Včelařská konference

Vážený příteli, děkuji za upozornění na zmíněný článek.Krize v ČSV je popsaná dost výstižně. Bohužel,naši dobře placení funkcionáři ČSV ví, jak se kočuje v Kalifornii, na světových včelařských akcích každoročně také něco pochytí a prezentovaným výsledkem je nápad oslovit české maminky aby dětem kupovaly med.
Nejsem takový optimista, abych se těšil, že sjezd ČSV něco změní. Chyba je především u včelařů, vyhodnoťte si třeba diskusi včelařů na této konferenci. A to jsou ti lepší co alespoň o něčem diskutují. Rozhodně ale není zaměření diskuse obrazem problémů o významu včelařství, kdy práce včel představuje 90% a včelí produkty jen 10% ve společenském přínosu z chovu včel. Dost velká část včelařů je vývojem v ČSV zklamaná a svoje členství udržují prakticky ze dvou důvodů. Ten hlavní je snažší přístup k dotacím a za druhé zajištění léčení včelstev. Příklad z chovu králíků mi našeptává, že v tržní ekonomice není tak zcela od věci, aby léčení včelstev zajišťovali třeba někdy v budoucnu ( tumida ) za úplatu soukromí MVDR, a dotace také nemusí být věčně. Co pak podstatného zbyde pro ČSV ? Ale to budou už hlavní aktéři dnešních šarvátek a intrik dávno v důchodu tak o co vlastně jde ? Pokud nechci jako funkcionář svazu ( na jakékoliv úrovni ) přijít o své přesvědčení a v praxi získané argumenty, musím se těchto funkcí vzdát i když jsem i z této práce cítil vnitřní uspokojení a dělal jsem ji rád. Nechci se podílet na současném stavu českého včelařství a nemohu prosazovat politiku našich nejvyšších, ke kterým jsem ztratil důvěru. Každý dobře řízený svaz má i svoje kontrolní mechanizmy i u včelařů máme kontrolní revizní komisi, která má svoje poslání vymezeno ve stanovách. Četl někdo někde, že by se příslušní funkcionáři zajímali o vzniklou krizi a stále se vlekoucí spory ? To jsou ta témata, která by měla včelaře zajímat v předsjezdovém období především.
Ještě jednou děkuji a zdravím všechny, kteří snad také začnou přemýšlet trochu dál.
S pozdravem Josef Rotbauer

Snad jediný včelař s velkým počtem včelstev tuším cca 80, který vyzkoušel ve velkém rozsahu klíckování matek je ing. Řeháček z Nasavrk-učitel včelařství-tel.604106899. Dle mého názoru je tato metoda účinná (i když vezmeme v úvahu možnou reinvazi), tudíž tím účinnější čím dále bydlí soused včelař. Ovšemže pracná a z tohoto důvodu včelaři i s malým množstvím včelstev pravděpodobně minimálně používaná. Není zaměřena na vyhlazení roztoče, ale na přerušení vývojového cyklu a na minimalizaci stavu samiček roztoče na startu do budoucí sezony. Samozřejmě za podmínky správně provedené fumigace.(Venkovní teplota apod.)

Zdravím
Bureš J.

J.Horký
> přečtěte si jej a napište svůj názor.Za necelé 3 měsíce bude sjezd a je
> třeba vědět názor včelařů.Hledat můžete na WWW.reflex.cz/Clanek20960.html
..........

Něco tam vyslovuje př. Peroutka a to o grantu a milionu korun. Milion korun bych dal jako prémii předsedovy celé ČSV, který by dokázal navázat spolupráci s jinými subjekty v českém včelařství s výsledkem vyřešit problém s cenou medu pro 50 000 tisíc členů svazu. Maminky za milion a za svazový? Není to přepych? :-) Maminka koupí to, naco přeci má ...ne? A s takovou maminkou, která nakupuje plínky, mlíko, kašičky, oblečky a hračky to moc podle mě nevytrhnete, protože je nerado, že si z mateřské může koupit základní NIC. Tedy jestli chcete naštvat pár maminek - schutí dotoho. :-))

Právě jsem si přečetl článek na který mě upozornili kolegové v práci.Článek vyšel v Reflexu.Mám za to,že je moc poučný a zajímavý článek.Nebudu ho hodnotit ani komentovat to bych nechal na Vás a těchto stránkách.Prosím přečtěte si jej a napište svůj názor.Za necelé 3 měsíce bude sjezd a je třeba vědět názor včelařů.Hledat můžete na WWW.reflex.cz/Clanek20960.html

eman:
> :-) Jeste je potreba ten recept na med doplnit o pridani nejakych
> antibiotik, trochu spor vceliho moru, zabarvit karamelem a nalepit tam
> nalepku "Cesky med" :-)).
...............
:-)).... tak napiš na to práci co dělat, aby se to moc nosematicky nerozšířilo. ;-)

řekl bych co je natom zvláštního "obyčejný pokus pro mladého chemika"

pepan

> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: pan Josef Menšík <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Predmet: Re: Tak jsem se už dlouho nezasmál :-)
> Datum: 09.9.2005 15:28:43
> ----------------------------------------
>
> ----- Original Message -----
> From: "pan Josef Menšík" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, September 09, 2005 8:19 AM
> Subject: Re: Tak jsem se už dlouho nezasmál :-)
>
>
> > nezadařilo se tam dostat ale takových receptů znám několik ale vždy šlo
> > ojednoduché a levné léky založené na louhování bylin v cukerných rostocích
> >
> > Pepan
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
> > To: <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Thursday, September 08, 2005 9:39 PM
> > Subject: Tak jsem se už dlouho nezasmál :-)
> >
> >
> > Chcete vědět jak se vyrábí umělý med? Ten nejpodrobnější návod je světe
> div
> > se v .... no určitě se pobavíte kde.
> >
> > Odkaz: http://www.iabc.cz/scripts/detail.php?id=6114#
> >
>
>
>
>

J. Menšík napsal:
> výroba octu je podobná jako u medoviny, základem je medovina která nesmí
mít

Výroba octa je další stupeň po výrobě medoviny. Rozdíl je ten, že na
medovinu se nesmí dostat vzduch, na ocet musí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 09, 2005 2:24 PM
Subject: Re: Re:Medov? ocet


> výroba octu je podobná jako u medoviny, základem je medovina která nesmí
mít
> více jak 8% alkoholu tato se naočkuje octovými kvasinkami (těch je ve
> vzduchu dostatek ) které přemění alkohol na ocet Proto také vina s nízkým
> procentem alkoholu téměř vždy zoctovatí
>
> pepan
>

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 09, 2005 8:19 AM
Subject: Re: Tak jsem se už dlouho nezasmál :-)


> nezadařilo se tam dostat ale takových receptů znám několik ale vždy šlo
> ojednoduché a levné léky založené na louhování bylin v cukerných rostocích
>
> Pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, September 08, 2005 9:39 PM
> Subject: Tak jsem se už dlouho nezasmál :-)
>
>
> Chcete vědět jak se vyrábí umělý med? Ten nejpodrobnější návod je světe
div
> se v .... no určitě se pobavíte kde.
>
> Odkaz: http://www.iabc.cz/scripts/detail.php?id=6114#
>

výroba octu je podobná jako u medoviny, základem je medovina která nesmí mít
více jak 8% alkoholu tato se naočkuje octovými kvasinkami (těch je ve
vzduchu dostatek ) které přemění alkohol na ocet Proto také vina s nízkým
procentem alkoholu téměř vždy zoctovatí

pepan

----- Original Message -----
From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 09, 2005 2:04 PM
Subject: Re: Re:Medov? ocet


> Stačí zapomenout na pár měsiců medovinu někde v kyblíku. Za chuť ale
> neručím.
>
> Kdysi se ocet vyráběl překapáváním přes bukové hobliny.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jan Čáp" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, September 09, 2005 1:49 PM
> Subject: Re:Medový ocet
>
>
> > > Potřebuješ na to - ocetnici, kvalitní a vhodné hoblovačky, kvalitní
> > octovou
> > > kulturu, medovinu.
> >
> > Měl jsem na mysli spíš tradiční řemeslné postupy, než klasickou
> průmyslovou
> > biotechnologii. Zkrátka postup který by tomu octu dal víc než jen
konverzi
> > etanolu na kyselinu octovou.
> >
> > Lít medovinu do ocetnice mi připadá nesmyslné, protože ocetnice (a další
> > podobná průmyslová zařízení) jsou konstruovaná na co nejrychlejší a
> > nejefektivnější výrobu lihového octa a ne na "přidanou hodnotu" v podobě
> > aromatu či vzácnějších kyselin.
> >
> > Honza
> >
>

> Lít medovinu do ocetnice mi připadá nesmyslné, protože ocetnice (a další
> podobná průmyslová zařízení) jsou konstruovaná na co nejrychlejší a
> nejefektivnější výrobu lihového octa a ne na "přidanou hodnotu" v podobě
> aromatu či vzácnějších kyselin.
.......

Takže sorry, ale jiná přirozená technologie na kvalitní výrobu třeba také i v malém množství octa (malá ocetnice) s podmínkou dodržení stálé jakosti mi není známa.

Bohužel neexistuje med, který by obsahoval jen pozitiva. Jako přírodní
produkt musí obsahovat příměsy životu prospěšné, méně prospěšné i jedy (není
ale smysluplné použití jedu základem některých léků ?).

V podstatě každou i ekologickou potravinu lze napadnout, záleží jen na míře
jak hluboko budeme zkoumat složení.

Osobně nepovažuji publikování návodu na výrobu "průmyslového" medu za
pohoršující. Hlavním problémem dle mého je, zda udržíme skupinu zákazníků,
kteří si rádi dají "přírodní" med za cenu přijatelnou i pro nás. A pokud
budou lidé, kteří rozliší druhy medu, chtějí ten neupravovaný přírodní tak
dokážeme svoje přebytky prodat. V tomto případě se ale asi bude jednat o
drobný prodej, který vyžaduje i čas.

Pak bude existovat druhá skupina, která "přírodní" med nepoznala,
nekonzumuje, nebo je konzumentem svého typu medu (třeba i odvaru z
pampelišek, nebo kupovaného v hypermarketu). Pro tutu skupinu asi naše
diskuse o kvalitě medu bude absolutně nezajímavá a na rohlík je pro ni
zdravější namazat nutelu a po snídani si dát vitamínový přípravek dle
dnešních požadavků. I zdraví je a stvále více bude záležitostí obchodní.

Pokud se podíváte na současný stav zemedělství ( srovnejte výkupní ceny
zemědělců ) a potravinářské výroby, tak se trh s medem až tak moc
neodlišuje. Ale ruku na zákaznické srdce, kdo by dnes koupil jogurt, který
má trvanlivost 2 dny ?

PS: Toto je ale pohled včelaře, který v oboru nepodniká a včelaří (přesněji
pomáhá otci) spíše pro radost, než pro finanční výsledek a medem zásobujeme
rodinu a prodáváme jen okrajově.

Pokud bych chtěl v této oblasti podnikat, asi bych se musel zaměřit na
spolupráci s ekoprodejnami, nebo najít ekonomickou cestu jak zásobovat
druhou skupinu za podmínek, které definuje trh.


Je to jako s návštěvou sklepa na Moravě. Já preferuji vinaře, který víno
skutečně vyrábí, popovídá o tom jak se povedlo, nebo ne ... .
Nebo mohu jít do naleštěného komerčního skepa, kde mi dají vybrat ze sta
druhů světových vín ...

K. Žák, Jihlava



-----Original Message-----

Přátelé,
v týdeníku SONDY, č.35/2005. rubrika Lékařský rádce byl uveřejněn článek o
medu. Je v něm řada polopravd a proto se domnívám, že by se měl k němu
někdo kompetentní vyjádřit. Zrovna nedávno jsem četl brožurku paní doktorky
Hajduškové (tuším Med očima lékaře) a tam se píše něco úplně jiného.

Zde je přesné znění článku:

"Prospívá med našemu zdraví?

Dotaz:
Tchyně mne neustále nutí, abych dětem mazala med na chleba, dávala jim ho
do čaje, atd. Tvrdí, že med neškodí zubům, že chrání před různými nemocemi
atd. Já osobně med moc nemusím a děti o něj také nestojí. Připouštím však,
že na tvrzení tchýně o prospěšnosti medu možná přece jen něco je. Neměla
bych ho dětem tedy dávat? J.T., Boskovice

Odpověď:
Med je složen z různých cukrů a vody. Obsahuje nepatrná množství
acetylcholinu, enzymů, minerálních látek (mj. draslík a fosfor), stopově
též vitamínů. Na sromatu se podílí ještě asi 200 dalších látek. I když je
med v porovnání s rafinovaným cukrem "přírodnější" potravinou, nemá ani
zdaleka všechny ty uzdravující nebo zdraví udržující vlastnosti, které jsou
mu připisovány. Například není pravda, že med nepodporuje vznik zubních
kazů, že uklidňuje nervy, zlepšuje prokrvování srdce, chrání játra,
podporuje tvoření žaludečních šťáv a chrání organizmus před nenmocemi z
nachlazení atd. Navíc v důsledku celkového zněčištění přírody se v medu
mohou vyskytnout olovo, kadmium nebo rtuť.       (MČ)"

Stačí zapomenout na pár měsiců medovinu někde v kyblíku. Za chuť ale
neručím.

Kdysi se ocet vyráběl překapáváním přes bukové hobliny.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 09, 2005 1:49 PM
Subject: Re:Medový ocet


> > Potřebuješ na to - ocetnici, kvalitní a vhodné hoblovačky, kvalitní
> octovou
> > kulturu, medovinu.
>
> Měl jsem na mysli spíš tradiční řemeslné postupy, než klasickou
průmyslovou
> biotechnologii. Zkrátka postup který by tomu octu dal víc než jen konverzi
> etanolu na kyselinu octovou.
>
> Lít medovinu do ocetnice mi připadá nesmyslné, protože ocetnice (a další
> podobná průmyslová zařízení) jsou konstruovaná na co nejrychlejší a
> nejefektivnější výrobu lihového octa a ne na "přidanou hodnotu" v podobě
> aromatu či vzácnějších kyselin.
>
> Honza
>

3 mm

----- Original Message -----
From: "Tom?H" <tom.es/=/seznam.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 09, 2005 11:33 AM
Subject: zas?tovan? dno


> Dobrý den,
> chci si vyrobit nějaké dna a chtěl jsem se zeptat jaký největší rozměr oka
> ma mít pletivo, aby jim včely neprolézly?

Zdravím,
záleží, na co je vrtačka určena. Pokud je na malé vrtáky do dřeva a kovu,
mívá až 3000 otáček. Pokud je dělaná jako bourací kladivo hlavně na velké
vrtáky do betonu nebo dřeva atd, mívá otáčky menší, pod těch 1000. Levné
vrtačky mívají vysoké otáčky a plynulou elektronickou regulaci, takže
prodavači zhusta tvrdí, že se hodí i na malé vrtáky i jako bourací kladivo.
Je fakt, že pár minut při malých otáčkách a velkém vrtáku jako bourací
kladivo taková vrtačka asi přežije, ale déle ne. Myslím taky, že regulátor
otáček zabudovaný ve vrtačče je ošizený, už kvůli prostoru, jaký je uvnitř k
dispozici. Spíše má za úkol vylepšovat komfort vrtačky a přesnost vrtání,
vrtačka bez regulátoru sebou při zapnutí silně škubne, jak okamžitě naběhne
na plné otáčky, s regulátorem se rozbíhá postupně.

Co se týká trvalého běhu při stažených otáčkách, dalo by se vylepšit
chlazení přidáním ventilátoru, který by proháněl vzduch přes motor. Taky,
pokud je vrtačka nad košem, odstranilo by se tím případné padání nečistot z
uhlíků do medometu. Muselo by se udělat potrubí, které by se napojilo na
výfukové otvory vrtačky a kvalitnější ventilátor, který dokáže vytvořit
vyšší tlak a patříčný průtok. Ale to potrubí by byla pěkná piplačka a je
otázka, jestli by se to vyplatilo, s ventilátorem by to byla investice tak
od 500 výše. Jinak kromě snížené účinnost a tím většího vývinu tepla při
podstatně stažených otáčkách taky může selhat mazání ložisek vrtačky.

Co se týká toho, jestli je nějaká vrtačka pro pastování slabá nebo ne, tak
tam hodně závisí na vlastním míchadle. Velikost a provedení míchadla určuje
optimální otáčky a potřebný příkon pohonu. Teoreticky pokud třeba šroubové
míchadlo o průměru 10 cm potřebuje určitý příkon při určitých otáčkách, tak
šroubové míchadlo o průměru 5 cm potřebuje příkon tak asi 4x nebo dokonce 6x
menší. Pokud je míchadlo o 1 /3 nebo čtvrtinu větší, může klidně potřebovat
dvakrát výkonnější pohon. Kdysi jsem to dokonce i uměl vypočítat.
Dneska bych na to šel přes měření. Jestliže má mít vrtačka třeba 700 wattů,
tak při plném výkonu do ní jdou cca 3 ampéry. Pokud ale do ní jdou ty
tři ampéry nebo víc a má stažené otáčky na polovinu nebo víc, je vrtačka
přetěžována a dlouho to nevydrží a je třeba popužít menší míchadlo.
Solidnější výrobce značkových vrtaček by možná takové údaje někde měl k
dispozici.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 08, 2005 11:24 PM
Subject: Vrtačka a medomet


> Zřejmě má každý jiný pohled na to co je ideální a hodně závisí na počtu
> včelstev. Běžná vrtačka má výstup cca 800 ot. Aby koš medometu běžel na
> maximum 400 ot, musí být stažena na 100 ot. a při tom jí úměrně klesne
> výkon a prakticky se nechladí. To mluvím o maximálních otáčkách koše a ne
o
> prvních, které jsou tak kolem stovky! Nelze přehlédnout, že hodně teplé
> více jiskří uhlíky. Co se týče pastování medu, tak běžná vrtačka je vhodná
> pouze pro velmi malá množství, protože ideální otáčky jsou tak 200 a
> prakticky i 1kw vrtačka je se staženými otáčkami slabá. Zde mluvím z
> vlastní zkušenosti, neboť jsem jich pár odrovnal, včetně profi třídy a zde
> už je to hodně o penězích. Ideální na pastování jsou míchačky na beton,
což
> jsou v podstatě jednoduché masivní vrtačky zhruba s těmito otáčkami. Jsou
> však drahé, ceny začínají od 7 000Kč. Protože jsem v podstatě šetřílek
> zakoupil jsem za 950 Kč v Hornbachu kombinaci vrtačky sbíječky a
> příklepovky. Otáčky 300/min. I když jsem vzhledem k ceně neočekával žádný
> zázrak, jsem spokojen. Přesto, že výkon je pouze 700 W vůbec se nehřeje a
> pastuje jedna báseň. Jinak regulace otáček v rukojeti u běžných vrtaček je
> dost mizerná, dost obtěžuje hlučnost a vítr z chlazení. Jsou rozhodně pro
> pohon medometu lepší řešení. Zdraví R. Stonjek

> Potřebuješ na to - ocetnici, kvalitní a vhodné hoblovačky, kvalitní
octovou
> kulturu, medovinu.

Měl jsem na mysli spíš tradiční řemeslné postupy, než klasickou průmyslovou
biotechnologii. Zkrátka postup který by tomu octu dal víc než jen konverzi
etanolu na kyselinu octovou.

Lít medovinu do ocetnice mi připadá nesmyslné, protože ocetnice (a další
podobná průmyslová zařízení) jsou konstruovaná na co nejrychlejší a
nejefektivnější výrobu lihového octa a ne na "přidanou hodnotu" v podobě
aromatu či vzácnějších kyselin.

Honza

:-) Jeste je potreba ten recept na med doplnit o pridani nejakych antibiotik, trochu spor vceliho moru, zabarvit karamelem a nalepit tam nalepku "Cesky med" :-)).

Velikost oka tak 3 mm by mela stacit urcite. Nejaka rezerva je potreba na vyrobni tolerance. Materi mrizka ma 4.2 mm.

Jan Čáp:
> vyrábíte si někdo doma medový ocet? Pokud, ano, jakou technikou?
........
O octu něco vím.
Potřebuješ na to systém - ocetnici, kvalitní a vhodné hoblovačky, kvalitní octovou kulturu, medovinu. A můžeš se do toho pustit i ve velkém. ;-) Technologie výroby octa jsou přístupné i v knihovnách.

Přátelé,

vyrábíte si někdo doma medový ocet? Pokud, ano, jakou technikou?

Honza Čáp

P.S.
Letmým rozhlédnutím po Internetu jsem zjistil, že mezi "fajnovými" octy
patří medový k těm 'nejceněnějším'.

pan Josef Menšík :
> nezadařilo se tam dostat ale takových receptů znám několik ale vždy šlo
> ojednoduché a levné léky založené na louhování bylin v cukerných rostocích
........

Zkoušej to. Stojí to zato. Takové podobné odborné články o štěpení sacharózy byly k vidění v čas. Českém Včelařovi(1927) i v dobách, kdy se teprve docházelo nato, kdy zneutralizované kyseliny v roztoku cukrů jsou pro včelstvo škodlivé, co se týká kvality vyzimování.

Přátelé,
Nevíte, jestli existuje někde na internetu alespoň částečný seznam základních organizací ČSV? Konkrétně bych potřeboval kontakt na vedení ZO Letovice, okres Blansko (mejlovou adresu, popř. telefon).
Moje adresa:
radek.krusina/=/atlas.cz
Díky
Radek Krušina

Ani mě tyto otázky nejsou směšné.Navíc u analýz bude i další problém a sice jako u všech kontrol a statistiky-otázka výběru a také interpretace výsledků.

nezmart:
> Casopis ABC mel vzdy slusnou odbornou uroven.
...............

Určitě nejde o úroveň - tou je ABC opravdu na výši, ale o to, že prakticky ve včelařství či v čas. Včelařství je takový návod pro mládež tabu.(zakázané ovoce) Vše ostatní je o úplných analýzách atp. ... Prostě jsem neodolal a trochu s ironií a trochu se skepsí se zasmál. Ještě jednou. Jsem rád že ABC existuje a dokáže přežít i v dnešní době.

Přátelé,
v týdeníku SONDY, č.35/2005. rubrika Lékařský rádce byl uveřejněn článek o medu. Je v něm řada polopravd a proto se domnívám, že by se měl k němu někdo kompetentní vyjádřit. Zrovna nedávno jsem četl brožurku paní doktorky Hajduškové (tuším Med očima lékaře) a tam se píše něco úplně jiného.

Zde je přesné znění článku:

"Prospívá med našemu zdraví?

Dotaz:
Tchyně mne neustále nutí, abych dětem mazala med na chleba, dávala jim ho do čaje, atd. Tvrdí, že med neškodí zubům, že chrání před různými nemocemi atd. Já osobně med moc nemusím a děti o něj také nestojí. Připouštím však, že na tvrzení tchýně o prospěšnosti medu možná přece jen něco je. Neměla bych ho dětem tedy dávat? J.T., Boskovice

Odpověď:
Med je složen z různých cukrů a vody. Obsahuje nepatrná množství acetylcholinu, enzymů, minerálních látek (mj. draslík a fosfor), stopově též vitamínů. Na sromatu se podílí ještě asi 200 dalších látek. I když je med v porovnání s rafinovaným cukrem „přírodnější“ potravinou, nemá ani zdaleka všechny ty uzdravující nebo zdraví udržující vlastnosti, které jsou mu připisovány. Například není pravda, že med nepodporuje vznik zubních kazů, že uklidňuje nervy, zlepšuje prokrvování srdce, chrání játra, podporuje tvoření žaludečních šťáv a chrání organizmus před nenmocemi z nachlazení atd. Navíc v důsledku celkového zněčištění přírody se v medu mohou vyskytnout olovo, kadmium nebo rtuť. (MČ)"

Priznavam,ze jak mi vadi hodne veci, tak tento clanek ne.
Je vecny, jasne definuje, ze produkt kvalit praveho medu
nedosahuje. Jeho ucelem bylo priblizit mladezi trosku
organickou chemii a ne naucit vyrobu falesnëho medu.
Casopis ABC mel vzdy slusnou odbornou uroven.


Nezbeda Martin
(alias nezmar)


----- Původní zpráva -----
Odesílatel: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
Datum: Čtvrtek, 8.září 2005 - 9:39 odp.
Předmět: Tak jsem se už dlouho nezasmál :-)

> Chcete vědět jak se vyrábí umělý med? Ten nejpodrobnější návod je
> světe div se v .... no určitě se pobavíte kde.
>
> Odkaz: http://www.iabc.cz/scripts/detail.php?id=6114#
>

Dobrý den,
chci si vyrobit nějaké dna a chtěl jsem se zeptat jaký největší rozměr oka ma mít pletivo, aby jim včely neprolézly?

Havlík:
> To já se moc nesmál.Takhle nějak to asi fakt funguje , ale v tunách.Místo
> medového aroma ale použijí český med.Je určitě levnější než nějaké
> aroma.Pak není divu, že se ve statistice dovozu tento "med" ani nemusí
> objevit."Med" se z něho stane až po naplnění do sklenic a označení nějakou
> klamavou etiketou.Zároveň se tak možná daří obejít i veterinární
> kontrolu-co by taky kontrolovali na cukru.
................
Jestli tedy mohu...
V této reakci vidím naprostý nesmysl. Jistě se provádí analýzy a jsou-li v pořádku na sacharózu, nebo přítomnost c4 cukrů, tak není důvod se obávat z možnosti, že veškerý med v supermarketech je falšovaný. Nicméně. Analýza na přítomnost c4 cukrů se může podle mě prokázat i u toho nejsvatějšího českého medu pod sluncem, poněvadž ve směsi jarního medu se nějaká ta přítomnost krmiva, nebo jarního podněcovadla může objevit. Ovšem možná by toto moje tvrzení chtělo naprosto odborný názor.

Samozřejmě, že existují ještě analýzy, které mohou souběžně s jinou analýzou prokázat falšování včelího medu. Ale vše je krásné, ale i nesmyslné, když bohužel podle všeho je to jedno lidem, kteří jsou "spokojeni". Mluvím i o úředním šimlovi. Co to máme za státní garnituru, když nedokáže ani zhotovit úplnou tabulku z kontrol medu jako výsledek stavu medu na !části trhu! s medem. ...Obejít můžete zákon, ale ne analýzu, která jasně řekne to a to. Existují v naší rozhádané včelařské odbornosti opravdu odborníci? Ano. Ptám se kolik odborníci dostali od systému peněz na vybavení a laboratoře z EU, aby ochránili trh před prokazatelně falšovaným medem? Kdo takové přehledné a úplné analýzy medu, které jsou opravdu "bez debat" dokáže v ČR zhotovit a kdo podat veřejnosti bez obalu ? ...
Ptám se a směšné mi nepřipadají právě tyto otázky vážený příteli Havlíku.

Protože není nerez. Myslím, že je pozinkovaný. Ptal jsem se výrobce a pro potravinářství nevyhovuje. Stáhnout povrch a nanést nějaký potrvinářský by určitě šlo, ale používáním se odře a zůstane zase železo, které bude reznout. Když už jsem dal tolik peněz za míchadlo, tak metlu už jsem udělal pořádnou.
Tonda

>Šnek nepoužíváš proto, že to s ním nejde, nebo proto že není nerez? Jistě by
šel pokovit, jistě by to vyšlo laciněji než nová výroba.

To já se moc nesmál.Takhle nějak to asi fakt funguje , ale v tunách.Místo medového aroma ale použijí český med.Je určitě levnější než nějaké aroma.Pak není divu, že se ve statistice dovozu tento "med" ani nemusí objevit."Med" se z něho stane až po naplnění do sklenic a označení nějakou klamavou etiketou.Zároveň se tak možná daří obejít i veterinární kontrolu-co by taky kontrolovali na cukru.

Šnek nepoužíváš proto, že to s ním nejde, nebo proto že není nerez? Jistě by
šel pokovit, jistě by to vyšlo laciněji než nová výroba.

S přáním hezkého dne Josef Kouba

----- Original Message -----
From: "Antonín Podhájecký" <e-mail/=/nezadan.av1-in.isp.contactel.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 09, 2005 7:56 AM
Subject: Re: Vrtačka a medomet


> Používám ji bez problémů. Velkou ruční vrtačku jsem několikrát spálil.
> Šnek
> ale použít nejde. Musel jsem si ho nechat vyrobit u soukromníka z
> potravinářského nerezu.
> Tonda.
>>Zkoušel někdo ruční míchačky používané ve stavebnictví na míchání malt a
> lepidel v kýblu? Na pastování by se dal použít i šnek na míchání malt.
>

nezadařilo se tam dostat ale takových receptů znám několik ale vždy šlo
ojednoduché a levné léky založené na louhování bylin v cukerných rostocích

Pepan

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 08, 2005 9:39 PM
Subject: Tak jsem se už dlouho nezasmál :-)


Chcete vědět jak se vyrábí umělý med? Ten nejpodrobnější návod je světe div
se v .... no určitě se pobavíte kde.

Odkaz: http://www.iabc.cz/scripts/detail.php?id=6114#

Uvažoval jsem o této variantě, jedná se nejspíš o krmítko VD Ještěd. Problémem je poměrně malý objem. Fy Lysoň nabízí plastová krmítka 8 a 10 l za cca 80 a 90 kč, ale z jejich nabídky na netu se nedají vyčíst rozměry a na 2 e-maily mi neodpověděli. Nevím ani, zda s nimi má někdo nějakou praktickou zkušenost. V kontextu se zde proběhlou diskusí na téma krmení se to zdá jako zbytečná investice. Krmení v Kanadě jsem uváděl jako příklad z oblasti s nízkým zavčelením a nikdy jsem o něčem takovém neuvažoval. Rámky skladuji ve skříní a v nástavcích tak aby k nim včely nemohly.

Používám ji bez problémů. Velkou ruční vrtačku jsem několikrát spálil. Šnek ale použít nejde. Musel jsem si ho nechat vyrobit u soukromníka z potravinářského nerezu.
Tonda.
>Zkoušel někdo ruční míchačky používané ve stavebnictví na míchání malt a
lepidel v kýblu? Na pastování by se dal použít i šnek na míchání malt.

Dostaneš to koupit v nerezu

Pepan

----- Original Message -----
From: "Josef Kouba" <domus/=/cbox.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 09, 2005 6:46 AM
Subject: Re: Vrtačka a medomet


> Zkoušel někdo ruční míchačky používané ve stavebnictví na míchání malt a
> lepidel v kýblu? Na pastování by se dal použít i šnek na míchání malt.
>
> S přáním hezkého dne Josef Kouba
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.av1-in.isp.contactel.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, September 08, 2005 11:24 PM
> Subject: Vrtačka a medomet
>
>
> > Zřejmě má každý jiný pohled na to co je ideální a hodně závisí na počtu
> > včelstev. Běžná vrtačka má výstup cca 800 ot. Aby koš medometu běžel na
> > maximum 400 ot, musí být stažena na 100 ot. a při tom jí úměrně klesne
> > výkon a prakticky se nechladí. To mluvím o maximálních otáčkách koše a
ne
> > o
> > prvních, které jsou tak kolem stovky! Nelze přehlédnout, že hodně teplé
> > více jiskří uhlíky. Co se týče pastování medu, tak běžná vrtačka je
vhodná
> > pouze pro velmi malá množství, protože ideální otáčky jsou tak 200 a
> > prakticky i 1kw vrtačka je se staženými otáčkami slabá. Zde mluvím z
> > vlastní zkušenosti, neboť jsem jich pár odrovnal, včetně profi třídy a
zde
> > už je to hodně o penězích. Ideální na pastování jsou míchačky na beton,
> > což
> > jsou v podstatě jednoduché masivní vrtačky zhruba s těmito otáčkami.
Jsou
> > však drahé, ceny začínají od 7 000Kč. Protože jsem v podstatě šetřílek
> > zakoupil jsem za 950 Kč v Hornbachu kombinaci vrtačky sbíječky a
> > příklepovky. Otáčky 300/min. I když jsem vzhledem k ceně neočekával
žádný
> > zázrak, jsem spokojen. Přesto, že výkon je pouze 700 W vůbec se nehřeje
a
> > pastuje jedna báseň. Jinak regulace otáček v rukojeti u běžných vrtaček
je
> > dost mizerná, dost obtěžuje hlučnost a vítr z chlazení. Jsou rozhodně
pro
> > pohon medometu lepší řešení. Zdraví R. Stonjek
> >
>

Zkoušel někdo ruční míchačky používané ve stavebnictví na míchání malt a
lepidel v kýblu? Na pastování by se dal použít i šnek na míchání malt.

S přáním hezkého dne Josef Kouba


----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.av1-in.isp.contactel.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 08, 2005 11:24 PM
Subject: Vrtačka a medomet


> Zřejmě má každý jiný pohled na to co je ideální a hodně závisí na počtu
> včelstev. Běžná vrtačka má výstup cca 800 ot. Aby koš medometu běžel na
> maximum 400 ot, musí být stažena na 100 ot. a při tom jí úměrně klesne
> výkon a prakticky se nechladí. To mluvím o maximálních otáčkách koše a ne
> o
> prvních, které jsou tak kolem stovky! Nelze přehlédnout, že hodně teplé
> více jiskří uhlíky. Co se týče pastování medu, tak běžná vrtačka je vhodná
> pouze pro velmi malá množství, protože ideální otáčky jsou tak 200 a
> prakticky i 1kw vrtačka je se staženými otáčkami slabá. Zde mluvím z
> vlastní zkušenosti, neboť jsem jich pár odrovnal, včetně profi třídy a zde
> už je to hodně o penězích. Ideální na pastování jsou míchačky na beton,
> což
> jsou v podstatě jednoduché masivní vrtačky zhruba s těmito otáčkami. Jsou
> však drahé, ceny začínají od 7 000Kč. Protože jsem v podstatě šetřílek
> zakoupil jsem za 950 Kč v Hornbachu kombinaci vrtačky sbíječky a
> příklepovky. Otáčky 300/min. I když jsem vzhledem k ceně neočekával žádný
> zázrak, jsem spokojen. Přesto, že výkon je pouze 700 W vůbec se nehřeje a
> pastuje jedna báseň. Jinak regulace otáček v rukojeti u běžných vrtaček je
> dost mizerná, dost obtěžuje hlučnost a vítr z chlazení. Jsou rozhodně pro
> pohon medometu lepší řešení. Zdraví R. Stonjek
>

Zřejmě má každý jiný pohled na to co je ideální a hodně závisí na počtu včelstev. Běžná vrtačka má výstup cca 800 ot. Aby koš medometu běžel na maximum 400 ot, musí být stažena na 100 ot. a při tom jí úměrně klesne výkon a prakticky se nechladí. To mluvím o maximálních otáčkách koše a ne o prvních, které jsou tak kolem stovky! Nelze přehlédnout, že hodně teplé více jiskří uhlíky. Co se týče pastování medu, tak běžná vrtačka je vhodná pouze pro velmi malá množství, protože ideální otáčky jsou tak 200 a prakticky i 1kw vrtačka je se staženými otáčkami slabá. Zde mluvím z vlastní zkušenosti, neboť jsem jich pár odrovnal, včetně profi třídy a zde už je to hodně o penězích. Ideální na pastování jsou míchačky na beton, což jsou v podstatě jednoduché masivní vrtačky zhruba s těmito otáčkami. Jsou však drahé, ceny začínají od 7 000Kč. Protože jsem v podstatě šetřílek zakoupil jsem za 950 Kč v Hornbachu kombinaci vrtačky sbíječky a příklepovky. Otáčky 300/min. I když jsem vzhledem k ceně neočekával žádný zázrak, jsem spokojen. Přesto, že výkon je pouze 700 W vůbec se nehřeje a pastuje jedna báseň. Jinak regulace otáček v rukojeti u běžných vrtaček je dost mizerná, dost obtěžuje hlučnost a vítr z chlazení. Jsou rozhodně pro pohon medometu lepší řešení. Zdraví R. Stonjek

Chcete vědět jak se vyrábí umělý med? Ten nejpodrobnější návod je světe div se v .... no určitě se pobavíte kde.

Odkaz: http://www.iabc.cz/scripts/detail.php?id=6114#

Už 3O let používám umělohmotná krmítka, které na zimu nechávám na úlech,protože brzy z jara některé už berou vodu.Cena je 125Kč.Používá je i prodává velkovčelař pan Sedláček v Bučovicích.Rámky mimo ůly neskladuji.Menší riziko nemocí,vliv na kvalitu medu ošetřováním atd.Viz."Včelařství".Vrtačka jako pohon u medometu pokud je mimo nádobu,má nastavitelné otáčky,potřebný výkon je ideální,protože je potřebná i k jiným účelům,třeba past. medu atd..Pohon s uhlíky by neměl být umístěn nad nádobou medometu.

Jde to tak dělat určitě. Otázkou je šíření nemocí atd.
Já jsem svého času dělal jarní podněcování mimo úl ze sklenic dle Pavol Siný - Včelárstvo, či jak se ta kniha jmenovala. Dělal jsem ho jednorázově, v době květu lísky, kdy včely neměly sladinu a chtěl jsem, aby měli zásobu "vody" na trávení čerstvého pylu. V časném jaře neměli velký dolet a tak jsem to zdravotní riziko neviděl jako příliš silné. Ale teď je mor do desítek kilometrů od mého stanoviště, a tak jsem opatrný.
Z tohoto pohledu by mně zajímal názor odborníků na rizika příprav roztoků venku, vytáčení ve včelíně, vzdušné skladování souší v dosahu včel a vos, atd. Je to běžně vidět, ale já to vidím jako rizikové. I pro okolní včelaře.
Co vy na to? A jak to děláme my? Já mám černé svědomí při vytáčení medu. Medárnu jsem ještě nepostavil, ale základy již kopu:-)

Zdravím.
Právě jsem skončil se sérií pokusů. V Makru jsem koupil 40 platových nádob - boxů za 65,-. Vejdou se pohodlně do velkého Langstrotha, u ostatních nevím. Pohodlně se do něj po rysku vejde 16litrů, a ještě je 2cm rezerva. Vycpávám ho senem, nebo slámou a je to bez utopených včel. Předtím jsem zkoušel plechové kbelíky od marmelády, ale ty rezly a špatně se skladovaly. Těhle čtyřicet kontejnerů je asi metr vysoký štos, takže pohoda. Nejlepší včely zvládly 16 litrů za 24 hodin. Zkoušel jsem různé plováky, ale seno se osvědčilo nejlépe.
Ke kanystrům. Zkoušel jsem podle loňských fotek z Apislavie v Jugoslavii krmit z kanistrů napojených husím krkem do úlu. Docela to taky šlo, ale záleží na venkovní teplotě, síle včelstva atd. Pro krmení plemenáčů, jak to bylo vidět na fotkách to asi bude dobré, ale to jsem nezkoušel.

R Stonjek napsal:
> jist. Jinak tohle řešení opravy rezatého medometu se mi líbí, jen pohon
> vrtačkou místo kliky je podle mého názoru vysloveně špatný.

Vrtačka pracuje cca s 1000 x menšími otáčkami, než na jaké je stavěná,
dostává tedy dost zabrat. Při přímém pohonu koše je to cca 100 - 500 x.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 08, 2005 9:18 AM
Subject: Re: Krmení miskami


> Já jsem sud ještě nezískal, protože jsem ho ještě nikdy neodchytil. Jinak
> průměrem na 3 r. medomez bude vyhovovat určitě, na 4. rýmkový si nejsem
> jist. Jinak tohle řešení opravy rezatého medometu se mi líbí, jen pohon
> vrtačkou místo kliky je podle mého názoru vysloveně špatný. Kanistry jsou
> skutečně dlouho cítit např po citronu a to velmi intenzivně. Já jsem je
> pouze vypláchl studenou vodou a včelkám onen zápach moc nevadí. Další
> sezonu už není cítit nic. Hodně úspěchů. Zdraví R. Stonjek

Já jsem sud ještě nezískal, protože jsem ho ještě nikdy neodchytil. Jinak průměrem na 3 r. medomez bude vyhovovat určitě, na 4. rýmkový si nejsem jist. Jinak tohle řešení opravy rezatého medometu se mi líbí, jen pohon vrtačkou místo kliky je podle mého názoru vysloveně špatný. Kanistry jsou skutečně dlouho cítit např po citronu a to velmi intenzivně. Já jsem je pouze vypláchl studenou vodou a včelkám onen zápach moc nevadí. Další sezonu už není cítit nic. Hodně úspěchů. Zdraví R. Stonjek

Dne středa 07 září 2005 23:14 Stonjek napsal(a):
> Firma Coca Cola Praha Kyje. Občas mívají i plastové sudy 200 l, ale to

Diky, skusim se tam zeptat.

Honza

Přeji hezký den.
V příloze 1D potvrzujete vlastním podpisem, že nečerpáte dotace na svá
včelstva ještě z jiných zdrojů (či "rozpočtových kapitol"), než právě z
tohoto dotačního programu 1D. Pokud byste například získal jiný příspěvek na
včelaření třeba z krajského úřadu, bylo by nutné jeho účel pojmenovat
odlišně, než je uvedeno v programu 1D, abyste nárok na tuto státní dotaci
neztratil.
Potvrzením, že nepožadujete danou dotaci dvakrát, je ono potvrzení ZO na
jejímž území máte včely pro Vaši "domovskou" ZO, ve kterém se uvádí, kolik
tam máte včelstev se současným prohlášením, že u ní dotace nepožadujete,
aby se nestalo, že by někdo na stejná včelstva požadoval dotaci u dvou ZO.
V případě, že nebudete členem ČSV, budete žádat o poskytnutí dotace u té ZO,
na jejímž území máte umístěná včelstva a není tedy žádná jiná, u které byste
chtěl požadovat dotace ještě jednou. Pokud byste měl jako nečlen ČSV svá
včelstva na více stanovištích u více základních organizací, patrně byste si
zvolil jednu, u které byste o dotace požádal a od ostatních byste předložil
podobné potvrzení o počtu včelstev a nepožadování dotací, jako v případě
výše.
S přátelským pozdravem
Petr.

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 07, 2005 9:52 PM
Subject: Registrace podle koho ??


Mám dotaz k registraci včelstev na jiném území ZO. Prosím Vás. Jak mám
chápat přílohu ve Včelařství, že musím zajistit potvrzení o tom, že
nepožaduji peníze na stejnou dotaci dvakrát. Proč? Přeci danou záležitost
jsem podepsal na příloze 1d. Dokáže mi to někdo vysvětlit proč tajemník a
předseda takto informují jako pokyn a proč necitují směrnici : ČSV Č.
5/1998/S - k registraci včelstev ?? Také bych rád věděl postup v případě,
kdy nebudu člen ČSV a tudíž nejsem povinnen tuto směrnici respektovat.
Děkuji za reakce.




--
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno Antivirovým systémem AVG.
Verze: 7.0.344 / Virová báze: 267.10.19/92 - datum vydání: 7.9.2005

Zdravím,
nejsou to ty sudy, co by se mohly použít na plášť medometu podle posledního
čísla Včelařství? A ještě doplňující dotaz - není z těch plastů nějakou dobu
coca cola ještě cítit?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 07, 2005 11:14 PM
Subject: Re: Krmení miskami


> Firma Coca Cola Praha Kyje. Občas mívají i plastové sudy 200 l, ale to
> musíte mít štěstí. Kdo je zdaleka tak by to chtělo využít služeb rozvozců,
> ale to je jen nápad, zkušenosti žádné, protože jsem zblízka. Součástí
> krmítka je rám z prken široký cca 8 cm o rozměrech jako je venkovní obrys
> nástavků a sololitová deska na zakrytí. S krmítkem jsem velmi spokojen
> náklady v korunách a vysoká univerzálnost. Další výhoda je, že kdyby se
> opakoval melecitozní průšvih z r. 2002, tak se krmítko může dát pod
> plodiště a jedním vrzem zakrmit. Myslím si že v těchto případech u úlů
> nacpaným melecitozou nebude koncem září vrchní krmení moc dobře fungovat,
> takže je dobré se připravit. Zdraví R. Stonjek

Firma Coca Cola Praha Kyje. Občas mívají i plastové sudy 200 l, ale to musíte mít štěstí. Kdo je zdaleka tak by to chtělo využít služeb rozvozců, ale to je jen nápad, zkušenosti žádné, protože jsem zblízka. Součástí krmítka je rám z prken široký cca 8 cm o rozměrech jako je venkovní obrys nástavků a sololitová deska na zakrytí. S krmítkem jsem velmi spokojen náklady v korunách a vysoká univerzálnost. Další výhoda je, že kdyby se opakoval melecitozní průšvih z r. 2002, tak se krmítko může dát pod plodiště a jedním vrzem zakrmit. Myslím si že v těchto případech u úlů nacpaným melecitozou nebude koncem září vrchní krmení moc dobře fungovat, takže je dobré se připravit. Zdraví R. Stonjek

Mám dotaz k registraci včelstev na jiném území ZO. Prosím Vás. Jak mám chápat přílohu ve Včelařství, že musím zajistit potvrzení o tom, že nepožaduji peníze na stejnou dotaci dvakrát. Proč? Přeci danou záležitost jsem podepsal na příloze 1d. Dokáže mi to někdo vysvětlit proč tajemník a předseda takto informují jako pokyn a proč necitují směrnici : ČSV Č. 5/1998/S - k registraci včelstev ?? Také bych rád věděl postup v případě, kdy nebudu člen ČSV a tudíž nejsem povinnen tuto směrnici respektovat. Děkuji za reakce.

Stačí krmit 60x18=1080kg ;
do 200l sudu se vejde cca 150kg cukru v roztoku; stačí tedy pouze 8 těchto
sudů.
Sousedé to jistě ocení.
Pepa



----- Original Message -----
From: "vhájek" <vsusicky/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 07, 2005 2:39 PM
Subject: Re: Krmeni kotrmelcem


> Kdysi byl ve Včelařství článek o českých emigrantech včelařích žijíčích
> kdesi v Kanadě. Ti zajišťovali krmení tak, že dovezli 200l sud s cukerným
> roztokem postavili na včelnici vložili dřevěný plovák bylo krmení
> zajištěno. Jadiné co dělali byl plot kolem včelnice kvůli medvědům.
> Zvážím-li, že mám v doletu svého stanoviště daších nejméně 60 včelstev, je
> otázka, zda bych takto úsměšně nezakrmil i tyto.
>

Kdysi byl ve Včelařství článek o českých emigrantech včelařích žijíčích kdesi v Kanadě. Ti zajišťovali krmení tak, že dovezli 200l sud s cukerným roztokem postavili na včelnici vložili dřevěný plovák bylo krmení zajištěno. Jadiné co dělali byl plot kolem včelnice kvůli medvědům. Zvážím-li, že mám v doletu svého stanoviště daších nejméně 60 včelstev, je otázka, zda bych takto úsměšně nezakrmil i tyto.

Zažil jsem kdysi něco podobného. Shnilá noha úložné lavice se rozpadla a
jeden úl ležel na svahu, dno výše než horní nástavek, bez víka, v srpnu
nejspíše několik dní. Všude byl relativní klid, včelstvo se dalo normálně
zazimovat. Jindy stačí někde zapomenutý kousek divočiny se sladinou a je
binec.

Pepa

----- Original Message -----
From: "Ivan Cerny" <i_c/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 07, 2005 1:55 PM
Subject: Krmeni kotrmelcem


Převrátil se mi úl. 4 nízké nástavky a na tom kýbl s cukrem, asi
5 litrů. Důvody nejsou důležité, částečně moje blbost,
částečně souhra okolností. Udělal dokonalý kotrmelec, co bylo předím
nahoře bylo potom až vespod vzhůru nohama. Dojel jsem tak za tři-čtyři
hodiny a očekával dokonalou spoušť a loupež na stanovišti v plném
proudu.
A ono ne. V převráceném úlu včely obsedaly plásty a byly úplně
v klidu, když jsem je stavěl zpátky. žádná známka loupeže. Úplně dole
převrácené víko s vylitým roztokem, krásný bazén. Tam byl čilý a
spořádaný provoz, včely vedle vos, ale žádné rvačky nebo zmatky. I
oddělky hned vedle byly v pohodě. Ve všech úlech včely silněji
obsedaly česna a to bylo všechno.
Vyzkoušel jsem to sice nechtěně a nikoho nenabádám k následování, ale
otevřené krmení možná nemusí být tak špatná věc. Jestli se sníží
zavčelenost, tak to třeba půjde dělat.
Ivan

Převrátil se mi úl. 4 nízké nástavky a na tom kýbl s cukrem, asi
5 litrů. Důvody nejsou důležité, částečně moje blbost,
částečně souhra okolností. Udělal dokonalý kotrmelec, co bylo předím
nahoře bylo potom až vespod vzhůru nohama. Dojel jsem tak za tři-čtyři
hodiny a očekával dokonalou spoušť a loupež na stanovišti v plném
proudu.
A ono ne. V převráceném úlu včely obsedaly plásty a byly úplně
v klidu, když jsem je stavěl zpátky. žádná známka loupeže. Úplně dole
převrácené víko s vylitým roztokem, krásný bazén. Tam byl čilý a
spořádaný provoz, včely vedle vos, ale žádné rvačky nebo zmatky. I
oddělky hned vedle byly v pohodě. Ve všech úlech včely silněji
obsedaly česna a to bylo všechno.
Vyzkoušel jsem to sice nechtěně a nikoho nenabádám k následování, ale
otevřené krmení možná nemusí být tak špatná věc. Jestli se sníží
zavčelenost, tak to třeba půjde dělat.
Ivan

RP> Řekl bych, že čím větší dávka, tím to musí být dříve, aby to vzaly. 8
Díky, to by mohlo být ono.

RP> Stejně ale je to strašně riskantní dávat tolik roztoku do igelitu. Stačí
RP> jedna larva zavíječe, co se rozhodne tím igelite prohryzat....
To je pravda. Ale nikdy se mi zatím zavíječ neprokousával igelitem.
Když ho tam občas najdu, je spokojeně zapředený v "rohu" mezi stěnou
nástavku a igelitovým stropem. Letos už je krmení hotovo a na příští
rok je zas co vymýšlet...
A nejčerstvější zkušenost píšu v další zprávě
Ivan

Vaše úvaha je z mého dost relativní. Budu-li vyrábět krmítko, spotřebuji na jeho výrobu přibližně stejné množství materiálu jako na výrobu nástavku. A ještě se jedná o jednoúčelovou záležitost, kterou použiji za normálních podmínek 3-4x za rok. Takže krmení miskou v nástavku je asi menším zlem, raději vyrobím více nástavků, které v hlavní sezóně využiji např. na oddělky nebo jako medníkové u silných včelstev. Skladovat souše lze i jinak, např. ve skříni, nebo ještě lépe volně zavěšené v průvanu. Já používám skříň i nástavky.
Myslím, že jsme od mého původního záměru odpovědět příteli D.Helmutovi na otázku jak vypadalo Brněnské krmítko dostali trochu jinam, ale přesto, že již máme většinou všichni téměř nakrmeno, alespoň pro mne, nebyla tato výměna zkušeností na škodu.
Ještě by ne zajímalo, kde lze koupit kanystr od Coly za 10,-Kč.

S pozdravem.

Ještě jsem zapoměl dodat , že tento způsob má jednu nevýhodu a to zůstávají
zablokované nástavky které potřebuji na uložení souší které jsou tak vtéto
době vystaveny nebespečí zničení

pepan

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 06, 2005 3:22 PM
Subject: Re: Krmen? miskami


> LETOS JSEM ODSKOUŠEL !!
> plastový kanistr 10l ,odstranit 1 bok , položit na rámky přes vrch položím
> rozříznutý pytel na zeleninu nebo brambory zatížím nástavkem a rostok
> dolévám s hora včely se dostávají dovnitř otvorem po zátce.funguje to
> skvěle.
>
> pepan
> ----- Original Message -----
> From: "jan.jindra" <e-mail/=/nezadan>
> To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, September 06, 2005 12:29 PM
> Subject: Re: Krmen? miskami
>
>
> > Někde jsem viděl na bok položený plastový kanystr s vyříznutým velkým
> > otvorem v boku. Kanystrů je k mání dostatek (např do destilované vody).
>

Ještě dodám, že jsem dal na web nějaké foto: "V" klec - izolátor

http://vindex.ic.cz/gif/klicka/index.html

Jde sice o mizernou a velkou "kvalitu" ale doufán, že to překousnete. :-))

Nejsem sice v klíckování matek důsledný ( dělám to jen v mých 7 Čejkovácích
a to ještě ne každý rok). Nejpozději kolem 15 září matku vychytím, dám do
klícky. Fumigace kolem 10 října pak proběhne ve včelstvu bez plodu a má
nepochybně nejvyšší dosažitelnou účinnost. V nástavkových úlech je vychycení
a kličkování matky velmi problematické a nedělám to.
Matku je vhodné druhý den po první fumigaci zase vypustit.

Původní metodika fumigace zářijové kličkování matek predikovala.
V současné době tolerované ( pro včelaře pohodlnější) ústupky mají za
následek, že početnější přezimující populace roztočů V.D. má pohodlnější
šanci přežít.

Je to jako se vším: každá "sranda " něco stojí. Nikdo asi nebude v
nízkonástavkých úlech vychytávat matku. Proto jsou hledány cesty jak se bez
toho obejít.
Zkrátka je stále co dělat: hledat linie, které jsou schopny se samy se
parazitů a nemocí zbavit, důsledně dodržovat oficiální ( aktuálně platné)
metody ošetření. Ve světě i u nás jsou hledány nové účinné látky, které mají
jednodušší aplikaci a jsou bez škodlivého vlivu na včelí produkty.
Asi by to bylo téma na rozsáhlejší a podrobnější diskuzi pro profíky v tomto
oboru ( já jsem jen disciplinovaný laik).
Pepa Kala



-----Original Message-----
From: Eman [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Tuesday, September 06, 2005 2:05 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Klíckování matek

Vaše diskuze o způsobech krmení je dost zajímavá, ale přečtu si ji za rok v
červenci. Pro mě je to už víc jak týden neaktuální téma.

Používáte někdo klíckování matek pro omezení nežádoucího plodu před
fumigováním? S jakými zkušenostmi? Lze to doporučit? Dík


__________ Informace od NOD32 1.1208 (20050902) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Eman:
> Používáte někdo klíckování matek pro omezení nežádoucího plodu před
> fumigováním?

Klíckování matek je použito i u postupu při zdolávání moru včelího plodu u němců.
_________
Eman:
>S jakými zkušenostmi?

Před fumigováním je to logické a mohu říct, že jsem se s ním setkal u jednoho včelaříka, který bohužel už není mezi námi. Klíckoval do trojuhelníkových klícek a ty měly horní loučku, která byla totožná s rámkovou. Byla s tím vskutku velmi dobrá manipulace. Matku chytal "do ruky". Šlo o včelín a práci v uzavřeném prostoru. Chceš-li přesný postup v "jasném" Včelařství je vše. :-)
_________
Eman:
>Lze to doporučit?
Nikdy jsem neklíckoval a to z pochopitelných důvodů, že prostě jisté věci ve včelách nedělám "jak se prý maj dělat" Emane. (to jsem se dnes dozvěděl jako narážka na mě - "jako ošklivého velkovčelaře" od přítele včelaříka na schůzi).. Tento postup tu je z doby, kdy se věřilo v dokonalou očistu včelstva od roztoče.( - se nic nevědělo o reinvazi) Mimo jiné, je to dost také náročné na dobu zásahu v případě včelnice či otevřeného stanoviště. (slídění) Takže pokud vím, přímo pro tebe Emane ?... Nevím nevím. Jde o rychlost při manipulaci v podletí, která není u zájmového včelaře moc k vidění. Toliko ode mě.

Zdravím, já krmím z 5l. plastových kyblíků, do Langstrothu výška 168 se vejdou pohodlně 2ks a jeden kus mě stál 5 Kč v prodejně s "Dary moře", jako plovák mirelon pod plovoucí podlahu= pohoda, utopeno 1 včela na 20 kyblíků. Takže krmím 10 l roztoku 3:2 najednou.

Dne úterý 06 září 2005 19:25 Stonjek napsal(a):
> Jako vhodnou nádobu využívám polyetylénové kanistry od       Coca coly na 20 l.
> Stojí 10 Kč

DD,

ale KDE ?

Honza

Jako vhodnou nádobu využívám polyetylénové kanistry od Coca coly na 20 l. Stojí 10 Kč a na cirkulárce ho přeříznu na 2 díly, každý má cca 8 l objem. Po laboraci s plováky používám hrst krátké slámy a nemá to chybu. Na dovoz na včelnici v těchto kanistrech vozím cukr. roztok. Perfektně těsní, ale chce to ovzdušňovací otvor a nějaké uzavírátko, jinak to při nalévání šplouchá. Zdraví r. Stonjek

Já u části včelstev zkouším plastovou vaničku, kam se vejde obsah přesně dvou 3l sklenic - poloviční zásahy do včelstev oproti krmení sklenicemi.Na roztok jsem dle př. Nerada dal tu plastovou fólii s bublinkama, ale nic moc - když včely vybrali roztok, pod fólií byl vždycky nějaký zbytek cukru, nebo nečistot kam se včely nedostaly. Teď používám dřevěný plovák z malých destiček, který je udělán tak, že nedosedne až na dno a včely to i pod ním krásně vyberou a netopí se.

Radim Polášek (e-mailem) --- 6. 9. 2005
Re: Krmení miskami (12142)
Viděl jsem v Kauflandu v oddělení kýblů a plastového nádobí výrobkovou řadu,
jmenovalo se to tuším ctyřhranné plastové vědro nebo plastový dřez nebo tak
nějak. Byly to ploché čtyřhranné nádoby, nejmenší mohla mít tak 6 litrů,
výšku mohla mít pod 15 cm, větší snad 12 litrů a výšku pod 20 cm. Dneska už
je takových výlisků dost