Archiv Včelařské konference

O tom jsem už také přemýšlel, ríkal jsem si, pokud vyšetření dopadne dobře, nátěr letos dávat nebudu, mám i vynechat předjarní fumigaci varidolem?Či ji provést pro jistotu.P.S

Když někdo chce být rybářem či řidičem, musí udělat testy a školení. Když chce být někdo včelařem, nemusí nic, nemusí být ani svéprávný. A proto je v tom našem včelařství a svazu takový binec.Zdraví P.S

Příteli,již je mi jasné proč ti říkali pitbul.Zakousnout a držet,neslyšet nevidět.To modrý z nebe bys měl dát mgr.Grunovi,ten ti totiž odpověděl.Jen to možná chtělo víc s pokorou si jeho návrh prostudovat.A pokud se ve stejném duchu ponese tvůj 20min.příspěvěk za 14 dní v Brně o nor.zimování již teď se teším na odezvu.A tam ti hrozí,že vyložíš své osobní i profesní karty.Přesto ti tam přeji hodně úspěchů.

Dobré rozhodnutí. POkud budete mít zimní měl v normě, nechte je na jaře bez léčení a sledujte přirozený spad. Až začne stoupat, použijte kys. mravenčí.

Na stránkách PSNV
http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=55:principy-monitoringu-spadu-kletika-veliho-varroa-destructor&catid=35:vms&Itemid=57
se vyhodnovcení denního spadu popisije asi takto:

"Dle místních zvyklostí a nařízení SVS se podle přirozeného denního spadu roztočů označuje stupeň napadení (např. 0-7 nízké; 8-15 střední; 16-30 vysoké; nad 30 kritické). Podle stupně napadení (velikost populace roztočů a invazní tlak) a s ohledem na roční období volíme léčebná opatření."

Toto moto jsem napsal do včelařství,Když mě zavolá kerýkoliv včelař, nebo můj učitel, že potřebuje, pomoct, všeho nechám a letím za ním. Pomůžu s medobraním, zaléčením včely, pokud je v zahraničí, dohlídnu na včelnici, zda je vše v pořádku, pokud je zle postarám se na včelnici o napravení situace. Když potřebuju já, přijde zase někdo jiný. Pokud někdo něco dělá špatně, poradit mu, pomoci mu, ten dotyčný ale musí chtít. Jinak je všechna snaha marná a pomůže už jen legislativa.Zdraví P.S

J.B. napsal:
Při dotknutí se konce uzávěru papírku je kapka menší.
---------------------------------------------------------
Taky zdravím, áno áno, vím, jenže já jsem při prvním otevírání na té lahvičce varidolu špatně uříznul ten umělohmotný camprlik....zaříznul jsem moc, takže díra byla větší a kapce se nechtělo upadnout, takže mi nezbylo, než ji občas "utírat" o knot.
Ať se daří, Libor.

Díky. Nene, zvukový komentář by nebyl, nejsem kdovíjaký řečník, navíc jsem po té vánoční a povánoční "dietě" (klobásy, salát, víno apod.) ještě pořád tak nějak zadýchán, (-: takže by ani nebylo o co stát. (-:
Taky zdravím, Libor.

-----------------------------------------------------------
Josef Křapka napsal:
Hezký. A zvukový komentář by k tomu nebyl?
Tak podruhé.
Zdarvím JK

Pavel Streit :(78.136.140.232) --- 30. 1. 2010
Re: Mor plodu (40365) (40366) (40373) (40382) (40383) (40391) (40395) (40414) (40430) (40435) (40440) (40442)
O tom jsem už také přemýšlel, ríkal jsem si, pokud vyšetření dopadne dobře, nátěr letos dávat nebudu, mám i vynechat předjarní fumigaci varidolem?Či ji provést pro jistotu.P.S
J.B.:
Pane Streit je vidět že jarnímu léčení nerozumíte proto vás napomínám a píši vysvětlení.

Jarní ošetření nátěr plodu + fumigace se dělá jen pri více než 3 roztočích na včelstvo v zimní měli a nařizuje jej veterinář asi by se mnoho nestalo kdyby jste jej udělal i při nižším spadu roztočů, jen by jste si vice zatežoval včely a panenské plásty ale muil by jste udělat obě ořetření nátěr i fumigaci jinak by jste pěstoval rezistenci.(nebudu se zminovat o průkaznosti tech 3 roztočů o chybách při odberu měli)

JE TO SOUBOR OŠETŘENÍ = NÁTĚR + FUMIGACE
Nátěr má zničit roztoče na plodu ale neničí roztoče na včelách a fumigace má zničit roztoče na včelách a neničí roztoče v bunkách.
Není možno si vybírat, tak si s rezistencí roztoče jen zahráváte, a jste možným nebezpečím pro sve sousedy včelaře i pro toho o kterém píšete že je nepořádný.
J.B.

Samozřejmě, že vím, že se v předjaří dělá nátěrv plodu zároveň s fumigací, tak to i dělám, mě šlo o to, zda mám při nižším spadu než tři roztoče vynechat nátěr a jen provést fumigaci varidolem. Myslel jsem to takto, zřejmě jsem to špatně napsal.Zdraví P.S

Jinak se za to nedorozumění omlouvám, pořádek a správná formulace musí být.Zdraví P.S

Pavel streit napsal:
>Pokud bych měl solidnějšího souseda, jistě bych nátěr plodu s fumigací v předjaří.
>Co se dá ovšem dělat, souseda včelaře si nevybíráte, musíte brát, co je a pokud možno se to snažit změnit k lepšímu.Zdraví P.S
.....................
Co se dá dělat?
Koupit si podložky a počítat roztoče.
Pokud začnou padat desítky, potom třeba léčit.
A hlavně si pohlídat konec června, jak píše B. Gruna.

Jen tak na zamyšlenou - kdyby Tvůj soused neměl roje od těch, kdo mají v chovu i včelstva, která si s roztočem neumí vůbec poradit a v doletu jejich trubce, potom by možná už měl pouze včely, které by s roztočem dokázaly žít.

Je to science fiction?

Radek Krušina

Tak jsem si přečetl poslední 2 dny a to se nedá. Nejmenovaný včelař se nám tu rychle mění ze zapáleného včelaře na namachrovaného a ne příliš vzdělaného magora a ty já nemusím! Rozpouštění cukru kalovkou je super už jsem o něm několikrát psal, jen bych nedoporučoval plastové a levné fujtajbly z Obi a pod, těm moc míchání 3 : 2 nejde a musí se zatížit, jinak se otáčejí. Nejlepší je 120 l sud, natočí se tam půl vody nasype 1 q cukru doplní voda po okraj a jde se vypít káva. Nejdůležitější je ale vyřešit to komplet od nakládání cukru v Penny za 10,90 až po odebírání a uskladnění krmítek. Řešit pouze rozpouštění je řešit pouze část problému a tak si v podstatě zas tak moc nepomůžem. Ať se daří, do krmení je daleko!Zdraví R. Stonjek

Že by byly tak odolné, když mu nějaká pomřou a jiná opět přiletí? Mě jen zaráží, pokud na to nemám čas, buď je dám pryč, nebo požádám někoho, kdo by mi pomohl se vším. Aspoň já bych to tak udělal a včely netrápil. Jinak varoa hlídám poctivě po celý rok, dělám si i preventivní vyšetření na mor, letos jej budu mít také.CHci mít stanoviště v pořádku. Tak to dělám. A i někdo níže to i napsal, že je dobré, aby si včelař i sám preventivně udělal vyšetření svého stanoviště.Zdraví p.S

Rámky se válí kolem,motýlice a myši to likviduji a on stále slibuje. Takoví jsou to včelaři

Ani by Ste neverili, aká je víjačka vosková-motýlice pomocníčka včelára pri zlikvidovaní zamorených plástov spórami MVP, Milióny rokov likvidovala opustené a zamorené dielo v dutinách stromov, aby sa po nejakom čase znovu mohlo znovu dutinu obsadiť. Ja nedám dopustiť na vijačku, mne neškodí, škodí len tým, ktorí si nevedia ochrániť plásty, ktoré nie sú práve v úli.

Víte p.Stonjek, mě jen mrzí, že kvůli takovám lajdáckým kolegům přicházíme o mladé lidi. Nejsem na mistrovaný, jen mě učili věci dotáhnout do konce a nedělat to polovičatě.To je k ničemu.Krmení je daleko, to je pravda, ale než se nadějem, bude tu. V sezóně na nějaké vymýšlení moc času nebude, proto to chci vyřešit pokud možno do března a být připraven. Musím tedy oblítat nějaké kamenné special. obchody na čerpadla, sud mám nachystaný 120l., nebo 200 l.Zdraví P.S

O tom jsem už také přemýšlel, ríkal jsem si, pokud vyšetření dopadne dobře, nátěr letos dávat nebudu, mám i vynechat předjarní fumigaci varidolem?Či ji provést pro jistotu.P.S

Predstavte si kolega, ja už 9 rok nepoužívam žiadne aerosolové vyšetrenie, jarné nátery a jarné fumigácie, úplne mi stačia koncom sezóny tri fumigácie, Prvú 21.8, druhú 30.9 ešte s plodom, ale tretiu záverečnú, vždy okolo 10.11, keď v tom čase nie je vo včelstvách žiaden plod! Táto fumigácia bez plodu je základam aby včelstvo v nasledujúcej sezóne neprekročilo prah premnoženia klieštika, keď už plod pre budúce dlhoveké včely bude poškodený a tým i liahnuce sa včely.
Viem máte svoje veter. predpisy, máme ich my, ale vždy je to môj majetok a nik nemôže doňho zasahovať a keď tak len v prípade, že evidentne porušujem svojou nezopovednosťou okolie. A to sa mi ani raz nestalo.

Pavle mizerní a problémoví včelaři tu byli jsou a ani v budoucnu se jim nevyhnem. To že je jich až nezdravě hodně za to nemůže nikdo jiný než zcela špatná politika Svazu, kterým v podstatě uvedený stav vyhovuje. Kdyby Svaz nechal fungovat přírodu, byla by nás zřejmě polovina, ale bylo by vše podstatně jednodušší a ceny medu by byly stejné jako na rakouských tržištích. Dokud se budou vyběhávat dotace na úhyny, obnovu včelstev a jim podobné, nebude líp!!! Takže v podstatě největší škůdce českého včelařství je Svaz sám a dokuď se nezmění zcela pokřivený systém dotací, nebude líp! Takže zlobit se na svého souseda je zcela zbytečná ztráta energie, kdyby mu za úhyny stále někdo něco nestrkal, dávno by toho nechal! Zkus domýšlet věci do konce a neměň během 14 dní své názory, uvidíš, že si polepšíš! Zdraví R. Stonjek.

Pavel, nórske zimovanie zelpšuje zdravotný stav včelstiev,to Vám schvaľujem. Ale prečo na jar valíte toľko chémie do úľov, ved už začína znáška z rakyty a všetok jarný med včely nepreplodujú. Predpokladám, že med z takto liečených včelstiev Vaši ťažkopádni veterinári nekupujú a dúfam, že ho nedávate ho ani svojim deťom.

Copak včelaři z něj mají většinou srandu, ale blbne začínající včelaře. To nemluvím o nové češtině.
Tonda
>Tak jsem si přečetl poslední 2 dny a to se nedá. Nejmenovaný včelař se nám tu rychle mění ze zapáleného včelaře na namachrovaného a ne příliš vzdělaného magora a ty já nemusím!

Pane Streite nerozumíte tomu !!!!!!!!!!!

1/ Na jaře je plod vždy
2
/Ošetření fumigací na jaře když je plod může zapříčinit rezistenci varoa (jestliže není plod ošetřen nátěrem).

3/Tak že žádnou samotnou fumigaci nedělejte !!!!!!!!!!!!!
J.B.

Teda, kdo chvíli stál, už stojí opodál.... Skoro 80 příspěvků za necelý den!!!!
Co se týká krmení, kdo má zájem, ať se podívá na diskuze v čerenci a srpnu, tam se diskutuje krmení obsáhle každý rok.
Pro mě je směrodatná dávka cukerného roztoku potřebná na 1 - 5 denní krmení včelstev. Držím se čísel 3 - 30 - 100.
Pro potřebu 3 litrů +- autobus je podle mně nejlepší nasypat cukr do PET flašek nebo do kanystrů, nalít příslušné množství horké vody a míchat protřepáním. Když se nechá v nádobě nějaký volný prostor, je to rozpuštěné rychle. A nic se neznečistí a nemyje navíc, nejsou ztráty, protože v těch obalech se roztok rovnou donese ke včelám a nalije do krmítek. PET flašky jsou ideální pro ruční donášení, množství roztoku v dvoulitrové flašce vzhledem k hmotnosti vlastní flašky je velice výhodný poměr a flaška je odolná. U 30 litrů je nejlepší dát cukr a teplou vodu do 50 - 80 litrového barelu a míchat vrtačkou s míchadlem. Vrtačka, raději s regulací otáček, protože při plných otáčkách je vrtačka moc namáhána, záleží zase na míchadlu, je v každém baráku a míchadlo je za nějaké 2 - 3 stovky.
Nad 100 litrů je asi nejlepší pořádné ponorné čerpadlo do nádrže, bez větších problémů by mělo rozmíchat najednou i několik kubíků cukerného roztoku a to i z studené vody.
U většího počtu včel se potom nabízí jako docela výhodná i první varinta, za předpokladu, že je nějak doma zajištěné protřepávání nebo převracení kanystru ( nebo 2 litrových PET flašek?). Kde by obsah jednoho kanystru byl jako jedna jediná dávka pro jedno velkoobjemové krmítko jednoho včelstva. Včelař by rozvezl ke včelám a rozlil roztok v první polovině kanystrů, zatímco v druhé polovině by měl nadávkovaný cukr a vodu a cukr by se mezitím převrácením nebo třepáním rozpouštěl. Vrátil by se od včel, do prádných kanystrů nadávkoval zase cukr a teplou vodu, vzal ty s rozmíchaným roztokem, vložil ty nerozpuštěné a zase by jel ke včelám....
Pokud by se daly relativně levně sehnat kanystry, možná by to bylo lepší než přímo pracovat s cukerným roztokem, mít nějakou velkou nádobu, která se potom musí umýt a podobně.....

"Nátěr má zničit roztoče na plodu ale neničí roztoče na včelách a fumigace má zničit roztoče na včelách a neničí roztoče v bunkách."
Nátěr plodu neničí roztoče v buńkách, ale nahrazuje léčení Gabony. Funguje to tak, že účinná látka zůstane na víčkách plodu a včely ji roznášejí kontaktem chůzí po víčkách a likvidují tak volné roztoče. Až se plod v těch buňkách vylíhne, tak včely kontaminovaná víčka vynesou jako odpad ( což asi není úplně stoprocentní, mohouje použít i jako zdroj vosku) a látka z úlu zmizí. Problém je zřejmě v tom, že účinná koncentrace látky na nožičkách včel nenaskočí okamžitě po natření plodu, nějaký den to trvá. Roztoč, který je venku, nehyne tedy hned po nátěru, ale může během dne, dvou dnů ještě naklást vajíčka do buňky s plodem a tím mohou roztoči přežít. Proto se zároveň s nátěrem plodu i fumiguje, aby se zlikvidovali i tito roztoči.

Pokud použijeme v červnu kyselinu mravenčí, po posledním vytočení medu gabón (pokud není předepsán, tak opět kyselinu mravenčí) a v polovině září matky zaklíckujeme, pak nám stačí 2x fumigovat Varidolem. U 13-ti včelstev, pokud jsou matky označené, by vyhledání a zaklíckování matek neměl být velký problém. Pak nám nebudou vadit ani nepořádní sousedé - včelaři. Problém však je účinnost léčiva. Přeháněním léčení si vychováváme rezistentní roztoče. Proto monitorovat denní spad a na jeho základě dolaďovat předepsané léčení.

Zdravim,
to mně taky docela v jeho článku zarazilo, že léčí preventivně... Co chvíli
rve do včelstev léčivo (F desky v létě, nátěr plodu na jaře, na podzim
klasika trojí léčen)..
Vždyť musí mít med a vosk plný chemikálií - rezudií léčiv ... Což se na
zdraví odběratelů neprojeví hned ale po čase.. jako časovaná puma..
To min a jeho metodě nesedí... jinak kompletní výměna díla proč ne, když to
včely zvládnou... ale i to je drastické... ale zase jsou to poslední
krátkověké včely a je jich vlastně nadbytek Navíc v lětě (2/2 července a
srpen už neni moc snůžky)...
Pavel

----- Original Message -----
From: "PaveN" <e-mail/=/nezadan.spsul.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, January 30, 2010 9:48 PM
Subject: Re: Mor plodu


" Pokud bych měl solidnějšího souseda, jistě bych nátěr plodu s fumigací v
předjaří. "
Vy máte ve vzorku 0 roztočů a natíráte v předjaří plod? Proč? Nátěr plodu
je pro včely nejdrastičtější opatření proti varoáze a další chemikálie do
úlu.


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4821 (20100130)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4821 (20100130) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

R. Polášek (85.71.180.241) --- 31. 1. 2010
Teda, ,kdo chvíli stál už stojí opodál.... Skoro 80 příspěvků za necelý den!!!!

Za to můžeme poděkovat i P. Streitovi že rozhýbal hladinu tohoto rybníčku.

J.B.

"Vždyť musí mít med a vosk plný chemikálií - rezudií léčiv "
No, do medu zas tak moc reziduí nejde. Tyhle látky jsou většinou mnohem lépe rozpustné v nevodném prostředí, to znamená, že jdou v mnohem větším poměru do vosku než do medu. Snad kromě Amitrazu, tam si nejsem jistý.
A co se týká vosku, tam vedle množství vnesených látek bude o obsahu reziduí rozhodovat taky obměna voskového díla. Včelař, který neobměňuje plásty, bude mít ve vosku nejspíš více reziduí, i když léčí jen předepsanou fumigací a aerosolem než kdo léčí "naplno" navíc ještě Gabony a nátěrem plodu na jaře, ale obměňuje plásty. Tady by na místě bylo vhodné znát konkrétní čísla třeba z nějakého výzkumu plus v jakém jsou vztahu k nějakým hygienickým limitům....

Pokud je léčivo inertní (nedegeneruje) v úlovém prostředí, tak rizika
kontaminace jsou velká. Ale pochybuji že např. amitraz je natolik
trvanlivý. Proč by potom měl po naředění tak rychlou doporučenou
spotřebu?

Výsledky z rozborů ze skladů medu (výkupci, zpracovatelé, občas nějaký
včelař) které jsou na léčiva pravidelně odebírány a analyzovány se
uchovávají na SVS. Kdysi to měla nastarost jedna veterinářka, která se
zviditelnila i ve Včelařství. Tak žádné výsledky v číslech samozřejmě
také nejsou, je tam jen to, že to je s obsahy léčivých látek v medech
u nás v Česku dobrý. A víc ani nepotřebujema asi znát.

_gp_

2010/1/31 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>:
> "Vždyť musí mít med a vosk plný chemikálií - rezudií léčiv "
> No, do medu zas tak moc reziduí nejde. Tyhle látky jsou většinou mnohem
> lépe rozpustné v nevodném prostředí, to znamená, že jdou v mnohem větším
> poměru do vosku než do medu. Snad kromě Amitrazu, tam si nejsem jistý.
> A co se týká vosku, tam vedle množství vnesených látek bude o obsahu
> reziduí rozhodovat taky obměna voskového díla. Včelař, který neobměňuje
> plásty, bude mít ve vosku nejspíš více reziduí, i když léčí jen předepsanou
> fumigací a aerosolem než kdo léčí "naplno" navíc ještě Gabony a nátěrem
> plodu na jaře, ale obměňuje plásty. Tady by na místě bylo vhodné znát
> konkrétní čísla třeba z nějakého výzkumu plus v jakém jsou vztahu k nějakým
> hygienickým limitům....
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Příteli Polášku dezinformujete včelařskou veřejnost. Seznamte se hlouběji s biologii života roztoče a pak pochopíte proč se musí natírat víčka. Totiž roztoč v určité fázi vývoje kromě pobytu u kllubíčka extrementů v době kdy nesaje se pohybuje na vnitříní straně víčka a zde se kontaktuje s účinnou látkou, která je nervově paralytická, to znamená, že zasahuje jeho nervový systém a on postupně hyne. Toto probíhá jak při nátěru plodu, kdy látka prosákne na vnitřní stranu, tak to probíhá i při použití gabonů, kdy včely roznáší po víčkách účinnou látku akrinatrin (PA 92), která prosákne na druhou stranu víčka jako při nátěru. Samozřejmě je účinnost i kdy je roztoč na včele. Abychom roztoče zlikvidovali na včelách úplně používáme souběžně fumigaci nebo aerosol. Je-li v jarních měsících nezavíčkovaný plod a počasí je přijatelné pak stačí ošetření varidolem.Ošetření je nutné mít pod kontrolou u celé ZO. Neni to onemocnění jednoho včelstva, jednoho stanoviště, ale je to nákaza, která se projevuje v celém katasru ZO a tudíž musí být důslrednost a ne že nějaký včelař chce a nebo nechce. To je pak cochcárna a anarchije která vede ritoztoče k rezistenci.Jinak si Vašich příspěvků vážím.

Jaroslav P.:
Je-li v jarních měsících nezavíčkovaný plod a počasí je přijatelné pak stačí ošetření varidolem

J.B.:
Chybí mi ve větě slovo jen.
Je-li v jarních měsících jen nezavíčkovaný plod ...

Taková situace ale nikdy nenastane na jaře je ve včelách vždy (mimo unora a klickovaní)zavíčkovaný plod.
J.B.

Je to tak, kdo dostane zaplaceno za nicnedělání, nemá potřebu se nějak starat. Dalších příkladů ze života by se našla spousta.

Souhlasím s vámi, dá se říci ve všem, co jste napsal. Dotační politika svazu a státu je velmi špatná. Pokud uhyne z deseti včelstev jedno, je to v normě, pokud jich z deseti uhyne osm, je na vině včelař.Svaz by měl spolu s SVS a legislativci připravit normu, podle které by každý, než začne včelařit, musel projít kurzy a osvojit si moderní techniky včelaření. Vyučovat by je měli jen zkušení odborníci v tomto oboru a ne ti, co tímto systémem nevčelaří, nebo včelaří naoko. Tím pak svaz přitáhne daleko více lidí. Finanční dotace pro začínající si myslím je k ničemu.CHceš včelařit?Dobře, založ si chov zakoupením oddělku z vyššího chovu, či od místního včelaře v naší ZO je ten a ten kdo tě bude učit.Na léčivo bych samosebou dotace nechal.Ukaž, že ti to jde, že se chceš učit a my ti poskytneme třeba i dotaci na medomet a jiné potřeby.Pokud někdo chce včelařit, nemá nic, nemůže mu kraj, stát, dávat dotace na pořízení chovu.Prosím, tady je učitel, ukáže ti cestu, když uvidíme aktivitu, dodatečně ti pomůžeme.Dotace za úhyny včelstev bych žádné nedával, možná mimo MVP. To je můj názor.Zdraví P.S

Napsal jsem již včera, tak jak dávám já argumeny na norské zimování, tak i beru argumenty na vědomí na neprovádění nátěru plodu s fumigací v předjaří v případě dobrých výsledků na vyšetření zimní měli. Dost jsem o tom večer a dnes přemýšlel a možná máte pravdu, něco na tom je. Když to vyšetření dopadne dobře, předjarní léčení provádět nebudu.Zdraví P.S

No, materiál víčka je pórovitý a tak účinná látka, pokud na víčku zvenku ulpí a pokud má roztoč v buňce důvod dotýkat se zevnitř víčka, určitě prosákne dovnitř buňky a toho roztoče zlikviduje. Každopádně ale její koncentrace je taková, že se chůzí včel po víčkách roznáší do včelstva stejným způsobem jako to je v Gabonu a likviduje i roztoče na včelách. Koneckonců účiná látka je u přípravku na nátěr víček stejná jako u Gabonu 90, Fluvalinat. Ono to ostatně je potřeba, víčka zavíčkovaných buňěk nejsou vodným roztokem léčiva smáčivá, nějaký saponát, který by tu smáčivost udělal, zřejmě ve včelstvu použít nejde a tak i když se natře všechen zavíčkovaný plod ve včelstvu a pečlivě, vodoodpudivý povrch víček způsobí, že na některých víčkách ta látka nebude.

Tak, tak.P.S

Když chcete chovat holuby, králíky, slepice, nebo třeba dobytek, také musíte hodně věcí umět a ledasco dodržet. Když to zvládnete, chov se daří, když ne, chov vám vymře a nikdo nic nedá. V některých případech ještě můžete dostat pokutu za týrání nebo nesplnění nějakých podmínek(např. lpovinná veter. péče) To je cesta.
Přednášky se organizují, i když to nebývá aktivita ČSV, spousta informací je na webu nebo v knihách. Kdo se snaží, nějak znalosti získá a nejde někoho nutit, aby chodil na určité přednášky.
Řešením je nepodporovat bordeláře prapodivnými dotacemi.
A nedělejte si, prosím, iluze, že si někdo pořídí celý chov jen za peníze od kraje.

P.Bürgel, nějaká dravá štika musí být v každém rybníčku, oni i ti kapříci se chovají také jinak a když je v rybníčku více štik, nebo štiček, ono to tomu rybníčku vždy prospěje,Možná já jsem štika, ale vy tu jste na síti hlavně dvoumetroví sumci, takže i ta štika musí být obezřetná, alespoň v jezírku není nuda. že ano.Zdraví P.S

To znamená v překladu pokud jsem to dobře pochopil, že za zdravotní stav a nákazovou situaci svých včelstev nese odpovědnost výlučně ZO. Vpřípadě masivního úhynu včelstev v dané ZO by tedy tato ZO neměla být nárok na poskytnutí dotace za úhyny na varoa, je to tak?
Nepořádné včelaře by tedy mezi sebou neměli trpět a KVS by měly jednat na problémy daleko aktivněji.Zdraví P.S

To znamená v překladu pokud jsem to dobře pochopil, že za zdravotní stav a nákazovou situaci svých včelstev nese odpovědnost výlučně ZO. Vpřípadě masivního úhynu včelstev v dané ZO by tedy tato ZO neměla být nárok na poskytnutí dotace za úhyny na varoa, je to tak?
Nepořádné včelaře by tedy mezi sebou neměli trpět a KVS by měly jednat na problémy daleko aktivněji.Zdraví P.S

Pavel Streit:

Rezistentní roztoče nemám, protože při léčení bych to poznal, je zajímavé, že reinvazi od souseda mám jen mezi první a druhou fumigací varidolem na podzim.

___________________________________________________________


Tomu se neříká REINVAZE, ale EFEKT PODZIMNÍHO PLODU.

S pozdravem M. Václavek

PS

Kolik roztočů Vám průměrně padá po jednotlivých podzimních ošetření. U mě to vloni bylo zhruba 180 kusů po první (a zároveň poslední) fumigaci 24. října. Po ošetření aerosolem 27.12. jsem nalezl jen pár roztočů. (v sezóně byla včelstva 4x léčena kyselinou mravenčí aplikovanou „kapesníkovou“ metodou ( v půlce března, koncem června, začátkem července a začátkem září ), v podletí byly vloženy Gabony)

//\/\\//

Pavel Streit:

Rezistentní roztoče nemám, protože při léčení bych to poznal, je zajímavé, že reinvazi od souseda mám jen mezi první a druhou fumigací varidolem na podzim.

___________________________________________________________


Tomu se neříká REINVAZE, ale EFEKT PODZIMNÍHO PLODU.

S pozdravem M. Václavek

PS

Kolik roztočů Vám průměrně padá po jednotlivých podzimních ošetření? U mě to vloni bylo zhruba 180 kusů po první (a zároveň poslední) fumigaci 24. října. Po ošetření aerosolem 27.12. jsem nalezl jen pár roztočů. (v sezóně byla včelstva 4x léčena kyselinou mravenčí aplikovanou „kapesníkovou“ metodou ( v půlce března, koncem června, začátkem července a začátkem září ), v podletí byly vloženy Gabony)

//\/\\//

To si nedělám, ale pořídí si dva oddělky, pak bude mít další rok další a když ZO,Kraj uvidí, snaží se, přijdou s nabídkou dotace na to na to, na to. Člověk, který to ještě nezkusil, nemá za sebou rok dva, aniž by nerozšiřoval chov,přece by neměl mít od kohokoliv nějaké dotace.Jak se to říká, bez práce nejsou koláče, být krajem, řeknu:nejdřív snahu, potom třeba finanční pomoc.Jinak můžete peníze vyhazovat oknem.Já jsem, když jsem začínal, o žádné peníze na dotaci nežádal, proč? Jednoduché. Po dlouhé době jsem to zkusil, chytlo mě to za srdce, výrazněji jsem rozšířil a rozhodl jsem se to dělat na plno.Pak jsem požádal o možné dotace.Pokud bych je nedostal, svět se nezboří.Jel bych dál bez nich.Pokud chci včely chovat, nejsmysluplnější a nejvyšší dotací je předámí zkušeností o moderním vedení chovu od staršího včelaře, který této problematice rozumí.Zdraví P.S

U singer je to do 200 roztočů na včelstvo, U vigor je to do tří roztočů na včelstvo, to je jen při podzimní fumigaci, Jinak během roku u vigor do pěti roztočů na včelstvo, u singer do dvaceti

"To znamená v překladu pokud jsem to dobře pochopil, že za zdravotní stav a nákazovou situaci svých včelstev nese odpovědnost výlučně ZO. Vpřípadě masivního úhynu včelstev v dané ZO by tedy tato ZO neměla být nárok na poskytnutí dotace za úhyny na varoa, je to tak?
Nepořádné včelaře by tedy mezi sebou neměli trpět a KVS by měly jednat na problémy daleko aktivněji.Zdraví P.S"
Oficiální politika ČSV je taková, co nejvíce včelařů mít zorganizovaných pod sebou, ať to stojí, co to stojí. Proč, o tom by se dalo hodně diskutovat. Výsledek je ale ten, že vyloučení člena ze ZO se děje až z velice vážných důvodů a je velice ojedinělé. Nějaké špatné léčení včelstev, pokud nebude prokazatelně pro sousední včelaře fatální, k tomu nestačí. Současně taky nebude docházet k nějakým represím stran dotací i stran léčení , protože vedení ČSV nebude riskovat, že se včelaři naštvou a kvůli tomu vystoupí ze Svazu. Taky ze stejného důvodu nebude docházet k tlaku na nějaké povinné školení včelařů, i když by se povinná školení dost lidem zamlouvala. Situace je proto taková, jaká je.
Je volební rok, třeba by se toto téma dalo protlačit až na sjezd špiček ČSV a důraz na organizovanost za každou cenu trochu osekat. Já to přivítám, ale po dlouhých letech členství v ZO aktivně v tom zatím nemám úmysl se angažovat.

Avšak pochválit se musí každý sám. NIKDO TO ZA NĚJ NEUDĚLÁ

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Anton?n Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mor plodu
> Datum: 30.1.2010 18:12:25
> ----------------------------------------
> Ono se to mluví, když se k tomu nemůže druhá strana vyjádřit. Říkalo se, že
> samochvála smrdí. Teď už ale nějak víc.
> Tonda
> >"Pavel Streit napsal: ...Já mám nejlepší výsledky vyšetření zimní měli za
> poslední 4 roky z celé ZO "
>
>
>

Pavle S,nechtěl bych být tvoje včela a už vubec bych si od tebe nekoupil med.

" ale pořídí si dva oddělky, pak bude mít další rok další a když ZO,Kraj uvidí, snaží se, přijdou s nabídkou dotace na to na to, na to. Člověk, který to ještě nezkusil, nemá za sebou rok dva, aniž by nerozšiřoval chov,přece by neměl mít od kohokoliv nějaké dotace"
chuť či schopnost něco dělat a dotace jsou na hony vzdálené věci. Kraj nezajímá jak to budete dělat, podstatné je že to budete dělat nějakých 5 let, na které se upíšete a nic víc.

Pane Streit omlouvám se neuraž te se ale já vás za štiku neberu,
vedle toho že uznávám že jste zanícený včelař jste pro mne ještě pulec, slon v porcelánu, provokater a další,omlouvám se ale nechci vám nadávat. Každý jsme nějaký a toto forum je zde proto abychom diskutovali né si nadávali. Uberte prosím trochu ze své sebejistoty.
J.B.

Já před nasazením medníků dávám formidol Což se mi zdá přijatelnější

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Mor plodu
> Datum: 30.1.2010 22:22:54
> ----------------------------------------
> O tom jsem už také přemýšlel, ríkal jsem si, pokud vyšetření dopadne dobře,
> nátěr letos dávat nebudu, mám i vynechat předjarní fumigaci varidolem?Či ji
> provést pro jistotu.P.S
>
>
>

>>kdyby mu
za úhyny stále někdo něco nestrkal, dávno by toho nechal! <<
Jednou za 20 let na úhyn byly dotace a tady z toho děláte výdělečnou činnnost nebo co?

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Krmen?
> Datum: 31.1.2010 09:13:08
> ----------------------------------------
> Pavle mizerní a problémoví včelaři tu byli jsou a ani v budoucnu se jim
> nevyhnem. To že je jich až nezdravě hodně za to nemůže nikdo jiný než zcela
> špatná politika Svazu, kterým v podstatě uvedený stav vyhovuje. Kdyby Svaz
> nechal fungovat přírodu, byla by nás zřejmě polovina, ale bylo by vše
> podstatně jednodušší a       ceny medu by byly stejné jako na rakouských
> tržištích. Dokud se budou vyběhávat dotace na úhyny, obnovu včelstev a jim
> podobné, nebude líp!!! Takže v podstatě největší škůdce českého včelařství
> je Svaz sám a dokuď se nezmění zcela pokřivený systém dotací, nebude líp!
> Takže zlobit se na svého souseda je zcela zbytečná ztráta energie, kdyby mu
> za úhyny stále někdo něco nestrkal, dávno by toho nechal! Zkus domýšlet
> věci do konce a neměň během 14 dní své názory, uvidíš, že si polepšíš!
> Zdraví R. Stonjek.
>
>
>

Příteli, nikoliv.Vemte to tak, uvedu to na příkladu.Když vám někdo dá peníze na auto a nemusíte na něj vy šetřit, chováte se k němu jako raz. Když ovšem na to auto našetříte sám, potom si o něj pečujete a chováte se k tomu jinak.Mnohonásobně lépe. To stejné je i se včelami. Pokud jste si k nim vztah ještě neudělal, k tomuto oboru, neměl byste mít možnost na takovou dotaci dosáhnout.Pokud váš učitel, ZO vidí, že postupujete, včelaření se vám daří, může vám navrhnout možnosti dotace na různá příslušenství
Zdraví P.S

Zkrátka kocourkov.Ale nějaká minimální forma znalostí o péči, ošetřování a moderní vedení včelstev by jistě neškodila. P.S

To nemějte strach, to se jen tak někomu nepovede,
Je fakt, že některé názory jistých lidí zde nemusím, je fakt, že jsme se zde i chytli, fakt, že mě to pak mrzelo a omluvil jsem se,je fakt, že s jinými jejich názory zase souhasím, co člověk, to jiný úhel pohledů a tak je to dobře.
Je fakt, že ale kdyby všichni včelaři dodržovali tolik potřebné minimum o chovu a péči o včely, byla by zde nákazová situace jakékoliv nemoci v daleko přijatelnějších úrovních. To se přeci shodneme.

Ano, formidol na konci dubna dávám.Později, už kvůli nasazení medníku a v podletí vysokým teplotám (nad 25 stup.)formidol nedávám. Nerad bych přišel o matku

P.Stonjek, názory může měnit každý, vy a ostatní na diskusi jste starší a máte toho za sebou více, pokud vy podáte takové argumenty, které jsou berné a věcné, může ten dotyčný dojít k jinému názoru či názorům za pět minut, nebo za čtrnáct dnů. Jste tzv.ostřílení vlci takže vzhledem k tomu že toho máte za sebou více, a jistě jste za svou praxi ze pár přešlapů udělali, je berné a věcné, když méně zkušenějšímu podáte výklad tak, aby třeba tu stejnou chybu už také nedělal.S pozdravem P.S

Výtah z nařízení KVS-2008:
Předjarním ošetřením se rozumí nátěr víček zavíčkovaného plodu vodní emulzí přípravku M-1 AER, spojený s fumigací přípravkem VARIDOL FUM podle návodu, který stanoví VUVě. b) V oblastech s prokázanou resistencí roztočů na pyrethroidy se nepoužívá nátěr plodu. Provedou se dvě ošetření VARIDOLEM v intervalu 10 dní a doporučí se ošetření FORMIDOLEM, a to co nejdříve, jakmile dosáhnou denní teploty bez větších výkyvů 20°c.
Jarní ošetření (kromě ošetření FORMIDOLEM v rezistentních oblastech) musí bý skončeno nejpozději do 15. dubna. Pro jarní ošetření není možno povolovat přípravky GABON PF 90 a GABON PA92.

Za zdravotní stav svých včelstev je odpovědný vždy majitel
včelstev,což je obvykle včelař.V.Š

Abychom roztoče zlikvidovali na včelách úplně používáme souběžně fumigaci nebo aerosol. Je-li v jarních měsících nezavíčkovaný plod a počasí je přijatelné pak stačí ošetření varidolem.Ošetření je nutné mít pod kontrolou u celé ZO. Neni to onemocnění jednoho včelstva, jednoho stanoviště, ale je to nákaza, která se projevuje v celém katasru ZO a tudíž musí být důslrednost a ne že nějaký včelař chce a nebo nechce. To je pak cochcárna a anarchije která vede ritoztoče k rezistenci.Jinak si Vašich příspěvků vážím.
---------------------------

Je snadný způsob, jak "vyšlechtit" rezistentního roztoče.

A to vystavovat jej trvale malým dávkám léčiv.

Nejlépe tak, že hlavně nátěrem vosku a pravidelnou aplikací gabonu zaneseme tyto rezidua do vosku.
A výměnama vosku za mezitěny se takový vosk dostane i do okresů, které nejsou tak "fanatické" v hubení roztoče, nepřispívají tolik k jeho šlechtění.

Kdyby tato práškařská teorie fungovala, tak by musel být výrazný rozdíl mezi okresy které "správně léčí" a které ne. Byl nějaký rozdíl, tedy mezi srovnatelnými okresy, ZO, atd. ve stejných klimatických podmínkách?

Vyvraťte mi, že nebyl. Nebyl žádný rozdíl meziu srovnatelnými okresy kde dávají pravidelně gabon a těmi kde ne! Na vyvrácení prosím fakta.

Já dávám jeden fakt. Kolik dotovaných vyvíječů a kompreorů bylo nakoupeno v roce 2005 a 2006. Byly jsme nesjsilnější na chemické zbraně než kdykoli předtím. A co?

Roztoč vyhrál, protože jeho strategie je účinější, a protože jsme nepoučitelní. Tak nám znovu za pár let nakope zadky. A pak zase budeme natírat, polívat, sypat (to tu ještě nebylo:-) atd. Pokud bude ještě čím, respektive pokud bude ještě nějaká tvrdá chemie účinná.

Přečtete si na Fascinovaném včelaři ke sdělení SVS o účinnosti Gabonu. A bude se jen přidělovat, nebo jak lze "číst" ta slova o sledování atd.
A co budete dělat, bez svého mioláčka, na který jste své včely i roztoče navykly?

Karel

Nechcem sa miešať do vašich vnútroštátnych záležitostí, ale vaši veterinári by mohli zmenšiť kaliber. Ich nariadenia k liečeniu varoázy už nie sú z dôvodu zodpovednosti, ale z lenivosti a alibizmu - pre istotu. Pre inšpiráciu: http://www.pv.sk/vcely/index.asp

Nebyl žádný rozdíl meziu srovnatelnými okresy

doplňuji
Nebyl žádný rozdíl v ÚHYNECH mezi srovnatelnými okresy

Karel

http://fcelar.blogspot.com/2010/01/zejmena-lepe-na-roztoce.html

Nemám nic proti začátečníkům, ale tvůj první článek vypadal spíš na to, že jsnme parta blbů, protože Norsky nezimujem. Pak jsi se v tom motal jako nudle v bandě a teď jsi zasvinil Konferenci desítkami nic neříkajících blábolů/ Podotýkám deně!/ Takto nejedná rozkoukávající se začátečník, ale magor jak jsem vtipně podotkl asi před 2 dny, tedy asi před 250 příspěvky v naprosté převaze tvými. Dnes se ukazuje, že to byl výraz příliš salonní, daleko vhodnější by bylo označení daleko ostřejší. Zkus s tím něco udělat! Zdraví R. Stonjek

Hlavně si již konečně musíme uvědomit, že včely neléčíme, neléčíme a neléčíme, ale roztoče jen trávíme, trávíme a trávíme kontaktními jedy, které zůstávají ve vosku i medu. Že to poškozuje imunitu plodu nikomu nevadí, prostě maličkost.
Takového souseda jak naříká Pavel mám také na jednom stanovišti. Každoročně mu z 18ti přežije tak 5-7 včelstev, osatní mu zlikvidují moji dravci při jeho podzimním krmení. To, že si moje včely přinesou nějaké roztoči mi nevadí, alespoň je nemusím pracně množit. Ročně kupuje cca 5 matek z hor od jednoho kamaráda, tak ho nebudu jmenovat. Je to ale škoda práce. Celé jaro, léto o včelách tohoto včelaře nevím. Když se mi ale v srpnu a září kolem 19.oo zvednou včely a naberou směr, je to jasné.

Pro ty, kteři si nevědí s roztoči rady a chtějí se jich efektivně zbavit nabízím za každého dodaného živého roztoče v květnu letos 10,-- Kč. Minimální dodávka ale musí být alespoň 100 ks.
Díky. Zájemci se mi můžou ozvat na můj mejl. Samozřejmě tohle není vtip, ale nabídka spolupráce. LD

:o)
... napadá mě, už se někdo zabýval myšlenkou, že paranoidní "léčení" varoózy může přispět třeba k šíření moru?
Mikroorganismy potřebné pro imunitu larev memusí být likvidovány postřiky na polích, ale přímo v úlech samotným včelařem. Za ověření by to asi stálo.

Nemyslíte si že toho už bylo dost, nadáváte tady, že mám třeba trochu ostřejší rétoriku a sám děláte totéž, nebo sami mezi sebou? Každý by si měl nejdříve zamést před vlastním prahem.Nyní k p.Stonjekovi.Já jsem sem s něčím přišel, byly mezi vámi kladné i záporné odezvy, to tak bývá. Navíc nikdy jsem ani nenaznačil zde na konfer. že jste cituji" banda blbců ",to slyším poprvé od vás. Navíc jsem vícekrát za tu dobu napsal, že každý ať si včelaří jak sám uzná za vhodné, ale nesmí při tom ohrožovat chov někoho jiného. Vyžaduji jen to minimum, minimálně z jedné třetiny obměnu díla ročně, zvládání techniky chovu včel(vytváření protiroj.opatření,obměna matek v pravidelném intervalu), já si myslím, že tohle by měl znát každý včelař a každý by to po tom druhém měl vyžadovat. Navíc každý z vás se mě na něco ptal a ptá, Je přece slušnost, na každý dotaz odpovědět, nebo vy to tak neděláte? Určitě ano.Zdraví P.S

"Nemyslíte si že toho už bylo dost, nadáváte tady, že mám třeba trochu ostřejší rétoriku a sám děláte totéž"
To jako já?
Možná si jen některé moje výroky vztahujete na sebe, to je vaše věc. Až o vás budu chtít něco napsat, bude vám to jasně adresováno.

Jestli jsem si to nějak špatně vyložil, tak pardón, dočetl jsem nyní jednu velice špatnou zprávu, mám zkažený celý večer a i zítřek, je to na flašku.
P.S: Ať nám ty včely vesele bzučijú dál.Zdraví P.S

No ale já bručet do kriminálu za šíření nákazy a platit nějakou pokutu
něco mezi 10 000Kč- až 500 000Kč kvůli spolupráci s Váma nepůjdu. Nebo
máte nějakou výzkumnou oficiální podmínečnou vyjímku od SVS nebo přímo
od ministra MZe? Potom bych Vám nějaké to živé deko dodal. ;-)

_gp_

2010/1/31 Leo Dvorský <leosdvorsky/=/tiscali.cz>:

> Pro ty, kteři si nevědí s roztoči rady a chtějí se jich efektivně zbavit
> nabízím za každého dodaného živého roztoče v květnu letos 10,-- Kč.
> Minimální dodávka ale musí být alespoň 100 ks.
> Díky. Zájemci se mi můžou ozvat na můj mejl. Samozřejmě tohle není vtip,
> ale nabídka spolupráce. LD
>

Hlavně si již konečně musíme uvědomit, že včely neléčíme, neléčíme a neléčíme, ale roztoče jen trávíme, trávíme a trávíme kontaktními jedy, které zůstávají ve vosku i medu. Že to poškozuje imunitu plodu nikomu nevadí, prostě maličkost.L.D.

To isté som napísal dňa 30.1 v príspevku 40389, ale odozva žiadna od účastníkov Konference. A ďelej (P.S) léčime, léčime a léčime, je to akoby hrach na stenu hádzal. Nuž, že má Pavel zdravé včely a produkty a vosk s prímesou jedu.

Cukerný roztok připravuji v 200 litrovém modrém sudu, dávám 120 l vody
přímo z boileru cca 60 C a 120 kg cukru, míchám vrtačkou, čerpadlo jsem
oddělal, nasálo příliš hustou nerozmíchanou kaši, ale bylo to levné
plastové. Ve víku mám vypouštěcí ventil 6/4" s hadicí a 1/2"
zavzdušňovací ventil. Sud míchám přímo na vozíku za autem a po
rozmíchání a uzavření ho pokládám na převrácenou paletu. Na stanovišti
napoštím vlažný roztok do kropáče cca 7 l. Krmítka mám ze seříznutých
kanystrů od jedlého oleje na posunuté folii v prázdném nástavku nahoře
překrytém perlinkou. Po mnoha pokusech s různými plováky používám slámu.
Jaromír Marek

Pavel Streit napsal(a):
> Řeknu vám svůj postup. Vezmu čtyřlitrovku sklenici, dám do ní tři kila
> cukru, litr vařicí vody, je tam vždy něco kovového, aby mi sklenice
> nepraskla. Cukr s vodou, míchám tak dlouho, dokud, to není úplně průzračně
> čisté, je to hodně zdlouhavé a pracné. Letos bych chtěl připravovat
> najednou roztok v nějakém sudu za použití mícháním kalového čerpadla cukru
> a studené vody, vyčetl jsem to v knize o komerčním včelaření. Na dně bude
> výpusť. kohooutek.Máte s tím někdo skušenosti? Nebo jaký systém byste mi z
> efektivnějšího hospodaření časem a pracnosti doporučili? Jinak v knihách
> jsem vyčetl, že se míchá 3:1,3:2,2:1 a na podněcování 1:1 roztoku.
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 4822 (20100131) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

Zdravím vás, Dobrý nápad, přiložím si jej i k těm dalším, budu mít tak možnost o vašich poznatcích s přípravou cukerného roztoku zde na diskusi přemýšlet, už mám tři.
Zdraví P.S

Předpokládám, že 5l kanystry od destilované vody by měly být nezávadné pro
toto použití.
Žena jich při žehlení vyprázdní dost.


Petr Mirovský
www.vcelarskeforum.cz


> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> R. Poláek
> Sent: Sunday, January 31, 2010 10:45 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: Krmení
>
> Teda, kdo chvíli stál, už stojí opodál.... Skoro 80 příspěvků za necelý
> den!!!!
> Co se týká krmení, kdo má zájem, ať se podívá na diskuze v čerenci a
> srpnu, tam se diskutuje krmení obsáhle každý rok.
> Pro mě je směrodatná dávka cukerného roztoku potřebná na 1 - 5 denní
> krmení včelstev. Držím se čísel 3 - 30 - 100.
> Pro potřebu 3 litrů +- autobus je podle mně nejlepší nasypat cukr do PET
> flašek nebo do kanystrů, nalít příslušné množství horké vody a míchat
> protřepáním. Když se nechá v nádobě nějaký volný prostor, je to rozpuštěné
> rychle. A nic se neznečistí a nemyje navíc, nejsou ztráty, protože v těch
> obalech se roztok rovnou donese ke včelám a nalije do krmítek. PET flašky
> jsou ideální pro ruční donášení, množství roztoku v dvoulitrové flašce
> vzhledem k hmotnosti vlastní flašky je velice výhodný poměr a flaška je
> odolná. U 30 litrů je nejlepší dát cukr a teplou vodu do 50 - 80
litrového
> barelu a míchat vrtačkou s míchadlem. Vrtačka, raději s regulací otáček,
> protože při plných otáčkách je vrtačka moc namáhána, záleží zase na
> míchadlu, je v každém baráku a míchadlo je za nějaké 2 - 3 stovky.
> Nad 100 litrů je asi nejlepší pořádné ponorné čerpadlo do nádrže, bez
> větších problémů by mělo rozmíchat najednou i několik kubíků cukerného
> roztoku a to i z studené vody.
> U většího počtu včel se potom nabízí jako docela výhodná i první varinta,
> za předpokladu, že je nějak doma zajištěné protřepávání nebo převracení
> kanystru ( nebo 2 litrových PET flašek?). Kde by obsah jednoho kanystru
byl
> jako jedna jediná dávka pro jedno velkoobjemové krmítko jednoho včelstva.
> Včelař by rozvezl ke včelám a rozlil roztok v první polovině kanystrů,
> zatímco v druhé polovině by měl nadávkovaný cukr a vodu a cukr by se
> mezitím převrácením nebo třepáním rozpouštěl. Vrátil by se od včel, do
> prádných kanystrů nadávkoval zase cukr a teplou vodu, vzal ty s
rozmíchaným
> roztokem, vložil ty nerozpuštěné a zase by jel ke včelám....
> Pokud by se daly relativně levně sehnat kanystry, možná by to bylo lepší
> než přímo pracovat s cukerným roztokem, mít nějakou velkou nádobu, která
> se
> potom musí umýt a podobně.....

Zdravim,

tak to asi bude nebezpecne pokladat z polohy stojmo sud o celkove hmotnosti 250 kg do polohy lezmo.

PZ

"Předpokládám, že 5l kanystry od destilované vody by měly být nezávadné pro toto použití."
Já už jsem takhle rozpouštěl v různých PET flaškách, v tří a pěti litrových kanystrech od vody a stolního oleje, v desetilitrovém kanystru..... V těch použitých kanystrech byl občas problém s uzávěry, jako jednorázové obaly občas to víčko a závit na kanystru ošidili, muselo se to dotěsnit nalepením vrstvy leukoplasti na závit.
Jinak je to v malém bez mechanizace míchání takové to "domácí rozpouštěníčko" nasype se do toho v kuchyni nálevkou cukr a nalije voda, zavře a potom třeba u televize nebo u novin se s tím občas zatřepe. Za půl hodiny jsou televizní zprávy nebo noviny zkoukané a v kanystru roztok, kanystr se vezme a jde se na zahradu krmit. Nebo se strčí do tašky a jde se krmit do lesa.... Jako procházka před usnutím...

p.Marek.Jen by mě kolego zajímalo jak moc velká vrtačka s míchadlem to je, určitě ta malá ruční to nebude, či ano? NNebo je to ta vrtačka, která má madla na držení po obou stranách a případně i regulátor stupnice otáček míchání? Zdraví P.S

co k tomu dodať ...

Aku vrtačkou jsem to nezkoušel, ale jaká je po ruce, hlavně míchací
spirála musí být ta delší. V teplé vodě to jde rychle.Pak stejně čekám
než je teplota akorát.
Na zprávy nesmím jako přítel Polášek, já se kolikrát při nich tak naštvu
a pak bych bryndal.
Jaromír Marek

Pavel Streit napsal(a):
> p.Marek.Jen by mě kolego zajímalo jak moc velká vrtačka s míchadlem to je,
> určitě ta malá ruční to nebude, či ano? NNebo je to ta vrtačka, která má
> madla na držení po obou stranách a případně i regulátor stupnice otáček
> míchání? Zdraví P.S
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 4824 (20100201) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

Premiéra: ČT-2 v pátek 12.2.2010 od 20 hodin
Opakování: ČT-2 v sobotu 13.2.2010 od 8,30 hodin:
Zázračná planeta: "Buddha, včely a obří sršně".
Nevídaný příběh krutých válek mezi obřími sršněmi mandarínskými a japonskými
včelami očima chovatele - buddhistického mnicha. Dokument BBC.

Podíval jsem se na svoji, kutilská vrtačka 480 watt se zabudovaným regulátorem otáček, míchadlo 60 cm dlouhé a 10 cm kolo míchadla v průměru. Otáčky pro míchání tak 1 - 4 za sekundu, to znamená, že spoušť vrtačky jen jemně namáčknu. 30 - 40 litrů vody a cukru v 50 litrovém barelu tím míchadlem roztočím za 10 - 20 sekund. Hodil by se ale menší průměr toho kola míchadla, aby šlo na míchání využít vyšší otáčky, vrtačka má plný počet otáček 2800 za minutu, 1 - 4 otáčky za sekundu je zlomek plných otáček plus při těchto otáčkách na velkém míchadle je potřebná velká síla, takže vrtačka asi dostává zabrat.

Krmím sklenicemi a vlastními krmítky z krabic od ryb.Odkaz zde-http://pupek73.blog.cz/0902/vyroba-krmitka-z-odpadu-ii

Co se týče toho rozpouštění cukru tak to dělám v nádobách od Primalexu na asi 30kg.Dám 20kg cukru a 10lt vody.Za pomoci aku vrtačky to občas proženu velkou míchačkou na maltu.Fotku najdete zde-http://pupek73.blog.cz/0902/vyroba-krmitka-z-odpadu-ii

Nalejvám to ze začátku do sklenic pomocí plastového litráku a pak rovnou z těch kýblů.






http://pupek73.blog.cz/0908/co-jsme-delali-o-vikendu

Díky všem, ty sršně, na ty se rád podívám, jednou to dávali na animal planet. Je to dobrý materiál, hned si to zaškrtnu, toho sršně obaliliy a uvařily za živa, nechtěl bych být tím sršněm. Kdyby se tak uměly bránit naše včelky.Zdraví P.S

Můžete mi poradit, ve včelách se mi objevilo na podzim nejprve zvápenatění plodu, kterého jsem se nedokázal zbavit ani formidolem. Včely jsem zakrmil a na jaře se včelstva nedostala do síly. S bídou obsedla tak jeden nástavek 39x24 a stále stagnovala. Při bližší prohlídce jsem zjistil, že ze včeltev při rozebrání jde cítit zápach, jako by něco uhnívalo a mezi zvápenatělým plodem se začaly objevovat propadlá víčka. Když jsem sirkou do těchto víček zajel, objevila se řídká hmota místo larvy, která se natahovala jako žvýkačka. Jelikož jsem byl začátečník a nechtěl rozšířit do oklolí nějakou nemoc, nikomu jsem nic neříkal a jednal jsem jak jsem uvedl./ okolní staří včelaři by mě ušlapali / Včelstva jsem vysířil, voštinu vyřezal a spálil. Úly a rámky jsem desinfikoval savem a pořídil si nové oddělky. Teď mi včely asi pět let šlapou jako hodinky, plod je krásný celistvý, včely bez jakých koliv známek nemoci. Dílo pravidelně obměňuji, ale nemohu se zbavit obavy, zda jsem měl mor či nikoliv. Můžete mi někdo zodpovědět, jestli to byl mor ? Jen mě nekamenujte, že jsem to měl ohlásit dřív a včelstva nechat vyšetřit. Moje obava ze starých včelařů byla velká, byl jsem v ČS nový, nezkušený, sám a bez pomoci - v okoli pouze závist a uštěpačné poznámky, když se mi něco nepovedlo / zřejmě tato hašteřivost je typickou vlastností včelařů /. Včelařit jsem začal sám podle knížek a časopisů.

Tedka je otázka času pokud to byl mor plodu kdy se ve včelstevech opět objeví !!! Desinfekce savem ti spory moru určitě nezničí ! Tedka ti někdo neřekne jestli to byl mor nebo nebyl.A pokud jsi citil zapach při prohlídce včelstev tak to byl mor plodu nebo hniloba plodu.Ale ják se říká pozdě honit fibicha !!!!! Až čas ukaže co to bylo !!!!

Ali a Miri, jsi baron Prášil

Kdyby se tak uměly bránit naše včelky.Zdraví P.S

Naše včely to vedia takisto urobiť. Pri neustálych návštevách európskeho sršňa (keď sa premnožia v blízkosti včelnice), sa včel grupujú na letáčoch v množstve 300-500 ks a venujú sa prilietajúcim sršňom, ktorý si príde na letáči zobrať včelu a vtedy sa naňho vrhá aj 50 včiel a sršňa doslova uaria v svojom strede. Keď to sršne "pochopia" lovia včely prilietajúce do úľa a tam včela nemá šancu. Uvádzam to len v skratke, ale to bolo moje pozorovanie jedno leto, keď sršne hromadne útočili na včelnicu. Posledné roky sa to opakuje, ale len ojedinele. Takže nie len včely japonské, ale i naše sa vedia účinne brániť.

Slyšel jsem teď nedávno o těch sršních ve francii, je to jen bublina, či realná hrozba? Někdo říkal v televizi, že jim v tom brání zatím studená středoevropská zima. Jsou prý jen o chlup větší, jak včely.Zdraví P.S

Pět al. konví po 15 kg cukru na jednom lesním stanovišti lehce aku vrtačkou umíchám.V každé konvi tak vznikne asi 20 litrů roztoku. Vozím si teplou vodu z vodovodu Na každou konev je třeba 8 - 9 litrů vody / trochu se rozbrydá a také se musí něco umýt/Těch 100 litrů stačí na 25 včelstev. Používám k nalévání zahradní konev, jako plováky používán někde odřezky z výroby rámků a pokud mám tak i slámou. Lepší jsou nádoby se širším hrdlem, ale také se hodí 2,5 l pet láhve seříznuté na výšku nástavku, ty se potom hodí do kontejneru a je uklizeno. Je to vrlmi rychlé krmení, nejdelší dobu zabere sypání cukru do konví. Nedělá mi potíže krmení v kteroukoliv denní dobu.Loupež se nekoná.
Upravil jsem si aku vrtačku na bat. z auta.

No, teď už s tím stejně nic nezpravíš, alespoň sis ulevil u svědomí, hlavně to moc neroztrubuj, měls zsjít spíše do spovědnice k farářovi. Pro příště věz, že pokud je indikován mor, KVS nechá spálit veškeré vybavení včelařské, i úly, teď jak řekl př.Pavel, až čas ukáže, zda se u tebe opět neoběví.Ikdyž budeš dezinfikovat plamenem, nepomůže to. Řekněme ale, že pokud to byla hniloba plodu, pálí se jen včely a včelařské nářadí se buď pálí, nebo dezinfikuje.Jinak medomet a úly se dezinfikují.Dílo se vyřeže, vyvaří a nesmí být použito k domácí výrobě mezistěn, mám to tu v knize.Nevěš hlavu, chybami se člověk učí, a o těch včelařích, to ti musím dát za pravdu.Zdraví P.S

Zdravím vás, jak tak koukám co včelař, to koumák k vymýšlení přípravy roztoku na krmení.Zdraví P.S

To já jsem za tu dobu viděl sršně na včelnici co včelařím, jen jednou. Ale na chalupě jsem jejich nepřítel č.1.Každý rok likviduju jejich obydlí ze stejného místa.Zdraví P.S

Ja rozpouštím v plastovém sudu ve studené vodě, poměr mám asi 2,5:2
(tedy něco mezi 3:2 a 1:1).

Nasypu a naleju to všechno do sudu a míchadlem míchám (obyčejný drát cca
pr. 10mm na konci je zahnutý stylem "pohrabáč" - žádná složitá spirála).
Vrtačku mám silnou (dvourychlostní, 1kW - od ETY - etatool - na silnější
rychlost pastuju, rychlejším převodem míchám cukr) takže na plné otáčky
mi "pohrábáč" roztok krásně rozmíchá. Musím míchat cca 5x, takže si to
vždy před polednem nachystám, jednou za cca 1,5 hodiny to promíchnu a
večer jedu krmit (do kyblíku se slámou). Pokud použijete teplou vodu vše
se rozpustí rychleji. Dříve sem krmil poměrem 3:2 ale pak zůstávali na
dně sudu nerozpustěné zbytky cukru, v teplé vodě by asi nebyl problém,
ale ve studené už se to nechtělo rozpustit.

Taky sem dřív míchal cukr stavebním míchadlem, jde to dobře, ale je
krátké, tak se do vysokého sudu nehodí. Kdo má možnost k němu něco
přivařit, může si ho prodloužit, nebo stačí jen ten ohnutý drát a
vrtačka co má vyšší otáčky.

Míchání čerpadlem chci vyzkoušet až budu cukr rozpouštět v 1000
litrových nádobách - těch co jsou vidět po zahradách jako nádrže na vodu
- tam to vrtačka nezvládne. Ale to až tak od 40ti včelstev a více.


petr j.


Pavel Streit napsal(a):
> Řeknu vám svůj postup. Vezmu čtyřlitrovku sklenici, dám do ní tři kila
> cukru, litr vařicí vody, je tam vždy něco kovového, aby mi sklenice
> nepraskla. Cukr s vodou, míchám tak dlouho, dokud, to není úplně průzračně
> čisté, je to hodně zdlouhavé a pracné. Letos bych chtěl připravovat
> najednou roztok v nějakém sudu za použití mícháním kalového čerpadla cukru
> a studené vody, vyčetl jsem to v knize o komerčním včelaření. Na dně bude
> výpusť. kohooutek.Máte s tím někdo skušenosti? Nebo jaký systém byste mi z
> efektivnějšího hospodaření časem a pracnosti doporučili? Jinak v knihách
> jsem vyčetl, že se míchá 3:1,3:2,2:1 a na podněcování 1:1 roztoku.
>
>

Já mám sršně ve včelíně už několik let a v zásadě s nimi vycházím dobře. Za 7 let jsem dostal asi 3 x žihadlo, než jsem se naužil chovat tak, abychom si nepřekáželi. Sršni jsou vcelku klidní a útočí jen když se cítí být ohroženi. Tomu se dá vhodným přístupem předejít. Již dvaktát jsem měl hnízdo dvojnásobné velikosti lidské hlavy.Jediným a to dost velkým mínusem jsou výkaly plodu. Tím že mají hnízno přímo nad úlem je to problém. Dám tam sice igelit, ale v září je to docela humus. Takže letos je asi takém omezím, nebo je spíš zkusím přesunout do nějakého starého úlu. Nějaký negativní vliv na včely jsem nezpozoroval. Ty nad kterými hnízdí patří dlouhodobě k nejsilnějším. Ale jsou to krajní a je možné, že na tom má podíl i zalétávání.

>Můžete mi poradit, ve včelách se mi objevilo na podzim nejprve zvápenatění plodu...<
------------------------------------------------------------
Jak vidím i z příspěvků kolegů, jsme ihned s úsudkem hotovi. Zvápenatění plodu na podzim, na jaře včelstva nejdou do síly, plod smrdí, sirkou se tahne "žvejkačka" z buněk a my hned bez laboratorního vyšetření víme, že se jedná o mor nebo hnilobu. Hniloba je u nás velmi vzácná a neobjevila se údajně již několik desetiletí. Mor včelího plodu sice v některých oblastech vzácný není, ale jestliže se v okolí nenachází, jestliže nebyly začátečníkem použity úly neznámého stáří a původu, není odpověď na tuto otázku tak jasná. Zde by se také mohlo jednat o zcela obyčejný úhyn po zastydnutí plodu. Odpověď nám ale může dát pouze laboratorní vyšetření. Protože vzorek plodu již odebrat nemůžeme, doporučil bych nechat pro začátek laboratorně vyšetřit zimní měl současně s vyšetřením na varroázu. Pak se uvidí.
Zdravím JK

Zdravím vás, staté úly nemám, spálil jsem je. Nové na ně používat nebudu, mě by sršně nevadili, jenže. Pokudsi soustavně dělají hnízdo půl metru nad dveřmi, je to pro ně moc nízko.Přemluval jsem je, aŤ si to postaví třeba u kůlny, nezabralo to, tak na ně musím takto. Třeba si to uvědomí a ké kůlně se odstěhují.

Právě jsem se vrátil z "pokecu" se včelami. Čtu příspěvky na konferenci a přiznám se přátelé, jsem z vás poněkud zmatený, zda jsem neprospal sezónu a zda nejsem v zootechnice chovu poněkud pozadu. Já v tuto dobu zimní krmení ještě nepřipravuji a ani sršně ještě nekrmím :o). Nyní teprve pomýšlým na to, že již bude pomalu čas vymýt a desinfikovat sklenice pro zřízení napájení do úlů. Ony holky budou již "cobydup" potřebovat vodu. Ta stražená na igelitovém strůpku jim již vbrzku nebude stačit a venku bude ještě zima. Přiznejte se, podáváte někdo z jara vodu včelám do úlů, nebo to pokládáte za zbytečné?
JK

No, 5 let je hodně dlouhá doba, nic zpětně se už dokázat nedá a na nějakou nápravu je dávno pozdě. Modli se, aby se to okolní včelaři sousedé nedozvěděli, třeba z této diskuze a aby u nich současně nevypukl skutečný mor.
Jestli to skutečně byl mor plodu, budou na všech věcech, které s tím přišly do styku, v nečistotách ještě desetiletí životaschopné spory mory plodu, věc může ležet roky v
šuplíku nebo na půdě a jak se nějak náhodně dostane znova do kontaktu se včelami, může znova způsobit propuknutí nemoci. Pokud jsi to už neudělal, doporučil bych probrat šuplíky, skříně a podobně s těmito nepoužívanými věcmi, zbytných snadno nahraditelných věci schovávaných pro "strýčka Příhodu" se zbavit, ostatní minimálně důkladně očistit a vypulírovat, kovové věci desinfikovat v troubě. Pokud to bylo ve včelíně, tam vymést všechny kouty a škvíry, okartáčovat, znovu natřít... Starší úly z té doby, popraskané nebo dvouplášťové s hodně štěrbinami zevnitř, do kterých mohou být spory zalezené do hloubky, raději zlikvidovat než se je snažit ještě nějaké roky využít....

Zdravím vás P.Křapka, já jim ji podávám strůpkovým krmítkem, před včelnicí je i napajedlo, takže si mé holky můžou vybrat, kterou chtějí.Potřebuju ještě dokoupit 20 kilo mezistěn. Rozšiření něco stojí.Zdraví P.S,

Utajený mor? Nevadí... hurá do testování Rašovské metody!
:-) :-) :-)

http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/

S pozdravem M. Václavek

Zdravím vás P.Křapka,atd...
Naučte se alespoń skloňování POKUD JSTE TOHO SCHOPEN a tím přispějete ke kvalitě této konference.Bohužel mladí lidé dnes neumí ani kloudně číst,natož psát tužkou či perem. Je to hrůza pro nás starší,když pomyslíme na to,že naše nastupující generace aby se vyjádřila,musí sebou nosit NOTEBOOK. Jako by nechodili do školy,co vlastně dělali učitelé za posledních 20 let když svoje žáky nenaučili obstojně psát a číst? A co dělali rodiče těchto žáků? Je to na zamyšlení,vinni jsme asi všichni a nejvíce asi doba,která přinesla dříve nevídané technologie.

Cituji:
Přiznejte se, podáváte někdo z jara vodu včelám do úlů, nebo to pokládáte za zbytečné?

Podávat 25ti včelstvům na jaře vodu je poměrně pracné.
Když tahám ty konve vody říkal jsem si kybych si pořídil 2 krávy tolik bych se nenadřel.
Ale na druhou stranu si říkám vždyt voda je zadarmo ( dávám jim sladkou vodu 1kg cukru na 3lvody)a pro mne je ta práce s vodou daleko lehčí ekonomičtější než pro včely.
Mimo to si myslím že je to pro jarní vývoj, intenzivní chov velmi smysluplné.
J.B.

Zdravim Vas pane Jiranku,

pokud nas drive narozene chcete poucovat, tak pro Vasi informaci, je spravne osloveni 5. padem, tedy pane Krapko.

S pozdravem

Pavel Zajicek

Já se musím přiznat, že jsem zatím vodu přímo do úlu nedával. Mám před úly napaječku z kapátka. Pravda je, že brzy zjara pití včelkám moc nejde, i když voda stéká po dřevě. Na kameni prastydnou ještě víc.
Letos zkusím dát vodu přímo do úlu, do rámkového krmítka a chci se zeptat kolik vody dáváte jednomu včelstvu a jak často ji obměňujete. Trochu se bojím, aby se mi tam ta voda nekazila.

Ono to není zase tak zlé. Každému z nás občas něco "ujede", někdy se překlepneme.
Na tomto fóru však dávám přednost včelařské odbornosti před znalostmmi jazykozpytců.
Uznejte sám, je pro vás přínosnější rada zkušeného včelaře obsahující několik hrucbých chyb a možná nespočet dalších, nebo bezchybný traktát profesora češtiny, který vám ale nemá co poradit?

pokud nas drive narozene chcete poucovat, tak pro Vasi informaci, je spravne osloveni 5. padem, tedy pane Krapko.
--------------------------------------------------------
K tomu mohu jenom dodat,že Pavle IN. , používání diakritiky by ve Vašem případě také prospělo věci.Stejně si myslím,že jste mladší než zde vypadáte,protože háčky a tečky Vám nic neříkají,jako prostě na Mobilu,tam to jinak nejde a dále to jde poznat podle Vašich příspěvků,mládí vpřed...
Tedy pane Pavle Zajíčku,je mi líto,a omlouvám se,že jste špatně pochopil ten můj příspěvek,komu byl určen,ten to zajisté poznal a napříště si bude alespoň dávat pozor při svém psaní.Každý to nebaští těm mladým,kteří neumí psát a když se do toho dají,tak potěš pánbůh všechny čtenáře.

Za interpunkčními známénky, jakými jsou tečka nebo čárka, se ve větě dělá mezera... To jen takové poučení od nás mladých.

3NN nahoře je igelitová folie v ní otvor 2x3cm, hobra 15mm 1až3ks 3,5l nebo menší sklenice s krmícím víčkem do poloviny naplněná roztokem.
Roztok = naplním sklenici asi 2,5l vody studené protože teplou nemám, +1kg krystalu,rozmíchám a rozdělím do 2 sklenic a dám na včely, dám 2 NN a víko. Začínám po proletu v polovině března když včely začnou létat. Zpočátku berou vodu pomalu, je li zima a nelétají také pomalu tak že kontroluji asi 1x týdně,kdy vyberou tak 1,5 až 2 l týdně, v dubnu se odběr zvyšuje dávám trochu méně cukru asi 3/4kg na sklenici a vystačí to každým včelám různě ale asi 1 týden.Tak že jedny včely vyberou za jaro asi 4x3,5 l =10 až 14l roztoku s 3mi kg cukru. Roztok se někdy hlavně zpočátku kazí, .( sliz , někdy lihové kvašení) dávám propolis ale nepomáhá to.
J.B.

Právě s tímto problémem jsem se setkal ve škole kde vedu kroužek informatiky děti používají pád 5 ale při dotazu jsem se od učitele Č.J. dozvěděl že i 1pád je správně Jen někteří to považují za germanismus a dporučijí pády používat podle toho jak které jméno zní v uších.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: sklo?ov?n?
> Datum: 02.2.2010 12:04:16
> ----------------------------------------
> Zdravim Vas pane Jiranku,
>
> pokud nas drive narozene chcete poucovat, tak pro Vasi informaci, je
> spravne osloveni 5. padem, tedy pane Krapko.
>
> S pozdravem
>
> Pavel Zajicek
>
>
>

Nejsem PaveIN (jakože free cool a in - to asi nejsem), ale PavelN (úplně obyčejnej Pavel s příjmením začínajícím na N - Navrátil).
Trápí Vás mobily... Hm. Tam se ale moje čárky a háčky neztrácejí. Část svého života trávím programováním a stroje diakritiku nemají v lásce. To je možná důvodem, proč je zapomínám používat i jinde. Mrzí mě, že Vás to pobuřuje, ale asi s tím nic moc neudělám, leda to, že se budu snažit.

Staří mě vidí jako mladého, mladí jako starého.

Pro Vaši informaci, mladí dnes píšou nějak takhle:
"MlAdIiI DnEs pIiIsHoU NeYaK TaKhLe ^_^ Toe WoDWazZz Woe!!!"
(dost strašné i pro moji maličkost, uvádím jen pro ilustraci)

Sklutečně nejsem mistr pravopisu a předem i zadem se omlouvám všem, které to pobuřuje, ale když už jste začal s těmi lekcemi, dělejte mezery za tečkou a čárkou, lépe se to čte.

Díky. Zkusím dávat menší dávky a každý týden doplňovat.

Zdravim Vas pane Jiranku,

ted kdyz jsem si precetl historii emailu a byl rovnez informovan panem Bojanovsky, tak jsem pochopil, ze osloveni pane Krapka, jste pouzil jako priklad nespravne gramatiky.

Co se tyce me diakritiky, kdyz jsem zacal pouzivat PC, po napsani pismene s diakritikou a naslednem odeslani, prichozi zprava pote nebyla citelna, ukazovalo to vsechno mozne, jenom ne to, co byste potreboval.
Tak mi to uz zustalo, menit to nebudu. Kdyz neco pisu rukou, vzdy jedine, tak je jak to nas jazyk vyzaduje.

PZ

Navýš se jíž v českém pravopisu setkáme příkladně s Pozváním na (_)3 příkladně nás někdo pošle do (_!_) jsme mu k :-D nebo se na nás také :-((
Nazývá se to Ikonogramy a emotigramy

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ad. sklo?ov?n?
> Datum: 02.2.2010 15:07:41
> ----------------------------------------
> Nejsem PaveIN (jakože free cool a in - to asi nejsem), ale PavelN (úplně
> obyčejnej Pavel s příjmením začínajícím na N - Navrátil).
> Trápí Vás mobily... Hm. Tam se ale moje čárky a háčky neztrácejí. Část
> svého života trávím programováním a stroje diakritiku nemají v lásce. To je
> možná důvodem, proč je zapomínám používat i jinde. Mrzí mě, že Vás to
> pobuřuje, ale asi s tím nic moc neudělám, leda to, že se budu snažit.
>
> Staří mě vidí jako mladého, mladí jako starého.
>
> Pro Vaši informaci, mladí dnes píšou nějak takhle:
> "MlAdIiI DnEs pIiIsHoU NeYaK TaKhLe ^_^ Toe WoDWazZz Woe!!!"
> (dost strašné i pro moji maličkost, uvádím jen pro ilustraci)
>
> Sklutečně nejsem mistr pravopisu a předem i zadem se omlouvám všem, které
> to pobuřuje, ale když už jste začal s těmi lekcemi, dělejte mezery za
> tečkou a čárkou, lépe se to čte.
>
>
>

Technická poznámka: Co se týká diakritiky, je nutné sjednotit znakové sady, ve kterých se to píše, pak ukládá na serveru a pak zase zpátky zobrazuje v internetovém prohlížeči nebo poštovním klientu. Protože různé znakové sady mají pro písmena s diakritikou vyhrazena různá místa v znakových tabulkách a případně různé programy mají taky zobrazování nesprávně nastavených znakových sad různě ošetřené, někdy i některé znaky nahrazují přijatelnějšími a mění tak vlastní text. Já mám třeba momentálně nadstavené středoevropské jazyky Windows 1250 a diakritika je bez problémů.

Podávat 25ti včelstvům na jaře vodu je poměrně pracné.
Když tahám ty konve vody říkal jsem si kybych si pořídil 2 krávy tolik bych se nenadřel.
Ale na druhou stranu si říkám vždyt voda je zadarmo ( dávám jim sladkou vodu 1kg cukru na 3lvody)a pro mne je ta práce s vodou daleko lehčí ekonomičtější než pro včely.
Mimo to si myslím že je to pro jarní vývoj, intenzivní chov velmi smysluplné.
J.B.

Dávam si otázku, ale i Vám, ako mohli prežiť v prírode tisícročia, keď im nik nepodával vodu do stromovej dutiny?
Myslím si, že je to v povahe človeka za každú cenu naprávať prírodu. Ale potrebuje to?

Začnem základom jarného rozvoja včelstva, posledné roky včelstvá plodujú ešte v zime, keď by to podľa človeka nemali, lenže na vodu lietať nemôžu. To je fakt, ale keď som sledoval vývoj plodu v zime, včely ho dokázali vychovať, zaviečkovať a po 21 dňoch sa liahli dospelé imága. Ako to bolo možné, keď som nič také nerobil, ako to čítam vo vašich radách. Zrejme toľko vody včely vždy majú, aby plod ošetrili.

V čase keď sa denná teplota zvýši na 12°C a je slnečno, včely aby obslúžili plod, ktorý chovajú v úli vyletujú z úľa, aby priniesli potrebnú vodu a peľ. Jedno bez druhého vo včelstve nefunguje. Zhodneme sa v jednom vodu včely potrebujú, ak je v doletu včiel potok alebo iný zdroj vody, tak si ju donesú, možno nejaká včela uhynie pri návrate do úľa, ale to nie je tragédia včelstva, to len cítiaci človek potrebuje im pomáhať a za každú cenu im tú vodu dať do úľa. Lenže tá včela nei je naučená prijímať niečo zadarmo, musí lietať do prírody, a ako už teraz vieme , včela či robí alebo nerobí svoj život tak či tak končí.

k už niekto chce čisto z ľudského hľadiska včelám pomôcť, tak nech dá na včelnici 20-50 m 200 litrový barel, ak má včlestiev viac tak aj 2-3, na povrch vody položí polystéronový plavák (2 cm hrúbka), ktorý môže vrtákom priemeru 8-10 mm prederavíme a položiť na vodnú hladinu tak aby bola prekrytá, ale pamätať, aby s klesaním vody mohol bez problémov klesať aj plávák. Na začiatok stačí na plavák položiť 100 gr. skryštalizovaného medu a včely si zdroj vody nájdu, je nezmyslom, aby včelár npr. s 500 včelstvami, vkladal včelstvám vo fľašiach vodu, veď by z toho zbláznil.

Vodu pre včely cukrom neslaďte (ak ju podávate ako vodu), pretože ak je voda s cukornatosťou nad 8 %, včely ju nenosia do úľa ako vodu ale ako potravu a včely ju ešte pred prínosom do včelstva zahusťujú a zbytok v mednom vačku ukladajú do plástov a vodu aj tak musia prinášať z vonkajšieho prostredia.

Všetko dopodrobna nemôžem vysvetľovať, nie je na to priestor a horšie je, že učastníci to ani nečítajú.

Souhlasím s Vámi, že včely ve volné přírodě neměly zdroj vody ve své dutině a dokázaly si poradit. Stejně tak včely v úlech si dokážou poradit bez jarního napájení.
Podle mého je potřeba dívat se na otázku napájení jinak. Nebrat napájení jako na možnost přežití nebo nepžežití včelstva, ale jako zrychlení jarního rozvoje.
Z vlastní zkušenosti vím, že včelstva úspěšně přežijí i bez nalívání vody do úlu. Rád bych ale věděl, zda jarní napájení pomůže včelstvům natolik, že se vyplatí s ním zaobírat.

Cituji:
Přiznejte se, podáváte někdo z jara vodu včelám do úlů, nebo to pokládáte za zbytečné?
-----------------
Jednou sme to v souběžně s topením včelám udělal, ale v úle byla voda na folii, v jiných ne. Možná zpětně přemýšlím o tom, že ta vysoká vlhkost a voda na folii byla včelám milejší jak sucho - viz Ing. Holub v posledních MV.

Takže možná zase udělám krmítka apár včelstev budu napájet, pár nechám jako vždy na kondenzátu a vodě natažené do studeného medu.

Ale zajímalo by mě, zda to zkoušel někdo porovnávat.
A hlavně v neuteplených úlech o větším prostoru.
U uteplených připouštím, že to může mít velmi pozitivní vliv.
Tam nemusí diocházet ke kondenzaci a med taky přijímá méně vzdušné vlhkosti.
Díky za info a toleranci mé /ne/češtiny. :-)
Karel

Dávám takto vodu do úlů již asi 25 let.
Je mi jasné že bez tohoto dodávání vody by včelstva žila také.
Dívám se na to asi takto :
Protože mám včelnici na severním větrném svahu je zde často větrné a chladné počasí a část létavek by nedoletěla.

Jestliže si uvědomím že jim dodám asi 250 litrů ve 45ti dnech musím tím ušetřit část jejich energie. Včely tuto energii částečně užijí k rychlejšímu rozvoji hlavně v krátkých obdobích špatného počasí, a o to mi jde především, na stanovišti je jen raná snůška.
Záleží na roce a počasí (na jaře 2007 byla zima a prvních 14 dní když včely nelétaly tak vodu nebraly, nešly do síly ale nakonec s přínosem medu jsem byl spokojen)V příznivě teplém jaru je rozvoj velmi rychlý někdy až raketový, s roji problémy nemám.
Zkoušky jsem nedělal abych části dodával vodu a části nedodával a počítal výnos.
V naši organizaci nedává nikdo vodu, Pokud vím Dr.Kamler dává vodu .
Včelám to škodit nemůže, že by zlenivěly?
J.B.

Z vlastní zkušenosti vím, že včelstva úspěšně přežijí i bez nalívání vody do úlu. Rád bych ale věděl, zda jarní napájení pomůže včelstvům natolik, že se vyplatí s ním zaobírat.

Jarným napájaním sa istotne oplatí zaoberať, ale zimným nie! Mať na včelnici veľkoobjemové napájadlo je dôležitým faktorom a hlavne tam, keď je stanovište ďaleko od zdroja vody s otvoreným terénom, tam kde nám neznečistený potôčik tečie do vzdialenosti 200-300 m od včelnice, to nie potrebné. každý chovateľ včiel by mal zhodnotiť tieto možnosti a podľa toho sa zariadiť. Moje skúsenosti s 20 litr. sudom sú dobré, netreba ho často dolievať, včely keď sú pod hranicou okraju sudov sú po klesnutí hladiny chránené pre studeným vetrom a pri slnečnom dni napájadlo navštevujú aj pri 10°C, tých 20-30 m bezpečne preletia.
Ja využívam dažďovú vodu, ktorú zachytávam priamo do napájadla, alebo do zásobného.

Takže možná zase udělám krmítka apár včelstev budu napájet, pár nechám jako vždy na kondenzátu a vodě natažené do studeného medu.

Kaji, to sú len "hrátky" netrpezlivých včelárov, ktorý chceli aby včely med nosili aj v zime. Nechajme včely v pokoji, nech zimovanie včiel doznieť pokojným tokom času, keď príde ich čas budú pudove vedieť čo majú robiť.

Když je venku teplo a včely si mohou doletět, je asi zbytečné napájet v úle. Mám za tímto účelem na včelnici kapátko z mikrozávlah, ze kterého kape stále čerstvá voda z vodovodu (z mojí studny) na dřevo a stéká dál po kamenech na zem.
Nemám ale jasno, zda včelám nepomůže napájení ve dnech, kdy už slunce prohřeje nezateplené úly, ale venku je velká zima na to, aby se včely byly schopny vrátit s vodou.

Do úlů podávám vodu ve sklenicích o obsahu 1l (medovky) s prosakovacím víčkem (několikrát provrtaný Twist Off uzávěr).Vodu velmi mírně osolím, popř. kápnu několik kapek jablečného octa. Sklenice obměňuji každý týden. Zpočátku včely vodu odebírají velmi málo. Avšak se vzrůstajícími teplotami a narůstajícími zdroji pylu se spotřeba vody zvyšuje. Nejvíce vody včely odeberou v nočních hodinách nebo ve dnech s nízkou venkovní teplotou. Přez den, kdy včely mohou navštěvovat venkovní napajedla, dávají přednost přínosu vody z venčí. Čili, není pravda, že dodání vody do úlů je zbytečné. Včely vodu odebírají v míře v jaké se jim nedostává z vnějších zdrojů. Od doby, kdy jsem počal s podáváním vody včelám do úlů jsem si ověřil jeden poznatek starších včelařů. Při prohlídkách včelstev v tomto období jsem zaznamenal, že "Zácpa včel (Májovka)" se u včel projevuje ve velmi malé míře. Nedovedu si ale představit, že vodu budou včelám podávat včelaři s vyšším počtem včelstev - profesionálové.
JK

http://n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=167&catid=60&Itemid=68

Dobrý večer
Zkoušeli jste někdo parafinování v sudu? Chtěl bych do jara naparafinovat asi 50 nástavků nízký langstroth a nechce se mi pouštět do výroby hranatého,svařovaného,dvouplášového parafínovacího kotle s ohništěm. Pod sud můžu dát obyčejný "dvouplotýnkový" hořák na propanbutan,jen nevím jestli bude schopen celý oběm parafinu pro jeden náctavek dostatečně rozehřát.Taky bych potřeboval poradit čím sud levně obalit,aby neutíkalo teplo a obal byl nahořlavý. Představuji si to celé nějak takhle.Odkaz jsem převzal na slovenských stránkách http://users.tvcablenet.be/personal/tvcn21861/images_warre.html

Díky za praktické rady,i rozumné teorie jak parafínovací kotel maximálně zjednodušit,jelikož jej málo využiji a půjčovat někde z daleka nechci.
Díky Pepek