Archiv Včelařské konference

V neděli jsem dělal taky rychlou prohlídku. Trubci už tam jsou a trubčina taky. Zásob hodně. Krmím 16 kg. Mám 3/4 langstroth. Tak dobře jako letos mi včely ještě nikdy nepřezimovaly.
Tonda

>V nedeli jsem pri prohlidce jednoho vcelstva videl nekolik trubcu :-)
To jen, ze jsem si vzpomnel na debatu o chovu matek k zacatku kvetna.
Nevim jestli je to neobvykle nebo naprosto normalni, proste me to v tuto dobu trochu prekvapilo :-)
ale nemam s cim porovnavat.

Co jsem v předchozích příspěvcích nenapsal a s čím souhlasím, jsou ti
zmrzlíci. Pokud chytnou první dny ten usazený umělý roj nebo to včelstvo,
ze kterého byla setřepána matka a víc než polovina včel, budou z nich
slaboši a budou se z toho hrabat tak měsíc. Ten měsíc bude promarněný a je
docela možné, že do srpna, září zesílit nestihnou. Je třeba tedy sledovat
předpověď počasí aspoň na týden dopředu a to překládání dělat tehdy, když
slibuje aspoň na ten týden dopředu teplo. Dlouhodobější předpověď počasí je
už dneska poměrně kvalitní.
V rámci možností je dobré úl zateplit, to znamená hlavně pořádná uteplivka
na strůpku - několik cm silná, klidně třeba nějaká dočasná nouzovka z hadrů
nebo plátěného pytle nacpaného třeba starým senem nebo papírovými proužky ze
skartovačky atd. U dna zakrýt síto a případně natáhnout mezi dno a nastavek
nějaký igelit s průchodem u čelní stěny nebo vrstvu zmačkaných novin cca 1
cm silnou mezi igelity, aby ji nerozhryzaly.
Co se týká snůšky do včelstva s osiřelou matkou, je pravda, že včely bez
matky mají nižší intenzitu přínosu zásob. Ale přesto, pokud je snůška, než
se matka vylíhne a oplodní, stihnou zanést všechny rámky, které v době
zamáčknutí matky obsedají.
Co se týká možnosti jednoho včelstva vystavit 40 rámků, třeba 39x24 za rok,
myslím si, že je to možné. Nesmí se to ale dělat ve stylu zažitém u dnešních
nastavků, to je že se podstaví pod stávající nastavek další nastavek s
mezistěnami a čeká se měsíc, až včely do něho sejdou, postaví ho a zakladou.
Musí se používat manipulace s jednotlivými rámky. Místo pár minut na
podstavení nastavku je třeba tomu věnovat aspoň hodinu. Na konci května už
by mělo být včelstvo v jenom nastavku kompletně vystavených mezistěn a na
několika z nich by měl být plod, i zavíčkovaný. Od zhruba poloviny května už
je dost teplo, takže nějaké uteplení zespoda nemá smysl a shora optimálně
tak 2 centimetry nějaké desky. Takže pokud se v tom jednom nastavku
vystavených mezistěn objeví přebytek včel, to znamená jsou plně obsazeny i
krycí plásty a pod nastavkem se přebytečné včely zavěšují, je v červnu čas
na rozšíření podstavení nastavkem mezistěn. Ale takovým způsobem, že kromě
krycích krajních plástů se z vrchního nastavku vyndají všechny
nezaplodované plásty a vloží se tam střídavě zaplodovaný plást, mezistěna,
zaplodovaný plást. ostatní se vloží do spodního nastavku. Cílem je dosáhnout
vystavení mezistěn a jejich jedno zaplodování, aby vznikly světlé souše.
Potom se do včelstva chodí co 14 dnů, vystavené mezistěny se zavíčkovaným
plodem se dávají do spodního nastavku k vyběhnutí, světlé souše bez plodu se
vytahují, případně se nechávají v podstaveném třetím nastavku. Nevystavené
a nezakladené mezistěny se dávají zase do horního nastavku mezi vystavené
mezistěny s vajíčky a larvičkami. Není možné, aby během června a července
nevystavily takhle dalších 20 - 30 plástů. Musí být ale snůška, pokud není,
musí se mírně krmit. Zásoby ve včelstvu se musí neustále pohybovat mezi 5 -
10 - 15 kily. V srpnu už téměř nestaví, uspořádává se úl pro výchovu
zimních včel a zpracovávání zásob.
Kolik je třeba plástů k plnému využití snůšky, záleží hodně na způsobu
včelaření. Pokud se občas manipuluje s jednotlivými plásty, vytahuje
zaplodované, nechá vyběhnout plod v medníkovém nastavku a vystavit
mezistěnu mezi plodovými plásty, je reálné každý rok obměnit nebo postavit
navíc zlomek plástů - třetinu, čtvrtinu, šestinu bez nějakých ztrát na
výnosech. Znamená to ale mnohem více času na včelstvo. Pokud se do
plodových nastavků nezasahuje, musí se na obměnu plástů použít nějaká
snůška, nejlépe ta, která by jinak produkovala med, který se hůře prodává.
Při takovém včelaření je potom potřeba času na zásah do včelstva jen v
minutách, ale je třeba více plástů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 02, 2007 7:04 PM
Subject: Re: Jak pA¸enAst vA¨ely na Langstroth


> Langstroth jsem nikdy neměl a tak těžko mohu radit. Největší chybou
> začátečníků je, že spěchají a chtějí mít vše nejrychleji hotovo a to je
> právě na jaře dost velká chyba, která včelstvo podtrhne. Včely musí nový
úl
> nejprve potáhnout vrstvou propolisu, naladit vnitřní vlhkost apod. Chytnou
> li je v tomto stádiu např. zmrzlíci, tak nám z toho vyjdou jako slaboši.
> Takže moje rada je provádět to v dobu až máme maximální jistotu, že počasí
> bude perfekt. Už vůbec nejsem přesvědčen o medu v příštím roce. Máte
jakási
> podivná včelstva v zadováku, myslím, že o prošlechtěné mladé matce si
> můžete nechat jenom zdát a tak také překládání a rozvoj bude podle toho
> vypadat. Aby se včely výškou výnosů ukázaly musí mít k tomu dostatečně
> velký počet plástů.Všem teoretikům připomínám, že než včely nástavek
> postaví je většinou po snůšce. Takže aby se ukázaly musíš mít do medníku
> příští rok alespoň 40 plástů plus nové plodiště a k tomu se letos
> nedopracuješ ani náhodou. Dále předpokládám, že o chovu matek nic nevíš
> takže to letos nebudeš mít jednoduché. Moje rada tudíž zní. Nejdřív si ve
> spolku zjisti nákazovou situaci. Je li dobrá tak si nech dát tip na
> spolkového včelaře který běhá se štaflemi a často zbírá roje a domluvit se
> s ním a co nejvíc jich získat. Vždy dva nástavky dát na sebe, vybavit
> mezistěnami, vyrobit zcela primitivní dna a víka a roje usadit a po dvou
> dnech dohlídnout, aby krmítko bylo vždy plné. V podletí vše pospojovat,
> zakrmit a v září vyměnit matky. Rozhodně to nebudeš mít jednoduché a tak
ti
> budu držet palce. Situaci by prospělo, kdyby ve spolku byl někdo, kdo to s
> Langstrothy umí. Na včelstvo v zadováku bych kašlal, je velký předpoklad,
> že v Langstr. mu to moc nepůjde. Přeji úspěch! Zdraví R. Stonjek

Verim, ze to neni ten pripad, protoze vcel bylo cele plodiste - je to vetsi ul s ramky 35*27, nevim jak se jmenuje, je to starsi nejspis seriove vyrabeny ul - plodiste s vyssim nevyjmutelnym dnem a nastavek jako mednik, zatepleny, zvenku a zevnitr jsou palubky.
Matka je krasne velka trosku do zlatova a plod ma pres 4 ramky mozna i vic - nechtel sem ji do toho moc rejpat takze kdyz jsem ji i s plodem nahodou objevil na druhem ramku mrknul jsem jeste zkusebne na paty a tam bylo take nakladeno.
Zkusil jsem jim dat uplne na druhou stranu plodoveho hnizda mezistenu, protoze se mi zdaly velmi pekne - doufam, ze jsem to neuspechal :-)
Za plod jsem se ji dat neodvazil, protoze stale jeste nevim presne podle ceho se rozhodnout. Vim z lonska, ze pri kvetu tresne se s pridavanim mezisten zacina :-) Tresen sice jeste nekvete, trnky jo, broskve zacina, ale verim, ze pri jejich sile jim na kraji ulu prekazet nebude, zasob maji dostatek a kdyz budou chtit tak ji postavi :-) Snad se moc nepletu ...


> Pokud má včelstvo slabou matku, stává se, že trubci ve včelstvu přezimují.
>
> Pepa
>

Přeji hezký den. Ve spopupráci se správcem tohto fóra je na stránce se soubory vložen nový obrázek s postupem pro převod díla z divoké stavby do rámků. Obrázek pochází ze včelařské publikace v polštině vydané v roce 1936. Postup jsem vyzkoušel a je to v pohodě.

Vše hezké

Vašek

Jako opožděný apríl výborné.Víťa

Karel: ...Kolik dali za včelstvo, oddělek, za nástavek, či úl (pokud se pálily bez včel)?...

Zdravím a omlouvám se za pozdní reakci.

MZe oceňuje včelstva a ostatní inventář pravděpodobně dle tohoto ceníku: http://www.vcelarstvi.cz/cz/doc/CSV-SMERNICE_Cenik.doc a to i žádosti podané před datem počátku platnosti tohoto ceníku.

Za oddělek (není mi jasné podle jakého předpisu či ceníku) počítají polovinu ceny včelstva. Vzhledem k tomu, že je to v rozporu jak s ceníkem, tak i s původním tvrzením pracovnice MZe v době, kdy jsem žádost připravoval, jsem se proti rozhodnutí odvolal - dám vědět, jaký bude výsledek.

U inventáře, k němuž jsem měl daňový doklad, jsem vycházel z ceny dle tohoto dokladu (vč. DPH), u ostatních z ceny v tehdy platném ceníku. Ze všech položek jsem z takto určené ceny odepsal 5% za každý rok stáří předmětu, nejvýše však 90%. Takto určené ceny mi beze zbytku uznali.

Pokud by byl zájem, mohu vystrčit na web formulář finančního rozkladu, který jsem si pro tento účel připravil.

Petr

Pokud by byl zájem, mohu vystrčit na web formulář finančního rozkladu, který jsem si pro tento účel připravil.
Petr
......
K jednání se státní správou vždy připraven..-) Jeden nikdy neví, kdy to bude honem potřebovat.
A kolem moru je informační chaos.
Ve Včelařství vyjde něco, co už od Silvestra neplatí a dozvíš se to z Webu toho samého včelařství.cz.
Takže si myslím, že se to možná bude hodit více lidem.
Díky předem.
Karel

Karel: K jednání se státní správou vždy připraven...

:-)

Tady to je: http://vcely.rosomak.cz/mor_rozklad/

Připomínám, že úspěšný jsem byl pouze s druhou částí rozkladu, tu první, která se týkala včel, mi seškrtali.

Petr

Přátelé, asi jsem tenkrát chyběl, ale neví někdo jak spočítat kolik přidat vody, aby získal potřebnou hustotu? Předem děkuji.S

Dobry den,
chtela bych se zeptat jestli z vas nekdo nevi, kde konkretne se objevil mor na rychnovsku (Rychnov nad Kneznou). Od naseho predsedy jsem se dozvedela, ze tam nekde byl, ale nevedel kde presne. Bydlim pobliz a tak bych rada mela jasno. Diky predem. Kdybyste nahodou vedeli, kde se daji zjistit aktualni vyskyty moru, byla bych rada za link.

Vendula (Ceske Libchavy)
ZO Usti nad Orlici

Na webu CSV (www.vcelarstvi.cz)se objevily dvě tabulky.

Škoda, že takové informace nebyly dostupné alespoň v minulých dvou letech.

Karel

ja bych si takhle pozde odpoledne unaven v praci typnul, ze hustota=hmotnost/objem
cili objem vody = hmotnost/hustota nebo hmotnost vody = hustota*objem

zalezi co pro vas bude jednodussi na odmereni jinak voda by mela mit hustotu 1000 kg/m3 protoze 1l vody =1dm3 = 1kg

ale radsi me zkontrolujte :-)



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bohuslav xxxx <b.acek/=/seznam.cz>
> Předmět: Prosba
> Datum: 03.4.2007 17:42:55
> ----------------------------------------
> Přátelé, asi jsem tenkrát chyběl, ale neví někdo jak spočítat kolik přidat vody,
> aby získal potřebnou hustotu? Předem děkuji.S
>
>
>

Ted sem narazil na zajimavy odkaz:
http://www.mendelova.cz/pages/didac/f/hustota.html

zkuste to, mohlo by to pomoci

U inventáře, k němuž jsem měl daňový doklad, jsem vycházel z ceny dle tohoto dokladu (vč. DPH), u ostatních z ceny v tehdy platném ceníku. http://www.vcelarstvi.cz/cz/doc/CSV-SMERNICE_Cenik.doc
Petr
......
To bylo od tebe velkorysé. Podle toho ceníku by se za nástavek mělo platit jako "nástavek k nást. úlu obdélníkového půdorysu ....... 557 Kč". Místo toho jsi účtoval jen půlku podle nákupního dokladu.
Inu, každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán.
Karel

Nechceš ty Bohuslave náhodou ředit líh?

Mno spiš jsem nanšel podrobnosti na www.svscr.cz tam nalevo odkaz Krajské
veterinární správy a tam naject na kraj a jeho úřední desku. Oni ty mapky s
trojuhelnickama jsou celkem na nic..... Tady jsou vypsane přesne zasažené
katastry a ochrané pásma....

Madra
----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 03, 2007 5:31 PM
Subject: Re: mor - rychnovsko


> Na webu CSV (www.vcelarstvi.cz)se objevily dvě tabulky.
>
> Škoda, že takové informace nebyly dostupné alespoň v minulých dvou letech.
>
> Karel
>
>
>
>

Madra
Mno spiš jsem nanšel podrobnosti na www.svscr.cz tam nalevo odkaz Krajské
veterinární správy a tam naject na kraj a jeho úřední desku. Oni ty mapky s
trojuhelnickama jsou celkem na nic..... Tady jsou vypsane přesne zasažené
katastry a ochrané pásma....
.....
Z webu CSV mám excelovské tabulky, kde kromě oněch mapek jsou listy i se seznamy katastrů.
Ale asi je to nějaký nový seznam, který nemá oporu ve vyhláškách SVS. Asi se dělal z mapy, protože tam jsou katastry, které ve vyhlášce nejsou. Navíc jsem si ve vyhláškách HK SVS nevšiml, že by vymezovala ochranná pásma na části katastrů.
A taky jsem si díky tomu početl vyhlášku o jarní varoáze.
To je síla.
Karel

Nic proti ničemu, nevím co je královská odměna, ale znám včelaře, který
má už pár desítek let průměr na 200 včelstev přes 50kg a s jeho včelami
se dá dělat (osobní zkušenost)...
Závěr - je zlé, pokud pomílení se snaží svojí aktivitou svést
začátečníky na scestí. Hodné včely a dost medu je možné.... Pokud se
někdo chovu nevěnuje pár let, jde i vynikající chov do kytek, vesmír
jako celek přirozeně směřuje k entropii....
A ty blbosti kolem zón? Pokud mám místo pod třešní, dám včely pod
třešni, pokud pod jabloní pod jabloň, pokud je nechám pracovat (
největším nepřítelem včel je včelař) odmění se mi zdravím i medem...
Na Vašem místě bych se nechal poučit od nějakého opravdového včelaře
-chovajícího matky, včelaření bude 2x veselejší..

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
J?n
Sent: Monday, April 02, 2007 10:02 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: Ostré veely a chladné poeasí

vcely mám osadené na geopatogénnej zóne , vcela a mravec
sú z jednej čelade, /každé mravenisko je na geopatogénnej zóne/ a ešte k
tomu v lese.
Vaše ostré včely sú oproti mojim ešte v rozcvičke, po "zákroku" mňa
odprevádzajú aj 5O m , ale nevymenil by som ich - mám ich rád a odmeňujú
sa
mi za to královskou
znáškou

Nevím jak kdo včelaříte, ale proč teď lezete do včel?
Vždyť je jejich stav videt na česně. Letos není snad třeba ani dávat
vodu, mohou lítat snad každý den a pokud nosí pyl atd, není třeba je
rušit v práci. Pohled k večeru do podmetu řekne víc - nechte mě zatím
být, ještě tak odhaduji 1-2 týdny na první rozšiřování ale spíš
soušemi..

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
tomas
Sent: Monday, April 02, 2007 4:01 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Drobny postreh

V nedeli jsem pri prohlidce jednoho vcelstva videl nekolik trubcu :-)

To jen, ze jsem si vzpomnel na debatu o chovu matek k zacatku kvetna.

Nevim jestli je to neobvykle nebo naprosto normalni, proste me to v tuto
dobu trochu prekvapilo :-)
ale nemam s cim porovnavat.

T.H.

Ahoj Tondo a další z Moravy,
mam takovy pocit, že ta naše republika je moc velka, pro naše kamarády
z východu (říká se Slováci, kteří nedošli do Čech)je i tramvaj šalinou.
Teprv těžké je se s kamarády bavit o produktech z těch pomologických
mouder. Jak říkal dědek Josef ( ze stejnojmenné knihy Jaroslava
Matějky):"Ta je, ta musí být z těch kadlátek od Syslic!". A teprv
mudrujte, jestli to jsou slívy či co.
Vše v dobrém
radek

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Antonin PRIDAL
Sent: Monday, April 02, 2007 10:35 AM
To: Včelařská konference
Subject: Re: Fenologie

To není vůbec složité vysvětlit:

a) myrobalán, nikoliv mirabolán, je druh, který nemá chutné ovoce a
často
podrůstá ovocné strony jiných slivoní či dokonce peckovin, pro které je
myrobalán, Prunus cerasifera, velmi dobrou podnoží. Rozdíl mezi
mirabelkou a
myrobalánem v případě ovoce je oddělitelnost pecky od dužniny, která je
u
mirabelek vemi dobrá - někdy se proto mluví o slívách, i když i slíva je
trochu něco jiného ... Barva plodů bývá různá a nesouvisí s pomologickou
klasifikací. I myrobalán má žluté plody!

b) trnka je lidově zaměňována podobně - s pravou švestkou, Prunus
domestica,
a trnkou, prunus spinosa, která je planá a její drobné plody jsou chutné
až
po prvních mrazech. je to jediná naše původní slivoň.

Pokud si nejste jisti, co za "modré" ovoce máte na mysli, většinou
neuděláte
chybu, budete-li mluvit o slivoni. To je obecný název pro všechno takové
ovoce - pravé i pološvestky, špendlíky (mimořádně chutné), mirabelky,
slívy,
renklódy aj.

I botanici v tom nemají jednotný názor. Pro nás je důležité hlavně
pomologické třídění, které respektuje kvalitu a tvar plodů.

Antonín Přidal
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 30, 2007 11:47 PM
Subject: Re: Fenologie


Teď kvete mirabolán mirabelka je něco jiného a mezi lidmi se to zaměňuje
a
velmi těžko se jim vysvětluje rozdíl mirabolán je podnož užívaná pro
švestky, slivoně , mirabelky a ryngle kvete ještě před trnkami a plody
má
žluté až červené a nejde od pecky kdežto mirabelka je žlutá až s růžovým
líčkem a jde oddělit od pecky. A ještě na okraj mezidruhový kříženec
mirabolánu a broskve je NEKTARINKA
PEPAN

Jenom pro všechny, kdo by třeba kvůli fyzickým indispozicím chtěli
vyrábět vysouváky. Takové ty úly, co se u nás vyráběli (
Pardubicko-Holicko) celé patro si vytáhnete do šuplíku zavěšeného vzadu
a pak už jako v nástavku pracujete. Mám s nimi velmi dobré zkušenosti,
můj kamarád, který už bohužel ve více než 80 letech zemřel je skvěle
fyzicky zvládal.
Tak tedy, tam se včelí mezerou rozumí 10mm kvůli tomu, že když je
vysouváte, aby jste je nemačkali. Důležitý postřeh - více než těch 10 mm
včely zastaví a pak nemáte vysouvák, ale problém....

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Karel
Sent: Saturday, March 31, 2007 8:41 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: spodni loucka ramku 39x24?

Souhlasím, pro upřesnění: včelí mezera je 8 mm (+- 1 mm)
U úlů, které jsem si nechal na zakázku vytobit u Kolomého, je mezera
mezi
nádstavky 9 mm.
.....
Tak to má podle mě být u Eurolangstrotha.
Nástavek 241mm minus 232mm rámek= 9mm.
9mm je norma.
Je zbytečné podle mě z toho dělat vědu. Včely nemají šupléru, ale jen
instinkt. A taky staví divočinu ne 35, nebo 38, ale v dost velkém
(relativním) rozpětí. Podle všech pokusů o kterých jsem slyšel.
S rámky (loučkami)jsem před dvaceti lety dělal různá kouzla, protože
tehdy
v NN nebyly okolo mě zkušenosti a většina včelařů se kterými jsem to
konzultoval v tom viděla problém - v zimě.
Dělal jsem napřed pokusně - z obavy o zimní ztráty i dolní laťky jen
10mm.
Nedoporučuji. Nakonec jsem zjistil, že včelám nevadí ani dolní a horní
loučky 30mm. To jsem tehdy zkoušel spec. rámky - medníkové - do kterých
teoreticky matka neměla klást. Jednak kladla, a postupně jsem je tam
přes
zimu běžně nechával.
Důležité je, aby je včely vystavěly až dolů k loučce. A tady je spousta
faktorů, nejen rozměr loučky. Místo a čas stavby,.., ale i genetika.
Nepovažuji za nutné vymýšlet vlastní úl, 9mm mezery Lanstrotha i s 3cm
dřeva včely všetšinou přejdou. Obdivuhodné.
Ale v tehdejších počátcích jsem modifikoval z opatrnosti mezeru na
minimum
cca 5mm abych nemačkal včely mezi rámky a to bylo podle mě optimální. V
minulých MV byl o tom článek, a tam vyšlo něco podobného. Menší mezeru
včely méně prostavují.
Z délky loučky bych taky nedělal vědu, i když mám teď Langstr. Šel jsem
na
něj protože jsem si chtěl po jedné z nejkratších louček (Brenner) ověřit
ten izolační efekt dlouhé loučky.
Podle mě to je včelám ukradené.
Co podle mě hraje roli (pravděpodobně), je možnost vytvoření co největší
plochy plodu do šíře.
Ale to většinou zajímá spíše slabší včelstva (co obsedají jednotlivé
plásty, ne celý nástavek), silnější už se chovají různorodě.

Praskliny atd, mezery mezi nástavky - pokud se jedná o omezené množství
skulin velikosti asi tak 1mm - spíše snad zlepšují klima v úle. Jedná se
o
úzkou, většinou křivolakou skulinu dlouhou většinou +-2cm. Tam tření
brání
rychlému proudění - tedy průvanu.

Karel

Nevím jak kdo včelaříte, ale proč teď lezete do včel?
Vždyť je jejich stav videt na česně.
R.Hubač
.........
Souhlasím. Ale protože těch různorodých hlášek o stavu vyzimovaných včelstev je moc, (a taky jsem byl trochu nadržený)tak jsem o víkendu sundal ze třech včelstev víko.
Zásob je v úlech ohromné množství, včely jsou všude.
Včera jsem obhlížel jiné stanoviště. Odpoledne v jednom úle obsedaly 2 nástavky (24cm) a běhaly po horních loučkách třetího nejspodnějšího. Bylo dost teplo.
Tady teprve kvetou kočičky - jívy končí, kvetou první vrbičky.
Takže první zásah v květnu - rozšiřování mezistěnami. Do té doby jim snad musí stačit 70cm výšky. A klid na práci.
Karel
PS
Po prohlídce včel jsem smrděl jak tchoř. Obvykle to mám jako signál, že dokud nejsou všechny včely vyprášené, tak do nich nemá včelař lézt. Jinak dobře mu tak:-)

Karel napsal:
>Z webu CSV mám excelovské tabulky, kde kromě oněch mapek jsou listy i se seznamy katastrů.
>Ale asi je to nějaký nový seznam, který nemá oporu ve vyhláškách SVS.
>Asi se dělal z mapy, protože tam jsou katastry, které ve vyhlášce nejsou.
>Navíc jsem si ve vyhláškách HK SVS nevšiml, že by vymezovala ochranná pásma na části katastrů.
...............

Myslím, že informace na webu ČSV bude ještě potřeba doladit. KDyž se podíváš na Jihomoravský kraj, není tam ani zmínka o nějakém ohnisku a ochranném pásmu v r.2006 ani v r.2007 v okrese Břeclav. Jsou tam jen informace o zaniklých ohniscích v tomto okresu. Myslím, že nikdo tu není takový optimista, že by věřil tomu, že během jedné zimy došlo k ozdravění celého okresu. Podle mě se chybička vloudila.
Taky je otázka aktualizace informací na webu ČSV. Je to určitě dobrý nápad, ale bude to náročné na udržování aktuálního stavu.
A teď je myslím období, kdy se prohlídkami včelstev, ve kterých zimní vyšetření měli odhalilo původce, prokáže nejvíc klinických nálezů, a z toho budou nově stanovená ohniska. Určitě to bude snaha stihnout do doby, než se začne kočovat k jabloním a řepce.
Myslím, že pokud někdo chce znát aktuální nákazovou situaci ve svém okolí, měl by se obrátit na jednatele místní ZO, který by měl být nejlépe informovaný, nebo přímo na místní veterinu.

Radek Krušina

>Po prohlídce včel jsem smrděl jak tchoř. Obvykle to mám jako signál, že
dokud nejsou všechny včely vyprášené, tak do nich nemá včelař lézt. Jinak
dobře mu tak:-)<

Pokud si smrděl, lak je to problém Je to zřejmě signál rozvinuté nosemy nebo moru

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Drobny postreh
> Datum: 04.4.2007 07:51:50
> ----------------------------------------
> Nevím jak kdo včelaříte, ale proč teď lezete do včel?
> Vždyť je jejich stav videt na česně.
> R.Hubač
> ........
> Souhlasím. Ale protože těch různorodých hlášek o stavu vyzimovaných
> včelstev je moc, (a taky jsem byl trochu nadržený)tak jsem o víkendu sundal
> ze třech včelstev víko.
> Zásob je v úlech ohromné množství, včely jsou všude.
> Včera jsem obhlížel jiné stanoviště. Odpoledne v jednom úle obsedaly 2
> nástavky (24cm) a běhaly po horních loučkách třetího nejspodnějšího. Bylo
> dost teplo.
> Tady teprve kvetou kočičky - jívy končí, kvetou první vrbičky.
> Takže první zásah v květnu - rozšiřování mezistěnami. Do té doby jim snad
> musí stačit 70cm výšky. A klid na práci.
> Karel
> PS
> Po prohlídce včel jsem smrděl jak tchoř. Obvykle to mám jako signál, že
> dokud nejsou všechny včely vyprášené, tak do nich nemá včelař lézt. Jinak
> dobře mu tak:-)
>
>
>

Pokud si smrděl, lak je to problém Je to zřejmě signál rozvinuté nosemy nebo moru

Pepan
........
Podle mě mají včely ještě v sobě plný výkalový váček ze zimy. A ten smrdí snad vždycky.
Podle mě ještě nebyly všechny včely venku se vyprášit.
Abych se přiznal, nosemu nepoznám.
Tvrdí se, že výkaly s nosemou jsou řídké, ŽLUTÉ, nitkovité a sladké. A včely kálí v úle.
Včelí výkaly kterými smrdím jsou tmavě hnědé, tužšší, atd.

Párkrát jsem u slabochů zažil nitkovitě pokálené krajní plásty - pokud se takhle projevuje nosema a nijak jinak, tak jí nemám.

Mikroskop mi sice vloni přinesl Ježíšek, ale bohužel k němu nenadělil čas navíc. Ale asi se na to kouknu.

Dělá si někdo pod mikroskopem test nosemy? A jak?
Karel

Myslím, že pokud někdo chce znát aktuální nákazovou situaci ve svém okolí, měl by se obrátit na jednatele místní ZO, který by měl být nejlépe informovaný, nebo přímo na místní veterinu.

Radek Krušina
...........................
.. měl by se obrátit na jednatele místní ZO :-) :-)) :-)))

A když si představím chudáka veterináře, jak mu volá 500 včelařů z okresu, tak mu radši dopřeji oddych a brouzdám po webu.

Karel

Chtěl bych se zeptat, jak to u vás vypadá s varoázou? U nás na Vysočině už několika včelařům teď zjara padla včelstva. Já už vím o desítkách padlých včelstvech ve svém okolí, tak mám celkem strach.

Petr

Rád bych si vyrobil v letošním roce nové nástavky(tachovák 39/24 - 9 rámků, ale narazil jsem na nečekaný problém. Nikde jsem nenarazil na plánek, tedy přesněji řečeno na originální míry nástavků. Mám starší úly a musím říci, že při pečlivém přeměření jsem zjistil že jde celkem o 3 tipy, které se liší až o 13mm. Výsledek je ten, že nejdou libovolně zaměňovat jak by bylo potřeba. Musí někde přece existovat původní nákresy s unifikovanými rozměry. Poradíte někdo? Díky.

Pokud je máš dostatečně silná tak již se nemusíš obávat ale doporučuji jakmile to teploty dovolí před snůškou přeléčit varidolem . pro zimní úhyny včelstev je naprosto rozhodující správné použití gabonu v srpnu který musí být bezpodmínečně umístěn mezi plodové plásty jinak jeto zbytečná práce nikde jinde nemá smysl.
stačí dva na jeden nástavek, a mimo plod třeba dvacet nic nezachrání

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Veverka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Varoáza
> Datum: 04.4.2007 10:27:09
> ----------------------------------------
> Chtěl bych se zeptat, jak to u vás vypadá s varoázou? U nás na Vysočině už
> několika včelařům teď zjara padla včelstva. Já už vím o desítkách padlých
> včelstvech ve svém okolí, tak mám celkem strach.
>
> Petr
>
>
>

Karel napsal:
>.. měl by se obrátit na jednatele místní ZO :-) :-)) :-)))

>A když si představím chudáka veterináře, jak mu volá 500 včelařů z okresu, tak mu radši dopřeji oddych a brouzdám po webu.
..............

Mě náš jednatel zatím nikdy nezklamal, pokud jsem se na něho obrátil. Co věděl oficiálně, řekl, a mě to stačilo.

S tím veterinářem souhlasím, vidím to jako krajní možnost třeba pro toho, kdo se živí včelami, a s místním jednatelem se třeba z různých důvodů nemůže spojit. Osobně jsem ho zatím nikdy "neotravoval".

Myslím, že brouzdání na webu nejaktuálnější informace (zatím) nepřinese. To, co má na vývěsce veterina je jistě oficiální, ale možná ne vždy zcela aktuální.

Radek Krušina

Petr Veverka napsal:
>Chtěl bych se zeptat, jak to u vás vypadá s varoázou? U nás na Vysočině už několika včelařům teď zjara padla včelstva.
>Já už vím o desítkách padlých včelstvech ve svém okolí, tak mám celkem strach.
............

Jaké jsi měl výsledky jarního vyšetření?
Pokud jsi na podzim léčil podle předpisu veteriny a měl pod 3 roztoče na včelstvo, myslím, že nemusíš mít strach z toho, že Ti kvůli varroáze zkolabují včely.
Může se to stát, pokud včelaři používají při léčení vlastní zlepšováky, nebo pokud včelaři neléčí formidolem a gabon dávají pozdě. Včely si potom nevychovají dlouhověkou generaci schopnou přezimování, většina včel, které mají být dlouhověké je poškozena roztoči a nedožije se jara.
Většinou před vánocemi si tito včelaři stěžují, že jim zůstaly úly plné zásob, a včely se vytratily.

Radek Krušina

Vážení přátelé,mám takovýto dotaz :
Zná někdo z Vás adresu na webu,kde se dá vyhledat ocenění pozemků dle bonity za 1m2 ? Platí toto ocenění celoplošně
pro celou ČR a nebo je to odstupňováno podle krajů či okresů? Také bych myslel,že ta následná cena je asi ovlivněna např.madmořskou výškou,svahovitostí a ještě asi jinými faktory.Kdo by mi chtěl v tomto pomoci,předem Vám děkuji.

Výsledky jsme měli všichni v okolních obcích v pořádku. Ošetřovalo jen pár včelařů. Ale teď se ukazuje, že né každý, kdo měl vyšetření v pořádku má ještě teď včely.... . Zatím jsem v pohodě, ale bojím se, aby si to včelky nedonesly.

Petr


Petr Veverka napsal:
>Chtěl bych se zeptat, jak to u vás vypadá s varoázou? U nás na Vysočině už několika včelařům teď zjara padla včelstva.
>Já už vím o desítkách padlých včelstvech ve svém okolí, tak mám celkem strach.
............

Jaké jsi měl výsledky jarního vyšetření?
Pokud jsi na podzim léčil podle předpisu veteriny a měl pod 3 roztoče na včelstvo, myslím, že nemusíš mít strach z toho, že Ti kvůli varroáze zkolabují včely.
Může se to stát, pokud včelaři používají při léčení vlastní zlepšováky, nebo pokud včelaři neléčí formidolem a gabon dávají pozdě. Včely si potom nevychovají dlouhověkou generaci schopnou přezimování, většina včel, které mají být dlouhověké je poškozena roztoči a nedožije se jara.
Většinou před vánocemi si tito včelaři stěžují, že jim zůstaly úly plné zásob, a včely se vytratily.

Radek Krušina

Do 15.4.!!!! je možné léčit včely nátěrem zavíčkovaného plodu a následnou fumigací Varidolem. Ještě ten den večer, když přestanou létat. Fumigovat B E Z N Ä T Ě R U nemá smysl!!! Varroa se množí na zavíčkovaném plodu, kam dospělci vnikají těsně před zavíčkováním. Nemá se natírat více než deset dm plodu!!!! S.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Veverka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Varoáza
> Datum: 04.4.2007 10:27:09
> ----------------------------------------
> Chtěl bych se zeptat, jak to u vás vypadá s varoázou? U nás na Vysočině už
> několika včelařům teď zjara padla včelstva. Já už vím o desítkách padlých
> včelstvech ve svém okolí, tak mám celkem strach.
>
> Petr
>
>
>

ne, kyselinu mravenčí pro odpařovače NASSNHEIDER, líh používám "jenom" na propolis.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Eman <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Prosba
> Datum: 03.4.2007 18:40:19
> ----------------------------------------
> Nechceš ty Bohuslave náhodou ředit líh?
>
>
>

http://www.farmy.cz/cena_pudy.php?PHPSESSID=0644c81ae7e51d1a9b8be47d60e3121a

je tam moznost vyhledat "Cena zemědělské půdy dle KÚ " i "Cena zemědělské půdy dle BPEJ"

BPEJ
První číslice kódu značí příslušnost ke klimatickému regionu (0 - 9), druhá a třetí vymezuje příslušnost k hlavní půdní jednotce (01 - 78), čtvrtá číslice stanoví kombinaci svažitosti a expozice pozemku ke světovým stranám a pátá číslice určuje kombinaci hloubky půdního profilu a jeho skeletovitosti.

staci takto...?

jd


____________________________________-
____________________________________-

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Novotn? <novant/=/seznam.cz>
> Předmět: Bonita pozemk? a následném ocen?ní.
> Datum: 04.4.2007 14:47:48
> ----------------------------------------
> Vážení přátelé,mám takovýto dotaz :
> Zná někdo z Vás adresu na webu,kde se dá vyhledat ocenění pozemků dle
> bonity za 1m2 ? Platí toto ocenění celoplošně
> pro celou ČR a nebo je to odstupňováno podle krajů či okresů? Také bych
> myslel,že ta následná cena je asi ovlivněna např.madmořskou
> výškou,svahovitostí a ještě asi jinými faktory.Kdo by mi chtěl v tomto
> pomoci,předem Vám děkuji.
>
>
>

Bohuslav napsal:
>ne, kyselinu mravenčí pro odpařovače NASSNHEIDER, líh používám "jenom" na propolis.
....................

Mohl bych poprosit o informace, popřípadě kontakt na odpařovače NASSNHEIDER na adresu radek.krusina/=/atlas.cz
Díky.
Zajímá mě co to je?

Radek Krušina

Nejprve je třeba najít parcelu na adrese
http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberParcelu.aspx a zjistit BPEJ.

S přáním hezkého dne Josef Kouba



----- Original Message -----
From: "Jakub Dolínek" <dolinek/=/email.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 04, 2007 3:35 PM
Subject: Re: Bonita pozemk? a následném ocen?ní.


http://www.farmy.cz/cena_pudy.php?PHPSESSID=0644c81ae7e51d1a9b8be47d60e3121a

je tam moznost vyhledat "Cena zemědělské půdy dle KÚ " i "Cena zemědělské
půdy dle BPEJ"

BPEJ
První číslice kódu značí příslušnost ke klimatickému regionu (0 - 9), druhá
a třetí vymezuje příslušnost k hlavní půdní jednotce (01 - 78), čtvrtá
číslice stanoví kombinaci svažitosti a expozice pozemku ke světovým stranám
a pátá číslice určuje kombinaci hloubky půdního profilu a jeho
skeletovitosti.

staci takto...?

jd


____________________________________-
____________________________________-

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Novotn? <novant/=/seznam.cz>
> Předmět: Bonita pozemk? a následném ocen?ní.
> Datum: 04.4.2007 14:47:48
> ----------------------------------------
> Vážení přátelé,mám takovýto dotaz :
> Zná někdo z Vás adresu na webu,kde se dá vyhledat ocenění pozemků dle
> bonity za 1m2 ? Platí toto ocenění celoplošně
> pro celou ČR a nebo je to odstupňováno podle krajů či okresů? Také bych
> myslel,že ta následná cena je asi ovlivněna např.madmořskou
> výškou,svahovitostí a ještě asi jinými faktory.Kdo by mi chtěl v tomto
> pomoci,předem Vám děkuji.
>
>
>

Ale teď se ukazuje, že né každý, kdo měl vyšetření v pořádku má ještě teď včely....
....
A jedná se o varoázu? Teoreticky by se měla nechávat uhynulá včelstva nechat vyšetřit. Nebo alespoň někým kvalifikovaným prohlédnout.

Na to aby hynula na varoázu už teď podle mě není důvod.Pokud byl spad v lednu OK a na podzim padali po léčení normálně - snad do pár set VD. To je relativní.

Kolik a jak moc a kde Vám to hyne?

Karel

Prosím Vás, aké presné rozmery má medzistienka na RM 42x17?

40 x 15,5 cm

Podívej se na http://yoohoo.euweb.cz/chemano/pg012.html

---------------------
Bohuslav napsal:
>ne, kyselinu mravenčí pro odpařovače NASSNHEIDER, líh používám "jenom" na propolis.

http://www.bombus.cz/index.html
Tady najdes co hledáš

Dík, ale tých 15,5 by mi tam vošlo len ak by som mal do rámika vyfrézované drážky.

Neumíš vzít metr a změřit si to

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Medzistienka Optimal
> Datum: 04.4.2007 17:51:14
> ----------------------------------------
> Prosím Vás, aké presné rozmery má medzistienka na RM 42x17?
>
>
>

Viem, ale neviem či to má byť úplne presne alebo tam má byť medzera.

...záleží jaký máš vnitřní rozměr! Tvůj zadávací rozměr jako dotaz je neúplný, protože různí včelaři i výrobci se liší v rozměrech tlouštky horních, dolních i bočních louček. Je lepší tedy hovořit o mezeře vůči vnitřnímu rozměru. Já používám 5mm po stranách a nahoře.

Vnútorný rozmer je 40,4x15.2cm

link:
http://www.nassenheider.com/pdf/nv/v%20pros%20cz.pdf

mno na ředení roztoků se používalo křížové pravidlo.
Neznám ho z hlavy už přesne, ale fungovalo :-)))

----- Original Message -----
From: "Bohuslav xxxx" <b.acek/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 04, 2007 3:33 PM
Subject: Re: Prosba


ne, kyselinu mravenčí pro odpařovače NASSNHEIDER, líh používám "jenom" na
propolis.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Eman <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Prosba
> Datum: 03.4.2007 18:40:19
> ----------------------------------------
> Nechceš ty Bohuslave náhodou ředit líh?
>
>
>

Mezera tam je dobrá Př. otec vždy rámky kupoval ve vč. potřebách a z 50 let stejné míry máme neuvěřitelné množství variant rámků jsou tam tolerance ve všech parametrech až 5 mm Aby mezistěny dostavovaly od loučky k loučce tak je přikládej ke spodku , vrch dostaví obráceně ne

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Medzistienka Optimal
> Datum: 04.4.2007 19:07:47
> ----------------------------------------
> Viem, ale neviem či to má byť úplne presne alebo tam má byť medzera.
>
>
>

Rád bych si vyrobil v letošním roce nové nástavky(tachovák 39/24 - 9 rámků, ale narazil jsem na nečekaný problém. Nikde jsem nenarazil na plánek, tedy přesněji řečeno na originální míry nástavků. Mám starší úly a musím říci, že při pečlivém přeměření jsem zjistil že jde celkem o 3 tipy, které se liší až o 13mm. Výsledek je ten, že nejdou libovolně zaměňovat jak by bylo potřeba. Musí někde přece existovat původní nákresy s unifikovanými rozměry. Poradíte někdo? Díky.

Na téhle stránce je to, čemu jsem říkal svého času něco jako "potrava pro
děla" Někdo rozepíše banální věci na stránku, grafoman na 5 stránek a když
jsou potřeba udělat nějaké zkoušky, spousta lidí se potom automaticky tyhle
stránky šrotuje nazpamět a nerozumí jim a ztratí tím spoustu času. O kousek
dál v trochu jiném oboru zase jiný grafoman napíše o tomtéž svých 5 stránek
a lidi se to šrotí zase, protože nepochopí, že je to totéž. V celkovém
součtu se sposta lidí na školách učí zbytečně a zase zapomíná stovky stránek
furt dokola napsaných o tomtéž, tady to je obyčejná přímá úměra.
Ředění funguje tedy zásadně podle přímé úměry. Kyselina mravenčí se prodává
v hmotnostní koncentraci 95 %, to znamená v kilu je 950 gramů kyselimy a 50
gramů vody. Hustotu podle tabulek má 1,2, takže pokud je ve flašce 900
mililitrů, je to celkem 1080 gramů směsi, a v ní 1,026 kg kyseliny a 54
gramů vody. Pokud se má naředit na 65 %, potřebujeme, aby 1,026 kg kyseliny
bylo 65 % a ne 95 %. Takže když je 1,026 kg 65 procent, 100 % je potom 1,578
kg, potřebujeme tedy mít k 1,026 kg kyseliny 552 gramů vody, tedy
potřebujeme dolít do 900 mililitrů 95 % kyseliny mravenčí 498 gramů vody,
což je v přepočtu na hustotu 498 mililitrů. Výpočet je zkreslený tím, že
nevím přesně hustotu 65 % kyseliny mravenčí, nebude 1,2, ale bude se blížit
více vodě.
Pokud je těch 65 % koncentrace do odpařovačů myšlena koncentrace hmotnostní,
to znamená v jednom kilu 65 % kyseliny mravenčí je 650 gramů kyseliny a 350
gramů vody. 650 gramů kyseliny je zhruba 541 mililitrů kyseliny, 350 gramů
vody je 350 mililitrů. Taky existuje koncentrace objemová, kdy v litru 65 %
kyseliny mravenčí je 650 mililitrů kyseliny mravenčí a 350 mililitrů vody.
650 mililitrů kyseliny mravenčí je zhruba 780 gramů kyseliny mravenčí a 350
mililitrů vody je 350 gramů vody.
V diskuzi k článku o odpařovačích ve Včelařských novinách jsem se snažil
zjistit, jestli 65 % kyselina do odpařovačů je v hmotnostních procebntech
nebo objemových, ale nepovedlo se mi to. Popsaná ředění odpovídají zhruba
tomu, že to bude hmotnostní koncentrace.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 04, 2007 6:31 PM
Subject: Re: Prosba


> Podívej se na http://yoohoo.euweb.cz/chemano/pg012.html
>
> ---------------------
> Bohuslav napsal:
> >ne, kyselinu mravenčí pro odpařovače NASSNHEIDER, líh používám "jenom" na
> propolis.

Musí se vyjít z používaného rámku. Mezi boční stěnou a loučkou rámku musí
být včelí mezera 8 milimetrů, mezi horní loučkou a spodní loučkou rámků v
dvou nastavcích na sobě musí být taky 8 milimetrů a v drážce pro zavěšení
rámků musí být cca 2 - 3 milimetry navíc oproti délce horní loučky jako
tolerance pro zanešní drážky propolisem. V tachováky byly standartizované
rámky 39x24, takže rámky by měly být celková výška 24, celková šířka 39 a
délka horní loučky 41,8 cm. V praxi se používá o něco větší mezera mezi
nastavky, má to význam v tom, že se stárnutím spíše o nějaký milimetr výška
nastavku srazí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "ST6" <st.sestak/=/tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 04, 2007 10:17 PM
Subject: tachovský úl


> Rád bych si vyrobil v letošním roce nové nástavky(tachovák 39/24 - 9
rámků,
> ale narazil jsem na nečekaný problém. Nikde jsem nenarazil na plánek, tedy
> přesněji řečeno na originální míry nástavků. Mám starší úly a musím říci,
> že při pečlivém přeměření jsem zjistil že jde celkem o 3 tipy, které se
> liší až o 13mm. Výsledek je ten, že nejdou libovolně zaměňovat jak by bylo
> potřeba. Musí někde přece existovat původní nákresy s unifikovanými
> rozměry. Poradíte někdo? Díky.

Jednodušeji řečeno

95% 65 dilů vody
65%
0% 30 dílů kyseliny :-)))))


funguje to i u alkoholu :-))))))))

Ja vedel že Stechimetrické vypočty se mi jednou budou hodit.
Na škole jsem zkoušel počitat to tročlenkou (mate tolika % roztok a jiny o jinem obsahu a dejte dohromady 10 l tolika procentniho....... Normalnima vzorci na procenta nespočitatelny....

Problém takových zjednodušených vzorců je ten, že aby je člověk mohl
stoprocentně používat, musí se vedle vzorce naučit i někdy dost obsáhlé
povídání, za jakých podmínek ten vzorec funguje a kdy naopak ne.A u
některých zjednodušených vzorců je to delší povídání než kdyby se člověk
skutečně naučil základy. Zase to pěkně vypadá na papíře nebo na obrazovce.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Madra" <rmsm/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 05, 2007 8:36 AM
Subject: Re: Prosba


> Jednodušeji řečeno
>
> 95% 65 dilů vody
> 65%
> 0% 30 dílů kyseliny :-)))))
>
>
> funguje to i u alkoholu :-))))))))
>
> Ja vedel že Stechimetrické vypočty se mi jednou budou hodit.
> Na škole jsem zkoušel počitat to tročlenkou (mate tolika % roztok a jiny o
> jinem obsahu a dejte dohromady 10 l tolika procentniho....... Normalnima
> vzorci na procenta nespočitatelny....

Velice děkuji Jakubu Dolínkovi a Josefu Koubovi za jejich rady a pomoc v této mé záležitosti,velmi si toho vážím,vše
jsem našel co potřebuji. Ještě jednou oběma děkuji a přeji
oběma příjemné prožití svátků Velikonočních,hlavně hodně zdraví,štěstí a ať se Vám i nadále ve Vašem konání daří...

V místě mého bydliště je park se záhonem růží. Záhon je vystaven celodennímu slunci. Každým rokem pozorujeme velké množství jedinců podobných včele medonosné jak poletují okolo záhonů. Rád bych věděl co je to za hmyz. Hmyz je svojí stavbou totožný včele medonosné pouze tykadla jsou nápadně delší. Včelky vyletují z dírek které mají vyhloubené u kořenů růží.
Pokud někdo s tohoto popisu může určit co je to za hmyz předem mu děkuji.
S pozdravem Vlasta

Pokud tam je nějaká specifická půda, mohou to být samotářské včely. Nebo
taky nějací škůdci růží. Víc by řekli zahrádkáři, třeba v diskuzi na
www.zahrada.cz nebo entomologové .

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vlasta" <v.zemanek/=/post.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 05, 2007 1:11 PM
Subject: Co to je ?


> V místě mého bydliště je park se záhonem růží. Záhon je vystaven
> celodennímu slunci. Každým rokem pozorujeme velké množství jedinců
> podobných včele medonosné jak poletují okolo záhonů. Rád bych věděl co je
> to za hmyz. Hmyz je svojí stavbou totožný včele medonosné pouze tykadla
> jsou nápadně delší. Včelky vyletují z dírek které mají vyhloubené u kořenů
> růží.
> Pokud někdo s tohoto popisu může určit co je to za hmyz předem mu děkuji.
> S pozdravem Vlasta

Pravdě podobně jde o samotářku ; Včelu zemní , znám ještě V. zední ,V. Makovou a existují i další druhy samotářek

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vlasta <v.zemanek/=/post.cz>
> Předmět: Co to je ?
> Datum: 05.4.2007 13:11:32
> ----------------------------------------
> V místě mého bydliště je park se záhonem růží. Záhon je vystaven
> celodennímu slunci. Každým rokem pozorujeme velké množství jedinců
> podobných včele medonosné jak poletují okolo záhonů. Rád bych věděl co je
> to za hmyz. Hmyz je svojí stavbou totožný včele medonosné pouze tykadla
> jsou nápadně delší. Včelky vyletují z dírek které mají vyhloubené u kořenů
> růží.
> Pokud někdo s tohoto popisu může určit co je to za hmyz předem mu děkuji.
> S pozdravem Vlasta
>
>
>

Včelařům nejen z Plzně a okolí sděluji,

že paní Včelka ( Eliška Soukupová, mobil 608 511 896 ) dne 11.4.2007
přestěhuje medvěda i se včelařskými potřebami na novou adresu Gerská 4,
Plzeň - Lochotín. Protože je to na opačném konci Plzně ( než právě zaniklá
prodejna ), doufám, že mnohým z Vás ušetřím touto informací zbytečnou cestu
na Slovany.



Vycpaný medvěd ve včelařské prodejně v Plzni je už několik generací
stručným, výstižným a všeobecně známým symbolem.

Paní Včelce bych chtěl aspoň touto cestou poděkovat, že tradici medvěda
brtníka ( jako symbolu včelařiny na plzeňsku ) obětavě udržuje i pro další
včelařské generace.

I když v malé prodejně zabere mohutný vycpaný medvěd hodně místa - patří
tam. Nová prodejna VČELKA je vedle vjezdu do čerpací stanice ESSO.

Josef Kala

Chtelbych zalozit nove stanoviste,nevim co musim splnovat za podminky.Problem je,ze je to v oblasti okresu Prostejov ,ktery ma problem s morem.Pokud nekdo ma s tim zkusenosti .Dik za pomoc. Marek

Chtelbych zalozit nove stanoviste,nevim co musim splnovat za podminky.Problem je,ze je to v oblasti okresu Prostejov ,ktery ma problem s morem.Pokud nekdo ma s tim zkusenosti .Dik za pomoc. Marek

Co je nezbytné před samotným přesunem včelstev:
1. Je potřeba mít souhlas s umístěním včelstev na pozemek od jeho vlastníka a je-li tento pronajat tak souhlas
od nájemce. Pozor si dejte při umisťování včelstev do zvláště chráněných území přírody (chráněné krajinné
oblasti, národní parky apod.).
2. Změní-li včelař v průběhu roku stanoviště včelstev a to i kočovného, je povinen oznámit nové stanoviště
písemně obecnímu úřadu v jehož katastrálním území se nachází nové stanoviště nejpozději pět dnů před
jejich přemístěním (zákon č. 326/2004 Sb.).
3. Před přesunem včelstev mimo územní obvod kraje je dále nezbytné vyžádat si veterinární osvědčení od
Krajské veterinární správy (sídla naleznete na www. svs.cz). Jsou-li na území nově zamýšleného stanoviště nařízena mimořádná veterinární opatření (např. kvůli moru včelího plodu) mohou být stanovena další pravidla pro přesun včelstev (spíše zákaz) v tomto případě je nezbytné si zjistit, zda nové stanoviště se nachází v území na nějž se vztahují tato mimořádná opatření.

Musíš mít souhlas majitele pozemku, Jedná-li se o stanoviště mimo obec musí být označeno žlutým vodorovným trojúhelníkem a na přístupových cestách označení nebezpečí pokud je to na oploceném pozemku o obci tak nic V KAŽDÉM PŘÍPADĚ OZNÁMIT STANOVIŠTĚ ČSV který působí v daném místě


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Marek <marek.dostal2222/=/seznam.cz>
> Předmět: zalozeni noveho stanoviste
> Datum: 06.4.2007 22:26:57
> ----------------------------------------
> Chtelbych zalozit nove stanoviste,nevim co musim splnovat za
> podminky.Problem je,ze je to v oblasti okresu Prostejov ,ktery ma problem s
> morem.Pokud nekdo ma s tim zkusenosti .Dik za pomoc. Marek
>
>
>

Těch kritérií je hodně. Vedle nákazových, případně právních je třeba hledat
stanoviště včelstev podle mikroklimatických podmínek v různých obdobích
roku - chlad, vlhko větrno, podle dostupnosti - dojezd aspoň za suchého
počasí autem, podle rizika poničení nenechavci a vandaly - raději mimo
dohled nějaké frekventované cesty, podle úživnosti okolí pro potřebný počet
včelstev do 1 až do tří kilometrů, na nějakém menším prostoru - zahradě tak,
aby neobtěžovala sousedy nebo kolemjdoucí a určitě by se našlo ještě něco.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Marek" <marek.dostal2222/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 06, 2007 10:26 PM
Subject: zalozeni noveho stanoviste


> Chtelbych zalozit nove stanoviste,nevim co musim splnovat za
> podminky.Problem je,ze je to v oblasti okresu Prostejov ,ktery ma problem
s
> morem.Pokud nekdo ma s tim zkusenosti .Dik za pomoc. Marek

Na řepku se mohou používat někdy na začátku dubna dlouhodobě působící
insekticidy, tuším proti blýskáčku řepkovému. Protože letos řepka pokvete
znatelně dříve, mohly by ještě působit v době rozkvětu řepky a došlo by k
otrávení včelstev. V minulosti nějaké tyto otravy byly na jižní Moravě. Má
někdo, kdo se k tomu dostal blíže nějaké podrobnější údaje nebo zkušenosti?

R. Polášek

Trvalé stanovište včiel, ktoré ma mať všetkých päť "P" hádam ani neexistuje. Po dlhšom pozorovaní,(na jar,v lete, na jeseň ale aj v zime), viacero stanovišť, vždy niektorej
paseke niečo chýba.Zostáva len rozhodnuť sa pre kompromis pre konkretného včelára. Napr. u mňa zo sledovaných
piatich stanovišť ostali len dve, ktoré mali najmenej
nevýhod. Jedno bolo vzdialené cca 7 km a druhé (0,8 km) prístupné len za suchého počasia. Tak som sa rozhodol
vlani na jeseň pre jedno z nich. Čas ukáže, či správne.
S pozdravom AlbínF

Není pravdou, že stanoviště na přístupových cestách musí být označeno ono totiž nemusí být označeno vůbec (vyjma zmiňovaného vodorovného trojúhelníku) a to i bez ohledu na to, zda je stanoviště oploceno či nikoli - žádný právní předpis tuto povinnost neukládá. Je tedy na vůli včelaře, zda stanoviště označí např. nějakou upozorňující cedulkou. Osobně bych toto doporučoval v místech, kde by se nějaké osoby s větší pravděpodobností mohly vyskytnout.
K oznamování místní organizaci ČSV: Pokud nejste členem ČSV nemusíte oznamovat ČSV nic - opět ani zde není žádná právní povinnost. Oznámit je to však třeba a to již ze zákona Českomoravské společnosti chovatelů, a.s. Jste-li členem jiné ZO a stanoviště máte v jiném území ZO pak je potřeba toto oznámit a hradit příspěvek dle stanov ČSV.

Ty postřiky by musely být použity na květ v době letu včel POKUD SE MUSÍ NUTNĚ NĚJAKÝ UDĚLAT V DOBĚ KVETENÍ JE NUTNÉ HO DĚLAT PO SKONČENÍ LETU VČEL TO JE OBVYKLE V NOCI JAKMILE USCHNE VČELY HO NEMŮŽOU POSBÍRAT A K OTRAVĚ NEDOJDE

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: ?epka
> Datum: 07.4.2007 17:18:16
> ----------------------------------------
> Na řepku se mohou používat někdy na začátku dubna dlouhodobě působící
> insekticidy, tuším proti blýskáčku řepkovému. Protože letos řepka pokvete
> znatelně dříve, mohly by ještě působit v době rozkvětu řepky a došlo by k
> otrávení včelstev. V minulosti nějaké tyto otravy byly na jižní Moravě. Má
> někdo, kdo se k tomu dostal blíže nějaké podrobnější údaje nebo zkušenosti?
>
> R. Polášek
>
>
>
>

To jsou postřiky s dlouhou dobou účinnosti, které otráví řepku až na měsíc.
Takže řepka nesmí tu dobu po postřiku rozkvést.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 07, 2007 7:46 PM
Subject: Re:?epka


Ty postřiky by musely být použity na květ v době letu včel POKUD SE MUSÍ
NUTNĚ NĚJAKÝ UDĚLAT V DOBĚ KVETENÍ JE NUTNÉ HO DĚLAT PO SKONČENÍ LETU VČEL
TO JE OBVYKLE V NOCI JAKMILE USCHNE VČELY HO NEMŮŽOU POSBÍRAT A K OTRAVĚ
NEDOJDE

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: ?epka
> Datum: 07.4.2007 17:18:16
> ----------------------------------------
> Na řepku se mohou používat někdy na začátku dubna dlouhodobě působící
> insekticidy, tuším proti blýskáčku řepkovému. Protože letos řepka pokvete
> znatelně dříve, mohly by ještě působit v době rozkvětu řepky a došlo by k
> otrávení včelstev. V minulosti nějaké tyto otravy byly na jižní Moravě. Má
> někdo, kdo se k tomu dostal blíže nějaké podrobnější údaje nebo
zkušenosti?
>
> R. Polášek

OZNAMOVAT TO MUSÍTE UŽ Z TOHO DŮVODU ,ŽE PŘES ČSV jdou všechny dotace a veterinární nařízení a proto se o novém včelaři musí vědět Navíc mu zajišťují léčiva a sběr vzorků Navíc ještě musí být změna stanoviště oznámena na registr chovatelů a OÚ

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: zalozeni noveho stanoviste
> Datum: 07.4.2007 18:32:10
> ----------------------------------------
> Není pravdou, že stanoviště na přístupových cestách musí být označeno ono
> totiž nemusí být označeno vůbec (vyjma zmiňovaného vodorovného
> trojúhelníku) a to i bez ohledu na to, zda je stanoviště oploceno či nikoli
> - žádný právní předpis tuto povinnost neukládá. Je tedy na vůli včelaře,
> zda stanoviště označí např. nějakou upozorňující cedulkou. Osobně bych toto
> doporučoval v místech, kde by se nějaké osoby s větší pravděpodobností
> mohly vyskytnout.
> K oznamování místní organizaci ČSV: Pokud nejste členem ČSV nemusíte
> oznamovat ČSV nic - opět ani zde není žádná právní povinnost. Oznámit je to
> však třeba a to již ze zákona Českomoravské společnosti chovatelů, a.s.
> Jste-li členem jiné ZO a stanoviště máte v jiném území ZO pak je potřeba
> toto oznámit a hradit příspěvek dle stanov ČSV.
>
>
>

TO NEJSOU TOTÁLNÍ POSTŘIKY KTERÉ OTRÁVÍ ROSTLINU OD KOŘÍNKU AŽ PO POSLEDNÍ PYLOVÉ ZRNKO. OTRAVY VZNIKAJÍ PŘI NEZODPOVĚDNÉM POSTŘIKU V DOBĚ KVĚTU A VČELY OHROŽUJÍ JEN TEHDY POKUD NEJSOU JEŠTĚ ZASCHLÉ JAKMILE ZASCHNOU JSOU PRO VČELY RELATIVNĚ NEŠKODNÉ

PEPAN



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re:?epka
> Datum: 07.4.2007 22:02:47
> ----------------------------------------
> To jsou postřiky s dlouhou dobou účinnosti, které otráví řepku až na měsíc.
> Takže řepka nesmí tu dobu po postřiku rozkvést.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, April 07, 2007 7:46 PM
> Subject: Re:?epka
>
>
> Ty postřiky by musely být použity na květ v době letu včel POKUD SE MUSÍ
> NUTNĚ NĚJAKÝ UDĚLAT V DOBĚ KVETENÍ JE NUTNÉ HO DĚLAT PO SKONČENÍ LETU VČEL
> TO JE OBVYKLE V NOCI JAKMILE USCHNE VČELY HO NEMŮŽOU POSBÍRAT A K OTRAVĚ
> NEDOJDE
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> > Předmět: ?epka
> > Datum: 07.4.2007 17:18:16
> > ----------------------------------------
> > Na řepku se mohou používat někdy na začátku dubna dlouhodobě působící
> > insekticidy, tuším proti blýskáčku řepkovému. Protože letos řepka pokvete
> > znatelně dříve, mohly by ještě působit v době rozkvětu řepky a došlo by k
> > otrávení včelstev. V minulosti nějaké tyto otravy byly na jižní Moravě. Má
> > někdo, kdo se k tomu dostal blíže nějaké podrobnější údaje nebo
> zkušenosti?
> >
> > R. Polášek
>
>
>
>

To je pravda, ale jako chovatel podle vet. zákona musíte léčit (jinak je možná sankce až 50,000 až likvidace chovu) a k léčivům se snadno jinak než přes ČSV nedostanete. Nebo musíte mít známého veterináře, nebo v okolí lajdáckou ZO ČSV, které je všechno jedno.

> K oznamování místní organizaci ČSV: Pokud nejste členem ČSV nemusíte
> oznamovat ČSV nic - opět ani zde není žádná právní povinnost.

Bohužel nesprávně chrakterizujete postavení ČSV. ČSV je pouze při získávání dotace prostředníkem, při žádosti o dotace dáváte podklad pro její výpočet (ČSV je dle nařízení ministerstva organizací, které je žádost nutné odevzdat a to i v případě nečlenů). Toto však nemá přímo souvislost s oznamováním nového stanoviště ČSV - jak jsem již uvedl níže tato povinnost cokoli hlásit ČSV nemá oporu v právním řádu ČR (jediná povinnost nahlašování stanovišť a počet včelstev vyjmu-li dotace, je Českomoravské společnosti chovatelů, a.s.).
K léčení: Léčit skutečně včelař musí o tom nebylo pochyb, ale i zde je nesprávně charakterizováno postavení ČSV. Plnění veterinárních opatření lze charakterizovat jako dvoustranný vztah tedy včelař - Státní veterinární správa. Pokud včelař nečlen neléčí nemůže ČSV vůbec nic udělat vyjma oznámení Státní veterinární správě. Není pravdou, že nečlen ČSV se nedostane k léčivům aniž by musel jít do nějaké ZO. Pokud dostanete předpis nic nebrábrání tomu, aby si je nečlen obstaral sám (např. Gabon) a léčení si provedl sám.
Ne zcela správně je v anonymním příspěvku, uvedeno, že všechna nařízení SVS jdou přes ČSV. SVS používá ČSV protože je vněm organizováno cca 96% včelařů (postup SVS je logický) takže je zde vysoká pravděpodobnost seznámení se s vet. opatřeními, ale tato nařízení jsou dostupná i na stránká SVS.
Osobně si myslím, že je výhodné být členem ČSV a nejen kvůli snadnému získání prostředků k léčení, ale je potřeba i nečlenům uvést správné informace.

Já bych ty právní a nákazové věci nijak nekomplikoval. Prostě si vyberu
stanoviště, získám souhlas majitele pozemku, pokud tam mám nějakou stavbu,
včelín nebo plot, tak souhlas nebo ohlášení stavebnímu úřadu a ostatní bych
nechal na místní organizaci ČSV. Rozumní funkcionáři ocení, že jim sami
nahlásíte stanoviště, i když nebudete třeba členem a dodají potřebné
informace o nákazové situaci a léčení. Co se týká léčení, tak protože včela
je zařazena mezi hospodářská zvířata, by měla být logicky léčena právě
veterináři. Jenže ti si zvykli, že včelaři si léčí včely sami, tak na to
nemají ani zkušenosti ani vybavení.


R. Polášek

K tomu upřesňuji, že specifická hustota 65% HCOOH při 20 °C je 1,154 kg na
litr. Výpočet lze tedy zpřesnit na 504 ml vody pro objem 900 ml 95% kyseliny
mravenčí. Rozdíl 6 ml je vcelku zanedbatelný. Kyselina se prodává i 85%
(nebo dokonce jen v této koncentraci, nevím). Pak by se na 900 ml 85%
kyseliny přidalo pouze 331 ml. Tzn. na 1 litr 85% hmot. kyseliny přijde 368
ml vody. Na litr 95% hmot. kyseliny přijde 560 ml vody. Pokud si nejsme
jistí nízkou mineralizací vody, je lepší použít netechnickou destilovanou
vodu. Předejde se vzniku sraženin, které by potenciálně mohly způsobovat
obtíže při plnění odpařovače a odpařování.

Antonín Přidal
----- Original Message -----
From: "Radim PolXXek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 05, 2007 6:50 AM
Subject: Re: Prosba


> Na téhle stránce je to, čemu jsem říkal svého času něco jako "potrava pro
> děla" Někdo rozepíše banální věci na stránku, grafoman na 5 stránek a když
> jsou potřeba udělat nějaké zkoušky, spousta lidí se potom automaticky
tyhle
> stránky šrotuje nazpamět a nerozumí jim a ztratí tím spoustu času. O
kousek
> dál v trochu jiném oboru zase jiný grafoman napíše o tomtéž svých 5
stránek
> a lidi se to šrotí zase, protože nepochopí, že je to totéž. V celkovém
> součtu se sposta lidí na školách učí zbytečně a zase zapomíná stovky
stránek
> furt dokola napsaných o tomtéž, tady to je obyčejná přímá úměra.
> Ředění funguje tedy zásadně podle přímé úměry. Kyselina mravenčí se
prodává
> v hmotnostní koncentraci 95 %, to znamená v kilu je 950 gramů kyselimy a
50
> gramů vody. Hustotu podle tabulek má 1,2, takže pokud je ve flašce 900
> mililitrů, je to celkem 1080 gramů směsi, a v ní 1,026 kg kyseliny a 54
> gramů vody. Pokud se má naředit na 65 %, potřebujeme, aby 1,026 kg
kyseliny
> bylo 65 % a ne 95 %. Takže když je 1,026 kg 65 procent, 100 % je potom
1,578
> kg, potřebujeme tedy mít k 1,026 kg kyseliny 552 gramů vody, tedy
> potřebujeme dolít do 900 mililitrů 95 % kyseliny mravenčí 498 gramů
vody,
> což je v přepočtu na hustotu 498 mililitrů. Výpočet je zkreslený tím, že
> nevím přesně hustotu 65 % kyseliny mravenčí, nebude 1,2, ale bude se
blížit
> více vodě.
> Pokud je těch 65 % koncentrace do odpařovačů myšlena koncentrace
hmotnostní,
> to znamená v jednom kilu 65 % kyseliny mravenčí je 650 gramů kyseliny a
350
> gramů vody. 650 gramů kyseliny je zhruba 541 mililitrů kyseliny, 350 gramů
> vody je 350 mililitrů. Taky existuje koncentrace objemová, kdy v litru 65
%
> kyseliny mravenčí je 650 mililitrů kyseliny mravenčí a 350 mililitrů vody.
> 650 mililitrů kyseliny mravenčí je zhruba 780 gramů kyseliny mravenčí a
350
> mililitrů vody je 350 gramů vody.
> V diskuzi k článku o odpařovačích ve Včelařských novinách jsem se snažil
> zjistit, jestli 65 % kyselina do odpařovačů je v hmotnostních procebntech
> nebo objemových, ale nepovedlo se mi to. Popsaná ředění odpovídají zhruba
> tomu, že to bude hmotnostní koncentrace.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, April 04, 2007 6:31 PM
> Subject: Re: Prosba
>
>
> > Podívej se na http://yoohoo.euweb.cz/chemano/pg012.html
> >
> > ---------------------
> > Bohuslav napsal:
> > >ne, kyselinu mravenčí pro odpařovače NASSNHEIDER, líh používám "jenom"
na
> > propolis.
>

>Bohužel nesprávně chrakterizujete postavení ČSV.

Asi jste přehlédl mé slovíčko "snadno". Máte jinak úplnou pravdu. ČSV pro mě není jediná církev, ale užitečná organizace, která včelařství a včelám chce sloužit a daří se jí to, přes své různé nedostatky. Kdopak nedostatky nemá?
Chtěl bych znát toho, kdo dostane od VS předpis na léčiva pro včely, i když to je teoreticky možné (ještě jsem o tom neslyšel).

Přítel Martin píše:

> ... Není pravdou, že nečlen ČSV se
> nedostane k léčivům aniž by musel jít do nějaké ZO. Pokud dostanete
> předpis
> nic nebrábrání tomu, aby si je nečlen obstaral sám (např. Gabon) a léčení
> si provedl sám...

To je jistě pravda, jen bych ale doplnil, že se mu tak léčení poněkud
prodraží, protože dotace na léčiva jsou zprostředkovávány právě
prostřednictvím ČSV.
S pozdravem Petr

Tak nám přiletěly první vlaštovky a v této souvislosti bych
se chtěl zeptat ornitologů,pokud jsou někteří mezi námi :
kde jsou vlastně vlaštovky a jiřičky doma,zda-li u nás když přiletí v polovině dubna,nasednou a vyvedou dvoje mláďata a koncem srpna,začátkem září zase odlétají do teplých krajin. Či jsou domovem tam na jihu,kde vlastně stráví kolem 7 měsíců? Staví si tam taktéž nám známá hnízda z hlíny a nebo posedávají na noc pouze na stromech?
Trochu zasvěcenou odpověď bych rád uvítal z toho důvodu,že u mne každoročně hnízdí přes 20 párů jiřiček a asi 3 páry vlaštovek a já si je hýčkám,dokonce i hnízda jim dělám.Díky

Podľa zaužívanej praxe pri zväčšovaní plodového telesa sa pridáva jeden nadstavok s medzistenami pod vrchný nadstavok keď ho matka zaploduje a vrchný nadstavok slúži ako medník. Včely nadstavok s medzistienkami vystavajú a matka ho zaploduje. Vrchný nadstavok slúži ako medník. Ďalej sa pridáva len nadstavok vystavanými plastami ako ďalší medník. Mám však málo nadstavkov (langstroth)s vystavanými plástami. Vedel by mi niekto poradiť ako mám postupovať pri rozširovaní, ak už mám len nadstavky s medzistienkami? Kde mám pridať ďalší nadstavok? Fero.

Chystam se nove uly typu langstroth osidlit vcelami. Vcely chovam doposud v ulu na ramcich 39x24, takze budu muset zaroven prejit na jinou miru.

V novem ulu jsem udelal ze dreva docasne drazky, aby stare ramky 39x24 bylo mozne uchytit.

Rozdeleni vcelstva si predstavuji nasledovne:

1. koncem dubna az zacatkem kvetna, kdyz je vcelstvo v nejvesti sile odeberu z ulu 2-3 ramky s plodem zavickovanym i nezavickovanym a dam je do noveho ulu. K tomu pridam nejake nasmetane vcelstvo.

2 A. matka zustane ve starem ulu a vcely si v novem vychovaji novou vlastni matku.

2 B. podari se mi dat do noveho ulu i matku starou a vcely si musi vychovat novou matku ve starem ulu.

O koupi nove matky jaksi neuvazuji i kdyz vim, ze se to doporucuje.

3. Nemam moznost umistit nove vcelstvo nekolik kilometru od stareho stanoviste, takze je pouze na jeden den zavru, aby si vcely navykly na novy ul a pak je otevru. Zbytek uz je na nich.

3. Zbytek ramku v nastavku budou mezisteny, ktere musi vcely postavit.

4. Vcely si budou v dobe snusky prinaset zasoby sami, popripade je muzu i po cele leto prikrmovat, to ale jen z kbeliku v hornim nastavku.

5. stare ramky 39x24 po mesici az bude nova matka klast a budou postaveny nejake nove ramky dam do horniho nastavku, oddelim m. mrizkou a po vylihnuti plodu odeberu a vratim do stareho ulu.


Rad bych znal nazory zkusenych odborniku nakolik je tento postup spravny a jaka je sance na uspech, ze na konci leta budu mit vcelstvo schopne prezimovani. Nebo popriade rady jak uvedeny postup vylepsit.

Hned nekolik dotazu:
A/ Kolik ramku s plodem se dorucuje v obdobi duben-kveten, aby na konci leta vzniklo vcelstvo, ktere je schopne preckat zimu?

B/ Kolik mezisten takove vcelstvo za leto postavi?
Nekde jsem slysel, ze stavbni pud trva jen dosti kratkou dobu.

C/ Bude nove (slabe) vcelstvo schopno ihned odebirat cukerny roztok z kbeliku se slamou?

D/ Nevrati se mi vcelstvo do stareho ulu? Stare letavky asi ano, ale nove vylihle vcely snad ne nebo ano?


Zdenek

Převážet včelstva k řepce je lepší ráno nebo večer??

Určite si tam hniezda nestavajú, ani sa tam nerozmnožujú. Čakajú len na to, aby mohli priletieť domov do europy a tu sa rozmnožovať.

Jednoduše ho dej pod plod
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: fero <fcitbaj/=/iol.sk>
> Předmět: rozirovanie
> Datum: 08.4.2007 13:51:50
> ----------------------------------------
> Podľa zaužívanej praxe pri zväčšovaní plodového telesa sa pridáva jeden
> nadstavok s medzistenami pod vrchný nadstavok keď ho matka zaploduje a
> vrchný nadstavok slúži ako medník. Včely nadstavok s medzistienkami
> vystavajú a matka ho zaploduje. Vrchný nadstavok slúži ako medník. Ďalej sa
> pridáva len nadstavok vystavanými plastami ako ďalší medník. Mám však málo
> nadstavkov (langstroth)s vystavanými plástami. Vedel by mi niekto poradiť
> ako mám postupovať pri rozširovaní, ak už mám len nadstavky s
> medzistienkami? Kde mám pridať ďalší nadstavok? Fero.
>
>
>

odpověti
A
Začnete na začátku snůšky
jeden rámek s se zavíčkovaným plodem, jeden s čerstvými vajíčky Jeden až dva plných zásob a jednu souš naplněnou vodu máte oddělek který doplníte na okraje souše po bocích doplnit mezistěnami
B
Jeden až dva nástavky
C
Začíná snůška nebude to nutné ,ale ano
D
nebojte se je to nejefektivnější způsob rozšiřování počtu čeledí

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Rozmnozeni vcelstva
> Datum: 08.4.2007 16:43:49
> ----------------------------------------
> Chystam se nove uly typu langstroth osidlit vcelami. Vcely chovam doposud v
> ulu na ramcich 39x24, takze budu muset zaroven prejit na jinou miru.
>
> V novem ulu jsem udelal ze dreva docasne drazky, aby stare ramky 39x24 bylo
> mozne uchytit.
>
> Rozdeleni vcelstva si predstavuji nasledovne:
>
> 1. koncem dubna az zacatkem kvetna, kdyz je vcelstvo v nejvesti sile
> odeberu z ulu 2-3 ramky s plodem zavickovanym i nezavickovanym a dam je do
> noveho ulu. K tomu pridam nejake nasmetane vcelstvo.
>
> 2 A. matka zustane ve starem ulu a vcely si v novem vychovaji novou vlastni
> matku.
>
> 2 B. podari se mi dat do noveho ulu i matku starou a vcely si musi vychovat
> novou matku ve starem ulu.
>
> O koupi nove matky jaksi neuvazuji i kdyz vim, ze se to doporucuje.
>
> 3. Nemam moznost umistit nove vcelstvo nekolik kilometru od stareho
> stanoviste, takze je pouze na jeden den zavru, aby si vcely navykly na novy
> ul a pak je otevru. Zbytek uz je na nich.
>
> 3. Zbytek ramku v nastavku budou mezisteny, ktere musi vcely postavit.
>
> 4. Vcely si budou v dobe snusky prinaset zasoby sami, popripade je muzu i
> po cele leto prikrmovat, to ale jen z kbeliku v hornim nastavku.
>
> 5. stare ramky 39x24 po mesici az bude nova matka klast a budou postaveny
> nejake nove ramky dam do horniho nastavku, oddelim m. mrizkou a po
> vylihnuti plodu odeberu a vratim do stareho ulu.
>
>
> Rad bych znal nazory zkusenych odborniku nakolik je tento postup spravny a
> jaka je sance na uspech, ze na konci leta budu mit vcelstvo schopne
> prezimovani. Nebo popriade rady jak uvedeny postup vylepsit.
>
> Hned nekolik dotazu:
> A/ Kolik ramku s plodem se dorucuje v obdobi duben-kveten, aby na konci
> leta vzniklo vcelstvo, ktere je schopne preckat zimu?
>
> B/ Kolik mezisten takove vcelstvo za leto postavi?
> Nekde jsem slysel, ze stavbni pud trva jen dosti kratkou dobu.
>
> C/ Bude nove (slabe) vcelstvo schopno ihned odebirat cukerny roztok z
> kbeliku se slamou?
>
> D/ Nevrati se mi vcelstvo do stareho ulu? Stare letavky asi ano, ale nove
> vylihle vcely snad ne nebo ano?
>
>
> Zdenek
>
>
>

jezdívali jsme v noci

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pepa <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Ko?ování.
> Datum: 08.4.2007 16:44:34
> ----------------------------------------
> Převážet včelstva k řepce je lepší ráno nebo večer??
>
>
>

Jenže já je potřebuji převést k řepce vzdálené asi 5 km.A uvažuji jak to je lepší převést večer nebo ráno?.
Pepa

Před rokem jsem zdědil včely, takže začátečník. Zimoval jsem v nástavkových úlech - celkem ve třech nástavcích (39x24). Nad posledním nechávám folii. Při prohlídce před 2 týdny jsem pod plodiště nandal rámky se zatvrdlým medem z loňska. Několik rámků hlavně s pylem bylo plesnivých a také nad posledními rámky se tvoří plíseň. Co s tim, vyndat folii ale co místo ní? Kdy přidávat mezistěny a kolik? Co jsem se dočetl, někdo dává celý nástavek, někdo 2, loni se mi stalo, že nevystavěli ani 3. Předem dík.

odpověti
A
Začnete na začátku snůšky
jeden rámek s se zavíčkovaným plodem, jeden s čerstvými vajíčky Jeden až dva plných zásob a jednu souš naplněnou vodu máte oddělek který doplníte na okraje souše po bocích doplnit mezistěnami
B
Jeden až dva nástavky
C
Začíná snůška nebude to nutné ,ale ano
D
nebojte se je to nejefektivnější způsob rozšiřování počtu čeledí
.......
Jen doplním.
Až se budou přendávat plásty, tak je nechat chvilku venku - řádově minutu - aby z nich zorientované létavky mohly odlétnout. STejně tak pokud budete přiklepávat včely z plástů, tak až z nich odletí létavky.
Po věznění bych otevřel na nějaký čas jen očko než česno, lépe se včelám střeží.
Krmení vědrem si nechte na podletí až budou v síle, ale raději napříští rok. Do té doby bych krmil pomalu ale pořád. Rozhodně bych nezačal dříve, než budou mít naražené matečníky, nebo vyběhlé. Pokud dostanou plné zásobní plásty a bude snůška, tak bych raději s krmením začal, až když začne matka klást.

Já krmím rámkovým krmítkem a suchým cukrem. Pokud je snůška, v úle se snáží dost vlhkosti aby včely mohly cukr odebírat. Pokud není, tak nad ně dám sklenici s prosak. víčkem (cukr+voda). Oddělek se dá v podstatě nakrmit průběžně. Je to přirozenější, víc staví, taky je to pohodlnější a během snůšky nehrozí tolik loupež.

Tak ať se daří.
Karel

Plíseň potřebuje vlhko a musí tam být spory.
Pokud to jsou nějaké staré rámky z úlů kde bývá plíseň, tak je to asi tím. Některé rámky jsou plísní prolezlé.
Dnes jsem prolézal pár včelstev, na všech mám folii a síťované dno. Bez problému až na PS úly co nemají otevřená očka.
Takže je otázka jak máš úly větrané.
Spíš si myslím, že je to těmi sporami, protože teď je pro včely dobré, když mají v úle vlhko a teplo. A většinou to mají a přesto tam většinou plíseň není.
Karel

To je jistě pravda, jen bych ale doplnil, že se mu tak léčení poněkud
prodraží, protože dotace na léčiva jsou zprostředkovávány právě
prostřednictvím ČSV.
S pozdravem Petr
......
"Moje" ZO si za léčivo účtovala asi dvacku. Tedy asi +300%, kam se na ně hrabou obchodníci s medem:-). Po započtení dotace by to dělalo +400%.
A pokud chytneš ZO, která neumí léčit, tak si budeš muset koupit i Gabon. Alespoň v Král.hradeckém kraji. Podle vyhlášky je na území ZO, které překročí určité procento stanovišť kde se musí natírat na jaře plod povinná aplikace Gabonu v létě.
A pak že jsou kolektivní tresty nepřípustné :-)
Karel

Léčba gabonem v létě je ten nejdůležitější základ léčby, ten se nedá ničem jiným zatím nahradit a nenapraví to ani kys. mrav. a ani aerosolování

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: zalozeni noveho stanoviste
> Datum: 08.4.2007 22:03:17
> ----------------------------------------
> To je jistě pravda, jen bych ale doplnil, že se mu tak léčení poněkud
> prodraží, protože dotace na léčiva jsou zprostředkovávány právě
> prostřednictvím ČSV.
> S pozdravem Petr
> .....
> "Moje" ZO si za léčivo účtovala asi dvacku. Tedy asi +300%, kam se na ně
> hrabou obchodníci s medem:-). Po započtení dotace by to dělalo +400%.
> A pokud chytneš ZO, která neumí léčit, tak si budeš muset koupit i Gabon.
> Alespoň v Král.hradeckém kraji. Podle vyhlášky je na území ZO, které
> překročí určité procento stanovišť kde se musí natírat na jaře plod povinná
> aplikace Gabonu v létě.
> A pak že jsou kolektivní tresty nepřípustné :-)
> Karel
>
>
>

Díky moc za odpověď. S tím větráním si vůbec nejsem jistý, jak to provést. Jednak mám nástavky bez oček, navíc úly jsou v uzavřeném včelíně. Ten je sice větraný, ale to včelám asi moc nepomůže. Zkoušel jsem poodhrnout folii a nechat škvírku, jenže včely to hned zalepily. Taky už jsem tu četl radu, že hlavně na jaře je důležité úly zateplit, tak jak jim udržet teplo a zároveň větrat? K úlům mám sice jednoduchá víka se zasíťovanými očky cca 5cm vysoká,jenže těžko pak úly svrchu zateplim, když nad rámky vznikne taková mezera.

Běžně se to dělá tak, že se pár rámků s plodem otřepe, aby byla jistota, že
tam není matka a potom dá nad mřížku . Během dne včely na plod zase nalezou
a další den se mohou dělat oddělky. Obvykle to je rychlejší postup, než
hledat na rámku matku. Oddělek se dělá tak, že se na jeden rámek s plodem
plně obsazený včelami setřepe do oddělku půl až jeden druhý plně obsazený
rámek včelami. Na začátku května stačí na oddělek 1 rámek s plodem a k tomu
setřepat včely s dalšího rámku s plodem. V plástu musí mít nějaké kilo zásob
a v jednom plástu nalitou vodu, protože první dny mají nedostatek létavek.
Přirozeně obložit s obou stran hotovými plásty. Minimálně do poloviny
května je třeba uteplit, hlavně kvůli teplotám v noci. Z oddělku odletí
létavky, zůstanou tam jen nezalétané včely, které ještě nebyly ven z úlu.
Těch bývá na jaře většina. Ale už další den se dá vidět jednotlivé včely,
které se vracejí do oddělku a nosí zásoby. Včely zakládají takzvané nouzové
matečníky, to znamená vedle matečníků na jednodenních larvičkách i matečníky
na starých vícedenních larvách. Ty je třeba asi za týden odstranit, vylíhly
by se dřív a včely by si matku vybraly z nich, přitom larvička v takových
matečnících byla první dny krmena jako dělnice, tudíž taková matka bude
znatelně méně kvalitní. V oddělku budou včely pomalu ubývat po dobu, než
se oplodní matka, než začne klást a objeví se minimálně jeden plást
zavíčkovaného plodu těsně před vylíhnutím. To bude podle oka asi tak za 40 -
45 dní po vytvoření oddělku. Potom už začne včel přibývat velice rychle.
Je možné mít z oddělku z jednoho rámku plodu v květnu včelstvo v plné síle v
srpnu a září na zimní krmení, pokud je k dispozici právě dostatek plástů.
Pokud by ale oddělek musel zároveň většinu plástů ještě navíc vystavit, asi
se to nepovede. Kdy se to už nepovede, je těžko říct, oddělek by mohl
vystavit v červnu a červenci maximálně tak 4 ? 6 ? mezistěn bez újmy na
rychlosti růstu. V srpnu už samy od sebe většinou nestaví. Já bych asi
použil langstrothy s tím vestavěným přizpůsobením na rámky 39x24 a hotové
rámky na vytvoření včelstva obsedajícícho do poloviny srpna tak 20 rámků
39x24. Potom bych provedl norské zimování, to je setřepání včelstva už na
langstrotí mezistěny za intenzívního krmení. Ale není mi jasné, jak je to s
přizpůsobením výšky rámků, langstroth výšku 24 nemá a mezi rámky by se měla
dodržet i svisle včelí mezera 8 milimetrů.
Co se týká krmení, není třeba hned vytahovat cukr a kbelíky. Do oddělku se
dávají plásty vedle plodu i se zpracovanými zásobami. S výhodou nezpracované
zimní. Oddělek by měl dostat na každý rámek s plodem minimálně tak 1 kilo
zásob + navíc tak 1 - 2 kila. To jim stačí na nějaký týden, navíc v květnu a
obvykle i červnu snůška dostatečná k uživení takového oddělku je. Potom už
se musí hlídat, probíhá snůška a jestli je v včelstvu dostatek zásob,
odhadem by se měly pohybovat tak okolo 10 kilo +- v horním nastavku.
Nejlepší na stavění je právě mírná trvalá snůška, kdy nosí každý týden o
nějaké kilo více než spotřebují.

R. Polášek

Do cca poloviny května nastavek s mezistěnami pod plod. Později vkládat
mezistěny mezi plodové plásty do "plodového" nastavku a plásty s plodem mezi
vystavěné plásty do "medníkového" nastavku. Je to kompromis mezi pracností
a počtem vystavených mezistěn. Během snůšky v červnu a červenci mohou silné
včely takhle vystavit každý týden 4 - 6 mezistěn velikosti 39x24 za cenu půl
až hodinové manipulace s rámky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 08, 2007 5:40 PM
Subject: Re:rozirovanie


Jednoduše ho dej pod plod
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: fero <fcitbaj/=/iol.sk>
> Předmět: rozirovanie
> Datum: 08.4.2007 13:51:50
> ----------------------------------------
> Podľa zaužívanej praxe pri zväčšovaní plodového telesa sa pridáva jeden
> nadstavok s medzistenami pod vrchný nadstavok keď ho matka zaploduje a
> vrchný nadstavok slúži ako medník. Včely nadstavok s medzistienkami
> vystavajú a matka ho zaploduje. Vrchný nadstavok slúži ako medník. Ďalej
sa
> pridáva len nadstavok vystavanými plastami ako ďalší medník. Mám však málo
> nadstavkov (langstroth)s vystavanými plástami. Vedel by mi niekto poradiť
> ako mám postupovať pri rozširovaní, ak už mám len nadstavky s
> medzistienkami? Kde mám pridať ďalší nadstavok? Fero.
>
>
>

V literatuře se uvádělo, že včely rozrušené po ranním převozu si snadněji
uvědomí změnu polohy úlu a více se orientují na nové umístění. Převezené
večer ráno třeba vyletí a všimnou si, že jsou jinde až když jsou daleko od
úlu a je už pozdě.
V praxi jsem převážel a převážím hlavně ráno. Ze starého stanoviště se dá
odjet ještě potmě, je známé, na novém se parkuje a skládají úly už za
světla. Navíc ráno je chladněji, je delší doba za světla, kdy včely
nelétají. Zase ráno je rosa, může to klouzat více než večer. Myslím, že
pokud se to dělá šetrně a 5 kilometrů a déle, je to vcelku jedno. J Jindra
kočuje ve dne s tím, že ztracené létavky se vžebrávají do úlů ponechaných na
stanovišti.

R. Polášek

Je vcelku normální, že třeba krajní plást přes zimu chytne plíseň. Hlavně v
časném jaru, jak začnou plodovat, kolem plodu je 35 st C a odpovídající
vlhkost, na krajích je k nule, takže se tam ta vlhkost logicky sráží. Nebo
jinak řečeno je obtížné zařídit, aby v úlu přes zimu nikdy nezplesnivěl
žádný plást. Já s tím počítám a dávám jako krajní obvykle plásty určené k
vyřezání. Víc plastů plesnivých je problém. Co třeba dávat na strůpek
plastové muší pletivo, fólii jen uprostřed a na všechno prodyšnou uteplivku
jako noviny, filce nebo hadry nebo třeba seno v plátěném vaku? Strůpek
aspoň přes zimu nepoužívat, když je to ve včelíně, místo něho jen rám pár
centimetrů vysoký.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 08, 2007 8:53 PM
Subject: Poradí nikdo?


> Před rokem jsem zdědil včely, takže začátečník. Zimoval jsem v
nástavkových
> úlech - celkem ve třech nástavcích (39x24). Nad posledním nechávám folii.
> Při prohlídce před 2 týdny jsem pod plodiště nandal rámky se zatvrdlým
> medem z loňska. Několik rámků hlavně s pylem bylo plesnivých a také nad
> posledními rámky se tvoří plíseň. Co s tim, vyndat folii ale co místo ní?
> Kdy přidávat mezistěny a kolik? Co jsem se dočetl, někdo dává celý
> nástavek, někdo 2, loni se mi stalo, že nevystavěli ani 3. Předem dík.

Letos jsem neměl plesnivý žádný plást.Pomohlo očko v horním nástavku.Otvor očka si včely před zimou upravili propolisem podle svých představ.Dobré větrání způsobilo nižší vlhkost v úle a bylo po plísni.
Milan

Léčba gabonem v létě je ten nejdůležitější základ léčby, ten se nedá ničem jiným zatím nahradit a nenapraví to ani kys. mrav. a ani aerosolování
Pepan
........
Ano. V případě, že je provedeno ŠPATNĚ podzimní léčení - PLOŠNĚ. Pokud je ve včelstvech zimní spad velmi malý - tím myslím průměr pod 1VD na včelstvo - tak stačí opět na podzim POŘÁDNĚ přeléčit. Po prvním léčení mám standardně spad do desítek VD na včelstvo, extrémy dosahují stovku.
Je divné, že na stejném území mají někteří včelaři trvale nález měli 0 až 2 VD na včelstvo a vedle toho je
spousta stanovišť přes limit. A když tam takových dárečků je víc, tak to se pak musí strkat další chemikálie. Jenže ti dárečkové na to kašlou i v podletí a znovu to odnesou včely těch okolo. A ČSV si není schopna udělat mezi sebou pořádek.

Moje problémy skončily -možná je to jen shoda - když v sousedství zmizelo stanoviště jednoho víkendového včelaře.
Gabon jsme museli dávat jen jednou a to byla nějaká huráakce na poslední chvíli - v podstatě bez efektu, protože se to k nám dostalo pozdě. Formidol jsem nedával ani jednou.

ZÁKLAD je pořádné podzimní léčení a žádný prase v okolí!
==========================================================
Karel

prosím o radu-soused chová na zahradě včely cca 5m od společného plotu. uznávám jeho koníček, nicméně častá bodnutí jak dospělých, tak dětí nejsou příjemná. chtěla bych poprosit o radu, zda pomůže např.vysazení vyššího živého plotu či jiná zábrana, která by případně zvýšila jejich vzletovou dráhu. Děkuji za pomoc, Radka Sedláčková

I mně se stalo, že jsem měl agresivní včelstvo, které bezdůvodně bodalo při práci na zahradě a to nikoli v těsné blízkosti včelína - toto včelstvo jsem zlikvidoval. Předně je potřeba se se sousedem snažit dohodnout v dobrém. Navrhl bych včelaři přesunutí včelstev na jiné místo pozemku (toto lze spíše realizovat na podzim nebo na jaře). Váš soused - včelař by měl zjistit, která včelstva jsou agresivní a u nich by měl vyměnit matky za kvalitní plemenný materiál (v časopise Včelařství je dostatek nabídky).
Pro ovlivnění letových tras bude potřeba vybudovat kryt (stěna, vyšší plot apod.) nebo pro zachování estetičtějšího dojmu vysázet vhodný porost nejlépe stromy s rychlejším vzrůstem (v zahradnictví vám poradí), tato letová bariéra pro včely zvedná výšku letu včel (i já mám takovou bariéru kolem včelína, který je zastavěné části obce).
Pokud by dále včelař nechtěl uvedenou situaci řešit podobrém nezbývá než postupovat dle občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb.) a to následovně:
1) dle § 5 občanského zákona - domáhat se právní ochrany u místně příslušného obecního úřadu (doporučuji začít tímto, protože nemusíte platit správní poplatek, nepotřebujete právníka, není striktně stanovena forma - obecně postačuje žádost a v neposlední řadě by to mohlo mít psychologický efekt na souseda),
2) § 127 občanského zákoníku - domáhat se právní ochrany u soudu(toto je už práce pro osobu s právním vzděláním).
K paragrafům se dále nerozepisuji, protože rozbor by byl opravdu hodně obsáhlý (pokud máte přístup do některého z rejstříku pravních informací např. ASPI apod. najdete tam spoustu komentářů k uvedeným § nebo v knihovně určitě mají Občanský zákoník s komentářem.

No, 5 metrů je dostatečná vzdálenost z boku nebo zezadu úlů pro stanoviště
tak do 10 - 15 včelstev. Pokud to je ale zepředu ve směru výletu včel, je 5
metrů málo. Bylo by to dostatečné tak pro jedno, dvě slabá a klidná
včelstva, více ne. Já bych poradil v první řadě buďto na společném plotu
nebo těsně za ním nasadit hustě tyčkové fazole, aby aspoň na léto, kdy to je
nejhorší, vznikla překážka, která by zvedla let včel výše. A na podzim, až
uvidíte, jak se to osvědčilo, si s tím včelařem promluvit. Bylo by asi
nejlepší, kdyby on sám uznal a udělal na svém pozemku třeba metr před plotem
stěnu třeba z ostružin nebo z jabloňových zákrsků. Někdy stačí jen pro
zvednutí letu včel vysadit dva, tři metry před úly pás z maliníku nebo
černých rybízů (jsou vyšší než červené) nebo josty nebo jakýchkoliv keřů
vysokých 1,20 - 1,5 metrů... Pokud se nebude chtít bavit, naznačte mu, že
kvůli včelám budete muset potom vysadit něco jako hustý živý dvoumetrový
plot z jehličnanů těsně za plotem na svém pozemku a ten jeho bude bez slunce
a vlhký.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radka Sedláčková" <gaudii/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 09, 2007 9:37 AM
Subject: veely na zahradi


> prosím o radu-soused chová na zahradě včely cca 5m od společného plotu.
> uznávám jeho koníček, nicméně častá bodnutí jak dospělých, tak dětí nejsou
> příjemná. chtěla bych poprosit o radu, zda pomůže např.vysazení vyššího
> živého plotu či jiná zábrana, která by případně zvýšila jejich vzletovou
> dráhu. Děkuji za pomoc, Radka Sedláčková

Díky za rady a pomoc.
Byl jsem pracovně mimo a tak jsem se nedostal k diskuzi. Včelstvo se nachází u Jihlavy na Vysočině a včera u nás začal kvést zlatý déšť. Rámečky jdou zasunout do starého nástavkového úlu, ale rozměry jsem zapomněl změřit. Předpokládám, že do langstrotha půjdou rámečky zavěsit pomocí redukce.
Nyní však nevím jestli mám provést rozdělení jednoho včelstva, které máme, na dvě poloviny a vždy s jednou polovinou rámečků přesunout do dvou langstrothů, anebo počkat do května na řepku. Také jsem se rozhodl pro koupi dvou kvalitních matek, aby včelstvo rychle zesílilo.
Chtěl bych se zeptat kdy a kde takovou matku koupit.
Na vyřezávání a vsazování nebudu mít bohužel čas.
Díky

Zdravím přátele včel,
včely sílí a potřebují více prostoru...rozšíření..., jinak přijde rojová nálada se všemi negativními důsledky ( ztráta výnosu, oslabení včelstva, riziko ztráty mladé matky,... )
Dříve než přistoupíte k prvnímu rozšíření, je vhodné vložit do včelstva stavební rámek nebo hotovou trubčinu k zakladení matkou ( na kraj plodového tělesa ), nebot včelstva bez trubčiny by mohly kazit mezistěny nadměrným vykousáváním a zastavováním trubčinou.
1/Rozšiřovat lze po rámcích.
Tuto metodu provádíme, pokud včelstvo neobsedá celý nástavek ( včelstvo se záložní matkou ).
Doporučuji ji provádět formou ,,ležan-rozšiřování,,.
,,Ležan rozšiřování,,:
Ke krajnímu rámku se zásobami ( první od stěny ) vložíme trubčinu nebo stavební rámek a k němu přisuneme plodové těleso. Za plodové těleso převěsíme zbylé dílo. Mezistěny vkládáme za poslední plodový rámek ( nejlépe, když je mezi mezistěnou a plodovým rámkem krycí rámek ( souš nebo zásobní rámek )...ochrana před zachlazením plodu ( pokud-li bude následující týden dobré počasí, není to potřebné ) ).
( pozn. při vložení mezistěny mezi plodové rámky vzniká nebezpečí roztržení plodové plochy na dvě části a omezení plodování matky v části plodové plochy, ve které se nachází... vzniká rojová nálada )
2/ Rozšiřovat lze o 1 celý nástavek.
Tuto metodu provádíme pokud včelstvo obsedá alespoň 1 celý nástavek a 10 cm-vysoký podmet alespoň z 1/3.
Rozšiřovací nástavek vybavíme mezistěnami a soušemi ( možno i jenom mezistěnami )
Podle záměru vkládáme souše bud do prostředku nástavku ( za účelem zakladení matkou...plástové jádro usnadňuje přechod matky do rozšiřovacího nástavku ) nebo na kraje nástavku ( za účelem ukládání medu či pylu...mezistěnové jádro blokuje přechod matky no rozšiřovacího nástavku ( podobně jako zásoby ve středu nástavku ) ).
( pozn. při rozšiřování jedno-nástavkového včelstva doporučuji metodu převěšování... je to metoda sice pracná ale poměrně bezpečná vhodná pro začátečníky )
Nad mateří mřížkou není vhodné nechávat stavět mezistěny ( sama mateří mřížka je dost nevhodný a nepřirozený prostředek v úlů, které rozděluje a omezuje včelstvo ( včely neradi přecházejí skrz mateří mřížku, pokud není nahoře plod )…Konec konců racionální včelaři mateří mřížku k oddělávání medníku od plodiště přestávají používat, zpravidla ji nepoužívají. U dostatečně silných včelstev není potřeba ani ve špatných snůškových oblastech. Dopřejte včelám volnost oni se Vám odvděčí větším výnosem ( J. Boháč ) ).
Rozšiřovací nástavek vkládáme:
A/ Pod plodiště
B/ Mezi plodové nástavky
C/ Nad plodiště

a/ Metoda nejbezpečnější a pro včely nejpřirozenější.
Výhody:
- rozšiřovací nástavek minimálně ochlazuje plodiště
- bezpečné, i když včely neobsedají alespoň 1/3 10 cm-vysokého podmetu
Nevýhody:
-nutnost odklopení plodiště ( zvláště problém u dadantů... u nízkonástavkových úlů to problém není )
- pomalá stavba mezistěn

b/ Metoda nebezpečná a pro včely velmi nepřirozená a nevhodná pro začátečníky.
( pozn. tuto metodu nepraktikuji )
Výhody:
- rychlá stavba mezistěn
Nevýhody"
- možnost zachlazení plodu
- možnost omezení plodiště a vzniku rojové nálady ( nástavek mohou včely zanést medem...nárazová snůška )
- velké nebezpečí podtrhnutí včelstva ve vývoji
Volba doby přidání nástavku je u tyto metody zvláště důležitá, a proto je nevhodná pro začátečníky Pokud-li přidáme nástavek příliš brzy, včelstvo nezvládne odsednout přidaný prostor ani stavbu mezistěn a podtrhneme ho v rozvoji. Přidáme nástavek pozdě, ve včelstvu vznikne rojová nálada. ).

c/Metoda poměrně bezpečná.
Výhody:
- poměrně rychlá stavba mezistěn
Nevýhody:
- možnost omezení medníku ( pokud-li není nad rozšiřovacím nástavkem nástavek se soušemi )

Je na Vás co si vyberete ( nedoporučuji možnost b/ ).
Vše má své klady a zápory. Hodně závisí na stavu včelstva a přírody.
Přeji hodně úspěchů a dobré produkční období!

zdravím.........M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

( opraveno )
Zdravím přátele včel,
včely sílí a potřebují více prostoru...rozšíření..., jinak přijde rojová nálada se všemi negativními důsledky ( ztráta výnosu, oslabení včelstva, riziko ztráty mladé matky,... )
Dříve než přistoupíte k prvnímu rozšíření, je vhodné vložit do včelstva stavební rámek nebo hotovou trubčinu k zakladení matkou ( na kraj plodového tělesa ), nebot včelstva bez trubčiny by mohly kazit mezistěny nadměrným vykousáváním a zastavováním trubčinou.
1/Rozšiřovat lze po rámcích.
Tuto metodu provádíme, pokud včelstvo neobsedá celý nástavek ( včelstvo se záložní matkou ).
Doporučuji ji provádět formou ,,ležan-rozšiřování,,.
,,Ležan rozšiřování,,:
Ke krajnímu rámku se zásobami ( první od stěny ) vložíme trubčinu nebo stavební rámek a k němu přisuneme plodové těleso. Za plodové těleso převěsíme zbylé dílo. Mezistěny vkládáme za poslední plodový rámek ( nejlépe, když je mezi mezistěnou a plodovým rámkem krycí rámek ( souš nebo zásobní rámek )...ochrana před zachlazením plodu ( pokud-li bude následující týden dobré počasí, není to potřebné ) ).
( pozn. při vložení mezistěny mezi plodové rámky vzniká nebezpečí roztržení plodové plochy na dvě části a omezení plodování matky v části plodové plochy, ve které se nachází... vzniká rojová nálada )
2/ Rozšiřovat lze o 1 celý nástavek.
Tuto metodu provádíme pokud včelstvo obsedá alespoň 1 celý nástavek a 10 cm-vysoký podmet alespoň z 1/3.
Rozšiřovací nástavek vybavíme mezistěnami a soušemi ( možno i jenom mezistěnami )
Podle záměru vkládáme souše bud do prostředku nástavku ( za účelem zakladení matkou...plástové jádro usnadňuje přechod matky do rozšiřovacího nástavku ) nebo na kraje nástavku ( za účelem ukládání medu či pylu...mezistěnové jádro blokuje přechod matky no rozšiřovacího nástavku ( podobně jako zásoby ve středu nástavku ) ).
( pozn. při rozšiřování jedno-nástavkového včelstva do druhého nástavku doporučuji metodu převěšování... je to metoda sice pracná ale poměrně bezpečná, vhodná pro začátečníky )
Nad mateří mřížkou není vhodné nechávat stavět mezistěny ( sama mateří mřížka je dost nevhodný a nepřirozený prostředek v úlů, které rozděluje a omezuje včelstvo ( včely neradi přecházejí skrz mateří mřížku, pokud není nahoře plod )…Konec konců racionální včelaři mateří mřížku k oddělávání medníku od plodiště přestávají používat, zpravidla ji nepoužívají. U dostatečně silných včelstev není potřeba ani ve špatných snůškových oblastech. Dopřejte včelám volnost a oni se Vám odvděčí větším výnosem ( J. Boháč ) ).
Rozšiřovací nástavek vkládáme:
A/ Pod plodiště
B/ Mezi plodové nástavky
C/ Nad plodiště

a/ Metoda nejbezpečnější a pro včely nejpřirozenější.
Výhody:
- rozšiřovací nástavek minimálně ochlazuje plodiště
- bezpečné, i když včely neobsedají alespoň 1/3 10 cm-vysokého podmetu
Nevýhody:
-nutnost odklopení plodiště ( zvláště problém u dadantů... u nízkonástavkových úlů to problém není )
- pomalá stavba mezistěn

b/ Metoda nebezpečná a pro včely velmi nepřirozená a nevhodná pro začátečníky.
( pozn. tuto metodu nepraktikuji )
Výhody:
- rychlá stavba mezistěn
Nevýhody"
- možnost zachlazení plodu
- možnost omezení plodiště a vzniku rojové nálady ( nástavek mohou včely zanést medem...nárazová snůška )
- velké nebezpečí podtrhnutí včelstva ve vývoji
Volba doby přidání nástavku je u tyto metody zvláště důležitá, a proto je nevhodná pro začátečníky Pokud-li přidáme nástavek příliš brzy, včelstvo nezvládne odsednout přidaný prostor ani stavbu mezistěn a podtrhneme ho v rozvoji. Přidáme nástavek pozdě, ve včelstvu vznikne rojová nálada. ).

c/Metoda poměrně bezpečná.
Výhody:
- poměrně rychlá stavba mezistěn
Nevýhody:
- možnost omezení medníku ( pokud-li není nad rozšiřovacím nástavkem nástavek se soušemi )

Je na Vás co si vyberete ( nedoporučuji možnost b/ ).
Vše má své klady a zápory. Hodně závisí na stavu včelstva a přírody.
Přeji hodně úspěchů a dobré produkční období!

zdravím.........M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Ti, co nedávno začínali, říkají, že nejlepší je tak mít 4 včelstva. Jedno,
dvě na učení a zkoušení, takže s malým výnosem, jedno, dvě na provádění jen
nezbytných zásahů a tudíž na produkci medu. A taky jako rezervu, pokud ty,
na kterých se učí, to nepřežijí. Více včelstev na začátek spotřebuje příliš
času. Taky 4 včelstva si najdou dost sladiny i na místě, kde by 6 - 8
včelstev strádalo.
Jako včelař s nějakými zkušenostmi a taky s dostatkem rámků bych si troufl
na začátku května z jednoho včelstva udělat 4, možná i 8 oddělků a do září
bych z většiny měl silná včelstva. Začátečníkovi bez plástů bych poradil
vzít ze starého včelstva včely tak na dva oddělky.Plus nakoupit jeden nový
oddělek s matkou F1. Starý úl provozovat jen na med, oddělky rozšiřovat a
provozovat na nových rámcích na stavbu plástů a na zkoušení. Nermoutil bych
se nijak zvlášť ani kdyby některé oddělky zimovaly jen na rámcích jednoho
nastavku. Znamená to jen prodloužení rozvoje včel o cca 14 dní, měsíc a
posunutí prvního medobraní z května na červen, nic víc.U starého úlu, pokud
tam je matka dvouletá a starší, měly by se letos vyměnit. Prodejci oddělků a
matek jsou v inzerátech Včelařství, na webu ČSV, něco je v inzerátech ne
webu Včelařských novin nebo v časopise Moderní včelař a tipy na chovatele
budou určitě mít i ve včelařských prodejnách.

R. Polášek

PRÁVĚ TEN GABON JE TEN ZÁKLAD LÉČBY V SRPNU \PODZIMNÍ LÉČBY JSOU JEN DOLÉČENÍM TOHO CO NESTiHL GABON KTERÝ ZAJIŠťuje řádný vývin zimních včel

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: zalozeni noveho stanoviste
> Datum: 09.4.2007 09:30:51
> ----------------------------------------
> Léčba gabonem v létě je ten nejdůležitější základ léčby, ten se nedá ničem
> jiným zatím nahradit a nenapraví to ani kys. mrav. a ani aerosolování
> Pepan
> .......
> Ano. V případě, že je provedeno ŠPATNĚ podzimní léčení - PLOŠNĚ. Pokud je
> ve včelstvech zimní spad velmi malý - tím myslím průměr pod 1VD na včelstvo
> - tak stačí opět na podzim POŘÁDNĚ přeléčit. Po prvním léčení mám
> standardně spad do desítek VD na včelstvo, extrémy dosahují stovku.
> Je divné, že na stejném území mají někteří včelaři trvale nález měli 0 až 2
> VD na včelstvo a vedle toho je
> spousta stanovišť přes limit. A když tam takových dárečků je víc, tak to se
> pak musí strkat další chemikálie. Jenže ti dárečkové na to kašlou i v
> podletí a znovu to odnesou včely těch okolo. A ČSV si není schopna udělat
> mezi sebou pořádek.
>
> Moje problémy skončily -možná je to jen shoda - když v sousedství zmizelo
> stanoviště jednoho víkendového včelaře.
> Gabon jsme museli dávat jen jednou a to byla nějaká huráakce na poslední
> chvíli - v podstatě bez efektu, protože se to k nám dostalo pozdě. Formidol
> jsem nedával ani jednou.
>
> ZÁKLAD je pořádné podzimní léčení a žádný prase v okolí!
> ==========================================================
> Karel
>
>
>

jistěže Jeden můj známý včelař na plot před úly zavěšuje foliji a tak včely snadno dostává do vyšší letové hladiny

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radka Sedl??kov? <gaudii/=/seznam.cz>
> Předmět: v?ely na zahrad?
> Datum: 09.4.2007 09:37:47
> ----------------------------------------
> prosím o radu-soused chová na zahradě včely cca 5m od společného plotu.
> uznávám jeho koníček, nicméně častá bodnutí jak dospělých, tak dětí nejsou
> příjemná. chtěla bych poprosit o radu, zda pomůže např.vysazení vyššího
> živého plotu či jiná zábrana, která by případně zvýšila jejich vzletovou
> dráhu. Děkuji za pomoc, Radka Sedláčková
>
>
>

PRÁVĚ TEN GABON JE TEN ZÁKLAD LÉČBY V SRPNU \PODZIMNÍ LÉČBY JSOU JEN DOLÉČENÍM TOHO CO NESTiHL GABON KTERÝ ZAJIŠťuje řádný vývin zimních včel
......
Je to pořád dokola. Metodika tlumení varroázy v ČR je postavena na plošném podzimním léčení.
Pokud je dobře provedeno na větší ploše, není nutné chránit zimní generaci včel před necelou stovkou VD ve včelstvu. To by byl kanon na vrabce. Gabon je nouzové řešení tam kde není něco v pořádku.
Proto na to reaguji. Proč to někde jde a někde ne. Podle mě je to lajdáctví a neschopnost. Za víc jak dvacet let co se léčí varoáza by si včelaři snad mohly pořídit úly, které jsou vhodné k soužití s VD. Mají vysoké dno vhodné pro odběr měli (ne-li přímo síto a VD zásuvku) atd.
Ti co mají více včelstev a na včelnici(včelíně v dosahu el. proud si snad mohou za dvaapůltisíce koupit kompresor (teď jsou běžně k dostání a hodí se i pro jiné věci - sponkování atd) a po odečtení dotace i ten jeden tisíc na vyvíječ. A pokud mají v okolí menší včelaře tak je v jejich zájmu jim techniku půjčit.
A pokud má někdo zateplené úly s 1cm podmetu zalepeným propolisem až k rámkům, kde je vždy dobrodružství podložku dostat dovnitř i ven, kde se manipulací zasmoleným okýnkem včely spolehlivě vydráždí než se tam strčí knot, okénko s prasklým sklem, takže kouř jde všude, jen ne do včel atd. Nebo pokud to někdo chce mít vzorně co nejdřív přeléčené už v září, říjnu, pak na úle taky nezáleží.
A pokud takhle někdo včelaří, nebo v jeho okolí, tak potom je opravdu ten Gabon podmínkou úspěšného vyzimování.
Normálním šťastlivcům stačí zimní léčení a pokud něco selže tak jarní nátěr.

Karel

Jenže by se to prase muselo porazit. Rozumná řeč s nimi není.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: zalozeni noveho stanoviste
> Datum: 09.4.2007 17:26:22
> ----------------------------------------
> PRÁVĚ TEN GABON JE TEN ZÁKLAD LÉČBY V SRPNU \PODZIMNÍ LÉČBY JSOU JEN DOLÉČENÍM
> TOHO CO NESTiHL GABON KTERÝ ZAJIŠťuje řádný vývin zimních včel
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: zalozeni noveho stanoviste
> > Datum: 09.4.2007 09:30:51
> > ----------------------------------------
> > Léčba gabonem v létě je ten nejdůležitější základ léčby, ten se nedá ničem
> > jiným zatím nahradit a nenapraví to ani kys. mrav. a ani aerosolování
> > Pepan
> > .......
> > Ano. V případě, že je provedeno ŠPATNĚ podzimní léčení - PLOŠNĚ. Pokud je
> > ve včelstvech zimní spad velmi malý - tím myslím průměr pod 1VD na včelstvo
> > - tak stačí opět na podzim POŘÁDNĚ přeléčit. Po prvním léčení mám
> > standardně spad do desítek VD na včelstvo, extrémy dosahují stovku.
> > Je divné, že na stejném území mají někteří včelaři trvale nález měli 0 až 2
> > VD na včelstvo a vedle toho je
> > spousta stanovišť přes limit. A když tam takových dárečků je víc, tak to se
> > pak musí strkat další chemikálie. Jenže ti dárečkové na to kašlou i v
> > podletí a znovu to odnesou včely těch okolo. A ČSV si není schopna udělat
> > mezi sebou pořádek.
> >
> > Moje problémy skončily -možná je to jen shoda - když v sousedství zmizelo
> > stanoviště jednoho víkendového včelaře.
> > Gabon jsme museli dávat jen jednou a to byla nějaká huráakce na poslední
> > chvíli - v podstatě bez efektu, protože se to k nám dostalo pozdě. Formidol
> > jsem nedával ani jednou.
> >
> > ZÁKLAD je pořádné podzimní léčení a žádný prase v okolí!
> > ==========================================================
> > Karel
> >
> >
> >
>
>
>

Potvrzuji, že moje úly a včely ještě jaktěživ Gabon neviděly. A to je mám i
v zadováku s 2 centimetry na podmet.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Bohuslav xxxx" <b.acek/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 09, 2007 8:07 PM
Subject: Re: zalozeni noveho stanoviste


Jenže by se to prase muselo porazit. Rozumná řeč s nimi není.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: zalozeni noveho stanoviste
> Datum: 09.4.2007 17:26:22
> ----------------------------------------
> PRÁVĚ TEN GABON JE TEN ZÁKLAD LÉČBY V SRPNU \PODZIMNÍ LÉČBY JSOU JEN
DOLÉČENÍM
> TOHO CO NESTiHL GABON KTERÝ ZAJIŠťuje řádný vývin zimních včel
>
> Pepan

Zdravim.
Možnosti řešení:

1) hustý vyšší plot
2) nebo i živý plot (také vyšší cca 2,5 m a víc)
3) otočení česna jiným směrem, než kde se vyskytujete
4) musí chovat "hodné včely" (šlechtění....)
5) respektovat včelí "dny" (když má být bouřka, není snůška, kvete červený
mák, atd...) a nevycházet do jejich "rajónu"
6) rozhodně nesportovat v jejich blízkosti, nesnáší "pot a rychlé pohyby",
šustění atd.. (kupodivu ženský deodorant jim neva ale naopak mužský
nesnáší)..
7) muž po čersvém holení nechodit ...

Pavel

----- Original Message -----
From: "Radka Sedláčková" <gaudii/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 09, 2007 9:37 AM
Subject: veely na zahradi


> prosím o radu-soused chová na zahradě včely cca 5m od společného plotu.
> uznávám jeho koníček, nicméně častá bodnutí jak dospělých, tak dětí nejsou
> příjemná. chtěla bych poprosit o radu, zda pomůže např.vysazení vyššího
> živého plotu či jiná zábrana, která by případně zvýšila jejich vzletovou
> dráhu. Děkuji za pomoc, Radka Sedláčková

Karel napsal:

>ZÁKLAD je pořádné podzimní léčení a žádný prase v okolí!
.................

Pokud v okolí nemáš usazené ulétlé roje, které neléčí nikdo.

Radek Krušina

Pokud v okolí nemáš usazené ulétlé roje, které neléčí nikdo.

Radek Krušina
......
To je v podstatě asi dočasný problém - pokud je pravdou, že včelstvo bez léčení do dvou, třech let zkolabuje.
Ale asi to nebude tak velký problém, protože mám stanoviště napůl v lese, ale obě dvě hlavně dál od okolních stanovišť a problém s reinvazí nemám. Zatím.
Horší to je asi v okolí stanovišť, kde opakovaně někdo na podzim krade včely a okrádaný chudák nestačí doplňovat.

Karel

Petr napsal:

>Před rokem jsem zdědil včely, takže začátečník. Zimoval jsem v nástavkových úlech - celkem ve třech nástavcích (39x24).
>Nad posledním nechávám folii. Při prohlídce před 2 týdny jsem pod plodiště nandal rámky se zatvrdlým medem z loňska.
>Několik rámků hlavně s pylem bylo plesnivých a také nad posledními rámky se tvoří plíseň.
>Co s tim, vyndat folii ale co místo ní? Kdy přidávat mezistěny a kolik?
>Co jsem se dočetl, někdo dává celý nástavek, někdo 2, loni se mi stalo, že nevystavěli ani 3. Předem dík.
.................

Ohledně zimování a plísně:
pokud jsou nástavky bez oček, zřejmě jsou ty nástavky uteplené. Metodika ošetřování se tomu musí přizpůsobit, aby to neplesnivělo. Je to podle mě náročnější na odhad. Přes zimu je to docela jedno,ale jak začnou včely na jaře plodovat a do úlu začnou včely produkovat víc vody, sráží se voda všude tam, kde je teplota chladnější než rosný bod. Takže pokud jsou včely slabé a obsedají jen několik uliček, může být v úlu při třech nástavcích plísně a plísně.
Proto si myslím, že je nejlepší nechat včelám při nástavcích bez oček jen tolik prostoru, kolik dokáží "ovládat" - na zimu maximálně 2 nástavky. Slabší včelstva třeba nechat jen na jednom nástavku a na jaře ošetřovat "po rámcích" jako v dvouprostorových úlech.
Potom je ale potřeba zase na jaře včas rozšířit, aby při přísunu nektaru nebylo v úle málo místa pro plod a včelstva se nedostala do rojové nálady.
Včelařením v silně uteplených úlech bez oček se zabývá p. Smělý, jeho metodika je popsaná i v příloze této konference. Nějaké příspěvky tu byly nedávno, někdo psal o zateplení stropu prodyšným způsobem polystyrenovými kuličkami.

Radek Krušina

> PRÁVĚ TEN GABON JE TEN ZÁKLAD LÉČBY V SRPNU \PODZIMNÍ LÉČBY JSOU JEN
> DOLÉČENÍM TOHO CO NESTiHL GABON KTERÝ ZAJIŠťuje řádný vývin zimních včel
> .....
> Je to pořád dokola. Metodika tlumení varroázy v ČR je postavena na plošném
> podzimním léčení.
> Pokud je dobře provedeno na větší ploše, není nutné chránit zimní generaci
> včel před necelou stovkou VD ve včelstvu. To by byl kanon na vrabce. Gabon
> je nouzové řešení tam kde není něco v pořádku.


Muzete mi to vysvetlit? U nas co vim (2 roky) se pouziva gabon a nikdy se pokud vim neresilo zda je neco v poradku ci ne. A ted prekvapene ctu, ze to neni nutne pouzivat - pouze kdyz je neco v neporadku. Tak jak je to "spravne" :-) ? Co je na nem spatneho? Kdyz se pouzije na zdrave vcelstvo tak muze skodit ci co?

Diky

Karel napsal:

>Horší to je asi v okolí stanovišť, kde opakovaně někdo na podzim krade včely a okrádaný chudák nestačí doplňovat.
.............

S tím se asi musíme smířit a vnímat to jako pokusy pomoci výzkumníkům s výchovou varroatolerantních (či varroaodolných) včel.

Já to vnímám tak, že ten, kdo na léčení kašle, si nejvíc škodí sám, protože když mu nějaké včely kvůli roztočům kolabují a hrozí loupež, většinou na to přijdou nejdřív včely ze stejného stanoviště, které jsou nejblíž, a "dárečky" zůstanou většinou doma na stanovišti.
No, možná se mýlím.

Radek Krušina

Tomáš Heřman napsal:

>Muzete mi to vysvetlit? U nas co vim (2 roky) se pouziva gabon a nikdy se pokud vim neresilo zda je neco v poradku ci ne.
>A ted prekvapene ctu, ze to neni nutne pouzivat - pouze kdyz je neco v neporadku. Tak jak je to "spravne" :-)?
> Co je na nem spatneho? Kdyz se pouzije na zdrave vcelstvo tak muze skodit ci co?
.................

Léčit musíme tak, jak předepíše veterina. A veterina předepíše Gabon tam, kde je velké plošné zamoření roztočem.
Nemá cenu spekulovat, ale je potřeba léčit tak, jak předepíše kompetentní orgán (veterina).

Pokud už začneme spekulovat, problémy by mohly nastat tam, kde by bylo velké plošné zamoření roztočem, kteří by byli rezistentní na Gabon a ten na ně nefungoval.
Proto někdo zkouší třeba odpařovače na kyselinu mravenčí. Někdo je zkouší možná i z důvodů ekologických, ale tím se nezbavuje povinnosti postupovat podle vyhlášek veteriny..

Ten gabon má tu výhodu ,že tam působí celý měsíc právě v době kdy včely S OBLIBOU vylupují různé slabochy a zalétlé roje které jsou bez kontroly včelařů a nedovolí rozvoj napadení v úlu. Potom také střídáním více druhů léčiv zabraňujeme vzniku rezistence

PEPAN
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: zalozeni noveho stanoviste
> Datum: 09.4.2007 21:33:01
> ----------------------------------------
> Potvrzuji, že moje úly a včely ještě jaktěživ Gabon neviděly. A to je mám i
> v zadováku s 2 centimetry na podmet.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Bohuslav xxxx" <b.acek/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, April 09, 2007 8:07 PM
> Subject: Re: zalozeni noveho stanoviste
>
>
> Jenže by se to prase muselo porazit. Rozumná řeč s nimi není.
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: zalozeni noveho stanoviste
> > Datum: 09.4.2007 17:26:22
> > ----------------------------------------
> > PRÁVĚ TEN GABON JE TEN ZÁKLAD LÉČBY V SRPNU \PODZIMNÍ LÉČBY JSOU JEN
> DOLÉČENÍM
> > TOHO CO NESTiHL GABON KTERÝ ZAJIŠťuje řádný vývin zimních včel
> >
> > Pepan
>
>
>
>

Diky
Chapu to dobre tak, ze kdyz nam nas nejvyssi (nevim jak se ta funkce oficialne jmenuje :-) ) prideluje leceni, ma predepsane primo veterinou jake leceni musime pouzit, takze se teoreticky ve velkych uvozovkach o to nemusim starat a jen lecit?

> Léčit musíme tak, jak předepíše veterina. A veterina předepíše Gabon tam,
> kde je velké plošné zamoření roztočem.
> Nemá cenu spekulovat, ale je potřeba léčit tak, jak předepíše kompetentní
> orgán (veterina).
>
> Pokud už začneme spekulovat, problémy by mohly nastat tam, kde by bylo
> velké plošné zamoření roztočem, kteří by byli rezistentní na Gabon a ten na
> ně nefungoval.
> Proto někdo zkouší třeba odpařovače na kyselinu mravenčí. Někdo je zkouší
> možná i z důvodů ekologických, ale tím se nezbavuje povinnosti postupovat
> podle vyhlášek veteriny..
>
>
>