Archiv Včelařské konference

před pár dny tady proběhl odkaz na italskou firmu LEGO
TAM JSEM PŘI DŮKLADNÉ studii viděl několik plniček i na malé výkony
pepan

Original Message -----
From: <9732597286/=/gmx.net>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, November 19, 2005 6:03 PM
Subject: Re: Plnička medu


> Nevim nevim, automaticka plnicka medu, ktera ma kapacitu 19 tun medu za
> mesic pri jednosmennem provozu (600 kg/h) se asi za 50000 prodavat
> nebude, to leda nekde v tureckem bazaru.
> Cenu bych videl tak od ctvrt milionu vyse. Jestli je Vam Vase manzelka
> tak draha?
>
> D. Helmut
>
>
> --- Original Nachricht ---
> Absender: Daniel Prokeš
> Datum: 19.11.2005 17:53
>
> >
> > Těch 600 kg stočím do sklenic za 5 hodin, takže předpokládám, že
> > poloautomatická plnička celý proces trochu urychlí. A navíc mě nebudou
> > bolet záda. Volný čas budu raději věnovat manželce, pořípadě jiné práci.
> > Doufám, že cena by se mohla pohybovat okolo 50000 kč.
> > Dan P.
> >
> >> 600 kg medu do dvou hodin?
> >> to je za smenu 2,4 tuny!
> >> Takovy dotaz bych dal rovnou firme ke zpracovani objednavky, kdyz se
> >> jedna o profesionalni stacirnu medu.
> >> Desetitisice za zakoupeni zarizeni urcite nebudou v tomto pripade
> >> hrat roli.
> >>
> >> D. Helmut
> >>
> >>
> >> --- Original Nachricht ---
> >> Absender: Daniel Prokeš
> >> Datum: 19.11.2005 16:07
> >>
> >>>
> >>> Jednorázově stáčím do sklenic 600 kg medu. Mám představu, že tohle
> >>> množství by mělo být zpracované do dvou hodin, takže 400 - 500 sklenic
> >>> za hodinu.Součástí plničky by mělo být i čerpadlo, kterým by se med
> >>> dopravoval přímo ze sudu.
> >>> Dan Prokeš
> >>>
> >>>
> >>>> otázkou je ojaký ti jde výko nebo oběm stáčeného medu
> >>>> pepan
> >>>> ----- Original Message -----
> >>>> From: "Daniel Prokeš" <prokes.daniel/=/raz-dva.cz>
> >>>> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> >>>> Sent: Friday, November 18, 2005 11:48 PM
> >>>> Subject: Plnička medu
> >>>>
> >>>>
> >>>> Máte někdo nějaké zkušenosti s plničkou medu?
> >>>> Můžete mi dát adresy na webové stránky výrobců,
> >>>> či prodejců?
> >>>> Děkuji!
> >>>> Daniel Prokeš
> >>>>
> >>>> __________ Informace od NOD32 1.1291 (20051118) __________
> >>>>
> >>>> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> >>>> http://www.nod32.cz
> >>>>
> >>>
> >>>
> >
> >
>
> __________ Informace od NOD32 1.1294 (20051120) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>

No proti gistu žádní dišputát

pepan

----- Original Message -----
From: "Honza Jindra" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, November 21, 2005 9:56 AM
Subject: Re: Medovina


> Také nesouhlasím, naopak mám za to, že přidané "příchutě" mají za cíl něco
> zakrýt. Čistá medovina je lahodná a kulaťoučká samo o sobě.
> Honza
>
> __________ Informace od NOD32 1.1295 (20051120) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>

Stejná věc se děje i v uskladněných sklenicích.
Předpokládám, že je to rozkvášení v pomalé fázi.
Med obsahuje totiž inhibitory proti kvašení.
Ve sklenici je vidět přes sklo bílá fáze, která jde od koláče na povrchu dolů jako když mramor. Po roztavení vyplave bílá fáze nahoru a pro prodej nevypadá vábně. Po rozmíchání se ztratí, pokud je med dostatečně tekutý. Nemá žádnou navinulou chuť, asi proto, že CO2 a ethanol vyprchá nebo ho není mnoho. Bílá proto, že C02 vnese do medu plyn.

I zkrystalizovaný tuhý med obsahuje v sobě tekutou fázi. Krystaly glukózy a
fruktózy v sobě vodu nemají. Takže tuhý med je složen z matrice krystalů
těchto cukrů a prostor mezi nimi je vyplněn roztokem z vody v medu a látek,
které nezkrystalizovaly. Pěnový med vznikne, když se krystalky cukrů v medu
z nějakého důvodu zdvihnou nebo tekutiny ubude třeba odpařením vody a
kapalná fáze už nestihne zaplnit prostory mezi krystaly v horní části medu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel T." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, November 21, 2005 2:34 PM
Subject: "Pěnový" med


> Stejná věc se děje i v uskladněných sklenicích.
> Předpokládám, že je to rozkvášení v pomalé fázi.
> Med obsahuje totiž inhibitory proti kvašení.
> Ve sklenici je vidět přes sklo bílá fáze, která jde od koláče na povrchu
> dolů jako když mramor. Po roztavení vyplave bílá fáze nahoru a pro prodej
> nevypadá vábně. Po rozmíchání se ztratí, pokud je med dostatečně tekutý.
> Nemá žádnou navinulou chuť, asi proto, že CO2 a ethanol vyprchá nebo ho
> není mnoho. Bílá proto, že C02 vnese do medu plyn.

máte někdo zkušenosti s odvíčkováváním horkovzdušnou pistolí?

Děkuji všem za rady.Řešení vidím v radě Ing.Příleského.Asi udělám další medovinu a smíchám ji s tou hotovou.Tohle byl můj první pokus a mám ji 25 litrů.Původně měla být hořká.Přidal jsem do ní kozlík.Ale sladká není ani trochu veškerý med se změnil na alkohol.Pokus o doslazení jsem už popsal.Rozmíchaný med v troše medoviny klesl ke dnu.Trvalo mu to asi měsíc.Přidávaný med jsem nevařil.Možná to byla chyba.
dík Milan

Děkuji všem za rady.Řešení vidím v radě Ing.Příleského.Asi udělám další medovinu a smíchám ji s tou hotovou.Tohle byl můj první pokus a mám ji 25 litrů.Původně měla být hořká.Přidal jsem do ní kozlík.Ale sladká není ani trochu veškerý med se změnil na alkohol.Pokus o doslazení jsem už popsal.Rozmíchaný med v troše medoviny klesl ke dnu.Trvalo mu to asi měsíc.Přidávaný med jsem nevařil.Možná to byla chyba.
dík Milan

Zdravím, mezerníky tzv. Hofmanovského typu, dodává fa. Vastoil, www.vastoil.cz, jmenují se mezerníky hofmanovské plastové, položka 3102?, 200ks v balení za 30 kč. Ahoj JS

Kto má skúsenosti s domácou výrobou fumigačných papierikov? Aká chemická látka sa musí použiť aby dobre tleli? Ďakujem

>Asi udělám další medovinu a smíchám ji s tou hotovou

Dělat teď novou medovinu (kolik měsíců ti to bude trvat než se vyčistí?)jenom proto abych přisladil tu hotovou starou, to mi připomíná Kocourkov. Jestli tam nemáš dost alkoholu tak se ti ta stará zatím zkazí. Těch pár litrů co máš radši doslaď invertovým sirupem a vypij o vánocích.

Cena ošetření fumigací na 1 včelstvo je pod 2Kč. Nevím proč by stálo za to hledat levnější variantu ošetření?!?!?!?!

Taky jsem bádal co to je, ale chuťově to nevadí.
V Lysý na koferenci o medu povídal někdo, že tady ta pěna nahoře je "Včelařova šlehačka". Že obsahuje ty nejcenější látky v medu. Je prý hloupost jí zkrmovat či vyhazovat.
Toto tvrzení se mi hodí a používám ho při prodeji. Lidi to berou. Až mám obavy, až tam příště ta vrstvička nebude.
Horší to je při prodeji přes prostředníka. Lidi létáčky moc nečtou. A tak mám dvě sorty. Tmavý tekutý pro ně, a pro přímý prodej světlý zkrytalizovaný :-)

Karel

Já jsem plničku nebo úpravnu medu v úmyslu dělat neměl. Jen se mi někdy v
diskuzi v srpnu zdály uváděné ceny čerpadel na med moc vysoké, tak jsem se
dotázal na zastoupení firmy Graco, jejíž výrobky jsem znal z dřívějška,
jestli by neměli něco levnějšího.
Dostal jsem se na jejich zastoupení, firmu Media Liberec www.medialbc.cz
kde jsem to konzultoval s panem ing Novákem, získal jsem nějaké prospekty a
doporučení na čerpadlo Husky 205, které vycházelo cenově něco pod 10 tisíc a
a parametry včetně dopravovaného množství byly dostatečné.
Jenže včera jsem se díval na bližši dokumentaci čerpadel Husky, na
http://public.graco.be/0/?d=178 při zadání hesla "Husky" se k ní dá dostat a
zjistil jsem z charakteristik jiného vibračního čerpadla, že při čerpání
více viskózních látek jako je med klesá dopravované množství až na
několikanásobek původního, takže u husky 205 by to mohlo klesnout klidně na
1-3 litry za minutu, což je dost málo. Asi by bylo vhodnější použít větší
čerpadlo ta 205 je nejmenší. To je ale na nějaké větší konzultace s nimi
nebo na nějakou dipomovou práci o čerpání viskóznějších kapalin, medu,
kečupu apod v potravinářství vibračními čerpadly nebo na nějaké větší
laborování s čerpadly a nádrží medu, zkrátka není to zavedené a vypadá to,
že jen z dostupné dokumentace se nedá jednoznačně říct, jak dalece by tyto
čerpadla byla vhodné pro med. Původně před tou konzultací jsem spíše
uvažoval nějaké pístové čerpadlo Graco než vibrační.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Daniel Prokeš" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, November 21, 2005 10:41 AM
Subject: Re: Plnička medu


>
> ----- Zjistil jsem výrobce plniček, bohužel by cena byla okolo 130000 kč
bez
> dopravníku. Výkon mají 300 - 400 kg za hodinu dle velikosti sklenice. Je
> však pouze se zásobníkem, taže je nutné ještě řešit dopravu medu ze sudu
do
> plničky.
> Docela se mi líbí Váš nápad s vibračním čerpadlem. Můžu se zeptat
> co bylo důvodem, že jste od této varianty odstoupil?
> Díky Dan Prokeš
>
> > Rozumný tlak na med je od desetin atmosféry, respektive baru. Menší tlak
> > nemá smysl. Jestliže má ta nádoba a píst průměr 40 cm, potom je průřez
> > pístu
> > okolo 1300 cm2, potom v případě požadovaného tlaku půl baru je třeba
> > tlačit
> > na píst silou 650 kg. Jinak tímto způsobem fungují podávací zařízení pro
> > tmely a podobné vysoceviskózní látky, kdy takový píst tlačí tmel ze sudu
> > do
> > vlastního čerpadla, které teprve vytváří potřebný tlak pro dopravu
> > potrubím
> > nebo hadicemi. Bude to záležitost tak v stotisících korun.
> > V případě požadavku na co nejnižší cenu plničky mně připadá jako reálná
> > možnost nádobu shora utěsnit a pomoct výtoku medu tlakovým filtrovaným
> > vzduchem. Přirozeně při splnění určitých bezpečnostních požadavků.
> > Pokud by bylo třeba med čerpat, před nějakou dobou jsem se zajímal o
> > vibrační čerpadla v potravinářském provedení. Vycházejí cenově od 10
> > tisíc,
> > podle katalogu dokáží med na výstupu čerpat do tlaku až 6 - 8 atmosfér a
> > pro
> > plničku by byly vhodné, protože při uzavření ventilu na výstupu se
> > zastaví
> > i čerpadlo, tudíž med, který je uvnitř čerpadla se "nemele" pořád
dokola,
> > jako je u klasických čerpadel.
> > Zase na druhé straně jsou poháněna tlakovým vzduchem s převodem 1:1,
> > takže
> > při použití vzduchu o tlaku třeba 3 bary větší tlak než 3 bary na
výstupu
> > medu nedají a hlavně vyžadují kapaliny s menší viskozitou, takže ten med
> > by
> > musel být ohřátý odhadem tak na 40 st C a dost tekutý. Takže pro
> > jednoduché
> > rychlé plnění by v tomto případě úplně stačil ten stříhací ventil na
> > spodku.
> >
> > R. Polášek
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Jan Cervenka" <>
> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Sunday, November 20, 2005 1:20 PM
> > Subject: Re: Plnička medu
> >
> >
> > Dne sobota 19 listopadu 2005 17:44 Daniel Prokeš napsal(a):
> >> Mám nerezovou stáčecí nádobu na 300kg medu se střihacím ventilem. Je to
> >> pomalé.
> >> Dan P.
> >
> > Nejsem odbornik konstrukter, ale nestacilo by pouzit ze zhora jakysi
pist
> > ?
> > neco na zpusob pistole na kartuse, ale velke a s noznim (nebo motorkem)
> > ovladanim ?
> >
> > Honza
>

Je to nějaké oxidační činidlo, nejlépe asi dusičnan draselný KNO3. Papír by
se mohl použít obyčejný tvrdý výkres s hmotností okolo 200 gramů podle
vzoru, originálního pásku nebo podobný .
Na papíru nesmí být velké krystaly nebo místa hodně napuštěná dusičnanem -
pásek potom vzplane!
Odhaduji, že postup by mohl být takový:
Udělá se koncentrovaný roztok v nadbytku dusičnanu. Roztok se z pevného
dusičnanu slije a rozředí cca 2 - 4 díly vody. Knoty se nechají v roztoku
nasáknout několik minut, pak se vytáhnou, přebytek roztoku odsaje suchým
hadrem, knoty nesmí být mokré, jen vlhké a rychle usuší při teplotě do 50 -
60 st C, výše raději ne.
Rozředění vodou se nadstaví tak, aby knoty hořely zhruba stejně jako
originál, v zádném případě nesmí prskat nebo dokonce při hoření tvořit
kuličky roztaveného dusičnanu. Zhruba asi takhle jsem to dělal před asi 15
lety místo rozstříhávání originálů, když byl jednu dobu nedostatek knotů.

Bezpečnostní opatření - je to oxidovadlo smíchané s hořlavinou, takže při
zapálení intenzívně hoří a může se i samovznítit. Při vznícení většího
množství uzavřeného třeba v plechovce vybuchuje. Takže nedělat do zásoby
kilo na několik roků, a zbytky po výrobě zlikvidovat.

Otázka je, jak by to dopadlo s pojištěním, kdyby třeba při použití knotů
vlastní výroby shořely úly.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Anton Turčáni" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 22, 2005 6:38 AM
Subject: Výroba fumigačných páikov


> Kto má skúsenosti s domácou výrobou fumigačných papierikov? Aká chemická
> látka sa musí použiť aby dobre tleli? Ďakujem

Většina laciných řešení v podstatě za nic nestojí. Vždy je něco za něco.
Co se nad tím zamyslet z druhé strany.
Spolková už asi ne, tento spolek nějak nefunguje, ale družstevní stáčírna.
Nejlépe s obsluhou, přivezu si med, předám, zvážím. Za x dnů se vrátím, zvážíme nádoby, rozdíl minus nějaký koeficient ztráty=netto. Netto x X.kč za kg + Y Kč za skleničku, víčko a etiketu a odvážím si zabalený i s euro znbakem na etiketě a můžu prodávat kam chci bez nějakého papírování s SVS.
To co zaplatím za stáčení, můžu vydělat na skle a víčkách, protože, stáčírna může dosáhnout lepších cen při nákupu sklenic atd ve velkém. Navíc nebudu investovat do nějakých samodoma + práce + prosotory.
+ společná značka + společný marketing?
To je dle mě cesta. Má to jednu vadu. Někdo vytuneloval důvěru mezi včelaři a ještě se jim posmívá, že jsou lakotní. Po Včele bude asi dost těžké někoho přesvědčit ke společné investici.
Počítal někdo, kolik je nutno investovat do takové menší stáčírny a jakou bude mít kapacitu?
Karel

Proč hledat čerpadla v zahraničí za dlouhé peníze? Vhodná čerpadla dělá Sigma Lutín u Olomouce. Je to obdoba čerpadel do studní "Nautila".

Přátelé jestli je na tom naše a Slovenské včelařství tak,že nám stojí zato dělat si takhle pásky,to snad bude lepší nechat včelaření a dát se na chytání motýlů.

vyrábí je Sigma Lutín, jsou to plunžrová čerpadla, na čerpání medu se
používají otáčky okolo 700 za minutu . Víc jsem se ve VUVČ nedozvěděl. A dál
jsem nezjišťoval, dozvěděl jsem se to jen mimochodem.
A asi to nebude obdoba čerpadel Nautila, plunžrové čerpadlo na čerpání vody
do domácí vodárny asi nebude to pravé.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "J.Horký" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 22, 2005 4:45 PM
Subject: Re: Plnička medu


> Proč hledat čerpadla v zahraničí za dlouhé peníze? Vhodná čerpadla dělá
> Sigma Lutín u Olomouce. Je to obdoba čerpadel do studní "Nautila".

> Med obsahuje totiž inhibitory proti kvašení.

proc teda kvasi, kdyz ma v sobe vic nez 20% vody?

\vov

P.Polášek ďakujem za pohotovú odpoveď a názvu chemikálii (KNO3). Ja som si to potreboval len potvrdiť, či mám pravdu. Keďže Varidol=Avartin a spolu sa to rovná TAKTIC a keďže Taktik sa dá kúpiť 100 ml za 106,-Sk a to bez obmedzenia, využívam túto možnosť.
Po tradičnom boji s V.D. (Gabon PA 92 a následne po uzavretí všetkých matiek vo všetkých včelstvách (75 až 100 vč) do jednoduchého izolátora 14x35x8O mm (prístup včiel k matke z boku) 15-20.IX na 21 dní fumigoval som 15.X a s dobrými výsledkami.
Ako odborný učiteľ včelárstva som sa stretol s včelármi, ktorý tvrdili, že oni ešte od počiatočnej doby Gabonov liečili včely len fumigantom Avartin. Aby som tomu mohol veriť, prešiel som v r.2002 na tento spôsob a môžem povedať, že s veľmi dobrými výsledkami a to je pre mňa rozhodujúce. V tomto roku keď bolo dlhé leto a matky plodovali až do konca októbra, bol u mňa priemerný odpad 235 ks V.D. Pri tomto spôsobe je dôležité (čo každý vie), aby posledná fumogácia bola bez zaviečkovaného plodu a to docielime len jednoduchými izolátormi, do ktorých musia! mať včely ku matke prístup. VAT 1 (máme v organizácii) som ešte nepoužil.

P.Polášek ďakujem za pohotovú odpoveď a názvu chemikálii (KNO3). Ja som si to potreboval len potvrdiť, či mám pravdu. Keďže Varidol=Avartin a spolu sa to rovná TAKTIC a keďže Taktik sa dá kúpiť 100 ml za 106,-Sk a to bez obmedzenia, využívam túto možnosť.
Po tradičnom boji s V.D. (Gabon PA 92 a následne po uzavretí všetkých matiek vo všetkých včelstvách (75 až 100 vč) do jednoduchého izolátora 14x35x8O mm (prístup včiel k matke z boku) 15-20.IX na 21 dní fumigoval som 15.X a s dobrými výsledkami.
Ako odborný učiteľ včelárstva som sa stretol s včelármi, ktorý tvrdili, že oni ešte od počiatočnej doby Gabonov liečili včely len fumigantom Avartin. Aby som tomu mohol veriť, prešiel som v r.2002 na tento spôsob a môžem povedať, že s veľmi dobrými výsledkami a to je pre mňa rozhodujúce. V tomto roku keď bolo dlhé leto a matky plodovali až do konca októbra, bol u mňa priemerný odpad 235 ks V.D. Pri tomto spôsobe je dôležité (čo každý vie), aby posledná fumogácia bola bez zaviečkovaného plodu a to docielime len jednoduchými izolátormi, do ktorých musia! mať včely ku matke prístup. VAT 1 (máme v organizácii) som ešte nepoužil.

P.Polášek ďakujem za pohotovú odpoveď a názvu chemikálii (KNO3). Ja som si to potreboval len potvrdiť, či mám pravdu. Keďže Varidol=Avartin a spolu sa to rovná TAKTIC a keďže Taktik sa dá kúpiť 100 ml za 106,-Sk a to bez obmedzenia, využívam túto možnosť.
Po tradičnom boji s V.D. (Gabon PA 92 a následne po uzavretí všetkých matiek vo všetkých včelstvách (75 až 100 vč) do jednoduchého izolátora 14x35x8O mm (prístup včiel k matke z boku) 15-20.IX na 21 dní fumigoval som 15.X a s dobrými výsledkami.
Ako odborný učiteľ včelárstva som sa stretol s včelármi, ktorý tvrdili, že oni ešte od počiatočnej doby Gabonov liečili včely len fumigantom Avartin. Aby som tomu mohol veriť, prešiel som v r.2002 na tento spôsob a môžem povedať, že s veľmi dobrými výsledkami a to je pre mňa rozhodujúce. V tomto roku keď bolo dlhé leto a matky plodovali až do konca októbra, bol u mňa priemerný odpad 235 ks V.D. Pri tomto spôsobe je dôležité (čo každý vie), aby posledná fumogácia bola bez zaviečkovaného plodu a to docielime len jednoduchými izolátormi, do ktorých musia! mať včely ku matke prístup. VAT 1 (máme v organizácii) som ešte nepoužil.

Od: Anton Turcani :
> to rovná TAKTIC a keďže Taktik sa dá kúpiť 100 ml za 106,-Sk a to bez
> obmedzenia, využívam túto možnosť....
....

Tak to je ficak. 100 ml za 1O6 Sk nebo 5 ml za 28,- Kc. :-))

_gp_

Auta taky korodujou a jsou lakovaný, tmelený a promazaný.

> Med obsahuje totiž inhibitory proti kvašení.

proc teda kvasi, kdyz ma v sobe vic nez 20% vody?

\vov

> Auta taky korodujou a jsou lakovaný, tmelený a promazaný.
>
> > Med obsahuje totiž inhibitory proti kvašení.
>
> proc teda kvasi, kdyz ma v sobe vic nez 20% vody?

to neni ani odpoved a ani dukaz. paklize by ony mystycky inhibitory
existovaly, tak by se musely nejak projevovat coz nejak nedelaj - pri
20 % vody coz je hranice pro existenci a projev kvasinek.

\vov

Moľná tam nějaké inhibitory proti kvaąení působí, ale med s obsahem vody
zhruba do 20 % je fyziologicky suché prostředí a kvasinky se proto v něm
chovají podobně, jako by se chovaly na Sahaře. Nekvasí.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "Olda Vancata" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 23, 2005 6:36 AM
Subject: Re: Re: "Pěnový" med (13222)


> > Auta taky korodujou a jsou lakovaný, tmelený a promazaný.
> >
> > > Med obsahuje totiž inhibitory proti kvašení.
> >
> > proc teda kvasi, kdyz ma v sobe vic nez 20% vody?
>
> to neni ani odpoved a ani dukaz. paklize by ony mystycky inhibitory
> existovaly, tak by se musely nejak projevovat coz nejak nedelaj - pri
> 20 % vody coz je hranice pro existenci a projev kvasinek.
>
> \vov
>
>

Všichni máte pravdu. Je třeba být velkorysý, ale též to musí mít hranice. V neděli jsem hodinu přednášel v naší ZO o svých metodách včelaření atd. Ve škole 7 hod. o alternativních zdrojích energie. Exkurze 40 žáků na vytáčení medu, každý si napustil med do své sklenice.Nemalé náklady na gesci jeřábů, plast. medometu na ÚPO. Na obnovitelné zdroje energie, už to překročilo stovky tisíc.Konstruktér z bývalého ZPS, měl nachystanou převodovku na jeřáb, když viděl, že není třeba, tak byl překvapený jednoduchostí.Mám další, jeřábovou váhu.Na plastový medomet odpisuji i na Slovensko.Myslím, že jsem pomohl včelařům tento problém levně vyřešit.
„Dědo ty jen rozdáváš a my musíme všude platit“.Ukradli nám počítače. Mám problém se dostat na internet. U nás se krade všechno i nápady, obchází se změnou, ale základní myšlenka je vždy jen jedna.Tak bych se nikdy neponížil, i když to zrovna nepotřebuji, ale zaplatil jsem,mám to legálně.Rodina řekla zadarmo už NE ,NE .Bydlím na samotě.Budu se brodit sněhem na poštu.Někteří ani známku nepošlou.
VB.

1.vľdy ale jen ve vrchní vrstvě nikdy v celém oběmu
2.voda vľdy vmedu vystupuje na horu a tm práve dochází keskvaąení,

Pepan

----- Original Message -----
From: "Olda Vancata" <olda.vancata/=/quicknet.se>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 22, 2005 7:20 PM
Subject: Re: "P?nov?" med


> > Med obsahuje totiž inhibitory proti kvašení.
>
> proc teda kvasi, kdyz ma v sobe vic nez 20% vody?
>
> \vov
>
>

Mám obavy ještě z jednoho problému a to z hustoty . Pokud pokud bych vyšly
z hustoty prodejen tak já to mám do nejbližšího , (pokud vynechám výrobnu
mezistěn na Stražisku kde dostanu jen pár drobností), včelařského obchodu v
Olomouci 25km a do druhého v Brně 70km. Nemyslím si ,že by tato síť stáčíren
mohla být hustší ale bude to spíš naopak.
Teď mne napadla myšleka. CO TAK SPOJIT SE SE SVAZEM ZAHRÁDKÁŘŮ, TI MAJÍ
POMĚRNĚ HUSTOU SÍŤ MOŠTÁREN která jsou v provozu září říjen, ty již musejí
splňova určité higienické podmínky a možná by neměli námitky k rozšíření
provozu o další tři měsíce v roce

pepan


----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 22, 2005 4:10 PM
Subject: Re: Plni?ka medu


> Většina laciných řešení v podstatě za nic nestojí. Vždy je něco za něco.
> Co se nad tím zamyslet z druhé strany.
> Spolková už asi ne, tento spolek nějak nefunguje, ale družstevní stáčírna.
> Nejlépe s obsluhou, přivezu si med, předám, zvážím. Za x dnů se vrátím,
> zvážíme nádoby, rozdíl minus nějaký koeficient ztráty=netto. Netto x X.kč
> za kg + Y Kč za skleničku, víčko a etiketu a odvážím si zabalený i s euro
> znbakem na etiketě a můžu prodávat kam chci bez nějakého papírování s SVS.
> To co zaplatím za stáčení, můžu vydělat na skle a víčkách, protože,
> stáčírna může dosáhnout lepších cen při nákupu sklenic atd ve velkém.
Navíc
> nebudu investovat do nějakých samodoma + práce + prosotory.
> + společná značka + společný marketing?
> To je dle mě cesta. Má to jednu vadu. Někdo vytuneloval důvěru mezi
včelaři
> a ještě se jim posmívá, že jsou lakotní. Po Včele bude asi dost těžké
> někoho přesvědčit ke společné investici.
> Počítal někdo, kolik je nutno investovat do takové menší stáčírny a jakou
> bude mít kapacitu?
> Karel
>
>

Od: Josef Menšík:
> Teď mne napadla myšleka. CO TAK SPOJIT SE SE SVAZEM ZAHRÁDKÁŘŮ, TI MAJÍ
> POMĚRNĚ HUSTOU SÍŤ MOŠTÁREN která jsou v provozu září říjen, ty již musejí
> splňova určité higienické podmínky a možná by neměli námitky k rozšíření
> provozu o další tři měsíce v roce
....
Nic proti. Ale.
Vysvětli mi jednu věc. Co je potřeba podle tebe pro splnění podminek pro prostor pro odstavnovac... A potom co je potreba pro velkou kapacitu v malych davkach donesenych vcelarem jako na med. Pochybuji, ze by jsi mel v mostarne tepelnou komoru, homogenizacni prostor, cerpadla pro cerpani medu, a co hlavne, tak staceci linku na med. :-( Spis bych zvolil zavedenou provozovnu na med, kde domluvim cenu za kg a hotovo ne?

_gp_

Hodně se píše a ví o tom, jak škodí medu přehřátí. zatím si neuvědomuji, že bych někde slyšel, jestli může kvalitu medu ovlivnit, pokud by med zmrznul.
Víte o tom něco?

Radek Krušina

Nemám velké zkušenosti s kvašením medu, ale chystám se ji vyrobit. Zatím kvasívám jen višňové víno. K výrobě medovce jsem poskytl rozkvašený med a ten onen tvrdil, že rozkvašení trvalo netradišně dlouho - prý vlivem inhibitorů obsažených v medu. A to je jiné prostředí než 20% vody.
Tak je to doktor přírodních věd. Snad by to měl vědět.

<:-( Spis bych zvolil zavedenou provozovnu na med, kde domluvim cenu za kg
a hotovo ne?
napriklad u Gusta. :-)

Plniaren na to aby bola rentabilna musi balit objemy radovo nad 30 T rocne.
Vybehat vsetky povolenia a postavit plniaren podla poziadaviek hygieny je
fuska, ale da sa to. Aj v malom je to investicia okolo 2 mil., ktore sa
budu len postupne vracat.

Problem je ale v tom, ze NIE JE UMENIE NABALIT, ALE PREDAT.

Takze pre nadejnych obchodnikov. Najprv zohnat odbyt a balit v zavedenej
prevadzke a az potom uvazovat o vlastnej.

Matej






Gustimilián
Pazderka An: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
<gupa/=/seznam. Kopie:
cz> Thema: Re: Plni?ka medu

23.11.2005
11:58
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Od: Josef Menšík:
> Teď mne napadla myšleka. CO TAK SPOJIT SE SE SVAZEM ZAHRÁDKÁŘŮ, TI
MAJÍ
> POMĚRNĚ HUSTOU SÍŤ MOŠTÁREN která jsou v provozu září říjen, ty již
musejí
> splňova určité higienické podmínky a možná by neměli námitky k rozšíření
> provozu o další tři měsíce v roce
....
Nic proti. Ale.
Vysvětli mi jednu věc. Co je potřeba podle tebe pro splnění podminek pro
prostor pro odstavnovac... A potom co je potreba pro velkou kapacitu v
malych davkach donesenych vcelarem jako na med. Pochybuji, ze by jsi mel v
mostarne tepelnou komoru, homogenizacni prostor, cerpadla pro cerpani medu,
a co hlavne, tak staceci linku na med. :-( Spis bych zvolil zavedenou
provozovnu na med, kde domluvim cenu za kg a hotovo ne?

_gp_

Fumigace bez plodu (zavíčkovaného) - izolace matky

Běžně léčím říjen, listopad a Vánoce (mezi svátky přichází obleva i sem do podkrkonoší.
Letos v říjnu jsem po 1. fumigaci našel vyhozený plod, a vzhledem k průběhu počasí nebyl div že plodovaly.
Vzhledem k tomu, že jsem si z pastvy přitáhl velké množství roztočů, půjčuji si letos kompresor a vyvíječ, abych měl jistotu, že to bude fungovat. Hlásí i minus deset, a to se včely asi dost zahustí.
ALe minulé roky jsem vystačil s knotem. Účinost léčiva na knotu je zřejmě vysoká, letos, když jsem to počítal do Dolu, tak jsme se opět divil, že po týdení opakované fumigaci padalo tak okolo desetiny až setiny z původního spadu. To znamená, že se dá předpokládat, že léčivo likviduje přes devadesát procent roztočů, při jednom nasazení.

Takže tady je otázka, nebylo by jednoduší než matky izolovat, léčit až skutečně v zimě? Případně použít místo knotů el. kompresor (pokud je el.rozvod). Když by se chytla teplota okolo 10st, ušetří se i za aceton a je to nejlevnější, zvláště pokud je 100ml za 100Sk, ale i českých 5ml za 30Kč není tak hrozně moc.

Ten hlavní problém, při kterém by se asi hodně ušetřilo je řádné přeléčení všech včelstev v okolí.
My jsme tady měli vloni v okolí konstelaci, kdy jsme nenacházeli roztoče ani po prvním léčení knotem.
Někdo si to vysvětloval tím, že se loni léčilo plošně Gabonem, já si myslím, na základě analýzy dat, že to není jen jedna příčina, protože podstatné zlepšení nastalo jen tady v okolí a ne na území celé ZO. Spíš si myslím, že to byla kombinace následujících faktorů:
- léčení Gabonem přišlo náhle, takže různí vynálezci nestihli rozšířit různá vylepšení jako například : pásek na kolíčky do česna a včely si to roznesou dál, na to už byli letos připravení, atd - takže bylo poměrně dobře provedeno, na rozdíl od fumigace, kde sortiment zlepšováků je značný
- po melicitóze zmizelo zřejmě mnoho divokých včelstev
- po melicitóze uhynuly včely hlavně lajdáků
- a již o 2 roky předtím zmizelo jedno stanoviště, to usuzuji z toho, že rok po té již bylo vidět určité zlepšení, ale je to jen hypotéza.

Letos je to podle zpráv z okolí již se spadem horší, ale
- stavy včelstev byly dorovnány, a tak opět včelaří každý
- rojů je zas plný les
a tak zde již máme zřejmě ohniska, která nás vydatně zásobují.

A tak můžu tvrdit, že nejmíň nákladné léčení je, když je málo roztočů. Ale to je o solidaritě,zodpovědnosti a včelařské gramotnosti.

Karel

Jedna zkušenost ze Včelpa. Stáčecí zařízení je ve svém výkonu omezeno
kapacitou tepelných komor ke ztekucování medu. Vzhledem k certifikátům
kvality se dodržuje max. teplota ohřevu medu 45 st.C.

Výpis z včelařské encyklopedie (na CD):
Vliv teploty
Krystalizace medu se ukázala být závislou na teplotě. Protože se stupeň přesycení a difúzní koeficient chovají při změnách teploty protichůdně, bývají tímto dosahovány zdánlivě si odporující zkušenosti. Tak kolísání teploty v rozsahu od 5 do 14°C urychluje krystalizaci medu s malým počtem krystalizačních zárodků, zatímco med s velkým počtem zárodků reaguje na konstantní teplotu 14°C podstatně rychlejší krystalizací než na kolísající teploty. Jestliže se teplota při skladování pohybuje pod 5°C, pak bude krystalizace brzděna, protože zvýšená viskozita medu trvale brzdí rychlost difúze molekul glukózy. Nižší teploty skladování pod 4°C urychlují také u medů již vykrystalizovaných „tvoření ledových květů“, protože následkem smršťování může proniknout vzduch do vzniklých dutin mezi medem a stěnami nádoby. Tento jev, je obzvláště výrazný při náhlém poklesu teplot. Za extrémně nízkých teplot pod -45°C med ztuhne, pohyb molekul ustane a již nenastane vytváření krystalizačních zárodků. Voda v medu však nezmrzne, protože vysoká koncentrace cukrů způsobí enormní snížení bodu mrazu. Vysoké teploty uskladnění s více než 25°C vedou k odkladu krystalizace, protože se stoupající teplotou klesá stupeň přesycení medu glukózou. Nicméně vznikající krystaly klesají v důsledku snížené viskozity rychle ke dnu, takže délka difúzní dráhy vzroste o několikanásobek. Teploty nad 30°C zabrání počátku krystalizace po měsíce. Následkem toho lze sotva zabránit krystalizaci tekutého medu za běžných podmínek uskladnění, neboť rozsah teplot od 10 do 18°C podporuje krystalizaci. Teploty nad 20°C se však zakazují pro záporný účinek na kvalitu medu, která je negativně ovlivňována již na úrovni teploty 20°C. O teplotu při uchovávání již vykrystalizovaného medu máme zájem jen tehdy, jestliže ovlivňuje jeho roztíratelnost. Pro měkce krystalizující medy se doporučuje uchovávání v chladnu, např. ve spíži, pro medy hrubě krystalizující naproti tomu uchovávání za pokojové teploty. Všechny medy s průměrnou konzistencí zachovávají svoji optimální roztíratelnost v širokém rozsahu teplot.

Nabízím na stránkách www.vcelarstvi.info pro vás inzerci.Diskutovali jste o výhodnosti téhle adresy a tak chci mimo úlů taky nabídnout něco pro vás.Pokud máte zájem o další sekce budu se snažit vyhovět.Stačí napsat o co by mělo jít.Pokud to bude v mých silách vyhovím.
Milan

Dne 23. listopadu byly Českému svazu včelařů připsány na účet finanční prostředky z dotačního titulu DI a peníze jsou rozesílány do základních organizací.

,,server CSV

_gp_

a nevis, kdy prijdou unijni dotace na vybaveni?

jd


> --- Původní zpráva ---
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Datum: 23.11.2005 20:47:53
>
>
> Dne 23. listopadu byly Českému svazu včelařů připsány na účet finanční prostředky z dotačního titulu DI a peníze jsou rozesílány do základních organizací.
>
> ,,server CSV
>
> _gp_
>

Od: Jakub Dolínek:
> a nevis, kdy prijdou unijni dotace na vybaveni?
......

http://vindex.ic.cz/www/viewtopic.php?t=43

_gp_

V každém případě dle mých zkušeností med ponechaný ve sklenicích na betonu zkrystalisuje nejméně o týden dříve, než ten který je na dřevěné polici těsně nad podlahou.Krystalisace na betonu začíná od spodu sklenice.
V případě uskladnění bez kontaktu s chladnou podlahou začíná krystalisace většinou od shora, kam asi vystoupají pylová zrna.

Nevím, kolik se na toto zjištění spotřebovalo času, možná, že žádný, protože
většinu tady toho odvodí chemik v oboru fyzikální chemie, který se trochu
zabývá krystalizací a najde si v tabulkách pár hodnot pro gluózu a
fruktózu.. Jinak než takhle to ani nemůže být, hlavně pro květový med. U
medovicového medu vyšší obsahem bílkovin a vyšších cukrů bude uvedené
rozdíly v chování v závislosti na teplotě zmenšovat a zpomalovat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Honza Jindra" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 23, 2005 7:30 PM
Subject: Re: kodí mráz medu?


> Výpis z včelařské encyklopedie (na CD):
> Vliv teploty
> Krystalizace medu se ukázala být závislou na teplotě. Protože se stupeň
> přesycení a difúzní koeficient chovají při změnách teploty protichůdně,
> bývají tímto dosahovány zdánlivě si odporující zkušenosti. Tak kolísání
> teploty v rozsahu od 5 do 14°C urychluje krystalizaci medu s malým počtem
> krystalizačních zárodků, zatímco med s velkým počtem zárodků reaguje na
> konstantní teplotu 14°C podstatně rychlejší krystalizací než na kolísající
> teploty. Jestliže se teplota při skladování pohybuje pod 5°C, pak bude
> krystalizace brzděna, protože zvýšená viskozita medu trvale brzdí rychlost
> difúze molekul glukózy. Nižší teploty skladování pod 4°C urychlují také u
> medů již vykrystalizovaných „tvoření ledových květů“, protože následkem
> smršťování může proniknout vzduch do vzniklých dutin mezi medem a stěnami
> nádoby. Tento jev, je obzvláště výrazný při náhlém poklesu teplot. Za
> extrémně nízkých teplot pod -45°C med ztuhne, pohyb molekul ustane a již
> nenastane vytváření krystalizačních zárodků. Voda v medu však nezmrzne,
> protože vysoká koncentrace cukrů způsobí enormní snížení bodu mrazu.
Vysoké
> teploty uskladnění s více než 25°C vedou k odkladu krystalizace, protože
se
> stoupající teplotou klesá stupeň přesycení medu glukózou. Nicméně
> vznikající krystaly klesají v důsledku snížené viskozity rychle ke dnu,
> takže délka difúzní dráhy vzroste o několikanásobek. Teploty nad 30°C
> zabrání počátku krystalizace po měsíce. Následkem toho lze sotva zabránit
> krystalizaci tekutého medu za běžných podmínek uskladnění, neboť rozsah
> teplot od 10 do 18°C podporuje krystalizaci. Teploty nad 20°C se však
> zakazují pro záporný účinek na kvalitu medu, která je negativně
ovlivňována
> již na úrovni teploty 20°C. O teplotu při uchovávání již
vykrystalizovaného
> medu máme zájem jen tehdy, jestliže ovlivňuje jeho roztíratelnost. Pro
> měkce krystalizující medy se doporučuje uchovávání v chladnu, např. ve
> spíži, pro medy hrubě krystalizující naproti tomu uchovávání za pokojové
> teploty. Všechny medy s průměrnou konzistencí zachovávají svoji optimální
> roztíratelnost v širokém rozsahu teplot.

Přátelé, právě vyšel MODERNÍ VČELAŘ 1/2006.

Z jeho obsahu:

Kouzla s mednou komorou
Někteří ji už dokáží využívat. Osobně jsem se s tímto pojmem seznámil v roce 1977 u německého včelmistra G. Eiblemeira. V jeho způsobu včelaření bylo mnoho poučného pro člověka, který hledal cestu ke skutečně nástavkovému včelaření

S jakou technologií začít?
Je pro začátečníka lepší rámek vysoký, nebo nízký? A jaké úly mají budoucnost? Z těch dnešních se jich většina roku 2025 nedožije

Pokladnou ČSV tekly desítky milionů, aniž bychom věděli kam
Nejzáhadnější kapitolou je příspěvek na „společensky prospěšné práce“. Jeho výše od roku 1995 až do roku 2004 dosáhla téměř 50 mil. Kč! Chce-li člen ČSV vědět, na co byly tyto prostředky použity, má smůlu. Ve vyúčtování ČSV vůbec není uvedeno, komu a na co konkrétně byl příspěvek poskytnut. Kdo a co tady tají?

Chemie mám dost, chci přírodní produkty z přírodních úlů
Reportáž o životě a včelaření nejvýraznější osobnosti českého nástavkového včelařství, jehož úly jsou jen ze dřeva, hřebíků a šroubů. Nástavky jsou bez nátěru. Při prodeji medu zdůrazňuje, že se jeho med nesetkává s žádnou nepřírodní chemickou látkou

Kampaň na propagaci českého medu – chystá se další tunel?
Deset milionů Kč má za propagaci medu dostat firma, která vznikla jen několik dní před tím, než lukrativní zakázku získala

Ze svazu odtékaly zbytečně desítky milionů. Peroutkovi to bylo jedno
ČSV neustálým „tichým“ podporováním obchodních subjektů vyvolával nerovné podmínky na trhu a tím trh „ubíjel“. Nyní mu dochází síly – přišel čas na změny

Malá včelařská sci-fi aneb Jak včelaři překonali krizi
Co všechno se v naší zemi mohlo stát a nestalo. Kde naše včelařství mohlo být a není

V příloze pak přinášíme zamyšlení o významu občanských iniciativ a shrnutí největších prohřešků odstupujícího vedení ČSV od minulého sjezdu a další zajímavé články.

Přeji Vám vše dobré.

Redakci MV se podařilo rozkrýt kauzu Včely Předboj a spočítat veškeré ztráty, které tím českému včelařství vznikly:
58.000.000 Kč! Většina z nich šla do Předboje za našimi zády. v roce 2001 se na nás dokonce současné vedení ČSV dopustilo podvodu.

Více na str. 8.

Doufám, že po sjezdu už budeme přinášet jen dobré zprávy
:-)

Voda v medu nevystupuje nahoru, ale med do sebe tahá vodu z vlhkosti ze
vzduchu, je hydroskopický. Proto taky větąinou kvasí nejvíc na povrchu a
proto taky se dá na povrchu slabě kvasící med zarazit rozpuątěním a
promícháním.
Na těch inhibitorech něco bude, bílkovina kvasinek je totiľ poměrně
přístupná vlivům z okolního prostředí, které mohou bílkovinu pozměnit a tím
kvasinku zabít. Nejspíą to budou bílkovinné látky v medu, těch má víc
medovicový med. Proto se v návodu na medovinu větąinou musí takové medy před
kvaąením vařit s vodou a vzniklou pěnu vyhodit.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "Josef Menąík" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 23, 2005 8:18 AM
Subject: Re: "P?nov?" med


> 1.vľdy ale jen ve vrchní vrstvě nikdy v celém oběmu
> 2.voda vľdy vmedu vystupuje na horu a tm práve dochází keskvaąení,
>
> Pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Olda Vancata" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, November 22, 2005 7:20 PM
> Subject: Re: "P?nov?" med
>
>
> > > Med obsahuje totiž inhibitory proti kvašení.
> >
> > proc teda kvasi, kdyz ma v sobe vic nez 20% vody?
> >
> > \vov
> >
> >
>

O jeji cinnosti pravidelne iformuje mistopredseda svazu V.Sobota ustredni vybor,pro cleny je rozdelena podle temat.

Svepomocny fond SF
Vysoke reservy-Vyskytl se návrh na snizeni pridelu do SF a to ze 7 na 5 Kc.
Bylo navrzeno,aby/misto snizeni o 2Kc/ziskane financni prostredky byly pouzity k propagaci ceskeho medu.
/kym to bylo navrzeno?jaky byl pomer k odpurcum navrhu?/

Struktura CSV s krajskymi Koordinacnimi Vybory
Drtiva vetsina vyjadrila podporu zachovani dosavadni org.struktury svazu.Kraje jsou prilis velkym regionem...maji prilis daleko k problemum jednotlivych ZO
/velkym regionem je i struktura svazu,predsednicto zaobira veskerou problematiku organisace/.

Clensky prispevek-vetsina se priklonila,aby system i vyse prispevku byly ponechany
/Vetsina-jaky mela pomer k mensine ?co zadala mensina ?/

Inciativa dve jubilea
Prakticky vsechny konference odmitly snahy rozbiti svazu a vyjadrily stavajicimu vedeni podporu a podekovani
/kolik jich bylo co vyjadrili podporu a podekovani ?
kolik bylo konferenci co zadali zmenu ?

Ojedinele podnety
Petilete obdobi je dlouhe./jaky byl pomer k tem kterym petlete obdobi vyhovuje ?/
Clenstvi /funkci v predsednictvu/omezit na dve volebni obdobi./je to problem ktery by se mel vyjadrit ciselne/

Vcela Predboj se v usnesenich se zadne navrhy postupu nebo opatreni se neobjevily. ???????

Ptam se jaky ma byt pomer obou stran
Pohlizimeli na to s hlediska prirodniho dejstvi,muzeme zde byti konkurence a muze rici ze skutecne je.Rady vcelarskych organisaci tento zivotni princip provadi-ktery ma vyznam ve vyvoji formy zivota.
I Vase prvni valna hromada byla ve znameni takoveho boje.Tento princip nemusime odmitat,je dobre kdyz se pomery vyjasni.Nezapomente pratele,ze důlezitym vyvojovym cinitelem jako je zapas,je vzajemna pomoc a kooperace.Hledim na to s teto stranky.
Jako host na valne hromade v Praze prof.red.Stepan Soudek

Po roku prace Komise pro pripravu sjezdu ignoruje a nereflexuje pripominky ?

Je to arogance ?gaunerstvi ? je to konstruktivni ?

franta

Můžete někdo potvrdit, že dotace je 146,- Kč na včelstvo?

Děkuji

-----Original Message-----

Dne 23. listopadu byly Českému svazu včelařů připsány na účet finanční
prostředky z dotačního titulu DI a peníze jsou rozesílány do základních
organizací.

,,server CSV

_gp_

navrh na zamyslenie aj pre ostatnych.

Bolo by vhodne reklamu oznacovat v nazve ako SPAM. Mnohym by to ulahcilo
orientaciu v prispevkoch.

Matej




"Vlastimil
Protivínský" An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
<protivinsky/=/ Kopie:
quick.cz> Thema: Vyel MV 1/2006

24.11.2005
09:59
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Přátelé, právě vyšel MODERNÍ VČELA� 1/2006.

Z jeho obsahu:

Kouzla s mednou komorou
Někteří ji už dokáží využívat. Osobně jsem se s tímto pojmem seznámil v
roce 1977 u německého včelmistra G. Eiblemeira. V jeho způsobu včelaření
bylo mnoho poučného pro člověka, který hledal cestu ke skutečně
nástavkovému včelaření

S jakou technologiĂ­ zaÄŤĂ­t?
Je pro začátečníka lepší rámek vysoký, nebo nízký? A jaké úly mají
budoucnost? Z těch dnešních se jich většina roku 2025 nedožije

Pokladnou ČSV tekly desítky milionů, aniž bychom věděli kam
Nejzáhadnější kapitolou je příspěvek na „společensky prospěšné práce“. Jeho
výše od roku 1995 až do roku 2004 dosáhla téměř 50 mil. Kč! Chce-li člen
ČSV vědět, na co byly tyto prostředky použity, má smůlu. Ve vyúčtování ČSV
vůbec není uvedeno, komu a na co konkrétně byl příspěvek poskytnut. Kdo a
co tady tajĂ­?

Chemie mám dost, chci přírodní produkty z přírodních úlů
Reportáž o životě a včelaření nejvýraznější osobnosti českého nástavkového
včelařství, jehož úly jsou jen ze dřeva, hřebíků a šroubů. Nástavky jsou
bez nátěru. Při prodeji medu zdůraz�uje, že se jeho med nesetkává s žádnou
nepřírodní chemickou látkou

Kampa� na propagaci českého medu – chystá se další tunel?
Deset milionů Kč má za propagaci medu dostat firma, která vznikla jen
několik dní před tím, než lukrativní zakázku získala

Ze svazu odtékaly zbytečně desítky milionů. Peroutkovi to bylo jedno
ČSV neustálým „tichým“ podporováním obchodních subjektů vyvolával nerovné
podmínky na trhu a tím trh „ubíjel“. Nyní mu dochází síly – přišel čas na
změny

Malá včelařská sci-fi aneb Jak včelaři překonali krizi
Co všechno se v naší zemi mohlo stát a nestalo. Kde naše včelařství mohlo
být a není

V příloze pak přinášíme zamyšlení o významu občanských iniciativ a shrnutí
největších prohřešků odstupujícího vedení ČSV od minulého sjezdu a další
zajímavé články.

Přeji Vám vše dobré.

ví někdo jak dlouho přežívají rostoči bez živých včel

Pepan

tady nejde jen o stroje, ale podstatným nákladem je objekt tady by se dělil
mezi dva subjekty
A pokud by jsme se chtěli přiblýžit kvalitou medu produktům bio tak jedna z
podmínek je ,že se před plněním nesmí rozehřívat to je plnit do sklenic
dukud je ještě tekutý,
Zavedenou provozovnu mám víc jak 100 km důležité je taky jakou nejmeněí
dávku by bylo možné plnit protože každý bude chtít jen ten svůj med s
etiketou která se bude vstahovat jen k němu

Pepan

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 23, 2005 11:58 AM
Subject: Re: Plni?ka medu


Od: Josef Menšík:
> Teď mne napadla myšleka. CO TAK SPOJIT SE SE SVAZEM ZAHRÁDKÁŘŮ, TI MAJÍ
> POMĚRNĚ HUSTOU SÍŤ MOŠTÁREN která jsou v provozu září říjen, ty již musejí
> splňova určité higienické podmínky a možná by neměli námitky k rozšíření
> provozu o další tři měsíce v roce
....
Nic proti. Ale.
Vysvětli mi jednu věc. Co je potřeba podle tebe pro splnění podminek pro
prostor pro odstavnovac... A potom co je potreba pro velkou kapacitu v
malych davkach donesenych vcelarem jako na med. Pochybuji, ze by jsi mel v
mostarne tepelnou komoru, homogenizacni prostor, cerpadla pro cerpani medu,
a co hlavne, tak staceci linku na med. :-( Spis bych zvolil zavedenou
provozovnu na med, kde domluvim cenu za kg a hotovo ne?

_gp_

M.Osusky napsal:
Plniaren na to aby bola rentabilna musi balit objemy radovo nad 30 T rocne.

To je správná připomínka. Nějak tak každý rok to musí být, aby třeba nakonec
nevyšla cena za naplnění jednoho kg třeba na 30 Kč. To se všechno dá
spočítat. Rozhodující je ta pořizovací cena a uvažovaná životnost zařízení.
Med je navíc velice obtížná látka pro zpracování, když bude chladnější než
45 st C, bude třeba tak málo tekutý, že plnička to nezpracuje, když bude nad
45 st C delší dobu, poškodí se. Asi nejvíc náročná na tady toto je filtrace
medu pro supermarkety, která zbavuje med pylu a dalších částic takové
velikosti. Předpokládám, že v takovém případě se musí med zahřát nějakým
výměníkem v potrubí během pár minut třeba na 65 st C, přefiltrovat a potom
zase rychle během pár minut ochladit na nebo pod těch 45 st C.

Jinak už se tady o tom diskutovalo. Podle mně jsou možné dvě cesty. První
"marketingová", kdy se nebude šetřit na pořizovací ceně zařízení, budou to
řádově miliony, bude kladen důraz vedle kvality na rychlost a potom bude
taková plnírna spíše pracovat pro různé výkupce medu a plnit med pro
velkobchody a teprve potom pro jednotlivé včelaře a jednotlivé dávky
stejného medu budou tak od tun výše.
Druhá "svépomocná " "družstevní" kdy se naopak bude klást důraz na nízkou
pořizovací cenu, řádově stovky tisíc, výstavbu svépomocí atd přirozeně s
tím, že naplněný med bude možné prodávat v obchůdku, nejenom ze dvora. A
kdy bude možné plnit třeba v dávkách od 50 kg výš s kapacitou stovky kilo za
den. S tím, že rentabilitu zajistí zpracování cca 2-3 tuny medu za rok. Aby
takovou plnírnu "uživilo" třeba několik větších včelařů, kteří se spojí.
Třeba tam bude minimum čerpadel na med, místo toho bude možné nádobu
zdvihnout a med přepustit do druhé, stejně jako plnění do sklenic atd.

R. Polášek



----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 23, 2005 1:09 PM
Subject: Antwort: Re: Plni?ka medu



<:-( Spis bych zvolil zavedenou provozovnu na med, kde domluvim cenu za kg
a hotovo ne?
napriklad u Gusta. :-)

Plniaren na to aby bola rentabilna musi balit objemy radovo nad 30 T rocne.
Vybehat vsetky povolenia a postavit plniaren podla poziadaviek hygieny je
fuska, ale da sa to. Aj v malom je to investicia okolo 2 mil., ktore sa
budu len postupne vracat.

Problem je ale v tom, ze NIE JE UMENIE NABALIT, ALE PREDAT.

Takze pre nadejnych obchodnikov. Najprv zohnat odbyt a balit v zavedenej
prevadzke a az potom uvazovat o vlastnej.

Matej






Gustimilián
Pazderka An: Vcelarska konference
<vcely/=/v.or.cz>
<gupa/=/seznam. Kopie:
cz> Thema: Re: Plni?ka medu

23.11.2005
11:58
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Od: Josef Menšík:
> Teď mne napadla myšleka. CO TAK SPOJIT SE SE SVAZEM ZAHRÁDKÁŘŮ, TI
MAJÍ
> POMĚRNĚ HUSTOU SÍŤ MOŠTÁREN která jsou v provozu září říjen, ty již
musejí
> splňova určité higienické podmínky a možná by neměli námitky k rozšíření
> provozu o další tři měsíce v roce
....
Nic proti. Ale.
Vysvětli mi jednu věc. Co je potřeba podle tebe pro splnění podminek pro
prostor pro odstavnovac... A potom co je potreba pro velkou kapacitu v
malych davkach donesenych vcelarem jako na med. Pochybuji, ze by jsi mel v
mostarne tepelnou komoru, homogenizacni prostor, cerpadla pro cerpani medu,
a co hlavne, tak staceci linku na med. :-( Spis bych zvolil zavedenou
provozovnu na med, kde domluvim cenu za kg a hotovo ne?

_gp_

Uvádí se, že 30 dní max., v nevyhovujícím prostředí méně. Píše se roztoči.

----- Original Message -----
From: "pan Josef Jiří Menšík" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 24, 2005 7:19 AM
Subject: Re: přežívání rostočů


> ví někdo jak dlouho přežívají rostoči bez živých včel
>
> Pepan
>
>

pokud to zajima i ostatni - ted jsem volal na svaz a "unijnimi" dotacemi je to takto:

ac narizeni vlady c. 197/2005 rika, ze SZIF do 15/11/2005 poskytne a vyplati dotaci zadateli (= CSV), nestalo se tak. fond nepredpokladal, ze by se nekdo mohl proti neudeleni dotace odvolat (coz se stalo) a cely proces tak ma zpozdeni.

jd


> --- Původní zpráva ---
> Od: František Rada <rada/=/investtel.cz>
> Datum: 24.11.2005 10:34:49
>
> Můžete někdo potvrdit, že dotace je 146,- Kč na včelstvo?
>
> Děkuji
>
> -----Original Message-----
>
> Dne 23. listopadu byly Českému svazu včelařů připsány na účet finanční
> prostředky z dotačního titulu DI a peníze jsou rozesílány do základních
> organizací.
>
> ,,server CSV
>
> _gp_
>
>
>

Ano, viz http://www.vcelarstvi.cz/cz/pdf/CSV-NOVINKY_Dotace.pdf
(oběžník č. 2/2005)

-----Original Message-----
From: František Rada [mailto:rada/=/investtel.cz]
Sent: Thursday, November 24, 2005 10:32 AM
To: 'Vcelarska konference'
Subject: RE: Dotace 2005

Můžete někdo potvrdit, že dotace je 146,- Kč na včelstvo?

Ovšem kdo bude určovat co je a co není spam?
Je pozvánka na akci, organizovanou nějakou složkou ČSV nebo včelaři pro
včelaře spam? Myslím, že zde těchoto vzkazů není zase tak mnoho a jsou tu
horší přízpěvky, než oznámení o tom, že vyšel nějaký časopis, nebo že je
přízpěvek na vcelarskenoviny.
Buďme soudní a hlavně tolerantní. To co je pro tebe SPAM je pro mě zajímavá
informace.
Nezavádějme cenzuru, kde jsme ji už dávno odmítli, jen proto že já osobně na
to teď nemám náladu.
Jednoduchá dávno osvědčená rady - klávase DELETE, nebo odhláška z
konference.
ZdravĂ­
Arnošt

----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 24, 2005 10:54 AM
Subject: Antwort: Vyel MV 1/2006



navrh na zamyslenie aj pre ostatnych.

Bolo by vhodne reklamu oznacovat v nazve ako SPAM. Mnohym by to ulahcilo
orientaciu v prispevkoch.

Matej




"Vlastimil
Protivínský" An: Vèelaøský mailing list
<vcely/=/v.or.cz>
<protivinsky/=/ Kopie:
quick.cz> Thema: Vyel MV 1/2006

24.11.2005
09:59
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Přátelé, právě vyšel MODERNÍ VČELA� 1/2006.

Z jeho obsahu:

Kouzla s mednou komorou
Někteří ji už dokáží využívat. Osobně jsem se s tímto pojmem seznámil v
roce 1977 u německého včelmistra G. Eiblemeira. V jeho způsobu včelaření
bylo mnoho poučného pro člověka, který hledal cestu ke skutečně
nástavkovému včelaření

S jakou technologiĂ­ zaÄŤĂ­t?
Je pro začátečníka lepší rámek vysoký, nebo nízký? A jaké úly mají
budoucnost? Z těch dnešních se jich většina roku 2025 nedožije

Pokladnou ČSV tekly desítky milionů, aniž bychom věděli kam
Nejzáhadnější kapitolou je příspěvek na „společensky prospěšné práce“. Jeho
výše od roku 1995 až do roku 2004 dosáhla téměř 50 mil. Kč! Chce-li člen
ČSV vědět, na co byly tyto prostředky použity, má smůlu. Ve vyúčtování ČSV
vůbec není uvedeno, komu a na co konkrétně byl příspěvek poskytnut. Kdo a
co tady tajĂ­?

Chemie mám dost, chci přírodní produkty z přírodních úlů
Reportáž o životě a včelaření nejvýraznější osobnosti českého nástavkového
včelařství, jehož úly jsou jen ze dřeva, hřebíků a šroubů. Nástavky jsou
bez nátěru. Při prodeji medu zdůraz�uje, že se jeho med nesetkává s žádnou
nepřírodní chemickou látkou

Kampa� na propagaci českého medu – chystá se další tunel?
Deset milionů Kč má za propagaci medu dostat firma, která vznikla jen
několik dní před tím, než lukrativní zakázku získala

Ze svazu odtékaly zbytečně desítky milionů. Peroutkovi to bylo jedno
ČSV neustálým „tichým“ podporováním obchodních subjektů vyvolával nerovné
podmínky na trhu a tím trh „ubíjel“. Nyní mu dochází síly – přišel čas na
změny

Malá včelařská sci-fi aneb Jak včelaři překonali krizi
Co všechno se v naší zemi mohlo stát a nestalo. Kde naše včelařství mohlo
být a není

V příloze pak přinášíme zamyšlení o významu občanských iniciativ a shrnutí
největších prohřešků odstupujícího vedení ČSV od minulého sjezdu a další
zajímavé články.

Přeji Vám vše dobré.

Matej napsal:

>navrh na zamyslenie aj pre ostatnych.
>Bolo by vhodne reklamu oznacovat v nazve ako SPAM.
>Mnohym by to ulahcilo orientaciu v prispevkoch.
>Matej

Myslím, že upozornění na to, co je obsahem včelařského časopisum, odpovídá obecnému rámci této konference, a myslím si, že to není SPAM.
Je tu možné psát o všem co se přímo či nepřímo týká včelařství včetně inzerce.

Radek Krušina

Výpis z obecného rámce této konference:
Předmětem příspěvků a tedy tématem diskuse může být vše, co se přímo či nepřímo týká včelařství. Jedná se o veřejně vedenou diskusi česky (nebo slovensky) hovořících včelařů. Je zde možno publikovat též inzerci a zprávy o aktuálním dění ve včelařské obci a pozvánky na chystané akce. Včelařská debata je médium pro neomezované šíření informací, názorů, podnětů a komentářů mezi včelaři a pro svobodnou diskusi všech včelařů. Nikdo není z této konference vylučován.

Hlavním zastřešujícím tématem této konference by mělo být: včelařské otázky a vše, co s včelařstvím přímo či nepřímo souvisí. Diskutovat je však samozřejmě možno o všem, co se včelařské obce nějak týká. Je zde možné (a žádoucí) uveřejňovat i inzerci a různá oznámení.

Ovšem termín pro rozdělaní včelařům a vyúčtování nikdo nezměnil. To nikoho
nezajímá, že na to mají ZO 5 dní, když spočítám i sobotu a neděli.
Prostě nikoho nezajímá, jaké problémy s tím mají funkcionáři ZO a jaké další
náklady tím vznikají. Většina ZO má tento schůze a vynakládají další
prostředky na obvolávání členů a rušení a přeorganizování schůzi.
Vlastně bych měl vedení ČSV děkovat, že je vůbec máme, že .... ale nějak mi
unikl důvod, proč nebyly dotace uděleny v prvním kole. Snad se to dozvím v
oběžníku, až mi pustí internet. Nějak mi uniká důvod proč a za co bych měl
EU i s jejich fondy chválit.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Antonín Bojanovský" <bojanovsky/=/seznam.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 24, 2005 11:11 AM
Subject: RE: Dotace 2005


Ano, viz http://www.vcelarstvi.cz/cz/pdf/CSV-NOVINKY_Dotace.pdf
(oběžník č. 2/2005)

-----Original Message-----
From: František Rada [mailto:rada/=/investtel.cz]
Sent: Thursday, November 24, 2005 10:32 AM
To: 'Vcelarska konference'
Subject: RE: Dotace 2005

Můžete někdo potvrdit, že dotace je 146,- Kč na včelstvo?

Co takhle využít chladící komoru? Podle toho, co píše Honza Jindra med
zchlazený pod +5 st C nekrystalizuje, nebo téměř vůbec nekrystalizuje, takže
by nebyl problém ani s dlouhodobě skladovaným řepkovým medem v rámcích.Co
takhle přes léto tam ukládat rámky s medem a na konci se zóny je prostě
vytočit najednou, rovnou přefiltrovat a naplnit sklenice. To by mohla být
klidně nějaká společná medárna. Večer si tam včelař doveze rámky ze své
chladicí komory, přes noc se mu ohřejí v tepelné komoře na 35 - 45 st C a
přes den je rovnou vytočí, teplý med přefiltruje a rovnou stočí do sklenic.
A večer už další včelař může ukládat svoje rámky na rozrhřátí. A pokud bude
chtít udělat smíchaný med, může rovnou kombinovat rámky, takže nemusí med
skladovat a míchat v nádobách, ale rovnou stáčet míchaný med. Nebo
jednodruhový, podle toho, jak si uspořádá rámky. A společná medárna by mohla
mít nerezové zařízení, 12 rámkový zvratný medomet, kvalitní odvíčkovací
zařízení, takže by bylo možné odvíčkovat a vytočit za 5 - 10 minut 1 medomet
atd.

V krajním případě to může fungovat tak, že včelař bude mít místo medometu,
místnosti, všelijakých nádob na med a podobně jen tu chladicí komoru s
prostorem odpovídajícím 20 - 30 rámkům 39x24 na jedno včelstvo, kterou během
léta zaplní. Někdy v srpnu, září rámky doveze do medárny, vytočí, naplní
sklenice, rámky od medu dá vyčistit včelám do úlů a je to. Do jednoho m3
objemu se vejde 16 tenkostěnných nastavků po 11 rámcích 39x24.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Jiří Menšík" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 24, 2005 7:12 AM
Subject: Re: Plni?ka medu


> tady nejde jen o stroje, ale podstatným nákladem je objekt tady by se
dělil
> mezi dva subjekty
> A pokud by jsme se chtěli přiblýžit kvalitou medu produktům bio tak jedna
z
> podmínek je ,že se před plněním nesmí rozehřívat to je plnit do sklenic
> dukud je ještě tekutý,
> Zavedenou provozovnu mám víc jak 100 km důležité je taky jakou nejmeněí
> dávku by bylo možné plnit protože každý bude chtít jen ten svůj med s
> etiketou která se bude vstahovat jen k němu
>
> Pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Gustimilián Pazderka" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, November 23, 2005 11:58 AM
> Subject: Re: Plni?ka medu
>
>
> Od: Josef Menšík:
> > Teď mne napadla myšleka. CO TAK SPOJIT SE SE SVAZEM ZAHRÁDKÁŘŮ, TI
MAJÍ
> > POMĚRNĚ HUSTOU SÍŤ MOŠTÁREN která jsou v provozu září říjen, ty již
musejí
> > splňova určité higienické podmínky a možná by neměli námitky k rozšíření
> > provozu o další tři měsíce v roce
> ....
> Nic proti. Ale.
> Vysvětli mi jednu věc. Co je potřeba podle tebe pro splnění podminek pro
> prostor pro odstavnovac... A potom co je potreba pro velkou kapacitu v
> malych davkach donesenych vcelarem jako na med. Pochybuji, ze by jsi mel v
> mostarne tepelnou komoru, homogenizacni prostor, cerpadla pro cerpani
medu,
> a co hlavne, tak staceci linku na med. :-( Spis bych zvolil zavedenou
> provozovnu na med, kde domluvim cenu za kg a hotovo ne?
>
> _gp_
>

Těch 30 dnů myslím platí, pokud jsou na plodu. Pokud jsou mimo bez potravy.
tak o hodně méně. Pokud jsou ztuhlí chladem, asi vydrží déle a pokud se v
zimě oteplí a zimní chumáč se rozvolní až k nim a ohřejí se, nejspíš mohou
znova na včelu vylézt. Minusové teploty je asi zabíjí, viz doporučené
zmrazování trubčího plodu v mrazničče v létě.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "josef sroll" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 24, 2005 11:12 AM
Subject: Re: přežívání rostočů


> Uvádí se, že 30 dní max., v nevyhovujícím prostředí méně. Píše se roztoči.
>
> ----- Original Message -----
> From: "pan Josef Jiří Menšík" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, November 24, 2005 7:19 AM
> Subject: Re: přežívání rostočů
>
>
> > ví někdo jak dlouho přežívají rostoči bez živých včel
> >
> > Pepan
> >
> >
>
>

Ještě bych se vrátil k tomu biomedu. Jednou jsem v létě vytočil med a čerstvý hned pár sklenic uložil do mrazničky. Na začátku zimy jsem ho pak porovnával s dalšími sklenicemi uloženými celou dobu v normální teplotě. Med v mrazničče přirozeně nezkrystalizoval, byl po rozehřátí tekutý, snad s mírným náběhem jakoby na pastovaný med, ale hlavně se mi zdál aromatičtější a chutnější než ten druhý uložený v místnosti. V zimě chutnal téměř tak, jak chutná med rovnou z medometu.
Pro včelaře je přirozeně drahé skladovat celou sklizeň medu v mrazničče. Ale pokud někdo kupuje čerstvý med rovnou od "čepu" , není od věci podle mne rovnou zdůraznit, aby ho skladoval v mrazničče. Místo pro těch pár kilo tam najde každý.
Nevím, možná si to namlouvám, ale mně se zdá, že med mění chuť spíše k horšímu při každém ohřívání, ať sebešetrnějším, nebo delším skladování.

R. Polášek


tady nejde jen o stroje, ale podstatným nákladem je objekt tady by se dělil
mezi dva subjekty
A pokud by jsme se chtěli přiblýžit kvalitou medu produktům bio tak jedna z
podmínek je ,že se před plněním nesmí rozehřívat to je plnit do sklenic
dukud je ještě tekutý,
Zavedenou provozovnu mám víc jak 100 km důležité je taky jakou nejmeněí
dávku by bylo možné plnit protože každý bude chtít jen ten svůj med s
etiketou která se bude vstahovat jen k němu

Pepan

Radim Polášek napsal:
>Jednou jsem v létě vytočil med a čerstvý hned pár sklenic
>uložil do mrazničky.

V této souvislosti bych se znovu zeptal, jestli to, že je med vystavený mrazu (třeba těm -18 v mrazničce)mu nějak neškodí, nebo ho neznehodnocuje?.
Pokud by to bylo tak, že teplota pod 5 stupňů pouze oddaluje krystalizaci, bylo by na zváženou, jestli opravdu část medu, kterou chceme prodávat tekutou, nezmrazit. Ale bude to ještě plnohodnotný med? Nestne se z medu jen to sladidlo bez všech léčebných účinků?

Radek Krušina

Vyrábím si svépomocně dna na Lansgroth. Řeším problém zasouvatelných podložek do celozasíťovaného dna na Lansgroth. Přítel Nerad používá bílý impregnovaný sololak, p. Zelený přešel letos na bílý komůrkový plast, pravděpodobně polypropylén, polykarbonát je příliž drahý. Typů polypropylénů je však více včetně cenového rozpětí. Má někdo povědomí, co konkrétně p. Zelený používá a nějaké praktické zkušenosti s vlastnosmi a vhodností ( např. životností) použití tohoto materiálu na podložky ? P. Zelený na toto téma nekomunikuje,na e-mailové opakované dotazy nereaguje a i po telefonickém ověření doručení zprávy, zatím více jak 2 měsíce mlčí. Inu i takto lze "pomáhat" včelař včelaři a propagovat v ČR úlový systém Lansgroth! Nebo, že by jako př. Vojtěch měl strach o zcizení nápadu ?

Tekutý med je v podstatě velice koncentrovaný roztok cukrů ve vodě a jako
takový i při minusové teplotě dosažitelné v mrazničče nemrzne. Podobně jako
třeba solanka. Rozdíl je v tom, že molekuly cukrů jsou mnohem větší než
molekuly soli, proto má med mnohem vyšší viskozitu a v mrazničče je defakto
tuhý. Ale není zmrzlý, je to pořád kapalina, podobně jako třeba sklo za
normální teploty.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 24, 2005 12:45 PM
Subject: Re: skladování medu v mrazničče.


> Radim Polášek napsal:
> >Jednou jsem v létě vytočil med a čerstvý hned pár sklenic
> >uložil do mrazničky.
>
> V této souvislosti bych se znovu zeptal, jestli to, že je med vystavený
> mrazu (třeba těm -18 v mrazničce)mu nějak neškodí, nebo ho
neznehodnocuje?.
> Pokud by to bylo tak, že teplota pod 5 stupňů pouze oddaluje krystalizaci,
> bylo by na zváženou, jestli opravdu část medu, kterou chceme prodávat
> tekutou, nezmrazit. Ale bude to ještě plnohodnotný med? Nestne se z medu
> jen to sladidlo bez všech léčebných účinků?
>
> Radek Krušina

Zajímalo by mne, jak se někdo proti neudělení dotace podle NV c. 197/2005 mohl odvolat, když včelař ani neobdrží vyrozumění o tom, zda dotaci obdrží nebo nikoliv.
Já jsem si požádal o dotaci na technické zařízení a doposud nevím, zda dotaci dostanu nebo ne. Prozatím předpokládám, že když jsem doposud neobdržel žádné vyrozumění, že vše co jsem na ČSV odevzdal, bylo v pořádku. A tak jsem stále v nejistotě. Máte snad s tímto někdo jiné zkušenosti? Obdrželi jste snad někdo z ČSV vyrozumění, že Vaše žádost na dotaci byla řádně přijata a bez výhrad?

S pozdravem Zdráhala

řekl byc ,že ne vždyť vůlu mimo chmáč se taplota dostává hluboko pod bod
mrazu a dříve se med odebíral až na jaře , až co zbylo

pepan

----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 24, 2005 12:45 PM
Subject: Re: skladov?n? medu v mrazni??e.


> Radim Polášek napsal:
> >Jednou jsem v létě vytočil med a čerstvý hned pár sklenic
> >uložil do mrazničky.
>
> V této souvislosti bych se znovu zeptal, jestli to, že je med vystavený
> mrazu (třeba těm -18 v mrazničce)mu nějak neškodí, nebo ho
neznehodnocuje?.
> Pokud by to bylo tak, že teplota pod 5 stupňů pouze oddaluje krystalizaci,
> bylo by na zváženou, jestli opravdu část medu, kterou chceme prodávat
> tekutou, nezmrazit. Ale bude to ještě plnohodnotný med? Nestne se z medu
> jen to sladidlo bez všech léčebných účinků?
>
> Radek Krušina

podle infa od mistopredsedy csv - pokud jsi neobdrzel dopis s dorucenkou, je vsechno v poradku. obdrzeli jen ti, komu neuznali ci meli nejake vyhrady.

myslim, ze se za ne hromadne odvolal svaz, alespon jsem to tak z toho telefonu pochopil.

jd


> --- Původní zpráva ---
> Od: Zdrhala Petr <zdrahalap/=/seznam.cz>
> Datum: 24.11.2005 15:06:42
>
> Zajímalo by mne, jak se někdo proti neudělení dotace podle NV c. 197/2005
> mohl odvolat, když včelař ani neobdrží vyrozumění o tom, zda dotaci obdrží
> nebo nikoliv.
> Já jsem si požádal o dotaci na technické zařízení a doposud nevím, zda
> dotaci dostanu nebo ne. Prozatím předpokládám, že když jsem doposud
> neobdržel žádné vyrozumění, že vše co jsem na ČSV odevzdal, bylo v pořádku.
> A tak jsem stále v nejistotě. Máte snad s tímto někdo jiné zkušenosti?
> Obdrželi jste snad někdo z ČSV vyrozumění, že Vaše žádost na dotaci byla
> řádně přijata a bez výhrad?
>
> S pozdravem Zdráhala
>

moje zkusenost s bilym impregnovanym sololakem:

je to hodne zlobeni - nabobtna a jde pak velmi tezko zasouvat. fakt nedoporucuju. leda delat vetsi vuli v drazce.
tip na neco jineho bych taky uvital...



jd


> --- Původní zpráva ---
> Od: Lubomir <blboch/=/tiscali.cz>
> Datum: 24.11.2005 13:26:00
>
> Vyrábím si svépomocně dna na Lansgroth. Řeším problém zasouvatelných
> podložek do celozasíťovaného dna na Lansgroth. Přítel Nerad používá bílý
> impregnovaný sololak, p. Zelený přešel letos na bílý komůrkový plast,
> pravděpodobně polypropylén, polykarbonát je příliž drahý. Typů
> polypropylénů je však více včetně cenového rozpětí. Má někdo povědomí, co
> konkrétně p. Zelený používá a nějaké praktické zkušenosti s vlastnosmi a
> vhodností ( např. životností) použití tohoto materiálu na podložky ? P.
> Zelený na toto téma nekomunikuje,na e-mailové opakované dotazy nereaguje a
> i po telefonickém ověření doručení zprávy, zatím více jak 2 měsíce mlčí.
> Inu i takto lze "pomáhat" včelař včelaři a propagovat v ČR úlový systém
> Lansgroth! Nebo, že by jako př. Vojtěch měl strach o zcizení nápadu ?
>
>
>

Vřele doporučuji přečíst je to velmi velmi povzbuzující !
http://www.ihned.cz/1-10071660-17274950-001000_d-82
Langi

Vyrozumění dostal orgán, přes který jste o dotaci žádal - obvykle to je OV ČSV.
Obraťte se na něj.
Vyrozumění již byla rozesílána.

Aleš Příleský



> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: Zdr?hala Petr <zdrahalap/=/seznam.cz>
> Predmet: Re: Dotace 2005
> Datum: 24.11.2005 15:19:18
> ----------------------------------------
> Zajímalo by mne, jak se někdo proti neudělení dotace podle NV c. 197/2005
> mohl odvolat, když včelař ani neobdrží vyrozumění o tom, zda dotaci obdrží
> nebo nikoliv.
> Já jsem si požádal o dotaci na technické zařízení a doposud nevím, zda
> dotaci dostanu nebo ne. Prozatím předpokládám, že když jsem doposud
> neobdržel žádné vyrozumění, že vše co jsem na ČSV odevzdal, bylo v pořádku.
> A tak jsem stále v nejistotě. Máte snad s tímto někdo jiné zkušenosti?
> Obdrželi jste snad někdo z ČSV vyrozumění, že Vaše žádost na dotaci byla
> řádně přijata a bez výhrad?
>
> S pozdravem Zdráhala
>
>
>

Podívejte se na www.feronathyssen.cz.
Tuším , že někdo z Moravy používá na zasouvatelné podložky TROVIDUR/ asi 3 nebo 4 mm/. Možná , že by šlo použít i něco levnějšího.

Moje zkušenosti se sololitem jsou - musí se udělat širší drážka, na 3 mm
sololit tak 5 mm, sololit se musí pořádně napustit třeba fermeží nebo
lazurou, možná by stačil včelí vosk nebo parafín, jinak plstnatí a měkne a
taky kde může, kroutí se, tudíž se musí něco takového jako samonosné
podložky vyztužovat na krajích přibíjenými a lepenými latičkami.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jakub Dolínek" <>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 24, 2005 3:19 PM
Subject: Re: Materil podloky do varroa dna


moje zkusenost s bilym impregnovanym sololakem:

je to hodne zlobeni - nabobtna a jde pak velmi tezko zasouvat. fakt
nedoporucuju. leda delat vetsi vuli v drazce.
tip na neco jineho bych taky uvital...



jd


> --- Původní zpráva ---
> Od: Lubomir <>
> Datum: 24.11.2005 13:26:00
>
> Vyrábím si svépomocně dna na Lansgroth. Řeším problém zasouvatelných
> podložek do celozasíťovaného dna na Lansgroth. Přítel Nerad používá bílý
> impregnovaný sololak, p. Zelený přešel letos na bílý komůrkový plast,
> pravděpodobně polypropylén, polykarbonát je příliž drahý. Typů
> polypropylénů je však více včetně cenového rozpětí. Má někdo povědomí, co
> konkrétně p. Zelený používá a nějaké praktické zkušenosti s vlastnosmi a
> vhodností ( např. životností) použití tohoto materiálu na podložky ? P.
> Zelený na toto téma nekomunikuje,na e-mailové opakované dotazy nereaguje a
> i po telefonickém ověření doručení zprávy, zatím více jak 2 měsíce mlčí.
> Inu i takto lze "pomáhat" včelař včelaři a propagovat v ČR úlový systém
> Lansgroth! Nebo, že by jako př. Vojtěch měl strach o zcizení nápadu ?
>
>
>

Nejprve bych rád poděkoval za všechny reakce na toto téma.
Společnou stáčírnu se mi asi zprovoznit nepovede, jedna věc se mi ale moc
líbí. Chlazení plástů a vytáčení až po sezoně, kdy je už relativně klid.
Slyšel jsem o této možnosti mnohokrát, nikdy mi nikdo ale nevysvětlil, že
při zchlazení pod 5 st C med nekrystalizuje.
Už jdu na webové stránky pana Jindry.
Dan Prokeš

> Co takhle využít chladící komoru? Podle toho, co píše Honza Jindra med
> zchlazený pod +5 st C nekrystalizuje, nebo téměř vůbec nekrystalizuje,
> takže
> by nebyl problém ani s dlouhodobě skladovaným řepkovým medem v rámcích.Co
> takhle přes léto tam ukládat rámky s medem a na konci se zóny je prostě
> vytočit najednou, rovnou přefiltrovat a naplnit sklenice. To by mohla být
> klidně nějaká společná medárna. Večer si tam včelař doveze rámky ze své
> chladicí komory, přes noc se mu ohřejí v tepelné komoře na 35 - 45 st C a
> přes den je rovnou vytočí, teplý med přefiltruje a rovnou stočí do
> sklenic.
> A večer už další včelař může ukládat svoje rámky na rozrhřátí. A pokud
> bude
> chtít udělat smíchaný med, může rovnou kombinovat rámky, takže nemusí med
> skladovat a míchat v nádobách, ale rovnou stáčet míchaný med. Nebo
> jednodruhový, podle toho, jak si uspořádá rámky. A společná medárna by
> mohla
> mít nerezové zařízení, 12 rámkový zvratný medomet, kvalitní odvíčkovací
> zařízení, takže by bylo možné odvíčkovat a vytočit za 5 - 10 minut 1
> medomet
> atd.
>
> V krajním případě to může fungovat tak, že včelař bude mít místo medometu,
> místnosti, všelijakých nádob na med a podobně jen tu chladicí komoru s
> prostorem odpovídajícím 20 - 30 rámkům 39x24 na jedno včelstvo, kterou
> během
> léta zaplní. Někdy v srpnu, září rámky doveze do medárny, vytočí, naplní
> sklenice, rámky od medu dá vyčistit včelám do úlů a je to. Do jednoho m3
> objemu se vejde 16 tenkostěnných nastavků po 11 rámcích 39x24.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "pan Josef Jiří Menšík" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, November 24, 2005 7:12 AM
> Subject: Re: Plni?ka medu
>
>
>> tady nejde jen o stroje, ale podstatným nákladem je objekt tady by se
> dělil
>> mezi dva subjekty
>> A pokud by jsme se chtěli přiblýžit kvalitou medu produktům bio tak
>> jedna
> z
>> podmínek je ,že se před plněním nesmí rozehřívat to je plnit do sklenic
>> dukud je ještě tekutý,
>> Zavedenou provozovnu mám víc jak 100 km důležité je taky jakou nejmeněí
>> dávku by bylo možné plnit protože každý bude chtít jen ten svůj med s
>> etiketou která se bude vstahovat jen k němu
>>
>> Pepan
>>
>> ----- Original Message -----
>> From: "Gustimilián Pazderka" <>
>> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
>> Sent: Wednesday, November 23, 2005 11:58 AM
>> Subject: Re: Plni?ka medu
>>
>>
>> Od: Josef Menšík:
>> > Teď mne napadla myšleka. CO TAK SPOJIT SE SE SVAZEM ZAHRÁDKÁŘŮ, TI
> MAJÍ
>> > POMĚRNĚ HUSTOU SÍŤ MOŠTÁREN která jsou v provozu září říjen, ty již
> musejí
>> > splňova určité higienické podmínky a možná by neměli námitky k
>> > rozšíření
>> > provozu o další tři měsíce v roce
>> ....
>> Nic proti. Ale.
>> Vysvětli mi jednu věc. Co je potřeba podle tebe pro splnění podminek pro
>> prostor pro odstavnovac... A potom co je potreba pro velkou kapacitu v
>> malych davkach donesenych vcelarem jako na med. Pochybuji, ze by jsi mel
>> v
>> mostarne tepelnou komoru, homogenizacni prostor, cerpadla pro cerpani
> medu,
>> a co hlavne, tak staceci linku na med. :-( Spis bych zvolil zavedenou
>> provozovnu na med, kde domluvim cenu za kg a hotovo ne?
>>
>> _gp_
>>

Používám hliníkovou fóliji z tiskárny,dá se sehnat za cenu šrotu tj.cca 10Kč za kus.Je poměrně tenká, tak je třeba ji vystužit lemem ohnutým dokola,nebo latičkama.Zkušebně jsem ji použil i na vrchní víka Langstroth.

Vyzkoušel jsem lecos, dříve jsem hlavně využíval ruberoid./thér papír/ Nový páchne a pak také nic moc. Dnes používám hliníkové plechy z tiskárny a jsou super. Navýhodou je, že se musí nastříhat na klempířských nůžkách, což je mírná komplikace. Dále je dobré hranu, kterou zasouváme na ohybačce mírně ohnout, aby při zasouvání se nenabral nepořádek na dně. Jsou navždy, krásně se čistí a na nepotištěné straně je vidět každý roztoč.
Zdraví R. Stonjek

Podmienkou, aby podmetová podložka slúžila účelu, mala nekonečnú životnosť, a bolo na nej rozoznať okrem úľového odpadu hlavne odpadnutých V.D., musí byť z pevného materiálu, hlavne keď sa zasúva do drážky. Ja už 20 rokov používam hliníkový plech hrubý 0,3 až 0,5 mm, ktorý mi doteraz vynikajúco slúži (dobre sa udržuje hygiena) a dá sa i zasúvať. Ja osobne kladiem podložku priamo na sololitové dno. Plech Al dobre nahradí i podlahovina z PVC (svetlé odtiene), ktorá sa však musí klásť rovno na dno úľa, pretože v teple sa silno prehýba a vypadne z drážok.
Kto však chce a má na to, je najlepší biely materiál HPS , ktorý býva v rôznych hrúbkach, ale najvhodnejší je 5 mm. Dá sa dobre píliť každou pílou, neprehýna sa, je hygienický a prakticky nezničiteľný. Jeden meter štvor. stojí asi 300.-SK a k nám sa dováža z Čiech. Využívam ho aj na výrobu peľových mriežok, ktoré pokrývajú celé dno a otvory s priemerom 5 mm sa vŕtajú v pevnej šablóne v počte až 10 ks naraz v rozsahu asi 1000 otvorov. Mne toto množstvo otvorov úplne stačí, lebo včely z úľa vyletujú (ale môžu i z tade) cez menší sekundárny letáč, ktorý je zabezpečený pred návratom včiel s obnôžkami nad úrovňou peľovej mriežky, čím sú nútené vchádzať do úľa cez hlavný letáč a tak cez peľovú mriežku,kde obôžky startia. Anton

Hliníkový plech do hrúbky 1 mm nestrihať ale oddeliť lámaním. Na Al plech vyznačíme rozmery, a narežeme podľa príložníka dobrým nožom rýhu. Plech položíme rýhou na pevnú rovnú hranu npr. na stôl, menšie kusy zaťažíme a rukou tlačíme dolu potom hore a po dvoch-troch kyvov sa plech bezchybne od seba oddelí. Každý ktor si trochu pocvičí, ľahko sa to naučí. Anton

Zdravím všechny. Nevím zda p.Zelený použivá plastové podložky, ale ja už několik let použivam na měl kartonplast v tloušťce 3mm. je to materiál všestranně použitelný. Dobré tepelné vlastnosti, nenasakavý!!!!! Tento materiál nabizí první-obalova.cz ve velké škále tlouštěk a barevných variaci.
Pozvánka: zítra 25.11.05 v 16.00hod přednáška Mirka Sedláčka na téma racionalizace ve včelařství- chov matek a tvorba oddělků. Přednáška se koná v Dobré okr. Frýdek- Místek restaurace Obecník. Všechny srdečně zveme.

Radek Krušina:
> V této souvislosti bych se znovu zeptal, jestli to, že je med vystavený
> mrazu (třeba těm -18 v mrazničce)mu nějak neškodí, nebo ho neznehodnocuje?.
> Pokud by to bylo tak, že teplota pod 5 stupňů pouze oddaluje krystalizaci,
> bylo by na zváženou, jestli opravdu část medu, kterou chceme prodávat
> tekutou, nezmrazit. Ale bude to ještě plnohodnotný med? Nestne se z medu
> jen to sladidlo bez všech léčebných účinků?
........

Med ktery je po vytoceni ihned zamrazen je v něm prakticky zastavena veskera aktivita . Tz. Při nízké teplotě nenarůstá hodnota HMF, zastavuje se veskera aktivita enzymu, "uzaviraji se " vonne latky, otazkou je i pozastaveni "samoztekuceni" medu resp. rozfazovani do vrstev (Pridal, Vceli produkty, str 31) a jine premeny v medu behem skladovani pri beznych klimatickych podminkach.

Co se stane po rozmrazeni? To je tou spravnou otazkou. Zcela urcite se musi zabezpecit proti vzdusne vlhkosti vikem. Med, ktery má teplotu po rosnym bodem je chladicim telesem jako v lednicce nebo mrazaku a okamzite se kondenzuje na takovem povrchu voda.

Muj odhad je, ze urcita skupina latek v medu zmrazeni nepoznamena, spise naopak je kuprospechu protoze se oddali mnoho procesu, ktere jsou prirozene pri vyssich teplotach. Ale je otazkou, jestli neexistuje skupina, kterou to poznamena.


Faktem ale zustava, ze zamrazit jen cast produkce medu v CR by byl dost velky energeticky pozadavek jako v nakladech na udrzovani mrazaku. Lze to vyuzit jen doopravdy v malem .
_gp_

Zdravím, používám podložka z hliníkového plechu z tiskárny, cena OK, 40 Kč za kilogram vyřazených plechů. samozřejmě je potřeba udělat ohnutí lemů kvůli pevnosti, ale žádný problém, ohýbám to na lavici, vysunu 1 cm, přiložím hranolek a přitlačím, druhou rukou laťkou ohnu, bez jakékoliv ohýbačky, když se mi to nepovede perfekto, tak já to přežiju. Dělám z těchto desek i stříšky a dle mého názoru nemají chybu. Pokud se mi nějaká v budoucnu poškodí, v cuku letu udělám novou. JS

Používám bílé 3 mm silné. Vpředu a vzadu podložky je připevněna 30 x 20 mm lišta. Boky chodí v drážce. Přes zimu lišty nahoru , prostor pod sítem uzavřou, přes léto otočím o 180; lišty jsou dolů a prostor je větraný. Několikrát za rok podložky vybělím Savem tak, aby se chlor odpařoval do úlu. Dělal jsem to první rok. To se ještě nestalo, abych během roku nenašel roztoče , až po zakrmení. Je to desinfekce, která by mohla snížit riziko nemocí.
Vojtěch.

Ja pouzivam klasicky hlinikovy plech, na ktory po okrajoch natriem jemnny film tavenej bravcovej masti. Ked aj kliestik spadne na podlozku a pokusa sa vyliezt spät, uviazne v masti. Uviaznute kliestiky potom ztriem aj s ostatkom a spalim.

Jen pro zajimavost - mam tri fotky z videnskeho trhu.
Nic mimoradneho, ale je dobre videt treba ten sortiment medu.
poslal jsem je spravci konference

Rakousky med se prodava i u nas v davkovacim baleni typu placacky.
Ve skutecnosti je to smes medu eu i jinych, takze mozna ze je to i cesky
med.

D. Helmut


--- Original Nachricht ---
Absender: Nezbeda Martin ( alias NezMar )
Datum: 24.11.2005 22:36

> Jen pro zajimavost - mam tri fotky z videnskeho trhu.
> Nic mimoradneho, ale je dobre videt treba ten sortiment medu.
> poslal jsem je spravci konference
>

Na plástech v nichž je plod přežívají samičky roztoče Varroa destructor až 40 dní, na uhynulých včelách 16 dní a mimo včelu žije roztoč v závislosti na vnějších podmínkách 6-7 dní. Každá samička se může nechat zavíčkovat v plodu až 7x. Bylo tjištěno, že na jednu vyzimovanou samičku je možno počítat více nežli 100 jedinců v podletí.- Šikovný brouček.

Zdravím
Jar. Bureš

> přežívají samičky roztoče Varroa destructor až 40 dní

Odkud to všechno víš? Já mám informace, že samičky mohou během léta žít 2-3 měsíce a během zimy mnohem déle, pokud mají možnost parazitovat na včele. Bez včel a plodu přežijí na plástu (úlu) několik dní. To jsou trochu jiné informace.
(Managing Varroa, MAFF 1996)

Můj favorit na podložky je napuštěný sololit, ale pokud se má použít něco
jiného - tabule 2x1 metr pozinkovaného plechu (běžného - to je žárově
pozinkovaného) stojí od 180 do cca 250 nebo 300 kč podle tloušťky základního
plechu od snad 0,6 mm do snad až 1,5 mm, běžná tlousťka je 0,8 až 1,2 mm .
A 1-3 takové tabule se dají snadno převézt vzadu v autě, když se stočí do
"ruličky" a převážou a zadní sedadla jsou vyhozená. Doma se dají snadno
nastříhat bez pokřivení běžnými klempířskými nůžkami na plech, pokud se to
jen trochu umí a jako podložka pod dno úlu nepotřebují výztuhu a pokud ty
tenčí ano, stačí udělat výztužný ohyb na posledních cca 3-4 milimetrech
kladívkem o hranu nějakého trámku o 20 - 30 stupnů. A vydrží dost dlouho,
zvláště když se natřou a nekape na ně v zimě zkondenzovaná voda.

R. Polášek

no, kdyz uz jsem u tech zajimavosti - vcera vecer jsem sel pres mirak v praze - je tam stanek s medem. kupodivu, pan ceska ma stale jeste na sklenickach etiketu "vceli med" :-)

jd


> --- Původní zpráva ---
> Od: Nezbeda Martin ( alias NezMar ) <nezmart/=/quick.cz>
> Datum: 24.11.2005 22:42:31
>
> Jen pro zajimavost - mam tri fotky z videnskeho trhu.
> Nic mimoradneho, ale je dobre videt treba ten sortiment medu.
> poslal jsem je spravci konference
>

No, první fáze je taková diskuze.
Druhá fáze by mohla být, kdyby třeba měl někdo nějakou nepoužívanou
mrazničku, nadstavit tam tu teplotu, řekněme v rozmezí od 2 do 5 st C, hodit
tam v květnu 1 - 2 nastavky rámků s řepkovým medem a někdy v září, říjnu to
zkusit rozehřát a vytočit. Totiž aby se minimalizovalo, že někdo na takovém
systému založí nějaký provoz a investuje do něho a pak se zjistí, že třeba
květnový med z řepky a ovocných stromů takhle dělat nejde, že se musí
vytáčet hned. Totiž výchozí předpoklady mohou být klidně správné a
mnohokrát přezkoušené, jak se ale začne něco dělat jiným zbůsobem, může se
objevit vliv něčeho, co původně nikdo nepředpokládal a všechno může být
jinak.Taky při převozu chlazených rámků bude třeba zajistit nějaké podmínky.
Na ochlazených rámcích bude kondenzovat vzdušná vlhkost a budou nabírat
zápachy. Takže při převozu na rámky nesmí příjít okolní teplý vzduch.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Daniel Prokeš" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 24, 2005 5:37 PM
Subject: Re: Plni?ka medu


>
> Nejprve bych rád poděkoval za všechny reakce na toto téma.
> Společnou stáčírnu se mi asi zprovoznit nepovede, jedna věc se mi ale moc
> líbí. Chlazení plástů a vytáčení až po sezoně, kdy je už relativně klid.
> Slyšel jsem o této možnosti mnohokrát, nikdy mi nikdo ale nevysvětlil, že
> při zchlazení pod 5 st C med nekrystalizuje.
> Už jdu na webové stránky pana Jindry.
> Dan Prokeš
>
> > Co takhle využít chladící komoru? Podle toho, co píše Honza Jindra med
> > zchlazený pod +5 st C nekrystalizuje, nebo téměř vůbec nekrystalizuje,
> > takže
> > by nebyl problém ani s dlouhodobě skladovaným řepkovým medem v
rámcích.Co
> > takhle přes léto tam ukládat rámky s medem a na konci se zóny je prostě
> > vytočit najednou, rovnou přefiltrovat a naplnit sklenice. To by mohla
být
> > klidně nějaká společná medárna. Večer si tam včelař doveze rámky ze své
> > chladicí komory, přes noc se mu ohřejí v tepelné komoře na 35 - 45 st C
a
> > přes den je rovnou vytočí, teplý med přefiltruje a rovnou stočí do
> > sklenic.
> > A večer už další včelař může ukládat svoje rámky na rozrhřátí. A pokud
> > bude
> > chtít udělat smíchaný med, může rovnou kombinovat rámky, takže nemusí
med
> > skladovat a míchat v nádobách, ale rovnou stáčet míchaný med. Nebo
> > jednodruhový, podle toho, jak si uspořádá rámky. A společná medárna by
> > mohla
> > mít nerezové zařízení, 12 rámkový zvratný medomet, kvalitní odvíčkovací
> > zařízení, takže by bylo možné odvíčkovat a vytočit za 5 - 10 minut 1
> > medomet
> > atd.
> >
> > V krajním případě to může fungovat tak, že včelař bude mít místo
medometu,
> > místnosti, všelijakých nádob na med a podobně jen tu chladicí komoru s
> > prostorem odpovídajícím 20 - 30 rámkům 39x24 na jedno včelstvo, kterou
> > během
> > léta zaplní. Někdy v srpnu, září rámky doveze do medárny, vytočí, naplní
> > sklenice, rámky od medu dá vyčistit včelám do úlů a je to. Do jednoho m3
> > objemu se vejde 16 tenkostěnných nastavků po 11 rámcích 39x24.
> >
> > R. Polášek

Chtěl jsem se zeptat, jestli by někdo, kdo má přístup do nějaké certifikované menší stáčírny medu, kterou by mohli využívat včelaři, kteří chtějí prodávat svůj med v obchodě a ne jen ze dvora, neudělal článek s nějakým podrobnějším zasvěcenějším popisem nebo komentářem úprav a fotografiemi třeba do Včelařských novin nebo jinde na internetu.
Když se tady diskutuje o plničkách medu a míchárnách medu.
Případně pokud to bude v rozumné vzdálenosti někde na severní Moravě nebo blízku, můžu pomoct hlavně s fotkami.

R. Polášek.

Jakub Dolínek :

> no, kdyz uz jsem u tech zajimavosti - vcera vecer jsem sel pres mirak v praze -
> je tam stanek s medem. kupodivu, pan ceska ma stale jeste na sklenickach etiketu
> "vceli med" :-)

...............

Vlastnost toho medu je tedy jasna. A jestli si chces vychutnat pohled jako foto, tak si dej odkaz:

http://moraviaprodukt.cz/moraviaprodukt/vyrobky.htm


_gp_

dobrý den, mám prosbu. potřeboval bych zjistitz, co se přidává do vosku, bay měl různé barvy. děkuji za odpoved

Prosim vas.

V poslednim 12/05 Vcelarstvi je tak dvoustrankova informace o manzelich a vykupcich medu unas. Jde o vetu typu objemu vykupu a ta veta je dosti dulezita pro "utvoreni nazoru" pred sjezdem. Ocem je rec?

...priblizne:
Z nekolika stovek kg vykoupeneho medu za rok to je dnes nekolik stovek tun vykoupeneho medu zarok.


Nevim jestli p. sefredaktor takove upravy clanku vymysli a dela na neci popud, nebo si je vycucava z prstu nevedomky, ale toto je opravdu ZVAST !

_gp_

petr.certik:
> dobrý den, mám prosbu. potřeboval bych zjistitz, co se přidává do vosku,
> bay měl různé barvy. děkuji za odpoved
.........

http://www.parafin-wax.cz/html/prisady.htm

_gp_

Dotace už jsou na účetech!!!

JP

Ředitel Kamler na několika přednáškách pro komerční včelaře vyzdvihoval výhody chlazených skladů: odložení vytáčení na pozdější dobu, dodatečné vysoušení medu přímo v souších, ochrana vytočených souší před zavýječem, uskladnění vytočených souší (navoněných medem) pro přímé přidávání (urychluje přijetí) a také po přepnutí na režim vytápění předehřádí souší pro dokonalejší vytočení hustých medů. Není potom třeba nástavky nikam převážet a nedochází k výměně vduchu. Prostor pro uložení omezeného počtu nástavků si je tedy dobré vytvořit přímo v medárně. Viděl jsem dokonce takovýto box pojížděcí s těsněním u země, takže s ním šlo najet na složené sudy a nebylo nutné manipulovat s plnými sudy. Tuším př. Sláma dokonce mluvil o využití tohoto velkého boxu na kvašení většího mnmožství medoviny.
Honza

Já jsem psal o jedné společné medárně a více menších včelařů, kteří mají své
chlazené sklady nebo boxy doma.
Jinak nejsou ty přednášky někde k získání na internetu?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Honza Jindra" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, November 25, 2005 1:13 PM
Subject: Re: Plni?ka medu


> Ředitel Kamler na několika přednáškách pro komerční včelaře vyzdvihoval
> výhody chlazených skladů: odložení vytáčení na pozdější dobu, dodatečné
> vysoušení medu přímo v souších, ochrana vytočených souší před zavýječem,
> uskladnění vytočených souší (navoněných medem) pro přímé přidávání
> (urychluje přijetí) a také po přepnutí na režim vytápění předehřádí souší
> pro dokonalejší vytočení hustých medů. Není potom třeba nástavky nikam
> převážet a nedochází k výměně vduchu. Prostor pro uložení omezeného počtu
> nástavků si je tedy dobré vytvořit přímo v medárně. Viděl jsem dokonce
> takovýto box pojížděcí s těsněním u země, takže s ním šlo najet na složené
> sudy a nebylo nutné manipulovat s plnými sudy. Tuším př. Sláma dokonce
> mluvil o využití tohoto velkého boxu na kvašení většího mnmožství
medoviny.
> Honza

))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))Na plástech v nichž je plod přežívají samičky roztoče Varroa destructor až 40 dní, na uhynulých včelách 16 dní a mimo včelu žije roztoč v závislosti na vnějších podmínkách 6-7 dní))))))))))))))))))))))))))))))))

Aby nedošlo k omylu - uvedené životnosti platí pro plásty a úly bez živých včel.(I zavíčkované plásty vyndané mimo včelstvo).
Zdroj : Časopis včelařství č.5/99 st.108,6/99 st.132,7/99 st.156. - "Minimum znalostí pro začátečníky " - autor ing. Řeháček

Zdravím
Bureš Jar.

Do nasi ZO prislz dotace 23.11. odpoledne na nas ucet a Vam ?

Jednatel Pavel Dvoracek Mecholupy /Zatec

Vtéto době jakékoliv informace o certifikovaných medárnách jsou zbytečné. V současné době probíhají jednání mezi svazam, veterináři a kdo ví s kým ještě, jejichž účelem je co nejvíc celý proces schvalování zjednodušit. Zřejmě vše probíhá pomalu a vlažně ale hlavně, aby to dopadlo. V současné době neví přesně nikdo nic. Na můj dotaz na okresním aktivu taj. Peroutka odpověděl, že už po Novém roce bude líp a tak nezbývá než doufat a držet palce. Kdo byl na setkání Dadant klubu a slyšel tam, jak jeden starší včelař tvrdil, že dnes jsou již takové podmínky, že med lze zpracovávat na kuchyňské lince a pak dodávat do obchodu, tak je to samozřejmě naprostý nesmysl, zřejmě nás informované chtěl rozesmát komickým výstupem. Myslím, že soukromé schválené medárničky jsou výrazným krokem dopředu. Já osobně na družstevní společné medárny nevěřím, dovedu si představit jak by vše probíhalo po odeznění počátečního nadšení. Zdraví R. Stonjek

mate nekdo zkusenost se ziskanim tzv. "atestu medu" od veterinarni spravy - pro prodej medu na trznicich?

jaky je postup, jake jsou pozadavky, co vse je potreba splnit?
na jak dlouho je "atest" vydavan?
atd. atd. atd.

diky

jakub dolinek

V bývalom Sov.zväzu výskumníci robili pokusy koľko dní môže byť V.D.bez svojho hostiteľa. Bola tam uvedené viac hodnôt za rôznych podmienok. Zisťovali hlavne, či môže V.D. žiť určitú dobu na kvete a mohol sa presunúť na inej včele do iného (stáva sa to vtedy keď na kvete sa stretnú dve včely a na jednej je samička V.D.)včelsta. Výskumy to potvrdili, že možné to je,lebo V.D. žil na kvete až 48 hodín.
Ja mám overené, že V.D. sa môže presunúť i na obyčajnej Ose (Vespa)zemnej a nemeckej, ktoré včase totálneho rozpadu včelieho spoločenstva je pod tlakom V.D. Zaznamenal som dva osobné prípady. Jeden prípad z Nemecka pozorovaný včelárom bol uvedený aj v OVP.

"Prosim vas.
V poslednim 12/05 Vcelarstvi je tak dvoustrankova informace o manzelich a vykupcich medu unas. Jde o vetu typu objemu vykupu a ta veta je dosti dulezita pro "utvoreni nazoru" pred sjezdem. Ocem je rec?
...priblizne:
Z nekolika stovek kg vykoupeneho medu za rok to je dnes nekolik stovek tun vykoupeneho medu zarok.
Nevim jestli p. sefredaktor takove upravy clanku vymysli a dela na neci popud, nebo si je vycucava z prstu nevedomky, ale toto je opravdu ZVAST !
"

Anketa -
a) článek je plně pravdivý, nejde o neplacenou plošnou reklamu a není problém prodat libovolné množství medu za uváděnou cenu
b) pravdivost a objektivnost informací odpovídá běžnému standardu radia Jerevan, ke kterému se letos přidalo i Včelařství

Od: Stonjek :

> ... Na můj dotaz na okresním aktivu taj. Peroutka
> odpověděl, že už po Novém roce bude líp a tak nezbývá než doufat a držet
> palce.
..........

Jde o navrh a SVS. Neco ti reknu. Nebude trvat dlouho a to co se deje s vykupem a zamernou laxnosti svazu k nemu se odrazi v jednani a konecnem konkurencnim tlaku mezi vcelari na "trznicich" . Dojde doba a bude se chvalit existence vykupu a pohodlnosti, kterou to prinaselo. A jeste neco. Jde v navrhu v postate o dvousecnou zbran. Konecne, jestli navrh bude prijat, dojde na oficialni kontroly, ktere budou jako konkurence na trhu a na zaklade tohoto naprosto bez debat i pro "trhovce" s medem. :-)) Konecne se dostanou medy a jeji kvalita "ze dvora a trznice" i do tabulek a na musku SZPI.

Jde o navrh a videl jsem jej.

_gp_

R. Polášek napsal
Já jsem psal o jedné společné medárně a více menších včelařů, kteří mají své chlazené sklady nebo boxy doma.
Jinak nejsou ty přednášky někde k získání na internetu?

Mám některé ve své filmotéce (viz www.sweb.cz/jjvcela).
Honza

dobry den,
prosim, nevite nekdo, jak odstranit rozlity vceli vosk
z dlazdic, dreva, nerezu?
moc dekuji za pripadne odpovedi!
mariana prokesova

Dne pátek 25 listopadu 2005 11:53 Radim Polášek napsal(a):
> No, první fáze je taková diskuze.
> Druhá fáze by mohla být, kdyby třeba měl někdo nějakou nepoužívanou
> mrazničku, nadstavit tam tu teplotu, řekněme v rozmezí od 2 do 5 st C,
> hodit tam v květnu 1 - 2 nastavky rámků s řepkovým medem a někdy v září,
> říjnu to zkusit rozehřát a vytočit. Totiž aby se minimalizovalo, že někdo
> na takovém systému založí nějaký provoz a investuje do něho a pak se
> zjistí, že třeba květnový med z řepky a ovocných stromů takhle dělat nejde,
> že se musí vytáčet hned. Totiž výchozí předpoklady mohou být klidně

DD,

je to hezke, ale vyvoj poslednich let ukazuje rozdil ceny tohoto medu v kvetnu
a po sezone i nekolik 10 % Kc.


Honza

Dne pátek 25 listopadu 2005 18:13 Jakub Dolínek napsal(a):
> mate nekdo zkusenost se ziskanim tzv. "atestu medu" od veterinarni spravy -
> pro prodej medu na trznicich?
>
> jaky je postup, jake jsou pozadavky, co vse je potreba splnit?
> na jak dlouho je "atest" vydavan?
> atd. atd. atd.
>
> diky
>
> jakub dolinek

DD,
musite mit schvalenou plnirnu medu - info na Vasi SVS.

Honza

No to Vám Marianko nezávidím. Občas se mi to taky stane a to bych vyskočil z kůže. Když je alespoň podklad mokrý tak to po zchladnutí lze sloupnout. Pokud ale se vosk přilepí, nezbývá než ho řádně oškrábat nožem nebo špachtlí a pak ho vytřít hadrem. Může pomoci použití ředidla C6000, který včelí vosk pozvolna rozpouští. Kovové předměty lze také zahřát třeba v troubě a vosk steče. Suché dřevo se voskem nasytí a z povrchu už ho nedostanete.
Honza

Milá pani
z dlaždíc a antikoru je to jednoduché, (neviem aké sú tie veci veľké), ale ak sa tie veci dajú nahriať na 70°C, tak ich po nahriatí strieme novinami, látkou a pod. Dlaždice ale i ostatné veci nahriať parou z vyvíjača pary a postupne do sucha utrieť. Očistený predmet ostane krásne lesklý. Ak je vosk vsiaknutý do dreva, je to o niečo ťažšie, ale po nahriatí drevených častí horúcou parou, takisto do sucha utrieme, drevo po tejto procedúre bude ešte krajšie

Já jsem se trošku špatně vyjádřil. Napsal jsem k získání, myslel jsem k
přečtení. Zatím se tímto problémem nezabývám dostatečně do hloubky, aby to
opravňovalo moje získávání takových přednášek.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Honza Jindra" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, November 25, 2005 7:36 PM
Subject: Re: Plni?ka medu


> R. Polášek napsal
> Já jsem psal o jedné společné medárně a více menších včelařů, kteří mají
> své chlazené sklady nebo boxy doma.
> Jinak nejsou ty přednášky někde k získání na internetu?
>
> Mám některé ve své filmotéce (viz www.sweb.cz/jjvcela).
> Honza

Tvé odpovědi jsem moc nerozuměl.Nač stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko.Dnes víme pouze jedno, že nevíme přesně nic a tak vymýšlet si jak bude od začátku vše špatně není příliš produktivní. Což do toho raději vložit trochu optimizmu,nadšení a hodně vlastní práce?? Pak je to pro takovou medárničku docela reálný základ. Kdo se bojí kontrol kvality, tak asi ví proč. Domnívám se že v dobrých hyg. podmínkách si stačí pohlídat obsah vody a HMF a vše je v lati. Jinak na tržištích nikdo schválenou medárnu nevyžaduje, stačí rozbor medu. Alespoň to tak donedávna platilo. Zdraví R. Stonjek

Můžete mě říct kolik zimních včel váží 1 kg??

No, je to něco podobného jak se tady o tom vyjádřil Vojtěch. Sice mám lecos nahráno, ale nejsem vlastníkem autorských práv. Jednotlivé přednášky nejsou autorizovány a proto je nemohu a ani nesmím nabízet k prodeji. Pokud mě ale o to někdo požádá, tak za cenu mých nákladů je zájemci poskytnu. Tedy za tržní cenu, ale jako kolegiální výpomoc těm, co se na konkrétní akci nemohli dostavit. Osobně mi příjde líto, že se akce ztratí v propadlišti času a jen občas si někdo vzpomene, že tam a tam někdo o něčem mluvil ale, že si už nevzpomíná kdo a co přesně. Měli by na to myslet organizátoři těchto akcí.
Pokud jde o písemnou podobu, bude nutné počkat zda je autor nezveřejní např, v MV, VN nebo ve Včelařství.
Honza

> Já jsem se trošku špatně vyjádřil. Napsal jsem k získání, myslel jsem k přečtení. Zatím se tímto problémem nezabývám dostatečně do hloubky, aby to opravňovalo moje získávání takových přednášek.

> R. Polášek

Všeobecne sa údáva, že v jednom kg včiel sa môže nachádzať 10 tis. včiel, čo je podľa mojich pozorovaní reálna cifra.
Ja mám vypracovanú jednoduchú metódu na na určnie váhy včiel po ich prezimovaní. Pred jarným preletom, kým sú ešte neporušené riadky meliva, odmeriam sčítavacím spôsobom dlžku riadkov s melivom a tento údaj delím koef.100, čím dostanem rálnu váhu prezimovaných včiel. Spôsob hodnotenia hmotnosti prezimovaného včelstva je vypracované pre rámikovú mieru B /4OOmm/, ale platí to aj pre iné miery, pretože včelí chumáč vytvára zimuje vo všetkých úľoch približne v podobe elipsoidu ale dosť často v podobe zvona. Príklad na určenie hmotnosti prezimovaného včelstva: včelstvo zimovalo v 6 uličkách, nameral som splu: 125 cm meliva v riadkoch : koef.100 = 1,25 kg. Platí to pre normálne včelstvo, ktoré zimovalo s matkou.
Ešte dodávam, že literatúra udáva hmotnosť včiel v jednej plne obsadenej uličky (pri teplote nad 12°C, keď je včelí chumáč už rozídený.) Rozťažnosť zimného chumáča má koef.1,6. To znamená, že po rozpustení zimného chumáča v dĺžke 125 cm zaujme včelstvo 125 cm x koef.1,6= dĺžku v uličkách cca 200 cm. To znamená,že včely obsadia asi 5 uličiek v miere B. Keďže včely neobsadzujú uličky v prísne matematicky ako to mi vypočítame, ale voľne podľa svojich potrieb, takže to v skutočnosti môže byť 6-7 uličiek.
Včelstvo bez matky je stresované a melivové riadky neposkytnú spávny obraz o včelstve. V takomto prípade výpočet je nie pravdivý. Tento výpočet je jednoduchý, ku ktorému som sa dopracoval postupne. Táto metóda dá pre včelára dopredu pokyn, čo môže očakávať od každého včelstva a čo môže pre to ktoré včelstvo na jar urobiť. Celkový spôsob výpočtu bude uverejnený na stráne http://www.vcely.sk v zmných mesiacoch.

Od: Pepa:
> Můžete mě říct kolik zimních včel váží 1 kg??
......

Vubec neco o vaze vcel:

Dělnice váží průměrně 100 mg: včela vycházející po narození z buňky asi 122 mg. kojička a stavitelka 134 mg, létavka 108 mg, stará létavka 75 mg, včela s naplněným medovým váčkem při rojení 125-167 mg. V 1 kg je včel: za normálních poměrů asi 10000 (po 100 mg), při rojení 6000 až 8000 (po 125-167 mg); berou s sebou zásobu medu až na 20 dnů. Podle jiných pramenů je v 1 kg: včel vyletujících v létě z úlu asi 11 000 (po 91 mg), včel vracejících se z pastvy při slabé snůšce 9000 (po 111 mg), při silné snůšce 8000 (po 125 mg), včel nasátých při pokouření 7300 (po 132 mg), včel vycházejících s rojem 6500 (po 154 mg). - Váha roje: Dobrý roj váží asi 3 kg a má 18000 až 24000 včel; podle jiných autorů pěkný roj 2 kg (= 20000 včel po odložení medu). slabší roj 1,5 kg (= 15 000 včel) a zvlášť velký roj 3 kg (= 30000 včel) i více.


Toliko o vaze.

_gp_

Stonjek:
.......
> Což do toho raději
> vložit trochu optimizmu,nadšení a hodně vlastní práce?? Pak je to pro
> takovou medárničku docela reálný základ. Kdo se bojí kontrol kvality, tak
> asi ví proč. Domnívám se že v dobrých hyg. podmínkách si stačí pohlídat
> obsah vody a HMF a vše je v lati.
........

A kdo se boji? Jen at se kontroluje. Me motto je "Kazdy med pod drobnohled". :-))

Kdyz bych mel budovat, jako rikas medarnicku, tak v tom momente koncim se vcelarenim z duvodu zvladnuti naplne prace. Rad delam jednu vec a poradne. Obzvlaste, kdyz by me mela zivit.

A kdyby melo stacit to co pises, tak bych ti rad doporucil navstevu schvalene provozovny dodavajici na trh med a castku, ktera je davana do provozu, kvuli dodrzeni podminek SVS. A ta by te postavila do late. :-))
_gp_

Veta v druhom odstavci má znieť: Ešte........(.....keď je včelí chumáč rozídený), 250g včiel. Prepáčte

Co včelař to jiný přístup. Moje základní heslo je: Kdo se boji .... v síni. Díky jemu to mám o dost jednodušší. Nevymýšlím si důvody, proč to nejde, ale zabývám se tím, co je nutné udělat pro to, aby to šlo.Díky tomu medárnu mám, zatím co jiní nadosmrti budou o nich pouze žvanit a plakat si navzájem na rameni, proč to nejde. Schválených medáren jsem viděl dost, jenom u nás na okrese jsou 3.Co bylo dobré, to jsem použil, s ostatním jsem si musel poradit.Kdykoli pracuji s medem tak jsem rád, že ji mám i když finančně to byl docela horor. Takže dnes nemusím nikde očumovat, stačí jen sejít do suterénu našeho rod. domku a to prostě jen proto, že jsem ji chtěl mít a byl jsem proto ochoten hodně udělat.Takže přeji všem, co mají obdobný přístup, ať se daří. Zdraví R.Stonjek

Byla tu jednou pozvánka do Bučovic na akci u přítele Sedláčka, které jsem se zúčastnil. Při vstupu do provozovny byla na prknech malá kasička,které si většina včelařů ani nevšimla. Dal jsem do ní 50 Kč. Po akci už byla pryč, protože bych do ní ještě přidal, přestože jeho progresivní metody velkovčelaře nepoužiji, ale byly velmi poučné, a odborně podané.S mnoha názory se shoduji, ale řeším je jinak.Měl by si každý uvědomit, že náklady na tyto akce není levná záležitost.
Reklamy na prodej úlů Vám tady nevadí. Prodej nového nápadu je snad na vyšší úrovni. Výroba úlu se počítá na hodiny , ale na nové myšlence se pracuje někdy roky. Nastavil jsem Vám , některým zrcadlo. Srovnáváte nesrovnatelné.Každý máme nějakou nevědomost, a každý s ní bojujeme jinak.Nebudu se k tomu vyjadřovat.Gesce patentu pro důchodce je drahá, levnější je např. prodloužení Užitného vzoru stojí 3 000 Kč.Já 40 Kč projedu do města, poštovné, kopírování , atd. takže mě ze 100 Kč moc nezbude. Pro Vás co jste přistoupili na tuto hru, označte zda chcete rámek, jeřáb, plastový medomet,váhový jeřáb. Je možno také úprava septiku, čistění komínů, úpravy kotlů atd.Všechny myšlenky jsem si zrealizoval a jsem jejich majitel.Pokud z Vás mladých to někoho zajímá, nebo chcete vzor, jak se to dělá, pošlu celý popsaný i s ochranou, např. na kotle spal. biomasu.Už tu někdo psal o biomase. Jenom dodám, kdo se to naučí, stačí mu k tomu jen tři věci, mozek, tužka a papír a svoji novou myšlenku nakreslit, popsat atd.Možná překvapí ne jen sebe, ale i Svět.
V.

Pokud čtete tyto příspěvky tak jste mohl zjistit ,že i reklama na úly někomu vadí.Místo o úlech které nabízím se rozpoutala debata o tom kolik vydělám a jak mám výhodnou doménu a podobně.Vždyť se přece jedná o peníze.Je hodně takových, kteří jsou neschopní a závidí.Divím se ,že chtějí peníze za svou práci v zaměstnání.A co se týče mé výhodné domény nabídl jsem spolupráci a výsledek byl žádný ohlas.Přesto jsem nabídl možnost nabízet starší věci,prostě bazar.Také chat. Můžete si na stránkách www.vcelarstvi.info podiskutovat přímo. Nebo znáte někde jinde včelařský chat??
Milam
www.vcelarstvi.info

Milan :
....
> Nebo znáte někde jinde včelařský
> chat??
......

Chat seznamu.cz. Vcera jsem to zaregistroval. Funguje asi od ledna. Je pod diskuznim , ...hobby a chov a vcelarstvi nebo tak nejak.
_gp_