Archiv Včelařské konference

Lidi zlatý!
Prosím za prominutí.Normálně myslím a nikoliv mislím.
Standa

Chci včelkám sebrat nějaký plástový pyl a vypichování se mi nezdá jako nejlepší způsob, jak to udělat. Doufám, že to není jediná možnost a že někdo má nápad nebo zkušenost.
Prosím, poraďte.

Mám dojem , že jeho příspěvky jsou plné rozporů

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Norsk? zimov?n?.
> Datum: 28.1.2010 14:31:58
> ----------------------------------------
> Pavel Streit napsal:
> >Proto léčím, léčím a léčím, a vše mám na panens.díle
> ..........................
>
> Poslyš, zkus mi toto vysvětlit:
> Na začátku jsi psal, že jsi nějaká pokusná včelstva celý rok neléčil a u
> vigorek jsi měl 0 roztočů, u singrovek 200. Že bys tedy vůbec při metodice
> noského zimování léčit nemusel.
>
> To je dost v rozporu s tím co jsi nasal v předešlém příspěvku: léčím léčim
> léčím - kvůli sousedovi.
>
> Jak to tedy je?
>
> Radek Krušina
>
>
>

Buď mu včely uhynou, nebo tam přijede,uvidí že dvaúly prázdné, obere ty své žebráky a dva rámky hodí do prázdných a více je mu to jedno.Nebo má prázný úl a do něj se mu nastěhuje ten zalítlý. Již mnoho let tam má třináct včelstev, Před třemi lety mu 11 padlo, něco mu zpět od někud dolítlo, něco rozmnožil.Začarovaný kruh, takže to je do chocholouškova.Zdraví P.S

Slyšel jsem něco o mletí plástu na mlýnku, ale neznám způsob oddělení pylu od vosku a košilek.

p.Josef.To se mýlíte, pokud si přečtete všechny moje příspěvky, co jsem tu napsal, zjistíte, že píši pořád stejně, akorát jsme jich o této metodě napsali všichni tolik, že už pomalu nevíme, co kdo napsal.že nám z té vzrušené diskuse málem vyhořeli počítače.Já si hlavně pamatuju že jsem se ošklivě kvůli tomu chytl s p.Pazderkou a Turčánim. Pak se přešlo na Odlehčenou diskusi, protože buď by nám vyhořeli naše počítače, nebo naše hlavy, ani jedno za to nestojí.Zdraví P.S

To je jedno,já také občas píšu hbitý po B s tvrdým Y a taky žiju. Nebo jsem tam ve škole napsal oboje aby si češtinářka mohla vybrat. Když se mě ptala, proč to u tohoto slova dělám, tak jsem ji řekl, že je demokracie, konkurence, má na výběr, za socialismu bych ji napsal jedno a hotovo. Zdraví P.S

Pavel IN napsal:
>1/ Pár zárodků moru nezjistitelných laboratorním vyšetřením se asi opravdu najde (teda vlastně nenajde, protože to běžným vyšetřovacím postupem nejde) v každém včelstvu.
...............

Pokud se nenajde, potom tam spíš nejsou než jsou.
Podle přednášky Ing. Titěry, pokud si dobře pamatuji, víc jak 95% našeho území je bez moru, a na převážné části našeho území po dobu, kdy si to někdo pomatuje, mor nebyl.
Protože spory moru vznikají jen v klinicky nemocných včelstvech, a tam kde klinicky nemocná včelstva nejsou rychle mizí, je podle mě pouze otázka víry proti rozumu věřit, že spory jsou všude.

Je to sice pouze akademická debata, protože spory v nezjistitelném množství nemohou vyvolat onemocnění, ale bohužel se tímto nepotvrzeným argumentem operuje proti radikálnímu likvidování klinicky nemocných včeltev.

Neutratit klinicky nemocné včelstvo je podle mě nesmysl, protože působíme proti přírodnímu výběru. Smetením takov0ho včelstva na mezistěny zachraňujeme něco, co by příroda sama vyřadila. (něco jiného je dělat to preventivně)

Otázkou je, zda by nebylo moudřejší pálit pouze klinicky nemocná včelstva a ta včestva na stanovišti, která neonemocněla, nepálit - je možné že mají cenné obranné mechanismy.
Ale taky je možné, že se tím nemoc u většiny jen oddaluje.

Kdo neohlásí mor veterině a pouze přemete, je podle mě nezodpovědný a zadělává na problém v celé oblasti.

Radek Krušina

No vidíš já jsem z prostějovska kde se mor točí stále dokola Jsem již 8 let v ochranném pásmu. Přitom se veselo pálí. Dělají se plošná vyšetření na mor a začalo se i spálením stanovišť kde mor ještě klinicky nepropukl. Jsou v okrese jen 3 vesnice bez pásma. Přitom mor tu je stále.
Já to zase vidím jinak Za posledních 100 let se včelařství velmi změnilo Úplně zmizelo klasické selské včelaření kde co úl to originál každý měl jinou rámkovou míru a hlavně bylo jich pár na stanovišti My jsme chov zracionalizovali jednotnou míru na stanovišti s několika násobně větším počtem úlů stejné konstrukce Nedokážeme pak díly a rámky umístit na stejné místo a několikrát do roka to precisně promícháme. To nám to pak mor bují!
Ale to ještě není všechno: svojí honbou za vyššími výnosy včelstva šlechtíme , léčíme a pálíme Těmito postupy se včelstva stávají méně odolná a my pak ještě , Bůh nás potrestej, spálíme na stanovišti ty dokázali odolávat tlaku infekce co nejdéle. Zrovna tak jakékoli zachraňování spojování slabochů a nevhodně se na zimu usazených včelstev je ta největší blbina. Když za přirozenou ztrátu se považuje 10% stavu tak raději to procento ještě zvyšme brakováním nevyhovujících.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Norsk? zimov?n?.
> Datum: 28.1.2010 14:50:50
> ----------------------------------------
> Josef Menšík napsal:
> V prvé řadě si musíš uvědomit, že neexistuje jediné včelstvo kde by se
> zárodky moru nenašly.
> ...............................
>
> To je zřejmě nesmysl, i když jsou včelaři, kteří tomu věří.
> V každém případě nedávno ve včelařství vyšel článek Víta Marady o moru na
> Hodonínsku.
> Když si to krátce připomeneme:
> - na Hodonínsku byla na několika místech objevena klinicky nemocná včelstva
> a spálena
> - plošným vyšetřením měli byla podle množství spor původce moru vytipována
> ohniska a dohledána a spálena další klinicky nemocná včelstva.
> - Po vyhledání a spálení všech nemocných včelstev, původce moru na
> Hodonínsku velmi rychle mizel a v loňském roce podle článku, pokud si dobře
> pamatuji, už se PŮVODCE - SPORY MORU - VE VČESTVECH NENAŠEL.
>
> Z toho podle mě vyplývá následující:
> - původce moru ve měli neznamená mor, ale přítomnost morem nemocných
> včelstev v okolí
> - po dohledání a zlikvidování klinicky nemocných včelstev se koncentrace
> spor a tím i infekční tlak snižuje.
> - Pokud už neonemocní další včelsva, původce rychle mizí až není součsnými
> metodami detekovatelný.
> - Spory však mohou přežívat na starých úlech a vybavení z nemocných
> včelstev, takže existuje možnost znovuvypuknutí nákazy při jejich použití.
> - V oblastech, kde v posledním století mor nebyl, zřejmě žádné spory moru
> ve včelstvech nejsou.
>
> Radek Krušina
>
>
>

U moru snad Ale varoáza není domácího původu a nemá přirozeného nepřítele Proto to není tak jednoduché navíc jí lépe vyhovuje naše včela


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Norsk? zimov?n?.
> Datum: 28.1.2010 15:14:04
> ----------------------------------------
> Souhlasím s tím do puntíku.Ale co s mým sousedem, tady je zakopaný pes, ZO
> to neumí nebo nechce řešit a KVS se k tomu doteď postavila jak postavila.
> Přitom jsme 1 km od VUVC Kývalka.V únorovém čísle včelařství je článek"boj
> s morem včelího plodu",odstavec "Fungující základna"Když to skrátím. Je to
> ZO Tovačov v okrese Prostějov, je to okres s výskytem moru.Vpřilehlých ZO
> se oběvuje mor a ochranná pásma zasáhnou i část tovačovské ZO, dál se však
> nešíří.Předseda sám provádí u všech včelařů léčení aerosolem a má všechny
> včelaře pod kontrolou.Lajdácké včelaře tam nestrpí.
> Proč to tedy někde funguje a jinde ne, odpovím je to v lidech něco navíc
> pro ten svůj obor a včely udělat.Proto je ve včelařství takový binec a jak
> to řekl p.Pazderka myslím si také že valná skupina včelařů neumí ani léčit
> a většina pokud léčí tak nepoctivě a proto se tu ty nemoci pořád opakují.
> Jak jsem napsal do včelařství: Kdyby všichni včelaři dělali a léčili jak
> mají, nemoci a jejich šíření bychom rychle dostali pod kontrolu
>
>
>

afa

eeeeeeeeeeee

nevím nic

Kdo z vás najde ony významné změny v této vyhlášce? (viz článek na www.vcelarstvi.cz). Já jsem to pročítal, ale nic zásadně nového jsem nějak nepostřehl, připadá mi to jako dosavadní praxe (možná je to ale mojí nepozorností...).

možná ve vodě, že pyl klesne a vosk plave

Má, člověka. Pokud budou včelaři provádět plošně poctivě všechna léčení, budou chovat silná včelstva a budou obměňovat minimálně jednu třetinu díla za rok, dostaneme pod kontrolu mor i jiné nemoci. Pokud jsou včelstva v dobré kondici a sterilním prostředí, mohou lépe čelit varoa.Mám písemě dáno od p.Gruny, že zkoušel na varoatoleranci kmeny vigor,singer havlímky.Velmi špatně dopadly havlínky, nejvyšší práh varoatolerance měly vigory, proto je rozchovává.Já mám vigor také a mohu to potvrdit,mám ještě tři včelstva singer a ty mají varoatoleranci daleko nižší.
Zdraví P.S

"Pokud se nenajde, potom tam spíš nejsou než jsou.
Podle přednášky Ing. Titěry, pokud si dobře pamatuji, víc jak 95% našeho území je bez moru, a na převážné části našeho území po dobu, kdy si to někdo pomatuje, mor nebyl.
Protože spory moru vznikají jen v klinicky nemocných včelstvech, a tam kde klinicky nemocná včelstva nejsou rychle mizí, je podle mě pouze otázka víry proti rozumu věřit, že spory jsou všude. "

Spory moru skutečně vznikají jen v klinicky nemocných včelstvech, ale různými cestami se dostávají do zdravých. Diagnostická metoda používaná v Dole má určitý práh citlivosti a minimální koncentrace spor nedokáže odhalit - zjednodušeně řečeno, když budou v úle 2 spory, nikdo to nezjistí a včelstvo neonemocní. Proto připouštím, že spory moru mohou být v mnoha včelstvech, aniž by cokoli způsobily nebo byly odhaleny. Máte ale pravdu, že to zdaleka nebude všude. Zdrojem spor však nemusí být jen nemocné včelstvo, stačí volně přístupný med nebo obal od medu od nemocného včelstva.

S tím plně souhlasím.
Přidal bych ještě radikální změnu zemědělství - pěstování obrovských monokultur ošetřovaných stále novými a novými pesticidy.

Ahoj Stando, ano, jistě je to o pastvě.
Avšak mě osobně se nějaké větší vysazování asi vyhne, protože pozemky okolo mých včel mi neříkají pane, ale minimálně na vrby se chystám.
Pokud ty máš možnost vysazovat - jistě to nebude od věci.
Já se však výsledkem snůšky budu muset nechat překvapit.
Ať se daří, Libor.
------------------------------------------------------------
Standa napsal:
Libore!
Jsem sice jen začátečník,ale stále ve mě sílí přesvědčení,že
chci-li med,musí ty moje"holky" mít z čeho nosit.To znamená,podle
mě,že musím permanentně vysazovat
"Arboretum".Jak trefně poznamenal nedávno Gustimilian.Vždyť nemusím
sázet celé polesí.Stačí jen zajistit,aby měli pastvu
od III. do slunovratu.Chci-li jen med a pak je nakrmit cukrem.Chci-li
pro ně pastvu i na dobu kladení zimní generace,tak mám taky širokou
paletu použitelných rostlin.
Snad jsem na základě sledování konference a prostudování příslušných
publikací nedospěl k bludu.Co mislíte?
Standa.

>"Včely loupí v době kdy nejsou snůšky a pak musí být i na česnech loupících včel velmi rušno a ne aby byli v klidu"<
------------------------------------------------------------A nebo je na česnech pouze o málo zvýšený ruch, který může včelař považovat za objevenou pozdní snůšku. Druhý den je na česnech podezřele prázdno. Kroutí hlavou a tiše brblá pod fousy "hmmm, že by tichá loupež, to jsem ještě neviděl". Otevření úlu mu podezření potvrdí. Inu příroda umí překvapit.
JK

Josef Menšík napsal:
V prvé řadě si musíš uvědomit, že neexistuje jediné včelstvo kde by se zárodky moru nenašly.

Je to trochu dlhšie, ale prečítajte si to.

Otázke páliť-nepáliť včelstvá v klinickom stave MVP, neustále rezonuje medzi včelármi, čoho sme svedkom aj na tomto webe. Aj u nás je mor včelieho plodu aktívny, možno však v menšej miere ako u vás. Najväčším nebezpečím pre pre včelstvá, sú ohniská MVP, ktoré sa ťažko vyhľadávajú,lebo často včelári vedome a možno zámerne zatajujú mor plodu, nenahlasujú na regionálne veterinárne správy, často sa vlastne kompetentní nedozvedia, že nejaké ohnisko MVP niekde bolo a možno ani sám majiteľ, pretože chorobu nevie posúdiť. Po nejakom čase včelár znovu osádza nové včelstvá do neošetrených úľov a často aj na zbytky plástov, ktoré ostali zachovalé. Výsledkom je po niekoľkých rokoch znovuobnovenie predchádzajúceho stavu a kruh je uzavrený, v tom sú si včelári všade podobní. V takýchto prípadoch je pre ostatných včelárov dobrodením, keď sa celé ohnisko so všetkým spáli, oheň je obnovujúcim činiteľom v prírode a vlastne by sme mali byť radi a neukazovať prstom na pálenie celej včelnici.

Aj v mojom rajóne som sa osobne stretol s prípadom výskytu roja na včelnici hneď po dvoch rokoch od začatia chovu včiel (úle používané, plásty nové) sa vyskytol moru plodu. Bol som ním pozvaný na konzultácie s otázkou "čo má robiť"?
Vsadil som na experimentovanie (nenahlásenie na RVS), použil som odstránenie plástov (spálenie) na ktorých bol evidentne MVP napadnuté imága včelieho plodu (na pláste od 5 do 20 lariev) včely a plásty v úľoch ošetrené postrekom prípravkom Virkon S. Je to síce prípravok na ošetrenie proti likvidácii vírusov, ale majiteľ bol spokojný, že sme to nejako "ošetrili". V budúcom roku sa medzi 8.mi vyskytli znovu dve včelstvá, v ktorých sa znovu mor objavil, nasledovalo to isté ošetrenia odobratie chorého včelieho plodu. Bolo to v roku 2001-2, majiteľ aj dnes mi potvrdil, že odvtedy sa medzi jeho včelstvami MVP klinicky neprejavil.

Podľa mňa jednou zo zásad pri výskyte MVP na včelnici musí majiteľ rýchle konať a nečakať kým sa veterinárny Moloch rozhýbe. Takto bojujú proti moru aj na Novom Zélande, za zdravotný stav je zodpovedný samotný majiteľ). Na včelniciach sa nikdy nevyskytne MVP hromadne, ale najskôr jeden, potom druhý prípad atď. až je celá včelnica zaplavená morom, preto včelár sám bez vyzvania (mor sa nedá zameniť) to prvé včelstvo uzatvoriť a vysíriť, nedovoliť včelám aby tieto zásoby odnosili do úľov!. Plásty vyvariť (sladkú vodu podkvasiť na destilát Medovec, alebo vyliať do vykopanej jamy) rámiky spáliť, úľ ak sa to ešte vyplatí ošetriť otvoreným ohňom (ak nie spáliť v peci)a v budúcom roku znovu osadiť rojom čo odložencom.
Stratíte jedno včelstvo a možno zachránite ostatných 99. Toto nie jediným prípadom na potvrdenie toho, že to opláca, možno je to aj jednoduchšie ako presýpanie včiel a ich hladovanie v rojniciach.

Zdravím vás,
také sy myslím, že pálit celá stanoviště, jen kvůli jednomu nakaženému včelstvu je příliš tvrdé. Právě ty nenakažené v sobě skrývají ten genetický potenciál na boj s touto nemocí. Bohužel liknavý přístup SVS od zjištění kliniky moru sám napomáhá jeho šíření. Ale co čekat, žijeme v České republice

Sdělte mi někdo prosím, kde se dá sehnat ometač včel. Mnohokrát děkuji.Josef Pavlík,Vyškov tel.602 73 43 08

Souhlasím s vámi.Copak zmíněnému nestačí už tak zdravý(v porovnání s cukrem)"normální" med? Nač chce označení BIO? Snad pro zvýšení ceny?Ono označení je jak se říká "IN" a lidi nato letí aniž kolikrát ví o co jde.Jak chce zajistit,že mu včely nezalétnou na chemicky ošetřené pole řepky,hořčice apod.?No a když nebude svá včelstva léčit,tak o ně asi přijde a bude po problému p.magistra.

Zdravím přítele Vojtěcha.Zaujala mě konstrukce vašeho úlu na obrázku.Je ze skla?Můžete prosím popsat blíže jeho konstrukci?S pozdravem Petr.

SEZNAM najdu co neznám ti nic neříká

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: josef pavl?k <fa.pavlik.net/=/tiscali.cz>
> Předmět: ometa? v?el
> Datum: 28.1.2010 22:42:21
> ----------------------------------------
> Sdělte mi někdo prosím, kde se dá sehnat ometač včel. Mnohokrát
> děkuji.Josef Pavlík,Vyškov tel.602 73 43 08
>
>
>

Bohužel liknavý přístup SVS od zjištění kliniky moru sám napomáhá jeho šíření. Ale co čekat, žijeme v České republice

Paradoxne my na Slovensko sme si často dávali a dávame ČR za príklad, ako by sa to malo robiť aj u nás. Takt ako to vlatne je, keď tie isté reči počujem od vás? Myslím, že keď je človek bezmocný (sú také chvíle) tak svoju neschopnosť zvaľuje hoci aj na vládu a celý svet.

No nějak tomu nerozumím, nejdříve byl roztoč zlikvidován panenským dílem, později Vigorkami, a vůbec se neřešilo že včely původem od Alp mohou být výrazně shánčlivější, zvl na podzim. A to vše u 13 včelstev. V tomto případě tu řešíte pouze nějaké sny a nenaplněná přání a žádnou vypovídající hodnotu to nemá, pouze jedna paní povídala. Prostě pokusy za účelem něco zjistit se dělají úplně jinak. Co se moru týče, kolik základních organizací si nechává preventivně dělat rozbory z měli??? Tam to vše začíná. My máme necelých 40 včelařů a na rozbor jdou 3 vzorky. Vybíráme samozřejmě největší bordeláře a nejmizernější včelaře. Při prvních náznacích pak můžem účině zasáhnout. Začínají výroční schůze, jsou jmenovány návrhové komise, máte nejlepší příležitost něco změnit, i když žvanit o ničem je v podstatě daleko pohodlnější! Zdraví R. Stonjek

Zdravim pane Stonjek,

nemohl byste rozvest jak jste se v ZO vyporadali s temi rozbory na mor? Toto bych rad nastavil i u nas. U nas je 30 lidi a 1-3 rozbory.

Pisete ze vybirate vzorky na rozbor, mate svoleni techto vcelaru nebo jak to delate? Tohle ma dle me mnohem vetsi vyznam nez pocitani roztocu kteri na dno klidne i nespadnou....

T.H.


. Co se moru týče, kolik základních organizací
> si nechává preventivně dělat rozbory z měli??? Tam to vše začíná. My máme
> necelých 40 včelařů a na rozbor jdou 3 vzorky. Vybíráme samozřejmě největší
> bordeláře a nejmizernější včelaře. Při prvních náznacích pak můžem účině
> zasáhnout. Začínají výroční schůze, jsou jmenovány návrhové komise, máte
> nejlepší příležitost něco změnit, i když žvanit o ničem je v podstatě
> daleko pohodlnější! Zdraví R. Stonjek
>
>
>

No, jde o až na prvním místě o peníze. Pokud nejste v pásmu musí se to platit Naše ZO Peníze na léčení a prevenci získává oslovením OÚ v jejjich katastru působí. Zatím se to daří. Rady obcí si zatím jsou vědomí důležitosti chovu včel.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Norsk? zimov?n? versus MVP.
> Datum: 29.1.2010 09:21:47
> ----------------------------------------
> Zdravim pane Stonjek,
>
> nemohl byste rozvest jak jste se v ZO vyporadali s temi rozbory na mor? Toto
> bych rad nastavil i u nas. U nas je 30 lidi a 1-3 rozbory.
>
> Pisete ze vybirate vzorky na rozbor, mate svoleni techto vcelaru nebo jak to
> delate? Tohle ma dle me mnohem vetsi vyznam nez pocitani roztocu kteri na dno
> klidne i nespadnou....
>
> T.H.
>
>
> . Co se moru týče, kolik základních organizací
> > si nechává preventivně dělat rozbory z měli??? Tam to vše začíná. My máme
> > necelých 40 včelařů a na rozbor jdou 3 vzorky. Vybíráme samozřejmě největší
> > bordeláře a nejmizernější včelaře. Při prvních náznacích pak můžem účině
> > zasáhnout. Začínají výroční schůze, jsou jmenovány návrhové komise, máte
> > nejlepší příležitost něco změnit, i když žvanit o ničem je v podstatě
> > daleko pohodlnější! Zdraví R. Stonjek
> >
> >
> >
>
>
>

Přiznejte si to Petře, že označení BIO a EKO je obchodní značka nebo i
taktika prodeje potravin! Jde o značku EU, jde o prodejnost a ještě
vyšší roztříštěnost nabídky, aby měl zákazník výběr a byl dostatečně
zmatený při koupi. Když se má rozhodnout mezi Českým medem, Klasem a
BIO nebo EKO, co myslíte, že si vybere, když cenová relace bude
stejná?? Očem se žvaní v celé EU?

Bio koutků přibývá, ceny se tam snižují a tak začíná hlavně tlak na
dodavetele, potažmo na výrobce a producenty. Je to hnusný kšeft
obchodních řetězců a EU s lidskými zdroji, ale dívám se jak v té Unii
přežít a využít legálně jisté výhody coby včelař s léčbou proti VD.
Představte si, že se v průběhu doby vyrovnají ceny konvenčních
potravin a jiných typu eko, nyní zatím dražsích potravin. Zvítězí
nálepka taková, která nebude říkat nic nebo která bude Český med či
Klasa nebo zvítězí Bio Eko. Pochybuji že většina obyvatel v EU ani
neví, že nějaký med s kláskem nebo znakem ČSV je. Bio zná celá Unie.
Takže taková je realita s hodnotou obchodních značek přidaných hodnot
u medů.

_gp_

2010/1/29 Petr <e-mail/=/nezadan>:
> Souhlasím s vámi.Copak zmíněnému nestačí už tak zdravý(v porovnání s
> cukrem)"normální"  med? Nač chce označení BIO? Snad pro zvýšení ceny?Ono
> označení je jak se říká "IN" a lidi nato letí aniž kolikrát ví o co jde.Jak
> chce zajistit,že mu včely nezalétnou na chemicky ošetřené pole
> řepky,hořčice apod.?No a když nebude svá včelstva léčit,tak o ně asi přijde
> a bude po problému p.magistra.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Zimování včel na vystavěných, nezaplodovaných mezistěnách je uvedeno na http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/ . Máte s tím někdo nějaké zkušenosti?

No řekl bych, že se s tím moc nepářem a diskuze směrujeme jiným směrem. Pravdou je, že jeden z těch rozborů musí mít povině chovatel matek, takže zbývají pouze dva.Nedali jsme o tom ani hlasovat a vzorky se platí ze společných peněz a může zkusit někdo něco namítat! Samozřejmě ve výboru musí být lidé zapálení pro věc a schopní včelaři. Pak není co řešit. Ale budou volby, třeba bude vše jinak. Zdraví R. S.

Mám dotaz na př Stonjeka:
Co se stane, když laboratoř objeví ve vzorku mor, veterina nařídí včely zlikvidovat a přitom ten včelař neměl ve včelách žádné klinické příznaky moru? Poděkuje včelař výboru ZO nebo naopak bude na výbor nadávat ?

No z nálezu ve směsném vzorku se včely nelikvidují, to pouze, když je klinika. Alespoň v to doufám. Není tedy důležité co bude dělat veterina, ale co budem dělat my. A to bude velký problém alespoň umíme li si to představit v reálu a stojíme nohama pevně na zemi. Smést na mezistěny nebo panenské plásty? Žádný problém, ale pouze za dlouhých zimních večerů, ale v reálu? Pouze jeden velký průser!!!/pardon/ Kolik lidí z vaší ZO tohle dokáže? 5, kdoví jestli. Ti co na to půjdou sice zachrání včely, ale ani to není jisté, ale nadále budou jejich včely ve vysoce infekčním prostředí a to s podstatně nižším výnosem medu a jak dlouho to nadšení vydrží? A to vše bez jakékoliv náhrady, protože včely máte, úly nepálíte. Prostě říkejte si co chcete u členů vaší ZO tvrdě narazíte a problém bude zase neřešitelný. Z tohoto reálného pohledu komplexní likvidace ohněm má i přes výhrady hodně do sebe a kéž by tomu bylo jinak!!! Zdraví R.Stonjek

Nejjednodussi mi zatim prislo v pripade starsich plastu je rozemlit v mixeru, pak je to pozivatelnejsi. smichavam si to s trochou medu... No a pak cestou do prace plivu vosk a kosilky :-))

Pukud je pergla v panenskem dile tak je to nejlepsi, bunky se oskrabou a zbytek uz je temer jen pyl.

T.H.

> možná ve vodě, že pyl klesne a vosk plave

Přidám trochu jinou příhodu.
V naší ZO je včelař který měl 2 stanoviště ve 2 různých lokalitách asi 20 km od sebe. Na té vzdálenější spadal do ochranného pásma tamního ohniska a vyšetřením byl zjištěn mor, pozdější prohlídka včelstev potvrdila klinické příznaky a proběhla likvidace.
Z vlastní iniciativy si hned nechal udělat vyšetření na druhém stanovišti, kde to dopadlo stejně, a tudíž bylo nařízeno plošné vyšetření pro většinu členů naší ZO.
Pointa příběhu je v tom, že početná skupina včelařů ho podezírala, že cosi zanedbal a že způsobil možnou nákazu pro jejich včely, šířily se různé fámy, co vše udělal špatně. Dokonce padaly i nápady podat na něho tr. oznámení, někteří se chtěli prát.
Proto tvrdím, že pravidelné preventivní vyšetření je mimo jiné i ochranou včelaře před ostatními "přáteli" včelaři, jejichž včelstva by se mohla v případě propuknutí nemoci nakazit.

No, může to být složité.
Přemetení na mezistěny bez nějakého většího poklesu síly včelstva je možné, odhaduji tak od poloviny května. Možné je za předpokladu velkého oslabení včelstev a vyřazení květnové až červnové snůšky snad od začátku května či od posledních týdnů dubna. Hodně by záleželo na vystižení konkrétního počasí, slunečného teplého či deštivého období, případně na klimatu oblasti, jižní Morava proti severním svahům Jeseníků bude takový třítýdenní rozdíl.
A bude to možné jen když včelař bude mít v zásobě náhradní nástavky a prázdné rámky.

Ikdyž si myslím, že pálit celé stanoviště kvůli jednomu včelstvu je zbytečné, má to něco do sebe a pokud se nevymyslí něco lepšího, kromě použití antibiotik, je to jediná cesta, jak s touto nemocí bojovat. Mě jen mrzí, že pokud je v ZO nějaký dlouholetý problém, tak se neřeší, tlačí se pořád jak balvan před sebou.Ani volby nic letos nezmění, ty staré struktury se tam zuby nehty udrží, ja pan paroubek v parlamentu

Bohužel většina českých včelařů je labilních, rádo dává, jako celý národ na populistické nesmysly, lži. Já jsem kupříkladu si nechal loni též vyšetření na mor, jen tak a už se na mě ZO dívala, že jsem něco zanedbal, přitom včelařím lépe jak většina staříků v naší ZO, kteří mají dvouprostorové úly, od těchto včelařů si myslím jsou potencialní rizika přenosu moru vyšší než od moderně vedeného provozu nástavkovým způsobem.Zdraví P.S

Stonjek :No nějak tomu nerozumím, nejdříve byl roztoč zlikvidován panenským dílem, později Vigorkami, a vůbec se neřešilo že včely původem od Alp mohou být výrazně shánčlivější, zvl na podzim. A to vše u 13 včelstev. V tomto případě tu řešíte pouze nějaké sny a nenaplněná přání a žádnou vypovídající hodnotu to nemá,

Ano žádnou vypovídající hodnotu to nemá a protože já sám jsem také demagog tak mě cizí demagogie silně pobuřuje.

Co vypovídá o autorovi je názor že demokracie je to že si mohu psát y nebo i jaké chci. (nejvíce demokratičtí jsou tak ti co neumí pravopis, ale to tady již bylo i za komunistů,
na této konferenci se píše "pravopisně vzorně" s porovnáním jiných diskuzních fór hlavně mladších diskutujících.
Pravděpodobně je to tím že včelaři jsou většinou starší generace a těm pravopYs dělá problémI jen kdIŠ ty chybI musí číst.

Nejdříve to bylo norské zimování kdy již při přemetání na mezistěny se zbaví autor části roztočů které při ometání spadnou na dno (asi se praští do hlavy a ...,) potom to nebyly mezistěny ale panenské plásty, .atd.atd. ke konci se léčí 11 včelstev a 2 se léčí-neléčí.


CO URČITĚ DĚLAT NEBUDU, NEBUDU ODEBÍRAT VČELÁM VŠECHEN PLOD plod po medobraní

cituji P. Streita: ...( v půli července) .... Navíc odstranuji plod, v němž se nalézají roztoči VD a spory jiných nemocí. konec citace z čl.

V půli července mám tak v 5 až 6 ti nástavcích 20 až 24 ramků 42x17 plodu z toho až 6 rámků trubčího plodu který nevyřezávám.
U 30 včelstev je to asi celkem 600 rámků.
Co bych s tím dělal jestliže bych plod soustředil do jedné poloviny včelstev asi bych jednu polovinu ozdravil (ale nezbavil zcela roztoče)a u druhé poloviny bych počty VD zvýšil.(nebo bych musel dát 500kg plodu slepicím které nemám.)

Nákazu VD zvládám ( při 15 až 30 včelstvech)s předepsanými lécivy.
průměrný spad po první fumigaci 2009 byl 16 roztočů
průměrný spad po první fumigaci 2008 byl 3 roztoče
před 2008 byly spady vyšší.
za 25 let co je VD zde jsem přišel o 2 včelstva (jedno se zhroutilo asi před deseti lety a jedno se vytratilo před 4mi lety.)

Před 4mi lety byly ztráty vytracením v některých oblastech vysoké, mám přítele z Benešovska který z 90 ti včelstev ztratil 80 včelstev, VYTRATILY SE MU. Měli na schůzi Ing Veselého a nedohodli se. Ing Veselý tvrdil že za to můžou včelaři, včelaři říkali že udělali léčení podle veterináře (neměli ten rok gabon.)

TO JE JEDNA OTÁZKA NEDOSTATEČNÉ LÉČENÍ A

Závažnější otázka je zda předepsané léčení je v každém případě nutné.
PŘÍKLAD:
V roce 2008 jsem vložil do poloviny gabon a byl nulový spad, ptal jsem se na ústředí jestli je nutné léčit, odpověd zněla ano je to veterinární příkaz. Druhé polovině jsem gabon nedal a výsledek po první fumigaci byl 3 roztoči na prům. včelstvo.

V moderním včelaři a na foru optimal klubu se objevují příspěvky na téma varroatolerance a varroa fligting.
Snahou je selekcí, inseminací dosáhnout vlastností včelstva aby se přirozeně bránilo a snižovalo negativní vlivy varoa.
Jsem však se svými 20-30ti včelstvy schopen selekcí a nákupem inseminovaných matek dosáhnout jen jistého medného výnosu a nižší bodavosti myslím že na další cíle nemám ani sil ani vědomosti.
Pozitivní vidím že zde okolo norského zimování se napsalo tolik názorů a že je autor pro včely tak nadšen i jeho článek ve včelařství vyzařuje nadšením.
J.B.

Stonjek : No z nálezu ve směsném vzorku se včely nelikvidují, to pouze, když je klinika. Alespoň v to doufám

Doufáte mylně pane Stonjek.

Pan Ing. sedláček z Třeboně přišel o 36 včelstev na třech stanovištích na základě pozitivního vzorku (asi měli, dal si měl na rozbor protože chtěl prodávat oddělky) a bez klinických příznaků mu včely veterina zlikvidovala.
Odvolával se a dal si dělat znova vyšetření měli kde byla opakovaně pozitivní jen některá stanoviště ale marně.
J.B.

> Stonjek : No z nálezu ve směsném vzorku se včely nelikvidují, to pouze,
> když je klinika. Alespoň v to doufám
>
> Doufáte mylně pane Stonjek.
>
> Pan Ing. sedláček z Třeboně přišel o 36 včelstev na třech stanovištích na
> základě pozitivního vzorku (asi měli, dal si měl na rozbor protože chtěl
> prodávat oddělky) a bez klinických příznaků mu včely veterina zlikvidovala.
> Odvolával se a dal si dělat znova vyšetření měli kde byla opakovaně
> pozitivní jen některá stanoviště ale marně.
> J.B.


Je to overena informace? Zil jsem v domeni ze k tomu nakonec po velkem boji a usili p. Sedlacka nedoslo, alespon v lete tomu tak bylo, jestli me pamet nesali.

diky

T.H.

v červenci roku 2008 si ode mne bral 26 nástavků včel do nových úlů a to proto že mu v roce 2007 zlikvidovali všechny včely.
Doufám že mu v roce 2009 nezlikvidovaly ty moje.
J.B.

podle německého vzoru smeteme včely do bedny a nechánme dva dny hladovět, aby vyprášili spory a potom nasypeme na mezistěny do čistého úlu. Starý úl spálíme i s dílem, protože staré včely jsou zdravé. Toto opatření se provádí pouze u těch včel, kde je klinické stádium velmi malé.

Dne 21. ledna 2010 vyšla ve Sbírce zákonů v částce 4 vyhláška č. 12/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění pozdějších předpisů.
Novela významným způsobem mění prevenci, ochranná a zdolávací opatření v případě výskytu hniloby a moru včelího plodu.
Uvedenou problematiku najdete v §§ 138 – 142 vyhlášky.
Vyhláška č. 12/2010 Sb. nabývá účinnosti prvním dnem druhého měsíce následujícího po dni jejího vyhlášení, tj. 1. března 2010.
Podrobně se k tematice vrátíme na stránkách časopisu Včelařství, nebo zde na webu.
Vyhlášku č. 12/2010 Sb. najdete: http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=sb10012&cd=76&typ=r
Tuto informaci naleznete na stránkách ČSV ze dne 28.01.2010
Zdravím JK

Už jsem do vyhlášky nahlížel.
Pokud jsem si to nevyložil špatně, potom je to tak, že pokud se někde najde klinicky nemocné včelstvo, potom se pálí všechna včelstva v ohnisku.

Z toho by plynulo, že se nepálí včelstva tam, kde není klinika, ale bohužel se ani nenechává na veterině, aby posoudila možnost nepálit v ohnisku včelsva, u kterých klinicky nemoc nepropukla.

Nebo si to vykládám špatně?

Radek Krušina

Diskuze kolem pálení či nepálení proběhla ve velkém rozsahu buď v Fascinovaném včelaři nebo na stránkách u pánů LBV teď už nevím přesně a už jsou případy, kdy se nepálí. Jsou tam i postupy, jak postupovat atd. Protože mě se to netýká,tak to jen tak držím v hlavě, protože co kdyby, připravení to mají jednodušší. Zdraví R. Stonjek

Zdravím p.Movák, zajímalo by mě proč se nechávají hladovět dva dny? Když je vkládali do bedny, pokouřili je trochu, či nikoliv, pokud ano, tak když včela po zakouření v panice nasaje zásoby, na jak dlouho jí to vydrží?

V roce 2009 byla praxe následující. Na základě vyšetření zimní měli v roce 2009 byly u našeho jednoho kočovníka zjištěny spory moru plodu v měli. Na základě tohoto vyšetření se prováděla u včelaře prohlídka včelstev. Při prohlídce však nebyla zjištěna žádná klinika. Při prohlídce se současně odebíraly vzorky zásob od každého včelstva. Jelikož v některých vzorcích byly zjištěny spory moru, bylo stanoviště zlikvidováno na základě tohoto vyšetření a tedy bez nálezu kliniky. Takovýto postup v loňském roce na jaře veterinární správa uplatňovala. O správnosti tohoto postupu veterinární správy se v loňském roce hodně diskutovalo a nakonec došlo k přehodnocení postupu. Takže když se po vyhlášení ochranného pásma provedlo vyšetření letní měli odebrané v červenci, bylo zjištěno cca 17 vzorků se sporami moru. Prohlídkou těchto stanovišť byla nalezena klinika pouze na dvou stanovištích. Při prohlídkách se již vzorky zásob neodebíraly. Z těchto stanovišť však již byla likvidována pouze stanoviště s nalezenou klinikou a ostatní se nechala být. Nyní vyšetření zimní měli ukáže, jak se bude nákazová situace u ponechaných stanovišť vyvíjet, jestli bylo správné stanoviště ponechat nebo se měla zlikvidovat také. Hodně bude záležet na tom, jaké si z toho včelaři vzali ponaučení a zda provedli příslušná opatření k tomu, aby snížili infekční tlak spor moru, především obměnou díla.
Zdravím P.Z.

>Pokud jsem si to nevyložil špatně, potom je to tak, že pokud se někde najde klinicky nemocné včelstvo, potom se pálí všechna včelstva v ohnisku.<
------------------------------------------------------------
Mám obavu, že si to vykládáte dobře. Povinnost spálení veškerých včelstev v ohnisku nákazy, kde byl zjištěn klinický nález, je ve Vyhlášce č. 12/2010 Sb., o opatře..., stanoven "obligatorně". To znamená, že veterina nemá ani jinou možnost. V opačném případě by sama porušila příslušná ustanovení citované Vyhlášky. Řečeno Česky: klinický nález se spálí s celým stanovištěm a přez to nejede vlak.
Navíc Vyhláška řeší co se musí provést u ostatních včlařů, kteří mají svá včelstva v ochranném 5 km pásmu. Ale to již není žádná novinka.
JK

část včelstev, které máte na jednom místě by se možná dala zachránit pomocí výkladu pojmu stanoviště (a si také jeho správného použití v pravidelných hlášeních a výkazech). Je někde přesně definováno, co je to stanoviště? Je to nějaká skupina úlů?
Když bude mít soused svoje včely 5 metrů od vašich, je to už jiné stanoviště? Když budete mít včely na různých částech pozemku, je to jedno, nebo více stanovišť?

Myslím, že by bylo vhodné uvádět kraj, protoře krajská veterina má určitou volnost v rozhodnutí, takže se to může kraj od kraje v podrobnostech lišit.
Jinak, okrajově jsem to věděl i dříve, ale když nález kliniky znamená zničení celého stanoviště, zatímco nález jen spor v měli nejspíš ne, je to další důvod k negativnímu výběru a k obecně důsledné likvidaci slabochů. Jednak pokud jsou v měli spory, mor propukne nejspíš přes tyto slabochy, jednak na jaře není neobvyklé, že v slaboších se nachází nějaký odumřelý plod. Potom stačí v zimním vzorku najít spory, na jaře bude prohlídka, najde se uhynulý plod a pokud bude v tom plodu nalezena nějaká koncentrace spor moru, bude to spíš prohlášeno za kliniku, i když ten plod by uhynul na něco jiného. Potom by došlo k zbytečnému zničení včelstev.

Je to tak, že pokud jsou všechna včelstva na jenom pozemku, ikdyž nemusejí být všechna u sebe, je to bráno jako jedno stanoviště, Pokud od mého posledního úlu na mém pozemku bude mít soused na tom svém třeba jen pět metrů od vás své včely, je to už druhé stanoviště, ikdyby tam bylo jen jedno včelstvo.Zdraví P.S

Podle mě je to se stanovišti tak, jak to hlásíme do Medníku chovatelům - číslo stanoviště, počet včelstev.

Radek Krušina

"Je to tak, že pokud jsou všechna včelstva na jenom pozemku, ikdyž nemusejí být všechna u sebe, je to bráno jako jedno stanoviště"
A co potom kočovníci, každý z jedné strany 10ha lánu řepky. Také jedno stanoviště?

Jako stanoviště je bráno to co je hlášeno do Hradíštka. tz. že na jednom pozemku mohou být 2 stanoviště a jen jedno je infikované a pálí se , druhé je v pozorvaní, samožzřejmě po vyšetření je negativní. Je to trochu složitější než vaše teorie.

Ono je to vše trochu složitějsí. Jsem názor, že jakmile se ukáže mor je třeba vše pálit. Někteří včelaři si myslí pokud je předklinický stav tj. počet spor 10 na druhou a částečně 10 na třetí, tak se nedá mnohdy najít ani jedna buňka infiovaná, ale je jisté, že u 10 na 2 propukne kliniky do 20 měsíců a u 10 na 3 do roka a to na 99% Předklinický projev moru se nedá zjistit opticky , ale pouze laboratorně. Přesto vyhláška říká prohlídky v 5 km pásmu se musí provést. Jiné je to 10 na čtvrtou a na 5, tam 100% klinický projev je. Myslím, že i když se provádí prohlíky je třeba provést následné vyšetření laboratorně z měli nebo glicidových zásob u 10 na 2 a 3. Vše je-li potvrzen nález nutné pálit. Jinak se prodlužuje opatření na několik let , tak postupně jak se mor projevuje v klinické podobě. A dnes při stresu včelstev varroazou, žádná včelstva se z toho sami nedostanou. Může být 10 norských zimování, tak to neni nic platné, pouze se zamoření rozšiřuje a prodlužuje se opatření a včelaři nemohou kočovat a hýbat se včelstvy a prodávat med delší dobu.Moru přibývá, protže se zdokonalila metoda laboratorního vyšetření a potvrzení moru již v předklinickém stádiu vývoje. Jakmile se docílí toho že budou likvidovaná předklinická stadia bude klinicky zjištěných stanovišť ubývat a výskyt moru se sníží na minimum. Níkdy nedocílíme, že mor nebude. Myslím, že si s ním poradíme.Je to nemoc přirozená včelstvům v této naší zeměpisné oblasti. I když za určitých podmínek umí včelstva s těmito bakteriemi bojovat nejsou bez člověka je sama zlikvidovat úplně zejmena, když je deptá varroa. Včelstva mor jako celek přežijí, horší to bude s varroazou, která odolává čím dál více léčivům a nepatří do této zeměpisné oblasti a neni to přirozený škůdce včely medonosné, ale indické. Tam nám zbývá důsledná likvidace všech samiček do nové sezony a to je řádně a důsledně profést plošný nátěr plodu v předjaří. Do toho se ovšem včelařům nechce, protže je to pracné a nepohodlné, raděj to odkecaji jak je to chamické a raděj budou dávat gabony. Ještě v tom je to nejhorší, že varroa šíří virové onemocnění, které skrytě a hojně probíhá ve včelstvech již dnes a včelaři to nepoznávaji a až to poznaji jen někteří, tak si stím nedovedou poradit a budou končit s chovy. Proto radikání nátěry v předjaří. Uhyny 2007-2008 byly 60% varroa a 40% viroza. Zatím si to nejsme schopni přiznat (kapsovitost plodu, paralytické onemocnění-černé včely) a td......

Ono je to vše trochu složitějsí. Jsem názor, že jakmile se ukáže mor je třeba vše pálit. Někteří včelaři si myslí pokud je předklinický stav tj. počet spor 10 na druhou a částečně 10 na třetí, tak se nedá mnohdy najít ani jedna buňka infiovaná, ale je jisté, že u 10 na 2 propukne kliniky do 20 měsíců a u 10 na 3 do roka a to na 99% Předklinický projev moru se nedá zjistit opticky , ale pouze laboratorně. Přesto vyhláška říká prohlídky v 5 km pásmu se musí provést. Jiné je to 10 na čtvrtou a na 5, tam 100% klinický projev je. Myslím, že i když se provádí prohlíky je třeba provést následné vyšetření laboratorně z měli nebo glicidových zásob u 10 na 2 a 3. Vše je-li potvrzen nález nutné pálit. Jinak se prodlužuje opatření na několik let , tak postupně jak se mor projevuje v klinické podobě. A dnes při stresu včelstev varroazou, žádná včelstva se z toho sami nedostanou. Může být 10 norských zimování, tak to neni nic platné, pouze se zamoření rozšiřuje a prodlužuje se opatření a včelaři nemohou kočovat a hýbat se včelstvy a prodávat med delší dobu.Moru přibývá, protže se zdokonalila metoda laboratorního vyšetření a potvrzení moru již v předklinickém stádiu vývoje. Jakmile se docílí toho že budou likvidovaná předklinická stadia bude klinicky zjištěných stanovišť ubývat a výskyt moru se sníží na minimum. Níkdy nedocílíme, že mor nebude. Myslím, že si s ním poradíme.Je to nemoc přirozená včelstvům v této naší zeměpisné oblasti. I když za určitých podmínek umí včelstva s těmito bakteriemi bojovat nejsou bez člověka je sama zlikvidovat úplně zejmena, když je deptá varroa. Včelstva mor jako celek přežijí, horší to bude s varroazou, která odolává čím dál více léčivům a nepatří do této zeměpisné oblasti a neni to přirozený škůdce včely medonosné, ale indické. Tam nám zbývá důsledná likvidace všech samiček do nové sezony a to je řádně a důsledně profést plošný nátěr plodu v předjaří. Do toho se ovšem včelařům nechce, protže je to pracné a nepohodlné, raděj to odkecaji jak je to chamické a raděj budou dávat gabony. Ještě v tom je to nejhorší, že varroa šíří virové onemocnění, které skrytě a hojně probíhá ve včelstvech již dnes a včelaři to nepoznávaji a až to poznaji jen někteří, tak si stím nedovedou poradit a budou končit s chovy. Proto radikání nátěry v předjaří. Uhyny 2007-2008 byly 60% varroa a 40% viroza. Zatím si to nejsme schopni přiznat (kapsovitost plodu, paralytické onemocnění-černé včely) a td......

Zdravím vás,
já to říkám pořád, léčit, léčit, léčit, a varoa je u vás v defenzivě, kolikrát jsem dostal, mail, Proč léčím nátěrem plodu a fumigací v předjaří, když jsem na podzim fumigoval varidolem a v zimě dal aerosol.Nepochopí, že nátěr plodu a fumigace v předjaří koriguje nedostatky při léčení aeroslem,že oddálí dobu a nástup rozvoje varoa ve včelstvech. U nás v ZO je varoa opět na vzestupu a ti staří páprdové nic nedělají, jen lamentují rukama, řeční...Já mám nejlepší výsledky vyšetření zimní měli za poslední 4 roky z celé ZO, je to jen důsledek poctivé léčby. Sousedé o včely přicházejí hlavně kvůli svému lajdačení. Pokud včelaři uhyne na varoa 1 včelstvo z 20, je to v normě. Pokud mu z dvaceti zůstane jen jedno, je to jeho chyba. Takový člověk pak žádá o dotace na včely za úhyn, obnový provoz a situace se oběvuje. Nic by neměl dostat! Až se naučí pořádně včelařit, může žádat o pomoc. Uvedu př. V před třemi, čtyřmi lety byla epidemie varoa. Můj učitel před čtyřmi lety přišel o dvě včelstva z 70. Kolem něj včelstva padala, jemu se je podařilo udržet, napadená varoa také byla ale vyzimoval je v dobrém stavu. Říkával, taková pandemie je vlastně dobrá věc, pozmáš, kdo je včelař poctivý a kdo bordelář, někdy se musí oddělit zrno od plev. Pokud léčím poctivě, epidemie varoa se bát nemusím, zvládnu ji. Jen je potřeba, aby ty pandemie varoa přišly častěji v kratším úseku, to se na to ti lajdáci vykašlou a pořádní včelaři zůstanou. A má pravdu. Je to tak, kolik včelařů umí poctivě léčit a kolik z nich léčí poctivě? Když budu hodně velký optimista, tak jen polovina.
Zdraví P.S

Jaroslav P.: Uhyny 2007-2008 byly 60% varroa a 40% viroza. Zatím si to nejsme schopni přiznat (kapsovitost plodu, paralytické onemocnění-černé včely) a td......

J.B.:
Domnívám se že za záhadná zmizení včel v říjnu a listopadu může virus nebo virusy roznášené, podporované Varoa.

Budu pokračovat, z odborných včelařských překladů 2009/1

název článku:
Colony Collabs Disorder=CCD Haves, American Bee Journal
cituji: v 84 % vzorku CCD byl přítomen virus IAPV= izraelský virus akutní paralyzy.

název článku:
Dovoz australských včel Harrison, AB Journal
cituji: ve všech vzorcích s CCD byla 100% nosema cerane a 100% kašmirský virus

název článku:
Mizení včel v USA Wolfgang Ritter
cituji :ve včelstvech která zbyla byl téměř vždy diagnostikován DW=deformed wings virus = virus deformovaných křídel.

VČEL. PŘEKLADY 2009/2

název článku:
CCD nemoc mizení včel, Kaplan,American Bee Journal
cituji: IVAP=izraelský virus akutní paralyzy ...je spojen s CCD.... ....dokázali jsme že IVAP je v této zemi USA již nejméně od roku 2002...

Jestliže neudržíme nizké napadení včelstev roztočem VD zvýší se nám napadení některým nebo některými viry a včely se nám budou před zimou vytrácet.
J.B.

Pavel Streit (78.136.167.161) --- 30. 1. 2010
Re: Mor plodu (40365) (40366) (40373) (40382)
Zdravím vás,
já to říkám pořád, léčit, léčit, léčit...


ne vy jsi pořád říkal přemetat, přemetat, přemetat.
a ještě to budete asi říkat na VMS v Brně.
J.B.

Kolego, já budu říkat, že to u mě funguje, nestačí jen poctivě léčit, i obměna díla je důležitá.Ať si každý dělá co chce, minimální roční obměna díla je minimálně z jedné třetiny, já dělám více a na kondici včelstev je to poznat. Vždy se mnou někdo bude souhlasit a jiný zase nikoliv. To už tak je, Navíc do časopisu včelařství jsem napsal jak o přemetání včel na mezistěny, tak o ovoněné panenském díle z medníku. Bohužel neměli pro druhou polovinu článku prostor, takž první polovina je napsaná docela dobře a druhou mi řádně osekali. Zřejmě kvůli prostoru v časopise. Nechme to tedy tak jak to je. Napsal jsem do březnového čísla také pěkný článek, téma předsjezdová diskuse, Zkostnatělost ČSV nečinost ZO atd., a poslal ji ještě pár lidem, stejnou verzi, pan Kolomý se s mým článkem plně ztotožnil a je sám zvědav, jak moc jej redakce srazí, upraví, aby moc nenaštvala UV ČSV. Sám jsem zvědav také,protože pokud i ten upraví, nemá cenu do tohoto časopisu ani psát. To se ovšem ale někdy stává. Tato moje kritika svazu je i odrazem toho, co si o něm myslí mladí včelaři, jsou tam i návrhy řešení, ten článek jsem s nimi konzultoval.Zdraví P.S

Ano léčit, ale správně. Všeho moc škodí. Ještě jeden odkaz pro přítele Palu: http://medobrani.eu/showArticle.do?id=terapie&key=therapeuticsDueYear

Jako stanoviště je bráno to co je hlášeno do Hradíštka. tz. že na jednom pozemku mohou být 2 stanoviště a jen jedno je infikované a pálí se , druhé je v pozorvaní, samožzřejmě po vyšetření je negativní. Je to trochu složitější než vaše teorie.
--------------
To je teoreticky správná úvaha, ale prakticky vím o stanovišti, které bylo na stejné zahradě, provozně odděleno, evidováno zvlášť na jiného včelaře, ale shořelo i bez kliniky, protože to druhé mělo ve třiceti nově založených včelstvech nového včelaře na novém díle v nových úlech dvě buňky s příškvary.

Když se pálí, a nepálí se u mě, tak to většina z nás včelařů logicky podporuje, a takovému postupu veteriny tleskáme. Jen ať je okolo nás co nejvíc čisto. :-)
Dokud nedojde na nás. Pak se domníváme, že by se měl brát zřetel na okolnosti, do té doby ale chválíme tvrdý postup. :-)

Karel

Zdravím vás,
já to říkám pořád, léčit, léčit, léčit, a varoa je u vás v defenzivě,zdraví.P.S.

Táto rad je v intenciách techniky pri ochrane rastlín niekedy pre 20-timi a viac rokmi, keď sa do pôdy sypalo neúmerne veľa chemických prípravkov. Táto cesta vedie do pekla!
Veď včely celé veky žili so svojimi chorobami, postupne sa stali odolnými proti chorobám a prežili až doteraz.
V tomto období sa musíme sústrediť len na Varroa destructor, ale využívať všetky vhodné spôsoby založené na báze prírodného pôvodu a tvrdú chémiu použiť rozumne striedmo, aby sme nevyvolali opačný a hubiaci prostriedok neohrozili produkt, ktorý považujeme dokonca za liek. Nemôžem sa zmieriť s označení jedov za lieky a preto včely ani nemôžme liečiť, preto ja radšej používam výraz "bojujem proti Vd), lebo to je náš hlavný nepriateľ. Čakať na okamih, že včelu prispôsobíme na samočistenie svojho tela od Vd, pretože ten sa taktiež na svoj typický život prispôsoboval milióny rokov a ak včela zmení svoje chovanie, môže ho takisto zmeniť i on. Naučiť včelu samoobrany je zatiaľ v nedohľadne.

J.B.:
Domnívám se že za záhadná zmizení včel v říjnu a listopadu může virus nebo virusy roznášené, podporované Varoa.

Pán kolega, tvrdiť, že príčinou úhynu včelstiev vr. 2007, môže vírus? (ktorý?), bolo treba odobrať vzorku včiel zo včelstiev, ktorým viditeľne "ubývalo síl" a poslať tam, kde to evidentne dokážu a určia o ktorý vírus sa jedná.. Myslím si, že to českí špecialisti dokážu, veď aj u nás tvrdí, v Dolnom Kubíne (na Orave) dokážu určiť prítomnosť vírusov vo včelstvách, ak tam sú!
Až potom budeme môcť rozprávať a písať, že nám včelstvá odchádzajú pre prítomnosť vírusov vo včelstvách. Takto to je len plané písanie o tom čo nepoznáme.
Možno sa mýlim a naozaj boli zistené vírusy v konkrétnych včelstvách a ja o tom neviem.

Pavel Streit napsal: ...Já mám nejlepší výsledky vyšetření zimní měli za poslední 4 roky z celé ZO

Cílem zásahů proti kleštíkovi je udržet populaci pod prahem škodlivosti. Snaha o jeho vyhubení je předem odsouzena k nezdaru. Přijmeme-li tuto realitu, je na místě hledat optimální postupy, také s ohledem na kvalitu včelích produktů. Jinak řečeno necpát do úlů chemii za všech okolností. Důležité je sledovat vývoj napadení včelstev v sezóně a znát práh škodlivosti (kolik kleštíků již může škodit). Pokud chcete zůstat u tvrdé chemie, dovolím si odhadnou, že na většině stanovišť v ČR po většinu let stačí 2 dobře provedené fumigace Varidolem. Gabon, aerosol a nátěr jsou prostředky pro řešení krize. Pokud trochu přizpůsobíte typ chované včely a máte zkušenosti, měla by běžně celoročně stačit jen kyselina maravenčí. Váš přístup "léčit, léčit, léčit" a k tomu přemetání na mezistěny je přiměřené pro případ kalamity - krize, která se čas od času bude opakovat. A jak kalamitu poznat? Bohužel nám zatím chybí zkušenosti - kdo z nás monitoroval v roce 2002 a 2007? Odhaduji, že pokud nastane krizový rok, bude již v červnu v některých včelstvech spad v desítkách roztočů denně. V červenci a v srpnu se i ostatní včelstva "rozjedou" na cca 50-200 roztočů za den. Tedy něco, co nelze při pravidelném monitoringu přehlédnout. Pokud nebylo něco zanedbáno, považuji jarní nátěr za zbytečný. Naopak za velmi důležité považuju podchycení nástupu červnového spadu, kdy stačí oléčit jen některá včelstva a předejde se plošným problémům. Pokud je problém i v okolí a nastane kalamita, je na místě "léčit, léčit, léčit"

Každoroční používání všech dostupných tvrdých metod má tři nevýhody:
1. Nemůžete hodnotit přirozenou odolnost/citlivost včelstev
2. Může se stát, že časem budou léčiva neúčinná
3. Může se stát, že se o vaší filozofii "léčit, léčit, léčit" dozví váš zákazník

Ten tvůj poměr cukru 3 : 1 mi nedal spát a udělal jsem pokus ve tom poměru Rozpustilo se to dokonale při 80 stupních Po vychladnutí to ale udělalo zkrystalizovaný škraloup na povrchy a v roztoku se pak vznášela spousta nových krystalků připomínalo prípomínalo to med na začátku krystalizace. Tok mě vysvětli jak s tím krmíš? osobně si myslím ,že pak spousta takto podaného cukru skončí před úlem jako odpad Včely toto sacharózu musí štěpit na jednoduší cukry a k tomu potřebují také vodu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Norsk? zimov?n?.
> Datum: 28.1.2010 10:10:14
> ----------------------------------------
> Míchám krmení na zimu v poměru 3:1. Znám též i jednoho včelaře u nás, kde
> se oběvil mor, měl jej také, nic nenahlásil a okamžitě je dal jen na
> mezistěny, celou včelnici.Včely bez moru.Po této zkušenosti říkal, že by
> mor už nikdy nenahlásil,KVS s tímto problémem neumějí rychle jedna.Buď jsou
> včely nakaženy a od zjištění se vše spálí do týdne, nebo ať se ty včely
> postaví na mezistěny. Škody na včelařství by to udělalo jistě menší než
> vypálení drtivé většiny včelstev v okrese.Občas mi připadá, že stát jedná
> proti zájmům včelařů a ne pro jejich zájmy. Je potřeba to v zasažených
> oblastech oficialně vyzkoušet a pak se rozhodnout, zda přejít na tuto
> humánní meetodu, či metodu likvidaci včelstev nezjednodušit a nezrychlit.
> Zdraví P.S
>
>
>

K tomu je třeba dodat ještě:
bod 4) Není účelm dokonale zdravé včelstvo , ale zdravý med

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mor plodu
> Datum: 30.1.2010 14:19:26
> ----------------------------------------
> Pavel Streit napsal: ...Já mám nejlepší výsledky vyšetření zimní měli za
> poslední 4 roky z celé ZO
>
> Cílem zásahů proti kleštíkovi je udržet populaci pod prahem škodlivosti.
> Snaha o jeho vyhubení je předem odsouzena k nezdaru. Přijmeme-li tuto
> realitu, je na místě hledat optimální postupy, také s ohledem na kvalitu
> včelích produktů. Jinak řečeno necpát do úlů chemii za všech okolností.
> Důležité je sledovat vývoj napadení včelstev v sezóně a znát práh
> škodlivosti (kolik kleštíků již může škodit). Pokud chcete zůstat u tvrdé
> chemie, dovolím si odhadnou, že na většině stanovišť v ČR po většinu let
> stačí 2 dobře provedené fumigace Varidolem. Gabon, aerosol a nátěr jsou
> prostředky pro řešení krize. Pokud trochu přizpůsobíte typ chované včely a
> máte zkušenosti, měla by běžně celoročně stačit jen kyselina maravenčí. Váš
> přístup "léčit, léčit, léčit" a k tomu přemetání na mezistěny je přiměřené
> pro případ kalamity - krize, která se čas od času bude opakovat. A jak
> kalamitu poznat? Bohužel nám zatím chybí zkušenosti - kdo z nás monitoroval
> v roce 2002 a 2007? Odhaduji, že pokud nastane krizový rok, bude již v
> červnu v některých včelstvech spad v desítkách roztočů denně. V červenci a
> v srpnu se i ostatní včelstva "rozjedou" na cca 50-200 roztočů za den. Tedy
> něco, co nelze při pravidelném monitoringu přehlédnout. Pokud nebylo něco
> zanedbáno, považuji jarní nátěr za zbytečný. Naopak za velmi důležité
> považuju podchycení nástupu červnového spadu, kdy stačí oléčit jen některá
> včelstva a předejde se plošným problémům. Pokud je problém i v okolí a
> nastane kalamita, je na místě "léčit, léčit, léčit"
>
> Každoroční používání všech dostupných tvrdých metod má tři nevýhody:
> 1. Nemůžete hodnotit přirozenou odolnost/citlivost včelstev
> 2. Může se stát, že časem budou léčiva neúčinná
> 3. Může se stát, že se o vaší filozofii "léčit, léčit, léčit" dozví váš
> zákazník
>
>
>

"To je teoreticky správná úvaha, ale prakticky vím o stanovišti, které bylo na stejné zahradě, provozně odděleno, evidováno zvlášť na jiného včelaře, ale shořelo i bez kliniky, protože to druhé mělo ve třiceti nově založených včelstvech nového včelaře na novém díle v nových úlech dvě buňky s příškvary.
"

příškvary jsou důvodem pro vyhlášení ohniska nákazy, takže v tomto případě pálili 2 ohniska. Řekl bych, že pokud by tam příškvary neměl, nepálilo by se.

"Pavel Streit napsal: ...Já mám nejlepší výsledky vyšetření zimní měli za poslední 4 roky z celé ZO "
No, včelaření není nějaká soutěž nebo závod, kde se oslavuje první místo nebo první tři místa a o ostatních se neví.

"To je teoreticky správná úvaha, ale prakticky vím o stanovišti, které bylo na stejné zahradě, provozně odděleno, evidováno zvlášť na jiného včelaře, ale shořelo i bez kliniky, protože to druhé mělo ve třiceti nově založených včelstvech nového včelaře na novém díle v nových úlech dvě buňky s příškvary. "
Příškvar bych chápal jako kliniku, tam není moc co na diskutování.
Dvě stanoviště na stejné zahradě, pokud nejsou od sebe aspoň 100 metrů vzdálená, docela chápu snahu veterináře s jedním stanovištěm zlikvidovat i to druhé. Jestli je na jednom už rozvinutá masivní klinika, když jsou tak blízko u sebe, bude s velkou pravděpodobností díky masívnímu přenosu spor klinika i u druhého.
Kdysi otec začínal na lesním stanovišti včelařit tak, že se spojil ještě s jedním včelařem a měli dva každý svoje včelstva v jednom včelíně. jakpak by to asi bylo v takovém případě?

P.Gruna, jde o to, že pokud by mi to situace dovolila, mile rád od tak tvrdého léčení upustím. Za situace, kdy máte vedle sebe souseda, kterému se varoa ve včelstvech houfně formuje a vždy mu nějaké to včelstvo uhyne na varoa, co mám tedy dělat! ZO se k tomu staví zdrženlivě, ostatní včelaři jsou od nás minimálně km, a nevidí problém pokud se jich to netýká. Mají představu, že pokud není spad stovky roztočů denně, vše je v pořádku. Jinak by ZO a KVS již dávno zasáhla. Jediná zbraň je léčit. Nabízel jsem pomoc, zaléčení, odkup jeho včelstev. Nic! Tak co mám dělat!Nic jiného než léčit hodně mi nezbývá, nebo to mu mám ilegálně vysířit včely. Za třičtvrtě roku jsem se ničeho nedovolal ani u KVS. Kdo mi poradí lepší způsob, sem s ním, okamžitě ho beru a pokud to vyjde, donesu mu modré z nebe.

Toho jsem si vědom, přečtěte si tedy, co jsem napsal p.Grunovi, pokud něco vymyslíte, sem s tím

Řeknu vám svůj postup. Vezmu čtyřlitrovku sklenici, dám do ní tři kila cukru, litr vařicí vody, je tam vždy něco kovového, aby mi sklenice nepraskla. Cukr s vodou, míchám tak dlouho, dokud, to není úplně průzračně čisté, je to hodně zdlouhavé a pracné. Letos bych chtěl připravovat najednou roztok v nějakém sudu za použití mícháním kalového čerpadla cukru a studené vody, vyčetl jsem to v knize o komerčním včelaření. Na dně bude výpusť. kohooutek.Máte s tím někdo skušenosti? Nebo jaký systém byste mi z efektivnějšího hospodaření časem a pracnosti doporučili? Jinak v knihách jsem vyčetl, že se míchá 3:1,3:2,2:1 a na podněcování 1:1 roztoku.

V podmetu, není ani kapka cukru. Včely mají na stanovišti zřízené napajedlo.Zdraví P.S

Pán Pavel Streit.

Prestaňte sústavné nariekať na suseda a včely presťahujte do lesa, kam patria.

"Řeknu vám svůj postup. Vezmu čtyřlitrovku sklenici, dám do ní tři kila cukru, litr vařicí vody "
Hm, včelařská literatura říká, že nejvýhodnější poměr je někde mezi 2 díly cukru a jedním dílem vody a mezi poměrem 1 : 1 . Při větším obsahu cukru včely zbytečně spotřebují energii k přinášení vody do úlu a při menším obsahu cukru zase spotřebují energii k odpaření přebytečné vody. Praktické zkoušky mně tohle potvrdily.

Antone, když se podíváš na vyhlášku ke zdolávání Varoázy na web státní veterinární zprávy, který je podepsaný ředitelem Malenou, tak se tam píše , že právě při hromadných úhynech v roce 2007 byly izolovány z mrtvolek snad všechny známé druhy virů... což ale podle mého názoru neznamená, že úhyy způsobily viry. Rada ze včelařů zaznamenala tehdy extrémně rychlý a časný nárůst množství roztočů a mnoho dalších tomu nevěnovalo pozornost a kde nebyl gabon, tak to bylo jasné, ve Středních Čechách byly organizace, kde padly všechna včelstva.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: virov? onemocn?n? a varoa
> Datum: 30.1.2010 13:30:42
> ----------------------------------------
> J.B.:
> Domnívám se že za záhadná zmizení včel v říjnu a listopadu může virus nebo
> virusy roznášené, podporované Varoa.
>
> Pán kolega, tvrdiť, že príčinou úhynu včelstiev vr. 2007, môže vírus?
> (ktorý?), bolo treba odobrať vzorku včiel zo včelstiev, ktorým viditeľne
> "ubývalo síl" a poslať tam, kde to evidentne dokážu a určia o ktorý vírus
> sa jedná.. Myslím si, že to českí špecialisti dokážu, veď aj u nás tvrdí, v
> Dolnom Kubíne (na Orave) dokážu určiť prítomnosť vírusov vo včelstvách, ak
> tam sú!
> Až potom budeme môcť rozprávať a písať, že nám včelstvá odchádzajú pre
> prítomnosť vírusov vo včelstvách. Takto to je len plané písanie o tom čo
> nepoznáme.
> Možno sa mýlim a naozaj boli zistené vírusy v konkrétnych včelstvách a ja o
> tom neviem.
>
>
>

Ještě jednu poznámku k převaze kvalitních trubců. Mám jen ty nejlepší zkušenosti s časným chovem, kdy slabá včelstva ještě trubce málem ani nechovají. Velmi zkušený chovatel pan Klukas larví standardně po polovině dubna!!! Pokud jde o materiál, buď jsem si chovatelům matek řekl o otevřené matečníky, nebo jen o rámek s vajíčky, takže ani selekce není u malých včelařů problém, stačí chtít. Takže se do chovu pusťte všichni, je to jedna se základních podmínek včelaření.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: RE: rada,přelarvování, chov
> Datum: 26.1.2010 07:11:23
> ----------------------------------------
> > Zdravím do Pardubic,nemůžu úplně souhlasit. Jak to podle Vás funguje při
> > klasickém vyklepávání larviček do plechu na pečení s trochou vody a
> > přelarvováním pomocí hadičky se silonovou dámskou punčochou na konci? Nikdy
> jsem
> > na strany moc nedbal a přijetí larviček bylo vždy adekvátní přípravě včelstava
> a
> > ne strany larvičky.
> > S pozdravm Radek Hubač
>
>
> Diky za upresneni, mam stejnou zkusenost ale moc malou na to abych to mohl
> dovolit komentovat. Nikdy jsem polohu moc neresil a jistojiste se nektera
> larvicka otocila.
>
> T.H.
>
>
>

Takže, litrová sklenice s obsahe 3 kg cukru dopněná vodou Je cca 5 kg roztoku. To je poměr 3 : 2 a ne 3 : 1 To klame!
Jinak já to míchám ze studenou vodou a jde to. Krmení 3 : 1 nutí včely donášet další vodu na štěpení. Jinak se také ke krmení používá Mač v tom poměru. Dokonce jsou i krmítka na suchý cukr Já jedno zkoušel a už jsem ho vyhodil. Cukr byl všady okolo
Na kalové čerpadlo bych nespoléhal, ale existují čerpadla na cukerné roztoky. Také by ovšem šlo místo výpusti na sudu na té kalovce mít hadici . Při míchání se ponoří do sudu a při krmení do úluc Co pak již může být racionálnějšího!



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Norsk? zimov?n?.
> Datum: 30.1.2010 16:09:45
> ----------------------------------------
> Řeknu vám svůj postup. Vezmu čtyřlitrovku sklenici, dám do ní tři kila
> cukru, litr vařicí vody, je tam vždy něco kovového, aby mi sklenice
> nepraskla. Cukr s vodou, míchám tak dlouho, dokud, to není úplně průzračně
> čisté, je to hodně zdlouhavé a pracné. Letos bych chtěl připravovat
> najednou roztok v nějakém sudu za použití mícháním kalového čerpadla cukru
> a studené vody, vyčetl jsem to v knize o komerčním včelaření. Na dně bude
> výpusť. kohooutek.Máte s tím někdo skušenosti? Nebo jaký systém byste mi z
> efektivnějšího hospodaření časem a pracnosti doporučili? Jinak v knihách
> jsem vyčetl, že se míchá 3:1,3:2,2:1 a na podněcování 1:1 roztoku.
>
>
>

Ale přeci po úřednicku musíte úřednicky. Jestli se hlásí stanoviště
povinně jednou za rok, neznamená, že když se najde jedna klinika,
nemůže vzniknout nové stanoviště hlášené v Medníku ze včelstev bez
kliniky zřeba během roku. Tz. Že se stanoviště s 20 včelstvy bez
kliniky a jedno s klinikou byrokraticky přerodí na dvě, jedno původní
s klinikou a vedle něho vznikne nové s 19 s novým číslem bez kliniky.
Takže se spálí 1 stanoviště a máme ušetřený státní rozpočet. To by
byla obnova přímo po šokialistickém šoku.

;-)


_gp_



2010/1/30 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>:
> "To je teoreticky správná úvaha, ale prakticky vím o stanovišti, které bylo
> na stejné zahradě, provozně odděleno, evidováno zvlášť na jiného včelaře,
> ale shořelo i bez kliniky, protože to druhé mělo ve třiceti nově založených
> včelstvech nového včelaře na novém díle v nových úlech dvě buňky s
> příškvary. "
> Příškvar bych chápal jako kliniku, tam není moc co na diskutování.
> Dvě stanoviště na stejné zahradě, pokud nejsou od sebe aspoň 100 metrů
> vzdálená, docela chápu snahu veterináře s jedním stanovištěm zlikvidovat i
> to druhé. Jestli je na jednom už rozvinutá masivní klinika, když jsou tak
> blízko u sebe, bude s velkou pravděpodobností díky masívnímu přenosu spor
> klinika i u druhého.
> Kdysi otec začínal na lesním stanovišti včelařit tak, že se spojil ještě s
> jedním včelařem a měli dva každý svoje včelstva v jednom včelíně. jakpak by
> to asi bylo v takovém případě?
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Zdravím přátelé, pro lepší náladu posílám odkaz na dvě krátká videa z mého dnešního výšlapu za včelami. Bylo skoro slunečno, hezky, foukalo jen trochu, čtvrt cesty bylo nevyšlapáno a sněhu byla fůra, skoro ke kolenům. Spodní nástavek byl i s česnem úplně pod sněhem, na úlech fešné sněhové čepice. Jedním poklepem na úl jsem si poslechnul včely, odházel zezadu sníh, a jal jsem se odebírat měl.....ale ouha, podložky jsou zespodu potvory ve drážkách přimrzlé ke dnu a uvolnit se mi podařilo jen jednu. Inu, buď zítra nebo v týdnu budu muset ještě jednou a něco vymyslet. Ať se daří, Libor.

http://www.youtube.com/watch?v=RiKZ6Txc2Mw
http://www.youtube.com/watch?v=dS1sTQsYImA

Doporučuji zmáčknout tlačítko HD, aby vídeo bylo přehráváno v plné kvalitě.

> Míchám krmení na zimu v poměru 3:1. P.S.

Keď som si to prečítal, skoro mi vypadli, ktoré mi ešte ostali na hlave. No myslel som, že ide o omyl a nechal so to tak. Podľa mňa je aj pomer 3:2 nevhodný roztok pre ukladanie do plástov, pretože nedochádza k dokonalej inverzii repného cukru na cukry jednoduché a preto môže v plástoch kryštalizovať.
Ja som už dávnejšie zvolil pomer cukru a vody pri dopĺňaní zásob 1:1, pretože sa hustota roztoku približuje k nektáru, ktorý včely prinášajú do úľa. Tak prečo včely znásilňovať?
Ja viem, prečo to včelári robia, nemajú čas na viac návštev na včelnici a potom by najradšej roztok podali naraz.?!

Příteli Turčani zaměnil jste dve slova domnívám se a tvrdím.
toto je diskusní fórum a určitě uznáte že je dobře diskutovat.

Kez by moje domnenka byla nesmysl!

Technicky na elektronickém mikroskopu je možno identifikovat vir.
Ačkoliv jsem jednou na takovém mikroskopu spolupracoval při
zobrazení částí rostlin mohu jen říci že tomu sice vůbec nerozumím ale vím že je to obtížné a drahé.
Například nevím zda IVAP byl jiz nalezen v Cechach .
Jsem jen prakticky vcelar, mam 30ti lete,velmi negativni zkusenosti s viry na rostlinach.
U rostlin prenaseji virz vektory= msice a kristi.
Proc by u vcel temito vektory nemohly byt roztoci.
Uvedene 4 clanky pisi ze jednotlive viry na CCD nalezeny byly, nechtejte abych to overoval.Jestlize se budete o udrzeni VD na nizke urovni snazit nic tim nezkazite.

Podle mého názoru diferencovany rozdilný přístup k jednotlivým včelstvům protože jednotlivá včelstvajsou různě napadenaVD(samozřejmě pouze u včelařů kteří chovají nižší počty včel, nevím kolik ale do 60včelstev bych si to při plném úvazku určitě troufl)

Základem je intenzivní ne extenzivní chov včel, monitoring spadu a tím zasítovana dna.
J.B.

Radek Hubač (e-mailem) --- 30. 1. 2010
Re: Re: RE: rada,přelarvování, chov (40206) (40229) (40246) R. Hubač:(40251)
Ještě jednu poznámku k převaze kvalitních trubců. Mám jen ty nejlepší zkušenosti s časným chovem, kdy slabá včelstva ještě trubce málem ani nechovají. Velmi zkušený chovatel pan Klukas larví standardně po polovině dubna!!! Pokud jde o materiál, buď jsem si chovatelům matek řekl o otevřené matečníky, nebo jen o rámek s vajíčky, takže ani selekce není u malých včelařů problém, stačí chtít. Takže se do chovu pusťte všichni, je to jedna se základních podmínek včelaření.

J.B. podtrhuji a souhlasím, přidal bych selekci a polovina dubna je asi vhodná pro teplejší oblasti, polabí a jižní Moravu. V 350m začínám po nasazení medníků po 1.květnu.

No Radek, mohlo to tak byť, ale aj tak to nemá výpovednú hodnotu, pretože podľa mňa nejaké vírusy ba sa našli vo vzorke odobranú z hociktorého včelstva. Je to oveľa zložitejšie ako sa to zdá, moje presvedčenie a vlastné skúsenosti hovoria, že v týchto prípadoch je hynutie jednoznačne zapríčinené nesprávnym ošetrovaním včelstiev. Moje stanovište je obkolesené taktiež včelármi (a priznali sa mi k úhynu včelstiev), ja som také niečo už dlhšiu dobu nezaznamena. A vyhováranie sa včelárov na susedov , hlavne na starších (vraj dědulov), je alibistické a neuznávam vysvetlenie týchto jednotlivcov na susedove neliečené včelstvá. Malý príklad, pretože si už 20 rokov vediem záznamy zamorenia včelstiev, mám prehľad rok čo rok o všetkých včelstvách a môžem porovnávať

na stojane má uložené po 5 úľov, včelstvo v strede má celkový odpad VD 220 ks, ostatné 4 majú od 15 do 30. Prečo veď pri sebe oveľa bližšie ako susedove! Prenášanie Vd na tele včely je možné, ale stavať svoju výhovorku na zamorení svojich včelstiev, nie aani čestné ani odborné.

Příteli Turčani zaměnil jste dve slova domnívám se a tvrdím.
toto je diskusní fórum a určitě uznáte že je dobře diskutovat.

Priateľ Burgel, vaď presne i ja to robím, pretože to považujem za prirodzené, dostať postupne k jadru veci. Teším sa na ďalšie názory, zdraví Turčáni

Děkuji,byl to hezký den, byl jsem za včelama taky stejný obrázek, 40 cm sněhu.
Vytáhl jsem nekolik podložek a tam skoro není měl.
poznámka fumigace:
Při fumigaci by na 4 nástavky měly přijít 4 kapky.
Při dotknutí se konce uzávěru papírku je kapka menší.
Zdravím
J.B.

Ono se to mluví, když se k tomu nemůže druhá strana vyjádřit. Říkalo se, že samochvála smrdí. Teď už ale nějak víc.
Tonda
>"Pavel Streit napsal: ...Já mám nejlepší výsledky vyšetření zimní měli za poslední 4 roky z celé ZO "

Kdyby se ten soused mohl vyjádřit, třeba by to bylo jiné. Takhle se to nedělá. Snad jednou, ale pořád dokola?
Tonda
>Prestaňte sústavné nariekať na suseda a včely presťahujte do lesa, kam patria.

Bronislav Gruna":Naopak za velmi důležité
> považuju podchycení nástupu červnového spadu, kdy stačí oléčit jen některá
> včelstva a předejde se plošným problémům.
Souhlasím jen jsem to nazval diferencovaný přístup k různě napadeným včelstvům.
J.B.

Můj osvědčený způsob je ten : Žádné měření ani vážení. Do 25 litrové konve nasypu 20 kg cukru doleji horkou vodou do plné
konve .Míchám el.vrtačkou s metlou,kterou používají zedníci na míchání malty .Po cca 2 minutách míchání je cukr v jedné konvi rozpuštěn. Na včelnici rozliji
tyto konve do čtyřlitrových sklenic nasadím víčka s počtem cca 15 otvorů a sklence převrátím na úly. Toto nakrmení u 40 včelstev trvá necelou 1 hodinu .

"Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 30. 1. 2010
Re: Mor plodu
Ale přeci po úřednicku musíte úřednicky"

To je ono, hlavně je potřeba mít nějakou jasnou definici stanoviště, kdy vzniká a kdy zaniká. Nedat se a použít úředního šimla ve vlastní prospěch.
Je ale potřeba říct, že je to tenký a nejistý led. PO mnoha měsících nebo letech papírování, desinfekcí, přemetání a vlastních investic do nových rámků úlů a vybavení může díky drobné chybce v postupu (možná i bez ní) padnout i poslední stanoviště. Po spálení dostanete alespopň nějaký příspěvek na obnovu. Vlastní zkušeností zatím asi nikdo nepřispěje, lze jen říci že takové snažení je hop nebo trop. Může nám přinést velkou ztrátu, nebo včelu odolnou nákaze.
Práce Dr. Dubné ale naznačuje že obranný systém larev tvoří v případě moru z velké části mikroorganismy donesené v potravě z rostlin - výběr odolných včelstev pak může být jen iluzí šlechtění.

Příteli Pazderko.Vaše rada na rozdělení stanovištěpři zjištění kliniky na dvě stanoviště nemyslíte určitě vážně.Nevim jestli je to dobré i jako vtipné odlehčení psát na tuto diskuzi.Někdo si tovysvětlí jako dobrou radu a použije to v praksi.A může zaúřadovat zákon schvalnosti a bude to Váš soused.Co Vy na to Gusto??? V.Š.

Ve chvíli objevení nákazy je na nějaké rozdělování už pozdě. Možnou cestou ale je rozdělení včelnice na více stanovišt předem. Jednoznačně to však doporučuji předem konzultovat s místní veterinární správou. Vysvětlit, dohodnout se na nějakých pravidlech. Z takové konzultace se může vzniknout definice pojmu "stanoviště". Hlavou ještě nikdo zeď neprorazil.

Bordeláře kteří by chtěli toto nějak zneužít toto řešení neochrání.
Přemýšlejte, akorád by vytvořily důkazy o přesunech. Jestli by
rozdělil stanoviště papírově a přesuny nedělal, zase dává alespoň dva
vzorky. A riskuje, že druhou úhradu nesdotane od MZe. Takže
přemýšlejte, že to je jedna z alternativ pro geny a ne pro prasata.
Ten není hloupý a pálí co může. Bez práce penízky málokdo před sezonou
vydělá.

_gp_



2010/1/30 vosař <sedmilhař/=/seznam.cz>:
> Příteli Pazderko.Vaše rada na rozdělení stanovištěpři zjištění kliniky na
> dvě stanoviště nemyslíte určitě vážně.Nevim jestli je to dobré i jako
> vtipné odlehčení psát na tuto diskuzi.Někdo si tovysvětlí jako dobrou radu
> a použije to v praksi.A může zaúřadovat zákon schvalnosti a bude to Váš
> soused.Co Vy na to Gusto??? V.Š.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Dotaz na Jiřího:
Kde jste objevil, že se týká hniloby a moru včelího plodu?

Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 453/2009 Sb.

Nakažlivé nemoci zvířat v zájmových chovech, hospodářských zvířat nebo volně žijících zvířat pro účely trestního zákoníku

Nákazy společné více druhům zvířat:
1. Aujeszkyho choroba
2. brucelóza (B. abortus, B. melitensis, B. suis)
3. leptospiróza
4. listerióza
5. mor skotu
6. salmonelóza (invazivní sérovary - jejich původci)
7. slintavka a kulhavka
8. sněť slezinná
9. transmisivní spongiformní encefalopatie (TSE)
10. trichinelóza
11. tuberkulóza (M. bovis, M. suis, M. avium, M. tuberculosis)
12. tularémie
13. verotoxigenní E. coli
14. vezikulární stomatitida
15. vzteklina

Ještě pro upřesnění, týká se Vašeho příspěvku:
Jiří (195.39.6.30) --- 12. 12. 2009
§ 306 trestního zákoníku


Trestní zákon - účinný do 1.1.2010

§ 306 Šíření nakažlivé nemoci zvířat
(1) Kdo, byť i z nedbalosti, způsobí nebo zvýší nebezpečí zavlečení nebo rozšíření nakažlivé nemoci zvířat v zájmových chovech, hospodářských zvířat nebo volně žijících zvířat, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 rozšíření takové nemoci.

Příloha k vládnímu návrhu trestního zákoníku, kterou se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se považuje za nakažlivé nemoci a škůdce.

§ 1

(2) Za nakažlivé nemoci zvířat v zájmových chovech, hospodářských zvířat nebo volně žijících zvířat ve smyslu § 306 trestního zákoníku se považují nemoci uvedené v příloze č. 2 k tomuto nařízení. Hniloba včelího plodu, mor včelího plodu

Hezký. A zvukový komentář by k tomu nebyl?
Tak podruhé.
Zdarvím JK

Příteli Pavle Sreite zašlete Váš článek ke stanovám na meil "stanovycsv/=/seznam.cz" komise se tím určitě v novém návrhu stanov bude zabývat. Vyzýván i ostatní včelaře členy ČSV, aby se se svými příspěvky účastnili diskuze o stanovách na tomto melilu a dali podněty k podstaným změnám , které budou přijaty na sjezdu ČSV v prosinci. Jinak pokud se diskuse nezúčasním nemá cenu o stanovách hovořit. Díky. Jaroslav Pečenka

Ještě dodám.

Ale vůbec není nikdy pozdě k dělení stanovišť. Záměr šířit chorobu to
není! Včely neschovávám ani nepřesouvám, jen zpřesňuji pozici včelstev
na stanovištích podle a v souladu s odebíranými vzorky. To bývá další
problém, to si přiznejme. Pokud totiž chápu jedno, tak vyhlášky
nepřikazují kde a kolik mít stanovišť, ale od kolika včelstev mám
vzorek k diagnostice. Takže problém rozdělit papírově stanoviště není,
stanoviště se 40 včelstvy na římské I. II.III. po 10-15 a hotovo. Je
nutné mít ale opravdovou fyzickou hranici. Tu může tvořit vlastně
cokoli jako strom, sloup terasa, atp. Potom to pomůže k důslednosti a
přesnosti odebíraných vzorků.

Dobré téma. :-) Možná že to veterina dokonce nařídí velkým včelařům
kvůli diagnostikám.

Zpřesní se tím totiž obrovsky diagnostika včelstev na mor podle toho,
že mám jen jeden vzorek z jednoho stanoviště, který má max 15
včelstev. Na peníze je to přeci jedno. Takový včelař se musí akorát
naučit vyplnit přílohu na rozbory. ZO v tomto se zvýší práce v počtech
řádků stanovišť. Pokud druhá zpřesňující diagnostika neprokáže
kliniku, tak přeci je tu nějaká doba pro pozorování a karanténu a
opětovný sběr měli.

Nevím proč bych toto neměl brát vážně. Zamyslete se. Je to dobré
řešení pro více včelstev na stanovišti a to i s výhodou pro diagnózu.


_gp_


2010/1/30 PaveN <e-mail/=/nezadan>:
> Ve chvíli objevení nákazy je na nějaké rozdělování už pozdě. Možnou cestou
> ale je rozdělení včelnice na více stanovišt předem. Jednoznačně to však
> doporučuji předem konzultovat s místní veterinární správou. Vysvětlit,
> dohodnout se na nějakých pravidlech. Z takové konzultace se může vzniknout
> definice pojmu "stanoviště". Hlavou ještě nikdo zeď neprorazil.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

CHtěl bych, slovenského kolegy upozornit, že v lese se mé včely nacházejí. CHtěl bych také vidět jeho, co by dělal, kdyby měl takového šlendryána vedle sebe, na tak dobrém stanovišti.Nadával by úplně stejně. Takže mu mohu jen říct, že se chová úplě stejně jak ti trubci v té naší ZO. Je vidět, co je za včelaře, není řešení měnitv stanoviště, ale tento problém vyřešit, jestli vy na slovensku jste zvyklý utíkat před problémy pryč, tak já teda ne. Místo toho, abyste mi poradil něco kloudného, mluvíte hovadiny. Takové rady si nechte buďto k vám, nebo pro sebe, problémy to neřeší. Věřím, že je to problém ve více ZO, pokud by tak měl přemýšlet každý včelař, jak přemýšlíte vy musel by se hanbou propadnout do země. Ne od problémů utíkat, ale řešit je, pokud vám to něco říká.
Zdraví P.S

Zdravím příteli, Nevíte prosím, v jaké cenové relaci se pohybují, i bych do toho zainvestoval více, neznáte na ně nějakou web adresu? Doporučíte mi nějakou? Díky P.S

Nemám úlplně jasno v tom, jak to myslíte. Kdy chcete rozdělovat stanoviště? Při zjištění přítomnosti spor lab. rozborem? Stejně nebudete pořádně vědět, ve kterých včelstvech to bylo. Budete vědět jen to, že v prvních 10 ano a v druhých třeba ne, podle toho jak budete mít udělány směsné vzorky. To už můžete rozdělit stanoviště předem, nikdo nemůže nic namítat a můžete využít výhod, o kterých píšete.
Navíc bych řekl, že když budete v ochranném pásmu, bude vznik nového stanoviště možný, ale přesun včelstev na něj bude podléhat povolení veteriny.
O nějakém záměru šířit chorobu nemluvím, ale přesuny včelstev z jednoho stanoviště na druhé bez popvolení uvnitř ochr. pásma, to už by mohla být nedbalost a to stačí.

Příteli, proč to říkám? protože to vím.Při schůzích máme písemné výsledky celé ZO, pokud vám někdo řekne, že nemáte žádné roztoče ze vzorků zimní měli, něco na tom bude, sám jsem zvědav, jak dopadnu letos. Pokud bych měl solidnějšího souseda, jistě bych nátěr plodu s fumigací v předjaří. Co se dá ovšem dělat, souseda včelaře si nevybíráte, musíte brát, co je a pokud možno se to snažit změnit k lepšímu.Zdraví P.S

Díky, mám dotaz, musí ta voda být, horká, nebo stačí jen teplá, či to rozmíchám v normální studené, vlažné vodě.Díky.Zdraví P.S

Pane Streite, přestante se již tak vychloubat a hlavně hanit /pomlouvat/ všechny druhé. Rozumná kritika a návrhy ano.Raději více přemýšlet než okamžitě reagovat. Znáte přísloví- dvakrát měř..Ale k věci:Zkuste likvidovat varoazu /tak jak to dělají většinou u nás i ve světě/ co nejmenším množstvím chemie ,lépe řečeno menším množstvím jedů a také memají roztoče.Nač panenské dílo, když ho tolik poškozujete, jaký bude potom med?sice chuťově možná lepší, ale zdravotně horší.Pokud se bude příliš dlouho používat tolik chemie, přestane ničit roztoče.

Panre Streite, a co když to není soused, ale Vaši rezistentní roztoči.Nemusí být všechno jen podle vás.

Děkuji, konečně něco rozumného. Ten problém se třeba v budoucnu, bude týkat i někoho z vás, jen by mě zajímalo, do kdy tam mohu poslat svůj podnět.Zdraví P.S

" Pokud bych měl solidnějšího souseda, jistě bych nátěr plodu s fumigací v předjaří. "
Vy máte ve vzorku 0 roztočů a natíráte v předjaří plod? Proč? Nátěr plodu je pro včely nejdrastičtější opatření proti varoáze a další chemikálie do úlu.

Rezistentní roztoče nemám, protože při léčení bych to poznal, je zajímavé, že reinvazi od souseda mám jen mezi první a druhou fumigací varidolem na podzim.P.S

Dělám něco podobného. Zhruba 10 kg cukru nasypu do plastového kanystru o objemu 25l a zhruba do poloviny doleju vodou z bojleru (60°C). Běhen 10 - 15 mihut to několikrát důkladně protřepu (vetchým postavám doporučuji menší množství). Po této době je roztok možné včelám nalít. Kanystr není nijak těžký, není problém ho zvednout a nalít přímo do krmítka.

Já jsem pro, ovšem to bychom mezi sebou nesměli mít jedince, co nevědí co to léčivo je. Pokud mi soused řekne, že při odběru zimní měli smíchal všechny vzorky dohromady a že to potom nějak rozdělí a pošle do různých organizací, co si mám o něm myslet! Takový včelař mezi námi nemá místo. Znám včelaře, co dělají jen fumigaci varidolem, nebo gabony a jaké mají spady.Takové vzorky jsou pak nelegitimní jak na varoa, tak na spory moru. Teď mluvte.P.S

Zdravim
Vodu používám z el.boileru 120 l,když,ale rozmíchávám 7 konví , je už voda chladnější ,ale jde to.Tento způsob používám
od doby,kdy přestal být v obchodě hrubý kristal. Ten stačil jen zalít studenou vodou,ale krmit na všechny dirky ve víčku Je to krmení 3 ku 2 .
Kovář

Neznamená, že pokud mi nebyl v měli zjištěn roztoč varoa, neznamená, že tam není žádný, ikdyž provedete aerosol, vždy úplně nezničíte všechny. Na cd"celý rok boj proti varoa"je popsáno,VVUČ,že nátěr plodu koryguje nedostatky při léčení varidolem a aerosolem, dále se provádí fumigace varidolem, aby spadla i varoa ze včel. Na KVS mě říkali, že ikdyž mám měl na nule, vždycky tam pár těch roztočů je.Zdraví P.S

Tomu rozumím. Díky. Zdraví P.S

i když to natřete, stejně tam nějaký zůstane. Smyslem léčení není zabít posledního roztoče, ale nenechat je přemnožit za použití co nejmenšího množství chemie. Natírání plodu ve včelstvu s mnimem roztočů se dá přirovnat k rozhazování DDT lopatou po bramborovém poli poli.

Myslim,že kdo píše ,že jde být tolerantní ke včelaři,který je nedisciplovaný neví nic o těchto včelařích a přál bych mu
takového souseda dostat.Můžete mu radit,pomáhat,všechno slíbí,i kontrola veteriny a zápis podepíše,ale neudělá nic.
Nekrmí,včely z jara nemá,úly neuzavře,tím chytá roje ,ale je to jen do jara příštího roku. Rámky se válí kolem,motýlice a myši
to likviduji a on stále slibuje.
Takoví jsou to včelaři

O tom jsem už také přemýšlel, ríkal jsem si, pokud vyšetření dopadne dobře, nátěr letos dávat nebudu, mám i vynechat předjarní fumigaci varidolem?Či ji provést pro jistotu.P.S