Archiv Včelařské konference

Som rád, že autori príspevkov použili rozumné argumetácie na môj príspevok. Stále platí, (v tomto prípade), koľko včelárov, toľko argumentov a pritom sa jedná o ten istý spôsob boja proti V.D. Keďže som od rána na včelnici (odohnal ma dážď a znovu som vrátil) aby som dokončil v 55 včelstvách prípravu na zber peľu, nemohol som hneď reagovať na Vaše vyjadrenie.
Prezimoval som 75 včelstiev v dobrej kondícii. Keď som pri odberu peľu, pýtam sa Vás prečo českí včelári neodoberajú peľ a nedodávajú ho holandskej firme KOOPERT. Ing. Ján Gróf (zástupca firmy) na otázku či sú českí včelári vylúčení z dodávania peľu odpovedal nie, nejavia záujem. Pritom ročne potrebujú získať 250 ton peľu na chov čmeľov. Od včelármi zo Slovenska uzatvoli dohodu na 85 ton. Maďarskí včelári využívajú možnosť na dodávku tejto výbornej komodity a peľ osobne dovážajú do N. Zámkov. Ostatný peľ sa dováža zo Španielska. Odberateľ uporednostňuje peľ nie z tecnických rastlí, ale pre čmele sa lepšie hodí peľ z prírodného prostredia.

16007 Eman:ja som dobre pochopil Tvoj komentár. Metodika bola prevzaná z Dolu a nie je problém, aby sa doknale odparila účinná látka. Prehnutý pásik do tvaru obráteného V vkladám do dna odzadu a zapálim, nie horiacim plameňom, ale "doutnákom" z rozloženého dreva. Ide to rýchle a dokonale, letáč zatváram molitanom len na max. 15-20 min., príklopka vzadu je jedinečná, netreba sa naťahovať s otváraním a prekladaním debničky!

16008 Lokvenc: Problém s dokonalým zhorením pásika nemám, lebo zohnutím do obráteného V vždy zotlie bezozbytku .

16009 Kozlík: nemám oddeliteľné dná hlboké, sú 80mm a do nich by som pásik nemohol zakvačiť a nie je to ani potrebné. Na zimu ponechávam 3 deb. miery "B", včely sú v tretej deb. bez zúženia. Väznenie matky v izolátore 21 dní je naozaj výborná vec, lebo posledný zásah bez zaviečkovaného plodu dokonale vyrieši existenciu prežita V.D. Áno, je to určitá práca vyhľadať matku a vložiť do malého izolátora, ale v tom čase sa matka zdržuje na poslednom plode (v strede plodového telesa), nájsť nie je až taký problém. Možno oveľa menší a určite lacnejší, ako decembrové preliečenie aerosolom.

16010 Eman: doporučuje na rozídenie chumáča pri pôzdnej fumigácii použiť teplú vodu vo fľaši PET, prípadne búchanie na stenu úľa. Už som raz napísal v Konferencii, že pôzdne ošetrenie fumigantom nie je o nič horšie, ako ešte pôzdnejšie aeorosolovanie. Fumigant prenikne do chumáča takisto ako areosol, a to aj preto, že zimný chumáč nasáva fumigant do jeho stredu aj preto, že práve fumigant chumáč rozruší, ale mu neublíži, včely sa rýchlo upokoja a ak sa ešte V.D. v chumáči nachádza vypadne. Potvrdila mi to aj posledná fumigácia v 11.mes. 2005

16011 Karel: to, že matky plodovali pri nalietavaní na svazenku nie je rozhodujúce, lebo matky vždy reagujú plodovaním a jedno či stará alebo mladá, na prínos peľu do úľa, približne do konca 10.mes., v 11 a 12 mes. úpodľa mojich zistení ani pri teplote 14°C matky neplodujú, v včelstve nastáva zimný kľud, pud kladenia vajíčok sa znovu prebúdza pri plusových denných teplotách v januári- ledna.

16012 Libor: Na Slovensku používame obidva prípravky Avartin a Varidol fum., obidva sú postavené na rovnakej účinnej látke amitraz. Ja osobne používam prípravok Taktic=amitraz, ktorý je totožný s Varidolom, ale v Biolekárňach oveľa lacnejší. Problém je len v nedostatku vhodného nosiča, ktorý nehorí ale len tlie.

Možno tieto komentáre poslúžia obidvom stranám, všetko sa dá robiť lepšie a účinnejšie. Ešte dodám, po zime rok čo rok podmetové podložky dôkladne vyhodnotím, V.D. v melive okamžite objavím. Ani v jednom včelstve, "napriek nesprávnej fumigácii" som túto jar neobjavil ani jedného odpadnutého roztoča a preto spôsob boja proti V.D. ako ho ja robím, mi zabezpečuje včely bez nadmerného výskytu V.D. Anton

Termíny léčení určuje OVS a určitě by se měly dodržovat. Nemůže jeden léčit v září a soused v listopadu. Léčí se brzo (i gabony) asi proto, aby se odlehčilo včelám. Aby neslábly vlivem roztoče. Konečné doléčení při větším napadení je aerosolem v pozdější době.
Jak se pořád opakuje. Chce to, aby se přesně dodržoval předpis na léčení a každý si nevymýšlel svoji teorii. Tohle bych nechal na povolaných.
Tonda.

>Ale to chce mít tu lahvičku doma, a nečekat až naběhne důvěrník. Ten to chce mít co nejdřív z krku, neriskuje hádky atd, a tak to má (některý)snahu oběhnout už v září třikrát.
A tady je chyba. Rozdělení příspěvků maximálně mimo ZO nutí ZO si co nejvíc vybrat a maskují to jako poplatek za léčivo, aby si nenaštvali členy. Výsledkem je, že lahvička za 28Kč koluje jak relikvije. A vystihnout oteplení v listopadu a v prosinci je problém a těžko se to dá udělat na více stanovištích s jednou lahvičkou.

Dovolil bych si trochu s př. A Turčanim polemizovat.

To, že hořlavá zóna pásku musí být pod místy nakapanými léčivem je v
podstatě logické. V zóně je teplota až několik set stupnů, následně plyny a
kouře jdou přímo nahoru a ohřívají odhadem 1 cm knotu nad zónou hoření
postupně až na odpařovací teplotu léčiva. Pokud hořlavá zóna jde z boku, je
naopak vyvolaným prouděním nespálený papír ochlazován a ohřívá se až přímým
kontakem s hořlavou zónou. Takže se léčivo odpařuje rovnou do žhavých uhlíků
knotu a rozkládá se. Nejlogičtější je tedy svislé zavěšení za horní část
knotu. Pokud se to děje jinak, musí se odhadnout, kolik léčiva se v žhavé
části knotu rozloží a přidat o to víc, až odhadem několikanásobně. Je jedno,
jestli knot zhoří celý nebo nezhoří. Podstatné je, aby se do vzduchu dostala
potřebná dávka léčiva.Co se týká pozdní fumigace, klíčový problém je ve
velikosti vznikajících čísteček léčiv. To je věc, která se bez speciálních
přístrojů zjistit nedá. Takže tady já věřím oficiálním tvrzením třeba
výzkumníkům z VUVČ z Dolu. Trošku se dá odhadnout, pokud je něco ve vzduchu
vidět, jako kouř, má to podstatně větší částečky než to, co ve vzduchu vidět
není, jako částice aurosolu. Větší částečky se přirozeně udrží ve vzduchu
mnohem kratší dobu. Nějaké rozrušení včel v zimním chumáči je problematické,
nikdy se nepozná, jestli jsou rozrušeny všechny nebo jestli se ozývá jen
nějaká tisícovka a zbytek je v klidu. Co se týká vhodnosti, vnášené množství
léčiva fumigací podle metodiky VU Dolu je ještě několikanásobně menší než
při aerosolování.
Problém při fumigace je ten, že když je ještě dostatečně teplo na fumigaci,
je ještě ve včelstvech plod a později je už zima. Teoreticky bych tedy
propagoval tady prastaré klíckování matek, ostatně kdysi bylo klíckování v
návodech na fumigaci povinné. Prakticky to jednak vázne řekněme na mém
nedostatku času a taky na tom, že termín léčení nikdo neví předem. Můj
důvěrník neví o termínech léčení nic, dokud nedostane léčivo s pokynem v
nejbližších pár dnech provést první fumigaci a za týden druhou. Může to být
klidně na začátku října nebo na začátku listopadu, ale za současné situace
se klidně může stát, že důvěrník ke mně přijde až na začátku prosince s tím,
že veterina nařizuje místo fumigace provést tři léčení aerosolem.Za takových
podmínek se klíckovat matky nedá. S aerosolem je to ještě hůř, důvěrník
dostane přístroj , aby ošetřil svých cca 15 včelařů, dopředu to nikdy neví
a za dva tři dny už musí přístroj odevzdat, protože musí léčit další.
Internet na komunikaci používat neumějí a telefonovat předem netelefonují,
protože to stojí peníze. Moje snaha před časem získat od těchto lidí nějaký
časový harmonogram léčení, abych si mohl dopředu na léčení udělat čas, byla
považována málem za můj osobní útok na organizátory léčení, takže tady na
toto jsem rezignoval. Takže na podzim jen čekám, až přijdou a v rámci
možností si na ně udělám čas a léčí se. Jen čekám, co se stane, až přijdou a
já třeba budu na týden pryč.

Co se týká plodování v 11 a 12 měsíci, podle mých zkušeností, pokud je
teplo, běžně plodují. Třeba předloni jsem v době vánočních svátků spojoval
včelstva. Bylo to v zadováku, takže to šlo po rámcích. Našel jsem tam zbytky
zavíčkovaného plodu o rozloze 1 - 2 dm2 evidentně vyběhlého v prosinci.
Tehdy byl teplý listopad i prosinec, v prosinci 5 - 10 nad nulou, ale v té
době už byl asi týden mráz, v době spojování bylo ve dne okolo 10 pod nulou.

Co se týká toho odběru pylu, tam podle mne vadí to, že včelaři v
nastavkových úlech zatím směřují snahu o ošetřování včelstev na co největší
úsporu času, to znamená zasáhnout do včelstva, uspořádat nastavky jednou za
14 dnů, tři týdny někde na stanovišti v lese, maximálně se tam jednou za
týden podívat z dálky, jestli nějaký vandal včely nepovalil, jinak ne.
Produkce pylu vyžaduje pyl odebírat každý druhý den nebo možná i denně. A to
do toho zažitého schématu nepasuje.
O odběru pylu uvažuji, ale zatím dost předběžně. Vzhledem k systému, co
plánuji používat, nebudu moct použít velkoobjemové pylochyty ve dnu úlu,
takže jedině by to mohly být česnové. Tam mi zatím vadí problém, jak to
udělat, aby v pylochytu neskončily i nečistoty, které včely vynášejí z úlu
ven.

R. Polášek

Antone, nechci dokazovat za každou cenu, kdo má pravdu. Reaguji nyní jen proto, že tvoje ostatní kvalitní příspěvky mají na konferenci v průměru vysoký kredit a čtou je i méně zkušení a informovaní včelaři, kteří by mohli být tvými postupy zmateni. Myslím také, že tvoje metodika nebyla úplně převzatá z Dolu, jak píšeš. Jednoduše a jasně, Varidol má návod a tento návod je uživatel povinnen respektovat a nic si k němu nepřidávat. Můj názor je ten, že rozměr dodávaného pásku a rychlost hoření není náhodná a zkrácením pásku přeložením do V se změní tepelné poměry a průběh odpařování.

__________________________
Můj dotaz výrobci Varidolu:
Rád bych znal váš názor na fumigaci Varidolem z podmetu:
Pásek s fumigantem se upraví do tvaru obráceného V a vloží zapálený na nehořlavou podložku do podmetu.
V návodu tato varianta není a pro řadu včelařů by byl takový způsob výhodný.

Odpověď výrobce Varidolu:
jedna z podmínek správného ošetření fumigací dle schváleného návodu je hoření pásku ve svislé poloze, aby účinná látka v kapce měla čas se odpařit před postupující hořící zónou. Při vodorovné poloze část účinné látky shoří. Prokázali jsme to při pokusech s termovizí.
Pásky jsou konstruovány pro hoření ve svislé poloze.
_____________________



A.Turcani:
>Metodika bola prevzaná z Dolu a nie je problém, aby sa
>doknale odparila účinná látka. Prehnutý pásik do tvaru
>obráteného V vkladám do dna odzadu a zapálim, nie horiacim
>plameňom, ale "doutnákom" z rozloženého dreva.

Dneska je v MF Dnes, že ve Stonavě na Karvinsku uhynula přes zimu většina
včelstev. Ze 111 jim tam zbylo 18. Stonava je poměrně nízko nad mořem a v
běžné zimě je zima často přerušována oblevami, kde se včely mohou proletět a
přemístit zásoby. Řekl bych, že tamní včelaři si časem vyvinuli takové
technologie ošetřování včelstev, které s tím počítaly. Letos ovšem byl na
území celé severní Moravy včetně nejnižších míst sníh nepřetržitě od
poloviny prosince po začátek dubna a ty včelstva na to doplatila. Typoval
bych, že na stanovištích s drsnějším klimatem, kde je obvyklé, že tam sníh
leží tak dlouho, byly ty zimní ztráty minimální.

R. Polášek

Emane, VUVc V Dole nie je jediny vyrobca.
Slovensky vyrobca Bares Nitra, kt. vyraba pasiky uz napustene ucinnou
latkou ( dodavaju sa na trh pod oznacenim Avartin ) odporuca ich prehnutie
do "V" a po zapaleni vlozenie do podmetu

Matej




"Eman" <e-mail/=/nezadan>
21.04.2006 11:37
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re: fumigace






Antone, nechci dokazovat za každou cenu, kdo má pravdu. Reaguji nyní jen
proto, že tvoje ostatní kvalitní příspěvky mají na konferenci v průměru
vysoký kredit a čtou je i méně zkušení a informovaní včelaři, kteří by
mohli být tvými postupy zmateni. Myslím také, že tvoje metodika nebyla
úplně převzatá z Dolu, jak píšeš. Jednoduše a jasně, Varidol má návod a
tento návod je uživatel povinnen respektovat a nic si k němu nepřidávat.
Můj názor je ten, že rozměr dodávaného pásku a rychlost hoření není
náhodná
a zkrácením pásku přeložením do V se změní tepelné poměry a průběh
odpařování.

__________________________
Můj dotaz výrobci Varidolu:
Rád bych znal váš názor na fumigaci Varidolem z podmetu:
Pásek s fumigantem se upraví do tvaru obráceného V a vloží zapálený na
nehořlavou podložku do podmetu.
V návodu tato varianta není a pro řadu včelařů by byl takový způsob
výhodný.

Odpověď výrobce Varidolu:
jedna z podmínek správného ošetření fumigací dle schváleného návodu je
hoření pásku ve svislé poloze, aby účinná látka v kapce měla čas se
odpařit
před postupující hořící zónou. Při vodorovné poloze část účinné látky
shoří. Prokázali jsme to při pokusech s termovizí.
Pásky jsou konstruovány pro hoření ve svislé poloze.
_____________________



A.Turcani:
>Metodika bola prevzaná z Dolu a nie je problém, aby sa
>doknale odparila účinná látka. Prehnutý pásik do tvaru
>obráteného V vkladám do dna odzadu a zapálim, nie horiacim
>plame�om, ale "doutnákom" z rozloženého dreva.

Mateji, beru to na vedomi. Diky. Predpokladal jsem ze na ceske vcelarske konferenci se diskutuji pripravky a metody zde schvalene, pokud neni uvedeno jinak. Jinak je z toho bramboracka. Samozrejme jsem rad, ze sem prispivate i vy slovaci. Jen chci aby v dulezitych vecech bylo naprosto jasno.

Ale př. Anton psal o fumigaci Varidolem Fum a o metodice převzaté z DOLU. Pak by měl dodržovat předpis DOLU a pásek mít zavěšený.
Tonda

>Mateji, beru to na vedomi. Diky. Predpokladal jsem ze na ceske vcelarske konferenci se diskutuji pripravky a metody zde schvalene, pokud neni uvedeno jinak. Jinak je z toho bramboracka. Samozrejme jsem rad, ze sem prispivate i vy slovaci. Jen chci aby v dulezitych vecech bylo naprosto jasno.

Stonava hlavně leží v blízkosti polských hranic a díky tomu tam mají dost velké problémy s varoázou, protože u našich sousedů není tak propracovaný systém léčení.

A.Podhájecký:
Termíny léčení určuje OVS a určitě by se měly dodržovat. Nemůže jeden léčit v září a soused v listopadu.
......
U nás vydává vyhlášku KVS, ne OVS a nejsem si jistý, ale přesné určení měsíců v ní asi není. Maximálně kterým měsícem počínaje. A je tam určitě pasáž o nepřítomnosti plodu. Takže Ti co doléčí do konce října ji určitě porušují.

Koordinace léčení na podzím.
Dobrý včelař si včely diagnostikuje na spad a pokud má podezření, tak léčí, jak může. (Formidol, gabon - ale s tím je problém, protože tady u nás se nedá jen tak sehnat, je na předpis. V září už může fumigovat) takže množství roztočů srazí a neohrožuje okolí. A jestli si 2. a 3. ošetření udělá až na podzim a v zimě, je jeho věc, pokud dorží metodiku.

Jinak si myslím, že pokud nedojde k přenosu roztočů vyloupením nějakého zaneřáděného včelstva, tak už od srpna (pokud není intenzívní snůška) není nebezpečí přenosu roztočů z jednoho stanoviště na druhé.
S vyjímkou včelstev, kde je nějaká porucha - oslabené, matka atd.
Protože už není snůška, včely slídí a včlstva střeží česna. Pravděpodobnost, že by se do úlu dostala cizí včela (s roztočem) je velmi nízká oproti období intenzívní snůšky.
A trubci jsou už většinou vyhnáni a v normálních včelstvech nepřijímáni.

Já si to právě ověřil vloni, jak jsme si přitáhl ty včely s roztoči ze svazenky. Až ze svazenky si myslím proto, že se po návratu ještě neprojevil spad na podložkách (byl v řádu tak jednotek za týden na konci srpna) a při léčení na konci října byl rekord až 1800 v jednom včelstvu. Průměr byl asi 500. Protože jsem z organizačních důvodů byl nucen kočující včely přivézt domů na včelnici, tak jsem se děsil, jak dopadnou mé domácí včely. Včelstva byla v těsném sousedství.
Na počítání roztočů na těchto podložkách jsem už neměl sil, v tamtěch jsme s manželkou napočítali přes 12 000, ale bylo to od jednotek do stovky maximálně. Ale převažovaly podložky s řídkým spadem, tak do 50.
A to byly včely od 10. srpna vedle sebe na stanovišti.
A je otázka, jestli se v nich roztoči ocitli právě z těch kočovných, nebo se normálně zhoršila situace obecně.
V předchozím roce jsem zde neviděl žádného roztoče.

Karel

Zdravim,
Vsadil bych se,že zima neměla na úhyn podstatný vliv, typoval bych varoázu.
Já mám dvě stanovišt. Na jednom se na konci sezony u některých včelstev,(zaří) začal roztoč množit (poslední 2týdny v červenci spad 0-max.3 roztoči za týden - kontrolní včelstva). Jelikož byl dlohý teplý pdzim, matky stále plodovaly a roztoči se šířily. Zde jsem zazimoval 15 včelstev - 3úhyn varoáza,2 zrušná(špatná matka,bezmatečné) ztráta 30%. 10 včelstev obsedá 6-9uliček 39x24(minulý týden).
Druhé stanoviště 36 včelstev. Dvě úhyn(nejspíš taky varoáza - nejmladší matky - přidané až začátkem září). jedno spojeno slabé. Jedno spojeno bezmatečné. Dvě včelstva slabá(3uličky 39x24 - ještě budu řešit). 30 včelstev 6-9 uliček 39x24. Ztráta do 10%.
Po napsání příspěvku jsem si všiml problematiky podzimního přidávání(výměný) matek. Možná, že bude výhodnější(vzhledem k varoaze, nebo kvalitě) mít matky od jara a nenapravovat včely srpnovými matkami, ale staršími(červnovými a červencovými).

Zdraví Luboš Holý

Návod k fumigaci dodává výrobce a autoři léčení zcela jasně. Vyndat poslední plást a pásek zapíchnout do předchozího. Potvrdil to ing. Veselý v zimě na besedě u pražských včelařů, kdy také nesuouhlasil s umístěním v podmetu. Moje praktické zkušenosti jsou tyto. / jsem dalek tomu považovat to za důkaz, spíš se jedná o zaj. informaci/ Na dvou včelnicích fumiguji v podmetu a roztoče tam mám pravidelně 3 - 4. Na jedné včelnici, kde pintlich předseda sám fumiguje a vyžaduje to striktně za předposledním plástem, jsem roztoče ještě neměl. To je také důvodem proč chci letošní zimu fumigovat za 10 plástem a uvidím jestli dojde ke změně k lepšímu. Přeji všem včelstva bez roztočů. Zdraví R. Stonjek

Asi by to chtělo vědět víc. Jestli se ty včely ve Stonavě vytratily do
prosince nebo ledna, jak se dějě u varroázy nebo nebo jestli na jaře
včelaři vymetali z rámků mrtvé včely a na druhé straně rámků byly zásoby.
Možná, když je v Polsku vyšší intenzita varoázy roznášejí tam roztoči i více
různé virové nákazy a Stonavští na to doplatili.
Jinak to, že v září začali roztoči přibývat rychleji mohlo být i divokým
včelstvem umírajícím na varoázu někde v doletu včel, které bylo během září
vyloupeno a roztoči se na loupících včelách přemístili.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Lubo holy" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 21, 2006 1:51 PM
Subject: Re: Úhyn včelstev ve Stonavě.


> Zdravim,
> Vsadil bych se,že zima neměla na úhyn podstatný vliv, typoval bych
> varoázu.
> Já mám dvě stanovišt. Na jednom se na konci sezony u některých
> včelstev,(zaří) začal roztoč množit (poslední 2týdny v červenci spad
> 0-max.3 roztoči za týden - kontrolní včelstva). Jelikož byl dlohý teplý
> pdzim, matky stále plodovaly a roztoči se šířily. Zde jsem zazimoval 15
> včelstev - 3úhyn varoáza,2 zrušná(špatná matka,bezmatečné) ztráta 30%. 10
> včelstev obsedá 6-9uliček 39x24(minulý týden).
> Druhé stanoviště 36 včelstev. Dvě úhyn(nejspíš taky varoáza - nejmladší
> matky - přidané až začátkem září). jedno spojeno slabé. Jedno spojeno
> bezmatečné. Dvě včelstva slabá(3uličky 39x24 - ještě budu řešit). 30
> včelstev 6-9 uliček 39x24. Ztráta do 10%.
> Po napsání příspěvku jsem si všiml problematiky podzimního
> přidávání(výměný) matek. Možná, že bude výhodnější(vzhledem k varoaze,
nebo
> kvalitě) mít matky od jara a nenapravovat včely srpnovými matkami, ale
> staršími(červnovými a červencovými).
>
> Zdraví Luboš Holý

To je možné že včely byly navíc oslabeny silnou varaózou. U hranic nebydlím,
takže mi to ze začátku nedošlo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomá" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 21, 2006 1:47 PM
Subject: Re: Úhyn včelstev ve Stonavě.


> Stonava hlavně leží v blízkosti polských hranic a díky tomu tam mají dost
> velké problémy s varoázou, protože u našich sousedů není tak propracovaný
> systém léčení.

Zdravim,
myslim, že je to vcelku jedno, dle mých zkušeností(fumiguji do podmetu). Z podmetu je to pouze ruchlejší a jednodušší. Hlavní problém vidím v zavíčkovaném plodu. Klíckovat matky nebudu, ale před fumigací určitě prohlédnu včelstva s podezřením na plod a ten nkopromisně zničím(stále se musím učit), koncem září je to stejně samý roztoč.
Dávám přednost účinnosti a jednoduchosti.
Luboš Holý

zdravím pana luboše:-)vždy bude mojím vzorem.

Asi budeš zklamán, protože to jsem již zkoušel.Jeden rok do nástavku- pak bylo všude kolem spousta ztuhlých holek, co si chtěly bodnout a další roky zase do podmetu.Výsledky jsou téměř na stejno, když nebudu počítat první rok a také 2005.No na stejno, bojím se ti to říct abych ti radost z tvého objevu nezkazil.Kdybych to vzal jen statisticky- tzn . s možnou chybou, tak v nástavku jsem byl o 0,5 roztoče na včely horší.No ale každý by si měl vyzkoušet v rámci možností kudy cesta nevede.

a jak to uděláš?

Protože končím s mírou Langstroth 15,9 cm nabízím loňské panenské souše + některé další věci na Langstroth. Cena po dohodě dle dopravy atd.Tel 605277926.Českobudějovicko.

Mohl bys nám prosím napsat, na co a proč ze světového Langstrothu přecházíš?

Honza Čáp

> Protože končím s mírou Langstroth 15,9 cm nabízím loňské panenské souše +
> některé další věci na Langstroth.

Včera jsem u nejsilnějších včelstev přehodil nástavky a dokonce některým jsem dal třetí nástavek vše rámková míra 39 x 24 ,není to moc brzy? V týdnu chci udělat serii matečníků a další týden respektive víkend hodlám dělat oddělky.Tolik můj plán! Co říkáte Vy dlouholetí včelaři není to trochu ulítlé.

Četl jsem všechny články o fumigaci. Pomineme-li, že to není zrovna aktuální, tak většina úvah je chybná. Včelař nemá co přemýšlet o "vylepšování", ale má se držet metodiky. Úvahy o tom, zda jsou částice léčiva vidět či nikoli jsou bláboly. Fumigační pásek MUSÍ viset, léčivo se nakape těsně před zapálením a vložením do úlu a rychlým uzavření. Dochází k odpařování léčiva teplem stoupajícím od žhnoucího konce pásku. Prudké shoření časti pásku s lécivem je škodlivé, proto je pásek tak dlouhý, proto se to kape na horní okraj a proto MUSÍ viset. Navíc kouř klesá dolů. Nepřemýšlejte, ale řiďte se návodem.
Další kapitola je doba, termín léčení. Článek by byl příliš dlouhý a nudil by, ale je třba si uvědomit jak se Varoa D. množí. NA ZAVÍČKOVANÉM plodu. Proto co nejpozději, ale MUSÍ být koem 10°C+ , jinak je to zbytečná práce. První fumigace zabíjí brouky na včelách. Za deset dnů zabije ty, co byly pod víčky. Poslední v prosinci, kdy by neměl být žádný zavíčkovaný plod. Přísně vzato, zavíčkovaný plod by se měl před druhou fumigací zničit. Což skoro nikdo nedělá. Není se co divit. Byla by to strašná práce. Na podzim NEUTEPLUJEME,abychom nepodporovali kladení.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Fumigace
> Datum: 21.4.2006 14:27:16
> ----------------------------------------
> Návod k fumigaci dodává výrobce a autoři léčení zcela jasně. Vyndat
> poslední plást a pásek zapíchnout do předchozího. Potvrdil to ing. Veselý v
> zimě na besedě u pražských včelařů, kdy také nesuouhlasil s umístěním v
> podmetu. Moje praktické zkušenosti jsou tyto. / jsem dalek tomu považovat
> to za důkaz, spíš se jedná o zaj. informaci/ Na dvou včelnicích fumiguji v
> podmetu a roztoče tam mám pravidelně 3 - 4. Na jedné včelnici, kde pintlich
> předseda sám fumiguje a vyžaduje to striktně za předposledním plástem, jsem
> roztoče ještě neměl. To je také důvodem proč chci letošní zimu fumigovat za
> 10 plástem a uvidím jestli dojde ke změně k lepšímu. Přeji všem včelstva
> bez roztočů. Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Kouř při fumigaci neklesá hned dolů. Nejdřív jde nahoru, pak se odrazí od
strůpku a teprve potom jde dolů. Pak se do toho vloží včely, začnou větrat
a kouř s účinnou látkou rozfoukají po celém úlu. Typické je, že včely nejsou
moc rozrušené, dokud doutná jen čistá část knotu bez léčiva. Jak se dostane
oheň k léčivu, hučení včel podstatně zesílí. Ideální pro fumigace je
nejspíš, když se fumiguje na místě vyňatého horního rámku a strůpek neleží
rovnou na rámcích. ale je tam nějaký prostor. Potom kouř stoupá nahoru a pod
strůpkem se potom rozšiřuje vodorovně až ke včelám a ty to chytnou z "první
ruky". Když strůpek leží na rámcích, kouř se dostane dál nejspíš nejvíce
postranními mezerami kolem rámku a stěny úlu. Když se fumiguje v podmetu a
knot je někde uprostřed dna (svisle!), tak pokud je obsazený spodní
nastavek, včely to taky nejspíš chytnou z první ruky a ihned léčivo
rozfoukají po celém úlu. Pokud je z nastavků vyňatý krajní rámek nad sebou a
knot hoří pod tím na kraji, vznikne něco jak komín, kterým se kouř taky
dostane až nahoru do horního nastavku ke včelám. Nejhorší je asi, pokud se
knot zapálí v podmetu slabého včelstva, které nemá spodní nastavek obsazený
nebo pokud zrovna nad knotem včely nejsou, ať už kvůli tomu, že včelstvo je
slabé nebo kvůli ochlazení se včelstvo stáhlo do horního nastavku. Potom se
horký kouř musí prodírat kolem studených neobsazených rámků a potom zbytečně
velká část léčiva na rámcích zkondenzuje.
Závěr z toho bych dal takový, že pokud je dost teplo a včelstvo není zvlášť
slabé, není velký rozdíl, jestli se fumiguje nahoře nebo dole v podmetu. A
pokud je úl v spodní polovině dostatečně těsný. Jinak ten rozdíl je.
Kouř je krásně vidět, když je na strůpku průhledný igelit nebo za skleněnými
okny v zadovácích. Průhledný igelit při fumigaci na některých úlech mám a
zadováky se skleněnými okýnky taky.. Jinak já fumiguji vždy na horním rámku.
Taky jsem za ty roky fumigace měl občas co dělat i v podmetu, párkrát jsem
třeba zapomněl vložit podložku na síto a vzpomněl jsem si až když hořel
knot. Odražený kouř od strůpku klesá někdy i v dost koncentrované podobě i
přes dva nastavky (39x24) až do podmetu. Dost zajímavě to vypadá. Umístit do
úlu pár minikamer během fumigace, mohly by vzniknout dost zajímavé záběry.
A leccos objasňující než si to domýšlet podle pár pohledů přes průhledný
materiál, jak jsem to teď udělal já.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Bohuslav xxxx" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 23, 2006 9:26 AM
Subject: Re:Fumigace


Četl jsem všechny články o fumigaci. Pomineme-li, že to není zrovna
aktuální, tak většina úvah je chybná. Včelař nemá co přemýšlet o
"vylepšování", ale má se držet metodiky. Úvahy o tom, zda jsou částice
léčiva vidět či nikoli jsou bláboly. Fumigační pásek MUSÍ viset, léčivo se
nakape těsně před zapálením a vložením do úlu a rychlým uzavření. Dochází k
odpařování léčiva teplem stoupajícím od žhnoucího konce pásku. Prudké
shoření časti pásku s lécivem je škodlivé, proto je pásek tak dlouhý, proto
se to kape na horní okraj a proto MUSÍ viset. Navíc kouř klesá dolů.
Nepřemýšlejte, ale řiďte se návodem.
Další kapitola je doba, termín léčení. Článek by byl příliš dlouhý a nudil
by, ale je třba si uvědomit jak se Varoa D. množí. NA ZAVÍČKOVANÉM plodu.
Proto co nejpozději, ale MUSÍ být koem 10°C+ , jinak je to zbytečná práce.
První fumigace zabíjí brouky na včelách. Za deset dnů zabije ty, co byly pod
víčky. Poslední v prosinci, kdy by neměl být žádný zavíčkovaný plod. Přísně
vzato, zavíčkovaný plod by se měl před druhou fumigací zničit. Což skoro
nikdo nedělá. Není se co divit. Byla by to strašná práce. Na podzim
NEUTEPLUJEME,abychom nepodporovali kladení.

Dne neděle 23 dubna 2006 08:43 145446 Pepík napsal(a):
> Včera jsem u nejsilnějších včelstev přehodil nástavky a dokonce některým
> jsem dal třetí nástavek vše rámková míra 39 x 24 ,není to moc brzy? V týdnu
> chci udělat serii matečníků a další týden respektive víkend hodlám dělat
> oddělky.Tolik můj plán! Co říkáte Vy dlouholetí včelaři není to trochu
> ulítlé.
dd,
zalezi kde, unas jiz zacina kvest tresen.

Honza

Návod k fumigaci dodává výrobce a autoři léčení zcela jasně. Vyndat poslední plást a pásek zapíchnout do předchozího. Potvrdil to ing. Veselý v zimě na besedě u pražských včelařů, kdy také nesuouhlasil s umístěním v podmetu.
.....
Jasně. Souhlas. Tak to dělám. vyndávám plást, a někdy posunu mezeru ještě blíž k chomáči, pokud jsou již stažené.
Jen jestli se nemýlím, tak instruktážní film který jsem viděl, tak tam dávali pásek přímo mezi plásty.
A v návodu je do 4cm mezery.

Vzpomínám, jak mě na vojně připravovali (k boji :-) a mimo jiné nám vyvětlovali, že když se má dělat instruktáž, tak ukázka má být nacvičena do perfektnosti, aby nějaké rozdíly oproti předpisu, nezblbly vojáky.A věděli, že podle předpisu, je přesně podle předpisu.
Když jsem viděl ten film tak jsem si na to vzpoměl.

Odchylka k odchylce. A už jsou knoty v česnech, sklenicích, kuřácích atd.

Karel

Včelařím ve 420 m/nad mořem a zatím tady ovocné stromy nekvetou ,ale předpokládám v příštím týdnu.
Na téma léčení:Poslední léčení je ideální dělat aerosolem v prosinci za použití acetonu PA.Jde to rychle.Nedávno jsem slyšel o nějákém výrobci kompresorů poháněných motory Honda 4takt asi za 20 tisíc a Honda 2takt asi za 18 tisíc.Zatím je to v poloze "drb" jak zjistím další dám vědět.Jiní výrobci co vím jsou dost podstatně dražší 20 a více tisíc.

Na kompresory zakoupené z Dolu je velká dotace, takže konečná cena je pár
tisíc.

S přáním hezkého dne Josef KOUBA

----- Original Message -----
From: "145446 Pepík" <e-mail/=/nezadan.av1-in.isp.contactel.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 23, 2006 1:57 PM
Subject: Re: Přehazování nástavků


> Včelařím ve 420 m/nad mořem a zatím tady ovocné stromy nekvetou ,ale
> předpokládám v příštím týdnu.
> Na téma léčení:Poslední léčení je ideální dělat aerosolem v prosinci za
> použití acetonu PA.Jde to rychle.Nedávno jsem slyšel o nějákém výrobci
> kompresorů poháněných motory Honda 4takt asi za 20 tisíc a Honda 2takt asi
> za 18 tisíc.Zatím je to v poloze "drb" jak zjistím další dám vědět.Jiní
> výrobci co vím jsou dost podstatně dražší 20 a více tisíc.
>

Nejen z Dolu. 70%, max 15 tisíc.

>Na kompresory zakoupené z Dolu je velká dotace

Vrátil jsem se k míře 39x24 (Adamec) , Langstroth mne nějak neoslovil. Po letošní zimě byla včelstva v L. na hranici smrti hladem, zatímco mírně zateplená adamcova míra na stejném stanovišti při stejném zakrmení problémy neměla. Třeba to mohlo spravit podzimních 5 - 7 kg cukru navíc, které jsem jim stejně na jaře dát musel ovšem v podobě medu.
Medu v Langstrothech bylo vždy tak stejně jako v nástavkových 39x24, případné rozdíly měla na svědomí spíš matka.
Výrobně to přijde tak na stejné peníze a když to tak shrnu, vychází mi z toho otázka, proč vlastně ten Langstroth? Já osobně mu na chuť nepřišel.Neříkám, že je to špatná míra a špatný úl, ale nějak mi tenhle úl nesedl.
Zdraví Jirka

Pro Pepíka: dlouholetí včelaři mohou na Tvé počiny říkat cokoli, důležitější však je , co na ně řeknou včely. Jestli jsou tvé plány ulítlé, určitě ti dají vědět. Na rozšiřování ta odpověď bude stejně zřetelná, jako na naplánované přelarvování - buď matečníky přijmou a dají ti jedničku a nebo nepřijmou a dostaneš pětku. Kdyby se tomu přelarvování opravdu moc bránili, odeber jim matku, to je dost pádný argument, aby pochopili co od nich chceš.

Pro Láďu Trubače, perfektní rada a známka 1*.

Já předpokládám ,že dotace jsou na všechny kompresory zakoupené pro účely aerosolování léčiv a na výrobci nezáleží. Nebo jsem to špatně četl?

Pro p. Turcani: Vaše metodika fumigace a hlavně její systematičnost Vám dává skrze své výsledky zapravdu, nedivte se však Českým přátelům, že se do Vás pustili kvůli poloze zapáleného knotu při fumigaci. Nevím jak Slováci, ale Češi jsou rození experimentátoři s vrozeným odporem k autoritám, a každá zmínka o tom, že to funguje i jinak než je psáno mnohé jedince podnítí k tomu, aby si práci ulehčili, případně experiment vylepšili tím, že na knot do véčka už není třeba kapat léčivo. Sám jsem se také snažil si metodiku z Dolu usnadnit až mě dosažené výsledky přiměly dělat to pořádně, jak je psáno. Takže jsem poslední dva roky fumigoval aerosolem, ve druhé polovině října a na vánoce, vždy s acetonem, protože je to rychlé a také laciné. 280 včelstev na zhruba 15 stanovištích jsme ve dvou přeléčili za sobotu a nedělní dopoledne. Spad jsem kontroloval pouze namátkově, výrazné rozdíly mezi včelstvy nebyly, po první fumigaci kolem 100-150 roztočů, po druhé se ještě nejací našli, v únorové měli do 3 roztočů.
Co mě však na rozdíl od většiny Českých přátel zaujalo více, než vcelku u nás dost dobře řešená problematika léčení nákazy roztočem VD, je Vaše zmínka o systematickém výkupu pylu ve pro Slovensko významném oběmu, zaštítěném dokonce dohodou se Slovenskými včelaři. Myslím, že v dneštní době nadprodukce medu u nás a výkyvům výkupních cen medů, by zvýšená produkce pylu navíc na úkor produkce medu, mohla být alespoň berličkou na podlomené zdraví Českého včelaře. Myslím, že si to přímo říká o zájem funkcionářů ČSV, aby obrátili svůj zrak na Slovensko a případně se pokusili přesvědčit holandského vývozce pylu, že i český včelař umí udělat kvalitní pyl a možnost výkupu v ČR by nebyla ztrátová investice. Je nutno však konstatovat, že u nás byla vždy produkce pylu velmi okrajová záležitost a poslední metodika produkce pylu byla ve Včelařství popsána ne před lety, ale před desetiletími. Proto bych Vás p. Turcani požádal snad i za české včelaře, o informaci o dopadu produkce pylu na produkci medu, to znamená, okolik klesne při produkci 1 kg pylu produkce medu na včelstvo, jaká je možná produkce pylu na včelstvo, výkupní cena pylu, stabilita této ceny, platební schopnost výkupce, případně jiné významné věci související s tématem.

Ani vo včelárstve nemôže byť jednostranné nariadenie dogmou a v tomto sa píšuci včelári dostali do tejto polohy. Aj Výskumný ústav včelárstva v Dole dospel k tekémuto postupu mysliac si, že je to dokonalé. Aj slovenskí včelári nie sú o nič lepší a ani horší ako českí a veselo experimetujú. Ja si myslím, prečo by to človek nemohol robiť ľahšie a lepšie, ako je to zakotvené v technologickom postupe. Veď samotné včelárenie je tak rôznorodé a väčšinou to smeruje k dobrému výsledku. Npr. Aj naša organzácia má aerosolový prístroj, ten istý, ktorý používate Vy a ja som ho napriek tomu doteraz nevyužil. Včelári, ktorí sa podujali na jeho využitie, po zime obviňovali manipulátora s aero. prístr., že im včely padli preto, že ich tak rozrušili, že sa nevedeli vrátiť do chumáča. Pravda však bola iná, včelstvá začali pozde ošetrovať a výsledok sa dostavil. Vidíte, pravda môže byť relatívna, preto včelár vždy obviní radšej druhých len svoje chyby nevie priznať. Mne zatiaľ postup, ktorý používam vyhovuje a nemienim sa ho vzdať.

Odber peľu len v krátkosti. Odber peľu včelám je praktisky zadarmo (platíte len za zhotovenie peľového dna), lebo ostatné dáte včelám pre produkciu medu. Môžem smelo prehlásiť, že za päť rokov odberu (tohoto roku mám pripravené 56 včelstiev). včely absolútne netrpeli nedostatkom peľu a dokonca čo by bolo žiadúce, anmi rojenie včiel nebolo nijak obmedzené. Len v skratke. Možno nabudúce, ak ma o to niekto od Vás požiada, to napíšem podrobnejšie.
Anton

Asi pred piatimi rokmi /neviem to presne/ sa na Slovensku urobila reklama na odber peľu. Ako tajomník košickej organizácie pozval som svojich veľkovčelárov /60-150 včelstiev obhospodarujúcich/ a zástupcov firmy vykupujúcej peľ. Nechcem sa tu rozpisovať ako má prebiehať odber peľu /nie je na to priestor/, ale vyzeralo to ekonomicky zaujímavo, takže sa asi piati včelári pustili do roboty a narobili peľochyty. Niektorí predné, niektorí so spodným odberom. S pokusmi dospel jeden včelár až tak ďaleko, že denne mu každá rodina doniesla 1 kg peľu. Verte mi nevymýšľam si. Dotyčný urobil také peľochyty, že ani jedna včela nepreniesla peľ cez peľochyt. Kedže peľ sa v úli spotreboval, každá jedna včela nosila len peľ! Pravda ten včelár má 3-4 nadstavkové úle.Čiže zo 120 rodín 120 kg peľu. Peľ sa mrazil. Čiže celá jeho rodina mala mrazničky plné peľu, pričom on kúpil ešte jednu alebo dve veľké mraziaky. Raz za niekoľko dní peľochyty povyberal a nechal niečo doniesť aj do úľa. Prosím Vás nechcite odomňa celý systém výroby peľu, nedá sa to tu opísať. Výsledok: po prvom roku, ani jeden včelár už neodoberá peľ pre firmu. Peľochyty im zaberajú miesta v pivniciach a garážach, čakajúce na chvíľu keď sa to bude rentovať. Pýtate sa prečo!? Aj ja som sa ich opýtal. No predsa kvôli ekonomike! Každý deň treba jazdiť na včelnicu. Peľ treba aj prefúknuť ako sú v ňom nečistoty. Balíky treba presne odvážiť na 20 kg vrecia /alebo 10 kg vrecia?, už neviem/, no a pravdaže mrazničky musia ísť na plný výkon a ešte treba odviezť peľ na odberné miesto. Ale hlavná príčina je stále ešte inde. Na repke keby bol denný prínos len 5 kg a med by sa predal len za 35 Sk, už včelár zarobil viac ako na peli. Minulý rok mal dotyčný včelár priemer na repke 70 kg/včelstvo. Myslím, že to stačí. Asi by veľmi zlý hospodár bol, keby išiel na repke po peli a nie po mede a výroba jedného kg medu ho vyšla oveľa lacnejšie.
Ja viem, že nie je tu popísané všetko, že vyvstáva tu veľa otázok ale profesionálne sa peľ neoplatí odoberať. Výkupná cena mrazeného peľu bola 120 Sk/kg. Kg medu sa vyšplhal vo výkupe na 48 sk/kg. Kto chce vyrábať peľ len tak na prilepšenie, peľochyty urobí s dierkami väčších rozmerov aby včely doniesli niečo aj do úľa a má možnosť každý deň odoberať peľ nič proti tomu a smelo do toho.

Já se při fumigaci držím doporučeného návodu, pouze s tím rozdílem, že pásek zavěšuji na háček z nerezového drátu zavěšený na upravené horní loučce. Přípravek vkládám místo vyjmutéto posledního rámku. Dle mé zkušenosti to zrychluje a zjednodušuje práci. Dlouhodbě mám počet roztočů do 3 na včelstvo, letos 0. V loňském roce jsem po dlouhé době nepoužil Formidol v podletí, ale začátkem srpna Gabon na cca 28 dnů, potom 2x fumigace v říjnu a nakonec aerosol acetonem koncem listopadu. Technologie mi vyhovuje a nehodlám ji měnit. Protože používám nižší podmet (jen 7 cm) ani jiná nepřipadá v úvahu.
Zajímnal by mne spíše oficiální závěr(nejlépe vyjádření VÚ včel.) k předchozí diskusi týkající se dávkování léčiva s ohledem na počet nástavků (obsazených nebo celkem).

S pozdravem V.Hájek

Vrátil jsem se k míře 39x24 (Adamec).
....
Jen doplňující dotaz. Plodiště v jedné vrstvě - klasika, nebo nástavky? Děkuji.
Karel

Odpověď kam:        "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Od:        Antonín Bojanovský <bojanovsky/=/seznam.cz>
Komu:        "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Věc:        RE: mor vceliho plodu
Datum odeslání:        Fri, 14 Apr 2006 08:41:56 +0200
Poštovní prog.:        Microsoft Outlook, Build 10.0.2627

[ Pro seznam možností obsluhy konference, poklepejte na tento řádek ]

Pořad bude opakován DNES v pátek v 11,55 hodin na stranici ČT-2.
A.Bojanovský

-----Original Message-----
From: Mirek [mailto:sadovsky/=/feec.vutbr.cz]
Subject: mor vceliho plodu

Zajimava informace.Vcera 18.25 CT 1
Sadovský
http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1185979869-ceske-hlavy/20712-veda
-p rot i-vcelimu-moru.html






________ Information from NOD32 ________
This message was checked by NOD32 Antivirus System for Linux Mail
Server. http://www.nod32.com

Pane Bojanovsky,

prosim docasne odhlasit ze vcelarske konference.

Dik,
J. Cerny.


________ Information from NOD32 ________
This message was checked by NOD32 Antivirus System for Linux Mail Server.
http://www.nod32.com

Dobrý den,
tak jsem přes zimu dumal a nevěděl co s rukama a jelikož včelařím, sice krátce, na rámkové míře 39 x24 cm a nástavky mají čtvercový půdorys, napadlo mě jaké by to bylo, kdyby přístup do úlu, česno, byl v rohu nástavku a celý úl by byl ustaven tzv. na koso. Máte někdo s tímto zkušenost? Co od toho můžu očekávat?
Vycházím z toho, že postavení plástů k česnu nebude ani na teplou a ani na studenou stavbu, ale dle přirozenosti včel. Vidíte v tom nějakou další výhodu nebo nevýhodu?
Jaká je orientace divočiny vzhledem k česnu nebo světovým stranám? Např. ///// nebo \\\\\? Instaloval jsem tyto dna na dva úly, ale je ještě brzy hodnotit. ( teda pokud bude co )

O odběru pylu byly nějaké články i ve Včelařství, je to už ale tak nejméně
10 - 15 let. bylo tam uvedeno, že pylochyty mají být nasazené tak asi 3 dny,
potom už množství pylu klesá, protože se včely naučí procházet i s pylem. A
byly tak tuším i obavy o zásobení včelstva pylem. Pak se má na několik dní
zase pylochyt odstranit, aby se to včely odnaučily a pak zase na ty tři dny
nasadit. Tehdy se prodávaly na pylochyty plastové desky s vyraženými
kruhovými otvory, jakého průměru přesně už nevím. Taky jsem je koupil,
vyzkoušel jeden pylochyt udělat a potom ho někde uložil.
Dneska by možná vyhovovalo nasadit v pátek odpoledne, přes víkend vybírat a
v neděli odpoledne odstranit. Co jsem o tom tak uvažoval, mně by vyhovovaly
pylochyty, které je možné vybírat kdykoliv, třeba i v noci. Moje včelstva
jsou vzdálena okolo 2 - 3 km od baráku, takže třeba taková noční procházka
nebo projížďka před spaním spojená s vybíráním pylochytu by byla docela
příjemná.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "jaro" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 24, 2006 8:47 AM
Subject: Odber peľu


> Asi pred piatimi rokmi /neviem to presne/ sa na Slovensku urobila reklama
> na odber peľu. Ako tajomník košickej organizácie pozval som svojich
> veľkovčelárov /60-150 včelstiev obhospodarujúcich/ a zástupcov firmy
> vykupujúcej peľ. Nechcem sa tu rozpisovať ako má prebiehať odber peľu /nie
> je na to priestor/, ale vyzeralo to ekonomicky zaujímavo, takže sa asi
> piati včelári pustili do roboty a narobili peľochyty. Niektorí predné,
> niektorí so spodným odberom. S pokusmi dospel jeden včelár až tak ďaleko,
> že denne mu každá rodina doniesla 1 kg peľu. Verte mi nevymýšľam si.
> Dotyčný urobil také peľochyty, že ani jedna včela nepreniesla peľ cez
> peľochyt. Kedže peľ sa v úli spotreboval, každá jedna včela nosila len
peľ!
> Pravda ten včelár má 3-4 nadstavkové úle.Čiže zo 120 rodín 120 kg peľu.
Peľ
> sa mrazil. Čiže celá jeho rodina mala mrazničky plné peľu, pričom on kúpil
> ešte jednu alebo dve veľké mraziaky. Raz za niekoľko dní peľochyty
> povyberal a nechal niečo doniesť aj do úľa. Prosím Vás nechcite odomňa
celý
> systém výroby peľu, nedá sa to tu opísať. Výsledok: po prvom roku, ani
> jeden včelár už neodoberá peľ pre firmu. Peľochyty im zaberajú miesta v
> pivniciach a garážach, čakajúce na chvíľu keď sa to bude rentovať. Pýtate
> sa prečo!? Aj ja som sa ich opýtal. No predsa kvôli ekonomike! Každý deň
> treba jazdiť na včelnicu. Peľ treba aj prefúknuť ako sú v ňom nečistoty.
> Balíky treba presne odvážiť na 20 kg vrecia /alebo 10 kg vrecia?, už
> neviem/, no a pravdaže mrazničky musia ísť na plný výkon a ešte treba
> odviezť peľ na odberné miesto. Ale hlavná príčina je stále ešte inde. Na
> repke keby bol denný prínos len 5 kg a med by sa predal len za 35 Sk, už
> včelár zarobil viac ako na peli. Minulý rok mal dotyčný včelár priemer na
> repke 70 kg/včelstvo. Myslím, že to stačí. Asi by veľmi zlý hospodár bol,
> keby išiel na repke po peli a nie po mede a výroba jedného kg medu ho
vyšla
> oveľa lacnejšie.
> Ja viem, že nie je tu popísané všetko, že vyvstáva tu veľa otázok ale
> profesionálne sa peľ neoplatí odoberať. Výkupná cena mrazeného peľu bola
> 120 Sk/kg. Kg medu sa vyšplhal vo výkupe na 48 sk/kg. Kto chce vyrábať peľ
> len tak na prilepšenie, peľochyty urobí s dierkami väčších rozmerov aby
> včely doniesli niečo aj do úľa a má možnosť každý deň odoberať peľ nič
> proti tomu a smelo do toho.

No, přes léto to bude celkem nepodstatně ovlivňovat umístění plodu. Jinak
asi nic. Má to velký význam v podletí, asymetricky umístěné česno způsobí,
že poslední plod bude taky v rámcích automaticky asymetricky a tudíž se v
zimě nestane, že by zimní chumáč za delších nepřerušovaných zim šel za
zásobami na jednu stranu rámků a uhynul při jejich vypotřebování, zatímco na
druhé straně rámků by byly zásoby nevyužité a nespotřebované. Ovšem velké
zasíťované dno vliv umístění toho česna úplně ruší.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomá" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 24, 2006 10:20 AM
Subject: postavení česna k úlu


> Dobrý den,
> tak jsem přes zimu dumal a nevěděl co s rukama a jelikož včelařím, sice
> krátce, na rámkové míře 39 x24 cm a nástavky mají čtvercový půdorys,
> napadlo mě jaké by to bylo, kdyby přístup do úlu, česno, byl v rohu
> nástavku a celý úl by byl ustaven tzv. na koso. Máte někdo s tímto
> zkušenost? Co od toho můžu očekávat?
> Vycházím z toho, že postavení plástů k česnu nebude ani na teplou a ani na
> studenou stavbu, ale dle přirozenosti včel. Vidíte v tom nějakou další
> výhodu nebo nevýhodu?
> Jaká je orientace divočiny vzhledem k česnu nebo světovým stranám? Např.
> ///// nebo \\\\\? Instaloval jsem tyto dna na dva úly, ale je ještě brzy
> hodnotit. ( teda pokud bude co )

Pokud vím, tak včely staví divočinu v úhlu asi 45st. k česnu.
I v kruhovém půdorysu.
Ale je to divočina, ne rámky. Divočina je spojitý kontinuální veleplást, různě se větvící a propojený.

česno v rohu - viz Moravský univerzál.

Některé dna jsem měl z důvodu nedostatku zasíťováné pletivem o rozměru oka 4mm x 4mm. Myslel jsem, že tím nic nezkazím. Včely, teda jenom určitá část, se naučily tímto pletivem procházet i když jsem měl česno přes celou šířku úlu. Tím jak se snažily protáhnout tím okem, ztratily rousky pylu. Já jsem se divil,jak je možné, že těm včelám padá pyl z úlů...když jsem přišel na důvod, dal jsem jim tam podložku, aby dnem nemohly. Bylo mi líto té jejich zbytečné práce.

Přátelé, co je to za rasu (viz odkaz)? Mohla by to být vlaška?

http://vcely.rosomak.cz/

Zdraví

Petr Borský

Kdysi dávno, tuším ještě v 80. letech, taková česna zkoušel a napsal o
tom do Včelařství Ing. M. Lengál. Na žádné výstavě, kterých se se
svými pomůckami účastnil, jsem to neviděl, takže to asi nebylo zvlášť
životaschopné.

To je fofr s tím jarem, co? Jdu rozšiřovat.
Ivan

Pro příslušnost k rase není barva až tak úplně určující, ale není-li z
čeho jinak vyjít, tak Kavkazanka.
I.

Kdysi včely rasy typu směska vlašky měly žluté i další kroužky na zadečku.
Myslím, že barvy na fotografii jsou i trochu zkresleny nastavením saturace
barev na fotografiích směrem k sytějším barvám, takhle syté barvy vyjdou na
fotkách málokdy. Jinak fotky to jsou docela dobré.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr J. Borsky" <>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 24, 2006 1:25 PM
Subject: Vlaška??


> Přátelé, co je to za rasu (viz odkaz)? Mohla by to být vlaška?
>
> http://vcely.rosomak.cz/
>
> Zdraví
>
> Petr Borský
>

Pane Borsky,

zlute zbarveni plemen vcely mednonosne je pomerne caste, dokonce castejsi,
nez jeho absence. Bez zluteho zbarveni jsou plemena napr.: tmave, kranske,
kavkazske, horske aj.. Mezi syte zluta plemena patri napr. vlasske a nebo
kyperske. Proto podle barvy nelze usuzovat na plemennou prislusnost. Dokonce
zlute prouzky mohou byt u kranskeho plemene, ktere bylo v minulosti krizeno
s plemenem zlute zbarvenym a barvy se muze v nektere z dalsich generacich
vystepit, ale pritom podil kranske krve muze byt prevazujici.

Nekdy se setkame s tvrzenim, ze tam, kde se vyskytnou zlute zbarvene vcely
neni cisty chov. V takovem pripade jde jen o neovereny predpoklad, který i
kdyby byl overeny, neznamena v dusledku zadnou informaci o vhodnosti takove
populace k dalsimu chovu vhodnemu pro pouziti v nasich podminkach.

Antonin Pridal

P.S. Jsem rad, ze jste pouzil nazev "vlaska". Nekdo to casto zjednodusuje
nazvem "italka", coz lze snad jeste tolerovat ve slove mluvenem, ale pro
psany projev je tento nazev nevhodny.

----- Original Message -----
From: "Petr J. Borsky" <rosomak/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 24, 2006 12:25 PM
Subject: Vlaška??


> Přátelé, co je to za rasu (viz odkaz)? Mohla by to být vlaška?
>
> http://vcely.rosomak.cz/
>
> Zdraví
>
> Petr Borský
>

Radim Polášek:

>Myslím, že barvy na fotografii jsou i trochu zkresleny nastavením saturace
>barev na fotografiích směrem k sytějším barvám, takhle syté barvy vyjdou na
>fotkách málokdy
>
>
>
Se saturací jsem nehýbal, ale ze zvyku fotím i při sluníčku s vyvážením
bílé, které odpovídá spíše zatažené obloze, právě pro tu "prosluněnost"
fotky.
(jinak myslím, že do dobrých fotek mají obě daleko, ale když ona
nepočkala :-))

Ivan Cerny:

>To je fofr s tím jarem, co? Jdu rozšiřovat.
>Ivan
>
>
>
Na to, jaký je fofr v přírodě, bych čekal i větší fofr na česnech. U nás
(VČ, 250 m.n.m.) začínají kvést ovocné stromy a pampeliška a řekl bych,
že v době kvetení jív se mi to na česnech míhalo víc.

Petr

Myslím, že prostředí pod mrakem má tu barevnost menší. Proto pokud je bílá
nadstavena na zataženou oblohu, bude tam nejspíš i saturace barev trochu
silnější. Asi to bude digitál od digitálu a výrobce různé, zas se tomu tak
nevěnuji, tak o moc více o tom nevím. Jinak to neřeším, bílou mám
nadstavenou obvykle na automatiku a případné odlišnosti dotahuji v grafickém
editoru v PC.
Kvalitu fotky posuzuji tak, že se představím, jak by se vyjímala v nějakém
časopise, tady konkrétně ve Včelařství. A tyhlety by se v Včelařství
vyjímaly dobře, pokud to není výřez 1:1 ale přesamplovaná celá nebo většina
fotky. Pokud máte i jiné fotky takhle dobré, není důvod je občas někde
umístit.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Petr J. Borsky" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 24, 2006 5:41 PM
Subject: Re: Vlaška??


> Radim Polášek:
>
> >Myslím, že barvy na fotografii jsou i trochu zkresleny nastavením
saturace
> >barev na fotografiích směrem k sytějším barvám, takhle syté barvy vyjdou
na
> >fotkách málokdy
> >
> >
> >
> Se saturací jsem nehýbal, ale ze zvyku fotím i při sluníčku s vyvážením
> bílé, které odpovídá spíše zatažené obloze, právě pro tu "prosluněnost"
> fotky.
> (jinak myslím, že do dobrých fotek mají obě daleko, ale když ona
> nepočkala :-))
>
>

Poradí někdo,kde se dají sehnat přířezy na hobrové nástavky K-39?

AP> zlute zbarveni plemen vcely mednonosne je pomerne caste, dokonce castejsi,
AP> nez jeho absence. Bez zluteho zbarveni jsou plemena napr.: tmave, kranske,
AP> kavkazske, horske aj.. Mezi syte zluta plemena patri napr. vlasske a nebo
AP> kyperske. Proto podle barvy nelze usuzovat na plemennou prislusnost. Dokonce
AP> zlute prouzky mohou byt u kranskeho plemene, ktere bylo v minulosti krizeno
AP> s plemenem zlute zbarvenym a barvy se muze v nektere z dalsich generacich
AP> vystepit, ale pritom podil kranske krve muze byt prevazujici.

Takže zbývá morfometrie. To je nakonec možná dobře, protože jinak
bychom si museli barevně nakalibrovat foťáky i monitory - já ty
proužky na svém vidím krásně oranžové ;-)
Ivan

lebo vypadla zimna generacia. Do 10 - 14 dni to jarne generacie dozenu.

Matej




"Petr J. Borsky" <rosomak/=/volny.cz>
24.04.2006 17:53
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Jarní fofr






Ivan Cerny:

>To je fofr s tím jarem, co? Jdu rozšiřovat.
>Ivan
>
>
>
Na to, jaký je fofr v přírodě, bych čekal i větší fofr na česnech. U nás
(VČ, 250 m.n.m.) začínají kvést ovocné stromy a pampeliška a řekl bych,
že v době kvetení jív se mi to na česnech míhalo víc.

Petr

Zdravím Vás,

přesně tak, uvědomme si, že se vyměňuje generace zimních včel
za letní a navíc je spousta plodu a někdo se o něj musí starat!!!
;-)

Marek

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: M.Osusky/=/fritz.sk
Komu: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Antwort: Jarní fofr
Datum: 25.4.2006 - 9:04:46

> lebo vypadla zimna generacia. Do 10 - 14 dni to jarne generacie
> dozenu.
>
> Matej
>
>
>
>
> "Petr J. Borsky" <rosomak/=/volny.cz>
> 24.04.2006 17:53
> Bitte antworten an
> "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
>
>
> An
> Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
> Kopie
>
> Thema
> Jarní fofr
>
>
>
>
>
>
> Ivan Cerny:
>
> >To je fofr s tím jarem, co? Jdu rozšiřovat.
> >Ivan
> >
> >
> >
> Na to, jaký je fofr v přírodě, bych čekal i větší fofr na
> česnech. U nás
> (VČ, 250 m.n.m.) začínají kvést ovocné stromy a pampeliška a
> řekl bych,
> že v době kvetení jív se mi to na česnech míhalo víc.
>
> Petr
>
>
>
>

Přátelé, díky za uklidnění. Včelařím teprve druhým rokem a pořád je pro
mě spousta věcí nových :-))

P.

Dobrý den,

zajímal by mne důvod použití Gabonu??? Já bych to takto nedělal,
teda pokud bych nemusel. Já osobně se snažím používat spíše léčení
bez léčiv - resp. s minimálním množstvím a pokud možno přírodním.
Nevynechávám samozřejmě léčení podzimní Varidolem, popř. letos je
mou snahou zavést 3. "povinné" léčení aerosolem u nás v organizaci.
A pokud se to bude dařit, přejít na léčení aerosolem.

Jaký je Váš názor nebo zkušenost na léčení pouze aerosolem???


Marek

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "vsusicky" <vsusicky/=/atlas.cz>
Komu: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Fumigace
Datum: 24.4.2006 - 8:58:27

> Já se při fumigaci držím doporučeného návodu, pouze s tím
> rozdílem, že
> pásek zavěšuji na háček z nerezového drátu zavěšený na upravené
> horní
> loučce. Přípravek vkládám místo vyjmutéto posledního rámku.
> Dle mé
> zkušenosti to zrychluje a zjednodušuje práci. Dlouhodbě mám
> počet roztočů
> do 3 na včelstvo, letos 0. V loňském roce jsem po dlouhé době
> nepoužil
> Formidol v podletí, ale začátkem srpna Gabon na cca 28 dnů,
> potom 2x
> fumigace v říjnu a nakonec aerosol acetonem koncem listopadu.
> Technologie
> mi vyhovuje a nehodlám ji měnit. Protože používám nižší podmet
> (jen 7 cm)
> ani jiná nepřipadá v úvahu.
> Zajímnal by mne spíše oficiální závěr(nejlépe vyjádření VÚ
> včel.) k
> předchozí diskusi týkající se dávkování léčiva s ohledem na
> počet nástavků
> (obsazených nebo celkem).
>
> S pozdravem V.Hájek
>

V nizinnych oblastiach, kde je za rok viac generacii plodu je riziko
premnozenie kliestika vyssie a tam len osetrenie zadymenim ( ci aerosolom
) nemusi stacit. Preto je potrebne v letnych mesiacoch znizit pocet
kliestika kys. mravciou alebo gabonom.
Jesenne, resp. zimne osetrenie - ak pocasie dovoli je lepsie zadymit ako
pouzit aerosol. Zadymenie je rovnako ucinne, ale menej pracne a menej
nakladne.
To kolkokrat zadymovat, ci aerolovat nam napovie spad po lieceni. Ak su
vcelstva bez plodu a spad po lieceni je 0 - 2, nema zmysel liecit znovu.


Matej




mmcc/=/volny.cz
25.04.2006 09:37
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re: Fumigace






Dobrý den,

zajímal by mne důvod použití Gabonu??? Já bych to takto nedělal,
teda pokud bych nemusel. Já osobně se snažím používat spíše léčení
bez léčiv - resp. s minimálním množstvím a pokud možno přírodním.
Nevynechávám samozřejmě léčení podzimní Varidolem, popř. letos je
mou snahou zavést 3. "povinné" léčení aerosolem u nás v organizaci.
A pokud se to bude dařit, přejít na léčení aerosolem.

Jaký je Váš názor nebo zkušenost na léčení pouze aerosolem???


Marek

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "vsusicky" <vsusicky/=/atlas.cz>
Komu: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Fumigace
Datum: 24.4.2006 - 8:58:27

> Já se při fumigaci držím doporučeného návodu, pouze s tím
> rozdílem, že
> pásek zavěšuji na háček z nerezového drátu zavěšený na upravené
> horní
> loučce. Přípravek vkládám místo vyjmutéto posledního rámku.
> Dle mé
> zkušenosti to zrychluje a zjednodušuje práci. Dlouhodbě mám
> počet roztočů
> do 3 na včelstvo, letos 0. V loňském roce jsem po dlouhé době
> nepoužil
> Formidol v podletí, ale začátkem srpna Gabon na cca 28 dnů,
> potom 2x
> fumigace v říjnu a nakonec aerosol acetonem koncem listopadu.
> Technologie
> mi vyhovuje a nehodlám ji měnit. Protože používám nižší podmet
> (jen 7 cm)
> ani jiná nepřipadá v úvahu.
> Zajímnal by mne spíše oficiální závěr(nejlépe vyjádření VÚ
> včel.) k
> předchozí diskusi týkající se dávkování léčiva s ohledem na
> počet nástavků
> (obsazených nebo celkem).
>
> S pozdravem V.Hájek
>

Použití Gabonu bylo součástí postupu léčení daného pro náš okres OVS. Jinak používám v podletí vždy Formidol. Osobně si myslím, že následná kombinace fumigace+aeroslol není až špatná, spíše naopak. Kdesi jsem totiž četl, že pro deratizační účely je fumigace daleko účinnější než aerosol, částečky kouře jsou daleko menší než kapky aerosolu, takže proniknou všude. Ale vliv chování včelstva při aplikaci a také nízké teploty v době aplikace zřejmě vedou ke známému postupu ošetření včelstev. Takže kombinace obou způsobů se dle mého názoru vzájemně doplňuje. S pozdravem v.Hájek

Souhlasím s Tebou, ale zajímají mne praktické zkušenosti ohledně
použití aerosolu na všechna 3 ošetření. O účinnosti se není třeba
bavit. Jde jen o kvalitu, protože ne každý včelař to dělá optimálně
(resp. správně). Děsím se jen používání Gabonu, kys. mravenčí je v
pohodě, ale jde o rezidua a o odolnost roztočů na použití Gabonu,
pravidelně každý rok je nebezpečné. (pokud jsem to tedy správně
pochopil).

Marek

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: M.Osusky/=/fritz.sk
Komu: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Antwort: Re: Fumigace
Datum: 25.4.2006 - 9:45:12

> V nizinnych oblastiach, kde je za rok viac generacii plodu je
> riziko
> premnozenie kliestika vyssie a tam len osetrenie zadymenim ( ci
> aerosolom
> ) nemusi stacit. Preto je potrebne v letnych mesiacoch znizit
> pocet
> kliestika kys. mravciou alebo gabonom.
> Jesenne, resp. zimne osetrenie - ak pocasie dovoli je lepsie
> zadymit ako
> pouzit aerosol. Zadymenie je rovnako ucinne, ale menej pracne a
> menej
> nakladne.
> To kolkokrat zadymovat, ci aerolovat nam napovie spad po
> lieceni. Ak su
> vcelstva bez plodu a spad po lieceni je 0 - 2, nema zmysel
> liecit znovu.
>
>
> Matej
>
>
>
>
>

A ješte malé doplnění. Gabon používáme v intervalu cca 1x za 3 roky a jeho použití má mít ten efekt, že vyhubí také roztoče, kteří by mohli být odolní proti Varidolu. Obvykle použití Gabonu nahrazuje jedno ošetření Varidolem a navíc je načasováno do doby, kdy se líhnou dlouhověké včely.

S pozdravem

Rád bych konzultoval možnost desinfekce nástavků plamenem. LET lampu nemám a přemýšlím, jestli by šla použít horkovzdušná pistole. Teplota vzduchu se pohybuje od cca 550-650°C. Logika říká, že by to mělo stačit, ale raději se chci ujistit. POužívá to někdo? A pokud ano, s jakými výsledky? (nějaká doporučení atd.)

Díky

Patrik N.

No, mně se jeví fumigace o hodně pracnější.
Včely se musí otevřít shora, vložit tak hořící knot, ten se musí zase
předtím připravit, pak se musí úl nahoře zase uteplivkami utěsnit a nakonec
musí být úl ucpaný mezi půl hodinou až hodinou, tolik musí být včelař na
stanovišti, zatímco důvěrník už je někde úplně jinde. Přirozeně musí být
předem podložka na dně a i jinak úl utěsněný. Takže fumigace pár úlů na
stanovišti trvá až dvě hodiny.
U aerosolu, když jsou připravené úly, to je jsou dole podložky, které těsní
síto ve dně a úl je jinak uzavřený, stačí do každého úlu fouknout od cca 30
sekund do cca tuším minuty a půl podle velikosti a toho, jestli se používá
aceton nebo voda a pak se těsní úly jen na 15 minut. Foukači přijedou,
během cca dvou minut připraví přístroj, asi minutu maji na každé včelstvo,
potom klidně mohou 15 minut vyřizovat agendu se včelařem , provádět údržbu
přístroje nebo prostě odpočívat, potom vytáhnou hadry a odjedou.a je hotovo.
Aerosolování mohou klidně provést i bez včelaře, pokud jim včelař důvěřuje,
fumigaci nejspíš ne.
Fakt je ale, že fumigace je levnější, fumigovat ke mně důvěrník jezdí na
kole, aerosolovat jezdí autem ve dvou. Sice kdysi, když jsem to dělal já,
jsem vozil přístroj na dvoukoláku, ale tam asi cesta nevede.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 25, 2006 9:45 AM
Subject: Antwort: Re: Fumigace


V nizinnych oblastiach, kde je za rok viac generacii plodu je riziko
premnozenie kliestika vyssie a tam len osetrenie zadymenim ( ci aerosolom
) nemusi stacit. Preto je potrebne v letnych mesiacoch znizit pocet
kliestika kys. mravciou alebo gabonom.
Jesenne, resp. zimne osetrenie - ak pocasie dovoli je lepsie zadymit ako
pouzit aerosol. Zadymenie je rovnako ucinne, ale menej pracne a menej
nakladne.
To kolkokrat zadymovat, ci aerolovat nam napovie spad po lieceni. Ak su
vcelstva bez plodu a spad po lieceni je 0 - 2, nema zmysel liecit znovu.


Matej

Před asi 20 lety je prodával a posílal poštou nějaký OPS Náchod. Dva
nastavky mám dodnes. Dneska asi jedině si je nechat nařezat u truhláře. Ale
aby hobrový nastavek nějakou dobu vydržel, musí se použít tolik lepidel a
nátěrových hmot, že se takový nastavek dost prodraží. Navíc takový nastavek
není za co uchopit.

Podle tehdejšího návodu je třeba na jeden nastavek 39x24 epoxid na lepení
dřevěných vnitřních rámů, asi 200 - 300 gr lepidla typu chemoprén pro
lepení hobry k těm rámům, asi 0,2 - 0,4 kg tvrdého laku pro impregnaci hran
hobry nahoře a dole na nastavku, já jsem tehdy použil epoxidový lak S 1300,
asi litr fermeže pro impregnaci hobry nastavku z vnější strany a odhadem asi
0,4 kg bílé barvy pro přímý styk s potravinami pro impregnaci hobry uvnitř
nastavků. Plus kovový plech na úhelníky pro ochranu hran nastavků plus
hřebíky téráky, kterými se ta hobra ještě k těm dřevěným rámům přibíjí.
Dřevěné nastavky jsou lepší.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jaroslav Pavelka" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 24, 2006 7:24 PM
Subject: Přířezy


> Poradí někdo,kde se dají sehnat přířezy na hobrové nástavky K-39?

Pokud to mají být ty levné horkovzdušné pistole za pár stovek, já mám špatné
zkušenosti s jejich životností. 1 pistole tak na den, dva práce.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Bullet" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 25, 2006 10:55 AM
Subject: Desinfekce "plamenem"


> Rád bych konzultoval možnost desinfekce nástavků plamenem. LET lampu nemám
> a přemýšlím, jestli by šla použít horkovzdušná pistole. Teplota vzduchu se
> pohybuje od cca 550-650°C. Logika říká, že by to mělo stačit, ale raději
se
> chci ujistit. POužívá to někdo? A pokud ano, s jakými výsledky? (nějaká
> doporučení atd.)
>
> Díky
>
> Patrik N.

fumigace a aerosol už nic nezachrání základem je opravdu ten gabon který zabrání líhnutí zmrzačených včel které nejsou z velké části schopny přežít zimu a na jaře vychovat letní generaci včel právě s tohoto důvodu se pak nacházejí na jaře prázdné úly plné zásob.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <mmcc/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Fumigace
> Datum: 25.4.2006 09:38:01
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
>
> zajímal by mne důvod použití Gabonu??? Já bych to takto nedělal,
> teda pokud bych nemusel. Já osobně se snažím používat spíše léčení
> bez léčiv - resp. s minimálním množstvím a pokud možno přírodním.
> Nevynechávám samozřejmě léčení podzimní Varidolem, popř. letos je
> mou snahou zavést 3. "povinné" léčení aerosolem u nás v organizaci.
> A pokud se to bude dařit, přejít na léčení aerosolem.
>
> Jaký je Váš názor nebo zkušenost na léčení pouze aerosolem???
>
>
> Marek
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: "vsusicky" <vsusicky/=/atlas.cz>
> Komu: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Předmět: Fumigace
> Datum: 24.4.2006 - 8:58:27
>
> > Já se při fumigaci držím doporučeného návodu, pouze s tím
> > rozdílem, že
> > pásek zavěšuji na háček z nerezového drátu zavěšený na upravené
> > horní
> > loučce. Přípravek vkládám místo vyjmutéto posledního rámku.
> > Dle mé
> > zkušenosti to zrychluje a zjednodušuje práci. Dlouhodbě mám
> > počet roztočů
> > do 3 na včelstvo, letos 0. V loňském roce jsem po dlouhé době
> > nepoužil
> > Formidol v podletí, ale začátkem srpna Gabon na cca 28 dnů,
> > potom 2x
> > fumigace v říjnu a nakonec aerosol acetonem koncem listopadu.
> > Technologie
> > mi vyhovuje a nehodlám ji měnit. Protože používám nižší podmet
> > (jen 7 cm)
> > ani jiná nepřipadá v úvahu.
> > Zajímnal by mne spíše oficiální závěr(nejlépe vyjádření VÚ
> > včel.) k
> > předchozí diskusi týkající se dávkování léčiva s ohledem na
> > počet nástavků
> > (obsazených nebo celkem).
> >
> > S pozdravem V.Hájek
> >
>
>
>
>

Po ukradené maringotce mi zůstalo 5. kolo, rozměr 8,25/15, kompletní, disk
pro 6 šroubů,
pneumatika se 100procentním vzorkem. Kdyby měl někdo zájem, nějak se
domluvíme.
Je to v Suchdole nad Odrou okres Nový Jičín.

Josef Blinka

Nástavky

Před týdnem jsem převěsil 10 rodin na 39x24 rámcích do Optimalu plodiště vysoké 30 cm.Přišrouboval jsem do rámků vruty a tak překonal rámkovou diferenci. Optimaly jsou teď plné starých rámků a já přemýšlím jak urychlit přechod na novou míru.Pokud budu přidávat tradiční 3 mezistěny tak se to protáhne na několik let.
Co kdybych dal nad stávající plodiště další velké plodiště, které mám v zásobě a to vystrojil mezistěnami.? Přejdou včely nahoru a vystaví větší množství mezistěn ?
Nebo je to blbost a jsem odsouzen postupovat po několik let tradičně ?Nezná někdo jinou metodu přechodu ? Díky za každou dobrou radu.

S tím musím souhlasit.Nejdříve jsem používal tátovu pistolku Steinel 3800.Pak jsem koupil v marketu takovou šedobílou asi za 300 Kč.Na druhém opalovaném nástavku se ale zastavil větráček a přerušila tepelná pojistka.Dostal jsem jinou stejnou pistolku od švagra, že je funkční, ale trochu hlučná.Hlučná byla proto, že se vrtulka uvolnila a dřela o protikus.Vrtulku jsem vlepil na hřídel , aby nedřela.Při opalování rámečků se i u této pistolky na moment zastavil motorek a přerušila tepelná pojistka.Ani po výměně pojistky pistolky nefungují spolehlivě,takže putovaly do skříně a používám i nadále osvědčenou kvalitu Steinel.

Do nastavku plného mezistěn včely nemusí přejít a mohou se z nedostatku
místa vyrojit. Taky medný výnos může přijít dost vniveč. Já bych ze starých
souší složil nové plásty a dal nad plodiště tak 4-5 složených rámků a mezi
ně 3-4 mezistěny a nechal mezery na krajích. Než by začaly zastavovat mezery
v krajích divočinou, postavily by ty mezistěny a potom bych rámky a
mezistěny posunul ke kraji a doprostřed doplnil další mezistěny. 3 vystavěné
mezistěny za rok není žádné dogma, při postupném přidávání vystaví
několikanásobně víc.
Další možnost je jak bude úl plný včel, setřepat je do rojáku, nechat dva
tři dny ve sklepě a pak usadit rovnou na mezistěny v nastavku jako umělý
roj. Plásty s plodem se přidají k jinému včelstvu. Pokud je v té době
snůška, nemusí se krmit, mezistěny postaví a potom bych dále postupoval jako
v předešlém případě. Myslím, že by se takto mohla využít už snůška z řepky
popřípadě jiná snůška během května. Případně může se spojit s výměnou matky
pomocí umělého zrojení, to spíš později, kdy je k dispozici nová matka.
Nakonec na zbylé úly se starými rámky bych na začátku srpna použil norské
zimování.
Za cenu vyšší pracnosti a částečné sníženého výnosu je tak reálné vyměnit
všechny rámky, maximálně ponechat nějaké složené rámky ze starých plástů na
krajích k výměně na příští rok.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "jan" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 25, 2006 10:37 PM
Subject: Re:


> Před týdnem jsem převěsil 10 rodin na 39x24 rámcích do Optimalu plodiště
> vysoké 30 cm.Přišrouboval jsem do rámků vruty a tak překonal rámkovou
> diferenci. Optimaly jsou teď plné starých rámků a já přemýšlím jak
urychlit
> přechod na novou míru.Pokud budu přidávat tradiční 3 mezistěny tak se to
> protáhne na několik let.
> Co kdybych dal nad stávající plodiště další velké plodiště, které mám v
> zásobě a to vystrojil mezistěnami.? Přejdou včely nahoru a vystaví větší
> množství mezistěn ?
> Nebo je to blbost a jsem odsouzen postupovat po několik let tradičně
?Nezná
> někdo jinou metodu přechodu ? Díky za každou dobrou radu.

Rozebral jsem dvě, je tam primitivní motorek s aušusovou plastovou vrtulkou
s malou účinností. Motorek je zapojený do série s topným tělesem, takže když
se něco přeruší, pistole nejde. Tepelnou pojistku jsem nenašel. V návodu je,
že jak se pistole vypne, má být ve svislé poloze a otvyry vzadu otevřené co
nejvíc, aby pistolí mohl přirozeným tahem proudit co nejvíce vzduch, který
topné těleso ochladí. Mělo by to trošku prosloužit životnost pistole.
Uvažoval jsem o vylepšení, místo stávající vrtulky použít ventilátorek třeba
na 12 voltů příslušného průměru a ten napájet samostatným malým trafem o
výkonu 2 -3 watty. Je to hmotnost tak 200 gramů a mělo by to jít zabudovat
do pistole a mohlo bo to o dost prodloužit životnost ale zůstalo to jen ve
fázi úvah.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KOZLÍK" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 26, 2006 6:59 AM
Subject: Re: Desinfekce


> S tím musím souhlasit.Nejdříve jsem používal tátovu pistolku Steinel
> 3800.Pak jsem koupil v marketu takovou šedobílou asi za 300 Kč.Na druhém
> opalovaném nástavku se ale zastavil větráček a přerušila tepelná
> pojistka.Dostal jsem jinou stejnou pistolku od švagra, že je funkční, ale
> trochu hlučná.Hlučná byla proto, že se vrtulka uvolnila a dřela o
> protikus.Vrtulku jsem vlepil na hřídel , aby nedřela.Při opalování rámečků
> se i u této pistolky na moment zastavil motorek a přerušila tepelná
> pojistka.Ani po výměně pojistky pistolky nefungují spolehlivě,takže
> putovaly do skříně a používám i nadále osvědčenou kvalitu Steinel.

Cena superlevného nářadí odpovídá ceně půjčení "profi nářadí" na kratší
dobu. Vyhodou je že máte nářadí doma a použijete je jak se vám hodí. Sám to
tak využívám a většinou vydrží delší dobu než by odpovídalo ceně zapůjčení
při dostatečné funkčnosti.
Nejen já jsem rozdělával pistolku a řešil problém přepáleného drátu. Takže
pokud má sloužit, volit kvalitnější výrobek, což většinou znamená, ale
nemusí vždy být i vyšší cena.

K. Žák

-----Original Message-----
From: Radim Pol??ek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
Sent: Wednesday, April 26, 2006 7:57 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Desinfekce

Rozebral jsem dvě, je tam primitivní motorek s aušusovou plastovou vrtulkou
s malou účinností. Motorek je zapojený do série s topným tělesem, takže když
se něco přeruší, pistole nejde. Tepelnou pojistku jsem nenašel. V návodu je,
že jak se pistole vypne, má být ve svislé poloze a otvyry vzadu otevřené co
nejvíc, aby pistolí mohl přirozeným tahem proudit co nejvíce vzduch, který
topné těleso ochladí. Mělo by to trošku prosloužit životnost pistole.
Uvažoval jsem o vylepšení, místo stávající vrtulky použít ventilátorek třeba
na 12 voltů příslušného průměru a ten napájet samostatným malým trafem o
výkonu 2 -3 watty. Je to hmotnost tak 200 gramů a mělo by to jít zabudovat
do pistole a mohlo bo to o dost prodloužit životnost ale zůstalo to jen ve
fázi úvah.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KOZLÍK" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 26, 2006 6:59 AM
Subject: Re: Desinfekce


> S tím musím souhlasit.Nejdříve jsem používal tátovu pistolku Steinel
> 3800.Pak jsem koupil v marketu takovou šedobílou asi za 300 Kč.Na
> druhém opalovaném nástavku se ale zastavil větráček a přerušila
> tepelná pojistka.Dostal jsem jinou stejnou pistolku od švagra, že je
> funkční, ale trochu hlučná.Hlučná byla proto, že se vrtulka uvolnila a
> dřela o protikus.Vrtulku jsem vlepil na hřídel , aby nedřela.Při
> opalování rámečků se i u této pistolky na moment zastavil motorek a
> přerušila tepelná pojistka.Ani po výměně pojistky pistolky nefungují
> spolehlivě,takže putovaly do skříně a používám i nadále osvědčenou kvalitu
Steinel.

S tím, že je to aušus, musím souhlasit. Výměnou větráčku si ale moc
nepomůžete. Prodloužíte sice životnost spirály, ale když pistolí proženete
více vzduchu, bude mít vzduch nižší teplotu a ohřev bude trvat déle.

mp

----- Original Message -----
From: "Radim Polá?ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 26, 2006 7:56 AM
Subject: Re: Desinfekce


> Rozebral jsem dvě, je tam primitivní motorek s aušusovou plastovou
> vrtulkou
> s malou účinností. Motorek je zapojený do série s topným tělesem, takže
> když
> se něco přeruší, pistole nejde. Tepelnou pojistku jsem nenašel. V návodu
> je,
> že jak se pistole vypne, má být ve svislé poloze a otvyry vzadu otevřené
> co
> nejvíc, aby pistolí mohl přirozeným tahem proudit co nejvíce vzduch,
> který
> topné těleso ochladí. Mělo by to trošku prosloužit životnost pistole.
> Uvažoval jsem o vylepšení, místo stávající vrtulky použít ventilátorek
> třeba
> na 12 voltů příslušného průměru a ten napájet samostatným malým trafem o
> výkonu 2 -3 watty. Je to hmotnost tak 200 gramů a mělo by to jít zabudovat
> do pistole a mohlo bo to o dost prodloužit životnost ale zůstalo to jen ve
> fázi úvah.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "KOZLÍK" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, April 26, 2006 6:59 AM
> Subject: Re: Desinfekce
>
>
>> S tím musím souhlasit.Nejdříve jsem používal tátovu pistolku Steinel
>> 3800.Pak jsem koupil v marketu takovou šedobílou asi za 300 Kč.Na druhém
>> opalovaném nástavku se ale zastavil větráček a přerušila tepelná
>> pojistka.Dostal jsem jinou stejnou pistolku od švagra, že je funkční, ale
>> trochu hlučná.Hlučná byla proto, že se vrtulka uvolnila a dřela o
>> protikus.Vrtulku jsem vlepil na hřídel , aby nedřela.Při opalování
>> rámečků
>> se i u této pistolky na moment zastavil motorek a přerušila tepelná
>> pojistka.Ani po výměně pojistky pistolky nefungují spolehlivě,takže
>> putovaly do skříně a používám i nadále osvědčenou kvalitu Steinel.
>

Já místo půjčovny používám supermarket Globus. Koupím "noname", dokud
funguje, tak ho používám a až umře, jdu ho vrátit. Buď mají stejné zboží
skladem a vymění mi ho, nebo nemají a vrátí mi peníze. Tím zároveň
vychovávám obchodníky.

mp

----- Original Message -----
From: "zak" <karel-zak/=/seznam.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 26, 2006 8:37 AM
Subject: RE: Desinfekce


Cena superlevného nářadí odpovídá ceně půjčení "profi nářadí" na kratší
dobu. Vyhodou je že máte nářadí doma a použijete je jak se vám hodí. Sám to
tak využívám a většinou vydrží delší dobu než by odpovídalo ceně zapůjčení
při dostatečné funkčnosti.
Nejen já jsem rozdělával pistolku a řešil problém přepáleného drátu. Takže
pokud má sloužit, volit kvalitnější výrobek, což většinou znamená, ale
nemusí vždy být i vyšší cena.

K. Žák

-----Original Message-----
From: Radim Pol??ek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
Sent: Wednesday, April 26, 2006 7:57 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Desinfekce

Rozebral jsem dvě, je tam primitivní motorek s aušusovou plastovou vrtulkou
s malou účinností. Motorek je zapojený do série s topným tělesem, takže když
se něco přeruší, pistole nejde. Tepelnou pojistku jsem nenašel. V návodu je,
že jak se pistole vypne, má být ve svislé poloze a otvyry vzadu otevřené co
nejvíc, aby pistolí mohl přirozeným tahem proudit co nejvíce vzduch, který
topné těleso ochladí. Mělo by to trošku prosloužit životnost pistole.
Uvažoval jsem o vylepšení, místo stávající vrtulky použít ventilátorek třeba
na 12 voltů příslušného průměru a ten napájet samostatným malým trafem o
výkonu 2 -3 watty. Je to hmotnost tak 200 gramů a mělo by to jít zabudovat
do pistole a mohlo bo to o dost prodloužit životnost ale zůstalo to jen ve
fázi úvah.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KOZLÍK" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 26, 2006 6:59 AM
Subject: Re: Desinfekce


> S tím musím souhlasit.Nejdříve jsem používal tátovu pistolku Steinel
> 3800.Pak jsem koupil v marketu takovou šedobílou asi za 300 Kč.Na
> druhém opalovaném nástavku se ale zastavil větráček a přerušila
> tepelná pojistka.Dostal jsem jinou stejnou pistolku od švagra, že je
> funkční, ale trochu hlučná.Hlučná byla proto, že se vrtulka uvolnila a
> dřela o protikus.Vrtulku jsem vlepil na hřídel , aby nedřela.Při
> opalování rámečků se i u této pistolky na moment zastavil motorek a
> přerušila tepelná pojistka.Ani po výměně pojistky pistolky nefungují
> spolehlivě,takže putovaly do skříně a používám i nadále osvědčenou kvalitu
Steinel.

Souhlasím, moc to nepomůže. Ale třeba u jedné pistole se ulomily segmenty
segmenty vrtulky, topné těleso zůstalo funkční. Jinak to začíná výměnou
ventilátorku a končí někde vybavením přímé regulace teploty výstupního
vzduchu pomocí platinového čidla nebo tak nějak, investicí cca aspoň 2 - 3
tisíc do takové pistolky se získá nakonec zařízení odpovídající zdrojům
teplého vzduchu pro svařování plastů a podobné, kde je třeba výstupní
teplota vzduchu nad 100 st C s přesností na desítky a jednotky stupnů. Práce
pro kutila z povolání.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 26, 2006 8:38 AM
Subject: Re: Desinfekce



S tím, že je to aušus, musím souhlasit. Výměnou větráčku si ale moc
nepomůžete. Prodloužíte sice životnost spirály, ale když pistolí proženete
více vzduchu, bude mít vzduch nižší teplotu a ohřev bude trvat déle.

mp

Díky za reakce, ale bohužel, musím konstatovat, že se diskuse trochu zvrtla do stěžování si na nekvalitu. Samozřejmě mne ani nenapadlo, kupovat si něco za 350,-...

Chtěl jsem vědět, jestli teplota vzduchu cca 600°C je dostatečná pro desinfekci a pod. Do jaké míry se má nástavek opalovat? Vzpomínám si, že dřív se pomocí LET lampy vytvářely dekorace na dřevěných předmětech (působení plamene tak dlouho, až se zvýraznila kresba letokruhů)

presne na tohle tema byl minulou sobotu kurs u m. sedlacka v bucovicich ... http://www.vcelarstvisedlacek.cz/akce.php?Kod=1

hodne se to tam resilo...

tady je ve zkratce popis prechodu - od j. zigala - ktery je odzkouseny a podle ktereho to trva pul sezony - jarni snuska pritom bude vyuzita (budes z ni mit med):
_____________________________________________________________________-
Vše se děje navečer někdy na konci snůšky z řepky a při dobré předpovědi. Odsuň původní úl a na jeho místo dej nový, vystrojený mezistěnami - celkem 3 nástavky. Ze starého úlu přeměť co nejrychleji všechny včely - matku nehledej (pokud tedy nechceš zárověň měnit). Dej včelám dvě láhve roztoku.

Staré plodové plásty dej vylíhnout do jiného úlu - nepřevějuš ani jeden - včely (a hlavně matka) by se ho držely "jako sopl košile" :-) a nechtělo by se jim na mezistěny. Starý úl zruš.

Druhý den jen zběžně zkontroluj, zda je tam matka - pokud hučí a rozbíhají se, dodej novou.

Včely začnou po 24-48 hodinách roztok odebírat, za další den až dva je všechen pryč. Nech je potom další den až dva bez krmení - aby měla matka možnost klást. Potom dodej další 2 láhve - zase je během dvou dnů spotřebují.

Prohoď horní nástavek za spodní (z pořadí 1-2-3 se stane 3-2-1) a přitom přehoď nevystavěné mezistěny z krajů nástavku blíž k plodovému tělesu - aby to dostavěly. A zase dodej dvě lahvě roztoku.

Potom je nech je měsíc v klidu - budou se líhnout nové včely. Pak (to je někdy kolem půlky července) jim můžeš dát další nástavek a krmení - vystaví ho a můžeš zimovat na čtyřech nástavcích.

Máš to hotové za půl sezóny a do další jdeš se silným zdravým včelstvem, které využije jarní snůšku.

_____________________________________________________________________-

Převěšování starých plástů s plodem způsobuje nechuť včel, a zejména matky, přejít na nové mezistěny.
Přeřezávání starých souší do nových rámků je poměrně hodně pracné a málo úspěšné.

Výše uvedený způsob včely navíc výrazným způsobem ozdraví.

_____________________________________________________________________-

Pokud nemáš kam převěsit staré plodové plásty (z původní rámkové míry), udělej z nich oddělek s matečníkem - až se matka rozklade, přemeť je zase na mezistěny a staré dílo zruš.

_____________________________________________________________________-
_____________________________________________________________________-

tolik info z bucovic. melo by to jit i pozdeji, zalezi, jestli mas nejakou snusku, kterou bys chtel vyuzit. konec repky je ale jistotou, ze se vsechno stihne do dalsiho roku a ze v pohode vyzimuji.

zdravim.

jd


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jan <jan.luxemburk/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 25.4.2006 22:37:24
> ----------------------------------------
> Před týdnem jsem převěsil 10 rodin na 39x24 rámcích do Optimalu plodiště
> vysoké 30 cm.Přišrouboval jsem do rámků vruty a tak překonal rámkovou
> diferenci. Optimaly jsou teď plné starých rámků a já přemýšlím jak urychlit
> přechod na novou míru.Pokud budu přidávat tradiční 3 mezistěny tak se to
> protáhne na několik let.
> Co kdybych dal nad stávající plodiště další velké plodiště, které mám v
> zásobě a to vystrojil mezistěnami.? Přejdou včely nahoru a vystaví větší
> množství mezistěn ?
> Nebo je to blbost a jsem odsouzen postupovat po několik let tradičně ?Nezná
> někdo jinou metodu přechodu ? Díky za každou dobrou radu.
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-

jeste jsem zapomnel - j. zigal porada 27/5/2006 kurs "zaměřený na snadné a včasné převádění včelstev z jedné rámkové míry na druhou nebo z jednoho typu úlu do druhého typu"

proste to ukaze v praxi na svych vcelstvech tem, kteri by se to bali vyzkouset na svych :-)

kona se to kousek od macochy - podrobnejsi info s kontaktem poslu na email zajemcum.

jd


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jakub Dolínek <dolinek/=/email.cz>
> Předmět: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru
> Datum: 26.4.2006 09:43:34
> ----------------------------------------
> presne na tohle tema byl minulou sobotu kurs u m. sedlacka v bucovicich ...
> http://www.vcelarstvisedlacek.cz/akce.php?Kod=1
>
> hodne se to tam resilo...
>
> tady je ve zkratce popis prechodu - od j. zigala - ktery je odzkouseny a podle
> ktereho to trva pul sezony - jarni snuska pritom bude vyuzita (budes z ni mit
> med):
> _____________________________________________________________________-
> Vše se děje navečer někdy na konci snůšky z řepky a při dobré předpovědi. Odsuň
> původní úl a na jeho místo dej nový, vystrojený mezistěnami - celkem 3 nástavky.
> Ze starého úlu přeměť co nejrychleji všechny včely - matku nehledej (pokud tedy
> nechceš zárověň měnit). Dej včelám dvě láhve roztoku.
>
> Staré plodové plásty dej vylíhnout do jiného úlu - nepřevějuš ani jeden - včely
> (a hlavně matka) by se ho držely "jako sopl košile" :-) a nechtělo by se jim na
> mezistěny. Starý úl zruš.
>
> Druhý den jen zběžně zkontroluj, zda je tam matka - pokud hučí a rozbíhají se,
> dodej novou.
>
> Včely začnou po 24-48 hodinách roztok odebírat, za další den až dva je všechen
> pryč. Nech je potom další den až dva bez krmení - aby měla matka možnost klást.
> Potom dodej další 2 láhve - zase je během dvou dnů spotřebují.
>
> Prohoď horní nástavek za spodní (z pořadí 1-2-3 se stane 3-2-1) a přitom přehoď
> nevystavěné mezistěny z krajů nástavku blíž k plodovému tělesu - aby to
> dostavěly. A zase dodej dvě lahvě roztoku.
>
> Potom je nech je měsíc v klidu - budou se líhnout nové včely. Pak (to je někdy
> kolem půlky července) jim můžeš dát další nástavek a krmení - vystaví ho a můžeš
> zimovat na čtyřech nástavcích.
>
> Máš to hotové za půl sezóny a do další jdeš se silným zdravým včelstvem, které
> využije jarní snůšku.
>
> _____________________________________________________________________-
>
> Převěšování starých plástů s plodem způsobuje nechuť včel, a zejména matky,
> přejít na nové mezistěny.
> Přeřezávání starých souší do nových rámků je poměrně hodně pracné a málo
> úspěšné.
>
> Výše uvedený způsob včely navíc výrazným způsobem ozdraví.
>
> _____________________________________________________________________-
>
> Pokud nemáš kam převěsit staré plodové plásty (z původní rámkové míry), udělej z
> nich oddělek s matečníkem - až se matka rozklade, přemeť je zase na mezistěny a
> staré dílo zruš.
>
> _____________________________________________________________________-
> _____________________________________________________________________-
>
> tolik info z bucovic. melo by to jit i pozdeji, zalezi, jestli mas nejakou
> snusku, kterou bys chtel vyuzit. konec repky je ale jistotou, ze se vsechno
> stihne do dalsiho roku a ze v pohode vyzimuji.
>
> zdravim.
>
> jd
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: jan <jan.luxemburk/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re:
> > Datum: 25.4.2006 22:37:24
> > ----------------------------------------
> > Před týdnem jsem převěsil 10 rodin na 39x24 rámcích do Optimalu plodiště
> > vysoké 30 cm.Přišrouboval jsem do rámků vruty a tak překonal rámkovou
> > diferenci. Optimaly jsou teď plné starých rámků a já přemýšlím jak urychlit
> > přechod na novou míru.Pokud budu přidávat tradiční 3 mezistěny tak se to
> > protáhne na několik let.
> > Co kdybych dal nad stávající plodiště další velké plodiště, které mám v
> > zásobě a to vystrojil mezistěnami.? Přejdou včely nahoru a vystaví větší
> > množství mezistěn ?
> > Nebo je to blbost a jsem odsouzen postupovat po několik let tradičně ?Nezná
> > někdo jinou metodu přechodu ? Díky za každou dobrou radu.
> >
> >
> >
>
> Jakub Dolínek
>
> dolinek/=/email.cz
> ICQ 162151770
>
> ____________________________________-
> ____________________________________-
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-

PODÍVEJTE SE
www.svscr.cz/hlavni.php?co=clanek&AOID=AA2175A4-69ED-4547-BAB5-A5B9FAB0E41D

pEPAN

Nejodolnější jsou myslím spory moru plodu, ty vydrží do cca 120 st C. 600
st C přežijí akorát železné díly, dřevo začíná uhelnatět při 200 - 250 st C,
náhražky jako hobra a sololit ještě dříve, běžné nátěrové hmoty se degradují
(křehnou, měknou, odpadávají) od 80 do 150 st C Problém je spíše v tom, jak
docílit, aby všechno, kde by nějaké spory mohly být, bylo patřičně zahřáto a
přitom něco příliš nezuhelnatělo, třeba různé štěrbiny, je to o pozornosti
a pečlivosti při opalování. Vysoká teplota plamene je dobrá jen k tomu, aby
to opalování netrvalo dlouho.
Z toho pohledu je dobrá desinfekce v roztaveném parafínu, parafín může mít
bod varu až 200 st C. Možnost je taky, i když drahá, desinfikovat v nějaké
tepelné komoře typu sušky barev při teplotě asi 120 - 150 st C. (Pokud
provozovatel sušky bude akceptovat zvýšené požární riziko.) Neizolované úly
aspoň půlhodina, izolované až hodina a půl za předpokladu, že všechno od
barvy po vnitřní izolaci tu teplotu snese. Polystyren to nesmí být v žádném
případě.
Kdo je kutil, může využít tuto myšlenku horkovzdušného ventilátoru.
Desinfikuje se vnitřek nastavků, ze kterých lze udělat uzavřený izolovaný
prostor. Potom třeba takový agregát typu běžného horkovzdušného ventilátoru
používaného v pečicí troubě a doplněného běžným termostatem by v uzavřeném
prostoru 2 - 4 nastavků mohl na pár desítek minut vyrobit příslušnou teplotu
v rozmezí cca 120 - 150 st C a tím ty nastavky desinfikovat. Když už nic
jiného, bylo by to výrazně úspornější než desinfekce běžnou opalovací
pistolí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Bullet" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 26, 2006 9:39 AM
Subject: Re: Desinfekce


> Díky za reakce, ale bohužel, musím konstatovat, že se diskuse trochu
zvrtla
> do stěžování si na nekvalitu. Samozřejmě mne ani nenapadlo, kupovat si
něco
> za 350,-...
>
> Chtěl jsem vědět, jestli teplota vzduchu cca 600°C je dostatečná pro
> desinfekci a pod. Do jaké míry se má nástavek opalovat? Vzpomínám si, že
> dřív se pomocí LET lampy vytvářely dekorace na dřevěných předmětech
> (působení plamene tak dlouho, až se zvýraznila kresba letokruhů)

Ještě jsem zapomněl, že v případě opalování plamenem i pistolí je v tom, že
to teplo nejde do hloubky, i výhoda. Dřevěné nastavky vlivem zvýšené teploty
mohou pracovat. Izolované nastavky mohou mít izolaci citlivou na teplo,
jako je třeba polystyren.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 26, 2006 10:19 AM
Subject: Re: Desinfekce


> Nejodolnější jsou myslím spory moru plodu, ty vydrží do cca 120 st C. 600
> st C přežijí akorát železné díly, dřevo začíná uhelnatět při 200 - 250 st
C,
> náhražky jako hobra a sololit ještě dříve, běžné nátěrové hmoty se
degradují
> (křehnou, měknou, odpadávají) od 80 do 150 st C Problém je spíše v tom,
jak
> docílit, aby všechno, kde by nějaké spory mohly být, bylo patřičně zahřáto
a
> přitom něco příliš nezuhelnatělo, třeba různé štěrbiny, je to o
pozornosti
> a pečlivosti při opalování. Vysoká teplota plamene je dobrá jen k tomu,
aby
> to opalování netrvalo dlouho.
> Z toho pohledu je dobrá desinfekce v roztaveném parafínu, parafín může mít
> bod varu až 200 st C. Možnost je taky, i když drahá, desinfikovat v nějaké
> tepelné komoře typu sušky barev při teplotě asi 120 - 150 st C. (Pokud
> provozovatel sušky bude akceptovat zvýšené požární riziko.) Neizolované
úly
> aspoň půlhodina, izolované až hodina a půl za předpokladu, že všechno od
> barvy po vnitřní izolaci tu teplotu snese. Polystyren to nesmí být v
žádném
> případě.
> Kdo je kutil, může využít tuto myšlenku horkovzdušného ventilátoru.
> Desinfikuje se vnitřek nastavků, ze kterých lze udělat uzavřený izolovaný
> prostor. Potom třeba takový agregát typu běžného horkovzdušného
ventilátoru
> používaného v pečicí troubě a doplněného běžným termostatem by v uzavřeném
> prostoru 2 - 4 nastavků mohl na pár desítek minut vyrobit příslušnou
teplotu
> v rozmezí cca 120 - 150 st C a tím ty nastavky desinfikovat. Když už nic
> jiného, bylo by to výrazně úspornější než desinfekce běžnou opalovací
> pistolí.
>
> R. Polášek

NECHÁPU STÁLE CO ŘEŠÍTE
jednoduše postavím nový úl s jedním nástavkem nebo dvěma podle včelstva sklepu tam osazenstvo původního úlu položím mřížku a na ni postavím staré nástavky vzniklé mezery překryji dostupnými materiály část včel se vrátí k plodu a část zůstává s matkou v plodišti jediná nevýhoda je mezera v kladeí 1-3 dny matka začne klást i do rozestavěných buněk Staré plásty po medobraní zrušit je to stejné jak podstavováni nástavků s mezistěnami
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jakub Dolínek <dolinek/=/email.cz>
> Předmět: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru
> Datum: 26.4.2006 09:57:20
> ----------------------------------------
> jeste jsem zapomnel - j. zigal porada 27/5/2006 kurs "zaměřený na snadné a
> včasné převádění včelstev z jedné rámkové míry na druhou nebo z jednoho typu úlu
> do druhého typu"
>
> proste to ukaze v praxi na svych vcelstvech tem, kteri by se to bali vyzkouset
> na svych :-)
>
> kona se to kousek od macochy - podrobnejsi info s kontaktem poslu na email
> zajemcum.
>
> jd
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Jakub Dolínek <dolinek/=/email.cz>
> > Předmět: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru
> > Datum: 26.4.2006 09:43:34
> > ----------------------------------------
> > presne na tohle tema byl minulou sobotu kurs u m. sedlacka v bucovicich ...
> > http://www.vcelarstvisedlacek.cz/akce.php?Kod=1
> >
> > hodne se to tam resilo...
> >
> > tady je ve zkratce popis prechodu - od j. zigala - ktery je odzkouseny a
> podle
> > ktereho to trva pul sezony - jarni snuska pritom bude vyuzita (budes z ni mit
> > med):
> > _____________________________________________________________________-
> > Vše se děje navečer někdy na konci snůšky z řepky a při dobré předpovědi.
> Odsuň
> > původní úl a na jeho místo dej nový, vystrojený mezistěnami - celkem 3
> nástavky.
> > Ze starého úlu přeměť co nejrychleji všechny včely - matku nehledej (pokud
> tedy
> > nechceš zárověň měnit). Dej včelám dvě láhve roztoku.
> >
> > Staré plodové plásty dej vylíhnout do jiného úlu - nepřevějuš ani jeden -
> včely
> > (a hlavně matka) by se ho držely "jako sopl košile" :-) a nechtělo by se jim
> na
> > mezistěny. Starý úl zruš.
> >
> > Druhý den jen zběžně zkontroluj, zda je tam matka - pokud hučí a rozbíhají
> se,
> > dodej novou.
> >
> > Včely začnou po 24-48 hodinách roztok odebírat, za další den až dva je
> všechen
> > pryč. Nech je potom další den až dva bez krmení - aby měla matka možnost
> klást.
> > Potom dodej další 2 láhve - zase je během dvou dnů spotřebují.
> >
> > Prohoď horní nástavek za spodní (z pořadí 1-2-3 se stane 3-2-1) a přitom
> přehoď
> > nevystavěné mezistěny z krajů nástavku blíž k plodovému tělesu - aby to
> > dostavěly. A zase dodej dvě lahvě roztoku.
> >
> > Potom je nech je měsíc v klidu - budou se líhnout nové včely. Pak (to je
> někdy
> > kolem půlky července) jim můžeš dát další nástavek a krmení - vystaví ho a
> můžeš
> > zimovat na čtyřech nástavcích.
> >
> > Máš to hotové za půl sezóny a do další jdeš se silným zdravým včelstvem,
> které
> > využije jarní snůšku.
> >
> > _____________________________________________________________________-
> >
> > Převěšování starých plástů s plodem způsobuje nechuť včel, a zejména matky,
> > přejít na nové mezistěny.
> > Přeřezávání starých souší do nových rámků je poměrně hodně pracné a málo
> > úspěšné.
> >
> > Výše uvedený způsob včely navíc výrazným způsobem ozdraví.
> >
> > _____________________________________________________________________-
> >
> > Pokud nemáš kam převěsit staré plodové plásty (z původní rámkové míry), udělej
> z
> > nich oddělek s matečníkem - až se matka rozklade, přemeť je zase na mezistěny
> a
> > staré dílo zruš.
> >
> > _____________________________________________________________________-
> > _____________________________________________________________________-
> >
> > tolik info z bucovic. melo by to jit i pozdeji, zalezi, jestli mas nejakou
> > snusku, kterou bys chtel vyuzit. konec repky je ale jistotou, ze se vsechno
> > stihne do dalsiho roku a ze v pohode vyzimuji.
> >
> > zdravim.
> >
> > jd
> >
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: jan <jan.luxemburk/=/seznam.cz>
> > > Předmět: Re:
> > > Datum: 25.4.2006 22:37:24
> > > ----------------------------------------
> > > Před týdnem jsem převěsil 10 rodin na 39x24 rámcích do Optimalu plodiště
> > > vysoké 30 cm.Přišrouboval jsem do rámků vruty a tak překonal rámkovou
> > > diferenci. Optimaly jsou teď plné starých rámků a já přemýšlím jak urychlit
> > > přechod na novou míru.Pokud budu přidávat tradiční 3 mezistěny tak se to
> > > protáhne na několik let.
> > > Co kdybych dal nad stávající plodiště další velké plodiště, které mám v
> > > zásobě a to vystrojil mezistěnami.? Přejdou včely nahoru a vystaví větší
> > > množství mezistěn ?
> > > Nebo je to blbost a jsem odsouzen postupovat po několik let tradičně ?Nezná
> > > někdo jinou metodu přechodu ? Díky za každou dobrou radu.
> > >
> > >
> > >
> >
> > Jakub Dolínek
> >
> > dolinek/=/email.cz
> > ICQ 162151770
> >
> > ____________________________________-
> > ____________________________________-
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
>
> Jakub Dolínek
>
> dolinek/=/email.cz
> ICQ 162151770
>
> ____________________________________-
> ____________________________________-
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>

ještě jsem zapomněl dodat mezeře v kladení lze zabránit vložením jednoho vyříznutého plástu a jeho vložením do nové rámkové míry stačí opravdu jen jeden
PEPAN
P.S.- Právě tyto obavy z přechodu na jinou míru nás před 100 lety dovedly k adamcově míře a jak je vidět je to pořád stejné


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pepan <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru
> Datum: 26.4.2006 10:33:53
> ----------------------------------------
> NECHÁPU STÁLE CO ŘEŠÍTE
> jednoduše postavím nový úl s jedním nástavkem nebo dvěma podle včelstva sklepu
> tam osazenstvo původního úlu položím mřížku a na ni postavím staré nástavky
> vzniklé mezery překryji dostupnými materiály část včel se vrátí k plodu a část
> zůstává s matkou v plodišti jediná nevýhoda je mezera v kladeí 1-3 dny matka
> začne klást i do rozestavěných buněk Staré plásty po medobraní zrušit je to
> stejné jak podstavováni nástavků s mezistěnami
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Jakub Dolínek <dolinek/=/email.cz>
> > Předmět: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru
> > Datum: 26.4.2006 09:57:20
> > ----------------------------------------
> > jeste jsem zapomnel - j. zigal porada 27/5/2006 kurs "zaměřený na snadné a
> > včasné převádění včelstev z jedné rámkové míry na druhou nebo z jednoho typu
> úlu
> > do druhého typu"
> >
> > proste to ukaze v praxi na svych vcelstvech tem, kteri by se to bali
> vyzkouset
> > na svych :-)
> >
> > kona se to kousek od macochy - podrobnejsi info s kontaktem poslu na email
> > zajemcum.
> >
> > jd
> >
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Jakub Dolínek <dolinek/=/email.cz>
> > > Předmět: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru
> > > Datum: 26.4.2006 09:43:34
> > > ----------------------------------------
> > > presne na tohle tema byl minulou sobotu kurs u m. sedlacka v bucovicich ...
> > > http://www.vcelarstvisedlacek.cz/akce.php?Kod=1
> > >
> > > hodne se to tam resilo...
> > >
> > > tady je ve zkratce popis prechodu - od j. zigala - ktery je odzkouseny a
> > podle
> > > ktereho to trva pul sezony - jarni snuska pritom bude vyuzita (budes z ni
> mit
> > > med):
> > > _____________________________________________________________________-
> > > Vše se děje navečer někdy na konci snůšky z řepky a při dobré předpovědi.
> > Odsuň
> > > původní úl a na jeho místo dej nový, vystrojený mezistěnami - celkem 3
> > nástavky.
> > > Ze starého úlu přeměť co nejrychleji všechny včely - matku nehledej (pokud
> > tedy
> > > nechceš zárověň měnit). Dej včelám dvě láhve roztoku.
> > >
> > > Staré plodové plásty dej vylíhnout do jiného úlu - nepřevějuš ani jeden -
> > včely
> > > (a hlavně matka) by se ho držely "jako sopl košile" :-) a nechtělo by se
> jim
> > na
> > > mezistěny. Starý úl zruš.
> > >
> > > Druhý den jen zběžně zkontroluj, zda je tam matka - pokud hučí a rozbíhají
> > se,
> > > dodej novou.
> > >
> > > Včely začnou po 24-48 hodinách roztok odebírat, za další den až dva je
> > všechen
> > > pryč. Nech je potom další den až dva bez krmení - aby měla matka možnost
> > klást.
> > > Potom dodej další 2 láhve - zase je během dvou dnů spotřebují.
> > >
> > > Prohoď horní nástavek za spodní (z pořadí 1-2-3 se stane 3-2-1) a přitom
> > přehoď
> > > nevystavěné mezistěny z krajů nástavku blíž k plodovému tělesu - aby to
> > > dostavěly. A zase dodej dvě lahvě roztoku.
> > >
> > > Potom je nech je měsíc v klidu - budou se líhnout nové včely. Pak (to je
> > někdy
> > > kolem půlky července) jim můžeš dát další nástavek a krmení - vystaví ho a
> > můžeš
> > > zimovat na čtyřech nástavcích.
> > >
> > > Máš to hotové za půl sezóny a do další jdeš se silným zdravým včelstvem,
> > které
> > > využije jarní snůšku.
> > >
> > > _____________________________________________________________________-
> > >
> > > Převěšování starých plástů s plodem způsobuje nechuť včel, a zejména matky,
> > > přejít na nové mezistěny.
> > > Přeřezávání starých souší do nových rámků je poměrně hodně pracné a málo
> > > úspěšné.
> > >
> > > Výše uvedený způsob včely navíc výrazným způsobem ozdraví.
> > >
> > > _____________________________________________________________________-
> > >
> > > Pokud nemáš kam převěsit staré plodové plásty (z původní rámkové míry),
> udělej
> > z
> > > nich oddělek s matečníkem - až se matka rozklade, přemeť je zase na
> mezistěny
> > a
> > > staré dílo zruš.
> > >
> > > _____________________________________________________________________-
> > > _____________________________________________________________________-
> > >
> > > tolik info z bucovic. melo by to jit i pozdeji, zalezi, jestli mas nejakou
> > > snusku, kterou bys chtel vyuzit. konec repky je ale jistotou, ze se vsechno
> > > stihne do dalsiho roku a ze v pohode vyzimuji.
> > >
> > > zdravim.
> > >
> > > jd
> > >
> > >
> > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > Od: jan <jan.luxemburk/=/seznam.cz>
> > > > Předmět: Re:
> > > > Datum: 25.4.2006 22:37:24
> > > > ----------------------------------------
> > > > Před týdnem jsem převěsil 10 rodin na 39x24 rámcích do Optimalu plodiště
> > > > vysoké 30 cm.Přišrouboval jsem do rámků vruty a tak překonal rámkovou
> > > > diferenci. Optimaly jsou teď plné starých rámků a já přemýšlím jak
> urychlit
> > > > přechod na novou míru.Pokud budu přidávat tradiční 3 mezistěny tak se to
> > > > protáhne na několik let.
> > > > Co kdybych dal nad stávající plodiště další velké plodiště, které mám v
> > > > zásobě a to vystrojil mezistěnami.? Přejdou včely nahoru a vystaví větší
> > > > množství mezistěn ?
> > > > Nebo je to blbost a jsem odsouzen postupovat po několik let tradičně
> ?Nezná
> > > > někdo jinou metodu přechodu ? Díky za každou dobrou radu.
> > > >
> > > >
> > > >
> > >
> > > Jakub Dolínek
> > >
> > > dolinek/=/email.cz
> > > ICQ 162151770
> > >
> > > ____________________________________-
> > > ____________________________________-
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> >
> > Jakub Dolínek
> >
> > dolinek/=/email.cz
> > ICQ 162151770
> >
> > ____________________________________-
> > ____________________________________-
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
>
>
>

Problém není v tom, jak přinutit včely, aby postavily nové plodiště na
nových mezistěnách, to jde dobře, ale v tom, že potom nejspíš nebude mít
další plásty na nové míře na využití dalších snůšek.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 26, 2006 10:33 AM
Subject: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru


NECHÁPU STÁLE CO ŘEŠÍTE
jednoduše postavím nový úl s jedním nástavkem nebo dvěma podle včelstva
sklepu tam osazenstvo původního úlu položím mřížku a na ni postavím staré
nástavky vzniklé mezery překryji dostupnými materiály část včel se vrátí k
plodu a část zůstává s matkou v plodišti jediná nevýhoda je mezera v kladeí
1-3 dny matka začne klást i do rozestavěných buněk Staré plásty po medobraní
zrušit je to stejné jak podstavováni nástavků s mezistěnami

Reportáž televize z likvidace včelstev a zařízení z důvodu napadení
včelstev morem plodu ve Velkých Bílovicích v okrese Břeclav:

http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1097334880-jihomoravsky-vecernik/20
978.html

A.Bojanovský

místo plamene lze použít nátěr směsí louhu a sody
a proti moru jedině spálení celých úlů

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Desinfekce
> Datum: 26.4.2006 10:23:01
> ----------------------------------------
> Nejodolnější jsou myslím spory moru plodu, ty vydrží do cca 120 st C. 600
> st C přežijí akorát železné díly, dřevo začíná uhelnatět při 200 - 250 st C,
> náhražky jako hobra a sololit ještě dříve, běžné nátěrové hmoty se degradují
> (křehnou, měknou, odpadávají) od 80 do 150 st C Problém je spíše v tom, jak
> docílit, aby všechno, kde by nějaké spory mohly být, bylo patřičně zahřáto a
> přitom něco příliš nezuhelnatělo, třeba různé štěrbiny, je to o pozornosti
> a pečlivosti při opalování. Vysoká teplota plamene je dobrá jen k tomu, aby
> to opalování netrvalo dlouho.
> Z toho pohledu je dobrá desinfekce v roztaveném parafínu, parafín může mít
> bod varu až 200 st C. Možnost je taky, i když drahá, desinfikovat v nějaké
> tepelné komoře typu sušky barev při teplotě asi 120 - 150 st C. (Pokud
> provozovatel sušky bude akceptovat zvýšené požární riziko.) Neizolované úly
> aspoň půlhodina, izolované až hodina a půl za předpokladu, že všechno od
> barvy po vnitřní izolaci tu teplotu snese. Polystyren to nesmí být v žádném
> případě.
> Kdo je kutil, může využít tuto myšlenku horkovzdušného ventilátoru.
> Desinfikuje se vnitřek nastavků, ze kterých lze udělat uzavřený izolovaný
> prostor. Potom třeba takový agregát typu běžného horkovzdušného ventilátoru
> používaného v pečicí troubě a doplněného běžným termostatem by v uzavřeném
> prostoru 2 - 4 nastavků mohl na pár desítek minut vyrobit příslušnou teplotu
> v rozmezí cca 120 - 150 st C a tím ty nastavky desinfikovat. Když už nic
> jiného, bylo by to výrazně úspornější než desinfekce běžnou opalovací
> pistolí.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Bullet" <>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, April 26, 2006 9:39 AM
> Subject: Re: Desinfekce
>
>
> > Díky za reakce, ale bohužel, musím konstatovat, že se diskuse trochu
> zvrtla
> > do stěžování si na nekvalitu. Samozřejmě mne ani nenapadlo, kupovat si
> něco
> > za 350,-...
> >
> > Chtěl jsem vědět, jestli teplota vzduchu cca 600°C je dostatečná pro
> > desinfekci a pod. Do jaké míry se má nástavek opalovat? Vzpomínám si, že
> > dřív se pomocí LET lampy vytvářely dekorace na dřevěných předmětech
> > (působení plamene tak dlouho, až se zvýraznila kresba letokruhů)
>
>
>
>

ale bude. pak každý rok postup zopakuje a obněna díla bude 1/3 -1/2 díla ročně Jen se toho nebát

PEPAN
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru
> Datum: 26.4.2006 10:43:03
> ----------------------------------------
> Problém není v tom, jak přinutit včely, aby postavily nové plodiště na
> nových mezistěnách, to jde dobře, ale v tom, že potom nejspíš nebude mít
> další plásty na nové míře na využití dalších snůšek.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pepan" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, April 26, 2006 10:33 AM
> Subject: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru
>
>
> NECHÁPU STÁLE CO ŘEŠÍTE
> jednoduše postavím nový úl s jedním nástavkem nebo dvěma podle včelstva
> sklepu tam osazenstvo původního úlu položím mřížku a na ni postavím staré
> nástavky vzniklé mezery překryji dostupnými materiály část včel se vrátí k
> plodu a část zůstává s matkou v plodišti jediná nevýhoda je mezera v kladeí
> 1-3 dny matka začne klást i do rozestavěných buněk Staré plásty po medobraní
> zrušit je to stejné jak podstavováni nástavků s mezistěnami
>
>
>
>
>

Ze školení okresních nákazových referentů se k nám dostala receptura
doporučovaná a odzkoušená (dle informace okresního nákazového referenta) ve
VÚV.

10 l studené vody, 0,5 kg louhu v tabletách, 1 l Savo

Tento roztok je účinný proti moru včelího plodu.
Pozor! Pracovat v rukavicích - je to žíravina!!!

Podle poslední informace nák.referenta je v republice 96 ohnisek moru
včelího plodu.

viz: Zápis z březnového jednání OV ČSV Brno-Město na adrese
www.ovcsvbrno.ic.cz

Arnošt Hrdina

----- Original Message -----
From: "Pepan" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 26, 2006 10:48 AM
Subject: Re: Desinfekce


místo plamene lze použít nátěr směsí louhu a sody
a proti moru jedině spálení celých úlů

pepan

Jenže on potřebuje stoprocentní obměnu za rok, protože přesunuje včely na
jiný rozměr.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 26, 2006 10:57 AM
Subject: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru


ale bude. pak každý rok postup zopakuje a obněna díla bude 1/3 -1/2 díla
ročně Jen se toho nebát

PEPAN

To se sporami moru plodu byl jen příklad, nemyslel jsem to v žádném případě
jako návod na záchranu nastavků při nakaze morem plodu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 26, 2006 10:48 AM
Subject: Re: Desinfekce


místo plamene lze použít nátěr směsí louhu a sody
a proti moru jedině spálení celých úlů

pepan

tepelná pojistka tam určitě je, je přinýtovaná u spirály.Vypadá jako starší elektrolytický kondenzátor.motorek se nepřerušuje, jen se prostě zastaví.Řekl bych , že se zahřejí ložiska a pak stojí.jinak objem vzduchu se mi zdá přiměřený.Než zvyšovat výkon větráku, je vhodnější použít nějakou plochou trysku.

My si nerozumíme co mu letos brání používat jako medník steré nástavky Ty přece také měníš 1/3 - 1/2 rámků ročně uvažuj úl má 40 rámků na podzim zrušíš 20 a na jaře vložíš 20 mezistěn On přesune dvacet rámků steré míry na medník a vloží dvacet 20 mezistěn nové míry do plodiště předností je spotřeba jen dvaceti mezistěn na úl

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru
> Datum: 26.4.2006 11:17:32
> ----------------------------------------
> Jenže on potřebuje stoprocentní obměnu za rok, protože přesunuje včely na
> jiný rozměr.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pepan" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, April 26, 2006 10:57 AM
> Subject: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru
>
>
> ale bude. pak každý rok postup zopakuje a obněna díla bude 1/3 -1/2 díla
> ročně Jen se toho nebát
>
> PEPAN
>
>
>
>
>

To je sice hezké, ale já nerad od rozdělané práce odbíhám.Včelařím jen o výkendech, a kdybych to takhle dělal, kromě spousty času na cestách bych s opalováním končil až další jaro.Takže tudy fakt cesta nevede.

Radime a při jaké teplotě se taví prpolis, vosk a podobně?Nešlo by to využí pro rychlou orientaci?Jinak teď prý již prodávají opalovačky s teploměrem.Nejdřív byl jen jako stupnice z LED diod a nyní za ještě menší cenu je s LCD teploměrem.

No dobře, pokud může na nové nastavky pokládat ty staré, tak proč by se
vůbec ptal? Prostě je postupně během cca tří let obmění. Když se takhle
ptal, tak to přece znamená, že to u něho z nějakého důvodu nejde.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepan" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 26, 2006 11:31 AM
Subject: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru


My si nerozumíme co mu letos brání používat jako medník steré nástavky Ty
přece také měníš 1/3 - 1/2 rámků ročně uvažuj úl má 40 rámků na podzim
zrušíš 20 a na jaře vložíš 20 mezistěn On přesune dvacet rámků steré míry
na medník a vloží dvacet 20 mezistěn nové míry do plodiště předností je
spotřeba jen dvaceti mezistěn na úl

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru
> Datum: 26.4.2006 11:17:32
> ----------------------------------------
> Jenže on potřebuje stoprocentní obměnu za rok, protože přesunuje včely na
> jiný rozměr.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pepan" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, April 26, 2006 10:57 AM
> Subject: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru
>
>
> ale bude. pak každý rok postup zopakuje a obněna díla bude 1/3 -1/2 díla
> ročně Jen se toho nebát
>
> PEPAN
>
>
>
>
>

Z trysky bych měl obavy, ten větrák je dost slabý a ta tryska proto může
dost snížit průtok vzduchu a tak i když tam ta tepelná pojistka bude, je to
levný aušus, spirála se přehřeje a životnost bude ještě nižší.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KOZLÍK" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 26, 2006 11:28 AM
Subject: Re: Desinfekce


> tepelná pojistka tam určitě je, je přinýtovaná u spirály.Vypadá jako
starší
> elektrolytický kondenzátor.motorek se nepřerušuje, jen se prostě
> zastaví.Řekl bych , že se zahřejí ložiska a pak stojí.jinak objem vzduchu
> se mi zdá přiměřený.Než zvyšovat výkon větráku, je vhodnější použít
nějakou
> plochou trysku.

no to máš pravdu vždyť nenapsal o jaké typy úlů jde nebo ano . ALE I TAK JDE VYROBIT JEDNODUCHÁ VLOŽKA DO NÁSTAVKU KTERÁ SE TAM VLOŽÍ ZEVNITŘ ABY VČELY NEPROSTAVOVALY VOLNÝ PROSTOR

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru
> Datum: 26.4.2006 11:46:21
> ----------------------------------------
> No dobře, pokud může na nové nastavky pokládat ty staré, tak proč by se
> vůbec ptal? Prostě je postupně během cca tří let obmění. Když se takhle
> ptal, tak to přece znamená, že to u něho z nějakého důvodu nejde.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pepan" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, April 26, 2006 11:31 AM
> Subject: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru
>
>
> My si nerozumíme co mu letos brání používat jako medník steré nástavky Ty
> přece také měníš 1/3 - 1/2 rámků ročně uvažuj úl má 40 rámků na podzim
> zrušíš 20 a na jaře vložíš 20 mezistěn On přesune dvacet rámků steré míry
> na medník a vloží dvacet 20 mezistěn nové míry do plodiště předností je
> spotřeba jen dvaceti mezistěn na úl
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> > Předmět: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru
> > Datum: 26.4.2006 11:17:32
> > ----------------------------------------
> > Jenže on potřebuje stoprocentní obměnu za rok, protože přesunuje včely na
> > jiný rozměr.
> >
> > R. Polášek
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Pepan" <>
> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Wednesday, April 26, 2006 10:57 AM
> > Subject: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru
> >
> >
> > ale bude. pak každý rok postup zopakuje a obněna díla bude 1/3 -1/2 díla
> > ročně Jen se toho nebát
> >
> > PEPAN
> >
> >
> >
> >
> >
>
>
>
>

radime a pepo: dvakrat cti a jednou pis...

___-
Před týdnem jsem převěsil 10 rodin na 39x24 rámcích do Optimalu plodiště
vysoké 30 cm.Přišrouboval jsem do rámků vruty a tak překonal rámkovou
diferenci. Optimaly jsou teď plné starých rámků a já přemýšlím jak urychlit
přechod na novou míru.Pokud budu přidávat tradiční 3 mezistěny tak se to
protáhne na několik let.
Co kdybych dal nad stávající plodiště další velké plodiště, které mám v
zásobě a to vystrojil mezistěnami.? Přejdou včely nahoru a vystaví větší
množství mezistěn ?
Nebo je to blbost a jsem odsouzen postupovat po několik let tradičně ?Nezná
někdo jinou metodu přechodu ? Díky za každou dobrou radu.
___-



jd

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru
> Datum: 26.4.2006 11:46:16
> ----------------------------------------
> No dobře, pokud může na nové nastavky pokládat ty staré, tak proč by se
> vůbec ptal? Prostě je postupně během cca tří let obmění. Když se takhle
> ptal, tak to přece znamená, že to u něho z nějakého důvodu nejde.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pepan" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, April 26, 2006 11:31 AM
> Subject: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru
>
>
> My si nerozumíme co mu letos brání používat jako medník steré nástavky Ty
> přece také měníš 1/3 - 1/2 rámků ročně uvažuj úl má 40 rámků na podzim
> zrušíš 20 a na jaře vložíš 20 mezistěn On přesune dvacet rámků steré míry
> na medník a vloží dvacet 20 mezistěn nové míry do plodiště předností je
> spotřeba jen dvaceti mezistěn na úl
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> > Předmět: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru
> > Datum: 26.4.2006 11:17:32
> > ----------------------------------------
> > Jenže on potřebuje stoprocentní obměnu za rok, protože přesunuje včely na
> > jiný rozměr.
> >
> > R. Polášek
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Pepan" <>
> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Wednesday, April 26, 2006 10:57 AM
> > Subject: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru
> >
> >
> > ale bude. pak každý rok postup zopakuje a obněna díla bude 1/3 -1/2 díla
> > ročně Jen se toho nebát
> >
> > PEPAN
> >
> >
> >
> >
> >
>
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-

TY TRYSKY SE BĚŽNĚ PRODÁVAJÍ


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Desinfekce
> Datum: 26.4.2006 11:50:39
> ----------------------------------------
> Z trysky bych měl obavy, ten větrák je dost slabý a ta tryska proto může
> dost snížit průtok vzduchu a tak i když tam ta tepelná pojistka bude, je to
> levný aušus, spirála se přehřeje a životnost bude ještě nižší.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "KOZLÍK" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, April 26, 2006 11:28 AM
> Subject: Re: Desinfekce
>
>
> > tepelná pojistka tam určitě je, je přinýtovaná u spirály.Vypadá jako
> starší
> > elektrolytický kondenzátor.motorek se nepřerušuje, jen se prostě
> > zastaví.Řekl bych , že se zahřejí ložiska a pak stojí.jinak objem vzduchu
> > se mi zdá přiměřený.Než zvyšovat výkon větráku, je vhodnější použít
> nějakou
> > plochou trysku.
>
>
>
>

Včelí vosk se taví okolo 60 st C, přesně to teď nevím, u propolisu to není
jednoznačné, některé jeho složky se netaví vůbec, postupně od teploty ulu po
100 - 150 st C se stává čím dál tekutější.
Pro opalování se jako správná intenzita uvádí mírné zhnědnutí opalovaného
dřeva. U vosku se vosk rozpustí a za vzniku pěny nasakává do dřeva, to by
snad mohlo být jako indikátor. Propolis začíná kouřit a intenzívně vonět.
Ale původní vosk a propolis by měl být před opalováním odstraněn, opalovat
by se měly čisté stěny bez nánosů. Jedině uvažuji jako vnitřní impregnaci
nastavků zapracování včelího vosku do dřeva pod teplem. Ale co jsem to zatím
zkoušel horkovzdušnou pistolí, je to piplačka snad ještě dvakrát horší než
obyčejné opalování, uvažuji o zažehlování vosku starou žehličkou. Připravuji
teď pár nových nastavků, tak až budou hotové, zkusím to.
Jestli mají nějaké opalovací pistole teploměr, to nevím. Pro opalování to
zas tak moc potřeba není. Možná to budou pistole určené pro teplovzdušné
svařování plastů, tam je přesná teplota velice důležitá.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KOZLÍK" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 26, 2006 11:41 AM
Subject: Re: Desinfekce


> Radime a při jaké teplotě se taví prpolis, vosk a podobně?Nešlo by to
využí
> pro rychlou orientaci?Jinak teď prý již prodávají opalovačky s
> teploměrem.Nejdřív byl jen jako stupnice z LED diod a nyní za ještě menší
> cenu je s LCD teploměrem.

Omluvám se.
Takže jen záleží, kolik práce oproti normálnímu ošetřování včelstev do toho
chceš vrazit a nakolik si ochoten nechat kvůli výměně rámků snížit výnos
medu a jestli to chceš udělat během roku nebo více let.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jakub Dolínek" <dolinek/=/email.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 26, 2006 11:58 AM
Subject: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru


radime a pepo: dvakrat cti a jednou pis...

___-
Před týdnem jsem převěsil 10 rodin na 39x24 rámcích do Optimalu plodiště
vysoké 30 cm.Přišrouboval jsem do rámků vruty a tak překonal rámkovou
diferenci. Optimaly jsou teď plné starých rámků a já přemýšlím jak urychlit
přechod na novou míru.Pokud budu přidávat tradiční 3 mezistěny tak se to
protáhne na několik let.
Co kdybych dal nad stávající plodiště další velké plodiště, které mám v
zásobě a to vystrojil mezistěnami.? Přejdou včely nahoru a vystaví větší
množství mezistěn ?
Nebo je to blbost a jsem odsouzen postupovat po několik let tradičně ?Nezná
někdo jinou metodu přechodu ? Díky za každou dobrou radu.
___-

1) V DOTAZU CHYBÍ JEDEN ÚDAJ a to z lakého úlu přeházíš nestačí jen rámková míra 2) NEPŘIDÁVEJ TRADIČNĚ ALE CELÉ NÁSTAVKY DO SPOD V POHODĚ TO POSTAVÍ Není pravdou, že o to budeš mít menší výnos. včely v určitém věku produkují vosk ať chtějí nebo ne a pokud nemají kde stavět tak šupiny vosku vynášejí ven a obavy s rojení jsou také liché Právě mnoštví prostou ke stavbě je jedním z prostředků proti rojové náladě starých rámků tam nech co nejméně JEN S PLODEM přidávání mezistěn po jedné je budečáková technologie a je úplně zbytečná. přechod matky na mezistěny zajisti přendáním rámku na kterém bude mezi mezistěny a odděl mřížkou NEBOJ SE TOHO


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jakub Dolínek <dolinek/=/email.cz>
> Předmět: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru
> Datum: 26.4.2006 11:58:33
> ----------------------------------------
> radime a pepo: dvakrat cti a jednou pis...
>
> ___-
> Před týdnem jsem převěsil 10 rodin na 39x24 rámcích do Optimalu plodiště
> vysoké 30 cm.Přišrouboval jsem do rámků vruty a tak překonal rámkovou
> diferenci. Optimaly jsou teď plné starých rámků a já přemýšlím jak urychlit
> přechod na novou míru.Pokud budu přidávat tradiční 3 mezistěny tak se to
> protáhne na několik let.
> Co kdybych dal nad stávající plodiště další velké plodiště, které mám v
> zásobě a to vystrojil mezistěnami.? Přejdou včely nahoru a vystaví větší
> množství mezistěn ?
> Nebo je to blbost a jsem odsouzen postupovat po několik let tradičně ?Nezná
> někdo jinou metodu přechodu ? Díky za každou dobrou radu.
> ___-
>
>
>
> jd
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> > Předmět: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru
> > Datum: 26.4.2006 11:46:16
> > ----------------------------------------
> > No dobře, pokud může na nové nastavky pokládat ty staré, tak proč by se
> > vůbec ptal? Prostě je postupně během cca tří let obmění. Když se takhle
> > ptal, tak to přece znamená, že to u něho z nějakého důvodu nejde.
> >
> > R. Polášek
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Pepan" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Wednesday, April 26, 2006 11:31 AM
> > Subject: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru
> >
> >
> > My si nerozumíme co mu letos brání používat jako medník steré nástavky Ty
> > přece také měníš 1/3 - 1/2 rámků ročně uvažuj úl má 40 rámků na podzim
> > zrušíš 20 a na jaře vložíš 20 mezistěn On přesune dvacet rámků steré míry
> > na medník a vloží dvacet 20 mezistěn nové míry do plodiště předností je
> > spotřeba jen dvaceti mezistěn na úl
> >
> > Pepan
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> > > Předmět: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru
> > > Datum: 26.4.2006 11:17:32
> > > ----------------------------------------
> > > Jenže on potřebuje stoprocentní obměnu za rok, protože přesunuje včely na
> > > jiný rozměr.
> > >
> > > R. Polášek
> > >
> > > ----- Original Message -----
> > > From: "Pepan" <>
> > > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > > Sent: Wednesday, April 26, 2006 10:57 AM
> > > Subject: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru
> > >
> > >
> > > ale bude. pak každý rok postup zopakuje a obněna díla bude 1/3 -1/2 díla
> > > ročně Jen se toho nebát
> > >
> > > PEPAN
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
> >
>
> Jakub Dolínek
>
> dolinek/=/email.cz
> ICQ 162151770
>
> ____________________________________-
> ____________________________________-
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>

to je sice pravda, že včely produkují vosk, ať ho použijí nebo ne, ale když
bude zrovna snůška a včely nebudou mít buňky na sladinu, tak pár dnů než ty
první včely, co produkují vosk, mezistěny postaví, tak létavky přinesou o to
míń a zanesou tím buňky, co jinak měly jít na plod. Vznikne umělý nedostatek
prostoru. O to jde.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepan" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 26, 2006 12:26 PM
Subject: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru


1) V DOTAZU CHYBÍ JEDEN ÚDAJ a to z lakého úlu přeházíš nestačí jen rámková
míra 2) NEPŘIDÁVEJ TRADIČNĚ ALE CELÉ NÁSTAVKY DO SPOD V POHODĚ TO POSTAVÍ
Není pravdou, že o to budeš mít menší výnos. včely v určitém věku produkují
vosk ať chtějí nebo ne a pokud nemají kde stavět tak šupiny vosku vynášejí
ven a obavy s rojení jsou také liché Právě mnoštví prostou ke stavbě je
jedním z prostředků proti rojové náladě starých rámků tam nech co nejméně
JEN S PLODEM přidávání mezistěn po jedné je budečáková technologie a je
úplně zbytečná. přechod matky na mezistěny zajisti přendáním rámku na kterém
bude mezi mezistěny a odděl mřížkou NEBOJ SE TOHO

TO VYŘEŠÍ VČASNÝM ODBĚREM MEDU NEBO I PŘIDÁNÍM MEZISTĚN DO MEDNÍKU A NAVÍC TAK ZÍSKÁ MED LEPŠÍ KVALITY NEB NENÍ ZATÍŽEN ZBYTKY LÉČIV Z MINULÉ ZIMY jSOU TU TECHNOLOGIE KDY SE VEŠKERÉ PLÁSTY NA PODZIM VYTAVÍ A NA JAŘE SE DOPLŇUJE JEN MEZISTĚNAMI

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru
> Datum: 26.4.2006 12:58:33
> ----------------------------------------
> to je sice pravda, že včely produkují vosk, ať ho použijí nebo ne, ale když
> bude zrovna snůška a včely nebudou mít buňky na sladinu, tak pár dnů než ty
> první včely, co produkují vosk, mezistěny postaví, tak létavky přinesou o to
> míń a zanesou tím buňky, co jinak měly jít na plod. Vznikne umělý nedostatek
> prostoru. O to jde.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pepan" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, April 26, 2006 12:26 PM
> Subject: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru
>
>
> 1) V DOTAZU CHYBÍ JEDEN ÚDAJ a to z lakého úlu přeházíš nestačí jen rámková
> míra 2) NEPŘIDÁVEJ TRADIČNĚ ALE CELÉ NÁSTAVKY DO SPOD V POHODĚ TO POSTAVÍ
> Není pravdou, že o to budeš mít menší výnos. včely v určitém věku produkují
> vosk ať chtějí nebo ne a pokud nemají kde stavět tak šupiny vosku vynášejí
> ven a obavy s rojení jsou také liché Právě mnoštví prostou ke stavbě je
> jedním z prostředků proti rojové náladě starých rámků tam nech co nejméně
> JEN S PLODEM přidávání mezistěn po jedné je budečáková technologie a je
> úplně zbytečná. přechod matky na mezistěny zajisti přendáním rámku na kterém
> bude mezi mezistěny a odděl mřížkou NEBOJ SE TOHO
>
>
>
>
>

Dělaj jsi to takhle, nebo je to jen teorie?

Já přecházel loni a letos to dělám opět a není to zase tak jednoduché, jak
se tu všem zdá.
Loni jsem se trefil do špatného počasí a byly velké problémy s rojením.
Když ti dole holky nebudou stavět, tak si nahoře klidně narazej matečníky.
Možná bych tu variantu se sklepáním do prázdných nástavků a krmením bral
jako velice dobrou ....nakonec roje se tak usazují a jde to bez problémů.
Osobně jsem využil určité "kompatibility" tachovského nástavku k
Langstrothu... Optimál je tuším o nějaký rámek širší, takže tam by mohla
vzniknout mezera.
Ale já jsem posadil L.nástavek s mezistěnami jako další nástavek nahoru a
po vystavění tam matka normálně přejde....spodní nástavek se překryje mateří
mřížkou a je po parádě.
Za 21 dní je plod ve spodních nástavcích odlíhnutý a nástavky se mohou
odebrat a nahoru se přidávají další nástavky dokud je stavební pud. Včely se
stejně přesunují nahoru, když dole není plod a mají v horních nástavcích
očka.
Navíc směrem nahoru lépe stavějí a když je místo v hornějším nástavku, tak
tam matky přejde raději a rozšíří tím směrem plodiště, než dolů.
Nesmí se zapomenout krmit, pokud není snůška, jinak nestavějí a neplodují
atd. a další následky jsou zřejmé...nebudu popisovat.
Dokonce jsem viděl na stanovišti na Mendlově včelínu, že pan prof. Ptáček
staví na sebe různé nástavky různých měr (bez falců) a jde to v pohodě,
pokud nevznikají mezi nástavky mezery.
Arnošt
----- Original Message -----
From: "Pepan" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 26, 2006 10:33 AM
Subject: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru


NECHÁPU STÁLE CO ŘEŠÍTE
jednoduše postavím nový úl s jedním nástavkem nebo dvěma podle včelstva
sklepu tam osazenstvo původního úlu položím mřížku a na ni postavím staré
nástavky vzniklé mezery překryji dostupnými materiály část včel se vrátí k
plodu a část zůstává s matkou v plodišti jediná nevýhoda je mezera v kladeí
1-3 dny matka začne klást i do rozestavěných buněk Staré plásty po medobraní
zrušit je to stejné jak podstavováni nástavků s mezistěnami
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jakub Dolínek <dolinek/=/email.cz>
> Předmět: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru
> Datum: 26.4.2006 09:57:20
> ----------------------------------------
> jeste jsem zapomnel - j. zigal porada 27/5/2006 kurs "zaměřený na snadné a
> včasné převádění včelstev z jedné rámkové míry na druhou nebo z jednoho
> typu úlu
> do druhého typu"
>
> proste to ukaze v praxi na svych vcelstvech tem, kteri by se to bali
> vyzkouset
> na svych :-)
>
> kona se to kousek od macochy - podrobnejsi info s kontaktem poslu na email
> zajemcum.
>
> jd
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Jakub Dolínek <dolinek/=/email.cz>
> > Předmět: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru
> > Datum: 26.4.2006 09:43:34
> > ----------------------------------------
> > presne na tohle tema byl minulou sobotu kurs u m. sedlacka v bucovicich
> > ...
> > http://www.vcelarstvisedlacek.cz/akce.php?Kod=1
> >
> > hodne se to tam resilo...
> >
> > tady je ve zkratce popis prechodu - od j. zigala - ktery je odzkouseny a
> podle
> > ktereho to trva pul sezony - jarni snuska pritom bude vyuzita (budes z
> > ni mit
> > med):
> > _____________________________________________________________________-
> > Vše se děje navečer někdy na konci snůšky z řepky a při dobré
> > předpovědi.
> Odsuň
> > původní úl a na jeho místo dej nový, vystrojený mezistěnami - celkem 3
> nástavky.
> > Ze starého úlu přeměť co nejrychleji všechny včely - matku nehledej
> > (pokud
> tedy
> > nechceš zárověň měnit). Dej včelám dvě láhve roztoku.
> >
> > Staré plodové plásty dej vylíhnout do jiného úlu - nepřevějuš ani
> > jeden -
> včely
> > (a hlavně matka) by se ho držely "jako sopl košile" :-) a nechtělo by se
> > jim
> na
> > mezistěny. Starý úl zruš.
> >
> > Druhý den jen zběžně zkontroluj, zda je tam matka - pokud hučí a
> > rozbíhají
> se,
> > dodej novou.
> >
> > Včely začnou po 24-48 hodinách roztok odebírat, za další den až dva je
> všechen
> > pryč. Nech je potom další den až dva bez krmení - aby měla matka možnost
> klást.
> > Potom dodej další 2 láhve - zase je během dvou dnů spotřebují.
> >
> > Prohoď horní nástavek za spodní (z pořadí 1-2-3 se stane 3-2-1) a přitom
> přehoď
> > nevystavěné mezistěny z krajů nástavku blíž k plodovému tělesu - aby to
> > dostavěly. A zase dodej dvě lahvě roztoku.
> >
> > Potom je nech je měsíc v klidu - budou se líhnout nové včely. Pak (to je
> někdy
> > kolem půlky července) jim můžeš dát další nástavek a krmení - vystaví ho
> > a
> můžeš
> > zimovat na čtyřech nástavcích.
> >
> > Máš to hotové za půl sezóny a do další jdeš se silným zdravým včelstvem,
> které
> > využije jarní snůšku.
> >
> > _____________________________________________________________________-
> >
> > Převěšování starých plástů s plodem způsobuje nechuť včel, a zejména
> > matky,
> > přejít na nové mezistěny.
> > Přeřezávání starých souší do nových rámků je poměrně hodně pracné a málo
> > úspěšné.
> >
> > Výše uvedený způsob včely navíc výrazným způsobem ozdraví.
> >
> > _____________________________________________________________________-
> >
> > Pokud nemáš kam převěsit staré plodové plásty (z původní rámkové míry),
> > udělej
> z
> > nich oddělek s matečníkem - až se matka rozklade, přemeť je zase na
> > mezistěny
> a
> > staré dílo zruš.
> >
> > _____________________________________________________________________-
> > _____________________________________________________________________-
> >
> > tolik info z bucovic. melo by to jit i pozdeji, zalezi, jestli mas
> > nejakou
> > snusku, kterou bys chtel vyuzit. konec repky je ale jistotou, ze se
> > vsechno
> > stihne do dalsiho roku a ze v pohode vyzimuji.
> >
> > zdravim.
> >
> > jd
> >
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: jan <jan.luxemburk/=/seznam.cz>
> > > Předmět: Re:
> > > Datum: 25.4.2006 22:37:24
> > > ----------------------------------------
> > > Před týdnem jsem převěsil 10 rodin na 39x24 rámcích do Optimalu
> > > plodiště
> > > vysoké 30 cm.Přišrouboval jsem do rámků vruty a tak překonal rámkovou
> > > diferenci. Optimaly jsou teď plné starých rámků a já přemýšlím jak
> > > urychlit
> > > přechod na novou míru.Pokud budu přidávat tradiční 3 mezistěny tak se
> > > to
> > > protáhne na několik let.
> > > Co kdybych dal nad stávající plodiště další velké plodiště, které mám
> > > v
> > > zásobě a to vystrojil mezistěnami.? Přejdou včely nahoru a vystaví
> > > větší
> > > množství mezistěn ?
> > > Nebo je to blbost a jsem odsouzen postupovat po několik let tradičně
> > > ?Nezná
> > > někdo jinou metodu přechodu ? Díky za každou dobrou radu.
> > >
> > >
> > >
> >
> > Jakub Dolínek
> >
> > dolinek/=/email.cz
> > ICQ 162151770
> >
> > ____________________________________-
> > ____________________________________-
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
>
> Jakub Dolínek
>
> dolinek/=/email.cz
> ICQ 162151770
>
> ____________________________________-
> ____________________________________-
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>

Jen dodám, že jim přidávám nahoru nástavky už teď s předstihem, dokud se
nebudou ve starém plodišti tísnit. To už je pak fakt pozdě jim přidat
nástavek mezistěn jakýchkoli kamkoli.
Arnošt

----- Original Message -----
From: "Radim Poláąek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 26, 2006 10:40 AM
Subject: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru


Problém není v tom, jak přinutit včely, aby postavily nové plodiště na
nových mezistěnách, to jde dobře, ale v tom, že potom nejspíš nebude mít
další plásty na nové míře na využití dalších snůšek.

R. Polášek

KDYBYCH TO NEDĚLAL TAK SE TADY O TOM NEBUDU ROZEPISOVAT

pEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ing. Arnošt Hrdina <arnost.hrdina/=/ais.cz>
> Předmět: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru
> Datum: 26.4.2006 13:47:22
> ----------------------------------------
> Dělaj jsi to takhle, nebo je to jen teorie?
>
> Já přecházel loni a letos to dělám opět a není to zase tak jednoduché, jak
> se tu všem zdá.
> Loni jsem se trefil do špatného počasí a byly velké problémy s rojením.
> Když ti dole holky nebudou stavět, tak si nahoře klidně narazej matečníky.
> Možná bych tu variantu se sklepáním do prázdných nástavků a krmením bral
> jako velice dobrou ....nakonec roje se tak usazují a jde to bez problémů.
> Osobně jsem využil určité "kompatibility" tachovského nástavku k
> Langstrothu... Optimál je tuším o nějaký rámek širší, takže tam by mohla
> vzniknout mezera.
> Ale já jsem posadil L.nástavek s mezistěnami jako další nástavek nahoru a
> po vystavění tam matka normálně přejde....spodní nástavek se překryje mateří
> mřížkou a je po parádě.
> Za 21 dní je plod ve spodních nástavcích odlíhnutý a nástavky se mohou
> odebrat a nahoru se přidávají další nástavky dokud je stavební pud. Včely se
> stejně přesunují nahoru, když dole není plod a mají v horních nástavcích
> očka.
> Navíc směrem nahoru lépe stavějí a když je místo v hornějším nástavku, tak
> tam matky přejde raději a rozšíří tím směrem plodiště, než dolů.
> Nesmí se zapomenout krmit, pokud není snůška, jinak nestavějí a neplodují
> atd. a další následky jsou zřejmé...nebudu popisovat.
> Dokonce jsem viděl na stanovišti na Mendlově včelínu, že pan prof. Ptáček
> staví na sebe různé nástavky různých měr (bez falců) a jde to v pohodě,
> pokud nevznikají mezi nástavky mezery.
> Arnošt
> ----- Original Message -----
> From: "Pepan" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, April 26, 2006 10:33 AM
> Subject: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru
>
>
> NECHÁPU STÁLE CO ŘEŠÍTE
> jednoduše postavím nový úl s jedním nástavkem nebo dvěma podle včelstva
> sklepu tam osazenstvo původního úlu položím mřížku a na ni postavím staré
> nástavky vzniklé mezery překryji dostupnými materiály část včel se vrátí k
> plodu a část zůstává s matkou v plodišti jediná nevýhoda je mezera v kladeí
> 1-3 dny matka začne klást i do rozestavěných buněk Staré plásty po medobraní
> zrušit je to stejné jak podstavováni nástavků s mezistěnami
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Jakub Dolínek <dolinek/=/email.cz>
> > Předmět: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru
> > Datum: 26.4.2006 09:57:20
> > ----------------------------------------
> > jeste jsem zapomnel - j. zigal porada 27/5/2006 kurs "zaměřený na snadné a
> > včasné převádění včelstev z jedné rámkové míry na druhou nebo z jednoho
> > typu úlu
> > do druhého typu"
> >
> > proste to ukaze v praxi na svych vcelstvech tem, kteri by se to bali
> > vyzkouset
> > na svych :-)
> >
> > kona se to kousek od macochy - podrobnejsi info s kontaktem poslu na email
> > zajemcum.
> >
> > jd
> >
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Jakub Dolínek <dolinek/=/email.cz>
> > > Předmět: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru
> > > Datum: 26.4.2006 09:43:34
> > > ----------------------------------------
> > > presne na tohle tema byl minulou sobotu kurs u m. sedlacka v bucovicich
> > > ...
> > > http://www.vcelarstvisedlacek.cz/akce.php?Kod=1
> > >
> > > hodne se to tam resilo...
> > >
> > > tady je ve zkratce popis prechodu - od j. zigala - ktery je odzkouseny a
> > podle
> > > ktereho to trva pul sezony - jarni snuska pritom bude vyuzita (budes z
> > > ni mit
> > > med):
> > > _____________________________________________________________________-
> > > Vše se děje navečer někdy na konci snůšky z řepky a při dobré
> > > předpovědi.
> > Odsuň
> > > původní úl a na jeho místo dej nový, vystrojený mezistěnami - celkem 3
> > nástavky.
> > > Ze starého úlu přeměť co nejrychleji všechny včely - matku nehledej
> > > (pokud
> > tedy
> > > nechceš zárověň měnit). Dej včelám dvě láhve roztoku.
> > >
> > > Staré plodové plásty dej vylíhnout do jiného úlu - nepřevějuš ani
> > > jeden -
> > včely
> > > (a hlavně matka) by se ho držely "jako sopl košile" :-) a nechtělo by se
> > > jim
> > na
> > > mezistěny. Starý úl zruš.
> > >
> > > Druhý den jen zběžně zkontroluj, zda je tam matka - pokud hučí a
> > > rozbíhají
> > se,
> > > dodej novou.
> > >
> > > Včely začnou po 24-48 hodinách roztok odebírat, za další den až dva je
> > všechen
> > > pryč. Nech je potom další den až dva bez krmení - aby měla matka možnost
> > klást.
> > > Potom dodej další 2 láhve - zase je během dvou dnů spotřebují.
> > >
> > > Prohoď horní nástavek za spodní (z pořadí 1-2-3 se stane 3-2-1) a přitom
> > přehoď
> > > nevystavěné mezistěny z krajů nástavku blíž k plodovému tělesu - aby to
> > > dostavěly. A zase dodej dvě lahvě roztoku.
> > >
> > > Potom je nech je měsíc v klidu - budou se líhnout nové včely. Pak (to je
> > někdy
> > > kolem půlky července) jim můžeš dát další nástavek a krmení - vystaví ho
> > > a
> > můžeš
> > > zimovat na čtyřech nástavcích.
> > >
> > > Máš to hotové za půl sezóny a do další jdeš se silným zdravým včelstvem,
> > které
> > > využije jarní snůšku.
> > >
> > > _____________________________________________________________________-
> > >
> > > Převěšování starých plástů s plodem způsobuje nechuť včel, a zejména
> > > matky,
> > > přejít na nové mezistěny.
> > > Přeřezávání starých souší do nových rámků je poměrně hodně pracné a málo
> > > úspěšné.
> > >
> > > Výše uvedený způsob včely navíc výrazným způsobem ozdraví.
> > >
> > > _____________________________________________________________________-
> > >
> > > Pokud nemáš kam převěsit staré plodové plásty (z původní rámkové míry),
> > > udělej
> > z
> > > nich oddělek s matečníkem - až se matka rozklade, přemeť je zase na
> > > mezistěny
> > a
> > > staré dílo zruš.
> > >
> > > _____________________________________________________________________-
> > > _____________________________________________________________________-
> > >
> > > tolik info z bucovic. melo by to jit i pozdeji, zalezi, jestli mas
> > > nejakou
> > > snusku, kterou bys chtel vyuzit. konec repky je ale jistotou, ze se
> > > vsechno
> > > stihne do dalsiho roku a ze v pohode vyzimuji.
> > >
> > > zdravim.
> > >
> > > jd
> > >
> > >
> > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > Od: jan <jan.luxemburk/=/seznam.cz>
> > > > Předmět: Re:
> > > > Datum: 25.4.2006 22:37:24
> > > > ----------------------------------------
> > > > Před týdnem jsem převěsil 10 rodin na 39x24 rámcích do Optimalu
> > > > plodiště
> > > > vysoké 30 cm.Přišrouboval jsem do rámků vruty a tak překonal rámkovou
> > > > diferenci. Optimaly jsou teď plné starých rámků a já přemýšlím jak
> > > > urychlit
> > > > přechod na novou míru.Pokud budu přidávat tradiční 3 mezistěny tak se
> > > > to
> > > > protáhne na několik let.
> > > > Co kdybych dal nad stávající plodiště další velké plodiště, které mám
> > > > v
> > > > zásobě a to vystrojil mezistěnami.? Přejdou včely nahoru a vystaví
> > > > větší
> > > > množství mezistěn ?
> > > > Nebo je to blbost a jsem odsouzen postupovat po několik let tradičně
> > > > ?Nezná
> > > > někdo jinou metodu přechodu ? Díky za každou dobrou radu.
> > > >
> > > >
> > > >
> > >
> > > Jakub Dolínek
> > >
> > > dolinek/=/email.cz
> > > ICQ 162151770
> > >
> > > ____________________________________-
> > > ____________________________________-
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> >

Druhy den jednáni,misto stanoveneho programu diskuse na prispevky,zacal vystoupenim M.Peroutky-reagoval na prispevky a objasnil jejim autorum podstatu problemu /zadny dialog a diskuse ale monolog/
Vazene damy a panove,vazeni ucastnici...Dovolte abych i ja vam popral hezkou nedeli a dejte mi trochu casu,abych mohl..reagovat na nektere diskusni prispevky...

Ludek Sojka : Vazeni delegati,vazeni hoste,pokusil bych se take na nektere drobne pripominky trochu reagovat.Zaznela tady kritika,ze hlavni ukoly...jsou prilis obecne formulovany.Chci vam k tomu rici ze ukolem z dnesniho usneseni bude tyto ukoly rozpracovat,zkonkretizovat.Musime zacit tezi a z te vychazet dal,abychom vedeli jak postupovat.Nebude tudiz s temito ukoly nakladano tak,jak zneji,ale budou dusledne rozpracovany.
Ke vcelarske konferenci a casopisu na internetu.Pratele...je znamenitym diskusnim klubem...pokud se ale zacne politikarit a pred sjezdem to bylo cilene...Nevim,kdo to tak dobre umel zrezirovat.

V prubehu sjezdu precetl pritel Sojka dva dopisy
Prvni dopis neni vubec radostny.Prisel od spolecnosti -Protocol Servoce tajemnika Nezmara:Vazene damy,vazeni panove,obracim se na vas s vyjadrenim ke clanku ...clanek poskozuje dobre jmeno CSV i spolecnosti...clanek je napsan zpusobem,ktery muze manipulovat nazory...Pri zjisteni ze obsahem jsou dedukce z neoverenych a nepravdivych informaci...vyuzijem vsech prostredku,ktere pravni rad poskytuje.obracime se na soud a organy cinne v trestnim rizeni/jeste stale se obraci/
Pritel Sojka jeste dodal: Pokud mnozi z vas v tuto chvili PONEKUD TAPOU A NEVEDI OC JDE,doporucuji vam,abyste v prubehu poledni prestavky obratili na cleny UV kteri byli na seminari o pripravovanem programu.
Druhy dopis ma vyrazne jiny charakter,je to pozdrav od vcelaru ze ZO Slusovic.:Chceme pozdravit vase jednani...Nase podekovani zasilame dosavadnim clenum UV za jejich poctivou petiletou praci pro vsechny vcelare

Jinak byl druhy den ve znameni volby ustredniho vyboru.
Predseda navrhove komise Vilem Frisch oznamil vysledek:Zahy si clenove zvoleneho UV odhlasovali,ze nechteji znat a tedy ani zverejnit,konkretni pocty hlasu jednotlivych kandidatu ktere obdrzeli,povazuji to za zbytecne.

Analiza pripravy 8.sjezdu Vlastimila Soboty:
..volebni vyrocni clenske schuze v ZO a okresnich konferenci jsme pravidelne vyhodnocovali.Clenove UV pritomni na techto akcich ,zajimali se o pripominky i naladu nezi vcelari.Vyzadovalo to nesmirne usili zajistit pripravu a chod sjezdu...
Prubeh jednani klidny a racionalni,i kdyz atmosfera,rozvirena pred sjezdem,klid prilis nepripominala.Kamsi to smerovalo,nervozita kazdym dnem narustala...Vyhrocenejsi atmosferu vzdycky pred sjezdem citit,avsak tentokrat to bylo mnohem a mnohem drsnejsi...

/POCTY HLASU JEDNOTLIVYCH KONKRETNICH CLENU KTERE OBDRZELI PRI VOLBE DO USTREDNIHO VYBORU,JSME VYHODNOTILI TAK,ZE MUSIME ZABRANIT ZVEREJNENI NEDOSTATECNE OHODNOCENYCH KANDIDATU DO PREDSEDNICTVA-nebo se rozviri a vyhroti atmosfera !

Nove zvoleny UV poprve zasedal a zvolil si opet predsedou Ludka Sojku,mistopredsedu V.Sobotu,tajemnika Peroutku,predsedu UKRK Dibiska.Lidek Sojka se k vysledkum vyjadril a privital,ze se predsednictvo obnenilo z polovice,coz prinese novou dinamiku :
Novy clen predsednictva Stanislav Balik,delegat OV Sumperk,kde jsem uz tretim volebni obdobi predsedou.Predtim jsem byl necele 3funkcni obdobi jednatelem OV.Patrim k tem jednatelum,kteri museli OVNF psat hlaseni,kolik jsme sesbirali kuzii od kraliku,kolik stareho zeleza,kolik jsme sehrali fotbalovych utkani se sovetskou posadkou....Ukresy nikdo nezrusil-zrusily se jen urady.Tak vznikly,ale pockejme,az nas k tomu bude krajska sprava nutit,abychom prestruovali nas svaz...

Nas kandidat do UV CSV pracuje v OV Praha-zapad . Radu let vykonaval funkci predsedy tohoto vyboru.Zname ho jako slusneho,poctiveho,pracoviteho cloveka,kteremu jde predevsim o rozvoj naseho vcelarstvi.Proto jsme jej opet navrhli jako kandidata na predsedu UVCSV
/Jde o kandidaturu Ludka Sojky-poznamka redakce/


franta

Loni jsem také přecházel na optimály
uteplené nástavky 39*24 přesně pasovaly na optimál.
Když jsem matku dal do nového nástavku s mezistěnami 42*27,5 a ten původní nad něj nad mřížku druhý den se vyrojily, takže to chce nechat jeden plást s plodem v novém plodišti (pomocí hřebíku jsem na jedné straně prodloužil ouško rámku, buď přidrátovat nebo do boční loučky vyvrtat dírku)pak simulovat snůšku roztokem 1:1 pokud není v přírodě snůška, po 3 týdnech staré nástavky vyklepat a odstranit ten jeden rámek po čase odstranit nejdříve na bok a pak pryč. Pokud mohu radit, chtělo by si to od jiného včelaře pořídit již vystavěné souše do plodiště pak jde vše rychleji.

Nemáte někdo kontakt na prodejce lipových fošen silné 30 mm.
Oblast-východ Středních Čech, Praha, Hradec králové.
Děkuji

> Když jsem matku dal do nového nástavku s mezistěnami 42*27,5 a ten původní
> nad něj nad mřížku druhý den se vyrojily, takže to chce nechat jeden
plást
> s plodem v novém plodišti (pomocí hřebíku jsem na jedné straně prodloužil

já to řeším u norského zimování v srpnu ( zajímavý kontrast srpen -
zimování) tím, že jim pár dnů předtím dám doprostřed plodiště polovystavený
plást a ten potom nechávám mezi mezistěnami. Plást matka často zaklade a i
když ne, tak stačí na udržení včel mezi mezistěnami, aby z toho úlu s
mezistěnami neutekly.
Tady by se dalo použít nechat je vystavět 1 mezistěnu třeba na staré rámkové
míře a umístit ji do nového nastavku i za cenu nějaké úpravy. Pokud mezi
rámky staré míry nějaké vystavěné mezistěny už nejsou. Každopádně to musí
být světlý, nejlépe nezakladený plást, jak se přenese tmavý, je to horší.
Včely vnímají nějak negativně rozdíl mezi světlými nevystavenými mezistěnami
a tmavým zakladeným původním plástem a nerady je potom stavějí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Kamil" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 26, 2006 3:39 PM
Subject: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru


> Loni jsem také přecházel na optimály
> uteplené nástavky 39*24 přesně pasovaly na optimál.
> Když jsem matku dal do nového nástavku s mezistěnami 42*27,5 a ten původní
> nad něj nad mřížku druhý den se vyrojily, takže to chce nechat jeden
plást
> s plodem v novém plodišti (pomocí hřebíku jsem na jedné straně prodloužil
> ouško rámku, buď přidrátovat nebo do boční loučky vyvrtat dírku)pak
> simulovat snůšku roztokem 1:1 pokud není v přírodě snůška, po 3 týdnech
> staré nástavky vyklepat a odstranit ten jeden rámek po čase odstranit
> nejdříve na bok a pak pryč. Pokud mohu radit, chtělo by si to od jiného
> včelaře pořídit již vystavěné souše do plodiště pak jde vše rychleji.

Mě se osvědčilo před krmením nasypat včely na mezistěny a krmit asi o čtyři
kila cukru více než obvykle. Vystaví celé plodiště a když se to spojí s
přeléčením, tak je to dobrá kombinace. Je však nutno dobře drátkovat, aby se
mezistěny nezbortily.

S přáním hezkého dne Josef KOUBA


----- Original Message -----
From: "Jakub Dolínek" <dolinek/=/email.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 26, 2006 9:57 AM
Subject: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru


> jeste jsem zapomnel - j. zigal porada 27/5/2006 kurs "zaměřený na snadné a
> včasné převádění včelstev z jedné rámkové míry na druhou nebo z jednoho
> typu úlu do druhého typu"
>
> proste to ukaze v praxi na svych vcelstvech tem, kteri by se to bali
> vyzkouset na svych :-)
>
> kona se to kousek od macochy - podrobnejsi info s kontaktem poslu na email
> zajemcum.
>
> jd
>
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Jakub Dolínek <dolinek/=/email.cz>
>> Předmět: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru
>> Datum: 26.4.2006 09:43:34
>> ----------------------------------------
>> presne na tohle tema byl minulou sobotu kurs u m. sedlacka v bucovicich
>> ...
>> http://www.vcelarstvisedlacek.cz/akce.php?Kod=1
>>
>> hodne se to tam resilo...
>>
>> tady je ve zkratce popis prechodu - od j. zigala - ktery je odzkouseny a
>> podle
>> ktereho to trva pul sezony - jarni snuska pritom bude vyuzita (budes z ni
>> mit
>> med):
>> _____________________________________________________________________-
>> Vše se děje navečer někdy na konci snůšky z řepky a při dobré předpovědi.
>> Odsuň
>> původní úl a na jeho místo dej nový, vystrojený mezistěnami - celkem 3
>> nástavky.
>> Ze starého úlu přeměť co nejrychleji všechny včely - matku nehledej
>> (pokud tedy
>> nechceš zárověň měnit). Dej včelám dvě láhve roztoku.
>>
>> Staré plodové plásty dej vylíhnout do jiného úlu - nepřevějuš ani jeden -
>> včely
>> (a hlavně matka) by se ho držely "jako sopl košile" :-) a nechtělo by se
>> jim na
>> mezistěny. Starý úl zruš.
>>
>> Druhý den jen zběžně zkontroluj, zda je tam matka - pokud hučí a
>> rozbíhají se,
>> dodej novou.
>>
>> Včely začnou po 24-48 hodinách roztok odebírat, za další den až dva je
>> všechen
>> pryč. Nech je potom další den až dva bez krmení - aby měla matka možnost
>> klást.
>> Potom dodej další 2 láhve - zase je během dvou dnů spotřebují.
>>
>> Prohoď horní nástavek za spodní (z pořadí 1-2-3 se stane 3-2-1) a přitom
>> přehoď
>> nevystavěné mezistěny z krajů nástavku blíž k plodovému tělesu - aby to
>> dostavěly. A zase dodej dvě lahvě roztoku.
>>
>> Potom je nech je měsíc v klidu - budou se líhnout nové včely. Pak (to je
>> někdy
>> kolem půlky července) jim můžeš dát další nástavek a krmení - vystaví ho
>> a můžeš
>> zimovat na čtyřech nástavcích.
>>
>> Máš to hotové za půl sezóny a do další jdeš se silným zdravým včelstvem,
>> které
>> využije jarní snůšku.
>>
>> _____________________________________________________________________-
>>
>> Převěšování starých plástů s plodem způsobuje nechuť včel, a zejména
>> matky,
>> přejít na nové mezistěny.
>> Přeřezávání starých souší do nových rámků je poměrně hodně pracné a málo
>> úspěšné.
>>
>> Výše uvedený způsob včely navíc výrazným způsobem ozdraví.
>>
>> _____________________________________________________________________-
>>
>> Pokud nemáš kam převěsit staré plodové plásty (z původní rámkové míry),
>> udělej z
>> nich oddělek s matečníkem - až se matka rozklade, přemeť je zase na
>> mezistěny a
>> staré dílo zruš.
>>
>> _____________________________________________________________________-
>> _____________________________________________________________________-
>>
>> tolik info z bucovic. melo by to jit i pozdeji, zalezi, jestli mas
>> nejakou
>> snusku, kterou bys chtel vyuzit. konec repky je ale jistotou, ze se
>> vsechno
>> stihne do dalsiho roku a ze v pohode vyzimuji.
>>
>> zdravim.
>>
>> jd
>>
>>
>> > ------------ Původní zpráva ------------
>> > Od: jan <jan.luxemburk/=/seznam.cz>
>> > Předmět: Re:
>> > Datum: 25.4.2006 22:37:24
>> > ----------------------------------------
>> > Před týdnem jsem převěsil 10 rodin na 39x24 rámcích do Optimalu
>> > plodiště
>> > vysoké 30 cm.Přišrouboval jsem do rámků vruty a tak překonal rámkovou
>> > diferenci. Optimaly jsou teď plné starých rámků a já přemýšlím jak
>> > urychlit
>> > přechod na novou míru.Pokud budu přidávat tradiční 3 mezistěny tak se
>> > to
>> > protáhne na několik let.
>> > Co kdybych dal nad stávající plodiště další velké plodiště, které mám v
>> > zásobě a to vystrojil mezistěnami.? Přejdou včely nahoru a vystaví
>> > větší
>> > množství mezistěn ?
>> > Nebo je to blbost a jsem odsouzen postupovat po několik let tradičně
>> > ?Nezná
>> > někdo jinou metodu přechodu ? Díky za každou dobrou radu.
>> >
>> >
>> >
>>
>> Jakub Dolínek
>>
>> dolinek/=/email.cz
>> ICQ 162151770
>>
>> ____________________________________-
>> ____________________________________-
>>
>>
>>
>>
>>
>>
>>
>>
>>
>>
>>
>>
>>
>>
>>
>>
>>
>>
>>
>>
>>
>>
>>
>>
>
> Jakub Dolínek
>
> dolinek/=/email.cz
> ICQ 162151770
>
> ____________________________________-
> ____________________________________-
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>

Záleží proti čemu chcete desinfikovat.
Pokud proti sporám moru VP, tak tam u dřeva asi nepochodíte.
Ten roztok Sava a louhu NEFUNGUJE do hloubky dřeva. Spory jsou až 3mm hluboko.
Stejně tak opalování neničí spory do hloubky.
Účinost fritování v parafinu budou v Dole teprve testovat. A bude zřejmě použitelná jen pro jednostěnné (neuteplené)dřevěné úly. (Z přednášky Ing.Titěry)
Jediná účinná desinfekce STARÝCH izolovaných úlů je plamen, ale v krbu. (Protivínský MV) (Ať má Včelařství zase co kritizovat :-)
Osobně vidím budoucnost v kombinaci fritování nástavků atd. a vytavování rámků v komoře, kde půjde nastavit na určitou dobu vyšší teplota. A v laciných, často obměňovaných úlech.
Karel

Přecházel jsem několik let u Optimalů na Dadantsystém s rámky 42x36. Zkusil jsem téměř vše, ale nejvíc se mi osvědčil systém nasadit vysoký nástavek jako medník před řepkou. Včely postavily nádherné dílo, matka zakladla středové plásty. Vytočené rámky jsem vrátil a matka je rychle zakladla. Takto jsem měl přechod na jinou rámkovou míru během jednoho měsíce hotov. Jakýkoliv jiný způsob je pracnější, zdlouhavější a hlavně jsou méně kvalitní souše!Podotýkám, že mám vélký medomet, ale to by u rámků 42x30 neměl být problém.

----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 26, 2006 6:18 PM
Subject: Re: Desinfekce


> Záleží proti čemu chcete desinfikovat.
> Pokud proti sporám moru VP, tak tam u dřeva asi nepochodíte.
> Ten roztok Sava a louhu NEFUNGUJE do hloubky dřeva. Spory jsou až 3mm
> hluboko.
> Stejně tak opalování neničí spory do hloubky.
> Účinost fritování v parafinu budou v Dole teprve testovat. A bude zřejmě
> použitelná jen pro jednostěnné (neuteplené)dřevěné úly. (Z přednášky
> Ing.Titěry)
> Jediná účinná desinfekce STARÝCH izolovaných úlů je plamen, ale v krbu.
> (Protivínský MV) (Ať má Včelařství zase co kritizovat :-)
> Osobně vidím budoucnost v kombinaci fritování nástavků atd. a vytavování
> rámků v komoře, kde půjde nastavit na určitou dobu vyšší teplota. A v
> laciných, často obměňovaných úlech.
> Karel

U fritování parafínem mám u dřevěných nastavků jednu obavu, že po fritování
to dřevo začne pracovat a nastavek bude zkřivený. Myslel jsem, že už je to
vyzkoušená technologie, ale když to budou teprve testovat? A asi to bude
platit obecně pro jakékoliv působení tepla v celé hmotě nastavků snad kromě
nastavků zvlášť pečlivě spojených.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 26, 2006 6:18 PM
Subject: Re: Desinfekce


> Záleží proti čemu chcete desinfikovat.
> Pokud proti sporám moru VP, tak tam u dřeva asi nepochodíte.
> Ten roztok Sava a louhu NEFUNGUJE do hloubky dřeva. Spory jsou až 3mm
> hluboko.
> Stejně tak opalování neničí spory do hloubky.
> Účinost fritování v parafinu budou v Dole teprve testovat. A bude zřejmě
> použitelná jen pro jednostěnné (neuteplené)dřevěné úly. (Z přednášky
> Ing.Titěry)
> Jediná účinná desinfekce STARÝCH izolovaných úlů je plamen, ale v krbu.
> (Protivínský MV) (Ať má Včelařství zase co kritizovat :-)
> Osobně vidím budoucnost v kombinaci fritování nástavků atd. a vytavování
> rámků v komoře, kde půjde nastavit na určitou dobu vyšší teplota. A v
> laciných, často obměňovaných úlech.
> Karel

Doporučil bych něco uplne jiného, odzkoušeného. Jeden z nejlepších
ceskych vcelaru by to udelal asi takhle: Udelat oddelek na nove mire,co
budes podle potreby delat letos v kmenovem vcelstvu je jedno. Na zimu
oddelek nakrmis na 100%, stare včelstvo cca 5-10kg dle situace. V
oktobru ( říjnu) das oddelek na kmenove včelstvo, mezi vlozis folii
nechas jen volny roh, aby mohli vceli prejit nahoru a na jare odstranis
cely spodni nastavek a jsi za rok na tom co jsi chtel a ještě vyzimujes
nejlepší vcely v zivote!!! Budes mit totiž včelstvo se skutečným
dvojnasobkem dlouhověkých vcel.
Otazka na zaver: Kterého ceskeho včelaře mam na mysli? Ja to rozhodne
nejsem i když to uspesne pouzivam.

MUDr. Radek Hubač, učitel vcelarstvi
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: jan [mailto:jan.luxemburk/=/seznam.cz]
Sent: Tuesday, April 25, 2006 10:37 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re:

Před týdnem jsem převěsil 10 rodin na 39x24 rámcích do Optimalu plodiště
vysoké 30 cm.Přišrouboval jsem do rámků vruty a tak překonal rámkovou
diferenci. Optimaly jsou teď plné starých rámků a já přemýšlím jak
urychlit
přechod na novou míru.Pokud budu přidávat tradiční 3 mezistěny tak se to
protáhne na několik let.
Co kdybych dal nad stávající plodiště další velké plodiště, které mám v
zásobě a to vystrojil mezistěnami.? Přejdou včely nahoru a vystaví větší
množství mezistěn ?
Nebo je to blbost a jsem odsouzen postupovat po několik let tradičně
?Nezná
někdo jinou metodu přechodu ? Díky za každou dobrou radu.

__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Ahoj Pavle ,
Problem je slozitejsi, bohužel znam lepe americany. Vas Tylancel je
antibiotikum skodi asi méně nez jiné, ale americani ho neznaji a proto i
minimální hladina je zakazana, jinak receno není stanovena maximální
povolena konc. Jako třeba u chloramfenikolu, který je daleko horsi....
S pozdravem

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: Pavol ?ervinka [mailto:medonosky/=/szm.sk]
Sent: Thursday, April 20, 2006 7:59 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Lie?enie v?el?ch chor?b antibiotikami

Vážený priatelia včelári
Na internete som sa dopracoval k článku pána Hubača , ktorý píše že je
epidemiológ. S jeho názorom , že včelí mor sa nesmie liečiť
antibiotikami
na 100% zdieľam a u ž hlavne preto, lebo únia si chráni trh z medom v
Európe. Ako náhle by sa povolilo liečenie antibiotikami tak by       mohli
včelári v Európe úplne ukončiť svoju činnosť. Dôvod? Okamžite by bol
Európsky trh zaplavený nekvalitnými medmi z Číny , Avganistanu a medom v
ktorých boli antibiotiká. To znamená , že cena medu by klesla možno na
cenu
10,- Sk za kg. Tým pádom by sa stalo včelárstvo stratové. Preto račej
1000
krát bez antibiotík.
Tým pádom aj žiadosti o dotácie by boli nepriechodné. Len toľko v
stručnosti a venujme sa hygiene a prevencii proti chorobám včiel. V
jednotnom postupe je sila v boji proti chorobám.

Pavol Červinka ( 33r.)       

__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

..předevčírem jsem četl, jak se používá hypermangan k desinfekci plástů
a dneska to nemůžu najít. Napište, prosím, někdo postup...

Děkuji a přeji hezký den.


Jose

Jedna dobrá rada.... Každá rada na dialku je obyčajne subjektívna. Čo jednému vyhovuje druhému obyčajne nie.
Ja som roky a to každý rok v každom včelstve používal spôsob na vymenenie starších plástov v úli na 10 plástov, miera (420x270mm), ktorý sami osvedčil. K tomu treba 2-3 kg cukru, aby stavba bola týchlejšie ukončená.
Technologický postup: Nový nadstavok , vo Vašom prípade je to Optimal vystrojte 9 resp. 8 medzistenami (pr 9-tich Ms preložíte 1 plást s plodom a matkou, pri 8-ich Ms 2 plásty) , s volnou uličkou na vloženie malého plástu s matkou, plodom a dobre je ak budú na pláste aj zásoby.
Úle, ktoré chcete vymeniť, musíte olatovať na rozmery nových úľov, aby včely nevyletovali cez medzery.
Táto metóda je nútená, matka musí plodovať tam kde my chceme, preto musíme materskou mriežkou matku obmedziť v pohybe, lebo sa vráti na pôvodné plásty a celá akcia zlyhá.
Zhrniem: z úľa veberieme plást s plodom a matkou, ktorý nahradíme iným súšom, prípadne Ms. Úľ prekryjeme mater. mriežkou a nad ňu Optimal s Ms a plástom s plodom a matkou.
Nebojte sa, že týmto zásahom ochladíte úľový priestor. Mladé včely v dolnom nadstavku sa budú každý deň liahnuť a budú prechádzať postupne k matke v Optimale, kde budú ošetrovať plod a stavať Ms. Pre urýchlenie stavby Ms podajte po dobu 5-tich dní 1 liter cukrového roztoku v pomere 1:1 (Kg cukru,liter vody). Do diania môžete zasiahnuť, vystavané Ms posunte a vložte medzi ne, nevystavané. Na 10 deň, aj keď ešte všetky Ms nabudú vystavané, preložte Optimal na úľové dno, prekryte mater. mriežkou a na ňu staré plodisko. Plod sa vyliahne a včely môžu prinášať med do malých plástov. Ak ste netrpezlivý, po vytočení medu z malých plástov, môžete ešte raz spraviť ten istý zákrok, len musíte mať k tomu nadstavok optimal. To všetko za pomoci cukrového roztoku. Anton. P.s. Ak budete mať nejakú nejasnosť, napíšte na moju osobnú adresu.