Včelařská konference

Ti, co nedávno začínali, říkají, že nejlepší je tak mít 4 včelstva. Jedno,
dvě na učení a zkoušení, takže s malým výnosem, jedno, dvě na provádění jen
nezbytných zásahů a tudíž na produkci medu. A taky jako rezervu, pokud ty,
na kterých se učí, to nepřežijí. Více včelstev na začátek spotřebuje příliš
času. Taky 4 včelstva si najdou dost sladiny i na místě, kde by 6 - 8
včelstev strádalo.
Jako včelař s nějakými zkušenostmi a taky s dostatkem rámků bych si troufl
na začátku května z jednoho včelstva udělat 4, možná i 8 oddělků a do září
bych z většiny měl silná včelstva. Začátečníkovi bez plástů bych poradil
vzít ze starého včelstva včely tak na dva oddělky.Plus nakoupit jeden nový
oddělek s matkou F1. Starý úl provozovat jen na med, oddělky rozšiřovat a
provozovat na nových rámcích na stavbu plástů a na zkoušení. Nermoutil bych
se nijak zvlášť ani kdyby některé oddělky zimovaly jen na rámcích jednoho
nastavku. Znamená to jen prodloužení rozvoje včel o cca 14 dní, měsíc a
posunutí prvního medobraní z května na červen, nic víc.U starého úlu, pokud
tam je matka dvouletá a starší, měly by se letos vyměnit. Prodejci oddělků a
matek jsou v inzerátech Včelařství, na webu ČSV, něco je v inzerátech ne
webu Včelařských novin nebo v časopise Moderní včelař a tipy na chovatele
budou určitě mít i ve včelařských prodejnách.

R. Polášek

( opraveno )
Zdravím přátele včel,
včely sílí a potřebují více prostoru...rozšíření..., jinak přijde rojová nálada se všemi negativními důsledky ( ztráta výnosu, oslabení včelstva, riziko ztráty mladé matky,... )
Dříve než přistoupíte k prvnímu rozšíření, je vhodné vložit do včelstva stavební rámek nebo hotovou trubčinu k zakladení matkou ( na kraj plodového tělesa ), nebot včelstva bez trubčiny by mohly kazit mezistěny nadměrným vykousáváním a zastavováním trubčinou.
1/Rozšiřovat lze po rámcích.
Tuto metodu provádíme, pokud včelstvo neobsedá celý nástavek ( včelstvo se záložní matkou ).
Doporučuji ji provádět formou ,,ležan-rozšiřování,,.
,,Ležan rozšiřování,,:
Ke krajnímu rámku se zásobami ( první od stěny ) vložíme trubčinu nebo stavební rámek a k němu přisuneme plodové těleso. Za plodové těleso převěsíme zbylé dílo. Mezistěny vkládáme za poslední plodový rámek ( nejlépe, když je mezi mezistěnou a plodovým rámkem krycí rámek ( souš nebo zásobní rámek )...ochrana před zachlazením plodu ( pokud-li bude následující týden dobré počasí, není to potřebné ) ).
( pozn. při vložení mezistěny mezi plodové rámky vzniká nebezpečí roztržení plodové plochy na dvě části a omezení plodování matky v části plodové plochy, ve které se nachází... vzniká rojová nálada )
2/ Rozšiřovat lze o 1 celý nástavek.
Tuto metodu provádíme pokud včelstvo obsedá alespoň 1 celý nástavek a 10 cm-vysoký podmet alespoň z 1/3.
Rozšiřovací nástavek vybavíme mezistěnami a soušemi ( možno i jenom mezistěnami )
Podle záměru vkládáme souše bud do prostředku nástavku ( za účelem zakladení matkou...plástové jádro usnadňuje přechod matky do rozšiřovacího nástavku ) nebo na kraje nástavku ( za účelem ukládání medu či pylu...mezistěnové jádro blokuje přechod matky no rozšiřovacího nástavku ( podobně jako zásoby ve středu nástavku ) ).
( pozn. při rozšiřování jedno-nástavkového včelstva do druhého nástavku doporučuji metodu převěšování... je to metoda sice pracná ale poměrně bezpečná, vhodná pro začátečníky )
Nad mateří mřížkou není vhodné nechávat stavět mezistěny ( sama mateří mřížka je dost nevhodný a nepřirozený prostředek v úlů, které rozděluje a omezuje včelstvo ( včely neradi přecházejí skrz mateří mřížku, pokud není nahoře plod )…Konec konců racionální včelaři mateří mřížku k oddělávání medníku od plodiště přestávají používat, zpravidla ji nepoužívají. U dostatečně silných včelstev není potřeba ani ve špatných snůškových oblastech. Dopřejte včelám volnost a oni se Vám odvděčí větším výnosem ( J. Boháč ) ).
Rozšiřovací nástavek vkládáme:
A/ Pod plodiště
B/ Mezi plodové nástavky
C/ Nad plodiště

a/ Metoda nejbezpečnější a pro včely nejpřirozenější.
Výhody:
- rozšiřovací nástavek minimálně ochlazuje plodiště
- bezpečné, i když včely neobsedají alespoň 1/3 10 cm-vysokého podmetu
Nevýhody:
-nutnost odklopení plodiště ( zvláště problém u dadantů... u nízkonástavkových úlů to problém není )
- pomalá stavba mezistěn

b/ Metoda nebezpečná a pro včely velmi nepřirozená a nevhodná pro začátečníky.
( pozn. tuto metodu nepraktikuji )
Výhody:
- rychlá stavba mezistěn
Nevýhody"
- možnost zachlazení plodu
- možnost omezení plodiště a vzniku rojové nálady ( nástavek mohou včely zanést medem...nárazová snůška )
- velké nebezpečí podtrhnutí včelstva ve vývoji
Volba doby přidání nástavku je u tyto metody zvláště důležitá, a proto je nevhodná pro začátečníky Pokud-li přidáme nástavek příliš brzy, včelstvo nezvládne odsednout přidaný prostor ani stavbu mezistěn a podtrhneme ho v rozvoji. Přidáme nástavek pozdě, ve včelstvu vznikne rojová nálada. ).

c/Metoda poměrně bezpečná.
Výhody:
- poměrně rychlá stavba mezistěn
Nevýhody:
- možnost omezení medníku ( pokud-li není nad rozšiřovacím nástavkem nástavek se soušemi )

Je na Vás co si vyberete ( nedoporučuji možnost b/ ).
Vše má své klady a zápory. Hodně závisí na stavu včelstva a přírody.
Přeji hodně úspěchů a dobré produkční období!

zdravím.........M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Zdravím přátele včel,
včely sílí a potřebují více prostoru...rozšíření..., jinak přijde rojová nálada se všemi negativními důsledky ( ztráta výnosu, oslabení včelstva, riziko ztráty mladé matky,... )
Dříve než přistoupíte k prvnímu rozšíření, je vhodné vložit do včelstva stavební rámek nebo hotovou trubčinu k zakladení matkou ( na kraj plodového tělesa ), nebot včelstva bez trubčiny by mohly kazit mezistěny nadměrným vykousáváním a zastavováním trubčinou.
1/Rozšiřovat lze po rámcích.
Tuto metodu provádíme, pokud včelstvo neobsedá celý nástavek ( včelstvo se záložní matkou ).
Doporučuji ji provádět formou ,,ležan-rozšiřování,,.
,,Ležan rozšiřování,,:
Ke krajnímu rámku se zásobami ( první od stěny ) vložíme trubčinu nebo stavební rámek a k němu přisuneme plodové těleso. Za plodové těleso převěsíme zbylé dílo. Mezistěny vkládáme za poslední plodový rámek ( nejlépe, když je mezi mezistěnou a plodovým rámkem krycí rámek ( souš nebo zásobní rámek )...ochrana před zachlazením plodu ( pokud-li bude následující týden dobré počasí, není to potřebné ) ).
( pozn. při vložení mezistěny mezi plodové rámky vzniká nebezpečí roztržení plodové plochy na dvě části a omezení plodování matky v části plodové plochy, ve které se nachází... vzniká rojová nálada )
2/ Rozšiřovat lze o 1 celý nástavek.
Tuto metodu provádíme pokud včelstvo obsedá alespoň 1 celý nástavek a 10 cm-vysoký podmet alespoň z 1/3.
Rozšiřovací nástavek vybavíme mezistěnami a soušemi ( možno i jenom mezistěnami )
Podle záměru vkládáme souše bud do prostředku nástavku ( za účelem zakladení matkou...plástové jádro usnadňuje přechod matky do rozšiřovacího nástavku ) nebo na kraje nástavku ( za účelem ukládání medu či pylu...mezistěnové jádro blokuje přechod matky no rozšiřovacího nástavku ( podobně jako zásoby ve středu nástavku ) ).
( pozn. při rozšiřování jedno-nástavkového včelstva doporučuji metodu převěšování... je to metoda sice pracná ale poměrně bezpečná vhodná pro začátečníky )
Nad mateří mřížkou není vhodné nechávat stavět mezistěny ( sama mateří mřížka je dost nevhodný a nepřirozený prostředek v úlů, které rozděluje a omezuje včelstvo ( včely neradi přecházejí skrz mateří mřížku, pokud není nahoře plod )…Konec konců racionální včelaři mateří mřížku k oddělávání medníku od plodiště přestávají používat, zpravidla ji nepoužívají. U dostatečně silných včelstev není potřeba ani ve špatných snůškových oblastech. Dopřejte včelám volnost oni se Vám odvděčí větším výnosem ( J. Boháč ) ).
Rozšiřovací nástavek vkládáme:
A/ Pod plodiště
B/ Mezi plodové nástavky
C/ Nad plodiště

a/ Metoda nejbezpečnější a pro včely nejpřirozenější.
Výhody:
- rozšiřovací nástavek minimálně ochlazuje plodiště
- bezpečné, i když včely neobsedají alespoň 1/3 10 cm-vysokého podmetu
Nevýhody:
-nutnost odklopení plodiště ( zvláště problém u dadantů... u nízkonástavkových úlů to problém není )
- pomalá stavba mezistěn

b/ Metoda nebezpečná a pro včely velmi nepřirozená a nevhodná pro začátečníky.
( pozn. tuto metodu nepraktikuji )
Výhody:
- rychlá stavba mezistěn
Nevýhody"
- možnost zachlazení plodu
- možnost omezení plodiště a vzniku rojové nálady ( nástavek mohou včely zanést medem...nárazová snůška )
- velké nebezpečí podtrhnutí včelstva ve vývoji
Volba doby přidání nástavku je u tyto metody zvláště důležitá, a proto je nevhodná pro začátečníky Pokud-li přidáme nástavek příliš brzy, včelstvo nezvládne odsednout přidaný prostor ani stavbu mezistěn a podtrhneme ho v rozvoji. Přidáme nástavek pozdě, ve včelstvu vznikne rojová nálada. ).

c/Metoda poměrně bezpečná.
Výhody:
- poměrně rychlá stavba mezistěn
Nevýhody:
- možnost omezení medníku ( pokud-li není nad rozšiřovacím nástavkem nástavek se soušemi )

Je na Vás co si vyberete ( nedoporučuji možnost b/ ).
Vše má své klady a zápory. Hodně závisí na stavu včelstva a přírody.
Přeji hodně úspěchů a dobré produkční období!

zdravím.........M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Díky za rady a pomoc.
Byl jsem pracovně mimo a tak jsem se nedostal k diskuzi. Včelstvo se nachází u Jihlavy na Vysočině a včera u nás začal kvést zlatý déšť. Rámečky jdou zasunout do starého nástavkového úlu, ale rozměry jsem zapomněl změřit. Předpokládám, že do langstrotha půjdou rámečky zavěsit pomocí redukce.
Nyní však nevím jestli mám provést rozdělení jednoho včelstva, které máme, na dvě poloviny a vždy s jednou polovinou rámečků přesunout do dvou langstrothů, anebo počkat do května na řepku. Také jsem se rozhodl pro koupi dvou kvalitních matek, aby včelstvo rychle zesílilo.
Chtěl bych se zeptat kdy a kde takovou matku koupit.
Na vyřezávání a vsazování nebudu mít bohužel čas.
Díky

No, 5 metrů je dostatečná vzdálenost z boku nebo zezadu úlů pro stanoviště
tak do 10 - 15 včelstev. Pokud to je ale zepředu ve směru výletu včel, je 5
metrů málo. Bylo by to dostatečné tak pro jedno, dvě slabá a klidná
včelstva, více ne. Já bych poradil v první řadě buďto na společném plotu
nebo těsně za ním nasadit hustě tyčkové fazole, aby aspoň na léto, kdy to je
nejhorší, vznikla překážka, která by zvedla let včel výše. A na podzim, až
uvidíte, jak se to osvědčilo, si s tím včelařem promluvit. Bylo by asi
nejlepší, kdyby on sám uznal a udělal na svém pozemku třeba metr před plotem
stěnu třeba z ostružin nebo z jabloňových zákrsků. Někdy stačí jen pro
zvednutí letu včel vysadit dva, tři metry před úly pás z maliníku nebo
černých rybízů (jsou vyšší než červené) nebo josty nebo jakýchkoliv keřů
vysokých 1,20 - 1,5 metrů... Pokud se nebude chtít bavit, naznačte mu, že
kvůli včelám budete muset potom vysadit něco jako hustý živý dvoumetrový
plot z jehličnanů těsně za plotem na svém pozemku a ten jeho bude bez slunce
a vlhký.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radka Sedláčková" <gaudii/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 09, 2007 9:37 AM
Subject: veely na zahradi


> prosím o radu-soused chová na zahradě včely cca 5m od společného plotu.
> uznávám jeho koníček, nicméně častá bodnutí jak dospělých, tak dětí nejsou
> příjemná. chtěla bych poprosit o radu, zda pomůže např.vysazení vyššího
> živého plotu či jiná zábrana, která by případně zvýšila jejich vzletovou
> dráhu. Děkuji za pomoc, Radka Sedláčková

I mně se stalo, že jsem měl agresivní včelstvo, které bezdůvodně bodalo při práci na zahradě a to nikoli v těsné blízkosti včelína - toto včelstvo jsem zlikvidoval. Předně je potřeba se se sousedem snažit dohodnout v dobrém. Navrhl bych včelaři přesunutí včelstev na jiné místo pozemku (toto lze spíše realizovat na podzim nebo na jaře). Váš soused - včelař by měl zjistit, která včelstva jsou agresivní a u nich by měl vyměnit matky za kvalitní plemenný materiál (v časopise Včelařství je dostatek nabídky).
Pro ovlivnění letových tras bude potřeba vybudovat kryt (stěna, vyšší plot apod.) nebo pro zachování estetičtějšího dojmu vysázet vhodný porost nejlépe stromy s rychlejším vzrůstem (v zahradnictví vám poradí), tato letová bariéra pro včely zvedná výšku letu včel (i já mám takovou bariéru kolem včelína, který je zastavěné části obce).
Pokud by dále včelař nechtěl uvedenou situaci řešit podobrém nezbývá než postupovat dle občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb.) a to následovně:
1) dle § 5 občanského zákona - domáhat se právní ochrany u místně příslušného obecního úřadu (doporučuji začít tímto, protože nemusíte platit správní poplatek, nepotřebujete právníka, není striktně stanovena forma - obecně postačuje žádost a v neposlední řadě by to mohlo mít psychologický efekt na souseda),
2) § 127 občanského zákoníku - domáhat se právní ochrany u soudu(toto je už práce pro osobu s právním vzděláním).
K paragrafům se dále nerozepisuji, protože rozbor by byl opravdu hodně obsáhlý (pokud máte přístup do některého z rejstříku pravních informací např. ASPI apod. najdete tam spoustu komentářů k uvedeným § nebo v knihovně určitě mají Občanský zákoník s komentářem.

prosím o radu-soused chová na zahradě včely cca 5m od společného plotu. uznávám jeho koníček, nicméně častá bodnutí jak dospělých, tak dětí nejsou příjemná. chtěla bych poprosit o radu, zda pomůže např.vysazení vyššího živého plotu či jiná zábrana, která by případně zvýšila jejich vzletovou dráhu. Děkuji za pomoc, Radka Sedláčková

Léčba gabonem v létě je ten nejdůležitější základ léčby, ten se nedá ničem jiným zatím nahradit a nenapraví to ani kys. mrav. a ani aerosolování
Pepan
........
Ano. V případě, že je provedeno ŠPATNĚ podzimní léčení - PLOŠNĚ. Pokud je ve včelstvech zimní spad velmi malý - tím myslím průměr pod 1VD na včelstvo - tak stačí opět na podzim POŘÁDNĚ přeléčit. Po prvním léčení mám standardně spad do desítek VD na včelstvo, extrémy dosahují stovku.
Je divné, že na stejném území mají někteří včelaři trvale nález měli 0 až 2 VD na včelstvo a vedle toho je
spousta stanovišť přes limit. A když tam takových dárečků je víc, tak to se pak musí strkat další chemikálie. Jenže ti dárečkové na to kašlou i v podletí a znovu to odnesou včely těch okolo. A ČSV si není schopna udělat mezi sebou pořádek.

Moje problémy skončily -možná je to jen shoda - když v sousedství zmizelo stanoviště jednoho víkendového včelaře.
Gabon jsme museli dávat jen jednou a to byla nějaká huráakce na poslední chvíli - v podstatě bez efektu, protože se to k nám dostalo pozdě. Formidol jsem nedával ani jednou.

ZÁKLAD je pořádné podzimní léčení a žádný prase v okolí!
==========================================================
Karel

Letos jsem neměl plesnivý žádný plást.Pomohlo očko v horním nástavku.Otvor očka si včely před zimou upravili propolisem podle svých představ.Dobré větrání způsobilo nižší vlhkost v úle a bylo po plísni.
Milan

Je vcelku normální, že třeba krajní plást přes zimu chytne plíseň. Hlavně v
časném jaru, jak začnou plodovat, kolem plodu je 35 st C a odpovídající
vlhkost, na krajích je k nule, takže se tam ta vlhkost logicky sráží. Nebo
jinak řečeno je obtížné zařídit, aby v úlu přes zimu nikdy nezplesnivěl
žádný plást. Já s tím počítám a dávám jako krajní obvykle plásty určené k
vyřezání. Víc plastů plesnivých je problém. Co třeba dávat na strůpek
plastové muší pletivo, fólii jen uprostřed a na všechno prodyšnou uteplivku
jako noviny, filce nebo hadry nebo třeba seno v plátěném vaku? Strůpek
aspoň přes zimu nepoužívat, když je to ve včelíně, místo něho jen rám pár
centimetrů vysoký.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 08, 2007 8:53 PM
Subject: Poradí nikdo?


> Před rokem jsem zdědil včely, takže začátečník. Zimoval jsem v
nástavkových
> úlech - celkem ve třech nástavcích (39x24). Nad posledním nechávám folii.
> Při prohlídce před 2 týdny jsem pod plodiště nandal rámky se zatvrdlým
> medem z loňska. Několik rámků hlavně s pylem bylo plesnivých a také nad
> posledními rámky se tvoří plíseň. Co s tim, vyndat folii ale co místo ní?
> Kdy přidávat mezistěny a kolik? Co jsem se dočetl, někdo dává celý
> nástavek, někdo 2, loni se mi stalo, že nevystavěli ani 3. Předem dík.

V literatuře se uvádělo, že včely rozrušené po ranním převozu si snadněji
uvědomí změnu polohy úlu a více se orientují na nové umístění. Převezené
večer ráno třeba vyletí a všimnou si, že jsou jinde až když jsou daleko od
úlu a je už pozdě.
V praxi jsem převážel a převážím hlavně ráno. Ze starého stanoviště se dá
odjet ještě potmě, je známé, na novém se parkuje a skládají úly už za
světla. Navíc ráno je chladněji, je delší doba za světla, kdy včely
nelétají. Zase ráno je rosa, může to klouzat více než večer. Myslím, že
pokud se to dělá šetrně a 5 kilometrů a déle, je to vcelku jedno. J Jindra
kočuje ve dne s tím, že ztracené létavky se vžebrávají do úlů ponechaných na
stanovišti.

R. Polášek

Do cca poloviny května nastavek s mezistěnami pod plod. Později vkládat
mezistěny mezi plodové plásty do "plodového" nastavku a plásty s plodem mezi
vystavěné plásty do "medníkového" nastavku. Je to kompromis mezi pracností
a počtem vystavených mezistěn. Během snůšky v červnu a červenci mohou silné
včely takhle vystavit každý týden 4 - 6 mezistěn velikosti 39x24 za cenu půl
až hodinové manipulace s rámky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 08, 2007 5:40 PM
Subject: Re:rozirovanie


Jednoduše ho dej pod plod
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: fero <fcitbaj/=/iol.sk>
> Předmět: rozirovanie
> Datum: 08.4.2007 13:51:50
> ----------------------------------------
> Podľa zaužívanej praxe pri zväčšovaní plodového telesa sa pridáva jeden
> nadstavok s medzistenami pod vrchný nadstavok keď ho matka zaploduje a
> vrchný nadstavok slúži ako medník. Včely nadstavok s medzistienkami
> vystavajú a matka ho zaploduje. Vrchný nadstavok slúži ako medník. Ďalej
sa
> pridáva len nadstavok vystavanými plastami ako ďalší medník. Mám však málo
> nadstavkov (langstroth)s vystavanými plástami. Vedel by mi niekto poradiť
> ako mám postupovať pri rozširovaní, ak už mám len nadstavky s
> medzistienkami? Kde mám pridať ďalší nadstavok? Fero.
>
>
>

Běžně se to dělá tak, že se pár rámků s plodem otřepe, aby byla jistota, že
tam není matka a potom dá nad mřížku . Během dne včely na plod zase nalezou
a další den se mohou dělat oddělky. Obvykle to je rychlejší postup, než
hledat na rámku matku. Oddělek se dělá tak, že se na jeden rámek s plodem
plně obsazený včelami setřepe do oddělku půl až jeden druhý plně obsazený
rámek včelami. Na začátku května stačí na oddělek 1 rámek s plodem a k tomu
setřepat včely s dalšího rámku s plodem. V plástu musí mít nějaké kilo zásob
a v jednom plástu nalitou vodu, protože první dny mají nedostatek létavek.
Přirozeně obložit s obou stran hotovými plásty. Minimálně do poloviny
května je třeba uteplit, hlavně kvůli teplotám v noci. Z oddělku odletí
létavky, zůstanou tam jen nezalétané včely, které ještě nebyly ven z úlu.
Těch bývá na jaře většina. Ale už další den se dá vidět jednotlivé včely,
které se vracejí do oddělku a nosí zásoby. Včely zakládají takzvané nouzové
matečníky, to znamená vedle matečníků na jednodenních larvičkách i matečníky
na starých vícedenních larvách. Ty je třeba asi za týden odstranit, vylíhly
by se dřív a včely by si matku vybraly z nich, přitom larvička v takových
matečnících byla první dny krmena jako dělnice, tudíž taková matka bude
znatelně méně kvalitní. V oddělku budou včely pomalu ubývat po dobu, než
se oplodní matka, než začne klást a objeví se minimálně jeden plást
zavíčkovaného plodu těsně před vylíhnutím. To bude podle oka asi tak za 40 -
45 dní po vytvoření oddělku. Potom už začne včel přibývat velice rychle.
Je možné mít z oddělku z jednoho rámku plodu v květnu včelstvo v plné síle v
srpnu a září na zimní krmení, pokud je k dispozici právě dostatek plástů.
Pokud by ale oddělek musel zároveň většinu plástů ještě navíc vystavit, asi
se to nepovede. Kdy se to už nepovede, je těžko říct, oddělek by mohl
vystavit v červnu a červenci maximálně tak 4 ? 6 ? mezistěn bez újmy na
rychlosti růstu. V srpnu už samy od sebe většinou nestaví. Já bych asi
použil langstrothy s tím vestavěným přizpůsobením na rámky 39x24 a hotové
rámky na vytvoření včelstva obsedajícícho do poloviny srpna tak 20 rámků
39x24. Potom bych provedl norské zimování, to je setřepání včelstva už na
langstrotí mezistěny za intenzívního krmení. Ale není mi jasné, jak je to s
přizpůsobením výšky rámků, langstroth výšku 24 nemá a mezi rámky by se měla
dodržet i svisle včelí mezera 8 milimetrů.
Co se týká krmení, není třeba hned vytahovat cukr a kbelíky. Do oddělku se
dávají plásty vedle plodu i se zpracovanými zásobami. S výhodou nezpracované
zimní. Oddělek by měl dostat na každý rámek s plodem minimálně tak 1 kilo
zásob + navíc tak 1 - 2 kila. To jim stačí na nějaký týden, navíc v květnu a
obvykle i červnu snůška dostatečná k uživení takového oddělku je. Potom už
se musí hlídat, probíhá snůška a jestli je v včelstvu dostatek zásob,
odhadem by se měly pohybovat tak okolo 10 kilo +- v horním nastavku.
Nejlepší na stavění je právě mírná trvalá snůška, kdy nosí každý týden o
nějaké kilo více než spotřebují.

R. Polášek

Díky moc za odpověď. S tím větráním si vůbec nejsem jistý, jak to provést. Jednak mám nástavky bez oček, navíc úly jsou v uzavřeném včelíně. Ten je sice větraný, ale to včelám asi moc nepomůže. Zkoušel jsem poodhrnout folii a nechat škvírku, jenže včely to hned zalepily. Taky už jsem tu četl radu, že hlavně na jaře je důležité úly zateplit, tak jak jim udržet teplo a zároveň větrat? K úlům mám sice jednoduchá víka se zasíťovanými očky cca 5cm vysoká,jenže těžko pak úly svrchu zateplim, když nad rámky vznikne taková mezera.

Léčba gabonem v létě je ten nejdůležitější základ léčby, ten se nedá ničem jiným zatím nahradit a nenapraví to ani kys. mrav. a ani aerosolování

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: zalozeni noveho stanoviste
> Datum: 08.4.2007 22:03:17
> ----------------------------------------
> To je jistě pravda, jen bych ale doplnil, že se mu tak léčení poněkud
> prodraží, protože dotace na léčiva jsou zprostředkovávány právě
> prostřednictvím ČSV.
> S pozdravem Petr
> .....
> "Moje" ZO si za léčivo účtovala asi dvacku. Tedy asi +300%, kam se na ně
> hrabou obchodníci s medem:-). Po započtení dotace by to dělalo +400%.
> A pokud chytneš ZO, která neumí léčit, tak si budeš muset koupit i Gabon.
> Alespoň v Král.hradeckém kraji. Podle vyhlášky je na území ZO, které
> překročí určité procento stanovišť kde se musí natírat na jaře plod povinná
> aplikace Gabonu v létě.
> A pak že jsou kolektivní tresty nepřípustné :-)
> Karel
>
>
>

To je jistě pravda, jen bych ale doplnil, že se mu tak léčení poněkud
prodraží, protože dotace na léčiva jsou zprostředkovávány právě
prostřednictvím ČSV.
S pozdravem Petr
......
"Moje" ZO si za léčivo účtovala asi dvacku. Tedy asi +300%, kam se na ně hrabou obchodníci s medem:-). Po započtení dotace by to dělalo +400%.
A pokud chytneš ZO, která neumí léčit, tak si budeš muset koupit i Gabon. Alespoň v Král.hradeckém kraji. Podle vyhlášky je na území ZO, které překročí určité procento stanovišť kde se musí natírat na jaře plod povinná aplikace Gabonu v létě.
A pak že jsou kolektivní tresty nepřípustné :-)
Karel

Plíseň potřebuje vlhko a musí tam být spory.
Pokud to jsou nějaké staré rámky z úlů kde bývá plíseň, tak je to asi tím. Některé rámky jsou plísní prolezlé.
Dnes jsem prolézal pár včelstev, na všech mám folii a síťované dno. Bez problému až na PS úly co nemají otevřená očka.
Takže je otázka jak máš úly větrané.
Spíš si myslím, že je to těmi sporami, protože teď je pro včely dobré, když mají v úle vlhko a teplo. A většinou to mají a přesto tam většinou plíseň není.
Karel

odpověti
A
Začnete na začátku snůšky
jeden rámek s se zavíčkovaným plodem, jeden s čerstvými vajíčky Jeden až dva plných zásob a jednu souš naplněnou vodu máte oddělek který doplníte na okraje souše po bocích doplnit mezistěnami
B
Jeden až dva nástavky
C
Začíná snůška nebude to nutné ,ale ano
D
nebojte se je to nejefektivnější způsob rozšiřování počtu čeledí
.......
Jen doplním.
Až se budou přendávat plásty, tak je nechat chvilku venku - řádově minutu - aby z nich zorientované létavky mohly odlétnout. STejně tak pokud budete přiklepávat včely z plástů, tak až z nich odletí létavky.
Po věznění bych otevřel na nějaký čas jen očko než česno, lépe se včelám střeží.
Krmení vědrem si nechte na podletí až budou v síle, ale raději napříští rok. Do té doby bych krmil pomalu ale pořád. Rozhodně bych nezačal dříve, než budou mít naražené matečníky, nebo vyběhlé. Pokud dostanou plné zásobní plásty a bude snůška, tak bych raději s krmením začal, až když začne matka klást.

Já krmím rámkovým krmítkem a suchým cukrem. Pokud je snůška, v úle se snáží dost vlhkosti aby včely mohly cukr odebírat. Pokud není, tak nad ně dám sklenici s prosak. víčkem (cukr+voda). Oddělek se dá v podstatě nakrmit průběžně. Je to přirozenější, víc staví, taky je to pohodlnější a během snůšky nehrozí tolik loupež.

Tak ať se daří.
Karel

Před rokem jsem zdědil včely, takže začátečník. Zimoval jsem v nástavkových úlech - celkem ve třech nástavcích (39x24). Nad posledním nechávám folii. Při prohlídce před 2 týdny jsem pod plodiště nandal rámky se zatvrdlým medem z loňska. Několik rámků hlavně s pylem bylo plesnivých a také nad posledními rámky se tvoří plíseň. Co s tim, vyndat folii ale co místo ní? Kdy přidávat mezistěny a kolik? Co jsem se dočetl, někdo dává celý nástavek, někdo 2, loni se mi stalo, že nevystavěli ani 3. Předem dík.

Jenže já je potřebuji převést k řepce vzdálené asi 5 km.A uvažuji jak to je lepší převést večer nebo ráno?.
Pepa

jezdívali jsme v noci

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pepa <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Ko?ování.
> Datum: 08.4.2007 16:44:34
> ----------------------------------------
> Převážet včelstva k řepce je lepší ráno nebo večer??
>
>
>

odpověti
A
Začnete na začátku snůšky
jeden rámek s se zavíčkovaným plodem, jeden s čerstvými vajíčky Jeden až dva plných zásob a jednu souš naplněnou vodu máte oddělek který doplníte na okraje souše po bocích doplnit mezistěnami
B
Jeden až dva nástavky
C
Začíná snůška nebude to nutné ,ale ano
D
nebojte se je to nejefektivnější způsob rozšiřování počtu čeledí

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Rozmnozeni vcelstva
> Datum: 08.4.2007 16:43:49
> ----------------------------------------
> Chystam se nove uly typu langstroth osidlit vcelami. Vcely chovam doposud v
> ulu na ramcich 39x24, takze budu muset zaroven prejit na jinou miru.
>
> V novem ulu jsem udelal ze dreva docasne drazky, aby stare ramky 39x24 bylo
> mozne uchytit.
>
> Rozdeleni vcelstva si predstavuji nasledovne:
>
> 1. koncem dubna az zacatkem kvetna, kdyz je vcelstvo v nejvesti sile
> odeberu z ulu 2-3 ramky s plodem zavickovanym i nezavickovanym a dam je do
> noveho ulu. K tomu pridam nejake nasmetane vcelstvo.
>
> 2 A. matka zustane ve starem ulu a vcely si v novem vychovaji novou vlastni
> matku.
>
> 2 B. podari se mi dat do noveho ulu i matku starou a vcely si musi vychovat
> novou matku ve starem ulu.
>
> O koupi nove matky jaksi neuvazuji i kdyz vim, ze se to doporucuje.
>
> 3. Nemam moznost umistit nove vcelstvo nekolik kilometru od stareho
> stanoviste, takze je pouze na jeden den zavru, aby si vcely navykly na novy
> ul a pak je otevru. Zbytek uz je na nich.
>
> 3. Zbytek ramku v nastavku budou mezisteny, ktere musi vcely postavit.
>
> 4. Vcely si budou v dobe snusky prinaset zasoby sami, popripade je muzu i
> po cele leto prikrmovat, to ale jen z kbeliku v hornim nastavku.
>
> 5. stare ramky 39x24 po mesici az bude nova matka klast a budou postaveny
> nejake nove ramky dam do horniho nastavku, oddelim m. mrizkou a po
> vylihnuti plodu odeberu a vratim do stareho ulu.
>
>
> Rad bych znal nazory zkusenych odborniku nakolik je tento postup spravny a
> jaka je sance na uspech, ze na konci leta budu mit vcelstvo schopne
> prezimovani. Nebo popriade rady jak uvedeny postup vylepsit.
>
> Hned nekolik dotazu:
> A/ Kolik ramku s plodem se dorucuje v obdobi duben-kveten, aby na konci
> leta vzniklo vcelstvo, ktere je schopne preckat zimu?
>
> B/ Kolik mezisten takove vcelstvo za leto postavi?
> Nekde jsem slysel, ze stavbni pud trva jen dosti kratkou dobu.
>
> C/ Bude nove (slabe) vcelstvo schopno ihned odebirat cukerny roztok z
> kbeliku se slamou?
>
> D/ Nevrati se mi vcelstvo do stareho ulu? Stare letavky asi ano, ale nove
> vylihle vcely snad ne nebo ano?
>
>
> Zdenek
>
>
>

Jednoduše ho dej pod plod
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: fero <fcitbaj/=/iol.sk>
> Předmět: rozirovanie
> Datum: 08.4.2007 13:51:50
> ----------------------------------------
> Podľa zaužívanej praxe pri zväčšovaní plodového telesa sa pridáva jeden
> nadstavok s medzistenami pod vrchný nadstavok keď ho matka zaploduje a
> vrchný nadstavok slúži ako medník. Včely nadstavok s medzistienkami
> vystavajú a matka ho zaploduje. Vrchný nadstavok slúži ako medník. Ďalej sa
> pridáva len nadstavok vystavanými plastami ako ďalší medník. Mám však málo
> nadstavkov (langstroth)s vystavanými plástami. Vedel by mi niekto poradiť
> ako mám postupovať pri rozširovaní, ak už mám len nadstavky s
> medzistienkami? Kde mám pridať ďalší nadstavok? Fero.
>
>
>

Určite si tam hniezda nestavajú, ani sa tam nerozmnožujú. Čakajú len na to, aby mohli priletieť domov do europy a tu sa rozmnožovať.

Převážet včelstva k řepce je lepší ráno nebo večer??

Chystam se nove uly typu langstroth osidlit vcelami. Vcely chovam doposud v ulu na ramcich 39x24, takze budu muset zaroven prejit na jinou miru.

V novem ulu jsem udelal ze dreva docasne drazky, aby stare ramky 39x24 bylo mozne uchytit.

Rozdeleni vcelstva si predstavuji nasledovne:

1. koncem dubna az zacatkem kvetna, kdyz je vcelstvo v nejvesti sile odeberu z ulu 2-3 ramky s plodem zavickovanym i nezavickovanym a dam je do noveho ulu. K tomu pridam nejake nasmetane vcelstvo.

2 A. matka zustane ve starem ulu a vcely si v novem vychovaji novou vlastni matku.

2 B. podari se mi dat do noveho ulu i matku starou a vcely si musi vychovat novou matku ve starem ulu.

O koupi nove matky jaksi neuvazuji i kdyz vim, ze se to doporucuje.

3. Nemam moznost umistit nove vcelstvo nekolik kilometru od stareho stanoviste, takze je pouze na jeden den zavru, aby si vcely navykly na novy ul a pak je otevru. Zbytek uz je na nich.

3. Zbytek ramku v nastavku budou mezisteny, ktere musi vcely postavit.

4. Vcely si budou v dobe snusky prinaset zasoby sami, popripade je muzu i po cele leto prikrmovat, to ale jen z kbeliku v hornim nastavku.

5. stare ramky 39x24 po mesici az bude nova matka klast a budou postaveny nejake nove ramky dam do horniho nastavku, oddelim m. mrizkou a po vylihnuti plodu odeberu a vratim do stareho ulu.


Rad bych znal nazory zkusenych odborniku nakolik je tento postup spravny a jaka je sance na uspech, ze na konci leta budu mit vcelstvo schopne prezimovani. Nebo popriade rady jak uvedeny postup vylepsit.

Hned nekolik dotazu:
A/ Kolik ramku s plodem se dorucuje v obdobi duben-kveten, aby na konci leta vzniklo vcelstvo, ktere je schopne preckat zimu?

B/ Kolik mezisten takove vcelstvo za leto postavi?
Nekde jsem slysel, ze stavbni pud trva jen dosti kratkou dobu.

C/ Bude nove (slabe) vcelstvo schopno ihned odebirat cukerny roztok z kbeliku se slamou?

D/ Nevrati se mi vcelstvo do stareho ulu? Stare letavky asi ano, ale nove vylihle vcely snad ne nebo ano?


Zdenek

Podľa zaužívanej praxe pri zväčšovaní plodového telesa sa pridáva jeden nadstavok s medzistenami pod vrchný nadstavok keď ho matka zaploduje a vrchný nadstavok slúži ako medník. Včely nadstavok s medzistienkami vystavajú a matka ho zaploduje. Vrchný nadstavok slúži ako medník. Ďalej sa pridáva len nadstavok vystavanými plastami ako ďalší medník. Mám však málo nadstavkov (langstroth)s vystavanými plástami. Vedel by mi niekto poradiť ako mám postupovať pri rozširovaní, ak už mám len nadstavky s medzistienkami? Kde mám pridať ďalší nadstavok? Fero.

Tak nám přiletěly první vlaštovky a v této souvislosti bych
se chtěl zeptat ornitologů,pokud jsou někteří mezi námi :
kde jsou vlastně vlaštovky a jiřičky doma,zda-li u nás když přiletí v polovině dubna,nasednou a vyvedou dvoje mláďata a koncem srpna,začátkem září zase odlétají do teplých krajin. Či jsou domovem tam na jihu,kde vlastně stráví kolem 7 měsíců? Staví si tam taktéž nám známá hnízda z hlíny a nebo posedávají na noc pouze na stromech?
Trochu zasvěcenou odpověď bych rád uvítal z toho důvodu,že u mne každoročně hnízdí přes 20 párů jiřiček a asi 3 páry vlaštovek a já si je hýčkám,dokonce i hnízda jim dělám.Díky

Přítel Martin píše:

> ... Není pravdou, že nečlen ČSV se
> nedostane k léčivům aniž by musel jít do nějaké ZO. Pokud dostanete
> předpis
> nic nebrábrání tomu, aby si je nečlen obstaral sám (např. Gabon) a léčení
> si provedl sám...

To je jistě pravda, jen bych ale doplnil, že se mu tak léčení poněkud
prodraží, protože dotace na léčiva jsou zprostředkovávány právě
prostřednictvím ČSV.
S pozdravem Petr

>Bohužel nesprávně chrakterizujete postavení ČSV.

Asi jste přehlédl mé slovíčko "snadno". Máte jinak úplnou pravdu. ČSV pro mě není jediná církev, ale užitečná organizace, která včelařství a včelám chce sloužit a daří se jí to, přes své různé nedostatky. Kdopak nedostatky nemá?
Chtěl bych znát toho, kdo dostane od VS předpis na léčiva pro včely, i když to je teoreticky možné (ještě jsem o tom neslyšel).

K tomu upřesňuji, že specifická hustota 65% HCOOH při 20 °C je 1,154 kg na
litr. Výpočet lze tedy zpřesnit na 504 ml vody pro objem 900 ml 95% kyseliny
mravenčí. Rozdíl 6 ml je vcelku zanedbatelný. Kyselina se prodává i 85%
(nebo dokonce jen v této koncentraci, nevím). Pak by se na 900 ml 85%
kyseliny přidalo pouze 331 ml. Tzn. na 1 litr 85% hmot. kyseliny přijde 368
ml vody. Na litr 95% hmot. kyseliny přijde 560 ml vody. Pokud si nejsme
jistí nízkou mineralizací vody, je lepší použít netechnickou destilovanou
vodu. Předejde se vzniku sraženin, které by potenciálně mohly způsobovat
obtíže při plnění odpařovače a odpařování.

Antonín Přidal
----- Original Message -----
From: "Radim PolXXek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 05, 2007 6:50 AM
Subject: Re: Prosba


> Na téhle stránce je to, čemu jsem říkal svého času něco jako "potrava pro
> děla" Někdo rozepíše banální věci na stránku, grafoman na 5 stránek a když
> jsou potřeba udělat nějaké zkoušky, spousta lidí se potom automaticky
tyhle
> stránky šrotuje nazpamět a nerozumí jim a ztratí tím spoustu času. O
kousek
> dál v trochu jiném oboru zase jiný grafoman napíše o tomtéž svých 5
stránek
> a lidi se to šrotí zase, protože nepochopí, že je to totéž. V celkovém
> součtu se sposta lidí na školách učí zbytečně a zase zapomíná stovky
stránek
> furt dokola napsaných o tomtéž, tady to je obyčejná přímá úměra.
> Ředění funguje tedy zásadně podle přímé úměry. Kyselina mravenčí se
prodává
> v hmotnostní koncentraci 95 %, to znamená v kilu je 950 gramů kyselimy a
50
> gramů vody. Hustotu podle tabulek má 1,2, takže pokud je ve flašce 900
> mililitrů, je to celkem 1080 gramů směsi, a v ní 1,026 kg kyseliny a 54
> gramů vody. Pokud se má naředit na 65 %, potřebujeme, aby 1,026 kg
kyseliny
> bylo 65 % a ne 95 %. Takže když je 1,026 kg 65 procent, 100 % je potom
1,578
> kg, potřebujeme tedy mít k 1,026 kg kyseliny 552 gramů vody, tedy
> potřebujeme dolít do 900 mililitrů 95 % kyseliny mravenčí 498 gramů
vody,
> což je v přepočtu na hustotu 498 mililitrů. Výpočet je zkreslený tím, že
> nevím přesně hustotu 65 % kyseliny mravenčí, nebude 1,2, ale bude se
blížit
> více vodě.
> Pokud je těch 65 % koncentrace do odpařovačů myšlena koncentrace
hmotnostní,
> to znamená v jednom kilu 65 % kyseliny mravenčí je 650 gramů kyseliny a
350
> gramů vody. 650 gramů kyseliny je zhruba 541 mililitrů kyseliny, 350 gramů
> vody je 350 mililitrů. Taky existuje koncentrace objemová, kdy v litru 65
%
> kyseliny mravenčí je 650 mililitrů kyseliny mravenčí a 350 mililitrů vody.
> 650 mililitrů kyseliny mravenčí je zhruba 780 gramů kyseliny mravenčí a
350
> mililitrů vody je 350 gramů vody.
> V diskuzi k článku o odpařovačích ve Včelařských novinách jsem se snažil
> zjistit, jestli 65 % kyselina do odpařovačů je v hmotnostních procebntech
> nebo objemových, ale nepovedlo se mi to. Popsaná ředění odpovídají zhruba
> tomu, že to bude hmotnostní koncentrace.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, April 04, 2007 6:31 PM
> Subject: Re: Prosba
>
>
> > Podívej se na http://yoohoo.euweb.cz/chemano/pg012.html
> >
> > ---------------------
> > Bohuslav napsal:
> > >ne, kyselinu mravenčí pro odpařovače NASSNHEIDER, líh používám "jenom"
na
> > propolis.
>

Já bych ty právní a nákazové věci nijak nekomplikoval. Prostě si vyberu
stanoviště, získám souhlas majitele pozemku, pokud tam mám nějakou stavbu,
včelín nebo plot, tak souhlas nebo ohlášení stavebnímu úřadu a ostatní bych
nechal na místní organizaci ČSV. Rozumní funkcionáři ocení, že jim sami
nahlásíte stanoviště, i když nebudete třeba členem a dodají potřebné
informace o nákazové situaci a léčení. Co se týká léčení, tak protože včela
je zařazena mezi hospodářská zvířata, by měla být logicky léčena právě
veterináři. Jenže ti si zvykli, že včelaři si léčí včely sami, tak na to
nemají ani zkušenosti ani vybavení.


R. Polášek

Bohužel nesprávně chrakterizujete postavení ČSV. ČSV je pouze při získávání dotace prostředníkem, při žádosti o dotace dáváte podklad pro její výpočet (ČSV je dle nařízení ministerstva organizací, které je žádost nutné odevzdat a to i v případě nečlenů). Toto však nemá přímo souvislost s oznamováním nového stanoviště ČSV - jak jsem již uvedl níže tato povinnost cokoli hlásit ČSV nemá oporu v právním řádu ČR (jediná povinnost nahlašování stanovišť a počet včelstev vyjmu-li dotace, je Českomoravské společnosti chovatelů, a.s.).
K léčení: Léčit skutečně včelař musí o tom nebylo pochyb, ale i zde je nesprávně charakterizováno postavení ČSV. Plnění veterinárních opatření lze charakterizovat jako dvoustranný vztah tedy včelař - Státní veterinární správa. Pokud včelař nečlen neléčí nemůže ČSV vůbec nic udělat vyjma oznámení Státní veterinární správě. Není pravdou, že nečlen ČSV se nedostane k léčivům aniž by musel jít do nějaké ZO. Pokud dostanete předpis nic nebrábrání tomu, aby si je nečlen obstaral sám (např. Gabon) a léčení si provedl sám.
Ne zcela správně je v anonymním příspěvku, uvedeno, že všechna nařízení SVS jdou přes ČSV. SVS používá ČSV protože je vněm organizováno cca 96% včelařů (postup SVS je logický) takže je zde vysoká pravděpodobnost seznámení se s vet. opatřeními, ale tato nařízení jsou dostupná i na stránká SVS.
Osobně si myslím, že je výhodné být členem ČSV a nejen kvůli snadnému získání prostředků k léčení, ale je potřeba i nečlenům uvést správné informace.

To je pravda, ale jako chovatel podle vet. zákona musíte léčit (jinak je možná sankce až 50,000 až likvidace chovu) a k léčivům se snadno jinak než přes ČSV nedostanete. Nebo musíte mít známého veterináře, nebo v okolí lajdáckou ZO ČSV, které je všechno jedno.

> K oznamování místní organizaci ČSV: Pokud nejste členem ČSV nemusíte
> oznamovat ČSV nic - opět ani zde není žádná právní povinnost.

TO NEJSOU TOTÁLNÍ POSTŘIKY KTERÉ OTRÁVÍ ROSTLINU OD KOŘÍNKU AŽ PO POSLEDNÍ PYLOVÉ ZRNKO. OTRAVY VZNIKAJÍ PŘI NEZODPOVĚDNÉM POSTŘIKU V DOBĚ KVĚTU A VČELY OHROŽUJÍ JEN TEHDY POKUD NEJSOU JEŠTĚ ZASCHLÉ JAKMILE ZASCHNOU JSOU PRO VČELY RELATIVNĚ NEŠKODNÉ

PEPAN



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re:?epka
> Datum: 07.4.2007 22:02:47
> ----------------------------------------
> To jsou postřiky s dlouhou dobou účinnosti, které otráví řepku až na měsíc.
> Takže řepka nesmí tu dobu po postřiku rozkvést.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, April 07, 2007 7:46 PM
> Subject: Re:?epka
>
>
> Ty postřiky by musely být použity na květ v době letu včel POKUD SE MUSÍ
> NUTNĚ NĚJAKÝ UDĚLAT V DOBĚ KVETENÍ JE NUTNÉ HO DĚLAT PO SKONČENÍ LETU VČEL
> TO JE OBVYKLE V NOCI JAKMILE USCHNE VČELY HO NEMŮŽOU POSBÍRAT A K OTRAVĚ
> NEDOJDE
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> > Předmět: ?epka
> > Datum: 07.4.2007 17:18:16
> > ----------------------------------------
> > Na řepku se mohou používat někdy na začátku dubna dlouhodobě působící
> > insekticidy, tuším proti blýskáčku řepkovému. Protože letos řepka pokvete
> > znatelně dříve, mohly by ještě působit v době rozkvětu řepky a došlo by k
> > otrávení včelstev. V minulosti nějaké tyto otravy byly na jižní Moravě. Má
> > někdo, kdo se k tomu dostal blíže nějaké podrobnější údaje nebo
> zkušenosti?
> >
> > R. Polášek
>
>
>
>

OZNAMOVAT TO MUSÍTE UŽ Z TOHO DŮVODU ,ŽE PŘES ČSV jdou všechny dotace a veterinární nařízení a proto se o novém včelaři musí vědět Navíc mu zajišťují léčiva a sběr vzorků Navíc ještě musí být změna stanoviště oznámena na registr chovatelů a OÚ

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: zalozeni noveho stanoviste
> Datum: 07.4.2007 18:32:10
> ----------------------------------------
> Není pravdou, že stanoviště na přístupových cestách musí být označeno ono
> totiž nemusí být označeno vůbec (vyjma zmiňovaného vodorovného
> trojúhelníku) a to i bez ohledu na to, zda je stanoviště oploceno či nikoli
> - žádný právní předpis tuto povinnost neukládá. Je tedy na vůli včelaře,
> zda stanoviště označí např. nějakou upozorňující cedulkou. Osobně bych toto
> doporučoval v místech, kde by se nějaké osoby s větší pravděpodobností
> mohly vyskytnout.
> K oznamování místní organizaci ČSV: Pokud nejste členem ČSV nemusíte
> oznamovat ČSV nic - opět ani zde není žádná právní povinnost. Oznámit je to
> však třeba a to již ze zákona Českomoravské společnosti chovatelů, a.s.
> Jste-li členem jiné ZO a stanoviště máte v jiném území ZO pak je potřeba
> toto oznámit a hradit příspěvek dle stanov ČSV.
>
>
>

To jsou postřiky s dlouhou dobou účinnosti, které otráví řepku až na měsíc.
Takže řepka nesmí tu dobu po postřiku rozkvést.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 07, 2007 7:46 PM
Subject: Re:?epka


Ty postřiky by musely být použity na květ v době letu včel POKUD SE MUSÍ
NUTNĚ NĚJAKÝ UDĚLAT V DOBĚ KVETENÍ JE NUTNÉ HO DĚLAT PO SKONČENÍ LETU VČEL
TO JE OBVYKLE V NOCI JAKMILE USCHNE VČELY HO NEMŮŽOU POSBÍRAT A K OTRAVĚ
NEDOJDE

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: ?epka
> Datum: 07.4.2007 17:18:16
> ----------------------------------------
> Na řepku se mohou používat někdy na začátku dubna dlouhodobě působící
> insekticidy, tuším proti blýskáčku řepkovému. Protože letos řepka pokvete
> znatelně dříve, mohly by ještě působit v době rozkvětu řepky a došlo by k
> otrávení včelstev. V minulosti nějaké tyto otravy byly na jižní Moravě. Má
> někdo, kdo se k tomu dostal blíže nějaké podrobnější údaje nebo
zkušenosti?
>
> R. Polášek

Ty postřiky by musely být použity na květ v době letu včel POKUD SE MUSÍ NUTNĚ NĚJAKÝ UDĚLAT V DOBĚ KVETENÍ JE NUTNÉ HO DĚLAT PO SKONČENÍ LETU VČEL TO JE OBVYKLE V NOCI JAKMILE USCHNE VČELY HO NEMŮŽOU POSBÍRAT A K OTRAVĚ NEDOJDE

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: ?epka
> Datum: 07.4.2007 17:18:16
> ----------------------------------------
> Na řepku se mohou používat někdy na začátku dubna dlouhodobě působící
> insekticidy, tuším proti blýskáčku řepkovému. Protože letos řepka pokvete
> znatelně dříve, mohly by ještě působit v době rozkvětu řepky a došlo by k
> otrávení včelstev. V minulosti nějaké tyto otravy byly na jižní Moravě. Má
> někdo, kdo se k tomu dostal blíže nějaké podrobnější údaje nebo zkušenosti?
>
> R. Polášek
>
>
>
>

Není pravdou, že stanoviště na přístupových cestách musí být označeno ono totiž nemusí být označeno vůbec (vyjma zmiňovaného vodorovného trojúhelníku) a to i bez ohledu na to, zda je stanoviště oploceno či nikoli - žádný právní předpis tuto povinnost neukládá. Je tedy na vůli včelaře, zda stanoviště označí např. nějakou upozorňující cedulkou. Osobně bych toto doporučoval v místech, kde by se nějaké osoby s větší pravděpodobností mohly vyskytnout.
K oznamování místní organizaci ČSV: Pokud nejste členem ČSV nemusíte oznamovat ČSV nic - opět ani zde není žádná právní povinnost. Oznámit je to však třeba a to již ze zákona Českomoravské společnosti chovatelů, a.s. Jste-li členem jiné ZO a stanoviště máte v jiném území ZO pak je potřeba toto oznámit a hradit příspěvek dle stanov ČSV.

Trvalé stanovište včiel, ktoré ma mať všetkých päť "P" hádam ani neexistuje. Po dlhšom pozorovaní,(na jar,v lete, na jeseň ale aj v zime), viacero stanovišť, vždy niektorej
paseke niečo chýba.Zostáva len rozhodnuť sa pre kompromis pre konkretného včelára. Napr. u mňa zo sledovaných
piatich stanovišť ostali len dve, ktoré mali najmenej
nevýhod. Jedno bolo vzdialené cca 7 km a druhé (0,8 km) prístupné len za suchého počasia. Tak som sa rozhodol
vlani na jeseň pre jedno z nich. Čas ukáže, či správne.
S pozdravom AlbínF

Na řepku se mohou používat někdy na začátku dubna dlouhodobě působící
insekticidy, tuším proti blýskáčku řepkovému. Protože letos řepka pokvete
znatelně dříve, mohly by ještě působit v době rozkvětu řepky a došlo by k
otrávení včelstev. V minulosti nějaké tyto otravy byly na jižní Moravě. Má
někdo, kdo se k tomu dostal blíže nějaké podrobnější údaje nebo zkušenosti?

R. Polášek

Těch kritérií je hodně. Vedle nákazových, případně právních je třeba hledat
stanoviště včelstev podle mikroklimatických podmínek v různých obdobích
roku - chlad, vlhko větrno, podle dostupnosti - dojezd aspoň za suchého
počasí autem, podle rizika poničení nenechavci a vandaly - raději mimo
dohled nějaké frekventované cesty, podle úživnosti okolí pro potřebný počet
včelstev do 1 až do tří kilometrů, na nějakém menším prostoru - zahradě tak,
aby neobtěžovala sousedy nebo kolemjdoucí a určitě by se našlo ještě něco.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Marek" <marek.dostal2222/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 06, 2007 10:26 PM
Subject: zalozeni noveho stanoviste


> Chtelbych zalozit nove stanoviste,nevim co musim splnovat za
> podminky.Problem je,ze je to v oblasti okresu Prostejov ,ktery ma problem
s
> morem.Pokud nekdo ma s tim zkusenosti .Dik za pomoc. Marek

Musíš mít souhlas majitele pozemku, Jedná-li se o stanoviště mimo obec musí být označeno žlutým vodorovným trojúhelníkem a na přístupových cestách označení nebezpečí pokud je to na oploceném pozemku o obci tak nic V KAŽDÉM PŘÍPADĚ OZNÁMIT STANOVIŠTĚ ČSV který působí v daném místě


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Marek <marek.dostal2222/=/seznam.cz>
> Předmět: zalozeni noveho stanoviste
> Datum: 06.4.2007 22:26:57
> ----------------------------------------
> Chtelbych zalozit nove stanoviste,nevim co musim splnovat za
> podminky.Problem je,ze je to v oblasti okresu Prostejov ,ktery ma problem s
> morem.Pokud nekdo ma s tim zkusenosti .Dik za pomoc. Marek
>
>
>

Co je nezbytné před samotným přesunem včelstev:
1. Je potřeba mít souhlas s umístěním včelstev na pozemek od jeho vlastníka a je-li tento pronajat tak souhlas
od nájemce. Pozor si dejte při umisťování včelstev do zvláště chráněných území přírody (chráněné krajinné
oblasti, národní parky apod.).
2. Změní-li včelař v průběhu roku stanoviště včelstev a to i kočovného, je povinen oznámit nové stanoviště
písemně obecnímu úřadu v jehož katastrálním území se nachází nové stanoviště nejpozději pět dnů před
jejich přemístěním (zákon č. 326/2004 Sb.).
3. Před přesunem včelstev mimo územní obvod kraje je dále nezbytné vyžádat si veterinární osvědčení od
Krajské veterinární správy (sídla naleznete na www. svs.cz). Jsou-li na území nově zamýšleného stanoviště nařízena mimořádná veterinární opatření (např. kvůli moru včelího plodu) mohou být stanovena další pravidla pro přesun včelstev (spíše zákaz) v tomto případě je nezbytné si zjistit, zda nové stanoviště se nachází v území na nějž se vztahují tato mimořádná opatření.

Chtelbych zalozit nove stanoviste,nevim co musim splnovat za podminky.Problem je,ze je to v oblasti okresu Prostejov ,ktery ma problem s morem.Pokud nekdo ma s tim zkusenosti .Dik za pomoc. Marek

Chtelbych zalozit nove stanoviste,nevim co musim splnovat za podminky.Problem je,ze je to v oblasti okresu Prostejov ,ktery ma problem s morem.Pokud nekdo ma s tim zkusenosti .Dik za pomoc. Marek

Včelařům nejen z Plzně a okolí sděluji,

že paní Včelka ( Eliška Soukupová, mobil 608 511 896 ) dne 11.4.2007
přestěhuje medvěda i se včelařskými potřebami na novou adresu Gerská 4,
Plzeň - Lochotín. Protože je to na opačném konci Plzně ( než právě zaniklá
prodejna ), doufám, že mnohým z Vás ušetřím touto informací zbytečnou cestu
na Slovany.



Vycpaný medvěd ve včelařské prodejně v Plzni je už několik generací
stručným, výstižným a všeobecně známým symbolem.

Paní Včelce bych chtěl aspoň touto cestou poděkovat, že tradici medvěda
brtníka ( jako symbolu včelařiny na plzeňsku ) obětavě udržuje i pro další
včelařské generace.

I když v malé prodejně zabere mohutný vycpaný medvěd hodně místa - patří
tam. Nová prodejna VČELKA je vedle vjezdu do čerpací stanice ESSO.

Josef Kala

Pravdě podobně jde o samotářku ; Včelu zemní , znám ještě V. zední ,V. Makovou a existují i další druhy samotářek

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vlasta <v.zemanek/=/post.cz>
> Předmět: Co to je ?
> Datum: 05.4.2007 13:11:32
> ----------------------------------------
> V místě mého bydliště je park se záhonem růží. Záhon je vystaven
> celodennímu slunci. Každým rokem pozorujeme velké množství jedinců
> podobných včele medonosné jak poletují okolo záhonů. Rád bych věděl co je
> to za hmyz. Hmyz je svojí stavbou totožný včele medonosné pouze tykadla
> jsou nápadně delší. Včelky vyletují z dírek které mají vyhloubené u kořenů
> růží.
> Pokud někdo s tohoto popisu může určit co je to za hmyz předem mu děkuji.
> S pozdravem Vlasta
>
>
>

Pokud tam je nějaká specifická půda, mohou to být samotářské včely. Nebo
taky nějací škůdci růží. Víc by řekli zahrádkáři, třeba v diskuzi na
www.zahrada.cz nebo entomologové .

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vlasta" <v.zemanek/=/post.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 05, 2007 1:11 PM
Subject: Co to je ?


> V místě mého bydliště je park se záhonem růží. Záhon je vystaven
> celodennímu slunci. Každým rokem pozorujeme velké množství jedinců
> podobných včele medonosné jak poletují okolo záhonů. Rád bych věděl co je
> to za hmyz. Hmyz je svojí stavbou totožný včele medonosné pouze tykadla
> jsou nápadně delší. Včelky vyletují z dírek které mají vyhloubené u kořenů
> růží.
> Pokud někdo s tohoto popisu může určit co je to za hmyz předem mu děkuji.
> S pozdravem Vlasta

V místě mého bydliště je park se záhonem růží. Záhon je vystaven celodennímu slunci. Každým rokem pozorujeme velké množství jedinců podobných včele medonosné jak poletují okolo záhonů. Rád bych věděl co je to za hmyz. Hmyz je svojí stavbou totožný včele medonosné pouze tykadla jsou nápadně delší. Včelky vyletují z dírek které mají vyhloubené u kořenů růží.
Pokud někdo s tohoto popisu může určit co je to za hmyz předem mu děkuji.
S pozdravem Vlasta

Velice děkuji Jakubu Dolínkovi a Josefu Koubovi za jejich rady a pomoc v této mé záležitosti,velmi si toho vážím,vše
jsem našel co potřebuji. Ještě jednou oběma děkuji a přeji
oběma příjemné prožití svátků Velikonočních,hlavně hodně zdraví,štěstí a ať se Vám i nadále ve Vašem konání daří...

Problém takových zjednodušených vzorců je ten, že aby je člověk mohl
stoprocentně používat, musí se vedle vzorce naučit i někdy dost obsáhlé
povídání, za jakých podmínek ten vzorec funguje a kdy naopak ne.A u
některých zjednodušených vzorců je to delší povídání než kdyby se člověk
skutečně naučil základy. Zase to pěkně vypadá na papíře nebo na obrazovce.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Madra" <rmsm/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 05, 2007 8:36 AM
Subject: Re: Prosba


> Jednodušeji řečeno
>
> 95% 65 dilů vody
> 65%
> 0% 30 dílů kyseliny :-)))))
>
>
> funguje to i u alkoholu :-))))))))
>
> Ja vedel že Stechimetrické vypočty se mi jednou budou hodit.
> Na škole jsem zkoušel počitat to tročlenkou (mate tolika % roztok a jiny o
> jinem obsahu a dejte dohromady 10 l tolika procentniho....... Normalnima
> vzorci na procenta nespočitatelny....

Jednodušeji řečeno

95% 65 dilů vody
65%
0% 30 dílů kyseliny :-)))))


funguje to i u alkoholu :-))))))))

Ja vedel že Stechimetrické vypočty se mi jednou budou hodit.
Na škole jsem zkoušel počitat to tročlenkou (mate tolika % roztok a jiny o jinem obsahu a dejte dohromady 10 l tolika procentniho....... Normalnima vzorci na procenta nespočitatelny....

Musí se vyjít z používaného rámku. Mezi boční stěnou a loučkou rámku musí
být včelí mezera 8 milimetrů, mezi horní loučkou a spodní loučkou rámků v
dvou nastavcích na sobě musí být taky 8 milimetrů a v drážce pro zavěšení
rámků musí být cca 2 - 3 milimetry navíc oproti délce horní loučky jako
tolerance pro zanešní drážky propolisem. V tachováky byly standartizované
rámky 39x24, takže rámky by měly být celková výška 24, celková šířka 39 a
délka horní loučky 41,8 cm. V praxi se používá o něco větší mezera mezi
nastavky, má to význam v tom, že se stárnutím spíše o nějaký milimetr výška
nastavku srazí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "ST6" <st.sestak/=/tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 04, 2007 10:17 PM
Subject: tachovský úl


> Rád bych si vyrobil v letošním roce nové nástavky(tachovák 39/24 - 9
rámků,
> ale narazil jsem na nečekaný problém. Nikde jsem nenarazil na plánek, tedy
> přesněji řečeno na originální míry nástavků. Mám starší úly a musím říci,
> že při pečlivém přeměření jsem zjistil že jde celkem o 3 tipy, které se
> liší až o 13mm. Výsledek je ten, že nejdou libovolně zaměňovat jak by bylo
> potřeba. Musí někde přece existovat původní nákresy s unifikovanými
> rozměry. Poradíte někdo? Díky.

Na téhle stránce je to, čemu jsem říkal svého času něco jako "potrava pro
děla" Někdo rozepíše banální věci na stránku, grafoman na 5 stránek a když
jsou potřeba udělat nějaké zkoušky, spousta lidí se potom automaticky tyhle
stránky šrotuje nazpamět a nerozumí jim a ztratí tím spoustu času. O kousek
dál v trochu jiném oboru zase jiný grafoman napíše o tomtéž svých 5 stránek
a lidi se to šrotí zase, protože nepochopí, že je to totéž. V celkovém
součtu se sposta lidí na školách učí zbytečně a zase zapomíná stovky stránek
furt dokola napsaných o tomtéž, tady to je obyčejná přímá úměra.
Ředění funguje tedy zásadně podle přímé úměry. Kyselina mravenčí se prodává
v hmotnostní koncentraci 95 %, to znamená v kilu je 950 gramů kyselimy a 50
gramů vody. Hustotu podle tabulek má 1,2, takže pokud je ve flašce 900
mililitrů, je to celkem 1080 gramů směsi, a v ní 1,026 kg kyseliny a 54
gramů vody. Pokud se má naředit na 65 %, potřebujeme, aby 1,026 kg kyseliny
bylo 65 % a ne 95 %. Takže když je 1,026 kg 65 procent, 100 % je potom 1,578
kg, potřebujeme tedy mít k 1,026 kg kyseliny 552 gramů vody, tedy
potřebujeme dolít do 900 mililitrů 95 % kyseliny mravenčí 498 gramů vody,
což je v přepočtu na hustotu 498 mililitrů. Výpočet je zkreslený tím, že
nevím přesně hustotu 65 % kyseliny mravenčí, nebude 1,2, ale bude se blížit
více vodě.
Pokud je těch 65 % koncentrace do odpařovačů myšlena koncentrace hmotnostní,
to znamená v jednom kilu 65 % kyseliny mravenčí je 650 gramů kyseliny a 350
gramů vody. 650 gramů kyseliny je zhruba 541 mililitrů kyseliny, 350 gramů
vody je 350 mililitrů. Taky existuje koncentrace objemová, kdy v litru 65 %
kyseliny mravenčí je 650 mililitrů kyseliny mravenčí a 350 mililitrů vody.
650 mililitrů kyseliny mravenčí je zhruba 780 gramů kyseliny mravenčí a 350
mililitrů vody je 350 gramů vody.
V diskuzi k článku o odpařovačích ve Včelařských novinách jsem se snažil
zjistit, jestli 65 % kyselina do odpařovačů je v hmotnostních procebntech
nebo objemových, ale nepovedlo se mi to. Popsaná ředění odpovídají zhruba
tomu, že to bude hmotnostní koncentrace.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 04, 2007 6:31 PM
Subject: Re: Prosba


> Podívej se na http://yoohoo.euweb.cz/chemano/pg012.html
>
> ---------------------
> Bohuslav napsal:
> >ne, kyselinu mravenčí pro odpařovače NASSNHEIDER, líh používám "jenom" na
> propolis.

Rád bych si vyrobil v letošním roce nové nástavky(tachovák 39/24 - 9 rámků, ale narazil jsem na nečekaný problém. Nikde jsem nenarazil na plánek, tedy přesněji řečeno na originální míry nástavků. Mám starší úly a musím říci, že při pečlivém přeměření jsem zjistil že jde celkem o 3 tipy, které se liší až o 13mm. Výsledek je ten, že nejdou libovolně zaměňovat jak by bylo potřeba. Musí někde přece existovat původní nákresy s unifikovanými rozměry. Poradíte někdo? Díky.

Mezera tam je dobrá Př. otec vždy rámky kupoval ve vč. potřebách a z 50 let stejné míry máme neuvěřitelné množství variant rámků jsou tam tolerance ve všech parametrech až 5 mm Aby mezistěny dostavovaly od loučky k loučce tak je přikládej ke spodku , vrch dostaví obráceně ne

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Medzistienka Optimal
> Datum: 04.4.2007 19:07:47
> ----------------------------------------
> Viem, ale neviem či to má byť úplne presne alebo tam má byť medzera.
>
>
>

mno na ředení roztoků se používalo křížové pravidlo.
Neznám ho z hlavy už přesne, ale fungovalo :-)))

----- Original Message -----
From: "Bohuslav xxxx" <b.acek/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 04, 2007 3:33 PM
Subject: Re: Prosba


ne, kyselinu mravenčí pro odpařovače NASSNHEIDER, líh používám "jenom" na
propolis.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Eman <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Prosba
> Datum: 03.4.2007 18:40:19
> ----------------------------------------
> Nechceš ty Bohuslave náhodou ředit líh?
>
>
>

link:
http://www.nassenheider.com/pdf/nv/v%20pros%20cz.pdf

Vnútorný rozmer je 40,4x15.2cm

...záleží jaký máš vnitřní rozměr! Tvůj zadávací rozměr jako dotaz je neúplný, protože různí včelaři i výrobci se liší v rozměrech tlouštky horních, dolních i bočních louček. Je lepší tedy hovořit o mezeře vůči vnitřnímu rozměru. Já používám 5mm po stranách a nahoře.