Archiv Včelařské konference

Předpokládám, že celé tajemství nízké ceny cukru v našich supermarketech
leží mimo území české republiky. Sleduju to již delší dobu. Prodejní cena
cukru z Mělnického cukrovaru podle mých informací neklesla na cenu v
obchodech. Bylo by divné, kdyby obchodní řetězce měly zájem "tratit" a z
lásky k lidem prodávat pod cenou. Vždy se jim dostatečně vyplácelo vybrané
položky prodávat pouze bez rabatu. Větším tajemstvím pro mě je, že pro tohle
"lanaření" zákazníků volí zboží s nízkým poměrem cena/hmotnost(objem).
Shrnuto - podle všeho se balí cukr dovežený ve velkém asi z Polska. Čemuž
by nasvědčovala zhoršená kvalita ( občas v něm je různá hrouda a je v něm i
"močka")
i změna na obalu
"Výrobce:" - nyní "Baleno v ... "
Což nás, ale, na rozdíl od pěstitelů řepy, nemusí trápit.

Martin Nezbeda

----- Original Message -----
From: "Josef Menšík" <josef.mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 03, 2003 9:01 PM
Subject: Re: cukr


Slyšel jem že se dá levněji nakoupit v Polsku ale nemám to ověřené. Ale
Penymarketu jsem napodzim koupil polský za 15,30

Pepan

----- Original Message -----
From: Václav Tomeš
To: včelaři K.
Sent: Saturday, February 01, 2003 11:08 AM
Subject: cukr


Přeju hezký den
Zajímalo by mne za kolik nakupujete cukr.Zda se dá někde koupit levněji ?
U nás v Penny marketu stojí nyní 13,90Kč/kg.(Hořice) Nevím, zda je to nějáká
dočasná sleva nebo současná cena.

Vašek Tomeš

Tak to bohužel nesouhlasím !
ani pro berňák ani na "vytahování trička" to není. Naopak mám pocit že ti co
si nenapíšou nic,většinou přehánějí víc. Poznámky jsou dobré především pro
pochopení vlastní práce a úspěšnosti. Konkrétně - kdybych si to tehdá
nepsal, v životě bych nevěřil kolik peněz jsem do včel nacpal ! Ještě dnes
mi to nedochází :-)))))
A pak - pamatovat si sezonu ? v pohodě ... dvě sezony .... no jde to. A co
dál ???
nikdy jsem nemluvil o tom udělat si z koníčku "úřad", ale pořádek a evidence
má vždy něco do sebe.
Naopak jsem sám sebe vyléčil z toho si věci nepsat. Paměť je někdy proklatě
zrádná - a když se do práce začnou motat city a pocity tak pak to může bejt
pěknej buřtguláš ! Člověk pak nevědomky lže i sobě. A že takových včelařů
"rybářů" je ...

----- Original Message -----
From: "Vesely Emanuel" <Eman.Vesely/=/CESA.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 06, 2003 10:21 AM
Subject: RE: RE: vcelarsky software


Taky jsem měl podobný záchvaty. Naštěstí ne dlouho.
Nakonec jsem skončil tak, že mám evidenci v hlavě,
maximálně si udělám poznámku zespodu na víko,
kde mám kus tvrdýho papíru.
Jeden úl mám na decimálce a ostatní úly vážim rukou - pozvednutím,
nebo nakloněním.
Včelstva mám rozdělená na výborná, průměr, horší.
To si pamatuju. Horší řeším. Otevřu, kouknu a vidím.
Eviduju si jen při krmení, kolik kterému jsem už dal,
ale to už na to mám víc času. Jak rychle berou, to taky něco řekne.

Jinak nevím, k čemu by podrobná evidence byla běžnému včelaři dobrá.
Možná tak pro finanční úřad.
Nebo to zapisování musí včelaři působit radost.
Počasí, snůšku, kalamity, dobré včely, to dává pán Bůh - a ten dal a vzal.

Třeba mě z tohoto názoru někdo vyvede, a proto to sem píšu.
Jiný důvod pro evidenci, než se pyšnit, jak mi to jde, nevidím.
Eman

:>Sám jsem si asi před 4 lety udělal poměrně
:>propracovanou evidenci v Excelu ale ... přestal
:>jsem ji používat neboť s přibívajícími sezonami
:>se stávala nepřehledná a postupnými úpravami
:>kterými jsem chtěl dořešit vznikající chaos jsem
:>ztratil orientaci ve vlastním díle. Došlo prostě
:>na to že bez databáze se dál nepohnu. Kdysi jsem
:>jednu evidenci dělal ale to bylo v "úžasné" K602 -
:> zlaté DOSovské časy. Dnes předpokládám využít
:>jako nástroj WB602 - je funkčně naprosto
:>dostačující je pod windows a je především zdarma.
:>Už ji mám i registrovánu. Ale dokonalé zvládnutí
:>programu není na veekend a tak už je to rok u
:>ledu.
:>Zajímalo by mě jaké představy o funkcích takového
:>SW máte !

Obvykle to dopadne, jak to píše Eman,
ale myslím, že pokud chci evidenci, jedná se o dva problémy:
1) jak a co psát u včel ( záznam)
2) jak to zpracovat doma ( vyhodnocení ).

Kromě toho je tuším jedna evidence povinná - asi se to jmenuje přírůstky a
úbytky ( já tomu tak říkám, protože si nepamatuju, že se to jmenuje možná
jinak ). Tu mám na včelíně a vždy vyplním jako úmrtní či rodný list, protože
to s obdobnými pocity prožívám.
O počasí a pod. nepíšu nic, ani o snůšce. Dokonce ani co kdy rozkvetlo
fenologie) - stejně to v posledních letech kvete jako podle kalendáře -
to taky beru spíš odhadem.
K jiným záznamům se musím i tak dost nutit. Na prsty upatlané propolisem se
lepí tužka i papír a protože vím, že jen k některým záznamům se budu
potřebovat vrátit, tak píšu jen co potřebuju, nebo sleduju u jednoho, nebo
několika včelstev. Abych měl jistotu, že se to netýká pětek, ale čtyřek a
pod.

Ale protože občas odchovávám matky, tak se to bez záznamů a to bezprostředně
u včel neobejde, jenžto se na svoji paměť ( viz. shora ) nemohu spolehnout.
Při vyjímání plástů z úlu zapíši kolik z kterého včelstva a jak plných
plástů medu jsem vyndal ( stačí mi čtyři řádky v sešitu na jedno včelstvo -
do první udělám čárku vždy při těžkém plně zavíčkovaném plástu, do druhé
řádky když je plást méně plný, do třetí když je jen napůl....). První
vytáčení je jeden sloupec s datumem nahoře. Do druhého sloupce dělám čárky
při dalším medobraní. Např.:

20.5.02 10.6.02 .......
III IIIIIII
IIII III
č.5 IIII II 22kg
III
____________________________
II III
IIII IIIII
č.6 IIIII IIII 18kg
III III
____________________________

Doma ty čárky sečtu a v Exelu přepočtu, kolik z celkem vytočeného medu
připadá na které včelstvo.
A to je možná teprve místo pro nějaký SW. Na závěr sezony je mi jasné, která
včelstva budu bedlivěji sledovat i v příštím roce a budu si pak vést záznam
i o doprovodných vlastnostech, abych je mohl zařadit mezi čekatele na chov.

pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

Neboj se toho, otec v těchto výškách (Nízký Jeseník) včelaří od roku 1946, já samostatně řekněme od r. 1970 a jde to. S kraňskými matkami, které si občas pro "vyčištění" vlastního chovu dovezeme z jižní Moravy. Je fakt, že roční rytmus matek, získaný v teplejším klimatu, našim včelám v našich drsných podmínkách nevyhovuje a v dalším roce je vymění, ale jako chovný základ to zase na pár let stačí. Záleží hodně na plodinách, které se v daném prostředí vyskytují. V loni jsem kočoval s 25 včelstvy na řepku (600 m n. m.) s průměrem 18,2 kg/včelstvo. Následovala svazenka (680 m n. m.) s průměrem 30,2 kg a shodou okolností hned vedle byla pohanka s průměrem 15,6 kg.
Ono jde spíš o to, s čím včelaříš. Já mám ve voze zastaralou "techniku", baterie, tudíž úly zadem přístupné na plodiště a medník, v každém 28, a když vyhodím v medníku sklo, 29 rámků. Než z medníku vytahám 15 rámků, mám ruky jak opica. Teď vytočit, atd., atd., a když udělám za den čtvery, su akorát tak na mrtviciu. A na svazence jsem nestíhal.
Takže silně přemýšlím o modernizaci hospodářství. I ve svých 54-ech letech. Pozorně sleduji diskusi o nástavkových úlech ale zatím se jaksi nemůžu rozhodnout. Zdraví Jura.

----- Original Message -----
From: Stefan
To: Včelařský mailing list
Sent: Wednesday, February 05, 2003 4:52 PM
Subject: Nadmorska vyska.


Chcel by som skusit vcelarit v nm.670m .
Ake mate skusenosti a ci je to ekonomicke.
Zvladne to Vucko alebo potrebujem ine matky.


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.449 / Virová báze: 251 - datum vydání: 28.1.2003

Mám v Excelu zpracován malý souborek na sledování výkonů. Jestli chceš, klidně ti ho pošlu. Konferenční server ale vyhazuje jakékoli přílohy, takže jedině na tvou emilovou adresu. Zápisy o včelstvech, říkám tomu operativa, si raději vedu ve Wordu. Jde jen o to, že ve voze mám malé sešitky - formát A6, pro každé včelstvo extra a do nich píšu, co jsem se včelami dělal. No a za dlouhých zimních večerů to potom přepisuji do PC. Trochu nepraktické, nemám a nehodlám si kvůli 25 včelstvům kupovat note book, ale má to tu výhodu, že si oživím prošlý rok a mám čas v klidu promyslet rok nastávající.
Zdraví Jura

----- Original Message -----
From: Ivan Cerny
To: Vcelarska konference
Sent: Thursday, February 06, 2003 5:57 PM
Subject: Re[3]: vcelarsky software


Díky za zkušenosti.
Při brouzdání po webech jsem objevil SW několik, většinou na úrovni
šikovněji připravených tabulek Excelu. Vymyká se databáze dánských
včelařů: http://apimo.dk/index.htm
Komerčním včelařům a chovatelům matek by asi mohla pomoci. Do 10 včelstev je zadarmo, ale
pro takový počet úlů souhlasím, že kus papíru je nejpraktičtější.
Zdravím
Ivan



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.449 / Virová báze: 251 - datum vydání: 28.1.2003

Obávám se, že něco takového neexistuje. Alespoň o tom nevím. Nezbývá, než si takovou evidenci stvořit sám. Není to zas tak velký problém, stačí průměrně znát Excel a Acces. Zdravím, Jura

----- Original Message -----
From: Imrich Belej
To: Vcelarska konference
Sent: Wednesday, February 05, 2003 5:01 PM
Subject: RE: vcelarsky software


Zdravím všetkých

Včelarim už pár desiatok rokov, /posledné tri roky ako komerčný včelár /a
tak evidencia je pre mňa dôležitá.
Skúšal som rôzné formy zápisu tužkou do zošitu :
1. ako denník :
- výhody - jednoduchý zápis
- neobmedzený
priestor pre zápis
- nevýhody - pracné vyhľadavanie
predchádzajúcich P/prehliadok/
- neprehľadné
plánovanie ďalších Ú/úloh/

2. do tabuľky : - výhody - rychlý zápis
- možné
porovnanie kondície s ostat. včelstvami /vyhodnotenie/
- nevýhody - málo miesta na zápis
/dôležité poznámky/
- veľký počet
tabuliek /nový dátum- nový stlpec/

3. úľová karta: - výhody - prehľad o stave včelstva /
aj niekoľko rokov/
- dostatok
priestoru na zápis
- nevýhody - veľký počet kariet
/musia byť stále k dispozícii/
- pracné
porovnanie s inými včelstvami

Ak by bol taký program,ktorý by vyhovoval uvedeným požiadavkám, treba ešte
doriešiť prenos dat zo včelnice do PC, napr.elektronický minidiar, ale to už
je nad moje schopnosti.Možno by niekto s tým vedel pohnúť.

Prajem všetkým priateľom veľa trpezlivosti pri očakávaní jari.


Imrich Belej



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.449 / Virová báze: 251 - datum vydání: 28.1.2003

Přeji dobrý den,
ze všech zpráv, které se týkají včelařského
softwaru,
se mi nejvíce líbí ta od Martina, se kterou plně
souhlasím.

Sám jsem si udělal prográmek "Medovník" v
databázovém
programu Fand.
Obsahuje úlové karty, kde eviduju číslo úlu, typ úlu
(dosud
jsem měl 4 různé typy :-) ), umístění úlu, stáří
matky a její původ,
vytočené množství medu (celková částka se počítá
automaticky
z dílčích dat), formu léčení, zda byl udělán oddělek,
smetenec, rojilo
se to ....
Pak evidence veškerých nákladů, ze které už pak
není problém
v jednotlivých sestavách vytahat to, co konkrétně
potřebuju.
Zvlášť eviduji cestovné (průměrná cena, vyhlášená
na daný rok
ministerstvem ovšem bez 3,40 Kč/km). Zvlášť
eviduji i prodej vosku,
nákup mezistěn bez dodání vosku nebo výměnou ....

Nebudu to tady všechno rozpitvávat, ale když
ťuknu na
sestavu "Ekonomika provozu", tak to je velmi
zajímavé čtení.
V další sestavě mě "vylezou" VIP odběratelé, také
vím, kdo mi
dluží sklenice, které jsem až doposud
nezálohoval ....

Nepatřím k těm, kteří ohromují okolní včelaře
počtem vytočeného
medu (většinou od jednoho špičkového včelstva,
ale průměrem se už
nikdo nechlubí ...) a ani berňáku nemusím nic
dokladovat.

Dál nemá cenu nic psát. Ještě jednou - díky
Martine za tu
skvělou reakci!

Zdraví Pepa Přepechal

----- Původní zpráva -----
Od: NezMar <nezmart/=/quick.cz>
Datum: čtvrtek, 6. února 2003 v 6:32 odp.
Předmět: Re: RE: vcelarsky software

> Tak to bohužel nesouhlasím !
> ani pro berňák ani na "vytahování trička" to
> není. Naopak mám pocit že ti co
> si nenapíšou nic,většinou přehánějí víc.
> Poznámky jsou dobré především pro
> pochopení vlastní práce a úspěšnosti.
> Konkrétně - kdybych si to tehdá
> nepsal, v životě bych nevěřil kolik peněz
> jsem do včel nacpal ! Ještě dnes
> mi to nedochází :-)))))
> A pak - pamatovat si sezonu ? v pohodě ...
> dvě sezony .... no jde to. A co
> dál ???
> nikdy jsem nemluvil o tom udělat si z
> koníčku "úřad", ale pořádek a evidence
> má vždy něco do sebe.
> Naopak jsem sám sebe vyléčil z toho si věci
> nepsat. Paměť je někdy proklatě
> zrádná - a když se do práce začnou motat
> city a pocity tak pak to může bejt
> pěknej buřtguláš ! Člověk pak nevědomky lže
> i sobě. A že takových včelařů
> "rybářů" je ...
>

Nebylo by možná špatné udělat nějakou aplikaci v PHP s propojením na MySQL
databázi s přístupem přes internetový prohlížeč. Instalace by pak spočívala
v nainstalování web serveru Apache + PHP + MySQL - vše FREE. Kdybych tak měl
více času, pustil bych se do toho. Zatím bych ale potřeboval shromáždit
podklady, co by tam bylo dobré dát a jak by celá "Včelařská evidence" měla
vypadat. Pak bych časem něco pomalu tvořil ...

(Abych pak zase ale nebyl nařčen některými lidmi, že něco naslibuji a pak se
nic neděje - viz. případ s letáčky na med, mimochodem, už něco málo
připravuji, ale je to u mne opravdu o čase, stejně jako i moje včelaření).


Zdeněk Čejka

Teď ta nová 602 je téměř shodná s exelem a dokonce s ním velmi dobře
komunikuje ale bohužel volná verze nemá databázi ta se musí dokoupit ale je
možné do tabulky dodávat listy které spolu vemi dobře pracují a nahrádí plně
klasické databáze velmi dobrá databáze pro domácí použití je ve worksu ale
ta nespolupracuje se 602 a ani s acesem .

Pepan

----- Original Message -----
From: "Vesely Emanuel" <Eman.Vesely/=/CESA.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 06, 2003 10:21 AM
Subject: RE: RE: vcelarsky software


Taky jsem měl podobný záchvaty. Naštěstí ne dlouho.
Nakonec jsem skončil tak, že mám evidenci v hlavě,
maximálně si udělám poznámku zespodu na víko,
kde mám kus tvrdýho papíru.
Jeden úl mám na decimálce a ostatní úly vážim rukou - pozvednutím,
nebo nakloněním.
Včelstva mám rozdělená na výborná, průměr, horší.
To si pamatuju. Horší řeším. Otevřu, kouknu a vidím.
Eviduju si jen při krmení, kolik kterému jsem už dal,
ale to už na to mám víc času. Jak rychle berou, to taky něco řekne.

Jinak nevím, k čemu by podrobná evidence byla běžnému včelaři dobrá.
Možná tak pro finanční úřad.
Nebo to zapisování musí včelaři působit radost.
Počasí, snůšku, kalamity, dobré včely, to dává pán Bůh - a ten dal a vzal.

Třeba mě z tohoto názoru někdo vyvede, a proto to sem píšu.
Jiný důvod pro evidenci, než se pyšnit, jak mi to jde, nevidím.
Eman

:>Sám jsem si asi před 4 lety udělal poměrně
:>propracovanou evidenci v Excelu ale ... přestal
:>jsem ji používat neboť s přibívajícími sezonami
:>se stávala nepřehledná a postupnými úpravami
:>kterými jsem chtěl dořešit vznikající chaos jsem
:>ztratil orientaci ve vlastním díle. Došlo prostě
:>na to že bez databáze se dál nepohnu. Kdysi jsem
:>jednu evidenci dělal ale to bylo v "úžasné" K602 -
:> zlaté DOSovské časy. Dnes předpokládám využít
:>jako nástroj WB602 - je funkčně naprosto
:>dostačující je pod windows a je především zdarma.
:>Už ji mám i registrovánu. Ale dokonalé zvládnutí
:>programu není na veekend a tak už je to rok u
:>ledu.
:>Zajímalo by mě jaké představy o funkcích takového
:>SW máte !

Vážení přátelé, obracím se na Vás s prosbou. Svět se řítí šíleným tempem dopředu, včera už je hodně dávno, před deseti lety si to už ani nepamatujem...
Rád bych pomohl vytvoření sbírky starých včelařských úlů(klátů) a jiného včelařského materiálu. Hlavně fotografie a podobně. Sbírka by měla být umístěna na zahradě Ochránců přírody v Prostějově a byla by volně přístupná. Sloužila by při výchově mládeže ke vztahu k přírodě. A snad by se zachovalo něco pro příští generace. Za jakoukoli radu a pomoc předem děkuji. Adresa: Lukavský Pavel, Vinohrádky 554. 798 03 Plumlov, okres Prostějov

O medovicove snusce v lonskem roce toho bylo jiz dost napsano. Nyni nas vsechny jiste zajima, jake skody na vcelach medovice napachala. Jiz nyni nekteri vcelari narikaji, ze vcely maji pokalene podlozky a dokonce jsou hlaseny uhyny vcelstev.

Je zacatek unora a v tuto dobu se jiz objevuji prvni prolety vcel. Asi kazdy z nas se na tento okamzik moc tesi.
Muzeme PO PROLETU na tema, jak komu vcelstva prezimovala, zacit diskutovat.

Asi by vcelare zajimalo:
- jestli se loni u vas objevila medovicova snuska a v jakem rozsahu
- jestli byla medovice odebrana a bylo dokrmovano nebo byla ponechana a dokrmena
- kolik zimnich zasob (cukru) vcely dostaly
- v jakych ulech kdo vcelari (uteplene, neuteplene, ramkova mira, vcelin, vcelnice)
- jak vcely prezimovali a dalsi jine poznatky

Samozrejme je mi jasne, ze i kdyz se vcely proleti mohou nastat dalsi komplikace (Nosema atd.)

At nam to vsem pekne lita,

S pozdravem
F. Sanek

Velmi mne překvapuje, že se ve svých 54 letech nemůžeš rozhodnout k
modernizasi úlů. Podle demografických průmerů věku tě čeká asi tak dalších
dvacet let zlobení se z bateriemi, Sám jsem loni zrušil budečáky za
tenkostěnné ato su o 3 roky starší věř že je to lepší

Pepan

----- Original Message -----
From: "Jiří Cafourek" <klaviry.cafourek/=/tiscali.cz>
To: "Včelaři nová konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 07, 2003 12:28 AM
Subject: Fw: Nadmorska vyska, ale nejen to.


Neboj se toho, otec v těchto výškách (Nízký Jeseník) včelaří od roku 1946,
já samostatně řekněme od r. 1970 a jde to. S kraňskými matkami, které si
občas pro "vyčištění" vlastního chovu dovezeme z jižní Moravy. Je fakt, že
roční rytmus matek, získaný v teplejším klimatu, našim včelám v našich
drsných podmínkách nevyhovuje a v dalším roce je vymění, ale jako chovný
základ to zase na pár let stačí. Záleží hodně na plodinách, které se v daném
prostředí vyskytují. V loni jsem kočoval s 25 včelstvy na řepku (600 m n.
m.) s průměrem 18,2 kg/včelstvo. Následovala svazenka (680 m n. m.) s
průměrem 30,2 kg a shodou okolností hned vedle byla pohanka s průměrem 15,6
kg.
Ono jde spíš o to, s čím včelaříš. Já mám ve voze zastaralou "techniku",
baterie, tudíž úly zadem přístupné na plodiště a medník, v každém 28, a když
vyhodím v medníku sklo, 29 rámků. Než z medníku vytahám 15 rámků, mám ruky
jak opica. Teď vytočit, atd., atd., a když udělám za den čtvery, su akorát
tak na mrtviciu. A na svazence jsem nestíhal.
Takže silně přemýšlím o modernizaci hospodářství. I ve svých 54-ech
letech. Pozorně sleduji diskusi o nástavkových úlech ale zatím se jaksi
nemůžu rozhodnout. Zdraví Jura.

----- Original Message -----
From: Stefan
To: Včelařský mailing list
Sent: Wednesday, February 05, 2003 4:52 PM
Subject: Nadmorska vyska.


Chcel by som skusit vcelarit v nm.670m .
Ake mate skusenosti a ci je to ekonomicke.
Zvladne to Vucko alebo potrebujem ine matky.


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.449 / Virová báze: 251 - datum vydání: 28.1.2003

Slyšel jsem, že výzkumák provádí testování vzorků z celého okresu Česká Lípa na nosemu. Zamoření, tuším, má býát kolem 30%. Nosema spůsobuje značné ekonomické škody - údajně průměrně 5 kg na včelstvo.
Pokoušel jsem se předvést nosematický vzorek pro včelařský kroužek, ale marně. Prohlídl jsem všech 70 včelstev. Pracoval jsem podle metodiky (20 zadečků do vzorku).
Pak ale stačilo pár včel od včelaře s budečáky a pozitivní vzorek byl na světě.
Čím to je?
Mám za to, že za to může nástavková technologie:
- tříletý cyklus výměny díla v "plodišti"
- med pouze na panenském díle
- výměna dna za vyčištěná při jarní prohlídce
- rotace nástavků => včely zimují každý rok v jiném nástavku
- vystavování nepoužívaných nástavků do komínu na stanovišti => ohřátí sluncem (stačí 50°C na likvidaci spor prvoka nosema apis)
- vyvařování celých plástů => likvidace spor z rámečků
- jednoduchá konstrukce rámečku, která umožňuje likvidaci rámečků po pár letech užívání.

Včelaři ve starých úlech včelstva těžko budou přendavat do jiného vyčištěného úlu a léčení nosemy bez nebezpečí znehodnocení zásob antibiotiky neexistuje.

Přeji všem dobré přezimování

Tady nejde o nějaké "hóřadování", ale pokud chcu včelařit alespoň trochu zodpovědně, musím vědět např. jak mám staré matky, jaké zásahy a proč jsem ve včelstvu dělal, rojily se, bodají, drží se pohromadě, jak se stahují do úlu, pochopitelně výkony, ale také nemoci, hygiena. Alespoň toto. Z toho potom vybírám materiál pro chov. Pokud alespoň toto o každém včelstvu nevím, nejsem včelař, ale dobrodruh, nebezpečný svému okolí. Zdravím, Jura
----- Original Message -----
From: prepechal/=/iol.cz
To: Vcelarska konference
Sent: Friday, February 07, 2003 6:58 AM
Subject: Re: RE: vcelarsky software


Přeji dobrý den,
ze všech zpráv, které se týkají včelařského
softwaru,
se mi nejvíce líbí ta od Martina, se kterou plně
souhlasím.

Sám jsem si udělal prográmek "Medovník" v
databázovém
programu Fand.
Obsahuje úlové karty, kde eviduju číslo úlu, typ úlu
(dosud
jsem měl 4 různé typy :-) ), umístění úlu, stáří
matky a její původ,
vytočené množství medu (celková částka se počítá
automaticky
z dílčích dat), formu léčení, zda byl udělán oddělek,
smetenec, rojilo
se to ....
Pak evidence veškerých nákladů, ze které už pak
není problém
v jednotlivých sestavách vytahat to, co konkrétně
potřebuju.
Zvlášť eviduji cestovné (průměrná cena, vyhlášená
na daný rok
ministerstvem ovšem bez 3,40 Kč/km). Zvlášť
eviduji i prodej vosku,
nákup mezistěn bez dodání vosku nebo výměnou ....

Nebudu to tady všechno rozpitvávat, ale když
ťuknu na
sestavu "Ekonomika provozu", tak to je velmi
zajímavé čtení.
V další sestavě mě "vylezou" VIP odběratelé, také
vím, kdo mi
dluží sklenice, které jsem až doposud
nezálohoval ....

Nepatřím k těm, kteří ohromují okolní včelaře
počtem vytočeného
medu (většinou od jednoho špičkového včelstva,
ale průměrem se už
nikdo nechlubí ...) a ani berňáku nemusím nic
dokladovat.

Dál nemá cenu nic psát. Ještě jednou - díky
Martine za tu
skvělou reakci!

Zdraví Pepa Přepechal

----- Původní zpráva -----
Od: NezMar <nezmart/=/quick.cz>
Datum: čtvrtek, 6. února 2003 v 6:32 odp.
Předmět: Re: RE: vcelarsky software

> Tak to bohužel nesouhlasím !
> ani pro berňák ani na "vytahování trička" to
> není. Naopak mám pocit že ti co
> si nenapíšou nic,většinou přehánějí víc.
> Poznámky jsou dobré především pro
> pochopení vlastní práce a úspěšnosti.
> Konkrétně - kdybych si to tehdá
> nepsal, v životě bych nevěřil kolik peněz
> jsem do včel nacpal ! Ještě dnes
> mi to nedochází :-)))))
> A pak - pamatovat si sezonu ? v pohodě ...
> dvě sezony .... no jde to. A co
> dál ???
> nikdy jsem nemluvil o tom udělat si z
> koníčku "úřad", ale pořádek a evidence
> má vždy něco do sebe.
> Naopak jsem sám sebe vyléčil z toho si věci
> nepsat. Paměť je někdy proklatě
> zrádná - a když se do práce začnou motat
> city a pocity tak pak to může bejt
> pěknej buřtguláš ! Člověk pak nevědomky lže
> i sobě. A že takových včelařů
> "rybářů" je ...
>



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.449 / Virová báze: 251 - datum vydání: 27.1.2003

Dovolím si také malý příspěvek "poloprogramátora - polovčelaře.
Z vlastní zkušenosti vím, že hlavním problémem VŠECH, zejména databázových
programů je jednoduchoučký fakt, totiž dát jim "nažrat", to jest nakrmit je
daty. Protože jen program, který pracuje nad dostatečnou datovou základnou
může poskytnout nějaké rozumné výstupy. A protože jak se říká "cesta do
pekel je dlážděna dobrými úmysly", usnesu se jednoho dne, že si budu všechno,
ale opravdu všechno psát. No a pak už je jen delší či kratší doba kdy z
různých objektivních důvodů se četnost záznamů sníží na nulu.
Druhý problém takového softu vidím v tom, že poskytuje výsledky až PO tom, co
se něco stane, přihodí, zkrátka po akci. Kdežto většina zásahů ve včelách a
okolo nich se musí vykonat jaksi on-line, ihned a v tom ten soft už moc
nepomůže, protože drtivá většina je "databázového typu" a tím pádem platí bod
1, on poskytne souhrn, přehled, graf či sestavu a to je tak všechno.
Samozřejmě otázka typu " u kolika včelstev letos musím měnit matky" je pro
databázi triviální, ale jednodušší je u včelaře s 5 ti včelstvy s úly
popsanými křídou, stejně jako s 20ti v sešitku, protože nepotřebují
elektřinu a atd. a tím pádem šetří přírodní zdroje.
Softy typu tabulek Excel mohou v lecčems pomoci, ale pro vážnější práci s
výběry a agregací dat je přece jen lepší databázový systém.
Řídit včelařský provoz (mám na mysli většího rozsahu) určitě jen s excelem
nepůjde, na to musí být jiný nástroj a hlavně někdo, (nebo něco) kdo (co) jej
dostatečně zásobí daty.

Sám jsem se, v podstatě ze zvědavosti, pokusil o databázi fenologie,
sledování doby květu včelařsky významných rostlin. Vytvořil webovou stránku,
vybarvil tabulky, formuláře, založil databázi. A když to všechno bylo hotové,
tak jsem si položil jednoduchoučkou otázku, totiž k čemu to celé bude
sloužit. A zjistil jsem, že k ničemu. Protože pokud nepůjde o nějaký cílený
vědecký výzkum, je to vlastně jen hračka.

A jedna veselá na konec. Jsa zahrádkářem, který umí zacházet s databází,
vytvořil jsem a první roky pilně krmil aplikaci, která mimo jiné ze zadaných
loňských a starších dat ukázala, kdyže která zelenina, či kytka se musí sít,
aby se dala v květnu sázet. A po několika letech jsem s překvapením zjistil,
že kytka XY se musí do skleníku vysít v půli dubna, kdyby trakače padaly,
protože holt je půl dubna a přišel ten čas. Dřív je brzo, později je pozdě. A
vzhledem k tomu, že ten skleník stojí stále na stejném místě i ten termín je
jaxi neměnný. Překvapivé poznání, ale jen pro člověka omotaného dráty pevnými
disky a motherboardy. Sedlák to ví odjakživa a bez počítače.

Zdraví PP:

> zásahů ve včelách a
> okolo nich se musí vykonat jaksi on-line, ihned a v tom ten
> soft už moc
> nepomůže, protože drtivá většina je "databázového typu" a tím
> pádem platí bod

V praxi, pokud člověk nevede plemenářskou evidenci, se nejlépe osvědčuje
jednoduchá pomůcka - připínáčky s barevnou hlavou a použít kupříkladu
kód:

Věk matky - barva připínáčku
Něco se mi nezdá - oranžový, příště si na ně dát pozor
Špatný medný výnos, nebo ostrost, rojivost, neklid, rozlézání, nervozita
a podobně - černý - obdoba černé známky viz "Ostrov pokladů", při prvním
náhodném setkání zlikvidovat.

Výměna matky - odchovávat si je v dostatečném množství a neřešit otázku,
kterou matku musím vyměnit, ale které dám ještě rok odklad, to
samozřejmě neplatí u plemenných matek - ty si je potřeba hýčkat,
udržovat v odděllcích, oslabených včelstvech atd aby včely nenapadlo
udělat tichou výměnu. Pak se budete divit, kolik loňských matek skončí
jako potrava pro zpěvné ptactvo. Přesná evidence je hezká, ale pokud
počet včelstev přesáhne nějakou hranici, kupříkladku 100 včelstev, pak
by evidence a její vyhodnocení zabíralo více času než včelaření. MVDr.
Peroutka jenou prohlásil, že se naučil včelařit v okamžiku, když měl 45
včelstev 60 km od bytu v Praze a začal přemýšlet, co skutečně musí se
včelami nezbytně dělat a co ne.

S pozdravem

Lněnička

myslím že toho bylo už řečeno dost.
mám jeden argument pro SW když si píšu přesně náklady a případné zisky mám
dokonalý přehled a pak i např.manželka musí mlčet když vidí kolik jim dávám
( většinou jednorázově hodně - cukr )a kolik beru (většinou často a málo )
a jelikož jsem už z generace kdy sám píšu prakticky pouze na PC je pro mě
jednodušší to "naklepat" do PC
a nehodlám se na druhou stranu trestat tím, že budu psát nějaké "šílené"
statistiky - jen bych se přimlouval za SW složité jen v tom směru, že si v
něm každý najde to své "minimum" co je třeba si napsat. Tím myslím SW
komplexní tak aby vyhovělo ať už detailistům tak pro hrubou statistiku.
na to "on-line" používám samozřejmě podobné vymoženosti jako jsou dětské
barevné křídy.
a pokud je již jakási databáze "u ledu" ptám se .... je k nahlédnutí ?

Martin

----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 10, 2003 1:59 PM
Subject: Re: RE: vcelarsky software


> Dovolím si také malý příspěvek "poloprogramátora - polovčelaře.
> Z vlastní zkušenosti vím, že hlavním problémem VŠECH, zejména databázových
> programů je jednoduchoučký fakt, totiž dát jim "nažrat", to jest nakrmit
je
> daty. Protože jen program, který pracuje nad dostatečnou datovou základnou
> může poskytnout nějaké rozumné výstupy. A protože jak se říká "cesta do
> pekel je dlážděna dobrými úmysly", usnesu se jednoho dne, že si budu
> všechno,
> ale opravdu všechno psát. No a pak už je jen delší či kratší doba kdy z
> různých objektivních důvodů se četnost záznamů sníží na nulu.
> Druhý problém takového softu vidím v tom, že poskytuje výsledky až PO tom,
> co
> se něco stane, přihodí, zkrátka po akci. Kdežto většina zásahů ve včelách
a
> okolo nich se musí vykonat jaksi on-line, ihned a v tom ten soft už moc
> nepomůže, protože drtivá většina je "databázového typu" a tím pádem platí
> bod
> 1, on poskytne souhrn, přehled, graf či sestavu a to je tak všechno.
> Samozřejmě otázka typu " u kolika včelstev letos musím měnit matky" je pro
> databázi triviální, ale jednodušší je u včelaře s 5 ti včelstvy s úly
> popsanými křídou, stejně jako s 20ti v sešitku, protože nepotřebují
> elektřinu a atd. a tím pádem šetří přírodní zdroje.
> Softy typu tabulek Excel mohou v lecčems pomoci, ale pro vážnější práci s
> výběry a agregací dat je přece jen lepší databázový systém.
> Řídit včelařský provoz (mám na mysli většího rozsahu) určitě jen s excelem
> nepůjde, na to musí být jiný nástroj a hlavně někdo, (nebo něco) kdo (co)
> jej
> dostatečně zásobí daty.
>
> Sám jsem se, v podstatě ze zvědavosti, pokusil o databázi fenologie,
> sledování doby květu včelařsky významných rostlin. Vytvořil webovou
> stránku,
> vybarvil tabulky, formuláře, založil databázi. A když to všechno bylo
> hotové,
> tak jsem si položil jednoduchoučkou otázku, totiž k čemu to celé bude
> sloužit. A zjistil jsem, že k ničemu. Protože pokud nepůjde o nějaký
> cílený
> vědecký výzkum, je to vlastně jen hračka.
>
> A jedna veselá na konec. Jsa zahrádkářem, který umí zacházet s databází,
> vytvořil jsem a první roky pilně krmil aplikaci, která mimo jiné ze
> zadaných
> loňských a starších dat ukázala, kdyže která zelenina, či kytka se musí
> sít,
> aby se dala v květnu sázet. A po několika letech jsem s překvapením
> zjistil,
> že kytka XY se musí do skleníku vysít v půli dubna, kdyby trakače padaly,
> protože holt je půl dubna a přišel ten čas. Dřív je brzo, později je
pozdě.
> A
> vzhledem k tomu, že ten skleník stojí stále na stejném místě i ten termín
> je
> jaxi neměnný. Překvapivé poznání, ale jen pro člověka omotaného dráty
> pevnými
> disky a motherboardy. Sedlák to ví odjakživa a bez počítače.
>
> Zdraví PP:

Pratele,
pri brouzdani na internetu jsem navstivil jugoslavske ( srbske ) vcelarske
web stranky www.pcelar.co.yu a jednu velice peknou stranku jednoho
ukrajinskeho vcelare www.agropcheloprom.com.ua . Nemaji sice anglickou verzi
ale myslim ze pro nas jeste azbuka neni takovy problem a pri trose fantazie
je tomu i rozumet.

Martin Hromadko

Zase konečně dobré téma. Teď je podle mne třeba včelám účelně pomoct.
Medovice nám přišla do závěrečné fáze krmení. Sám jsem vzniklou situaci
řešil přerovnáním zásob tak aby cukerné zásoby byly v místě předpokládáneho
zimování zdáse mi ,že až naž na dvoje mi to vyšlo. snad to bylo zapříčiněno
tím že jsem poprvé v sedmi úlech zimoval na studené stavbě a čpatně jsem
odhadlo kde zavesí zimní chomáč. Ty jsou právě nejvíce postižené. Teď si
myslím ,e by jim mohlo pomoct podání medocukrového těsta i když jsem to již
několik roků nepoužíval. Včely již pomalu budou přecázet na plásty kde
začíná být větší podíl medovice a těsto by jim mohlo zdravotně lépe
posloužit v začátku plodování i když mají v podstatě dostatek zásob. Co Vy
na to??

Pepan


----- Original Message -----
From: "Frantisek Sanek" <sanek/=/raz-dva.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, February 08, 2003 11:17 AM
Subject: Diskuse o prezimovani vcelstev



O medovicove snusce v lonskem roce toho bylo jiz dost napsano. Nyni nas
vsechny jiste zajima, jake skody na vcelach medovice napachala. Jiz nyni
nekteri vcelari narikaji, ze vcely maji pokalene podlozky a dokonce jsou
hlaseny uhyny vcelstev.

Je zacatek unora a v tuto dobu se jiz objevuji prvni prolety vcel. Asi kazdy
z nas se na tento okamzik moc tesi.
Muzeme PO PROLETU na tema, jak komu vcelstva prezimovala, zacit diskutovat.

Asi by vcelare zajimalo:
- jestli se loni u vas objevila medovicova snuska a v jakem rozsahu
- jestli byla medovice odebrana a bylo dokrmovano nebo byla ponechana a
dokrmena
- kolik zimnich zasob (cukru) vcely dostaly
- v jakych ulech kdo vcelari (uteplene, neuteplene, ramkova mira, vcelin,
vcelnice)
- jak vcely prezimovali a dalsi jine poznatky

Samozrejme je mi jasne, ze i kdyz se vcely proleti mohou nastat dalsi
komplikace (Nosema atd.)

At nam to vsem pekne lita,

S pozdravem
F. Sanek

Ještě je čas na vše na radost ale i to špatné teprve přijde. Teď podle mne
včely potřebují hlavně klid a nedělat žádné pokusy ani s medocukrovým těstem
a převěšováním a pod. Je to spíš , že by jsme rádi něco dělali ale nejde to
!!!!
- dost °C pod nulou ještě bude přes noc na prolet není zatím žádný výhled
!!!
       Zdraví Martin Kupka , Č. Budějovice

-----Original Message-----
From: Josef Menšík [mailto:josef.mensik/=/seznam.cz]
Sent: Sunday, February 09, 2003 9:38 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Diskuse o prezimovani vcelstev


Zase konečně dobré téma. Teď je podle mne třeba včelám účelně pomoct.
Medovice nám přišla do závěrečné fáze krmení. Sám jsem vzniklou situaci
řešil přerovnáním zásob tak aby cukerné zásoby byly v místě předpokládáneho
zimování zdáse mi ,že až naž na dvoje mi to vyšlo. snad to bylo zapříčiněno
tím že jsem poprvé v sedmi úlech zimoval na studené stavbě a čpatně jsem
odhadlo kde zavesí zimní chomáč. Ty jsou právě nejvíce postižené. Teď si
myslím ,e by jim mohlo pomoct podání medocukrového těsta i když jsem to již
několik roků nepoužíval. Včely již pomalu budou přecázet na plásty kde
začíná být větší podíl medovice a těsto by jim mohlo zdravotně lépe
posloužit v začátku plodování i když mají v podstatě dostatek zásob. Co Vy
na to??

Pepan


----- Original Message -----
From: "Frantisek Sanek" <sanek/=/raz-dva.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, February 08, 2003 11:17 AM
Subject: Diskuse o prezimovani vcelstev



O medovicove snusce v lonskem roce toho bylo jiz dost napsano. Nyni nas
vsechny jiste zajima, jake skody na vcelach medovice napachala. Jiz nyni
nekteri vcelari narikaji, ze vcely maji pokalene podlozky a dokonce jsou
hlaseny uhyny vcelstev.

Je zacatek unora a v tuto dobu se jiz objevuji prvni prolety vcel. Asi kazdy
z nas se na tento okamzik moc tesi.
Muzeme PO PROLETU na tema, jak komu vcelstva prezimovala, zacit diskutovat.

Asi by vcelare zajimalo:
- jestli se loni u vas objevila medovicova snuska a v jakem rozsahu
- jestli byla medovice odebrana a bylo dokrmovano nebo byla ponechana a
dokrmena
- kolik zimnich zasob (cukru) vcely dostaly
- v jakych ulech kdo vcelari (uteplene, neuteplene, ramkova mira, vcelin,
vcelnice)
- jak vcely prezimovali a dalsi jine poznatky

Samozrejme je mi jasne, ze i kdyz se vcely proleti mohou nastat dalsi
komplikace (Nosema atd.)

At nam to vsem pekne lita,

S pozdravem
F. Sanek

---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

Trocha ,,VČELÍ PRAVDY" a poezie
nikoho nezabije.


V Č E L Í P R A V D A

Včela člověku - prolog


Tobě člověče opyluji tvé zahrady,
aby dávaly plody Tobě i dětem.
Skrze mne dostává se Ti bohaté úrody
z Tvých polí a luk.
Tobě dávám mateří kašičku,
která Ti navrací sílu
a Tvé ženě krásu a hebkou pleť.
Vám lidé nosím pyl,ambrosii i nektar,
jídlo Bohů.
Vám dávám propolis, který léčí nemoci
lidského stáří a dává hlas houslím.

Tobě člověče dám i vosk Tvé svíce poslední.

Beze mne se nenasytíš!
Tvá příroda Tě nepohostí!
Beze mne se neuzdravíš!
Tvé byliny Tě nevyléčí!

Jsi silnější, jsi na řadě, chraň nás, sic spolu

Z A H Y N E M E

co to je?
Pepan
----- Original Message -----
From: "josef Šroll" <josef.sroll/=/post.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 10, 2003 8:22 AM
Subject: Re: Nástavky - chov bez nosemy




> antibiotiky neexistuje.
>
> Přeji všem dobré přezimování
>

... diky, zimuje se mi dobre ...

Josef

Jak si ocenujete hodinu prace spojenou s osetrovanim vcel pro vykazovane vydani v danovem priznani a kolik hodin v prumeru na jedno vcelstvo za rok.

Toto nelze uplatnit, pouze náklady tzv.externí, např. uzavřít s někým dohodu
o provedení práce (manželku nelze zaměstnat), ale má to několik dalších
souvislostí, asi by tyto detaily nebyly zajímavé. Jestliže ano, rozeberu to
podrobněji. Zdraví P.Kolář
----- Original Message -----
From: "Zdenda" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 13, 2003 8:51 PM
Subject: danove priznani


> Jak si ocenujete hodinu prace spojenou s osetrovanim vcel pro vykazovane
> vydani v danovem priznani a kolik hodin v prumeru na jedno vcelstvo za
rok.
>

Děkuji pane Hubnere.
Jiří

Subject: POZVÁNKA



ZO ČSV České Budějovice založená 1867,

zve všechny zájemce o zajímavou a kvalitní přednášku přítele Ing. Petra
Texla na téma Včelaření v moderních úlových systémech.Přednáška je
doplněna videoprojekcí . Začátek členské schůze je od 8,30 přednáška cca 9
hodin v sobotu - zítra 15.2.2003 v přednáškovém sále Střední průmyslové
školy stavební vchod z Klavíkovy ulice v Českých Budějovicích.

Ing. Martin Kupka
kupka/=/mlade.cz
603 462 921
---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

Vážení,
před časem jsem psal o myšlence projektu "Včely do škol". Vypadá to, že jsem
se ve dvou školách na ostravsku domluvil na takovéto činnosti.
Vlastní včelaření na školách by neznamenalo jen zahájení a uržování chovu
včelstva žáky, ale i výrobu vlastního úlu a některého zařízení v rámci
praktické výuky v dílnách.
Existuje někde nebo má někdo a dá pro takovouto akci k dispozici plánek
jednotlivých dílů úlu případně s textem - návodem na jeho výrobu a
sestavení?

Z hlediska daňového přiznání toto nelze ale pro vnitřní potřebu svého provozu si práci nějak ocenit musím. Mám rok rozdělený na dekády a v jejich rámci hodnotím cenu vlastní práce takto:
1.1.-20.3.       50 Kč
20.3.-10.4.       100 Kč
10.4.-20.4.       300 Kč
20.4.-10.6.       500 Kč
10.6-1.7.       200 Kč
1.7.-10.8.       300 Kč
10.8.-30.8.       200 Kč
1.9.-10.11.       100 Kč
10.11.-30.11       200 Kč
1.12-20.12.       300 Kč
20.12.-1.1.       50 Kč
Východiskem je pro mě odhad ztráty, která by vznikla, kdybych tuto dekádu nepracoval. Třeba dodat: 200 včelstev, těžiště snůšky řepka + akát, kočování na les, přímý prodej vlastní produkce, vedlejší příjem z výroby svíček.
Protože jde o hruby odhad, zajima mě,jak to řešite vy. Broněk

Tak se mi zdá přátelé, že konference moc nežije.
Nahodil jsem udičku na téma nosema - a nic. Asi to není Váš problém. Ale měl by být! Skutečně nás i latentní nosema okrádá o med, jak jsem slyšel až 5 kg na včelstvo.
Zkusím jiné téma: „Jak zbrojíte na novou sezónu?“
Při vědomí toho, že včelstev i včelařů stále ubývá, nezbývá nám nic jiného než obhospodařovat více včelstev. A kdo jiný by to měl dělat než „VY“ (my), kteří máte o včelaření zájem. Rozšiřování počtu nese náklady na nové úly – přece nebudeme včelařit ve starých (nosema a jiné infekce). Nezbývá tedy buď nakupovat nebo stavět samy nové. Zima je ideální doba na studium a sebekritická ohlédnutí, ale hlavně také na práci v dílně. Pochlubte se jak jste na tom, co právě děláte a jak na to jdete. Já jsem právě dolepil rámy pro 70 polystyrénových nástavků. Ve skutečnosti nechci dělat všechny z polystyrénu, ale několik chci vyrobit z jiného materiálu – podržte se – z vícevrstvé papírové lepenky. Pokud přežijí zimu budu s nimi pokračovat. Budou tak levné, že se nebudu obtěžovat s jejich dezinfekcí, vyřežu je z rámů a spálím je.
Tak dotoho a ať nám to lítá

Minulý rok jsem usadil část oddělků na novém stanovišti - na palouku v lese, u potoka, kde je však podmáčená půda. Úly jsou na stojanech 50 cm vysoko. Můžu čekat problémy související s vlhkostí?

Jaké máte zkušenosti s přikrmováním na jaře (podle Farrara) dva týdny před pylovou snůškou sojovou moukou a medem (cukrem), pokud má včelstvo málo pylu?


Michal Pol

Hodne zalezi na velikosti palouku, nadmorske vysce a jeho orientaci
ke svetovym stranam. Muze se totiz stat, ze nastup jara bude zpozden
o nekolik tydnu oproti okolnim lokalitam mimo les ci na jeho kraji.
Nekdy to muze vadit a jindy ne. Taky by se uly, resp. stojany na
kterych jsou umisteny, mohli na jare zaborit do pudy a prevratit se.

Kuba

Dne 15. únor 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Minulý rok jsem usadil část oddělků na novém stanovišti - na palouku v lese, u potoka, kde je však podmáčená půda. Úly jsou na stojanech 50 cm vysoko. Můžu čekat problémy související s vlhkostí?
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Novy slovensko-cesky film ve vasich kinech od 13.unora. http://www.falcon.cz

Nosemu ma kazde vcelstvo - zalezi jen na vcelari jestli ji umozni se
"rozjet" nebo ji udrzi v prijatelnych mezich. Pokud je vcelstvo
stresovano, tak se vzdy nosema objevi. Pochybuji, ze se da nosema
zcela odstranit ze vcelstva a i kdyby tak reinfekce na sebe nenecha
dlouho cekat.

Kuba

Btw.ty nastavky z papirove lepenky by mohli byt zajimavy napad, jen
by se mi nechtelo kazdy rok delat nove nastavky :-))


Dne 14. únor 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Tak se mi zdá přátelé, že konference moc nežije.
> Nahodil jsem udičku na téma nosema - a nic. Asi to není Váš problém. Ale
> měl by být! Skutečně nás i latentní nosema okrádá o med, jak jsem slyšel až
> 5 kg na včelstvo.
> Zkusím jiné téma: &#8222;Jak zbrojíte na novou sezónu?&#8220;
> Při vědomí toho, že včelstev i včelařů stále ubývá, nezbývá nám nic jiného
> než obhospodařovat více včelstev. A kdo jiný by to měl dělat než
> &#8222;VY&#8220; (my), kteří máte o včelaření zájem. Rozšiřování počtu nese
> náklady na nové úly &#8211; přece nebudeme včelařit ve starých (nosema a
> jiné infekce). Nezbývá tedy buď nakupovat nebo stavět samy nové. Zima je
> ideální doba na studium a sebekritická ohlédnutí, ale hlavně také na práci
> v dílně. Pochlubte se jak jste na tom, co právě děláte a jak na to jdete.
> Já jsem právě dolepil rámy pro 70 polystyrénových nástavků. Ve skutečnosti
> nechci dělat všechny z polystyrénu, ale několik chci vyrobit z jiného
> materiálu &#8211; podržte se &#8211; z vícevrstvé papírové lepenky. Pokud
> přežijí zimu budu s nimi pokračovat. Budou tak levné, že se nebudu
> obtěžovat s jejich dezinfekcí, vyřežu je z rámů a spálím je.
> Tak dotoho a ať nám to lítá
>

______________________________________________________________________
Reklama:
První domácí učitel, který díky internetu dítě naučí, vyzkouąí, zkontroluje, vyhodnotí výsledky, poradí, vysvětlí sloľitějąí látku a zároveň pobaví.
http://www.zaskolou.cz

Dovoluji si Vás pozvat na výstavy v tomto roce, termíny jsou k nahlédnutí i na našich stránkách www.apidomia.cz

Vodička

Pro rok 2003

některé z důležitých výstav

Graz( Rakousko ) 22-23/2

Nasavrky ( Česko ) 15/3 ( při sekci komerčních včelařů )

Trenčín ( Slovensko, VČELÁR ) 2-5/4

Velké Meziřičí místní výroční výstava 11/5-16/5 ( moje osobní účast bude
omezena pouze na první dva dny, z důvodu výstavy v Lysé nad Labem. Medomet
zde ale bude k nahlédnutí.

Lysá nad Labem 14-18/5

Hobby ( České Budějovice ) 21-25 květen

Včelařský provoz Jaroslava Sedláčka Příchovice - 5/7

100.výročí včelařského spolku v Nedvědici 29/6-6/7

APIMONDIA ( Slovinsko, Ljublaň ) 24-29 srpen

Tím svým příspěvkem jsem nechtěl nikoho nabádat k před časným zásahům.
myslím si, že je každému jasné že první zásahy do včel je možné dělat až
době plného květu jívy.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Ing. Martin Kupka - kancelář" <kupka/=/mlade.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 11, 2003 7:30 PM
Subject: RE: Diskuse o prezimovani vcelstev


> Ještě je čas na vše na radost ale i to špatné teprve přijde. Teď podle
mne
> včely potřebují hlavně klid a nedělat žádné pokusy ani s medocukrovým
těstem
> a převěšováním a pod. Je to spíš , že by jsme rádi něco dělali ale nejde
to
> !!!!
> - dost °C pod nulou ještě bude přes noc na prolet není zatím žádný výhled
> !!!
> Zdraví Martin Kupka , Č. Budějovice
>
> -----Original Message-----
> From: Josef Menšík [mailto:josef.mensik/=/seznam.cz]
> Sent: Sunday, February 09, 2003 9:38 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: Diskuse o prezimovani vcelstev
>
>
> Zase konečně dobré téma. Teď je podle mne třeba včelám účelně pomoct.
> Medovice nám přišla do závěrečné fáze krmení. Sám jsem vzniklou situaci
> řešil přerovnáním zásob tak aby cukerné zásoby byly v místě
předpokládáneho
> zimování zdáse mi ,že až naž na dvoje mi to vyšlo. snad to bylo
zapříčiněno
> tím že jsem poprvé v sedmi úlech zimoval na studené stavbě a čpatně jsem
> odhadlo kde zavesí zimní chomáč. Ty jsou právě nejvíce postižené. Teď si
> myslím ,e by jim mohlo pomoct podání medocukrového těsta i když jsem to
již
> několik roků nepoužíval. Včely již pomalu budou přecázet na plásty kde
> začíná být větší podíl medovice a těsto by jim mohlo zdravotně lépe
> posloužit v začátku plodování i když mají v podstatě dostatek zásob. Co Vy
> na to??
>
> Pepan
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Frantisek Sanek" <sanek/=/raz-dva.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, February 08, 2003 11:17 AM
> Subject: Diskuse o prezimovani vcelstev
>
>
>
> O medovicove snusce v lonskem roce toho bylo jiz dost napsano. Nyni nas
> vsechny jiste zajima, jake skody na vcelach medovice napachala. Jiz nyni
> nekteri vcelari narikaji, ze vcely maji pokalene podlozky a dokonce jsou
> hlaseny uhyny vcelstev.
>
> Je zacatek unora a v tuto dobu se jiz objevuji prvni prolety vcel. Asi
kazdy
> z nas se na tento okamzik moc tesi.
> Muzeme PO PROLETU na tema, jak komu vcelstva prezimovala, zacit
diskutovat.
>
> Asi by vcelare zajimalo:
> - jestli se loni u vas objevila medovicova snuska a v jakem rozsahu
> - jestli byla medovice odebrana a bylo dokrmovano nebo byla ponechana a
> dokrmena
> - kolik zimnich zasob (cukru) vcely dostaly
> - v jakych ulech kdo vcelari (uteplene, neuteplene, ramkova mira, vcelin,
> vcelnice)
> - jak vcely prezimovali a dalsi jine poznatky
>
> Samozrejme je mi jasne, ze i kdyz se vcely proleti mohou nastat dalsi
> komplikace (Nosema atd.)
>
> At nam to vsem pekne lita,
>
> S pozdravem
> F. Sanek
>
> ---
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003
>
>

Toto téma je asi velmi aktualní slyšel jsem od mnoha včelařů,že právě nyní mají problém s nosemou.Pokálené úly a dokonce uhynulá včelstva.Loni v tomto čase jsem tady položil otázku nosemy.Ptám se znovu jak na nosemu?Co víte o situaci letos?

Dobrý nápad si tady psát jak to kdo z nás zazimoval a jak to dopadlo.Může to být poučné pro nás všechny.

Vážený pane, odpovídám na Váš dotaz ohledně nosematózy včel.
Zrovna v Pátek jsem se bavil se svým "včelařským učitelem" na téma nemoci včel. Diskuze to byla asi hodinová a oba jsme se shodli v názoru, že za půlku nemocí včel si může včelař jen a jen sám. Při správném ošetřování včel, desinfekcí -nové dílo a rámky, výžeh úlu plamenem atd. a stanovištěm, by k nosematóze a k dalším méně závažným :-) nemocem včel nedoházelo. A tato diskuze by se mohla odvíjet úplně jinším směrem.

Dne 14 Feb 03, v 21:31, Jan.Jindra napsal(a):

> &#8222;VY&#8220; (my), kteří máte o včelaření zájem. Rozšiřování počtu
nese
> náklady na nové úly &#8211; přece nebudeme včelařit ve starých (nosema
a
> jiné infekce). Nezbývá tedy buď nakupovat nebo stavět samy nové. Zima
je
> ideální doba na studium a sebekritická ohlédnutí, ale hlavně také na
práci
> v dílně. Pochlubte se jak jste na tom, co právě děláte a jak na to
jdete.
> Já jsem právě dolepil rámy pro 70 polystyrénových nástavků. Ve
skutečnosti

Jak to z toho polystyrenu děláš? Lepíš to z desek? Nebo z granulátu ve
formě? Plánuju se pustit do něčeho podobného, rád bych věděl jaké jsou
dneska možnosti. Kdysi jsme to lepili z polystyrénových desek, ale blbě
se to řeže, lepit se to dá jen epoxydem a včely do toho šťouraj. Teď
jsem viděl materiál s názvem "polydur", který je tvrdší a
konzistentnější, zdál se mi lepší, ale zatím netuším, jak draze je možné
ho sehnat.

> nechci dělat všechny z polystyrénu, ale několik chci vyrobit z jiného
> materiálu &#8211; podržte se &#8211; z vícevrstvé papírové lepenky.
Pokud
> přežijí zimu budu s nimi pokračovat. Budou tak levné, že se nebudu
> obtěžovat s jejich dezinfekcí, vyřežu je z rámů a spálím je.
> Tak dotoho a ať nám to lítá

A co vlhkost, nerozpadá se to? Já mám dost špatnou zkušenost s pokusem s
hobrou, vydrželo to do prvního většího lijáku s větrem (který nafoukal
vodu pod stříšku na úly).

Jirka

Polystyrén je dobrá věc (balí se do něj i potraviny - né do napěněného) než se ti na stanoviště nastěhují datli (žluny a strakapudi), pak už ti nepomůžou ani úly ze dřeva. Já proti nim používám již 15 let se střídavými úspěchy sítě a pískovou úpravu povrchu. Řeže se perfektně jemnozubou kotoučovou pilou a lepím to disperzními lepidly.
Bojovníci za biomed ho nemají rádi, ale kdo z nás chová včely v chráněném krajinném území, kde se dá jedině biomed vyprodukovat.
Pokus s papírem není hledáním slepých uliček (vždyď Cimermann dokázal, že foukáním cigaretového kouře do odpadu zlato nevzniká), ale pokusem o levnou výrobu nástavků bez vzniku nebezpečných odpadů. Jde jen o to najít vhodnou impregnační metodu. Včelařím 20 let na venkovním stanovišti, tak vím co je to voda a proto mám například dna úlů ze železa (pozink. Jackel).
Uvidím, příští zima rozhodne.

Nosemu prý zničí už teplota kolem 50 C.
Tahle teplota nedělá dobře ani zaviječi.
Uvažuju letos o dezinfekci celých nástavků v termoboxu.
Nosema se také šíří přes oplodňáčky.
Chytne ji tam nová matka a přenese na dětí.
Neškodilo by možná před sezonou vyžehnout oddělitelná dna a podmety.
Eman

:>Nosemu ma kazde vcelstvo - zalezi jen na vcelari jestli ji umozni se
:>"rozjet" nebo ji udrzi v prijatelnych mezich. Pokud je vcelstvo
:>stresovano, tak se vzdy nosema objevi. Pochybuji, ze se da nosema
:>zcela odstranit ze vcelstva a i kdyby tak reinfekce na sebe nenecha
:>dlouho cekat.
:>
:>Kuba

Přátelé, jakým způsobem odstraňujete z vytaveného vosku nečistoty? Jen se to
seřízne nebo je na to nějaký lepší fígl ?

Zdeněk Čejka

Já teď momentálně tavím souše na vosk a mezitím vyrábím rámky. A až vosk
vyměním za mezistěny, budu zatavovat. Minulý rok jsem lítal v létě jako
šílenec, abych stíhal dodávat nástavky (neměl jsem moc rámků se soušemi).
Doufám, že letos si něco nadběhnu ...

Zdeněk Čejka

>Pochlubte se jak jste na tom, co právě děláte a jak na to jdete.

Zazimoval jsem 7 včelstev, 5 na míře 39x24 (nástavky), 2 na míře 32x25
(zadováky). Zatím to vypadá, že přezimují všechna včelstva. Sem tam se
objeví pokálená podložka, ale zase ne tak moc. Je ale pravda, že to mám k
modřínům daleko, takže betonového medu jsem si moc neužil. Nakrmil jsem cca
18kg na nástavky a 12 kg na zadovák (14 rámků). Bohužel u jednoho nástavku
mám dost roztočů, tak už se nemohu dočkat, až budu natírat plod. Ony to ale
byly nejsilnější včely a ty donesou opravdu všechno :-)...

Zdeněk Čejka

>Dobrý nápad si tady psát jak to kdo z nás zazimoval a jak to dopadlo.Může
>to být poučné pro nás všechny.

Rad bych vas poprosil o vas nazor na vceli vykluz a duvod proc ho pouzivate anebo proc ho nepouzivate. Vrta mi totiz hlavou proc se tahle hezka vecicka tak malo pouziva. Dekuji vsem za jakoukoliv odezvu.

Čistění vosku není pěkná práce, dělám to nejdříve nožem (měkké nečistoty do kompostu) a širokým dlátem tmavý vosk (vracím zpět do dalšího vyvařování).
Není to pěkná práce ale vždy mě potěší krásný světlý vosk na konci (vyrábím zlato z ho....).

Nepoužívají ji ti co:

1) používají systém chovu bez mateří mřížky
2) rádi si se včelami hrají
3) mají odloučená stanoviště, takže nemají možnost den předem před
odběrem medu umístit výkluzy.
4) nenapadlo je to

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Petr [mailto:e-mail/=/nezadan]
> Sent: Monday, February 17, 2003 8:43 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Vykluz
>
>
> Rad bych vas poprosil o vas nazor na vceli vykluz a duvod
> proc ho pouzivate anebo proc ho nepouzivate. Vrta mi totiz
> hlavou proc se tahle hezka vecicka tak malo pouziva. Dekuji
> vsem za jakoukoliv odezvu.
>

Taky jsem před "dávnými léty" zkoušel tuto vymoženost.
Její výhoda je dost značné procento odstraněných včel z medníku.
Nevýhody: nutné dvě návštěvy včelnice, dvojí zvedání medníků, nutné používání mřížky (medník musí být bez plodu), další skladované příslušenství úlu, nějaké včely v medníku "přecejenom" zůstanou.
Od dob kdy používám nízké "medníkové" nástavky mi nečiní odstraňování včel z ránků žádný problém. Stačí úder do ruky s rámkem a většina včel je dole. Těch pár buď nevadí nebo se snadno smetou jedním tahem smetáčkem. Protože mám úly položena přímo na zemi sklepávám včely před úl (lze použít i smyk zzadu do podmetu) a tak nepříjdu do styku opakovaně se smetenými včelami.
jj

Já sám používám výkluzy (resp. snažím se používat) a mohu říct, že je to sto
a jedna když je v úle výkluz a když není. Mohl jsem to loni porovnat, když
jsem do některých dal a do některých ne (neměl jsem vyrobeny potřebné
pomůcky na všechny úly). Při sundání medníku tam, kde byly výkluzy, bylo v
nástavku okolo 50 včel. Ale v nástavku bez výkluzů bylo včel jako při běžném
normálním provozu. A pak sklepávat ty včely do úlu - to nebyla pohodová
práce. Osobně jsem pro výkluzy, i když si musím udělat pomůcky - rámeček se
sololitem, ve kterém jsou vyříznuté otvory pro výkluz. Rámeček musí mít
takovou tloušťku, aby od horních i od spodních louček rámků byla dodržena
včelí mezera.

Jinou variantou je ometání včel pomocí speciálního zařízení, které bylo
předvedeno na výstavě zlepšovatelů v Praze a vyfotografováno ve Včelařství.
Pro připomenutí: jedná se o dva hřídele na motorcích od stěračů, na kterých
je nataven igelit a ten je rozřezán na proužky. Hřídele jsou vedle sebe
podélně a točí proti sobě, tím se roztočí igelit a vznikne vlastně kartáč,
který omete včely do předem připravené nádoby. Smetené včely se dají použít
pro tvorbu smetenců a nebo vrátit do úlu.

Zdeněk Čejka

>Rad bych vas poprosil o vas nazor na vceli vykluz a duvod proc ho pouzivate
>anebo proc ho nepouzivate. Vrta mi totiz hlavou proc se tahle hezka vecicka
>tak malo pouziva. Dekuji vsem za jakoukoliv odezvu.

Okrem uz spomenutych vyhod a nevyhod. Med v medniku bez vciel ochladne a
tazsie sa vytaca. Na vacsej vcelnici sa pri nizkych nastavkoch lepsie
osvedcuje vyfukovanie vciel z mednikov.

Matej

Nestoři včelařství nás učí,že nejstudenější místo v prostoru úlů je u čenivé stěny a včelstvo v době zimování celý prostor nevyhřívá.
Podle tohoto vzoru by mělo být správné,pro zimní období obracení úlů o 180 stupnů.Obracení především úlů tenko-jednostěných moderních.
Sluncem prohřátá stěna,uvnitř v prostoru úlu předává teplo,v případě prohřáté zadní stěny podpoří cirkulaci vzduchu.
V případě kdy sluncem prohřátá česnová stěna předává teplo do prostoru ,toto zamezuje cirkulaci.vytváří obrácený zpětný směr proudění vycházejícímu vlhkému vzduchu.
Problémem u těchto jednostěných úlů byl chlad pronikající všemi stěnami,nyní teplo,pronikající jen jednou stěnou-česnovou.
Pootočením úlů česnovou stěnou k severu stojících v řadě s mezery mezinimi,je pro včelaře a včely kompromisrm vytvářejícím navíc jiné výhody které by úplným otočením úlů nedosáhly.

vše v dobrém franta

Ano, to je pravda, studený med se hůře vytáčí a to zvláště v radiální poloze. U tangenciální polohy je to téměř jedno. Doženou to vyšší otáčky a konstrukce kazet- plást musí v kazetě sedět po celé ploše aby se netrhal. Opakuju se, ale je to o jeden malý, jen o jeden malý důvod víc, proč používat zvratné medomety před radiálními. Uděláme obojí, ale toto je fakt. Dalším faktem je, že teď jsou zvratné rychlejší než vícerámkové radiální.
Fakt-teplota má vliv na hustotu medu.

Vodička

Na konferenci proběhla před časem diskuse programu pro včelaře, o nějaké evidenci na počítači. Sice s nepříliš kladným ohlasem, stále je nejlepší klasický způsob, ale zkuste mi do mailu hodit požadavky jak by tento program asi měl vypadat, třeba ho nechám udělat. Pokud někdo něco podobného už má a zdarma ho nabídne, můžu ho na výstavách ukázat, uvidí se….Napište co vše by se mělo evidovat a jakým způsobem.
Na konferenci jsou PC gramotní lidé, pokud nebude zájem zde, nemá smysl se tím dál zabývat.
Takže napište pokud máte zájem tuto možnost ukázat ostatním.
Když už se dá PC řídit pohon, tak proč z něj neudělat i databázi ? Další využití by mohlo být vyhodnocování bezmatečnosti včelstva, ale to nevím, jen jsem o tom slyšel, nevím jak to funguje, ale počítači bychom alespon dali smysl. Zatím to vypadá, že jej k pohonu používat budeme jen zřídka, na přání, přece jen je více zájem o řešení bez počítače. Ale i tak tyto počítače jsme prosadili asi u 10 lidí, ale protože nebyla jiná možnost, co ještě medomet nedostali mají na výběr, ve stejné ceně. Rád bych jim možnost evidence ukázal, rozhodnou se sami. Uvítal bych už něco hotového, nemám čas a peníze na to, abych něco dělal co už je možná pasé, ale zkusit se to může. Uvidíme…..

.
S pozdravem Vodička

Loni jsem zakoupil vysavač listí a upravil jsem ho jednoduše na vyfoukávání včel z celých nástavků.Letos toto zařízení chci vyzkoušet.Zjistil jsem,že ve světě je to poměrně dost používaná záležitost.Máte,prosím Vás někdo praktické zkušenosti s tímto způsobem odstraňování včel z medníků? Díky Jirka.

Děkuji za reaci - nebylo mi vše jasné

Dekuji za reakci na muj dotaz - nebylo mi vse jasne.

Dekuji za reakci na můj dotaz - nebylo mi vše jasné. Zdenda

Dne 15.března bude mít na toto téma přednášku př. Nerad v Nasavrkách. Mluvil jsem s ním, běžně to používá. Také to chci okouknout. Tonda.

Dekuji za odpovedi na vykluz. Jsem vcelar-laik ale myslim pokud bych mel zapisovat data do stolniho pocitace tak by me to asi zdrzovalo (porad bych prepisoval poznamky). Ja bych asi pouzival kapesni pocitac trepa iPAQ a tam bych si v excelu udelal potrebne tabulky.Takovy kapesni pocitac skoro nic nevazi a muzu s nim pracovat operativne. Otazkou je kdo by si ho koupil. Ale pokud uvazim jakou rychlosti se siri mobilni telefony. Tak nove mobilni telefony jsou v podstate male kapesni pocitace.

Jeden možný způsob záznamu prohlídek je na:
http://website.lineone.net/~dave.cushman/chriscard.html

Asi si něco podobného zavedu. Kartu zespodu na víko.
Zatím mě nenapadá, v čem by mi k tomu mohl být ještě užitečný počítač.
Jak a proč?
Eman


:>Na konferenci proběhla před časem diskuse programu pro
:>včelaře, o nějaké
:>evidenci na počítači. Sice s nepříliš kladným ohlasem, stále
:>je nejlepší
:>klasický způsob, ale zkuste mi do mailu hodit požadavky jak by tento
:>program asi měl vypadat, třeba ho nechám udělat. Pokud někdo
:>něco podobného
:>už má a zdarma ho nabídne, můžu ho na výstavách ukázat, uvidí
:>se&#8230;.Napište co vše by se mělo evidovat a jakým způsobem.

chcem poprosiť o radu pri spájaní včiel pred jarnou znáškou!
kedy je najvhodnejší čas? spájajú sa slabé rodiny so slabími,alebo sa posilňujú stredno slabé? hlavne ten čas po
prvom prelete? dakujem Stano

> chcem poprosiť o radu pri spájaní včiel pred jarnou znáškou!
> kedy je najvhodnejší čas? spájajú sa slabé rodiny so
> slabími,alebo sa posilňujú stredno slabé? hlavne ten čas po
> prvom prelete? dakujem Stano
>
>
Ani jedno, ani druhé, spojit slabé a středně slabé se silnými. Pokud
spojím dva žebráky, tak mám jednoho dvojnásobného. Silné včelstvo
přinese časnou snůšku a pak z něj můžu vytvořit oddělek.

Spojit to přes noviny na mřížce.

S pozdravem

Lněnička

Vážený pán kolega,
som starý začínajúci včelár a robil som to nasledovne:
Na jedno včelstvo dám noviny s klincom urobím pár dier a preložím druhé
včelstvo do medníka.Úl s ktorého sme odobrali včely odložím. V prípade že
včelstvo nemá matku tak ho obdobne pridám k včelám s matkou.
G.K.

Jak čistíte vosk. Rozvařením s vodou event. destilovanou - příp s kyselinou
fosforečnou či roztavenim na sucho a usazením. Samozřejmě s odšrábáním
nečistit. I když opět rozvařím koláč vosku s čistou vosou a opět nechám
usadit, zdá se , že těch nečistot na spodku je moc. S díky za odpověď.
Jarka

Ak chces zbavit vosk necistot pridaj tam kyselinu sirovu - lahsie sa
oddeluje necistota. Kys fosforecna sa pouziva len na upravu farby

Matej

Jak čistíte vosk. Rozvařením s vodou event. destilovanou - příp s
kyselinou
fosforečnou či roztavenim na sucho a usazením. Samozřejmě s odšrábáním
nečistit. I když opět rozvařím koláč vosku s čistou vosou a opět nechám
usadit, zdá se , že těch nečistot na spodku je moc. S díky za odpověď.
Jarka

Jednou jsem se pokousel vosk tavit ze sousi, a protoze jsem laik jak uz jsem rekl. Tak jsem o tom nemel ani potuchy jak na to. Uvaril jsem ho a pak jsem ho lil pres papir. Vosk je dost mastny a kdyz je dost horky tak je i krasne tekuty a ten papir fungoval jako dokonalej filtr. Vysledny vosk byl bez necistot.

Děkuji za opravdu včelařský příspěvek a mám k tomu několi dotazů:

f> Podle tohoto vzoru by mělo být správné,pro zimní období obracení úlů o
f> 180 stupnů.Obracení především úlů tenko-jednostěných moderních.
f> Sluncem prohřátá stěna,uvnitř v prostoru úlu předává teplo,v případě
f> prohřáté zadní stěny podpoří cirkulaci vzduchu.
f> V případě kdy sluncem prohřátá česnová stěna předává teplo do prostoru
f> ,toto zamezuje cirkulaci.vytváří obrácený zpětný směr proudění
f> vycházejícímu vlhkému vzduchu.
To by mohlo být pro úl s jedním česnem dole. Jsou-li očka nebo dokonce
zasíťované dno, rozložení teplot v úle a proudění bude docela jinak.

f> Problémem u těchto jednostěných úlů byl chlad pronikající všemi
f> stěnami,nyní teplo,pronikající jen jednou stěnou-česnovou.
Proč je problém jedno i druhé?

f> Pootočením úlů česnovou stěnou k severu stojících v řadě s mezery
f> mezinimi,je pro včelaře a včely kompromisrm vytvářejícím navíc jiné výhody
f> které by úplným otočením úlů nedosáhly.
Celé toto by mohlo mít jakýsi význam v předjaří, když je venku zima,
řekněme tak od jívy do pampelišky, pak už je to fuk. Myslím, že s
prouděním uvnitř úlu si včely poradí, problém vidím ve studeném česnu
ve stínu, na které dosedne z posledních sil včela vracející se s
pylem...
Zdravím
ivan

Co se týká toho výkluzu, tak si myslím, že to ochlazení rámků je nepodstatné co se týká vytáčení, není to o tolik, navíc teplo jde nahoru a když je včelstvo silné…… tu přednášku v Nasavrkách si rád také poslechnu, já jsem pro výkluzy, je to dobrá věc.
Věřím tomu, že u polorámků ani v radiálním medometu nebude žádný problém.
JV.

Nevím, je to otázka budoucnosti a fantazie. Ale kdo ví ? taky si neumím dost dobře představit jak tam sázet data, ale taky se to dá přepsat z papírových záznamů a pak jen využívat jako vyhledávač...třeba při vytáčení..jeden vytáčí a sází data, druhý pracuje ve včelách, třetí nosí rámky a říká tomu co vytáčí jaké data má vsadit co mu řekl ten, co dělá ve včelách.........na klávesnici se dá navléknout foliový obal, to je běžná věc ve znečištěných provozech, i mezi prohlídkami včelstev je třeba si umýt ruce když jdu do jiného včelstva ( nemoci atd.. )

Sen třetího tisíciletí- zpětná vazba, utopie...

co můžu měřit a vyhodnocovat-
1/ zvuk
2/ váhu
3/ vlhkost

váhu - z finančních důvodů asi ne.

zbytek ano, čidlami pro zvuk a vlhkost

to by ale chtěl takový sofware, který by zase nikdo nezaplatil.

Hlášení programu- to včelstvo nemá matku, to včelstvo je třeba prohlídnout po třech dnech...pro to a to...

není to možné udělat, ale bylo by to fajn...

JV.

Odpověď kam:        "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Od:        Jaroslav Sedlák <sedlak.jr/=/worldonline.cz>
Komu:        "konference" <vcely/=/v.or.cz>
Věc:        vosk
Datum odeslání:        Tue, 18 Feb 2003 20:12:32 +0100
Poštovní prog.:        Microsoft Outlook Express 5.00.2314.1300

> Jak čistíte vosk. Rozvařením s vodou event. destilovanou - příp s
> kyselinou fosforečnou či roztavenim na sucho a usazením. Samozřejmě s
> odšrábáním nečistit. I když opět rozvařím koláč vosku s čistou vosou a
> opět nechám usadit, zdá se , že těch nečistot na spodku je moc. S
> díky za odpověď. Jarka
>

Vazeni,
odbornici pry vyvaruji cele ramky ve vyrazenem kotli. Ma to nekolik
nespornych vyhod. Zna, prosim, nekdo podrobny technologicky postup?

Zdravi
J. Cerny.

Kolik té kyseliny přidat ???

Zdeněk Čejka


>Ak chces zbavit vosk necistot pridaj tam kyselinu sirovu - lahsie sa
>oddeluje necistota. Kys fosforecna sa pouziva len na upravu farby

Davam 0,2 cl na 10 Kg vosku. Pozor musi to byt cista laboratorna kys sirova
nie akumulatorova / ta ma len okolo 30 % /. Kyselinu treba liat do vody /
rozvareneho vosku z vodou / po dreve a opatrne. Potom nechat 10 min povarit
a odstavit.

Matej

Kolik té kyseliny přidat ???

Zdeněk Čejka


>Ak chces zbavit vosk necistot pridaj tam kyselinu sirovu - lahsie sa
>oddeluje necistota. Kys fosforecna sa pouziva len na upravu farby

Zadne veda, na to nemusis byt odbornik. Potrebujes aspon 60 L kotol a parák
na vosk. Cele ramiky sa vkladaju do kotla kde sa vo vriacej vode rozpusti
vosk / ramik zostava cisty z neposkodenym drotom /. Po vyvyreni 50 - 100
ramikov / podla velkosti kotla / sa zacne naberackou naberat z hladiny
rozvarene vostiny a vkladat do jutovych vreviek do paraka / aj ten stoji na
ohni /. 3 - 4 vrecka naplnia parak a moze sa lisovat. Po vylisovani zostava
fakt suchy bezcenny zvysok a z paraka vyteka cisty vosk. Za sobotu sa da
vyvyrit 800 - 1000 ramikov. Vo velkych kotloch sa da pracovat kontinualne,
ked vpredu sa priklada - voda vrie vpredu a dozadu unasa roztopene vostiny,
kde ich druhy pracovnik nabera do paraka.

Matej


<odbornici pry vyvaruji cele ramky ve vyrazenem kotli. Ma to nekolik
<nespornych vyhod. Zna, prosim, nekdo podrobny technologicky postup?

Odpověď kam:        "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Věc:        Antwort: Re: vosk
Komu:        "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Poštovní prog.:        Lotus Notes Release 5.0.6a January 17, 2001
Od:        M.Osusky/=/fritz-gmbh.de
Datum odeslání:        Wed, 19 Feb 2003 14:13:13 +0100

>
> Zadne veda, na to nemusis byt odbornik. Potrebujes aspon 60 L kotol a
> parák na vosk. Cele ramiky sa vkladaju do kotla kde sa vo vriacej vode
> rozpusti vosk / ramik zostava cisty z neposkodenym drotom /. Po
> vyvyreni 50 - 100 ramikov / podla velkosti kotla / sa zacne naberackou
> naberat z hladiny rozvarene vostiny a vkladat do jutovych vreviek do
> paraka / aj ten stoji na ohni /. 3 - 4 vrecka naplnia parak a moze sa
> lisovat. Po vylisovani zostava fakt suchy bezcenny zvysok a z paraka
> vyteka cisty vosk. Za sobotu sa da vyvyrit 800 - 1000 ramikov. Vo
> velkych kotloch sa da pracovat kontinualne, ked vpredu sa priklada -
> voda vrie vpredu a dozadu unasa roztopene vostiny, kde ich druhy
> pracovnik nabera do paraka.
>
> Matej
>
>
> <odbornici pry vyvaruji cele ramky ve vyrazenem kotli. Ma to nekolik
> <nespornych vyhod. Zna, prosim, nekdo podrobny technologicky postup?
>

Matej,
dik za radu, staci to tak.

Zdravi J.C.

Podle mých zkušeností na PC ukládám údaje jen dlouhodobého charakteru t.j.
celkové náklady a příjmy které pro mne mmohou mít dlouhodobý význam a na
zadní dvířka nebo víka úlů jsem si dělal jen kpoznámky které jsem potřeboval
jen v daném roce ty lze pak na konci zezony následně zpracovat i na PC.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Vesely Emanuel" <Eman.Vesely/=/CESA.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 18, 2003 9:57 AM
Subject: RE: evidence


Jeden možný způsob záznamu prohlídek je na:
http://website.lineone.net/~dave.cushman/chriscard.html

Asi si něco podobného zavedu. Kartu zespodu na víko.
Zatím mě nenapadá, v čem by mi k tomu mohl být ještě užitečný počítač.
Jak a proč?
Eman


:>Na konferenci proběhla před časem diskuse programu pro
:>včelaře, o nějaké
:>evidenci na počítači. Sice s nepříliš kladným ohlasem, stále
:>je nejlepší
:>klasický způsob, ale zkuste mi do mailu hodit požadavky jak by tento
:>program asi měl vypadat, třeba ho nechám udělat. Pokud někdo
:>něco podobného
:>už má a zdarma ho nabídne, můžu ho na výstavách ukázat, uvidí
:>se&#8230;.Napište co vše by se mělo evidovat a jakým způsobem.

co ten číselný kód znamená
Pepan
----- Original Message -----
From: "Jan.Jindra" <jan.jindra/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 14, 2003 9:31 PM
Subject: udička


> Tak se mi zdá přátelé, že konference moc nežije.
> Nahodil jsem udičku na téma nosema - a nic. Asi to není Váš problém. Ale
> měl by být! Skutečně nás i latentní nosema okrádá o med, jak jsem slyšel
až
> 5 kg na včelstvo.
> Zkusím jiné téma: &#8222;Jak zbrojíte na novou sezónu?&#8220;
> Při vědomí toho, že včelstev i včelařů stále ubývá, nezbývá nám nic jiného
> než obhospodařovat více včelstev. A kdo jiný by to měl dělat než
> &#8222;VY&#8220; (my), kteří máte o včelaření zájem. Rozšiřování počtu
nese
> náklady na nové úly &#8211; přece nebudeme včelařit ve starých (nosema a
> jiné infekce). Nezbývá tedy buď nakupovat nebo stavět samy nové. Zima je
> ideální doba na studium a sebekritická ohlédnutí, ale hlavně také na práci
> v dílně. Pochlubte se jak jste na tom, co právě děláte a jak na to jdete.
> Já jsem právě dolepil rámy pro 70 polystyrénových nástavků. Ve skutečnosti
> nechci dělat všechny z polystyrénu, ale několik chci vyrobit z jiného
> materiálu &#8211; podržte se &#8211; z vícevrstvé papírové lepenky. Pokud
> přežijí zimu budu s nimi pokračovat. Budou tak levné, že se nebudu
> obtěžovat s jejich dezinfekcí, vyřežu je z rámů a spálím je.
> Tak dotoho a ať nám to lítá
>

No toho si nevšímej, vzniká to nekompatibilitou mailovacích programů.
Důvod je ten, že běžnými protokoly pro přenos pošty nelze přenášet jiné
znaky, než ty v základní ASCII tabulce (v podstatě znaky anglické
klávesnice), takže se to řeší tak, že mailovací program znak s
diakritikou, nebo například znak zalomení nebo typu písma nahradí právě
tím kódem (většinou jeho číslem v tabulce znaků). Pokud na druhé straně
je mailovací program, který tomu kódu neporozumí (nebo odesílací program
nedodrží normu), tak se tě to zobrazí jako kód.
Tak proto to je.

Jirka


Dne 18 Feb 03, v 21:38, Josef Menšík napsal(a):

> co ten číselný kód znamená
> Pepan
> ----- Original Message -----
> From: "Jan.Jindra" <jan.jindra/=/centrum.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, February 14, 2003 9:31 PM
> Subject: udička
>
>
> > Tak se mi zdá přátelé, že konference moc nežije.
> > Nahodil jsem udičku na téma nosema - a nic. Asi to není Váš problém.
Ale
> > měl by být! Skutečně nás i latentní nosema okrádá o med, jak jsem
slyšel
> až
> > 5 kg na včelstvo.
> > Zkusím jiné téma: &#8222;Jak zbrojíte na novou sezónu?&#8220;
> > Při vědomí toho, že včelstev i včelařů stále ubývá, nezbývá nám nic
jiného
> > než obhospodařovat více včelstev. A kdo jiný by to měl dělat než
> > &#8222;VY&#8220; (my), kteří máte o včelaření zájem. Rozšiřování
počtu
>

Jaké následky si myslíte,že napáchá na včelstvech letošní dlouhá zima? Předpovídal někdo z Vás ,podle stavu včel v podletí dluhou zimu? Děkuji za odpovědi. Jiří.

Jaký papír? Filtrační, nebo je to jedno?

:>jsem ho lil pres papir. Vosk je dost mastny a kdyz je dost
Eman
P.S.:
(V létě vám tu napíšu, jak jsem si loni rychle udělal sluneční tavidlo "na
koleně").

Už na podzim jsem slyšel, že včely mají strašně moc pylu na zimu a to
znamená, že bude tuhá a dlouhá zima.
Libor Jarolím
Stará Bělá


> Jaké následky si myslíte,že napáchá na včelstvech letošní dlouhá zima?
> Předpovídal někdo z Vás ,podle stavu včel v podletí dluhou zimu? Děkuji
za
> odpovědi. Jiří.

Včera jsem dostal tuto pozvánku do schránky:

OV ČSV Ostrava pořádá přednášky
Dne 22.2.2003 v době od 9-13 hodin v Domě techniky v Ostravě Mariánských
horách na Mariánském náměstí se konají přednášky:
Ekonomika ve včelaření (přednášející MVDr.Peroutka tajemník ČSV)
Právo ve včelaření (přednášející Mgr.Machová právník ČSV)
OV ČSV Ostrava zve všechny zájemce z řad včelařů
Petr Benš v.r.
Jednatel

byl to normalni kancelarsky papir...

> (V létě vám tu napíšu, jak jsem si loni rychle udělal sluneční tavidlo "na

Proc az v lete, ted je vokurkova sezona v konfere ...

Zdravi PP
--
*----------------------------*
DUP - druzstvo Pelhrimov
Remenovska 1999
393 17 Pelhrimov
+420 565 353 127(111)
www.dup.cz
*----------------------------*

> Proc az v lete, ted je vokurkova sezona v konfere ...

(Myslel jsem aby to bylo aktuální. )
Náhodou jsem měl veškerý materiál po ruce jako odpad a obě ruce mám spíš levé.
Vzal jsem starou dřevěnou bednu po granátech, na okraje přilepil alkaprenem molitanové proužky, na to křídlo ze starého okna (jen musí být trochu větší sklo než bedna). Gumicukem to potom přikurtovat proti větru.
Dovnitř jsem na polystyrenový odpad položil kus starého pozink plechu. Plech velký asi pro dva rámečky.
Kleštěma jsme zvednul okraje aby nestékal vosk jinam, než je potřeba. Plech ne moc hluboko pod sklo. Uprostřed plechu dole (mezi rámky) jsem vystřihl ústí pro odtok vosku do vaničky postavenémezi polystyrenem. Může být i ze silnějšího alobalu. Bednu mírně naklonit proti slunci(20 st.). Vyzkoušel jsem spádování a odtok pomocí vody. A ze starých souší mi vyteklo překvapivě hodně krásnýho žlutýho vosku. Když jsem šel náhodou kolem, tak jsem tam vyměnil další souše atd. Je to bez nepořádku, bez topení. Tavidlo vypadá hrozně, ale funguje to. Pár dní se sluncem se koncem července a v srpnu vždycky najde. Po posledním vytočení medu je nejlepší čas na vytřídění plástů. Taky se ty rámečky teplem trochu sterilizujou. Jsou na slunci dost dlouho.

Ještě jednoudušší tavidlo jsem viděl z kbelíku s vodou, přes okraje síťovinu, na ní kusy vyřezaných souší. Přes to kus skla. Pořád je to lepší, než souše vyvářet a čistit, pokud toho máte málo. Ale předpokládám, že tady je většína včelařů s +- 10 úly. Velkovčelaři taky tyhle rady nepotřebují.

Eman


______________________________________________________________________________
Všechny ženy jsou krásné. http://eva.email.cz

Dobry den,
jsem jiz ctvrtym rokem zacinajici vcelar. Jako zacatecnik jsem si
koupil uly petiletka a posleze jeste starsi K34, tedy uly na ramkove mire
39x24. Po precteni mnoha ruznych zdroju (knihy, casopisy, internet) a
nekterych osobnich zkusenosti jsem se rozhodl poriidit si nizkonastavkove
uly.Mam ovsem nekolik problemu,
ktere (mozna jsem spatne cetl) bych rad nejak vyresil.
Jaka je minimalni vyska nastavku, na kterem vcely budou schopny
zit a prosperovat ? V pojednani o ulu OPTIMAL se pise o 17. cm, 3/4
Langstroth ma 16 cm, 1/2 ma cca 14 cm. Jaro je jiz skoro za dvermi a ja bych
rad vcelareni v NN rad alespon ve dvou ulech vyzkousel.Na www.n-vcelari.cz
jsem se o tomto konkretne nedocet (pisi tam o kombinovanych ulech (2x 3/4 L
pro plodiste + 2-3x 1/2 l pro mednik), ale ja bych si nerad komplikoval zivot
vice nez jednou ramkovou merou.
Doufam ze tim nerozpoutam nejakou flame war ohledne nejlepsiho ulu a ramkove
miry. Za pripadnou odpoved sem nebo na muj email dekuji.

Jan Cervenka

Uľ koncem září jsem slyąel, ľe nadcházející zima přijde náhle v polovině
prosince a bez výrazných výkyvů potrvá do teplejąího období ve třetí dekádě
ledna a pak bude pokračovat aľ do Josefa, kdy náhle přejde do plného jara.
Tehdy jsem tomu nevěnoval pozornost, tak ani uľ nevím, kdo mi to říkal. Ale
je pro mne záhadou, jak to poznal, ľe to aľ dosud vychází. Je v tom
nepochybně víc iracionálna, ale moľná i fakt, ľe včelstva nosila mnoľství
pylu, měla velké plochy plodu jeątě koncem srpna, umístění zásob bylo
poněkud sevřenějąí, kompaktnějąí, bez problémů odebírala krmení .... Jenľe
záznamy tohoto druhu nedělám abych mohl objektivně porovnat s jinými roky
tak aby se z toho něco sdělitelného a jednoznačného dalo vyvodit. Tak si
myslím, ľe je to jen pocit, moľná intuice.

A následky letoąní zimy? Myslím, ľe horąí by byla zima s větąím mnoľstvím
výraznějąích teplotních výkyvů. Zdravá včelstva by měla vystačit s lednovým
( naątěstí snad kaľdoročním ) vypráąením ( prolet asi byl vąude ). Včelstva
jiľ nepochybně plodují a myslím, ľe potřebují jen dostatek čerstvého
vzduchu, cukerných zásob a klid. To jsem schopen jim zajistit a tak si z
toho hlavu nedělám. Co jsem neudělal ( nebo včelstva nezvládla ) koncem léta
to uľ teď nedoľenu.
Pokud o nějaké včelstvo přijdu, pak povaľuju za nejdůleľitějąí si dát práci
s důkladnou prohlídkou a analýzou příčin. A ostatních včel si teď nevąímám -
vědí líp neľ já, co mají dělat.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php



> Jaké následky si myslíte,že napáchá na včelstvech letošní dlouhá zima?
> Předpovídal někdo z Vás ,podle stavu včel v podletí dluhou zimu? Děkuji
za
> odpovědi. Jiří.
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.449 / Virová báze: 251 - datum vydání: 27.1.2003

Myslím, že na tuhle otázku není jednoznačná odpověď. V podstatě každý si
bude obhajovat svůj systém a je jen na tobě, čemu dáš přednost. Doc. Ptáček
s úspěchem včelaří v Optimálech (viděl jsem na vlastní oči). Někteří včelaři
si zase přizpůsobují svoji rámkovou míru na polorámky na med (např. míra
39x24 a k ní nízký rámek 39x17).

Zdeněk Čejka


>ja bych rad vcelareni v NN rad alespon ve dvou ulech vyzkousel.Na
www.n->vcelari.cz jsem se o tomto konkretne nedocet (pisi tam o
kombinovanych >ulech (2x 3/4 L pro plodiste + 2-3x 1/2 l pro mednik), ale ja
bych si nerad >komplikoval vzivot vice nez jednou ramkovou merou.

Mam dotaz na odborniky. Vcelarim teprve 4 roky a tak toho vice nevim nez vim. Nejsem schopen rozeznat co je maly a co velky problem.
Pri prohlidce podlozek jsem zjistil, ze u poloviny ulu mam na podlozce velke kapky sladkeho roztoku - liznul jsem si. Z ceho to je - ze stravy nebo Nosema ?. Vcelarim v nastavkovych ulech 2-3 nastavky pres zimu podle sily vcelstva - zakrmeno 25 kg cukru. Dekuji za odpoved.

Taky přispěju svou troškou do mlýna, na téma jednoduché sluneční tavidlo.
Vzal jsem černý smaltovaný pekáček, do kterého se v pohodě vejde rámek 39x24 + je tam ještě místo na roztavený vosk. Přímo na něj jsem položil sklo z nějaké staré knihovničky (cca 5mm silné) a to je celé, jenom jsem to na jedné straně podložil aby mohl vosk stékat k jedné straně. Fungovalo to pefektně, při sebemenším oslunění (to je divný slovo) se vosk začal tavit, ale jak zašlo slunce za mrak, rychle tuhnul, tak jsem provedl upgrade a dal jsem pod to kus polystyrenu. Od té doby jenom průběžně přes den měním rámky a vosk vyndavam až večer. Vosk je po celý den tekutý, takže nečistoty pěkně klesnou ke dnu, to má tvar V a tak navečer je lehce seškrábnu a dam ještě do dalšího dne přetavit. A vyndavam už jenom kásný žlutý desky vosku.
                                                               Míra Fišar

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.456 / Virová báze: 256 - datum vydání: 18.2.2003

Kamarád z Tábora včelaří úspěšně na nízkém Langstrotu 15,9cm se 60
včelstvy.
zdraví Radek Hubač
PS: prolet u nás od poloviny listopadu nebyl, očekávám každým dnem.
Dne 20. únor 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

>
> Dobry den,
> jsem jiz ctvrtym rokem zacinajici vcelar. Jako zacatecnik jsem si
> koupil uly petiletka a posleze jeste starsi K34, tedy uly na ramkove mire
> 39x24. Po precteni mnoha ruznych zdroju (knihy, casopisy, internet) a
> nekterych osobnich zkusenosti jsem se rozhodl poriidit si nizkonastavkove
> uly.Mam ovsem nekolik problemu,
> ktere (mozna jsem spatne cetl) bych rad nejak vyresil.
> Jaka je minimalni vyska nastavku, na kterem vcely budou schopny
> zit a prosperovat ? V pojednani o ulu OPTIMAL se pise o 17. cm, 3/4
> Langstroth ma 16 cm, 1/2 ma cca 14 cm. Jaro je jiz skoro za dvermi a ja bych
> rad vcelareni v NN rad alespon ve dvou ulech vyzkousel.Na www.n-vcelari.cz
> jsem se o tomto konkretne nedocet (pisi tam o kombinovanych ulech (2x 3/4 L
> pro plodiste + 2-3x 1/2 l pro mednik), ale ja bych si nerad komplikoval zivot
> vice nez jednou ramkovou merou.
> Doufam ze tim nerozpoutam nejakou flame war ohledne nejlepsiho ulu a ramkove
> miry. Za pripadnou odpoved sem nebo na muj email dekuji.
>
> Jan Cervenka
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Soutez o 10.000,- Kc a jedno z deseti baleni noveho Aquafresh Whitening systemu - pro zarive bile zuby, intenzivne svezi dech a cela Tva usta.
http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=43403%26url=http://www.icewhitening.cz

Když jsem já začínal, před 3 lety, a staral se na čem mám včelařit, potkal
jsem s šířkou rámku 39 výšky: 37, 24, 17, 16.5, 16, 15, 13.5. A možná i něco
dalšího mezi tím. Všichni co na těchto mírách včelařili nemněli proti nim
žádné námitky.
Kdo jednou zvolil, ví, že to má na celý svůj včelařský věk.
Pokud nechceš měnit šířku (39cm), tak mně teď napadlo, se zajdi zeptat svého
dodavatele rámkových přířezů, který rozměr dělá nejčastěji. (rozumněj mezi
14 - 20cm).
A pokud chceš měnit i šířku rámku tak vybírej z řady.
Buď Langstroth 44.8 x 13.7, 15.9, 18.5, 23.2, 28.5 viz
http://www.n-vcelari.cz/
a nebo Optimal 42x17. (určitě existují i modifikace ale tahle bude
nejčastější).

Minulý týden jsem náhodou v archivu vyhrabal, cituji z e-mailu V.Vydry do
diskuze 1.9.1998:
> Jeste si dovolim na toto tema uvezt basnicku, kterou australsky
> vyrobce ulu Guilfoyle's uvadi ve svem katalogu, aby pomohl
> zakaznikum s vyberem vysky ramku.
> Vyrabi tyto ctyri vysky ramku:
> full 23.2 cm
> W.S.P 18.1 cm
> Ideal 13.3 cm
> Half 10.8 cm
>
> At 20 young Jim was so full of vim
> he knew that full depth were the size for him.
> At 40 with hundreds of hives of bees
> he thought he'd do better with W.S.P.'s.
> At 60 with old age hard on his heels
> slipped disc and strained muscles called out for Ideals.
> Now Junior Jim has ordered supplies
> to re-box the lot in the full depth size.
>
> cesky (bez rymu):
> Kdyz Jimovy bylo 20 let, mel dost elanu na vysoke ramky.
> Kdyz mu bylo 40 let a mel stovky ulu, usoudil, ze W.S.P. budou
> pro neho lepsi.
> V 60, kdyz stari dolehlo na jeho bedra,
> plotenky a unavene svaly si vyzadaly Idealy.
> Nyni si Jim-junior objednal zaz spoustu nastavku s vysokymi
> ramky...

přeju příjemný den
Libor Jarolím
Stará Bělá

----- Original Message -----
From: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 21, 2003 12:54 PM
Subject: Re: Prosba o radu - spravnyrozmer (vyska) nastavku


Kamarád z Tábora včelaří úspěšně na nízkém Langstrotu 15,9cm se 60
včelstvy.
zdraví Radek Hubač
PS: prolet u nás od poloviny listopadu nebyl, očekávám každým dnem.
Dne 20. únor 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

>
> Dobry den,
> jsem jiz ctvrtym rokem zacinajici vcelar. Jako zacatecnik jsem si
> koupil uly petiletka a posleze jeste starsi K34, tedy uly na ramkove mire
> 39x24. Po precteni mnoha ruznych zdroju (knihy, casopisy, internet) a
> nekterych osobnich zkusenosti jsem se rozhodl poriidit si nizkonastavkove
> uly.Mam ovsem nekolik problemu,
> ktere (mozna jsem spatne cetl) bych rad nejak vyresil.
> Jaka je minimalni vyska nastavku, na kterem vcely budou schopny
> zit a prosperovat ? V pojednani o ulu OPTIMAL se pise o 17. cm, 3/4
> Langstroth ma 16 cm, 1/2 ma cca 14 cm. Jaro je jiz skoro za dvermi a ja
bych
> rad vcelareni v NN rad alespon ve dvou ulech vyzkousel.Na www.n-vcelari.cz
> jsem se o tomto konkretne nedocet (pisi tam o kombinovanych ulech (2x 3/4
L
> pro plodiste + 2-3x 1/2 l pro mednik), ale ja bych si nerad komplikoval
zivot
> vice nez jednou ramkovou merou.
> Doufam ze tim nerozpoutam nejakou flame war ohledne nejlepsiho ulu a
ramkove
> miry. Za pripadnou odpoved sem nebo na muj email dekuji.
>
> Jan Cervenka
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Soutez o 10.000,- Kc a jedno z deseti baleni noveho Aquafresh Whitening
systemu - pro zarive bile zuby, intenzivne svezi dech a cela Tva usta.
http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=43403%26url=http://www.icewhitening.
cz

Vaľený Příteli Jirko můj příspěvěk měl vyprovokovat diskusi o tomto problému.Já samozřejmě něco tuąim o oąetřování včel,i kdyľ nevčelařím dlouho teprve od roku 1965.Uvítal bych raději zprávu kde včelaříą a jaká je u vás asi situace.Můľeą také napsat jaký je zdravotní stav tvých včelstev a jak ho zjią»ujeą nebo si to jen myslíą ľe to máą vąechno zdravé.Těąím se na odpověd·.Děkuji Horký

Proti noseme jsem na jare provadel postrik vsech ramku v ulu
Fumagelinem pozdeji, kdyz nebyl na trhu Fumagelin, jsem pouzival
Nitekabin. Nyni jiz asi deset let jsem se omezil pouze na jarni vymenu
den za desinfikovane, desinfekci nastavku, desinfekci okoli pred cesny
ulu a vytridenim a vytavenim tmavych sousi.Takto osetruji vsechna
vcelstva a proto nemohu urcit o kolik me okrada o med nasema.
Ramky uskladnuji ve voze, primo na stanovisti. Protoze nemam k disposici
mistnost na hromadnou desinfekci ramku ani termokomoru jsou to vsechna
opatreni, ktera pro snizeni nosemy v mych podminkach mohu udelat.

Daleko vice me zajima varoa. Jak jsem se dovedel z prednasek o
vcelastvi z CD, ktere jsem od Vas koupil, vyrezavanim trubciny -
kterou provadim - se snizi pocet brouku jen nepatrne vzhledem k poctu
bunek delnicniho plodu. Atraktivnost trubciho a delniciho plodu je pro
varoa stejna. Z toho jsem si udelal zaver, ze tato cinnost je zbytecna
o cemz me utvrzuje i Vas zpusob osetrovani vcelstev - trubcina v
podmetu ulu, kterou vyzezavate az pred krmeni na zimu. Vsechny
preparaty na snizeni varoa v prubehu rozvoje vcelstva pouzivane v zahranici
jsou problematicke - smrdi med, rezidua ve vcelich produktech a pod.
Pro nam zbyva pouze kyselina mravenci po poslednim vytaceni medu.
Jak jsem se docetl v casopisu Vcelar c. 1. z roku 2003 je na Slovensku
volne pristupny Avartion a pritel Fuska - viz jeho prispevek - timto
pripravkem provadi osetreni vcelstev po poslednim medobrani a potom
ve ctrnacti dennich intervalech tak dlouho az na podlozce zisti spod
do peti brouku. Napocital jsem asi sest osetreni. Take tento zpusob
se u nas neda pouzit.
V nasi ZO se provadi osetreni proti varoa v predepsanych terminech s
tim, ze posledni, to je treti osetreni, je provadeno v druhe dekade
prosince, kdy je pravdepodobnost plodu ve vcelstvech je velmi mala. Jak
vsak vime nejvice skody na rodici se zimni generaci vcel zpusobuje
varoa v cervenci az zari. Zde je pouze doporuceni pouzit Formidol.
Pouze v jedne prednasce na CD je zminka, ze v cele ZO provadi vsichni
vcelari osetreni prvniho srpna Formodolem - coz ma smysl.
Ve Vasi prednasce se take nezminujete o zpusobu osetreni vcelstev
proti varoa. Proto by me zajimal Vas nazor na tuto problematiku a Vas
zpusob osetrovani vcelstev proti varoa.
Pisi proto tak obsirne, protoze nazory a zkusenosti uvedene v
prednaskach na CD, jsou velmi poucne a vyuziji je v moji technice osetrovani
vcelstev.
Zaujal me i Vas navrh na nastavek z kartonu. Pouzivam rovnez jako Vy
ramkovou miru 390 x 275 mm a do polonastavku 390 x 135 mm. Nastavky
jsem si navrhl na 11 ramku s vnitrnimi rozmery 405 x 426 mm a silou
steny 30 mm. Nastavek tvori horni a spodni ramek. Vnejsi plast nastavku
je z 5 mm sololitu napusteneho fermezi, izolace je z polystyrenu a
vnitrek z nepiskovane lepenky natrene barvou. Nizke nastavky jsou z
colovych prken. Dno drevene z colovych desek s 90 mm vyskym podmetem a
cele dno je zasitovane.
Puvodne jsem mel vcelstva umistena na paletach po trech vcelstvech a prevazel
je na upravenem voziku za osobnim autem vzdy po trech paletach
najednou. Nastavky jsem upevnoval jako Vy popruhy a palety na vozik
pryzovzmi popruhy. Bylo to pracne a namahave zvlaste pri kocovani k
repce, kdyz se musela vcelstva umistit, podle prani zemedelskeho
podniku, do lanu repky. Proto jsem si vyrobil kocovny vuz a nastavky umistil ve
vozu. To me umoznilo i minimalni povrchovou ochranu ulu. Vcelarsky vuz
ma vsak nevyhody pri chvu matek - az 90 procentni ztaty matek v
dusledku velkeho pocet vcelsev na male plose - stene vozu.

Vas zpusob pouziti nizkeho nastavku jako pomet se mi velmi libi stejne
jako Vase povrchova ochrana polystyrenu. Dva nastavky jsem udela z
tvrzeneho polystyrenu. Dalsi tvrzeny polystyren jsem nesehnal proto
jesem pouzil pouze polystyren. Jak jsem se docetl na farme Kolomy
pouzivaji nastavky z tvrzeneho polystyrenu.
Proto me zajima jak chcete resit nastavek z kartonu, karton z kolika
vrstev, jak inpregnovany, zda pouze vnejsek nebo i vnitrek nastavku z
kartonu a jak upevnite karton na ramy nastavku.
Uvazoval jsem o necem podobnem pri vyrobe nizkych nastavku a inspiroval
me ktomu clanek v Odbornych prekladech c. 2. z lonskeho roku, kde je
popisovan rojak z kartonu. Karton ma dostatecnou pevnost - obaly na
spotrebni zbozi na pr. pracky, ktere se daji stohavat i ve trech vrstvach.
Pri jejich vaze az 120 kg spodni karton nese asi 250 kg. Horsi bude
navlhavost kartonu a v dusledku toho ztrata pevnosti.

At nas nosema a varoa neokrada o med.

Zdravi Jarda.

mailto:valsora/=/email.cz

JJ> Tak se mi zdá přátelé, že konference moc nežije.
JJ> Nahodil jsem udičku na téma nosema - a nic. Asi to není Váš problém. Ale
JJ> měl by být! Skutečně nás i latentní nosema okrádá o med, jak jsem slyšel až
JJ> 5 kg na včelstvo.
JJ> Zkusím jiné téma: &#8222;Jak zbrojíte na novou sezónu?&#8220;
JJ> Při vědomí toho, že včelstev i včelařů stále ubývá, nezbývá nám nic jiného
JJ> než obhospodařovat více včelstev. A kdo jiný by to měl dělat než
JJ> &#8222;VY&#8220; (my), kteří máte o včelaření zájem. Rozšiřování počtu nese
JJ> náklady na nové úly &#8211; přece nebudeme včelařit ve starých (nosema a
JJ> jiné infekce). Nezbývá tedy buď nakupovat nebo stavět samy nové. Zima je
JJ> ideální doba na studium a sebekritická ohlédnutí, ale hlavně také na práci
JJ> v dílně. Pochlubte se jak jste na tom, co právě děláte a jak na to jdete.
JJ> Já jsem právě dolepil rámy pro 70 polystyrénových nástavků. Ve skutečnosti
JJ> nechci dělat všechny z polystyrénu, ale několik chci vyrobit z jiného
JJ> materiálu &#8211; podržte se &#8211; z vícevrstvé papírové lepenky. Pokud
JJ> přežijí zimu budu s nimi pokračovat. Budou tak levné, že se nebudu
JJ> obtěžovat s jejich dezinfekcí, vyřežu je z rámů a spálím je.
JJ> Tak dotoho a ať nám to lítá

Varoáza je skutečně nejnebezpečnějším onemocněním, které našim včelám v současnosti hrozí. Ne ale v tom rozsahu při kterém nacházíme ve včelstvech po základních ošetřeních fumigací pouze několik roztočů. Mám za to, že tato minimální hranice není pro naše včely nebezpečná, ale důležitá. Naše včely s varoázou budou muset žít ještě velmi dlouho a měli bychom jim dát šanci si s roztočem poradit časem sami. Proto si myslím, že používání jiných velmi drastických a nebezpečných metod není na místě.
Původní myšlenka biologických pastí ve formě trubčích plástů zklamala. Mám však za to, že delší doba zavíčkovaného trubčího plodu, podstatně lepší výživa trubců a vyšší tělesná teplota trubčího plodu je podstatně lepším prostředím pro roztoče a tedy, že roztoči z trubčího plodu musí být vitálnější (nemám to ale ověřeno). Proto vyřezávám trubčí plod z podmetu po každé snůšce. Vyřezávání nedělám jen u včelstev se zakoupenými matkami F1, které produkují čistokrevné trubce. Snažím se tak ovlivnit genovou strukturu trubců na shromaždištích v okolí mého stanoviště zaneřáděním mými trubci. Trubec přece nese polovinu vlastností našich včel. Dělám to i za cenu vyšší invaze roztočů v těchto včelstvech.
Vloni jsme použily k léčení GABON. Předtím jsem několikrát zkoušek Formidol, ale bez velkých úspěchů. Bude v tom asi ten velký prostor mých úlů, v kterém lze těžko vytvořit potřebnou koncentraci při otevřeném česně. Proto letos chci použít termoterapii. Ale nejdříve chci provést několik měření s použitím teploměru a také vlhkoměru v uzavřeném úle který budu zespodu elektricky ohřívat. Jde mi o to neohrozit otevřený plod, kterému hrozí vyschnutí před tím než se včely uklidní začnou ho znovu vyživovat. Mám za to že bude nutné při ohřevu zvýšit relativní vlhkost v úle současným odpařováním vody.
Dnes jsem dolepil 30 nových polystyrénových nástavků. Dalších 40 budu vyrábět z vlnité papírové lepenky. Sehnal jsem velké desky, z kterých nařežu desky 1x1m a slepím je herkulesem pomocí malířského válečku s vaničkou (váleček s řídkým vzorem). Pod poslední vrstvu chci vložit skelnou tkaninu, která se používá na fasády, jako ochranu proti ptákům. Slepím tak desky v tloušťce 25 mm. Všechny desky položené na sobě a zatížené. Tak chci vyrobit alespoň kubík materiálu. Vyzkoušel jsem jeho řezání plátkovou pilou a jde to výborně (jen to trochu práší). Desky budu řezat tak aby vlny směřovali svisle, tak je deska neskutečně tuhá. Lepit je k dřevěným rámům budu stejně jako polystyrén "natupo" válečkem herkulesem (dispoerkolem - co seženu). Rohy přelepím růžkem z kartonu. Po zatvrdnutí celý nástavek řádně napustím teplou fermeží. Z venku mám v úmyslu použít olejovou (fermežovou) barvu. Uvidím jak to dopadne - zima rozhodne.

Protože se ptáte na detaily postupu výroby cinků, který je uveden v souborech pro stažení v této konferenci, doplňuji:

Následující postup jsem vymyslel již před 25-lety když jsem si vyráběl zásuvky do ponku v dílně. Pak jsem ho používal na výrobu svých prvních dřevěných nástavků. Tímto způsobem spojené díly nástavku, s použitím hřebíků křížem zatlučených do rohů nástavků, vytvoří velmi pevnou a tuhou konstrukci, která až do dnes odolává povětrnosti při celoročním včelnicovém umístění úlů. Ani polodrážka, která je výrobně jednodušší, se šrouby v rozích nevydrží tolik a prkna se časem "rozškebí". I když dřevěné polonástavky již používám pouze jako vysoká dna seznámím Vás s postupem jejich výroby.

1. Křížem vypodložím list jemnozubé pily měkkými špalíčky tak, aby šířka záběru byla alespoň taková, jaká je tloušťka prken. Pilu je třeba dotáhnout s citem! Pila by měla být co nejmenšího průměru, aby byla co nejvíce tuhá. Musí však vyčnívat nad stůl přesně tolik jak jsou prkna tlustá. K tomu potřebujete cirkulárku s možností vysouvání pily, nebo nadzvedání stolu. V nouzi lze zvýšit tloušťku stolu deskou potřebné tloušťky.
2. Na stůl pily (je dobré pokud je dřevěný) přišroubuji ocelové pravítko (v nouzi lze použít dřevěné ohoblované z tvrdého dřeva) v takové vzdálenosti od krajní polohy jaká je šířka "kmitání" pily (event. o něco méně - skutečná proříznutá šířka bývá o trochu menší). Pravítko (co nejdelší) je vhodné zachytit na několika místech v jeho délce, aby se neprohýbalo. V případě ocelového pravítka není nutné aby mělo šířku budoucí drážky. Sám používám ocelový hranou 10x10mm, který mi dosavad vyhověl pro všechna použití.
3. Postup výroby ozubení je třeba si řádně rozmyslet!!! Snadno se vyrobí zmetek pokud se nebudete soustředit! Jednotlivé díly spojovaného rámu prken, je potřeba od sebe oddělit a srovnat je tak, jak budou v rámu umístěny (čelní x boční). Začínat výrobu ozubení doporučuji začínat na horní hraně nástavku. Sice mám vyrobený dřevěný "truhlík", který mi pomáhá udržet kolmost jak svislou tak vodorovnou, ale jde to i bez něj.
4. Prkno přisadíte z boku k pravítku a proříznete první drážku. Poté posunete o zub a vyříznete další, a další. Na konci šířka prkna může dojít k tomu, že zbývající zub bude velmi úzký a proto je lepší jej odříznout (ručně). V tom případě nesmíte zapomenout, že u protikusu musíte poslední drážku na kraji prkna vynechat!
5. Po vyříznutí drážek ze všech dílů jednoho typu - např. čelní a zadní díl nástavku, se pustíte do protikusů (boční díly nástavků). První drážka protikusu je hned na kraji prkna a pro její odsazení od pravítka použijte protikus (čelní díl). Pro další drážky už pomocný díl již nepotřebujete.

Po sesazení nástavků (nasucho - není třeba lepit) doporučuji navrtat krajní zuby vrtákem průměr 2,5 mm a to vždy křížem nahoře i dole. Navrtání zamezí rozštípnutí prkna po zatlučení hřebíků.
Mírné prohnutí drážek vzniklé kmitáním pily není vůbec na závadu, protože se při stažení nástavku zamačne.

Tento způsob používám i na rámy krabicových střech úlů na kterých je přibit sololitový strop.

U nas na Humpolecku v ulech uteplenych jeste prolet nebyl. Vcelari vcelarici
v tenkostennych ulech slabsi prolety zaznamenali.

Zdravi,
F. Sanek



> A následky letoąní zimy? Myslím, ľe horąí by byla zima s větąím mnoľstvím
> výraznějąích teplotních výkyvů. Zdravá včelstva by měla vystačit s lednovým
> ( naątěstí snad kaľdoročním ) vypráąením ( prolet asi byl vąude ). Včelstva
> jiľ nepochybně plodují a myslím, ľe potřebují jen dostatek čerstvého
> vzduchu, cukerných zásob a klid. To jsem schopen jim zajistit a tak si z
> toho hlavu nedělám. Co jsem neudělal ( nebo včelstva nezvládla ) koncem léta
> to uľ teď nedoľenu.
> Pokud o nějaké včelstvo přijdu, pak povaľuju za nejdůleľitějąí si dát práci
> s důkladnou prohlídkou a analýzou příčin. A ostatních včel si teď nevąímám -
> vědí líp neľ já, co mají dělat.
> pepa.kala/=/volny.cz
> http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
>
>
>
> > Jaké následky si myslíte,že napáchá na včelstvech letošní dlouhá zima?
> > Předpovídal někdo z Vás ,podle stavu včel v podletí dluhou zimu? Děkuji
> za
> > odpovědi. Jiří.

Co se tyce kapek roztoku na podlozkach - to se nekdy stava...
Ja mam takto postizena vsechna vcelstva. Pricina je asi tato:
Med a nebo cukr v krajnich plastech neni zavickovan a
jelikoz je med hygroskopicky, nasaje vzdusnou vlhkost
ridne a z plastu normalne vyteka. Stava se to hlavne k jaru, kdyz
vcely zacinaji plodovat.

Prolet cekam kazdym dnem a tesim se na dalsi diskuzi s vami vsemi.

S pozdravem,
F. Sanek

----- Original Message -----
From: "Pavel Dvoracek" <PaDvoZa/=/email.cz>
> Mam dotaz na odborniky. Vcelarim teprve 4 roky a tak toho vice nevim nez
> vim. Nejsem schopen rozeznat co je maly a co velky problem.
> Pri prohlidce podlozek jsem zjistil, ze u poloviny ulu mam na podlozce
> velke kapky sladkeho roztoku - liznul jsem si. Z ceho to je - ze stravy
> nebo Nosema ?. Vcelarim v nastavkovych ulech 2-3 nastavky pres zimu podle
> sily vcelstva - zakrmeno 25 kg cukru. Dekuji za odpoved.
>

Váľený příteli.
Sladina která se objeví na podloľce,je zředěný cukr,který vytéká z rámků.Stává se to tehdy,kdy včely při krmení nestačí vąechen cukr řádně zahustit a zavíčkovat.Větąinou,kdyľ máme na zimu včelstva hodně rostaľená a hodně nakrmená.Cukr přijímá vzduchovou vlhkost,řidne,buňky se přeplňují a část vytéká z buněk,Tímto spůsobem na jaře včely získávají vodu tak,ľe zásoby odvíčkují.Včelař,kterému záleľí na kvalitě medu,před nasazením medníku skontroluje zásoby,nadbytečné vytočí,převaří a nechá pro potřebu v roce a nebo na podzim znovu převaří a skrmí.Malovčelař můľe horký cukr nalít do PET lahví.Při dávce 25 kg na včelstvo,jak uvádíte je tento jev normální.Vąe řeąte aľ od 20 dubna do 1 května.
Hodně úspěchu.

Vazeni pratele,
Tak jsme se konecne dockaly, vcera a predevcirem jsem u svych 40 vcelstev zaznamenal pomerne silny prolet. Vcelarim na chalupe v Komarove u Holic. Zdravotne to vypada, tedy u mne pomerne dobre. Zadna pokalena cesna ani premira mrtvolek. Vcelam zdar a vcelarum jeste trochu trpelivosti.

František Rousek
Hradec Kralove

To byl velky letecky vikend. Jen moravske univerzaly dokazaly, ze maji dobrou izolaci. Pokud na ul svitilo slunce, vcely sly ven. Uz bylo na case!
Eman
> Tak jsme se konecne dockaly, vcera a predevcirem jsem u

______________________________________________________________________________
Všechny ženy jsou krásné. http://eva.email.cz

Minuly tyden ve stredu 19. unora byly 3 stupne nad nulou a hlavne z jednoho
ulu vcely silne vyletovaly. Cast, snad polovina se jich nevratila a hynula
na snehu. Pred ulem silne pokaleno a tez celo tohoto ulu. Z jinych ulu
vyletovaly ojedinele a myslim,ze se vracely. Na podzim jsem mel koncem
srpna nakrmeno- ta horlivost- ale prvnich deset dni v zari jim stacilo
vsem k tomu, aby zanesly jeste kde co. A byl tady i modrinovy med. Nedalo se
nic delat , nez vse ponechat osudu. A tak myslim, ze bylo na problem
zadelano. Cely prosinec a cely leden a do ted nebyla teplota na prolet
alespon tech 8-9 stupnu.Tedy tri mesice,podle mych zaznamu o pocasi.Vratil
jsem se k zaznamum za posledni leta, nikdy to tak dlouho nebylo. Dokonce byl
jednou prolet i v lednu. A tak je to asi od tech vcel akt zoufalstvi.
Predtavte si, ze byste byli v podobne situaci nekdy vy a to jeste na
verejnosti.Neco takoveho jsem zazil v Moskve, kde, jak znamo problem s WC je
asi trvaly.Tak myslim, ze tohle vcelstvo asi na nosemu odejde.
Zdravi Jarka

Ano - mohu potvrdit - v oblasti Moravského Krasu, cca 500 m/n.m., byl v
minulých slunečních dnech pěkný prolet. Uvidíme, co přinesou dny
následující, má být ještě tepleji ...

Zdeněk Čejka

-----Original Message-----
From: František Rousek [mailto:frantisek.rousek/=/b-d.cz]
Sent: Monday, February 24, 2003 7:12 AM
To: Vcelarska konference
Subject: zimovani



Vazeni pratele,
Tak jsme se konecne dockaly, vcera a predevcirem jsem u svych 40 vcelstev
zaznamenal pomerne silny prolet. Vcelarim na chalupe v Komarove u Holic.
Zdravotne to vypada, tedy u mne pomerne dobre. Zadna pokalena cesna ani
premira mrtvolek. Vcelam zdar a vcelarum jeste trochu trpelivosti.

František Rousek
Hradec Kralove

> A byl tady i modrinovy med. Nedalo se nic delat , nez vse ponechat osudu.

Jak to ??? Vždyť stačilo si s tím trošku "pohrát", vyndat betonové rámky a
zakrmit znovu cukrem. Betonové rámky pak můžeš přidat v létě, to včely
zpracují.

Zdeněk Čejka

Pekny den,
mam zmatek v terminech. Nevite nekdo, do kdy se ma ohlasit na obecni urad stanoviste vcelstev?
Zakon 147/96 uvadi termin 25.brezen, ale ve vcelarstvi byla zminka o konci unora. Jsou nejake zmeny?
Diky
Pavel

Platí konec února.
Tonda

Konec února je správně!
> mam zmatek v terminech. Nevite nekdo, do kdy se ma ohlasit na obecni urad stanoviste vcelstev?
> Zakon 147/96 uvadi termin 25.brezen, ale ve vcelarstvi byla zminka o konci unora. Jsou nejake zmeny?


______________________________________________________________________________
Všechny ženy jsou krásné. http://eva.email.cz

Taky jsem premyslel nad tim, jak vyrobit co nejjednodussi, nejlevnejsi a nejlehci nastavky. (39x24) Nejdrive jsem zkousel polystyrenove v drevenem
ramu, ale ty nejsou prilis odolne a upravovat je piskem v barve se mi nechtelo.

Lepsi podle me jsou drevene ramy, na vnitrni strane sponkovackou nastreleny sololit, z vnejsi strany pouze vlozeny polystyren. Zkousel jsem 2cm, potom 1 cm ale myslim, ze by tam nemusel vubec nemusel byt. Drevo,
sololit ani polystyren nicim nenatiram ani nechranim. Vyroba je tak jednoducha, ze to podle me nema vyznam a predpokladam, ze je po nekolika letech vyhodime.

Nastavky jsou mimoradne lehke, podstatne odolnejsi nez polystyrenove a dobre se s nimi zachazi. K jejich vyrobe mi stacila mala cirkularka. Naroky na material jsou male-staci i odrezky dreva na kostru, sololit stoji 40kc/m2 a v Globusu mi ho rovnou i zdarma narezou.

Nekolik desitek techto nastavku pouzivame asi rok, nejsou tedy jeste poradne vyzkousene.

Michal Pol

Pro všechny návštěvníky včelařské konference:

Připravil jsem anketu s cílem zjistit přibližné zastoupení skupin nástavkových úlů, podle délky rámků, a to 37, 39, 42 a 44,8 cm. Týká se ČR a SR. Zapojte se v co největším počtu, aby výsledky ukázaly přibližnou situaci v obou našich zemích.
Hlasovat v anketě můžete pomocí formuláře na adrese: http://web.quick.cz/pvzubri/anketa.html
O stavu hlasování v anketě budeme informovat tamtéž a přehledy aktualizovat vždy po nahromadění zajímavého počtu hlasů.
Můžete poslat i údaje za včelaře z Vašeho okolí, kteří takovou možnost nemají.

K. Čermák

Když už jsme v takových detailech, zajímalo by mne, na čem pŕovádíte opracování čepů dřevěných rámů k polystyrénovým nástavkům. Zda máte frézku,nebo nějaký jednoduší vlastní postup./zlepšováček/ Patřím totiž k těm,kteří nemají nijak zvlášť vybavenou dílnu,takže si musím i takovéto věci nechat vyrábět dodavatelsky

Díky !

Jak se to dělá, můžeš to popsat podrobněji? Mám podobné problémy a jen u toho sakruju. Jura
----- Original Message -----
From: M.Osusky/=/fritz-gmbh.de
To: Vcelarska konference
Sent: Tuesday, February 18, 2003 9:35 PM
Subject: Antwort: vosk



Ak chces zbavit vosk necistot pridaj tam kyselinu sirovu - lahsie sa
oddeluje necistota. Kys fosforecna sa pouziva len na upravu farby

Matej

Jak čistíte vosk. Rozvařením s vodou event. destilovanou - příp s
kyselinou
fosforečnou či roztavenim na sucho a usazením. Samozřejmě s odšrábáním
nečistit. I když opět rozvařím koláč vosku s čistou vosou a opět nechám
usadit, zdá se , že těch nečistot na spodku je moc. S díky za odpověď.
Jarka



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.455 / Virová báze: 255 - datum vydání: 13.2.2003

Muze mi nekdo ze zkusenych vcelaru vysvetlit, proc behem jarniho plodovani vyletavaji vcely pro vodu i za spatneho pocasi, kdyz na stenach ulu a strupkove folii srazena voda je?

Michal Pol

Opět skvělý Michalův dotaz!

V pozdním odpoledni jsem dnes nahlédl do podmetů všech včelstev. U dvou
včelstev, která měla po stěnách dna kusy ledu a do prostoru visely rampouchy
( celkem objem cca 0,3 l vody z úlu ) jsem vyměnil za suché jak spodní
nástavek, tak dno a tři plásty.
I jiné vody a to v tekutém stavu byl v úlu přebytek na stěnách, i plástech
způsobený zvýšením odběru zásob při plodování ).

Ani dnes, ani jindy jsem neviděl, že by jediná včela v lednu či únoru pila
takto vysráženou vodu v úlu .

Myslím, že jediný případ, kdy včely takovou vodu odebírají je ve stavu nouze
jako např. při převozu včel v parném létě. Ale při předjarním vypjatém úsilí
myslím, že mají proč ji nebrat. Buď se v přirozených dutinách voda
nesrážela, nebo včelstva, která ji odebírala nepřežila a tudíž tuto
vlastnost pozdější generace nezdědily. A tak stále včely riskují životy a
hnány pudem chladnou venku ( a to zřejmě po tisíce generací ).
Jenže v mých ČjÚ, ( viz: http://gw.dup.cz/vcelam/index.php )které jsou
utepleny 5cm slaměnými rohožemi ( tedy prodyšně ) není vysrážená vlhkost
žádná. U těchto včelstev byl zatím asi jen jeden prolet a od té doby jsou
včely v úlech bez potřeby ve větším množství vyletovat. Přestože již nyní
skvěle plodují.

V literatuře je obvykle konstatováno, že pod krycí fólií se sice sráží voda,
ale že to nevadí, ba naopak protože ji včely potřebují. Jsou pro taková
konstatování věrohodné důkazy?

pepa.kala/=/volny.cz


----- Original Message -----
From: Michal Pol <michal.pol/=/centrum.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 25, 2003 8:49 AM
Subject: Voda


> Muze mi nekdo ze zkusenych vcelaru vysvetlit, proc behem jarniho plodovani
> vyletavaji vcely pro vodu i za spatneho pocasi, kdyz na stenach ulu a
> strupkove folii srazena voda je?
>
> Michal Pol
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.456 / Virová báze: 256 - datum vydání: 18.2.2003

Zdravim vsetkych !

Uprimne zavidim tym, ktori sa uz kochaju pri pohlade na prve prelety. Ja
tu/Juhovychod Slovenska/ mam este zimu, 2-3st. C a vela snehu, a tak este
premyslam o konstrukcii nastavkov.
Videl som viac druhov nastavkov , roznych konstrukcii ale az s vynimkou pr.
Kolomyho nikde som nevidel tzv. hmatove listy , vacsina mala vyfrezovane
uchytky v stenach nastavov.V knihe Dr.Leibiga - Vcelarime jednoduse su
frezovane uchytky povazovane za navyhovujuce .
Osobne sa mi riesenie hmatovych list ako to ma v navrhu Dr Leibig zda ako
velmi vyhovujuce preto ze okrem pohodlnej manipulacie je nastavok pevnejsi ,
ma aj protiskuzove listy a dostatok priestoru na zavesenie ramikov.Rohove
spoje su tiez pevnejsie a nehrozi vystipnutie . Cela konstrukcia nastavku sa
mi zda velmi jednoducha menej pracna a nenarocna na naradie- ziadne
frezovanie. Ostava mi zahadou preco sa sposob vyroby nastavkov ako ho uvadza
Dr. Leibig v cit.knihe navyuziva.Alebo ma s tym niekto zle skusenosti ?
P.S. Ospravedlnujem sa tym ktori tu knihu nepoznaju a ja nemam moznost to
oskenovat.
S pozdravom
At nam to bzuci

Imrich Belej

Možná si řeknete, že si s voskem zbytečně moc hraju, ale dělám to takto:

Je to postup vhodný pro toho, kdo si pařák musí půjčovat, ale mimo dobu, kdy
ho chtějí všichni. Protože mám jen 15 včelstev tak je to postup bez
zvláštní výbavy. Značnou část plástů zpracuji příležitostně ve slunečním
tavidlu, ale hlavní nápor plástů na vytavení je po vytočení medu.

Postavím rámek na horní loučku na stůl. Pevným a nepříliš ostrým nožem s
důkladnou rukojetí oříznu voští od bočních louček, pak od spodní. Plást pak
od horní loučky odlomím. Rámek i se zbytkem plástu, který pevně drží pod
horní loučkou odložím. Odlomený plást položím na stůl a třemi nepříliš
hlubokými řezy naříznu plást tak aby z něj šly odlomit čtyři proužky. Pak
vezmu další rámek a stejným postupem mám z plástu další čtyři proužky. Když
je jich dostatek ( asi z 15 rámků - podle velikosti hrnce, tak proužky
složím na sebe a stavím je těsně k sobě do velkého smaltovaného hrnce s
dešťovou
vodou. Buňky plástů jsou vodorovně a pronikne do nich voda hned při vkládání
do hrnce. Ten ohřívám na vařiči. Mezitím co se to hřeje mám dost času
dočistit zbytky plástů co zůstaly pod horními loučkami. Občas dojdu zamíchat
dřevěnou měchačkou a dosypat ořezané zbytky voští z horních louček. Při
míchání vytahuji z povrchu zbytky drátků, ale stejně jich hodně zůstane v
rozehřátém voští. Od nich může být vosk porušen železem.

Pak si připravím suchý plastový kbelík a shora na něj natáhnu dámské
punčochové kalhoty. Přetahnu je aspoň 10 cm přes okraj a ještě pojistím
převázáním nohavicemi a postavím na kus polystyrenu nebo prkno. Možná je to
směšné, ale levné a dost husté síto je lepší než cokoli jiného a prověřené
asi po 20 let co to tak dělám.

Pak zavolám pomocníka, ten vezme vařečku a v sítu z punčochy malým tlakem
vytvoří důlek. Do něj leju opatrně malým pramínkem rozvařené voští. ( Kdyby
tam pomocník nebyl, tak první dávka by po rovném sítu přetekla mimo kýbl ).
Pak už pomocník vařečku vyjme a z hrnce vyškrábne zbytky horkého voští.
Punčochové síto se vahou voští trychtýřově prověsí. Přes vědro položím kus
igelitu a přehodím starou deku. Až do druhého dne si toho nevšímám a nechám
to v klidu pozvolna vychladnout.

To pomalé chladnutí a žádný pohyb jsou nejdůležitější, aby co nejvíc
nečistot kleslo pod vosk.

V punčoše ráno zbyde "krtkův dort", ten odložím do suché místnosti až do
doby,
než jich mám víc. Pak je rozvařím znovu společně s podobnými zbytky ze
slunečního tavidla a leju do pařáku na vosk. Pod něj postavím co nejvyšší a
nejužší nádobu ( vyrobil jsem si 50 cm vysokou z HDPE trubky průměr 125
mm ).

Takto vytvořené koláče normálně skladuji v suchu společně se štanglemi vosku
ze slunečního tavidla. Některý koláč může být tmavší a proto ho musím znovu
převařit v dešťové, nebo destilované vodě s kyselinu sírovou ( asi tak malá
štamprlička do asi 2 litry vody na 5kg vosku). Po vychladnutí je to však
třeba znovu převařit, ale tentokrát bez kyseliny a v co největším množství
destil nebo děšťové vody. Je to nutné pro odstranění zbytků kyseliny.

Pokud je nádoba v níž chladne vosk dost úzká, s nádobou se po dobu chladnutí
nepohne je hranice mezi voskem a nečistotami dost ostrá a snadno se oddělí
malou ostrou sekerkou.
Ve vědru nesmí být před nalitím vosku žádná voda, protože jinak je část
vosku nevratně zpěněna a přijde do odpadu.

Shora uvedený postup se zdá být složitý. Ale naopak. Navíc poskytuje dost
vysokou výtěžnost vosku a jeho vysokou čistotu. Jsou určitě metody méně
směšné, ale ty ať popíše ten kdo je používá. Nejjednodušší je posílat
vyřezané plásty výměnou za mezistěny.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php



Jak se to dělá, můžeš to popsat podrobněji? Mám podobné problémy a jen u
toho sakruju. Jura
----- Original Message -----
From: M.Osusky/=/fritz-gmbh.de
To: Vcelarska konference
Sent: Tuesday, February 18, 2003 9:35 PM
Subject: Antwort: vosk



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.456 / Virová báze: 256 - datum vydání: 18.2.2003

-Spojit to přes noviny na mřížce.

A co matky ? Hledat? Nebo ponechat na přírodě ať jedna přežije? A která to
bude?
Diky Milan.

... v tej knihe je to dobre napisane, na vyfrezovanej drazke si mozes
akurat zlomit necty. Hmatove listy / aj ked nie v pravom slova zmysle /
pouzivam uz 13 rokov a su bezchybne. Nepouzivam listu po celej dlzke
nastavku, ale len cca 10 - 15 cm.

Matej


Zdravim vsetkych !

Uprimne zavidim tym, ktori sa uz kochaju pri pohlade na prve prelety. Ja
tu/Juhovychod Slovenska/ mam este zimu, 2-3st. C a vela snehu, a tak este
premyslam o konstrukcii nastavkov.
Videl som viac druhov nastavkov , roznych konstrukcii ale az s vynimkou
pr.
Kolomyho nikde som nevidel tzv. hmatove listy , vacsina mala vyfrezovane
uchytky v stenach nastavov.V knihe Dr.Leibiga - Vcelarime jednoduse su
frezovane uchytky povazovane za navyhovujuce .
Osobne sa mi riesenie hmatovych list ako to ma v navrhu Dr Leibig zda ako
velmi vyhovujuce preto ze okrem pohodlnej manipulacie je nastavok pevnejsi
,
ma aj protiskuzove listy a dostatok priestoru na zavesenie ramikov.Rohove
spoje su tiez pevnejsie a nehrozi vystipnutie . Cela konstrukcia nastavku
sa
mi zda velmi jednoducha menej pracna a nenarocna na naradie- ziadne
frezovanie. Ostava mi zahadou preco sa sposob vyroby nastavkov ako ho
uvadza
Dr. Leibig v cit.knihe navyuziva.Alebo ma s tym niekto zle skusenosti ?
P.S. Ospravedlnujem sa tym ktori tu knihu nepoznaju a ja nemam moznost to
oskenovat.

Krátce z Grazu

Na výstavě vystavovali jako konkurenčí firmy Italové, Němci a Finové. Italská firma Giordan nabízí kompletní sortiment pro vytáčení a zpracování medu. Jejich zvratné medomety nemají automatickou regulaci. Německá firma Fritz ( mercedes mezi medomety ve střední Evropě ) ani zde nenabídla automatické medomety, běžně je však vyrábí, ale za cenu, která není většině rakušanů dostupná, proto ani s sebou automatický medomet neměli, nemělo by to žádný smysl. Finové s troufli více- představili celou automatickou linku- tyto linky jsou stavěny pro rámky bez frézování, bez mezerníků, je nutnost používání v úlech hřebenů.
Linka samozřejmě měla radiální medomet, zespodu vyhřívaný topnou spirálou, pro snažší pohyb medové kaše a pro teplo uvnitř v medometu. Pro polorámky tato poloha nevadí, kaše z odvíčkování se dále zpracovává točivým mechanizmem šneku.
Rámečky jdou do medometu ještě teplé z úlů, místy ještě lezou včely…
Nevím kolik jich prodají, asi moc ne, ale vymyšleno to měli dobře. V Nasavrkách 15 března vezmu s sebou kazetu, jestli někdo bude mít zájem, můžu to tam pustit…
Co se týká naší nabídky, tak kvalita minimálně rovnocená, něco měli lepší oni, něco my, místy jsme měli daleko lépe řešenu konstrukci, hlavně ve směru automatické regulace a pohonu, konstrukce koše.
Nemůžeme nabídnout kompletní sortiment jako silné firmy Giordan nebo Fritz, výroba pro sklad je náročná na finační zázemí, ale dokážeme podle požadavku také reagovat, bohužel ale ne tak pružně.
To je naše minus, jinak cenově od našich medometů byl obrovský rozdíl, ale kvalitou jsme byli troufnu si říct, že lepší ve zvratných medometech typu A. V ostatních sortimentech byli lepší oni a to v tom, že výrobek měli skladem a nemusí jej vyvíjet a okamžitě jsou schopni jej nabídnout, za hroznou cenu, ale je to tak. V popředí byly tangenciální medomety, radiální medomet byl na výstavě jen jeden. Všechny firmy ( i my ) zaznamenaly stagnaci v poptávce. Pár zakázek, které jsme uzavřeli byly díky kvalitě a pomocí našich přátel
( dřívějších zákazníků ) a relativně velmi nízké ceně.
Graz je krásné město, má velmi zachovalý historický střed, rakušané jej nazývají městem kultury.
Později na našich stránkách uvidíte i fotky z výstavy.

S pozdravem Vodička

Prohlášení všem včelařům 6/68/130
UVčSV projednala otázku demokratizačního procesu...

Byly ustaveny komise pro vypracování akčního plánu Svazu.
Komisi pro vypracování akčního programu:
R.Brodák,J.Bambuch,V.Chromý,V.Kraus,R.Rezníček,V.Steiner,V.Vedral.
Komisi pro vypracování rezolucí:
J.Mazánek,J.Borkovec,S.Kodon,J.Samšinák,J.Soukup,L.Simek,J.Vohrna.
Komisi pro přípravu stanov:
V.Krejčí,O.Brenner,J,Jaroš,A.Jurák,B.Jureček,S.Koptyš,V.Kratochvíl,J.Nepraš,L.Petrák.

Návrhy od OV.ZO.i jednotlivců Komise zpracovaly v

Návrh akčního programu
tento návrh obdržely znovu OV a ZO aby jej s připomínkami a návrhy znovu vrátili UVčSV do 15.7.68 aby byly zpracovány v konečný Akční program.

Slovenská včelařská organisace se na návrzích nepodílela.

Ukončením a zvratným krokem ukončení demokratizačního procesu bylo NEUZNANI Sedlčanského sjezdu KSC slovenskou stranou.Představa podivné souměrnosti...
Den 28.říjen 1986 se stal dnem Federace dvou státoprávních celků,Ceskoslovenska a Slovenska.

Praze se podařilo stihnout katastralnímu přepisu vlastictví k včelařského domu a obnovení Výrobního a pbchodního družstva českých včelařů v Praze.

Umysl opravdové bratrské pomoci 5 armád lze doložit podmínkou zákazu konání nejbližšího sjezdu KSC ,dokud nebude provedena normalisace splečnosti.

vše v dobrém franta

Vyvaroval jsem vosk podobne jako pritel Kala, s tim rozdilem, ze jsem vosk z ramku nevyrezaval, ale vyvaroval jsem je cele, aby dratek zustal zachovan.

Vysledkem bylo, ze ramky i dratek byly po vytazeni z horke vody cele ulepene od vosku, ktery plaval na hladine. Cisteni takto ulepenych ramku je narocnejsi, nez vosk vyrezat a znova ramek nadratkovat.

Vim, ze se bezne cele ramky vyvaruji. Muzete mi poradit, vcem je chyba? Navic se tenke dratky pri vyvarovani protahnou, jak silne dratky /nerez/ pouzit?

Michal Pol

Voda v kotli se musí vařit klokotem. Pak je rámek nádherně čistý. Vosk se varem drží u stěny a rámek se nevytahuje přes vosk. Pak ho sbírám z povrchu a leju přímo přes cedník do kýblíků z umělé hmoty a nechám pomalu chladnout. Zbytky z cedníku dávám do vařáku a ještě slisuju. Nerez drátek zasílá na dobírku př. Kolomý.
Tonda

Jeto tak, že se voda musí vařit u jedné strany kotle, a tak je vosk strháván k protější stěně. Rámky vytahuji v místech varu. Pak rámkem klepnu o hranu kotle. Nějaký ten vosk na rámku stejně zůstane, ale to vůbec nevadí, včely si s ním poradí. Hlavně, že je rámek teplem vydezinfikovaný. Že se drátek povolí, je spíše dáno předcházejícím zatížením drátku při vytáčení než vyvařováním. Drátek napínám z boku hřebíčkem do boční loučky. Existují také zoubkovací kleště s dvěma uzubenými kolečky (dalo by se i snadno vyrobit z koleček s jemnými zuby ).
Nerezové drátky lze také sehnat v prodejnách se svařovacími materiály.