Archiv Včelařské konference

Pro Paprnu -Když přišla ta nabídka od Včelpa tak jeden člen mi řekl že od včelpa nechce že jsou divný -špatný ,ale to je mněl dříve než 07 Nechci je moc pomlouvat ale toto je realita

Jsem to zmastil mnělo to být pro Pala Jiří

"PS
Už jste někdo také HCOOH kupoval v lékárně?"

Vloni jsem oslovil několik lékáren a nebyl problém, objednali, jen cena přes 200 K. KM mají také v prodejnách pro restaurátory, jen si nejsem jistý, je-li čistá, nemá-li nějaké příměsi.
Ještě uchovávám jednu z adres:
http://www.sandragon.cz/kontakt/
je tam sice teď nějaký problém v e-shopu, leč v ceníku ji mají.
Klidný večer.
Jiří

Zde jsou příslušné fotografie:

http://www.postimage.org/image.php?v=aVUh5H0

http://www.postimage.org/image.php?v=aVUhaGi

http://www.postimage.org/image.php?v=aVUhpE9

http://www.postimage.org/image.php?v=aVUhC6S

http://www.postimage.org/image.php?v=aVUhEC0

http://www.postimage.org/image.php?v=aVUhM5r

http://www.postimage.org/image.php?v=aVUhW40

http://www.postimage.org/image.php?v=aVUif19

http://www.postimage.org/image.php?v=aVUiruS

http://www.postimage.org/image.php?v=aVUit_0

http://www.postimage.org/image.php?v=aVUiBtr

http://www.postimage.org/image.php?v=aVUiLs0

http://www.postimage.org/image.php?v=aVUiQri

http://www.postimage.org/image.php?v=aVUiXVJ

http://www.postimage.org/image.php?v=aVUjbTA

http://www.postimage.org/image.php?v=aVUjgSS

http://www.postimage.org/image.php?v=aVUjlS9

http://www.postimage.org/image.php?v=aVUjtlA

http://www.postimage.org/image.php?v=aVUjykS

http://www.postimage.org/image.php?v=aVUjFPi

http://www.postimage.org/image.php?v=aVUjNiJ

http://www.postimage.org/image.php?v=aVUjUN9

http://www.postimage.org/image.php?v=aVUjZMr

http://www.postimage.org/image.php?v=aVUk3LJ

http://www.postimage.org/image.php?v=aVUk6fS

http://www.postimage.org/image.php?v=aVUkdKi

Ahoj, Míro P., bezva ometač, taky mám takový a uděla jsem si tam spínání bezkontaktní pomocí světelného paprsku, že pokud tam začneš vkládat plást, tak se automaticky spustí pomocí detekce tělesa- v tomto případě plástu a zase se automaticky vypne když je ometání dokončeno. Jestli máš o elektroniku zájem, tak se ozvi, mám tam ještě jednu novou. Michal tel:775025020

Čtu tady zmínky o měděmém drátku tak ten rozhodně néé.Mněl jsem ho v práci neomezeně a zadarmo.Při rozlamování starých plástu byla kolem drátku trochu zelená měděnka.A ta tam určitě nepatří.Tak že měd néé i kdyby byla zadarmo

Dvaja včelári, ktorí medený drôt používali na výstuhu rámika, dva diametrálne názory, pretože môj opačný.
Mal som raz možnosť použiť medený drôt hrúbky 0,3 mm, ale s neporušenou izoláciou, nikdy som nemal lepšie vystavané medzisteny, posledné plásty som likvidoval v minulom roku a musel som ich obdivovať, boli čisto vystavané bez trúdich buniek a nezosunuté, boli super.

No vypadá to na velkou rozteč. Kolik měří přesně 10 buněk
horizontálně? Myslím, že byla nějaká změna u válců a někdo neuměl to,
co se předtím už zvládlo. Určitě nepůjde o padělání. To vykusování
nanic neukazuje.

Jinak pokud vím tak v Oboře se měnily před asi dvěma lety válce za
fungl nové, takže bych dnes kvalitu nějak nehanil, ale to jen
teoreticky. Obora koupila nové válce ale toto vypadá ještě na nějakou
učňovskou chybu. Jsou to lité mezistěny nebo válcované? Pozná se to
podle křehkosti. Jestli se dají studené prohnout bez zlomení. Mít
metrák takových tak nevím, ale není to nejhorší. Když jsem začínal
válcovat, tak to také tak vypadalo první rok. Dnes už mi to tak v tahu
nelítá. Osobně mi taková drobnost nějak nevadí a ani včelám ne.


_gp_

2010/2/13 Pala Jiří <pala.jiri/=/email.cz>:
> Zde jsou příslušné fotografie:
>
> http://www.postimage.org/image.php?v=aVUh5H0
>
> http://www.postimage.org/image.php?v=aVUhaGi
>
> http://www.postimage.org/image.php?v=aVUhpE9
>
> http://www.postimage.org/image.php?v=aVUhC6S
>
> http://www.postimage.org/image.php?v=aVUhEC0
>
> http://www.postimage.org/image.php?v=aVUhM5r
>
> http://www.postimage.org/image.php?v=aVUhW40
>
> http://www.postimage.org/image.php?v=aVUif19
>
> http://www.postimage.org/image.php?v=aVUiruS
>
> http://www.postimage.org/image.php?v=aVUit_0
>
> http://www.postimage.org/image.php?v=aVUiBtr
>
> http://www.postimage.org/image.php?v=aVUiLs0
>
> http://www.postimage.org/image.php?v=aVUiQri
>
> http://www.postimage.org/image.php?v=aVUiXVJ
>
> http://www.postimage.org/image.php?v=aVUjbTA
>
> http://www.postimage.org/image.php?v=aVUjgSS
>
> http://www.postimage.org/image.php?v=aVUjlS9
>
> http://www.postimage.org/image.php?v=aVUjtlA
>
> http://www.postimage.org/image.php?v=aVUjykS
>
> http://www.postimage.org/image.php?v=aVUjFPi
>
> http://www.postimage.org/image.php?v=aVUjNiJ
>
> http://www.postimage.org/image.php?v=aVUjUN9
>
> http://www.postimage.org/image.php?v=aVUjZMr
>
> http://www.postimage.org/image.php?v=aVUk3LJ
>
> http://www.postimage.org/image.php?v=aVUk6fS
>
> http://www.postimage.org/image.php?v=aVUkdKi
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

...jde to. Min. množství vašeho vosku 15 kg, rozměry dle přání,mezistěny válcované, nelámavé při pokojové teplotě s veterinárním atestem.
Cena ca. 55,-Kč/kg.
Kontakt:
Včelí farma Říha
tel. 775 025 020, mihael.riha/=/seznam.cz

doplňuji, nelámavé i při nižších teplotách a mail je michael.riha/=/seznam.cz, nebo michal.riha/=/vceliprodukty.cz

No vypadá to na velkou rozteč. Kolik měří přesně 10 buněk
horizontálně?

Na prvom obrázku vidieť niekoľko detailov, ktoré by mohli rozlúštiť záhadu nekvalitnej stavby medzisteny.
- kvalita vosku na Ms je primeraná, sú miesta na vodorovnej výstuhe, zle zatavená Ms, tam sú nesprávne bunky, ale to až taká tragédia nebola.
- na ploche je viac TB, ktoré môžu byť dôsledkom RN, kedy včely aj napriek predlohe sa snažia aj pri dobrých Ms postaviť TB
- TB na ploche Ms svedčia o tom, že základ buniek je nevyrovnaný, na výšku sú bunky pretiahnuté, čiže sú väčšie, čím ich je podstatne ma dm2 menej a včely sú z toho dezorientované. To sa stáva vtedy, keď najskôr sa pripraví "nekonečný" hladký základ budúcej Ms a potom sa razí základ buniek. Ak je pohyb ťahaného pásu rýchlejší ako pohyb valcov, výsledkom sú nepravidelné, pretiahnuté bunky. Dá sa dokázať, keď odpočítame na desatinu počet buniek na dĺžke vodorovného riadku krát počet buniek v stĺpci. Počet buniek pri správnej razbe by mal byľ obojstranne 826-836 ks (ako na prírodnej stavbe, ak pohyb voskového plátu nesúhlasí o obrátkami-otáčkami valcov, býva počet buniek obojstranne na dm2 len 760 ks, sú väčšie, vtedy sa prejavuje u včiel dezorientácia staviteliek na pláste "nevedia" čo majú stavať a v takom prípade včely zvádza k stavbe TB.
- doporučujem určiť na MS počet buniek na dm2 (ja som mal vodorovne 19,6, na výšku 20,8 buniek) a týmto faktom operovať u výrobcu. Takýto prípad som mal aj ja, keď stavba plástov z takýchto MS bola ešte horšia ako sú zachytené na obrázkoch.

Potom za takýto stav je zodpovedný výrobca. Možno, že sa zorientujete podľa týchto skúseností.Neviem či som to dosť zrozumiteľne napísal, ale Gusti to dokáže pochopiť.

Mněděný drát na trafa je lakovaný a já mněl čistý-surový, v kom bude ten rozdíl

Zdravím, příteli Pazderko, myslím si, že nemáš až tak pravdu, učňovské a jiné chyby by si neměli dovolovat. Že to, co je na foto je prkotina? Myslíš si, že je radost drátkovat rámky, zatavovat mezistěny a po 14 dnech to dávat do šmelcu. Dovolím si tvrdit, že každý zásah do vosku, buď tvrdou vodou, kovy z nevhodných nádob, kyselinami a nebo vysokou tepolotou způsobují určité chemické a mechanické změny, které jsou nevratné, ale které v každém případě včela pozná. My se však vymlouváme, že byla slabá snůška, že bylo v úlu hodně teplo, špatně drátkuješ, a proto mezistěna sjela. Ale, že v horní třetině jsou protažené buňky, již nikdo nevidí, které matka nezaklade. Zmenšuje tak celistvá plocha plodu a při vícenástavkovém způsobu chovu je tímto včelstvo nuceno budovat dvě plodová tělesa s velkou mzerou se zásobami mezi nimi. Mám zato, že v Česku mluví všichni do všeho, aniž vědí co mluví. Skutečně je to v Česku všude stejné. Koupíš měkký sýr, ani nejde vydolovat z alobalu, mázneš ho na chleba, povrch je matný, jakoby moučný, lepivý = špatný sýr nedobré chuti. Ten co má po máznutí lesklý povrch, tak to je ono. Výroba oceli - několika lopatami koksu, uděláš z kanálového železa kalitelnou ocel. Přihodíš tam nevykuchaný el.stroj a máš tady lámavost za tepla. Brambory se pěstují na nevhodných půdách, sklízejí v nevhodnou dobu nevhodnou technologií a máš v pytlících šmejd, kterého 100% koupíš, ale jen 50 i míň% máš na talíři. Koupíš kus uzeného, ale min.30% je injektovaná voda. Zkus si z takového sajrajtu připravit k večeři hemenex. Proto by mne zajímalo proč sám sobě vyrábíš mezistěny (když ne, tak to patří jinému). Určitě ne proto, abys ulehčil Včelpu, nebo protože je výměna drahá. Vedlo Tě k tomu něco jiného, a to je jejich kvalita.Měl by ses podívat na toto: http://instinkt.tyden.cz/rubriky/tema/popelnice-evropy_24549.html a nejen Ty. Je to třeba číst pomalu a uvažovat u toho. Abych se vyhnul dalším zkla- máním co se týče mezistěn, budu se muset ve svých 69 naučit včelařit skutečně bez mezistěn. Také by mne zajímalo podle čeho se zpracovává vosk, když příslušné nomy byly v r.1996 zrušeny bez náhrady. A ještě něco. Málem se mastíte klackama po hlavách pro panenské či tmavé dílo v medníku. Jen viřte neviřitelné. Marketingové hlavy nenasytných obchodníků toho dokážou využít. Budete se divit až budou dáva třeba jen 15kaček. To vám bude hej. Nakonec je možné, že to rozvířili sami obchodníci. Nastrčit nějakého naivního začátečníka beze jména je to co jim naplní kapsy našimi korunami, a my se tady žereme. Chuť medu může ovlivnit sladina ze které je vyroben!! Chtěl bych vidět jazyk, který je lepší než plynový polarograf. Zklamal jsi mne tajemný Z Včelaři.

S pozdravem VZRZ Pala Jiří

Tak s tým by som si nebol až tak istý. Včely vosk okrem tvorby noveho
aj premášajú. Stačí sa pozrieť na medzistienky, aké sú hrubé, keď ich
vložíme do úla. Po vystavaní sú podstatne tenšie.


POZOR!!! Ale to co upadne je vyneseno ven, ať je to cokoliv!!!

A ještě něco. Málem se mastíte klackama po hlavách pro panenské či tmavé dílo v medníku. Jen viřte neviřitelné. Marketingové hlavy nenasytných obchodníků toho dokážou využít. Budete se divit až budou dáva třeba jen 15kaček. To vám bude hej.
---------------------
Za co 15Kč? Za med?
Vždyť je celosvětově spíš nedostatek medu než přebytek, koruna vůči dolaru o hodně procent osladila.

No ale jestli se najdou prodávající, tak málokdo je blbý, aby platil víc než musí. Je zbytečné někoho nasývat hanlivě, jen proto, že není blbý.
To spíš je třeba hodnotit tu stranu, co uzavírá nevýhodný obchod :-))

Karel

"Zřejmě nemáte jak jde vidět nejnovější informace o metodice léčení jak říkáte z výzkumného ústavu. Uvedu vás tedy s dovolením do obrazu."
Já jsem psal o situaci před 20 a více lety. K nám se dostala varaóza poněkud později, třeba v Německu byla dříve, protože německý výzkumák si varaózu dovezl se včelami tuším z Bulharska. Léčiva na varaózu tam byla volně dostupná, léčení bylo na soukromém uvážení každého včelaře a hromadění reziduí a jejich chronická toxicita byla tehdy považována za nevýznamné. A akutní toxicita typu LD50 pro teplokrevné živočichy těchto léčiv na bázi pyrethroidů vycházela velice příznivě. Takže včelaři ty léčiva rvali do včel při každé příležitosti. A VUVČ toto tehdy při tvorbě metodiky léčení použil jako negativní případ a vytvořil tu metodiku s ohledem na co nejmenší možné množství reziduí.
Ostatně je to jen pár let, co tuším ing Veselý z VUVČ v Dole tvrdil veřejně na přednáškách a bylo to publikováno i ve Včelařství, že toxicita těchto léčiv je menší než toxicita kuchyňské soli.
Současnou situaci mezi včelaři ovšem neznám, zas tak moc to nesleduji.
Ale podle této diskuze se to potácí ode zdi ke zdi, nyní je aktuální právě opačná zeď, a to strach z reziduí a nafukování jejich významu i v správně léčených včelstvech.

"Vloni jsem oslovil několik lékáren a nebyl problém, objednali, jen cena přes 200 K. KM mají také v prodejnách pro restaurátory, jen si nejsem jistý, je-li čistá, nemá-li nějaké příměsi.
Kyselina mravenčí ( aceton, kyselina šťavelová atd) jsou chemikálie a jako takové se v podstatě automaticky prodávají v mnoha třídách čistoty. Nejméně čistá je obvykle technická, pak je čistá (pure), pro analýzy(p.a.) chemicky čistá, až nakonec to jsou superčisté chemikálie pro nějaké speciální účely. Cena přirozeně s čistotou velice prudce stoupá.
Takže když chci nakoupit nějakou chemikálii, musím přímo při objednávání uvést, jak má být čistá. Pokud to neuvedu, tak třeba v lékárně objednají tu čistotu, jakou jsou třeba pro sebe zvyklí objednávat a to může být zbytečně čistá a drahá.

Spíše by to chtělo se pobavit, jestli někdo úspěšně používá nejlevnější technickou kyselinu mravenčí, kde je dovoleno několik procent dalších příměsí, třeba organických rozpouštědel nebo na léčení musí být kyselina mravenčí čistá, kde jsou ty cizí příměsi pod 1 %.

Pane Polášku, díky za reakci, přesně to mi též vrtá hlavou, jež ovšem není a nebude hlavou chemikovou ...:-). Takže se připojuji k navrženému a myslím (vzhledem k ne tak dalekému jarnímu léčení) docela aktuálnímu tématu: jak čistá má tedy být KM pro užití ve včelařství? Věděl by to někdo? Díky předem za poučení.
Klidný den.
Jiří

"Vloni jsem oslovil několik lékáren a nebyl problém, objednali, jen cena přes 200 K. KM mají také v prodejnách pro restaurátory, jen si nejsem jistý, je-li čistá, nemá-li nějaké příměsi.
Kyselina mravenčí ( aceton, kyselina šťavelová atd) jsou chemikálie a jako takové se v podstatě automaticky prodávají v mnoha třídách čistoty. Nejméně čistá je obvykle technická, pak je čistá (pure), pro analýzy(p.a.) chemicky čistá, až nakonec to jsou superčisté chemikálie pro nějaké speciální účely. Cena přirozeně s čistotou velice prudce stoupá.
Takže když chci nakoupit nějakou chemikálii, musím přímo při objednávání uvést, jak má být čistá. Pokud to neuvedu, tak třeba v lékárně objednají tu čistotu, jakou jsou třeba pro sebe zvyklí objednávat a to může být zbytečně čistá a drahá.

Spíše by to chtělo se pobavit, jestli někdo úspěšně používá nejlevnější technickou kyselinu mravenčí, kde je dovoleno několik procent dalších příměsí, třeba organických rozpouštědel nebo na léčení musí být kyselina mravenčí čistá, kde jsou ty cizí příměsi pod 1

Ale podle této diskuze se to potácí ode zdi ke zdi, nyní je aktuální právě opačná zeď, a to strach z reziduí a nafukování jejich významu i v správně léčených včelstvech.
-----------------------
Myslím, že většina lidí, co má obavy před reziduize dvou důvodů:
- vznik rezistentních VD vystavených malým dávkám ve vosku.
Viz známé tvrzení, že "někde" padali roztoči už po vložení mezistěny - prý se to dělo na západě, tak se to povídalo, nevím co je na tom pravdy. :-)
- Druhý důvod je vliv těchto "zbytků jedů" na včely, zvláště plod. Například právě v nově vystaveném díle není larvička od vosku odělena košilkou. To jsou paradoxy, pane Vaněk. :-)

Třetí důvod je, že právě Amitráz je v některých zemích zakázán z důvodu podezření na rakovinotvornost.

Jaká je LD50, to si u našich léčiv zkoumáno nebylo. Jestli to nědo ví, tak ať dá vědět.


Paradoxně :-) se třeba letos - podle zpráv z doslechu bude situiace u Gabonu vracet k civilizovanému normálu. Tedy bude se sledovat jak zabírá a jeho nasazeí bude asi muset být podloženo skutečnou diagnostikou a ne věšteckou koulí veteriny v únoru, nebo subjektivním názorem nákazopvých referentů, ři kdo všechno rozhodoval o plošném /ne/nasazení Gabonů.
V podtstatě se bude muset alespoň trochu v létě monitorovat. To jsou paradoxy, žé :-)
To jsem zvědav jaké slovo pro to bude vynaleeno?:-)

Osobně nemám proti "tvrdé chemii" nic, pokud je nasazována s rozumem.
Na rozdíl od chemické války v roce 2008, kdy se zametaly stopy po "selhání" 2007.

Karel

Pane Polášku, díky za reakci, přesně to mi též vrtá hlavou, jež ovšem není a nebude hlavou chemikovou ...:-). Takže se připojuji k navrženému a myslím (vzhledem k ne tak dalekému jarnímu léčení) docela aktuálnímu tématu: jak čistá má tedy být KM pro užití ve včelařství? Věděl by to někdo? Díky předem za poučení.
Klidný den.
Jiří
------------
No asi jako do Formidolu.
Pravděpodobně technická.

Cukr kaufland 10,90 max 12 kg na jeden nákup.

Dobrý den,zajímalo by mě v jakých typech úlů se dnes včelaří v ČR. Jestli se to nějak hodně změnilo a mění. Přešlo hodně včelařů na langstroty (a jakou výšku rámku) nebo optimaly? Kolik procent včelařů zůstává na míře 39x24? Byla někde nějaká podobná anketa? Já včelařím v současnosti na dvou mírách - Langstroth - výška nástavku 23,2 a 39x24 čtvercový na 10 rámků.
Pavel K

Zdravím tě,
Hlavně se včelaří na 39/24, dále langstrot, dadant, oprimal, čechoslovák, univerzal, tachovák... Ptal jsem se na to u nás v obchodech a u výrobce úlů.
Měl jsem r.m stejnou jako ty, ale ta americká míra mi nějak nesedla. Zůstal jsem u 39/24 nástavek na 11 rámků.
Přemýšlím ale, že bych druhou včelnici při jejím založení měl na polonástavcích 39/17, budu mít tak jednodruhové medy, jsou lehčí, rychleji se nástavky vystavují, ikdyž vyhedávání matky je o chlup pracnější.
To máš tak, já se nebudu řídit trendem, nebo že je něco více propagováno, řídím se takovou r.m, která mi nejvíce vyhovuje. Tobě radím totéž. Každému vyhovuje něco jiného. Někdo preferuje Čechoslovák 37/30, jiný A damcovu míru 39/24, 39/27,5 další langstrot 44,8/23,2 jiný Dadant. Je jen na každém z nás, jakou míru si zvolíme, co včelař to jiný pohled, vkus, jiné myšlení. U nás zůstane a bude hojně používán jak langstrot, tak i Adamcova míra
Zdraví P.S

Pavle Streite, ty nízké nádstavky Ti zchvaluji a zcela doporučuji,my na nich včelaříme již 30 let a jsme nad míru spokojeni. Spokojeni jsme z důvodů, které jsi napsal a ještě je lepší obmněna díla v plodišti. Hlavně je obrovská výhoda ta lehkost! Rozhodnutí o velikosti nádstavků je takové, aby to vyhovovalo jak včelaři, tak včelám. Nebudu tady rozebírat protiargumenty typu že jak tam ty včely budou přecházet mezi nízkýma nádstavkama a podobně- to je blbost, včela si vždycky cestu najde. To je jako voda, my jí kopeme koryta a upravujeme břehy a když potřebuje, tak teče kudy ona sama potřebuje.
Takže neváhej a jdi do nízkých, vřele doporučuji, ikdyž jsou nízké tak med tam budeš mít také, akorát že né například v jednom velkém, ale ve dvou mylých

Zdravím Vás. Asi se Vám nebude líbit to, že nebudu štěkat sVámi
stejně, protože vidím řešení jinak, tak mne prosím berte jako snaživce
co trochu o vosku něco ví a rozhodně hodnotím pouze to, co vidím na
vlastní oči.

Váš problém je v práci, kterou děláte zbytečně.
Zatavuji mezistěny den i před vložením, (ročně 400 - 480kg) proto
nedělám zbytečnou práci a drama s drátkováním a používám normální
drátkování podle brněnského rámku. Myslím, že máte svou žluč špatně
nasměrovanou. Vy reklamujete úplně blbě. Vy nejprve dáte avizo p. red.
Prokešovi a potom teprve čekáte nějaké řešení. Takto postupují malé
děti ve školce při žalování.

Co jste ukázal:
Asi 11 rámků oboustraně nafocených. To je moc málo když metrák má cca
1200 ks a jako výsledkem jestli byla omluva od šéfa Obory? Tak myslím,
že to je až moc. Osobně, jestli zatavuji a je nějaký problém,
reklamuji okamžitě, fotím vše, značím vše podle balíku. Vy podle všeho
to vkládáte a vkládáte vůbec Vás nezastaví problém co vidíte a máte
pod rukama.

Nevím, ale opravdu před Vámi na zadek nikdo nespadne a obávám se, že
neznalost toho, jak reklamovat službu nebo zboží neznáte a místo toho
kazit jméno společné zpracovny vosku je obrovský průšvich. Větší než
těch 11 mezistěn co se včelám kvůli špatné výměně a problému u matky
nepovedly. (ty matečníky jsou vidět dobře)

Jestli jste po 14 dnech co jste objevil problém i přesto vkládal tuto
várku dál do včel, můžete si za tu zkaženou práci sám, protože tak se
určitě nepostupuje.

Osobně bych celou záležitost, protože se mne vůbec netýká u mne
uzavřel. Nesdělil jste mi asi rozteče buněk, které by celou záležitost
pro Váš prospěch velmi zprůchodnily . Má snaha byla Vám pomoci a dojít
na problém, protože problémy se mají řešit a ne rozvádět ještě do
větších škod. Vy činíte opravdu ty škody, asi z neznalosti a
nezkušenosti, ještě větší. Obora je zpracovna svazová. Takže ani tuto
zpracovnu i přesto, že nejsem členem ČSV, rozhodně nebudu bezdůvodně
zde napadat.

_gp_
..........
2010/2/14 Pala Jiří <pala.jiri/=/email.cz>:
> Zdravím, příteli Pazderko, myslím si, že nemáš až tak pravdu, učňovské a
> jiné chyby by si neměli dovolovat. Že to, co je na foto je prkotina? Myslíš
> si, že je radost drátkovat rámky, zatavovat mezistěny a po 14 dnech to
> dávat do šmelcu.

Jde mi hlavně o snadnější práci. Když ometu včely z plodiště do nového polonástavku, kolik bych jich tam zhruba měl mít? Smetenec jsem ještě nedělal, jen oddělek ( 2x plodový rámek, jeden zásobní), vše se včelami- do konce května, matka z vyšších chovů. Když ty včely ometu a z kolika rámků, po jak dlouhé době mám v klícce přidat matku? Pokud udělám oddělek do konce května, do konce srpna je musím mít ve 2 nebo 3 polonástavcích. Jinak zimuji ve dvou nástavcích 39/24.

Mne se to jako dobrý nápad nezdá. Pokud je tu v oběhu několik stovek
tun vosku, kolik stojí rozehřívání takové hmoty jedenkrát navíc snad
nemusím psát. Známka nějakého původu to také není. Tak nevím proč
dělat ze včelařů těžaře a slévače. Asi vůbec nikdo neví, že takové
kraviny s formou akorát pobaví zpracovnu v tom syslu, o kolik se ten
vosk déle ohříval kvůli degeneraci. (zmýdelnatění)


_gp_


2010/2/12 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> To je ale nápad :-O :-B
>
> Pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
>> Předmět: Re: bez mezist?n
>> Datum: 12.2.2010 11:10:01
>> ----------------------------------------
>> Možná by to chtělo tlačit i na včelaře a na včelařské prodejny, aby
>> věnovali trochu pozornosti kvalitě vosku.
>> Jako že by vosk obecně s horší kvalitou byl vykupován znatelně levněji a
>> byl rovnou dále prodáván mimo včelaření, na svíčky a podobně.
>> Třeba zavést předpis, že kvalitní vosk by nesměl být vykupován jinak než
>> odlitý v určitém tvaru, toto už samo o sobě porovnání jednotlivých vosků a
>> odlišení méně kvalitního podstatně ulehčuje. Přirozeně formy by musely být
>> k dostání. A ulehčilo by to i manipulaci v prodejnách. Nějaké kusy a zlomky
>> vosky by byly vykupovány automaticky za podstatně méně        jako vosk
>> nekvalitní.
>>
>>
>>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

smetence se obvykle dělají z včel 1 až 2 medníků na konci sezóny. Nechají se v chladnu jeden den scelit a přidá se matka v klíce 3 den se to nasype na mezistěny

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: v?ka n?dstavk?
> Datum: 14.2.2010 20:38:45
> ----------------------------------------
> Jde mi hlavně o snadnější práci. Když ometu včely z plodiště do nového
> polonástavku, kolik bych jich tam zhruba měl mít? Smetenec jsem ještě
> nedělal, jen oddělek ( 2x plodový rámek, jeden zásobní), vše se včelami- do
> konce května, matka z vyšších chovů. Když ty včely ometu a z kolika rámků,
> po jak dlouhé době mám v klícce přidat matku? Pokud udělám oddělek do konce
> května, do konce srpna je musím mít ve 2 nebo 3 polonástavcích. Jinak
> zimuji ve dvou nástavcích 39/24.
>
>
>

Ano, včely v úle také vosk přenášejí. Předpokládám, že nejméně kontaminované bude včelí dílo panenské z vystavěných stavebních rámků. Pokud bude panenské dílo stavěno v dostatečně silných včelstev a v pravý čas (tj. ve snůšce s dostatkem stavitelek), pak příměs vosku z mezistěn bude minimální. V příští sezóně bude situace ještě lepší, protože mezistěny budou již z vlastního vosku.
15 kg dodaného množství panenského vosku pro výrobu mezistěn může být pro některé malovčelaře problém. Je proto možno po vzájemné domluvě skumulovat tento vosk od více včelařů a pak se podělit o mezistěny a zaplacení. Chápu, že pro běžné včelaření je toto vše komplikované. Je to možné však brát jako zkoušku ( pokus ) k porovnání s mezistěnami vyměněnými v obchodech od různých výrobců. Ideální by bylo, kromě ověření vystavění a zaplodování těchto různých mezistěn (za stejných podmínek), nechat si také udělat i jejich chemický rozbor. Tuto možnost ale nemám.
Dalším činitelem kvality mezistěn, jak se zde píše, je geometrická přesnost předznačených buněk. Svědčí to také o absenci výstupní kontroly a nezájmu o kvalitu svých výrobků u některých výrobců .
Mám jeden dotaz k označení (pojmenování) „Panenské dílo“. Mnoho včelařů i zde na konferenci, kteří označují vystavěné, ale nezaplodované mezistěny jako panenské dílo. Podle mne je panenské dílo (panenské voští) vystavený stavební rámek včelami ze svých bílých voskových šupinek.

Já si naopak poznámek pana Václavka velmi vážím ,jsem začínající včelař a dnes jsem tyto stránky navštívil poprvé.
Dostal jsem od mého 95-ti letého dědy 23 včelstev a mezi nimi čtyři Gerstungy,kde je rozdílná míra v plodišti a v medníku a myslím si ,že v posledních letech zde děda nedostatečně prováděl výměnu díla,myslím ,že přemetením na jednotnou rámkovou míru by se tato výměna zjednodušila.
Prosím vás -zkušenější kolegy o radu kdy to provést a zda by to bylo možné provést už na jaře.Jsem na hranici morového pásma,tak staré dílo je pro mě docela závažný problém.

Zdravím kolegu,
Já vycházím z toho, že si včelstvo musí každý rok obměnit celé plodiště. To znamená, že pokud máte velmi tmavé dílo, jakmile budou včelstva v síle, ihned bych rozšiřoval o celý nástavek mezistěn. Do konce sezóny si včelstva kompletně obmění plodiště, budou mít mladé dílo a budou i v lepší kondici.Nejlepší prevence MVP je u vás obměna veškerého díla v plodišti, obměna starých nebo nevýkonných matek a desinfekce úlů ožehnutí plamenem. Nevím jakou máte jinak r.m, ale určitě bych ty 4 gerstungy odstranil a pořídil si nové úly, obměnu veškerého díla v plodišti bych provedl preventivně u všech včelstev.

Logicky vzato překládat můžeš kdykoliv, nevýhodnější je to na jaře protože je to spojeno s vyřezáním pár plástů a jejich vložení do nové máry pak to jde také udělat formou norského zimování po snůšce.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Makinowski <Mart.Vlk/=/seznam.cz>
> Předmět: P?emeten? v?el na mezist?ny
> Datum: 14.2.2010 23:54:40
> ----------------------------------------
> Já si naopak poznámek pana Václavka velmi vážím ,jsem začínající včelař a
> dnes jsem tyto stránky navštívil poprvé.
> Dostal jsem od mého 95-ti letého dědy 23 včelstev a mezi nimi čtyři
> Gerstungy,kde je rozdílná míra v plodišti a v medníku a myslím si ,že v
> posledních letech zde děda nedostatečně prováděl výměnu díla,myslím ,že
> přemetením na jednotnou rámkovou míru by se tato výměna               
> zjednodušila.
> Prosím vás -zkušenější kolegy o radu kdy to provést a zda by to bylo možné
> provést už na jaře.Jsem na hranici morového pásma,tak staré dílo je pro mě
> docela závažný problém.
>
>
>

Sháním konve na med, můžete mi prosím poradit?


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 4866 (20100214)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Za 170 Kč se dají kopit plastové sudy v hornbychu a vleze se do nich 35 - 40 kg medu. Já je doma používám již několik let za 28 kč kupuji i 3l pro zájemce o větší balení. Ssamozřejmě potravinářské verze.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bohumil Horák <bohumil.horak/=/vsb.cz>
> Předmět: RE: Cukr
> Datum: 15.2.2010 08:10:34
> ----------------------------------------
> Sháním konve na med, můžete mi prosím poradit?
>
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 4866 (20100214)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

> Ten srsen co je ve Francii a je jiz v Rakousku je jiny nestavi si hnizdo v
> zemi.
> Libily se mi hlavne nadherne zabery z blizka komentar se mi zdal trochu
> pohadkovy.
> J.B.

jj, vcela domaci me pobavila :-))

nevite jak se jmenuje ten srsen co je za humny? Doma vim kde hledat, ale v praci ve wiki jsem to nenasel, spis si nejsem jisty.

Diky

T.H.

Zdravím vás kolego,

Je to VESPA VELUTINA, var. NIGRITHORAX

Zdraví P.S

"Mne se to jako dobrý nápad nezdá. Pokud je tu v oběhu několik stovek
tun vosku, kolik stojí rozehřívání takové hmoty jedenkrát navíc snad
nemusím psát. Známka nějakého původu to také není. Tak nevím proč
dělat ze včelařů těžaře a slévače."
Dělám to tak, že do hrnce nahážu vyřezané voští, to vytavím a horký vosk ze spodu hrnce potom naleju do plastové krabice a nechám pomalu ztuhnout. Oškrábu 2 - 4 milimetry nečistot ze dna a mám voskový odlitek z hlavy nějak 15 x 24 centimetrů a vysoký podle množství vosku. Jedna dávka je voští z cca 10 - 15 plástů občas plus nějaké odřezky a z toho vyjde tak cca 1,5 2 kg vosku. Jediným tavením mám hotový odlitek vosku. Podle mně to je věc organizace při tavení. Taky jsem měl období, kdy jsem vytavovaný vosk shromažďoval do koulí a zlomků, ty jsem znova přetavoval, když se mně to nelíbilo, zase jsem přetavoval, všecko kolem dlouho zaplácané voskem ....
Fart je, že ve velkovýrobě to je trochu horší, podle mně při dobré organizaci toho tavení i při velkovýrobě není problém jen jedním tavením udělat z toho vosku rovnou čisté velké odlitky.
Fakt taky je, že kvalita vosku v kusových odlitcích, navíc ještě když tuhnou pomalu, je jasná a zřejmá, jak někdo přinese do výkupu kýbl vytavených voskových zlomků či uhnětených koulí, je problém tu kvalitu uhlídat.

Já chodím do pekárny, a tam mi za pár kilo medu nastřádají plastové kyblíky malé(5kg medu) a velké (13 kg medu) od zavařeniny a povidel - zaručené potravinářské balení.

> Já chodím do pekárny, a tam mi za pár kilo medu nastřádají plastové kyblíky
> malé(5kg medu) a velké (13 kg medu) od zavařeniny a povidel - zaručené
> potravinářské balení.

U nas v pekarne stoji velky 10kc/ks

T.H.

> No a jak se Vám bude líbit cena za výměnu u vosku někde kolem 70Kč za
> kilo a u souší by to bylo někde od 100 - 130Kč/kg?
>
> Zkuste se zamyslet nad svými požadavky co reálně co stojí. Pokud tedy
> chcete hospodařit, tak si to vyzkoušejte takovou výrobu mezistěn
> provozovnu a obchod dělat a propočítávat sám a potom mluvte. Řadových
> včelařů se týká akorát cena za kilo. Aby ušetřily především. ...
>

V sobotu v Brne byl clovek co vyrabi mezisteny z vaseho dovezeneho vosku za 55kc, min mnozstvi 15kg

T.H.

> A prečo si myslíte, že práve Váš vosk je bez rezíduí, keď každý tvrdí, že
> vosk je už za roky podávania akaridov zamorený, nemyslíte si, že sme
> dostali do začarovaného kruhu? Kto poradí-zariadi, ako sa dostať z neho
> von?

Ale tak to snad neni tezka odpoved ne? Vi se jak na to, a nekteri uz toho vyuzivaji.

Panensky vosk ktery je vytvoren v obdobi bez leceni, vicka atd.... Uz jen redeni vosku timto zpusobem bude posun...

T.H.

"Dostal jsem od mého 95-ti letého dědy 23 včelstev a mezi nimi čtyři Gerstungy,kde je rozdílná míra v plodišti a v medníku a myslím si ,že v posledních letech zde děda nedostatečně prováděl výměnu díla,myslím ,že přemetením na jednotnou rámkovou míru by se tato výměna zjednodušila."
Máš možnosti provést to postupně, to znamená udělat přizpůsobení, aby šlo nové a staré nástavky kombinovat, přidávat postupně potom nové nástavky s plásty a mezistěnami a až na ně přejdou a matka v nových nástavcích začne plodovat, staré vyřadit. Ať už je necháš jako medníkové, vytočíš a zlikviduješ nebo necháš vespod vyjít plod a zase zlikviduješ.
Nebo najednou, na konci snůškového období se provede ze starých plástů přemetení do nových nástavků coby norské zimování. Staré plásty s plodem se potom nechávají vylíhnout v mednících okolních včelstev, takže zase nějaké přizpůsobení, aby šlo staré nástavky posadit na nové.
To obojí je vyzkoušené. Najdi si, jak se to dělá v článcích na internetu nebo tady v diskuzi.
Nevyzkoušené myslím je, když to přemetení provedeš dříve. Tam potřebuješ dostatek včel v úlu a dostatek sladiny. Z řepky je dostetek sladiny, ale je ještě málo včel a na stavení plástů z mezistěn asi i hodně zima. Později už je dost včel, ale nejspíš nebude dostetčně silná snůška, takže aby stavěly, budeš do nich muset dávat cukr a tím ho dostaneš i do příštího medu a ten tím bude méněcenný.
Ještě, pokud ty Gerstungy nejsou nástavky, ale kompaktní úly, zadováky atd, bude nejlepší řešení asi metodou umělého roje. To se kompletní včelstvo z úlu i s matkou smete do rojáku jako roj a nechá tak 2 - 3 dny v chladu a klidu někde ve sklepě taky jako roj, případně s trochou pokrmení cukrem. Staré plásty se potom využijí, s zásobami vytočí, s plodem nechají vylíhnout do jiných úlů. Po těch 2 - 3 dnech ve sklepě se včely scelí a začnou se chovat úplně jako včelí roj, takže se potom mohou stejně jako roj usadit bez problémů do jakéhokoliv nového úlu kdekoliv na mezistěny, které za silnější snůšky nebo za krmení ochotně vystaví.
Ještě je další alternativa, kterou bych asi dělal já, kdyby byly plásty příliš staré a odlišné a matka neznámého stáří a včelstvo celkově horší a slabší. Matku bych prostě někdy po polovině května zamáčknul, další týden zlikvidoval matečníky postavené na nejstarších larvičkách a zbylé matečníky nechal, aby se vylíhly a včelstvo si z nich vybralo novou matku,ta se oplodnila a začala klást. Plod od staré matrky by se mezitím všechen vylíhl. Jak by začala klást, včely bych zase smetl do rojáku do umělého roje. Plásty bych mohl všechny vytočit, ten 1 - 2 plásty s prvním plodem nové matky bych nějak využil nebo nějak zlikvidoval, to je jedno. A včelstvo zase usadil do nového úlu jako roj na mezistěny.

vespa velutina
http://www.rozhlas.cz/priroda/porady/_zprava/650508

J.B.

Podle mne jsoupanenské plásty všechny nezakladené plásty, mohou být vystavené na mezistěně i volně bez mezistěny, jiný termín není.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Ob?? srn?
> Datum: 15.2.2010 09:56:50
> ----------------------------------------
>
> > Ten srsen co je ve Francii a je jiz v Rakousku je jiny nestavi si hnizdo v
> > zemi.
> > Libily se mi hlavne nadherne zabery z blizka komentar se mi zdal trochu
> > pohadkovy.
> > J.B.
>
> jj, vcela domaci me pobavila :-))
>
> nevite jak se jmenuje ten srsen co je za humny? Doma vim kde hledat, ale v praci
> ve wiki jsem to nenasel, spis si nejsem jisty.
>
> Diky
>
> T.H.
>
>
>

Za humny se vyskytuje sršeň obecná

Sršeň obecná má několik barevných variant a jim odpovídajících poddruhů[1][2]:

* Vespa crabro crabro Linnaeus, 1758;
* Vespa crabro vexator Harris, 1776;
* Vespa crabro germana Christ, 1791;
* Vespa crabro crabroniformis Smith, 1852;
* Vespa crabro borealis Radoszkowski, 1863;
* Vespa crabro oberthuri du Buysson, 1902;
* Vespa crabro flavofasciata Cameron, 1903;
* Vespa crabro altaica Pérez, 1910;
* Vespa crabro caspica Pérez, 1910;
* Vespa crabro chinensis Birula, 1925.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: Ob?? srn?
> Datum: 15.2.2010 10:18:44
> ----------------------------------------
> Zdravím vás kolego,
>
> Je to VESPA VELUTINA, var. NIGRITHORAX
>
> Zdraví P.S
>
>
>

..."Na to se přesunou a motolice a myši to staré zlikvidují."
Prosím najděte si někde co je to motolice. Pravopis na 4 mínus - v pohodě, nejsme všichni jako Jirásek a ani tu o to moc nejde. Ale takovéhle boty ve znalostech přírodovědy ZŠ Vám na puncu znalce biologie a pochodů v přírodě tedy opravdu nepřidají. Splést se může každý, ale na tohle už Vás tu opakovaně někdo upozorňoval - zkuste sledovat co Vám ostatní píší a pokuste se taky rozšířit si obzory. Ta výstižná přezdívka z vojny Vám může připadat jako chlapácká, já bych si asi za vzor vybral jiné zvíře - no ale to jen tak na okraj, to je Vaše věc. Je to samozřejmě blbost a detail ale kdo to má pořád dokola číst. Jo a zkuste taky někdy přiznat, že někdo může mít jinou zkušenost - může to být i jinými podmínkami, okolnostmi,postupy atd., nemusí to být čuně nebo hlupák jak neváháte naznačovat.
Taky nejsem žádný včelařský génius a nemám se co vozit po ostatních, ale Vaše sebevědomí mě uzemňuje. Víte h. ale ke všemu něco máte, a vždycky tu jedinou pravdu v oboru. Sorry ale už jsem to nemohl vydržet.

Podle mne jsou panenské plásty všechny nezakladené plásty, mohou být vystavené na mezistěně i volně bez mezistěny, jiný termín není.
-----------------------------------------------------------
Je to škoda, protože pod názvem panenské si představují neposkvrněné. O vystavených mezistěnách se to nedá říci:-).

Má prosím někdo informace o možnosti nákupu hliníkových konví na med?
B.Horák
-


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 4867 (20100215)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Velký omyl příteli Búrgeli,aby plásty byly panenské musí být vystavěny z panenského vosku.A to je pouze u stavebního rámku bez mezistěny.Mezistěna už je z použitého
vosku.Když už jsem u tohoto tematuTento panenský vosk
vykupuje Výzkumný ústav v Dole za docela dobrou cenu.
Minulý rok jsem dostal 180 kč za 1kg.zdravím VŠ.

Ještě zapomínáte na jednu maličkost že se velká část těch akaricidů a jiných látek se také vylouhuje do té vody vekteré to rozvařujete.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: V?roba mezist?n z vlastn?ho vosku
> Datum: 15.2.2010 11:04:24
> ----------------------------------------
> > A prečo si myslíte, že práve Váš vosk je bez rezíduí, keď každý tvrdí, že
> > vosk je už za roky podávania akaridov zamorený, nemyslíte si, že sme
> > dostali do začarovaného kruhu? Kto poradí-zariadi, ako sa dostať z neho
> > von?
>
> Ale tak to snad neni tezka odpoved ne? Vi se jak na to, a nekteri uz toho
> vyuzivaji.
>
> Panensky vosk ktery je vytvoren v obdobi bez leceni, vicka atd.... Uz jen
> redeni vosku timto zpusobem bude posun...
>
> T.H.
>
>
>

No naposledy jsem kynologicky moc nezaujal, tak ty pejsky necháme stranou. Pavlík to o těch myškách a motýlici opsal od pánů LBV a jejich Rašovské metody. Hezky se to za zimních večerů čte, ovšem pravděpodobné je to jak příběh o Červené Karkulce. Motýlice pod plus 10 stupňů nepracuje a co dokáží provést včelky s náhodně vlezlou myškou to každý už asi zažil zima nezima. Mě se někdo asi chtěl podívat v zimě česny do úlů a zapoměl tam dát vložky. Na jaře jsem tam našel ubodané myšice, mimochodem moc hezké zviřátko. Takže teorie, že v podstatně menší a dokonaleji zateplené dutině si toto včelky nechají líbit je dost uhozená. Prostě chci li něco tvrdit, měl bych pro to mít důkazy, tedy chci li zblbnout dav, že u včel, které mají v plodišti nové plásty nejsou roztoči, měl provést podrobný popis pokusu, který by to dokazoval a ne později popsat ve Včelařství, kolik ho to stálo chemického úsilí. Pejskové od Pitbulů promiňte. Zdraví R. Stonjek

Zbytečné složitosti Rámky jednoduše vyříznout A vložit do novách rámmkú obtočit tak 3 závity provázku a vložit do medníku plodiště vystrojit jen mezistěnami dělat tak při rozkvětu třešně Vyřezávame jen rámky s s plodem a nějaké zásoby. Jakmile začnou stavět dole vložit mřížku žádné postupnosti nedělej nejlépe je to udělat naráz a při medobraní staré dílo vyřadíš to je jarní přemeten,í a nejednodušší je to po medobraní setřepat na mezistěny a začít krmit.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?emeten? v?el na mezist?ny
> Datum: 15.2.2010 11:09:30
> ----------------------------------------
> "Dostal jsem od mého 95-ti letého dědy 23 včelstev a mezi nimi čtyři
> Gerstungy,kde je rozdílná míra v plodišti a v medníku a myslím si ,že v
> posledních letech zde děda nedostatečně prováděl výměnu díla,myslím ,že
> přemetením na jednotnou rámkovou míru by se tato výměna zjednodušila."
> Máš možnosti provést to postupně, to znamená udělat přizpůsobení, aby šlo
> nové a staré nástavky kombinovat, přidávat postupně potom nové nástavky s
> plásty a mezistěnami a       až na ně přejdou a matka v nových nástavcích začne
> plodovat, staré vyřadit. Ať už je necháš jako medníkové, vytočíš a
> zlikviduješ nebo necháš vespod vyjít plod a zase zlikviduješ.
> Nebo najednou, na konci snůškového období se provede ze starých plástů
> přemetení do nových nástavků coby norské zimování. Staré plásty s plodem se
> potom nechávají vylíhnout v mednících okolních včelstev, takže zase nějaké
> přizpůsobení, aby šlo staré nástavky posadit na nové.
> To obojí je vyzkoušené. Najdi si, jak se to dělá v článcích na internetu
> nebo tady v diskuzi.
> Nevyzkoušené myslím je, když to přemetení provedeš dříve. Tam potřebuješ
> dostatek včel v úlu a dostatek sladiny. Z řepky je dostetek sladiny, ale je
> ještě málo včel a na stavení plástů z mezistěn asi i hodně zima. Později už
> je dost včel, ale nejspíš nebude dostetčně silná snůška, takže aby stavěly,
> budeš do nich muset dávat cukr a tím ho dostaneš i do příštího medu a ten
> tím bude méněcenný.
> Ještě, pokud ty Gerstungy nejsou nástavky, ale kompaktní úly, zadováky atd,
> bude nejlepší řešení asi metodou umělého roje. To se kompletní včelstvo z
> úlu i s matkou smete do rojáku jako roj a nechá tak 2 - 3 dny v chladu a
> klidu někde ve sklepě taky jako roj, případně s trochou pokrmení cukrem.
> Staré plásty se potom využijí, s zásobami vytočí, s plodem nechají
> vylíhnout do jiných úlů. Po těch 2 - 3 dnech ve sklepě se včely scelí a
> začnou se chovat úplně jako včelí roj, takže se potom mohou stejně jako roj
> usadit bez problémů do jakéhokoliv nového úlu kdekoliv na mezistěny, které
> za silnější snůšky nebo za krmení ochotně vystaví.
> Ještě je další alternativa, kterou bych asi dělal já, kdyby byly plásty
> příliš staré a odlišné a matka neznámého stáří a včelstvo celkově horší a
> slabší. Matku bych prostě někdy po polovině května zamáčknul, další týden
> zlikvidoval matečníky postavené na nejstarších larvičkách a zbylé matečníky
> nechal, aby se vylíhly a včelstvo si z nich vybralo novou matku,ta se
> oplodnila a začala klást. Plod od staré matrky by se mezitím všechen
> vylíhl. Jak by začala klást, včely bych zase smetl do rojáku do umělého
> roje. Plásty bych mohl všechny vytočit, ten 1 - 2 plásty s prvním plodem
> nové matky bych nějak využil nebo nějak zlikvidoval, to je jedno. A
> včelstvo zase usadil do nového úlu jako roj na mezistěny.
>
>
>

Sršeň obecná má několik barevných variant a jim odpovídajících poddruhů[1][2]:

* Vespa crabro crabro Linnaeus, 1758;
* Vespa crabro vexator Harris, 1776;
* Vespa crabro germana Christ, 1791;
* Vespa crabro crabroniformis Smith, 1852;
* Vespa crabro borealis Radoszkowski, 1863;
* Vespa crabro oberthuri du Buysson, 1902;
* Vespa crabro flavofasciata Cameron, 1903;
* Vespa crabro altaica Pérez, 1910;
* Vespa crabro caspica Pérez, 1910;
* Vespa crabro chinensis Birula, 1925.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Ob?? srn?
> Datum: 15.2.2010 12:48:53
> ----------------------------------------
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Ob?? srn?
> > Datum: 15.2.2010 09:56:50
> > ----------------------------------------
> >
> > > Ten srsen co je ve Francii a je jiz v Rakousku je jiny nestavi si hnizdo v
> > > zemi.
> > > Libily se mi hlavne nadherne zabery z blizka komentar se mi zdal trochu
> > > pohadkovy.
> > > J.B.
> >
> > jj, vcela domaci me pobavila :-))
> >
> > nevite jak se jmenuje ten srsen co je za humny? Doma vim kde hledat, ale v
> praci
> > ve wiki jsem to nenasel, spis si nejsem jisty.
> >
> > Diky
> >
> > T.H.
> >
> >
> >
>
>
>

Jako nejjednodušší způsob přechodu na jinou rámkovou míru se mi jeví následující metoda. Je bez řezání a bez výroby mezinástavků. Jediné, co je třba vyrobit, je deska, o rozměrech vnějšku většího z nástavků, uvnitř s otvorem o max. rozměrech vnitřku menšího nástavku (jednoduše řečeno, musí utěsnit díru vzniklou posazením starého a nového nástavku na sebe), opatřená m. mřížkou. U zadem přístupných úlů bych to řešil výřezen ve stropě a přesunutím obsenutých rámků pod strop.
Vlastní provedení je jednoduché. Na starý nástavek položit desku s m. mřížkou, nad ní nový nástavek vystrojený soušemi a mezistěnami a umístit do něho matku se včelami z alespoň jednoho rámku. Matka klade už jen v novém nástavku, plod ze starého se během 3 týdnů vylíhne a rámky lze vytočit a zlikvidovat.
Už si nepamatuji, kde jsem o této metodě četl, nebo ji odposlechl, každopádně nejsem jejím autorem, jen prodávám, jak jsem koupil a ji vyzkouším letos.

Chci se zeptat, blíží se jaro a nastupuje rozvoj včelstva a možnosti jeho ovlivnění. Má z vás někdo zkušenosti se zateplením úlu na jaře, zejména horního nástavku, kde je plodové těleso. Má to vliv na rychlejší jarní rozvoj a má tato práce navíc smysl = poměr práce/výtěžnost. Podle mě nepůjde jen o "zahřátí úlu" aleomezení kolísání jarních teplot, kdy je ve dne 15 C a v noci okolo 0 C.

"Vlastní provedení je jednoduché. Na starý nástavek položit desku s m. mřížkou, nad ní nový nástavek vystrojený soušemi a mezistěnami a umístit do něho matku se včelami z alespoň jednoho rámku. Matka klade už jen v novém nástavku, plod ze starého se během 3 týdnů vylíhne a rámky lze vytočit a zlikvidovat. "

Ak niečo neskúsite neponúkajte iným. :-) Matku zabijú a vychovajú si novú v pôvodnom nádstavku - overené. NEPONÁHĽAŤ nič neutečie. Nechať vystavať medzistienky novej mieri a potom prerezať jeden rámik z plodom do nového nádstavku a až potom tam dať matku. Alebo preleták na nový úľ z matkou, ale zas pre istotu tam prerezať jeden rámik plodu a v starom postupne nechať vyliahnuť plod a občas odtade omiesť trochu včiel do preletáka, až starý úľ bude prázdny.

Zdravím p.Stonjek, ne, ne RM sem prosím netahejte. Stránky př. Linharta jsem sice navštívil, a s jeho závěry u divoce žijících včel jsem se ztotožnil, poněvadž jsem zjistil vesměs totéž. Jeho nějaké myšlenky stojí k zamyšlení. Jeho metoda není špatná, říkám to na rovinu. Víte ze Včelařství, že já včelařím o něco jinak. Je nutné, aby včelaři bádali, Edison vynalezl žárovku také náhodou. Přeji mu a vám všem ostatním, pokud na nějakém výzkumu pracujete, aby se vám vydařil.
Nikdy bych si nedovolil něco opsat, snažím se sám a sebevzděláváním jdu dopředu, jak stojí v článku. Máte pravdu že včely upřednostní tmavé dílo k zimování. Pokud jim ale vystrojím plodiště ze samých mezistěn, či panenského díla, budou sice na chladnějším, ale je neohrožujícím díle na zimování, navíc bez kontaminace, nebo jejím minimem spor nemocí na tomto díle. Měl jsem možnost posoudit rozvoj včelstev na jaře jak na starém, tak na panenském díle z podletí předchozího roku. Výsledek je v mém článku. Psal jsem o sporách nemocí.... Zdraví P.S

Zdravím Ali,
Já mám všechny zateplené palubkové, 2 cm polys. Jsou trochu těžší, než neuteplené. Tvrdí se, že je tam v těch neuteplených o chlup vyšší spotřeba, ale jestli je to pravda? Včely pokud jsou vystaveny v úlech na přímém slunci, v zateplených úlech nemají u mě problém s přehřátím, mám kolem sebe jen zatím 5 metrové borovice. Včely si i v neutepleném úle dokážou přitopit, takže si myslím, že je to jedno. Já chci ještě vyzkoušet neuteplené nástavky, tak uvidíme ty rozdíly, pokud nějaké budou. Každopádně s uteplenými úly jsem spokojen. Zdraví P.S

Pannu mužeš poskvrnít lejnem ale dokud ji nezbavíš panenství bude stále panna.
J.B.

Zateplení úlů je na nic celou zimu, léto, podzim ale v jaru je velmi důležité. Nevím jak bych tolépe stručně vyjádřil
J.B.

Ani pocitac ty vase drasticke operace nechce. Viz tema.

Premeteni na mezisteny to jsem nikdy nedelal a nebudu delat.
Co s jejich plodem,? zabit ? dat do detskeho domova?
Chovejte se ke vcelam jako k zivemu organismu prosim vas.

Já je posílám dětem do Somálska. Co s ním, zbavím se zavíčkovaného plodu a varoa, o to mi jde,. Právě proto aby zůstal tento organismus živý, je zbavuji plodu, zbavím je varoa a panenským dílem nahradím to staré.
Protože mi tato metoda vyhovuje, budu tak činit dále. Pokud mám silná včelstva, metody na panenské dílo se bát nemusím. No a v vo tom to jéé. My dva se v této otázce určitě neshodneme. Zdraví P.S

Když už jsem u tohoto tematuTento panenský vosk
vykupuje Výzkumný ústav v Dole za docela dobrou cenu.
Minulý rok jsem dostal 180 kč za 1kg.zdravím VŠ.
-----------------------------------------------------------
Jakým způsobem si VÚ Dol při výkupu ověřuje , že je to panenský vosk?

Vykupuje jen trubčinu a divokou stavbu ne roztavený vosk

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vorja <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?roba mezist?n z vlastn?ho vosku
> Datum: 15.2.2010 20:30:04
> ----------------------------------------
> Když už jsem u tohoto tematuTento panenský vosk
> vykupuje Výzkumný ústav v Dole za docela dobrou cenu.
> Minulý rok jsem dostal 180 kč za 1kg.zdravím VŠ.
> -----------------------------------------------------------
> Jakým způsobem si VÚ Dol při výkupu ověřuje , že je to panenský vosk?
>
>
>

Jejže genstrug je almárka s velkým vysokým rámkem vetším jak adamecův

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?emeten? v?el na mezist?ny
> Datum: 15.2.2010 15:08:41
> ----------------------------------------
> Jako nejjednodušší způsob přechodu na jinou rámkovou míru se mi jeví
> následující metoda. Je bez řezání a bez výroby mezinástavků. Jediné, co je
> třba vyrobit, je deska, o rozměrech vnějšku většího z nástavků, uvnitř s
> otvorem o max. rozměrech vnitřku menšího nástavku (jednoduše řečeno, musí
> utěsnit díru vzniklou posazením starého a nového nástavku na sebe),
> opatřená m. mřížkou. U zadem přístupných úlů bych to řešil výřezen ve
> stropě a přesunutím obsenutých rámků pod strop.
> Vlastní provedení je jednoduché. Na starý nástavek položit desku s m.
> mřížkou, nad ní nový nástavek vystrojený soušemi a mezistěnami a umístit do
> něho matku se včelami z alespoň jednoho rámku. Matka klade už jen v novém
> nástavku, plod ze starého se během 3 týdnů vylíhne a rámky lze vytočit a
> zlikvidovat.
> Už si nepamatuji, kde jsem o této metodě četl, nebo ji odposlechl,
> každopádně nejsem jejím autorem, jen prodávám, jak jsem koupil a ji
> vyzkouším letos.
>
>
>

Kolik si myslíš že v březnu je toho plodu ve včelách Jsou to tak 3 plásty zaplodované u prostřed to hravě vyříznu a nacpu do jiných rámků Mětší problém jsou právě ty zásoby to je jeden zapatlaný jako praseVyřezané plásty v novém rámku jsou v horním nástavku a dolní již vystrojiím jen mezistěnami a je to úplně stejné jako když zimuješ ve dvou nástavcích Plodování je nahoře a zásoby matku stláčí na nové dílo dolů.
co je na tom divného

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: Re: P?emeten? v?el na mezist?ny
> Datum: 15.2.2010 19:36:03
> ----------------------------------------
> Ani pocitac ty vase drasticke operace nechce. Viz tema.
>
> Premeteni na mezisteny to jsem nikdy nedelal a nebudu delat.
> Co s jejich plodem,? zabit ? dat do detskeho domova?
> Chovejte se ke vcelam jako k zivemu organismu prosim vas.
>
>
>

"Ak niečo neskúsite neponúkajte iným. :-) Matku zabijú a vychovajú si novú v pôvodnom nádstavku - overené."
Nevyzkoušel jsem - také jsem to napsal.
Když jse začínal včelařit, v univerzálech s mřížkou, matky využily každou příležitost dostat se do medníku a zaklást co nejvíc buněk - klidně hned po rozšíření, tedy na souše. Podle Vaší zkušenosti bych metodu upravil - mřížku nedávat hned, ale třeba za týden, kdy se do nového nástavku matka přesune možná i sama. Do řezání plodových plástů se mi nechce, proto hledám jiné cesty.

To je už zaujímavá cena. Môže výrobca poskytnúť aj doklad, ktorý uznajú kontrolné ekologické agentúry ? Môžete zverejniť kontakt na výrobcu ?
Ďakujem
albert.gross900/=/gmail.com

"Jejže genstrug je almárka s velkým vysokým rámkem vetším jak adamecův

Pepan"
Nevím přesně jak vypadá, ale pokud je to skříňka typu budečák, měla by jít udělat do stropu díra a na to posadit nástavek.
Znovu opakuji, že to sám nemám odzkoušeno. Pokud někdo něco podobného dělal, uvítám jeho zkušenosti.

Přecházel jsem takhle z 50-ti různých úlů na 3/4 langstroth a bez problémů. Na staré plodiště jsem dal nový nástavek, nemusí být ani moc utěsněný. Na něj mřížku a pak medník. Když nový nástavek zakladly, tak jsem ho dal dolů už na nový spodek a na něj další nový. Na něj zase mřížku a medníky. Mřížka je tam vidět tmavě hnědá. Protože jsem si mřížky dělal sám, (jsou o něco delší), musel jsem je napojovat a tak mně u několika včelstev matka utíkala nahoru k plodu a nové dílo nezakladla. Musel jsem je násilím dostat dolů na nezakladené souše. Takové včely už v tom roce ostatní nedohnaly a v příštím byly samozdřejmě taky slabší. Jenom na novém díle se jí moc klást nechce a hlavně jim chybí velké množství pylu. Ostatní včely byly ale dobré.
http://www.n-vcelari.cz/old_web/
Tonda
>Znovu opakuji, že to sám nemám odzkoušeno. Pokud někdo něco podobného dělal, uvítám jeho zkušenosti.

Zdravím vás, nechť to skusí podle mého návodu ve Včelařství, nebo na jaře jen na mezistěny přesypat. Pokud je na hranici pásma MVP, jak píše, měl by být k 100% obměně plodiště tvrdý a nekompromisní. Zdraví P.S

Já mám německé gerstungy se slaměnými stěnami v dřevěném rámu a přístup zezadu i shora. Úl je na teplou stavbu a medník na plorámky. Zřejmě nude více typů.

Jenže přechod z z jednoho dělitelného úlu na jiný i když jinémíry je hračka ale mujde o přecod z almárky s úzko vysokým rámkem .

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Anton?n Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?emeten? v?el na mezist?ny
> Datum: 15.2.2010 22:52:46
> ----------------------------------------
> Přecházel jsem takhle z 50-ti různých úlů na 3/4 langstroth a bez problémů.
> Na staré plodiště jsem dal nový nástavek, nemusí být ani moc utěsněný. Na
> něj mřížku a pak medník. Když nový nástavek zakladly, tak jsem ho dal dolů
> už na nový spodek a na něj další nový. Na něj zase mřížku a medníky. Mřížka
> je tam vidět tmavě hnědá. Protože jsem si mřížky dělal sám, (jsou o něco
> delší), musel jsem je napojovat a tak mně u několika včelstev matka utíkala
> nahoru k plodu a nové dílo nezakladla. Musel jsem je násilím dostat dolů na
> nezakladené souše. Takové včely už v tom roce ostatní nedohnaly a v příštím
> byly samozdřejmě taky slabší. Jenom na novém díle se jí moc klást nechce a
> hlavně jim chybí velké množství pylu. Ostatní včely byly ale dobré.
> http://www.n-vcelari.cz/old_web/
> Tonda
> >Znovu opakuji, že to sám nemám odzkoušeno. Pokud někdo něco podobného
> dělal, uvítám jeho zkušenosti.
>
>
>

Pak je to genstrug ve švarcově úpravě. a oto je to jednodušší. Postav nový nástavek nahoru a matka tam přejde velmi rychle sama.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?emeten? v?el na mezist?ny
> Datum: 16.2.2010 00:09:50
> ----------------------------------------
> Já mám německé gerstungy se slaměnými stěnami v dřevěném rámu a přístup
> zezadu i shora. Úl je na teplou stavbu a medník na plorámky. Zřejmě nude
> více typů.
>
>
>

Doporučuji přechod na jinou rámkovou míru neuspěchat, je třeba nechat včelstva vyrust-vytěžit med .A pak se se sinými včelstvi dají dělat psí kusi.Já bych volil kombinaci přeletáku a přemetení tak 5.7 a hned pomalu krmit.Med je pro začátečníky duležitý-podpoří to nadšení a zmírní vídaje.Uspěchané akce mají za následek neodvratně slabá včelstva a žádný med a včelařské nadšení upadá.

Nesmysl
Překládal jsem včelstva v různou dobu jejich vývoje Jediný pozorovatelný rozdíl bylo množství práce vynaložené na ttuto činnost a proto navrhuji jaro kdy je v úlu málo plástů nebo norské zimování Které zaručuje navýš podstatné ozdravení. V obou případech pak málo vynaložené práce.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Z V?ela? <vcelyzdenek/=/seznam.cz>
> Předmět:
> Datum: 16.2.2010 09:07:58
> ----------------------------------------
> Doporučuji přechod na jinou rámkovou míru neuspěchat, je třeba nechat
> včelstva vyrust-vytěžit med .A pak se se sinými včelstvi dají dělat psí
> kusi.Já bych volil kombinaci přeletáku a přemetení tak 5.7 a hned pomalu
> krmit.Med je pro začátečníky duležitý-podpoří to nadšení a zmírní
> vídaje.Uspěchané akce mají za následek neodvratně slabá včelstva a žádný
> med a včelařské nadšení upadá.
>
>
>

"Zbytečné složitosti Rámky jednoduše vyříznout A vložit do novách rámmkú obtočit tak 3 závity provázku a vložit do medníku plodiště vystrojit jen mezistěnami dělat tak při rozkvětu třešně Vyřezávame jen rámky s s plodem a nějaké zásoby."
Takhle by to šlo udělat taky. Někdy v dubnu, když bude 3 - 5 plástů plodu a když je potom pár dnů hodně teplo a slunečné počasí, aby si včely za příznivých podmínek zvykly a plásty poničené přeřezáním dobře opravily. Nové rámky dopředu doplnit z prázdných zásobních plástů voštím, aby stačilo po otevření úlu plásty s plodem a se zásobami jen ze starých vyřezat a do nových vložit a omotat provázkem nebo drátkem a byly celé hotové plné plásty nového rozměru. Udělat takhle prostor o velikosti jednoho nástavku 39 x 24 nebo pokud se jedná o nízké nástavky, tak dva nástavky, to znamená tam předělat plod a nějaké zásoby na 10 - 20 rámků. Na to položit další prázdný nástavek a ten provizorně silně uteplit, polystyrenem, naplnit aspoň 15 cm vrstvou třeba hadry nebo pytlíky sena nebo slámy, zmačkaných novin a papírů a podobně, prostě co je k dispozici. Dole podstavit nástavek s zásobními plásty už nové rámkové míry, buď hned nebo po pár dnech, až se včely po šoku z přeřezání vzpamatují, já bych podstavoval po pár dnech, protože vůně cizích plástů by první dny ztěžovala návrat létavkám.
Takhle v dubnu jsou včely hodně tvárné, dají se s nimi za vhodného teplého počasí dělat psí kusy, jako je to vyřezávání plástů a nerozdivočí se. Obvykle.....
Před starý úl bych o takových 14 dní dříve připnul kryt z nějakého hodně sytou barvou namalovaného papundeklu, aby se včely orientovaly podle něho a ne podle vzhledu úlu, ten bych tam přirozeně nechal i po záměně úlu.
Takže by se vyhodil starý úl se včelstvem, na místo hodil nový, přehodil papundekel, potom by se vzaly ze starého úlu 2 - 3 plásty z kraje se zásobami, včely z nich otřepaly ještě do starého úlu, voští přeřezalo do nových plástů a vložilo k jednomu kraji do nového úlu. Pak by se ze starého úlu postupně vytáhlo těch 3 - 5 plástů s plodem, včely už otřepaly na plásty v novém úlu, voští s plodem přeřezalo do nových plástů a vložilo do nového úlu jako plodové hnízdo. Nakonec by se chybějící plásty na druhé straně nového úlu doplnily dalšími přeřezanými plásty se zásobami, dokud nástavek nebude plný. Pak by se všechny zbylé plásty ze starého úlu otřepaly od včel do nového úlu a uložily, starý úl vymetl od včel a zavřel.
Pozornost je nutné věnovat matce, nejlepší je, jak se zahlídne, ji vychytit do klícky a dát do nového úlu na přeřezané plásty s plodem, až budou v novém úlu a už se s nimi nebude hýbat, sníží se tak riziko přimáčknutí nebo zaběhnutí matky do nějakého studeného rohu, kde uhyne. Pokud se matka nezahlédne, je třeba spoléhat na náhodu, že se matce nic při přeřezání plástů nestalo.
Zavřený úl se pak nechá v klidu a sleduje se, jak se rozlétané létavky orientují do nového úlu podle papundeklu a podle vůně včelstva a matky. Pokud se něco stalo, zamáčkla matka atd, nebudou se do původního včelstva vracet, ale naopak, létavky budou z nového úlu naopak odlétávat a vžebrávat se do okolních úlů.

Dostal jsem od mého 95-ti letého dědy 23 včelstev a mezi nimi čtyři Gerstungy,
-----------------------------

Začínal jsme v almárkách a dlouho jsme tu poslední měl. Až o melecitoze 2002/2003 mi to včeltvo odešlo. ALe jen co budu mít čas, tak si je osadím.

Jednak v tom byl velmi rychlý rozvoj a daly by se velmi rychle chovat matky, a je to velmi pěkná hračka.

Byla to pro mě velká škola, a navíc almárky byly takové malé nástavkové úly.
Zebroval a jiné technologie z nástavků jsme si v nich odzkoušel ještě než jsme na ně přešel.

Když si pak porovnáš, jak a co dělají včely v úplně rozdílných úlech, získáš větší rozhled.

Vyměnil bych v nich dílo - to se dá za jeden rok u tak malých a vysokých úlů a trochu je očistil a chodil bych se kochat.
Na rozdíl od nástavkových bude potřeba zásahů a užiješ si to.
Naopak do nástvakových lez co nejmíň a poslouchej co ti v nich říkají včely.
Moje mi říkají:"Neser se do nás, debile! Na rozdíl od tebe to umíme.".
:-)

Karel

"Chci se zeptat, blíží se jaro a nastupuje rozvoj včelstva a možnosti jeho ovlivnění. Má z vás někdo zkušenosti se zateplením úlu na jaře, zejména horního nástavku, kde je plodové těleso. Má to vliv na rychlejší jarní rozvoj a má tato práce navíc smysl = poměr práce/výtěžnost."
Význam má podle mně jen doteplení stropu, protože pokud tam je místo, stačí tam jen přidat uteplovací materiál. Doteplení stěn je velice pracné, obvykle nevzhledné a citlivé na vítr a šikmý déšť. Kromě případů, kdy včelař má dvě včelstva na zahradě a hraje si s nimi bez ohledu na spotřebovaný čas je doteplení stěn absolutně nerentabilní.
Rentabilní je tak maximálně utěsnění dosedacích ploch nástavků a podobných míst,pokud nedoléhají....

"Ještě zapomínáte na jednu maličkost že se velká část těch akaricidů a jiných látek se také vylouhuje do té vody vekteré to rozvařujete."
Nedá se takhle vůbec tvrdit. Záleží na poměru, jak je látka rozpustná ve vosku a jak je rozpustná ve vodě. A potom na poměru množství vosku a vody. Teprve z toho se dostane takzvaný rozdělovací činitel, který určí, kolik látky bude v ustáleném stavu ve vosku a kolik jí bude ve vodě. Pyrethroidy jako fluvalinat a acrinathrin jsou obecně látky hodně rozpustné v tucích, ale málo rozpustné ve vodě a dá se čekat, že podobné to bude s rezidui. Potom může být klidně kilo horkého vosku promyto 100 litry vařící vody a stejně většina reziduí zůstane ve vosku. Aby to nebylo tak jednoduché, jak říká teorie, ve voští je kromě vosku spousta různých pevných nečistot různého chemického složení a některá z nich mohou ty rezidua do sebe ve zvýšené míře absorbovat, takže jich významná část může zůstat v odpadu. Stejně jako by mohla být významná možnost čištění vosku od reziduí přídavkem nějakého absorbentu, třeba namátkou aktivního uhlí.... A aby to nebylo pořád takhle jednoduché, rezidua, které se vymyjí do vodného prostředí, mohou podléhat podstatně rychlejšímu rozkladu, protože vodné prostředí je už z principu jako prostředí silně polární a velice prostupné pro spoustu silně reagujících látek velice reaktivní na rozdíl od prostředí včelího vosku. Takže v případě dlouhodobého kontaktu vosku s vodou nebo vlhkostí může docházet k rozkladu reziduí v té vlhkosti a potom k postupnému stálému transportu reziduí z vosku do vodné fáze...
Takže když to shrnu, nakonec Vím, že nic nevím. A dokud někdo neprovede v tom smyslu příslušné pokusy a analýzy, stále se nebude vědět nic, jen se bude odhadovat....

"Jednak v tom byl velmi rychlý rozvoj a daly by se velmi rychle chovat matky, a je to velmi pěkná hračka.

Byla to pro mě velká škola, a navíc almárky byly takové malé nástavkové úly.
Zebroval a jiné technologie z nástavků jsme si v nich odzkoušel ještě než jsme na ně přešel. "

Taky vedle nástavků občas osadím včelami ještě nějaký zadovák. Letos mám včely ve dvou.
Včelaření v zadovácích přinutí včelaře poznat včely tak důkladně, jak včelař v nástavcích jaktěživ nepozná.
Taky odchov oddělků po jejich zesílení na 10 rámků 39x24 je v zadovácích podstatně snažší a jednodušší než v nástavcích.
Staré zadováky rozhodně plánuju upravit a dále využívat.
Možná jen na stálý odchov nových matek a včelstev, možná i na produkční chov včelstev, zatím ještě nevím.

Tak o tom poznání máš naprostou pravdu a někdy si myslím, že by si to měl každý zkusit

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?emeten? v?el na mezist?ny
> Datum: 16.2.2010 10:49:24
> ----------------------------------------
> "Jednak v tom byl velmi rychlý rozvoj a daly by se velmi rychle chovat
> matky, a je to velmi pěkná hračka.
>
> Byla to pro mě velká škola, a navíc almárky byly takové malé nástavkové
> úly.
> Zebroval a jiné technologie z nástavků jsme si v nich odzkoušel ještě než
> jsme na ně přešel. "
>
> Taky vedle nástavků občas osadím včelami ještě nějaký zadovák. Letos mám
> včely ve dvou.
> Včelaření v zadovácích přinutí včelaře poznat včely tak důkladně, jak
> včelař v nástavcích jaktěživ nepozná.
> Taky odchov oddělků po jejich zesílení na 10 rámků 39x24 je v zadovácích
> podstatně snažší a jednodušší než v nástavcích.
> Staré zadováky rozhodně plánuju upravit a dále využívat.
> Možná jen na stálý odchov nových matek a včelstev, možná i na produkční
> chov včelstev, zatím ještě nevím.
>
>
>

> Taky vedle nástavků občas osadím včelami ještě nějaký zadovák. Letos mám
> včely ve dvou.
> Včelaření v zadovácích přinutí včelaře poznat včely tak důkladně, jak
> včelař v nástavcích jaktěživ nepozná.
> Taky odchov oddělků po jejich zesílení na 10 rámků 39x24 je v zadovácích
> podstatně snažší a jednodušší než v nástavcích.>

Uf ...

Jelikoz jsem parkrat jel na krev a uz jsem nemel kuli chovu dalsi nastavky tak jsem take osadil ne zadovaky ale universaly, cili pristup horem i zadem cili dle me lepsi ul nez zadovak...
Vzdy jsem si pak rikal co jsem to za vola a ze uz to nikdy neudelam (loni jsem se vylecil myslim definitivne)... Akorat jsou s tim problemy jak pak takove vcelstvo zuzitkovat. Veme to trikrat vic casu a premysleni jak to udelam nez kdyz je oddelek v nastavku. A tohle nikdo neokeca pokud se zrovna nerozhodl pro poznavani produkcniho vcelstva v zadem pristupnem dvouprostoru.

Jak muze byt pro oddelek lepsi zadovak nez nastavek, ve kterem si to udelas jak chces, jak ti to vyhovuje??? Napr. hodis N na mezidno, das ulovou prepazku (styrodur) a mas zadovak na teplou stavbu a cesnem v ocku (nebo muzes mit cesinko v mezidnu a pak treba i studenou st.) a muzes rozsirovat po ramku a hrat si s nim tak jak se to dela v zadovaku akorat ze nemas okenko vzadu ale mas folii zhora.


T.H.

Když už jsem u tohoto tematu...
Do výzkumáku musíš posílat tento vosk ve formě vyřezaného
díla.To znamená když rámek vyřízneš,zmačkneš ho na slabou placku,a ty pak rovnáš na sebe.TO se pak posílá k prodeji.
V.Ú.to prohlíží po jednom,nebo po více kusech to přesně nevím.Ale proti svělu se to dá určit.
Mám 12 včelstev a každý rok mě vystaví 4kg tohoto díla.
Jinak nechávám u všech včelstev 2r trubčiny zavíčkovat a
potom vyřežu jako past na V.D. V.Š.přeje hezký den.

"Jak muze byt pro oddelek lepsi zadovak nez nastavek, ve kterem si to udelas jak chces, jak ti to vyhovuje??? Napr. hodis N na mezidno, das ulovou prepazku (styrodur)"
No protože v zadováku nepotřebuji nic dalšího navíc vymýšlet a "házet" . Klidně vezmu třeba jenom jeden rámek s plodem a včelami a jeden rámek jako krycí, hodím je tam, přirazím zadní okýnko a zůžím česno na jednu včelu a mám hotovo. Je to úplně totéž jako oddělkový úlek s dvěma rámky nebo nástavek se dnem a víkem a všelijakými složitými dalšími přepážkami, což jsou všechno "bazmeky" které se musí předem pečlivě připravit a mimo použití na rozdíl od zadováku kdesi skladovat.
Rozdíl je taky v tom, že když se matka oplodní, začne klást a oddělek se začne rozrůstat, u zadováku prostě jen kouknu přes okýnko, kolik je tam včel a v případě potřeby přidám rámek nebo později klidně i mezistěnu. Až do plného počtu rámků - 12 u běžných zadováků, 14 nebo možná i 16 u těch novějších vylepšených. Zatímco z oddělkového úlku je musím přeložit, což je pro ně šok, protože najednou místo na 2 - 3 plástech 39x24 jsou v celém jednom velkém nástavku a v případě přepážky musím minimálně při každé prohlídce je rozebrat a podle potřeby přepážku posunout, což v případě menší přesnosti nemusí být úplně jednoduché.
Fakt je ale, že pro produkční včelstvo je kvůli spotřebě času zase zadovák několikanásobně nevýhodnější.

A aby se to nepletlo, tak letos mám v plánu zas naopak vyzkoušet plodňáčky. Láká mně udělat matku s podstatně menší spotřebou včel a plástů než je v oddělcích.

Zítra se opět koná další z pražských setkání



Kdo tam můžete, nenechte si to ujít...

Každý rok mi sýkorky a ti druzí ptáci sezobou 20 kg slunečnice v krmítku a 8 - 10 velkých lojových koulí rozvěšených po stromech nad úly. Letos se ti fóglové někam ztratili. Slunečnici žerou pouze brabci, a lojové koule zústávají na stromech a ve špajzu. Sýkorky dosud zkonzumovali pouze jednu kouli. Kde ti ptáci jsou?
JK

>letos mám v plánu zas naopak vyzkoušet plodňáčky<
------------------------------------------------------------
Oplodňáčky používají chovatelé matek na kšeft a velkovčelaři, kteří mají velkou potřebu matek.Matky takto odchované mívají nižší kvalitu než matky ze včelstva nebo plemenáče. Alespoň mě se to tak jeví.
JK

Oplodňáčky používají chovatelé matek na kšeft a velkovčelaři, kteří mají velkou potřebu matek.Matky takto odchované mívají nižší kvalitu než matky ze včelstva nebo plemenáče. Alespoň mě se to tak jeví.
JK

Môže to byť aj vec osobného názoru, ja si myslím, že to môže byť aj inak, každý máme svoj uhol pohľadu. Ja trochu iný ako priateľ Josef, to ešte neznamená, že moja pravda je neotrasiteľná.
Každá matka svoj daný genetický potenciál, ktorý nemôže už byť ovplyvnený včelami v plemenáči (viac včiel) alebo oplodniačikoch (menej včiel). Vývoj matky po pridaní do plemenáča či oplodniačika je už ukončený a mladá matka už čaká len na oplodnenie trúdmi, na ktorom sa včely v oboch prípadoch nezúčastňujú, matke robia len stafáž a čakajú na materskú látku. Návrat M s oplodňovacieho preletu medzi včely a prechod spermií s pošvy do spermatéky matky sa deje znovu bez účasti včiel, v tom čase matka sa nakŕmi aj sama, stačí je aj samotné glycidy, kúrmnou kašičkou ju začnú kŕmiť len po ukončení oplodňovacieho aktu. Tým sa celý proces dospievania mladej M ukončí a nasleduje kladenie vajíčok, matka kladie vajíčka podľa potreby, vo väčšom včelstve viac, v menšom menej, ale ak túto M preložíme do produkčného včelstva, začne uplatňovať svoje schopnosti a danosti získané geneticky (svoj pôvod a potenciál v osvedčenom včelstve) a svoju biologickú danosť (počet vaječných rúročiek a robustnosť) ošetrovaním včelami v čase po prelarvovaní, ale ak je včiel aj niekoľko tisíc, kvalitu matky už neovplyvnia.
Ja osobne som nikdy nepozoroval nejaký rozdiel medzi M doošetrovanými v vo väčších včelstvách npr. v plemenáčoch a matkami doošetrovanými v minioplodniačikoch. Ale ako som povedal, dvaja včelári sa len málokedy dohodnú ne jednotnom výklade svojich skúseností. Samozrejme jedným, aj keď rozšíreným komentárom, sa nedá problematika poriadne osvetliť a tým ani dokázať svoju neomylnosť.

Mám stejnou zkušenost a taky mi to vrtá hlavou, bývaly jich mraky a letos nic ... škoda, jsou nádherné ...
Klidný den. Jiří


Josef Křapka (77.237.138.233) --- 16. 2. 2010
Sýkorky a ti druzí ptáci

Každý rok mi sýkorky a ti druzí ptáci sezobou 20 kg slunečnice v krmítku a 8 - 10 velkých lojových koulí rozvěšených po stromech nad úly. Letos se ti fóglové někam ztratili. Slunečnici žerou pouze brabci, a lojové koule zústávají na stromech a ve špajzu. Sýkorky dosud zkonzumovali pouze jednu kouli. Kde ti ptáci jsou?
JK

>No protože v zadováku nepotřebuji nic dalšího navíc vymýšlet a "házet" .

> Fakt je ale, že pro produkční včelstvo je kvůli spotřebě času zase zadovák
> několikanásobně nevýhodnější.


No to s prave pletes. Prave ze musis vymyslet a bohuzel nemuzes nic nikam "hazet" a to je ten problem zadovaku - ne hned ale pak kdyz chces oddelek zuzitkovat. Mlatime prazdnou slamu, nastesti u me v pracovni dobe...

Je to presne jak popsal tusim p. Stonjek, krmeni neni jen sehnani cukru za 10,9 dneska v akci v kaufaci ale vse co stim souvisi, nebo-li retez je tak silny jak silny je jeho nejslabsi clanek... A kdyz pak v podleti nastane otazka Kam s nim? tak najednou musis premyslet co s tim oddelkem v zadovaku udelas. Prendam ho ted (krmeni, loupeze) napodzim nebo ho prendam az na jare a nebo se na to vykaslu.... V nastavku to v nejhorsim pouze spojis a to kdykoliv te napadne, potrebujes 10 minut...

Je to cele o case ktery bud mas nebo nemas a hlavne o chuti delat zbytecne veci. Posledni dobou nemam ani jedno.

T.H.

>letos mám v plánu zas naopak vyzkoušet plodňáčky<
> ------------------------------------------------------------
> Oplodňáčky používají chovatelé matek na kšeft a velkovčelaři, kteří mají
> velkou potřebu matek.Matky takto odchované mívají nižší kvalitu než matky
> ze včelstva nebo plemenáče. Alespoň mě se to tak jeví.
> JK

Rika se to, ale vyzkouset si tuto hracku neni spatne, je to take dobra skola.

A zase: vemu nastavek, udelam si dve sololitove prepazky, do mezidna nabusim 4 listy,tak aby jsem rozdelil nastavek na tri sekce, vyvrtam do mezidna dve cesna, treti je v nastavku a uz nepotrebuju vymyslet oplodnacek, mam tri plemenacky ala Liebig... Jediny co je navic jsou dve prepazky, ostatni zustava plne funkcni na produkcni vcelstva.

A navic vlastne pak take zustavaji diskuse tech kdo to nevyzkouseli o vcelotesnosti a hlavne o feromonotesnosti mezi sekcemi :-))

Proc to vlastne pisu :-)

Hezky den
T.H.

U mě je to stejné. Krmítko hlídají kosáci, kteří se zabydleli na třešni - to je v létě výhoda, protože jeden pár sezobe míň než celé hejno. Vrabci se zase naučili konzumovat koule. Víc opeřenců u krmítek není vidět.

Krmím taky i když škodí u včel....zaklepou na česno a čekají...nejzvědavější včelka to odnese....holt příroda,v létě nám včelky sbírají i krásné vlaštovky.....na krmítku máme asi 6 koňader,3 modřinky----ty u včel ještě drze pohvizdují a smějí se mi...dále 2 babky a dokonce 1 uhelníček,krmím proto aby nechodily na včely ale nevím jestli je právě k nám nepřilákám....je to boj..

Sýkorky, které jsou u nás v létě, odlétají na zimu na jih
(do Itálie,Španělska, a ty,které jsou tu v zimě, se k jaru
vrací do Polska,Skandinávie...

Zase tu řešíte problémy tak nějak odprostřed. Chov matek ale je od A do Z. Přiznám se že oplodňáčky jsem rozdal, sekce spálil a děkuji nechci. V oplodňáčkách číhají dvě nebezpečí. První jsou vysoké ztráty při oplozování a za druhé i když mätky jsou na nosemu odolnější u jejích včel je to běžná nemoc. Navíc z oplodňáčku musíte nějak matku přidat a to většinou klíckou a začnou další problémy. Doporučuji si přečíst zajímavý článek o ztrátovosti při chovu matek od maďarského včelmistra Zoltána Faluby, který i když je to hodně dlouho, způsobil svého času u chovatelů slušný rozruch. Prostě ušetřím oplodňáčkem pouze trochu včel a nic jiného, jinak samé nevýhody. Kdežto odělky do styrodurových plemenáčů sekáte jak Baťa cvičky a spolehlivost přidání do nových úlů má hodně blízko ke 100%. Jinak i já pozoruji, že na krmítkách žádný velký cvrkot není. Nejsou sýkorky a nějak záhadně zmizely straky, kterých vloni bylo hodně. Prostě příroda, každý rok je jiný. Zdraví R. Stonjek

No u nás / okolí Milevska, cca 420 m.n.m. / sýkorky zatím "fungují" normálně. Ráno jsem dosypal krmítko a už bude pomalu prázdné. Je pořád kolem pohyb. Sýkorky koňadry, modřínky, nějaká babka nebo uhelníček. Tyhle dvě si možná z dálky pletu. Nějaký ten zvonek, pěnkava.

DObrý den, p. Stonjek, souhlasím s vámi, navíc ještě v plemenáči poznáte, jak se matka chová, jak klade, jak se chovají včely, jak oddělek sílí, jaké jsou vlastnosti včel, bodavost, stavební pud-stavba mezistěn atd
Zdraví P.S

U nás spousty sýkorek (někdy i přes 20), ale jenom koňadry. Sem tam 2-3 vrabci a pak už nic. Žádní kosi, hýli, zvonci, brhlíci. Strak v okolí hodně. Ty se všude nadměrně přemnožily a jistě decimují populce zpěvného ptactva. Škoda.
Zdraví Kornienková
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jantar <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: S?kory
> Datum: 17.2.2010 09:04:35
> ----------------------------------------
> Krmím taky i když škodí u včel....zaklepou na česno a
> čekají...nejzvědavější včelka to odnese....holt příroda,v létě nám včelky
> sbírají i krásné vlaštovky.....na krmítku máme asi 6 koňader,3
> modřinky----ty       u včel ještě drze pohvizdují a smějí se mi...dále 2 babky
> a dokonce 1 uhelníček,krmím proto aby nechodily na včely ale nevím jestli
> je právě k nám nepřilákám....je to boj..
>
>
>

Prostě
> ušetřím oplodňáčkem pouze trochu včel a nic jiného, jinak samé nevýhody.
> Kdežto odělky do styrodurových plemenáčů sekáte jak Baťa cvičky a
> spolehlivost přidání do nových úlů má hodně blízko ke 100%. Zdraví R. Stonjek
>

Pane Stonjek mate tedy plemenace s oddelitelnym dnem, na kolik ramku? A pochopil jsem spravne ze jimi menite matky? Polozite na nastavek produkcniho a zbytek nastavku zakrejete?

Takto by se mi to libilo, protoze jinak zas musite premyslet jak plemenac zuzitkujete - cili prendat do nastavku nebo je zimovat ve vice plemenacovych N a prendat na jare.

Sekce maji sve uskali ale i tak si myslim, ze pro zacatecnika na vyzkouseni chovu matek nejjednodussi zpusob, bez velkych nakladu na vybaveni, vim ze plemenac se musi hodit kazdemu ale vysvetlujte jim to :-)
V sekcich je problem kdyz se dari, protoze pak se dve vcelstva museji rozendat a to je pak problem se zaletanym osazenstvem. Pokud je lze odvezt jinam problem je mensi. Pokud se nedari tak se vytahnou prepazky a je to.

T.H.

ZU Praha valna hromada Poprve predlozeno ke schvaleni kolik z ceny cukru pripadne fondum,ze 100kg cukru=15Kc. Prazska zupa chce svymi navrhy diktovat ostatnim,Gotwald apeloval na ostatni aby projevy prazske zupy byly znemozneny. Zprava o Medokomisi vic zamlzuje nez informuje: ZU vynalozilo kolik?Svaz 140000 Kc. Pozadavek aby se o med take z jinych oblasti republiky starala?.Prosperita Medokomise za cenu dovozu lacineho slovenskeho ,podkarpatskeho medu na ukor ceny vykupu jsou pro prazske vcelare zcela neprimerene. O.Brenner zvolen za clena predsednictva vetsinou hlasu.Ze 419 hlasovalo 290.Proti bylo agitovano,vyhrozovano,mluveno o skudci.

ZU Brno valna hromada ve Zline...pripis F.Adamce aby zrizena komise pro stavbu spol.domu,zachovani mimoradnych prispevku z cukru a zrizeni fondu.Soudek a Calabek referuje o smirovackach(spolek-ZU Brno)v Praze ktere se neuskutecniliy.Zprava revisoru uctu Kudlicka a Hrudy.Kudlicka nebyl povolan jako nahradnik a proto se vezmou v uvahu od Hrudy.(Jihlavsky spolek vyloucil p.Hrudy)

ZU Brno Stanovy byly schvaleny komisi,nesmi se na nich nic meniti poze zmeny narizene uradem.K.Hruda zada za vylohy pravnika u soudu 800Kc. Spolek Brno zada aby jim byla dana rozhodnuti valne hromady .A.Horcica odvolavaje se zakona o ochrane cti zada uverejneni zapisu valne hromady
Spolek Brno mimoradna valna hromada.Zprava z val.hromady ZU o vylouceni spolku, Usneseno aby se predeslo rozkolu,zaplatit diferenci za cenu cukru r.1933.Tim zustane brnensky spolek ve svazku se ZU.Doufejme ze se vzajemny pratelsky vztah zase utvori.

SVAZ Sjezd v Karvine koslave 30let trvani ZU ve Slezsku. Navrh kandidatky po delsi debate souhlasi vsichni.Nic nemenit. Navrh Ferdinanda k verifikovani protokolu aby nebyl cten byl schvalen.(dr.Soudek: manifestacni schuze-nejmene vhodna pro sjezdove konani)

Vseslovansky vcelarsky kongres v Belehrade. clanek O.Brennera :
..do nedele si nas nikdo nevsimal.Nemile dotceni uplnym nezajmem o ucastniky kongresu. SVAZ Jugoslavskych Vcelarskych Druzstev v cele s Dordevicem poradajici kongres. ma oposici:
SVAZ Vcelarskych Zadruh v Jugoslavii v cele Dimitrivicem...ktery pozval p.Brennera i s choti na caj do sveho domu.Vancura sel z pozvankou za predsedou Kongresu co tomu rika? Bylo dutklive doporuceno,nejiti nikam. Ihned vyvinuta akce,aby se pozvani odmitlo.Za vsechny napsalo se hromadne odreknuti a vydan zakaz caje se zucastniti.Zajimave ze pred domem stala varta z Kongresu a vracela ucastniky.Prosel Brenner a Racek.Uvitani bylo srdecne,projevili radost.Cesti delegati navstivili peodejnu-ZADRUH- a zcela pochopitelne se zajimali o ucelnou organisaci odbytu medu

Praha Zupni medovi duvernici najemce Medokomise p.Cermak si stezuje na spatne obchody.Do podniku uz dal cele veno svych deti a kdo mu to vrati ? zamestnanci mu kradli,proto je nucen vesti podnik cleny sve rodiny.Dalsimi skudci jsou clanky o medovem trhu.Navrhuje aby autor byl stihan soudne a vyloucen z org.vcelarske.

ZU Brno Calabek zada aby konecne bylo provedeno vylouceni brnenskeho spolku-12hlasu pro,2hlasy proti vylouceni.Brnrskemu spolku se povolije jeste 14dnu.Brnesky spolek zada sdeleni,zda vsecky spolky budou nuceny prijati nove stanovy ?

ZU Praha projednan clanek O.Brennera o Belehradu.Jednohlasne odmita a odsuzuje jak obsah,tak i zpusob.Vybor vyslovil politovani ze porusil kazen potrebnou v nasem organisacnim zivote.
Hospodar Brenner objevil opis smlouvy Cermaka a jeho spolecnice Kulmanovou,v niz jest jejich soukromy podnik-MEDOKOM- oznacen -MEDOKOMISE ZU Praha-To bude mit za nasledek placeni jejich soukromych dluhu ZU Praha.podepsany tajemnikem Vyletou 12.7.1934 a nikomu se nezminil !

Kdysi jsem měl jednu sýkorku ochočenou, lítala si pro krmení takměř z ruky v létě i v zimě (semínka, sekané oříšky, slyšela na jméno Pepík ...). Tedy setrvala, nemigrovala, asi jsme spolu měli "osudovou" vazbu :-). Někde jsem četl, že nemigrují všechny. Nicméně: jakkoli mohou škodit i našim včelám, vše mnohonásobně vrátí jakožto jistá zdravotní policie hledáním larev, červíků a housenek rozličných druhů, jichž dokážou konsumovat neuvěřitelné množství. Proto mi letos bylo po nich docela smutno. Ale dnes ráno se objevily! (Dolní Mže, dle některých Berounka).
Sejkorkám zdar!
Jiří


Jiří Svačina (90.176.41.107) --- 17. 2. 2010
Re: Sýkorky a ti druzí ptáci (41131)

Sýkorky, které jsou u nás v létě, odlétají na zimu na jih
(do Itálie,Španělska, a ty,které jsou tu v zimě, se k jaru
vrací do Polska,Skandinávie...

Jantar (87.249.136.69) --- 17. 2. 2010
Sýkory

Krmím taky i když škodí u včel....zaklepou na česno a čekají...nejzvědavější včelka to odnese....holt příroda,v létě nám včelky sbírají i krásné vlaštovky.....na krmítku máme asi 6 koňader,3 modřinky----ty u včel ještě drze pohvizdují a smějí se mi...dále 2 babky a dokonce 1 uhelníček,krmím proto aby nechodily na včely ale nevím jestli je právě k nám nepřilákám....je to boj..

Odělitelné dno nemám, považuji to za komplikaci, celý obsah přendám do spodního nástavku plemenáč na to vyklepnu a nasadím zbytek a hotovo. Když zabiji starou nebo špatnou matku je to na 100%, když ji nenajdu a nechám to na včelách tak je to tak na 70 - 80 %. Výhodou je že matky jsou hojně rozkladené a to o mnohém vypovídá. Jestli někdo pozná kvalitu matky na zakladeném srdíčku tak já ne. Poznám jí ale mezi 20 plemenáči, kdy mohu porovnávat. Když ovšem někdo tvrdí že oplodňáček to je špičková kvalita, proč je tolik matek po úspěšném přidání měněno TV??? V plemenáči navíc mohu vychovat několik matek po sobě atd. Prostě co včelař to názor, není marné vše vyzkoušet a vybrat to, co mě vyhovuje nejlépe. Zdraví R. S.

U nás na Chrudimsku asi 350 m n.m. je sýkorek taky dost. Spíš vrabců je méně. Normální obilí moc neubývá.
Tonda

>No u nás / okolí Milevska, cca 420 m.n.m. / sýkorky zatím "fungují" normálně. Ráno jsem dosypal krmítko a už bude pomalu prázdné. Je pořád kolem pohyb. Sýkorky koňadry, modřínky, nějaká babka nebo uhelníček. Tyhle dvě si možná z dálky pletu. Nějaký ten zvonek, pěnkava.

"A zase: vemu nastavek, udelam si dve sololitove prepazky, do mezidna nabusim 4 listy,tak aby jsem rozdelil nastavek na tri sekce, vyvrtam do mezidna dve cesna, treti je v nastavku a uz nepotrebuju vymyslet oplodnacek, mam tri plemenacky ala Liebig... Jediny co je navic jsou dve prepazky, ostatni zustava plne funkcni na produkcni vcelstva."
No, já vyhážu z starého zadováku skladované plásty nebo jiné skladované věci, vyčistím a můžu dávat plásty coby oddělek. A když si dám trochu práci s těsnou přepážkou místo mřížky mezi plodištěm a medníkem, mám z jednoho zadováku dva oddělky. A taky je rozdíl přendávat 2 - 3 plásty z oddělkového úlku nebo sekce do celého jednoho nástavku, kde i když počkám, dokud není oddělek na třech plástech doslova přeplněn včelami a matka už nemá kde klást, stejně po přendání do celého nástavku oddělek obsadí jen pár plástů, trpí šokem z nadbytku prostoru a jeho ochrana proti vyloupení je, dokud nezesílí, 14 dní až měsíc, minimální. Zatímco v zadováku oddělky postupně plynule rozšířím na 10 nebo 11 rámků, kolik se vejde do plného jednoho nástavku, počkám, až je včely obsadí a plně zaplodují. A potom ty obsazené rámky jen nahážu do nástavku. Když to udělám šetrně a nástavek hned potom odvezu na jiné stanoviště, zůstane mi tam i většina létavek. Potom stačí za pár dnů podstavit jen další nástavek s plásty a při dostatku sladiny je za další 2 - 4 týdny v podstatě plnohodnostné včelstvo.
Co se týká oplodňáčků použil jsem nevhodný termín. Neuvědomil jsem si, že oplodňáček znamená přidání matečníku před vylíhnutím, viděl jsem jen znatelně menší spotřebu včel. To, co se chystám vyzkoušek, bude tedy minioddělek, kde se pro výrobu matky použije jen poměrně malý výřez voští s plodem a k tomu odpovídající množství včel, ne celý nebo celé plásty s plodem plně obsazené včelami.

Diky, velmi zajimave, hlavne myslenka o TV, takto jsem o tom nikdy nepremyslel. Jednu chvili jsem si dokonce rikal, ze neco asi delam blbe, protoze mam velmi malo viceletych F1 - vetsinu mi proste vymeni TV. Timto se nezbavuju odpovednosti vim dobre, ze u me je to i rukama :-)

Ja ted vyrobil styrodurove plemenace jako nastavky - dno plem. nastavek viko - hlavne pro moznost zimovani ve vice plem. nastavcich, ala p. Krapka. Uvidime jak to pujde, tesim se, hlavne jsem zvedav zda styrodur olepeny drevem na dosedacich plochach vice odola kusadlum vcel... Jestli ne tak jdu definitivne od nej nebo se zeptam na nejaky spolehlivy typ.

Ja jsem si prave myslel z toho co jsem cetl, ze mate oddelitelne dno u plemenacu a tak plemenac posadite na produkcni vcelstvo (slo by treba pres mezidno s dirou velikost plemenace) a ze takto menite matky. Slo by to nebo tam vidite nejaky problem co ja si zatim neuvedomuju takhle od stolu? Mozna by presly dolu dobrovolne mozna by je bylo po case nutne dolu sklepnout?? Je otazka co je pro nas vyhodnejsi, chtel bych se vyhnout prendavani ramku...

T.H.

> Odělitelné dno nemám, považuji to za komplikaci, celý obsah přendám do
> spodního nástavku plemenáč na to vyklepnu a nasadím zbytek a hotovo. Když
> zabiji starou nebo špatnou matku je to na 100%, když ji nenajdu a nechám to
> na včelách tak je to tak na 70 - 80 %. Výhodou je že matky jsou hojně
> rozkladené a to o mnohém vypovídá. Jestli někdo pozná kvalitu matky na
> zakladeném srdíčku tak já ne. Poznám jí ale mezi 20 plemenáči, kdy mohu
> porovnávat. Když ovšem někdo tvrdí že oplodňáček to je špičková kvalita,
> proč je tolik matek po úspěšném přidání měněno TV??? V plemenáči navíc mohu
> vychovat několik matek po sobě atd. Prostě co včelař to názor, není marné
> vše vyzkoušet a vybrat to, co mě vyhovuje nejlépe.               Zdraví
> R. S.
>
>
>

No, já jsem měl trochu černé svědomí, protože letos jsem se dost vykašlal na krmení, jen nějaké lojové koule z zbylého loňského zrní a sádla, a ptáci mně na rozdíl od předchozích let na zahradě dost vymizeli. Sem tam nějaký asi kos, pár sýkorek nebo velikostí podobných ptáčků, neměl jsem možnost je dobře prohlídnout. Kosové jsou u nás asi přemnoženi a nedávají si moc pozor, protože jsou nejčastější úlovky predátorů, soudě podle peříček na sněhu. Na podzim dokonce mně na zahradě ulovil kosa jakýsi dravec, snad jestřáb? . Bouchlo to do okna, za kterým píšu na PC a když jsem vyhlédl, 3 metry od okna na zemi dravec trhal kosa... Když jsem vyšel ven, tak s ním odletěl...
Zajímaly by mě recepty na lojové koule. Já do nich dávám zob pro hmyzožravé ptáky, to doplňuji tím, co dům dá, slunečnicí, mákem, obilnými vločkami, pšeničným šrotem, případně i v přírodě nasbíranými semeny. "Lůj" míchám z vyškvařeného vepřového tuku ( je levný a přírodní), levného stolního oleje ( je nejlevnější a v mrazech ve směsi i tuhne) a stoprocentním ztuženým pokrmovým tukem, ten při vyšších teplotách dodává "loji" tuhost. Jako celek to vychází poměrně levně a přitom účel to plní. Směs naleju do plastových kelímků, nechávám ztuhnout, vyklopím a v síťkách zavěšuji na stromy.

hlavne jsem zvedav zda styrodur olepeny drevem na dosedacich plochach vice odola kusadlum vcel...
---------------------------
Se styrodurem mám velmi špatné zkušenosti.Co nerozežrali vigorky,to v zimě rozklovali ptáci a všude jen hromada bordela.Styrodur už nechci ani vidět. Musím,ale taky říct že nepoužívám žádnou povrchovou úpravu styroduru.
Zdraví Pepek

>po přendání do celého nástavku oddělek obsadí jen pár plástů, trpí šokem z nadbytku prostoru a jeho ochrana proti vyloupení je, dokud nezesílí, 14 dní až měsíc, minimální. Zatímco v zadováku oddělky postupně plynule rozšířím na 10 nebo 11 rámků, kolik se vejde do plného jednoho nástavku, počkám, až je včely obsadí a plně zaplodují. A potom ty obsazené rámky jen nahážu do nástavku.<
------------------------------------------------------------
Mám tuto zkušenost a dávám ji do placu:
Po veškerém dlouholetém laborování s oplodňáčky, sekcemi a plemenáči, nyní používám styrodurové plemenáče na 5 rámků. S těmi potom zacházím jako s nástavky a rozšiřuji na 10 až 15 rámků nad sebou. Co nezužitkuji v létě nebo na podzim, ponechám do jara kdy tato včelstvíčka přijdou vhod mě i kamarádům. S vykusováním styroduru nemám problém. Čím hustější (těžší) Styrodur, tím méně chti na vykusování. Používám nátěr Eternexem a uvnitř i rozpuštěným voskem.

Ještě poznámku: Dříve, před Styrodurem, jsem taková včelstvíčka zimoval v jednom nástavku nad mateří mřížkou. O tom jsem psal již v předloňském roce. Je to však zbytečné. Ve styrodurových nástavkových úlcích dokáží přežít bez újmy i letošní zimu a jsou v případě potřeby mobilnější. Za Styrodur ve včelařství uděluji tvůrcům "Nobelovu cenu" ;o).
JK

Moc tomu prvnímu odstavci nerozumím ,ale jestli se pokoušíš rozmnožovat F1 tak zaapomeň na velký úspěch. Dochází k rozpadu vlastností pokud nebyly insiminované

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Oplod???ek nebo plemen???
> Datum: 17.2.2010 12:18:31
> ----------------------------------------
> Diky, velmi zajimave, hlavne myslenka o TV, takto jsem o tom nikdy nepremyslel.
> Jednu chvili jsem si dokonce rikal, ze neco asi delam blbe, protoze mam velmi
> malo viceletych F1 - vetsinu mi proste vymeni TV. Timto se nezbavuju
> odpovednosti vim dobre, ze u me je to i rukama :-)
>
> Ja ted vyrobil styrodurove plemenace jako nastavky - dno plem. nastavek viko -
> hlavne pro moznost zimovani ve vice plem. nastavcich, ala p. Krapka. Uvidime
> jak to pujde, tesim se, hlavne jsem zvedav zda styrodur olepeny drevem na
> dosedacich plochach vice odola kusadlum vcel... Jestli ne tak jdu definitivne
> od nej nebo se zeptam na nejaky spolehlivy typ.
>
> Ja jsem si prave myslel z toho co jsem cetl, ze mate oddelitelne dno u plemenacu
> a tak plemenac posadite na produkcni vcelstvo (slo by treba pres mezidno s dirou
> velikost plemenace) a ze takto menite matky. Slo by to nebo tam vidite nejaky
> problem co ja si zatim neuvedomuju takhle od stolu? Mozna by presly dolu
> dobrovolne mozna by je bylo po case nutne dolu sklepnout?? Je otazka co je pro
> nas vyhodnejsi, chtel bych se vyhnout prendavani ramku...
>
> T.H.
>
> > Odělitelné dno nemám, považuji to za komplikaci, celý obsah přendám do
> > spodního nástavku plemenáč na to vyklepnu a nasadím zbytek a hotovo. Když
> > zabiji starou nebo špatnou matku je to na 100%, když ji nenajdu a nechám to
> > na včelách tak je to tak na 70 - 80 %. Výhodou je že matky jsou hojně
> > rozkladené a to o mnohém vypovídá. Jestli někdo pozná kvalitu matky na
> > zakladeném srdíčku tak já ne. Poznám jí ale mezi 20 plemenáči, kdy mohu
> > porovnávat. Když ovšem někdo tvrdí že oplodňáček to je špičková kvalita,
> > proč je tolik matek po úspěšném přidání měněno TV??? V plemenáči navíc mohu
> > vychovat několik matek po sobě atd. Prostě co včelař to názor, není marné
> > vše vyzkoušet a vybrat to, co mě vyhovuje nejlépe.               Zdraví
> > R. S.
> >
> >
> >
>
>
>

Dobrý den, mám včelstva zazimovaná v jednom nástavku 39x30 a na podzim jsem je shora neuteploval. Kdy je uteplit z jara? Již teď, nebo počkat až na později? Jsem začátečník. Díky

> Moc tomu prvnímu odstavci nerozumím ,ale jestli se pokoušíš rozmnožovat F1 tak
> zaapomeň na velký úspěch. Dochází k rozpadu vlastností pokud nebyly
> insiminované
>
> pepan

Slo o to ze koupis F1, prijmou ji ale druhy rok ji vymeni. To se mi stava. A o tom psal p. Stonjek jestli jsem to spravne pochopil.

Chov z F1 e halt nejisty to vim a pocitam s tim.

T.H.

F1 je jen na jedno použití nebo je nutné ji negativním výběrem ustálit. získáš tak vlastní linii podle svých představ.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Oplod???ek nebo plemen???
> Datum: 17.2.2010 14:35:36
> ----------------------------------------
> > Moc tomu prvnímu odstavci nerozumím ,ale jestli se pokoušíš rozmnožovat F1
> tak
> > zaapomeň na velký úspěch. Dochází k rozpadu vlastností pokud nebyly
> > insiminované
> >
> > pepan
>
> Slo o to ze koupis F1, prijmou ji ale druhy rok ji vymeni. To se mi stava. A o
> tom psal p. Stonjek jestli jsem to spravne pochopil.
>
> Chov z F1 e halt nejisty to vim a pocitam s tim.
>
> T.H.
>
>
>

"Dobrý den, mám včelstva zazimovaná v jednom nástavku 39x30 a na podzim jsem je shora neuteploval. Kdy je uteplit z jara? Již teď, nebo počkat až na později? Jsem začátečník."

Teď není doba pro zásah do včel, včely budou mít hodně plné výkalové váčky a je riziko, že zásah spustí kálení v úlu až kolaps. Je vhodnější s jakýmkoliv zásahem počkat až po prvním proletu a vyprášení včel. Ale i tak to bude zbytečné, dokud včely někdy v březnu nezačnou více plodovat. Může to být i škodlivé, pokud se teď uteplí , podnítí to včely k většímu plodování a později, pokud se zase ochladí a přijdou mrazy, přijde větší plodování včelám draho.
Otázka je, co znamená "shora neuteploval" Pokud to znamená aspoň 1 - 2 cm filcu nebo polystyrenu, hadrů, papírové vlnité lepenky atd, je to v pořádku a v březnu je vhodné uteplení zvětšit na 5 - 10 cm. Pokud to jen 3 milimetry sololitu nepo podobné, včely dostaly přes zimu zabrat, doporučil bych přece jen okamžité dodatečné zateplení.
Ale spíš důležitější než vyřešit teplo je při jarním plodování vyřešit vlhkost. Uvnitř úlu by se měla trochu srážet, aby včely pro ni nemusely ven, ale zas ne moc, aby toho v úlu moc neplesnivělo. Je to kombinace igelitové fólie na strůpku nebo pro vlhkost propustného strůpku třeba z toho filcu plus kombinace zavřeného nebo otevřeného očka plus volné nebo zakryté síto ve dnu, to je třeba časem doladit na konkrétní úl a podmínky.

No já píšu pouze to, co mám vyzkoušeno a tudíž to pak mohu v nějaké následující diskuzi ustát. Jelikož s plemenáči s odělitelným dnem nemám zkušenosti, opravdu nevím. Rozšiřovací nástavky ala Pepa K. si chci vyrobit už řadu let, ale není čas. Styrodur je lepší než polystyren, ale stojí li vám na zemi v trávě, což je nejlepší prevence proti vyloupení, žerou ho i když méně včely zevnitř a zřejmě mravenci zvenčí. Takže plemenáč je po cca 5 letech zralý na menší opravy. Epoxy z pilinami a vyžraniny se vylejí a je to. Samozřejmě styrodurové polonástavky si umím představit, mám jich cca 10 na zkoušku ale nelíbí se mi, jsou příliš zranitelné. Samozřejmě nástavky mají dolní a horní dřevěný rám a jsou napuštěné nátěrem. Navíc si stále myslím, že hladové lesní ptactvo a mravenečkové se na nich rychle podepíší.To s timi TV je normální jev, nově přidaná matka zaklade pár plástů včelky ji zlikvidují a na jejím plodu založí matečníky. Takže přes všechnu péči kterou chovu věnujeme produkujeme ne malé % zmetků a přitom to na těch matkách vůbec není vidět.Naproti tomu matky z nouzových a rojových matečníků tyto problémy nemají. Rovněž i matky založené na očkách vyřezaných z plástů jsou na tom daleko lépe, ostatně staré články ve včelařské literatuře to jenom potvrzují. Takže co s tím??? No to bych také rád věděl!!! Zdraví R. Stonjek

Pro úspěšné naplnění semenného váčku spermiemi je přítomnost a správná péče včel nutná (ale to neznamená, že k tomu musí být přítomno několik tisíc včel)! Zdráhám se problematiku chovných úlů zobecňovat a zjednodušovat tvrzením, že matky z oplodňáčků jsou méně kvalitní. Neznám žádný relevantní argument pro toho okázalé tvrzení. Tichá výměna, ztrátovost, nekvalitní oplození… to všechno jsou záležitosti, jež mohou být ovlivněny spousty faktory, které s oplodňáčkem jako takovým nemusí mít přímou souvislou. Např. tichá výměna může souviset se špatným přidáním matky, ztrátovost se špatným rozmístěním oplodňáčků, nekvalita se špatnou konstrukcí oplodňáčků, špatným zdravotním stavem včel (nosema se sama od sebe z ničeho nic neobjeví), špatnou hygienou atd.

S pozdravem M. Václavek

PS

Před pár týdny mi v hlavě vznikl prototyp multifunkční chovatelské soustavy, sekci na běžný rámek, kterou lze uzpůsobit na přidávací klícku nebo izolátor, nebo v ní lze po oplození stávají bez komplikací odchovat matku další, či se v ní dá přechovávat záložní matka. V březnu si to vyrobím a v dubnu si s tím začnu „hrát“.

Proč jdu do takových „krkolomností“? Protože budu tvořit o polovinu méně oddělků, zato silnějších a stálejších, a protože chci mít neustále dostatek záložních matek levně „uskladněných“ pro případ potřeby, přitom zároveň pohotově a snadno přidatelných do jakéhokoliv včelstva, nezávisle na roční období.

//\/\\//

medovina

Zdá sa mi, že tu si pletieme pojmy "panenský vosk" a "panenský plást".
Hľadal som v literatúre (V. Križan - 1000 otázok a odpovedí zo
včelárstva, Ing. V. Čavojský - Včelárstvo, Veselý a kolektiv -
Včelařství... atď.) a dopracoval som sa k tomuto záveru.

1. panenský vosk je vosk, ktorý vyprodukovali včely z vlastnej
produkcie, bez prídavku vosku zo staršieho diela a je BIELEJ FARBY!!!.

2. Panenský plást je plást,ktorý ešte nebol zakladený plodom. Je zväčša
žltej alebo slabožltej farby. (Tu nie je daná podmienka, aby bol z
panenského vosku.)

Do tretice ešte tu máme aj "panenský roj", ale ten s voskom nemá nič
spoločné.

Veel

Kdy je uteplit z jara? Již teď, nebo počkat až na později?
--------------------
Taky jsem tomu věřil. Pak jsem ale vyzkoušel to nebrat tak vážně a nezjistil významné rozdíly.

Strop by měl být podle mě uteplený asi jen o 20% víc jak stěny.

Polystyren - to je problém, žraly mi to myši, mravenci a těžko se to likvidovalo - tedy zničené desky.
Když někdy ulítlo víko, strašilo to někde zafoukané v lese atd.
Mám k dispozici silný karton (vlnitou lepenku) a na tu jsem přešel. Snadno se likviduje - stači zahrabat do hromady listí, a tepelně podle mě stačí.
Ale stejně tak nechávám někde pod víkem z 15mm dřeva mezidno ze sololitu a taky v pohodě.
A v dobách, kdy jsem neměl dost vík atd., jsem měl některé včely přikryté jen plechovou šablonou na igelitu, a včely se nijak neodlišovaly v rozvoji.
Dokáží dokonale uchovat teplo v uličkách.

Viz dokončení seriálu od Ing. Holuba v posledním MV.
Na včely nemáme ani s nejlepší klimatizací. :-)

Karel

Včely "padnutú" sladinu - med alebo sirup ako aj propolis vynášajú späť
na plásty.
Veel