím snažte se trochu to nedělat, prosím.
Pojem F1 znamená 1. filialni generace to je matka F1 JE ŽIVOTNĚJŠÍ, VÝNOSNĚJŠÍ (u okurek a rajčat si kupujte F1 semena a mudete mít větší výnos.)F1 MATKY= VČELY PŘINESOU VÍCE MEDU !?
Zlepšení vyplývá ze dvou faktů selekce genetických znaků matky + selekce genetických znaků trubce při inseminaci.
Při oplodnění (křížení)dvou nepříbuzných jedinců vzniká F1 matka a F2 generace,to je doprovázeno inbredientním efektem to je větší životností : (mulati jsou životnější.)
Tohoto imbredientního efektu využivají chovatelé matek. ( využívám jej i já a chovám si z inseminovaných matek F1 následně F2 matky)Opravdu to funguje a nemá smysl o tom pochybovat.
Druhým faktorem je fyzická zdatnost matek.
Tuto vlastnost ovlivnijí včely a hlavně včelař.
Tento faktor je natolik důležitý že nemá znovu význam o něm diskutovat. SCHRNU OBA FAKTORY = MATKA BY MĚLA BYT GENETICKY I FYZICKY OPTIMALNI.
Nemá tedy význam diskutovat o oplodnáčcích, plemenáčcích. Sám pěstuji matky v NN s přepážkou ty zesílím na oddělky až včelstva a spojím. Část mám i v malých oplodnáčcích. Vždy se jedna o optimální podmínky které je nutno při chovu matek dodržet. Jestliže je nedodržíte máte ztráty a tiché výměny, to je méně kvalitní matky a takové nemá cenu vychovávat!
J.B.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41170
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 17. 2. 2010
Re: přednášky v Praze (40858) (40899) (40901) (40904) (40915) (40916) (40935) (40943)
PSNV, přednáška 17.2.
Velice vítám tyto pražské přednášky pořádané PSNV,
nehodnotim jen píši poznámky.
Přednášející Ing I. Černý téma souhrný boj se škůdci včel.
mimo jiné preferoval světlé dílo bez mezistěn a na otázku kolik musí být trubčího díla ve včelstvu aby včely stavěly dělničinu zněla odpověd 17 +-5 %. t.j. 12 až 22%
Přednášejíci Ing. A. Přidal, téma vnímavost včel k chorobám.
Velice odborná přednáška učitele Mendelovy university (abych se přiznal místy jsem měl co dělat rozumět všem odborným termínům)Vnímavost k moru plodu, k varroaze, Varroatolerance.
! zkuste definovat varroatoleranci.!
Přednášejíci Ing E. Veselý prezentoval Novozelandské zkušenosti s likvidací Moru plodu. Likviduji se jen včelstva ne ohniska a je propracována diagnostika a prevence, pomoc včelařům.
Hlavně předvedl praktické zkušenosti prohližitele jeho tvrdé praktické zkušenosti s (konečným)řešením Moru včelího plodu na Pardubicku, Přeloučsku. 2008-2009.
1000 včelstev, asi 20 ohnisek a 200 likvidací = 25%.
Spokojen s příjemně ztrávenými 3mi hodinami jsem si koupil Moderního včelaře 1/2010 a knižku o opylováni autor Ing A.Přidal
J.B.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41171
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiří Přeslička (213.194.226.75) --- 17. 2. 2010
Re: Chov matek (41140) (41144) (41147) (41150) (41154) (41156) (41157) (41159) (41170)
Přítel Jan Bűrgel napsal: „Při oplodnění (křížení)dvou nepříbuzných jedinců vzniká F1 matka a F2 generace,to je doprovázeno inbredientním efektem to je větší životností : (mulati jsou životnější.)“
Inbredientní efekt ..?!
To slyším opravdu poprvé.
Bylo by vhodné používat ustálené názvosloví, a tak jen pro pořádek:
Při zkřížení dvou nepříbuzných linií, které se označují P (parentální – rodičovské), vzniká generace F1 (první filiální generace). Tato generace svými vlastnostmi předčí rodiče. Říká se tomu heterozí efekt. Vlastností této generace je i to, že je uniformní. Mají vlastnosti dominantního genu jednoho z rodičů. Tato vlastnost se ale bohužel vyskytuje pouze v F1. Následné potomstvo generace F1 je F2. V této generaci F2 dochází k poklesu výkonnosti pod úroveň rodičů a ke štěpení 3:1 fenotyp (znaky které se na pohled projeví) a 1:2:1 genotyp (genetická struktura vlastností, která není vidět). Vyštěpené potomstvo F2 je zdroj šlechtitelských novinek. Je ale nutné oddělení homozygotů od heterozygotů (u heterozygotů dochází v následujících generacích k dalšímu štěpení vlastností). Proto u generace F2 šlechtitelská práce teprve začíná.
Tak to definoval roku 1866 Johann Gregor Mendel a já bych si dovolil navrhnout toto neměnit.
S pozdravem
Jirka Přeslička
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41172
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 18. 2. 2010
Re: Chov matek (41140) (41144) (41147) (41150) (41154) (41156) (41157) (41159) (41170) (41172)
Omlouvám se
inbreeding, deprese, incest je příbuzenské páření (i v inseminaci matek se užívá)opačně jsem ho užil, omlouvám se.
Jedná se o heterozi, heterozní efekt nepříbuzenského paření to je opačný pojem při kterém vznikají výhody ve vyšší života schopnosti jedinců.
Děkuji, pojmy ani vaši mírnou jízlivost měnit nebudeme.
J.B.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41173
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 18. 2. 2010
Re: Chov matek (41140) (41144) (41147) (41150) (41154) (41156) (41157) (41159) (41170)
K vytvoření generace F2 potřebuješ otce stejného původu jaký byl u F1. Jde o příbuzenskou plemenitbu. Matka A + Otec B = F1; dalším rozchovem F1 + B = F2 Je-li však matka a otec sourozenci to je F1 + F1 dojde k rozštěpení zpět na A a B v poměru 1 : 1. V praxi ovšem pak vzniká situace kdy dcera F1 se spáří s otcem C a potomstvo se štěpí na A, B, a C V poměru 1 : 1 : 2. Při každém pak rozchovu další generace bez brakování se stav potomstva zhoršuje. Mnohem jistější je hned po první generaci začít provádět negativní výběr brakováním nevyhovujících matek a okolí zaplavovat pak svými trubci a sousedy obdarovávat opravdu kvalitními matkami. Ze šlechtění jsem býval v mládí často zkoušen. U těch okurků zkus udělat přesev vlastního osiva z F1 a spláčeš nad výdělkem.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz> > Předmět: Chov matek > Datum: 17.2.2010 22:51:55 > ---------------------------------------- > Stále mícháte problémy do jiných témat.Prosím snažte se trochu to nedělat, > prosím. > > Pojem F1 znamená 1. filialni generace to je matka F1 JE ŽIVOTNĚJŠÍ, > VÝNOSNĚJŠÍ (u okurek a rajčat si kupujte F1 semena a mudete mít větší > výnos.)F1 MATKY= VČELY PŘINESOU VÍCE MEDU !? > Zlepšení vyplývá ze dvou faktů selekce genetických znaků matky + selekce > genetických znaků trubce při inseminaci. > Při oplodnění (křížení)dvou nepříbuzných jedinců vzniká F1 matka a F2 > generace,to je doprovázeno inbredientním efektem to je větší životností : > (mulati jsou životnější.) > Tohoto imbredientního efektu využivají chovatelé matek. ( využívám jej i > já a chovám si z inseminovaných matek F1 následně F2 matky)Opravdu to > funguje a nemá smysl o tom pochybovat. > Druhým faktorem je fyzická zdatnost matek. > Tuto vlastnost ovlivnijí včely a hlavně včelař. > Tento faktor je natolik důležitý že nemá znovu význam o něm diskutovat. > SCHRNU OBA FAKTORY = MATKA BY MĚLA BYT GENETICKY I FYZICKY OPTIMALNI. > Nemá tedy význam diskutovat o oplodnáčcích, plemenáčcích. Sám pěstuji matky > v NN s přepážkou ty zesílím na oddělky až včelstva a spojím. Část mám i v > malých oplodnáčcích. Vždy se jedna o optimální podmínky které je nutno při > chovu matek dodržet. Jestliže je nedodržíte máte ztráty a tiché výměny, to > je méně kvalitní matky a takové nemá cenu vychovávat! > J.B. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41174
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Čermák K. (e-mailem) --- 18. 2. 2010
Re: Chov matek (41140) (41144) (41147) (41150) (41154) (41156) (41157) (41159) (41170) (41174)
Už po několikáté to zde vysvětlujete, ovšem chybně. F2 generace vzniká jedině vzájemným pářením jedinců generace F1. F3 pak pářením jedinců z generace F2 mezi sebou, atd... Pokud se páří příslušník generace F1 s jedním z rodičovské populace (P1 nebo P2), vziká generace označovaná jako backcross neboli zpětné křížení, značí se B1 nebo B2, podle toho která ze dvou rodičovských populací byla k F1 připářena. K. Čermák
Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a): > K vytvoření generace F2 potřebuješ otce stejného původu jaký byl u F1. Jde o příbuzenskou plemenitbu. > Matka A + Otec B = F1; dalším rozchovem F1 + B = F2 Je-li však matka a otec sourozenci to je F1 + F1 dojde k rozštěpení zpět na A a B v poměru 1 : 1. V praxi ovšem pak vzniká situace kdy dcera F1 se spáří s otcem C a potomstvo se štěpí na A, B, a C V poměru 1 : 1 : 2. Při každém pak rozchovu další generace bez brakování se stav potomstva zhoršuje. Mnohem jistější je hned po první generaci začít provádět negativní výběr brakováním nevyhovujících matek a okolí zaplavovat pak svými trubci a sousedy obdarovávat opravdu kvalitními matkami. Ze šlechtění jsem býval v mládí často zkoušen. U těch okurků zkus udělat přesev vlastního osiva z F1 a spláčeš nad výdělkem. > > Pepan > > >> ------------ Původní zpráva ------------ >> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz> >> Předmět: Chov matek >> Datum: 17.2.2010 22:51:55 >> ---------------------------------------- >> Stále mícháte problémy do jiných témat.Prosím snažte se trochu to nedělat, >> prosím. >> >> Pojem F1 znamená 1. filialni generace to je matka F1 JE ŽIVOTNĚJŠÍ, >> VÝNOSNĚJŠÍ (u okurek a rajčat si kupujte F1 semena a mudete mít větší >> výnos.)F1 MATKY= VČELY PŘINESOU VÍCE MEDU !? >> Zlepšení vyplývá ze dvou faktů selekce genetických znaků matky + selekce >> genetických znaků trubce při inseminaci. >> Při oplodnění (křížení)dvou nepříbuzných jedinců vzniká F1 matka a F2 >> generace,to je doprovázeno inbredientním efektem to je větší životností : >> (mulati jsou životnější.) >> Tohoto imbredientního efektu využivají chovatelé matek. ( využívám jej i >> já a chovám si z inseminovaných matek F1 následně F2 matky)Opravdu to >> funguje a nemá smysl o tom pochybovat. >> Druhým faktorem je fyzická zdatnost matek. >> Tuto vlastnost ovlivnijí včely a hlavně včelař. >> Tento faktor je natolik důležitý že nemá znovu význam o něm diskutovat. >> SCHRNU OBA FAKTORY = MATKA BY MĚLA BYT GENETICKY I FYZICKY OPTIMALNI. >> Nemá tedy význam diskutovat o oplodnáčcích, plemenáčcích. Sám pěstuji matky >> v NN s přepážkou ty zesílím na oddělky až včelstva a spojím. Část mám i v >> malých oplodnáčcích. Vždy se jedna o optimální podmínky které je nutno při >> chovu matek dodržet. Jestliže je nedodržíte máte ztráty a tiché výměny, to >> je méně kvalitní matky a takové nemá cenu vychovávat! >> J.B. >> >> >> >> > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41178
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.233) --- 18. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen??? (41140) (41144) (41147) (41160) (41168)
>Ale když včely v oplodňáčku nemají jiný matečník, musí si vystačit s tímto a vymění ji TV až včely ve včelstvu....<
------------------------------------------------------------
Nemohu si pomoci, ale z příspěvků i těch starších, mám ten pocit, že plemenáče a oplodňáčky se plní výhradně nevylíhlými matkami - matečníky. Potom by bylo pravdou, že se některý matečník nemusí vylíhnout, vylíhne se matka na první pohled malá, s chybějící nohou, případně i bez křídel. Ono tomu tak ale být nemusí. Pokud se plní oplodňáčky, vkládají se zde matky již vylíhlé buď ve včelstvu nebo líhni, váhově i vizuelně zkontrolované a někdy i barevně označené. Tedy matky, které po následném oplodnění mají veškeré předpoklady pro zdárný vývoj. Problém vidím v tom, že malé oplodňáčkové včelstvíčko nemá předpoklady zvládnout nároky, které jsou na něj kladeny. Pomineme-li nebezpečí vyloupení, jedná se též o působící vnější nepříznivé teploty které není takové včelstvíčko schopno zvládnout a nedostatečného přísunu čerstvých bílkovin, tedy pylu z okolní přírody. Toto včelstvíčko nemá z počátku žádné a později má nedostatečné zásoby pylu. Můžeme namítnout, že nedostatku pylu se nechá "teoreticky" napomoci podáním fermentovaného pylu v medocukrovém těstu, které tvoří stabilní náplň glicidových zásob oplodňáčku. Je zde ovšem to "ale" a proto uvádím to "teoreticky". Také jsem to nedělal. Znamená to odběr pylu přinášeného včelstvy a jeho následná fermentace, popřípadě včelami fermentovaný pyl vypíchat z pylových plástů. Takže, ruku na srdce. Kdo to asi dělá? Proto vidím pro drobné včelaře daleko vhodnější způsob a to použití plemenáčů. Zde dodáme takovému včelstvíčku v plástu i glicidové zásoby i bílkovinné zásoby a též i dostatečné množství včel. Způsob přidávání matek nebo i matečníků záleží potom na každém včelaři. Vidíte, zase jsem se zakecal. Přitom stačilo říci, že do oplodňáčků se vkládají mimo nevylíhlých matečníků také vylíhlé a již brakované matky.
JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41179
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 18. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen??? (41140) (41144) (41147) (41160) (41168) (41179)
"Ono tomu tak ale být nemusí. Pokud se plní oplodňáčky, vkládají se zde matky již vylíhlé buď ve včelstvu nebo líhni, váhově i vizuelně zkontrolované a někdy i barevně označené."
Hm, vizuální a váhová kontrola určitě všechny kandidátky na TV nedhalí. Jak se ale matka vylíhne, už je ale v podstatě hotová, u hmyzu to takhle chodí. Ještě se může v oplodňáčku díky malému počtu včel, chladu a nedostatku pylu nakazit nosemou, takové matky pak včelstvo automaticky mění TV, ale jinak, snad kromě mechanického poškození třeba při manipulaci včelařem nebo včelami při nevhodném přidání, by se dobrá vylíhlá matka "pokazit" a stát kandidátkou na TV neměla.
Aspoň myslím....., protože tento způsob chovu normálně nedělám, jen jsem ho kdysi zkoušel a pak přestal.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41180
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 18. 2. 2010
Re: Chov matek (41140) (41144) (41147) (41150) (41154) (41156) (41157) (41159) (41170) (41174) (41178)
("F1 MATKY OD INSEMINOVANÝCH MATEK" nabízejí chvatelé matek)
Bereme nebo můžeme brát inseminovanou matku jako F0 a její dcery (včely) a matky které z nich chováme F1?
Nám se tyto matky oplodnují volně se směsí trubců našeho stanoviště jsou to F1 matky spářené s nepříbuznými trubci stanoviště.
Jestliže z těchto F1 matek oplozených nepříbuznými trubci našeho stanoviště budeme po (selekci)dále chovat, (může z důvodu nepříbuznosti dochazet k heteroznímu efektu)nemůžeme je ale označovat ani F1 ani F2, jedná se o další křížení .
Budou to matky další generace, matky našeho křížení, můžeme je označit matky F1 našeho křížení nebo jak?
J.B.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41181
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (85.248.32.254) --- 18. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen??? (41140) (41144) (41147) (41160) (41168) (41179)
. Toto včelstvíčko nemá z počátku žádné a později má nedostatečné zásoby pylu. J.K
Josef, to čo píšeš je pravda, ale..! Oplodnená M z oplodniačiku sa po začiatku kladenia odoberá a do doby pridania alebo expedovania novému majiteľovi. Čakť na to, kým plod od novej matke zaviečkujú je pre chovateľa zbytočná strata.
Potom i argumentácia, o negatívnom vplyve na novú M je neopodstatnené, pretože to čo je "zabudované" do M, už nemôže ovplyvniť prípadná nižšia teplota, málo peľu čo je spojené s novou M. Tá ak ju včelár úspešne pridá, pri riadnom kŕmení kŕmičkami sa plne prejaví dobrým výkonom.
Kdo to asi dělá? Proto vidím pro drobné včelaře daleko vhodnější způsob a to použití plemenáčů.J.K.
Drobný včelári si naozaj poradia aj s náhodnou výchovou matky v čase rojenia, odobratím plástu s plodom, včelami a rojovou MB. Z mojej praxi mám skúsenosti, že títo drobní včelári najčastejšie získavajú M z náhradného chovu, odobratím starej M a lebo len odobratím plástu s otvoreným plodom a krycími plástami a počkajú si na novú M.
My, niektorý z nás budú krútiť hlavami na znak nesúhlasu, ale oni si ich pochvaľujú?!
Myslím si ale, že i menší včelári ak ovládajú finesy výchovy novej M môžu tento spôsob použiť. Chov v matiek obyčajne zlyháva preto, že nie včelár dokáže pripraviť včely do oplodniačikov, do skupiny včiel odobratých zo včelstiev, obyčajne sa vrátia do svojich úľov (nie sú scelené)a pridaná MB alebo matka panna, ostane sama a stratí sa.
Do oplod. sú vhodné mladé včely, ktoré ešte neboli na prelete alebo oplod. s osadenstvom odniesť aspoň 2 km od svojej včelnici, aby včely neopustili M.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41182
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Čermák K. (e-mailem) --- 18. 2. 2010
Re: Chov matek (41140) (41144) (41147) (41150) (41154) (41156) (41157) (41159) (41170) (41174) (41178) (41181)
Inseminovanou (resp. i jakoukoliv jinou plemennou matku, která se osvědčila a chováme od ní) je správné označit jako generaci P, tzn. parentální nebo česky rodičovskou (parentes = rodiče), pokud potřebujeme rozlišit 2, příp. několik parentálních populací, např. při jejich křížení, mohou se označit jako P0, P1, P2, ... Až potomci se označují jako F generace + číslo, odvozeno od filiální (synovská, příp. dceřinná). Pokud bychom měli být důslední, měli bychom rozlišovat, jestli máme na mysli matku ve včelstvu nebo zbytek včelstva, tedy dělnice, její dcery. Potom by včelstvo s makou - dcerou matky P volně spářenou bylo generace F1, ale jeho matka by náležela pořád k P generaci. V praktickém chovu ovšem vystačíme s tím, že na matku vztahujeme situaci (genotyp) celého včelstva, tedy hovoříme o takové matce jako o F1 a myslíme tím její spáření s trubci a tak její celé včelstvo. Když od matky ve včelstvu F1 generace odchováme dceru, její včelstvo bude F2, ... Protože nevíme, s jakými trubci se tyto matky páří, jejich původ pomíjíme a symboly F1, F2 vztahujeme na linii po matkách. To jsou specifika včely medonosné... K. Čermák
Jan B?rgel napsal(a): > ("F1 MATKY OD INSEMINOVANÝCH MATEK" nabízejí chvatelé matek) > > Bereme nebo můžeme brát inseminovanou matku jako F0 a její dcery (včely) a > matky které z nich chováme F1? > > Nám se tyto matky oplodnují volně se směsí trubců našeho stanoviště jsou > to F1 matky spářené s nepříbuznými trubci stanoviště. > > Jestliže z těchto F1 matek oplozených nepříbuznými trubci našeho stanoviště > budeme po (selekci)dále chovat, (může z důvodu nepříbuznosti dochazet k > heteroznímu efektu)nemůžeme je ale označovat ani F1 ani F2, jedná se o > další křížení . > Budou to matky další generace, matky našeho křížení, můžeme je označit > matky F1 našeho křížení nebo jak? > J.B. > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41183
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 18. 2. 2010
Re: Chov matek (41140) (41144) (41147) (41150) (41154) (41156) (41157) (41159) (41170) (41174) (41178)
My jsme se to v šedesátých letech učili takto, s tím, že u včel je to trochu složitější protože se matka páří s více trubci a to i při insiminacích.. To moje vysvětlení považuji za jednodušší a pochopitelnější. Když spousta chovatelů má pocit že F1 a její potomstvo je něco vijímečného. ano to však tak jednoduché není. Chce to hlavně hodně pozorován, záznamú a práce
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: "Čermák K." <cermak.kv/=/seznam.cz> > Předmět: Re: Chov matek > Datum: 18.2.2010 09:31:20 > ---------------------------------------- > Už po několikáté to zde vysvětlujete, ovšem chybně. F2 generace vzniká > jedině vzájemným pářením jedinců generace F1. F3 pak pářením jedinců z > generace F2 mezi sebou, atd... > Pokud se páří příslušník generace F1 s jedním z rodičovské populace (P1 > nebo P2), vziká generace označovaná jako backcross neboli zpětné > křížení, značí se B1 nebo B2, podle toho která ze dvou rodičovských > populací byla k F1 připářena. > K. Čermák > > Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a): > > K vytvoření generace F2 potřebuješ otce stejného původu jaký byl u F1. Jde o > příbuzenskou plemenitbu. > > Matka A + Otec B = F1; dalším rozchovem F1 + B = F2 Je-li však matka a otec > sourozenci to je F1 + F1 dojde k rozštěpení zpět na A a B v poměru 1 : 1. V > praxi ovšem pak vzniká situace kdy dcera F1 se spáří s otcem C a potomstvo se > štěpí na A, B, a C V poměru 1 : 1 : 2. Při každém pak rozchovu další generace > bez brakování se stav potomstva zhoršuje. Mnohem jistější je hned po první > generaci začít provádět negativní výběr brakováním nevyhovujících matek a okolí > zaplavovat pak svými trubci a sousedy obdarovávat opravdu kvalitními matkami. Ze > šlechtění jsem býval v mládí často zkoušen. U těch okurků zkus udělat přesev > vlastního osiva z F1 a spláčeš nad výdělkem. > > > > Pepan > > > > > >> ------------ Původní zpráva ------------ > >> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz> > >> Předmět: Chov matek > >> Datum: 17.2.2010 22:51:55 > >> ---------------------------------------- > >> Stále mícháte problémy do jiných témat.Prosím snažte se trochu to nedělat, > >> prosím. > >> > >> Pojem F1 znamená 1. filialni generace to je matka F1 JE ŽIVOTNĚJŠÍ, > >> VÝNOSNĚJŠÍ (u okurek a rajčat si kupujte F1 semena a mudete mít větší > >> výnos.)F1 MATKY= VČELY PŘINESOU VÍCE MEDU !? > >> Zlepšení vyplývá ze dvou faktů selekce genetických znaků matky + selekce > >> genetických znaků trubce při inseminaci. > >> Při oplodnění (křížení)dvou nepříbuzných jedinců vzniká F1 matka a F2 > >> generace,to je doprovázeno inbredientním efektem to je větší životností : > >> (mulati jsou životnější.) > >> Tohoto imbredientního efektu využivají chovatelé matek. ( využívám jej i > >> já a chovám si z inseminovaných matek F1 následně F2 matky)Opravdu to > >> funguje a nemá smysl o tom pochybovat. > >> Druhým faktorem je fyzická zdatnost matek. > >> Tuto vlastnost ovlivnijí včely a hlavně včelař. > >> Tento faktor je natolik důležitý že nemá znovu význam o něm diskutovat. > >> SCHRNU OBA FAKTORY = MATKA BY MĚLA BYT GENETICKY I FYZICKY OPTIMALNI. > >> Nemá tedy význam diskutovat o oplodnáčcích, plemenáčcích. Sám pěstuji matky > >> v NN s přepážkou ty zesílím na oddělky až včelstva a spojím. Část mám i v > >> malých oplodnáčcích. Vždy se jedna o optimální podmínky které je nutno při > >> chovu matek dodržet. Jestliže je nedodržíte máte ztráty a tiché výměny, to > >> je méně kvalitní matky a takové nemá cenu vychovávat! > >> J.B. > >> > >> > >> > >> > > > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41184
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (212.77.163.102) --- 18. 2. 2010
PSNV - PPP 20,2.2010
Podkrkonošské Potlachy v Papučích – PPP – v Hostinném pokračují
20. února bude opět přednášet Ing. Květoslav Čermák na téma technika chovu matek a genetika.
Začátek je tentokrát v 8:00, přednáška začíná v 8:30.
http://n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=164:20-2-podkrkonoske-potlachy-v-papuich-ppp-pokracuji&catid=36:psnv&Itemid=92
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41186
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 18. 2. 2010
Re: t??r?mkov? nebo ?ty?r?mkov? medomet (41185)
Všeobecně se uvádí do 20 včelstev 3 rámkový do 100 čtyř Osobně se přikláním k číslům 10 a 50
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: jirka <e-mail/=/nezadan> > Předmět: t??r?mkov? nebo ?ty?r?mkov? medomet > Datum: 18.2.2010 16:13:29 > ---------------------------------------- > nedávno to tady někdo naťuknul. > napište názory pro a proti > chystám se využít dotace a koupit nový medomet... > díky > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41187
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 18. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185)
Pokud nejsou závažné důvody proti, tak raději čtyřrámkový, protože se do něho mnohem lépe vybírají rámky s podobnou hmotností, aby medomet nevyvážením neposkakoval. U čtyřrámku stačí vybrat dvojice, u třírámku se musí vybrat tři stejné.
Anebo medomet musí mít nějakou stabilizaci proti rozdílné motnosti rámků.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41189
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Michal Říha (85.70.177.140) --- 18. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185)
zde není vůbec na místě otáska zda-li tří, nebo čtyř rámkový! Ale patřičná otázka by měla býti položena včelařem takto : zvratný, či nezvratný? Jestli chci vytáčet pohodlně, jednoduše a příjemně, tak zvolím variantu se zvatnými kabelami. Druhá otázka včelaře zní s pohonem na motor, nebo na kliku? V minulém století by odpověď zněla na kliku a v dnešní době, kdy je dotace na technickou pomoc až 50%, tak je to zcela jasné. Až na třetím místě se můžeme bavit o počtu kabel a tady musíme počítat s několika proměnnými
- kolik lidí se zůčastní vytáčení a odvíčkování
- jakým způsobem odvíčkujeme
- kolik máme medníkových plástů přimedobraní
na otázku jaký medomet koupit není jednoznačná odpověď. Více se příteli dozvíte, když se pobavíte přímo s konstruktérem a výrobcem medometů Panem Vodičkou www.apidomia.cz přeji šťastný kup a ať vám medomet slouží k příjemnému ulehčení práce
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41191
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- jirka (85.71.46.60) --- 18. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185) (41191) (41192)
zdravím, zrovna se tím také zabývám.
je dotace na technickou pomoc dle zák. 197/2005 Sb.
poskytovaná SZIFem, žádá se přes ČSV
pokud dobře chápu postup:
1)koupíte vybavení za min 20 000 kč
2)vyplníte žádost - je k dispozici na stránkách ČSV
3)pošlete zádost do Prahy na ČSV
4)ČSV jí za vás podá na SZIF
5)peníze vám přijdou na účet (dle počtu uchazečů cca 40-50% ceny vybavení)
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41193
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Michal Říha (85.70.177.140) --- 18. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185) (41191) (41192)
zdravim Vysočinu,je tam nádherně, mám tam rodinu.
Podrobnosti se dočtete ve Včelařství 2009 číslo asi 8, nevím přesně. Letos to bude zas. Dává to EU prostřednictvím ČSV. Pokud chcete získat dotaci na medomet, tak nejnižší částka pro získání dotace je 20 000Kč, ale když chcete medomet levnější, tak pro takzvanou technickou pomoc se dá do těch 20 Tis. nakoupit i nádoby na ned, refraktometr, dekantační nádoba, nádoby na čeření medu, pastovací zařízení, rozpouštěcí komory, zařízení na plnění medu do sklenic, čerpadlo na med, chladící sklad na souše, odvíčkovací zařízení- do tohoto se počítá i vydlička a odvíčkovací talíř, nebo linka za půl mega. toto se posčítá a dostanete z toho až 50% zpátky. V loni to bylo něco kolem 47%, protože fin prostředky jsou omezené a žadatelů mnoho.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41194
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Libor (62.168.45.106) --- 19. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185) (41191) (41196)
Zdravím přátelé, když už je o tom řeč, nemáte někdo v jakékoliv formě k dispozici náčrt s rozměry čtyřrámkového tang.koše, (ať už zvratného nebo nezvratného) tak, aby ho byl šikovný svářeč nerezu schopen podle kusu papíru svařit? Díky, Libor. P.S. na r.m.Langstroth 44,8x18,5.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41197
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Stonjek (90.179.161.201) --- 19. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185) (41191) (41196) (41197)
No otázka byla položena dost prapodivně, je to to samé jako kdyby někdo oznámil úmysl se oženit a dotázal se kam si má dojít vyfasovat dotyčnou osobu. Takže není až tak důležité, jestli 3 nebo 4 rámky, ale jak si svoje včelaření v budoucnu a konečném stavu představuji. Pak se s výhodným řešením mohu trefit na první pokus. Mě se to samozřejmě nepovedlo. Nejdřív jsem měl 3 rámky, pak 4, pak plus 12 V pohon, pak radiální na 22 plástů, ten už je super, ale je tam hodně práce navíc a v budoucnu par. radiální na 44 plástů s jednoduchým plněním a to už bude konečná. Přitom PR medomet již běhá určitě min 80 let a nic mě nebránilo stavět nějakou poloviční verzi dříve. Takže rozhodnout se dobře na prvý pokus je super a proto také ta podobnost z manželstvím není tak moc od věci. Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41198
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (85.248.32.254) --- 19. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185) (41189) (41190)
Třírámkový bych použil tak do 4 včelstev, při vyšším počtu čtyřrámkový. Polášek
To je len Váš uhol pohľadu, ja mám trojrámikový! s voľnobehom a vytáčam 75 včelstiev, bez pomoci a na krku s vyše 7-mi krížikmi.
A to aj vďaka môjmu odviečkovaču ANTI, ktorý navyše rieši aj problém, ktorý ste spomenuli v predchádzajúcom príspevku, do medu idú vždy váhove rovnocenné odviečkované plásty, vďaka môjmu pílonožu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41200
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 19. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185) (41191) (41196)
Pokud se dobře dívám na ten použitý časový spínač, to relé uvnitř, to má jedno na tři kontakty. Co dělá medometu logiku? Ruka? Potom by přeci jen byla trochu výhodnější zvratná varianta čtyřrámkového vřetene. Místo toho časového relé bych dal něco jiného. Nastavení 8 kontaktů přes usb, cena kolem 800 Kč, výroba Německo by to jistila. Zato jen výkonější relé nebo stykače a šlo by tak udělat i 16 tras pro radiální koš. (samozřejmě podle možností variant logiky měniče)
_gp_
2010/2/19 Luká Matela <e-mail/=/nezadan>: > Jeden postřeh. > > Do starého 4-rámkového medometu po dědovi se vešly pouze 4 rámky Langstroth > 2/3. Když byl (rezavějící pocínovaný) koš nahrazen 3-rámkovým (nerezovým) > vejde se těch rámků 6. > > Takže v některých případech je 3-rámkový medomet paradoxně výhodnější > > PS: Teď už máme i nádobu medometu z nerezi a také vlastnoručně vyrobený > elektrický pohon: > [odkaz] http://matela.wz.cz/index.php?clanek=pohon_medometu >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41201
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 19. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185) (41189) (41190) (41200)
"To je len Váš uhol pohľadu, ja mám trojrámikový! "
Já v současné době používám půjčený třírámkový, váhově shodné rámky do něho vybírám ručně a můžu říct, že vytáčení na něm je na zlost. Prakticky vždy je rychlost vytáčení omezena nerovnoměrnou hmotností rámků, každé založení koše má tedy svou rychlost, která se musí udržovat na hraně.
Pokud tedy bude tato věc nějak vyřešena, třeba v krajním případě tím, že medomet pevnější konstrukce zatížím nebo přišroubuji třeba k 50 - 100 kilové zátěži položené na zemi, tak nic proti třírámkovému medometu nemám. Pokud ale nebude, tak jen třírámkový medomet je problém. Nemyslím tím verzi, kdy rámky jsou nízké a do třírámkového medometu se potom vejde 6 rámků, to je potom logicky šestrámkový medomet a ten je na vyvážení rámků podstatně méně citlivý.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41202
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (85.248.32.254) --- 19. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185) (41189) (41190) (41200) (41202)
Pokud tedy bude tato věc nějak vyřešena, třeba v krajním případě tím, že medomet pevnější konstrukce zatížím nebo přišroubuji třeba k 50 - 100 kilové zátěži položené na zemi, tak nic proti třírámkovému medometu nemám.
Pán Polášek, verte mi, nič také nepoznám!
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41203
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Stonjek (90.179.161.201) --- 19. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185) (41189) (41190) (41200) (41202) (41203)
Když už bych se rozhodl pro nějaký druh tangenciálního med. včetně zvratného, rozhodně bych dal pohon dolů. Vibrace se kvůli těžišti zmenší, dá se tam řemenový převod, tím odpadne motor s převodovkou, který je dost drahý a riziko mírného znečištění medu a tři nohy se dole výrazně zpevní. Navíc na zpevnění se dá závaží/ např bílé cihly u mě/. Na kliku s volnoběhem se dívám s nedůvěrou i když žádné zkušenosti z ní nemám. Nejlevnější pohon se dá pořídit do 1 000 Kč a je 21 století. Když chce někdo točit klikou a těší ho to, nic proti tomu. Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41205
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 19. 2. 2010
Re: t??r?mkov? nebo ?ty?r?mkov? medomet (41185) (41191)
Zatím tolik % dotací ještě nikdo nedostal Pokud vím tak nakonec se to pohybovalo kolem 30. A dát při třech úlech 25 000 Já bych to jako dotující ani nepotvrdil je to nepříliš hospodárné.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Michal ??ha <michal.riha/=/vceliprodukty.cz> > Předmět: Re: t??r?mkov? nebo ?ty?r?mkov? medomet > Datum: 18.2.2010 23:13:12 > ---------------------------------------- > zde není vůbec na místě otáska zda-li tří, nebo čtyř rámkový! Ale patřičná > otázka by měla býti položena včelařem takto : zvratný, či nezvratný? Jestli > chci vytáčet pohodlně, jednoduše a příjemně, tak zvolím variantu se > zvatnými kabelami. Druhá otázka včelaře zní s pohonem na motor, nebo na > kliku? V minulém století by odpověď zněla na kliku a v dnešní době, kdy je > dotace na technickou pomoc až 50%, tak je to zcela jasné. Až na třetím > místě se můžeme bavit o počtu kabel a tady musíme počítat s několika > proměnnými > - kolik lidí se zůčastní vytáčení a odvíčkování > - jakým způsobem odvíčkujeme > - kolik máme medníkových plástů přimedobraní > na otázku jaký medomet koupit není jednoznačná odpověď. Více se příteli > dozvíte, když se pobavíte přímo s konstruktérem a výrobcem medometů Panem > Vodičkou www.apidomia.cz přeji šťastný kup a ať vám medomet slouží k > příjemnému ulehčení práce > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41206
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 19. 2. 2010
Re: t??r?mkov? nebo ?ty?r?mkov? medomet (41185) (41191) (41196) (41197)
Taky by mne to zajímalo mám syna který s nerezem pracuje a má možnost si dovico vyrobit za cenu materiálu.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Libor <libor/=/humlak.cz> > Předmět: Re: t??r?mkov? nebo ?ty?r?mkov? medomet > Datum: 19.2.2010 07:11:13 > ---------------------------------------- > Zdravím přátelé, když už je o tom řeč, nemáte někdo v jakékoliv formě k > dispozici náčrt s rozměry čtyřrámkového tang.koše, (ať už zvratného nebo > nezvratného) tak, aby ho byl šikovný svářeč nerezu schopen podle kusu > papíru svařit? Díky, Libor. P.S. na r.m.Langstroth 44,8x18,5. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41207
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 19. 2. 2010
Re: t??r?mkov? nebo ?ty?r?mkov? medomet (41185) (41191) (41196) (41197) (41207)
"Taky by mne to zajímalo mám syna který s nerezem pracuje a má možnost si dovico vyrobit za cenu materiálu."
Výrobci medometů se teď možná budou drbat, ale mně jako podklad k představě a k případné domácí výrobě stačí fotky košů a vnitřků medometů, které mají na svých webech.
Jen by mě zajímala jedna věc, dřívější kostry košů byly dělány vesměs z nosníků z ohýbaného plechu nebo z ocelových pásků 2 - 3 milimetry silných, zatímco dnes jsou kostry dělány výhradně z masivu kulatiny pr 6 milimetrů nebo tak nějak. Přitom co jsem se díval na ceníky nerezových materiálů, ty vycházejí vesměs z hmotnosti materiálu, takže na koš z kulatiny vychází materiál o třetinu až polovinu dráž než když se koš udělá z těch pásků. Je fakt, že kulatina se snadněji čistí a myje než konstrukce z pásků, ale pro nerez by to snad mělo být víceméně jedno. Taky vyšší hmotnost koše z kulatiny znamená, že není třeba tak pečlivě vybírat hmotnostně stejné rámky, bude asi rozdíl, když starý pocínovaný koš medometu na 3 rámky 39x 24 váží odhadem sotva tři kila, zatímco nerezový z masívní kulatiny 6 i víc kilo, ale že by jen proto se používala ta kulatina? A o tolik víc drahého materiálu? Argument, že kulatina se dá levně svařovat obalovanou elektrodou nebo Tigem, zatímco pásky ne neberu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41208
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- jirka (85.71.46.60) --- 19. 2. 2010
Re: t??r?mkov? nebo ?ty?r?mkov? medomet (41185) (41191) (41196) (41197) (41207) (41208)
michal říha: jsem v počátcích, mám troje včely a chystám se pokud možno dostat na cca 10 a na tom skončit
r. polášek: s tou kulatinou: jde asi hlavně o pevnost a tuhost konstrukce. předpokládá se podstatně delší životnost než u pocínu, určitě desítky let...?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41210
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 19. 2. 2010
Re: t??r?mkov? nebo ?ty?r?mkov? medomet (41185) (41191) (41196) (41197) (41207) (41208) (41210)
"r. polášek: s tou kulatinou: jde asi hlavně o pevnost a tuhost konstrukce. předpokládá se podstatně delší životnost než u pocínu, určitě desítky let...?"
Jenž životnost starých plechových košů je taky desítky let, koše končí tím, že zreznou a ne že se mechanickým namáháním rozpadnou.
Kromě koše mého medometu, ten byl ale dělaný ne z ocelového, ale dokonce z cca 0,8 milimetru silného zinkového plechu, což je proti ocelovému papír. A vydržel taky nejméně 20 let vytáčení plástů 39x24 z 10 - 20 včelstev, převozy do včelína do lesa.....
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41211
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- PavelN (193.179.220.250) --- 19. 2. 2010
Re: t??r?mkov? nebo ?ty?r?mkov? medomet (41185) (41191) (41196) (41197) (41207) (41208) (41210) (41211)
Medomety jsou dnes díky dotacím prodávaány za vyšší ceny, než by je výrobci prodali bez dotací. Včelař zaplatí max. 60% ceny a je spokojen.
Můj názor je takový, že solidní výrobci část svého "zvýšeného" zisku vrátí včelaři v použitém materiálu. Až zkončí dotace na medomety, budou koše zase plechové a medomety levnější. ;o)
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41212
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (212.77.163.106) --- 19. 2. 2010
Re: t??r?mkov? nebo ?ty?r?mkov? medomet (41185) (41191) (41196) (41197) (41207) (41208) (41210) (41211) (41212)
Můj názor je takový, že solidní výrobci část svého "zvýšeného" zisku vrátí včelaři v použitém materiálu. Až zkončí dotace na medomety, budou koše zase plechové a medomety levnější. ;o)
------------------------
:-) :-) A ještě tu o Červené Karkulce:-)
Už jenom pokles cen nerezu by vydal na hóóódně silný plech.
Ale na jejich obranu je třeba říci, že každý prodává za tu cenu, kterou jsou lidi ochotní platit. A příslib až 50% a nejméně 20litrů je velmi silná pobídka k nakupování.
Na druhou stranu, tak si kupte medomety v zahraničí, tam nemají dotace a ceny stálé:-)
A nejlíp je, když si to čleověk vyrobí sám a pak vyfakturuje. Za poctivou cenu.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41214
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- kozlík (90.177.14.87) --- 19. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185) (41189) (41190) (41200) (41202) (41203) (41205)
kliku používám , ale samozřejmě i těch pár zatočení na medomet se při tom množství včelstev co má přítel Stonjek počítá. Do deseti včelstev to ale nehraje roli. Já mám medomet přišroubovaný k dřevotřískové desce , na které při vytáčení stojím ,aby se omezily vibrace. Nejvíce času a práce je samozřejmě při odvíčkování a při převěšování plástů.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41215
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 19. 2. 2010
Re: Prolet (41217)
U nás už prší
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Prolet > Datum: 19.2.2010 15:22:22 > ---------------------------------------- > Hlásím první prolet, včelky po poledni na chvilku vylezly ven. Teplota po > poledni +8 st C, nyní +8,7 st C, větrno, pod mrakem, sníh taje jak divý. > Vypadá to, že zítra tady bude prakticky po sněhu, zvláště když má podle > předpovědi v noci a zítra ráno pršet. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41221
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 19. 2. 2010
Re: bez mezist?n (40769) (40776) (40791) (40795)
Vážení přátelé! Omluvám se za svou neznalost.Co je to kleštík? Jestli je to ROZTOČ VAROA JAKOBSONII,tak proč KLEŠTÍK? Znovu se omlouvám,že neznám! Díky.Standa.
----- PŮVODNÍ ZPRÁVA ----- Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz Komu: vcely/=/v.or.cz Předmět: Re: bez mezist?n Datum: 8.2.2010 - 13:04:23
> Všechno má ale svoje jenže. Při vlastním chovu > matek se tak zbavuješ plemenného materiálu kterým > pozitivně ovlivňuješ okolní včelstva a tvoje > matky pak jsou oplodňovány horšími Geny. Omezení > pomocí vyřezávání je výhodné jen na konci chovu > trubců to že je trubčí plod atraktivnější pr > kleštíka je omyl který vyplývá s delšího vývoje > trubce v trubčích buňce se totiž stihne těh potvor > vylíhnout o 1 generaci více. Při zužování včelstev > ty poslední tručiny je záhodno odstranit Tato generace > pak vyvolává nesprávný dojem , že včelstvo bylo > zamořeno znova od souseda. > > pepan > > > ------------ Původní zpráva ------------ > > Od: Petr <e-mail/=/nezadan> > > Předmět: Re: bez mezist?n > > Datum: 08.2.2010 11:18:55 > > ---------------------------------------- > > Včera zde byla vzpomenuta biologická ochrana včel > > před roztočem varroa, > > > t.j.vyřezáváním trubčích plástů.Já tento > > boj proti v.d. považuji za mnohem > > > smysluplnější a účinnější než např.používání > > KM či již rezistentní > > > gabony.Ve včelstvech mám tři-čtyři trubčí > > rámečky,které matky postupně > > > zakládají.Tyto rámečky mám hustě zasíťované > > drátkem,což mě zabezpečuje,že > > > po odřezání víček s již zakuklenými trubci > > a následným vyklepáním trubčiny > > > na světlý papír se trubčina nezhroutí a na > > papíře vidím dobře množství > > > roztočů.Rámečky s trubčinou opětovně vkládám > > včelstvům.Určitě tímto > > > neobjevuji nic nového pod sluncem,ale řadě včelařům > > tento biologický boj > > > proti v.d. nic neříká a raději včelstva zamořují > > bezhlavě chemmií.Nejenom > > > že tím likviduji roztoče,ale prakticky neznám > > rojení.V začátcích mého > > > včelaření při koupi a dovozu včelstev jsem v > > jednotlivých rámečcích > > > nacházel i stovky roztočů,ale v současnosti při > > důsledné několikaleté > > > likvidaci se mě podaří objevit v trubčím rámečku > > max.do pěti roztočů,což je > > > velmi úspěšné.Děkuji za pozornost. > > S pozdravem > > P.Z. UH.Hradiště. > > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41224
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (85.248.32.254) --- 19. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185) (41189) (41190) (41200) (41202) (41203) (41205)
Když chce někdo točit klikou a těší ho to, nic proti tomu. Zdraví R. Stonjek
Ruda, ak hovorím o voľnobehu koša medometu, neznamená to, že celý čas vytáčania točím kľukou, jednoznačne kľukou (kľuka sa netočí, tá automaticky vypadni z prevodovky) urobím len jedenkrát 4 až 6 otočení a jedna strana plástov sa vytočí a dokonale (pokiaľ nie je med skryštalizovaný v plástoch), za dobu točenia koša odviečkujem.
Dalšie dva plásty, ubrzdím kôš a plásty otočím, znovu 4-6 otočení kľukou a môžem sa odviečkovaniu 1 až 2 plástov a tým mám pripravené tri odviečkovanné plásty na vloženie do koša medometu a na trikrát mám vytočenú jednu debničku, (rozšírené uličky).
Na pohľad je to primitívne, ale výkonné, práve preto, že používam trojrámikový medomet, pri 6 plástoch by to už nebolo ono, rytmus práce by bol narušený.
Takto by mali byť konštruované aj nádherné medomety z antikora.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41225
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 19. 2. 2010
Re: bez mezist?n (40769) (40776) (40791) (40795) (41224)
roztoč = je skupina hmizu Varoa jakobsonii = odborný název jednoho z nich Kteštík = české jméno > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: <nasepenze/=/volny.cz> > Předmět: Re: bez mezist?n > Datum: 19.2.2010 18:36:01 > ---------------------------------------- > Vážení přátelé! > Omluvám se za svou neznalost.Co je to kleštík? > Jestli je to ROZTOČ VAROA JAKOBSONII,tak proč KLEŠTÍK? > Znovu se omlouvám,že neznám! > Díky.Standa. > > > ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA ----- > Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz > Komu: vcely/=/v.or.cz > Předmět: Re: bez mezist?n > Datum: 8.2.2010 - 13:04:23 > > > Všechno má ale svoje jenže. Při vlastním chovu > > matek se tak zbavuješ plemenného materiálu kterým > > pozitivně ovlivňuješ okolní včelstva a tvoje > > matky pak jsou oplodňovány horšími Geny. Omezení > > pomocí vyřezávání je výhodné jen na konci chovu > > trubců to že je trubčí plod atraktivnější pr > > kleštíka je omyl který vyplývá s delšího vývoje > > trubce v trubčích buňce se totiž stihne těh potvor > > vylíhnout o 1 generaci více. Při zužování včelstev > > ty poslední tručiny je záhodno odstranit Tato generace > > pak vyvolává nesprávný dojem , že včelstvo bylo > > zamořeno znova od souseda. > > > > pepan > > > > > ------------ Původní zpráva ------------ > > > Od: Petr <e-mail/=/nezadan> > > > Předmět: Re: bez mezist?n > > > Datum: 08.2.2010 11:18:55 > > > ---------------------------------------- > > > Včera zde byla vzpomenuta biologická ochrana včel > > > před roztočem varroa, > > > > t.j.vyřezáváním trubčích plástů.Já tento > > > boj proti v.d. považuji za mnohem > > > > smysluplnější a účinnější než např.používání > > > KM či již rezistentní > > > > gabony.Ve včelstvech mám tři-čtyři trubčí > > > rámečky,které matky postupně > > > > zakládají.Tyto rámečky mám hustě zasíťované > > > drátkem,což mě zabezpečuje,že > > > > po odřezání víček s již zakuklenými trubci > > > a následným vyklepáním trubčiny > > > > na světlý papír se trubčina nezhroutí a na > > > papíře vidím dobře množství > > > > roztočů.Rámečky s trubčinou opětovně vkládám > > > včelstvům.Určitě tímto > > > > neobjevuji nic nového pod sluncem,ale řadě včelařům > > > tento biologický boj > > > > proti v.d. nic neříká a raději včelstva zamořují > > > bezhlavě chemmií.Nejenom > > > > že tím likviduji roztoče,ale prakticky neznám > > > rojení.V začátcích mého > > > > včelaření při koupi a dovozu včelstev jsem v > > > jednotlivých rámečcích > > > > nacházel i stovky roztočů,ale v současnosti při > > > důsledné několikaleté > > > > likvidaci se mě podaří objevit v trubčím rámečku > > > max.do pěti roztočů,což je > > > > velmi úspěšné.Děkuji za pozornost. > > > S pozdravem > > > P.Z. UH.Hradiště. > > > > > > > > > > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41226
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jakub (95.82.132.25) --- 19. 2. 2010
Re: Prolet (41217)
..u vás bych chtěl včelařit. Na Vysočině bylo dnes +1°C, mlha namrzala,40cm sněhu. Už holkám vůbec nezávidím, dva měsíce bez proletu...
R. Polášek (85.71.180.241) --- 19. 2. 2010
Prolet
Hlásím první prolet, včelky po poledni na chvilku vylezly ven. Teplota po poledni +8 st C, nyní +8,7 st C, větrno, pod mrakem, sníh taje jak divý.
Vypadá to, že zítra tady bude prakticky po sněhu, zvláště když má podle předpovědi v noci a zítra ráno pršet.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41227
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.233) --- 19. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185) (41189) (41190) (41200) (41202) (41203) (41205) (41225)
>Na pohľad je to primitívne, ale výkonné..... AT<
-----------------------------------------------------------
Zkrátka v jednoduchosti je krása. Mám takový dojem, že v Nasavrkách jsem ve výstaní síni viděl něco podobného s volnoběžkou v antikoru a za patřičný bakšiš.
Bylo tady hovořeno o tom, že bývá problém s nevyváženým košem (vřetenem medometu). A když už jsme u toho vyvažování koše, kdysi jsem se v OVP (pro neznalé to jsou Odborné včelařské překlady) dočetl, že jeden včelař v Německu (nepamatuji již který) si vyrobil vyvažovací zařízení z novodurové roury a větších ocelových koulí z ložiska. Popisuje tam jakým způsobem zkružil rouru z novoduru v lavoru s horkou vodou, tu naplnil ale ne zcela koulemi z ložiska celé monstrum připevnil na koš medometu a vytáčel i jeden plást bez vibrací medometu. Tak jsem toto zařízení také vyrobil, přinýtoval na koš a spustil. Ono to světe div se fungovalo. Ale ten rachot, ten rachot, než se koule ustálily. To se nedalo poslouchat. Když mě manželka sekla s odvíčkováním, tak jsem to vyhodil, manželku odprosil, to ve třiceti letech ještě funguje a dál vybíral plásty podle váhy. Ten klid při vytáčení stojí za to. Vyvažovací zařízení koše to je téma, které tady ještě nebylo.
JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41228
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.233) --- 19. 2. 2010
Re: Prolet (41217) (41227)
Vypadá to na oteplení. Ve dvacet hodin jsem byl svou drahou a lepší polovičkou vyhnán pro dřevo, ještě že mne nevyhnala do lesa. Jen jsem vystrčil nos ze dveří, tak jsem si jako na té chalupě u lesa připadal. S obdivem jsem vzpomínal na dědu Komárka jak pronesl tu okřídlenou větu " a chčije a chčije. Skutečně tam prší a je nad nulou. Pro zvědavé - jiho-západo-západní okraj Českého středohoří.
JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41229
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Holub (88.103.248.6) --- 19. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185) (41189) (41190) (41200) (41202) (41203) (41205) (41225) (41228)
Mám námět pro kutily (nemám to vyzkoušeno - vymýšlím si - chci jen do experimentu někoho uvrtat :-)).
Problém s vyvažováním je vyřešen v každé lepší automatické pračce - vyvažuje se buben v němž je nerovnoměrné rozložení prádla při ždímání - jedná se o systém uložení rotoru a závaží. Jistě by to šlo aplikovat místo na pračkový buben i na buben medometu. Stačí jen navštívit místní svoz domácího odpadu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41231
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 19. 2. 2010
Re: Prolet (41217) (41219) (41220) (41230)
Holky by ten prolet potřebovaly jako sůl, už jsou schované dlouho,
---------------------
Kdysi mě to děsilo, to volání po proletu, a jestli nebude, že bude zle.
Včely - i když tady je dost medovice a hodně ji tam zůstane - mi vydrží bez proletu od listopadu do dubna.
Nemám doma moc slunečné stanoviště.
A tak říkám, ať jsou doma v teple. Venku si toho ještě užijí až až. :-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41233
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 19. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185) (41189) (41190) (41200) (41202) (41203) (41205) (41225) (41228)
"A když už jsme u toho vyvažování koše, kdysi jsem se v OVP (pro neznalé to jsou Odborné včelařské překlady) dočetl, že jeden včelař v Německu (nepamatuji již který) si vyrobil vyvažovací zařízení z novodurové roury a větších ocelových koulí z ložiska. Popisuje tam jakým způsobem zkružil rouru z novoduru v lavoru s horkou vodou, tu naplnil ale ne zcela koulemi z ložiska celé monstrum připevnil na koš medometu a vytáčel i jeden plást bez vibrací medometu."
Shodné řešení s novodurovou trubkou a tuším olověnými kuličkami bylo popisováno ve Včelařství někdy na začátku 80 let.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41236
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 19. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185) (41189) (41190) (41200) (41202) (41203) (41205) (41225) (41228) (41231)
"Problém s vyvažováním je vyřešen v každé lepší automatické pračce - vyvažuje se buben v němž je nerovnoměrné rozložení prádla při ždímání - jedná se o systém uložení rotoru a závaží."
Buben s rotorem uvnitř a s elektromotorem je zavěšen kyvně na pérech na vnější konstrukci "krabice" pračky. Na bubnu je závaží, které zmenšuje vliv nerovnoměrného rozložení prádla a z bubnu na krabici pračky jsou dále vedle pér uchyceny klasické tlumiče, které dále tlumí výkyvy bubnu.
Aspoň na pračkách, co jsem viděl, to tak bylo. Medomet nemá tu vnější krabici, na kterou je kyvně péry uchycen buben pračky a tlumiče.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41237
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (213.226.254.30) --- 20. 2. 2010
Re: nové stránky (41217) (41219) (41220) (41230) (41233) (41234)
Tak to je dobře :-)
--
Jen na okraj - .cz doména stojí 2 kg medu a obstojný hosting 4 kg medu... Ale na druhou stranu chápu, že forma neřeší obsah a lepší něco než nic...
JD
-------------
-------------
Leoš Dvorský konečně pohnul svými stránkami, držím mu palce ať mu to vydrží.
http://dvorsky.leos.sweb.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41238
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 20. 2. 2010
Re: nové stránky (41217) (41219) (41220) (41230) (41233) (41234) (41238)
"Leoš Dvorský konečně pohnul svými stránkami, držím mu palce ať mu to vydrží.
http://dvorsky.leos.sweb.cz"
Mně se v mém Firefoxu na úvodní stránce zobrazuje jen mezistěnová včelařská tapeta a tři placené odkazy, z vlastního textu ani písmenko. Až teprve v IE je nějaký obsah vidět.
Možná by to chtělo na stránky použít jako generátor HTML kódu jiný program než Word. To je stará známí věc, že stránky udělané graficky ve Wordu a potom jen převedené do HTML mají dost nesmyslný a pro některé prohlížeče málo stravitelný kód. Navíc Microsoft je "provařený" tím, že ve svých programech nedodržuje volné obecně přístupné standarty a upravuje si je na své verze, takže v programech jiných firem mají takové výtvory problémy.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41239
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Leoš Dvorský (81.25.16.87) --- 20. 2. 2010
Re: nové stránky (41217) (41219) (41220) (41230) (41233) (41234)
Musím řící, že hlavní podíl na tom má J.Jindra, který mě k tomu a) dokopal, b) je tak laskav, že je založil a vede. Prosím o shovívavost, nejsou zdaleka hotové a dokonalé, Ani jsem to nechtěl zveřejňovat. Honza mě ale asi takto chce donutit...... Vím,že je spousta jiných webů a konferencí, nechci jim vůbec konkurovat. Chci jen ve skrovné podobě ukázat především na fotografiích svůj provoz a přístupy ke včelám. Otázky a odpovědi nezamýšlím dělat v tzv. živé podobě. I když je o to velký zájem, nemám na to vážně čas. Zde některé asi zklamu. Pokud má kdokoliv dotaz, může využít mého soukromého nebo firemního e-mailu,telefonu, bude na webu. To se ostatně dávno děje, jen se tímto omlouvám, že všechny neuspokojím ihned. Nechci na tom ale nic měnit. Hezký den všem. L.Dvorský
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41241
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 20. 2. 2010
Re: Mor plodu (40365) (40366) (40373) (40382) (40383) (40391) (40397)
Pavle! Zkuste mu dodat matky z Vašeho chovu.Když jsou ty Vaše tolerantnější než ty jeho.Těch 13 darovaných matek by se Vám jistě vrátilo rapidním snížením nákladů za léčení.A to nemluvím o klidu na duši.Na jeho i Vaší.Určitě to zkuste,protože tohle vlastně nemůže odmítnout.Obzvláště,když o tom bude vědět celá Vase ZO. Přeju úspěch!Standa.
----- PŮVODNÍ ZPRÁVA ----- Od: "Pavel Streit" <streit.p/=/seznam.cz> Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Předmět: Re: Mor plodu Datum: 30.1.2010 - 15:56:00
> P.Gruna, jde o to, že pokud by mi to situace dovolila, > mile rád od tak > tvrdého léčení upustím. Za situace, kdy máte > vedle sebe souseda, kterému se > varoa ve včelstvech houfně formuje a vždy mu nějaké > to včelstvo uhyne na > varoa, co mám tedy dělat! ZO se k tomu staví zdrženlivě, > ostatní včelaři > jsou od nás minimálně km, a nevidí problém pokud > se jich to netýká. Mají > představu, že pokud není spad stovky roztočů denně, > vše je v pořádku. Jinak > by ZO a KVS již dávno zasáhla. Jediná zbraň je > léčit. Nabízel jsem pomoc, > zaléčení, odkup jeho včelstev. Nic! Tak co mám > dělat!Nic jiného než léčit > hodně mi nezbývá, nebo to mu mám ilegálně vysířit > včely. Za třičtvrtě roku > jsem se ničeho nedovolal ani u KVS. Kdo mi poradí > lepší způsob, sem s ním, > okamžitě ho beru a pokud to vyjde, donesu mu modré > z nebe.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41243
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- J. Matl (213.151.87.2) --- 20. 2. 2010
Re: nové stránky (41217) (41219) (41220) (41230) (41233) (41234) (41241)
Vážený pane inženýre,
Váš přístup je velmi inspirující, takže díky za Vaše stránky! O to, že by neměly dostatek čtenářů, si, myslím, nemusíte dělat starosti. Pokud jde o otázky, pak odpovědi se dají nalézt v řadě Vašich textů, takže znovu díky za to, že je dáváte takto v plen ...:-). Přeji hodně sil a energie do další práce a vše dobré. S pozdravem: jaru blíž
Jiří
Leoš Dvorský (81.25.16.87) --- 20. 2. 2010
Re: nové stránky (41217) (41219) (41220) (41230) (41233) (41234)
Musím řící, že hlavní podíl na tom má J.Jindra, který mě k tomu a) dokopal, b) je tak laskav, že je založil a vede. Prosím o shovívavost, nejsou zdaleka hotové a dokonalé, Ani jsem to nechtěl zveřejňovat. Honza mě ale asi takto chce donutit...... Vím,že je spousta jiných webů a konferencí, nechci jim vůbec konkurovat. Chci jen ve skrovné podobě ukázat především na fotografiích svůj provoz a přístupy ke včelám. Otázky a odpovědi nezamýšlím dělat v tzv. živé podobě. I když je o to velký zájem, nemám na to vážně čas. Zde některé asi zklamu. Pokud má kdokoliv dotaz, může využít mého soukromého nebo firemního e-mailu,telefonu, bude na webu. To se ostatně dávno děje, jen se tímto omlouvám, že všechny neuspokojím ihned. Nechci na tom ale nic měnit. Hezký den všem. L.Dvorský
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41244
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- nezmar (e-mailem) --- 20. 2. 2010
jívy (41217) (41219) (41220) (41230) (41233) (41234) (41241) (41244)
Zdravím! Tak se nám konečně oteplilo. Prolet sice nebyl, ale konečně jsem se mohl vydat na toulku Kokořínskem, kde jsem si loni vytipoval jívy v květu. Odvahu si zajet pro rouby jsem měl už před měsícem, ale v té sněhové nadílce jsem to nakonec v půlce cesty vzdal. I dnes to nebylo jednoduché, ale něco jsem přivezl. Nemáte někdo ve svém okolí mimořádně krásnou jívu (samozřejmě samce, velkou zdravou a bohatě kvetoucí)?
Ptáci už zpívají tak snad i ten prolet brzo bude ...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41245
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 20. 2. 2010
Re: jívy (41217) (41219) (41220) (41230) (41233) (41234) (41241) (41244) (41245)
HLOUPOSTÍ JE VYHLEDÁVANÍ JEN SAMIČÍCH ROSTLIN PRO VČELAŘE. JÍVA JE I ZDROJEM NEKTARU . ALE JEN U SAMIČÍCH ROSTLIN
PEPAN > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: nezmar <nezmart/=/email.cz> > Předmět: jívy > Datum: 20.2.2010 20:57:37 > ---------------------------------------- > Zdravím! > Tak se nám konečně oteplilo. Prolet sice nebyl, ale konečně jsem se mohl vydat > na toulku Kokořínskem, kde jsem si > loni vytipoval jívy v květu. Odvahu si zajet pro rouby jsem měl už před měsícem, > ale v té sněhové nadílce jsem to nakonec v půlce cesty vzdal. I dnes to nebylo > jednoduché, ale něco jsem přivezl. Nemáte někdo ve svém okolí mimořádně > krásnou jívu (samozřejmě samce, velkou zdravou a bohatě kvetoucí)? > > Ptáci už zpívají tak snad i ten prolet brzo bude ... > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41246
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Streit Pavel (78.136.138.167) --- 20. 2. 2010
Re: Mor plodu (40365) (40366) (40373) (40382) (40383) (40391) (40397) (41243)
Dobrý den p. Gruna,
O tom už jsem také přemýšlel, že bych mu matky nabídl a zainvestoval. Jenže pokud má 7 rojů z 13 včelstev za sezónu, ak je téměř jisté, že mu ty matky s roji obratem s rojem odletí. Musí dát zasítované podmety, aby měly vzduch a nelítaly pryč. On tam podmety a česna nemá žádné. Jen očka, to jsou potom zbytečně vyhozené peníze. Zdraví P.S
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41249
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- nezmar (e-mailem) --- 20. 2. 2010
Re: jívy (41217) (41219) (41220) (41230) (41233) (41234) (41241) (41244) (41245) (41246)
Bože můj ... tak jsem asi hloupý, když potřebuju zlepšit bílkovinou bilanci stanoviště pro jarní rozvoj (pyl) ... po létech pošlu jeden příspěvek do konference a ejhle - nic se nezměnilo - najdou se lidé kteří aniž by věděli souvislosti, hned napadají oponují a nebo rovnou reagují urážlivě .... Ano je pravda že samičí rosliny poskytují nektar, ale jeho zdroje mi - kolego, příteli Menšíku - nechybí Nejsem zdaleka tak povrchní, jak jste asi předpokládal a mé znalosti jsem jak pevně věřím právě v této oblasti dostatečné.
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz> > Předmět: Re: jívy > Datum: 20.2.2010 21:08:26 > ---------------------------------------- > HLOUPOSTÍ JE VYHLEDÁVANÍ JEN SAMIČÍCH ROSTLIN PRO VČELAŘE. JÍVA JE I ZDROJEM > NEKTARU . ALE JEN U SAMIČÍCH ROSTLIN > > PEPAN > > ------------ Původní zpráva ------------ > > Od: nezmar <nezmart/=/email.cz> > > Předmět: jívy > > Datum: 20.2.2010 20:57:37 > > ---------------------------------------- > > Zdravím! > > Tak se nám konečně oteplilo. Prolet sice nebyl, ale konečně jsem se mohl > vydat > > na toulku Kokořínskem, kde jsem si > > loni vytipoval jívy v květu. Odvahu si zajet pro rouby jsem měl už před > měsícem, > > ale v té sněhové nadílce jsem to nakonec v půlce cesty vzdal. I dnes to > nebylo > > jednoduché, ale něco jsem přivezl. Nemáte někdo ve svém okolí mimořádně > > krásnou jívu (samozřejmě samce, velkou zdravou a bohatě kvetoucí)? > > > > Ptáci už zpívají tak snad i ten prolet brzo bude ... > > > > > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41250
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Paprna Paprna (e-mailem) --- 20. 2. 2010
Re: jívy (41217) (41219) (41220) (41230) (41233) (41234) (41241) (41244) (41245)
Na ruby je nejlepsi podzim. Napichal sem na podzim cca 30 rubu a uz sa zacinaju tlacit ocka. tato zima byla vzlast vhodna pro podzimni vysadbu.
2010/2/20 nezmar <nezmart/=/email.cz>
> Zdravím! > Tak se nám konečně oteplilo. Prolet sice nebyl, ale konečně jsem se mohl > vydat na toulku Kokořínskem, kde jsem si > loni vytipoval jívy v květu. Odvahu si zajet pro rouby jsem měl už před > měsícem, ale v té sněhové nadílce jsem to nakonec v půlce cesty vzdal. I > dnes to nebylo jednoduché, ale něco jsem přivezl. Nemáte někdo ve svém okolí > mimořádně > krásnou jívu (samozřejmě samce, velkou zdravou a bohatě kvetoucí)? > > Ptáci už zpívají tak snad i ten prolet brzo bude ... >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41251
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- HR (85.248.21.79) --- 20. 2. 2010
Re: jívy (41217) (41219) (41220) (41230) (41233) (41234) (41241) (41244) (41245) (41246)
V lese je asi těžko najdeš. U nás rostou hlavně ve volném prostoru, okolo cest a na mezích. Zakořeňují dost obtížně, musí to být loňské letorosty s průměrem nad 8 mm.
Obrať se na:
Čížková Luďka, Ing. , PhD. tel.572420912, 602565696 cizkova/=/vulhmuh.cz
http://www.vulhmuh.cz./
Kde je právě čas na objednání řízků:
vrba jíva - (sl. rakyta)(Salix caprea L. )typ S-026
Nezapomeň si přikoupit taky
vrba Smithova (S. x smithiana Willd. ) S-008
vrba trojmužná stálekvetoucí ( S. triandra L.
.Semperflorens' )S-430
Naposled jsem je kupoval za 4.-Kč / kus
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41252
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 20. 2. 2010
Re: jívy (41217) (41219) (41220) (41230) (41233) (41234) (41241) (41244) (41245) (41246) (41250)
milý NEZMARE. BOŽE SUĎ JESTLI JSEM TĚ CHTĚL URÁŽET Já se snažím hovořit ke všem zúčastněným. kteří chtějí naslouchat. Tak ale poraď jaké vynikající zdroje nektaru v době kvetení jívy si můžeme pořídit. Zdrojem bílkovin ve stejnou dobu jsou také topoly , lindy, osiky různé druhy vrb, olše, lísky, tisy.pak následují trnky, mirabolány, javory, jasany,dále již ovocné stromy a ostatní ta včelařům libá květena. Spousta včelařů si myslí a je to zakořeněno, že samičí jíva je bezcenná , což pramení ze zahradnických praktik, kdy se právě množí jen samčí rostliny a je to jen z estetických důvodů a kvůli řezu okrasného proutí, kde opravdu jsou samičí rostliny bezcenné.
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: nezmar <nezmart/=/email.cz> > Předmět: Re: jívy > Datum: 20.2.2010 21:25:42 > ---------------------------------------- > Bože můj ... tak jsem asi hloupý, když potřebuju zlepšit bílkovinou bilanci > stanoviště pro jarní rozvoj (pyl) ... > po létech pošlu jeden příspěvek do konference a ejhle - nic se nezměnilo - > najdou se lidé kteří aniž by věděli souvislosti, hned napadají oponují a nebo > rovnou reagují urážlivě .... > Ano je pravda že samičí rosliny poskytují nektar, ale jeho zdroje mi - kolego, > příteli Menšíku - nechybí > Nejsem zdaleka tak povrchní, jak jste asi předpokládal a mé znalosti jsem jak > pevně věřím právě v této oblasti dostatečné. > > > > > > ------------ Původní zpráva ------------ > > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz> > > Předmět: Re: jívy > > Datum: 20.2.2010 21:08:26 > > ---------------------------------------- > > HLOUPOSTÍ JE VYHLEDÁVANÍ JEN SAMČÍCH ROSTLIN PRO VČELAŘE. JÍVA JE I ZDROJEM > > NEKTARU . ALE JEN U SAMIČÍCH ROSTLIN > > > > PEPAN > > > ------------ Původní zpráva ------------ > > > Od: nezmar <nezmart/=/email.cz> > > > Předmět: jívy > > > Datum: 20.2.2010 20:57:37 > > > ---------------------------------------- > > > Zdravím! > > > Tak se nám konečně oteplilo. Prolet sice nebyl, ale konečně jsem se mohl > > vydat > > > na toulku Kokořínskem, kde jsem si > > > loni vytipoval jívy v květu. Odvahu si zajet pro rouby jsem měl už před > > měsícem, > > > ale v té sněhové nadílce jsem to nakonec v půlce cesty vzdal. I dnes to > > nebylo > > > jednoduché, ale něco jsem přivezl. Nemáte někdo ve svém okolí mimořádně > > > krásnou jívu (samozřejmě samce, velkou zdravou a bohatě kvetoucí)? > > > > > > Ptáci už zpívají tak snad i ten prolet brzo bude ... > > > > > > > > > > > > > > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41253
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (62.169.188.254) --- 20. 2. 2010
Re: jívy (41217) (41219) (41220) (41230) (41233) (41234) (41241) (41244) (41245) (41251)
Na ruby je nejlepsi podzim. Napichal sem na podzim cca 30 rubu a uz sa zacinaju tlacit ocka. tato zima byla vzlast vhodna pro podzimni vysadbu, Paprna
Môže to byť predčasná radosť, to že sa tlačia budúce jahňady nič neznamená, reagujú len na vlhkosť. Rakyta Salix caprea za bežných okolností nezakorení, aj keď patrí medzi vŕby-jívy. Snahu som mal, ale nikdy sa nezakorenili, aj keď sa už zdalo, že som vyhral. Ak chce mať včelár v dosahu včiel niekoľko krov rakyty, je lepšie vyhľadať mladá semenáčiky a presadiť ich hneď z jara, aj za cenu, že všetky nebudú samčie jedince.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41255
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (62.169.188.254) --- 20. 2. 2010
Re: jívy (41217) (41219) (41220) (41230) (41233) (41234) (41241) (41244) (41245) (41246) (41250) (41253)
Zdrojem bílkovin ve stejnou dobu jsou také topoly , lindy, osiky různé druhy vrb, olše, lísky, tisy.pak následují trnky, mirabolány, javory, jasany,dále již ovocné stromy a ostatní ta včelařům libá květena.
Pepan, zabudol si na vynikajúci zdroj peľu kra Drieňa obecného-dříň Cornus mas L., ktorý kvitne ešte pre rakytou a nikdy nesklame, dá aj niečo nektáru. Jelšu a tak isto osiku nepovažujem za zdroj peľu, ja som ešte nevidel včely zbierať na ich kvetoch peľ, možno tam, kde je malý výskyt krov s dostatkom peľu.
kvůli řezu okrasného proutí, kde opravdu jsou samičí rostliny bezcenné.
Pepan, prečo bezcenné, veď aj samčie kvety hneď po opade krycích šupiniek sa ešte nedá zistiť, či bude samčia, možno je trochu pretiehlešia ako samčia.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41256
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (93.99.204.43) --- 20. 2. 2010
Re: nové stránky (41217) (41219) (41220) (41230) (41233) (41234) (41241)
Leoš Dvorský:
Musím řící, že hlavní podíl na tom má J.Jindra, který mě k tomu a) dokopal, b) je tak laskav, že je založil a vede.
____________________________________________________________
Očividně př. Jindra významnou měrou přispěl k založení Vašich stránek, za což mu patří veliké poděkování. Věřím, že nejen já se těším na zaplňování stránky dalšími podmětnými materiály, které jsou v ní bez dlouhého hledání krásně „po ruce“.
S pozdravem M. Václavek
PS
Kdybych byl na Vašem místě, diskuzi bych na webu nezaváděl, protože tato obtíž by ve výsledku mohla být kontraproduktivní, což by bylo škoda. Případné zájemce o Vaše metody včelaření odkazuji na Váš email (viz na http://dvorsky.leos.sweb.cz) . Pokud někdo chce sáhodlouze o tom filozofovat, může tak učinit třeba na Konferenci a nemusí tím zatěžovat Vaše stránky. Hodně štěstí Vám a Vašim stránkám.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41257
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 21. 2. 2010
Re: medomety a další nerez program (41209)
Potřeboval bych poradit výrobce koše do medometu průměru 480mm, ale z černého železa.
Dělá to někdo. mně ukradnou i el. kabely z instalace ve včelínu natož nerez.
a ještě mám dotaz na vás kdo užíváte zvratné medomety :
jak dobře či špatně se manipulije s plásty při vkládání do zvratných medometů, když je tam ta úzká otočná klícka pro vložení rámků.
Není rychlejši bežný radialní koš kam se jednou rukou jeden s velkou vůlí a druhou rukou druhý plást vloží bez trefování ale musí se otáčet.To je + ruční otočení?
Já 42x17 oročím v medometu 39x24 bez vylahování plástů přímo v medometu.
J.B.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41258
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiří (195.39.6.30) --- 21. 2. 2010
Léčba včelím jedem
Máte někdo zkušenosti s léčením neduhů, různých bolestí atp. lidského těla včelími žihadly ? Já jsem asi před dvěma lety zkoušel na bolavá kolena aplikovat včelí žihadla a ty dva roky mám pokoj. Do každého kolena jsem postupně v nepravidelných časových intervalech (podle toho, jak jsem byl u včel)si nechal bodnout nejdříve jedno žihadlo a postupně i tři v jeden den. Mohlo to trvat 14 dnů a potom příležitostně. Pokud máte nějaké podobné zkušenosti budu rád, když se o ně podělíte.
Díky Jiří.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41259
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek (213.220.233.191) --- 21. 2. 2010
Re: jívy (41217) (41219) (41220) (41230) (41233) (41234) (41241) (41244) (41245) (41246) (41250)
Dobrý den,
s rouby jívy jde udělat jediné - naroubovat je na řízky jiné vrby (třeba košíkářské) a až poté zasadit.Jinak opravdu těžko (skoro vůbec) nezakořeňují. Vlastní zkušenost, Postup najdete v Vrby pro včelí pastvu, Mottl- Štěrba-Kodoň, ČSV, 1980.
V.jíva se dá množit i semenáčky (nechat vyklíčit jehnědy po odkvětu a případné potomstvo pak vyselektovat).
Doporučuji zvolit i křížence jívy či jiné klony vrb - viz www.vrbovna.cz. Ceny 0,80 Kč/ks za řízek.
S pozdravem
Radek K.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41261
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Libor (62.168.45.106) --- 21. 2. 2010
Re: Dokumentace k samovýrobě úlu (156) (158) (174) (175) (206) (210) (41262)
Zdravím Vás, plánky s rozměry zde, nějaký pokec od pana Mately k sestavení je v dalším odkazu.
http://matela.wz.cz/index.php?clanek=planky
http://matela.wz.cz/index.php?clanek=sestnast
Jedná se o úly Langstroth. Existují různé výšky nástavků Langstroth, inspiraci o výškách můžete vzít třeba zde:
http://www.mirzeleny.cz/?p=productsList&iCategory=16&sName=nastavky
Můj táta je podle těch výkresů relativně jednoduše vyrobil (složitou perodrážku vynechal - místo ní čelo s bokem spojil třemi kolíky, namazal polyuretanem D4 a sešrouboval natupo).
Ať se daří, Libor.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41263
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 21. 2. 2010
Re: Mor plodu (40365) (40366) (40373) (40382) (40383) (40391) (40397) (41243) (41249)
Musí dát zasítované podmety, aby měly vzduch a nelítaly pryč.
--------------------------
Zasítované podmety nejsou nijak nutnou podmínkou nerojení a ani naopak.
A matka dělá hodně. Řekl bych, že některým matkám co se vyšlechtí rozmnožováním rojových, nepomůže nic. Jen matka odjinud.
Jednou jsem převzal takhle pár včelstev, byla na stromě a ještě neměla ani pořádně zaplodované plodiště.
Jeden roj jsem si usadil do svého úlu, a tam mě to za rok překvapilo zase - a mohl jsem porovnávat při jaké síle se rojila ve srovnání s mými včelstvy.
Rojila se, když já se u svých chystal k chovu a měl obavy, jestli už mají chovnou náladu.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41264
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 21. 2. 2010
Re: Dokumentace k samovýrobě úlu (156) (158) (174) (175) (206) (210) (41262)
Třeba v downloadech této konference je toho dost, stačí se kouknout :-) A nebo Googl a jiné vyhledávače.
http://www.vcely.or.cz/files/optimal/index.html
No ale starší včelař a nástavkové úly. To je o kondičce.
Na Slovenských webech - někde - jsem viděl úl myslím nazvaný Senior.
Dole velké plodiště a nad ním polomedníky.
Osobně bych si tam dal ještě ložiska aby ty polomedníky jezdily nad polodištěm, když se to pákou zvedne na ložiska nebo jiná kolečka a je to podle mě to nejlepší co si na stará kolena pořídit.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41265
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 21. 2. 2010
Re: Dokumentace k samovýrobě úlu (156) (158) (174) (175) (206) (210) (41262)
"Přeji hezký den! Měl bych prosbu o zaslání plánú k samovýrobě úlu.Je jedno jaký ale měl bych představu o nástavkovém úle.Potřebuji inspiraci.Děkuji a zdravím všechny! P.S.Chci pomoci starému včelaři"
Záleží, s čím ten včelař včelaří doteď. Pokud včelaří v zadovácích nebo univerzálech a manipuluje jen s jednotlivými rámky, asi nástavky vůbec nebude chtít, protože z jeho pohledu bude manipulace s nástavky ještě složitější než práce v klasickém zadováku. Spíš pokud včelaří s hodně velkými plásty, tak maximálně se mu bude hodit předělat medníky nebo celé úly na plásty nižší a lehčí, řekněme poloviční, aby mohl do medometu dávat dva vedle sebe.
Pokud bude souhlasit s nástavky, dříve se spíš stavěly závěsné drážky nad úly, dneska se spíše preferuje vozíček s nějakým uchopovacím zařízením na nástavek, obojím se nástavky zvedly z úlu a převezly na nějakou pracovní plochu, takže včelař manipuloval jen s jednotlivými plásty.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41266
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 21. 2. 2010
Re: j?vy (41217) (41219) (41220) (41230) (41233) (41234) (41241) (41244) (41245) (41246) (41250) (41253) (41256)
U jívy k řezu se cení délka nakvétajícího prutu a ty květy samičích rostlin jsou menší a výhony krátké. Nejzápadnější výskyt dřínu (Cornus mas) jsou Karpaty Na Moravě a v Čechách již v přírodě neroste. Z doslechu ale vím , že z něj je vynikající pálenka
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com> > Předmět: Re: j?vy > Datum: 20.2.2010 22:35:38 > ---------------------------------------- > Zdrojem bílkovin ve stejnou dobu jsou také topoly , lindy, osiky různé > druhy vrb, olše, lísky, tisy.pak následují trnky, mirabolány, javory, > jasany,dále již ovocné stromy a ostatní ta včelařům libá květena. > > Pepan, zabudol si na vynikajúci zdroj peľu kra Drieňa obecného-dříň Cornus > mas L., ktorý kvitne ešte pre rakytou a nikdy nesklame, dá aj niečo > nektáru. Jelšu a tak isto osiku nepovažujem za zdroj peľu, ja som ešte > nevidel včely zbierať na ich kvetoch peľ, možno tam, kde je malý výskyt > krov s dostatkom peľu. > > kvůli řezu okrasného proutí, kde opravdu jsou samičí rostliny bezcenné. > > Pepan, prečo bezcenné, veď aj samčie kvety hneď po opade krycích šupiniek > sa ešte nedá zistiť, či bude samčia, možno je trochu pretiehlešia ako > samčia. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41267
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 21. 2. 2010
Re: j?vy (41217) (41219) (41220) (41230) (41233) (41234) (41241) (41244) (41245) (41246) (41250) (41253) (41256) (41267)
Dřín jarní je v přírodě ČR poměrně rozšířený, i když jen v teplých nížinách a pahorkatinách. Je nápadný - v předjaří můžete vidět nápadné žluté keře nejčastěji na skalnatých stepích a lesostepích. Více viz http://botany.cz/cs/cornus-mas/.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41269
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- nezmar (e-mailem) --- 21. 2. 2010
Re: jívy (41217) (41219) (41220) (41230) (41233) (41234) (41241) (41244) (41245) (41251)
Na odběr roubů je opravdu lepší začátek zimy, ale ten sníh mě "vypekl" a tak jsem bohužel vyrazil až po první oblevě. Jinak nejsem si jist jestli se vám řízky ujmou, pokud je to právě jíva. Ta se údajně nedá z dřevních řízků množit, ale jako zahradník vám můžu říct, že pokud jsou podmínky pro množení ideání tak se vám chytne i jíva - jen počítejte s tím, že to bude jen cca 10-20%. > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com> > Předmět: Re: jívy > Datum: 20.2.2010 21:35:49 > ---------------------------------------- > Na ruby je nejlepsi podzim. Napichal sem na podzim cca 30 rubu a uz sa > zacinaju tlacit ocka. tato zima byla vzlast vhodna pro podzimni vysadbu. > > 2010/2/20 nezmar <nezmart/=/email.cz> > > > Zdravím! > > Tak se nám konečně oteplilo. Prolet sice nebyl, ale konečně jsem se mohl > > vydat na toulku Kokořínskem, kde jsem si > > loni vytipoval jívy v květu. Odvahu si zajet pro rouby jsem měl už před > > měsícem, ale v té sněhové nadílce jsem to nakonec v půlce cesty vzdal. I > > dnes to nebylo jednoduché, ale něco jsem přivezl. Nemáte někdo ve svém okolí > > mimořádně > > krásnou jívu (samozřejmě samce, velkou zdravou a bohatě kvetoucí)? > > > > Ptáci už zpívají tak snad i ten prolet brzo bude ... > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41270
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- nezmar (e-mailem) --- 21. 2. 2010
Re: j?vy (41217) (41219) (41220) (41230) (41233) (41234) (41241) (41244) (41245) (41246) (41252)
Od paní Čížkové jsem řízky koupil už dávno, dnes už mám nějaké kousky ze světa i vlastní, ale do volné přírody chci použít výběr ČR ideálně z naší oblasti.
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: HR <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: j?vy > Datum: 20.2.2010 21:36:07 > ---------------------------------------- > V lese je asi těžko najdeš. U nás rostou hlavně ve volném prostoru, okolo > cest a na mezích. Zakořeňují dost obtížně, musí to být loňské letorosty s > průměrem nad 8 mm. > Obrať se na: > Čížková Luďka, Ing. , PhD. tel.572420912, 602565696 cizkova/=/vulhmuh.cz > http://www.vulhmuh.cz./ > Kde je právě čas na objednání řízků: > vrba jíva - (sl. rakyta)(Salix caprea L. )typ S-026 > Nezapomeň si přikoupit taky > vrba Smithova (S. x smithiana Willd. ) S-008 > vrba trojmužná stálekvetoucí ( S. triandra L. > .Semperflorens' )S-430 > > > Naposled jsem je kupoval za 4.-Kč / kus > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41271
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- nezmar (e-mailem) --- 21. 2. 2010
Re: jívy (41217) (41219) (41220) (41230) (41233) (41234) (41241) (41244) (41245) (41246) (41250) (41253)
Ok tak příště jen brzděte s tím slovem "hloupost". Naprosto s vámi souhlasím, ale každý sledujeme své stanoviště a jeho nedostatky. V některých oblastech je jarní rozvoj slabší a vrba je dobrá - rychle roste a vytrvá. Ale jinak souhlasím potřeba je pestrost - proto mám na zahrádce i plané hrušně pro výsadbu do krajiny. Bohužel se vůbec netěším na to jak dopadnou. Už jsem zažil, že nějaký "pííííp" pokácel nádhernou cca 120 let starou planou hrušeň asi na zátop. Pravděpodobně jen proto, že na ní nebyly hrušky - což jsem já viděl jak přednost a pro bohatý květ jsem ji chtěl množit - už není co ...
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz> > Předmět: Re: jívy > Datum: 20.2.2010 21:57:20 > ---------------------------------------- > milý NEZMARE. > BOŽE SUĎ JESTLI JSEM TĚ CHTĚL URÁŽET Já se snažím hovořit ke všem zúčastněným. > kteří chtějí naslouchat. > Tak ale poraď jaké vynikající zdroje nektaru v době kvetení jívy si můžeme > pořídit. Zdrojem bílkovin ve stejnou dobu jsou také topoly , lindy, osiky různé > druhy vrb, olše, lísky, tisy.pak následují trnky, mirabolány, javory, > jasany,dále již ovocné stromy a ostatní ta včelařům libá květena. Spousta > včelařů si myslí a je to zakořeněno, že samičí jíva je bezcenná , což pramení ze > zahradnických praktik, kdy se právě množí jen samčí rostliny a je to jen z > estetických důvodů a kvůli řezu okrasného proutí, kde opravdu jsou samičí > rostliny bezcenné. > > pepan > > > > ------------ Původní zpráva ------------ > > Od: nezmar <nezmart/=/email.cz> > > Předmět: Re: jívy > > Datum: 20.2.2010 21:25:42 > > ---------------------------------------- > > Bože můj ... tak jsem asi hloupý, když potřebuju zlepšit bílkovinou bilanci > > stanoviště pro jarní rozvoj (pyl) ... > > po létech pošlu jeden příspěvek do konference a ejhle - nic se nezměnilo - > > najdou se lidé kteří aniž by věděli souvislosti, hned napadají oponují a nebo > > rovnou reagují urážlivě .... > > Ano je pravda že samičí rosliny poskytují nektar, ale jeho zdroje mi - > kolego, > > příteli Menšíku - nechybí > > Nejsem zdaleka tak povrchní, jak jste asi předpokládal a mé znalosti jsem jak > > pevně věřím právě v této oblasti dostatečné. > > > > > > > > > > > ------------ Původní zpráva ------------ > > > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz> > > > Předmět: Re: jívy > > > Datum: 20.2.2010 21:08:26 > > > ---------------------------------------- > > > HLOUPOSTÍ JE VYHLEDÁVANÍ JEN SAMČÍCH ROSTLIN PRO VČELAŘE. JÍVA JE I ZDROJEM > > > NEKTARU . ALE JEN U SAMIČÍCH ROSTLIN > > > > > > PEPAN > > > > ------------ Původní zpráva ------------ > > > > Od: nezmar <nezmart/=/email.cz> > > > > Předmět: jívy > > > > Datum: 20.2.2010 20:57:37 > > > > ---------------------------------------- > > > > Zdravím! > > > > Tak se nám konečně oteplilo. Prolet sice nebyl, ale konečně jsem se mohl > > > vydat > > > > na toulku Kokořínskem, kde jsem si > > > > loni vytipoval jívy v květu. Odvahu si zajet pro rouby jsem měl už před > > > měsícem, > > > > ale v té sněhové nadílce jsem to nakonec v půlce cesty vzdal. I dnes to > > > nebylo > > > > jednoduché, ale něco jsem přivezl. Nemáte někdo ve svém okolí mimořádně > > > > krásnou jívu (samozřejmě samce, velkou zdravou a bohatě kvetoucí)? > > > > > > > > Ptáci už zpívají tak snad i ten prolet brzo bude ... > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41272
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 21. 2. 2010
Re: jívy (41217) (41219) (41220) (41230) (41233) (41234) (41241) (41244) (41245) (41246) (41250) (41253) (41272)
Pamartuj si jedno přísloví. Potrefená husa zakejhá
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: nezmar <nezmart/=/email.cz> > Předmět: Re: jívy > Datum: 21.2.2010 17:50:20 > ---------------------------------------- > Ok tak příště jen brzděte s tím slovem "hloupost". Naprosto s vámi souhlasím, > ale každý sledujeme své stanoviště a > jeho nedostatky. V některých oblastech je jarní rozvoj slabší a vrba je dobrá - > rychle roste a vytrvá. Ale jinak souhlasím > potřeba je pestrost - proto mám na zahrádce i plané hrušně pro výsadbu do > krajiny. Bohužel se vůbec netěším na to jak dopadnou. Už jsem zažil, že nějaký > "pííííp" pokácel nádhernou cca 120 let starou planou hrušeň asi na zátop. > Pravděpodobně jen proto, že na ní nebyly hrušky - což jsem já viděl jak přednost > a pro bohatý květ jsem ji chtěl množit - už není co ... > > > ------------ Původní zpráva ------------ > > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz> > > Předmět: Re: jívy > > Datum: 20.2.2010 21:57:20 > > ---------------------------------------- > > milý NEZMARE. > > BOŽE SUĎ JESTLI JSEM TĚ CHTĚL URÁŽET Já se snažím hovořit ke všem > zúčastněným. > > kteří chtějí naslouchat. > > Tak ale poraď jaké vynikající zdroje nektaru v době kvetení jívy si můžeme > > pořídit. Zdrojem bílkovin ve stejnou dobu jsou také topoly , lindy, osiky > různé > > druhy vrb, olše, lísky, tisy.pak následují trnky, mirabolány, javory, > > jasany,dále již ovocné stromy a ostatní ta včelařům libá květena. Spousta > > včelařů si myslí a je to zakořeněno, že samičí jíva je bezcenná , což pramení > ze > > zahradnických praktik, kdy se právě množí jen samčí rostliny a je to jen z > > estetických důvodů a kvůli řezu okrasného proutí, kde opravdu jsou samičí > > rostliny bezcenné. > > > > pepan > > > > > > > ------------ Původní zpráva ------------ > > > Od: nezmar <nezmart/=/email.cz> > > > Předmět: Re: jívy > > > Datum: 20.2.2010 21:25:42 > > > ---------------------------------------- > > > Bože můj ... tak jsem asi hloupý, když potřebuju zlepšit bílkovinou bilanci > > > stanoviště pro jarní rozvoj (pyl) ... > > > po létech pošlu jeden příspěvek do konference a ejhle - nic se nezměnilo - > > > najdou se lidé kteří aniž by věděli souvislosti, hned napadají oponují a > nebo > > > rovnou reagují urážlivě .... > > > Ano je pravda že samičí rosliny poskytují nektar, ale jeho zdroje mi - > > kolego, > > > příteli Menšíku - nechybí > > > Nejsem zdaleka tak povrchní, jak jste asi předpokládal a mé znalosti jsem > jak > > > pevně věřím právě v této oblasti dostatečné. > > > > > > > > > > > > > > > > ------------ Původní zpráva ------------ > > > > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz> > > > > Předmět: Re: jívy > > > > Datum: 20.2.2010 21:08:26 > > > > ---------------------------------------- > > > > HLOUPOSTÍ JE VYHLEDÁVANÍ JEN SAMČÍCH ROSTLIN PRO VČELAŘE. JÍVA JE I > ZDROJEM > > > > NEKTARU . ALE JEN U SAMIČÍCH ROSTLIN > > > > > > > > PEPAN > > > > > ------------ Původní zpráva ------------ > > > > > Od: nezmar <nezmart/=/email.cz> > > > > > Předmět: jívy > > > > > Datum: 20.2.2010 20:57:37 > > > > > ---------------------------------------- > > > > > Zdravím! > > > > > Tak se nám konečně oteplilo. Prolet sice nebyl, ale konečně jsem se > mohl > > > > vydat > > > > > na toulku Kokořínskem, kde jsem si > > > > > loni vytipoval jívy v květu. Odvahu si zajet pro rouby jsem měl už před > > > > měsícem, > > > > > ale v té sněhové nadílce jsem to nakonec v půlce cesty vzdal. I dnes to > > > > nebylo > > > > > jednoduché, ale něco jsem přivezl. Nemáte někdo ve svém okolí mimořádně > > > > > > krásnou jívu (samozřejmě samce, velkou zdravou a bohatě kvetoucí)? > > > > > > > > > > Ptáci už zpívají tak snad i ten prolet brzo bude ... > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41273
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- nezmar (e-mailem) --- 21. 2. 2010
Re: jívy (41217) (41219) (41220) (41230) (41233) (41234) (41241) (41244) (41245) (41246) (41250) (41253) (41272) (41273)
Přemýšlel jsem jestli mám vůbec reagovat. Asi jste vybaven magickým zrakem a nadpřirozenou moudrostí a prohlédl jste mou omezenost. Omlouvám se, nepochopil jsem, že tato konference se během let posunula natolik, že sem jako včelař asi nezapadnu(?).
Přeju vám Pepane hodně úspěchů
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz> > Předmět: Re: jívy > Datum: 21.2.2010 20:09:07 > ---------------------------------------- > Pamartuj si jedno přísloví. Potrefená husa zakejhá > > Pepan > > > ------------ Původní zpráva ------------ > > Od: nezmar <nezmart/=/email.cz> > > Předmět: Re: jívy > > Datum: 21.2.2010 17:50:20 > > ---------------------------------------- > > Ok tak příště jen brzděte s tím slovem "hloupost". Naprosto s vámi souhlasím, > > ale každý sledujeme své stanoviště a > > jeho nedostatky. V některých oblastech je jarní rozvoj slabší a vrba je dobrá > - > > rychle roste a vytrvá. Ale jinak souhlasím > > potřeba je pestrost - proto mám na zahrádce i plané hrušně pro výsadbu do > > krajiny. Bohužel se vůbec netěším na to jak dopadnou. Už jsem zažil, že > nějaký > > "pííííp" pokácel nádhernou cca 120 let starou planou hrušeň asi na zátop. > > Pravděpodobně jen proto, že na ní nebyly hrušky - což jsem já viděl jak > přednost > > a pro bohatý květ jsem ji chtěl množit - už není co ... > > > > > ------------ Původní zpráva ------------ > > > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz> > > > Předmět: Re: jívy > > > Datum: 20.2.2010 21:57:20 > > > ---------------------------------------- > > > milý NEZMARE. > > > BOŽE SUĎ JESTLI JSEM TĚ CHTĚL URÁŽET Já se snažím hovořit ke všem > > zúčastněným. > > > kteří chtějí naslouchat. > > > Tak ale poraď jaké vynikající zdroje nektaru v době kvetení jívy si můžeme > > > pořídit. Zdrojem bílkovin ve stejnou dobu jsou také topoly , lindy, osiky > > různé > > > druhy vrb, olše, lísky, tisy.pak následují trnky, mirabolány, javory, > > > jasany,dále již ovocné stromy a ostatní ta včelařům libá květena. Spousta > > > včelařů si myslí a je to zakořeněno, že samičí jíva je bezcenná , což > pramení > > ze > > > zahradnických praktik, kdy se právě množí jen samčí rostliny a je to jen > z > > > estetických důvodů a kvůli řezu okrasného proutí, kde opravdu jsou samičí > > > rostliny bezcenné. > > > > > > pepan > > > > > > > > > > ------------ Původní zpráva ------------ > > > > Od: nezmar <nezmart/=/email.cz> > > > > Předmět: Re: jívy > > > > Datum: 20.2.2010 21:25:42 > > > > ---------------------------------------- > > > > Bože můj ... tak jsem asi hloupý, když potřebuju zlepšit bílkovinou > bilanci > > > > stanoviště pro jarní rozvoj (pyl) ... > > > > po létech pošlu jeden příspěvek do konference a ejhle - nic se nezměnilo > - > > > > najdou se lidé kteří aniž by věděli souvislosti, hned napadají oponují a > > nebo > > > > rovnou reagují urážlivě .... > > > > Ano je pravda že samičí rosliny poskytují nektar, ale jeho zdroje mi - > > > kolego, > > > > příteli Menšíku - nechybí > > > > Nejsem zdaleka tak povrchní, jak jste asi předpokládal a mé znalosti jsem > > jak > > > > pevně věřím právě v této oblasti dostatečné. > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > ------------ Původní zpráva ------------ > > > > > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz> > > > > > Předmět: Re: jívy > > > > > Datum: 20.2.2010 21:08:26 > > > > > ---------------------------------------- > > > > > HLOUPOSTÍ JE VYHLEDÁVANÍ JEN SAMČÍCH ROSTLIN PRO VČELAŘE. JÍVA JE I > > ZDROJEM > > > > > NEKTARU . ALE JEN U SAMIČÍCH ROSTLIN > > > > > > > > > > PEPAN > > > > > > ------------ Původní zpráva ------------ > > > > > > Od: nezmar <nezmart/=/email.cz> > > > > > > Předmět: jívy > > > > > > Datum: 20.2.2010 20:57:37 > > > > > > ---------------------------------------- > > > > > > Zdravím! > > > > > > Tak se nám konečně oteplilo. Prolet sice nebyl, ale konečně jsem se > > mohl > > > > > vydat > > > > > > na toulku Kokořínskem, kde jsem si > > > > > > loni vytipoval jívy v květu. Odvahu si zajet pro rouby jsem měl už > před > > > > > měsícem, > > > > > > ale v té sněhové nadílce jsem to nakonec v půlce cesty vzdal. I dnes > to > > > > > nebylo > > > > > > jednoduché, ale něco jsem přivezl. Nemáte někdo ve svém okolí > mimořádně > > > > > > > > krásnou jívu (samozřejmě samce, velkou zdravou a bohatě kvetoucí)? > > > > > > > > > > > > Ptáci už zpívají tak snad i ten prolet brzo bude ... > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41274
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 21. 2. 2010
Re: jívy (41217) (41219) (41220) (41230) (41233) (41234) (41241) (41244) (41245) (41246) (41250) (41253) (41272) (41273) (41274)
Třeba by šla vrba jíva dobře množit zelenými řízky v květnu až červnu. Určitě by to bylo lepší než pracně jívu přesévat a potom čekat, které rostlinky jsou ty správné samčí, nebo roubovat. Zkuste to někdo z oboru okomentovat.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41275
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Streit Pavel (78.136.170.115) --- 22. 2. 2010
Re: Mor plodu (40365) (40366) (40373) (40382) (40383) (40391) (40397) (41243) (41249) (41264)
Zdravím vás, to je omyl, dostatek vzduchu je silný protirojový prvek, stejně jako mladá kvalitní matka, dostatek prostoru, obměna stavby...
Pokud nemá včelstvo žádný podmet, žádné česno, jen uzavřená očka v nástavkách až na jedno, tak jej prostě v tom úle neudržíte, ikdybyste je tam přikurtoval řetězem. Mají tam jak v sauně a proto letí pryč. Zdraví P.S
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41276
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (62.169.188.254) --- 22. 2. 2010
Re: Mor plodu (40365) (40366) (40373) (40382) (40383) (40391) (40397) (41243) (41249) (41264) (41276)
Zdravím vás, to je omyl, dostatek vzduchu je silný protirojový prvek, stejně jako mladá kvalitní matka, dostatek prostoru, obměna stavby..P.S.
Aké jednoduché, ale vysvetlite mi, prečo sa v trópoch voľne žijúce včely (mimo dutiny) roja (a to i včela európska), keď majú vzduchu a priestoru pre svoj rozvoj nekonečne mnoho?
Včela na zemi nie je preto, aby nosila len med, ale hlavne preto aby prežila a to sa môže ďiať len ROJENÍM!
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41277
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomáš Heřman (e-mailem) --- 22. 2. 2010
Re: p?edn?ky v Praze (40858) (40899) (40901) (40904) (40915) (40916) (40935) (40943) (41171)
> Spokojen s příjemně ztrávenými 3mi hodinami jsem si koupil Moderního > včelaře 1/2010 a knižku o opylováni autor Ing A.Přidal > J.B.
Zdravim, take jsem byl opet velmi spokojen. Zejmena prednaska p. Pridala byla pro me velmi obohacujici, vetsinou uz se tolik novych veci nedozvim, ale tohle bych si s radosti poslechl znovu.
Zkusenosti p. Veseleho s morem jsou take k nezaplaceni, nedelam si iluze... Jak bylo receno, mor objevi v 99% poctivy vcelar a jeste z toho ve finale diky vztahum mezi vcelari vyjde nejhure...
T.H.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41278
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Martin Olsak (e-mailem) --- 22. 2. 2010
RE: Léčba včelím jedem (41259)
Primou zkusenost nemam, na ceske televizi bezel blahe pameti porad o vcelach, kde nataceli mj. i na polske vceli farme zamerene na lecbu kloubovych onemocneni vcelim jedem.
Pacienti tam podstupovali kury cca tydenni, nejprve pod dozorem lekare byli vysetreni na alergii, pak se davali opichavat vcelama. Vcely tam k pacientove kuzi prikladali pres ochrannou sitku, takze se zihadlo do kuze nezaseklo a zivot vcely byl usetren. Diky tomu taky mohli absolvovat cca 10 az 30 vpichu na jedno sezeni.
Na lecive ucinky vceli vody neverim (to se mi zda moct 'soft' :), ale na lecive ucinky vceliho zihadla verim (co te nezabije, to te posili).
Martin
> Máte někdo zkušenosti s léčením neduhů, různých bolestí atp. > lidského těla včelími žihadly ?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41279
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (62.169.188.254) --- 22. 2. 2010
Re: Léčba včelím jedem (41259) (41279)
Na lecive ucinky vceli vody neverim (to se mi zda moct 'soft' :),
ale na lecive ucinky vceliho zihadla verim (co te nezabije, to te posili). M.O.
Ak by to tak bolo, tak by som žil dlho ako Matuzalem a zdravý. Ľudia radi veria na to, čo je pre nich neznáme, včely nikdy nemala jedové žihadlo na liečenie, ale na svoju obranu, teda jednoducho na zabíjanie. Prečo by si podnikavci nezarobil keď je to také jednoduché, peniažky nesmrdia.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41280
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- J. Matl (213.151.87.2) --- 22. 2. 2010
Re: Mor plodu (40365) (40366) (40373) (40382) (40383) (40391) (40397) (41243) (41249) (41264) (41276)
Pavle, ještě že to tu včelky nečtou ... :-)
Klidný den!
Jiří
Streit Pavel (78.136.170.115) --- 22. 2. 2010
Re: Mor plodu (40365) (40366) (40373) (40382) (40383) (40391) (40397) (41243) (41249) (41264)
Zdravím vás, to je omyl, dostatek vzduchu je silný protirojový prvek, stejně jako mladá kvalitní matka, dostatek prostoru, obměna stavby...
Pokud nemá včelstvo žádný podmet, žádné česno, jen uzavřená očka v nástavkách až na jedno, tak jej prostě v tom úle neudržíte, i kdybyste je tam přikurtoval řetězem. Mají tam jak v sauně, a proto letí pryč. Zdraví P.S
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41281
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Petr (94.125.216.34) --- 22. 2. 2010
Re: Mor plodu (40365) (40366) (40373) (40382) (40383) (40391) (40397) (41243) (41249) (41264) (41276) (41281)
A proč by to tak nemohlo být,jak píše Pavel.Naprosto s ním v těchto věcech souhlasím,což dokládá i má desetiletá v tomto směru ověřená praxe.Zamezení rojení by mělo být prvořadým úkolem v dnešní době nebezpečných nákaz a k tomu možnosti či vědomosti rozhodně máme.Pohodlnost a dogmatické myšlení je v nás pevně zakořeněné.Nevěřím tomu,že každý vyletěný roj je chycen a znovu usazen.To je nesmysl!
P.Z.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41282
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Sroll Josef (e-mailem) --- 22. 2. 2010
RE: nové stránky (41217) (41219) (41220) (41230) (41233) (41234) (41238)
Těm reklamním banerům na "stránkách zadarmo" (webzdarma, sweb,...) se lze vyhnout i bez placení domény a hostingu, jako na zatím neoficiálních stránkách: http://zo-csv-pardubice.unas.cz/ autorovi stránek byl ale připoměl, že tag <meta http-equiv="content-type" content="text/html; charset=windows-1250"> je třeba mít v hlavičce každé stránky, nikoliv jen na titulní, protože když si návštěvník otevře odkaz v novém okně, pak začne platit nová head a v ní informace o kódování chybí. Přeji hodně vytrvalosti při údržbě těchto jinak pěkných stránek. Pepa
-----Original Message----- From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] Sent: Saturday, February 20, 2010 12:08 AM To: Včelařský mailing list Subject: Re: nové stránky
Tak to je dobře :-) -- Jen na okraj - .cz doména stojí 2 kg medu a obstojný hosting 4 kg medu... Ale na druhou stranu chápu, že forma neřeší obsah a lepší něco než nic...
JD
------------- ------------- Leoš Dvorský konečně pohnul svými stránkami, držím mu palce ať mu to vydrží. http://dvorsky.leos.sweb.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41283
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 22. 2. 2010
Re: Mor plodu (40365) (40366) (40373) (40382) (40383) (40391) (40397) (41243) (41249) (41264) (41276) (41281)
Budu to muset dát přečíst včelám ony totiž nejsou schopny pochopit , že se mají rojit jen mor. univerzálů a ne z úlů ze sítem naspodu. Asi to bude chtít založit jim odbornou knihovnu. Stejně! Nerojí se včely jen těm včelařům kteří je vidí jednou za 14 dní o víkendu. My co je máme doma, to vidíme i uprostřed týdna a proto máme ty rojivky.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: J. Matl <gegorius/=/centrum.cz> > Předmět: Re: Mor plodu > Datum: 22.2.2010 10:25:18 > ---------------------------------------- > > Pavle, ještě že to tu včelky nečtou ... :-) > Klidný den! > Jiří > > > Streit Pavel (78.136.170.115) --- 22. 2. 2010 > Re: Mor plodu (40365) (40366) (40373) (40382) (40383) (40391) (40397) > (41243) (41249) (41264) > > Zdravím vás, to je omyl, dostatek vzduchu je silný protirojový prvek, > stejně jako mladá kvalitní matka, dostatek prostoru, obměna stavby... > Pokud nemá včelstvo žádný podmet, žádné česno, jen uzavřená očka v > nástavkách až na jedno, tak jej prostě v tom úle neudržíte, i kdybyste je > tam přikurtoval řetězem. Mají tam jak v sauně, a proto letí pryč. Zdraví > P.S > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41284
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78731 příspěvků(zde zobrazeno 121 příspěvků, od č. 41164 do č. 41284)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu