76367

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Daniel Prokes, Ing. (e-mailem) --- 14. 8. 2006
Re: Cena medu? (18111) (18116) (18139) (18155)

dobry den, pane karle,
neprodavejte pod 100 lesni, urcite o zakazniky neprijdete, naopak, budou si
jisti, ze u vas koupi kvalitu!
nebo snad neplati: kvalita = cena?
je to tezke, ja vim,
ale urcite se vyplati nepodlehat tomu "davu"...
s pozdravem
mariana prokesova
----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 14, 2006 10:27 AM
Subject: Re: Cena medu?


> >V čem je viděna ta výhoda? To by mě zajímalo. Když je >vidno, že Obora má
> na trhu v řetězci obchodů Hypernova med >okolo 130 -150,-/kg
>
> To je dobré, došlo na má slova. Teď jen aby vedení vyzvalo své členy k
> solidaritě a rozumu, aby "nekurvili" cenu a trochu začalo své členy
> vzdělávat.
>
>>a výkupní cena je od 30 - 36,-/kg . K tomu za nejnižší >výkupní ceny u
> nás. (situace cca před měsícem).
>
> No na rozdíl od Předboje nechtějí blbě skončit. Tady nezbývá, než aby si
> členové vzali k ruce staré čísla Včelařství, kde vedení pobuřovalo, že
> obchodníci nakupují za 30 a za 60 vyváží (v jaké formě sud/sklenice už
> neřešilo) a žádalo vysvětlení, nebo si udělali obrázek, koho si zvolili.
>
>>Jaká je tedy ta výhoda pro včelaře - člena ČSV? Že dělá a >je ve svazu a
> odvádí mnohdy dvojité příspěvky organizaci a >ta naněm ještě dále
> vydělává?
> (tedy prý tedy Obora žádný >zisk ve výsledku pro svaz neprodukuje ;-) )
> Nejlepší je >natom, že vlastně jde jen o regionální výkup dle sdělení
>>zástupců této s.r.o., .... ale svaz má přeci větší >působnost. Ne?
>
> Členství je přeci dobrovolné, zbývá jen, aby členové byli objektivně
> informováni, pokud o to stojí, ale je to jejich věc. Pokud na tom
> netrvají.
>
>>Já vím, že marže marketů jsou velké. (v součtu až 50% z >prodané hodnoty
> ceny medu) Vidím v tom jen orintaci na >větší a větší baliče medu, kterým
> je ovšem dnes svaz >zprominutím šumafuk.
>
> Tak si udělej vzorovou kalkulaci. Minus DPH, minus obaly, režije, a pokud
> ti tam zbyde velký zisk, tak se podle toho zařiď.
>
>
> Většině členů by pomohla větší osvěta a kolegialita. Například, kdyby svaz
> Těm, kterým se vyplatí prodávat v malém za 60 a míň účtoval plnou cenu
> léčení, protože ekonomika jejich provozu je skvělá, a není třeba, aby jim
> třeba důvěrník léčil zadarmo. Žádný kartel, jen ekonomická
> objektivizace:-)))
> Zvýšení tržní ceny o 10,-na kilo, to je dotace několik set korun na
> včelstvo bez poplatků svazu.
> Prostě jen vycházet z ceny Včelpa, minus slevy za větší balení, vlastní
> odvoz, letní sleva, ale cena medu je 140Kč.
> Samozřejmě, pokud si někdo dojde s pětikilovkou do včelína, tak je u toho
> spousta možných slev a cena dle dohody. Ale prodávat tmavý med pod 100,
> což
> asi budu muset, protože jsem schopen "udržet" cenu jen asi dvacet korun
> nad
> nejnižší nabídkou, to je asi maximum, na které si troufám beze ztráty
> zákazníků.
> Karel
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18160


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 14. 8. 2006
Re: včely a sousedské vztahy (18149) (18157)

> Podle mého osobního názoru je prostor aspoň občas v létě ovládaný včelami, to je takový že třeba v dusném letním dni před bouřkou tam mohou včely napadat lidi a velká zvířata ...

Nebo když soused zapomene venku něco sladkého sletí se mračna včel, stejně tak na nějaké květiny apod. jedno jestli 5 nebo 30 metrů od včelína. Když skončí normální snůška, tak s tím nelze asi nic moc dělat, dolet včel je řádově kilometry, hlavně souseda na takové věci upozornit.

Jedna rada pro nazlobené sousedy: jestliže si stěžují na obtěžování včelami, připomeňte jim právě teď, jestli jim vosy nevadí? Já když sedím na dvoře a ani do zahrady nemusím, tak mne obtěžují mračna vos, včela žádná a nemůžu s tím nic dělat, není si na koho stěžovat. Vysvětlete sousedovi, že je to v přírodě normální.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18159


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Janšta (212.71.138.132) --- 14. 8. 2006
Re: poptávka frekvenční měnič (18038) (18040) (18048) (18056) (18058) (18105) (18107) (18136) (18138)

Můžu Vám nabídnout frekvenční měniče (nejen) od firmy Siemens. 370W nabízím včetně digitálního ovl. panelu za cca 3700,- bez DPH. Ihned k dodání. Profesionálně je dodávám - cca 10 výrobců.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18158


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 14. 8. 2006
Re: včely a sousedské vztahy (18149)

Podle mého osobního názoru je prostor aspoň občas v létě ovládaný včelami,
to je takový že třeba v dusném letním dni před bouřkou tam mohou včely
napadat lidi a velká zvířata pro tak 4 - 6 úlů okruh 5 metrů kolem úlů a ve
směru výletu včel tak 15 - 20 metrů. Pro jeden, dva úly se to zmenšuje o
třetinu až polovinu. Tolik by podle mne mělo být minimum vlastní plochy na
rovině, pokud chci chovat včely a chci minimalizovat kontakt včel se
sousedy. Pokud je menší, je třeba mít sousedy takové, že jim občasné žihadlo
nevadí, nebo zkusit se domluvit a uplatit medem + tvrzením, že včelí jed
zlepšuje revma. V úplně krajním případě obehnat stanoviště živým plotem,
zezadu tak, aby kolem úlů šlo projít a pracovat ve včelách a zepředu ve
směru výletů včel tak 2-3 metry daleko od úlů. Výška plotu tak 1,5 metru, ve
směru výletu včel možná víc. Pokud ten živý plot bude od plotu se sousedem
aspoň odhadem dva metry, tak ten soused ani do toho nemá co mluvit.
Provizorně pomůže hustá řada tyčkových fazolí, než plot vyroste. Ale odrazí
se to na výnosu, včely budou ve stínu. Taky je třeba aktivně kupovat matky
zaručující klidné včely a ty divočejší likvidovat, mezi včelami
vyšlechtěnými komerčnímu chovy jako klidné a nešlechtěnými včelami je v
divokosti velký rozdíl.
Jinak kolikrát jsem uvažoval, jak by se asi chovaly včelstva, kdyby byly
třeba umístěny na něčem jako ploché střeše garáže dva a půl metru vysoko
nebo dokonce ploché střeše baráku. Z hlediska obtěžování sousedů včelami by
to mohlo být pro malou zahrádku řešení. Pokud by to bylo v létě na nějakém
zastíněném místě, ani by jim tam nevadilo horko. Možná, že by to šlo i na
nezastíněné střeše natřené světlou barvou nebo rovnou zatravněné. Přirozeně
by se musela řešit mechanická odolnost střechy. Z hlediska toho, že včely
okamžitě ráno po východu slunce až do západu jsou na takovém místě v plném
světle oproti včelám někde pod stromem by to mohlo být dost výhodné
stanoviště.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tom" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 14, 2006 7:07 AM
Subject: včely a sousedské vztahy


> Dobrý den,
> mám klasický probém se sousedy. Vadí jim moje včely na zahradě.
> Chci se zeptat. Je někde upraveno jaký typ plotu musím použit obecně, nebo
> jaká jsou pravidla pro stavbu plotu?
> Navrhoval jsem totiž sousedovi řešení, že plot z drátěného pletiva
nahradím
> deskovým, tak abych zvýšil letovou dráhu včel. On s tím nesouhlasí, chce
> aby mezi našimi pozemky byl i nadále plot z pletiva. Díky za iformace.
> Tomáš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18157


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 14. 8. 2006
Nadmerna pece o Sjezd a operatvni rozhodovani nekvyssich funk.CSV

UV 23.3.2004 schvalil pripravu 8.sjezdu a zvolil pracovni komisi s predsedou V.Soboty,cleny:J.Machova,Z.Dobisek,A.Prihodova,P.Stibor,J.Moucka.
Znacka Cesky Ned to nebude problem,parametry kontroly/kvality/jsou prisnejsi nez prislusne normy v EU Na Cesky Med 6-8tisic tun jsou Bremy pripraveny vykoupit.
Srpnove zasedani UV
Presne rok kdy byl L.Sojka zvolen predsedou CSV.Podekoval za racionalni kriticke pripominky-prispely k uchovani dobreho postaveni ceskeho vcelarstvi v Evrope-problemy je treba resit.
UV schvaluje konani VCS volebnich clenskych schuzi ZO,okresni konference a 8.sjezd.jejich pripravu a program uklada publikovat ve Vcelarstvi.
/Vcelarstvi 2004/11/302/JUDr.J.Havlan clen predsednictva.
Redakcni rada doporucila,aby byl otisten clanek,ktery napomuze funkcionarum ZO k priprave a konani VCS,aby byly v souladu s predpisy a rozhodnutim CSV./
Vaclav Koran z predstavenstva Vcely Predboj...cleny zasedani UV zklamal.Pri odchodu byl cleny ostre kritizovan z oci do oci.Ti/v usneseni/hlasovanim rozhodli,ze obsahem jeho vystoupeni/situaci Vcely Predboj/se nebudou zabyvat,v dusledku nepredlozeni variant reseni.
Vyjadreni red.Vcely Predboj J.Benese na internetu 11.10.2004 :
Od 30.9.2004 Vcela Predboj prerusila svoji cinnost,vraci vykoupeny med,ktery budto vymenuje za medovinu,nebo v maloobchodnim baleni,dohodou za nizsi cenu,prodejem nepotrebne technologie.

-Inciativa dve jubilea- listopad moderni Vcelar :
Po padu Vcely Predboj,jsou clenove CSV nespokojeni s tim,jak se k problemu postavilo vedeni svazu.V souladu stanovami jsme se obratili na prislusne funkcionare CSV.

UV a UKRK zasedani 20.11.2004 schvalilo dulezite dokumenty 2005/1/3
Schvalilo metodiku a konani okresnich konferenci a 8.sjezdu.
Mistopredseda V.Sobota pojednal o pripravach okresnich konferenci a sjezdu.
Reditel Vcely Predboj J.Benes se stal novym mistopredsedou predstavenstva a seznamil pritomne se svymi kroky
UVCSV Bere na vedomi informace o Vcele Predboj a.s.
PUV ulozeno projednat s vetsinovym vlastnikem V.P.,moznosti dalsiho provozovani i moznosti pripadneho ukonceni cinnosti.

Inciativa nejvyssich z predsednictva CSV k setkani s predsedy okresnich vyboru:Vysocina,Jihomoravskeho a Zlinskeho kraje.
Zhodnotil predseda CSV Ludek Sojka:V predsjezdovem obdobi to byla velmi uzitecna vymena nazoru.Z diskuse vyplynulo ze -i2j- vychazeli z mylnych a nicim nepodlozenych udaju.Tento-pamflet-nenasel pozitivni odezvu mezi vcelari.Na porade prevazovala konstruktivni atmosfera./2005/4/87/

Moderni Vcelar
O vyjadreni k situaci ve Vcele Predboj jsme pozadali tajemnika M.Peroutky.Ten nechtel...ze jeho stanovisko prinese prosincove Vcelarstvi. K clanku L.Cesky-Ma uz i ceske vcelarstvi svuj tunel?-ktery prezentoval na internetove konferenci,zvazuje podat trestni oznameni
Prosincove Vcelarstvi:
O aktualnim stavu ve firme ma pravo podavat informace vetsinovy majitel.ktery otiskl svoji internetovou zpravu z 11.10.2004

Dar od vedeni CSV Dve ochranne znamky.
Vedeni Ceskeho svazu vcelaru prihlasilo na Urade prumysloveho vlastnictvi v Praze dve nove ochranne znamky se zadosti o zapis do rejstriku. Jde o znamku Moravsky med a Slezsky med.Vhodne tak do trojice doplni jiz znamou ochranou znamku Cesky med. Moravsti a slezsti vcelari se nyni mohou citit jeste vice bezpecneji-co se ochrany jejich produkce tyce.

franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18156


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.167.31) --- 14. 8. 2006
Re: Cena medu? (18111) (18116) (18139)

>V čem je viděna ta výhoda? To by mě zajímalo. Když je >vidno, že Obora má na trhu v řetězci obchodů Hypernova med >okolo 130 -150,-/kg

To je dobré, došlo na má slova. Teď jen aby vedení vyzvalo své členy k solidaritě a rozumu, aby "nekurvili" cenu a trochu začalo své členy vzdělávat.

>a výkupní cena je od 30 - 36,-/kg . K tomu za nejnižší >výkupní ceny u nás. (situace cca před měsícem).

No na rozdíl od Předboje nechtějí blbě skončit. Tady nezbývá, než aby si členové vzali k ruce staré čísla Včelařství, kde vedení pobuřovalo, že obchodníci nakupují za 30 a za 60 vyváží (v jaké formě sud/sklenice už neřešilo) a žádalo vysvětlení, nebo si udělali obrázek, koho si zvolili.

>Jaká je tedy ta výhoda pro včelaře - člena ČSV? Že dělá a >je ve svazu a odvádí mnohdy dvojité příspěvky organizaci a >ta naněm ještě dále vydělává? (tedy prý tedy Obora žádný >zisk ve výsledku pro svaz neprodukuje ;-) ) Nejlepší je >natom, že vlastně jde jen o regionální výkup dle sdělení >zástupců této s.r.o., .... ale svaz má přeci větší >působnost. Ne?

Členství je přeci dobrovolné, zbývá jen, aby členové byli objektivně informováni, pokud o to stojí, ale je to jejich věc. Pokud na tom netrvají.

>Já vím, že marže marketů jsou velké. (v součtu až 50% z >prodané hodnoty ceny medu) Vidím v tom jen orintaci na >větší a větší baliče medu, kterým je ovšem dnes svaz >zprominutím šumafuk.

Tak si udělej vzorovou kalkulaci. Minus DPH, minus obaly, režije, a pokud ti tam zbyde velký zisk, tak se podle toho zařiď.


Většině členů by pomohla větší osvěta a kolegialita. Například, kdyby svaz Těm, kterým se vyplatí prodávat v malém za 60 a míň účtoval plnou cenu léčení, protože ekonomika jejich provozu je skvělá, a není třeba, aby jim třeba důvěrník léčil zadarmo. Žádný kartel, jen ekonomická objektivizace:-)))
Zvýšení tržní ceny o 10,-na kilo, to je dotace několik set korun na včelstvo bez poplatků svazu.
Prostě jen vycházet z ceny Včelpa, minus slevy za větší balení, vlastní odvoz, letní sleva, ale cena medu je 140Kč.
Samozřejmě, pokud si někdo dojde s pětikilovkou do včelína, tak je u toho spousta možných slev a cena dle dohody. Ale prodávat tmavý med pod 100, což asi budu muset, protože jsem schopen "udržet" cenu jen asi dvacet korun nad nejnižší nabídkou, to je asi maximum, na které si troufám beze ztráty zákazníků.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18155


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.167.31) --- 14. 8. 2006
Re: včely a sousedské vztahy (18149)

Dobrý den,
mám klasický probém se sousedy. Vadí jim moje včely na zahradě.
.....
To záleží na situaci. Předpokládám, že máte včely daleko od plotu ve středu své zahrady, česny na větší část své zahrady. Ne jako někdo, kdo je dává včely sousedovi k plotu česny, a pak se diví.
V tom případě není co řešit. Vysázejte před svými úly vysoký živý plot, nebo z folie či "rákosové rohože" provizorní ohrazení, než plot vyroste. A měnit matky a měnit matky. A nebo dát včely mimo obec. To má taky své kouzlo. Výlety a mnohdy i lepší snůškové podmínky.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18154


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 14. 8. 2006
Re: včely a sousedské vztahy (18149) (18151) (18152)

Dne pondělí 14 srpen 2006 08:29 m napsal(a):
> > Pokud si souseda nechcete rozhnevat, a plot je Vas, dejte tam nejakou
>
> plachtu a pred plot vysadte nejake kere - treba lisky, vrby, jivy, ktere do
> cca 5 let vyrostou a bude po problemu
>
> Problém může být i v takovém vysokém plotu pokud bude sousedovi stínit
> pozemek v míře větší než je únosné. Rozdhodně se vyplatí se sousedem výšku
> plotu projednat.

no nato je asi potreba znat presneji mistni situaci, v takovem pripade by v
ramci dobrych sousedskych vztahu asi bylo nejlepsi na ten drateny plot dat
takovou tu zelenou sit, co je +- prusvitna . Co jsem se nak tak informoval, z
hlediska staveb je celkem dulezita orientace, tedy pokud neco postavite na
jih a pak defakto stinite cely den je rozdil oproti 2 m. plotu , ktery Vam na
cca pruhu 2 m "sebere" slunce o 1 hohinu. Ale to jiz se vcelama nesouvisi.
Soused se holt bude muset rozhodnout, jestli mu vic vadi vcely, nebo stin :) .
Jinak umistneni vcel neni zadnym zakonem , ani vyhlaskou upraveno, v pripade
postipani se sousedovy bude velmi tezko dokazovat, ze vcela, ktera ho pichla
byla opravdu Vase ( a nejednalo se o zaletlou vcelu nekoho uplne jineho).
Samozrejmosti je chov linie, ktera je nebodava.

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18153


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 14. 8. 2006
Re: včely a sousedské vztahy (18149) (18151)

> Pokud si souseda nechcete rozhnevat, a plot je Vas, dejte tam nejakou plachtu a pred plot vysadte nejake kere - treba lisky, vrby, jivy, ktere do cca 5 let vyrostou a bude po problemu

Problém může být i v takovém vysokém plotu pokud bude sousedovi stínit pozemek v míře větší než je únosné. Rozdhodně se vyplatí se sousedem výšku plotu projednat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18152


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 14. 8. 2006
Re: včely a sousedské vztahy (18149)

Dne pondělí 14 srpen 2006 07:07 Tom napsal(a):
> Dobrý den,

dobry

> mám klasický probém se sousedy. Vadí jim moje včely na zahradě.
> Chci se zeptat. Je někde upraveno jaký typ plotu musím použit obecně, nebo
> jaká jsou pravidla pro stavbu plotu?

pokud to neupravuje mistni vyhlaska, nebo uzemni plan, pravidla st. zakona,
drobna stavba. Pokud pockate do 1.7.2007 , plati novy zakon a s vymenou dilcu
plotu uz nemusite ani podavat sdeleni, pouze stavet. Ale ani ted neni zakonem
vyzadovan souhlas souseda pri drobne stavbe.

> Navrhoval jsem totiž sousedovi řešení, že plot z drátěného pletiva nahradím
> deskovým, tak abych zvýšil letovou dráhu včel. On s tím nesouhlasí, chce
> aby mezi našimi pozemky byl i nadále plot z pletiva.

viz. vyse + archiv konference.

Pokud si souseda nechcete rozhnevat, a plot je Vas, dejte tam nejakou plachtu
a pred plot vysadte nejake kere - treba lisky, vrby, jivy, ktere do cca 5 let
vyrostou a bude po problemu ( ale jestli je to soused "stezovatel", budou mu
misto vcel vadit Vase kere :) )

> Díky za iformace.
> Tomáš

Neni zac, Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18151


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zak (e-mailem) --- 14. 8. 2006
RE: Co d?vat do ku??ku (18121) (18129) (18132) (18133) (18140)

Když jsme u těch rybářů,
včera jsme byli s dětmi na rybách, sedíme u prutů, pohoda ani ne teplo,
akorát na košili. Kluk sleduje jak mu pomalu bere, připravený u prutu čeká
na zásek, najednou rána , vidlička vylomená, prut ve vzduchu a než jsem
stačil zvednout hlavu, už plaval oblečený ve vodě, po pár metrech prut
chytil a teprve na břehu se rozklepal a začal povídat. No to byl ale hukot.
Vida co dokázal 43 cm kapr.
Jo holt v TESCU se tyto zážitky nekoupí, ale pro mnoho lidí je to
pohodlnější odpoledne. A tak je to i s tím medem.

Vyražte na hoby, ale v rozumném množství, když ještě večer pořát celá rodina
krájí a čistí, už to není zábava.

KZ

ing. Karel Žák
Na Kopci 7, 586 01 Jihlava
tel. 776 339 793
karel-zak/=/seznam.cz
-----Original Message-----
From: A.Turcani [mailto:anton.turcani/=/gmail.com]
Sent: Sunday, August 13, 2006 5:37 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: Co d?vat do ku??ku

Som spokojný, že môj príspevok nebol zbytočný.
Pane Radime P. Už rastú ! Pred pár týždňami sme diskutovali o hubách. Po
vysokých teplotách, búrkach a daždivých dňoch, prišla očakávaná chvíľa
výskytu a zbieraniu húb. Včera som si vyšiel asi do 1km vzdialeného
dubového lesa a nešiel som zbytočne. V riedkom lese pod dubom som našiel
jedného nádherného dubáka, pri ktorom sa krčili ešte dva malé a v kruhu 2m
ešte ďalších jedenásť. Opravdivý hubár prežíva neopísateľný pocit, asi ako
rybár, ktorý dlhé dni nahadzuje udicu do vody a keď sa mu podarí konečne
niečo chytiť, je celý od vzrušenia bez seba. To však nebolo nič proti tomu,
čo prinášali z hory desiatky hubárov. Plné košíky v množstvách 100 a
viacej. Mám to šťastie vidieť u výkupcu, kde ich ľudia prinášajú. Sú akoby
ich jedna mater mala (čo do jednotnej veľkosti), v káve kúpavala, sú
nádherne zamatovo hnedé, klobúčik priliehajúci k k nohe a noha- koreň pekne
baňatý. Prepáčte, že píšem aj o inej téme, a/le viem, že i v Česku sú
vášniví hubári. K môjmu nebohému švagrovi (Jindřich Anděl z Krkonôš)
prišiel na návštevu otec a ten deň čo deň keď rástli bol v lese, tak ho
zaujali naše hory bohatstvom a rôznosťou húb. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18150


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tom (81.30.251.9) --- 14. 8. 2006
včely a sousedské vztahy

Dobrý den,
mám klasický probém se sousedy. Vadí jim moje včely na zahradě.
Chci se zeptat. Je někde upraveno jaký typ plotu musím použit obecně, nebo jaká jsou pravidla pro stavbu plotu?
Navrhoval jsem totiž sousedovi řešení, že plot z drátěného pletiva nahradím deskovým, tak abych zvýšil letovou dráhu včel. On s tím nesouhlasí, chce aby mezi našimi pozemky byl i nadále plot z pletiva. Díky za iformace.
Tomáš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18149


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 13. 8. 2006
Re: Co dávat do kuřáku (18121) (18128) (18130) (18147)

Záleží jak moc se to nalisuje, asi to bude mírně těžší než polystyren kromě
zvlášť tvrdého pěnového polystyrenu. Hustota i jiné vlastnosti odpovídá
zhruba hobře, řekl bych, že při dobrém rozmělnění může být i pevnější. Když
jsem to zkoušel doma, vyrobil jsem v podstatě ručním tlakem desku 1 cm
silnou zhruba odpovídající právě tak asi té hobře. Problém takových
materiálů pro výrobu úlu je ale v tom, že se asi dobře hodí pro kryté
včelíny, pro venkovní použití se musí hodně impregnovat proti vodě, 1
hobrový nastavek při impregnaci dostal do sebe až litr femeže a s tím
papírovým to bude podobné. Nyní plánuji použít tento materiál pro výrobu
briket s uhelným prachem.
Ovšem existují i tenkostěnné výrobky z recyklovaného papíru, které jsou
lisovány strojně velmi vysokým tlakem, kde je ten papír hustší než dřevo a
srovnatelně pevný s masivním dřevem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "m" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 13, 2006 9:04 PM
Subject: Re: Co dávat do kuřáku


> > Mimochodem takovou papírovinu nalisovat do příslušné formy, odstranit
> formu, nechat vyschnout a potom naimpregnovat zevnitř proti okusu včelami
a
> zvenku proti povětrnosti a je tady nástavek z papírové hmoty bez spojů.
>
> Jak je to s hustotou papíroviny? Kolik to váží? Předpokládám, že
polystyren
> je lehčí?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18148


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 13. 8. 2006
Re: Co dávat do kuřáku (18121) (18128) (18130)

> Mimochodem takovou papírovinu nalisovat do příslušné formy, odstranit formu, nechat vyschnout a potom naimpregnovat zevnitř proti okusu včelami a zvenku proti povětrnosti a je tady nástavek z papírové hmoty bez spojů.

Jak je to s hustotou papíroviny? Kolik to váží? Předpokládám, že polystyren je lehčí?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18147


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 13. 8. 2006
Re: (18144)

Dobrý den, do vosího hnízda ničím nepíchat, nejlépa chatu přenést opatrně o několik metrů dále. Benzín a podobné zápalné látky v žádném případě nepoužívat, nebezpečí požáru! A zeptat se i ve vosím fóru na další rady.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18146


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan (85.135.97.142) --- 13. 8. 2006
inzerát - dřevěné úly

Nabídku dřevěných a polystyrénových úlů najdete na www.vcelarstvi.info .Dodám po celé republice poštou až do domu.Na kratší vzdálenost od Ostravy přivezu.Rychlé dodání a příznivá cena.Můžete také zavolat na 736 604 189 nebo e-mail obchod/=/vcelarstvi.info .
Milan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18145


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(195.22.44.52) --- 13. 8. 2006

Dobrý den,
jak odstranit vosí hnízdo na verandě chaty?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18144


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 13. 8. 2006
Re: Co dávat do kuřáku (18121) (18129) (18132) (18133) (18140)

Určitě rostou. Budu muset otestovat .

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turcani" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 13, 2006 5:36 PM
Subject: Re: Co dávat do kuřáku


> Som spokojný, že môj príspevok nebol zbytočný.
> Pane Radime P. Už rastú ! Pred pár týždňami sme diskutovali o hubách. Po
> vysokých teplotách, búrkach a daždivých dňoch, prišla očakávaná chvíľa
> výskytu a zbieraniu húb. Včera som si vyšiel asi do 1km vzdialeného
> dubového lesa a nešiel som zbytočne. V riedkom lese pod dubom som našiel
> jedného nádherného dubáka, pri ktorom sa krčili ešte dva malé a v kruhu 2m
> ešte ďalších jedenásť. Opravdivý hubár prežíva neopísateľný pocit, asi ako
> rybár, ktorý dlhé dni nahadzuje udicu do vody a keď sa mu podarí konečne
> niečo chytiť, je celý od vzrušenia bez seba. To však nebolo nič proti
tomu,
> čo prinášali z hory desiatky hubárov. Plné košíky v množstvách 100 a
> viacej. Mám to šťastie vidieť u výkupcu, kde ich ľudia prinášajú. Sú akoby
> ich jedna mater mala (čo do jednotnej veľkosti), v káve kúpavala, sú
> nádherne zamatovo hnedé, klobúčik priliehajúci k k nohe a noha- koreň
pekne
> baňatý. Prepáčte, že píšem aj o inej téme, ale viem, že i v Česku sú
> vášniví hubári. K môjmu nebohému švagrovi (Jindřich Anděl z Krkonôš)
> prišiel na návštevu otec a ten deň čo deň keď rástli bol v lese, tak ho
> zaujali naše hory bohatstvom a rôznosťou húb. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18143


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kozlík (194.212.232.6) --- 13. 8. 2006
měřič vodivosti

Nemáte někdo starší měřič vodivosti?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18142


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 8. 2006
Re: Co d?vat do ku??ku (18121) (18129) (18132)

Když už jsme u toho tak s ním lze i natírat hliněné podlahy TA MÁ PAK PO USCHNUTÍ ZELENOU BARVU JE HLADKÁ JAK LINO A DOBŘE SE UDRŽUJE dříve se to používalo i v domácnostech ale muselo se to tak dvakrát do roka dělat znovu

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Eman <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Co d?vat do ku??ku
> Datum: 13.8.2006 10:35:10
> ----------------------------------------
> Kravské lejno je nedoceněná surovina. V Nepálu s tím topí v kamnech. Já tím
> smíchané s jílem léčil rány na stromech. A teď do kuřáku je taky dobrý tip.
> Sám používá vysušený choroš, houbu na stromech. Musí se nařezat na kostičky
> a dobře vysušit. Pak vydrží dlouho doutnat. Zapaluju to pomocí obalu na
> vajíčka, nebo postříkám trošku denat. lihem.
> -------------
> >Už piaty rok používam do dymáku kravský trus (kravské lajno).
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18141


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (213.81.173.5) --- 13. 8. 2006
Re: Co dávat do kuřáku (18121) (18129) (18132) (18133)

Som spokojný, že môj príspevok nebol zbytočný.
Pane Radime P. Už rastú ! Pred pár týždňami sme diskutovali o hubách. Po vysokých teplotách, búrkach a daždivých dňoch, prišla očakávaná chvíľa výskytu a zbieraniu húb. Včera som si vyšiel asi do 1km vzdialeného dubového lesa a nešiel som zbytočne. V riedkom lese pod dubom som našiel jedného nádherného dubáka, pri ktorom sa krčili ešte dva malé a v kruhu 2m ešte ďalších jedenásť. Opravdivý hubár prežíva neopísateľný pocit, asi ako rybár, ktorý dlhé dni nahadzuje udicu do vody a keď sa mu podarí konečne niečo chytiť, je celý od vzrušenia bez seba. To však nebolo nič proti tomu, čo prinášali z hory desiatky hubárov. Plné košíky v množstvách 100 a viacej. Mám to šťastie vidieť u výkupcu, kde ich ľudia prinášajú. Sú akoby ich jedna mater mala (čo do jednotnej veľkosti), v káve kúpavala, sú nádherne zamatovo hnedé, klobúčik priliehajúci k k nohe a noha- koreň pekne baňatý. Prepáčte, že píšem aj o inej téme, ale viem, že i v Česku sú vášniví hubári. K môjmu nebohému švagrovi (Jindřich Anděl z Krkonôš) prišiel na návštevu otec a ten deň čo deň keď rástli bol v lese, tak ho zaujali naše hory bohatstvom a rôznosťou húb. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18140


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 13. 8. 2006
Re: Cena medu? (18111) (18116)

> Od: P.K.:
> jaký med a za co ho prodávají supermarkety je pro nás jen výhodné....
.....

V čem je viděna ta výhoda? To by mě zajímalo. Když je vidno, že Obora má na trhu v řetězci obchodů Hypernova med okolo 130 -150,-/kg a výkupní cena je od 30 - 36,-/kg . K tomu za nejnižší výkupní ceny u nás. (situace cca před měsícem)

Jaká je tedy ta výhoda pro včelaře - člena ČSV? Že dělá a je ve svazu a odvádí mnohdy dvojité příspěvky organizaci a ta naněm ještě dále vydělává? (tedy prý tedy Obora žádný zisk ve výsledku pro svaz neprodukuje ;-) ) Nejlepší je natom, že vlastně jde jen o regionální výkup dle sdělení zástupců této s.r.o., .... ale svaz má přeci větší působnost. Ne?
Já vím, že marže marketů jsou velké. (v součtu až 50% z prodané hodnoty ceny medu) Vidím v tom jen orintaci na větší a větší baliče medu, kterým je ovšem dnes svaz zprominutím šumafuk.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18139


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 13. 8. 2006
Re: poptávka frekvenční měnič (18038) (18040) (18048) (18056) (18058) (18105) (18107) (18136)

Frekvenčních měničů je v nabídce plno, akorát pro jejich vnitřní řízení se
nepoužívají nějaké vysokosériové a tudíž levné specializované součástky, ale
firmy si je většinou konstruují samy. Podle toho taky vypadá i jejich vysoká
cena.
Hned z první obrazovky vyhledávače vypadly tyto slibné stránky:
http://www.avetop.cz/automatizace/Menu/LG/FM.htm
http://www.seplast.cz/frekvencni-menice.htm
http://www1.siemens.cz/ad/current/04_data/downloads/c090portals/pohony/pohon
y_prospekty/Pohony_prospekt_04_2006_cz.pdf
http://www.elprodrive.cz/frekvencni_menice_cf.html
nebo z druhé ruky
http://elektrika.cz/bazar

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radek HUBAČ" <>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 13, 2006 2:40 PM
Subject: poptávka frekvenční měnič


Vážení přátelé,
scháním pro sebe frekvenční měnič na medomet, nejlépe od firmy
ControlTech s.r.o. . Přítel Mikšovský, z této firmy, ještě vloni
nabízel výprodejové typy SCC 160. Pokud někdo z Vás máte a nebudete ho
potřebovat, nebo by jste věděli o jiném typu stačí pro výkon 0,37kW budu
Vám vděčný.
Předem děkuji


MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18138


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HUBAČ (e-mailem) --- 13. 8. 2006
RE: Antwort: trojnožka na stáčení medu a frekvenční menič (17852) (17862) (17872) (17878) (17886) (17919) (17996)

Díky kontakt na trojnožku už mám

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: M.Osusky/=/fritz.sk [mailto:M.Osusky/=/fritz.sk]
Sent: Tuesday, August 08, 2006 9:04 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Antwort: trojnožka na stáčení medu a frekvenční menič

trojnozku vyraba jeden chlapik zo Znojma. Pravidelne obizda vsetky
vcelarske vystavy. Ak nema niekto jeho kontakt po ruke, pozriem to vecer

doma a poslem.

Matej




Radek HUBAČ <drh/=/seznam.cz>
04.08.2006 20:20
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
"'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
trojnožka na stáčení medu a frekvenční menič






Pro svého kamaráda scháním trojnožku na stáčení medu a pro sebe
frekvenční měnič na medomet, nejlépe od fi. Mitronic, nepotulují se
někde???
Předem děkuji

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: Eman [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Thursday, August 03, 2006 10:10 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: cukernat?n? medu

Pro malovčelaře se ta investice i provoz nevyplatí. U sebe to považuju
za
zbytečné a všem zákazníkům opakuji, že zkrystalizovaný med je
kvalitnější
než "mrtvý" tekutý levný med v supermarketu. Je to trochu demagogie, ale
nějakou logiku to má.

Celá ta teplotní teorie kolem krystalizace mě selhává, když vytáčím po
týdnu napůl zkrystalizovaný řepkový med, který by měl mít teplotu kolem
+30
C v úlu. Navíc mívá někdy i zavíčkovaný med obsah vody nad 20%, a to už
je
od včel podraz. Co pak s tím jiného než do medoviny. Na nějaké vysoušení
medu v mých podmínkách nevěřím. Nepotřebuji řepku v blízkosti. Nebezpečí
postřiků, problémový med a chuť taky nic moc.

------------------
R.Polášek:
Nabízí se otázka, jak moc by bylo náročné skladovat med pár měsíců při
nějaké teplotě těsně nad nulou, kdy by med zůstal tekutý.

__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz





__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18137


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HUBAČ (e-mailem) --- 13. 8. 2006
poptávka frekvenční měnič (18038) (18040) (18048) (18056) (18058) (18105) (18107)

Vážení přátelé,
scháním pro sebe frekvenční měnič na medomet, nejlépe od firmy
ControlTech s.r.o. . Přítel Mikšovský, z této firmy, ještě vloni
nabízel výprodejové typy SCC 160. Pokud někdo z Vás máte a nebudete ho
potřebovat, nebo by jste věděli o jiném typu stačí pro výkon 0,37kW budu
Vám vděčný.
Předem děkuji


MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: Radim Pol??ek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
Sent: Friday, August 11, 2006 5:35 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?

Přirozeně nějaký pohyblivý hořák, třeba převážený třeba na přívěsu za
autem
až k těm úlům.. 100 200 wattů příkon na ventilátorty, které by do toho
ohně
foukaly vzduch, takže i ty polystyrenové nastavky rozumně prokládané
třeba
dřevem by shořely bez čoudu stejně jako přikládané v tom stacionárním
zplynovacím kotli. Až ten čoud z volného spalování úlů bude podstatně
vadit,
tak možná něco takového vznikne.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 10, 2006 1:05 AM
Subject: Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?



Od: Radim Polasek:
> Tak mě napadá, že kdyby byla poptávka, že by výrobce mohl udělat na
principu
> takového kotle nějaký hořák, kde by se v létě v přírodě mohly
zlikvidovat
> polystyrénové nastavky a podobný čoudící materiál podstatně
ekologičtěji
než
> při pálení na hromadě. Potřebovalo by to pravděpodobně jen nějakých
100 -
> 200 wattů elektrického výkonu na imitaci komínového tahu.
.......
To má chybu na kráse. Sám bych by jsi byl asi proto aby se omezila
manipulace a tím pádem rozšíření moru a tudíž úly - co nejkratší cestou
do
ohně.

V létě a hlavně v suchu se moc ani chráněně pálit nedá. Žně, sucho, les
...
prostě při pálení moru většinou asistuje nějakej přizvanej záchranář
(hasič)
a dělá dozor. Ten sdělí kde a když si není jistej (blízko les nebo něco
chytlavého), zavolá stříkačku než se to zapálí.

Radime, takových i třeba jen pět Budečáků naráz je fire jak hrom.
Nějakých
100 nebo 200 W by bylo zbytečných. Prostě hromada a .... možná maximálně
obehnat plechy kvůli rozšíření ohně.


_gp_
http://vindex.ic.cz


__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18136


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 13. 8. 2006
Re: [www.vcely.sk - slovenská včelárska stránka]: www.vcely.sk - novy clanok (18127) (18134)

To zní velice rozumně, pokud to můžu posoudit jako člověk nemající naštěstí
s morem plodu žádné zkušenosti. Pokud by byla možnost vyšetření každého
včelstva zvlášť, mohly by se vyřadit včelstva třeba jen náchylná k moru.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 13, 2006 11:38 AM
Subject: Re: [www.vcely.sk - slovenská včelárska stránka]: www.vcely.sk -
novy clanok


> Na tom něco je, od objevení podezřelého včelstva po jeho zničení by měla
> uběhnout kratší doba než je u nás. Pepan
> .....
> Na té metodě je zajímavá jiná věc - !!!plošná celostátní jarní
> kvalifikovaná prohlídka všech včelstev!!!
> Likvidují se zřejmě jen klinicky pozitivní včelstva, že do týdne, to je
jen
> technickoorganizační detail.
> Mor není Ebola, a nešíří se zřejmě jen tak, že se někde zalítne jedna
včela
> do druhého včelstva, nebo že se někde na květu otře jena včela o druhou.
> Pokud nejde o včelstvo, kterému hrozí vyloupení, nebo uhynutí a je
> dostatečně silné, není asi třeba tolik spěchat.
> Tvrdí se, že od nákazy, do viditelných příznaků to trvá několik let.
> Obdobná informace o Nov.Zélandské metodě je na
> http://www.vcelari.sk/vcelar/2006/vcelar5_2006.pdf. V tomto článku je
> uváděno, že k propuknutí nákazy je třeba asi 35 milonu spor. Tedy asi to
> množství, které se tam dostane loupeží, nakaženým dílem atd. Nikoliv
běžným
> včelím provozem.
> Pokud by se nákaza tak snadno šířila, jak včelaři v postižených oblastech
> rádi tvrdí, tak by bylo btížné vysvětlit, že ani po několikaleté existenci
> nákazy v nějaké oblasti dojde k utracení jen zlomku včelstev.
> Problém je, že mor je na stanovištích dlouho "tolerován" trpí se chcípáci,
> posilují se, nekontrolují se úhyny a mor pěkně přežívá a čeká na svoji
> šanci. Pak stačí třeba jedna pořádná melicitoza, velké úhyny a loupeže v
> nemocných včelstvech, a nakonec někteří vynálezci dávají plásty s
> cementovým medem do necek před včelíny a nechávají vybrat včelám, nebo je
> kropí konví atd. Myslím, že v takovém případě si bacily říkají "něci na
tom
> je , být ve správný okamžik, na správném místě".
> Novozelandská metoda je u nás neaplikovatelná, protože vyžaduje zodpovědné
> a vzdělané včelaře. Já mám třeba smůlu, že včelařím v oblasti ZO, která je
> ze dvou stran obklopena ZO ve kterých je mor. Přesto nepodnikla ani jedno
> preventivní opatření, vloni na mojí výzvu, když jsem byl ještě členem
> výboru ani předseda nesvolal schůzi výboru ZO k moru. A několika (ne
> jednodnomu) funkcionářům není jasné, k čemu by byla včasná informovanost
> včelařů o nákaze a co bych asi mohl dělat, kdybych to byl (já i další)
> býval včas věděl.
> Takže je buď mor rána a trest Boží, nebo se mu dá předcházet.
> Jedná se stejně jako u jiných morů o bakteriální nákazu, a pokud bude
> vzdělání včelářů v této oblasti odpovídat vzdělání středověkých obyvatel
> našich měst, tak mor VP bude představovat stejné nebezpečí jako mor ve
> středověku.
>
> Není mi jasné, za jak dlouho se může rozšířit mor na několik set
stanovišť.
> A jaké by měl šance, kdyby si každý včelař včely jednou ročně pořádně
> prohlédl. Pochybuji, že v některých případech je to možné - tmavý včelín,
> tmavé plásty, špatně vidící včelař, bodavé včely a kukla. Tady je to
> problém důvěry a plošné spolupráce.
> A tady vidím ten hlavní problém, ne v často kritizované práci SVS a všech
> dalších. Mor si šíří včelaři.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18135


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.166.215) --- 13. 8. 2006
Re: [www.vcely.sk - slovenská včelárska stránka]: www.vcely.sk - novy clanok (18127)

Na tom něco je, od objevení podezřelého včelstva po jeho zničení by měla uběhnout kratší doba než je u nás. Pepan
......
Na té metodě je zajímavá jiná věc - !!!plošná celostátní jarní kvalifikovaná prohlídka všech včelstev!!!
Likvidují se zřejmě jen klinicky pozitivní včelstva, že do týdne, to je jen technickoorganizační detail.
Mor není Ebola, a nešíří se zřejmě jen tak, že se někde zalítne jedna včela do druhého včelstva, nebo že se někde na květu otře jena včela o druhou. Pokud nejde o včelstvo, kterému hrozí vyloupení, nebo uhynutí a je dostatečně silné, není asi třeba tolik spěchat.
Tvrdí se, že od nákazy, do viditelných příznaků to trvá několik let. Obdobná informace o Nov.Zélandské metodě je na
http://www.vcelari.sk/vcelar/2006/vcelar5_2006.pdf. V tomto článku je uváděno, že k propuknutí nákazy je třeba asi 35 milonu spor. Tedy asi to množství, které se tam dostane loupeží, nakaženým dílem atd. Nikoliv běžným včelím provozem.
Pokud by se nákaza tak snadno šířila, jak včelaři v postižených oblastech rádi tvrdí, tak by bylo btížné vysvětlit, že ani po několikaleté existenci nákazy v nějaké oblasti dojde k utracení jen zlomku včelstev.
Problém je, že mor je na stanovištích dlouho "tolerován" trpí se chcípáci, posilují se, nekontrolují se úhyny a mor pěkně přežívá a čeká na svoji šanci. Pak stačí třeba jedna pořádná melicitoza, velké úhyny a loupeže v nemocných včelstvech, a nakonec někteří vynálezci dávají plásty s cementovým medem do necek před včelíny a nechávají vybrat včelám, nebo je kropí konví atd. Myslím, že v takovém případě si bacily říkají "něci na tom je , být ve správný okamžik, na správném místě".
Novozelandská metoda je u nás neaplikovatelná, protože vyžaduje zodpovědné a vzdělané včelaře. Já mám třeba smůlu, že včelařím v oblasti ZO, která je ze dvou stran obklopena ZO ve kterých je mor. Přesto nepodnikla ani jedno preventivní opatření, vloni na mojí výzvu, když jsem byl ještě členem výboru ani předseda nesvolal schůzi výboru ZO k moru. A několika (ne jednodnomu) funkcionářům není jasné, k čemu by byla včasná informovanost včelařů o nákaze a co bych asi mohl dělat, kdybych to byl (já i další) býval včas věděl.
Takže je buď mor rána a trest Boží, nebo se mu dá předcházet.
Jedná se stejně jako u jiných morů o bakteriální nákazu, a pokud bude vzdělání včelářů v této oblasti odpovídat vzdělání středověkých obyvatel našich měst, tak mor VP bude představovat stejné nebezpečí jako mor ve středověku.

Není mi jasné, za jak dlouho se může rozšířit mor na několik set stanovišť. A jaké by měl šance, kdyby si každý včelař včely jednou ročně pořádně prohlédl. Pochybuji, že v některých případech je to možné - tmavý včelín, tmavé plásty, špatně vidící včelař, bodavé včely a kukla. Tady je to problém důvěry a plošné spolupráce.
A tady vidím ten hlavní problém, ne v často kritizované práci SVS a všech dalších. Mor si šíří včelaři.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18134


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 13. 8. 2006
Re: Co dávat do kuřáku (18121) (18129) (18132)

Musím říct, že když vidím v obchodech mezi hnojivy granulované kravské lejno
bratru za 20 - 30 korun za kilo, stýská se mi po starých časech, kdy u nás
na těch pastvinách se takových vysušených lejn válelo hafo a nikdo si toho
nevážil a netušil, že to je tak ceněná věc.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 13, 2006 10:35 AM
Subject: Re: Co dávat do kuřáku


> Kravské lejno je nedoceněná surovina. V Nepálu s tím topí v kamnech. Já
tím
> smíchané s jílem léčil rány na stromech. A teď do kuřáku je taky dobrý
tip.
> Sám používá vysušený choroš, houbu na stromech. Musí se nařezat na
kostičky
> a dobře vysušit. Pak vydrží dlouho doutnat. Zapaluju to pomocí obalu na
> vajíčka, nebo postříkám trošku denat. lihem.
> -------------
> >Už piaty rok používam do dymáku kravský trus (kravské lajno).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18133


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (84.244.110.98) --- 13. 8. 2006
Re: Co dávat do kuřáku (18121) (18129)

Kravské lejno je nedoceněná surovina. V Nepálu s tím topí v kamnech. Já tím smíchané s jílem léčil rány na stromech. A teď do kuřáku je taky dobrý tip.
Sám používá vysušený choroš, houbu na stromech. Musí se nařezat na kostičky a dobře vysušit. Pak vydrží dlouho doutnat. Zapaluju to pomocí obalu na vajíčka, nebo postříkám trošku denat. lihem.
-------------
>Už piaty rok používam do dymáku kravský trus (kravské lajno).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18132


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 13. 8. 2006
Re: Co d?vat do ku??ku (18121) (18129)

> Od: A.Turcani :

> Prosím nesmejte sa, ani si neklopte po čele, viem o čom píšem. Už piaty rok
> používam do dymáku kravský trus (kravské lajno).

To neni nic noveho. Dokonce se kravinec pouzival (a mozna nekde jeste pouziva) jako vypln do ulu jako izolace.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18131


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 13. 8. 2006
Re: Co dávat do kuřáku (18121) (18128)

Taky u nás byly kdysi pastviny obehnané ostnatým drátem, kde se takové
kravince daly získat a kde rostly a kvetly příslušná rostlinná a jiná
společenstva, od mateřídoušky po bílý jetel a žampióny. Dneska je tam buď
pole anebo na místech, kde to nejde, tak jednou ročně posekaný trávník. A i
když se má místní družstvo soustředit na výrobu mléka, tak už to budou
intenzívně pěstované trávníky na senáž bez jakéhokoliv květu a ne nějaké
pastviny s ostnatým drátem. Třeba ale někde zasejí nějaké jeteloviny.
Jinak když mi dochází zásoba troudu, vezmu tašku a ozubený nůž, projdu se po
lese a nasbírám ze země poloztrouchivělé a odkorněné větve lípy, topolu,
vrby a jiných měkkých dřevin od tloušťky ruky po tloušťku malíčku, nařežu a
potom zlomím na velikost do tašky. Silnější ztrouchnivělé víc, slabé třeba
neztrouchnivělé vůbec. Tyto měkké větve trouchniví rovnoměrně v celé hmotě
dřeva, tvrdé a jehličnaté větve většinou trouchniví nerovnoměrně a tak je
nesbírám. Kombinací ztrouchnivělých a neztrouchnivělých větví do kuřláku
zajišťuji, že hoří ideálně jen ve svislé poloze tak akorát a nekouří moc.
Když je troud moc ztrouchnivělý, kouří moc a hoří rychle a kuřlák se musí
regulovat pokládáním šikmo nebo dokonce na ležato. Toto měkké dřevo má podle
mne nejpříjemnější kouř. Někdy přidávám smrkové šišky, pryskyřice v nich ale
způsobuje, že kouř je dráždivější. Jinak si ale myslím, že to je důležité
hlavně při používání kuřláku v uzavřeném prostoru ve včelíně. Pokud jsou úly
venku, je to vcelku jedno, co v nich hoří, pokud to neuvolňuje nějaké
dráždivé látky pro včely. Pro vyznavače papíru se dají použít noviny. Ty se
namočí na několik dnů do kbelíku s vodou, pak ještě případně rozmixují
vrtačkou s nastavcem a vzniklá papírovina se vytvaruje třeba v ruce do
příslušného tvaru a nechá vyschnout. Mimochodem takovou papírovinu nalisovat
do příslušné formy, odstranit formu, nechat vyschnout a potom naimpregnovat
zevnitř proti okusu včelami a zvenku proti povětrnosti a je tady nástavek z
papírové hmoty bez spojů.
Zapaluji tak, že zarovnám přes půlku kuřláku více ztrouchnivělým troudem a
ve volném prostoru udržuji oheň pár kusy zmačkaného papíru, dokud se v
kusech troudu nevytvoří žhavé doutnající jádro. To potom opatrně zakryji
dalším měkkým troudem a na krajích a později po rozhoření doplňuji spíše
tvrdším méně ztrouchnivělým troudem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turcani" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 13, 2006 8:50 AM
Subject: Re: Co dávat do kuřáku


> Prosím nesmejte sa, ani si neklopte po čele, viem o čom píšem. Už piaty
rok
> používam do dymáku kravský trus (kravské lajno). Je vo väčšine prípadov
> dostupné získať ho, dobre a dlho v dymáku tlie, vydáva príjemnú rastlinnú
> vôňu, no ťažšie sa zapaľuje. Ja používam na jeho zapálenie sprácghnivené
> drevo alebo kúsok hobry. Aby náplň rýchlo nezotlela, treba upraviť ústie
> dymáka tak, aby v čase keď dymák nepoužívame, zbytočne silno nedymil.
> Urobil som si zúžený nástavec. Niektoré typy dymákov majú zvlášť široké
> ústie, cez ktoré sa dym rýchlo vytratí bez jeho využitia. Ja dymák v čase
> keď ho nepotrebujem dávam vodorovne na podložku, ale vtedy sa damák
> rýchlejšie zanáša.Je pravda, že vnútro dymáku zanáša sadzami (ale to robia
> všetky materiály).
> Kravinec získavam na pasienkoch alebo na voľných ohradených stanovištiach,
> kde ostanú pred zimou na jednom mieste neporušené. Zbieram ich len po
> skončení zimných mesiacoch, snehom a dažďom dobre premyté (sú bez
> amoniaku), dobre prevŕtané hmyzom žijúcim v truse. Na zber využite pekné
> slnečné dni, kde je trus primerane vysušený, čím sa ľahšie zbaví zbytku
> vody. Dá sa povedať, že zbytok je vlastne čistá buničina, navyše narušená
> prežúvaním dobytka.
> Nazbierané kravince rozložte na sieťovú podložku npr. staršie plotové
> pletivo a vyložte na slnko, prípadne ho ochráňte proti dažďu. Skladovať v
> suchu, má neobmedzenú životnosť.
> Je isté, že dobré sú aj vysušené trúdnikové stromové huby a spráchnivelé
> drevo (je jedno z akého stromu), aj rastlinné materiály sú dobré, ale tie
> horia len po ich zapálení iným horiacim materiálom. Npr. vratič obyčajný,
> tie sa zbierajú práve v tomto čase keď sú v plnom kvete. Zbierame ich so
> súkvetím aj s hornou časťou byle (asi 50cm) s listami. Treba ich nakrátko-
> 1cm posekať sekerou alebo iným vhodným spôsobom a samozrejme dokonale
> vysušiť. Tujón, ktorý obsahuje vratič by mohol ovplyvniť- zničiť aj V.D.
> (možno škodí aj človeku), ale to nie je celkom isté. V zahraničí to majú
> včelári ľahšie, ale i drahšie, obchod im ponúka náplň do dymákov
spracovaný
> do granúl. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18130


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (213.81.173.105) --- 13. 8. 2006
Re: Co dávat do kuřáku (18121)

Prosím nesmejte sa, ani si neklopte po čele, viem o čom píšem. Už piaty rok používam do dymáku kravský trus (kravské lajno). Je vo väčšine prípadov dostupné získať ho, dobre a dlho v dymáku tlie, vydáva príjemnú rastlinnú vôňu, no ťažšie sa zapaľuje. Ja používam na jeho zapálenie sprácghnivené drevo alebo kúsok hobry. Aby náplň rýchlo nezotlela, treba upraviť ústie dymáka tak, aby v čase keď dymák nepoužívame, zbytočne silno nedymil. Urobil som si zúžený nástavec. Niektoré typy dymákov majú zvlášť široké ústie, cez ktoré sa dym rýchlo vytratí bez jeho využitia. Ja dymák v čase keď ho nepotrebujem dávam vodorovne na podložku, ale vtedy sa damák rýchlejšie zanáša.Je pravda, že vnútro dymáku zanáša sadzami (ale to robia všetky materiály).
Kravinec získavam na pasienkoch alebo na voľných ohradených stanovištiach, kde ostanú pred zimou na jednom mieste neporušené. Zbieram ich len po skončení zimných mesiacoch, snehom a dažďom dobre premyté (sú bez amoniaku), dobre prevŕtané hmyzom žijúcim v truse. Na zber využite pekné slnečné dni, kde je trus primerane vysušený, čím sa ľahšie zbaví zbytku vody. Dá sa povedať, že zbytok je vlastne čistá buničina, navyše narušená prežúvaním dobytka.
Nazbierané kravince rozložte na sieťovú podložku npr. staršie plotové pletivo a vyložte na slnko, prípadne ho ochráňte proti dažďu. Skladovať v suchu, má neobmedzenú životnosť.
Je isté, že dobré sú aj vysušené trúdnikové stromové huby a spráchnivelé drevo (je jedno z akého stromu), aj rastlinné materiály sú dobré, ale tie horia len po ich zapálení iným horiacim materiálom. Npr. vratič obyčajný, tie sa zbierajú práve v tomto čase keď sú v plnom kvete. Zbierame ich so súkvetím aj s hornou časťou byle (asi 50cm) s listami. Treba ich nakrátko- 1cm posekať sekerou alebo iným vhodným spôsobom a samozrejme dokonale vysušiť. Tujón, ktorý obsahuje vratič by mohol ovplyvniť- zničiť aj V.D. (možno škodí aj človeku), ale to nie je celkom isté. V zahraničí to majú včelári ľahšie, ale i drahšie, obchod im ponúka náplň do dymákov spracovaný do granúl. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18129


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (213.81.173.105) --- 13. 8. 2006
Re: Co dávat do kuřáku (18121)

Prosím nesmejte sa, ani si neklopte po čele, viem o čom píšem. Už piaty rok používam do dymáku kravský trus (kravské lajno). Je vo väčšine prípadov dostupné získať ho, dobre a dlho v dymáku tlie, vydáva príjemnú rastlinnú vôňu, no ťažšie sa zapaľuje. Ja používam na jeho zapálenie sprácghnivené drevo alebo kúsok hobry. Aby náplň rýchlo nezotlela, treba upraviť ústie dymáka tak, aby v čase keď dymák nepoužívame, zbytočne silno nedymil. Urobil som si zúžený nástavec. Niektoré typy dymákov majú zvlášť široké ústie, cez ktoré sa dym rýchlo vytratí bez jeho využitia. Ja dymák v čase keď ho nepotrebujem dávam vodorovne na podložku, ale vtedy sa damák rýchlejšie zanáša.Je pravda, že vnútro dymáku zanáša sadzami (ale to robia všetky materiály).
Kravinec získavam na pasienkoch alebo na voľných ohradených stanovištiach, kde ostanú pred zimou na jednom mieste neporušené. Zbieram ich len po skončení zimných mesiacoch, snehom a dažďom dobre premyté (sú bez amoniaku), dobre prevŕtané hmyzom žijúcim v truse. Na zber využite pekné slnečné dni, kde je trus primerane vysušený, čím sa ľahšie zbaví zbytku vody. Dá sa povedať, že zbytok je vlastne čistá buničina, navyše narušená prežúvaním dobytka.
Nazbierané kravince rozložte na sieťovú podložku npr. staršie plotové pletivo a vyložte na slnko, prípadne ho ochráňte proti dažďu. Skladovať v suchu, má neobmedzenú životnosť.
Je isté, že dobré sú aj vysušené trúdnikové stromové huby a spráchnivelé drevo (je jedno z akého stromu), aj rastlinné materiály sú dobré, ale tie horia len po ich zapálení iným horiacim materiálom. Npr. vratič obyčajný, tie sa zbierajú práve v tomto čase keď sú v plnom kvete. Zbierame ich so súkvetím aj s hornou časťou byle (asi 50cm) s listami. Treba ich nakrátko- 1cm posekať sekerou alebo iným vhodným spôsobom a samozrejme dokonale vysušiť. Tujón, ktorý obsahuje vratič by mohol ovplyvniť- zničiť aj V.D. (možno škodí aj človeku), ale to nie je celkom isté. V zahraničí to majú včelári ľahšie, ale i drahšie, obchod im ponúka náplň do dymákov spracovaný do granúl. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18128


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 8. 2006
Re:[www.vcely.sk - slovenská včelárska stránka]: www.vcely.sk - novy clanok

Na tom něco je, od objevení podezřelého včelstva po jeho zničení by měla uběhnout kratší doba než je u nás. Měla by se pohybovat v řádu nejvýše dnů a ne týdnů než se laboratorně potvrdí, v tu dobu by již mělo být včelstvo zničeno

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: www.vcely.sk - slovenská včelárska stránka Newsletter <redakcia/=/vcely.sk>
> Předmět: [www.vcely.sk - slovenská včelárska stránka]: www.vcely.sk - novy
> clanok
> Datum: 12.8.2006 23:13:42
> ----------------------------------------
> Od: www.vcely.sk - slovenská včelárska stránka
>
>
>
> Nový článok na www.vcely.sk
>
> Autor: MVDr. Pavel Hovorka
> Článok: Kontrola moru včelieho plodu - novozélandská metóda
>
>
>
> - www.vcely.sk - slovenská včelárska stránka tým
>
>
>
> =========================================================
> You're receiving this email because you're a registered user of www.vcely.sk -
> slovenská včelárska stránka. We hope that this email didn't disturbed you and in
> some manner contributes to improve our services.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18127


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kozlík (194.212.232.6) --- 13. 8. 2006
Re: Zimování pod igelitem (18088) (18091) (18094)

U podobných komentářů pro úplnost dodejte umístění včelstev- ve včelíně, na včelnici a pod a počet nástavků-rámků ve kterých zimujete, jinak je to k ničemu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18126


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kozlík (194.212.232.6) --- 13. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923) (17930) (17988) (17994) (18003) (18009) (18015) (18023) (18024) (18036) (18047) (18055) (18059) (18061) (18062) (18063) (18076)

zkušenosti z Hornbachu jsou takové.Když jsem konečně vybral zabalený balík v igelitu, kde nebyly vidět téměř žádná ulámaná pera a drážky, pak se z tohoto balíku daly bez výhrad použít 3 palubky a na dalších byly již vady- křivé, vypadlé suky, mrazové praskliny, a několik palubek bylo dokonce prožraných od červotoče.Původně jsem je potřeboval na strop v chodbě.Ještě , že jsem jich vzal víc.Zbytek jsem použil s výhradami a právě na nástavky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18125


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kozlík (194.212.232.6) --- 13. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l? (18038) (18040) (18048) (18056) (18070) (18075)

Pokud se vnitřek starého úlu zahřeje např. sluníčkem, stane se atraktivní vůně propolisu a možná vosku.Pak určitě přiletí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18124


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kozlík (194.212.232.6) --- 13. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923) (17930) (17988) (17994) (18003) (18009) (18015) (18023) (18024) (18036) (18047) (18055) (18059) (18061) (18062)

Já to dělám taky tak, ale zvenčí natírám syntetikou, zevnitř pak nenatírám.Já navíc musím na holky vidět, takže do nástavku dělám zezadu okénko.Pokud zimují s okénkem, jsem klidnější, že vidím co se v úle děje.Starší typ tohohle nástavku ještě okénko nemá a když v něm holky zimují, tak jsem nervozní, že nevím co se děje, ale holky se v něm evidentně cítí líp.Takže je jasná i úlová otázka, zda částečně uteplené, nebo skoro neuteplené- díky studenému sklu na okénku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18123


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Richard (88.101.175.101) --- 12. 8. 2006
Re: včelařský cukr (18100)

Zkuste tohle: Oslovte nějakého známého, který má kuchyň, bistro, vývařovnu, restauraci, dětský tábor nebo cokoliv jiného kde používá cukr. Samozřejmě musí být plátcem DPH. No a řekněte mu, co potřebujete. A myslím si, že Vám vyjde vstříct a spokojenost bude na obou stranách.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18122


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Richard (88.101.175.101) --- 12. 8. 2006
Co dávat do kuřáku

Vážení, rád bych se zeptal na váš názor a zkušenosti s tím, co je nejvhodnější náplní kuřáku tak, aby účinek byl co největší a současně nebylo ohroženo zdraví včelaře. Použitím hobry, kartonů atd. dochází k hoření lepidel, ztouchnivělé dřevo člověk asi nemá na celý rok..........Poradďte prosím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18121


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Richard Šimko (194.228.142.117) --- 12. 8. 2006
Re: lepidlo na etikety 2 (18102)

Záleží asi na papíře pro etikety. Zisknu etikety přímo na samolepící papír. Je předřezaný, asi 10x5 cm. Na A4 je tedy deset etiket. Jeden arch stojí kolem 3.50 Kč. Podle prodejny. Jsem maximálně spokojen.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18120


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Richard Šimko (194.228.142.117) --- 12. 8. 2006
Re: Cena medu? (18111) (18114) (18118)

Mohu potvrdit. Loni jsem každému zákazníkovi, který kupoval tmavý med 1/4 kg květového pastovaného medu zdarma. Mnoho jich přišlo zpátky pro ten "šlehaný" med. Balíčky do tomboly na místním plese se také vyplatí.

Ať to bzučí

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18119


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.166.49) --- 12. 8. 2006
Re: Cena medu? (18111) (18114)

Trh nás svoji neviditelnou rukou vychová. Hodně lidí z nevědomosti považuje med za luxusní sladidlo. Když si ho konečně koupí s informačním letáčkem, možná tím v budoucnu zvýší spotřebu. ..Eman
.....
A co takhle nejít s cenou dolů, ale dávat vzorky zadarmo + propagace, nebo k tmavému, kterého je letos dost přidávat jako bonus světlý, aby se lidi přesvědčili, že je taky dobrý. Průměrná kilová cena bude třeba nižší, ale zákazník bude pořád vychováván k nějaké rozumné deklarované ceně (minus sleva/bonus), než aby si zvykal, že když chce ušetřit, tak nemá kupovat med v discontu, ale u včelaře.
Slyšel jsem o včelařovi, který někde na hřišti rozdal xdesítek kilo medu než aby je dal do výkupu za 30. Slyšel jsem to od včelařů, kteří se tomu smáli, jako něčemu šílenému a pak se předháněli v řešení, jak řešit odbytovou krizi - například pozavírat obchodníky, atd.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18118


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (195.39.10.34) --- 12. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l? (18038) (18040) (18048) (18056) (18070) (18075) (18085) (18096)

odpad s Tříděného odpadu domáctností se třídí na lince ručně.....většina plastů jde do spalovny....

recykluje se PPA,PP,....jen v čisté formě jako odpad s výroby(třeba folií,textilií,lan) a v tunách,jednoduše se zpátky na lince vyrobí základní granulát,který se dál zpracovává u nás(granitol a.s.),surový odpad se vozí do rakouska...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18117


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (195.39.10.34) --- 12. 8. 2006
Re: Cena medu? (18111)

jaký med a za co ho prodávají supermarkety je pro nás jen výhodné....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18116


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 12. 8. 2006
Re: Zimování pod igelitem (18088) (18091)

Připomínám,že úly typu Optimal mají celodrátěné dno. Myslím, že úly s celodrátěným dnem ( přes zimu ho můžeme zužit na 1/2 nebo 1/3 podle síly včelstva )a očkami v nástavcích nemají problémy s plesnivěním díla přes zimu. Proto u nich můžeme bez problému používat stropní folii místo prkének, což považuji za problematickou a zastaralou metodu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18115


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (84.244.110.98) --- 12. 8. 2006
Re: Cena medu? (18111)

Pepíku, ono to tak dopadne přirozenou cestou. Jsou 2 řešení: Uskladnit a vyčkat (jako to udělali v Argentině), nebo s cenu dolů. To stejně hodně včelařů již delší dobu dělá. Podbízí se za 50 Kč ze dvora a ostatní "bohatýři", co nejdou s cenou pod 100 a chlubí se tím, to musí pocítit. Nebo mají štěstí, stálou, movitou a věrnou klientelu a neměli by se s tím moc chlubit. Trh nás svoji neviditelnou rukou vychová. Hodně lidí z nevědomosti považuje med za luxusní sladidlo. Když si ho konečně koupí s informačním letáčkem, možná tím v budoucnu zvýší spotřebu. Češi oproti němcům mají ve spotřebě velké rezervy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18114


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 12. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l? (18038) (18040) (18048) (18056) (18070) (18075) (18109)

Souhlasím. Stačí v tuto dobu, kdy včely slídí, vystavit někde trošku na
slunci, aby se ten propolis zahřál a začal vonět pár protmelených destiček.
Vždy tam přiletí nějaké včely. .

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 10, 2006 2:41 PM
Subject: Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?



Od: Eman:
> ad 3. ...Co se týká přenosu nemocí, tak v tom nebezpečí nevidím.
> Včely létají na staré zásobní plásty ale ne na části starého úlu, aby si z
> něj něco odnesly - není co.
......

Nebezpečí to je. Žádní manipulace a šup s tím ci nejkratší cestou do ohně!!
Co úlová vůně? Potom mi vysvětli jednu věc, proč se roje usadí s velkou
pravděpodobností do úlu, kde byly už včely. Co také propolis? Ten také
nerouskují (neokusují) a neodnáší si z odložených nástavků do včelstva?

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18113


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (84.244.110.98) --- 12. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l? (18038) (18040) (18048) (18056) (18070) (18075) (18109)

Máš pravdu. Samozřejmě jisté malé riziko (ale velmi malé) tu je. Je ale velmi zásadní rozdíl, když vyhodíš do popelnice kus úlu a nebo plást se zásobami, nebo plodem. V druhém případě se slétnou včely z okolí a na úlu se bude potloukat pár vos a much. Nic z toho stejně nenasají, aby si tím infikovaly larvy.
Co jsem slyšel, tak se někde likvidace úlů a zásob odkládala a mezitím to objevily včely z okolí a je malér. A to bylo kvůli těm plástům.

>Nebezpečí to je. Žádní manipulace a šup s tím ci nejkratší
>cestou do ohně!! Co úlová vůně? Potom mi vysvětli jednu věc

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18112


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (212.158.145.2) --- 11. 8. 2006
Cena medu?

Asi mě dáte za pravdu ,že medu je letos dost. Tak mě napadá co tak jít s cenou dolů odpovídalo by to tržnímu hospodářství a možná by to vzalo vítr z plachet různým překupníkům a nakonec i supermarketům.Co vy na to?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18111


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 11. 8. 2006
Re: Jak p?e?kat zimu v zadov?ku (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923) (17930) (17988) (17994) (18003) (18009) (18015) (18023) (18024) (18036) (18047) (18055) (18059) (18061) (18062)

Jen bych se chtěl zeptat. Co ty protiprohýbací prořezy z rubu? To myslím, je dost problém kvůli mravencům.


Od: Ales

> Už po 2 roky, co se palubky 9 mm objevily v OBI (nebo Baumaxu?)z nich
> nástavky vyrábím - jednoduše - horní rám - dolní rám- zevnitř palubky - pak
> tam nacpu 2cm polystyrenu s kouskem odřezku dřeva v místě očka a zvenčí
> opět palubky.
> Palubky předem na pokosovce nařežu na stejnou délku , ale moc to neměřím.
> Pobiju jednu stranu a výšku a stranu na čisto seříznu na pile (v místě
> drážek dole odříznu tedy více- odřezkem z boku pokračuji na další straně.
> Nástavek bez drážek. Pak to venku na zahradě 2x z venčí postříkám tmavým
> luxolem (světlý nic nevydrží) a hotovo.
> Délku palubek kupuji tak, abych měl co nejmenší prořezy a s cenou nástavku
> (i s nátěrem)se tak vejdu v pohodš do 100,- Kč.
> První várku (abych ušetřil) jsem zevnitř dal sololit, ale nemám s tím dobré
> skušenosti. Někde se ve vlhku vyboulil, až mi šly těžko vyndat rámky a taky
> ho asi ve 3 případech holky vykusovaly.
>
>
>

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18110


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 11. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l? (18038) (18040) (18048) (18056) (18070) (18075)


Od: Eman:
> ad 3. ...Co se týká přenosu nemocí, tak v tom nebezpečí nevidím.
> Včely létají na staré zásobní plásty ale ne na části starého úlu, aby si z
> něj něco odnesly - není co.
......

Nebezpečí to je. Žádní manipulace a šup s tím ci nejkratší cestou do ohně!! Co úlová vůně? Potom mi vysvětli jednu věc, proč se roje usadí s velkou pravděpodobností do úlu, kde byly už včely. Co také propolis? Ten také nerouskují (neokusují) a neodnáší si z odložených nástavků do včelstva?

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18109


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (84.244.102.138) --- 11. 8. 2006
frekvenční měnič (18038) (18040) (18048) (18056) (18058) (18105) (18107)

Potřebuju pro medomet frekvenční měnič. Pokud jste si někdo odkoupil od př. Mikšovkého měnič a jeho použití jste si rozmyslel, prosím, neodprodal by jste mi ho?
jan.jindra/=/centrum.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18108


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 11. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l? (18038) (18040) (18048) (18056) (18058) (18105)

Přirozeně nějaký pohyblivý hořák, třeba převážený třeba na přívěsu za autem
až k těm úlům.. 100 200 wattů příkon na ventilátorty, které by do toho ohně
foukaly vzduch, takže i ty polystyrenové nastavky rozumně prokládané třeba
dřevem by shořely bez čoudu stejně jako přikládané v tom stacionárním
zplynovacím kotli. Až ten čoud z volného spalování úlů bude podstatně vadit,
tak možná něco takového vznikne.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 10, 2006 1:05 AM
Subject: Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?



Od: Radim Polasek:
> Tak mě napadá, že kdyby byla poptávka, že by výrobce mohl udělat na
principu
> takového kotle nějaký hořák, kde by se v létě v přírodě mohly zlikvidovat
> polystyrénové nastavky a podobný čoudící materiál podstatně ekologičtěji
než
> při pálení na hromadě. Potřebovalo by to pravděpodobně jen nějakých 100 -
> 200 wattů elektrického výkonu na imitaci komínového tahu.
.......
To má chybu na kráse. Sám bych by jsi byl asi proto aby se omezila
manipulace a tím pádem rozšíření moru a tudíž úly - co nejkratší cestou do
ohně.

V létě a hlavně v suchu se moc ani chráněně pálit nedá. Žně, sucho, les ...
prostě při pálení moru většinou asistuje nějakej přizvanej záchranář (hasič)
a dělá dozor. Ten sdělí kde a když si není jistej (blízko les nebo něco
chytlavého), zavolá stříkačku než se to zapálí.

Radime, takových i třeba jen pět Budečáků naráz je fire jak hrom. Nějakých
100 nebo 200 W by bylo zbytečných. Prostě hromada a .... možná maximálně
obehnat plechy kvůli rozšíření ohně.


_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18107


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 11. 8. 2006
Re: Zal?t?v?n? v?el (18030) (18037) (18045)

Od: Ales:
> Včelařím 6 rok. ...
.......

Včelařím po nějakých přestávkách 10 rok nepřetržitě, ale už bych nedal nikdy na rady, které nejsou ověřeny technologií ošetřování velkých chovů včel. Vybírám právě jen ty informace (potažmo z toho metru papíru), které jsou popisem vedoucí k jednoduchosti a kráse chovu včel s příznivým konečným finančním efektem.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18106


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 11. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l? (18038) (18040) (18048) (18056) (18058)


Od: Radim Polasek:
> Tak mě napadá, že kdyby byla poptávka, že by výrobce mohl udělat na principu
> takového kotle nějaký hořák, kde by se v létě v přírodě mohly zlikvidovat
> polystyrénové nastavky a podobný čoudící materiál podstatně ekologičtěji než
> při pálení na hromadě. Potřebovalo by to pravděpodobně jen nějakých 100 -
> 200 wattů elektrického výkonu na imitaci komínového tahu.
.......
To má chybu na kráse. Sám bych by jsi byl asi proto aby se omezila manipulace a tím pádem rozšíření moru a tudíž úly - co nejkratší cestou do ohně.

V létě a hlavně v suchu se moc ani chráněně pálit nedá. Žně, sucho, les ... prostě při pálení moru většinou asistuje nějakej přizvanej záchranář (hasič) a dělá dozor. Ten sdělí kde a když si není jistej (blízko les nebo něco chytlavého), zavolá stříkačku než se to zapálí.

Radime, takových i třeba jen pět Budečáků naráz je fire jak hrom. Nějakých 100 nebo 200 W by bylo zbytečných. Prostě hromada a .... možná maximálně obehnat plechy kvůli rozšíření ohně.


_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18105


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (84.244.110.98) --- 11. 8. 2006
Re: včelařský cukr (18100)

http://www.akcniceny.cz/zbozi/full/cukr/
V Plusu za 16.90

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18104


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Podhájecký (82.99.163.242) --- 11. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l? (18038) (18040) (18048) (18056) (18070) (18075) (18085) (18096) (18099) (18101)

Kdo by se v tom sajrajtu hrabal a ještě v tom množství na pásu? Obec nás poučila, aby jsme do kontejnerů dávali co tam patří. Jakmile firma při odvozu uvidí něco, co tam nepatří, např skleněnou lahev, kontejner už dál neprohlíží a jde celý do netříděného odpadu na skládku.
Tonda

>Vyhlášky neznám, ale logicky se to asi třídí na nějakém pásu. Každý současný
plastový výrobek nebo aspoň většina má vespod značku, která udává druh
plastu. Takže co asi stojí za vytřídění, jako PET flašky nebo třeba rozbité
plastové vědro, to se dál recykluje na nějaké plastové granule, ze kterých
se vyrábějí zas plastové výrobky a zbytek, který se nedá identifikovat, jde
asi do spalovny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18103


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jarda (193.179.220.253) --- 11. 8. 2006
lepidlo na etikety 2

Mátě někdo zkušenosti i s jiným lepidlem na etikety než je herkules??
Dík Jarda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18102


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 11. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l? (18038) (18040) (18048) (18056) (18070) (18075) (18085) (18096) (18099)

Vyhlášky neznám, ale logicky se to asi třídí na nějakém pásu. Každý současný
plastový výrobek nebo aspoň většina má vespod značku, která udává druh
plastu. Takže co asi stojí za vytřídění, jako PET flašky nebo třeba rozbité
plastové vědro, to se dál recykluje na nějaké plastové granule, ze kterých
se vyrábějí zas plastové výrobky a zbytek, který se nedá identifikovat, jde
asi do spalovny.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Podhájecký" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 11, 2006 6:47 AM
Subject: Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?


> Jak by se to dál třídilo? Jedině ručně. Smí se tam dávat odpad znečištěný
> do několika %. Tuším, že do 10%. Pokud je odpad znečištěný víc, jde do
> netříděného odpadu. To je ve vyhláškách obcí a provozů. Tak jsme byli
> poučeni i v naší a.s.
> Tonda
>
> >To jsou zajímavý věci. Občas se tu člověk něco doví.
> Předpokládám, že plasty z kontejneru nejsou všechny čisté a dále se třídí.
> Co se s nimi dál děje, to bych rád věděl - něco se asi recykluje, něco se
> likviduje. Je to ale všechno jenom odpad, který má specifické vlastnosti z
> hlediska odbourávání. Likvidace odpadu je společenský problém a problémy
se
> musí řešit.
> Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18101


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Moravcová Jana (80.188.38.2) --- 11. 8. 2006
včelařský cukr

Sháním cukr pro včely - 100 kg.
jsem z okresu Svitavy
605 700 632 děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18100


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76367 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 18100 do č. 18160)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu