78405
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- A.Turčáni (62.168.124.222) --- 11. 4. 2007
Re: fenologie (22125) (22130)
Aj na mojom stanovišti to všetko kvitne o pretek. Je to všetko pomiešané, nedá sa nájsť medzi dlhoročnými pozorovaniami nejaký súvis. Ale, keďže včelstvá sú silné, lietaviek je nad obyčajný limit, tak každý deň pribudnú nejaké dekagramy samozrejme hodne peľu a 0,5 kg ale i viac na úľovej váhe.
Počasie je tak prajné ku včelám, že to vzbudzuje strach a ten strach je ROJENIE, ktoré za posledných 50 rokov ako včelárim, nemalo také skoré a ideálne podmienky.
Okrem iných prác na včelnici, začal som i so zberom peľu približne v 50-tich včelstvách. Zdalo by sa, že odber peľu zastaví tendenciu k rojeniu, ale nie je to to tak, za posledných 6 rokov, sa to u mňa nepotvrdilo ani raz! Rojenie už má svoj základ založený chovom trúdieho plodu, ktorý voláme latentným-skrytým, t.j. prípravou materských kolísok-kolébek, do ktorých matka položí prvé vajíčko a "oheň je na streche", rojová nálada sa stáva zjavnou, floridnou a včelár v tomto prípade nemá šancu rojenie zastaviť. Anton
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 22134
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- A.Turčáni (62.168.124.222) --- 11. 4. 2007
Re: fenologie (22125) (22130)
Aj na mojom stanovišti to všetko kvitne o pretek. Je to všetko pomiešané, nedá sa nájsť medzi dlhoročnými pozorovaniami nejaký súvis. Ale, keďže včelstvá sú silné, lietaviek je nad obyčajný limit, tak každý deň pribudnú nejaké dekagramy samozrejme hodne peľu a 0,5 kg ale i viac na úľovej váhe.
Počasie je tak prajné ku včelám, že to vzbudzuje strach a ten strach je ROJENIE, ktoré za posledných 50 rokov ako včelárim, nemalo také skoré a ideálne podmienky.
Okrem iných prác na včelnici, začal som i so zberom peľu približne v 50-tich včelstvách. Zdalo by sa, že odber peľu zastaví tendenciu k rojeniu, ale nie je to to tak, za posledných 6 rokov, sa to u mňa nepotvrdilo ani raz! Rojenie už má svoj základ založený chovom trúdieho plodu, ktorý voláme latentným-skrytým, t.j. prípravou materských kolísok-kolébek, do ktorých matka položí prvé vajíčko a "oheň je na streche", rojová nálada sa stáva zjavnou, floridnou a včelár v tomto prípade nemá šancu rojenie zastaviť. Anton
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 22133
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- A.Turčáni (62.168.124.222) --- 11. 4. 2007
Re: Vyrovnávanie sily včelstiev (22125)
Zásadne pridávam plodový plást (bez M!) s včelami, ktoré plást pbsadajú. Bez včiel by tom mohlo byť len v prípade, keď je plod zaviečkovaný a postupne sa liahne. Ak chcem posilniť slabé včelstvo a pridám mu plást s plodom bez včiel, slabé nedokáže plod ošetriť a vyjde navnivoč.
Teda moja odpoveď s plást s včelami a pokiaľ je to možné s včelami. Plást s plodom väčšinou obsadajú mladé včely a i keď niektoré odletia, do vlastného úľa (včela po prvom orientačnom prelete sa vždy vracia do svojho letáča), nevracia sa zo vzdialeného stanovišťa.
Strach z toho, že sa pridané včely navzájom vyvraždia s "domácimi" včelami je nulová, lebo práce je dosť pre obe skupiny včiel. Nikdy som to za 50 rokov nespozoroval. Iná situácia je pri pridaní včiel v letnom čase, vtedy k úhynu pridaných včiel ale i vlastných, môže dôjsť.
Je najvyšší čas k vyrovnávaniu včelstiev je najvyšší čas, inak to nemá význam. Aj v tomto prípade si akciu treba premyslieť, lebo ak je niečo slabé, slabé aj zostane, tak potom je výhodnejšie ponechať silným to, ktoré je silné, lebo v tom prípade máte šancu, že budete vytáčať aj med.
Ak sa rozhodnete, odobrať plod so silnejšieho včelstva, urobte náhradu za odobraný plást vložením toľko medzistien, koľko odoberiete plod. plástov, vždy obplodový plást, t.j. plod., medzistena, plod, medzistena a je to jedno kde, či ju dáte do stredu plodiska alebo na kraj plodového telesa. Je teplo a pokročilý vývoj plodového telesa, neohrozí prirodzený vývoj včelstva. Anton
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 22132
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 11. 4. 2007
Re: Vyrovnávanie sily veelstiev (22125)
Já včely zásadně otřepávám. Se včelami přidávám tak v předjaří, kdy případně spojuji. Nevylučuji ale, že by se to teď mohlo. Krajním případem nepřijetí je povraždění cizích včel a vykousání cizího plodu. Nevím ale, jestli se to neděje v případě přidání i se včelami nějak polovičatě takovým způsobem, že většina přijde vniveč a přitom to včelař nezjistí. Třeba když se ty přidané včely na rámku s přidaným plodem "uzavřou", nebudou přijímat potravu nebo vodu od včelstva, takže přidaný plod bude nějakou dobu trpět hladem, než si ty přidané včely zvyknou.
R. Polášek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 22129
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 11. 4. 2007
Re: Tepelná komora - výroba, dotace (22121)
Postup pro výrobu je relativně jednoduchý. Z plechu - pozink, tenký hliník se udělají panely stylu plochá krabice bez víka nebo s odnímatelným víkem třeba pro 10 cm silný polystyren nebo jinou uteplivku. Z takových panelů se složí - sešroubuje komora plus dveře plus zvenku kovová konstrukce, která drží komoru pohromadě a tvoří konstrukci dveří. Na dno komory se použije silný plech 1,5 - 2 milimetrů pozink. Udělají se prostupy pro kabely pro ohřívání nebo pro hadičky pro chlazení nebo pokud se uvažuje s ohřevem nebo chlazením mimo komoru, tak prostupy pro vstupní a výstupní potrubí vzduchotechniky. A otvory pro šrouby, aby šlo panely sešroubovat. Potom se jednotlivé panely nalakují, strana, která bude vevnitř komory je ideální nalakovat práškovou barvou s atestem na styk s potravinami. Potom se jednotlivé plechové panely bez izolace sešroubují, mezery mezi panely se těsní tmelem. Viděl jsem v drogerii silikonový tmel vhodný pro styk s potravinami v kartuší, ten by se na to hodil. Sešroubuje se i konstrukce zvenku, do panelů se vloží izolace, zakryje víky zvenku as tepelná komora je hotova. Takhle podobně dělal za komunistů vypalovací boxy do lakoven monopolní dodavatel zařízení lakoven Kovofiniš v Ledči nad Sázavou a i my ve fabrice svépomocí. Ovšem my jsme to dělali do velikostí auta, s parním nebo horkovodním ohřevem o výkonů desítek kilowatů a s cirkulačními a odsávacími ventilátory výkonů kilowattů a připravovalo se to půl roku a montovalo to 10 chlapů měsíc. Pro včelaře to bude mnohem menší a jednodušší.
Pokud se izoluje polystyrenem, ten snese podle druhu trvale teplotu do cca 50 - 80 st C, při vyšší sublimuje, ale nemusí být zvenku krytý. Pokud se to izoluje nějakým vláknitým materiálem, ten musí být zvenku překrytý. Zase pokud bude možné v komoře dosáhnout teploty přes 100 st C, dá se komora použít k tepelné desinfekci nastavků i vyřezaných rámků a dalšího.
R. Polášek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 22128
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 11. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084) (22091) (22099) (22102) (22103) (22111) (22116) (22118) (22120)
Včelstva a léčení jiných včelařů, k tomu se teď nevyjadřuji, ale letos na jaře se mně připomnělo to, že ani v lese s relativně mladými a tenkými stromy nemusí být nouze o dutiny dostatečné pro přežívání rojů. Našel jsem pokácený smrk o průměru pařezu cca 35 centimetrů, ten měl pod kůrou tak 3 - 4 centimetry silnou vrstvu dřeva a zbytek byla dutina minimálně metr a půl dlouhá. Pravda, bylo to na plochém vrcholku kopce, kde je jen pár desítek centimetrů půdy a pod ním skála a kde je často buď hodně mokro nebo zase naopak hodně sucho, ale i tak. Od mých včelstev v lese je to asi dva kilometry, od vesnice, kde jsou určitě další včelstva je to kilometr na druhou stranu.
R. Polášek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 22127
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- franta (91.127.161.9) --- 11. 4. 2007
Vyrovnávanie sily včelstiev
Po zime nie sú všetky včelstvá v rovnakej kondícii. Jedny sú silnejšie, iné slabšie. Na vyrovnávanie sa používa pridávanie plodových rámikov so silnejších včelstiev včelstvám slabščím. Moja otázka, prosím, znie. Môžu sa tieto rámiky pridávať spolu s včelami, alebo ich treba pridávať bez včiel? Vďaka za odpoveď.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 22125
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Bohuslav xxxx (e-mailem) --- 10. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084) (22091) (22099) (22101) (22108) (22113)
Gabon je dobré léčivo, když se dobře použije. A v tom je problém. Vyžaduje zodpovědnost včelaře. Léčím v naší organizaci a tak vím, o čem mluvím. Gabon se musí dát mezi plodové plásty, kde se musí vytvořit mezera větší než je mezera daná mezerníkem. Včely jsou donuceny starostí o plod účinnou látku roznášet na nožičkách. A největší problém je v tom, že se gabonové pásky MUSÍ odstranit nejdéle po dvacetičtyřech dnech, což včelaři, aspoň někteří, nedělají. Množství účinné látky klesá, Varrou nezabíjí a ta se stává rezistentní. V tom je největší nebezpečí gabonových pásků. Nedodržení metodiky!!! Jak píše kolega výše. Je to pořád dokola. Při dodržení postupu a znalosti rozmnožování Varroy destructor. Ta se množí na ZAVÍČKOVANÉM plodu. Proto první léčba co nejpozději na podzim když je co nejméně plodu, opakování po sedmi až deseti dnech kdy by měl být zbylý plod vyřezán. Zároveň je třeba si uvědomit, že když je venkovní teplota menší než +10°C, jsou včely sražené do chomáče, kam kouř nepronikne. Proto se po třetí léčí acetonovým aerosolem, který se dá použít do -5°C. A když do aerosolu použijete M1 AR, tak to nemá chybu. (Řádně čtětě návod, dává se jen 16kapek na 300ml acetonu). Ale teď máme jaro, kdy je jediná možnost léčení. Nátěr zavíčkovaného plodu M1 AR, dáme PĚT kapek na 50ml vody, a následnou fumigací, kdy použijeme VARIDOL. Nesmíme použít M1 AR. Jarní léčení se smí provádět do 15 DUBNA!!!
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Petr Lokvenc <lokvenc.petr/=/volny.cz> > Předmět: Re: zalozeni noveho stanoviste > Datum: 10.4.2007 09:40:53 > ---------------------------------------- > Dovolím si nesouhlasit s tvrzením, že gabon je základem léčby. Základem > tlumení varroázy je povinné léčení varidolem fumigací nebo aerosolováním. > Plošné léčení gabonem může, ale také nemusí KVS pro ten který rok nařídit, > případně ho včelaři mohou použít i dobrovolně. Jako jeho velkou výhodu vidím > skutečnost, že působí jinou látkou, než varidol a může tedy postihnout i > případně vznikající rezistentní kmeny roztočů. Na druhé straně jeho > nadužívání by nás mohlo o tuto výhodu připravit. > S pozdravem Petr. > > ----- Original Message ----- > From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz> > To: <vcely/=/v.or.cz> > Sent: Tuesday, April 10, 2007 8:46 AM > Subject: Re: zalozeni noveho stanoviste > > > > PRÁVĚ TEN GABON JE TEN ZÁKLAD LÉČBY V SRPNU \PODZIMNÍ LÉČBY JSOU JEN > > DOLÉČENÍM TOHO CO NESTiHL GABON KTERÝ ZAJIŠťuje řádný vývin zimních včel > > ..... > > Je to pořád dokola. Metodika tlumení varroázy v ČR je postavena na plošném > > podzimním léčení. > > Pokud je dobře provedeno na větší ploše, není nutné chránit zimní generaci > > včel před necelou stovkou VD ve včelstvu. To by byl kanon na vrabce. Gabon > > je nouzové řešení tam kde není něco v pořádku. > > > Muzete mi to vysvetlit? U nas co vim (2 roky) se pouziva gabon a nikdy se > pokud vim neresilo zda je neco v poradku ci ne. A ted prekvapene ctu, ze to > neni nutne pouzivat - pouze kdyz je neco v neporadku. Tak jak je to > "spravne" :-) ? Co je na nem spatneho? Kdyz se pouzije na zdrave vcelstvo > tak muze skodit ci co? > > Diky > > > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 22123
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Daniel Prokes, Ing. (e-mailem) --- 10. 4. 2007
Re: Tepelná komora - výroba, dotace (22121)
dobry den, nam delal termobox pan prokes z velkych losin, chcete tel? zdravim a at bzuci:o)) mariana prokesova ----- Original Message ----- From: "Jirka Pochop" <e-mail/=/nezadan.isp.contactel.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, April 10, 2007 4:37 PM Subject: Tepelná komora - výroba, dotace
Chtěl bych vás požádat o radu, zda-li nevíte o nějakém výrobci tepelných komor, nebo alespoň o někom, kdo ví co vše je k tomu třeba a je ochoten to vyrobit. Nejlépe z Libereckého kraje. Nejde mi o nějaký profesionální výrobek, ale aby to také nebylo "spíchnuté horkou jehlou". Včelaření mám pouze jako koníček a neživí mě to. Abych vše uvedl na pravou míru: letos budu stavět včelín a chtěl bych využít dotaci na medomet a zároveň také na nějakou malou tepelnou komoru o rozměrech ~50x50x150cm na rozehřívání sklenic s medem případně na ohřátí plástů před vytáčením. Zprvu jsem myslel, že si seženu topné těleso, ventilátor,nějaké to opláštění a vše si sestavím doma. Jenže mi to nedalo a datázal jsem se také raději na státní zemědělský intervenční fond, zda-li tato tep. komora při domácím sestavení z komponentů při dodání jednotlivých nákupních dokladů bude uznána. Zde uvádím část odpovědi, se kterou se obrátili přímo na právní obor:
„Pokud by dotyčný požadoval dotaci za pořízení tepelné komory, je dle mého názoru jedno, zda-li ji koupil celou či si ji sestavil sám, ale je pak nutné vyfakturovat komoru jako celek (v praxi asi neproveditelné, proto jediná možnost jak takto získat dotaci, je pořídit si celou komoru). Investici do jednotlivých komponentů, ze kterých se komora skládá, a jejich dílčí fakturaci nelze považovat za splnění podmínek dle NV 197/2005 Sb.“ Dotace se poskytuje pouze na investice. Na jednotlivé komponenty se dotace neposkytuje, protože to jsou části neinvestičního charakteru. Vše musí být v dikci podle NV 197/2005 Sb. přílohy č. 2 část A.“
Výsledek: tepelná komora se musí koupit celá, ale otázka pro mě nyní je, zda-li mi ji někdo udělá dle mých představ. Předem děkuji za každou radu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 22122
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jirka Pochop (217.115.253.145) --- 10. 4. 2007
Tepelná komora - výroba, dotace
Chtěl bych vás požádat o radu, zda-li nevíte o nějakém výrobci tepelných komor, nebo alespoň o někom, kdo ví co vše je k tomu třeba a je ochoten to vyrobit. Nejlépe z Libereckého kraje. Nejde mi o nějaký profesionální výrobek, ale aby to také nebylo "spíchnuté horkou jehlou". Včelaření mám pouze jako koníček a neživí mě to.
Abych vše uvedl na pravou míru: letos budu stavět včelín a chtěl bych využít dotaci na medomet a zároveň také na nějakou malou tepelnou komoru o rozměrech ~50x50x150cm na rozehřívání sklenic s medem případně na ohřátí plástů před vytáčením. Zprvu jsem myslel, že si seženu topné těleso, ventilátor,nějaké to opláštění a vše si sestavím doma. Jenže mi to nedalo a datázal jsem se také raději na státní zemědělský intervenční fond, zda-li tato tep. komora při domácím sestavení z komponentů při dodání jednotlivých nákupních dokladů bude uznána. Zde uvádím část odpovědi, se kterou se obrátili přímo na právní obor:
„Pokud by dotyčný požadoval dotaci za pořízení tepelné komory, je dle mého názoru jedno, zda-li ji koupil celou či si ji sestavil sám, ale je pak nutné vyfakturovat komoru jako celek (v praxi asi neproveditelné, proto jediná možnost jak takto získat dotaci, je pořídit si celou komoru). Investici do jednotlivých komponentů, ze kterých se komora skládá, a jejich dílčí fakturaci nelze považovat za splnění podmínek dle NV 197/2005 Sb.“
Dotace se poskytuje pouze na investice. Na jednotlivé komponenty se dotace neposkytuje, protože to jsou části neinvestičního charakteru. Vše musí být v dikci podle NV 197/2005 Sb. přílohy č. 2 část A.“
Výsledek: tepelná komora se musí koupit celá, ale otázka pro mě nyní je, zda-li mi ji někdo udělá dle mých představ.
Předem děkuji za každou radu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 22121
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Eman (194.149.115.254) --- 10. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084) (22091) (22099) (22102) (22103) (22111) (22116) (22118)
Stalo se mi něco podobného. Ve vesnici jsem měl průměr 0.7 roztočů na vč. Na druhém stanovišti 1 km vzdáleno od prvního mimo obec u lesa bylo 8 r./vč. Všechna ošetření jsem dělal synchronně.
Nikdy roky předtím jsem neměl ve vzorcích víc jak 0.1 r/vč.
Jsem 1 km od severní hranice kraje Pardubice, v doletu mám stovky včelstev, o kterých nic nevím. Nevím co je v lese.
Jsem zastánce Gabonů, protože vím jak se podzimní ošetřování fláká a obchází různými triky a "zlepšováky", jaké jsou úly děravé, nevhodné teploty - fumigace sraženého chomáče, nedodržené 10-14denní odstupy atd. atd. Gabony se tam dají lehce za pěkného počasí při krmení do cesty ke krmivu mezi plod a zachrání se generace včel, na které už říjnová fumigace nic nezmění. Už je totiž pozdě. Nechuť ke Gabonům většinou pramení z jejich ceny a z lakoty starších včelařů a NE kvůli nějakým reziduům ve vosku. Cena Gabonů/včelstvo je 17 Kč a cena fumigace je 3 koruny (bez dotace).
Při aerosolování, když mi dochází roztok, tak si naředím pro jistotu ještě 1-2 dcl k tomu a nějaké vysrkávání zbytků ze dna nepřichází v úvahu.
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
Od: Radim Pol??ek
> vzorků měli vrazil doma po třech roztočích na včelstvo a v lese po 6
> roztočích na včelstvo. Minimálně doma jim něco uteklo, protože přikázali na
> jaře ošetřit nátěrem plod jen na stanovišti v lese.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 22120
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 10. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084) (22091) (22099) (22102) (22103) (22111) (22116)
Právě loni byly zveřejněny výsledky z vyšetření na rezudia z gabonu a varidolu ve vosku v mezistěnách a nebyly prokázány v měřitelné hodnotě
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz> > Předmět: Re: zalozeni noveho stanoviste > Datum: 10.4.2007 10:07:12 > ---------------------------------------- > Právě proto, že tam je celý měsíc, zanáší gabon do vosku a propolisu mnohem > více reziduí než ošetření fumigací nebo aerosolem. Proto bylo původně bráno > před snad 20 roky jako ošetření v případě, pokud fumigace a aerosol selže. > Možná teď je to jinak, faktem je, že léčení Gabonem se mně zdá spolehlivější > a méně pracné. Na druhé straně nyní těžím propolis na konci září, při léčení > Gabonem bych musel ty síťky vyhodit na konci července. > Jinak ale se mně zdá, že co se týká vavraózy, v laboratoři stoupá počet > roztočů, které ve vzorku měli nenajdou. Letos, když mně fumigovali potřetí > aerosolem, docházela jim už náplň a v lese, kde končili, bylo v nádobě asi > jen půl cm tekutiny. Musel jsem přístrojem při aerosolování kvedlat, aby > aspoň chvilkama šlo něco do trysky a přístroj fungoval. Tak jsem do zimních > vzorků měli vrazil doma po třech roztočích na včelstvo a v lese po 6 > roztočích na včelstvo. Minimálně doma jim něco uteklo, protože přikázali na > jaře ošetřit nátěrem plod jen na stanovišti v lese. > > R. Polášek > > ----- Original Message ----- > From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz> > To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz> > Sent: Tuesday, April 10, 2007 9:15 AM > Subject: Re: zalozeni noveho stanoviste > > > Ten gabon má tu výhodu ,že tam působí celý měsíc právě v době kdy včely S > OBLIBOU vylupují různé slabochy a zalétlé roje které jsou bez kontroly > včelařů a nedovolí rozvoj napadení v úlu. Potom také střídáním více druhů > léčiv zabraňujeme vzniku rezistence > > PEPAN > > ------------ Původní zpráva ------------ > > Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz> > > Předmět: Re: zalozeni noveho stanoviste > > Datum: 09.4.2007 21:33:01 > > ---------------------------------------- > > Potvrzuji, že moje úly a včely ještě jaktěživ Gabon neviděly. A to je mám > i > > v zadováku s 2 centimetry na podmet. > > > > R. Polášek > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 22118
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polásek (e-mailem) --- 10. 4. 2007
Re: Re:zalozeni noveho stanoviste (22054) (22114)
Pokud jsou vcely na nesprávném stanovisti porád, projeví se to mnohem pomalejsím rozvojem a mensím prínosem ze snusek, pritom spotreba práce a zásob v zime je stejná nebo mírne vetsí. Pokud je vcelstvo po vetsinu roku na správném stanovisti - konec léta, podzim, zima, casné jaro a je správne rozvinuté, mesíc na nejakém méne vhodném stanovisti u repky nebo v léte v lese mu nijak neublízí. Spíse díky dostatku snusky zesílí více nez kdyby se nechaly na puvodním stanovisti, kde repka není. Prirozene donesou o neco mín nez kdyby to bylo v repce na teplejsím jizním svahu a s cesny obrácenými k jihu ale jinak obvykle nic. U repky bude na severním svahu smula, pokud prijde ze severu nejaké náhlé ochlazení a studený vítr s destem, na stanovisti v nechráneném poli létavky, co jsou venku budou srazeny destem a uhynou, to ale není pravidlem a na jizním svahu v poli to bude taky, jen o neco lepsí. Pokud ale budou vcely aspon nejaký metr uvnitr pole, nebo na kraji pole mimo nejako trasu, kde chodí lidé, neobracel bych je k severu do pole, ale rovnobezne s okrajem pole nebo sikmo do pole, na západ nebo na východ.
R. Polásek
----- Original Message ----- From: "Tomá? He?man" <Herman.T/=/seznam.cz> To: <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, April 10, 2007 9:51 AM Subject: Re:zalozeni noveho stanoviste
> Mel bych take par otazek k tomuto tematu. > Chtel bych presunout nekolik vcelstev do nedaleke vesnice na repku. Uz jsem si trochu vytypoval stanoviste a to nejvyhodnejsi z hlediska dopravy, pritomnosti lidi a blizkosti k repce je na severnim svahu (tedy jestli je to ten na ktery nesviti slunce :-) ) tzn. mozna by tam nebylo moc slunicka, je to jeste stineno stromy. Je to problem? > Muzete mi prosim naznacit jakou polohu cesna vuci slunci je dobre volit? > Me dosavadni stanoviste je orientovane na jihovychod-spise jih, a sviti na nej v podstate cely den. Nevim jestli je vyhodne nebo jestli je treba lepsi odpoledni stin? > > Diky > > T.H. > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 22117
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polášek (e-mailem) --- 10. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084) (22091) (22099) (22102) (22103) (22111)
Právě proto, že tam je celý měsíc, zanáší gabon do vosku a propolisu mnohem více reziduí než ošetření fumigací nebo aerosolem. Proto bylo původně bráno před snad 20 roky jako ošetření v případě, pokud fumigace a aerosol selže. Možná teď je to jinak, faktem je, že léčení Gabonem se mně zdá spolehlivější a méně pracné. Na druhé straně nyní těžím propolis na konci září, při léčení Gabonem bych musel ty síťky vyhodit na konci července. Jinak ale se mně zdá, že co se týká vavraózy, v laboratoři stoupá počet roztočů, které ve vzorku měli nenajdou. Letos, když mně fumigovali potřetí aerosolem, docházela jim už náplň a v lese, kde končili, bylo v nádobě asi jen půl cm tekutiny. Musel jsem přístrojem při aerosolování kvedlat, aby aspoň chvilkama šlo něco do trysky a přístroj fungoval. Tak jsem do zimních vzorků měli vrazil doma po třech roztočích na včelstvo a v lese po 6 roztočích na včelstvo. Minimálně doma jim něco uteklo, protože přikázali na jaře ošetřit nátěrem plod jen na stanovišti v lese.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, April 10, 2007 9:15 AM Subject: Re: zalozeni noveho stanoviste
Ten gabon má tu výhodu ,že tam působí celý měsíc právě v době kdy včely S OBLIBOU vylupují různé slabochy a zalétlé roje které jsou bez kontroly včelařů a nedovolí rozvoj napadení v úlu. Potom také střídáním více druhů léčiv zabraňujeme vzniku rezistence
PEPAN > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz> > Předmět: Re: zalozeni noveho stanoviste > Datum: 09.4.2007 21:33:01 > ---------------------------------------- > Potvrzuji, že moje úly a včely ještě jaktěživ Gabon neviděly. A to je mám i > v zadováku s 2 centimetry na podmet. > > R. Polášek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 22116
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 10. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084) (22091) (22099) (22101) (22108) (22110) (22112)
Přesně tak
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz> > Předmět: Re: zalozeni noveho stanoviste > Datum: 10.4.2007 09:32:59 > ---------------------------------------- > Diky > Chapu to dobre tak, ze kdyz nam nas nejvyssi (nevim jak se ta funkce oficialne > jmenuje :-) ) prideluje leceni, ma predepsane primo veterinou jake leceni > musime pouzit, takze se teoreticky ve velkych uvozovkach o to nemusim starat a > jen lecit? > > > Léčit musíme tak, jak předepíše veterina. A veterina předepíše Gabon tam, > > kde je velké plošné zamoření roztočem. > > Nemá cenu spekulovat, ale je potřeba léčit tak, jak předepíše kompetentní > > orgán (veterina). > > > > Pokud už začneme spekulovat, problémy by mohly nastat tam, kde by bylo > > velké plošné zamoření roztočem, kteří by byli rezistentní na Gabon a ten na > > ně nefungoval. > > Proto někdo zkouší třeba odpařovače na kyselinu mravenčí. Někdo je zkouší > > možná i z důvodů ekologických, ale tím se nezbavuje povinnosti postupovat > > podle vyhlášek veteriny.. > > > > > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 22115
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomáš Heřman (e-mailem) --- 10. 4. 2007
Re:zalozeni noveho stanoviste (22054)
Mel bych take par otazek k tomuto tematu. Chtel bych presunout nekolik vcelstev do nedaleke vesnice na repku. Uz jsem si trochu vytypoval stanoviste a to nejvyhodnejsi z hlediska dopravy, pritomnosti lidi a blizkosti k repce je na severnim svahu (tedy jestli je to ten na ktery nesviti slunce :-) ) tzn. mozna by tam nebylo moc slunicka, je to jeste stineno stromy. Je to problem? Muzete mi prosim naznacit jakou polohu cesna vuci slunci je dobre volit? Me dosavadni stanoviste je orientovane na jihovychod-spise jih, a sviti na nej v podstate cely den. Nevim jestli je vyhodne nebo jestli je treba lepsi odpoledni stin?
Diky
T.H.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 22114
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Petr Lokvenc (e-mailem) --- 10. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084) (22091) (22099) (22101) (22108)
Dovolím si nesouhlasit s tvrzením, že gabon je základem léčby. Základem tlumení varroázy je povinné léčení varidolem fumigací nebo aerosolováním. Plošné léčení gabonem může, ale také nemusí KVS pro ten který rok nařídit, případně ho včelaři mohou použít i dobrovolně. Jako jeho velkou výhodu vidím skutečnost, že působí jinou látkou, než varidol a může tedy postihnout i případně vznikající rezistentní kmeny roztočů. Na druhé straně jeho nadužívání by nás mohlo o tuto výhodu připravit. S pozdravem Petr.
----- Original Message ----- From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz> To: <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, April 10, 2007 8:46 AM Subject: Re: zalozeni noveho stanoviste
> PRÁVĚ TEN GABON JE TEN ZÁKLAD LÉČBY V SRPNU \PODZIMNÍ LÉČBY JSOU JEN > DOLÉČENÍM TOHO CO NESTiHL GABON KTERÝ ZAJIŠťuje řádný vývin zimních včel > ..... > Je to pořád dokola. Metodika tlumení varroázy v ČR je postavena na plošném > podzimním léčení. > Pokud je dobře provedeno na větší ploše, není nutné chránit zimní generaci > včel před necelou stovkou VD ve včelstvu. To by byl kanon na vrabce. Gabon > je nouzové řešení tam kde není něco v pořádku.
Muzete mi to vysvetlit? U nas co vim (2 roky) se pouziva gabon a nikdy se pokud vim neresilo zda je neco v poradku ci ne. A ted prekvapene ctu, ze to neni nutne pouzivat - pouze kdyz je neco v neporadku. Tak jak je to "spravne" :-) ? Co je na nem spatneho? Kdyz se pouzije na zdrave vcelstvo tak muze skodit ci co?
Diky
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 22113
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomáš Heřman (e-mailem) --- 10. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084) (22091) (22099) (22101) (22108) (22110)
Diky Chapu to dobre tak, ze kdyz nam nas nejvyssi (nevim jak se ta funkce oficialne jmenuje :-) ) prideluje leceni, ma predepsane primo veterinou jake leceni musime pouzit, takze se teoreticky ve velkych uvozovkach o to nemusim starat a jen lecit?
> Léčit musíme tak, jak předepíše veterina. A veterina předepíše Gabon tam, > kde je velké plošné zamoření roztočem. > Nemá cenu spekulovat, ale je potřeba léčit tak, jak předepíše kompetentní > orgán (veterina). > > Pokud už začneme spekulovat, problémy by mohly nastat tam, kde by bylo > velké plošné zamoření roztočem, kteří by byli rezistentní na Gabon a ten na > ně nefungoval. > Proto někdo zkouší třeba odpařovače na kyselinu mravenčí. Někdo je zkouší > možná i z důvodů ekologických, ale tím se nezbavuje povinnosti postupovat > podle vyhlášek veteriny.. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 22112
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 10. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084) (22091) (22099) (22102) (22103)
Ten gabon má tu výhodu ,že tam působí celý měsíc právě v době kdy včely S OBLIBOU vylupují různé slabochy a zalétlé roje které jsou bez kontroly včelařů a nedovolí rozvoj napadení v úlu. Potom také střídáním více druhů léčiv zabraňujeme vzniku rezistence
PEPAN > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz> > Předmět: Re: zalozeni noveho stanoviste > Datum: 09.4.2007 21:33:01 > ---------------------------------------- > Potvrzuji, že moje úly a včely ještě jaktěživ Gabon neviděly. A to je mám i > v zadováku s 2 centimetry na podmet. > > R. Polášek > > ----- Original Message ----- > From: "Bohuslav xxxx" <b.acek/=/seznam.cz> > To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz> > Sent: Monday, April 09, 2007 8:07 PM > Subject: Re: zalozeni noveho stanoviste > > > Jenže by se to prase muselo porazit. Rozumná řeč s nimi není. > > > ------------ Původní zpráva ------------ > > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz> > > Předmět: Re: zalozeni noveho stanoviste > > Datum: 09.4.2007 17:26:22 > > ---------------------------------------- > > PRÁVĚ TEN GABON JE TEN ZÁKLAD LÉČBY V SRPNU \PODZIMNÍ LÉČBY JSOU JEN > DOLÉČENÍM > > TOHO CO NESTiHL GABON KTERÝ ZAJIŠťuje řádný vývin zimních včel > > > > Pepan > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 22111
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Krušina (195.39.121.166) --- 10. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084) (22091) (22099) (22101) (22108)
Tomáš Heřman napsal:
>Muzete mi to vysvetlit? U nas co vim (2 roky) se pouziva gabon a nikdy se pokud vim neresilo zda je neco v poradku ci ne.
>A ted prekvapene ctu, ze to neni nutne pouzivat - pouze kdyz je neco v neporadku. Tak jak je to "spravne" :-)?
> Co je na nem spatneho? Kdyz se pouzije na zdrave vcelstvo tak muze skodit ci co?
.................
Léčit musíme tak, jak předepíše veterina. A veterina předepíše Gabon tam, kde je velké plošné zamoření roztočem.
Nemá cenu spekulovat, ale je potřeba léčit tak, jak předepíše kompetentní orgán (veterina).
Pokud už začneme spekulovat, problémy by mohly nastat tam, kde by bylo velké plošné zamoření roztočem, kteří by byli rezistentní na Gabon a ten na ně nefungoval.
Proto někdo zkouší třeba odpařovače na kyselinu mravenčí. Někdo je zkouší možná i z důvodů ekologických, ale tím se nezbavuje povinnosti postupovat podle vyhlášek veteriny..
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 22110
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Krušina (195.39.121.166) --- 10. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084) (22091) (22105) (22106)
Karel napsal:
>Horší to je asi v okolí stanovišť, kde opakovaně někdo na podzim krade včely a okrádaný chudák nestačí doplňovat.
.............
S tím se asi musíme smířit a vnímat to jako pokusy pomoci výzkumníkům s výchovou varroatolerantních (či varroaodolných) včel.
Já to vnímám tak, že ten, kdo na léčení kašle, si nejvíc škodí sám, protože když mu nějaké včely kvůli roztočům kolabují a hrozí loupež, většinou na to přijdou nejdřív včely ze stejného stanoviště, které jsou nejblíž, a "dárečky" zůstanou většinou doma na stanovišti.
No, možná se mýlím.
Radek Krušina
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 22109
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomáš Heřman (e-mailem) --- 10. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084) (22091) (22099) (22101)
> PRÁVĚ TEN GABON JE TEN ZÁKLAD LÉČBY V SRPNU \PODZIMNÍ LÉČBY JSOU JEN > DOLÉČENÍM TOHO CO NESTiHL GABON KTERÝ ZAJIŠťuje řádný vývin zimních včel > ..... > Je to pořád dokola. Metodika tlumení varroázy v ČR je postavena na plošném > podzimním léčení. > Pokud je dobře provedeno na větší ploše, není nutné chránit zimní generaci > včel před necelou stovkou VD ve včelstvu. To by byl kanon na vrabce. Gabon > je nouzové řešení tam kde není něco v pořádku.
Muzete mi to vysvetlit? U nas co vim (2 roky) se pouziva gabon a nikdy se pokud vim neresilo zda je neco v poradku ci ne. A ted prekvapene ctu, ze to neni nutne pouzivat - pouze kdyz je neco v neporadku. Tak jak je to "spravne" :-) ? Co je na nem spatneho? Kdyz se pouzije na zdrave vcelstvo tak muze skodit ci co?
Diky
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 22108
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Krušina (195.39.121.166) --- 10. 4. 2007
Re: Poradí někdo? (22080)
Petr napsal:
>Před rokem jsem zdědil včely, takže začátečník. Zimoval jsem v nástavkových úlech - celkem ve třech nástavcích (39x24).
>Nad posledním nechávám folii. Při prohlídce před 2 týdny jsem pod plodiště nandal rámky se zatvrdlým medem z loňska.
>Několik rámků hlavně s pylem bylo plesnivých a také nad posledními rámky se tvoří plíseň.
>Co s tim, vyndat folii ale co místo ní? Kdy přidávat mezistěny a kolik?
>Co jsem se dočetl, někdo dává celý nástavek, někdo 2, loni se mi stalo, že nevystavěli ani 3. Předem dík.
.................
Ohledně zimování a plísně:
pokud jsou nástavky bez oček, zřejmě jsou ty nástavky uteplené. Metodika ošetřování se tomu musí přizpůsobit, aby to neplesnivělo. Je to podle mě náročnější na odhad. Přes zimu je to docela jedno,ale jak začnou včely na jaře plodovat a do úlu začnou včely produkovat víc vody, sráží se voda všude tam, kde je teplota chladnější než rosný bod. Takže pokud jsou včely slabé a obsedají jen několik uliček, může být v úlu při třech nástavcích plísně a plísně.
Proto si myslím, že je nejlepší nechat včelám při nástavcích bez oček jen tolik prostoru, kolik dokáží "ovládat" - na zimu maximálně 2 nástavky. Slabší včelstva třeba nechat jen na jednom nástavku a na jaře ošetřovat "po rámcích" jako v dvouprostorových úlech.
Potom je ale potřeba zase na jaře včas rozšířit, aby při přísunu nektaru nebylo v úle málo místa pro plod a včelstva se nedostala do rojové nálady.
Včelařením v silně uteplených úlech bez oček se zabývá p. Smělý, jeho metodika je popsaná i v příloze této konference. Nějaké příspěvky tu byly nedávno, někdo psal o zateplení stropu prodyšným způsobem polystyrenovými kuličkami.
Radek Krušina
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 22107
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Karel (194.138.39.60) --- 10. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084) (22091) (22105)
Pokud v okolí nemáš usazené ulétlé roje, které neléčí nikdo.
Radek Krušina
......
To je v podstatě asi dočasný problém - pokud je pravdou, že včelstvo bez léčení do dvou, třech let zkolabuje.
Ale asi to nebude tak velký problém, protože mám stanoviště napůl v lese, ale obě dvě hlavně dál od okolních stanovišť a problém s reinvazí nemám. Zatím.
Horší to je asi v okolí stanovišť, kde opakovaně někdo na podzim krade včely a okrádaný chudák nestačí doplňovat.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 22106
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Votrubec (e-mailem) --- 9. 4. 2007
Re: veely na zahradi (22092)
Zdravim. Možnosti řešení:
1) hustý vyšší plot 2) nebo i živý plot (také vyšší cca 2,5 m a víc) 3) otočení česna jiným směrem, než kde se vyskytujete 4) musí chovat "hodné včely" (šlechtění....) 5) respektovat včelí "dny" (když má být bouřka, není snůška, kvete červený mák, atd...) a nevycházet do jejich "rajónu" 6) rozhodně nesportovat v jejich blízkosti, nesnáší "pot a rychlé pohyby", šustění atd.. (kupodivu ženský deodorant jim neva ale naopak mužský nesnáší).. 7) muž po čersvém holení nechodit ...
Pavel
----- Original Message ----- From: "Radka Sedláčková" <gaudii/=/seznam.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, April 09, 2007 9:37 AM Subject: veely na zahradi
> prosím o radu-soused chová na zahradě včely cca 5m od společného plotu. > uznávám jeho koníček, nicméně častá bodnutí jak dospělých, tak dětí nejsou > příjemná. chtěla bych poprosit o radu, zda pomůže např.vysazení vyššího > živého plotu či jiná zábrana, která by případně zvýšila jejich vzletovou > dráhu. Děkuji za pomoc, Radka Sedláčková
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 22104
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polášek (e-mailem) --- 9. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084) (22091) (22099) (22102)
Potvrzuji, že moje úly a včely ještě jaktěživ Gabon neviděly. A to je mám i v zadováku s 2 centimetry na podmet.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Bohuslav xxxx" <b.acek/=/seznam.cz> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, April 09, 2007 8:07 PM Subject: Re: zalozeni noveho stanoviste
Jenže by se to prase muselo porazit. Rozumná řeč s nimi není.
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz> > Předmět: Re: zalozeni noveho stanoviste > Datum: 09.4.2007 17:26:22 > ---------------------------------------- > PRÁVĚ TEN GABON JE TEN ZÁKLAD LÉČBY V SRPNU \PODZIMNÍ LÉČBY JSOU JEN DOLÉČENÍM > TOHO CO NESTiHL GABON KTERÝ ZAJIŠťuje řádný vývin zimních včel > > Pepan
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 22103
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Bohuslav xxxx (e-mailem) --- 9. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084) (22091) (22099)
Jenže by se to prase muselo porazit. Rozumná řeč s nimi není.
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz> > Předmět: Re: zalozeni noveho stanoviste > Datum: 09.4.2007 17:26:22 > ---------------------------------------- > PRÁVĚ TEN GABON JE TEN ZÁKLAD LÉČBY V SRPNU \PODZIMNÍ LÉČBY JSOU JEN DOLÉČENÍM > TOHO CO NESTiHL GABON KTERÝ ZAJIŠťuje řádný vývin zimních včel > > Pepan > > > ------------ Původní zpráva ------------ > > Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz> > > Předmět: Re: zalozeni noveho stanoviste > > Datum: 09.4.2007 09:30:51 > > ---------------------------------------- > > Léčba gabonem v létě je ten nejdůležitější základ léčby, ten se nedá ničem > > jiným zatím nahradit a nenapraví to ani kys. mrav. a ani aerosolování > > Pepan > > ....... > > Ano. V případě, že je provedeno ŠPATNĚ podzimní léčení - PLOŠNĚ. Pokud je > > ve včelstvech zimní spad velmi malý - tím myslím průměr pod 1VD na včelstvo > > - tak stačí opět na podzim POŘÁDNĚ přeléčit. Po prvním léčení mám > > standardně spad do desítek VD na včelstvo, extrémy dosahují stovku. > > Je divné, že na stejném území mají někteří včelaři trvale nález měli 0 až 2 > > VD na včelstvo a vedle toho je > > spousta stanovišť přes limit. A když tam takových dárečků je víc, tak to se > > pak musí strkat další chemikálie. Jenže ti dárečkové na to kašlou i v > > podletí a znovu to odnesou včely těch okolo. A ČSV si není schopna udělat > > mezi sebou pořádek. > > > > Moje problémy skončily -možná je to jen shoda - když v sousedství zmizelo > > stanoviště jednoho víkendového včelaře. > > Gabon jsme museli dávat jen jednou a to byla nějaká huráakce na poslední > > chvíli - v podstatě bez efektu, protože se to k nám dostalo pozdě. Formidol > > jsem nedával ani jednou. > > > > ZÁKLAD je pořádné podzimní léčení a žádný prase v okolí! > > ========================================================== > > Karel > > > > > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 22102
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Karel (88.103.157.154) --- 9. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084) (22091) (22099)
PRÁVĚ TEN GABON JE TEN ZÁKLAD LÉČBY V SRPNU \PODZIMNÍ LÉČBY JSOU JEN DOLÉČENÍM TOHO CO NESTiHL GABON KTERÝ ZAJIŠťuje řádný vývin zimních včel
......
Je to pořád dokola. Metodika tlumení varroázy v ČR je postavena na plošném podzimním léčení.
Pokud je dobře provedeno na větší ploše, není nutné chránit zimní generaci včel před necelou stovkou VD ve včelstvu. To by byl kanon na vrabce. Gabon je nouzové řešení tam kde není něco v pořádku.
Proto na to reaguji. Proč to někde jde a někde ne. Podle mě je to lajdáctví a neschopnost. Za víc jak dvacet let co se léčí varoáza by si včelaři snad mohly pořídit úly, které jsou vhodné k soužití s VD. Mají vysoké dno vhodné pro odběr měli (ne-li přímo síto a VD zásuvku) atd.
Ti co mají více včelstev a na včelnici(včelíně v dosahu el. proud si snad mohou za dvaapůltisíce koupit kompresor (teď jsou běžně k dostání a hodí se i pro jiné věci - sponkování atd) a po odečtení dotace i ten jeden tisíc na vyvíječ. A pokud mají v okolí menší včelaře tak je v jejich zájmu jim techniku půjčit.
A pokud má někdo zateplené úly s 1cm podmetu zalepeným propolisem až k rámkům, kde je vždy dobrodružství podložku dostat dovnitř i ven, kde se manipulací zasmoleným okýnkem včely spolehlivě vydráždí než se tam strčí knot, okénko s prasklým sklem, takže kouř jde všude, jen ne do včel atd. Nebo pokud to někdo chce mít vzorně co nejdřív přeléčené už v září, říjnu, pak na úle taky nezáleží.
A pokud takhle někdo včelaří, nebo v jeho okolí, tak potom je opravdu ten Gabon podmínkou úspěšného vyzimování.
Normálním šťastlivcům stačí zimní léčení a pokud něco selže tak jarní nátěr.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 22101
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 9. 4. 2007
Re:vèely na zahradÏ (22092)
jistěže Jeden můj známý včelař na plot před úly zavěšuje foliji a tak včely snadno dostává do vyšší letové hladiny
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Radka Sedl??kov? <gaudii/=/seznam.cz> > Předmět: v?ely na zahrad? > Datum: 09.4.2007 09:37:47 > ---------------------------------------- > prosím o radu-soused chová na zahradě včely cca 5m od společného plotu. > uznávám jeho koníček, nicméně častá bodnutí jak dospělých, tak dětí nejsou > příjemná. chtěla bych poprosit o radu, zda pomůže např.vysazení vyššího > živého plotu či jiná zábrana, která by případně zvýšila jejich vzletovou > dráhu. Děkuji za pomoc, Radka Sedláčková > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 22100
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 9. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084) (22091)
PRÁVĚ TEN GABON JE TEN ZÁKLAD LÉČBY V SRPNU \PODZIMNÍ LÉČBY JSOU JEN DOLÉČENÍM TOHO CO NESTiHL GABON KTERÝ ZAJIŠťuje řádný vývin zimních včel
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz> > Předmět: Re: zalozeni noveho stanoviste > Datum: 09.4.2007 09:30:51 > ---------------------------------------- > Léčba gabonem v létě je ten nejdůležitější základ léčby, ten se nedá ničem > jiným zatím nahradit a nenapraví to ani kys. mrav. a ani aerosolování > Pepan > ....... > Ano. V případě, že je provedeno ŠPATNĚ podzimní léčení - PLOŠNĚ. Pokud je > ve včelstvech zimní spad velmi malý - tím myslím průměr pod 1VD na včelstvo > - tak stačí opět na podzim POŘÁDNĚ přeléčit. Po prvním léčení mám > standardně spad do desítek VD na včelstvo, extrémy dosahují stovku. > Je divné, že na stejném území mají někteří včelaři trvale nález měli 0 až 2 > VD na včelstvo a vedle toho je > spousta stanovišť přes limit. A když tam takových dárečků je víc, tak to se > pak musí strkat další chemikálie. Jenže ti dárečkové na to kašlou i v > podletí a znovu to odnesou včely těch okolo. A ČSV si není schopna udělat > mezi sebou pořádek. > > Moje problémy skončily -možná je to jen shoda - když v sousedství zmizelo > stanoviště jednoho víkendového včelaře. > Gabon jsme museli dávat jen jednou a to byla nějaká huráakce na poslední > chvíli - v podstatě bez efektu, protože se to k nám dostalo pozdě. Formidol > jsem nedával ani jednou. > > ZÁKLAD je pořádné podzimní léčení a žádný prase v okolí! > ========================================================== > Karel > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 22099
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 4. 2007
Re: Jak poenést veely na Langstroth (21946) (22095)
Ti, co nedávno začínali, říkají, že nejlepší je tak mít 4 včelstva. Jedno, dvě na učení a zkoušení, takže s malým výnosem, jedno, dvě na provádění jen nezbytných zásahů a tudíž na produkci medu. A taky jako rezervu, pokud ty, na kterých se učí, to nepřežijí. Více včelstev na začátek spotřebuje příliš času. Taky 4 včelstva si najdou dost sladiny i na místě, kde by 6 - 8 včelstev strádalo. Jako včelař s nějakými zkušenostmi a taky s dostatkem rámků bych si troufl na začátku května z jednoho včelstva udělat 4, možná i 8 oddělků a do září bych z většiny měl silná včelstva. Začátečníkovi bez plástů bych poradil vzít ze starého včelstva včely tak na dva oddělky.Plus nakoupit jeden nový oddělek s matkou F1. Starý úl provozovat jen na med, oddělky rozšiřovat a provozovat na nových rámcích na stavbu plástů a na zkoušení. Nermoutil bych se nijak zvlášť ani kdyby některé oddělky zimovaly jen na rámcích jednoho nastavku. Znamená to jen prodloužení rozvoje včel o cca 14 dní, měsíc a posunutí prvního medobraní z května na červen, nic víc.U starého úlu, pokud tam je matka dvouletá a starší, měly by se letos vyměnit. Prodejci oddělků a matek jsou v inzerátech Včelařství, na webu ČSV, něco je v inzerátech ne webu Včelařských novin nebo v časopise Moderní včelař a tipy na chovatele budou určitě mít i ve včelařských prodejnách.
R. Polášek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 22098
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (213.29.160.5) --- 9. 4. 2007
Re: rozširovanie (22072) (22096)
( opraveno )
Zdravím přátele včel,
včely sílí a potřebují více prostoru...rozšíření..., jinak přijde rojová nálada se všemi negativními důsledky ( ztráta výnosu, oslabení včelstva, riziko ztráty mladé matky,... )
Dříve než přistoupíte k prvnímu rozšíření, je vhodné vložit do včelstva stavební rámek nebo hotovou trubčinu k zakladení matkou ( na kraj plodového tělesa ), nebot včelstva bez trubčiny by mohly kazit mezistěny nadměrným vykousáváním a zastavováním trubčinou.
1/Rozšiřovat lze po rámcích.
Tuto metodu provádíme, pokud včelstvo neobsedá celý nástavek ( včelstvo se záložní matkou ).
Doporučuji ji provádět formou ,,ležan-rozšiřování,,.
,,Ležan rozšiřování,,:
Ke krajnímu rámku se zásobami ( první od stěny ) vložíme trubčinu nebo stavební rámek a k němu přisuneme plodové těleso. Za plodové těleso převěsíme zbylé dílo. Mezistěny vkládáme za poslední plodový rámek ( nejlépe, když je mezi mezistěnou a plodovým rámkem krycí rámek ( souš nebo zásobní rámek )...ochrana před zachlazením plodu ( pokud-li bude následující týden dobré počasí, není to potřebné ) ).
( pozn. při vložení mezistěny mezi plodové rámky vzniká nebezpečí roztržení plodové plochy na dvě části a omezení plodování matky v části plodové plochy, ve které se nachází... vzniká rojová nálada )
2/ Rozšiřovat lze o 1 celý nástavek.
Tuto metodu provádíme pokud včelstvo obsedá alespoň 1 celý nástavek a 10 cm-vysoký podmet alespoň z 1/3.
Rozšiřovací nástavek vybavíme mezistěnami a soušemi ( možno i jenom mezistěnami )
Podle záměru vkládáme souše bud do prostředku nástavku ( za účelem zakladení matkou...plástové jádro usnadňuje přechod matky do rozšiřovacího nástavku ) nebo na kraje nástavku ( za účelem ukládání medu či pylu...mezistěnové jádro blokuje přechod matky no rozšiřovacího nástavku ( podobně jako zásoby ve středu nástavku ) ).
( pozn. při rozšiřování jedno-nástavkového včelstva do druhého nástavku doporučuji metodu převěšování... je to metoda sice pracná ale poměrně bezpečná, vhodná pro začátečníky )
Nad mateří mřížkou není vhodné nechávat stavět mezistěny ( sama mateří mřížka je dost nevhodný a nepřirozený prostředek v úlů, které rozděluje a omezuje včelstvo ( včely neradi přecházejí skrz mateří mřížku, pokud není nahoře plod )…Konec konců racionální včelaři mateří mřížku k oddělávání medníku od plodiště přestávají používat, zpravidla ji nepoužívají. U dostatečně silných včelstev není potřeba ani ve špatných snůškových oblastech. Dopřejte včelám volnost a oni se Vám odvděčí větším výnosem ( J. Boháč ) ).
Rozšiřovací nástavek vkládáme:
A/ Pod plodiště
B/ Mezi plodové nástavky
C/ Nad plodiště
a/ Metoda nejbezpečnější a pro včely nejpřirozenější.
Výhody:
- rozšiřovací nástavek minimálně ochlazuje plodiště
- bezpečné, i když včely neobsedají alespoň 1/3 10 cm-vysokého podmetu
Nevýhody:
-nutnost odklopení plodiště ( zvláště problém u dadantů... u nízkonástavkových úlů to problém není )
- pomalá stavba mezistěn
b/ Metoda nebezpečná a pro včely velmi nepřirozená a nevhodná pro začátečníky.
( pozn. tuto metodu nepraktikuji )
Výhody:
- rychlá stavba mezistěn
Nevýhody"
- možnost zachlazení plodu
- možnost omezení plodiště a vzniku rojové nálady ( nástavek mohou včely zanést medem...nárazová snůška )
- velké nebezpečí podtrhnutí včelstva ve vývoji
Volba doby přidání nástavku je u tyto metody zvláště důležitá, a proto je nevhodná pro začátečníky Pokud-li přidáme nástavek příliš brzy, včelstvo nezvládne odsednout přidaný prostor ani stavbu mezistěn a podtrhneme ho v rozvoji. Přidáme nástavek pozdě, ve včelstvu vznikne rojová nálada. ).
c/Metoda poměrně bezpečná.
Výhody:
- poměrně rychlá stavba mezistěn
Nevýhody:
- možnost omezení medníku ( pokud-li není nad rozšiřovacím nástavkem nástavek se soušemi )
Je na Vás co si vyberete ( nedoporučuji možnost b/ ).
Vše má své klady a zápory. Hodně závisí na stavu včelstva a přírody.
Přeji hodně úspěchů a dobré produkční období!
zdravím.........M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 22097
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (213.29.160.5) --- 9. 4. 2007
Re: rozširovanie (22072)
Zdravím přátele včel,
včely sílí a potřebují více prostoru...rozšíření..., jinak přijde rojová nálada se všemi negativními důsledky ( ztráta výnosu, oslabení včelstva, riziko ztráty mladé matky,... )
Dříve než přistoupíte k prvnímu rozšíření, je vhodné vložit do včelstva stavební rámek nebo hotovou trubčinu k zakladení matkou ( na kraj plodového tělesa ), nebot včelstva bez trubčiny by mohly kazit mezistěny nadměrným vykousáváním a zastavováním trubčinou.
1/Rozšiřovat lze po rámcích.
Tuto metodu provádíme, pokud včelstvo neobsedá celý nástavek ( včelstvo se záložní matkou ).
Doporučuji ji provádět formou ,,ležan-rozšiřování,,.
,,Ležan rozšiřování,,:
Ke krajnímu rámku se zásobami ( první od stěny ) vložíme trubčinu nebo stavební rámek a k němu přisuneme plodové těleso. Za plodové těleso převěsíme zbylé dílo. Mezistěny vkládáme za poslední plodový rámek ( nejlépe, když je mezi mezistěnou a plodovým rámkem krycí rámek ( souš nebo zásobní rámek )...ochrana před zachlazením plodu ( pokud-li bude následující týden dobré počasí, není to potřebné ) ).
( pozn. při vložení mezistěny mezi plodové rámky vzniká nebezpečí roztržení plodové plochy na dvě části a omezení plodování matky v části plodové plochy, ve které se nachází... vzniká rojová nálada )
2/ Rozšiřovat lze o 1 celý nástavek.
Tuto metodu provádíme pokud včelstvo obsedá alespoň 1 celý nástavek a 10 cm-vysoký podmet alespoň z 1/3.
Rozšiřovací nástavek vybavíme mezistěnami a soušemi ( možno i jenom mezistěnami )
Podle záměru vkládáme souše bud do prostředku nástavku ( za účelem zakladení matkou...plástové jádro usnadňuje přechod matky do rozšiřovacího nástavku ) nebo na kraje nástavku ( za účelem ukládání medu či pylu...mezistěnové jádro blokuje přechod matky no rozšiřovacího nástavku ( podobně jako zásoby ve středu nástavku ) ).
( pozn. při rozšiřování jedno-nástavkového včelstva doporučuji metodu převěšování... je to metoda sice pracná ale poměrně bezpečná vhodná pro začátečníky )
Nad mateří mřížkou není vhodné nechávat stavět mezistěny ( sama mateří mřížka je dost nevhodný a nepřirozený prostředek v úlů, které rozděluje a omezuje včelstvo ( včely neradi přecházejí skrz mateří mřížku, pokud není nahoře plod )…Konec konců racionální včelaři mateří mřížku k oddělávání medníku od plodiště přestávají používat, zpravidla ji nepoužívají. U dostatečně silných včelstev není potřeba ani ve špatných snůškových oblastech. Dopřejte včelám volnost oni se Vám odvděčí větším výnosem ( J. Boháč ) ).
Rozšiřovací nástavek vkládáme:
A/ Pod plodiště
B/ Mezi plodové nástavky
C/ Nad plodiště
a/ Metoda nejbezpečnější a pro včely nejpřirozenější.
Výhody:
- rozšiřovací nástavek minimálně ochlazuje plodiště
- bezpečné, i když včely neobsedají alespoň 1/3 10 cm-vysokého podmetu
Nevýhody:
-nutnost odklopení plodiště ( zvláště problém u dadantů... u nízkonástavkových úlů to problém není )
- pomalá stavba mezistěn
b/ Metoda nebezpečná a pro včely velmi nepřirozená a nevhodná pro začátečníky.
( pozn. tuto metodu nepraktikuji )
Výhody:
- rychlá stavba mezistěn
Nevýhody"
- možnost zachlazení plodu
- možnost omezení plodiště a vzniku rojové nálady ( nástavek mohou včely zanést medem...nárazová snůška )
- velké nebezpečí podtrhnutí včelstva ve vývoji
Volba doby přidání nástavku je u tyto metody zvláště důležitá, a proto je nevhodná pro začátečníky Pokud-li přidáme nástavek příliš brzy, včelstvo nezvládne odsednout přidaný prostor ani stavbu mezistěn a podtrhneme ho v rozvoji. Přidáme nástavek pozdě, ve včelstvu vznikne rojová nálada. ).
c/Metoda poměrně bezpečná.
Výhody:
- poměrně rychlá stavba mezistěn
Nevýhody:
- možnost omezení medníku ( pokud-li není nad rozšiřovacím nástavkem nástavek se soušemi )
Je na Vás co si vyberete ( nedoporučuji možnost b/ ).
Vše má své klady a zápory. Hodně závisí na stavu včelstva a přírody.
Přeji hodně úspěchů a dobré produkční období!
zdravím.........M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 22096
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Zdenek (85.160.91.33) --- 9. 4. 2007
Re: Jak přenést včely na Langstroth (21946)
Díky za rady a pomoc.
Byl jsem pracovně mimo a tak jsem se nedostal k diskuzi. Včelstvo se nachází u Jihlavy na Vysočině a včera u nás začal kvést zlatý déšť. Rámečky jdou zasunout do starého nástavkového úlu, ale rozměry jsem zapomněl změřit. Předpokládám, že do langstrotha půjdou rámečky zavěsit pomocí redukce.
Nyní však nevím jestli mám provést rozdělení jednoho včelstva, které máme, na dvě poloviny a vždy s jednou polovinou rámečků přesunout do dvou langstrothů, anebo počkat do května na řepku. Také jsem se rozhodl pro koupi dvou kvalitních matek, aby včelstvo rychle zesílilo.
Chtěl bych se zeptat kdy a kde takovou matku koupit.
Na vyřezávání a vsazování nebudu mít bohužel čas.
Díky
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 22095
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 4. 2007
Re: veely na zahradi (22092)
No, 5 metrů je dostatečná vzdálenost z boku nebo zezadu úlů pro stanoviště tak do 10 - 15 včelstev. Pokud to je ale zepředu ve směru výletu včel, je 5 metrů málo. Bylo by to dostatečné tak pro jedno, dvě slabá a klidná včelstva, více ne. Já bych poradil v první řadě buďto na společném plotu nebo těsně za ním nasadit hustě tyčkové fazole, aby aspoň na léto, kdy to je nejhorší, vznikla překážka, která by zvedla let včel výše. A na podzim, až uvidíte, jak se to osvědčilo, si s tím včelařem promluvit. Bylo by asi nejlepší, kdyby on sám uznal a udělal na svém pozemku třeba metr před plotem stěnu třeba z ostružin nebo z jabloňových zákrsků. Někdy stačí jen pro zvednutí letu včel vysadit dva, tři metry před úly pás z maliníku nebo černých rybízů (jsou vyšší než červené) nebo josty nebo jakýchkoliv keřů vysokých 1,20 - 1,5 metrů... Pokud se nebude chtít bavit, naznačte mu, že kvůli včelám budete muset potom vysadit něco jako hustý živý dvoumetrový plot z jehličnanů těsně za plotem na svém pozemku a ten jeho bude bez slunce a vlhký.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Radka Sedláčková" <gaudii/=/seznam.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, April 09, 2007 9:37 AM Subject: veely na zahradi
> prosím o radu-soused chová na zahradě včely cca 5m od společného plotu. > uznávám jeho koníček, nicméně častá bodnutí jak dospělých, tak dětí nejsou > příjemná. chtěla bych poprosit o radu, zda pomůže např.vysazení vyššího > živého plotu či jiná zábrana, která by případně zvýšila jejich vzletovou > dráhu. Děkuji za pomoc, Radka Sedláčková
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 22094
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Martin (89.103.58.195) --- 9. 4. 2007
Re: včely na zahradě (22092)
I mně se stalo, že jsem měl agresivní včelstvo, které bezdůvodně bodalo při práci na zahradě a to nikoli v těsné blízkosti včelína - toto včelstvo jsem zlikvidoval. Předně je potřeba se se sousedem snažit dohodnout v dobrém. Navrhl bych včelaři přesunutí včelstev na jiné místo pozemku (toto lze spíše realizovat na podzim nebo na jaře). Váš soused - včelař by měl zjistit, která včelstva jsou agresivní a u nich by měl vyměnit matky za kvalitní plemenný materiál (v časopise Včelařství je dostatek nabídky).
Pro ovlivnění letových tras bude potřeba vybudovat kryt (stěna, vyšší plot apod.) nebo pro zachování estetičtějšího dojmu vysázet vhodný porost nejlépe stromy s rychlejším vzrůstem (v zahradnictví vám poradí), tato letová bariéra pro včely zvedná výšku letu včel (i já mám takovou bariéru kolem včelína, který je zastavěné části obce).
Pokud by dále včelař nechtěl uvedenou situaci řešit podobrém nezbývá než postupovat dle občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb.) a to následovně:
1) dle § 5 občanského zákona - domáhat se právní ochrany u místně příslušného obecního úřadu (doporučuji začít tímto, protože nemusíte platit správní poplatek, nepotřebujete právníka, není striktně stanovena forma - obecně postačuje žádost a v neposlední řadě by to mohlo mít psychologický efekt na souseda),
2) § 127 občanského zákoníku - domáhat se právní ochrany u soudu(toto je už práce pro osobu s právním vzděláním).
K paragrafům se dále nerozepisuji, protože rozbor by byl opravdu hodně obsáhlý (pokud máte přístup do některého z rejstříku pravních informací např. ASPI apod. najdete tam spoustu komentářů k uvedeným § nebo v knihovně určitě mají Občanský zákoník s komentářem.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 22093
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radka Sedláčková (85.70.116.235) --- 9. 4. 2007
včely na zahradě
prosím o radu-soused chová na zahradě včely cca 5m od společného plotu. uznávám jeho koníček, nicméně častá bodnutí jak dospělých, tak dětí nejsou příjemná. chtěla bych poprosit o radu, zda pomůže např.vysazení vyššího živého plotu či jiná zábrana, která by případně zvýšila jejich vzletovou dráhu. Děkuji za pomoc, Radka Sedláčková
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 22092
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Karel (88.103.157.154) --- 9. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084)
Léčba gabonem v létě je ten nejdůležitější základ léčby, ten se nedá ničem jiným zatím nahradit a nenapraví to ani kys. mrav. a ani aerosolování
Pepan
........
Ano. V případě, že je provedeno ŠPATNĚ podzimní léčení - PLOŠNĚ. Pokud je ve včelstvech zimní spad velmi malý - tím myslím průměr pod 1VD na včelstvo - tak stačí opět na podzim POŘÁDNĚ přeléčit. Po prvním léčení mám standardně spad do desítek VD na včelstvo, extrémy dosahují stovku.
Je divné, že na stejném území mají někteří včelaři trvale nález měli 0 až 2 VD na včelstvo a vedle toho je
spousta stanovišť přes limit. A když tam takových dárečků je víc, tak to se pak musí strkat další chemikálie. Jenže ti dárečkové na to kašlou i v podletí a znovu to odnesou včely těch okolo. A ČSV si není schopna udělat mezi sebou pořádek.
Moje problémy skončily -možná je to jen shoda - když v sousedství zmizelo stanoviště jednoho víkendového včelaře.
Gabon jsme museli dávat jen jednou a to byla nějaká huráakce na poslední chvíli - v podstatě bez efektu, protože se to k nám dostalo pozdě. Formidol jsem nedával ani jednou.
ZÁKLAD je pořádné podzimní léčení a žádný prase v okolí!
==========================================================
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 22091
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 4. 2007
Re: Poradí nikdo? (22080)
Je vcelku normální, že třeba krajní plást přes zimu chytne plíseň. Hlavně v časném jaru, jak začnou plodovat, kolem plodu je 35 st C a odpovídající vlhkost, na krajích je k nule, takže se tam ta vlhkost logicky sráží. Nebo jinak řečeno je obtížné zařídit, aby v úlu přes zimu nikdy nezplesnivěl žádný plást. Já s tím počítám a dávám jako krajní obvykle plásty určené k vyřezání. Víc plastů plesnivých je problém. Co třeba dávat na strůpek plastové muší pletivo, fólii jen uprostřed a na všechno prodyšnou uteplivku jako noviny, filce nebo hadry nebo třeba seno v plátěném vaku? Strůpek aspoň přes zimu nepoužívat, když je to ve včelíně, místo něho jen rám pár centimetrů vysoký.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Petr" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Sunday, April 08, 2007 8:53 PM Subject: Poradí nikdo?
> Před rokem jsem zdědil včely, takže začátečník. Zimoval jsem v nástavkových > úlech - celkem ve třech nástavcích (39x24). Nad posledním nechávám folii. > Při prohlídce před 2 týdny jsem pod plodiště nandal rámky se zatvrdlým > medem z loňska. Několik rámků hlavně s pylem bylo plesnivých a také nad > posledními rámky se tvoří plíseň. Co s tim, vyndat folii ale co místo ní? > Kdy přidávat mezistěny a kolik? Co jsem se dočetl, někdo dává celý > nástavek, někdo 2, loni se mi stalo, že nevystavěli ani 3. Předem dík.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 22089
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 4. 2007
Re: Koeování. (22074) (22079)
V literatuře se uvádělo, že včely rozrušené po ranním převozu si snadněji uvědomí změnu polohy úlu a více se orientují na nové umístění. Převezené večer ráno třeba vyletí a všimnou si, že jsou jinde až když jsou daleko od úlu a je už pozdě. V praxi jsem převážel a převážím hlavně ráno. Ze starého stanoviště se dá odjet ještě potmě, je známé, na novém se parkuje a skládají úly už za světla. Navíc ráno je chladněji, je delší doba za světla, kdy včely nelétají. Zase ráno je rosa, může to klouzat více než večer. Myslím, že pokud se to dělá šetrně a 5 kilometrů a déle, je to vcelku jedno. J Jindra kočuje ve dne s tím, že ztracené létavky se vžebrávají do úlů ponechaných na stanovišti.
R. Polášek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 22088
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polášek (e-mailem) --- 9. 4. 2007
Re: Re:rozirovanie (22072) (22076)
Do cca poloviny května nastavek s mezistěnami pod plod. Později vkládat mezistěny mezi plodové plásty do "plodového" nastavku a plásty s plodem mezi vystavěné plásty do "medníkového" nastavku. Je to kompromis mezi pracností a počtem vystavených mezistěn. Během snůšky v červnu a červenci mohou silné včely takhle vystavit každý týden 4 - 6 mezistěn velikosti 39x24 za cenu půl až hodinové manipulace s rámky.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz> To: <vcely/=/v.or.cz> Sent: Sunday, April 08, 2007 5:40 PM Subject: Re:rozirovanie
Jednoduše ho dej pod plod Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: fero <fcitbaj/=/iol.sk> > Předmět: rozirovanie > Datum: 08.4.2007 13:51:50 > ---------------------------------------- > Podľa zaužívanej praxe pri zväčšovaní plodového telesa sa pridáva jeden > nadstavok s medzistenami pod vrchný nadstavok keď ho matka zaploduje a > vrchný nadstavok slúži ako medník. Včely nadstavok s medzistienkami > vystavajú a matka ho zaploduje. Vrchný nadstavok slúži ako medník. Ďalej sa > pridáva len nadstavok vystavanými plastami ako ďalší medník. Mám však málo > nadstavkov (langstroth)s vystavanými plástami. Vedel by mi niekto poradiť > ako mám postupovať pri rozširovaní, ak už mám len nadstavky s > medzistienkami? Kde mám pridať ďalší nadstavok? Fero. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 22087
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 4. 2007
Re: Rozmnozeni vcelstva (22073)
Běžně se to dělá tak, že se pár rámků s plodem otřepe, aby byla jistota, že tam není matka a potom dá nad mřížku . Během dne včely na plod zase nalezou a další den se mohou dělat oddělky. Obvykle to je rychlejší postup, než hledat na rámku matku. Oddělek se dělá tak, že se na jeden rámek s plodem plně obsazený včelami setřepe do oddělku půl až jeden druhý plně obsazený rámek včelami. Na začátku května stačí na oddělek 1 rámek s plodem a k tomu setřepat včely s dalšího rámku s plodem. V plástu musí mít nějaké kilo zásob a v jednom plástu nalitou vodu, protože první dny mají nedostatek létavek. Přirozeně obložit s obou stran hotovými plásty. Minimálně do poloviny května je třeba uteplit, hlavně kvůli teplotám v noci. Z oddělku odletí létavky, zůstanou tam jen nezalétané včely, které ještě nebyly ven z úlu. Těch bývá na jaře většina. Ale už další den se dá vidět jednotlivé včely, které se vracejí do oddělku a nosí zásoby. Včely zakládají takzvané nouzové matečníky, to znamená vedle matečníků na jednodenních larvičkách i matečníky na starých vícedenních larvách. Ty je třeba asi za týden odstranit, vylíhly by se dřív a včely by si matku vybraly z nich, přitom larvička v takových matečnících byla první dny krmena jako dělnice, tudíž taková matka bude znatelně méně kvalitní. V oddělku budou včely pomalu ubývat po dobu, než se oplodní matka, než začne klást a objeví se minimálně jeden plást zavíčkovaného plodu těsně před vylíhnutím. To bude podle oka asi tak za 40 - 45 dní po vytvoření oddělku. Potom už začne včel přibývat velice rychle. Je možné mít z oddělku z jednoho rámku plodu v květnu včelstvo v plné síle v srpnu a září na zimní krmení, pokud je k dispozici právě dostatek plástů. Pokud by ale oddělek musel zároveň většinu plástů ještě navíc vystavit, asi se to nepovede. Kdy se to už nepovede, je těžko říct, oddělek by mohl vystavit v červnu a červenci maximálně tak 4 ? 6 ? mezistěn bez újmy na rychlosti růstu. V srpnu už samy od sebe většinou nestaví. Já bych asi použil langstrothy s tím vestavěným přizpůsobením na rámky 39x24 a hotové rámky na vytvoření včelstva obsedajícícho do poloviny srpna tak 20 rámků 39x24. Potom bych provedl norské zimování, to je setřepání včelstva už na langstrotí mezistěny za intenzívního krmení. Ale není mi jasné, jak je to s přizpůsobením výšky rámků, langstroth výšku 24 nemá a mezi rámky by se měla dodržet i svisle včelí mezera 8 milimetrů. Co se týká krmení, není třeba hned vytahovat cukr a kbelíky. Do oddělku se dávají plásty vedle plodu i se zpracovanými zásobami. S výhodou nezpracované zimní. Oddělek by měl dostat na každý rámek s plodem minimálně tak 1 kilo zásob + navíc tak 1 - 2 kila. To jim stačí na nějaký týden, navíc v květnu a obvykle i červnu snůška dostatečná k uživení takového oddělku je. Potom už se musí hlídat, probíhá snůška a jestli je v včelstvu dostatek zásob, odhadem by se měly pohybovat tak okolo 10 kilo +- v horním nastavku. Nejlepší na stavění je právě mírná trvalá snůška, kdy nosí každý týden o nějaké kilo více než spotřebují.
R. Polášek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 22086
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Petr (88.146.180.26) --- 9. 4. 2007
Re: Poradí někdo? (22080) (22082)
Díky moc za odpověď. S tím větráním si vůbec nejsem jistý, jak to provést. Jednak mám nástavky bez oček, navíc úly jsou v uzavřeném včelíně. Ten je sice větraný, ale to včelám asi moc nepomůže. Zkoušel jsem poodhrnout folii a nechat škvírku, jenže včely to hned zalepily. Taky už jsem tu četl radu, že hlavně na jaře je důležité úly zateplit, tak jak jim udržet teplo a zároveň větrat? K úlům mám sice jednoduchá víka se zasíťovanými očky cca 5cm vysoká,jenže těžko pak úly svrchu zateplim, když nad rámky vznikne taková mezera.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 22085
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 8. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083)
Léčba gabonem v létě je ten nejdůležitější základ léčby, ten se nedá ničem jiným zatím nahradit a nenapraví to ani kys. mrav. a ani aerosolování
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz> > Předmět: Re: zalozeni noveho stanoviste > Datum: 08.4.2007 22:03:17 > ---------------------------------------- > To je jistě pravda, jen bych ale doplnil, že se mu tak léčení poněkud > prodraží, protože dotace na léčiva jsou zprostředkovávány právě > prostřednictvím ČSV. > S pozdravem Petr > ..... > "Moje" ZO si za léčivo účtovala asi dvacku. Tedy asi +300%, kam se na ně > hrabou obchodníci s medem:-). Po započtení dotace by to dělalo +400%. > A pokud chytneš ZO, která neumí léčit, tak si budeš muset koupit i Gabon. > Alespoň v Král.hradeckém kraji. Podle vyhlášky je na území ZO, které > překročí určité procento stanovišť kde se musí natírat na jaře plod povinná > aplikace Gabonu v létě. > A pak že jsou kolektivní tresty nepřípustné :-) > Karel > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 22084
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Karel (88.103.157.154) --- 8. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070)
To je jistě pravda, jen bych ale doplnil, že se mu tak léčení poněkud
prodraží, protože dotace na léčiva jsou zprostředkovávány právě
prostřednictvím ČSV.
S pozdravem Petr
......
"Moje" ZO si za léčivo účtovala asi dvacku. Tedy asi +300%, kam se na ně hrabou obchodníci s medem:-). Po započtení dotace by to dělalo +400%.
A pokud chytneš ZO, která neumí léčit, tak si budeš muset koupit i Gabon. Alespoň v Král.hradeckém kraji. Podle vyhlášky je na území ZO, které překročí určité procento stanovišť kde se musí natírat na jaře plod povinná aplikace Gabonu v létě.
A pak že jsou kolektivní tresty nepřípustné :-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 22083
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Karel (88.103.157.154) --- 8. 4. 2007
Re: Poradí někdo? (22080)
Plíseň potřebuje vlhko a musí tam být spory.
Pokud to jsou nějaké staré rámky z úlů kde bývá plíseň, tak je to asi tím. Některé rámky jsou plísní prolezlé.
Dnes jsem prolézal pár včelstev, na všech mám folii a síťované dno. Bez problému až na PS úly co nemají otevřená očka.
Takže je otázka jak máš úly větrané.
Spíš si myslím, že je to těmi sporami, protože teď je pro včely dobré, když mají v úle vlhko a teplo. A většinou to mají a přesto tam většinou plíseň není.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 22082
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Karel (88.103.157.154) --- 8. 4. 2007
Re: Rozmnozeni vcelstva (22073) (22077)
odpověti
A
Začnete na začátku snůšky
jeden rámek s se zavíčkovaným plodem, jeden s čerstvými vajíčky Jeden až dva plných zásob a jednu souš naplněnou vodu máte oddělek který doplníte na okraje souše po bocích doplnit mezistěnami
B
Jeden až dva nástavky
C
Začíná snůška nebude to nutné ,ale ano
D
nebojte se je to nejefektivnější způsob rozšiřování počtu čeledí
.......
Jen doplním.
Až se budou přendávat plásty, tak je nechat chvilku venku - řádově minutu - aby z nich zorientované létavky mohly odlétnout. STejně tak pokud budete přiklepávat včely z plástů, tak až z nich odletí létavky.
Po věznění bych otevřel na nějaký čas jen očko než česno, lépe se včelám střeží.
Krmení vědrem si nechte na podletí až budou v síle, ale raději napříští rok. Do té doby bych krmil pomalu ale pořád. Rozhodně bych nezačal dříve, než budou mít naražené matečníky, nebo vyběhlé. Pokud dostanou plné zásobní plásty a bude snůška, tak bych raději s krmením začal, až když začne matka klást.
Já krmím rámkovým krmítkem a suchým cukrem. Pokud je snůška, v úle se snáží dost vlhkosti aby včely mohly cukr odebírat. Pokud není, tak nad ně dám sklenici s prosak. víčkem (cukr+voda). Oddělek se dá v podstatě nakrmit průběžně. Je to přirozenější, víc staví, taky je to pohodlnější a během snůšky nehrozí tolik loupež.
Tak ať se daří.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 22081
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Petr (88.146.180.26) --- 8. 4. 2007
Poradí někdo?
Před rokem jsem zdědil včely, takže začátečník. Zimoval jsem v nástavkových úlech - celkem ve třech nástavcích (39x24). Nad posledním nechávám folii. Při prohlídce před 2 týdny jsem pod plodiště nandal rámky se zatvrdlým medem z loňska. Několik rámků hlavně s pylem bylo plesnivých a také nad posledními rámky se tvoří plíseň. Co s tim, vyndat folii ale co místo ní? Kdy přidávat mezistěny a kolik? Co jsem se dočetl, někdo dává celý nástavek, někdo 2, loni se mi stalo, že nevystavěli ani 3. Předem dík.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 22080
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 8. 4. 2007
Re:Rozmnozeni vcelstva (22073)
odpověti A Začnete na začátku snůšky jeden rámek s se zavíčkovaným plodem, jeden s čerstvými vajíčky Jeden až dva plných zásob a jednu souš naplněnou vodu máte oddělek který doplníte na okraje souše po bocích doplnit mezistěnami B Jeden až dva nástavky C Začíná snůška nebude to nutné ,ale ano D nebojte se je to nejefektivnější způsob rozšiřování počtu čeledí
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Rozmnozeni vcelstva > Datum: 08.4.2007 16:43:49 > ---------------------------------------- > Chystam se nove uly typu langstroth osidlit vcelami. Vcely chovam doposud v > ulu na ramcich 39x24, takze budu muset zaroven prejit na jinou miru. > > V novem ulu jsem udelal ze dreva docasne drazky, aby stare ramky 39x24 bylo > mozne uchytit. > > Rozdeleni vcelstva si predstavuji nasledovne: > > 1. koncem dubna az zacatkem kvetna, kdyz je vcelstvo v nejvesti sile > odeberu z ulu 2-3 ramky s plodem zavickovanym i nezavickovanym a dam je do > noveho ulu. K tomu pridam nejake nasmetane vcelstvo. > > 2 A. matka zustane ve starem ulu a vcely si v novem vychovaji novou vlastni > matku. > > 2 B. podari se mi dat do noveho ulu i matku starou a vcely si musi vychovat > novou matku ve starem ulu. > > O koupi nove matky jaksi neuvazuji i kdyz vim, ze se to doporucuje. > > 3. Nemam moznost umistit nove vcelstvo nekolik kilometru od stareho > stanoviste, takze je pouze na jeden den zavru, aby si vcely navykly na novy > ul a pak je otevru. Zbytek uz je na nich. > > 3. Zbytek ramku v nastavku budou mezisteny, ktere musi vcely postavit. > > 4. Vcely si budou v dobe snusky prinaset zasoby sami, popripade je muzu i > po cele leto prikrmovat, to ale jen z kbeliku v hornim nastavku. > > 5. stare ramky 39x24 po mesici az bude nova matka klast a budou postaveny > nejake nove ramky dam do horniho nastavku, oddelim m. mrizkou a po > vylihnuti plodu odeberu a vratim do stareho ulu. > > > Rad bych znal nazory zkusenych odborniku nakolik je tento postup spravny a > jaka je sance na uspech, ze na konci leta budu mit vcelstvo schopne > prezimovani. Nebo popriade rady jak uvedeny postup vylepsit. > > Hned nekolik dotazu: > A/ Kolik ramku s plodem se dorucuje v obdobi duben-kveten, aby na konci > leta vzniklo vcelstvo, ktere je schopne preckat zimu? > > B/ Kolik mezisten takove vcelstvo za leto postavi? > Nekde jsem slysel, ze stavbni pud trva jen dosti kratkou dobu. > > C/ Bude nove (slabe) vcelstvo schopno ihned odebirat cukerny roztok z > kbeliku se slamou? > > D/ Nevrati se mi vcelstvo do stareho ulu? Stare letavky asi ano, ale nove > vylihle vcely snad ne nebo ano? > > > Zdenek > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 22077
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 8. 4. 2007
Re:rozirovanie (22072)
Jednoduše ho dej pod plod Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: fero <fcitbaj/=/iol.sk> > Předmět: rozirovanie > Datum: 08.4.2007 13:51:50 > ---------------------------------------- > Podľa zaužívanej praxe pri zväčšovaní plodového telesa sa pridáva jeden > nadstavok s medzistenami pod vrchný nadstavok keď ho matka zaploduje a > vrchný nadstavok slúži ako medník. Včely nadstavok s medzistienkami > vystavajú a matka ho zaploduje. Vrchný nadstavok slúži ako medník. Ďalej sa > pridáva len nadstavok vystavanými plastami ako ďalší medník. Mám však málo > nadstavkov (langstroth)s vystavanými plástami. Vedel by mi niekto poradiť > ako mám postupovať pri rozširovaní, ak už mám len nadstavky s > medzistienkami? Kde mám pridať ďalší nadstavok? Fero. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 22076
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78405 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 22074 do č. 22134)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu