78731
Archiv Včelařské konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
Zběžné zobrazeníStandartní zobrazení
(okno s nejnovějšími příspěvky a s formulářem
pro psaní nových)Toto je speciální okno pro bádání v archivu konference. Jsou tady zobrazeny starší příspěvky,
které se zde zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole. Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek můžete kliknout na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začínala, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu /kde jsou starší/ a postupovat směrem dolu /kde jsou novější/").
Zde je zobrazeno 121 starších příspěvků: od č. 19146 do č. 19266Pohyb ve frontě příspěvků: Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
- Radim Polášek (e-mailem) --- 31. 10. 2006
Re: gabon (19113) (19115) (19116) (19120) (19121)
No já jsem původně psal o tom, že př Veselý přirovnává toxicitu Gabonu k toxicitě kuchyňské soli. Má pravdu, pokud se myslí akutní toxicita Ld 50, která udává dávku, která do tuším 24 hodin zabije 50 % příslušných živočichů. Jenže pak je ještě dlouhodobé zatížení organismu rezidui příslušné látky. To u kuchyňské soli nebo třeba kyseliny šťavelové nebo třeba i kyanovodíku a jeho solí jako jednoduché látky relativně běžně se v organismech vyskytující není, ale u těch složitějších "umělých" je. Třeba polychlorované bifenyly PCB budou mít podobnou akutní toxicitu Ld 50 jako ta kuchyňská sůl a přesto byly zakázány. Protože jejich rezidua přetrvávají desítky až stovky let beze změny v přírodě, o prostředí v organismu ani nemluvě. Taky analytické metody jsou postupně vylepšovány, směřuje to pomalu k tomu, že třeba v 60 letech se někomu z kapky krve provede analýza a lékař potom z výsledků řekne: Vy jste asi před 40 lety pracoval 10 let v lakovně, asi 20 let jste léčil včely, asi před 30 let jste se setkal s PCB, nebouchl Vám na zahradě transformátor? a posledních 10 let jste dělal někde s gumou, asi s pneumatikami a tak dále. Veřejné přirovnávání Gabonu k kuchyňské soli může právě některé včelaře svést k nedodržování hygienických předpisů při manipulaci a tím k zbytečnému "dodávání" této látky do organismu.
R. Polášek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19146
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 31. 10. 2006
Re: (19123) (19129) (19133) (19138) (19140)
a skusils mu nabídnout pomoc sám, Snad by ji přijmul a měl bys po problému
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: P.K. <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: > Datum: 31.10.2006 13:11:53 > ---------------------------------------- > co se týká vašeho moru bravo,na jaře si možná podáme ruce,včely mám u lesa > mezi dvěma ohnisky jedno kilometr, druhý půl kilometru.....jeden opuštěnej > včelín s divokými roji a jednoho dědu co ho držej při životě včely (zůstali > mu tři včelstva) a pokud to uvnitř toho vozu vypadá jak zvenku ,nebude mít > ani ty tři co ho držej při životě...no a otom je vlastně i > příspěvěk,kterýmu nerozumíte..... a stát to ještě podpoří dotací.....a jeho > vnučka chodí pro med ke mě(?)...a to jsme kde, v absurdistáně? nedělejte > hloupého ,že tomu nerozumíte, takovým přeji nejtvrdší zimu,možná by bylo > lepší kdyby ji nepřežili tito včelaři a o včely se postaral někdo slušně... > > > _______________________________________________ Konference Vcely Vcely/=/v.or.cz http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19148
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- dedula 164410 (193.165.75.141) --- 31. 10. 2006
Re: (19123) (19129) (19133) (19138) (19140)
Tedy, části jsem porozuměl tak, že někdo dává polštář dozadu za okénko. Těm jste přál, aby jim zahynuly včely (váhám, jestli jste včelař, tohle opravdový včelař nikomu nepřeje). To jestli je to zateplené hodně, nebo málo, z příspěvku nějak nevyplynulo. Když se příspěvek na mém monitoru zobrazí jako jedna věta v délce 13. řádků, opravdu je to těžké rozkódovat. Jinak k tomu moru, jestli jste takhle blízko ohnisek a chováte silná včelstva, je skutečně velmi pravděpodobné, že se Vaše včely brzo nakazí. (Ne že bych to komukoliv přál, skutečně to není příjemný zážitek). Ona se totiž na určitém stanovišti morem nejdříve obvykle nakazí nejsilnější včelstva, protože si ho donesou od těch oslabených loupeží.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19149
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomáš Jaša (80.79.28.155) --- 31. 10. 2006
Re: gabon (19113) (19115) (19127) (19137) (19142)
Já se přidám. O mě se asi ví, že budu hájit Dol. Ale ne proto, že mi z tama chodí začátkem měsíce výplata, ale proto, že vím jak to taky může chodit, když se někdo ozve s problémem neúčinnosti léčiv.
Pane Pazderka, už jste zkoušel o vašem problému s nižší účinností mluvil s ing. Veselým? Možná se budete divit.
Jinak ono na tom něco bude, že Gabony přestávají fungovat. A ono se ani není moc co divit. Zkuste někomu kdo se zabývá třeba ochranou rostlin říct, jak dlouho již Gabon používáme. Ono je až s údivem, jak dlouho mu to vydrželo.
Asi je ideální, když užíváme minimální dávky různých účinných látek při maximální účinnosti. A v tom je ten problém. Jak najít tu správnou hranici a dávku, která se s oblastí může lišit. Jak zjistit co ještě stačí a co již ne. A jak odhalit co nejdříve problém. Až začnou někde hromadně padat včelstva? To snad ne! Pro ty co to nevědí, tak se každoročně provádí takzvané křížové pokusy, při kterých se zkouší G PA 92 x PF 90 a v dalším kole Fumagilin x MP 10. Z těchto poměrně rozsáhlých a reprezentativních čísel se vypočítává účinnost daného přípravku. Nemáte-li o těchto výsledcích přehled. Ptejte se nákazových referentů, učitelů včelařů a podobně.
Každý kdo má zájem pro české včelařství něco udělat, tak se takovýchto pokusů i za drobnou úplatu může podílet. Teď možná někoho napadne, že pak za tuto mravenčí práci shrábne třeba někdo nějaké vyznamenání. Nic proti ale na takováto vyznamenání musí danou osobu někdo navrhnout a někdo jiný musí usoudit, že je návrh oprávněný.
Abych se vrátil k problému. Nedávno jsem někde zaslechl názor, že takovéto pokusy nejsou prováděny rovnoměrně na celém území. A já si myslím, že zrovna ty co si stěžují mají nespíš opravdový zájem o zdravotní stav svých včelstev, tak proč by se nemohli takovýchto pokusů taky účastnit.
Klidné spaní bez roztočů
Tomáš Jaša
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19151
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 31. 10. 2006
Re: gabon (19113) (19115) (19127) (19137) (19142) (19151)
Od: Tomas Jasa: > ....Pro ty co to nevědí, tak se každoročně provádí > takzvané křížové pokusy, při kterých se zkouší G PA 92 x PF 90 a v dalším > kole Fumagilin x MP 10. Z těchto poměrně rozsáhlých a reprezentativních > ...
Já jen opravím ... fumagilin určitě ne. Jde určitě o Varidol(amitraz) a MP 10(fluvalinat)
Fumagilin je antibiotikum kdysi používané a nyní zakázané. Šlo o lék proti úplavici a hlavně nosemě včel.
_gp_ http://vindex.ic.cz _______________________________________________ Konference Vcely Vcely/=/v.or.cz http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19154
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 31. 10. 2006
Re: gabon (19113) (19115) (19127) (19137) (19142) (19151)
Od: Tomas Jasa :
> Jinak ono na tom něco bude, že Gabony přestávají fungovat. A ono se ani > není moc co divit. Zkuste někomu kdo se zabývá třeba ochranou rostlin říct, > jak dlouho již Gabon používáme. Ono je až s údivem, jak dlouho mu to > vydrželo. ......
Já bych si nebyl tak s tým přestáváním fungování jistý. Já bych řekl, že on od začátku nic moc tady nefungoval. A ujištěním bylo, že acrinathrin (PA 92) byl v Polsku aplikován lokálně poprvé a roztoč se mu smál.
A v tom Polsku se moc s neúčinnými léky, které nefungují nezabývají. Mohl jsem tak přijít zdarma ke 2 bednám 2 měsíce starého Gabonu co zbyly, ale protože vím, že by mi byl v podstatě k ničemu tak jsem sdělil, ať ho prostě zabalí a pošlou zpět do Dolu a chcou peníze zpět.
_gp_ http://vindex.ic.cz _______________________________________________ Konference Vcely Vcely/=/v.or.cz http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19155
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 31. 10. 2006
Re: (19123) (19129) (19133) (19138) (19140) (19149)
Ono je zvláště u budečáku nutné včely uteplit neb nad pěti milimetrovým strůpkem je prostora kde nedochází k výměně vzduchu a teno prostor působí jako rezervoár chladu na nádstavkových úlech je také zateplený strop pod víkem aby tam nekondezocvaly páry
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: dedula 164410 <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: > Datum: 31.10.2006 19:03:15 > ---------------------------------------- > Tedy, části jsem porozuměl tak, že někdo dává polštář dozadu za okénko. Těm > jste přál, aby jim zahynuly včely (váhám, jestli jste včelař, tohle > opravdový včelař nikomu nepřeje). To jestli je to zateplené hodně, nebo > málo, z příspěvku nějak nevyplynulo. Když se příspěvek na mém monitoru > zobrazí jako jedna věta v délce 13. řádků, opravdu je to těžké rozkódovat. > Jinak k tomu moru, jestli jste takhle blízko ohnisek a chováte silná > včelstva, je skutečně velmi pravděpodobné, že se Vaše včely brzo nakazí. > (Ne že bych to komukoliv přál, skutečně to není příjemný zážitek). Ona se > totiž na určitém stanovišti morem nejdříve obvykle nakazí nejsilnější > včelstva, protože si ho donesou od těch oslabených loupeží. > > > _______________________________________________ Konference Vcely Vcely/=/v.or.cz http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19156
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polášek (e-mailem) --- 1. 11. 2006
Re: gabon
Tento příspěvek jsem poslal 31 před pátou ráno. Objevil se v diskuzi ve 14,43 odpoledne. Kdypak se asi objeví v diskuzi tento článek? ( 4,15 ráno odesílám)
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Radim Polášek" <> To: <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, October 31, 2006 4:50 AM Subject: Re: gabon
> No já jsem původně psal o tom, že př Veselý přirovnává toxicitu Gabonu k > toxicitě kuchyňské soli. Má pravdu, pokud se myslí akutní toxicita Ld 50, > která udává dávku, která do tuším 24 hodin zabije 50 % příslušných > živočichů. Jenže pak je ještě dlouhodobé zatížení organismu rezidui > příslušné látky. To u kuchyňské soli nebo třeba kyseliny šťavelové nebo > třeba i kyanovodíku a jeho solí jako jednoduché látky relativně běžně se v > organismech vyskytující není, ale u těch složitějších "umělých" je. Třeba > polychlorované bifenyly PCB budou mít podobnou akutní toxicitu Ld 50 jako ta > kuchyňská sůl a přesto byly zakázány. Protože jejich rezidua přetrvávají > desítky až stovky let beze změny v přírodě, o prostředí v organismu ani > nemluvě. Taky analytické metody jsou postupně vylepšovány, směřuje to pomalu > k tomu, že třeba v 60 letech se někomu z kapky krve provede analýza a lékař > potom z výsledků řekne: Vy jste asi před 40 lety pracoval 10 let v lakovně, > asi 20 let jste léčil včely, asi před 30 let jste se setkal s PCB, nebouchl > Vám na zahradě transformátor? a posledních 10 let jste dělal někde s gumou, > asi s pneumatikami a tak dále. Veřejné přirovnávání Gabonu k kuchyňské soli > může právě některé včelaře svést k nedodržování hygienických předpisů při > manipulaci a tím k zbytečnému "dodávání" této látky do organismu. > > R. Polášek > > >
---------------------------------------------------------------------------- ----
> _______________________________________________ > Konference Vcely > Vcely/=/v.or.cz > http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19157
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polášek (e-mailem) --- 1. 11. 2006
Re: Re: (19123) (19129) (19133) (19138) (19140) (19149) (19156)
A je běžné opatření, že se uteplivky v budečáku obracejí nebo mění, aby vhkost z úlu z uteplivky vyprchala a nehromadila se tam. Ale jestli má někdo u budečáku parotěsná nalakovaná pečlivě utěsněná dvířka nebo uteplení dvířek doplnil nějakým igelitem, je nahromadění vlhkosti v uteplivce logické.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: <Josef.Mensik/=/snam.cz> To: <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, October 31, 2006 9:24 PM Subject: Re:
Ono je zvláště u budečáku nutné včely uteplit neb nad pěti milimetrovým strůpkem je prostora kde nedochází k výměně vzduchu a teno prostor působí jako rezervoár chladu na nádstavkových úlech je také zateplený strop pod víkem aby tam nekondezocvaly páry
Pepan
_______________________________________________ Konference Vcely Vcely/=/v.or.cz http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19158
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- P.K. (195.39.10.34) --- 1. 11. 2006
.......... na nástavkových úlech je také zateplený strop pod víkem aby tam nekondezovaly páry... na jaře je v úle mnoho vody snažím se ,aby se mi vsákla do papírové podložky,kterou druhej den vyhodím,jeli obleva po 2 měsících mrazu je i v úle(to si hraju, nerad vidím plíseň),dna jak to jde(začátek dubna) vyměním za suché dezinfikované,čisté
na jaře pozvednu střechu (vnitřní izolace 5 cm polystyren) za pár minut vím zda-li plodují nebo ne-folie se orosí,stav zásob napoví váha,co se děje uvnitř prozradí podložka a česno,když se mi něco nezdá odtrhnu kousek folie a nasaju atmosféru úlu(vůně z úlu mě informuje vždy jako první pokaždé když odtrhnu folii), je to dobrá užitečná metoda,čich vás může informovat stejně jako oči ,sice kouřím jak dýmák,ale čich na to mám,když mi "nevoní"(neznamená to ,že by páchly, tak jdu do nich......rozebírám vždy jen jedno a podle toho soudím stav ostatních v podobné síle,stavu....šokovat v březnu včelstvo tím ,že budu hledat jestli má matku nebo ne je nemyslitelné....
jak tak zkouším zateplené, nezateplené,nízký dno apod. nějak mi z toho vychází tachováky černohnědé barvy nejlíp (už mám jen 2) ,zateplení tak akorát,lehké N., polovina dna zasíťovaná,černá barva prohřeje zateplení,akorát rámky dělám vyšší a nástavky bych potřeboval 11 rámkový,ještě nemám ten styrodur,ale po zimě ho odzkouším pro zkušenost
moje včely si se stavební zábranou moc hlavu nedělají,pak se s tím nedá pořádně nic dělat,jejich aktivitu nepotřebuju v podmetu,ale na stavebním rámku.....přemýšlím o tom,že udělám nízké dno s včelotěsným sítem 2cm pod spodní loučkou , v létě podložka pod sítem,v zimě na sítě,.uvidíme...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19159
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- P.K. (195.39.10.34) --- 1. 11. 2006
Re: (19123) (19129) (19133) (19138) (19140) (19148)
nějak sem měl blbej pocit ,vyměnit z jeho vnučkou jen med, rozumně je to nesmysl,ale mor stačí když si můžou donýst včely,natož tak abych si ho přitáhl sám na sobě,pomohl bych mu kdyby všechno spálil a chtěl začít na novém to jo,ale ten vůz obcházím jak kdyby byl v něm lidskej mor,jinak jsem ochotnej pomoct do určité míry každýmu i dedulovi 164410 ,co má problémy s morem jak se včelama -až padne ochranný pásmo tak i s novými úly,rámky apod.za režijní domluvenou cenu....nebude nikoho tlačit spálit celé ohnisko,když ze solidarity okolní včelaři pomůžou znovu rozjet...einstein řekl:žádné včely,žádné rostliny žadné zvířata ,žadní lidé....
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19160
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Daniel Prokes, Ing. (e-mailem) --- 1. 11. 2006
Re: Treska (19162)
seremede, jdi se vy.....! s pozdravem mariana prokesova ----- Original Message ----- From: "Seremed" <e-mail/=/nezadan.av2-in.isp.contactel.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Wednesday, November 01, 2006 1:52 PM Subject: Treska
Jestli byl u STB tak ho neomluví ani Bratrstvo kočičí pracky
--------------------------------------------------------------------------------
_______________________________________________ Konference Vcely Vcely/=/v.or.cz http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19163
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- A.Turcani (62.168.124.222) --- 1. 11. 2006
Re: Treska- kontra Ing. V.Veselý (19162)
Z Vášho príspevku srší zlosť len preto, že to vyznamenanie dostal p.ing. V.Veselý a nie Vy. Možno tá zlosť vychádza z Vášho vnútra, možno Vás za bývalého režimu naozaj STB šikanovala, potom by som to bral. To však viete len Vy sám.
S p.Veselým som sa v živote dvakrát stretol osobne, keď som na výstave včel. potrieb v Žiline vr. 1996 ked som s ním prebral problém priepustnosti Gabonu. Predložil som mu to na osobných pozorovaní. Priznal, že čiastočne je Gabon naozaj priepustný (diskutovali sme o tom aj na stránkach Včelár-a) a dohodli sme sa ako tento problém riešiť. Ja som navrhoval ponechať Gabon 48 dní vo včelstve, on naopak trval na 24-28 dňoch (probléme rezistencii a zanesenie acrinathrinu do včelieho diela. Skôr sa priklonil k pridaniu k dvom G ešte tretí a ponechať ich vo včelstve 24-28 dní. To len chcem poukázať aký to bol človek, vedec celým srdcom.
Poukážem náš rodinný prípad ako sa mohol dostať do Cibulkových zoznamov. Môj otec v 1946 za odpor proti komunistickému režimu sa dostal do vyšetrovacej väzby v Bratislave. Bolo to sním Vážne (s ním bolo zaistených 16 mladých ľudí a ďalších 6 dospelých - aj dve ženy). PO 10-tich dňoch sa z ničoho nič objavil doma. Už viacej (ako sa pamätám) ho nevypočúvali, fakticky mu nič nedokázali, ale! Syn ako gymnazista vr. 1999 objavil v Cibulkových zoznamoch meno môjho otca aj s dátumom narodenia, mohl tobyť len môj otec. Vtedy mi svitlo v hlave prečo bol tak rýchlo z väzby prepustený, podpísal možno aj nevedome, možno vedome, spoluprácu s ŠTB. Keďže som s ním žil, viem, že nikdy sa neznížil k udávaniu a zároveň nikdy neťažil z tejto "spolupráce" a nikdy nevstúpil do strany.
Píšem to len preto, že do tejto jamy mohol v tých časoch spadnúť každý a hlavne pri postupe vyššie. A to sa mohlo stať aj ing. Veselému. Preto by sa mali všetci čo možno naozaj ublížili p.Veselému sa ospravedlniť a poďakovať za jeho vzťah ku včelám a hlavne za Gabon. Anton
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19164
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Karel (194.138.39.54) --- 1. 11. 2006
Re: inzerce - rámky (19153)
Důvod – přechod na ještě nižší míru
T.Jaša
.....
Já jdu z 24 na 16cm. 18cm jsem po dlouhém váhání zavrhl jako kompromis. Ale rád se dozvím Vaše zkušenosti, pokud se podělíte.
(jinak na vysvětlenou, když jsem to chtěl dělat ve větším, chtěl jsem mít vše jednotné a volil jsem 24cm. Teď to mám jako hobby a protože mám poblíž mor, tak právě na každém stanovišti chci mít rozdílné systémy, abych si zajistil nemíchání rámků a nástavků mezi stanovišti. A s radostí si opět porovnám všechny tři systémy, když mě nemusí zajímat ekonomika:-)
Díky za názor
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19166
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 1. 11. 2006
Re:Konduktivita medu (19168)
Od: Jarek:
> prosim vas kdo je schopen mi přesně popsat a vysvětlit jakým přístrojem(z > čeho se skládá) a jak to měření vlastně probíhá pokud možno do detajlu krok > po kroku. > Teda jestli je někdo ochoten. > Za odpověd dekuji již předem. Jarek .........
Jarku. Myslím, že internet má nepřeberné možnosti s vyhledávači. Jestli máš otázky přenech je částečně i jim. Vlastně jsi si odpověděl skoro sám, když víš co hledáš. Jde o konduktometr. Takže stačí http://google.com Nebo http://seznam.cz A zadat heslo konduktometr. No a vypadne výsledek. Ono totiž každý konduktometr má svůj návod k použití a postupy (kalibrace, provozní podmínky, příslušenství atp.)
Zajímavé je např:
http://www.verkon.cz/simple/katalog/Konduktometry/konduM.htm
_gp_ http://vindex.ic.cz _______________________________________________ Konference Vcely Vcely/=/v.or.cz http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19169
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Michal Seničan (e-mailem) --- 1. 11. 2006
Re: Treska (19162)
Zase sa objavuje v konferencii ďaľší blbec, to je hrozné !!! Michal.S < ------------ Pôvodná správa ------------ < Od: Seremed <e-mail/=/nezadan> < Predmet: Treska < Dátum: 01.11.2006 13:54:34 < ---------------------------------------- < Jestli byl u STB tak ho neomluví ani Bratrstvo kočičí pracky < < < _______________________________________________ Konference Vcely Vcely/=/v.or.cz http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19170
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- dedula 164410 (193.165.75.141) --- 1. 11. 2006
Re: (19123) (19129) (19133) (19138) (19140) (19148) (19160)
Dědula 164410 děkuje za nabídku, ale asi ji nevyužije. Problém je, že nemůžu dostatečně změnit stanoviště včelstev a na starém místě se mi znovu začínat nechce. Kdyz vezmu v úvahu životnost a ostatní vlastnosti spor B.L. přece jen si nejsem jistý, jestli by to nedopadlo stejně (špatně).
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19171
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 1. 11. 2006
Re:Konduktivita medu (19168)
Podstata je měření vodivosti roztoku medu při určité cukernatosti a teplotě
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Jarek <terezka2004/=/quick.cz> > Předmět: Konduktivita medu > Datum: 01.11.2006 18:29:35 > ---------------------------------------- > prosim vas kdo je schopen mi přesně popsat a vysvětlit jakým přístrojem(z > čeho se skládá) a jak to měření vlastně probíhá pokud možno do detajlu krok > po kroku. > Teda jestli je někdo ochoten. > Za odpověd dekuji již předem. Jarek > > > _______________________________________________ Konference Vcely Vcely/=/v.or.cz http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19172
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 1. 11. 2006
Re: Treska (19162) (19170)
Ještě horší je iniciativní blbec .S tím se pak již nedá vůbec nic dělat A ještě něco Jsou ti co hledají v cibulkových seznamech lepší jak ti STBáci ???,. Myslím ,ze ne!!!!!!!
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Michal Seničan <Senican/=/seznam.cz> > Předmět: Re: Treska > Datum: 01.11.2006 19:49:28 > ---------------------------------------- > Zase sa objavuje v konferencii ďaľší blbec, to je hrozné !!! > Michal.S > < ------------ Pôvodná správa ------------ > < Od: Seremed <e-mail/=/nezadan> > < Predmet: Treska > < Dátum: 01.11.2006 13:54:34 > < ---------------------------------------- > < Jestli byl u STB tak ho neomluví ani Bratrstvo kočičí pracky > < > < > < > _______________________________________________ > Konference Vcely > Vcely/=/v.or.cz > http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely > > > _______________________________________________ Konference Vcely Vcely/=/v.or.cz http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19173
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polášek (e-mailem) --- 2. 11. 2006
Re: Konduktivita medu (19168)
Vodivost závisí na geometrickém tvaru, velikosti elektrod a jejich vzájemnému přiblížení, dále na teplotě a taky naředění medu. Konduktometr má tedy v příslušenství hotovou elektrodu a někdy i nádobku, ve které se měří a musí mít přesný návod, jak vzorek připravit. Pokud se návod nedodrží, vyjdou hausnumera. Jinak je konduktometr obyčejný elektrický měřák s upravenou stupnicí na měření odporu nebo proudu pravděpodobně střídavým napětím kvůli polarizaci elektrod.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Jarek" <> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Wednesday, November 01, 2006 6:29 PM Subject: Konduktivita medu
> prosim vas kdo je schopen mi přesně popsat a vysvětlit jakým přístrojem(z > čeho se skládá) a jak to měření vlastně probíhá pokud možno do detajlu krok > po kroku. > Teda jestli je někdo ochoten. > Za odpověd dekuji již předem. Jarek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19175
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Eman (194.149.115.254) --- 2. 11. 2006
Re: Konduktivita medu (19168) (19175)
U medu se se sice píše "vodivost" ale jde o měrnou vodivost a u ní nezáleží na geometrickém tvaru. Na http://www.alp.admin.ch/suchen/index.html?keywords=Leitfaehigkeit&go_search=Suchen&lang=de
je dokument "Harmonised methods of the International Honey Commission", kde na straně 15 je metoda měření popsána.
Česky je to vysvětleno na příkladu vody do akvária na http://www.akvarijni.cz/AC/vodivost.htm
------------------------
Radim Polášek (e-mailem):
>Vodivost závisí na geometrickém tvaru, velikosti elektrod a jejich vzájemnému přiblížení
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19176
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polášek (e-mailem) --- 2. 11. 2006
Re: Konduktivita medu (19168) (19175) (19176)
Záleží na geometrickém tvaru elektrod při měření vodivosti, jinak řečeno ty elektrody musí být stále stejné. kdo vezme dva kusy drátu, strčí do medu a pokusí se mezi nimi tu vodivost změřit, sice dostane nějaké výsledky, ale na nic mu to nebude, protože tu budou nereproduktovatelné hausnumera.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Thursday, November 02, 2006 6:28 AM Subject: Re: Konduktivita medu
> U medu se se sice píše "vodivost" ale jde o měrnou vodivost a u ní nez áleží > na geometrickém tvaru. Na > http://www.alp.admin.ch/suchen/index.html?keywords=Leitfaehigkeit&go_s earch > =Suchen&lang=de > je dokument "Harmonised methods of the International Honey Commission", kde > na straně 15 je metoda měření popsána. > Česky je to vysvětleno na příkladu vody do akvária na > http://www.akvarijni.cz/AC/vodivost.htm > ------------------------ > Radim Polášek (e-mailem): > >Vodivost závisí na geometrickém tvaru, velikosti elektrod a jejich > vzájemnému přiblížení >
---------------------------------------------------------------------------- ----
> _______________________________________________ > Konference Vcely > Vcely/=/v.or.cz > http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19177
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 2. 11. 2006
Re: Konduktivita medu (19168) (19172) (19174)
To je samozřejmé ale právě hladina cokernatosti pro tento účel je důležitá Jiné množství minerálů je 20% rostoku a jimé v 50% a ještě musí být standartní vzdálenost pólů v rostoku neb jiný opor je při dvou a jiný při pěti cm
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: A.Turcani <anton.turcani/=/gmail.com> > Předmět: Re: Konduktivita medu > Datum: 01.11.2006 22:53:38 > ---------------------------------------- > Pepan, nie je to celkom tak. Podstatou vodivosti medu, je obsah minerálov v > ňom. Jarek, trochu viac sa dozviete o "Elektrickej vodivosti medu" na > www.vcely.sk v troch komentároch o tomto probléme na Fórum-Med. Anton > > > _______________________________________________ Konference Vcely Vcely/=/v.or.cz http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19178
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Procházková Vendula Ing . (e-mailem) --- 2. 11. 2006
RE: gabon (19113) (19115) (19127) (19137) (19142)
No, ja musim dat panu Stonjekovi za pravdu, gabon jsem dala do vcelstev nekdy kolem posledniho tydne cervence a nechala ho tam mesic, když jsem letos poprve fumigovala, coz bylo kolem 17.rijna, mela jsem spad 5 brouku na ul, to je slusne, ne?
Timto se chci pripojit k propagaci pouzivani gabonu v lete.
Zdravim Vendula
-----Original Message----- From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Stonjek Sent: Tuesday, October 31, 2006 1:37 PM To: Včelařský mailing list Subject: Re: gabon
Předem říkám, že spolehlivé řešení nemám, zrovna tak jako ho nemají nikde u našich sousedů. Chce to neustále něco zkoušet, hodně o tom přemýšlet a nebýt lenoch a obětovat trochu peněz a času a hlavně nevymýšlet si svého soukromého nepřítele, který je za vše vinen. Takže bych se vyhnul výhradám proti Dolu, ale zkusil bych se telefonicky spojit s Ing Veselým a pohovořil bych s ním o nějakém smysluplném postupu.Tedy volil bych podstatně racionálnější postup, než na výzkumníky kydat hnůj.Včelaření do budoucna nevidím nijak růžově, protože se ukazuje že kombinace varózy a viróz znamená pro naše včely smrtelné nebezpečí. Názorný příklad vidím u kamaráda, kterému na jaře zbylo ze 120 včelstev 20. I když se jedná o značně zkušeného a poměrně moderního včelaře , přesto zase selhal a poradit mu není možné, protože ví všechno nejlíp. Koupil nějaká nová včelstva a hodně množil a dotáhl to na původní stav. Teď již má z něho o 50 včelstev méně a to není poslední číslo. Až s ním budu mluvit určitě nebude naříkat na sebe, že do včel nenacpal včas Gabon nebo Formidol, ale určitě to budou nějaké za vlasy přitažené teorie. Dalším problémem je naprostý nezájem včelařů o dotovaná letní léčiva. Vidím to v naší organizaci, kde je několikrát do roka členům prakticky vnucuji ale zájem je nulový. Ze 35 včelařů je používáme 2. Pak se za této situace může lehce stát, že přínos roztočů do úlu je daleko větší než stačí léčivo zlikvidovat. I tato situace je to však podstatně lepší než nedělat vůbec nic. Mě několik podložek z první fumigace přesvědčilo, že Gabon včelstvům pomohl, roztočů je málo. Výsledky u sousedů jsou výrazně horší. Takže přeji všem bezproblémové vyzimování. Zdraví R. Stonjek _______________________________________________ Konference Vcely Vcely/=/v.or.cz http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19179
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Eman (194.149.115.254) --- 2. 11. 2006
Re: Konduktivita medu (19168) (19175) (19176) (19177)
To je samozřejmé. Měrná vodivost se vyhodnocuje srovnáním vodivosti 20% roztoku medu ve vodě se známou měrnou vodivostí roztoku KCL za stejných podmínek. Vliv geometrického tvaru elektrod se tím eliminuje. Platí co jsem napsal dříve a nemá smysl to dál okecávat.
>Radim Polášek (e-mailem)
> kdo vezme dva kusy drátu, strčí do medu a
pokusí se mezi nimi tu vodivost změřit, sice dostane nějaké výsledky, ale na nic mu to nebude, protože tu budou nereproduktovatelné hausnumera.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19180
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Löffelmann (e-mailem) --- 2. 11. 2006
Re: Treska (19162) (19170) (19173)
Daleko nejhorsi jsou ti, kteri ve seznamech STB nejsou protoze byli hodne vysoko. To jsou lide kteri do dnes skodi - i ve vcelarstvi. Ti co v seznamech jsou - jsou tam bud neopravnene, nemohli jinak (rodina, deti, zdravi a pod.) a nebo to byli ti co se jim rika sedy mor. Opravdovy spicky se dnes tem chudakum v seznamech jenom smeji. Co se tyce Ing. Veseleho, je to vyznamenani i pro cele ceske vcelarstvi a dalsi mozny impuls. Jsem opravdu rad ze to dostal prave ON!!!!! byli totiz dva kandidati. jan ----- Original Message ----- From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Wednesday, November 01, 2006 9:42 PM Subject: Re: Treska
Ještě horší je iniciativní blbec .S tím se pak již nedá vůbec nic dělat A ještě něco Jsou ti co hledají v cibulkových seznamech lepší jak ti STBáci ???,. Myslím ,ze ne!!!!!!!
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Michal Seničan <Senican/=/seznam.cz> > Předmět: Re: Treska > Datum: 01.11.2006 19:49:28 > ---------------------------------------- > Zase sa objavuje v konferencii ďaľší blbec, to je hrozné !!! > Michal.S > < ------------ Pôvodná správa ------------ > < Od: Seremed <e-mail/=/nezadan> > < Predmet: Treska > < Dátum: 01.11.2006 13:54:34 > < ---------------------------------------- > < Jestli byl u STB tak ho neomluví ani Bratrstvo kočičí pracky > < > < > < > _______________________________________________ > Konference Vcely > Vcely/=/v.or.cz > http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely > > > _______________________________________________ Konference Vcely Vcely/=/v.or.cz http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
_______________________________________________ Konference Vcely Vcely/=/v.or.cz http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19181
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Honza Jindra (84.244.103.226) --- 2. 11. 2006
Re: Konduktivita medu (19168) (19175) (19176) (19177) (19180)
EMAN napsal
To je samozřejmé. Měrná vodivost se vyhodnocuje srovnáním vodivosti 20% roztoku medu ve vodě se známou měrnou vodivostí roztoku KCL za stejných podmínek. Vliv geometrického tvaru elektrod se tím eliminuje. Platí co jsem napsal dříve a nemá smysl to dál okecávat.
Pod to se podepíšu, že je to hloupost se o tom rozepisovat. Vodisvost je vlastnost látek a na elktrodách prdljs záleží. Ty tvoří spolu s metodikou a konkkrétním měřícím přístrojem jen podmínky pro co nejpřesnější určení měřené veličiny s opakovatelnými výsledky.
Honza
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19182
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Petr Lokvenc (e-mailem) --- 2. 11. 2006
Re: Dotace na zazimování (19165)
Ta informace, prosím, pochází odkud ? (Na serveru ČSV jsem nic nenalezl). S pozdravem Petr.
----- Original Message ----- From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Wednesday, November 01, 2006 4:06 PM Subject: Dotace na zazimování
Protože se musím již teď zabývat formuláři, oznamuji vám, že je schválená částka na jedno včelstvo 152 Kč. Není to na zbohatnutí ale každá koruna dobrá. Zdraví R. Stonjek
--------------------------------------------------------------------------------
_______________________________________________ Konference Vcely Vcely/=/v.or.cz http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19183
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Petr Lokvenc (e-mailem) --- 2. 11. 2006
Re: Dotace na zazimování (19165)
Omlouvám se, už jsem to nalezl. S pozdravem Petr
----- Original Message ----- From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Wednesday, November 01, 2006 4:06 PM Subject: Dotace na zazimování
Protože se musím již teď zabývat formuláři, oznamuji vám, že je schválená částka na jedno včelstvo 152 Kč. Není to na zbohatnutí ale každá koruna dobrá. Zdraví R. Stonjek
--------------------------------------------------------------------------------
_______________________________________________ Konference Vcely Vcely/=/v.or.cz http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19184
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 2. 11. 2006
Re: Treska (19162) (19170) (19173) (19181)
tAK TO Vám MOHU POTVRDIT Byl jsem zaměstnancem kotelny a v den kdy odstoupil Jakeš z funkce Tu noc se tam děli věci , to bylo dokumentů které vylétli do komína , my jako obsluha jsme vše museli sledovat jen z velína K těm hromadám nás ani nepustily papaláši vše sami do kotlů ládovali . To bylo po prvé a naposledy kdy jsem je viděl pracovat rukama! DNES JSOU TO VÁŽENÍ PODNIKATELÉ
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Löffelmann <info/=/honey-well.com> > Předmět: Re: Treska > Datum: 02.11.2006 11:15:09 > ---------------------------------------- > Daleko nejhorsi jsou ti, kteri ve seznamech STB nejsou protoze byli hodne > vysoko. To jsou lide kteri do dnes skodi - i ve vcelarstvi. Ti co v > seznamech jsou - jsou tam bud neopravnene, nemohli jinak (rodina, deti, > zdravi a pod.) a nebo to byli ti co se jim rika sedy mor. Opravdovy spicky > se dnes tem chudakum v seznamech jenom smeji. Co se tyce Ing. Veseleho, je > to vyznamenani i pro cele ceske vcelarstvi a dalsi mozny impuls. Jsem > opravdu rad ze to dostal prave ON!!!!! byli totiz dva kandidati. > jan > ----- Original Message ----- > From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz> > To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz> > Sent: Wednesday, November 01, 2006 9:42 PM > Subject: Re: Treska > > > Ještě horší je iniciativní blbec .S tím se pak již nedá vůbec nic dělat > A ještě něco Jsou ti co hledají v cibulkových seznamech lepší jak ti STBáci > ???,. Myslím ,ze ne!!!!!!! > > pepan > > > ------------ Původní zpráva ------------ > > Od: Michal Seničan <Senican/=/seznam.cz> > > Předmět: Re: Treska > > Datum: 01.11.2006 19:49:28 > > ---------------------------------------- > > Zase sa objavuje v konferencii ďaľší blbec, to je hrozné !!! > > Michal.S > > < ------------ Pôvodná správa ------------ > > < Od: Seremed <e-mail/=/nezadan> > > < Predmet: Treska > > < Dátum: 01.11.2006 13:54:34 > > < ---------------------------------------- > > < Jestli byl u STB tak ho neomluví ani Bratrstvo kočičí pracky > > < > > < > > < > > _______________________________________________ > > Konference Vcely > > Vcely/=/v.or.cz > > http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely > > > > > > > _______________________________________________ > Konference Vcely > Vcely/=/v.or.cz > http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely > > _______________________________________________ > Konference Vcely > Vcely/=/v.or.cz > http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely > > > _______________________________________________ Konference Vcely Vcely/=/v.or.cz http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19185
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Galló Karel (e-mailem) --- 3. 11. 2006
Byl přečten genom včely medonosné (19186)
Koukněte rovněž na http://osel.cz/index.php?clanek=2211
Byl přečten genom včely medonosné
< ------------ Původní zpráva ------------ < Od: Vendula <prochazkova/=/metroprojekt.cz> < Předmět: clanek na Idnesu < Datum: 03.11.2006 07:03:58 < ---------------------------------------- < mrknete: < < http://zpravy.idnes.cz/genetici-rozlustili-vcelu-ma-skvely-cich-a-dobre-se- < uci-p18-/zajimavosti.asp?c=A061102_154213_zajimavosti_rez < < Vendula < < < _______________________________________________ Konference Vcely Vcely/=/v.or.cz http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19187
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Administrator (213.226.226.138) --- 3. 11. 2006
Pozvanka na setkani Dadantklubu
VI. setkání Dadantklubu
4.-5.11.2006 Černá v Pošumaví
Vážení včelaři,
zveme Vás na VI.setkání Dadantklubu, tentokrát do hotelu Racek v Černé v Pošumaví.
Začátek je v sobotu 4. 11. 2006, prezentace a organizační pokyny od 8.40.hod., přednášky začínají v 9.00 hod.
Na programu:
Ing. Vladimír Řeháček
Základní rozdíly mezi včelařením v dosavadních systémech našich úlových soustav a včelařením v eurodadantech a jeho modifikacích
Luboš Tomášek
Podrobný popis a funkce jednotlivých součástí eurodadantu typu Apollo 39/13
Dr. Ing. František Kamler
Vhodné matky pro velkoprostorové úly
Výsledky srovnávacích pokusů amerických Dadantů s našimi nástavkovými úly Problémové choroby včely medonosné v současné době
Ing. Vladimír Řeháček
Celoroční metodická procházka včelařským rokem v eurodadantu (v úlu Apollo 39/13)
Ing. Pavel Cimala
Provozní zkušenosti v eurodadantu
Ing. Antonín Přidal, Ph. D.
Nejnovější poznatky o medu
Anatomie a fyziologie včely medonosné
Nejnovější ponatky o rojení
Během setkání proběhne zároveň valná hromada Dadantklubu.
Ukončení v neděli obědem ve 12 hodin.
O přihlášku a bližší informace si můžete napsat na adresu cimala/=/vcelimed.cz
či zavolat na telefon 583 232 222.
Za výbor Dadantklubu ing.Pavel Cimala
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19188
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polášek (e-mailem) --- 4. 11. 2006
Re: Konduktivita medu (19168) (19175) (19176) (19177) (19180) (19182)
S tím se nedá než souhlasit. Ale chtěl bych vidět včelaře bez nějakého chemického vzdělání nebo aspoň příslušného kursu, jak doma nebo u výkupce nebo jinde podle http://www.vcelarskenoviny.cz/rservice.php?akce=tisk&cisloclanku=2004020301 odměřuje 7,4557 gramů bezvodého chloridu draselného o příslušné čistotě ( to v tom návodu př. Veselého chybí a taky to může být důležité) vysušeného při 130 st C, rozpouští v čerstvě destilované vodě ( obsah oxidu uhličitého co2 absorbovaného ze vzduchu ovlivní vodivost) v 1000 ml na roztok, měří teploměrem o dělení 0,1 st C teplotu a následně porovnává naměřenou vodivost toho roztoku a roztoku 20 gramů suché hmoty medu ve 100 ml destilované vody a počítá na kalkulačce konstantu článku jen proto, aby mohl používat na měření různé elektrody namísto pořád stejné, která má pořád stejnou konstantu a tudíž je možné ji promítnout i do stupnice a nemusí se nic připravovat a počítat kromě roztoku medu. Určitě má tato metodika svůj význam, třeba když si potřebuji ověřit, že přístroj měří po roce používání správně, nebo když elektrody něšťastnou náhodou třeba rozšlápnu a musím použít jiné odlišné s odlišnou konstantou nebo pokud je to přístroj, jehož měření je závazně používáno třeba ve výkupu pro stanovení ceny, tak při cejchování v akreditované laboratoři, kde ho po zkoušce zas na nějakou dobu opatří příslušným cejchem. Ale v žádném případě ne pro měření v terénu, to je jednoznačně záležitost speciálního pracoviště - laboratoře a ta metodika je pro chemickou laboratoř taky napsaná.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Honza Jindra" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Thursday, November 02, 2006 11:23 AM Subject: Re: Konduktivita medu
> EMAN napsal > To je samozřejmé. Měrná vodivost se vyhodnocuje srovnáním vodivosti 20% > roztoku medu ve vodě se známou měrnou vodivostí roztoku KCL za stejných > podmínek. Vliv geometrického tvaru elektrod se tím eliminuje. Platí co jsem > napsal dříve a nemá smysl to dál okecávat. > > Pod to se podepíšu, že je to hloupost se o tom rozepisovat. Vodisvost je > vlastnost látek a na elktrodách prdljs záleží. Ty tvoří spolu s metodikou a > konkkrétním měřícím přístrojem jen podmínky pro co nejpřesnější určení > měřené veličiny s opakovatelnými výsledky. > Honza
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19189
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Fero (84.245.82.3) --- 4. 11. 2006
povrchová úprava koša medometu (1403) (1408)
Som vlastníkom staršieho typu medometu. Zvnútra aj zvonku je nanovo natretý potravinárskou farbou. Potreboval by som však nanovo povrchovo upraviť kôš medometu, lebo sa ho začína chytať hrdza. K dispozícii je viacero firiem, ktoré sa zaoberajú povrchovou úpravou kovov. Otázkou je, aký náter použiť, aby vyhovoval súčasným hygienickým normám. Ponuka je široká: eloxovanie, niklovanie atď. Vedel by mi niekto poradiť? Fero
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19190
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polášek (e-mailem) --- 4. 11. 2006
Re: povrchová úprava koa medometu (1403) (1408) (19190)
Eloxování je úprava surového hliníku, takže to není ten případ. Galnanické niklování a jakékoliv galvanické pokovení nenanese kov do záhybů a v místech křížení drátů, protože je tam elektrický stín. Chemické niklování by šlo, pokud se povede koš dostatečně očistit, ale asi bude dost drahé. Problém je právě v tom očištění, koš je dost členitý výrobek a pokud pod barvou zůstane i neviditelná částečka rzi, rozrůstá se dál i pod barvou a tak za dva, tři roky je ta rez zase venku. Taky pokud na kovu pod nátěrem zůstal nějaký povlak vosku, barva sice půl roku, rok může držet, ale pak se začne odlupovat. Buď ošmirglovat rez co nejpečlivěji, barvu , co nedrží odloupat a holý kov taky ošmirglovat, pak kov ošetřit bezoplachovým odrezovačem, barvu, co zůstane a bude se přetírat přebrousit jemným brusným papírem zrnitosti tak 500 a taky přejet tím papírem kov ošetřený odrezovačem a doufat, že tentokrát barva vydrží aspoň pár let. nebo najít firmu, kde dokáží v lince sundat rez i barvu a potom nalakovat nejlépe práškovou barvou s atestem na potraviny (Komaxit), prášková barva má z běžných barev nejlepší mechanické vlastnosti, to ale může být dražší než nový koš. A scínované koše to nevydrží, rozletují se při vypalování barvy. nebo dát vyrobit nový koš, nejlépe z nerezu a ostatní části medometu udržovat barvou s atestem na potraviny, to jde už docela dobře, protože nejsou nijak zvlášť členité a jdou dobře očistit a natřít.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Fero" <fcitbaj/=/iol.sk> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Saturday, November 04, 2006 12:32 PM Subject: povrchová úprava koa medometu
> Som vlastníkom staršieho typu medometu. Zvnútra aj zvonku je nanovo natretý > potravinárskou farbou. Potreboval by som však nanovo povrchovo upraviť kôš > medometu, lebo sa ho začína chytať hrdza. K dispozícii je viacero firiem, > ktoré sa zaoberajú povrchovou úpravou kovov. Otázkou je, aký náter použiť, > aby vyhovoval súčasným hygienickým normám. Ponuka je široká: eloxovanie, > niklovanie atď. Vedel by mi niekto poradiť? Fero >
---------------------------------------------------------------------------- ----
> _______________________________________________ > Konference Vcely > Vcely/=/v.or.cz > http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19191
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 4. 11. 2006
Re:povrchová úprava koa medometu (1403) (1408) (19190)
Fero <fcitbaj/=/iol.sk> >... Potreboval by som však nanovo povrchovo upraviť kôš > medometu, lebo sa ho začína chytať hrdza. ... ........
Fero, zajdi k zámečníkovi co jako běžně dělá s nerezem a dones mu koš jako originál. Jestli to není zvratný typ, tak by neměl být absolutně problém ho v nějaké zjednodušené verzi nahradit. Jo. Nezapomeň se podívat na nějakou webovou nabídku vč. potřeb s koši do medometů, aby jsi mohl vyhodnotit co je pro tebe finančně nejlepší.
http://www.zamecnictvi-bereza.vyrobce.cz/cenik.html http://www.honey-well.com/cz/www21.htm http://www.apidomia.cz/index.php?p=dilyMedometu
Samozřejmě, že si můžeš koupit Bisil (potr. barva) a naválečkovat ho třeba na koš podle návodu. (40 mm verze s rukojeťi a váleček mohérový, nebo alespoň všem rozpoštědlům odolný), ale nový nerez vřeteno je nový nerez vřeteno. :-)
_gp_ http://vindex.ic.cz _______________________________________________ Konference Vcely Vcely/=/v.or.cz http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19192
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polášek (e-mailem) --- 4. 11. 2006
Re: Re:povrchová úprava koa medometu (1403) (1408) (19190) (19192)
Váleček je právě nejhorší na nanášení, protože případnou mastnotu na povrchu nerozruší. Váleček je pro ty, co by chtěli všechno rychle. Když už nátěr barvou samodoma, tak štětec, ten při natírání mastnotu a nečistoty odtrhne od kovu, sice zapracuje do barvy, ale barva má přímý kontakt s kovem a lépe potom drží. Jinak souhlasím, nerezový koš je nejtrvalejší řešení a vzhledem ke spotřebovanému času a opakovaným opravám během dalších aspoň 10 - 20 let nejspíš i nejlevnější.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/> To: <vcely/=/v.or.cz> Sent: Saturday, November 04, 2006 1:50 PM Subject: Re:povrchová úprava koa medometu
Fero <fcitbaj/=/iol.sk> >... Potreboval by som však nanovo povrchovo upraviť kôš > medometu, lebo sa ho začína chytať hrdza. ... ........
Fero, zajdi k zámečníkovi co jako běžně dělá s nerezem a dones mu koš jako originál. Jestli to není zvratný typ, tak by neměl být absolutně problém ho v nějaké zjednodušené verzi nahradit. Jo. Nezapomeň se podívat na nějakou webovou nabídku vč. potřeb s koši do medometů, aby jsi mohl vyhodnotit co je pro tebe finančně nejlepší.
http://www.zamecnictvi-bereza.vyrobce.cz/cenik.html http://www.honey-well.com/cz/www21.htm http://www.apidomia.cz/index.php?p=dilyMedometu
Samozřejmě, že si můžeš koupit Bisil (potr. barva) a naválečkovat ho třeba na koš podle návodu. (40 mm verze s rukojeťi a váleček mohérový, nebo alespoň všem rozpoštědlům odolný), ale nový nerez vřeteno je nový nerez vřeteno. :-)
_gp_ http://vindex.ic.cz _______________________________________________ Konference Vcely Vcely/=/v.or.cz http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
_______________________________________________ Konference Vcely Vcely/=/v.or.cz http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19193
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Cervenka (e-mailem) --- 5. 11. 2006
Re: povrchová úprava koa medometu (1403) (1408) (19190)
Dne sobota 04 listopad 2006 12:32 Fero napsal(a): > potravinárskou farbou. Potreboval by som však nanovo povrchovo upraviť kôš > medometu, lebo sa ho začína chytať hrdza. . Otázkou je, aký náter použiť, > aby vyhovoval súčasným hygienickým normám. Vedel by mi niekto poradiť? Fero
Ja jsem to resil tak, ze jsem nechal kos opiskovat a pote natrel Bisilem.
Honza _______________________________________________ Konference Vcely Vcely/=/v.or.cz http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19197
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Petr Lokvenc (e-mailem) --- 5. 11. 2006
Re: Ptejte se osobností (19198)
No to nevím... Podle propoctu výse dotací do 180,- Kc na vcelstvo na konecných 152,- Kc prece muselo spousta vcelstev pribýt ... S pozdravem Petr
----- Original Message ----- From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz> To: <vcely/=/v.or.cz> Sent: Sunday, November 05, 2006 4:20 PM Subject: Ptejte se osobností
> http://lidovky.zpravy.cz/ubytek-vcel-ohrozuje-vyzivu-lidstva-dsr-/odpovedi.asp?t=VESELY2 >
--------------------------------------------------------------------------------
_______________________________________________ Konference Vcely Vcely/=/v.or.cz http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19199
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Nezbeda Martin ( alias NezMar ) (e-mailem) --- 5. 11. 2006
Re: Treska (19162)
To je špíny .... to je špíny .... každý kdo ještě pochybuje : http://www.cibulka.com/ ať hledám jak hledám ... nic tam není skoro by mi styl pisatele sám připomněl praktiky bývalé StB také dezinformuje a špiní.
----- Original Message ----- From: "Seremed" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Wednesday, November 01, 2006 1:52 PM Subject: Treska
> Jestli byl u STB tak ho neomluví ani Bratrstvo kočičí pracky >
--------------------------------------------------------------------------------
> _______________________________________________ > Konference Vcely > Vcely/=/v.or.cz > http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19200
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- vávra (217.31.50.44) --- 5. 11. 2006
Po moru plodu
Moje včelky byly postiženy morem a zlikvidovány. Mám dva dotazy: 1 kdo rozhoduje zda je možno zase mít včely?
2 protože jsem v červenci odevzdal žádost o příspěvek na min.zemědělství a do dneška jsem nedostal žádnou odpověď poraďte co mám dělat. Chtěl bych využít příspěvek na pořízuení nových úlů přes zimu. Mám dojem, že by měla žádost být vyřízena do 60 dnů.
Dík za každou radu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19201
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Karel (194.138.39.54) --- 6. 11. 2006
Re: Ptejte se osobností (19198) (19199)
No to nevím... Podle propoctu výse dotací do 180,- Kc na vcelstvo na
konecných 152,- Kc prece muselo spousta vcelstev pribýt ...
S pozdravem
Petr
......
Přibývají. A kdy jindy než teď. Jsme (pravděpodobně) na vrcholu ekonomického cyklu. Líp už nebude. Teď je největší koupěschopnost obyvatelstva. Takže ti co mají odbyt rozšiřují. A asi jich bude dost.
Dokonce i na našem okrese, i když se pí o stošest, tak přinejmenším neubývají, možná i stav roste.
......
Spíš je zajímavé, že v lidovkách ještě není žádný dotaz. že se neptá ani hnojař Tresca?:-))
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19203
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Stonjek (213.151.87.64) --- 6. 11. 2006
Setkání Dadant klubu
Nemohl jsem se zúčastnit, protože mě skolila chřipka a tak se obracím s prosbou na ty co tam byli o stručný popis průběhu setkání. Zvl pak přednáška dr. Kamlera a doc. Přidala byla asi hodně zajímavá a co z toho podle vašeho názoru se dá použít v praxi? Jistě to bude zajímavé i pro ostatní. Děkuji za ochotu. Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19204
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 6. 11. 2006
Vystrih z jednani PUV CSV - zasedani dne 17. rijna 2006
Být členem ČSV ptám se, proč PÚV nesouhlasí s podporou vedoucích kroužků, které jsou zakladem rozvoje svazu. Být členem ČSV, chtěl bych vědět víc o takové záležitosti a z principu bych nesouhlasil s nesouhlasem. To se chcete opravdu dostat do bídy se včelařskými znalostmi budoucích trvalých nástupců resp. členů ČSV? Nebo v pokladně už není ani vindra? :-)
.......... >>>6. NESOUHLASÍ: na základě rozboru př. Evžena Báchora s úhradou nákladů souvisejících se studiem na včelařské škole v Nasavrkách studentům, kteří jsou současně vedoucími včelařských kroužků mládeže.<<<
_gp_ http://vindex.ic.cz _______________________________________________ Konference Vcely Vcely/=/v.or.cz http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19205
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 6. 11. 2006
Re:inzerce - rámky - dotaz a diskuze (19153)
Od: Tomas Jasa:
> Prodám cca 400 ks rámků 448 x 185 se silnou horní loučko vyrobené panem > Zeleným. Jednou byly ve včelách, nyní jsou vyvařeny ve vroucí vodě a u > většiny z nich je zachováno drátkování nerez drátkem. Důvod – přechod > na ještě nižší míru. ......
Téma k diskuzi:
Co Tě vede ještě k nižší míře než máš? Můžeš to shrnout?
_gp_ http://vindex.ic.cz _______________________________________________ Konference Vcely Vcely/=/v.or.cz http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19206
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 6. 11. 2006
Re:Po moru plodu (19201)
Od: vavra: > Moje včelky byly postiženy morem a zlikvidovány. Mám dva dotazy: 1 kdo > rozhoduje zda je možno zase mít včely? > 2 protože jsem v červenci odevzdal žádost o příspěvek na > min.zemědělství a do dneška jsem nedostal žádnou odpověď poraďte co mám > dělat. Chtěl bych využít příspěvek na pořízuení nových úlů přes zimu. Mám > dojem, že by měla žádost být vyřízena do 60 dnů. .....
1) Otom, zdali je možno mít po moru nové stanoviště nerozhoduje nikdo jiný, než včelař. Ten by se měl vyvarovat ale znovuzavlečení nákazy. Tz. Změna místa stanoviště, (posun v rámci možností o "kus" dále), také dokonalá dezinfekce nebo likvidace všech původních pomůcek a míst, kde se manipulovalo s rámky a úly medem. Nekrmit medem atp.
2) Postup na: http://www.mze.cz/Index.aspx?ids=514&ch=73&typ=1&val=13868
Jaký byl postup? Kdo oficiálně předal žádost a komu? Písemné vyjádření od toho, kdo žádost převzal (komu byla postoupena) existuje? Toho bych se opět písemně dotazoval.
_gp_ http://vindex.ic.cz _______________________________________________ Konference Vcely Vcely/=/v.or.cz http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19207
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 6. 11. 2006
Re: Ptejte se osobností (19198) (19199) (19203)
> No to nevím... Podle propoctu výse dotací do 180,- Kc na vcelstvo na > konecných 152,- Kc prece muselo spousta vcelstev pribýt ... > S pozdravem > Petr ..........
Opak je pravdou. Hranice do 180,- byla navýšena kvůli jen proto aby se nedošlo k nevyčerpání dotace přes svaz při minulé částce 150,-. Jestli je dána částka 152,- je tudíž méně včelstev než vloni. (logicky) Celková původní částka pro 1D (cca 80 mil.) je přibližně stejná. _gp_ http://vindex.ic.cz _______________________________________________ Konference Vcely Vcely/=/v.or.cz http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19208
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Petr Lokvenc (e-mailem) --- 6. 11. 2006
Re: Re:Po moru plodu (19201) (19207)
Je ovšem nutné vzít v úvahu, že do zrušení ochranného pásma není možné jakékoliv přemísťování včel, takže do té doby lze obnovit včelaření až za hranicí tohoto pásma a tedy i za cenu nalezení nového stanoviště a dojíždění. S pozdravem Petr
----- Original Message ----- From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz> To: <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, November 06, 2006 9:43 AM Subject: Re:Po moru plodu
Od: vavra: > Moje včelky byly postiženy morem a zlikvidovány. Mám dva dotazy: 1 kdo > rozhoduje zda je možno zase mít včely? > 2 protože jsem v červenci odevzdal žádost o příspěvek na > min.zemědělství a do dneška jsem nedostal žádnou odpověď poraďte co mám > dělat. Chtěl bych využít příspěvek na pořízuení nových úlů přes zimu. Mám > dojem, že by měla žádost být vyřízena do 60 dnů. .....
1) Otom, zdali je možno mít po moru nové stanoviště nerozhoduje nikdo jiný, než včelař. Ten by se měl vyvarovat ale znovuzavlečení nákazy. Tz. Změna místa stanoviště, (posun v rámci možností o "kus" dále), také dokonalá dezinfekce nebo likvidace všech původních pomůcek a míst, kde se manipulovalo s rámky a úly medem. Nekrmit medem atp....
_______________________________________________ Konference Vcely Vcely/=/v.or.cz http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19209
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Krusina (195.39.121.166) --- 6. 11. 2006
Re: Re:Po moru plodu (19201) (19207) (19209)
Petr Lokvenc napsal:
>Je ovšem nutné vzít v úvahu, že do zrušení ochranného pásma není možné jakékoliv přemísťování včel,...
............
Je asi jasné, že není možné přemisťovat včely v ochranném pásmu, které by mohly přenášet zdroj nákazy.
Platí to ale i na včely, které by byly do ochranného pásma dovezeny ze zdravých oblastí?
Vždyť v ochranných pásmech se dál včelaří, med je možné po negativní laboratorní zkoušce na původce moru i prodávat.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19210
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Petr Lokvenc (e-mailem) --- 6. 11. 2006
Re: Re:Po moru plodu (19201) (19207) (19209) (19210)
Pravidla pro pohyb se včelami v případě výskytu nákazy morem včelího plodu stanoví Krajská veterinární správa svou vyhláškou. Konkrétně v té, kterou vydala KVS Královéhradeckého kraje je uvedeno doslovně:
"Článek 8 Opatření v ochranných pásmech. 1. Veškeré přesuny včelstev, tj. do těchto pásem, z těchto pásem a uvnitř těchto pásem včetně kočování se zakazují po celou dobu trvání stanovené pozorovací doby..." S pozdravem Petr
----- Original Message ----- From: "Radek Krusina" <radek.krusina/=/atlas.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, November 06, 2006 12:33 PM Subject: Re: Re:Po moru plodu
> ...Je asi jasné, že není možné přemisťovat včely v ochranném pásmu, které > by > mohly přenášet zdroj nákazy. > > Platí to ale i na včely, které by byly do ochranného pásma dovezeny ze > zdravých oblastí? > Vždyť v ochranných pásmech se dál včelaří, med je možné po negativní > laboratorní zkoušce na původce moru i prodávat... >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19211
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomáš Jaša (80.79.28.155) --- 6. 11. 2006
Re: inzerce - rámky - dotaz a diskuze (19153) (19206)
Co? Několik věcí. Asi nejdůležitější je medomet. Do medometu, který mám k dispozici se těchto rámků vejde dvanáct místo šesti o kapku vyšších.
Další důvod je váha plného nástavku, každé deka hraje roli pokud zlobí záda a mají se jich zvedat denně stovky. Dále plánuji používání rámků s roztečí 44mm a to by s vyššími vypadalo divně. A poslední důvod. Třeba se i v Čechách dopracujeme k mechanizovanému odvíčkování a medometům ne na rámky, ale na nástavky. A proč na to nebýt připravený. Třeba by se mi po třicítce už nechtěla opět měnit rámková míra.
Tom
PS: Docela se těším na oponenty.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19212
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Ivan Cerny (e-mailem) --- 6. 11. 2006
Re: inzerce - rámky - dotaz a diskuze (19153) (19206) (19212)
TJ> Co? Několik věcí. Asi nejdůležitější je medomet....
OK, to jsou všechno technické záležitosti, které jdou řešit technicky. Pokud se dopracujeme např. k mechanickému odvíčkování celých nástavků, proč bychom se nedopracovali i k jejich mechanickému zvedání?
Má ten kousek rozdílu i vliv na biologii včel a zootechniku?
Zdravím Ivan (uživatel výšky 18,5 cm)
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19213
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Karel (194.228.166.47) --- 6. 11. 2006
Re: inzerce - rámky - dotaz a diskuze (19153) (19206) (19212)
Proč oponovat? :-)
Spíš mě zajímá:
1) názor na to, že u širších rámků je vyšší obsah vody?
2) Na jakém principu funguje odvíčkování celých nástavků. I když jsem přes dvacet let odebíral Včelařství, tak skutečně technicky zajímavých reportáží tam bylo pomálu. Hlavně ze světa.
Dík
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19214
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Krusina (195.39.121.166) --- 6. 11. 2006
Re: inzerce - rámky - dotaz a diskuze (19153) (19206) (19212) (19214)
Karel napsal:
>Proč oponovat? :-)
>Spíš mě zajímá:
>1) názor na to, že u širších rámků je vyšší obsah vody?
>2)....
>Karel
............
Souvisí to s tím jen nepřímo, ale mám dotaz do pléna.
Všimnul jsem si, že v dvouprostorových úlech mám při vytáčení na stejném stanovišti zjevně hustší med, než při vytáčení medu z nástavkových včelstev.
Pozoroval jste to ještě někdo?
Na jednom stanovišti používám ještě několik budečáků. Mám v nich asi půlku rámků s šířkou louček i 30mm (které používám jak v plodišti, tak v medníku), a přesto v nich je med při vytáčení dřív zralý k vytáčení než u nástavkových (4-5 nástavků 39x24).
To samé (nutno déle čekat na zralý med) pozoruji i na druhém stanovišti, kde mám jen nástavkové úly.
Radek Krušina
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19215
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jirka Pochop (217.115.253.145) --- 6. 11. 2006
Re: inzerce - rámky - dotaz a diskuze (19153) (19206) (19212) (19214) (19215)
Včelařím teprve dva roky a to v nástavkových optimalech a dal jsem do kupy ješte 4 starší budečáky po dědovi na porovnání. Letos jsem vytáčel poprvé a všiml jsem si toho také, že při plně zavíčkovaných plástech má med z dvouprostorových budečáků o zhruba 1,5% méně vody než z optimalu. Neví někdo, čím to je způsobeno? Vůbec mě nanapadá, čím by to mohlo být. Snad, že tam připadá v poměru více včel na plást(většinou)?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19218
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomáš Jaša (80.79.28.155) --- 6. 11. 2006
Re: inzerce - rámky - dotaz a diskuze (19153) (19206) (19212) (19214) (19215) (19218)
K zvedacím zařízením: Já to vzal. Určitě existují funkční zařízení na zvedání nástavků, ale v rychlosti na zdravé ruce nic nemá, kor při větším počtu na více místech v přírodě. Co se zvedání celých úlů týká, to je něco jiného. Mě osobně se nejvíce zamlouvá pákový rudl. Po vzoru pana Jindry. Mimochodem bude vystavován v Letňanech.
Vliv na biologii oněch 16 mm snad asi nemá. Na zootechniku možná trochu ano. Ještě snadněji včelstva snášejí vkládání celých nástavků s mezistěnami. V důsledku toho se při obměně díla nesleduje stáří jednotlivých rámků, ale celých nástavků – mimo jiné.
Co se obsahu vody týká, já bych to nesváděl na úl, ale na přístup k němu. Např. nestává se, že bych vybíral med po deváté hodině dopolední. Používání celozasítovaných den a oček v nástavcích, tedy jen plodištních je asi taky normální. Mě i okolí se osvědčuje přihřívání plástů před vytáčením v termoboxu. V Moderním včelaři jsem nyní objevil vylepšení pomocí prostorového vysoušeče vzduchu, vzhledem k tomu, že mi stojí v dílně kde ho používám k dosoušení řeziva. Tak už nějaká voda nemůže být problém.
Rozdíl v obsahu vody mezi normálním rámkem a stloustlým jsem nějak zvlášť neporovnával, ale na první pohled nebyl vidět.
Já bych řekl že prostorem malý úl asi nejde tak snadno zalít sladinou, na rozdíl od prostorného relativně méně obsednutého. Ze kterého úlu se ve výsledku vybere více medu je věc jiná, v prostornějším úlu si mohou zahušťování nechat na denní dobu, kdy nemohou přinášet další sladinu. Jestli díky tomu dokáží ve výsledku přinést o něco více se taky neodvažuji posuzovat. A já to rozhodně zkoušet, natož dokazovat nehodlám.
Odvíčkování rámků bez vyndávání rámků z nástavků je ve světě vyřešeno. Je to jen otázka objemů práce a peněz. Asi nejběžnější pracuje na principu rotující spirály ze silonu, pohybující se ve všech uličkách současně. Chce to ale méně uliček, širší uličky i širší rámky. Potom je otázka, jak dokonale zpravovat směs vosku s medem. Já bych to viděl na ochotného výrobce medoviny.
Tom
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19219
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polášek (e-mailem) --- 6. 11. 2006
Re: inzerce - rámky - dotaz a diskuze (19153) (19206) (19212) (19214) (19215) (19218)
Řekl bych, že v nastavcích když se podsadí nastavek s prázdnými plásty mezi zanesenými rámky nahoře a plodem v nastavku vespod, včely, které by jinak ještě v těch zanesených rámcích dále trochu zahustily med, se přesunou do blízkosti plodu na prázdné nově přidané rámky. Zároveń ale se ve včelstvu na místech, kde by měly být plásty plné zásob, objeví prázdné a včely proto zase začnou intenzívně nosit. Asi se to do určité míry vylučuje, méně vody v medu nebo množství přineseného medu. Asi čím menší průřez úlu, tím více se to vylučuje.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Jirka Pochop" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, November 06, 2006 6:37 PM Subject: Re: inzerce - rámky - dotaz a diskuze
> Včelařím teprve dva roky a to v nástavkových optimalech a dal jsem do kupy > ješte 4 starší budečáky po dědovi na porovnání. Letos jsem vytáčel poprvé a > všiml jsem si toho také, že při plně zavíčkovaných plástech má med z > dvouprostorových budečáků o zhruba 1,5% méně vody než z optimalu. Neví > někdo, čím to je způsobeno? Vůbec mě nanapadá, čím by to mohlo být. Snad, > že tam připadá v poměru více včel na plást(většinou)? >
---------------------------------------------------------------------------- ----
> _______________________________________________ > Konference Vcely > Vcely/=/v.or.cz > http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19220
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Cervenka (e-mailem) --- 6. 11. 2006
Re: inzerce - rámky - dotaz a diskuze (19153) (19206) (19212) (19214) (19215) (19218) (19219)
Dne pondělí 06 listopad 2006 20:23 Tomá Jaa napsal(a):
> to ale méně uliček, širší uličky i širší rámky. Potom je otázka, jak > dokonale zpravovat směs vosku s medem.
vetsinou se pouziva snek se sitem - podobny primcip jako napr. pri domacim odstavnovani strojkem na maso.
Honza _______________________________________________ Konference Vcely Vcely/=/v.or.cz http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19221
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomáš Jaša (80.79.28.155) --- 6. 11. 2006
Re: inzerce - rámky - dotaz a diskuze (19153) (19206) (19212) (19214) (19215) (19218) (19219) (19221)
Docela by mě zajímalo, jak probíhá odšťavňování masa.
Jinak, už druhou sezónu používám poloprofi odšťavovač na ovoce ,s půl KW motorem s ústrojím z mosazi a jakési litiny, k z zpracování rozvařené horké kaše košilek s voskem. Tam to celkem funguje – pokud nespolkne plastovou matečníkovou misku, ale na směs medu s voskem si to nějak nedovedu představit. Profi mašinky na tuto problematiku vypadají ještě trochu jinak a asi by to chtělo nerez.
Tom
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19222
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiří Vávra (e-mailem) --- 6. 11. 2006
Re: Re:Po moru plodu (19201) (19207)
----- Original Message ----- From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz> To: <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, November 06, 2006 9:43 AM Subject: Re:Po moru plodu
Jaký byl postup? Kdo oficiálně předal žádost a komu? Písemné vyjádření od toho, kdo žádost převzal (komu byla postoupena) existuje? Toho bych se opět písemně dotazoval.
To je právě ten problém.Žádost jsem doručil osobně na min.zem. Do vrátnice přišla pracovice podatelny, vzala žádost, orazítkovala mi kopii. Teprve doma jsem zjistil, že v razítku není č.j. _gp_ http://vindex.ic.cz _______________________________________________ Konference Vcely Vcely/=/v.or.cz http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
_______________________________________________ Konference Vcely Vcely/=/v.or.cz http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19223
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- dedula 164410 (193.165.77.29) --- 7. 11. 2006
Re: Hoffman loučky (19224)
Je známo, že strojaři při stavbě (domu) můžou jen k míchačce, nebo vozit cihly. Ke zdění nesmí, protože se každou cihlu snaží měřit šuplerou a žádná se jim nehodí. Včely se s tím vyrovnají, 38 mm je spíše horní maximum. Musíte se stím vyrovnat i vy. 36 mm se uvádí běžná rozteč divokého včelího díla.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19225
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Milan Čáp (e-mailem) --- 7. 11. 2006
Re: Hoffman loučky (19224)
Používám tutéž míru a boční loučky dělám cca 36,5 mm. Postupně, jak je včely tmelí propolisem se míra dostane někam k těm 38 mm, právě proto se dělají užší. Rozhodně nedávejte do nástavku 12 rámků místo 11 , nebo je už nevyndáte - v úle nabobtnají. Vždycky by měla být v nástavku dostatečná manipulační mezera, aby bylo možno s rámky pracovat.
Milan Čáp
wenda napsal(a):
>Prosím o Váš názor: objednal jsem loučky na r.m.42x17. Šířka bočních dílů >má být 38mm. Výrobce mě poslal tyto boky o šířce 36mm. Nástavky mám na 11 >rámků, ale těchto se tam naskládá 12ks. Vadí nebo nevadí? Jsem strojař, >měříme s přesností 10 na-3tí. Díky. > > >------------------------------------------------------------------------ > >_______________________________________________ >Konference Vcely >Vcely/=/v.or.cz >http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely > > _______________________________________________ Konference Vcely Vcely/=/v.or.cz http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19226
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Cervenka (e-mailem) --- 7. 11. 2006
Re: inzerce - rámky - dotaz a diskuze (19153) (19206) (19212) (19214) (19215) (19218) (19219) (19221) (19222)
Dne pondělí 06 listopad 2006 21:26 Tomá Jaa napsal(a): > Docela by mě zajímalo, jak probíhá odšťavňování masa.
je to nastavec na ovoce (k tomu strojku na maso).
Honza _______________________________________________ Konference Vcely Vcely/=/v.or.cz http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19227
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- A.Turcani (62.168.124.222) --- 7. 11. 2006
Re: Odstredivka na med (19153) (19206) (19212) (19214) (19215) (19218) (19219) (19221) (19222) (19227)
Páni, riešite to, čo je vo veľkovčelárstvach (nejedná sa o včelnice so 100 včelstvami, ale o min. 1 tisíc a viacej) v zahraničí vyriešené. Zbytky rozbitého vosku s medom z odviečkovača zachytávajú do veľkoobjemových vriec-pytlov a celý náklad odstredia v obrovských odstredivkách. Nás to zatiaľ nemusí trápiť, aspoň nás nie čo chováme 100-200 včelstiev. Anton
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19228
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Karel (194.138.39.54) --- 7. 11. 2006
Re: Odstredivka na med (19153) (19206) (19212) (19214) (19215) (19218) (19219) (19221) (19222) (19227) (19228)
Zbytky rozbitého vosku s medom z odviečkovača zachytávajú do veľkoobjemových vriec-pytlov a celý náklad odstredia v obrovských odstredivkách. Nás to zatiaľ nemusí trápiť, aspoň nás nie čo chováme 100-200 včelstiev. Anton
....
Když jsem se minule ze zvyku navážel do Včelařství, tak jsem chtěl napsat že nic technicky zajímavého nenapsali od reportáže z medárny v Tachově. :-)) A tam to myslím bylo taky. Dokonce pokud si po dvaceti letech vzpomínám, tak psali, že řetězovými odvíčkovači mohou oholit plásty (s cement. medem) až na mezistěnu a pak tu směs dále zpracovat.
Škoda, že ta reportáž ze slavnostního otevření už neměla pokračování po sezoně. Bylo by zajímavé vědět, jak se tam ta technologie osvědčila, a možná i kde skončila.
...
Na druhou stranu je asi otázka, kde všude se dá u nás používat (jen) radiální medomet, což je asi jediné uspořádání pro celé nástavky. Myslím že na značné části území by včelaři museli mít k dispozici i tangenciální technologii na medovicové medy.
A nebo je oholit na kaši až k mezistěně a plásty asi poloviční tlouštky by snad už možná šly vytočit radiálně.
Nehledě na ekonomiku a poměřování s cenou lidské práce. Myslím, že pokud by člověk potřeboval, tak o prázdninách by snad nějaké pomocníky našel. A možná by mu návratnost investice vyšla na 50 let i s optimistickým očekáváním růstu platů. :-))
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19229
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Krusina (195.39.121.166) --- 7. 11. 2006
Re: Vyvíječ (19216) (19217)
ch.k.a v.z u. h. napsal:
>Ošetřování aerosolem je asi k ničemu,protože už to provádíme několik let a spady po podzimní fumigaci stále v počtech několika tisiců.
>To nemluvím o sousedech,kterým v létě včely nedorostou ani do dvou nadstavků.
Vašek
..............
Nějak ten příspěvek nechápu.
Proč po ošetřování aerosolem ještě fumigujete?
Je to se stejnou účinnou látkou, tak by měly být podobné výsledky, jen aerosol z acetonu se dá používat až tuším do -5°C.
Co je na diskusi, jestli to, co padá po fumigaci, je po neúčinném gabonu, nebo jestli si to včely dotáhly z neošetřených kolabujících včelstev.
v každém případě ten kdo po gabonu správně fumiguje nebo aerosoluje, nevím že by měl problém s roztoči na jaře (plošný problém v celé ZO).
Nebo to je případ plošný u Vás?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19230
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Eman (194.149.115.254) --- 7. 11. 2006
Re: Vyvíječ (19216) (19217) (19230)
>Je to se stejnou účinnou látkou, tak by měly být podobné výsledky
Proč by to mělo být se stejnou látkou? Např. fumiguje Varidolem a aerosoluje M-1AER. Vašek to popsal tak neurčitě, že z toho nelze dělat žádné závěry. Když napíše, že "aerosol je k ničemu", bez bližších údajů, svědčí to o tom, že neví o čem píše.
Ptal bych se, jaký měli spad na jaře, jestli dělali nátěr plodu, jestli používají Formidol, jaký mají denní spad v létě atd. atd.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19231
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Karel (194.138.39.54) --- 7. 11. 2006
Re: Vyvíječ (19216) (19217) (19230) (19231)
Ptal bych se, jaký měli spad na jaře, jestli dělali nátěr plodu, jestli používají Formidol, jaký mají denní spad v létě atd. atd.
.....
Taktéž: KDY to vlastně dělají. A jak plošně. Kdy měli naposledy zkontrolovaný vyvíječ (na to jsem vloni dojel třeba já). A o jakých spadech vlastně mluví. (počty)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19232
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Karel (194.138.39.54) --- 7. 11. 2006
Re: Re:Po moru plodu (19201) (19207) (19223)
To je právě ten problém.Žádost jsem doručil osobně na min.zem. Do vrátnice
přišla pracovice podatelny, vzala žádost, orazítkovala mi kopii. Teprve doma
jsem zjistil, že v razítku není č.j.
....
Takže to je jasný, na ministerstvu nedělají, čekají na novou vládu:-)))) Za rok, za dva až bude, tak to už půjde jak na drátkách. Pokud mezitím úředníci nezvlčí jak studenti po dvouletých prázdninách:-))
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19233
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Bohuslav xxxx (e-mailem) --- 7. 11. 2006
Léčení
K diskusi o léčbě aerosolem. Stáhněte si : www. zdravevcely.cz Po kliknutí na "způsobené roztoči" se otevře článek. Jediná závada je, že ostatní vložené obrázky se neotvírají, já to neumím opravit. Sláva _______________________________________________ Konference Vcely Vcely/=/v.or.cz http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19236
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- ch.k.a v.z u. h. (88.101.87.113) --- 7. 11. 2006
Re: Vyvíječ (19216) (19217) (19230) (19231) (19232)
Je tu jedna věc,kterou se snažíme rozřešit a diskutujeme o ní. Aerosolové acetonové částice jsou přece "větší" než dým ze zapáleného fumigačního pásku,na kterém je nakapán Varidol.Jak se má tento aerosol dostat do staženého chumáče při venkovní teplotě dejme tomu minus dva stupňe,když venkovní telota pro ošetřování fumigací(dýmem) na podzim má být min. 10 stupňů?Jinak je přece účinnost fumigace snížena a jsou pouze zasaženy jen včely na povrchu chumáče.
Vašek.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19237
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 8. 11. 2006
Re:Léčení (19236)
Od: Bohuslav xxxx > K diskusi o léčbě aerosolem. Stáhněte si : www. zdravevcely.cz > Po kliknutí na "způsobené roztoči" se otevře článek. Jediná závada je, že > ostatní vložené obrázky se neotvírají, já to neumím opravit. Sláva ............ NAPŘ.:Otevřít k úpravě, najít příkazem hledat odkazy na obrázky:
/roztoci_soubory/image003.jpg
změnit odkazy na obrázy na podobu:
http://zdravevcely.cz/roztoci_soubory/image003.jpg
uložit a přenést (přepsat) na web.
pozn. ve firefoxu mi to zobrazuje v IE nikoli.(operu a jiné nemám) IE nemá rád na obrázky moc relativní odkazy. Zobrazuje absolutní. _gp_ http://vindex.ic.cz _______________________________________________ Konference Vcely Vcely/=/v.or.cz http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19240
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 8. 11. 2006
Re: Hoffman louèky (19224) (19234) (19239)
Od: Zdenek: > Vůbec nejhorší jsou asi strojaři,jsou přesvědčeni,že se všechno měří na > setiny,zedníci říkají,milimetr žádná míra,a včely,dokáží si poradit i > stím,kde strojař potřebuje šupleru :-) .......
To jo včela si poradí, ale jak? Ono přibližná přesnost a návyky včelařovi při skládání díla v nástavkovém úlu (nejen) také dopomůže včelám (např. při zimování). Jde o přirozenost rozběrného díla, má mít tyto aspekty.
_gp_ http://vindex.ic.cz _______________________________________________ Konference Vcely Vcely/=/v.or.cz http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19241
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Krusina (195.39.121.166) --- 8. 11. 2006
Re: Vyvíječ (19216) (19217) (19230) (19235)
Pepík napsal:
>Přátelé proč řešíte aerosol,gabon a fumigaci když Václav Bill Růžička z Holešovic a Kolowně/Canada/to má už dávno vymakané.
>Podívejte se na www.mitegone.com Pěkné odpoledne.
...........
Zřejmě proto, že je to závazný postup léčení, předepsaný veterinou.
Radek Krušina
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19242
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Aleš (193.85.238.34) --- 9. 11. 2006
Rojení
Je podzimní klid a tak se Vás chci přátelé zeptat na toto:
Jsem víkendový včelař s cca 20 včelstvy a předloni jsem měl cca 4 roje - jeden mi uletěl (podle ovoskované větve) a tři počkaly na sobotu abych je usadil.
Kamarád mi poradil, že to používá, abych v době rojení po včelnici roznosil cca 2-3 jednonástavkové úly vybavené mezistěnami a že je roje obsadí.
Tak jsem letos (poslední týden v květnu a prvních 14 dní v červnu - mám vysledováno, že se mi rojí 5.června +- 5 dní) cca 30 metrů od včelnice postavil na zem 2 takto vystrojené úly, ale letos jsem neměl žádný roj a tak nevím zda to funguje.
Pokud to někdo používá, mohl by se prosím podělit o zkušenosti - např.zda dává souše, či mezistěny,jak doleko od včelnice, atd. a nebo to je blbost??
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19247
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Procházková Vendula Ing . (e-mailem) --- 9. 11. 2006
RE: Rojení (19247)
Ahoj Alesi,
Myslim, ze tento zpusob funguje, urcite ne na 100%, ale funguje. Problem je v tom, ze nikdy nevis který roj se ti tam usadi, tedy pokud nemas oznacene svoje matky, a muzes si tam timto zpusobem natahnout cizi vcely, když pominu fakt, ze nejsou tvoje, je tu dulezitejsi věc - muzes si na sve stanoviste timto zavleci nejakou vceli chorobu!!!
Jak znamo, roje neznameho puvodu by se mely likvidovat, jsou zname i pripady, kdy roj uletel několik desitek km, to pisi pro pripad ze by jsi chtel argumentovat slovy, ze v tem okoli nikdo nemá mor a jiné nebezpecne nakazy a ze by chytani roju od sousedu nebylo nijak riskantni.
Kratce: tento zpusob vcelareni nepodporuji a nedoporucuji, doufam, ze jsem uvedla dost padne duvody proc se mu vyhnout, samozrejme nemuzu nikomu nic zakazat.
Mejte se hezky Vendula
-----Original Message----- From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Ale Sent: Thursday, November 09, 2006 6:57 AM To: Včelařský mailing list Subject: Rojení
Je podzimní klid a tak se Vás chci přátelé zeptat na toto: Jsem víkendový včelař s cca 20 včelstvy a předloni jsem měl cca 4 roje - jeden mi uletěl (podle ovoskované větve) a tři počkaly na sobotu abych je usadil. Kamarád mi poradil, že to používá, abych v době rojení po včelnici roznosil cca 2-3 jednonástavkové úly vybavené mezistěnami a že je roje obsadí. Tak jsem letos (poslední týden v květnu a prvních 14 dní v červnu - mám vysledováno, že se mi rojí 5.června +- 5 dní) cca 30 metrů od včelnice postavil na zem 2 takto vystrojené úly, ale letos jsem neměl žádný roj a tak nevím zda to funguje. Pokud to někdo používá, mohl by se prosím podělit o zkušenosti - např.zda dává souše, či mezistěny,jak doleko od včelnice, atd. a nebo to je blbost?? _______________________________________________ Konference Vcely Vcely/=/v.or.cz http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19248
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Karel (194.138.39.53) --- 9. 11. 2006
Re: Rojení (19247)
Skladuji prázdné nástávky i s dílem na včelnici, včetně nových s mezistěnami. Za mnoho let jen 2x zažil usazení roje do nástavku.
V prvém případě se usadil na včelotěsném komínku (uvnitř byli souše s melicitozním medem) a zůstali viset venku.
V druhém to nebyl můj roj. A usadil se v prastarém úle, který zde mám z nostalgických a muzeálních důvodů.
Možná je závada v tom, že se jedná o nástavky umístěné na zemi. ALe spíše si myslím, vzhledem k tomu, že jsem viděl opuštěné včelíny atd. na které pravidelně zalétne za sezonu několik rojů, tak si myslím, že to usazování platí až pro tu definitivní (2.fázi) usídlování rojů. A pokud někdo s touto metodou slaví úspěchy, tak jedině pokud si značí matky, tak může usuzovat na úspěšnost usazování vlastních rojů. Jinak si koleduje o malér (mor atd.) nehledě na to, že snad zákon zakazuje mít ve volně přístupných úlech dílo. Což samozřejmě málokdo dodržuje.
Druhá otázka je, zda v takovém případě neudělat pár týdnů předem oddělky. A je po ptákách.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19249
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Cervenka (e-mailem) --- 9. 11. 2006
Re: Rojení (19247)
Dne čtvrtek 09 listopad 2006 06:57 Ale napsal(a):
> Kamarád mi poradil, že to používá, abych v době rojení po včelnici roznosil > cca 2-3 jednonástavkové úly vybavené mezistěnami a že je roje obsadí.
Zdravim,
pokud pominu jiz zminovane zakone normy, tak me se to jednou tez podarilo, ovsem bylo to na starem dile. Cim cernejsi, tim asi lepe. Zavijec nevadi. Lepsi ale bude na chytani roju neco na zpusob clanku v OVP, co pouzivaji profesionalove v USA a jinde, kde je afrikanizovana vcela. Jedna se o krabici, ktera je zavesena na strome a v ni je pouzito bud vune z citronove travy, od jednoho vcelare z Moldavie jsem se dozvedel, ze u nich s uspechem pouzivaji Medunku - ma podobnou vuni - nezkousel jsem, nebo specialni esence, nebo jeste u pr. Lofellmana jsem videl nejaky snad Slovinsky, nebo Chorvatsky pripravek, ale jak funguje, ci ne nevim, snad by mohl napsat on, zdali ma prakticke zkusenosti.
Honza _______________________________________________ Konference Vcely Vcely/=/v.or.cz http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19250
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Eman (194.149.115.254) --- 9. 11. 2006
Re: Rojení (19247) (19248)
S tím nesouhlasím. Nejde o způsob včelaření, ale Aleš píše o problému, že mu uletěl roj, když nebyl na včelnici. Pokud má nástavky navíc, proč to nezkusit a pak se rozhodnout (značená matka) o utracení nebo ponechání roje. Mě se roj do prázdného úlu usadil. Každopádně si může ušetřit lezení po stromech.
>...Kratce: tento zpusob vcelareni nepodporuji a nedoporucuji
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19251
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Petr Lokvenc (e-mailem) --- 9. 11. 2006
Re: Rojení (19247)
Asi před 10. léty byly velikou módou feromonové rojochyty z recyklovaných materiálů, do kterých se na přilákání rojů vkládala ampulka s feremonovou náplní. Jejich úspěšnost odhaduji tak na 50 - 60%. Jednalo se (podle mě) o vynikající prostředek na zavlíkání nemocí včel. Dnes již po nich ani pes neštěkne. Chvála Bohu :-). S pozdravem Petr ----- Original Message ----- From: "Ale " <ales.linka/=/preciosa.com> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Thursday, November 09, 2006 6:57 AM Subject: Rojení
...Kamarád mi poradil, že to používá, abych v době rojení po včelnici roznosil cca 2-3 jednonástavkové úly vybavené mezistěnami a že je roje obsadí...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19252
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Karel (194.138.39.53) --- 9. 11. 2006
Re: Rojení (19247) (19252)
Asi před 10. léty byly velikou módou feromonové rojochyty z recyklovaných
materiálů, do kterých se na přilákání rojů vkládala ampulka s feremonovou
náplní. Jejich úspěšnost odhaduji tak na 50 - 60%.
......
Byl to asi ideální prostředek na napálení včelařů. Byl o tom oslavný článek ve Včelařství. Můj táta se na to nechal nachytat a hned jej koupil. Nikdy se do toho žádný roj nepodařilo nalákat. Po několik let. A to jsem to dokonce pak dávali i k místu, kam se začal stahovat roj.
Když už jsem ten oslavný článek četl, byl jsme skeptický, protože to bylo z nějakého jiného kontinentu, a nemyslím, že mají všechny druhy včel stejné feromony.
Obdobně pěkně píše přítel Přeslička v Moderním včelaři o své jihoafrické misi. Tam jim nějaká universita vyvinula feromon, který prý spolehlivě lákal roje.
To by byl úspěch našeho výzkumu, kdyby takový feromon "vynalezla" pro naši kraňku.:-)) Hned by se nám stavy včelstev každoročně zdvojnásobily:-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19254
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Cervenka (e-mailem) --- 9. 11. 2006
Re: Rojení (19247) (19250) (19253)
Dne čtvrtek 09 listopad 2006 09:14 P.K. napsal(a): > ta citronová tráva se používá i v africe ,proto tím loví ty zabijácký > včely,nevíte kde se dá sehnat,zkoušel jste to někdo?
Da se sehnat susena, jako pripravek pro asijskou kuchini, v USA se bezne (asi) prodava. U nas mozna taky, asi by to slo jako pazitka pestovat. Ale ta medunka voni taky po citronu.
Honza _______________________________________________ Konference Vcely Vcely/=/v.or.cz http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19255
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Procházková Vendula Ing . (e-mailem) --- 9. 11. 2006
RE: Rojení (19247) (19248) (19251)
Podle me je riskantni uz jen to, ze by se mohl nakazeny roj usadit na dilo, protože pochybuji, ze když chytnete cizi roj do pripraveneho rojacku a pak zjistite, ze byl cizi, utratite roj a spalite dilo, na které se usadil vcetne rojacku. Pokud to totiž nespalite, stihnou spory moru spadnout z nemocnych vcel na vas material a dále infikovat vlastní roje a nasledne všechny vcely v okoli.....NEPODPORUJI, NEDOPORUCUJI!!!
Vendula
S tím nesouhlasím. Nejde o způsob včelaření, ale Aleš píše o problému, že mu uletěl roj, když nebyl na včelnici. Pokud má nástavky navíc, proč to nezkusit a pak se rozhodnout (značená matka) o utracení nebo ponechání roje. Mě se roj do prázdného úlu usadil. Každopádně si může ušetřit lezení po stromech.
>...Kratce: tento zpusob vcelareni nepodporuji a nedoporucuji _______________________________________________ Konference Vcely Vcely/=/v.or.cz http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19256
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Cervenka (e-mailem) --- 9. 11. 2006
Re: Rojení (19247) (19250) (19253) (19255)
Dne čtvrtek 09 listopad 2006 10:09 Jan Cervenka napsal(a): > Dne čtvrtek 09 listopad 2006 09:14 P.K. napsal(a): > > ta citronová tráva se používá i v africe ,proto tím loví ty zabijácký > > včely,nevíte kde se dá sehnat,zkoušel jste to někdo? > > Da se sehnat susena, jako pripravek pro asijskou kuchini, v USA se bezne ^^^^^^ , melo byt kuchyni
Honza _______________________________________________ Konference Vcely Vcely/=/v.or.cz http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19257
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- A.Podhájecký (82.99.163.242) --- 9. 11. 2006
Re: Rojení (19247) (19252) (19254)
Koupil jsem dva na 50 včelstev a ani jeden roj se tam neusadil.Při ponechání nástavků s mezistěnama na včelnici se tam roj usadil jenom jednou. Jednou se mi taky usadil na starých vyřazených souších v nástavku. Dostaly se tam spodem a stejně odletěly. Jinak si vždycky sedly raději vedle. Pokud vím, láká je spíš plod. Nesmějí tam být ale zásoby. Navíc úly a nástavky by měly být zajištěné tak, aby se tam roj nemohl usadit z důvodu přenosů nemocí.
Tonda
>Byl to asi ideální prostředek na napálení včelařů. Byl o tom oslavný článek ve Včelařství. Můj táta se na to nechal nachytat a hned jej koupil. Nikdy se do toho žádný roj nepodařilo nalákat. Po několik let. A to jsem to dokonce pak dávali i k místu, kam se začal stahovat roj.
Když už jsem ten oslavný článek četl, byl jsme skeptický, protože to bylo z nějakého jiného kontinentu, a nemyslím, že mají všechny druhy včel stejné feromony.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19262
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Michal Pol (e-mailem) --- 9. 11. 2006
Re: Konference - report (19260)
> *Pro zajímavost o počtu účastníků této konference:* > > _Přes webové rozhraní:_ > cca 10.000 unikátních IP adres (v průběhu měsíce října t.r.)
Tak to už by stálo za to plácnout na tyto stránky nějakou včelařskou reklamu. Osobně by se mi líbilo, kdybych tam mohl dát proužek s odkazem sa svůj web, kde nabízím med. A kdyby tam bylo ješte filtrování reklamy podle IP adres, aby se reklama zobrazovala pouze zákazníkům ve stejném kraji, nemělo by to chybu. To je samozřejmě těžko realizovatelné.
Představoval bych si placenou reklamu se zaměřením pouze na včelařství. Docela by mi vyhovovalo, že na web chodí včelaři i nevčelaři.
Berte to jen jako námět.
mp
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19263
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Baudis Jan (e-mailem) --- 9. 11. 2006
Re[2]: Konference - report (19260) (19263)
>> *Pro zajímavost o počtu účastníků této konference:* >> >> _Přes webové rozhraní:_ >> cca 10.000 unikátních IP adres (v průběhu měsíce října t.r.)
> Tak to už by stálo za to plácnout na tyto stránky nějakou včelařskou > reklamu.
> Představoval bych si placenou reklamu se zaměřením pouze na včelařství.
Raději to nechejme jako nekomerční záležitost. Jsem zastáncem toho, že každý, kdo může, má něco dělat nezištně pro ostatní lidi. Provoz téhle konference je takovýmto naším příspěvkem včelařské obci...
Nekomerční projekty mají svůj půvab, který se vytratí, jakmile se v tom začnou točit nějaké peníze.
A navíc, určitě by někdo časem začal říkat, že tady někdo na provozování včelařské konference "pěkně vydělává". Budou z toho hádky nebo závist a všechny nás to otráví.
Takhle si konference pohodově běží, včelaři si popovídají (nebo se pohádají), a má to svoji poetiku, kterou by reklamy asi vyhnaly...
------------
Kdo zde chce něco inzerovat, může vložit text inzerátu jako příspěvek do konference, a pokud do předmětu (tématu) takového příspěvku napíše slovo "inzerát", tak je dle konferenčních regulí vše v pořádku.
Pro adresář komerčních a nekomerčních včelařských webů je v konferenci speciální stránka www.vcely.or.cz/links.htm
(Popravdě řečeno, připadá mi, že řada provozovatelů včelařských webů nevyužívá možnosti mít zde umístěn odkaz na svoji webovou prezentaci - a při tom: stačí mi napsat...)
J. P. B.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19264
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polášek (e-mailem) --- 9. 11. 2006
Re: Rojení (19247) (19248) (19251) (19256) (19261)
Četl jsem kdesi, že roje si instinktivně vyhledávají místa s malou koncentrací včelstev. To by mohl být důvod, proč do připravených úlů nebo krabic v blízkosti stávajících včelstev obvykle nejdou. Lidi si taky na louce v létě u vody nenatáhnou deky a nesluní se těsně vedle sebe, pokud je většina louky neobsazená. Jednou mi volala teta, že se jim rojí včely. Přišel jsem akorát včas, abych viděl, jak včely vyletěly z krajního úlu včelína , ani si nikde nesedly na větev a zaletěly hned do prázdného krajního úlu na druhé straně. Bratranec, který se o ty včely po strýci staral a jezdil tak jednou za dva týdny, přišel takhle k dalšímu včelstvu.
R. Polášek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19266
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78731 příspěvků(zde zobrazeno 121 příspěvků, od č. 19146 do č. 19266)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu