78082

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Radek Krušina (195.39.121.166) --- 11. 4. 2007
Re: Vyrovnávanie sily včelstiev (22125)

Franta napsal:

>Moja otázka, prosím, znie.
>Môžu sa tieto rámiky pridávať spolu s včelami, alebo ich treba pridávať bez včiel?
............

Když budou včely v plné práci, tak bych se toho přidávání se včelami nebál (pozor na matku, to je taky včela).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22126


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

franta (91.127.161.9) --- 11. 4. 2007
Vyrovnávanie sily včelstiev

Po zime nie sú všetky včelstvá v rovnakej kondícii. Jedny sú silnejšie, iné slabšie. Na vyrovnávanie sa používa pridávanie plodových rámikov so silnejších včelstiev včelstvám slabščím. Moja otázka, prosím, znie. Môžu sa tieto rámiky pridávať spolu s včelami, alebo ich treba pridávať bez včiel? Vďaka za odpoveď.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22125


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka Pochop (217.115.253.145) --- 10. 4. 2007
Re: Tepelná komora - výroba, dotace (22121) (22122)

Výborně, pokud bude telefonní číslo, budu velice rád. Jestli ho nechcete zveřejňovat, tak mi ho můžete poslat na jiripochop/=/seznam.cz . Budete-li mít také nějakou fotografii a bylo by možné také ji zaslat e-mailem, bylo by to perfektní. Moc děkuju.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22124


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bohuslav xxxx (e-mailem) --- 10. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084) (22091) (22099) (22101) (22108) (22113)

Gabon je dobré léčivo, když se dobře použije. A v tom je problém. Vyžaduje zodpovědnost včelaře. Léčím v naší organizaci a tak vím, o čem mluvím. Gabon se musí dát mezi plodové plásty, kde se musí vytvořit mezera větší než je mezera daná mezerníkem. Včely jsou donuceny starostí o plod účinnou látku roznášet na nožičkách. A největší problém je v tom, že se gabonové pásky MUSÍ odstranit nejdéle po dvacetičtyřech dnech, což včelaři, aspoň někteří, nedělají. Množství účinné látky klesá, Varrou nezabíjí a ta se stává rezistentní. V tom je největší nebezpečí gabonových pásků. Nedodržení metodiky!!!
Jak píše kolega výše. Je to pořád dokola. Při dodržení postupu a znalosti rozmnožování Varroy destructor. Ta se množí na ZAVÍČKOVANÉM plodu. Proto první léčba co nejpozději na podzim když je co nejméně plodu, opakování po sedmi až deseti dnech kdy by měl být zbylý plod vyřezán. Zároveň je třeba si uvědomit, že když je venkovní teplota menší než +10°C, jsou včely sražené do chomáče, kam kouř nepronikne. Proto se po třetí léčí acetonovým aerosolem, který se dá použít do -5°C. A když do aerosolu použijete M1 AR, tak to nemá chybu. (Řádně čtětě návod, dává se jen 16kapek na 300ml acetonu). Ale teď máme jaro, kdy je jediná možnost léčení. Nátěr zavíčkovaného plodu M1 AR, dáme PĚT kapek na 50ml vody, a následnou fumigací, kdy použijeme VARIDOL. Nesmíme použít M1 AR. Jarní léčení se smí provádět do 15 DUBNA!!!

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Lokvenc <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: zalozeni noveho stanoviste
> Datum: 10.4.2007 09:40:53
> ----------------------------------------
> Dovolím si nesouhlasit s tvrzením, že gabon je základem léčby. Základem
> tlumení varroázy je povinné léčení varidolem fumigací nebo aerosolováním.
> Plošné léčení gabonem může, ale také nemusí KVS pro ten který rok nařídit,
> případně ho včelaři mohou použít i dobrovolně. Jako jeho velkou výhodu vidím
> skutečnost, že působí jinou látkou, než varidol a může tedy postihnout i
> případně vznikající rezistentní kmeny roztočů. Na druhé straně jeho
> nadužívání by nás mohlo o tuto výhodu připravit.
> S pozdravem Petr.
>
> ----- Original Message -----
> From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, April 10, 2007 8:46 AM
> Subject: Re: zalozeni noveho stanoviste
>
>
> > PRÁVĚ TEN GABON JE TEN ZÁKLAD LÉČBY V SRPNU \PODZIMNÍ LÉČBY JSOU JEN
> > DOLÉČENÍM TOHO CO NESTiHL GABON KTERÝ ZAJIŠťuje řádný vývin zimních včel
> > .....
> > Je to pořád dokola. Metodika tlumení varroázy v ČR je postavena na plošném
> > podzimním léčení.
> > Pokud je dobře provedeno na větší ploše, není nutné chránit zimní generaci
> > včel před necelou stovkou VD ve včelstvu. To by byl kanon na vrabce. Gabon
> > je nouzové řešení tam kde není něco v pořádku.
>
>
> Muzete mi to vysvetlit? U nas co vim (2 roky) se pouziva gabon a nikdy se
> pokud vim neresilo zda je neco v poradku ci ne. A ted prekvapene ctu, ze to
> neni nutne pouzivat - pouze kdyz je neco v neporadku. Tak jak je to
> "spravne" :-) ? Co je na nem spatneho? Kdyz se pouzije na zdrave vcelstvo
> tak muze skodit ci co?
>
> Diky
>
>
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22123


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Daniel Prokes, Ing. (e-mailem) --- 10. 4. 2007
Re: Tepelná komora - výroba, dotace (22121)

dobry den, nam delal termobox pan prokes z velkych losin, chcete tel?
zdravim a at bzuci:o))
mariana prokesova
----- Original Message -----
From: "Jirka Pochop" <e-mail/=/nezadan.isp.contactel.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 10, 2007 4:37 PM
Subject: Tepelná komora - výroba, dotace


Chtěl bych vás požádat o radu, zda-li nevíte o nějakém výrobci tepelných
komor, nebo alespoň o někom, kdo ví co vše je k tomu třeba a je ochoten to
vyrobit. Nejlépe z Libereckého kraje. Nejde mi o nějaký profesionální
výrobek, ale aby to také nebylo "spíchnuté horkou jehlou". Včelaření mám
pouze jako koníček a neživí mě to.
Abych vše uvedl na pravou míru: letos budu stavět včelín a chtěl bych
využít dotaci na medomet a zároveň také na nějakou malou tepelnou komoru o
rozměrech ~50x50x150cm na rozehřívání sklenic s medem případně na ohřátí
plástů před vytáčením. Zprvu jsem myslel, že si seženu topné těleso,
ventilátor,nějaké to opláštění a vše si sestavím doma. Jenže mi to nedalo a
datázal jsem se také raději na státní zemědělský intervenční fond, zda-li
tato tep. komora při domácím sestavení z komponentů při dodání jednotlivých
nákupních dokladů bude uznána. Zde uvádím část odpovědi, se kterou se
obrátili přímo na právní obor:

„Pokud by dotyčný požadoval dotaci za pořízení tepelné komory, je dle mého
názoru jedno, zda-li ji koupil celou či si ji sestavil sám, ale je pak
nutné vyfakturovat komoru jako celek (v praxi asi neproveditelné, proto
jediná možnost jak takto získat dotaci, je pořídit si celou komoru).
Investici do jednotlivých komponentů, ze kterých se komora skládá, a jejich
dílčí fakturaci nelze považovat za splnění podmínek dle NV 197/2005 Sb.“
Dotace se poskytuje pouze na investice. Na jednotlivé komponenty se dotace
neposkytuje, protože to jsou části neinvestičního charakteru. Vše musí být
v dikci podle NV 197/2005 Sb. přílohy č. 2 část A.“

Výsledek: tepelná komora se musí koupit celá, ale otázka pro mě nyní je,
zda-li mi ji někdo udělá dle mých představ.
Předem děkuji za každou radu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22122


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka Pochop (217.115.253.145) --- 10. 4. 2007
Tepelná komora - výroba, dotace

Chtěl bych vás požádat o radu, zda-li nevíte o nějakém výrobci tepelných komor, nebo alespoň o někom, kdo ví co vše je k tomu třeba a je ochoten to vyrobit. Nejlépe z Libereckého kraje. Nejde mi o nějaký profesionální výrobek, ale aby to také nebylo "spíchnuté horkou jehlou". Včelaření mám pouze jako koníček a neživí mě to.
Abych vše uvedl na pravou míru: letos budu stavět včelín a chtěl bych využít dotaci na medomet a zároveň také na nějakou malou tepelnou komoru o rozměrech ~50x50x150cm na rozehřívání sklenic s medem případně na ohřátí plástů před vytáčením. Zprvu jsem myslel, že si seženu topné těleso, ventilátor,nějaké to opláštění a vše si sestavím doma. Jenže mi to nedalo a datázal jsem se také raději na státní zemědělský intervenční fond, zda-li tato tep. komora při domácím sestavení z komponentů při dodání jednotlivých nákupních dokladů bude uznána. Zde uvádím část odpovědi, se kterou se obrátili přímo na právní obor:

„Pokud by dotyčný požadoval dotaci za pořízení tepelné komory, je dle mého názoru jedno, zda-li ji koupil celou či si ji sestavil sám, ale je pak nutné vyfakturovat komoru jako celek (v praxi asi neproveditelné, proto jediná možnost jak takto získat dotaci, je pořídit si celou komoru). Investici do jednotlivých komponentů, ze kterých se komora skládá, a jejich dílčí fakturaci nelze považovat za splnění podmínek dle NV 197/2005 Sb.“
Dotace se poskytuje pouze na investice. Na jednotlivé komponenty se dotace neposkytuje, protože to jsou části neinvestičního charakteru. Vše musí být v dikci podle NV 197/2005 Sb. přílohy č. 2 část A.“

Výsledek: tepelná komora se musí koupit celá, ale otázka pro mě nyní je, zda-li mi ji někdo udělá dle mých představ.
Předem děkuji za každou radu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22121


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.254) --- 10. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084) (22091) (22099) (22102) (22103) (22111) (22116) (22118)

Stalo se mi něco podobného. Ve vesnici jsem měl průměr 0.7 roztočů na vč. Na druhém stanovišti 1 km vzdáleno od prvního mimo obec u lesa bylo 8 r./vč. Všechna ošetření jsem dělal synchronně.

Nikdy roky předtím jsem neměl ve vzorcích víc jak 0.1 r/vč.

Jsem 1 km od severní hranice kraje Pardubice, v doletu mám stovky včelstev, o kterých nic nevím. Nevím co je v lese.

Jsem zastánce Gabonů, protože vím jak se podzimní ošetřování fláká a obchází různými triky a "zlepšováky", jaké jsou úly děravé, nevhodné teploty - fumigace sraženého chomáče, nedodržené 10-14denní odstupy atd. atd. Gabony se tam dají lehce za pěkného počasí při krmení do cesty ke krmivu mezi plod a zachrání se generace včel, na které už říjnová fumigace nic nezmění. Už je totiž pozdě. Nechuť ke Gabonům většinou pramení z jejich ceny a z lakoty starších včelařů a NE kvůli nějakým reziduům ve vosku. Cena Gabonů/včelstvo je 17 Kč a cena fumigace je 3 koruny (bez dotace).
Při aerosolování, když mi dochází roztok, tak si naředím pro jistotu ještě 1-2 dcl k tomu a nějaké vysrkávání zbytků ze dna nepřichází v úvahu.

%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
Od: Radim Pol??ek
> vzorků měli vrazil doma po třech roztočích na včelstvo a v lese po 6
> roztočích na včelstvo. Minimálně doma jim něco uteklo, protože přikázali na
> jaře ošetřit nátěrem plod jen na stanovišti v lese.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22120


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(213.195.230.1) --- 10. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22054) (22114)

Své úly mám natočené česny také k jihovýchodu a z jihu je mám zastíněné stromy. V úlech na přímém slunci musí včely víc chladit (to platí hlavně o tenkostěnných), podle známého včelaře se tím i zvyšuje možnost rojové nálady.
Miloš H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22119


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084) (22091) (22099) (22102) (22103) (22111) (22116)

Právě loni byly zveřejněny výsledky z vyšetření na rezudia z gabonu a varidolu ve vosku v mezistěnách a nebyly prokázány v měřitelné hodnotě

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: zalozeni noveho stanoviste
> Datum: 10.4.2007 10:07:12
> ----------------------------------------
> Právě proto, že tam je celý měsíc, zanáší gabon do vosku a propolisu mnohem
> více reziduí než ošetření fumigací nebo aerosolem. Proto bylo původně bráno
> před snad 20 roky jako ošetření v případě, pokud fumigace a aerosol selže.
> Možná teď je to jinak, faktem je, že léčení Gabonem se mně zdá spolehlivější
> a méně pracné. Na druhé straně nyní těžím propolis na konci září, při léčení
> Gabonem bych musel ty síťky vyhodit na konci července.
> Jinak ale se mně zdá, že co se týká vavraózy, v laboratoři stoupá počet
> roztočů, které ve vzorku měli nenajdou. Letos, když mně fumigovali potřetí
> aerosolem, docházela jim už náplň a v lese, kde končili, bylo v nádobě asi
> jen půl cm tekutiny. Musel jsem přístrojem při aerosolování kvedlat, aby
> aspoň chvilkama šlo něco do trysky a přístroj fungoval. Tak jsem do zimních
> vzorků měli vrazil doma po třech roztočích na včelstvo a v lese po 6
> roztočích na včelstvo. Minimálně doma jim něco uteklo, protože přikázali na
> jaře ošetřit nátěrem plod jen na stanovišti v lese.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, April 10, 2007 9:15 AM
> Subject: Re: zalozeni noveho stanoviste
>
>
> Ten gabon má tu výhodu ,že tam působí celý měsíc právě v době kdy včely S
> OBLIBOU vylupují různé slabochy a zalétlé roje které jsou bez kontroly
> včelařů a nedovolí rozvoj napadení v úlu. Potom také střídáním více druhů
> léčiv zabraňujeme vzniku rezistence
>
> PEPAN
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> > Předmět: Re: zalozeni noveho stanoviste
> > Datum: 09.4.2007 21:33:01
> > ----------------------------------------
> > Potvrzuji, že moje úly a včely ještě jaktěživ Gabon neviděly. A to je mám
> i
> > v zadováku s 2 centimetry na podmet.
> >
> > R. Polášek
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22118


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polásek (e-mailem) --- 10. 4. 2007
Re: Re:zalozeni noveho stanoviste (22054) (22114)

Pokud jsou vcely na nesprávném stanovisti porád, projeví se to mnohem
pomalejsím rozvojem a mensím prínosem ze snusek, pritom spotreba práce a
zásob v zime je stejná nebo mírne vetsí. Pokud je vcelstvo po vetsinu roku
na správném stanovisti - konec léta, podzim, zima, casné jaro a je správne
rozvinuté, mesíc na nejakém méne vhodném stanovisti u repky nebo v léte v
lese mu nijak neublízí. Spíse díky dostatku snusky zesílí více nez kdyby se
nechaly na puvodním stanovisti, kde repka není. Prirozene donesou o neco mín
nez kdyby to bylo v repce na teplejsím jizním svahu a s cesny obrácenými k
jihu ale jinak obvykle nic. U repky bude na severním svahu smula, pokud
prijde ze severu nejaké náhlé ochlazení a studený vítr s destem, na
stanovisti v nechráneném poli létavky, co jsou venku budou srazeny destem a
uhynou, to ale není pravidlem a na jizním svahu v poli to bude taky, jen o
neco lepsí. Pokud ale budou vcely aspon nejaký metr uvnitr pole, nebo na
kraji pole mimo nejako trasu, kde chodí lidé, neobracel bych je k severu do
pole, ale rovnobezne s okrajem pole nebo sikmo do pole, na západ nebo na
východ.

R. Polásek

----- Original Message -----
From: "Tomá? He?man" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 10, 2007 9:51 AM
Subject: Re:zalozeni noveho stanoviste


> Mel bych take par otazek k tomuto tematu.
> Chtel bych presunout nekolik vcelstev do nedaleke vesnice na repku. Uz
jsem si trochu vytypoval stanoviste a to nejvyhodnejsi z hlediska dopravy,
pritomnosti lidi a blizkosti k repce je na severnim svahu (tedy jestli je to
ten na ktery nesviti slunce :-) ) tzn. mozna by tam nebylo moc slunicka, je
to jeste stineno stromy. Je to problem?
> Muzete mi prosim naznacit jakou polohu cesna vuci slunci je dobre volit?
> Me dosavadni stanoviste je orientovane na jihovychod-spise jih, a sviti na
nej v podstate cely den. Nevim jestli je vyhodne nebo jestli je treba lepsi
odpoledni stin?
>
> Diky
>
> T.H.
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22117


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 10. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084) (22091) (22099) (22102) (22103) (22111)

Právě proto, že tam je celý měsíc, zanáší gabon do vosku a propolisu mnohem
více reziduí než ošetření fumigací nebo aerosolem. Proto bylo původně bráno
před snad 20 roky jako ošetření v případě, pokud fumigace a aerosol selže.
Možná teď je to jinak, faktem je, že léčení Gabonem se mně zdá spolehlivější
a méně pracné. Na druhé straně nyní těžím propolis na konci září, při léčení
Gabonem bych musel ty síťky vyhodit na konci července.
Jinak ale se mně zdá, že co se týká vavraózy, v laboratoři stoupá počet
roztočů, které ve vzorku měli nenajdou. Letos, když mně fumigovali potřetí
aerosolem, docházela jim už náplň a v lese, kde končili, bylo v nádobě asi
jen půl cm tekutiny. Musel jsem přístrojem při aerosolování kvedlat, aby
aspoň chvilkama šlo něco do trysky a přístroj fungoval. Tak jsem do zimních
vzorků měli vrazil doma po třech roztočích na včelstvo a v lese po 6
roztočích na včelstvo. Minimálně doma jim něco uteklo, protože přikázali na
jaře ošetřit nátěrem plod jen na stanovišti v lese.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 10, 2007 9:15 AM
Subject: Re: zalozeni noveho stanoviste


Ten gabon má tu výhodu ,že tam působí celý měsíc právě v době kdy včely S
OBLIBOU vylupují různé slabochy a zalétlé roje které jsou bez kontroly
včelařů a nedovolí rozvoj napadení v úlu. Potom také střídáním více druhů
léčiv zabraňujeme vzniku rezistence

PEPAN
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: zalozeni noveho stanoviste
> Datum: 09.4.2007 21:33:01
> ----------------------------------------
> Potvrzuji, že moje úly a včely ještě jaktěživ Gabon neviděly. A to je mám
i
> v zadováku s 2 centimetry na podmet.
>
> R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22116


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084) (22091) (22099) (22101) (22108) (22110) (22112)

Přesně tak

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: zalozeni noveho stanoviste
> Datum: 10.4.2007 09:32:59
> ----------------------------------------
> Diky
> Chapu to dobre tak, ze kdyz nam nas nejvyssi (nevim jak se ta funkce oficialne
> jmenuje :-) ) prideluje leceni, ma predepsane primo veterinou jake leceni
> musime pouzit, takze se teoreticky ve velkych uvozovkach o to nemusim starat a
> jen lecit?
>
> > Léčit musíme tak, jak předepíše veterina. A veterina předepíše Gabon tam,
> > kde je velké plošné zamoření roztočem.
> > Nemá cenu spekulovat, ale je potřeba léčit tak, jak předepíše kompetentní
> > orgán (veterina).
> >
> > Pokud už začneme spekulovat, problémy by mohly nastat tam, kde by bylo
> > velké plošné zamoření roztočem, kteří by byli rezistentní na Gabon a ten na
> > ně nefungoval.
> > Proto někdo zkouší třeba odpařovače na kyselinu mravenčí. Někdo je zkouší
> > možná i z důvodů ekologických, ale tím se nezbavuje povinnosti postupovat
> > podle vyhlášek veteriny..
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22115


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 10. 4. 2007
Re:zalozeni noveho stanoviste (22054)

Mel bych take par otazek k tomuto tematu.
Chtel bych presunout nekolik vcelstev do nedaleke vesnice na repku. Uz jsem si trochu vytypoval stanoviste a to nejvyhodnejsi z hlediska dopravy, pritomnosti lidi a blizkosti k repce je na severnim svahu (tedy jestli je to ten na ktery nesviti slunce :-) ) tzn. mozna by tam nebylo moc slunicka, je to jeste stineno stromy. Je to problem?
Muzete mi prosim naznacit jakou polohu cesna vuci slunci je dobre volit?
Me dosavadni stanoviste je orientovane na jihovychod-spise jih, a sviti na nej v podstate cely den. Nevim jestli je vyhodne nebo jestli je treba lepsi odpoledni stin?

Diky

T.H.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22114


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc (e-mailem) --- 10. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084) (22091) (22099) (22101) (22108)

Dovolím si nesouhlasit s tvrzením, že gabon je základem léčby. Základem
tlumení varroázy je povinné léčení varidolem fumigací nebo aerosolováním.
Plošné léčení gabonem může, ale také nemusí KVS pro ten který rok nařídit,
případně ho včelaři mohou použít i dobrovolně. Jako jeho velkou výhodu vidím
skutečnost, že působí jinou látkou, než varidol a může tedy postihnout i
případně vznikající rezistentní kmeny roztočů. Na druhé straně jeho
nadužívání by nás mohlo o tuto výhodu připravit.
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 10, 2007 8:46 AM
Subject: Re: zalozeni noveho stanoviste


> PRÁVĚ TEN GABON JE TEN ZÁKLAD LÉČBY V SRPNU \PODZIMNÍ LÉČBY JSOU JEN
> DOLÉČENÍM TOHO CO NESTiHL GABON KTERÝ ZAJIŠťuje řádný vývin zimních včel
> .....
> Je to pořád dokola. Metodika tlumení varroázy v ČR je postavena na plošném
> podzimním léčení.
> Pokud je dobře provedeno na větší ploše, není nutné chránit zimní generaci
> včel před necelou stovkou VD ve včelstvu. To by byl kanon na vrabce. Gabon
> je nouzové řešení tam kde není něco v pořádku.


Muzete mi to vysvetlit? U nas co vim (2 roky) se pouziva gabon a nikdy se
pokud vim neresilo zda je neco v poradku ci ne. A ted prekvapene ctu, ze to
neni nutne pouzivat - pouze kdyz je neco v neporadku. Tak jak je to
"spravne" :-) ? Co je na nem spatneho? Kdyz se pouzije na zdrave vcelstvo
tak muze skodit ci co?

Diky




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22113


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 10. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084) (22091) (22099) (22101) (22108) (22110)

Diky
Chapu to dobre tak, ze kdyz nam nas nejvyssi (nevim jak se ta funkce oficialne jmenuje :-) ) prideluje leceni, ma predepsane primo veterinou jake leceni musime pouzit, takze se teoreticky ve velkych uvozovkach o to nemusim starat a jen lecit?

> Léčit musíme tak, jak předepíše veterina. A veterina předepíše Gabon tam,
> kde je velké plošné zamoření roztočem.
> Nemá cenu spekulovat, ale je potřeba léčit tak, jak předepíše kompetentní
> orgán (veterina).
>
> Pokud už začneme spekulovat, problémy by mohly nastat tam, kde by bylo
> velké plošné zamoření roztočem, kteří by byli rezistentní na Gabon a ten na
> ně nefungoval.
> Proto někdo zkouší třeba odpařovače na kyselinu mravenčí. Někdo je zkouší
> možná i z důvodů ekologických, ale tím se nezbavuje povinnosti postupovat
> podle vyhlášek veteriny..
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22112


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084) (22091) (22099) (22102) (22103)

Ten gabon má tu výhodu ,že tam působí celý měsíc právě v době kdy včely S OBLIBOU vylupují různé slabochy a zalétlé roje které jsou bez kontroly včelařů a nedovolí rozvoj napadení v úlu. Potom také střídáním více druhů léčiv zabraňujeme vzniku rezistence

PEPAN
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: zalozeni noveho stanoviste
> Datum: 09.4.2007 21:33:01
> ----------------------------------------
> Potvrzuji, že moje úly a včely ještě jaktěživ Gabon neviděly. A to je mám i
> v zadováku s 2 centimetry na podmet.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Bohuslav xxxx" <b.acek/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, April 09, 2007 8:07 PM
> Subject: Re: zalozeni noveho stanoviste
>
>
> Jenže by se to prase muselo porazit. Rozumná řeč s nimi není.
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: zalozeni noveho stanoviste
> > Datum: 09.4.2007 17:26:22
> > ----------------------------------------
> > PRÁVĚ TEN GABON JE TEN ZÁKLAD LÉČBY V SRPNU \PODZIMNÍ LÉČBY JSOU JEN
> DOLÉČENÍM
> > TOHO CO NESTiHL GABON KTERÝ ZAJIŠťuje řádný vývin zimních včel
> >
> > Pepan
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22111


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 10. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084) (22091) (22099) (22101) (22108)

Tomáš Heřman napsal:

>Muzete mi to vysvetlit? U nas co vim (2 roky) se pouziva gabon a nikdy se pokud vim neresilo zda je neco v poradku ci ne.
>A ted prekvapene ctu, ze to neni nutne pouzivat - pouze kdyz je neco v neporadku. Tak jak je to "spravne" :-)?
> Co je na nem spatneho? Kdyz se pouzije na zdrave vcelstvo tak muze skodit ci co?
.................

Léčit musíme tak, jak předepíše veterina. A veterina předepíše Gabon tam, kde je velké plošné zamoření roztočem.
Nemá cenu spekulovat, ale je potřeba léčit tak, jak předepíše kompetentní orgán (veterina).

Pokud už začneme spekulovat, problémy by mohly nastat tam, kde by bylo velké plošné zamoření roztočem, kteří by byli rezistentní na Gabon a ten na ně nefungoval.
Proto někdo zkouší třeba odpařovače na kyselinu mravenčí. Někdo je zkouší možná i z důvodů ekologických, ale tím se nezbavuje povinnosti postupovat podle vyhlášek veteriny..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22110


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 10. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084) (22091) (22105) (22106)

Karel napsal:

>Horší to je asi v okolí stanovišť, kde opakovaně někdo na podzim krade včely a okrádaný chudák nestačí doplňovat.
.............

S tím se asi musíme smířit a vnímat to jako pokusy pomoci výzkumníkům s výchovou varroatolerantních (či varroaodolných) včel.

Já to vnímám tak, že ten, kdo na léčení kašle, si nejvíc škodí sám, protože když mu nějaké včely kvůli roztočům kolabují a hrozí loupež, většinou na to přijdou nejdřív včely ze stejného stanoviště, které jsou nejblíž, a "dárečky" zůstanou většinou doma na stanovišti.
No, možná se mýlím.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22109


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 10. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084) (22091) (22099) (22101)

> PRÁVĚ TEN GABON JE TEN ZÁKLAD LÉČBY V SRPNU \PODZIMNÍ LÉČBY JSOU JEN
> DOLÉČENÍM TOHO CO NESTiHL GABON KTERÝ ZAJIŠťuje řádný vývin zimních včel
> .....
> Je to pořád dokola. Metodika tlumení varroázy v ČR je postavena na plošném
> podzimním léčení.
> Pokud je dobře provedeno na větší ploše, není nutné chránit zimní generaci
> včel před necelou stovkou VD ve včelstvu. To by byl kanon na vrabce. Gabon
> je nouzové řešení tam kde není něco v pořádku.


Muzete mi to vysvetlit? U nas co vim (2 roky) se pouziva gabon a nikdy se pokud vim neresilo zda je neco v poradku ci ne. A ted prekvapene ctu, ze to neni nutne pouzivat - pouze kdyz je neco v neporadku. Tak jak je to "spravne" :-) ? Co je na nem spatneho? Kdyz se pouzije na zdrave vcelstvo tak muze skodit ci co?

Diky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22108


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 10. 4. 2007
Re: Poradí někdo? (22080)

Petr napsal:

>Před rokem jsem zdědil včely, takže začátečník. Zimoval jsem v nástavkových úlech - celkem ve třech nástavcích (39x24).
>Nad posledním nechávám folii. Při prohlídce před 2 týdny jsem pod plodiště nandal rámky se zatvrdlým medem z loňska.
>Několik rámků hlavně s pylem bylo plesnivých a také nad posledními rámky se tvoří plíseň.
>Co s tim, vyndat folii ale co místo ní? Kdy přidávat mezistěny a kolik?
>Co jsem se dočetl, někdo dává celý nástavek, někdo 2, loni se mi stalo, že nevystavěli ani 3. Předem dík.
.................

Ohledně zimování a plísně:
pokud jsou nástavky bez oček, zřejmě jsou ty nástavky uteplené. Metodika ošetřování se tomu musí přizpůsobit, aby to neplesnivělo. Je to podle mě náročnější na odhad. Přes zimu je to docela jedno,ale jak začnou včely na jaře plodovat a do úlu začnou včely produkovat víc vody, sráží se voda všude tam, kde je teplota chladnější než rosný bod. Takže pokud jsou včely slabé a obsedají jen několik uliček, může být v úlu při třech nástavcích plísně a plísně.
Proto si myslím, že je nejlepší nechat včelám při nástavcích bez oček jen tolik prostoru, kolik dokáží "ovládat" - na zimu maximálně 2 nástavky. Slabší včelstva třeba nechat jen na jednom nástavku a na jaře ošetřovat "po rámcích" jako v dvouprostorových úlech.
Potom je ale potřeba zase na jaře včas rozšířit, aby při přísunu nektaru nebylo v úle málo místa pro plod a včelstva se nedostala do rojové nálady.
Včelařením v silně uteplených úlech bez oček se zabývá p. Smělý, jeho metodika je popsaná i v příloze této konference. Nějaké příspěvky tu byly nedávno, někdo psal o zateplení stropu prodyšným způsobem polystyrenovými kuličkami.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22107


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.60) --- 10. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084) (22091) (22105)

Pokud v okolí nemáš usazené ulétlé roje, které neléčí nikdo.

Radek Krušina
......
To je v podstatě asi dočasný problém - pokud je pravdou, že včelstvo bez léčení do dvou, třech let zkolabuje.
Ale asi to nebude tak velký problém, protože mám stanoviště napůl v lese, ale obě dvě hlavně dál od okolních stanovišť a problém s reinvazí nemám. Zatím.
Horší to je asi v okolí stanovišť, kde opakovaně někdo na podzim krade včely a okrádaný chudák nestačí doplňovat.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22106


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 10. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084) (22091)

Karel napsal:

>ZÁKLAD je pořádné podzimní léčení a žádný prase v okolí!
.................

Pokud v okolí nemáš usazené ulétlé roje, které neléčí nikdo.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22105


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Votrubec (e-mailem) --- 9. 4. 2007
Re: veely na zahradi (22092)

Zdravim.
Možnosti řešení:

1) hustý vyšší plot
2) nebo i živý plot (také vyšší cca 2,5 m a víc)
3) otočení česna jiným směrem, než kde se vyskytujete
4) musí chovat "hodné včely" (šlechtění....)
5) respektovat včelí "dny" (když má být bouřka, není snůška, kvete červený
mák, atd...) a nevycházet do jejich "rajónu"
6) rozhodně nesportovat v jejich blízkosti, nesnáší "pot a rychlé pohyby",
šustění atd.. (kupodivu ženský deodorant jim neva ale naopak mužský
nesnáší)..
7) muž po čersvém holení nechodit ...

Pavel

----- Original Message -----
From: "Radka Sedláčková" <gaudii/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 09, 2007 9:37 AM
Subject: veely na zahradi


> prosím o radu-soused chová na zahradě včely cca 5m od společného plotu.
> uznávám jeho koníček, nicméně častá bodnutí jak dospělých, tak dětí nejsou
> příjemná. chtěla bych poprosit o radu, zda pomůže např.vysazení vyššího
> živého plotu či jiná zábrana, která by případně zvýšila jejich vzletovou
> dráhu. Děkuji za pomoc, Radka Sedláčková

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22104


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 9. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084) (22091) (22099) (22102)

Potvrzuji, že moje úly a včely ještě jaktěživ Gabon neviděly. A to je mám i
v zadováku s 2 centimetry na podmet.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Bohuslav xxxx" <b.acek/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 09, 2007 8:07 PM
Subject: Re: zalozeni noveho stanoviste


Jenže by se to prase muselo porazit. Rozumná řeč s nimi není.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: zalozeni noveho stanoviste
> Datum: 09.4.2007 17:26:22
> ----------------------------------------
> PRÁVĚ TEN GABON JE TEN ZÁKLAD LÉČBY V SRPNU \PODZIMNÍ LÉČBY JSOU JEN
DOLÉČENÍM
> TOHO CO NESTiHL GABON KTERÝ ZAJIŠťuje řádný vývin zimních včel
>
> Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22103


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bohuslav xxxx (e-mailem) --- 9. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084) (22091) (22099)

Jenže by se to prase muselo porazit. Rozumná řeč s nimi není.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: zalozeni noveho stanoviste
> Datum: 09.4.2007 17:26:22
> ----------------------------------------
> PRÁVĚ TEN GABON JE TEN ZÁKLAD LÉČBY V SRPNU \PODZIMNÍ LÉČBY JSOU JEN DOLÉČENÍM
> TOHO CO NESTiHL GABON KTERÝ ZAJIŠťuje řádný vývin zimních včel
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: zalozeni noveho stanoviste
> > Datum: 09.4.2007 09:30:51
> > ----------------------------------------
> > Léčba gabonem v létě je ten nejdůležitější základ léčby, ten se nedá ničem
> > jiným zatím nahradit a nenapraví to ani kys. mrav. a ani aerosolování
> > Pepan
> > .......
> > Ano. V případě, že je provedeno ŠPATNĚ podzimní léčení - PLOŠNĚ. Pokud je
> > ve včelstvech zimní spad velmi malý - tím myslím průměr pod 1VD na včelstvo
> > - tak stačí opět na podzim POŘÁDNĚ přeléčit. Po prvním léčení mám
> > standardně spad do desítek VD na včelstvo, extrémy dosahují stovku.
> > Je divné, že na stejném území mají někteří včelaři trvale nález měli 0 až 2
> > VD na včelstvo a vedle toho je
> > spousta stanovišť přes limit. A když tam takových dárečků je víc, tak to se
> > pak musí strkat další chemikálie. Jenže ti dárečkové na to kašlou i v
> > podletí a znovu to odnesou včely těch okolo. A ČSV si není schopna udělat
> > mezi sebou pořádek.
> >
> > Moje problémy skončily -možná je to jen shoda - když v sousedství zmizelo
> > stanoviště jednoho víkendového včelaře.
> > Gabon jsme museli dávat jen jednou a to byla nějaká huráakce na poslední
> > chvíli - v podstatě bez efektu, protože se to k nám dostalo pozdě. Formidol
> > jsem nedával ani jednou.
> >
> > ZÁKLAD je pořádné podzimní léčení a žádný prase v okolí!
> > ==========================================================
> > Karel
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22102


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 9. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084) (22091) (22099)

PRÁVĚ TEN GABON JE TEN ZÁKLAD LÉČBY V SRPNU \PODZIMNÍ LÉČBY JSOU JEN DOLÉČENÍM TOHO CO NESTiHL GABON KTERÝ ZAJIŠťuje řádný vývin zimních včel
......
Je to pořád dokola. Metodika tlumení varroázy v ČR je postavena na plošném podzimním léčení.
Pokud je dobře provedeno na větší ploše, není nutné chránit zimní generaci včel před necelou stovkou VD ve včelstvu. To by byl kanon na vrabce. Gabon je nouzové řešení tam kde není něco v pořádku.
Proto na to reaguji. Proč to někde jde a někde ne. Podle mě je to lajdáctví a neschopnost. Za víc jak dvacet let co se léčí varoáza by si včelaři snad mohly pořídit úly, které jsou vhodné k soužití s VD. Mají vysoké dno vhodné pro odběr měli (ne-li přímo síto a VD zásuvku) atd.
Ti co mají více včelstev a na včelnici(včelíně v dosahu el. proud si snad mohou za dvaapůltisíce koupit kompresor (teď jsou běžně k dostání a hodí se i pro jiné věci - sponkování atd) a po odečtení dotace i ten jeden tisíc na vyvíječ. A pokud mají v okolí menší včelaře tak je v jejich zájmu jim techniku půjčit.
A pokud má někdo zateplené úly s 1cm podmetu zalepeným propolisem až k rámkům, kde je vždy dobrodružství podložku dostat dovnitř i ven, kde se manipulací zasmoleným okýnkem včely spolehlivě vydráždí než se tam strčí knot, okénko s prasklým sklem, takže kouř jde všude, jen ne do včel atd. Nebo pokud to někdo chce mít vzorně co nejdřív přeléčené už v září, říjnu, pak na úle taky nezáleží.
A pokud takhle někdo včelaří, nebo v jeho okolí, tak potom je opravdu ten Gabon podmínkou úspěšného vyzimování.
Normálním šťastlivcům stačí zimní léčení a pokud něco selže tak jarní nátěr.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22101


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 4. 2007
Re:vèely na zahradÏ (22092)

jistěže Jeden můj známý včelař na plot před úly zavěšuje foliji a tak včely snadno dostává do vyšší letové hladiny

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radka Sedl??kov? <gaudii/=/seznam.cz>
> Předmět: v?ely na zahrad?
> Datum: 09.4.2007 09:37:47
> ----------------------------------------
> prosím o radu-soused chová na zahradě včely cca 5m od společného plotu.
> uznávám jeho koníček, nicméně častá bodnutí jak dospělých, tak dětí nejsou
> příjemná. chtěla bych poprosit o radu, zda pomůže např.vysazení vyššího
> živého plotu či jiná zábrana, která by případně zvýšila jejich vzletovou
> dráhu. Děkuji za pomoc, Radka Sedláčková
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22100


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084) (22091)

PRÁVĚ TEN GABON JE TEN ZÁKLAD LÉČBY V SRPNU \PODZIMNÍ LÉČBY JSOU JEN DOLÉČENÍM TOHO CO NESTiHL GABON KTERÝ ZAJIŠťuje řádný vývin zimních včel

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: zalozeni noveho stanoviste
> Datum: 09.4.2007 09:30:51
> ----------------------------------------
> Léčba gabonem v létě je ten nejdůležitější základ léčby, ten se nedá ničem
> jiným zatím nahradit a nenapraví to ani kys. mrav. a ani aerosolování
> Pepan
> .......
> Ano. V případě, že je provedeno ŠPATNĚ podzimní léčení - PLOŠNĚ. Pokud je
> ve včelstvech zimní spad velmi malý - tím myslím průměr pod 1VD na včelstvo
> - tak stačí opět na podzim POŘÁDNĚ přeléčit. Po prvním léčení mám
> standardně spad do desítek VD na včelstvo, extrémy dosahují stovku.
> Je divné, že na stejném území mají někteří včelaři trvale nález měli 0 až 2
> VD na včelstvo a vedle toho je
> spousta stanovišť přes limit. A když tam takových dárečků je víc, tak to se
> pak musí strkat další chemikálie. Jenže ti dárečkové na to kašlou i v
> podletí a znovu to odnesou včely těch okolo. A ČSV si není schopna udělat
> mezi sebou pořádek.
>
> Moje problémy skončily -možná je to jen shoda - když v sousedství zmizelo
> stanoviště jednoho víkendového včelaře.
> Gabon jsme museli dávat jen jednou a to byla nějaká huráakce na poslední
> chvíli - v podstatě bez efektu, protože se to k nám dostalo pozdě. Formidol
> jsem nedával ani jednou.
>
> ZÁKLAD je pořádné podzimní léčení a žádný prase v okolí!
> ==========================================================
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22099


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 4. 2007
Re: Jak poenést veely na Langstroth (21946) (22095)

Ti, co nedávno začínali, říkají, že nejlepší je tak mít 4 včelstva. Jedno,
dvě na učení a zkoušení, takže s malým výnosem, jedno, dvě na provádění jen
nezbytných zásahů a tudíž na produkci medu. A taky jako rezervu, pokud ty,
na kterých se učí, to nepřežijí. Více včelstev na začátek spotřebuje příliš
času. Taky 4 včelstva si najdou dost sladiny i na místě, kde by 6 - 8
včelstev strádalo.
Jako včelař s nějakými zkušenostmi a taky s dostatkem rámků bych si troufl
na začátku května z jednoho včelstva udělat 4, možná i 8 oddělků a do září
bych z většiny měl silná včelstva. Začátečníkovi bez plástů bych poradil
vzít ze starého včelstva včely tak na dva oddělky.Plus nakoupit jeden nový
oddělek s matkou F1. Starý úl provozovat jen na med, oddělky rozšiřovat a
provozovat na nových rámcích na stavbu plástů a na zkoušení. Nermoutil bych
se nijak zvlášť ani kdyby některé oddělky zimovaly jen na rámcích jednoho
nastavku. Znamená to jen prodloužení rozvoje včel o cca 14 dní, měsíc a
posunutí prvního medobraní z května na červen, nic víc.U starého úlu, pokud
tam je matka dvouletá a starší, měly by se letos vyměnit. Prodejci oddělků a
matek jsou v inzerátech Včelařství, na webu ČSV, něco je v inzerátech ne
webu Včelařských novin nebo v časopise Moderní včelař a tipy na chovatele
budou určitě mít i ve včelařských prodejnách.

R. Polášek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22098


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 9. 4. 2007
Re: rozširovanie (22072) (22096)

( opraveno )
Zdravím přátele včel,
včely sílí a potřebují více prostoru...rozšíření..., jinak přijde rojová nálada se všemi negativními důsledky ( ztráta výnosu, oslabení včelstva, riziko ztráty mladé matky,... )
Dříve než přistoupíte k prvnímu rozšíření, je vhodné vložit do včelstva stavební rámek nebo hotovou trubčinu k zakladení matkou ( na kraj plodového tělesa ), nebot včelstva bez trubčiny by mohly kazit mezistěny nadměrným vykousáváním a zastavováním trubčinou.
1/Rozšiřovat lze po rámcích.
Tuto metodu provádíme, pokud včelstvo neobsedá celý nástavek ( včelstvo se záložní matkou ).
Doporučuji ji provádět formou ,,ležan-rozšiřování,,.
,,Ležan rozšiřování,,:
Ke krajnímu rámku se zásobami ( první od stěny ) vložíme trubčinu nebo stavební rámek a k němu přisuneme plodové těleso. Za plodové těleso převěsíme zbylé dílo. Mezistěny vkládáme za poslední plodový rámek ( nejlépe, když je mezi mezistěnou a plodovým rámkem krycí rámek ( souš nebo zásobní rámek )...ochrana před zachlazením plodu ( pokud-li bude následující týden dobré počasí, není to potřebné ) ).
( pozn. při vložení mezistěny mezi plodové rámky vzniká nebezpečí roztržení plodové plochy na dvě části a omezení plodování matky v části plodové plochy, ve které se nachází... vzniká rojová nálada )
2/ Rozšiřovat lze o 1 celý nástavek.
Tuto metodu provádíme pokud včelstvo obsedá alespoň 1 celý nástavek a 10 cm-vysoký podmet alespoň z 1/3.
Rozšiřovací nástavek vybavíme mezistěnami a soušemi ( možno i jenom mezistěnami )
Podle záměru vkládáme souše bud do prostředku nástavku ( za účelem zakladení matkou...plástové jádro usnadňuje přechod matky do rozšiřovacího nástavku ) nebo na kraje nástavku ( za účelem ukládání medu či pylu...mezistěnové jádro blokuje přechod matky no rozšiřovacího nástavku ( podobně jako zásoby ve středu nástavku ) ).
( pozn. při rozšiřování jedno-nástavkového včelstva do druhého nástavku doporučuji metodu převěšování... je to metoda sice pracná ale poměrně bezpečná, vhodná pro začátečníky )
Nad mateří mřížkou není vhodné nechávat stavět mezistěny ( sama mateří mřížka je dost nevhodný a nepřirozený prostředek v úlů, které rozděluje a omezuje včelstvo ( včely neradi přecházejí skrz mateří mřížku, pokud není nahoře plod )…Konec konců racionální včelaři mateří mřížku k oddělávání medníku od plodiště přestávají používat, zpravidla ji nepoužívají. U dostatečně silných včelstev není potřeba ani ve špatných snůškových oblastech. Dopřejte včelám volnost a oni se Vám odvděčí větším výnosem ( J. Boháč ) ).
Rozšiřovací nástavek vkládáme:
A/ Pod plodiště
B/ Mezi plodové nástavky
C/ Nad plodiště

a/ Metoda nejbezpečnější a pro včely nejpřirozenější.
Výhody:
- rozšiřovací nástavek minimálně ochlazuje plodiště
- bezpečné, i když včely neobsedají alespoň 1/3 10 cm-vysokého podmetu
Nevýhody:
-nutnost odklopení plodiště ( zvláště problém u dadantů... u nízkonástavkových úlů to problém není )
- pomalá stavba mezistěn

b/ Metoda nebezpečná a pro včely velmi nepřirozená a nevhodná pro začátečníky.
( pozn. tuto metodu nepraktikuji )
Výhody:
- rychlá stavba mezistěn
Nevýhody"
- možnost zachlazení plodu
- možnost omezení plodiště a vzniku rojové nálady ( nástavek mohou včely zanést medem...nárazová snůška )
- velké nebezpečí podtrhnutí včelstva ve vývoji
Volba doby přidání nástavku je u tyto metody zvláště důležitá, a proto je nevhodná pro začátečníky Pokud-li přidáme nástavek příliš brzy, včelstvo nezvládne odsednout přidaný prostor ani stavbu mezistěn a podtrhneme ho v rozvoji. Přidáme nástavek pozdě, ve včelstvu vznikne rojová nálada. ).

c/Metoda poměrně bezpečná.
Výhody:
- poměrně rychlá stavba mezistěn
Nevýhody:
- možnost omezení medníku ( pokud-li není nad rozšiřovacím nástavkem nástavek se soušemi )

Je na Vás co si vyberete ( nedoporučuji možnost b/ ).
Vše má své klady a zápory. Hodně závisí na stavu včelstva a přírody.
Přeji hodně úspěchů a dobré produkční období!

zdravím.........M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22097


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 9. 4. 2007
Re: rozširovanie (22072)

Zdravím přátele včel,
včely sílí a potřebují více prostoru...rozšíření..., jinak přijde rojová nálada se všemi negativními důsledky ( ztráta výnosu, oslabení včelstva, riziko ztráty mladé matky,... )
Dříve než přistoupíte k prvnímu rozšíření, je vhodné vložit do včelstva stavební rámek nebo hotovou trubčinu k zakladení matkou ( na kraj plodového tělesa ), nebot včelstva bez trubčiny by mohly kazit mezistěny nadměrným vykousáváním a zastavováním trubčinou.
1/Rozšiřovat lze po rámcích.
Tuto metodu provádíme, pokud včelstvo neobsedá celý nástavek ( včelstvo se záložní matkou ).
Doporučuji ji provádět formou ,,ležan-rozšiřování,,.
,,Ležan rozšiřování,,:
Ke krajnímu rámku se zásobami ( první od stěny ) vložíme trubčinu nebo stavební rámek a k němu přisuneme plodové těleso. Za plodové těleso převěsíme zbylé dílo. Mezistěny vkládáme za poslední plodový rámek ( nejlépe, když je mezi mezistěnou a plodovým rámkem krycí rámek ( souš nebo zásobní rámek )...ochrana před zachlazením plodu ( pokud-li bude následující týden dobré počasí, není to potřebné ) ).
( pozn. při vložení mezistěny mezi plodové rámky vzniká nebezpečí roztržení plodové plochy na dvě části a omezení plodování matky v části plodové plochy, ve které se nachází... vzniká rojová nálada )
2/ Rozšiřovat lze o 1 celý nástavek.
Tuto metodu provádíme pokud včelstvo obsedá alespoň 1 celý nástavek a 10 cm-vysoký podmet alespoň z 1/3.
Rozšiřovací nástavek vybavíme mezistěnami a soušemi ( možno i jenom mezistěnami )
Podle záměru vkládáme souše bud do prostředku nástavku ( za účelem zakladení matkou...plástové jádro usnadňuje přechod matky do rozšiřovacího nástavku ) nebo na kraje nástavku ( za účelem ukládání medu či pylu...mezistěnové jádro blokuje přechod matky no rozšiřovacího nástavku ( podobně jako zásoby ve středu nástavku ) ).
( pozn. při rozšiřování jedno-nástavkového včelstva doporučuji metodu převěšování... je to metoda sice pracná ale poměrně bezpečná vhodná pro začátečníky )
Nad mateří mřížkou není vhodné nechávat stavět mezistěny ( sama mateří mřížka je dost nevhodný a nepřirozený prostředek v úlů, které rozděluje a omezuje včelstvo ( včely neradi přecházejí skrz mateří mřížku, pokud není nahoře plod )…Konec konců racionální včelaři mateří mřížku k oddělávání medníku od plodiště přestávají používat, zpravidla ji nepoužívají. U dostatečně silných včelstev není potřeba ani ve špatných snůškových oblastech. Dopřejte včelám volnost oni se Vám odvděčí větším výnosem ( J. Boháč ) ).
Rozšiřovací nástavek vkládáme:
A/ Pod plodiště
B/ Mezi plodové nástavky
C/ Nad plodiště

a/ Metoda nejbezpečnější a pro včely nejpřirozenější.
Výhody:
- rozšiřovací nástavek minimálně ochlazuje plodiště
- bezpečné, i když včely neobsedají alespoň 1/3 10 cm-vysokého podmetu
Nevýhody:
-nutnost odklopení plodiště ( zvláště problém u dadantů... u nízkonástavkových úlů to problém není )
- pomalá stavba mezistěn

b/ Metoda nebezpečná a pro včely velmi nepřirozená a nevhodná pro začátečníky.
( pozn. tuto metodu nepraktikuji )
Výhody:
- rychlá stavba mezistěn
Nevýhody"
- možnost zachlazení plodu
- možnost omezení plodiště a vzniku rojové nálady ( nástavek mohou včely zanést medem...nárazová snůška )
- velké nebezpečí podtrhnutí včelstva ve vývoji
Volba doby přidání nástavku je u tyto metody zvláště důležitá, a proto je nevhodná pro začátečníky Pokud-li přidáme nástavek příliš brzy, včelstvo nezvládne odsednout přidaný prostor ani stavbu mezistěn a podtrhneme ho v rozvoji. Přidáme nástavek pozdě, ve včelstvu vznikne rojová nálada. ).

c/Metoda poměrně bezpečná.
Výhody:
- poměrně rychlá stavba mezistěn
Nevýhody:
- možnost omezení medníku ( pokud-li není nad rozšiřovacím nástavkem nástavek se soušemi )

Je na Vás co si vyberete ( nedoporučuji možnost b/ ).
Vše má své klady a zápory. Hodně závisí na stavu včelstva a přírody.
Přeji hodně úspěchů a dobré produkční období!

zdravím.........M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22096


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (85.160.91.33) --- 9. 4. 2007
Re: Jak přenést včely na Langstroth (21946)

Díky za rady a pomoc.
Byl jsem pracovně mimo a tak jsem se nedostal k diskuzi. Včelstvo se nachází u Jihlavy na Vysočině a včera u nás začal kvést zlatý déšť. Rámečky jdou zasunout do starého nástavkového úlu, ale rozměry jsem zapomněl změřit. Předpokládám, že do langstrotha půjdou rámečky zavěsit pomocí redukce.
Nyní však nevím jestli mám provést rozdělení jednoho včelstva, které máme, na dvě poloviny a vždy s jednou polovinou rámečků přesunout do dvou langstrothů, anebo počkat do května na řepku. Také jsem se rozhodl pro koupi dvou kvalitních matek, aby včelstvo rychle zesílilo.
Chtěl bych se zeptat kdy a kde takovou matku koupit.
Na vyřezávání a vsazování nebudu mít bohužel čas.
Díky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22095


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 4. 2007
Re: veely na zahradi (22092)

No, 5 metrů je dostatečná vzdálenost z boku nebo zezadu úlů pro stanoviště
tak do 10 - 15 včelstev. Pokud to je ale zepředu ve směru výletu včel, je 5
metrů málo. Bylo by to dostatečné tak pro jedno, dvě slabá a klidná
včelstva, více ne. Já bych poradil v první řadě buďto na společném plotu
nebo těsně za ním nasadit hustě tyčkové fazole, aby aspoň na léto, kdy to je
nejhorší, vznikla překážka, která by zvedla let včel výše. A na podzim, až
uvidíte, jak se to osvědčilo, si s tím včelařem promluvit. Bylo by asi
nejlepší, kdyby on sám uznal a udělal na svém pozemku třeba metr před plotem
stěnu třeba z ostružin nebo z jabloňových zákrsků. Někdy stačí jen pro
zvednutí letu včel vysadit dva, tři metry před úly pás z maliníku nebo
černých rybízů (jsou vyšší než červené) nebo josty nebo jakýchkoliv keřů
vysokých 1,20 - 1,5 metrů... Pokud se nebude chtít bavit, naznačte mu, že
kvůli včelám budete muset potom vysadit něco jako hustý živý dvoumetrový
plot z jehličnanů těsně za plotem na svém pozemku a ten jeho bude bez slunce
a vlhký.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radka Sedláčková" <gaudii/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 09, 2007 9:37 AM
Subject: veely na zahradi


> prosím o radu-soused chová na zahradě včely cca 5m od společného plotu.
> uznávám jeho koníček, nicméně častá bodnutí jak dospělých, tak dětí nejsou
> příjemná. chtěla bych poprosit o radu, zda pomůže např.vysazení vyššího
> živého plotu či jiná zábrana, která by případně zvýšila jejich vzletovou
> dráhu. Děkuji za pomoc, Radka Sedláčková

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22094


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin (89.103.58.195) --- 9. 4. 2007
Re: včely na zahradě (22092)

I mně se stalo, že jsem měl agresivní včelstvo, které bezdůvodně bodalo při práci na zahradě a to nikoli v těsné blízkosti včelína - toto včelstvo jsem zlikvidoval. Předně je potřeba se se sousedem snažit dohodnout v dobrém. Navrhl bych včelaři přesunutí včelstev na jiné místo pozemku (toto lze spíše realizovat na podzim nebo na jaře). Váš soused - včelař by měl zjistit, která včelstva jsou agresivní a u nich by měl vyměnit matky za kvalitní plemenný materiál (v časopise Včelařství je dostatek nabídky).
Pro ovlivnění letových tras bude potřeba vybudovat kryt (stěna, vyšší plot apod.) nebo pro zachování estetičtějšího dojmu vysázet vhodný porost nejlépe stromy s rychlejším vzrůstem (v zahradnictví vám poradí), tato letová bariéra pro včely zvedná výšku letu včel (i já mám takovou bariéru kolem včelína, který je zastavěné části obce).
Pokud by dále včelař nechtěl uvedenou situaci řešit podobrém nezbývá než postupovat dle občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb.) a to následovně:
1) dle § 5 občanského zákona - domáhat se právní ochrany u místně příslušného obecního úřadu (doporučuji začít tímto, protože nemusíte platit správní poplatek, nepotřebujete právníka, není striktně stanovena forma - obecně postačuje žádost a v neposlední řadě by to mohlo mít psychologický efekt na souseda),
2) § 127 občanského zákoníku - domáhat se právní ochrany u soudu(toto je už práce pro osobu s právním vzděláním).
K paragrafům se dále nerozepisuji, protože rozbor by byl opravdu hodně obsáhlý (pokud máte přístup do některého z rejstříku pravních informací např. ASPI apod. najdete tam spoustu komentářů k uvedeným § nebo v knihovně určitě mají Občanský zákoník s komentářem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22093


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radka Sedláčková (85.70.116.235) --- 9. 4. 2007
včely na zahradě

prosím o radu-soused chová na zahradě včely cca 5m od společného plotu. uznávám jeho koníček, nicméně častá bodnutí jak dospělých, tak dětí nejsou příjemná. chtěla bych poprosit o radu, zda pomůže např.vysazení vyššího živého plotu či jiná zábrana, která by případně zvýšila jejich vzletovou dráhu. Děkuji za pomoc, Radka Sedláčková

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22092


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 9. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084)

Léčba gabonem v létě je ten nejdůležitější základ léčby, ten se nedá ničem jiným zatím nahradit a nenapraví to ani kys. mrav. a ani aerosolování
Pepan
........
Ano. V případě, že je provedeno ŠPATNĚ podzimní léčení - PLOŠNĚ. Pokud je ve včelstvech zimní spad velmi malý - tím myslím průměr pod 1VD na včelstvo - tak stačí opět na podzim POŘÁDNĚ přeléčit. Po prvním léčení mám standardně spad do desítek VD na včelstvo, extrémy dosahují stovku.
Je divné, že na stejném území mají někteří včelaři trvale nález měli 0 až 2 VD na včelstvo a vedle toho je
spousta stanovišť přes limit. A když tam takových dárečků je víc, tak to se pak musí strkat další chemikálie. Jenže ti dárečkové na to kašlou i v podletí a znovu to odnesou včely těch okolo. A ČSV si není schopna udělat mezi sebou pořádek.

Moje problémy skončily -možná je to jen shoda - když v sousedství zmizelo stanoviště jednoho víkendového včelaře.
Gabon jsme museli dávat jen jednou a to byla nějaká huráakce na poslední chvíli - v podstatě bez efektu, protože se to k nám dostalo pozdě. Formidol jsem nedával ani jednou.

ZÁKLAD je pořádné podzimní léčení a žádný prase v okolí!
==========================================================
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22091


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan (85.135.97.142) --- 9. 4. 2007
Re: Poradí nikdo? (22080) (22089)

Letos jsem neměl plesnivý žádný plást.Pomohlo očko v horním nástavku.Otvor očka si včely před zimou upravili propolisem podle svých představ.Dobré větrání způsobilo nižší vlhkost v úle a bylo po plísni.
Milan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22090


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 4. 2007
Re: Poradí nikdo? (22080)

Je vcelku normální, že třeba krajní plást přes zimu chytne plíseň. Hlavně v
časném jaru, jak začnou plodovat, kolem plodu je 35 st C a odpovídající
vlhkost, na krajích je k nule, takže se tam ta vlhkost logicky sráží. Nebo
jinak řečeno je obtížné zařídit, aby v úlu přes zimu nikdy nezplesnivěl
žádný plást. Já s tím počítám a dávám jako krajní obvykle plásty určené k
vyřezání. Víc plastů plesnivých je problém. Co třeba dávat na strůpek
plastové muší pletivo, fólii jen uprostřed a na všechno prodyšnou uteplivku
jako noviny, filce nebo hadry nebo třeba seno v plátěném vaku? Strůpek
aspoň přes zimu nepoužívat, když je to ve včelíně, místo něho jen rám pár
centimetrů vysoký.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 08, 2007 8:53 PM
Subject: Poradí nikdo?


> Před rokem jsem zdědil včely, takže začátečník. Zimoval jsem v
nástavkových
> úlech - celkem ve třech nástavcích (39x24). Nad posledním nechávám folii.
> Při prohlídce před 2 týdny jsem pod plodiště nandal rámky se zatvrdlým
> medem z loňska. Několik rámků hlavně s pylem bylo plesnivých a také nad
> posledními rámky se tvoří plíseň. Co s tim, vyndat folii ale co místo ní?
> Kdy přidávat mezistěny a kolik? Co jsem se dočetl, někdo dává celý
> nástavek, někdo 2, loni se mi stalo, že nevystavěli ani 3. Předem dík.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22089


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 4. 2007
Re: Koeování. (22074) (22079)

V literatuře se uvádělo, že včely rozrušené po ranním převozu si snadněji
uvědomí změnu polohy úlu a více se orientují na nové umístění. Převezené
večer ráno třeba vyletí a všimnou si, že jsou jinde až když jsou daleko od
úlu a je už pozdě.
V praxi jsem převážel a převážím hlavně ráno. Ze starého stanoviště se dá
odjet ještě potmě, je známé, na novém se parkuje a skládají úly už za
světla. Navíc ráno je chladněji, je delší doba za světla, kdy včely
nelétají. Zase ráno je rosa, může to klouzat více než večer. Myslím, že
pokud se to dělá šetrně a 5 kilometrů a déle, je to vcelku jedno. J Jindra
kočuje ve dne s tím, že ztracené létavky se vžebrávají do úlů ponechaných na
stanovišti.

R. Polášek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22088


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 9. 4. 2007
Re: Re:rozirovanie (22072) (22076)

Do cca poloviny května nastavek s mezistěnami pod plod. Později vkládat
mezistěny mezi plodové plásty do "plodového" nastavku a plásty s plodem mezi
vystavěné plásty do "medníkového" nastavku. Je to kompromis mezi pracností
a počtem vystavených mezistěn. Během snůšky v červnu a červenci mohou silné
včely takhle vystavit každý týden 4 - 6 mezistěn velikosti 39x24 za cenu půl
až hodinové manipulace s rámky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 08, 2007 5:40 PM
Subject: Re:rozirovanie


Jednoduše ho dej pod plod
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: fero <fcitbaj/=/iol.sk>
> Předmět: rozirovanie
> Datum: 08.4.2007 13:51:50
> ----------------------------------------
> Podľa zaužívanej praxe pri zväčšovaní plodového telesa sa pridáva jeden
> nadstavok s medzistenami pod vrchný nadstavok keď ho matka zaploduje a
> vrchný nadstavok slúži ako medník. Včely nadstavok s medzistienkami
> vystavajú a matka ho zaploduje. Vrchný nadstavok slúži ako medník. Ďalej
sa
> pridáva len nadstavok vystavanými plastami ako ďalší medník. Mám však málo
> nadstavkov (langstroth)s vystavanými plástami. Vedel by mi niekto poradiť
> ako mám postupovať pri rozširovaní, ak už mám len nadstavky s
> medzistienkami? Kde mám pridať ďalší nadstavok? Fero.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22087


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 4. 2007
Re: Rozmnozeni vcelstva (22073)

Běžně se to dělá tak, že se pár rámků s plodem otřepe, aby byla jistota, že
tam není matka a potom dá nad mřížku . Během dne včely na plod zase nalezou
a další den se mohou dělat oddělky. Obvykle to je rychlejší postup, než
hledat na rámku matku. Oddělek se dělá tak, že se na jeden rámek s plodem
plně obsazený včelami setřepe do oddělku půl až jeden druhý plně obsazený
rámek včelami. Na začátku května stačí na oddělek 1 rámek s plodem a k tomu
setřepat včely s dalšího rámku s plodem. V plástu musí mít nějaké kilo zásob
a v jednom plástu nalitou vodu, protože první dny mají nedostatek létavek.
Přirozeně obložit s obou stran hotovými plásty. Minimálně do poloviny
května je třeba uteplit, hlavně kvůli teplotám v noci. Z oddělku odletí
létavky, zůstanou tam jen nezalétané včely, které ještě nebyly ven z úlu.
Těch bývá na jaře většina. Ale už další den se dá vidět jednotlivé včely,
které se vracejí do oddělku a nosí zásoby. Včely zakládají takzvané nouzové
matečníky, to znamená vedle matečníků na jednodenních larvičkách i matečníky
na starých vícedenních larvách. Ty je třeba asi za týden odstranit, vylíhly
by se dřív a včely by si matku vybraly z nich, přitom larvička v takových
matečnících byla první dny krmena jako dělnice, tudíž taková matka bude
znatelně méně kvalitní. V oddělku budou včely pomalu ubývat po dobu, než
se oplodní matka, než začne klást a objeví se minimálně jeden plást
zavíčkovaného plodu těsně před vylíhnutím. To bude podle oka asi tak za 40 -
45 dní po vytvoření oddělku. Potom už začne včel přibývat velice rychle.
Je možné mít z oddělku z jednoho rámku plodu v květnu včelstvo v plné síle v
srpnu a září na zimní krmení, pokud je k dispozici právě dostatek plástů.
Pokud by ale oddělek musel zároveň většinu plástů ještě navíc vystavit, asi
se to nepovede. Kdy se to už nepovede, je těžko říct, oddělek by mohl
vystavit v červnu a červenci maximálně tak 4 ? 6 ? mezistěn bez újmy na
rychlosti růstu. V srpnu už samy od sebe většinou nestaví. Já bych asi
použil langstrothy s tím vestavěným přizpůsobením na rámky 39x24 a hotové
rámky na vytvoření včelstva obsedajícícho do poloviny srpna tak 20 rámků
39x24. Potom bych provedl norské zimování, to je setřepání včelstva už na
langstrotí mezistěny za intenzívního krmení. Ale není mi jasné, jak je to s
přizpůsobením výšky rámků, langstroth výšku 24 nemá a mezi rámky by se měla
dodržet i svisle včelí mezera 8 milimetrů.
Co se týká krmení, není třeba hned vytahovat cukr a kbelíky. Do oddělku se
dávají plásty vedle plodu i se zpracovanými zásobami. S výhodou nezpracované
zimní. Oddělek by měl dostat na každý rámek s plodem minimálně tak 1 kilo
zásob + navíc tak 1 - 2 kila. To jim stačí na nějaký týden, navíc v květnu a
obvykle i červnu snůška dostatečná k uživení takového oddělku je. Potom už
se musí hlídat, probíhá snůška a jestli je v včelstvu dostatek zásob,
odhadem by se měly pohybovat tak okolo 10 kilo +- v horním nastavku.
Nejlepší na stavění je právě mírná trvalá snůška, kdy nosí každý týden o
nějaké kilo více než spotřebují.

R. Polášek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22086


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (88.146.180.26) --- 9. 4. 2007
Re: Poradí někdo? (22080) (22082)

Díky moc za odpověď. S tím větráním si vůbec nejsem jistý, jak to provést. Jednak mám nástavky bez oček, navíc úly jsou v uzavřeném včelíně. Ten je sice větraný, ale to včelám asi moc nepomůže. Zkoušel jsem poodhrnout folii a nechat škvírku, jenže včely to hned zalepily. Taky už jsem tu četl radu, že hlavně na jaře je důležité úly zateplit, tak jak jim udržet teplo a zároveň větrat? K úlům mám sice jednoduchá víka se zasíťovanými očky cca 5cm vysoká,jenže těžko pak úly svrchu zateplim, když nad rámky vznikne taková mezera.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22085


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083)

Léčba gabonem v létě je ten nejdůležitější základ léčby, ten se nedá ničem jiným zatím nahradit a nenapraví to ani kys. mrav. a ani aerosolování

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: zalozeni noveho stanoviste
> Datum: 08.4.2007 22:03:17
> ----------------------------------------
> To je jistě pravda, jen bych ale doplnil, že se mu tak léčení poněkud
> prodraží, protože dotace na léčiva jsou zprostředkovávány právě
> prostřednictvím ČSV.
> S pozdravem Petr
> .....
> "Moje" ZO si za léčivo účtovala asi dvacku. Tedy asi +300%, kam se na ně
> hrabou obchodníci s medem:-). Po započtení dotace by to dělalo +400%.
> A pokud chytneš ZO, která neumí léčit, tak si budeš muset koupit i Gabon.
> Alespoň v Král.hradeckém kraji. Podle vyhlášky je na území ZO, které
> překročí určité procento stanovišť kde se musí natírat na jaře plod povinná
> aplikace Gabonu v létě.
> A pak že jsou kolektivní tresty nepřípustné :-)
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22084


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 8. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070)

To je jistě pravda, jen bych ale doplnil, že se mu tak léčení poněkud
prodraží, protože dotace na léčiva jsou zprostředkovávány právě
prostřednictvím ČSV.
S pozdravem Petr
......
"Moje" ZO si za léčivo účtovala asi dvacku. Tedy asi +300%, kam se na ně hrabou obchodníci s medem:-). Po započtení dotace by to dělalo +400%.
A pokud chytneš ZO, která neumí léčit, tak si budeš muset koupit i Gabon. Alespoň v Král.hradeckém kraji. Podle vyhlášky je na území ZO, které překročí určité procento stanovišť kde se musí natírat na jaře plod povinná aplikace Gabonu v létě.
A pak že jsou kolektivní tresty nepřípustné :-)
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22083


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 8. 4. 2007
Re: Poradí někdo? (22080)

Plíseň potřebuje vlhko a musí tam být spory.
Pokud to jsou nějaké staré rámky z úlů kde bývá plíseň, tak je to asi tím. Některé rámky jsou plísní prolezlé.
Dnes jsem prolézal pár včelstev, na všech mám folii a síťované dno. Bez problému až na PS úly co nemají otevřená očka.
Takže je otázka jak máš úly větrané.
Spíš si myslím, že je to těmi sporami, protože teď je pro včely dobré, když mají v úle vlhko a teplo. A většinou to mají a přesto tam většinou plíseň není.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22082


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 8. 4. 2007
Re: Rozmnozeni vcelstva (22073) (22077)

odpověti
A
Začnete na začátku snůšky
jeden rámek s se zavíčkovaným plodem, jeden s čerstvými vajíčky Jeden až dva plných zásob a jednu souš naplněnou vodu máte oddělek který doplníte na okraje souše po bocích doplnit mezistěnami
B
Jeden až dva nástavky
C
Začíná snůška nebude to nutné ,ale ano
D
nebojte se je to nejefektivnější způsob rozšiřování počtu čeledí
.......
Jen doplním.
Až se budou přendávat plásty, tak je nechat chvilku venku - řádově minutu - aby z nich zorientované létavky mohly odlétnout. STejně tak pokud budete přiklepávat včely z plástů, tak až z nich odletí létavky.
Po věznění bych otevřel na nějaký čas jen očko než česno, lépe se včelám střeží.
Krmení vědrem si nechte na podletí až budou v síle, ale raději napříští rok. Do té doby bych krmil pomalu ale pořád. Rozhodně bych nezačal dříve, než budou mít naražené matečníky, nebo vyběhlé. Pokud dostanou plné zásobní plásty a bude snůška, tak bych raději s krmením začal, až když začne matka klást.

Já krmím rámkovým krmítkem a suchým cukrem. Pokud je snůška, v úle se snáží dost vlhkosti aby včely mohly cukr odebírat. Pokud není, tak nad ně dám sklenici s prosak. víčkem (cukr+voda). Oddělek se dá v podstatě nakrmit průběžně. Je to přirozenější, víc staví, taky je to pohodlnější a během snůšky nehrozí tolik loupež.

Tak ať se daří.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22081


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (88.146.180.26) --- 8. 4. 2007
Poradí někdo?

Před rokem jsem zdědil včely, takže začátečník. Zimoval jsem v nástavkových úlech - celkem ve třech nástavcích (39x24). Nad posledním nechávám folii. Při prohlídce před 2 týdny jsem pod plodiště nandal rámky se zatvrdlým medem z loňska. Několik rámků hlavně s pylem bylo plesnivých a také nad posledními rámky se tvoří plíseň. Co s tim, vyndat folii ale co místo ní? Kdy přidávat mezistěny a kolik? Co jsem se dočetl, někdo dává celý nástavek, někdo 2, loni se mi stalo, že nevystavěli ani 3. Předem dík.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22080


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepa (85.135.97.142) --- 8. 4. 2007
Re: Kočování. (22074)

Jenže já je potřebuji převést k řepce vzdálené asi 5 km.A uvažuji jak to je lepší převést večer nebo ráno?.
Pepa

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22079


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 4. 2007
Re:Koèovåní. (22074)

jezdívali jsme v noci

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pepa <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Ko?ování.
> Datum: 08.4.2007 16:44:34
> ----------------------------------------
> Převážet včelstva k řepce je lepší ráno nebo večer??
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22078


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 4. 2007
Re:Rozmnozeni vcelstva (22073)

odpověti
A
Začnete na začátku snůšky
jeden rámek s se zavíčkovaným plodem, jeden s čerstvými vajíčky Jeden až dva plných zásob a jednu souš naplněnou vodu máte oddělek který doplníte na okraje souše po bocích doplnit mezistěnami
B
Jeden až dva nástavky
C
Začíná snůška nebude to nutné ,ale ano
D
nebojte se je to nejefektivnější způsob rozšiřování počtu čeledí

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Rozmnozeni vcelstva
> Datum: 08.4.2007 16:43:49
> ----------------------------------------
> Chystam se nove uly typu langstroth osidlit vcelami. Vcely chovam doposud v
> ulu na ramcich 39x24, takze budu muset zaroven prejit na jinou miru.
>
> V novem ulu jsem udelal ze dreva docasne drazky, aby stare ramky 39x24 bylo
> mozne uchytit.
>
> Rozdeleni vcelstva si predstavuji nasledovne:
>
> 1. koncem dubna az zacatkem kvetna, kdyz je vcelstvo v nejvesti sile
> odeberu z ulu 2-3 ramky s plodem zavickovanym i nezavickovanym a dam je do
> noveho ulu. K tomu pridam nejake nasmetane vcelstvo.
>
> 2 A. matka zustane ve starem ulu a vcely si v novem vychovaji novou vlastni
> matku.
>
> 2 B. podari se mi dat do noveho ulu i matku starou a vcely si musi vychovat
> novou matku ve starem ulu.
>
> O koupi nove matky jaksi neuvazuji i kdyz vim, ze se to doporucuje.
>
> 3. Nemam moznost umistit nove vcelstvo nekolik kilometru od stareho
> stanoviste, takze je pouze na jeden den zavru, aby si vcely navykly na novy
> ul a pak je otevru. Zbytek uz je na nich.
>
> 3. Zbytek ramku v nastavku budou mezisteny, ktere musi vcely postavit.
>
> 4. Vcely si budou v dobe snusky prinaset zasoby sami, popripade je muzu i
> po cele leto prikrmovat, to ale jen z kbeliku v hornim nastavku.
>
> 5. stare ramky 39x24 po mesici az bude nova matka klast a budou postaveny
> nejake nove ramky dam do horniho nastavku, oddelim m. mrizkou a po
> vylihnuti plodu odeberu a vratim do stareho ulu.
>
>
> Rad bych znal nazory zkusenych odborniku nakolik je tento postup spravny a
> jaka je sance na uspech, ze na konci leta budu mit vcelstvo schopne
> prezimovani. Nebo popriade rady jak uvedeny postup vylepsit.
>
> Hned nekolik dotazu:
> A/ Kolik ramku s plodem se dorucuje v obdobi duben-kveten, aby na konci
> leta vzniklo vcelstvo, ktere je schopne preckat zimu?
>
> B/ Kolik mezisten takove vcelstvo za leto postavi?
> Nekde jsem slysel, ze stavbni pud trva jen dosti kratkou dobu.
>
> C/ Bude nove (slabe) vcelstvo schopno ihned odebirat cukerny roztok z
> kbeliku se slamou?
>
> D/ Nevrati se mi vcelstvo do stareho ulu? Stare letavky asi ano, ale nove
> vylihle vcely snad ne nebo ano?
>
>
> Zdenek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22077


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 4. 2007
Re:rozirovanie (22072)

Jednoduše ho dej pod plod
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: fero <fcitbaj/=/iol.sk>
> Předmět: rozirovanie
> Datum: 08.4.2007 13:51:50
> ----------------------------------------
> Podľa zaužívanej praxe pri zväčšovaní plodového telesa sa pridáva jeden
> nadstavok s medzistenami pod vrchný nadstavok keď ho matka zaploduje a
> vrchný nadstavok slúži ako medník. Včely nadstavok s medzistienkami
> vystavajú a matka ho zaploduje. Vrchný nadstavok slúži ako medník. Ďalej sa
> pridáva len nadstavok vystavanými plastami ako ďalší medník. Mám však málo
> nadstavkov (langstroth)s vystavanými plástami. Vedel by mi niekto poradiť
> ako mám postupovať pri rozširovaní, ak už mám len nadstavky s
> medzistienkami? Kde mám pridať ďalší nadstavok? Fero.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22076


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaro KE (217.119.114.42) --- 8. 4. 2007
Re: Boží hod Velikonoční 2007 (22071)

Určite si tam hniezda nestavajú, ani sa tam nerozmnožujú. Čakajú len na to, aby mohli priletieť domov do europy a tu sa rozmnožovať.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22075


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepa (85.135.97.142) --- 8. 4. 2007
Kočování.

Převážet včelstva k řepce je lepší ráno nebo večer??

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22074


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (82.100.43.4) --- 8. 4. 2007
Rozmnozeni vcelstva

Chystam se nove uly typu langstroth osidlit vcelami. Vcely chovam doposud v ulu na ramcich 39x24, takze budu muset zaroven prejit na jinou miru.

V novem ulu jsem udelal ze dreva docasne drazky, aby stare ramky 39x24 bylo mozne uchytit.

Rozdeleni vcelstva si predstavuji nasledovne:

1. koncem dubna az zacatkem kvetna, kdyz je vcelstvo v nejvesti sile odeberu z ulu 2-3 ramky s plodem zavickovanym i nezavickovanym a dam je do noveho ulu. K tomu pridam nejake nasmetane vcelstvo.

2 A. matka zustane ve starem ulu a vcely si v novem vychovaji novou vlastni matku.

2 B. podari se mi dat do noveho ulu i matku starou a vcely si musi vychovat novou matku ve starem ulu.

O koupi nove matky jaksi neuvazuji i kdyz vim, ze se to doporucuje.

3. Nemam moznost umistit nove vcelstvo nekolik kilometru od stareho stanoviste, takze je pouze na jeden den zavru, aby si vcely navykly na novy ul a pak je otevru. Zbytek uz je na nich.

3. Zbytek ramku v nastavku budou mezisteny, ktere musi vcely postavit.

4. Vcely si budou v dobe snusky prinaset zasoby sami, popripade je muzu i po cele leto prikrmovat, to ale jen z kbeliku v hornim nastavku.

5. stare ramky 39x24 po mesici az bude nova matka klast a budou postaveny nejake nove ramky dam do horniho nastavku, oddelim m. mrizkou a po vylihnuti plodu odeberu a vratim do stareho ulu.


Rad bych znal nazory zkusenych odborniku nakolik je tento postup spravny a jaka je sance na uspech, ze na konci leta budu mit vcelstvo schopne prezimovani. Nebo popriade rady jak uvedeny postup vylepsit.

Hned nekolik dotazu:
A/ Kolik ramku s plodem se dorucuje v obdobi duben-kveten, aby na konci leta vzniklo vcelstvo, ktere je schopne preckat zimu?

B/ Kolik mezisten takove vcelstvo za leto postavi?
Nekde jsem slysel, ze stavbni pud trva jen dosti kratkou dobu.

C/ Bude nove (slabe) vcelstvo schopno ihned odebirat cukerny roztok z kbeliku se slamou?

D/ Nevrati se mi vcelstvo do stareho ulu? Stare letavky asi ano, ale nove vylihle vcely snad ne nebo ano?


Zdenek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22073


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fero (213.215.77.181) --- 8. 4. 2007
rozširovanie

Podľa zaužívanej praxe pri zväčšovaní plodového telesa sa pridáva jeden nadstavok s medzistenami pod vrchný nadstavok keď ho matka zaploduje a vrchný nadstavok slúži ako medník. Včely nadstavok s medzistienkami vystavajú a matka ho zaploduje. Vrchný nadstavok slúži ako medník. Ďalej sa pridáva len nadstavok vystavanými plastami ako ďalší medník. Mám však málo nadstavkov (langstroth)s vystavanými plástami. Vedel by mi niekto poradiť ako mám postupovať pri rozširovaní, ak už mám len nadstavky s medzistienkami? Kde mám pridať ďalší nadstavok? Fero.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22072


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Novotný (88.100.95.205) --- 8. 4. 2007
Boží hod Velikonoční 2007

Tak nám přiletěly první vlaštovky a v této souvislosti bych
se chtěl zeptat ornitologů,pokud jsou někteří mezi námi :
kde jsou vlastně vlaštovky a jiřičky doma,zda-li u nás když přiletí v polovině dubna,nasednou a vyvedou dvoje mláďata a koncem srpna,začátkem září zase odlétají do teplých krajin. Či jsou domovem tam na jihu,kde vlastně stráví kolem 7 měsíců? Staví si tam taktéž nám známá hnízda z hlíny a nebo posedávají na noc pouze na stromech?
Trochu zasvěcenou odpověď bych rád uvítal z toho důvodu,že u mne každoročně hnízdí přes 20 párů jiřiček a asi 3 páry vlaštovek a já si je hýčkám,dokonce i hnízda jim dělám.Díky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22071


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc (e-mailem) --- 8. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066)


Přítel Martin píše:

> ... Není pravdou, že nečlen ČSV se
> nedostane k léčivům aniž by musel jít do nějaké ZO. Pokud dostanete
> předpis
> nic nebrábrání tomu, aby si je nečlen obstaral sám (např. Gabon) a léčení
> si provedl sám...

To je jistě pravda, jen bych ale doplnil, že se mu tak léčení poněkud
prodraží, protože dotace na léčiva jsou zprostředkovávány právě
prostřednictvím ČSV.
S pozdravem Petr


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22070


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (84.244.110.98) --- 8. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066)

>Bohužel nesprávně chrakterizujete postavení ČSV.

Asi jste přehlédl mé slovíčko "snadno". Máte jinak úplnou pravdu. ČSV pro mě není jediná církev, ale užitečná organizace, která včelařství a včelám chce sloužit a daří se jí to, přes své různé nedostatky. Kdopak nedostatky nemá?
Chtěl bych znát toho, kdo dostane od VS předpis na léčiva pro včely, i když to je teoreticky možné (ještě jsem o tom neslyšel).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22069


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PRIDAL Antonin (e-mailem) --- 8. 4. 2007
Re: Prosba

K tomu upřesňuji, že specifická hustota 65% HCOOH při 20 °C je 1,154 kg na
litr. Výpočet lze tedy zpřesnit na 504 ml vody pro objem 900 ml 95% kyseliny
mravenčí. Rozdíl 6 ml je vcelku zanedbatelný. Kyselina se prodává i 85%
(nebo dokonce jen v této koncentraci, nevím). Pak by se na 900 ml 85%
kyseliny přidalo pouze 331 ml. Tzn. na 1 litr 85% hmot. kyseliny přijde 368
ml vody. Na litr 95% hmot. kyseliny přijde 560 ml vody. Pokud si nejsme
jistí nízkou mineralizací vody, je lepší použít netechnickou destilovanou
vodu. Předejde se vzniku sraženin, které by potenciálně mohly způsobovat
obtíže při plnění odpařovače a odpařování.

Antonín Přidal
----- Original Message -----
From: "Radim PolXXek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 05, 2007 6:50 AM
Subject: Re: Prosba


> Na téhle stránce je to, čemu jsem říkal svého času něco jako "potrava pro
> děla" Někdo rozepíše banální věci na stránku, grafoman na 5 stránek a když
> jsou potřeba udělat nějaké zkoušky, spousta lidí se potom automaticky
tyhle
> stránky šrotuje nazpamět a nerozumí jim a ztratí tím spoustu času. O
kousek
> dál v trochu jiném oboru zase jiný grafoman napíše o tomtéž svých 5
stránek
> a lidi se to šrotí zase, protože nepochopí, že je to totéž. V celkovém
> součtu se sposta lidí na školách učí zbytečně a zase zapomíná stovky
stránek
> furt dokola napsaných o tomtéž, tady to je obyčejná přímá úměra.
> Ředění funguje tedy zásadně podle přímé úměry. Kyselina mravenčí se
prodává
> v hmotnostní koncentraci 95 %, to znamená v kilu je 950 gramů kyselimy a
50
> gramů vody. Hustotu podle tabulek má 1,2, takže pokud je ve flašce 900
> mililitrů, je to celkem 1080 gramů směsi, a v ní 1,026 kg kyseliny a 54
> gramů vody. Pokud se má naředit na 65 %, potřebujeme, aby 1,026 kg
kyseliny
> bylo 65 % a ne 95 %. Takže když je 1,026 kg 65 procent, 100 % je potom
1,578
> kg, potřebujeme tedy mít k 1,026 kg kyseliny 552 gramů vody, tedy
> potřebujeme dolít do 900 mililitrů 95 % kyseliny mravenčí 498 gramů
vody,
> což je v přepočtu na hustotu 498 mililitrů. Výpočet je zkreslený tím, že
> nevím přesně hustotu 65 % kyseliny mravenčí, nebude 1,2, ale bude se
blížit
> více vodě.
> Pokud je těch 65 % koncentrace do odpařovačů myšlena koncentrace
hmotnostní,
> to znamená v jednom kilu 65 % kyseliny mravenčí je 650 gramů kyseliny a
350
> gramů vody. 650 gramů kyseliny je zhruba 541 mililitrů kyseliny, 350 gramů
> vody je 350 mililitrů. Taky existuje koncentrace objemová, kdy v litru 65
%
> kyseliny mravenčí je 650 mililitrů kyseliny mravenčí a 350 mililitrů vody.
> 650 mililitrů kyseliny mravenčí je zhruba 780 gramů kyseliny mravenčí a
350
> mililitrů vody je 350 gramů vody.
> V diskuzi k článku o odpařovačích ve Včelařských novinách jsem se snažil
> zjistit, jestli 65 % kyselina do odpařovačů je v hmotnostních procebntech
> nebo objemových, ale nepovedlo se mi to. Popsaná ředění odpovídají zhruba
> tomu, že to bude hmotnostní koncentrace.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, April 04, 2007 6:31 PM
> Subject: Re: Prosba
>
>
> > Podívej se na http://yoohoo.euweb.cz/chemano/pg012.html
> >
> > ---------------------
> > Bohuslav napsal:
> > >ne, kyselinu mravenčí pro odpařovače NASSNHEIDER, líh používám "jenom"
na
> > propolis.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22068


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065)

Já bych ty právní a nákazové věci nijak nekomplikoval. Prostě si vyberu
stanoviště, získám souhlas majitele pozemku, pokud tam mám nějakou stavbu,
včelín nebo plot, tak souhlas nebo ohlášení stavebnímu úřadu a ostatní bych
nechal na místní organizaci ČSV. Rozumní funkcionáři ocení, že jim sami
nahlásíte stanoviště, i když nebudete třeba členem a dodají potřebné
informace o nákazové situaci a léčení. Co se týká léčení, tak protože včela
je zařazena mezi hospodářská zvířata, by měla být logicky léčena právě
veterináři. Jenže ti si zvykli, že včelaři si léčí včely sami, tak na to
nemají ani zkušenosti ani vybavení.


R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22067


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin (89.103.58.195) --- 8. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065)

Bohužel nesprávně chrakterizujete postavení ČSV. ČSV je pouze při získávání dotace prostředníkem, při žádosti o dotace dáváte podklad pro její výpočet (ČSV je dle nařízení ministerstva organizací, které je žádost nutné odevzdat a to i v případě nečlenů). Toto však nemá přímo souvislost s oznamováním nového stanoviště ČSV - jak jsem již uvedl níže tato povinnost cokoli hlásit ČSV nemá oporu v právním řádu ČR (jediná povinnost nahlašování stanovišť a počet včelstev vyjmu-li dotace, je Českomoravské společnosti chovatelů, a.s.).
K léčení: Léčit skutečně včelař musí o tom nebylo pochyb, ale i zde je nesprávně charakterizováno postavení ČSV. Plnění veterinárních opatření lze charakterizovat jako dvoustranný vztah tedy včelař - Státní veterinární správa. Pokud včelař nečlen neléčí nemůže ČSV vůbec nic udělat vyjma oznámení Státní veterinární správě. Není pravdou, že nečlen ČSV se nedostane k léčivům aniž by musel jít do nějaké ZO. Pokud dostanete předpis nic nebrábrání tomu, aby si je nečlen obstaral sám (např. Gabon) a léčení si provedl sám.
Ne zcela správně je v anonymním příspěvku, uvedeno, že všechna nařízení SVS jdou přes ČSV. SVS používá ČSV protože je vněm organizováno cca 96% včelařů (postup SVS je logický) takže je zde vysoká pravděpodobnost seznámení se s vet. opatřeními, ale tato nařízení jsou dostupná i na stránká SVS.
Osobně si myslím, že je výhodné být členem ČSV a nejen kvůli snadnému získání prostředků k léčení, ale je potřeba i nečlenům uvést správné informace.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22066


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78082 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 22066 do č. 22126)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu