76393

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Radek HUBAČ (e-mailem) --- 13. 8. 2006
RE: Antwort: trojnožka na stáčení medu a frekvenční menič (17852) (17862) (17872) (17878) (17886) (17919) (17996)

Díky kontakt na trojnožku už mám

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: M.Osusky/=/fritz.sk [mailto:M.Osusky/=/fritz.sk]
Sent: Tuesday, August 08, 2006 9:04 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Antwort: trojnožka na stáčení medu a frekvenční menič

trojnozku vyraba jeden chlapik zo Znojma. Pravidelne obizda vsetky
vcelarske vystavy. Ak nema niekto jeho kontakt po ruke, pozriem to vecer

doma a poslem.

Matej




Radek HUBAČ <drh/=/seznam.cz>
04.08.2006 20:20
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
"'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
trojnožka na stáčení medu a frekvenční menič






Pro svého kamaráda scháním trojnožku na stáčení medu a pro sebe
frekvenční měnič na medomet, nejlépe od fi. Mitronic, nepotulují se
někde???
Předem děkuji

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: Eman [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Thursday, August 03, 2006 10:10 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: cukernat?n? medu

Pro malovčelaře se ta investice i provoz nevyplatí. U sebe to považuju
za
zbytečné a všem zákazníkům opakuji, že zkrystalizovaný med je
kvalitnější
než "mrtvý" tekutý levný med v supermarketu. Je to trochu demagogie, ale
nějakou logiku to má.

Celá ta teplotní teorie kolem krystalizace mě selhává, když vytáčím po
týdnu napůl zkrystalizovaný řepkový med, který by měl mít teplotu kolem
+30
C v úlu. Navíc mívá někdy i zavíčkovaný med obsah vody nad 20%, a to už
je
od včel podraz. Co pak s tím jiného než do medoviny. Na nějaké vysoušení
medu v mých podmínkách nevěřím. Nepotřebuji řepku v blízkosti. Nebezpečí
postřiků, problémový med a chuť taky nic moc.

------------------
R.Polášek:
Nabízí se otázka, jak moc by bylo náročné skladovat med pár měsíců při
nějaké teplotě těsně nad nulou, kdy by med zůstal tekutý.

__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz





__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18137


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HUBAČ (e-mailem) --- 13. 8. 2006
poptávka frekvenční měnič (18038) (18040) (18048) (18056) (18058) (18105) (18107)

Vážení přátelé,
scháním pro sebe frekvenční měnič na medomet, nejlépe od firmy
ControlTech s.r.o. . Přítel Mikšovský, z této firmy, ještě vloni
nabízel výprodejové typy SCC 160. Pokud někdo z Vás máte a nebudete ho
potřebovat, nebo by jste věděli o jiném typu stačí pro výkon 0,37kW budu
Vám vděčný.
Předem děkuji


MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: Radim Pol??ek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
Sent: Friday, August 11, 2006 5:35 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?

Přirozeně nějaký pohyblivý hořák, třeba převážený třeba na přívěsu za
autem
až k těm úlům.. 100 200 wattů příkon na ventilátorty, které by do toho
ohně
foukaly vzduch, takže i ty polystyrenové nastavky rozumně prokládané
třeba
dřevem by shořely bez čoudu stejně jako přikládané v tom stacionárním
zplynovacím kotli. Až ten čoud z volného spalování úlů bude podstatně
vadit,
tak možná něco takového vznikne.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 10, 2006 1:05 AM
Subject: Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?



Od: Radim Polasek:
> Tak mě napadá, že kdyby byla poptávka, že by výrobce mohl udělat na
principu
> takového kotle nějaký hořák, kde by se v létě v přírodě mohly
zlikvidovat
> polystyrénové nastavky a podobný čoudící materiál podstatně
ekologičtěji
než
> při pálení na hromadě. Potřebovalo by to pravděpodobně jen nějakých
100 -
> 200 wattů elektrického výkonu na imitaci komínového tahu.
.......
To má chybu na kráse. Sám bych by jsi byl asi proto aby se omezila
manipulace a tím pádem rozšíření moru a tudíž úly - co nejkratší cestou
do
ohně.

V létě a hlavně v suchu se moc ani chráněně pálit nedá. Žně, sucho, les
...
prostě při pálení moru většinou asistuje nějakej přizvanej záchranář
(hasič)
a dělá dozor. Ten sdělí kde a když si není jistej (blízko les nebo něco
chytlavého), zavolá stříkačku než se to zapálí.

Radime, takových i třeba jen pět Budečáků naráz je fire jak hrom.
Nějakých
100 nebo 200 W by bylo zbytečných. Prostě hromada a .... možná maximálně
obehnat plechy kvůli rozšíření ohně.


_gp_
http://vindex.ic.cz


__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18136


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 13. 8. 2006
Re: [www.vcely.sk - slovenská včelárska stránka]: www.vcely.sk - novy clanok (18127) (18134)

To zní velice rozumně, pokud to můžu posoudit jako člověk nemající naštěstí
s morem plodu žádné zkušenosti. Pokud by byla možnost vyšetření každého
včelstva zvlášť, mohly by se vyřadit včelstva třeba jen náchylná k moru.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 13, 2006 11:38 AM
Subject: Re: [www.vcely.sk - slovenská včelárska stránka]: www.vcely.sk -
novy clanok


> Na tom něco je, od objevení podezřelého včelstva po jeho zničení by měla
> uběhnout kratší doba než je u nás. Pepan
> .....
> Na té metodě je zajímavá jiná věc - !!!plošná celostátní jarní
> kvalifikovaná prohlídka všech včelstev!!!
> Likvidují se zřejmě jen klinicky pozitivní včelstva, že do týdne, to je
jen
> technickoorganizační detail.
> Mor není Ebola, a nešíří se zřejmě jen tak, že se někde zalítne jedna
včela
> do druhého včelstva, nebo že se někde na květu otře jena včela o druhou.
> Pokud nejde o včelstvo, kterému hrozí vyloupení, nebo uhynutí a je
> dostatečně silné, není asi třeba tolik spěchat.
> Tvrdí se, že od nákazy, do viditelných příznaků to trvá několik let.
> Obdobná informace o Nov.Zélandské metodě je na
> http://www.vcelari.sk/vcelar/2006/vcelar5_2006.pdf. V tomto článku je
> uváděno, že k propuknutí nákazy je třeba asi 35 milonu spor. Tedy asi to
> množství, které se tam dostane loupeží, nakaženým dílem atd. Nikoliv
běžným
> včelím provozem.
> Pokud by se nákaza tak snadno šířila, jak včelaři v postižených oblastech
> rádi tvrdí, tak by bylo btížné vysvětlit, že ani po několikaleté existenci
> nákazy v nějaké oblasti dojde k utracení jen zlomku včelstev.
> Problém je, že mor je na stanovištích dlouho "tolerován" trpí se chcípáci,
> posilují se, nekontrolují se úhyny a mor pěkně přežívá a čeká na svoji
> šanci. Pak stačí třeba jedna pořádná melicitoza, velké úhyny a loupeže v
> nemocných včelstvech, a nakonec někteří vynálezci dávají plásty s
> cementovým medem do necek před včelíny a nechávají vybrat včelám, nebo je
> kropí konví atd. Myslím, že v takovém případě si bacily říkají "něci na
tom
> je , být ve správný okamžik, na správném místě".
> Novozelandská metoda je u nás neaplikovatelná, protože vyžaduje zodpovědné
> a vzdělané včelaře. Já mám třeba smůlu, že včelařím v oblasti ZO, která je
> ze dvou stran obklopena ZO ve kterých je mor. Přesto nepodnikla ani jedno
> preventivní opatření, vloni na mojí výzvu, když jsem byl ještě členem
> výboru ani předseda nesvolal schůzi výboru ZO k moru. A několika (ne
> jednodnomu) funkcionářům není jasné, k čemu by byla včasná informovanost
> včelařů o nákaze a co bych asi mohl dělat, kdybych to byl (já i další)
> býval včas věděl.
> Takže je buď mor rána a trest Boží, nebo se mu dá předcházet.
> Jedná se stejně jako u jiných morů o bakteriální nákazu, a pokud bude
> vzdělání včelářů v této oblasti odpovídat vzdělání středověkých obyvatel
> našich měst, tak mor VP bude představovat stejné nebezpečí jako mor ve
> středověku.
>
> Není mi jasné, za jak dlouho se může rozšířit mor na několik set
stanovišť.
> A jaké by měl šance, kdyby si každý včelař včely jednou ročně pořádně
> prohlédl. Pochybuji, že v některých případech je to možné - tmavý včelín,
> tmavé plásty, špatně vidící včelař, bodavé včely a kukla. Tady je to
> problém důvěry a plošné spolupráce.
> A tady vidím ten hlavní problém, ne v často kritizované práci SVS a všech
> dalších. Mor si šíří včelaři.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18135


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.166.215) --- 13. 8. 2006
Re: [www.vcely.sk - slovenská včelárska stránka]: www.vcely.sk - novy clanok (18127)

Na tom něco je, od objevení podezřelého včelstva po jeho zničení by měla uběhnout kratší doba než je u nás. Pepan
......
Na té metodě je zajímavá jiná věc - !!!plošná celostátní jarní kvalifikovaná prohlídka všech včelstev!!!
Likvidují se zřejmě jen klinicky pozitivní včelstva, že do týdne, to je jen technickoorganizační detail.
Mor není Ebola, a nešíří se zřejmě jen tak, že se někde zalítne jedna včela do druhého včelstva, nebo že se někde na květu otře jena včela o druhou. Pokud nejde o včelstvo, kterému hrozí vyloupení, nebo uhynutí a je dostatečně silné, není asi třeba tolik spěchat.
Tvrdí se, že od nákazy, do viditelných příznaků to trvá několik let. Obdobná informace o Nov.Zélandské metodě je na
http://www.vcelari.sk/vcelar/2006/vcelar5_2006.pdf. V tomto článku je uváděno, že k propuknutí nákazy je třeba asi 35 milonu spor. Tedy asi to množství, které se tam dostane loupeží, nakaženým dílem atd. Nikoliv běžným včelím provozem.
Pokud by se nákaza tak snadno šířila, jak včelaři v postižených oblastech rádi tvrdí, tak by bylo btížné vysvětlit, že ani po několikaleté existenci nákazy v nějaké oblasti dojde k utracení jen zlomku včelstev.
Problém je, že mor je na stanovištích dlouho "tolerován" trpí se chcípáci, posilují se, nekontrolují se úhyny a mor pěkně přežívá a čeká na svoji šanci. Pak stačí třeba jedna pořádná melicitoza, velké úhyny a loupeže v nemocných včelstvech, a nakonec někteří vynálezci dávají plásty s cementovým medem do necek před včelíny a nechávají vybrat včelám, nebo je kropí konví atd. Myslím, že v takovém případě si bacily říkají "něci na tom je , být ve správný okamžik, na správném místě".
Novozelandská metoda je u nás neaplikovatelná, protože vyžaduje zodpovědné a vzdělané včelaře. Já mám třeba smůlu, že včelařím v oblasti ZO, která je ze dvou stran obklopena ZO ve kterých je mor. Přesto nepodnikla ani jedno preventivní opatření, vloni na mojí výzvu, když jsem byl ještě členem výboru ani předseda nesvolal schůzi výboru ZO k moru. A několika (ne jednodnomu) funkcionářům není jasné, k čemu by byla včasná informovanost včelařů o nákaze a co bych asi mohl dělat, kdybych to byl (já i další) býval včas věděl.
Takže je buď mor rána a trest Boží, nebo se mu dá předcházet.
Jedná se stejně jako u jiných morů o bakteriální nákazu, a pokud bude vzdělání včelářů v této oblasti odpovídat vzdělání středověkých obyvatel našich měst, tak mor VP bude představovat stejné nebezpečí jako mor ve středověku.

Není mi jasné, za jak dlouho se může rozšířit mor na několik set stanovišť. A jaké by měl šance, kdyby si každý včelař včely jednou ročně pořádně prohlédl. Pochybuji, že v některých případech je to možné - tmavý včelín, tmavé plásty, špatně vidící včelař, bodavé včely a kukla. Tady je to problém důvěry a plošné spolupráce.
A tady vidím ten hlavní problém, ne v často kritizované práci SVS a všech dalších. Mor si šíří včelaři.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18134


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 13. 8. 2006
Re: Co dávat do kuřáku (18121) (18129) (18132)

Musím říct, že když vidím v obchodech mezi hnojivy granulované kravské lejno
bratru za 20 - 30 korun za kilo, stýská se mi po starých časech, kdy u nás
na těch pastvinách se takových vysušených lejn válelo hafo a nikdo si toho
nevážil a netušil, že to je tak ceněná věc.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 13, 2006 10:35 AM
Subject: Re: Co dávat do kuřáku


> Kravské lejno je nedoceněná surovina. V Nepálu s tím topí v kamnech. Já
tím
> smíchané s jílem léčil rány na stromech. A teď do kuřáku je taky dobrý
tip.
> Sám používá vysušený choroš, houbu na stromech. Musí se nařezat na
kostičky
> a dobře vysušit. Pak vydrží dlouho doutnat. Zapaluju to pomocí obalu na
> vajíčka, nebo postříkám trošku denat. lihem.
> -------------
> >Už piaty rok používam do dymáku kravský trus (kravské lajno).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18133


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (84.244.110.98) --- 13. 8. 2006
Re: Co dávat do kuřáku (18121) (18129)

Kravské lejno je nedoceněná surovina. V Nepálu s tím topí v kamnech. Já tím smíchané s jílem léčil rány na stromech. A teď do kuřáku je taky dobrý tip.
Sám používá vysušený choroš, houbu na stromech. Musí se nařezat na kostičky a dobře vysušit. Pak vydrží dlouho doutnat. Zapaluju to pomocí obalu na vajíčka, nebo postříkám trošku denat. lihem.
-------------
>Už piaty rok používam do dymáku kravský trus (kravské lajno).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18132


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 13. 8. 2006
Re: Co d?vat do ku??ku (18121) (18129)

> Od: A.Turcani :

> Prosím nesmejte sa, ani si neklopte po čele, viem o čom píšem. Už piaty rok
> používam do dymáku kravský trus (kravské lajno).

To neni nic noveho. Dokonce se kravinec pouzival (a mozna nekde jeste pouziva) jako vypln do ulu jako izolace.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18131


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 13. 8. 2006
Re: Co dávat do kuřáku (18121) (18128)

Taky u nás byly kdysi pastviny obehnané ostnatým drátem, kde se takové
kravince daly získat a kde rostly a kvetly příslušná rostlinná a jiná
společenstva, od mateřídoušky po bílý jetel a žampióny. Dneska je tam buď
pole anebo na místech, kde to nejde, tak jednou ročně posekaný trávník. A i
když se má místní družstvo soustředit na výrobu mléka, tak už to budou
intenzívně pěstované trávníky na senáž bez jakéhokoliv květu a ne nějaké
pastviny s ostnatým drátem. Třeba ale někde zasejí nějaké jeteloviny.
Jinak když mi dochází zásoba troudu, vezmu tašku a ozubený nůž, projdu se po
lese a nasbírám ze země poloztrouchivělé a odkorněné větve lípy, topolu,
vrby a jiných měkkých dřevin od tloušťky ruky po tloušťku malíčku, nařežu a
potom zlomím na velikost do tašky. Silnější ztrouchnivělé víc, slabé třeba
neztrouchnivělé vůbec. Tyto měkké větve trouchniví rovnoměrně v celé hmotě
dřeva, tvrdé a jehličnaté větve většinou trouchniví nerovnoměrně a tak je
nesbírám. Kombinací ztrouchnivělých a neztrouchnivělých větví do kuřláku
zajišťuji, že hoří ideálně jen ve svislé poloze tak akorát a nekouří moc.
Když je troud moc ztrouchnivělý, kouří moc a hoří rychle a kuřlák se musí
regulovat pokládáním šikmo nebo dokonce na ležato. Toto měkké dřevo má podle
mne nejpříjemnější kouř. Někdy přidávám smrkové šišky, pryskyřice v nich ale
způsobuje, že kouř je dráždivější. Jinak si ale myslím, že to je důležité
hlavně při používání kuřláku v uzavřeném prostoru ve včelíně. Pokud jsou úly
venku, je to vcelku jedno, co v nich hoří, pokud to neuvolňuje nějaké
dráždivé látky pro včely. Pro vyznavače papíru se dají použít noviny. Ty se
namočí na několik dnů do kbelíku s vodou, pak ještě případně rozmixují
vrtačkou s nastavcem a vzniklá papírovina se vytvaruje třeba v ruce do
příslušného tvaru a nechá vyschnout. Mimochodem takovou papírovinu nalisovat
do příslušné formy, odstranit formu, nechat vyschnout a potom naimpregnovat
zevnitř proti okusu včelami a zvenku proti povětrnosti a je tady nástavek z
papírové hmoty bez spojů.
Zapaluji tak, že zarovnám přes půlku kuřláku více ztrouchnivělým troudem a
ve volném prostoru udržuji oheň pár kusy zmačkaného papíru, dokud se v
kusech troudu nevytvoří žhavé doutnající jádro. To potom opatrně zakryji
dalším měkkým troudem a na krajích a později po rozhoření doplňuji spíše
tvrdším méně ztrouchnivělým troudem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turcani" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 13, 2006 8:50 AM
Subject: Re: Co dávat do kuřáku


> Prosím nesmejte sa, ani si neklopte po čele, viem o čom píšem. Už piaty
rok
> používam do dymáku kravský trus (kravské lajno). Je vo väčšine prípadov
> dostupné získať ho, dobre a dlho v dymáku tlie, vydáva príjemnú rastlinnú
> vôňu, no ťažšie sa zapaľuje. Ja používam na jeho zapálenie sprácghnivené
> drevo alebo kúsok hobry. Aby náplň rýchlo nezotlela, treba upraviť ústie
> dymáka tak, aby v čase keď dymák nepoužívame, zbytočne silno nedymil.
> Urobil som si zúžený nástavec. Niektoré typy dymákov majú zvlášť široké
> ústie, cez ktoré sa dym rýchlo vytratí bez jeho využitia. Ja dymák v čase
> keď ho nepotrebujem dávam vodorovne na podložku, ale vtedy sa damák
> rýchlejšie zanáša.Je pravda, že vnútro dymáku zanáša sadzami (ale to robia
> všetky materiály).
> Kravinec získavam na pasienkoch alebo na voľných ohradených stanovištiach,
> kde ostanú pred zimou na jednom mieste neporušené. Zbieram ich len po
> skončení zimných mesiacoch, snehom a dažďom dobre premyté (sú bez
> amoniaku), dobre prevŕtané hmyzom žijúcim v truse. Na zber využite pekné
> slnečné dni, kde je trus primerane vysušený, čím sa ľahšie zbaví zbytku
> vody. Dá sa povedať, že zbytok je vlastne čistá buničina, navyše narušená
> prežúvaním dobytka.
> Nazbierané kravince rozložte na sieťovú podložku npr. staršie plotové
> pletivo a vyložte na slnko, prípadne ho ochráňte proti dažďu. Skladovať v
> suchu, má neobmedzenú životnosť.
> Je isté, že dobré sú aj vysušené trúdnikové stromové huby a spráchnivelé
> drevo (je jedno z akého stromu), aj rastlinné materiály sú dobré, ale tie
> horia len po ich zapálení iným horiacim materiálom. Npr. vratič obyčajný,
> tie sa zbierajú práve v tomto čase keď sú v plnom kvete. Zbierame ich so
> súkvetím aj s hornou časťou byle (asi 50cm) s listami. Treba ich nakrátko-
> 1cm posekať sekerou alebo iným vhodným spôsobom a samozrejme dokonale
> vysušiť. Tujón, ktorý obsahuje vratič by mohol ovplyvniť- zničiť aj V.D.
> (možno škodí aj človeku), ale to nie je celkom isté. V zahraničí to majú
> včelári ľahšie, ale i drahšie, obchod im ponúka náplň do dymákov
spracovaný
> do granúl. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18130


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (213.81.173.105) --- 13. 8. 2006
Re: Co dávat do kuřáku (18121)

Prosím nesmejte sa, ani si neklopte po čele, viem o čom píšem. Už piaty rok používam do dymáku kravský trus (kravské lajno). Je vo väčšine prípadov dostupné získať ho, dobre a dlho v dymáku tlie, vydáva príjemnú rastlinnú vôňu, no ťažšie sa zapaľuje. Ja používam na jeho zapálenie sprácghnivené drevo alebo kúsok hobry. Aby náplň rýchlo nezotlela, treba upraviť ústie dymáka tak, aby v čase keď dymák nepoužívame, zbytočne silno nedymil. Urobil som si zúžený nástavec. Niektoré typy dymákov majú zvlášť široké ústie, cez ktoré sa dym rýchlo vytratí bez jeho využitia. Ja dymák v čase keď ho nepotrebujem dávam vodorovne na podložku, ale vtedy sa damák rýchlejšie zanáša.Je pravda, že vnútro dymáku zanáša sadzami (ale to robia všetky materiály).
Kravinec získavam na pasienkoch alebo na voľných ohradených stanovištiach, kde ostanú pred zimou na jednom mieste neporušené. Zbieram ich len po skončení zimných mesiacoch, snehom a dažďom dobre premyté (sú bez amoniaku), dobre prevŕtané hmyzom žijúcim v truse. Na zber využite pekné slnečné dni, kde je trus primerane vysušený, čím sa ľahšie zbaví zbytku vody. Dá sa povedať, že zbytok je vlastne čistá buničina, navyše narušená prežúvaním dobytka.
Nazbierané kravince rozložte na sieťovú podložku npr. staršie plotové pletivo a vyložte na slnko, prípadne ho ochráňte proti dažďu. Skladovať v suchu, má neobmedzenú životnosť.
Je isté, že dobré sú aj vysušené trúdnikové stromové huby a spráchnivelé drevo (je jedno z akého stromu), aj rastlinné materiály sú dobré, ale tie horia len po ich zapálení iným horiacim materiálom. Npr. vratič obyčajný, tie sa zbierajú práve v tomto čase keď sú v plnom kvete. Zbierame ich so súkvetím aj s hornou časťou byle (asi 50cm) s listami. Treba ich nakrátko- 1cm posekať sekerou alebo iným vhodným spôsobom a samozrejme dokonale vysušiť. Tujón, ktorý obsahuje vratič by mohol ovplyvniť- zničiť aj V.D. (možno škodí aj človeku), ale to nie je celkom isté. V zahraničí to majú včelári ľahšie, ale i drahšie, obchod im ponúka náplň do dymákov spracovaný do granúl. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18129


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (213.81.173.105) --- 13. 8. 2006
Re: Co dávat do kuřáku (18121)

Prosím nesmejte sa, ani si neklopte po čele, viem o čom píšem. Už piaty rok používam do dymáku kravský trus (kravské lajno). Je vo väčšine prípadov dostupné získať ho, dobre a dlho v dymáku tlie, vydáva príjemnú rastlinnú vôňu, no ťažšie sa zapaľuje. Ja používam na jeho zapálenie sprácghnivené drevo alebo kúsok hobry. Aby náplň rýchlo nezotlela, treba upraviť ústie dymáka tak, aby v čase keď dymák nepoužívame, zbytočne silno nedymil. Urobil som si zúžený nástavec. Niektoré typy dymákov majú zvlášť široké ústie, cez ktoré sa dym rýchlo vytratí bez jeho využitia. Ja dymák v čase keď ho nepotrebujem dávam vodorovne na podložku, ale vtedy sa damák rýchlejšie zanáša.Je pravda, že vnútro dymáku zanáša sadzami (ale to robia všetky materiály).
Kravinec získavam na pasienkoch alebo na voľných ohradených stanovištiach, kde ostanú pred zimou na jednom mieste neporušené. Zbieram ich len po skončení zimných mesiacoch, snehom a dažďom dobre premyté (sú bez amoniaku), dobre prevŕtané hmyzom žijúcim v truse. Na zber využite pekné slnečné dni, kde je trus primerane vysušený, čím sa ľahšie zbaví zbytku vody. Dá sa povedať, že zbytok je vlastne čistá buničina, navyše narušená prežúvaním dobytka.
Nazbierané kravince rozložte na sieťovú podložku npr. staršie plotové pletivo a vyložte na slnko, prípadne ho ochráňte proti dažďu. Skladovať v suchu, má neobmedzenú životnosť.
Je isté, že dobré sú aj vysušené trúdnikové stromové huby a spráchnivelé drevo (je jedno z akého stromu), aj rastlinné materiály sú dobré, ale tie horia len po ich zapálení iným horiacim materiálom. Npr. vratič obyčajný, tie sa zbierajú práve v tomto čase keď sú v plnom kvete. Zbierame ich so súkvetím aj s hornou časťou byle (asi 50cm) s listami. Treba ich nakrátko- 1cm posekať sekerou alebo iným vhodným spôsobom a samozrejme dokonale vysušiť. Tujón, ktorý obsahuje vratič by mohol ovplyvniť- zničiť aj V.D. (možno škodí aj človeku), ale to nie je celkom isté. V zahraničí to majú včelári ľahšie, ale i drahšie, obchod im ponúka náplň do dymákov spracovaný do granúl. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18128


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 8. 2006
Re:[www.vcely.sk - slovenská včelárska stránka]: www.vcely.sk - novy clanok

Na tom něco je, od objevení podezřelého včelstva po jeho zničení by měla uběhnout kratší doba než je u nás. Měla by se pohybovat v řádu nejvýše dnů a ne týdnů než se laboratorně potvrdí, v tu dobu by již mělo být včelstvo zničeno

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: www.vcely.sk - slovenská včelárska stránka Newsletter <redakcia/=/vcely.sk>
> Předmět: [www.vcely.sk - slovenská včelárska stránka]: www.vcely.sk - novy
> clanok
> Datum: 12.8.2006 23:13:42
> ----------------------------------------
> Od: www.vcely.sk - slovenská včelárska stránka
>
>
>
> Nový článok na www.vcely.sk
>
> Autor: MVDr. Pavel Hovorka
> Článok: Kontrola moru včelieho plodu - novozélandská metóda
>
>
>
> - www.vcely.sk - slovenská včelárska stránka tým
>
>
>
> =========================================================
> You're receiving this email because you're a registered user of www.vcely.sk -
> slovenská včelárska stránka. We hope that this email didn't disturbed you and in
> some manner contributes to improve our services.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18127


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kozlík (194.212.232.6) --- 13. 8. 2006
Re: Zimování pod igelitem (18088) (18091) (18094)

U podobných komentářů pro úplnost dodejte umístění včelstev- ve včelíně, na včelnici a pod a počet nástavků-rámků ve kterých zimujete, jinak je to k ničemu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18126


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kozlík (194.212.232.6) --- 13. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923) (17930) (17988) (17994) (18003) (18009) (18015) (18023) (18024) (18036) (18047) (18055) (18059) (18061) (18062) (18063) (18076)

zkušenosti z Hornbachu jsou takové.Když jsem konečně vybral zabalený balík v igelitu, kde nebyly vidět téměř žádná ulámaná pera a drážky, pak se z tohoto balíku daly bez výhrad použít 3 palubky a na dalších byly již vady- křivé, vypadlé suky, mrazové praskliny, a několik palubek bylo dokonce prožraných od červotoče.Původně jsem je potřeboval na strop v chodbě.Ještě , že jsem jich vzal víc.Zbytek jsem použil s výhradami a právě na nástavky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18125


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kozlík (194.212.232.6) --- 13. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l? (18038) (18040) (18048) (18056) (18070) (18075)

Pokud se vnitřek starého úlu zahřeje např. sluníčkem, stane se atraktivní vůně propolisu a možná vosku.Pak určitě přiletí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18124


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kozlík (194.212.232.6) --- 13. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923) (17930) (17988) (17994) (18003) (18009) (18015) (18023) (18024) (18036) (18047) (18055) (18059) (18061) (18062)

Já to dělám taky tak, ale zvenčí natírám syntetikou, zevnitř pak nenatírám.Já navíc musím na holky vidět, takže do nástavku dělám zezadu okénko.Pokud zimují s okénkem, jsem klidnější, že vidím co se v úle děje.Starší typ tohohle nástavku ještě okénko nemá a když v něm holky zimují, tak jsem nervozní, že nevím co se děje, ale holky se v něm evidentně cítí líp.Takže je jasná i úlová otázka, zda částečně uteplené, nebo skoro neuteplené- díky studenému sklu na okénku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18123


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Richard (88.101.175.101) --- 12. 8. 2006
Re: včelařský cukr (18100)

Zkuste tohle: Oslovte nějakého známého, který má kuchyň, bistro, vývařovnu, restauraci, dětský tábor nebo cokoliv jiného kde používá cukr. Samozřejmě musí být plátcem DPH. No a řekněte mu, co potřebujete. A myslím si, že Vám vyjde vstříct a spokojenost bude na obou stranách.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18122


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Richard (88.101.175.101) --- 12. 8. 2006
Co dávat do kuřáku

Vážení, rád bych se zeptal na váš názor a zkušenosti s tím, co je nejvhodnější náplní kuřáku tak, aby účinek byl co největší a současně nebylo ohroženo zdraví včelaře. Použitím hobry, kartonů atd. dochází k hoření lepidel, ztouchnivělé dřevo člověk asi nemá na celý rok..........Poradďte prosím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18121


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Richard Šimko (194.228.142.117) --- 12. 8. 2006
Re: lepidlo na etikety 2 (18102)

Záleží asi na papíře pro etikety. Zisknu etikety přímo na samolepící papír. Je předřezaný, asi 10x5 cm. Na A4 je tedy deset etiket. Jeden arch stojí kolem 3.50 Kč. Podle prodejny. Jsem maximálně spokojen.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18120


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Richard Šimko (194.228.142.117) --- 12. 8. 2006
Re: Cena medu? (18111) (18114) (18118)

Mohu potvrdit. Loni jsem každému zákazníkovi, který kupoval tmavý med 1/4 kg květového pastovaného medu zdarma. Mnoho jich přišlo zpátky pro ten "šlehaný" med. Balíčky do tomboly na místním plese se také vyplatí.

Ať to bzučí

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18119


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.166.49) --- 12. 8. 2006
Re: Cena medu? (18111) (18114)

Trh nás svoji neviditelnou rukou vychová. Hodně lidí z nevědomosti považuje med za luxusní sladidlo. Když si ho konečně koupí s informačním letáčkem, možná tím v budoucnu zvýší spotřebu. ..Eman
.....
A co takhle nejít s cenou dolů, ale dávat vzorky zadarmo + propagace, nebo k tmavému, kterého je letos dost přidávat jako bonus světlý, aby se lidi přesvědčili, že je taky dobrý. Průměrná kilová cena bude třeba nižší, ale zákazník bude pořád vychováván k nějaké rozumné deklarované ceně (minus sleva/bonus), než aby si zvykal, že když chce ušetřit, tak nemá kupovat med v discontu, ale u včelaře.
Slyšel jsem o včelařovi, který někde na hřišti rozdal xdesítek kilo medu než aby je dal do výkupu za 30. Slyšel jsem to od včelařů, kteří se tomu smáli, jako něčemu šílenému a pak se předháněli v řešení, jak řešit odbytovou krizi - například pozavírat obchodníky, atd.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18118


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (195.39.10.34) --- 12. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l? (18038) (18040) (18048) (18056) (18070) (18075) (18085) (18096)

odpad s Tříděného odpadu domáctností se třídí na lince ručně.....většina plastů jde do spalovny....

recykluje se PPA,PP,....jen v čisté formě jako odpad s výroby(třeba folií,textilií,lan) a v tunách,jednoduše se zpátky na lince vyrobí základní granulát,který se dál zpracovává u nás(granitol a.s.),surový odpad se vozí do rakouska...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18117


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (195.39.10.34) --- 12. 8. 2006
Re: Cena medu? (18111)

jaký med a za co ho prodávají supermarkety je pro nás jen výhodné....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18116


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 12. 8. 2006
Re: Zimování pod igelitem (18088) (18091)

Připomínám,že úly typu Optimal mají celodrátěné dno. Myslím, že úly s celodrátěným dnem ( přes zimu ho můžeme zužit na 1/2 nebo 1/3 podle síly včelstva )a očkami v nástavcích nemají problémy s plesnivěním díla přes zimu. Proto u nich můžeme bez problému používat stropní folii místo prkének, což považuji za problematickou a zastaralou metodu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18115


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (84.244.110.98) --- 12. 8. 2006
Re: Cena medu? (18111)

Pepíku, ono to tak dopadne přirozenou cestou. Jsou 2 řešení: Uskladnit a vyčkat (jako to udělali v Argentině), nebo s cenu dolů. To stejně hodně včelařů již delší dobu dělá. Podbízí se za 50 Kč ze dvora a ostatní "bohatýři", co nejdou s cenou pod 100 a chlubí se tím, to musí pocítit. Nebo mají štěstí, stálou, movitou a věrnou klientelu a neměli by se s tím moc chlubit. Trh nás svoji neviditelnou rukou vychová. Hodně lidí z nevědomosti považuje med za luxusní sladidlo. Když si ho konečně koupí s informačním letáčkem, možná tím v budoucnu zvýší spotřebu. Češi oproti němcům mají ve spotřebě velké rezervy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18114


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 12. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l? (18038) (18040) (18048) (18056) (18070) (18075) (18109)

Souhlasím. Stačí v tuto dobu, kdy včely slídí, vystavit někde trošku na
slunci, aby se ten propolis zahřál a začal vonět pár protmelených destiček.
Vždy tam přiletí nějaké včely. .

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 10, 2006 2:41 PM
Subject: Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?



Od: Eman:
> ad 3. ...Co se týká přenosu nemocí, tak v tom nebezpečí nevidím.
> Včely létají na staré zásobní plásty ale ne na části starého úlu, aby si z
> něj něco odnesly - není co.
......

Nebezpečí to je. Žádní manipulace a šup s tím ci nejkratší cestou do ohně!!
Co úlová vůně? Potom mi vysvětli jednu věc, proč se roje usadí s velkou
pravděpodobností do úlu, kde byly už včely. Co také propolis? Ten také
nerouskují (neokusují) a neodnáší si z odložených nástavků do včelstva?

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18113


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (84.244.110.98) --- 12. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l? (18038) (18040) (18048) (18056) (18070) (18075) (18109)

Máš pravdu. Samozřejmě jisté malé riziko (ale velmi malé) tu je. Je ale velmi zásadní rozdíl, když vyhodíš do popelnice kus úlu a nebo plást se zásobami, nebo plodem. V druhém případě se slétnou včely z okolí a na úlu se bude potloukat pár vos a much. Nic z toho stejně nenasají, aby si tím infikovaly larvy.
Co jsem slyšel, tak se někde likvidace úlů a zásob odkládala a mezitím to objevily včely z okolí a je malér. A to bylo kvůli těm plástům.

>Nebezpečí to je. Žádní manipulace a šup s tím ci nejkratší
>cestou do ohně!! Co úlová vůně? Potom mi vysvětli jednu věc

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18112


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (212.158.145.2) --- 11. 8. 2006
Cena medu?

Asi mě dáte za pravdu ,že medu je letos dost. Tak mě napadá co tak jít s cenou dolů odpovídalo by to tržnímu hospodářství a možná by to vzalo vítr z plachet různým překupníkům a nakonec i supermarketům.Co vy na to?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18111


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 11. 8. 2006
Re: Jak p?e?kat zimu v zadov?ku (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923) (17930) (17988) (17994) (18003) (18009) (18015) (18023) (18024) (18036) (18047) (18055) (18059) (18061) (18062)

Jen bych se chtěl zeptat. Co ty protiprohýbací prořezy z rubu? To myslím, je dost problém kvůli mravencům.


Od: Ales

> Už po 2 roky, co se palubky 9 mm objevily v OBI (nebo Baumaxu?)z nich
> nástavky vyrábím - jednoduše - horní rám - dolní rám- zevnitř palubky - pak
> tam nacpu 2cm polystyrenu s kouskem odřezku dřeva v místě očka a zvenčí
> opět palubky.
> Palubky předem na pokosovce nařežu na stejnou délku , ale moc to neměřím.
> Pobiju jednu stranu a výšku a stranu na čisto seříznu na pile (v místě
> drážek dole odříznu tedy více- odřezkem z boku pokračuji na další straně.
> Nástavek bez drážek. Pak to venku na zahradě 2x z venčí postříkám tmavým
> luxolem (světlý nic nevydrží) a hotovo.
> Délku palubek kupuji tak, abych měl co nejmenší prořezy a s cenou nástavku
> (i s nátěrem)se tak vejdu v pohodš do 100,- Kč.
> První várku (abych ušetřil) jsem zevnitř dal sololit, ale nemám s tím dobré
> skušenosti. Někde se ve vlhku vyboulil, až mi šly těžko vyndat rámky a taky
> ho asi ve 3 případech holky vykusovaly.
>
>
>

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18110


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 11. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l? (18038) (18040) (18048) (18056) (18070) (18075)


Od: Eman:
> ad 3. ...Co se týká přenosu nemocí, tak v tom nebezpečí nevidím.
> Včely létají na staré zásobní plásty ale ne na části starého úlu, aby si z
> něj něco odnesly - není co.
......

Nebezpečí to je. Žádní manipulace a šup s tím ci nejkratší cestou do ohně!! Co úlová vůně? Potom mi vysvětli jednu věc, proč se roje usadí s velkou pravděpodobností do úlu, kde byly už včely. Co také propolis? Ten také nerouskují (neokusují) a neodnáší si z odložených nástavků do včelstva?

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18109


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (84.244.102.138) --- 11. 8. 2006
frekvenční měnič (18038) (18040) (18048) (18056) (18058) (18105) (18107)

Potřebuju pro medomet frekvenční měnič. Pokud jste si někdo odkoupil od př. Mikšovkého měnič a jeho použití jste si rozmyslel, prosím, neodprodal by jste mi ho?
jan.jindra/=/centrum.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18108


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 11. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l? (18038) (18040) (18048) (18056) (18058) (18105)

Přirozeně nějaký pohyblivý hořák, třeba převážený třeba na přívěsu za autem
až k těm úlům.. 100 200 wattů příkon na ventilátorty, které by do toho ohně
foukaly vzduch, takže i ty polystyrenové nastavky rozumně prokládané třeba
dřevem by shořely bez čoudu stejně jako přikládané v tom stacionárním
zplynovacím kotli. Až ten čoud z volného spalování úlů bude podstatně vadit,
tak možná něco takového vznikne.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 10, 2006 1:05 AM
Subject: Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?



Od: Radim Polasek:
> Tak mě napadá, že kdyby byla poptávka, že by výrobce mohl udělat na
principu
> takového kotle nějaký hořák, kde by se v létě v přírodě mohly zlikvidovat
> polystyrénové nastavky a podobný čoudící materiál podstatně ekologičtěji
než
> při pálení na hromadě. Potřebovalo by to pravděpodobně jen nějakých 100 -
> 200 wattů elektrického výkonu na imitaci komínového tahu.
.......
To má chybu na kráse. Sám bych by jsi byl asi proto aby se omezila
manipulace a tím pádem rozšíření moru a tudíž úly - co nejkratší cestou do
ohně.

V létě a hlavně v suchu se moc ani chráněně pálit nedá. Žně, sucho, les ...
prostě při pálení moru většinou asistuje nějakej přizvanej záchranář (hasič)
a dělá dozor. Ten sdělí kde a když si není jistej (blízko les nebo něco
chytlavého), zavolá stříkačku než se to zapálí.

Radime, takových i třeba jen pět Budečáků naráz je fire jak hrom. Nějakých
100 nebo 200 W by bylo zbytečných. Prostě hromada a .... možná maximálně
obehnat plechy kvůli rozšíření ohně.


_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18107


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 11. 8. 2006
Re: Zal?t?v?n? v?el (18030) (18037) (18045)

Od: Ales:
> Včelařím 6 rok. ...
.......

Včelařím po nějakých přestávkách 10 rok nepřetržitě, ale už bych nedal nikdy na rady, které nejsou ověřeny technologií ošetřování velkých chovů včel. Vybírám právě jen ty informace (potažmo z toho metru papíru), které jsou popisem vedoucí k jednoduchosti a kráse chovu včel s příznivým konečným finančním efektem.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18106


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 11. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l? (18038) (18040) (18048) (18056) (18058)


Od: Radim Polasek:
> Tak mě napadá, že kdyby byla poptávka, že by výrobce mohl udělat na principu
> takového kotle nějaký hořák, kde by se v létě v přírodě mohly zlikvidovat
> polystyrénové nastavky a podobný čoudící materiál podstatně ekologičtěji než
> při pálení na hromadě. Potřebovalo by to pravděpodobně jen nějakých 100 -
> 200 wattů elektrického výkonu na imitaci komínového tahu.
.......
To má chybu na kráse. Sám bych by jsi byl asi proto aby se omezila manipulace a tím pádem rozšíření moru a tudíž úly - co nejkratší cestou do ohně.

V létě a hlavně v suchu se moc ani chráněně pálit nedá. Žně, sucho, les ... prostě při pálení moru většinou asistuje nějakej přizvanej záchranář (hasič) a dělá dozor. Ten sdělí kde a když si není jistej (blízko les nebo něco chytlavého), zavolá stříkačku než se to zapálí.

Radime, takových i třeba jen pět Budečáků naráz je fire jak hrom. Nějakých 100 nebo 200 W by bylo zbytečných. Prostě hromada a .... možná maximálně obehnat plechy kvůli rozšíření ohně.


_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18105


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (84.244.110.98) --- 11. 8. 2006
Re: včelařský cukr (18100)

http://www.akcniceny.cz/zbozi/full/cukr/
V Plusu za 16.90

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18104


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Podhájecký (82.99.163.242) --- 11. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l? (18038) (18040) (18048) (18056) (18070) (18075) (18085) (18096) (18099) (18101)

Kdo by se v tom sajrajtu hrabal a ještě v tom množství na pásu? Obec nás poučila, aby jsme do kontejnerů dávali co tam patří. Jakmile firma při odvozu uvidí něco, co tam nepatří, např skleněnou lahev, kontejner už dál neprohlíží a jde celý do netříděného odpadu na skládku.
Tonda

>Vyhlášky neznám, ale logicky se to asi třídí na nějakém pásu. Každý současný
plastový výrobek nebo aspoň většina má vespod značku, která udává druh
plastu. Takže co asi stojí za vytřídění, jako PET flašky nebo třeba rozbité
plastové vědro, to se dál recykluje na nějaké plastové granule, ze kterých
se vyrábějí zas plastové výrobky a zbytek, který se nedá identifikovat, jde
asi do spalovny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18103


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jarda (193.179.220.253) --- 11. 8. 2006
lepidlo na etikety 2

Mátě někdo zkušenosti i s jiným lepidlem na etikety než je herkules??
Dík Jarda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18102


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 11. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l? (18038) (18040) (18048) (18056) (18070) (18075) (18085) (18096) (18099)

Vyhlášky neznám, ale logicky se to asi třídí na nějakém pásu. Každý současný
plastový výrobek nebo aspoň většina má vespod značku, která udává druh
plastu. Takže co asi stojí za vytřídění, jako PET flašky nebo třeba rozbité
plastové vědro, to se dál recykluje na nějaké plastové granule, ze kterých
se vyrábějí zas plastové výrobky a zbytek, který se nedá identifikovat, jde
asi do spalovny.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Podhájecký" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 11, 2006 6:47 AM
Subject: Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?


> Jak by se to dál třídilo? Jedině ručně. Smí se tam dávat odpad znečištěný
> do několika %. Tuším, že do 10%. Pokud je odpad znečištěný víc, jde do
> netříděného odpadu. To je ve vyhláškách obcí a provozů. Tak jsme byli
> poučeni i v naší a.s.
> Tonda
>
> >To jsou zajímavý věci. Občas se tu člověk něco doví.
> Předpokládám, že plasty z kontejneru nejsou všechny čisté a dále se třídí.
> Co se s nimi dál děje, to bych rád věděl - něco se asi recykluje, něco se
> likviduje. Je to ale všechno jenom odpad, který má specifické vlastnosti z
> hlediska odbourávání. Likvidace odpadu je společenský problém a problémy
se
> musí řešit.
> Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18101


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Moravcová Jana (80.188.38.2) --- 11. 8. 2006
včelařský cukr

Sháním cukr pro včely - 100 kg.
jsem z okresu Svitavy
605 700 632 děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18100


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Podhájecký (82.99.163.242) --- 11. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l? (18038) (18040) (18048) (18056) (18070) (18075) (18085) (18096)

Jak by se to dál třídilo? Jedině ručně. Smí se tam dávat odpad znečištěný do několika %. Tuším, že do 10%. Pokud je odpad znečištěný víc, jde do netříděného odpadu. To je ve vyhláškách obcí a provozů. Tak jsme byli poučeni i v naší a.s.
Tonda

>To jsou zajímavý věci. Občas se tu člověk něco doví.
Předpokládám, že plasty z kontejneru nejsou všechny čisté a dále se třídí. Co se s nimi dál děje, to bych rád věděl - něco se asi recykluje, něco se likviduje. Je to ale všechno jenom odpad, který má specifické vlastnosti z hlediska odbourávání. Likvidace odpadu je společenský problém a problémy se musí řešit.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18099


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

MIlan Krokavec (195.91.125.231) --- 10. 8. 2006

No ja robím nadstavky (168)mm tak, že nahobľujem dosky na 21mm, potom zlepím v sťahováku "na tupo " vedľa seba, čím dostanem veľkú dosku. Tú potom narežem na šírku potrebnú pre nadstavky. Tým je každá stena nadstavku zložená z 2-3 dosák vzájomne otočených - znižuje sa riziko krútenia dosták. Potom to ohobľujem na konečnú hrúbku - 19mm.
Dosky na nadstavky lepím na tupo a poisťujem skrutkami 5*70 mm.
Samozrejmosťou je však použiť kvalitné vodovzdorné lepidlo - mne sa osvedčilo PONAL D3 (cca 220,-Sk/750ml, alebo 850,-Sk/5L).

Ďalšou možnosťou pokiaľ by si to chcel robiť z jedného kusa je robiť "zuby" na fréze (ako p. Nerad - n-vcelari.cz) a tak spájať - no to treba mať už vybavenie.

Ďalšou témou je hrúbka dosák pre Langstroth. Niekto ich robí hrubé 25 mm, no ja čo mám plánz (originál), tak tam je hrúbka 3/4" = 3/4*25,4=19,05 mm.
Nehovoriac o tom, že beźne sa dajú kúpiť dosky 25 mm, ktoré sa ohobľujú na 19mm. Pre hrúbku 25mm by musela byť hrúbka dosák cca 32mm (čím širšie - tým hrubšie - viac sa prehýbajú) a to je problém - jedine si dať narezať na objednávku, vysušiť... atď...:-)
Takže pri zasieťovanom dne tá hrúbka steny asi nehrá úlohu.
Dôležité je dodržať vnútorný rozmer 465*375mm.
Keď si uvedomíme pracnosť zháňania dosák hrúbky 32 mm a to že s úľmi Langstroth má byť včelárenie jednoduchšie - to mi nejde trocha dohromady.

Ak by si mal nejaké dotazy, ozvi sa na milan/=/krokavec.sk

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18098


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 10. 8. 2006
Leceni bodancu teplem

Na http://www.conrad.cz/leceni-bodancu-hmyzu-teplem+dp76889/
je pristroj na leceni bodnuti hmyzem teplem. Vyzkousel to nekdo po bodnuti vcelou?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18097


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (84.244.110.98) --- 10. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l? (18038) (18040) (18048) (18056) (18070) (18075) (18085)

To jsou zajímavý věci. Občas se tu člověk něco doví.
Předpokládám, že plasty z kontejneru nejsou všechny čisté a dále se třídí. Co se s nimi dál děje, to bych rád věděl - něco se asi recykluje, něco se likviduje. Je to ale všechno jenom odpad, který má specifické vlastnosti z hlediska odbourávání. Likvidace odpadu je společenský problém a problémy se musí řešit.
Eman

--------------------------------
M.Pol:
Tady bych měl malý dodatek. Podle

http://www.sdruzeni-zps.cz/index2.php?obsah=stavba/pozar&menu=02

se v ČR používá jen samozhášivý polystyren.

A ještě maličkost k odpovědi Emana - bod 1. Myslel jsem to tak, že
polystyren ve formě použitých úlů by se neměl dávat do kontejnerů na tříděný
odpad, protože není čistý (nátěry, lepidlo, vosk, propolis).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18096


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 10. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l? (18038) (18040) (18048) (18056) (18070) (18075)

Je to web výrobců a uživatelů pěnového polystyrenu, takže se dá očekávat, že
je tam ten polystyren v rámci možností stavěn do co nejpříznivějšího světla.
Zároveň ale mně tam připadá ten článek vcelku solidní. Je sice možné, že při
spalování polystyrenových dílů na hromadě venku jsou trochu odlišné podmínky
než při tam popsaných spalovacích zkouškách, takže těch škodlivin může
vznikat o něco víc, ale asi zas tak moc ne. Myslím, že ten článek odpovídá
na většinu pochybností k spalování PS nástavků. Dokonce i ten retardér
hoření, o kterém jsem si myslel, že brom v něm obsažený při hoření vytváří
podobné toxické sloučeniny jako chlór, tak je zřejmě nevytváří.
Jedině před nějakým rokem proběhl v tisku článek, kdy náhodně vybraným lidem
měřili obsah cizích látek v krvi a hodně lidem našli právě ty retardéry
hoření s obsahem bromu. Nejvíc to měli lidi pracující denně na počítačových
pracovištích, tak to svedli na retadéry hoření v plastových dílech počítačů,
monitorů a podobných zařízení. Asi to může být stejná látka jako se dává do
toho polystyrenu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 10, 2006 2:03 PM
Subject: Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?


> Když bych už vyráběl úly z polystyrenu,
> použil bych výhradně ten polystyren, o kterém bych si zjistil, že
> neobsahuje
> halogeny, právě kvůli tomu pálení v případě moru

Tady bych měl malý dodatek. Podle

http://www.sdruzeni-zps.cz/index2.php?obsah=stavba/pozar&menu=02

se v ČR používá jen samozhášivý polystyren.

A ještě maličkost k odpovědi Emana - bod 1. Myslel jsem to tak, že
polystyren ve formě použitých úlů by se neměl dávat do kontejnerů na tříděný
odpad, protože není čistý (nátěry, lepidlo, vosk, propolis). Kontejter v
obci máme.

mp


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18095


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Richard Šimko (194.228.150.212) --- 10. 8. 2006
Re: Zimování pod igelitem (18088) (18091)

Igelit jako strůpek používám od začátku, 14 let. Naprosto bez problémů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18094


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (212.158.145.2) --- 10. 8. 2006
Zájezd SRN Lucembursko

PSNV pořádá zájezd do Německa a Lucemburska ve dnech 21.8 - 24.8. Program stručně univerzita Hohenheim /Stuttgart/ návštěva včelařů a ekologické farmy,prohlídka Štrasburku ubytování na zámečku prohlídka Lucemburku besedy a další.Podrobnosti na stránkách PSNV

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18093


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kouba Josef (e-mailem) --- 10. 8. 2006
Re: Zalétávání včel (18030) (18037) (18044) (18060) (18064) (18080) (18082) (18083)

Když se postavím před včelín, čelem ke včelínu, tak je zpravidla poslední v
pravo?

S přáním hezkého dne Josef Kouba


----- Original Message -----
From: "Ale " <ales.linka/=/preciosa.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 10, 2006 12:46 PM
Subject: Re: Zalétávání včel


> Mě na tom vždy překvapí, že v půlce dubna (při první jarní prohlídce) jde
> o
> včelstvo s normálním množstvím plodu a včel a najednou běbem 2 - 3 týdnů,
> při nasazování medníků, je proti ostatním úl nacpaný včelami a i když jím
> odeberu třeba 4 plodové plásty pro oddělky, tak v něm počet včel (oproti
> sousednim - ostatním) stále prudce roste a nornální by bylo kdyby koncem
> května mělo plodiště plné matečníhů a ono NE vydrží až do podzimu. Tak mu
> matku neměním a příští rok je již jen průměrné.
> Je i zajímavé - to jsem letos schválně sledoval - že v červenci již
> většina
> včel vylehávala na česně třeba i celou noc a to nejvýkonnější ne - buď
> lítaly nebo se držely v úle.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18092


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 10. 8. 2006
Re: Zimování pod igelitem (18088)

Omlouvám se, posílám ještě jednou.
Na stránkách Zubří je potřeba nejdříve kliknout na "Úl Optimal".
Tam teprve nalistovat zimní hrozen pod folií.

Radek Krušina
.....................


Luboš napsal:

>Má někdo zkušenosti se zimováním včel pod igelitem? Nahrazení dřevěného strůpku folií. Zimuji ve 4 nástavcích s otevřeným horním očkem a dřevěným strůpkem. Značně by to zjednodušilo život, ale nechci zbytečně pokoušet plísně.
Dík
.............

Myslíš třeba takhle?
http://web.quick.cz/pvzubri/
Nalistuj si zimní hrozen focený přes folii

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18091


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miroslav Jakuš - HAiDA (e-mailem) --- 10. 8. 2006
RE: Zimování pod igelitem (18088)

Naprosto v pohodě již přes 10 let let zimuji v dřevěných úlech pod fólií bez
plísní (bohužel pouze plodiště, tedy nikoli v nástavkových) ... přesto mohu
tuto formu strůpku i na zimu jen a jen vřele doporučit ... dobře se mi tak
sleduje stav chomáče.



> Subject: Zimování pod igelitem
>
> Má někdo zkušenosti se zimováním včel pod igelitem? Nahrazení
> dřevěného strůpku folií. Zimuji ve 4 nástavcích s otevřeným
> horním očkem a dřevěným strůpkem. Značně by to zjednodušilo
> život, ale nechci zbytečně pokoušet plísně.
> Dík
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18090


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 10. 8. 2006
Re: Zimování pod igelitem (18088)

Luboš napsal:

>Má někdo zkušenosti se zimováním včel pod igelitem? Nahrazení dřevěného strůpku folií. Zimuji ve 4 nástavcích s otevřeným horním očkem a dřevěným strůpkem. Značně by to zjednodušilo život, ale nechci zbytečně pokoušet plísně.
Dík
.............

Myslíš třeba takhle?
http://web.quick.cz/pvzubri/
Nalistuj si zimní hrozen focený přes folii

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18089


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Luboš (194.228.23.10) --- 10. 8. 2006
Zimování pod igelitem

Má někdo zkušenosti se zimováním včel pod igelitem? Nahrazení dřevěného strůpku folií. Zimuji ve 4 nástavcích s otevřeným horním očkem a dřevěným strůpkem. Značně by to zjednodušilo život, ale nechci zbytečně pokoušet plísně.
Dík

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18088


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 10. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l? (18038) (18040) (18048) (18056)

Michal Pol napsal:4. Spálit v kotli- máme kotel na dřevoplyn (Vigas), ale
vzhledem k množství
sazí si na spálení netroufám. Aby měl kotel dobrou účinnost, snaží se
odebrat ze spalin maximální teplo a tím pádem se velmi snadno zanáší. Pokud
se netopí čistým a suchým dřevem, je pak čištění utrpení.

Nepatří to tady to tématu, ale jestli takový zplynovací kotel vytváří hodně
sazí, je nejspíš buď v nepořádku nadstavení sekundárního vzduchu nebo ještě
spíš komín není dostatečně kvalitní. Při správném hoření mají být saze v
kotli špinavě šedé nebo rezavé a má to být v podstatě jen popel stržený při
hoření paliva s určitou příměsí skutečných sazí a nemá jich být moc. Pokud
jsou sytě černé, je nějaká chyba.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 10, 2006 9:34 AM
Subject: Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?


Díky za odpovědi, pokusím se to shrnout -

1. Vyhodit do plastového odpadu - v praxi nelze

2. Vyhodit do běžného odpadu - jde to, ale v mém případě, kdy platíme za
odvoz každé popelnice, se to prodraží

3. Odevzdat do sběrného dvora - mám ho trochu z ruky, ale jde to. Obecně se
mi ale "vyhazovací" metoda nelíbí vzhledem k možnému přenosu nemocí. Nebylo
by asi dobré, kdyby staré úly putovaly sběrnými dvory nebo popelnicemi na
skládky a do spaloven. V tom vidím hlavní rozdíl mezi běžně používaným a
"včelím" polystyrenem.

4. Spálit v kotli- máme kotel na dřevoplyn (Vigas), ale vzhledem k množství
sazí si na spálení netroufám. Aby měl kotel dobrou účinnost, snaží se
odebrat ze spalin maximální teplo a tím pádem se velmi snadno zanáší. Pokud
se netopí čistým a suchým dřevem, je pak čištění utrpení.

5. Spálit venku - to snad opravdu jen při moru, i z malého množství
polystyrenu je kouře jako při požáru chemičky. V této souvislosti mě napadá,
co je pravdy na tom, že polystyren je "samozhášivý".

6. Rozpustit v ředidle - pokud bych měl pro výsledný koktejl použití, tak
snad, i když moc čistá ani voňavá práce to nebude

7. Odvézt do spalovny - to nebude nejlevnější



Nešlo mi o řešení mého problému. Zajímalo mě, jak tento problém řeší včelaři
s polystyrenovými úly, kteří mají tohoto odpadu několikrát více.

mp





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18087


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 10. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923) (17930) (17988) (17994) (18003) (18009) (18015) (18023) (18024) (18036) (18047) (18055) (18059) (18061) (18062) (18063) (18076)

Fosgen COCL2, sloučenina chlóru a oxidu uhelnatého. Kdysi byl párkrát použít
jako bojový plyn, nyní slouží jako poměrně běžná surovina v chemickém
průmyslu, třeba zrovna pro výrobu kyseliny mravenčí a jako vděčný objekt
pro bulvární a polobulvární články.
Vzniká při nedokonalém hoření látek obsahujících chlór, třeba v uzavřené
místnosti. Mohl by vznikat i při hoření látek s velkým obsahem chlóru na
hromadě venku za dobrého přístupu vzduchu, protože chlór v plameni zhoršuje
účinnost hoření. Vlhkostí se rozkládá zpátky na oxid uhelnatý a sloučeniny
chlóru s vodou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ale" <
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 10, 2006 10:18 AM
Subject: Re: Jak přečkat zimu v zadováku


> "Kolik přijde m2 palubek v OBI nebo baumaxu? Jaká je to kvalita dřeva?
> (A,B,C)"-
>
> CCa 130,- Kč - kvalita AB - vyberu z většího množstní balíků ty, jež jsou
> nejméně kazové.
>
> "Jinak pokud jde o plastické hmoty zaručeně neobsahující chlór a obecně
> halogeny, jako je běžný polystyren, tak ty se dají poměrně čistě spálit"-
>
> Při hoření polystyrénu vzniká i fosgenu (též bojový plyn - horší než
chlor,
> jež byl poprvé použit za 1. sv. války.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18086


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (e-mailem) --- 10. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l? (18038) (18040) (18048) (18056) (18070) (18075)

> Když bych už vyráběl úly z polystyrenu,
> použil bych výhradně ten polystyren, o kterém bych si zjistil, že
> neobsahuje
> halogeny, právě kvůli tomu pálení v případě moru

Tady bych měl malý dodatek. Podle

http://www.sdruzeni-zps.cz/index2.php?obsah=stavba/pozar&menu=02

se v ČR používá jen samozhášivý polystyren.

A ještě maličkost k odpovědi Emana - bod 1. Myslel jsem to tak, že
polystyren ve formě použitých úlů by se neměl dávat do kontejnerů na tříděný
odpad, protože není čistý (nátěry, lepidlo, vosk, propolis). Kontejter v
obci máme.

mp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18085


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 10. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l? (18038) (18040) (18048) (18056) (18070) (18075)

Eman napsal:> někde v dosahu je. Co se týká přenosu nemocí, tak v tom
nebezpečí nevidím.
> Včely létají na staré zásobní plásty ale ne na části starého úlu, aby si z
> něj něco odnesly - není co.
Včely létají na věci zanešené propolisem, buď si je instinktivně spojují s
jiným třeba zničeným včelstvem a tím s možností paběrkovat na zbytcích
medných zásob nebo dokonce tam mají snad ten propolis sbírat a nosit do úlu.
Někde v kontejneru v pozdním létě, když se do toho bude opírat slunce, bude
ten propolis vonět velice intenzívně a přitáhne dost včel z okolí.

> ad 5. Před vhozením PS se musí oheň pořádně rozfajrovat a nesmí sám
kouřit.
> PS je zhášivý, a proto potřebuje vysokou teplotu.
Čistý polystyren zhášivý není, hoří dost ochotně. Vysokou teplotu potřebuje
nezhášivý polystyren, krerý asi obsahuje halogeny a jeho spalování je proto
problematické. Vedle rozfajrování ohně je třeba, aby v ohni byla většina
dřeva a jen malá část polystyrenu. Když bych už vyráběl úly z polystyrenu,
použil bych výhradně ten polystyren, o kterém bych si zjistil, že neobsahuje
halogeny, právě kvůli tomu pálení v případě moru.

> ad 6. Ředidlo zkusím, ale bude to dražší likvidace a co pak s tím
roztokem?
Rozpouštění polystyrenu v ředidle má smysl, když mám pro ten roztok použití.
Například dno úlu a nastavky jsou namáhány vlhkostí hodně, konstrukce
stříšky úlu málo. Dno a nastavky naimpregnuji fermeží, dřevěnou konstrukci
stříšky roztokem polystyrenu. Taky by se ten roztok mohl použít jako
náhražka lepidla při výrobě úlu. Rozpuštěním v ředidle se asi nezničí spory
moru plodu, takže to rozpouštění je spíš pro rozbité PS nastavky a jiné PS
díly při běžném provozu.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 10, 2006 10:10 AM
Subject: Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?


> Hezky jsi to Michale sesumíroval. Líbí se mi to.
>
> ad 1. Lze. U nás na vesnici pravidelně vyváží kontejner na plasty.
> ad 2. To by mě ani nenapadlo. Zásadně třídím odpad.
> ad 3. Tady bych měl problém jen zjistit, kde ten dvůr je. Ale věřím že
> někde v dosahu je. Co se týká přenosu nemocí, tak v tom nebezpečí nevidím.
> Včely létají na staré zásobní plásty ale ne na části starého úlu, aby si z
> něj něco odnesly - není co.
> ad 4. se mě netýká
> ad 5. Před vhozením PS se musí oheň pořádně rozfajrovat a nesmí sám
kouřit.
> PS je zhášivý, a proto potřebuje vysokou teplotu.
> ad 6. Ředidlo zkusím, ale bude to dražší likvidace a co pak s tím
roztokem?
>
> ad 7. Do spalovny mě to jen tak napadlo, ale až mě postihne mor, tak cena
> za spálení nebude to nejhorší. Kromě toho by měly být náklady na likvidaci
> hrazeny z MZE.
>
> Vše má své + i -.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18084


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš (193.85.238.34) --- 10. 8. 2006
Re: Zalétávání včel (18030) (18037) (18044) (18060) (18064) (18080) (18082)

Mě na tom vždy překvapí, že v půlce dubna (při první jarní prohlídce) jde o včelstvo s normálním množstvím plodu a včel a najednou běbem 2 - 3 týdnů, při nasazování medníků, je proti ostatním úl nacpaný včelami a i když jím odeberu třeba 4 plodové plásty pro oddělky, tak v něm počet včel (oproti sousednim - ostatním) stále prudce roste a nornální by bylo kdyby koncem května mělo plodiště plné matečníhů a ono NE vydrží až do podzimu. Tak mu matku neměním a příští rok je již jen průměrné.
Je i zajímavé - to jsem letos schválně sledoval - že v červenci již většina včel vylehávala na česně třeba i celou noc a to nejvýkonnější ne - buď lítaly nebo se držely v úle.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18083


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 10. 8. 2006
Re: Zalétávání včel (18030) (18037) (18044) (18060) (18064) (18080)

> Podle mého je to prostě geneticky daná vyšší aktivita včelstva kombinovaná
třeba s vyšší životností včelstev nebo prostě vyšší shromažďovací pud.

Nepsal ale ten dotyčný, že tyto vysoce výnosná včelstva byla rok předtím normální, rok potom zase normální, čili, že se to nijak nedědí. To mi právě s dědičností moc nesedí.


> Zalétávání určitě existuje, ... že ostatní
úly by vedle málo medu měly i výrazně málo včel.

Jenže kontrolujete úly v noci, když jsou létavky všechny doma anebo přes den? Já pozoruji přes den pouze mnohem větší ruch před česnem u tohoto vysoce výnosného úlu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18082


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 10. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l? (18038) (18040) (18048) (18065) (18066) (18067) (18068)

M napsal:> Fermež je bohužel velmi drahá.

Taky jsem se díval v místní drogerii na půllitrovou plechovku fermeže, sice
velice pěkně pomalovanou, ale za 130 korun. Jiný borec v jiné prodejně se mi
dokonce pokoušel místo fermeže vnutit nějaké ředidlo od poměrně renomovaného
zahraničního výrobce barev s solventní naftou , to je dost odpadní a
smradlavá věc s tím, že fermež se přestala vyrábět. Když jsem mu na
přiloženém štítku ukázal, že tento výrobek nemá žádnou sušinu a tudíž po
vyprchání zápachu zůstane zase čisté nechráněné dřevo, sklapl. Nakonec jsem
koupil fermež v Řempu v Ostravě, čtyřlitrovou plechovku za necelých 320.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "m" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 10, 2006 9:27 AM
Subject: Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?


> > Fermeží.
>
> Tak pak ano, žádné smradlavé zplodiny. Fermež se tuším dělá z rostliny -
> lnu. Nemáte tam tudíž nic, co by Váš nos zápachem hyzdilo. Takový barevný
> email nebo lak s ochranou proti UV záření při spalování smrdí úplně jinak.
> Fermež je bohužel velmi drahá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18081


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 10. 8. 2006
Re: Zalétávání včel (18030) (18037) (18044) (18060) (18064)

Podle mého je to prostě geneticky daná vyšší aktivita včelstva kombinovaná
třeba s vyšší životností včelstev nebo prostě vyšší shromažďovací pud. Jedny
včelstva jsou aktivní, létají už časně ráno a pozdě večer, jiná vyletí až
později, kdy třeba v létě medovice a sladina v květech už je horkem zaschlá.
Stačí časně ráno nebo pozdě večer pozorovat česna.
Jedny včelstva končí se snůškou a dále už víceméně lenoší, když mají v
úlech 15 kilo zásob, jiné nosí furt, dokud není každá buňka v úlu zanešená.
Z prvních včel se vytočí těch 15 kilo a dále za 20 dní donesou svých dalších
15 kilo v další snůšce, druhé včely zaperou první snůškou i plodové plásty,
z první snůšky se vytočí 35 kilo a z druhé třeba jen s bídou 10, protože
díky tomu, že si zanesly medem i plodové plásty, nestačily vychovat nové
létavky.
Zalétávání určitě existuje, ale pokud je v jednom úlu několikanásobek medu
oproti druhému úlu, kdyby to bylo zalétáváním, musel by takový úl působit
vedle medu jako vysavač na včely okolních včelstev, to znamená, že ostatní
úly by vedle málo medu měly i výrazně málo včel. Těžko asi bude fungovat
takové zalétávání, kdy včela, když se vrátí s plným medným váčkem odevzdá
zásoby v jednom úlu a pak letí přenocovat v druhém úlu. Včela, která jednou
do nějakého úlu zaletí, už chytne pach toho úlu a musí v něm zůstat.
Z dřívější doby, kdy jsem včelařil v úlové baterii, mi zbyl zvyk neumisťovat
vedle sebe matky sestry vylíhnuté a oplozené v jedné sérii, myslím si, že
včelstva mají potom často podobný pach a docházelo potom k většímu
zalétávání a hlavně k snadnému vylupování, ale takové velké rozdíly podle
mého názoru jen samotné zalétávání nezpůsobuje. Možná k tomu trošku
přispívá, ale jinak ne.
Takové zalétávání, kdy v některých úlech by byly zásoby jen v takové míře,
aby včely mohly plodovat a vychovávat nové včely a do jiných úlů by ty včely
nosily med pro včelaře by byl vlastně velice vítaný stav, protože by vlastně
omezil počet včelstev, které by se musely pro vybírání medu otvírat. Podobně
jako v dvoumatečných včelstvech.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "m" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 10, 2006 8:47 AM
Subject: Re: Zalétávání včel


> > Letos jsem se s něčím podobným taky setkal. Včely, které jsme označil na
> jaře jako slabé, měly výnos 80 Kg, a zbylé 4 stojící hned okolo tak s
bídou
> 20 Kg
>
> Ještě k zalétávání. Já myslím že je to opravdu zalétávání a nápadné je pro
> včelaře právě v letech, kdy je vyšší smůška. Pak jsou rozdíly v
kilogramech
> na pohled patrné. Pokud je snůška u nás normální, tj. dosti malá, tak
> takové zalétávání moc nepoznáte, protože se výnosy nijak o moc neliší.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18080


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan (85.135.97.142) --- 10. 8. 2006
inzerát - dřevěné a polystyrénové úly

Nabídku dřevěných a polystyrénových úlů najdete na www.vcelarstvi.info .Dodám po celé republice poštou až do domu.Na kratší vzdálenost od Ostravy přivezu.Rychlé dodání a příznivá cena.Můžete také zavolat na 736 604 189 nebo e-mail obchod/=/vcelarstvi.info .
Milan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18079


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KOZLÍK (194.212.232.6) --- 10. 8. 2006
Plašiče

Máte někdo zkušenosti s plašiči?V mém případě prý ultrazvukový plašič se solárním napájením skutečně účinkuje.Mého krtka už natolik rozezlil, že pozval i další kámoše na velký mejdan a na rozdíl od předešlých 2-3 hromádek týdně jich zvládne i 5 denně.Je ale pravda, že na kratší vzdálenost, než 30cm se zatím neodvážili.S tím ultrayvukovým jsem napsal prý, protože ten můj je normálně slyšet cca 1kHz, tak jakýpak ultrazvuk.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18078


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KOZLÍK (194.212.232.6) --- 10. 8. 2006
Re: vosy (17809)

Trochu piva i zvětralého

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18077


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76393 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 18077 do č. 18137)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu