Archiv Včelařské konference

Jeto tak, že se voda musí vařit u jedné strany kotle, a tak je vosk strháván k protější stěně. Rámky vytahuji v místech varu. Pak rámkem klepnu o hranu kotle. Nějaký ten vosk na rámku stejně zůstane, ale to vůbec nevadí, včely si s ním poradí. Hlavně, že je rámek teplem vydezinfikovaný. Že se drátek povolí, je spíše dáno předcházejícím zatížením drátku při vytáčení než vyvařováním. Drátek napínám z boku hřebíčkem do boční loučky. Existují také zoubkovací kleště s dvěma uzubenými kolečky (dalo by se i snadno vyrobit z koleček s jemnými zuby ).
Nerezové drátky lze také sehnat v prodejnách se svařovacími materiály.

Konštrukcia nadstavkov v uvedenej knihe je vyhovujúca. Sám ju používam, ale s miernymi úpravami pre rámikovú mieru B a polonástavky výšky 170mm (10 rámikov). Hrúbka stien 25mm, závesy na rámikové ušká do hĺbky 16mm, včelia medzera medzi nadstavkami cca 8mm. Nádstavky sú bezfalcového typu, nemá tam zmysel používať protisklzové lišty, nakoľko pri včelej medzere cca 8mm medzi nadstavkami sa lišta môže zlepovať propolisom o horné latky rámikov, čo sťažuje samotné oddeľovanie nadstavkov od seba. Nadstavky používam tzv. "prechodného typu" na pôdorys Langstrotovho úľového nadstavku vonkajších rozmerov 425 x 515mm a svetlosť 375 x 465mm pri hrúbke steny 25 mm v zmysle doporučení Pracovnej spoločnosti nadstavkových včelárov ( viď www.n-vcelari.cz )

V čom konkrétnom bola konštrukcia medometov(tangenciálnych)v porovnaní s konkurenciou lepšia? Je spôsob uchytenia a časová náročnosť vyberania zvratného koša pri čistení zrovnateľná s konkurenciou?,...

Ahoj!
..snad nebude vadit, když se k tomuto tematu vrátím skoro po měsíci...

Vidíš, já nemám možnost přemýšlet zda v takové výšce včelařit či ne... Já
zde bydlím a tím je to dáno.. :) (Drahanská vrchovina).
Ekonomika? - v pohodě, ikdyž mám včelky hlavně pro radost. Včelařů ubývá,
tím i konkurence, medu vyprodukuju dost (průměr se točí kolem 35kg na
včelstvo) a přece málo, protože musím zákazníky od listopadu odmítat (nikdo
v okolí už nemá med...). Stanoviště mám dvě. Doma ani není žádná řepka či
něco podobného, na druhém stanovišti, pravda - o asi 100m níže - už jsou i
takové plodiny. Chystám kočovný vůz.
Vučko? - tak to nevím... Já mám na stanovišti Sklenárky a Slovinky a jsem
spokojený. Vučko jsem si pořídil poprvé loni, takže na nějaké hodnocení je
hodně brzo... Co mi nešlo (ale v žádném případě netvrdím, že jsou
špatné!!! - jen jsem možná měl smůlu) byly Singerky.

Takže - vzhůru do jara! :)

jose

www.sweb.cz/josef.samalik




----- Original Message -----
From: "Stefan" <e-mail/=/nezadan.seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 05, 2003 4:52 PM
Subject: Nadmorska vyska.


Chcel by som skusit vcelarit v nm.670m .
Ake mate skusenosti a ci je to ekonomicke.
Zvladne to Vucko alebo potrebujem ine matky.



avast! (VPS 21.2.2003): zprava neobsahuje virus

V čom konkrétnom bola konštrukcia medometov(tangenciálnych)v porovnaní s konkurenciou lepšia? Je spôsob uchytenia a časová náročnosť vyberania zvratného koša pri čistení zrovnateľná s konkurenciou?,...

Ano je, náš medomet je možné rozebrat do 5 minut,ale medomet se nemusí kvůli čištění rozdělávat.Když je koš venku, může se ostříkat vodou. U nich jsem to dopodrobna nestudoval, nevím za jak dlouho, ale bude to pravděpodobně velmi podobné.Možná jim to trvá trochu déle, ale to je zanedbatelné. Co se týká přístupu a tak dále, motor mají nahoře.Našel jsem některé obtížně čistitelná místa, které pokud by byly u našeho medometu, nedostali bychom známku ověřené pomůcky ČSV nebo by nám byla odebrána.
Ale ty místa jsou zanedbatelná.
Tolik k čištění.Od loňského roku Giordan velmi spravili, nicméně při spojování kazet jsem našel neopracované místa, byla tam na každé kazetě jehla 2-3 mm vysoká, po konstrukčním sváru v místě spoje kulatiny, zapoměli pilníkem to spravit, to není ale zásadní problém, ale vadilo mi to.

V čem vidím konstrukci lepší-

a/ tichost- jejich medomet je hlučný, protože nahoře je převodovka.

Náš běží tiše.

B/ konstrukce pro převoz

to máme lepší my, medomet je rozdělen na čtyři části, z nich každá projde dveřmi o šířce 60/70/80 cm, dle typu medometu.Jejich menší čtyřrámek by ale prošel některými z těchto dveří. Je třeba určitě u nich demontovat více šroubů, protože z pláště jdou nohy,náš je volně posazen na podstavci.

c/ zásadní rozdíl v pohonu- používají převodovky - hlučnost a možnost vychození,ale věřím, že ten medomet vydrží hodně. My máme zase klínový řemen.
hlavní je produktivita práce a samotná obsluha medometu- musí ručně, my máme automat. A to je velmi zásadní rozdíl proč konstrukce našeho je lepší.

Nikdo o kom vím v Evropě nemá automatickou regulaci, jen Fritz a Thomas a my. Giordan ji neměl. regulace má velmi výrazný vliv na celý medomet, špatná regulace, špatný medomet. Jejich ruční reguace se mi líbila, jednoduchá a účinná.Otáčky velmi dobré, zrychlení také. Jen ten hluk.

masivní pružiny místo hvězdy v koši- myslím, že nebyly z nerezi, ale nevím to.

Medomety z dovozu mají jednu nevýhodu pro ČR a SR- nepočítají s rozdílnými rámkovými mírami u nás a s tím, že se používají u nás často mezerníky. což potom může mít vliv na vytahování rámků nebo na kvalitu vytáčení coby neporušení díla. U jednoho medomety byl ale výřez uprostřed kazety, pro snažší vyjmutí, je to případ od případu, podle mě tak dopodrobna nejdou. Ale v zásadě se dají dobře použít. Třeba u Fritze který má kazety z děrovaného plechu by šlo špatně vytáčet rámek s mezerníkem, rámek by nedolehl. Na výrobu je to ale pro něj jednodušší.

A co bych mohl vytknout naší konstrukci- nemáme celosvařovaný plášť. Sice to ničemu nevadí, prostě to děláme jinak, ale dejme tomu...
Ostatní jsou jedno velké + v porovnání s ostatními.

Můj názor je ten, že důležité je jádro medometu -
pohon a koš, plášť je jen k zachycení medu. Když se zeptáte jak to máme, tak když si koupíte v obchodě konzervu, ta také není svařovaná a neteče. tak to máme jako tu konzervu.

Jv.

Fotky jsou na této adrese kdo chce, tak se může zeptat mailem, popíšu.


http://mujdisk.atlas.cz/jaroslav.vodicka/e/

Nevidim odpoved tak jednoduchou, jako tu zaznela. Myslim si, ze vodu
ze strupku vcely odebiraji, ale celkove mnozstvi takto dostupne vody
nedostacuje spotrebe. letos zimuji 20 vcelstev s foliemi a oproti
minulym rokum se mi zdaji vcelstva v lepsi kondici, coz je samozrejme
hlavne predcasne. Mimoto se vcely musi behem jara proletet a
vyprazdnit a tezko rict, kolik z nich bere vodu a kolik a porovnat to
se vcelstvy bez strupkove folie. KazdopaDNE MUZU POTVRDIT, ZE FOLIE
PO CELOU ZIMU NEZPUSOBUJE ZVYŠENE PLESNIVENI V ULE! Folie jsem dal
hned v zari a zadny negativni vliv nema. takze otazka zni, zda folie
ma nejaky pozitiva. K tomu snad jen tvrzeni pr. Kolomeho a dalsich,
kteri na folie nenechaji dopustit.
A pokud jde o vcelareni v Čejkovych ulech, pokud se zimuji vcelstva
do 1kg, je to úplne jine nez pokud zimujete poradne včely. K tomu
vřele doporucuji videt v jeden den takovy šok jako jsme se spoluzaky
z Nasavrk loni na jare, kdy jsme po navsteve Polskych vcelaru a
jejich mrzacku na 7 ramcich a za hranicemi u Mirka Zeleneho vcelstva
na 3 nastavcich 44.8*18.5. I vynosy jsou uplne o necem jinem.
S pozdravem
Radek Hubac

Dne 25. únor 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Muze mi nekdo ze zkusenych vcelaru vysvetlit, proc behem jarniho plodovani
> vyletavaji vcely pro vodu i za spatneho pocasi, kdyz na stenach ulu a
> strupkove folii srazena voda je?
>
> Michal Pol
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Novy slovensko-cesky film ve vasich kinech od 13.unora. http://www.falcon.cz

Zdravím všechny v konferenci.
V Beskydech je již několik dní překrásně, Vydal jsem se zkontrolovat
včely na stanovišti č.2. Jsou ve výšce asi 450 m. Všude leží vrstva
sněhu od 15 - 20 cm. Zkontoloval jsem a očistil podložky.
Včelstva zimují klidně, zásob dostatek, v jednom úlu jsem měl myš.
Zavinil jsem si to sám, neupevnil jsem dobře mat. mřížku a potvůrka
tam vklouzla. Včely v té době byly již o nádstavek výš, takže
na ně nemohla. V porovnáni s jinými včejstvy je to včelstvo slabší.
Na všech podložkách jsem našel kapky sladké štavy.
Co mě nejvíc zaujalo je rozdílné postavení chomáče.
U nástavkového úlu s očkem (mám jen jeden) je chomáč proti očku
v nejstudenější zóně.
U ulu na teplou stavbu je při očku ale v každém včelstvu různě.
V jednom co nejbliž v druhem co nejdál atd.
Taktéž tvar se změnil podle záznamu při odběru měli.
U některých z 6 uliček vyniklo 7 a u dalších z 6 přešly včely na 4
a to přes celý plást. Zásob mají dost a jestli bude pár teplejších
dnů
přenesou si zásoby kde budou potřebovat. V nižších polohách jsou
prolety, boufám, že počasí umožní prolety i ve výšších polohách,
prozatí je tam hodně sněhu a po proletu by hodně včel zůstalo venku.
Zdravím Richard.

______________________________________________________________________
Reklama:
Novy slovensko-cesky film ve vasich kinech od 13.unora. http://www.falcon.cz

Rád bych se dozvěděl přesné informace o kapilárové úlové váze

> -----Original Message-----
> From: milan [mailto:milancf/=/quick.cz]
> Sent: Wednesday, February 26, 2003 1:12 AM
> To: Vcelarska konference
> Subject: RE: spájanie včiel
> Importance: Low
>
>
>
> -Spojit to přes noviny na mřížce.
>
> A co matky ? Hledat? Nebo ponechat na přírodě ať jedna
> přežije? A která to bude? Diky Milan.
>
V 90 % případů přežijí obě.

S pozdravem

Lněnička

> V 90 % případů přežijí obě.

Jak dlouho? To si každá klade na svým? Jednou se tam přece musí udělat pořádek.
Eman

Pred nejakou dobou se tady diskutovalo o dezinfekci zavickovanych zasob v termokomore /nosema/.

Hledal jsem v archivu prispevky na toto tema, ale nenasel jsem, co jsem potreboval.

Poradte mi prosim, na jakou teplotu a jak dlouho ramky ze zasobami ohrivat?

Jde o ucinnou metodu, nebo jenom o neoverenou myslenku?

Je tato metoda ucinna i na uplavici?

Je to ověřená metoda výzkumným ústavem (viz . přednáška ing. Titěry na CD). Stačí teplota 50°C a 10 hodin (přez noc).
Zítra se konná přednáška ing. Kamlera v Lovosicích v Lovoši od 9,00 hodin na téma Nemoci a nákazy včel.
At jsme zdraví a naše mouchy taky!

Pokud jde o úlovou váhu hydraulickou, byly o této uvedeny příspěvky v naší diskusi a to :
č.863 24.4.2002, č.874 24.4.2002, č.890 26.4.2002,
č.915 28.4.2002, č.918 29.4.2002, č.1448 16.7.2002,
č.1486 24.7.2002
podrobnější informace byly uvedeny ve starých číslech Včelařství.

>Rád bych se dozvěděl přesné informace o kapilárové úlové váze

zdravím Karásek

Zdravím, tady je program ezmlm. Spravuji diskusní list
vcely/=/v.or.cz.


Vracejí se mi zprávy pro vás z listu vcely.
Připojuji kopii první vrácené zprávy, kterou jsem dostal.

Pokud se tato zpráva také vrátí, pošlu testovací zprávu.
Pokud se vrátí i testovací zpráva, zruším vaši adresu z listu vcely
bez dalšího upozornění.


Uschoval jsem si seznam zpráv z listu vcely, které se z vaší adresy
vrátily.

Kopie těchto zpráv můžete získat v archívu.
Pro získání zprávy 12345 z archívu, pošlete prázdný mail na adresu
<vcely-get.12345/=/v.or.cz>

Následují čísla zpráv:

2425

--- Připojuji kopii zprávy, která se mi vrátila.

Vazeny priteli,

dik za Vasi odpoved a popis vyroby nastavku z lepenky.
S pozdravem
Jarda

mailto:valsora/=/email.cz

JJ> Varoáza je skutečně nejnebezpečnějším onemocněním, které našim včelám v
JJ> současnosti hrozí. Ne ale v tom rozsahu při kterém nacházíme ve včelstvech
JJ> po základních ošetřeních fumigací pouze několik roztočů. Mám za to, že
JJ> tato minimální hranice není pro naše včely nebezpečná, ale důležitá. Naše
JJ> včely s varoázou budou muset žít ještě velmi dlouho a měli bychom jim dát
JJ> šanci si s roztočem poradit časem sami. Proto si myslím, že používání
JJ> jiných velmi drastických a nebezpečných metod není na místě.
JJ> Původní myšlenka biologických pastí ve formě trubčích plástů zklamala. Mám
JJ> však za to, že delší doba zavíčkovaného trubčího plodu, podstatně lepší
JJ> výživa trubců a vyšší tělesná teplota trubčího plodu je podstatně lepším
JJ> prostředím pro roztoče a tedy, že roztoči z trubčího plodu musí být
JJ> vitálnější (nemám to ale ověřeno). Proto vyřezávám trubčí plod z podmetu po
JJ> každé snůšce. Vyřezávání nedělám jen u včelstev se zakoupenými matkami F1,
JJ> které produkují čistokrevné trubce. Snažím se tak ovlivnit genovou
JJ> strukturu trubců na shromaždištích v okolí mého stanoviště zaneřáděním mými
JJ> trubci. Trubec přece nese polovinu vlastností našich včel. Dělám to i za
JJ> cenu vyšší invaze roztočů v těchto včelstvech.
JJ> Vloni jsme použily k léčení GABON. Předtím jsem několikrát zkoušek
JJ> Formidol, ale bez velkých úspěchů. Bude v tom asi ten velký prostor mých
JJ> úlů, v kterém lze těžko vytvořit potřebnou koncentraci při otevřeném česně.
JJ> Proto letos chci použít termoterapii. Ale nejdříve chci provést několik
JJ> měření s použitím teploměru a také vlhkoměru v uzavřeném úle který budu
JJ> zespodu elektricky ohřívat. Jde mi o to neohrozit otevřený plod, kterému
JJ> hrozí vyschnutí před tím než se včely uklidní začnou ho znovu vyživovat.
JJ> Mám za to že bude nutné při ohřevu zvýšit relativní vlhkost v úle současným
JJ> odpařováním vody.
JJ> Dnes jsem dolepil 30 nových polystyrénových nástavků. Dalších 40 budu
JJ> vyrábět z vlnité papírové lepenky. Sehnal jsem velké desky, z kterých
JJ> nařežu desky 1x1m a slepím je herkulesem pomocí malířského válečku s
JJ> vaničkou (váleček s řídkým vzorem). Pod poslední vrstvu chci vložit skelnou
JJ> tkaninu, která se používá na fasády, jako ochranu proti ptákům. Slepím tak
JJ> desky v tloušťce 25 mm. Všechny desky položené na sobě a zatížené. Tak chci
JJ> vyrobit alespoň kubík materiálu. Vyzkoušel jsem jeho řezání plátkovou pilou
JJ> a jde to výborně (jen to trochu práší). Desky budu řezat tak aby vlny
JJ> směřovali svisle, tak je deska neskutečně tuhá. Lepit je k dřevěným rámům
JJ> budu stejně jako polystyrén "natupo" válečkem herkulesem (dispoerkolem - co
JJ> seženu). Rohy přelepím růžkem z kartonu. Po zatvrdnutí celý nástavek řádně
JJ> napustím teplou fermeží. Z venku mám v úmyslu použít olejovou (fermežovou)
JJ> barvu. Uvidím jak to dopadne - zima rozhodne.

Nejsou včely jako včely.
Před 40 lety bylo vyloučeno,abych mohl mít v jednom včelstvu 2 matky.Stačil jen vypadnutý malý souček ve strůpku,kudy by prolezla 1 včela a včely jsem měl jedny.Jednalo se o budečáky.Výběr matek se dělal od roku 1912 ze dvou včelstev postupně rozšířených na 20. Po 40 letech bylo možné,že část roku byly ve včelstvu 2 matky,1 v medníku a 1 v plodišti.Obě kladly za podmínek,že jsem nechal v medníku uprostřed mřížky několik prkýnek.Spodní matka kladla výlučně jen pod prkynkama a horní jen nad prkynkama.Nad a pod mřížkou žádná zásadně nekladla.Podle toho jsem vždy hned poznal,že jsou ve včelstvu 2 matky.Znal jsem v té době včelaře,který choval v rozděleném plodišti více matek a medník byl společný.U mně nějaký chov matek při matce,to bylo vyloučeno.Před několika lety jsem přešel na kraňské matky a situace je úplně jiná.V jednom roce jsem na podzim spojoval 10 včelstev na 5 a to tak,že jsem do budečáku, kde byly včely v medníku na 8 rámcích, přidal dozadu za síťku další oddělek.V rámu okénka byl otvor mírně zalepený panenským dílem.Za 3 dny jsem okénko odstranil a matku nehledal.Na jaře jsem jako obvykle zasunul mřížku,část rámečků z medníku přendal do plodiště,doplnil mezistěny a do plodiště souše.Když jsem šel vytáčet,podivil jsem se,že z 5 včelste jsou ve třech 2 kladoucí matky,1 v medníku a 1 v plodiši a obě značené.A bylo na 14 dnů po medu.Toto jsem vypravoval jednomu včelaři,který se zabývá chovem matek ve velkém a ten mi řekl.Pojď se na něco podívat.Ukázal mi včelstvo na 1 zaskleném rámku kde byly 2 matky a každá kladla na jedné straně.Skrátka pohoda.Jak je vidět domestikace postoupila.Co se týče jak dlouho takový stav může trvat? Většinou se včely tak zvaně zorganisují a udělají si pořádek po včelařském zákroku.

Hodně úspěchů !!

Dne 1.3.ve zprávách byl příspěvek o úhynech hlavně na jiľní Moravě.Jaké jsou vaąe poznatky?Já ve středních Čechách tento problém nemám a to včelařím v krutějąích podmínkách brdských lesů.Kde je příčina těchto úhynů?Znáte na to někdo odpověd·.Děkuji

Zdravím Vás všechny.Již delší dobu sleduji příspěvky do konference.Jedním z témat bylo nástavkové včelaření. Já jsem pořídil nový typ úlu Langstroth tříčtvrteční míru 185 mm, ale na tu délku rámku si nemohu zvyknout a tak zůstanu u39-24.Kdo se rozhodujete přejít na Langstrotha mám 2ks, které odprodám. Také prodám kočovný vůz.

Zásob mají dost a jestli bude pár teplejších

dnů

přenesou si zásoby kde budou potřebovat.

Přenesou si zásoby, nebo se přestěhují? Nebo jak to vůbec řeší? Je dobré
vložit plný plást do plodového tělesa při zvýšené spotřebě.?Třeba při
vyrušování myší?

Díky za názor. Milan Řehůřek.

Zajimalo by mne, zda je možné spolehlivě ošetřit takto teplotne i plásty,
které jsou i trochu pokálene od úplavice a zda by je bylo mozné použít ke
krmení. Myslím, zda se spory nosemy spolehlive zničí i v tomto případě.
Zdraví Jarka


----- Original Message -----
From: Jan.Jindra <jan.jindra/=/centrum.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 28, 2003 8:13 PM
Subject: Re: Dezinfekce


> Je to ověřená metoda výzkumným ústavem (viz . přednáška ing. Titěry na
CD).
> Stačí teplota 50°C a 10 hodin (přez noc).
> Zítra se konná přednáška ing. Kamlera v Lovosicích v Lovoši od 9,00 hodin
> na téma Nemoci a nákazy včel.
> At jsme zdraví a naše mouchy taky!

Na vytaveni vosku z ramku jsem si nechal zhotovit nerezovou vanu 45
x 60 cm a vysce 45 cm. Do ohrate vody na cca 90 C pomoci klesti
ponirim ramek, behem nekolika vterin se vozk z ramku vytavi. Tak
vytavim osm az deset ramku. Roztaveny vosk naberackou preleji do
pripraveneho varaku. Vytaveny vosk z varaku vyteka do kyble z umele
hmoty, ktery necham v klidu do druheho dne odstat.Timto spusobem
zpracuji najednou az 150 ramku. Vosk z konickeho kyble jde pekne
vyklopit. Po odstraneni usazenin z voskoveho kolace vosk znovu tavim
a cistim kyselinou kyselinou sirovou.
Vyhoda oproti klasickemu vyrezavani vostin z ramku je v tom, ze
ramky zustanou nadratkovane a jen nepatrnou cast musim znovu
dratkovat. Zbytky vosku, ktere po vytaveni zustanou na ramku
odstrani ve stjenke nadobe ve vode zahrate na vice nez 90 C. Tim provedu
i desinfekci ramku.
Tento zpusob pouzivam deset let. Odstranil jsem pracne vyrezavani
vosti z ramku a podstatne snizil nove dratkovani ramku.

Zdravi Jarda

mailto:valsora/=/email.cz

j> Možná si řeknete, že si s voskem zbytečně moc hraju, ale dělám to takto:

j> Je to postup vhodný pro toho, kdo si pařák musí půjčovat, ale mimo dobu, kdy
j> ho chtějí všichni. Protože mám jen 15 včelstev tak je to postup bez
j> zvláštní výbavy. Značnou část plástů zpracuji příležitostně ve slunečním
j> tavidlu, ale hlavní nápor plástů na vytavení je po vytočení medu.

j> Postavím rámek na horní loučku na stůl. Pevným a nepříliš ostrým nožem s
j> důkladnou rukojetí oříznu voští od bočních louček, pak od spodní. Plást pak
j> od horní loučky odlomím. Rámek i se zbytkem plástu, který pevně drží pod
j> horní loučkou odložím. Odlomený plást položím na stůl a třemi nepříliš
j> hlubokými řezy naříznu plást tak aby z něj šly odlomit čtyři proužky. Pak
j> vezmu další rámek a stejným postupem mám z plástu další čtyři proužky. Když
j> je jich dostatek ( asi z 15 rámků - podle velikosti hrnce, tak proužky
j> složím na sebe a stavím je těsně k sobě do velkého smaltovaného hrnce s
j> dešťovou
j> vodou. Buňky plástů jsou vodorovně a pronikne do nich voda hned při vkládání
j> do hrnce. Ten ohřívám na vařiči. Mezitím co se to hřeje mám dost času
j> dočistit zbytky plástů co zůstaly pod horními loučkami. Občas dojdu zamíchat
j> dřevěnou měchačkou a dosypat ořezané zbytky voští z horních louček. Při
j> míchání vytahuji z povrchu zbytky drátků, ale stejně jich hodně zůstane v
j> rozehřátém voští. Od nich může být vosk porušen železem.

j> Pak si připravím suchý plastový kbelík a shora na něj natáhnu dámské
j> punčochové kalhoty. Přetahnu je aspoň 10 cm přes okraj a ještě pojistím
j> převázáním nohavicemi a postavím na kus polystyrenu nebo prkno. Možná je to
j> směšné, ale levné a dost husté síto je lepší než cokoli jiného a prověřené
j> asi po 20 let co to tak dělám.

j> Pak zavolám pomocníka, ten vezme vařečku a v sítu z punčochy malým tlakem
j> vytvoří důlek. Do něj leju opatrně malým pramínkem rozvařené voští. ( Kdyby
j> tam pomocník nebyl, tak první dávka by po rovném sítu přetekla mimo kýbl ).
j> Pak už pomocník vařečku vyjme a z hrnce vyškrábne zbytky horkého voští.
j> Punčochové síto se vahou voští trychtýřově prověsí. Přes vědro položím kus
j> igelitu a přehodím starou deku. Až do druhého dne si toho nevšímám a nechám
j> to v klidu pozvolna vychladnout.

j> To pomalé chladnutí a žádný pohyb jsou nejdůležitější, aby co nejvíc
j> nečistot kleslo pod vosk.

j> V punčoše ráno zbyde "krtkův dort", ten odložím do suché místnosti až do
j> doby,
j> než jich mám víc. Pak je rozvařím znovu společně s podobnými zbytky ze
j> slunečního tavidla a leju do pařáku na vosk. Pod něj postavím co nejvyšší a
j> nejužší nádobu ( vyrobil jsem si 50 cm vysokou z HDPE trubky průměr 125
j> mm ).

j> Takto vytvořené koláče normálně skladuji v suchu společně se štanglemi vosku
j> ze slunečního tavidla. Některý koláč může být tmavší a proto ho musím znovu
j> převařit v dešťové, nebo destilované vodě s kyselinu sírovou ( asi tak malá
j> štamprlička do asi 2 litry vody na 5kg vosku). Po vychladnutí je to však
j> třeba znovu převařit, ale tentokrát bez kyseliny a v co největším množství
j> destil nebo děšťové vody. Je to nutné pro odstranění zbytků kyseliny.

j> Pokud je nádoba v níž chladne vosk dost úzká, s nádobou se po dobu chladnutí
j> nepohne je hranice mezi voskem a nečistotami dost ostrá a snadno se oddělí
j> malou ostrou sekerkou.
j> Ve vědru nesmí být před nalitím vosku žádná voda, protože jinak je část
j> vosku nevratně zpěněna a přijde do odpadu.

j> Shora uvedený postup se zdá být složitý. Ale naopak. Navíc poskytuje dost
j> vysokou výtěžnost vosku a jeho vysokou čistotu. Jsou určitě metody méně
j> směšné, ale ty ať popíše ten kdo je používá. Nejjednodušší je posílat
j> vyřezané plásty výměnou za mezistěny.
j> pepa.kala/=/volny.cz
j> http://gw.dup.cz/vcelam/index.php



j> Jak se to dělá, můžeš to popsat podrobněji? Mám podobné problémy a jen u
j> toho sakruju. Jura
j> ----- Original Message -----
j> From: M.Osusky/=/fritz-gmbh.de
j> To: Vcelarska konference
j> Sent: Tuesday, February 18, 2003 9:35 PM
j> Subject: Antwort: vosk



j> ---
j> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
j> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
j> Verze: 6.0.456 / Virová báze: 256 - datum vydání: 18.2.2003

Ve čtvrtek 27.3.2003 od 18,30 hodin se koná v pobočce Knihovny J.Mahena
V Brně-Vinohrady, Velkopavlovická 25. BESEDA s panem Janem Kolkem "O
včelách a medovině".
A.Bojanovský

Zdravím Vás,
o Langstrothy v. 185 mm bych možná zájem měl. Kolik jakých dílů byste prodal
a za kolik?
Přeji vše pěkné
Ivan Černý

FL> Zdravím Vás všechny.Již delší dobu sleduji příspěvky do konference.Jedním z
FL> témat bylo nástavkové včelaření. Já jsem pořídil nový typ úlu Langstroth
FL> tříčtvrteční míru 185 mm, ale na tu délku rámku si nemohu zvyknout a tak
FL> zůstanu u39-24.Kdo se rozhodujete přejít na Langstrotha mám 2ks, které
FL> odprodám. Také prodám kočovný vůz.

ěščřžýáíé

na jižní moravě o úhynech včelstev

Ještě k vosku.
Byl jsem dnes u svého známého dlouholetého včelaře. Dost ošklivě se opařil
na pravé ruce ( hřbet ruky až na "maso" ) a především na pravé části
obličeje ( od krku až do vlasů ). Při rozehřívání vosku na kamnech na pevná
paliva vosk vykypěl a vzplál. Bylo ho asi 2kg a tekoucí hořící vosk hrozil,
že se oheň rozšíří. Ve snaze požár uhasit se opařil a popálil. Hašení ohně
bylo údajně velmi obtížné. Dohodli jsme se, že o tom do konference napíši, a
připomenu ostatním nebezpečnost této činnosti. Zejména při ohřevu na
kamnech, nebo plynu.

Podstatným důvodem je i to, že jsem nedávno jeden ze způsobů rozváření vosku
popisoval a tím intenzivněji jsem si uvědomil, jaké při tom může vzniknout
nebezpečí.

Mám dotaz na odborníky hasiče mezi včelaři - čím nejlépe hasit hořící vosk.
Voda údajně moc účinná nebyla.

Přeji všem hezký večer.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.459 / Virová báze: 258 - datum vydání: 25.2.2003

Ake budu ?

podla smernice co sa mi dostala do ruk to vyzera takto :

a) pri pocte vcelstiev 5-20 a predaji min 12 kg medu
bude na 1kg dotácia do 6,50 Sk
b) pri pocte nad 21 vcelstiev a predaji od 12 do 20 kg
bude dotacia na 1kg do 6,50 Sk
c) pri pocte nad 21 vcelstiev a predaji nad 21 kg
bude dotacia na 1kg predaneho medu do 10 Sk

Zaujimave je tam slovicko ´´do´´ ,tak tam moze byt dotacia
na 1kg aj 1 Sk ,to je tiez ´´do´´ ceny 6,50 Sk... :(

a co sa vlastne ma dotovat ?!,podla poslednych informacii
z vyrocnych clenskych schodzi ,napr. Martin ,Zilina ,padlo
podla vcelarov asi 50 % vcelstiev pocas zimy a to pred prvym
preletom......

Laco S.

Z tohoto příspěvku mám opravdu radost.
Jednak téměř doslova popisuje i mé poznatky a předevąím mne zaujal i tím
společným medníkem pro více plodią». Bylo s tím hodně práce, výnos medu
nebyl dle očekávání vyąąí neľ násobek počtu plodią» proti jednomu včelstvu,
ale včelstva se chovala normálně, k ľádným pranicím nedocházelo. ( Zkouąel
jsem to v takzvaném listováku ).
Myslím, ľe chovatelským výběrem se ve včelstvech ukazují vlastnosti ( často
objevené jaksi mimoděk a dodatečně ), které ze starąí literatury neznáme.

Mám pocit, ľe i přidávané matky jsou včelstvy přijímány ochotněji, neľ tomu
bylo dříve.

pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php

> Nejsou včely jako včely.
> Před 40 lety bylo vyloučeno,abych mohl mít v jednom včelstvu 2
matky.Stačil

> včelstvu 2 matky.Znal jsem v té době včelaře,který choval v rozděleném
> plodišti více matek a medník byl společný.U mně nějaký chov matek při
> matce,to bylo vyloučeno.Před několika lety jsem přešel na kraňské matky a

> řekl.Pojď se na něco podívat.Ukázal mi včelstvo na 1 zaskleném rámku kde
> byly 2 matky a každá kladla na jedné straně.Skrátka pohoda.Jak je vidět


> Většinou se včely tak zvaně zorganisují a udělají si pořádek po včelařském
> zákroku.



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.459 / Virová báze: 258 - datum vydání: 25.2.2003

Postup výroby "cinků", čepových spojů a bočních louček Hofmanových rámků jsem umístil na stránce WWW.SWEB.CZ/JJVCELA
Zdravím všechny

D v o j m a t e č n é v č e l a ř e n í

Myslím, že i moje zkušenosti se soužitím dvou matek pod společným medníkem mohou některé včelaře zajímat. Tři roky se zabývám dvojmatečným včelařením, kde spolužití matek, odděleně vedle sebe je samozřejmostí.
Jak to dělám? Cca koncem února, když je pěkné počasí (úly mám ve včelínu a hospodařím na Optimálech 42x17), rozložím včelstvo, vyměním dno s mrtvolkami za čisté, odeberu spodní prázdný nástavek, ponechám 3 nástavky a letmo zkontroluji stav a množství zásob. Na tyto nástavky položím síto 3x3 mm v rámečku a na toto nasadím obvykle 2 nástavky loňského oddělku. Rychle vše zavřu aby včelstvo neprochladlo. Celá práce trvá cca 5-10 min., včely se ani nerozlezou. Spodní, původní včelstvo využívá hlavní česno, pro horní pak využívám celou zimu otevřené očko ve čtvrtém nástavku (nad sítí). Síť má za úkol vzájemné sblížení a promíchání vůní. Síť ponechávám mezi oběma včelstvy cca do poloviny března, kdy ji zaměním za mateří mřížku. V dubnu přidávám třetí nástavek hornímu plodišti, t.že začátkem května bývá plně obsazeno 6 nízkých nástavků. Pokud je jarní snůška, a ta bývá pravidelně, mohu nasazovat společné nástavky medníku, zde již bez mřížky. Obě včelstva pracují do společného medníku, spodní mají jen málo zásob kolem plodiště. V době června a července je v úle kolem 90ti až 100tis. včel !., které potřebují již jen dobré snůškové podmínky.
Začátkem až v polovině června ruším mateří mřížku, včelstva spojuji, o matku se nestarám (těžko by se hledala a oni si vyberou, předpokládám že tu mladší, zřejmě tu lepší.)
Od konce května zakládám řadu oddělků (pro příští sezónu), odebráním 1. nástavku plodu od každého včelstva, čímž je současně řešena i eventuelní protirojová nálada. Včelstva mají každým rokem s oddělkem novou matku, mají neomezený prostor pro kladení mladé matky, t.že se vyrojí jen velmi zřídka (a pokud se to stane, zůstává stále ještě matka druhá).
Výnosy jsou vyšší než od dvou jednotlivých včelstev, při menším množství vynaložené práce. Ukázka sestavy dvojmatečného hospodaření je zmíněná v mém příspěvku č.1850 diskuse „Prosklené úly“ a snímky v souborech pro stažení ( http://www.vcely.or.cz/files )

Zdravim,
vcera jsem byl na zahrade udelat prohlidku,
je to hruza. Vcely maji silne pokalene uly,
jsou slepene a neschopne letat. Vubec
nevim co s nimi. Snazil jsem se je prendat
na ciste ramky, ale ani moc nemaji tendenci
se navzajem cistit. Nejvic me prekvapilo,
ze to postihlo vice ty silnejsi vcelstva.
Lonske slabsi oddelky s novymi matkami
jsou relativne v poradku. Celkova bilance
- z deviti vcelstev vyzimovala v poradku
tri, ctvrte "mozna" prezije.

Marek

----- Original Message -----
From: "J.Horký" <hitzer.db/=/worldonline.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 02, 2003 7:26 AM
Subject: Velký úhyn včelstev


> Dne 1.3.ve zprávách byl příspěvek o úhynech hlavně na jiľní Moravě.Jaké
> jsou vaąe poznatky?Já ve středních Čechách tento problém nemám a to
> včelařím v krutějąích podmínkách brdských lesů.Kde je příčina těchto
> úhynů?Znáte na to někdo odpověd·.Děkuji

V poslednych rokoch mam pocit, ze sa nahlasuju vyssie ako skutocne pocty,
ktore sa na jar koriguju uhynom.
Velmi by ma zaujimal pocet vcelstiev ku ktoremu by sme dosli po
celorepublikovej kontrole zo strany poskytovatela dotacii.
Od roku 2003 sa na Slovensku budu vyplacat dotacie na med, nie na vcelstvo.
Bude zaujimavy pocet vcelstiev na jesen.

Matej

Rozmiesas 2cl cistej kyseliny vo vode / 0,5 L / a tú potom vlejes do
vriaceho vosku / 5kg vosku a 2 L vody /. Nechas 10 minut povarit a prelejes
do konického vedra z umelej hmoty. Je dobre ked moze vosk chladnut pomaly
/v miestnosti kse je 15 - 20 stupnov / aby necistoty nezostali vo vosku,
ale pod voskom.

P.S. Toto je postup pri cistení vosku. Neda sa pouzit pri vyváraní vostin.
Najprv vyvarim vostiny - rozvarim v kotle a prelejem cez sito, alebo
vylisujem v paráku. Takto ziskany vosk sa potom druhy krat rozvari a cisti
kyselinou sirovou.

Matej



<Jak se to dělá, můžeš to popsat podrobněji? Mám podobné problémy a jen u
toho sakruju. <Jura

no, nevim jak vcelarite u vas na Slovensku....
kazdopadne, ja kdyz jsem uklizel ctyri
posrany nastavky plny zimnich zasob
(cca 40 kg cukrovych zasob), mel jsem
"pocit" uplne jiny

Marek


----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 03, 2003 1:33 PM
Subject: Antwort: Velký úhyn včelstev


>
> V poslednych rokoch mam pocit, ze sa nahlasuju vyssie ako skutocne pocty,
> ktore sa na jar koriguju uhynom.
> Velmi by ma zaujimal pocet vcelstiev ku ktoremu by sme dosli po
> celorepublikovej kontrole zo strany poskytovatela dotacii.
> Od roku 2003 sa na Slovensku budu vyplacat dotacie na med, nie na
vcelstvo.
> Bude zaujimavy pocet vcelstiev na jesen.
>
> Matej

Zdravim

neviem preco mam pocit ze Ti vyhovuje tento novy sposob dotacie ale je to
poriadna blbost, smerujuca k znizeniu dotacii, popripade k uplnemu zruseniu.
Nikdy nikde sa neposkytuju ndotacie na vyrobok ale na vyrobu.
Ved predsa dotacia je fin. ciastka urcena na rozvoj oblasti ( je to
pomoc ), ktora nie je vysoko ziskova, tym duplom zavisla od pocasia resp.
prirody.
To znamena ze ked bude vrcholne nepriaznivy rok, tak nedostame ziadne
dotacie? Potom naco su? Pre tych ktory ich nepotrebuju, lebo maju "zisky" aj
bez dotacii?

To nema logiku !

Pista


>
> V poslednych rokoch mam pocit, ze sa nahlasuju vyssie ako skutocne pocty,
> ktore sa na jar koriguju uhynom.
> Velmi by ma zaujimal pocet vcelstiev ku ktoremu by sme dosli po
> celorepublikovej kontrole zo strany poskytovatela dotacii.
> Od roku 2003 sa na Slovensku budu vyplacat dotacie na med, nie na
vcelstvo.
> Bude zaujimavy pocet vcelstiev na jesen.
>
> Matej
>
>

Chcel by som vediet co by si odpovedal keby som pisal po cesky :(

To vase ceske blato nie je o nic mensie. Aj na vyssich funkciach mate ludi,
ktori zdaleka nemaju tolko vcelstiev na kolko zobrali dotaciu.

Matej

v konferenci jsem ocekaval spise reakci typu:
se silne pokalenym vcelstvem na pokraji uhynu
se da delat to to a to ...
ne odpoved typu ja si myslim, ze se jenom
snazite podvadet s dotacemi.
Velky uhyn - minimalne na Brnensku - letos
objektivne je, nebyl zimni prolet.
Na dalsi nez odborne nebo vecne prispevky
dale nereaguji.

Marek


----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 03, 2003 2:59 PM
Subject: Antwort: Re: Antwort: Velký úhyn včelstev


>
> Chcel by som vediet co by si odpovedal keby som pisal po cesky :(
>
> To vase ceske blato nie je o nic mensie. Aj na vyssich funkciach mate
ludi,
> ktori zdaleka nemaju tolko vcelstiev na kolko zobrali dotaciu.
>
> Matej
>

V šedesátých letech jsem na starém sporáku rozvářel vosk.Místnost byla velká asi 5*5m a sloužila jako kuchyň,obývák a ložnice dohromady.Byl to takový malý vesnický baráček.V 35l hrnci jsem měl asi 15kg vosku a chtěl jsem udělat jedno kolo.Hodně jsem topil a když jsem si v jednu chvíli odběhl na dvůr,vosk se začal vařit.Po mém příchodu,přetékal vosk tak 10cm vrstvou přes okraj na kamna a na podlahu a vše bylo v plamenech.Pláty na kamnech byly prohnuté a tak vosk zatékal do kamen.Rychle jsem pomocí připravené deky hrnec odstavil do předsíně.Pěna hned klesla a hrnec nehořel.Zato kamna byla rozžhavená do červena i s kouřovou trubkou do zdi.Trouba vypadala jako krematorium.Plameny se rozrážely o strop,který byl 2,5m vysoký.Pomocí uhelky lopaty jsem ihned začal oheň dasit pískem,který jsem měl před vchodem.Písek HASIL OHEŇ bezvadně.V místnosti se rychle vytvořil tmavý zelený dým,který klesal k podlaze.Po čtyřech jsem se doplazil k bočnímu oknu,které se mi podařilo otevřít.V místnosti byla absolutní tma,jen u podlahy byla asi 60cm mezera bez dýmu.Kouř pomalu vycházel na zápřaží a stoupal vzhůru.Zastavil ho však přesahující krov a tak kouř se začal pomalu valit na půdu pod střechu.Střecha byla z pálených tašek rospálená sluncem a zelený kouř začal pomalu stoupat zkrz tašky po celé ploše vzhůru.Já už jsem byl sice klidný ale tento pohled neunesli sousedé a tak zanedlouho jsem musel vše vyprávět požárníkům.O následném úklidu se nebudu zmiňovat.Dnes mám místnost zděnou,také asi 5*5m určenou výhradně pro včely,mám v ní také sporák na rozváření vosku,ale co je hlavní,velká lopata uhelka je stále připravena v koutě a hromada písku je uprostřed dvora stále.
Vážení přátelé,doporučuji při vaření vosku mít stále připraveny 2-3 belíky písku a lopatku na případné hašení.
Jde to velmi dobře,ale je nutné být připraveni.
Hořící vosk je věc strašná.

Hodně úspěchů !!

To se mi stalo taky ze mi vosk na plotne chytnul. Trochu jsem na nej
pozapomel a taky to vzkypelo a kdaz to striklo na zhave platy tak to zacalo
horet. Hasil jsem to hadrem a v rukavicich , takze se mi nic nestalo. Ta
voda tam asi moc nezmuze, spise mohou prasknout platy na plotne.
Chce to byt pouze opatrny a nenechat prekypet. Mozna pouzivat vetsi hrnky
nebo ne moc plne.
Martin
----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 02, 2003 6:46 PM
Subject: hořící vosk


> Ještě k vosku.
> Byl jsem dnes u svého známého dlouholetého včelaře. Dost ošklivě se opařil
> na pravé ruce ( hřbet ruky až na "maso" ) a především na pravé části
> obličeje ( od krku až do vlasů ). Při rozehřívání vosku na kamnech na
pevná
> paliva vosk vykypěl a vzplál. Bylo ho asi 2kg a tekoucí hořící vosk
hrozil,
> že se oheň rozšíří. Ve snaze požár uhasit se opařil a popálil. Hašení ohně
> bylo údajně velmi obtížné. Dohodli jsme se, že o tom do konference napíši,
a
> připomenu ostatním nebezpečnost této činnosti. Zejména při ohřevu na
> kamnech, nebo plynu.
>
> Podstatným důvodem je i to, že jsem nedávno jeden ze způsobů rozváření
vosku
> popisoval a tím intenzivněji jsem si uvědomil, jaké při tom může vzniknout
> nebezpečí.
>
> Mám dotaz na odborníky hasiče mezi včelaři - čím nejlépe hasit hořící
vosk.
> Voda údajně moc účinná nebyla.
>
> Přeji všem hezký večer.
> pepa.kala/=/volny.cz
> http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.459 / Virová báze: 258 - datum vydání: 25.2.2003
>
>

Díval jsem se zatím jen zběžně, ale dík, je to super!!

jose

> Postup výroby "cinků", čepových spojů a bočních louček Hofmanových rámků
> jsem umístil na stránce WWW.SWEB.CZ/JJVCELA
> Zdravím všechny
>



avast! (VPS 28.2.2003): zprava neobsahuje virus

Kontroloval jsem vcelky jen zvenku. Okolí je silne pokálené, nikdy jsem
nemel pokálené i strísky na úlech az letos a to taik, ze velmi. Do úlu se
chci podívat tento týden... Po vasich zkusenostech mám skoro strach...
Muj názor je, ze na vine je melicitózní med...
Co s tím? To je otázka...

jose



avast! (VPS 28.2.2003): zprava neobsahuje virus

Na jižním Břeclavsku byly na podzim velké problémy s varoázou. Mě zbylo z 60 včelstev 15, prakticky jen nové oddělky. Podle dostupných informací odhaduju úhyny v přihraniční části Břeclavska a Znojemska na 30-50 %. Je to asi problém lužní krajiny s časným rozvojem a slunečnicovou snůškou.
Moje doměnka proč došlo k hromadným úhynům:
1. v r. 2001 bylo mnoho rojů, které hojně přezimovali na lipovém a slunečnicovém medu
2. jaro 2002 bylo příznivé pro časné plodování (u mě 1.4. mělo 50% včelstev vylíhlé trubce)
3. v srpnu 2002 byla vydatná snůška ze slunečnice (u mě 25 kg průměr)
Důsledkem byl silný infekční tlak a asi 2 generace plodu (hlavně trubčího) navíc.
V běžném roce mám v této lokalitě po první fumigaci spady asi 500-1000 roztočů. Jedna generace plodu znamená zhruba dvojnásobek roztočů, takže v r. 2002 došlo k překročení kritické hranice (snad 2-5 tis.) a úhynu ještě před fumigací. Jsa poučen zařazuju letos do provozu vyřezávání stavebních rámků a kyselinu mravenčí.

Problémy s melecitózou mám taky, a to u asi 80 včelstev, která byla na lesní snůšce ve smrkovém lese ca 500 m n. m. Moje zkušenosti (včelařím v tachovácích s 2 nást. plodištěm):
1. skupina - přínos melecitózy asi 20 kg, v říjnu odebrán dolní nástavek, ze středu plodiště vyměněny 3 plásty a dokrmeno ca 5 kg cukru. Výsledek: 50 % úhyn.
2. skupina - začátkem srpna nakrmeno 20 kg cukru, asi 20.8 při zjištění melecitózy nasazen medník, přínos asi 20 kg, většina melecitózy odebrána s medníkem zač. října, nekrmeno. Výsledek: přezimovaly silné bez úhynu, je silně pokálené okolí včelnice.
3. skupina - přínos melecitózy 5-10 kg, v průběhu krmeno asi 10 kg cukru, dále bez zásahu. Výsledek: 10 % úhyn (slabší včelstva), asi třetina trochu pokálené plásty, jinak dobré.
Uvidíme dál.

Zdravím vás a přeji dobrý rok. Broněk Gruna

Vzhledem k vyšší ceně medu a úhynům bude poptávka po včelách. Taky někteří "sezónní" včelaři začnou včelařit.
Mám obavu z krádeží. Jaké jsou vaše zkušenosti. Mě ukradli v r. 1998 4 včelstva, v r.2002 jedno (z celkem 200).
Bronek Gruna

> Vzhledem k vyšší ceně medu a úhynům bude poptávka po včelách. Taky
někteří
> "sezónní" včelaři začnou včelařit.
> Mám obavu z krádeží. Jaké jsou vaše zkušenosti. Mě ukradli v r. 1998
4
> včelstva, v r.2002 jedno (z celkem 200).
> Bronek Gruna

Slyšel jsem o krádežích na moravě. V USA je také více loupeží než u
nás.
Z toho usuzuju, že morava (zvláště jižní) je bohatší země než čechy.
A nejsou ty větší úhyny na jižní moravě také kvůli rezistenci roztoče?
Zaslechl jsem, že 50% úhyn je v Evropě normální. Nechce se mi to
věřit.

Eman

P.S.
Byl jsem v sobotu na semináři v Nasavrkách o vyhlídkách včelařů po
vstupu do EU.
Udělal jsem si tam nějaké poznámky (3600 znaků) a váhám,
jestli to vůbec dát "do placu", případně kam (files nebo příspěvek?).
Pro průměrného včelaře to podle mě velký význam nemá.
Není to slohová práce, ale jen rukou zachycená fakta - statistiky,
zásady atd.
Tak nevím, abych taky nenosil dříví do lesa.

> Zaujimave je tam slovicko ´´do´´ ,tak tam moze byt dotacia
> na 1kg aj 1 Sk ,to je tiez ´´do´´ ceny 6,50 Sk... :(
>
> a co sa vlastne ma dotovat ?!,podla poslednych informacii

Vykupci medu.

Jinak je tahle vyhláška přesnou ukázkou, že co člověk chce, toho se mu
taky dostane. Budu citovat z časopisu "Slovenský včelár", článek Jana
Hájka "Na zamyslenie" -

U nás je zaužívaný názor, že SVS živia svojimi príspevkami predovšetkým
malí včelári a tí velkí sa zdrahaju platit náleřitosti členského a
ostatné dávky. Su rozdiely mdzi stavmi pre dotaciu, stavmi pre zaplaceni
clenskeho a za dubiozne je mozne považovať aj skuteočne chovaný
priemerny stav včelstiev v dannéom roku.

Akto sa správa náš štát v priznavani dotacie napr. Na mlieko? Podmienkou
je dodávatť mlieko Mliekarenským podnikom, leto tak tržnu prudkciu možné
je kontrolovať. U medu včelári nie sú motivovani tak, aby uhnali za
vhodné predávat celu proukciu medu baličom, výkupcom vo velkom, čo by
bolo kontrolovatelne dokladmi.

A na konci článku:

Pán minister prehlásil v odpovedi na moju poslednú správu v elektronicke
komunikácii s ním, že dá si predložit od svojich útvarov potrebné
materiály. Ak bude chcieť radikálne organizačne zabezpečit, aby sa
zvýšily hekrátové výnosy hospodárkých kultur, musí osi urobiť.


Tak to urobil.

P.S. Omlouvám se Slovákům za překlepy v mém přepisu článku ve
slovenštině.


S pozdravem

Lněnička
> z vyrocnych clenskych schodzi ,napr. Martin ,Zilina ,padlo
> podla vcelarov asi 50 % vcelstiev pocas zimy a to pred prvym
> preletom......
>
> Laco S.
>
>

:>malí včelári a tí velkí sa zdrahaju platit náleřitosti členského a
:>ostatné dávky. Su rozdiely mdzi stavmi pre dotaciu, stavmi
:>pre zaplaceni clenskeho a za dubiozne je mozne považovať aj skuteočne
chovaný
:>priemerny stav včelstiev v dannéom roku.

To nechápu. To snad u nás možný není. Včelař podepíše žádost s počtem
včelstev a dál je
to už mašinerie. Rozdíly mohou způsobovat členové a nečlenové ČSV. Nebo
blbnu?
---------------
Nekamenujte mě, ale nemohu si odpustit názor na ty naše dotace:
Když jsou ty dotace na Slovensku vázané na odevzdaný med vezmu z
celospolečenského hlediska, neboli všech daňových poplatníků, tak to
považuju za správné.

Včelař, který prodává med ze dvora, většinou neplatí daně. Úly si taky často
pořídí mimo daňovou soustavu. Proto pro státní daně má význam hlavně
podnikatel, kterého mohou orgány zkontrolovat.
Takže dávat státní peníze tomu, kdo je zas na daních odvádí, to má od státu
logiku.
Včelař podnikatel také pravděpodobně lépe a odborněji léčí, má lepší hygienu
atd, jinak by zkrachoval.

Podpora pro malovčelaře nemá pro zachování počtu včelstev téměř žádný
význam,
spíš naopak: "nebude-li podpora, přidám si včelstvo." A ta podpora dokonce
někoho může ponoukat, aby si včelstva vymýšlel. Když už včelaři kradou úly,
tak kde to jsme?
Kdo to kdy zkontroluje? Med si vymyslet nemůžete.

Já například nevčelařím proto, že tolik miluju přírodu a že bych chtěl aby
se zachovaly všechny rostlinné druhy, nebo aby měl soused víc jablek a
třešní, ale protože mě to baví, voní mi to, mám rád med a medovinu a chci
být trochu soběstačný. Poslední podporu asi věnuju na nákup nového úlu.

Omlouvám se, jestli jsem se někoho nešetrně dotknul. Ale nakonec od čeho je
diskuze?
Eman

>Akto sa správa náš štát v priznavani dotacie napr. Na mlieko? Podmienkou
>je dodávatť mlieko Mliekarenským podnikom, leto tak tržnu prudkciu možné
>je kontrolovať. U medu včelári nie sú motivovani tak, aby uhnali za
>vhodné predávat celu proukciu medu baličom, výkupcom vo velkom, čo by
>bolo kontrolovatelne dokladmi.

Já osobně si myslím, že včelař dodává produkt už jen tím, že má někde
včelstvo umístěné. Je fakt, že kráva taky na poli které spase obvykle něco
nechá ;)... pokud je pasená venku , ale asi tyhle dotace nelze srovnávat.
Já chápu trv. dotace jako státní refundaci za ekologický příspěvek včelaře a
včel. Za službu k udržení krajinného rázu.
Pochybuji, že bych od zahrádkářů v okolí včelnice vybral aspoň halíř za to,
že jim opiluji stromy. A vím, že si, aspoň tady v Brně, zahrádkáři stěžují
na snížení výnosů ovoce. Pokud vím, tak jsem v oblasti této zahrádkářské
kolonie z dřívějších tuším pěti včelařů sám. Vlastně by tam už nebyl žádný
protože mi zahradu pronajal končící včelař před dvěma lety. Takže kdo jiný
než stát by měl mít zájem o udržení této profese a stavů včelstev. Ikdyž by
měla bý vyšší zainteresovanost místních orgánů státní správy.
A jestliže se ohodnocuje ekonomický přínos jednoho včelstva na 40 tis. (což
jsem vyčetl buď ve Včelařství nebo v čas Včelár - tak nevím jestli české
nebo Slovenské koruny), tak si myslím, že by byl jen výraz státního cynismu,
kdyby stát na včelaření nějakou formou nepřispíval a nevrátil včelařům
jejich práci pro společnost, stát a životní prostředí.

Příjemné včelaření a zdravé včely.

Arnošt

A o tom to je. Je to příspěvek za opylení, ne za produkci medu. To by mohl stát přímo dotovat výkup medu, jak tomu bylo dříve. U chovu krav je to naopak za to, že chovatel zásobuje stát důležitými potravinami.
Buďme rádi, že zatím dotace jsou (cena cukru se zvyšuje proti ceně medu) a šťouráním si je sami nezrušme, nebo také nezkazme.
Tonda.

Myslím si , že daně platí každý. Malovčelař přece chodí do práce, a z
takzvané závislé výdělečné činnosti není daňového odpisu ani odkladu. Takže
daňově bych věci nekomplikoval. Myslím,že coby živnostník, nebo samostatně
hospodařící zemědělec zaplatí na daních po odpisu legálně odepsatelných
položek daleko méně, než zaměstnanec se stejným ročním příjmem.
Je to legální a není SVOČ co závidět, za to, že nesou kůži na trh.
Ta disproporce je dost velké. Vím to, protože jsem sám přecházel z SVOČ na
zaměst.poměr a dodnes doplácím daně bance, od které jsem si půjčil.
Takže si myslím, že daňově zaplatí do státního rozpočtu ať přímo, nebo
nepřímo daleko víc, než by si přál, tak nevidím důvod, proč by neměl dostat
zpět svůj příspěvek za ekologii.

Za druhé... kolik asi tak takový malovčelař a může prodat metráků medu ze
dvora? Tak dva? Když bude hodně dobrej! Na to by musel mít při průměrném
výnosu 20 kg na včelstvo (myslím všechny i to co musí zazimovat pro sichr )
10 včelstev. Minimálně zazimování mu bude stát na cukru 4500,-.Když přičtu
cukr na oddělky a náklady na nové matky barvy, renovaci nebo obnovu
nástavků, odpisy dalších nákladů za medomet včelín nebo jinou budovu,kde
provozuje přípravné práce, tak je rád, že mu zbude 5 tisíc čistého. A to si
myslím, že beru situaci velice optimisticky. Myslím že se dostane na příjem,
který se i tak nezdaňuje. I když nevím přesně, jestli je to 5 tis nebo 2
tis.

S láskou k přírodě se asi v ekonomice nevystačí. Kdyby to bylo tak
jednoduché, tak proč počty včelařů neustále klesají a stavy včelstev
jakbysmet. A myslím, že bude hůř, protože demografický průměr včelařů je
hodně nad padesát. Přece občas chodíte na schůze. Jestli to u vás v
organizaci takhle není, tak jste výjimka. Já osobně si myslím, že vázat
příspěvek na prodaný med je nesmysl, a že to není o obchodu s medem ale o
ekologii. A pokud vím, tak současný ministr zemědělství mluvil o podpoře
krajinotvorby a zachování krajinného rázu a ne o tom kdo podá víc medu.
A nejsem si jistý, že velkovčelaři plošné zavčelení krajiny vytrhnou. Ty
zajímá právě ten obchod a zisky a tak budou najíždět k hospodářským kulturám
a ne na louku kde jsou hmyzosnubné rostliny.

Já jim to nevyčítám. Je to normální, protože je to živí.
Nemyslím, že bude takový rozdíl mezi členy a nečleny. Minimálně vím o
jednom, který chová z tradice dvoje,troje včelstvo, ale z tamnějšího svazu
vystoupil, protože je důvěrník osel. A to je spíš o mnohde zchátralých
nefunkčních strukturách svazu, kde jsou od shora dolů stále titíž.
Ale jinak se všichni lidi v průměru chovají stejně a statisticky
předvídatelně. Ať člen nebo nečlen.
Já osobně jsem člen, ale občas mě udivuje jistý šovinismus a tendence ke
škatulkování a nevraživosti mezi členy a nečleny a malovčelaři a
velkovčelaři. Myslím, že to není zdravé a skončíme jak Přemyslovi potomci a
jejich tři pruty.

S pozdravem a přáním zdravých včeliček.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Vesely Emanuel" <Eman.Vesely/=/CESA.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 04, 2003 8:36 AM
Subject: RE: dotacie 2003


:>malí včelári a tí velkí sa zdrahaju platit náleřitosti členského a
:>ostatné dávky. Su rozdiely mdzi stavmi pre dotaciu, stavmi
:>pre zaplaceni clenskeho a za dubiozne je mozne považovať aj skuteočne
chovaný
:>priemerny stav včelstiev v dannéom roku.

To nechápu. To snad u nás možný není. Včelař podepíše žádost s počtem
včelstev a dál je
to už mašinerie. Rozdíly mohou způsobovat členové a nečlenové ČSV. Nebo
blbnu?
---------------
Nekamenujte mě, ale nemohu si odpustit názor na ty naše dotace:
Když jsou ty dotace na Slovensku vázané na odevzdaný med vezmu z
celospolečenského hlediska, neboli všech daňových poplatníků, tak to
považuju za správné.

Včelař, který prodává med ze dvora, většinou neplatí daně. Úly si taky často
pořídí mimo daňovou soustavu. Proto pro státní daně má význam hlavně
podnikatel, kterého mohou orgány zkontrolovat.
Takže dávat státní peníze tomu, kdo je zas na daních odvádí, to má od státu
logiku.
Včelař podnikatel také pravděpodobně lépe a odborněji léčí, má lepší hygienu
atd, jinak by zkrachoval.

Podpora pro malovčelaře nemá pro zachování počtu včelstev téměř žádný
význam,
spíš naopak: "nebude-li podpora, přidám si včelstvo." A ta podpora dokonce
někoho může ponoukat, aby si včelstva vymýšlel. Když už včelaři kradou úly,
tak kde to jsme?
Kdo to kdy zkontroluje? Med si vymyslet nemůžete.

Já například nevčelařím proto, že tolik miluju přírodu a že bych chtěl aby
se zachovaly všechny rostlinné druhy, nebo aby měl soused víc jablek a
třešní, ale protože mě to baví, voní mi to, mám rád med a medovinu a chci
být trochu soběstačný. Poslední podporu asi věnuju na nákup nového úlu.

Omlouvám se, jestli jsem se někoho nešetrně dotknul. Ale nakonec od čeho je
diskuze?
Eman

Ja proti dotacim nic nemam. Podobne jako Eman vcelarim hlavne proto, ze mnme to bavi, mam rad med(ovinu),...
Z toho co dostanu od svych vcel stejne vic rozdam, nez prodam a kazdy konicek neco stoji. I kdyby dotace nebyly, stejne bych tech par ulu na zahrade mel.
A kdyz uz je z tech vcel uzitek i pro zemedelce, tak at to oceni.
A jeste trochu z historie: uz Marie Terezie ...
Zdravi Pavel

Na podzim jsem pořezal nálet olší,které se mi rozmnožily na mém pozemku.Roští mám doposud na hromadě.Pred 14ti dny jsem si všiml,že na roští jsou jehnědy.Skusil jsem za jak dlouho jehnědy uzrají a dají pyl.Několik větviček jsem dal do sklenice s vodou a celé dal ještě do bílého kbelíku.Kbelík jsem postavil na okno nad radiátor.Za 5 dnů jsem se nestačil divit,jak jehnědy uzrály a co z těch několika větviček se vysypalo pylu.Myslím,že by se toho dalo využít. Já se pylem nezabývám od doby,kdy jsem jeden rok zjistil,že včely na jaře dlouho neplodují,protože nemají žádný pyl.Byl jsem z toho zděšen,ale včely vše krásně později dohnaly.Asi proto.že u mne je dobrá pylová snůžka.To ale neznamená,že je to správné.
Hodně úspěchů !!

Jako clen UV CSV jsem se take zucastnil tohoto aktivu. Kdyz jsem jel odpoledne domu, tak se mi to vsechno rozlezelo v hlave a po prijezdu domu jsem sedl k PC a napsal clanek do vcelarstvi. Jak pise Eman pro bezneho vcelare vstup do EU nic (mozna ani nic dobreho) neprinese.
P.S.
Pokud ma nekdo zajem o koncept clanku, mohu poslat na soukr. E-mail.

František Rousek
frantisek.rousek/=/b-d.cz


P.S.
Byl jsem v sobotu na semináři v Nasavrkách o vyhlídkách včelařů po
vstupu do EU.
Udělal jsem si tam nějaké poznámky (3600 znaků) a váhám,
jestli to vůbec dát "do placu", případně kam (files nebo příspěvek?).
Pro průměrného včelaře to podle mě velký význam nemá.
Není to slohová práce, ale jen rukou zachycená fakta - statistiky,
zásady atd.
Tak nevím, abych taky nenosil dříví do lesa.

Ako a s akeho materialu je najlepsie urobyt ramikove krmidlo .
Ake mate skusenosti.

Stefan.

Uviedol som nespravnu E-mail adresu v prvom prispevku na tuto temu ospravedlnujem sa za svoju nepozornost .

Zajímavé rámkové krmítko je vyrobeno ze silné látky (plátno) ve tvaru kapsy se dvema až třemi oky nahoře, kterýmy je provlíknuta loučka ve tvaru horní loučky rámku.

Již několik let používám digitální teploměry (automobilní s venkovním čidlem) pro měření teplotu v úle. Demonstruji tak studentům vliv vyrušování včelstva na rozevření zimního hroznu a únik tepla z hroznu. Stačí přít kolem úlu a teplota po několika minutách stoupne o 2°C. Během zimy je nad hroznem kolem 6°C. Koncem února teplota stoupla na 12°C a včera jsem zaznamenal průměrnou teplotu již 18°C. Je to jistě projev začátku plodování uvnitř hroznu.
Ať nám to lítá!

Staci vzit prazdny ramecek a z obou stran prilepit nebo pripinakama pripevnit lepenku nebo folii. Na jedne strane az nahoru, na druhe smerem k plodisti nechat pod horni louckou mezeru, aby vcely mohly dovnitr. A taky aby bylo kudy nasypat do takto vznikle kapsy cukr. Folie ma vyhodu, ze je videt spotreba.

Zdravi Pavel

O vikendu jsem to uz nevydrzel a nakoukl jsem do ulu, abych zjistil, jak jsem prezil zimu. Pod vikem pod folii bylo videt hemzeni v chumaci a kdyz jsem prilozil ruku nad chumac, bylo citit i bez teplomeru, ze tepla v ulu pribyva. Tech 18 st.C tam klidne mohlo byt.
Zdravi Pavel

> ... Koncem února teplota stoupla na 12°C a včera jsem
> zaznamenal průměrnou teplotu již 18°C. Je to jistě projev
> začátku plodování uvnitř hroznu ...

Nazdárek !
V neděli jsem neuspěl na členské schůzi s aerosolem. Moje chyba. :-(
Jeden z hlavních argumentů, kterým mně odzbrojili, byl o důkazech účinnosti
a úspěšnosti v jiných organizacích. Konstatování, že to je účinné (aerosol)
nepostačuje.
Máte někdo, vy co se ve vašich organizacích už používá aerosol, zpracovanou
nějakou srovnávací statistiku?
Asi by mnělo stačit: počet včelstev, počet nálezů roztočů do 6ks/včelstvo a
nad 6ks/včelstvo za 5let před aerosolem a pak s aerosolem.
(6ks/včelstvo je, pokud si to správně pamatuju hranice pro provádění jarního
nátěru plodu. Pokud si to pamatuju špatně doplněte si správné číslo místo té
6)
Nebo mi alespoň pošlete na můj mail jarolim/=/misel.cz kontakty na vaše
nákazové referenty. Ti tyhle údaje mají k dispozici. Zkusím se domluvit s
nimi.
Teď mám zase spoustu času připravit se na další členskou schůzi.
Děkuji
Libor Jarolím
Stará Bělá

Nemám mnoho včelstev, takže na podzim vyřežu dílo z rámků a směním za
mezistěny. Přes zimu pak musím rámky znovu vydrátkovat. Jak postupně
rozšiřuji chov, je těchto rámků víc a víc... Proto se chci zeptat, zejména
těch kteří mají více včelstev, zda mají vypracovaný nějaký postup, aby
nemuseli voští vyřezávat a pak znovu rámky pracně drátkovat. Mám na mysli
množství tak do 50 včelstev, postup například přítele Kolomého který chová
řádově stovky včelstev, byl popsán ve včelařství.

Ať nám to bzučí.

jose


avast! (VPS 4.3.2003): zprava neobsahuje virus

Omlouvám se za nevyžádaný inzerát, koho by to pohoršovalo, použijte prosím
tlačítko "delete".

Nabízím asi 500 ks nových, vydrátkovaných rámků do Čechoslováku (tj 37*30
cm). Cena dohodou. Bydlím na okrese Blansko.
Koupil jsem je s vozem, původní baterie jsem zlikvidoval, takže jsou mi na
nic.

jose


avast! (VPS 4.3.2003): zprava neobsahuje virus

S napsaným nelze než souhlasit, jen pruty měl Svatopluk a ještě před Přemyslem. S pozdravem Richard

Pořídil jsem si podložky pod včely z rengenových snímků. Chtěl bych
však odstranit vyvolanou emulsi . Chtěl bych doporučit vhodný roztok , který
tuto emulzi odstraní.
Díky předem za rady.

Ing František Pantůček

měla by stačit voda a nechat namočit, v období 60-70 let jsme si to jako
děti takto čistily, na snímku je také kromě Stříbrných solí vrstva
želatiny , která se rozpouští by bylo vhodné přidat alkalický odmašťovač./
jar, sapon i prášek na praní.
stojí to ale vůbec za tu práci?

Dobrý tip je hliníková folie z tiskáren, dá se sehnat za cenu hliníku než to
dají do sběru, jde to řezat nebo stříhat podle velikostí podložek,

              s pozdravem M. Kupka

-----Original Message-----
From: Ing. František Pantůček [mailto:fpantucek/=/volny.cz]
Sent: Wednesday, March 05, 2003 9:02 PM
To: včelařská konference
Subject: dotaz




Pořídil jsem si podložky pod včely z rengenových snímků. Chtěl bych
však odstranit vyvolanou emulsi . Chtěl bych doporučit vhodný roztok , který
tuto emulzi odstraní.
Díky předem za rady.

Ing František Pantůček
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

Mělo by to jít v něčem teplém a zásaditém, takže asi horký louh. Ale
emulze není nebezpečná, maximálně mohou mít stříbrné ionty mírně
desinfekční účinek, což může zabraňovat růstu plísní.
Jirka


Dne 5 Mar 03, v 21:02, Ing. František Pantůček napsal(a):

>
>
> Pořídil jsem si podložky pod včely z rengenových snímků. Chtěl
bych
> však odstranit vyvolanou emulsi . Chtěl bych doporučit vhodný roztok ,
který
> tuto emulzi odstraní.
> Díky předem za rady.
>
> Ing František Pantůček

Ak dovolite existuje aj lacnejsie riesenie. Miesto podlozky davam do
podmetu noviny / dvojmo alebo stvormo / . Tieto na jar spolu s mrtvolkami a
odpadom spalim. Naklad 0 dezinfekcia 100%.

Matej

Vloni jsem vyfotil dvě matky (matka + dcera z tiché výměny), které spolu vesele kladly až
do pozdního podzimu. Uvidím teď na jaře - možná dožily i jara ? Nemyslím si ale, ze by
sklon k tiché výměně byl výsledkem domestikace. Výsledkem domestikace byla spíše nadměrná
rojivost, ta u evropských včel není moc "přirozená". Zvýšená rojivost souvisí zřejmě se
sníženou tolerancí matek k sobě navzájem.
viz: http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/fenologie.htm#Postuplinehomuze


Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: Václav Banýr <e-mail/=/nezadan>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 02, 2003 2:42 AM
Subject: Dvě matky.


> Nejsou včely jako včely.
> Před 40 lety bylo vyloučeno,abych mohl mít v jednom včelstvu 2 matky.Stačil
> jen vypadnutý malý souček ve strůpku,kudy by prolezla 1 včela a včely jsem
> měl jedny.Jednalo se o budečáky.Výběr matek se dělal od roku 1912 ze dvou
> včelstev postupně rozšířených na 20. Po 40 letech bylo možné,že část roku
> byly ve včelstvu 2 matky,1 v medníku a 1 v plodišti.Obě kladly za
> podmínek,že jsem nechal v medníku uprostřed mřížky několik prkýnek.Spodní
> matka kladla výlučně jen pod prkynkama a horní jen nad prkynkama.Nad a pod
> mřížkou žádná zásadně nekladla.Podle toho jsem vždy hned poznal,že jsou ve
> včelstvu 2 matky.Znal jsem v té době včelaře,který choval v rozděleném
> plodišti více matek a medník byl společný.U mně nějaký chov matek při
> matce,to bylo vyloučeno.Před několika lety jsem přešel na kraňské matky a
> situace je úplně jiná.V jednom roce jsem na podzim spojoval 10 včelstev na
> 5 a to tak,že jsem do budečáku, kde byly včely v medníku na 8 rámcích,
> přidal dozadu za síťku další oddělek.V rámu okénka byl otvor mírně zalepený
> panenským dílem.Za 3 dny jsem okénko odstranil a matku nehledal.Na jaře
> jsem jako obvykle zasunul mřížku,část rámečků z medníku přendal do
> plodiště,doplnil mezistěny a do plodiště souše.Když jsem šel
> vytáčet,podivil jsem se,že z 5 včelste jsou ve třech 2 kladoucí matky,1 v
> medníku a 1 v plodiši a obě značené.A bylo na 14 dnů po medu.Toto jsem
> vypravoval jednomu včelaři,který se zabývá chovem matek ve velkém a ten mi
> řekl.Pojď se na něco podívat.Ukázal mi včelstvo na 1 zaskleném rámku kde
> byly 2 matky a každá kladla na jedné straně.Skrátka pohoda.Jak je vidět
> domestikace postoupila.Co se týče jak dlouho takový stav může trvat?
> Většinou se včely tak zvaně zorganisují a udělají si pořádek po včelařském
> zákroku.
>
> Hodně úspěchů !!

Já strkám celé rámky do slunečního tavidla. A nebo, i když je to pracné lze
pořezat voští tak, že drátek nepoškodíš. Hezky podél drátku. :-)))
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Nemám mnoho včelstev, takže na podzim vyřežu dílo z rámků a směním za
> mezistěny. Přes zimu pak musím rámky znovu vydrátkovat. Jak postupně
> rozšiřuji chov, je těchto rámků víc a víc... Proto se chci zeptat, zejména

Vito,

moc dekuji za tuto zpravu. Mam s tim osobni zkusenost. Videl jsem to same.
Dokonce vcelstvo s obema matkami zimovalo. Bylo to diky tomu, ze sedisko
bylo nestastne rozdelena jednou nedostavenou mezistenou, kterou jsem tam
dopatrenim zapomnel. Na jare jsem to vyresil za vcely - starou jsem
odstranil. I kdyz mam tuto zkusenost, fotku jsem si tehdy neporidil, takze
jeste jednou diky!

Jinak souhlasim, ze ticha vymena s domestikaci nijak nesouvisi. Casove jde
spise o obdobi podobna obdobim fylogenetickeho vyvoje a tak vylucuji,
abychom byli ve svem kratkem zivote, i kdyz treba dvou tri generaci, schopni
pozorovat nejakou domestikaci. Doemstikace to jsou prinejmensim desetitisice
let ...

Zdravi,

Tonda Pridal

Při hašení vosku je nutné použít přípravky zamezující přístup kyslíku
příkladně:
popel
mokré deky
pěnu
prášek

pepan
----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 02, 2003 7:46 PM
Subject: hořící vosk


> Ještě k vosku.
> Byl jsem dnes u svého známého dlouholetého včelaře. Dost ošklivě se opařil
> na pravé ruce ( hřbet ruky až na "maso" ) a především na pravé části
> obličeje ( od krku až do vlasů ). Při rozehřívání vosku na kamnech na
pevná
> paliva vosk vykypěl a vzplál. Bylo ho asi 2kg a tekoucí hořící vosk
hrozil,
> že se oheň rozšíří. Ve snaze požár uhasit se opařil a popálil. Hašení ohně
> bylo údajně velmi obtížné. Dohodli jsme se, že o tom do konference napíši,
a
> připomenu ostatním nebezpečnost této činnosti. Zejména při ohřevu na
> kamnech, nebo plynu.
>
> Podstatným důvodem je i to, že jsem nedávno jeden ze způsobů rozváření
vosku
> popisoval a tím intenzivněji jsem si uvědomil, jaké při tom může vzniknout
> nebezpečí.
>
> Mám dotaz na odborníky hasiče mezi včelaři - čím nejlépe hasit hořící
vosk.
> Voda údajně moc účinná nebyla.
>
> Přeji všem hezký večer.
> pepa.kala/=/volny.cz
> http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.459 / Virová báze: 258 - datum vydání: 25.2.2003
>
>

První výsledky ankety "Zastoupení 4 skupin nástavkových úlů" započaté 24.2.2003 jsou na webu:
http://web.quick.cz/pvzubri/anketa.html
se stavem do 6.3.2003. Zapojte se i další a pošlete údaje svoje nebo známých včelařů!

K. Čermák

Několik doplňujících a upřesňujících informací o zakarpatských včelách.
V příspěvku do konference na začátku t.r. (6.1.) jsem uvedl, že název kmene VUČKO je odvozený od vesnice Vučkoje. Není to úplně přesně, správně má být VUČKOVO. Nepřesně jsem uvedl také polohu Vučkova od Mukačeva. Našel jsem mapu Zakarpatské oblasti a tak upřesňuji: Vučkovo je vzdušnou čarou asi 60 km na východ od Mukačeva. Za nepřesnosti se omlouvám.
Vzpomněl jsem si na tyto informace, když jsem našel v Odborných včelařských překladech č.2/2002 (str. 25-26) přeložený článek od vedoucího mukačevského pracoviště ukrajinského výzk. ústavu V.A. Gajdara. I proto, že se také zde na konferenci tato včela (Vučko) občas zmiňuje. I v tomto překladu je chyba, když se tam píše o „Bučkovském“ typu karpatských včel ze stanice „Bučkovo“. Ruské „B“ nebylo přeloženo do češtiny jako „V“. Tedy správně tam má být „Vučkovský typ karpatských včel“ resp. stanice „Vučkovo“.
Pokud vás zajímá něco o těchto horských zakarpatských kraňských včelách, přečtěte si uvedený článek. Protože jsem v Mukačevu a Vučkovu byl již třikrát, mohl bych některé informace doplnit. Ale jen stručně – v článku V.A. Gajdar uvádí, že včelnice r. 1987 téměř vyhynula. Nám s lítostí přiznal, že to bylo vinou včelaře, který měl včelstva na starost. Pokusili se chov obnovit od včelařů ze včelstev v okolí, ale jak jsme se my sami v SR a ČR převědčili na dalších importech těchto matek, genetická kvalita chovu není ta, jako toho z prvního importu r. 1977. Dovezli jsme také matky druhého typu – Koločavského (stanice v obci Koločava nedaleko od Vučkova) – ale ani s nimi jsme nebyli spokojeni, kvůli bodavosti a slabému rozvoji i malé síle včelstev v sezóně. Včely třetího ve článku uvedeného typu –Goverla – jsme netestovali.

K.Čermák

Zdravím, stačí snímky nechat odmočit ve vodě a pak ji lehce setřeš.
Zdraví Milan Řehůřek.

> Mělo by to jít v něčem teplém a zásaditém, takže asi horký louh. Ale

Kysele a formalin emulzi utvrzuji, v zasaditem bobtna.
pro pomalou praci staci to namoceni ve vode dva dny a je dole.

> emulze není nebezpečná, maximálně mohou mít stříbrné ionty mírně
> desinfekční účinek, což může zabraňovat růstu plísní.

Je to zelatina, takze plesnivi zcela excelentne

Zdravi PP.

Nabídku filmů s včelařskou tématikou na CD jsem umístil na
www.sweb.cz/jjvcela

Zdravim,

vstup do EU rozhodne musi zajimat kazdeho obcana nasi republiky. Proto by bylo dobre
zverejnit Vase poznatky ze seminare v Nasavrkach ve Vcelarske konferenci.

Jarda

FR> Jako clen UV CSV jsem se take zucastnil tohoto aktivu. Kdyz jsem jel odpoledne domu, tak se mi to vsechno rozlezelo v hlave a po prijezdu domu jsem sedl k PC a napsal clanek do vcelarstvi. Jak
FR> pise Eman pro bezneho vcelare vstup do EU nic (mozna ani nic dobreho) neprinese.
FR> P.S.
FR> Pokud ma nekdo zajem o koncept clanku, mohu poslat na soukr. E-mail.

FR> František Rousek
FR> frantisek.rousek/=/b-d.cz


FR> P.S.
FR> Byl jsem v sobotu na semináři v Nasavrkách o vyhlídkách včelařů po
FR> vstupu do EU.
FR> Udělal jsem si tam nějaké poznámky (3600 znaků) a váhám,
FR> jestli to vůbec dát "do placu", případně kam (files nebo příspěvek?).
FR> Pro průměrného včelaře to podle mě velký význam nemá.
FR> Není to slohová práce, ale jen rukou zachycená fakta - statistiky,
FR> zásady atd.
FR> Tak nevím, abych taky nenosil dříví do lesa.

Já jsem si příspěvek pana Rouska vyžádal a přečetl jsem si jej. Nevím, do jaké míry je můj názor správný, ale tady je moje odpověď formou otevřeného dopisu-


Pane Rousku,

taky nemám odvahu to moc dávat do placu, ale rád bych slyšel Váš názor. Obávám se, že je to moc vzdálené realitě a lidem to na konferenci mnoho neřekne, jen si můžou pomyslet - ten Vodička se asi zbláznil, co nám to tady tluče do hlavy, o co mu jde. Nevím, co myslíte ? Přečetl jsem si Váš příspěvek a řekl bych, že na tom něco je. Ale situaci nedokáže odhadnout nikdo a diskuse tohoto typu je silné teoretizování, které většina lidí nemá rádo.
Viz moje odpověď- příloha.

Zdražení, likvidační proces-
Ono se to přece jen týká i těch jakoby stojících mimo, menších včelařů se 10-15 včelstvy, a je jich tady tak na 200 na této konferenci. Spíše těch mladších, hlavně nich . ….

Cena medu přímý prodej od včelaře:
Státy EU
A/ Ceny medu- Rakousko, Německo- 8 EUR. ( 240 Kč )
B/ Ostatní země- 3,5-5 EUR ( 100-150 Kč )
C/ ČR- naše ceny tmavého medu 90-120 Kč / 1Kg To už je velmi blízké cenám v ostatních státech. Cena medu se v budoucnosti asi zvýší o to možná o 20 % .
Pro úbytek včelařů a vstup do EU.

Myslím si, že se naši včelaři zase až tak zle nemají a na včelách zatím nikdo neprodělal. Tak proč se trošku více nerozšířit ? Více poloprofesionálnějších provozů a profesionálnějších….
Proti jsou řeči o tom, jak to nejde…..Jsou to převážně jen řeči o tom, jak se má včelař špatně, ale včely si na sebe dokážou přece vydělat.
Výjimkou je rozsáhlé likvidační onemocnění včelstev nebo přírodní katastrofa.

Ve srovnání s ostatními zeměmi se přece už blížíme standardu v ceně medu a asi jej i dosáhneme v blízké budoucnosti, s úbytkem včelařů v ČR.

Podle mého názoru vše může opravdu vykrystalizovat do podoby posílení silných jedinců, kteří mají vyšší stavy včelstev ( vznik dalších komerčních provozů ) a oslabení slabých což může mít vliv i na rozpad některých ZO. Proč- staří lidé sníží stavy, umřou, mladí nebudou mít zájem finačně budovat z nuly, ti co mají těch pár včelstev ( 10-15 ? ) nebudou mít čas v zájmu obživy se jim věnovat, med jim nepřinese víc, než nějaká dobrá práce, třeba podnikání, nebudou mít čas. Myslím, si, že je třeba podporovat vznik nových komerčních provozů, startovací podmínky mají relativně dobré včelaři tak od hranice 50 včelstev. Tak zhruba rok ještě mají čas i co se týká nákupu třeba medometů ( to nežadoním o zakázky, mám jich dost, sotva stíháme, další zakázky už nejsou na výdělek, ale na zátěž a komplikace stihnout do termínu) ale je to tak. Potěšilo mne, že někteří moji starší zákazníci to chápou a ještě přikupují medomet A, profi. Tam je cena kolem 45 000 Kč . O 100 % a více vyšší v Rakousku a Německu. Proč nevstupují cizí firmy na naše výstavy a nemají zájem o prodej v ČR ? Viděli jste snad nějakou takovou zahraniční firmu u nás na výstavě ? (Oprava- myslím, že v Praze byli z Polska, malý medomet.) Třeba s malým medometem ? Já ne. Neprodali by. Taky jsme tento trh nasytili hlavně my, co se týká zvratných medometů. ( oprava- abych nebyl tak sebevědomý, také Havlíčkova Borová udělala kus práce ) I to je dobrý odrazový můstek pro ty šťastnější včelaře do budoucna, škoda jen, že až nyní máme západní techniku a dřívější výroba nebyla dostatečná pro profesionálnější včelaře. Ale ještě není pozdě, dávám tomu tak rok, maximálně dva. Trh se sytí. S cenou to ale i tak nepohne dolů, s tím ať nikdo nepočítá, a že bych na takovém podnikání zbohatl, to teda nehrozí. Pak přijde čas malých včelařů, malých medometů. Letos a příští rok už něco rozjíždíme, zvratné medomety pak už budou více vzácnější a cenou to pohne, ale spíše nahoru, zvlášť pokud si uvědomíte nynější rovnocenost s předními výrobci medometů v Evropě. Nebo to zůstane na stejné hladině, ale budeme muset omezit výrobu, prostě se převleču do modráků a kluky propustím.

Myslím, si, že je absolutně špatné přemýšlet v rovině mě to stačí, natřu barvou , klika je super, mám 50 včelstev, nic mě netlačí. Nebo při mých 20 včelstvech to je dobrý, ale ono ani ten malý medomet neslevní, myslíte že mám z toho buhví jaký zisk, za 13 000 Kč i s vrtačkou ? Ne. Jen problémy. Slevit nemůžu.

Je potřeba podporovat vznik právě komerčních provozů už třeba jen pro datace, které se potom budou snad k dispozici nebo spíš proto, že mají větší šanci přežít a být úspěšní. A také je to lepší i na hlídání veterinárních předpisů a věci s tím související.
Nebudou to jednotlivci kteří něco dostanou, ale spíše firmy a sdružení, silnější jedinci. Profil firmy. I tak žádná sláva….Včelařství u nás stojí na slabých, menších včelařích , těch je většina ….staří se odejdou, mladí musí budovat dál. S tím jak roste ekonomika ubývá lidí pracujících v tomto oboru – zemědělství, včelařství, lidé nemají zájem, nemají k tomu vztah. Co třeba vyspělé Německo, proč je největším dovozcem medu ? Chybí komerční provozy, malí včelaři to mají pro svou spotřebu…. a stejně se to děje postupně i u nás.

Vážně věříte tomu, že třeba jednotný evropský úl bude nějak lacinější ? ( doplnění- nemám informace, vím ceny z Rakouska a ještě jsem neporovnal s našimi )
Nebo že medomety budou lacinější ? Jako třeba spotřební zboží v posledních letech v hypermarketech ? To teda nevím. Já to neumím, možná někdo jiný. Úly a ostatní věci potřebné k rozšíření a podpoře včelaření už není moje paleta…..tam ať se vyjádří někdo jiný…

Vodička

Já jsem už od konce června pozoroval na podložkách velké množství roztočů z
přirozeného spadu. V červenci a srpnu jsem 2x aplikoval Formidol a přesto
většina včelstev uhynula. Myslím si, že Formidol se vůbec nehodí do silných
včelstev ve velkých nástavkových úlech. Výzkumy v zahraničí se shodují, že
účinnost kys. mravenčí aplikované v podmetu je mnohem nižší, než při
aplikaci nahoře. Řekl bych, že už je nejvyšší čas přestat si hrát na
objevitele Ameriky a vydat se cestou aplikátorů vkládaných vrchem, jak je to
běžné v cizině. Jinak se Formidol hodí tak akorát na sežehnutí trávy před
česem, kudy odpařenou kyselinu včely vyhánějí z úlu ven.

vojta


> Jsa poučen zařazuju letos do provozu vyřezávání stavebních
> rámků a kyselinu mravenčí.

> Zdravím vás a přeji dobrý rok. Broněk Gruna

Zdravim, není zcela zbytečné dělat takovou anketu?Není jednodušší sehnat si z výrobny mezistěn nějaké statistiky o vyrobených mírách. V ČR je nejrozšířenější r.m. 39x24. A nejméně 448x-- .Možná že v statistikách se ukáže že Lanstrothova míra je u nás hodně rozšířena, ale je to za příčiněno tím, že starý včelaři nemají možnosti,zkušenosti atd. s INTERNETEM. A mladí už většinou ano - a to je ta skupina která bude prosazovat tenhle americký úlový systém na naši kraňku.

Jenže staří včelaři už asi nebudou včelařit tak dlouho, jako mladí, co mají
Internet. Jejich volba délky rámku je tedy pro další vývoj rozhodující a v
tomto smyslu anketa smysl, myslím, má.

vojta

----- Original Message -----
From: Jirka <jhsms/=/volny.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 08, 2003 8:26 PM
Subject: Re: Anketa(2)


> Zdravim, není zcela zbytečné dělat takovou anketu?Není jednodušší sehnat
si
> z výrobny mezistěn nějaké statistiky o vyrobených mírách. V ČR je
> nejrozšířenější r.m. 39x24. A nejméně 448x-- .Možná že v statistikách se
> ukáže že Lanstrothova míra je u nás hodně rozšířena, ale je to za
příčiněno
> tím, že starý včelaři nemají možnosti,zkušenosti atd. s INTERNETEM. A
mladí
> už většinou ano - a to je ta skupina která bude prosazovat tenhle americký
> úlový systém na naši kraňku.

To máte určitě pravdu, že mladí včelaří budou včelařit déle než staří, ale proč zavádět další rámkovou míru, když evropa už má vybráno(42cm)-Německo, Slovensko, Maďarsko, Rakousko,Česko.

Každému kdo dělá něco navíc (něco co nemusí) patří poděkovat.

jose

| Zdravim, není zcela zbytečné dělat takovou anketu?Není jednodušší sehnat
si
| z výrobny mezistěn nějaké statistiky o vyrobených mírách. V ČR je
| nejrozšířenější r.m. 39x24. A nejméně 448x-- .Možná že v statistikách se
| ukáže že Lanstrothova míra je u nás hodně rozšířena, ale je to za
příčiněno
| tím, že starý včelaři nemají možnosti,zkušenosti atd. s INTERNETEM. A
mladí
| už většinou ano - a to je ta skupina která bude prosazovat tenhle americký
| úlový systém na naši kraňku.
|
|
| avast! (VPS 4.3.2003): zprava neobsahuje virus
|


avast! (VPS 7.3.2003): zprava neobsahuje virus

Co znamenají ta čísla??
jose

| chyba, když se tam píše o &#8222;Bučkovském&#8220; typu karpatských včel
ze
| stanice &#8222;Bučkovo&#8220;. Ruské &#8222;B&#8220; nebylo přeloženo do
| češtiny jako &#8222;V&#8220;. Tedy správně tam má být &#8222;Vučkovský typ
| karpatských včel&#8220; resp. stanice &#8222;Vučkovo&#8220;.
|


avast! (VPS 7.3.2003): zprava neobsahuje virus

Můj názor, který samozřejmě nikomu nevnucuji, je ten, že léčit Formidolem v
srpnu je pozdě, protože zimní generace se již líhne... Formidol používám
pouze jako podpůrnou léčbu, stejně jako i vyřezávání trubčiny (zásadně
nepoužívám stavební zábrany v podmetu), a to ihned po medobraní. To znamená
od začátku června do poloviny července (nejpozději). Řídím se návodem, kde
je psáno, že se destičky, v případě vysokých podmetů zcela jistě, nedávají
do podmetu, nýbrž mezi nástavky. Hlavní léčbu provádím ob rok Gabonem a
každý rok fumigací.
Výsledky moje? 1-2 roztoči na 10 včelstev... (dlouhodobě, není to za jeden
či dva roky!!)
Výsledky "strejců" co "se to tam bojí dát?"(citováno) - řádově i desítky
roztočů na včelstvo... A dále... Uvádějí, že po léčbě Formidolem (v srpnu)
přišli o matku... Věřím, že mají problém... Ale.. Já se držím přiloženého
návodu, o matku jsem ještě ani jednou nepřišel a i kdyby.. V červnu to
problém není...
Přestal jsem chytračit poté, co jsem jedno jaro vymetl 9 z 10 včelstev.
Takže si myslím, že už je nejvyšší čas přestat si hrát na objevitele
Ameriky a řídit se návody na jednotlivých lécích a metodickými pokyny!!
Podle mého názoru můžeme diskutovat opravdu jen o rámkové míře, provozních
metodách a podobně, ale ne o způsobu léčby!!!

Ať nám to bzučí!
jose


| Já jsem už od konce června pozoroval na podložkách velké množství roztočů
z
| přirozeného spadu. V červenci a srpnu jsem 2x aplikoval Formidol a přesto
| většina včelstev uhynula. Myslím si, že Formidol se vůbec nehodí do
silných
| včelstev ve velkých nástavkových úlech. Výzkumy v zahraničí se shodují, že
| účinnost kys. mravenčí aplikované v podmetu je mnohem nižší, než při
| aplikaci nahoře. Řekl bych, že už je nejvyšší čas přestat si hrát na
| objevitele Ameriky a vydat se cestou aplikátorů vkládaných vrchem, jak je
to
| běžné v cizině. Jinak se Formidol hodí tak akorát na sežehnutí trávy před
| česem, kudy odpařenou kyselinu včely vyhánějí z úlu ven.
|
| vojta
|
|
| > Jsa poučen zařazuju letos do provozu vyřezávání stavebních
| > rámků a kyselinu mravenčí.
|
| > Zdravím vás a přeji dobrý rok. Broněk Gruna
|



avast! (VPS 7.3.2003): zprava neobsahuje virus

Včelařím 4 Km od Humpolce a včelstva mám umístěna ve 2 kočovných vozech, úly nástavkové na rámkovou míru 39/30 a jsou uteplené.
Na podzim loňského roku jsem první přínos melicitózního medu, zjistil začátkem srpna. Jelikož včely zimuji v medníku, tak mé rozhodnutí bylo rychle vytočit med z obou medníků. Jeden medník jsem poté zrušil a do druhého vložil plásty vhodné pro zimování. Následně bylo nasazeno stropní krmítko a začal jsem krmit. Po zkrmení 15 Kg cukru jsem odstranil mřížku a matku s jedním plodovým plástem jsem odebral z plodiště a přendal jí mezi zanešené cukerné zásoby do medníku.

Medovici, kterou včely ještě nanosily, uložily do spodního nástavku(plodiště) a do zadních plástů v medníku. Abych předešel pokálení plástů v plodišti, které byly plné medovice (asi 20Kg), odebral jsem všechny plásty po skončení snůšky a uložil je doma do skříní. Na jaře budou dobré na podněcování.

Příroda se bohužel ke včelám zachovala macešsky a místo aby provedla výběr a zlikvidovala slabé, tak právě zdecimovala ty nejsilnější jedince. První prolet byl u mne až 1.3 a do této doby z 50 včelstev 5 nejsilnějších nepřežilo, i když ještě začátkem února byly v pořádku. Zůstala po nich velká hromada na dně úlu a pokálené plásty i celý úl. Dalších 10 včelstev je slabších a ostatní zatím v pořádku.

Stále je málo informací o přezimování, ale v naší oblasti již víme, že někteří včelaři mají až 50% ztráty včelstev. Proto se ptám Vás ostatních, jak přezimování dopadlo ve vašem regionu. Příští týden předpovídají oteplení až na 13°C a to nám dává naději, že budeme moci provést ty nejnutnější zákroky.

Zdravím Vás a přeji vše dobré
Fr. Šaněk

A po ořezání pomocí zatavovacího transformátorku na mezistěny nahřát drátek
a voští vypadne a drátek je čistý. Ovšem rámeček podložit, aby mělo kam
vypadnout.
Zdraví Honza

-----Original Message-----
From: Libor Jarolím [mailto:jarolim/=/misel.cz]
Sent: Thursday, March 06, 2003 12:23 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Jak nevyřezávat voští


Já strkám celé rámky do slunečního tavidla. A nebo, i když je to pracné lze
pořezat voští tak, že drátek nepoškodíš. Hezky podél drátku. :-)))
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Nemám mnoho včelstev, takže na podzim vyřežu dílo z rámků a směním za
> mezistěny. Přes zimu pak musím rámky znovu vydrátkovat. Jak postupně
> rozšiřuji chov, je těchto rámků víc a víc... Proto se chci zeptat, zejména



---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.449 / Virová báze: 251 - datum vydání: 27.1.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.449 / Virová báze: 251 - datum vydání: 27.1.2003

Všechno chce asi své. Když jsi pozoroval takový přirozený spad, chtělo to po
vytočení medu asi hned nasadit GABON. Pokud se týká Formidolu, tak je také
dost účinný, ale chce to sledovat co to se včelstvem dělá a odkrývat
odpařovací otvory postupně tak, aby to včely ven nevyhánělo. Jinak u nás už
roky léčíme 2x páskem (fumigací) a v první dekádě prosince aerosolem a
myslím, že máme včelstva vcelku čistá. Podle výsledků není třeba dělat jarní
přeléčení nátěrem plodu ani u jednoho včelstva. Je pravda, že celá léta se u
nás dělá léčení hromadně v jednom dni a dělají to dvě dvojice řádně
vyškolené za přítomnosti včelaře. Jeden aerosolový přístroj nám zakoupil MěÚ
a druhý Zemědělská družstvo. Je pravda, že nemáme mnoho včelstev v
organizaci (266), a 31 registrovaných a zvládá se to výborně. Podle toho jak
sleduji konferenci, tak je v léčení hodně lidové tvořivosti. U nás se to
provádí přesně podle předpisu a není s tím žádný problém a především je
pořád dost ochotných udělat něco navíc pro druhé. Asi jsme ještě ze staré
školy a držíme se toho co je dáno a psáno.
Zdraví Honza

-----Original Message-----
From: Vojtech V. Protivinsky [mailto:protivinsky/=/quick.cz]
Sent: Saturday, March 08, 2003 9:51 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Velký úhyn včelstev a kyselina mravenčí


Já jsem už od konce června pozoroval na podložkách velké množství roztočů z
přirozeného spadu. V červenci a srpnu jsem 2x aplikoval Formidol a přesto
většina včelstev uhynula. Myslím si, že Formidol se vůbec nehodí do silných
včelstev ve velkých nástavkových úlech. Výzkumy v zahraničí se shodují, že
účinnost kys. mravenčí aplikované v podmetu je mnohem nižší, než při
aplikaci nahoře. Řekl bych, že už je nejvyšší čas přestat si hrát na
objevitele Ameriky a vydat se cestou aplikátorů vkládaných vrchem, jak je to
běžné v cizině. Jinak se Formidol hodí tak akorát na sežehnutí trávy před
česem, kudy odpařenou kyselinu včely vyhánějí z úlu ven.

vojta


> Jsa poučen zařazuju letos do provozu vyřezávání stavebních
> rámků a kyselinu mravenčí.

> Zdravím vás a přeji dobrý rok. Broněk Gruna

---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.449 / Virová báze: 251 - datum vydání: 27.1.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.449 / Virová báze: 251 - datum vydání: 27.1.2003

Konecne zacala fungovat aj stranka SZV na tejto adrese
http://web.stonline.sk/szv-vcelari/

v rubrike Oznamy je aj presne znenie vynosu podohospodarstva o dataciach
na rok 2003



Laco S.

> Můj názor, který samozřejmě nikomu nevnucuji, je ten, že léčit
Formidolem v
> srpnu je pozdě, protože zimní generace se již líhne... Formidol
používám
> pouze jako podpůrnou léčbu, stejně jako i vyřezávání trubčiny
(zásadně

Taky si to myslím. Na neúčinnost Formidolu pro některá včelstva "Dol"
upozorňoval (odvětrávání).
Formidol se dá použít v době, kdy se nedá použít nic jiného. A nic
není dokonalé.

Mimochodem zaslechl jsem v Nasavrkách, že léčení kyselinou šťavelovou
není účinné.
Víte o tom náhodou někdo něco víc?
Eman

P.S.
Narazil jsem na pěknou stránku
http://www.wmap.cz/vmp , líbil sem mi tam herbář:
http://www.wmap.cz/vmp/htm/herbar.htm

Na Slovensku mají v normě nějaký čistcový med. V životě jsem o tom
neslyšel. Co to je za čistec?

Taky jsem si vyžádal příspěvek od p. Rouska, děkuji za něj. Možná by
nebylo od věci příspěvek i Emanovy poznámky zveřejnit, aby všichni
věděli, o co jde.

Po vzoru Jaroslava Vodičky jsem si dodal odvahu a tady je můj pohled
jako typického víkendového hobby včelaře s +- 5 včelstvy (arci
založený pouze na informacích od p. Rouska, nebyl jsem na aktivu):

- pokud někdo v EU umí získat grant, tak to půjde i u nás (jinými
slovy, v Čechách se vždycky umí najít skulina v předpisech...). Pokud
se ČSV bystře nechopí úlohy té spojené skupiny podnikatelů (a z toho
by pak mohli mít užitek i malovčelaři), tak se nepochybně spojí
komerční včelaři, třeba po vzoru Německa.

- Vstupy do včelstev se nezvýší nijak skokově. Cukr už teď je držen
administrativně vysoko a to ostatní jsou z hlediska včelaře dlouhodobé
záležitosti (nebudu rázem měnit všechno zařízení po vstupu do EU).
Cena medu taky nevyskočí najednou. Časem se to asi ustálí na úrovni
sousedních zemí. Neví někdo, jak prožívali vstup do EU včelaři v
Rakousku před pár lety? To by mohlo být inspirativní.

Zdravím
Ivan

Kyselina stavelova neni oznacena za neucinou, nybrz za komplikovanou latkou
z hlediska jeji aplikace (fyzikalni a chemicka forma). V soucasne dobe se
zkouseji ruzne formy aplikace v Dole.

Zdravi, Tonda Pridal

> Mimochodem zaslechl jsem v Nasavrkách, že léčení kyselinou šťavelovou
> není účinné.
> Víte o tom náhodou někdo něco víc?

Nástavkový úl je bezesporu moderním úlem,idealním svým servisem prostoru-k rozvoji-silných včelstev.k ukládání zásob,i v produktivitě práce.
Velký a snadný výnos,splněné požadavky na docílení silného včelstva nepřipouští žádné pochybnosti o správnosti technologie.

Nestoři včelařství stanovili Langstrothuv úl za konečnou ve vývoji.
Velké plýtvání energie včelstva vyžaduje větší snůškové nároky na krajinu,než je u včelstva které žije úsporně.
Včelaři,kdy včelstva přinášejí málo uvažují:
O nevhodnosti velkého úlu,silného včelstva,o minimalizaci-Brenner.

Dlouhá rámková míra v Langstrothova úlu je neuvědomující se spolupůsobení ležanového a nástavkového principu.
Nástavková vertikalní cesta má přednost ve zhromaždovacím období,horizontalní ležanová cesta v ostatních období.
Spolupůsobením obou dvou principů je snadno vybudováno maximalně silné včelstvo které pak i s případným nedodržováním přírodních zákonů nenachází žádné obtíže a navenek je vše v pohodě /za cenu zvýšené spotřeby/.

Včelaři kteří uvažují o změně...
raději uvažovat o rozšíření ležanového vlivu ve vertikalním prostoru nastavkového úlu /v období mimo snůšku/.
Klimatickým zastíněním medníku,vytvořit v plodišti vhodnější klimatické podmínky než jsou v horní části úlu v medníku.Vytvořené prostředí v plodišti ovlivní nepouživání mateří mřížky.

náčrt plebejské včelařské technologie -konference č.1696

vše v dobrém franta


členem pracovní společnosti může být pouze člen čSV.....?

Na Hradecku a Pardubicku melecitoza skoro nikde nebyla, vcelari
vyzimovali vesmes dobre. V Křižanovicích u Nasavrk bylo melecitozy
moc, hodne vcelaru ma uhyny a jeste vic pokalenych vnejsich sten ulu,
celkovy uhyn nedokazu odhadnout, bude to diky nosematoze jeste aspon
1.5 mesice narustat. Ja osobne jsem vymetl jeden oddelek ze 63
vcelstev, ktery byl pozdni snuskou prilis zeslably.
S pozdravem Radek
Hubac

______________________________________________________________________
Reklama:
Předplaťte si na šest měsíců jeden z Tarifů nové generace a získáte volání
o víkendech v síti Oskar zdarma! http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=44763%26url=http://www.oskarmobil.cz

Zdravím!
Rojivost, resp. sklon k tiché výměně matek jsou podle mne dvě základní navzájem se
doplňující strategie přežití včelstev. Obě jsou hluboce geneticky zakódovány. Vtip je v
tom, že v letech tučných jsou úspěšnější včelstva, která riskují, hodně plodují a rojí
se, v letech hubených nemají šanci, přežijí jen včelstva s úsporným konzervativním
chováním (nerojivá, se sklonem k tiché výměně). Zvýšená rojivost včelstev chovaných
člověkem byla v době nedávno minulé dána tím, jak člověk svá včelstva rozmnožoval a také
tím, že o roje pečoval (krmil). Dnes, kdy se skoro všichni naučili množit včelstva
dělením, je rojivost přirozeně na ústupu.

Mohu-li si trochu zafilozofovat :)))):
To co platí o včelách, platí i u statních zvířat a přirozeně i u člověka. Rojivost - to je
u člověka ochota riskovat, podnikat, hrát. Analogií "tiché výměny" je pak konzervativní
úsporné chování. Vždycky mne v této souvislosti napadá "genetický pokus" oddělení hráčů
od konzervativců, provedený nedávno na lidské populaci. Mám na mysli americkou společnost,
která je složená téměř výhradně z lidí s hráčskými sklony, ochotnými odejít do neznáma,
často zcela bez peněz či znalosti jazyka. Američané jsou vlastně "ulétlé roje" včel
plodařek :)). V Evropě pak zůstali lakomí "skotové", schopní přežít i v nejskromnějších
podmínkách. To, že spotřeba surovin i energie na hlavu je v USA mnohem vyšší než v Evropě
opravdu není náhoda!

Krásně je rozdíl vidět i na irácké krizi: válka je riziko, které se může, ale také nemusí
vyplatit. Američané do toho po hlavě jdou, mají to v genech, Evropané jsou naopak
zdrženliví. Tím nechci hodnotit, který způsob je lepší - je to úplně stejné jako u včel -
která strategie je lepší se neví dopředu! Jednou vyjde to, podruhé ono.

Mějte se a přeji málo rojů!
Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: Václav Banýr <e-mail/=/nezadan>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 02, 2003 2:42 AM
Subject: Dvě matky.


> Nejsou včely jako včely.
> Před 40 lety bylo vyloučeno,abych mohl mít v jednom včelstvu 2 matky.Stačil
> jen vypadnutý malý souček ve strůpku,kudy by prolezla 1 včela a včely jsem
> měl jedny.

Myslím, že další dva účastníci konference na to odpověděli.
I k tomu je konference dobrá, abychom si vyměňovali nárory...
Ti kdo do ankety poslali údaje, mimochodem - díky za ně, zajisté byli na
takový malý průzkum zvědavi. Jistěže nejde o reprezentativní vzorek
hlasujícíh, ale i tak to určitou informaci dává. K tabulkám s výsledky
ankety (součty) na webu umístím i grafické vyjádření.

K. Čermák


----- Original Message -----
From: "Jirka" <jhsms/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 08, 2003 8:26 PM
Subject: Re: Anketa(2)


> Zdravim, není zcela zbytečné dělat takovou anketu?Není jednodušší sehnat
si
> z výrobny mezistěn nějaké statistiky o vyrobených mírách. V ČR je
> nejrozšířenější r.m. 39x24. A nejméně 448x-- .Možná že v statistikách se
> ukáže že Lanstrothova míra je u nás hodně rozšířena, ale je to za
příčiněno
> tím, že starý včelaři nemají možnosti,zkušenosti atd. s INTERNETEM. A
mladí
> už většinou ano - a to je ta skupina která bude prosazovat tenhle americký
> úlový systém na naši kraňku.

To byly uvozovky, system je neřijal a zapsal je kódem. Kvůli lepší
čitelnosti posílám příspěvek znovu, raději bez uvozovek:

Několik doplňujících a upřesňujících informací o zakarpatských včelách.
V příspěvku do konference na začátku t.r. (6.1.) jsem uvedl, že název kmene
VUČKO je odvozený od vesnice Vučkoje. Není to úplně přesně, správně má být
VUČKOVO. Nepřesně jsem uvedl také polohu Vučkova od Mukačeva. Našel jsem
mapu Zakarpatské oblasti a tak upřesňuji: Vučkovo je vzdušnou čarou asi 60
km na východ od Mukačeva. Za nepřesnosti se omlouvám.
Vzpomněl jsem si na tyto informace, když jsem našel v Odborných včelařských
překladech č.2/2002 (str. 25-26) přeložený článek od vedoucího mukačevského
pracoviště ukrajinského výzk. ústavu V.A. Gajdara. I proto, že se také zde
na konferenci tato včela (Vučko) občas zmiňuje. I v tomto překladu je chyba,
když se tam píše o Bučkovském typu karpatských včel ze stanice Bučkovo.
Ruské B nebylo přeloženo do češtiny jako V. Tedy správně tam má být
Vučkovský typ karpatských včel resp. stanice Vučkovo.
Pokud vás zajímá něco o těchto horských zakarpatských kraňských včelách,
přečtěte si uvedený článek. Protože jsem v Mukačevu a Vučkovu byl již
třikrát, mohl bych některé informace doplnit. Ale jen stručně – v článku
V.A. Gajdar uvádí, že včelnice r. 1987 téměř vyhynula. Nám s lítostí
přiznal, že to bylo vinou včelaře, který měl včelstva na starost. Pokusili
se chov obnovit od včelařů ze včelstev v okolí, ale jak jsme se my sami v SR
a ČR převědčili na dalších importech těchto matek, genetická kvalita chovu
není ta, jako toho z prvního importu r. 1977. Dovezli jsme také matky
druhého typu – Koločavského (stanice v obci Koločava nedaleko od Vučkova) –
ale ani s nimi jsme nebyli spokojeni, kvůli bodavosti a slabému rozvoji i
malé síle včelstev v sezóně. Včely třetího ve článku uvedeného
typu –Goverla – jsme netestovali.

K.Čermák


----- Original Message -----
From: "Josef Šamalík" <josef.samalik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 09, 2003 1:08 PM
Subject: Re: Vučko - dotaz


> Co znamenají ta čísla??
> jose
>
> | chyba, když se tam píše o &#8222;Bučkovském&#8220; typu karpatských včel
> ze
> | stanice &#8222;Bučkovo&#8220;. Ruské &#8222;B&#8220; nebylo přeloženo do
> | češtiny jako &#8222;V&#8220;. Tedy správně tam má být &#8222;Vučkovský
typ
> | karpatských včel&#8220; resp. stanice &#8222;Vučkovo&#8220;.

ČISTEC, Stachis L: Jsou to byliny až polokeře nízkého vzrůstu Rod Stachis
zahrnuje asi 30 druhů rostoucích pocelém světě mimo Austrálii v teplém pásmu
na vápenitých půdách Některé druhy se pěstují jako okrasné rostliny

Pepan

----- Original Message -----
From: "Vesely Emanuel" <eman.vesely/=/cesa.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 10, 2003 6:51 AM
Subject: Re: Velký úhyn včelstev a kyselina mravenčí


> > Můj názor, který samozřejmě nikomu nevnucuji, je ten, že léčit
> Formidolem v
> > srpnu je pozdě, protože zimní generace se již líhne... Formidol
> používám
> > pouze jako podpůrnou léčbu, stejně jako i vyřezávání trubčiny
> (zásadně
>
> Taky si to myslím. Na neúčinnost Formidolu pro některá včelstva "Dol"
> upozorňoval (odvětrávání).
> Formidol se dá použít v době, kdy se nedá použít nic jiného. A nic
> není dokonalé.
>
> Mimochodem zaslechl jsem v Nasavrkách, že léčení kyselinou šťavelovou
> není účinné.
> Víte o tom náhodou někdo něco víc?
> Eman
>
> P.S.
> Narazil jsem na pěknou stránku
> http://www.wmap.cz/vmp , líbil sem mi tam herbář:
> http://www.wmap.cz/vmp/htm/herbar.htm
>
> Na Slovensku mají v normě nějaký čistcový med. V životě jsem o tom
> neslyšel. Co to je za čistec?
>
>

Zatím jsem dnes vysypal dvoje včelstva z 16. Jelikož mám zatím zbírku úlů na
rámkové míře 39 x 24 tak mohu dnes říci , že nejlépe si po letošní zimě s
cementovým medem vedou včeltva v nových tenkostěnných úlech a pak v
budečákcích, Nejhůře dopadly v Univerzálu a divte se v čtvercovém tachováku.
V moravských univ. to není tak zlé i když vylétli teprve až dnes a ještě
nezačali plodovat.
----- Original Message -----
From: "Frantisek Sanek" <sanek/=/raz-dva.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 09, 2003 1:04 PM
Subject: Velký úhyn včelstev


Včelařím 4 Km od Humpolce a včelstva mám umístěna ve 2 kočovných vozech, úly
nástavkové na rámkovou míru 39/30 a jsou uteplené.
Na podzim loňského roku jsem první přínos melicitózního medu, zjistil
začátkem srpna. Jelikož včely zimuji v medníku, tak mé rozhodnutí bylo
rychle vytočit med z obou medníků. Jeden medník jsem poté zrušil a do
druhého vložil plásty vhodné pro zimování. Následně bylo nasazeno stropní
krmítko a začal jsem krmit. Po zkrmení 15 Kg cukru jsem odstranil mřížku a
matku s jedním plodovým plástem jsem odebral z plodiště a přendal jí mezi
zanešené cukerné zásoby do medníku.

Medovici, kterou včely ještě nanosily, uložily do spodního
nástavku(plodiště) a do zadních plástů v medníku. Abych předešel pokálení
plástů v plodišti, které byly plné medovice (asi 20Kg), odebral jsem
všechny plásty po skončení snůšky a uložil je doma do skříní. Na jaře budou
dobré na podněcování.

Příroda se bohužel ke včelám zachovala macešsky a místo aby provedla výběr
a zlikvidovala slabé, tak právě zdecimovala ty nejsilnější jedince. První
prolet byl u mne až 1.3 a do této doby z 50 včelstev 5 nejsilnějších
nepřežilo, i když ještě začátkem února byly v pořádku. Zůstala po nich velká
hromada na dně úlu a pokálené plásty i celý úl. Dalších 10 včelstev je
slabších a ostatní zatím v pořádku.

Stále je málo informací o přezimování, ale v naší oblasti již víme, že
někteří včelaři mají až 50% ztráty včelstev. Proto se ptám Vás ostatních,
jak přezimování dopadlo ve vašem regionu. Příští týden předpovídají oteplení
až na 13°C a to nám dává naději, že budeme moci provést ty nejnutnější
zákroky.

Zdravím Vás a přeji vše dobré
Fr. Šaněk

U nás roste Čistců několik druhů, některé jsou vytrvalé, některé dvouleté,
vysoké od 10 do asi 110 cm. Lodyha i listy jsou jakoby sametové a ochmířené.
Kvetou téměř všechny načervenale s květy podobnými jako hluchavka, která
kvete bíle a kvetou podle druhů od konce května až asi do září.(Čistec
lesní, Čistec bahení, Čistec alpský, Čistec německý, Čistec přímý, Čistec
roční). Jak vidíš, je jich skutečně hodně a protože patří mezi
hluchavkovité, tak i ten květ je hluchavce podobný.
Zdraví Honza

-----Original Message-----
From: Vesely Emanuel [mailto:eman.vesely/=/cesa.cz]
Sent: Monday, March 10, 2003 6:52 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Velký úhyn včelstev a kyselina mravenčí


> Můj názor, který samozřejmě nikomu nevnucuji, je ten, že léčit
Formidolem v
> srpnu je pozdě, protože zimní generace se již líhne... Formidol
používám
> pouze jako podpůrnou léčbu, stejně jako i vyřezávání trubčiny
(zásadně

Taky si to myslím. Na neúčinnost Formidolu pro některá včelstva "Dol"
upozorňoval (odvětrávání).
Formidol se dá použít v době, kdy se nedá použít nic jiného. A nic
není dokonalé.

Mimochodem zaslechl jsem v Nasavrkách, že léčení kyselinou šťavelovou
není účinné.
Víte o tom náhodou někdo něco víc?
Eman

P.S.
Narazil jsem na pěknou stránku
http://www.wmap.cz/vmp , líbil sem mi tam herbář:
http://www.wmap.cz/vmp/htm/herbar.htm

Na Slovensku mají v normě nějaký čistcový med. V životě jsem o tom
neslyšel. Co to je za čistec?

---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.449 / Virová báze: 251 - datum vydání: 27.1.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.449 / Virová báze: 251 - datum vydání: 27.1.2003

Vysířil jsem 1 včelstvo z 15. Rámková míra 39x24,
uteplené palubkové nástavky, studená stavba
celozasíťované dno, ovšem bez oček! A v tom vidím
zásadní chybu, neboť
všechna ostatní včelstva na této rámkové míře ve
stejném typu úlu očka mají a jsou v pohodě.

Jinak blahořečím tenkostěnným úlům, které mám na
rámkové
míře 39x24 i 44,8x18,5.

Zdraví Pepa Přepechal

----- Původní zpráva -----
Od: Menšík Josef <josef.mensik/=/seznam.cz>
Datum: pondělí, 10. března 2003 v 9:19 odp.
Předmět: Re: Velký úhyn včelstev

> Zatím jsem dnes vysypal dvoje včelstva z 16.
> Jelikož mám zatím zbírku úlů na
> rámkové míře 39 x 24 tak mohu dnes říci , že
> nejlépe si po letošní zimě s
> cementovým medem vedou včeltva v nových
> tenkostěnných úlech a pak v
> budečákcích, Nejhůře dopadly v Univerzálu a
> divte se v čtvercovém tachováku.
> V moravských univ. to není tak zlé i když
> vylétli teprve až dnes a ještě
> nezačali plodovat.

zdravim

Vcelstva som zuzoval v sobotu cez obed. Bolo asi 10°C. Zistil som ze
najlepsie prezimovali vcelstva v najmenej uteplenych cechoslovakoch, ktore
mali zadne okienka takmer bez uteplenia a to bali u nas mrazy aj -25stupnov.
Budecaky tak zhruba na 7-8 ramikoch. Straty chvalabohu neboli.

Na koniec tohto tyzdna hlasia dokonca aj mrazy.

Pista


>
> Stále je málo informací o přezimování, ale v naší oblasti již víme, že
> někteří včelaři mají až 50% ztráty včelstev. Proto se ptám Vás ostatních,
> jak přezimování dopadlo ve vašem regionu. Příští týden předpovídají
oteplení
> až na 13°C a to nám dává naději, že budeme moci provést ty nejnutnější
> zákroky.
>
> Zdravím Vás a přeji vše dobré
> Fr. Šaněk
>
>
>

Omlouvám se, opět cosi inzeruji...

Byl jsem se podívat na pozůstalost po včelaři, celkem nic zajímavého... Úly
(asi) Lesany na 39*24, ale celkem zachovalý medomet na tři rámky. Já sám o
něj zájem nemám, ale pokud by někdo chtěl, můžu zprostředkovat kontakt...
Jedná se o vesnici nedaleko Blanska.

Ať nám to bzučí.

jose


avast! (VPS 12.3.2003): zprava neobsahuje virus

Ahoj! - opět jeden dotaz...

Stavím (předělávám) vůz a nemám s kočováním takřka žádné zkušenosti. Rád
bych se proto optal zkušených kočovníků, zda-li je možné shrnou zejména
právní stránku věci do pár řádků, případně odkázat na nějakou dostupnou (!)
literaturu?
Jak je to s veterinárním povolením pokud se kočuje v rámci ZO, v rámci
okresu a za hranice okresu?
Máte vůz pojištěný? Já se ptal u "Hasičů", ale bylo mi řečeno, že "co je na
kolečkách" nelze pojistit?!

Díky za odpovědi a ať nám to lítá... :)

jose


avast! (VPS 12.3.2003): zprava neobsahuje virus

Vazeny priteli,

souhlasim s Vasim nazorem, ze leceni Formidolem v srpnu v podmetu - pri
vysokem podmetu - je neucinne a Formidolem by se melo zacit lecit jiz
pri vysim spadu roztocu varoa, to je od zacatku cervna do poloviny
cervence. O tom svedci i prispevek pritele Protivinskeho z 8.3.2003.
Z letaku na Formidol jsem se docetl, ze pri vysokem podmetu je nutne Formidol
vlozit nad plod - mezi plodiste a mednik - otvory smerujici do plodiste a
Fomidolovou desku podlozit tak, aby otvory nelezely primo na hornich louckach ramku.
Proto me zajima jak desku Formidolu do vcelstev vkladate. Ja mam nastavkove
uly a mezi nastavky mam 6 mm.
Hlavni lecbu jak uvadeite, provadite ob rok Gabonem a kazdy rok
fumigaci. S tim plne souhlasim. Mam však dotaz. Kde ziskavate kazdym druhym rokem
Gabon. Informoval jsem se u naseho nakazoveho referenta a ten me
sdelil, ze Gabon muze ZO nakoupit se souhlasem veteriny a ta da
souhlas az tehdy, kdyz pres polovina stanovist vcelstev ZO
musi se na jare lecit. To je Gabon nemuze kopit jednotlivy včelař, ktery jiz v lete
zjisti velky spad brouku varoa a formidol se ukaze jako neucinny.

Dekuji za radu a odpoved

Jarda mailto:valsora/=/email.cz


JŠ> Můj názor, který samozřejmě nikomu nevnucuji, je ten, že léčit Formidolem v
JŠ> srpnu je pozdě, protože zimní generace se již líhne... Formidol používám
JŠ> pouze jako podpůrnou léčbu, stejně jako i vyřezávání trubčiny (zásadně
JŠ> nepoužívám stavební zábrany v podmetu), a to ihned po medobraní. To znamená
JŠ> od začátku června do poloviny července (nejpozději). Řídím se návodem, kde
JŠ> je psáno, že se destičky, v případě vysokých podmetů zcela jistě, nedávají
JŠ> do podmetu, nýbrž mezi nástavky. Hlavní léčbu provádím ob rok Gabonem a
JŠ> každý rok fumigací.
JŠ> Výsledky moje? 1-2 roztoči na 10 včelstev... (dlouhodobě, není to za jeden
JŠ> či dva roky!!)
JŠ> Výsledky "strejců" co "se to tam bojí dát?"(citováno) - řádově i desítky
JŠ> roztočů na včelstvo... A dále... Uvádějí, že po léčbě Formidolem (v srpnu)
JŠ> přišli o matku... Věřím, že mají problém... Ale.. Já se držím přiloženého
JŠ> návodu, o matku jsem ještě ani jednou nepřišel a i kdyby.. V červnu to
JŠ> problém není...
JŠ> Přestal jsem chytračit poté, co jsem jedno jaro vymetl 9 z 10 včelstev.
JŠ> Takže si myslím, že už je nejvyšší čas přestat si hrát na objevitele
JŠ> Ameriky a řídit se návody na jednotlivých lécích a metodickými pokyny!!
JŠ> Podle mého názoru můžeme diskutovat opravdu jen o rámkové míře, provozních
JŠ> metodách a podobně, ale ne o způsobu léčby!!!

JŠ> Ať nám to bzučí!
JŠ> jose


JŠ> | Já jsem už od konce června pozoroval na podložkách velké množství roztočů
JŠ> z
JŠ> | přirozeného spadu. V červenci a srpnu jsem 2x aplikoval Formidol a přesto
JŠ> | většina včelstev uhynula. Myslím si, že Formidol se vůbec nehodí do
JŠ> silných
JŠ> | včelstev ve velkých nástavkových úlech. Výzkumy v zahraničí se shodují, že
JŠ> | účinnost kys. mravenčí aplikované v podmetu je mnohem nižší, než při
JŠ> | aplikaci nahoře. Řekl bych, že už je nejvyšší čas přestat si hrát na
JŠ> | objevitele Ameriky a vydat se cestou aplikátorů vkládaných vrchem, jak je
JŠ> to
JŠ> | běžné v cizině. Jinak se Formidol hodí tak akorát na sežehnutí trávy před
JŠ> | česem, kudy odpařenou kyselinu včely vyhánějí z úlu ven.
JŠ> |
JŠ> | vojta
JŠ> |
JŠ> |
| >> Jsa poučen zařazuju letos do provozu vyřezávání stavebních
| >> rámků a kyselinu mravenčí.
JŠ> |
| >> Zdravím vás a přeji dobrý rok. Broněk Gruna
JŠ> |



JŠ> avast! (VPS 7.3.2003): zprava neobsahuje virus

Po porazu vcelina vcelarim zatim jen ve trech ulech na volne plose v
Optimalech., Vloni jsem presel na 42x30 cm dole a nad tim NN optimalu.
Teprve nad tim mednik NN. Byl jsem tak pilny ze jsem do konce srpna
zakrmil. Ale potom zacaly 10 dni nosit. Kdyz jsem to kolem 15 zari zjistil
bylo pozde. Vytocit vsechno nebo ne. Nechal jsem to osudu. Jedno vcelstvo ,
to nesilnejsi, na tom bylo tak kriticky, ze pri 3 st. pred mesicem
vyletovalo a hodne hynulo na snehu. Pokaleny snih, pred ulem, cesno i
celni strana ulu. Podle zaznamu o pocasi 3 mesice nebylo kolem 10 st. nad.
t.j. bez proletu a to je moc dlouho.Toto pondeli 10,.3..byl znacny prolet
pri 11 st. a slunicku Ale jiz 14 dni pred tim mensi pri 6 st ve stinu...a
vracely se-.Tedy asi v nouzi nekřehnou pri 6 st, jak se uvadi. Vcera jsem
rozdelal pri 12 st.uly. Vypada to, ze prezimovaly vsechny, ploduji, zasob
hodne a cekam co to za mesic udela s tim nejsilnejsim vcestvem s pokalenym
celem, uvnitr to nevypada tak katastrofalne.V podmetu u neho behem zimy asi
4000 mrtvych vcel. Zdravi Jarka

Reaguji na prispevky ohledne aplikace kys. mravenci. V poslednich 10 letech
jsem ji aplikoval osmkrat a z toho dvakrat bez uspechu. V techto pripadech
vál asi 3 dny vitr proti cesnum. Vcelarim na Optimalech, ocka otevrena az na
posledni nahore, dole otevrené cesno 2 x 42 cm. V obou pripadech stacila
kysenina uspesne vyvetrat. Myslim, ze se uvadi, ze aplikace ma byt na
hranici ..t.j., aby vcely jeste vydrzely a roztoci ne. V neplepsim pripade
to bylo slyset. Vcelstva pri vlozeni jen zahucela ale po nekololika minutach
se zklidnila. Na podlozce jen nekolik mrtvych mladusek neb kukel. Vloni jsem
presel na R.M. 42 X 30 A CEKAM , JAK SE OSVEDCI. Nad tim jeste nn, teprve
nahore mednik nn.Mozna,ze pro dosazeni hranice ucinnosti koncetrace by byla
aplikace shora lepsi, jak nekdo pisete.Nebo udelat takove opetreni, aby to
rychle nevyetralo. V 6 pripdaech byl spad v desitkach az stovkach roztocu,
odhaduje se ,ze spadne asi polovina. Zdravi Jarka

Zajímal by mě váš názor na význam jarního krmení. Výhody, nevýhody,
zkušenosti.
Já jsem to zatím nedělal, ale nevím se na to dívat. Informace mám zatím
rozporné.
Pokud by jediná nevýhoda byla cena cukru a práce s tím, pak by se o tom
dalo uvažovat.
Eman

Když jsem začínal, hned první sezónu na jaře jsem měl podle literatury a sesbíraných rad snahu podněcovat, ale buď jsem to dělal blbě, nebo v nevhodnou dobu, ale včely nejevily zájem. Tak jsem s tím skončil. Mám osobní zkušenost, že když se řádně zakrmí na podzim (já dávám 15 kg na včelstvo - dva nástavky 39*24), není potřeba na jaře podněcovat. Při jarní prohlídce mají ještě dost zásob do první snůšky. Takže jim nanejvýš nějaký ten zavíčkovaný rámeček odvíčkuju a strčím k plodišti.
Pavel

> Jelikož mám zatím zbírku úlů na
> rámkové míře 39 x 24 tak mohu dnes říci , že nejlépe si po letošní zimě s
> cementovým medem vedou včeltva v nových tenkostěnných úlech a pak v
> budečákcích,

Mám opačnou zkušenost. :-)

Mám různé úly - všechny nástavkové (39*24) uteplené a neuteplené. (Ve
všech zimováno ve dvou nástavcích.) Naprostá většina pokálených úlů je
tenkostěnných. Nástavky palubkové s uteplením bez oček jsou (až na
jednu výjimku) čisté.

J. P. Baudiš

zaujimavy pokus s jarnym podnecovanim opisal P.Silný v knihe "Abeceda
včelára".
Podnecovanie má zmysel pokial chceme vyuzit skoru jarnu znasku - repka.
Pri malom pocte vcelstiev je najlepsie podavat denne teply roztok 1:1 -
0,5L do krmitka. Takto je moznee aj slabsie vcelstva doviest do znaskovej
kondicie na repku / samozrejme pri dostatocnom rozsirovani priestoru atd /.
Pri vacsom mnozstve vcelstiev je lepsie roztok 1:4 do externeho napajadla.

Matej


Zajímal by mě váš názor na význam jarního krmení. Výhody, nevýhody,
zkušenosti.
Já jsem to zatím nedělal, ale nevím se na to dívat. Informace mám zatím
rozporné.
Pokud by jediná nevýhoda byla cena cukru a práce s tím, pak by se o tom
dalo uvažovat.
Eman

Letos přezimování díky pozdní snůšce medov. medu dopadlo velmi špatně. U mne oproti minulému roku, kdy byly ztráty kolem 2% se letos pohybují kolem 40% a možná i více. Vše jsem řádně konzultoval s okresní veterinární službou. Nedá se nic dělat musíme včelky opět namnožit.

Pokud mi budete chtít zanechat nějaký ten příspěvek (pro naši laickou veřejnost a včelaře) na včelařské stránky http://vcela.unas.cz prosím pište na milda.mh/=/email.cz

Předem děkuji za Vaše názory.

S pozdravem a hodně zdravých včeliček přeje Milda.

omlouvám, se, zkouška spojení... :)


avast! (VPS 12.3.2003): zprava neobsahuje virus

O jaké neúčinnosti srpnového léčení to, prosím, všichni píšete?
Ve svém příspěvku jsem jasně napsal, že první léčení jsem dělal v červenci
(kolem 15.) a druhé v srpnu (5.-8.).

Formidol v podmetu zkrátka nezajistí potřebnou koncentraci par kyseliny v
úlu větším než 2 vysoké nástavky (přepočteno). Vkládání mezi nástavky je už
zase pracné a časově náročné (nástavek každého úlu se musí 3x zvedat!!!).
Naproti tomu aplikátory upevněné do rámku se pouze vloží a vyndají a stačí k
tomu nadzvednout víko.

Vše dobré! vojta


----- Original Message -----
From: Hykel Jaroslav <valsora/=/email.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 12, 2003 9:17 AM
Subject: Re[2]: Velký úhyn včelstev a kyselina mravenčí


>
> Vazeny priteli,
>
> souhlasim s Vasim nazorem, ze leceni Formidolem v srpnu v podmetu - pri
> vysokem podmetu - je neucinne a Formidolem by se melo zacit lecit jiz
> pri vysim spadu roztocu varoa, to je od zacatku cervna do poloviny
> cervence. O tom svedci i prispevek pritele Protivinskeho z 8.3.2003.
> Z letaku na Formidol jsem se docetl, ze pri vysokem podmetu je nutne
Formidol
> vlozit nad plod - mezi plodiste a mednik - otvory smerujici do plodiste a
> Fomidolovou desku podlozit tak, aby otvory nelezely primo na hornich
louckach ramku.
> Proto me zajima jak desku Formidolu do vcelstev vkladate. Ja mam
nastavkove
> uly a mezi nastavky mam 6 mm.
> Hlavni lecbu jak uvadeite, provadite ob rok Gabonem a kazdy rok
> fumigaci. S tim plne souhlasim. Mam však dotaz. Kde ziskavate kazdym
druhym rokem
> Gabon. Informoval jsem se u naseho nakazoveho referenta a ten me
> sdelil, ze Gabon muze ZO nakoupit se souhlasem veteriny a ta da
> souhlas az tehdy, kdyz pres polovina stanovist vcelstev ZO
> musi se na jare lecit. To je Gabon nemuze kopit jednotlivy včelař, ktery
jiz v lete
> zjisti velky spad brouku varoa a formidol se ukaze jako neucinny.
>
> Dekuji za radu a odpoved
>
> Jarda mailto:valsora/=/email.cz
>
>
> JŠ> Můj názor, který samozřejmě nikomu nevnucuji, je ten, že léčit
Formidolem v
> JŠ> srpnu je pozdě, protože zimní generace se již líhne... Formidol
používám
> JŠ> pouze jako podpůrnou léčbu, stejně jako i vyřezávání trubčiny (zásadně
> JŠ> nepoužívám stavební zábrany v podmetu), a to ihned po medobraní. To
znamená
> JŠ> od začátku června do poloviny července (nejpozději). Řídím se návodem,
kde
> JŠ> je psáno, že se destičky, v případě vysokých podmetů zcela jistě,
nedávají
> JŠ> do podmetu, nýbrž mezi nástavky. Hlavní léčbu provádím ob rok Gabonem
a
> JŠ> každý rok fumigací.
> JŠ> Výsledky moje? 1-2 roztoči na 10 včelstev... (dlouhodobě, není to za
jeden
> JŠ> či dva roky!!)
> JŠ> Výsledky "strejců" co "se to tam bojí dát?"(citováno) - řádově i
desítky
> JŠ> roztočů na včelstvo... A dále... Uvádějí, že po léčbě Formidolem (v
srpnu)
> JŠ> přišli o matku... Věřím, že mají problém... Ale.. Já se držím
přiloženého
> JŠ> návodu, o matku jsem ještě ani jednou nepřišel a i kdyby.. V červnu to
> JŠ> problém není...
> JŠ> Přestal jsem chytračit poté, co jsem jedno jaro vymetl 9 z 10
včelstev.
> JŠ> Takže si myslím, že už je nejvyšší čas přestat si hrát na objevitele
> JŠ> Ameriky a řídit se návody na jednotlivých lécích a metodickými
pokyny!!
> JŠ> Podle mého názoru můžeme diskutovat opravdu jen o rámkové míře,
provozních
> JŠ> metodách a podobně, ale ne o způsobu léčby!!!
>
> JŠ> Ať nám to bzučí!
> JŠ> jose
>
>
> JŠ> | Já jsem už od konce června pozoroval na podložkách velké množství
roztočů
> JŠ> z
> JŠ> | přirozeného spadu. V červenci a srpnu jsem 2x aplikoval Formidol a
přesto
> JŠ> | většina včelstev uhynula. Myslím si, že Formidol se vůbec nehodí do
> JŠ> silných
> JŠ> | včelstev ve velkých nástavkových úlech. Výzkumy v zahraničí se
shodují, že
> JŠ> | účinnost kys. mravenčí aplikované v podmetu je mnohem nižší, než při
> JŠ> | aplikaci nahoře. Řekl bych, že už je nejvyšší čas přestat si hrát na
> JŠ> | objevitele Ameriky a vydat se cestou aplikátorů vkládaných vrchem,
jak je
> JŠ> to
> JŠ> | běžné v cizině. Jinak se Formidol hodí tak akorát na sežehnutí trávy
před
> JŠ> | česem, kudy odpařenou kyselinu včely vyhánějí z úlu ven.
> JŠ> |
> JŠ> | vojta
> JŠ> |
> JŠ> |
> | >> Jsa poučen zařazuju letos do provozu vyřezávání stavebních
> | >> rámků a kyselinu mravenčí.
> JŠ> |
> | >> Zdravím vás a přeji dobrý rok. Broněk Gruna
> JŠ> |
>
>
>
> JŠ> avast! (VPS 7.3.2003): zprava neobsahuje virus
>

Ahoj všichni!
Na Formidol je v srpnu zkrátka pozdě. :)
Nejde o to, zda je to neúčinné (určitě to účiné je), ale pokud by
došlo ke
ztrátě matky už to může být problém. A jako podpůrnou léčbu Formidol
aplikuji tehdy, když nelze použít nic jiného... (vše jen mé názory,
nic
nevnucuji!! :)) )

> O jaké neúčinnosti srpnového léčení to, prosím, všichni píšete?
> Ve svém příspěvku jsem jasně napsal, že první léčení jsem dělal v červenci
> (kolem 15.) a druhé v srpnu (5.-8.).
>


No jo... Mých dvacet úlů není taková zátěž... Pokud má někdo mnohem
víc,
může to být problém. Pokud existuje něco pro rychlou aplikaci, proč
ne?

> Formidol v podmetu zkrátka nezajistí potřebnou koncentraci par kyseliny v
> úlu větším než 2 vysoké nástavky (přepočteno). Vkládání mezi nástavky je
už
> zase pracné a časově náročné (nástavek každého úlu se musí 3x zvedat!!!).
> Naproti tomu aplikátory upevněné do rámku se pouze vloží a vyndají a stačí
k
> tomu nadzvednout víko.

Mějte se krásně!
jose


______________________________________________________________________
Reklama:
Zahraj si online hry a vyhraj Nokia 3650 a dalších 99 cen. http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=43806%26url=http://www.razdva.cz/~seznam

Formidol je dobre a ucinne liecivo, v case ked sa neda nič ine pouzit. V
case po agatovej znaske okolo zac juna / 2 - 10.6 / dokaze na jedno
osetrenie znizit pocetnost kliestika az o 50% o odstranit pripadne
zvapenatenie. O tom kam sa ma vkladat je zbytocne polemizovat - navod to
udava velmi presne.
Formidol vsak nie je vseliek, je len sucastou komplexneho osetrenia, ktore
zahrna dalej letne osetrenie Gabonom / 10.7 - 31.8 / a jesenne zadymenie -
3x, v pripade potreby aerosol.

P.S. Kazde liecenie sa musi urobit v presnom agrotechnickom termine, inak
je zbytocne.
Ak nam je zatazko dvihat 3x nastavky hoci je to potrebne, tak treba alebo
zabezpecit pomocnika, alebo odlahcit nastavky.

Matej

O jaké neúčinnosti srpnového léčení to, prosím, všichni píšete?
Ve svém příspěvku jsem jasně napsal, že první léčení jsem dělal v červenci
(kolem 15.) a druhé v srpnu (5.-8.).

Mam urobene nastavky 194mm ,kde ma byt spravne otvor /okcko/v prostrietku alebo je to jedno.

Různé návody udávají střed očka v 1/3 výšky z dola až 1/2 výšky z dola,
měřeno od spodní hrany nástavku.
Vybrání na úchyty je výše než očko. Tak ať Ti to tam vejde. :-)))
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Mam urobene nastavky 194mm ,kde ma byt spravne otvor /okcko/v prostrietku
> alebo je to jedno.

ZO ČSV Stará Bělá
pořádá v sobotu 22.3.2003 ve 14:00 hodin v Sokolovně (boční vchod) ve Staré
Bělé přednášku na téma Genetika ve včelařství.
Přednášet bude Ing. Květoslav Čermák, CSc (VÚVč Dol, pokusný včelín Zubří)
zve výbor ZO ČSV Stará Bělá

Libor Jarolím
Stará Bělá

je to jedno, ale ked ti vcely budu zimovat vpravo a ocko bude vlavo tak im
moc nepomoze.

Matej