Archiv Včelařské konference

Při vymýšlení krmítka doporučuju se velmi zamyslet! Např. umístění odebíracího otvoru doprostřed rovného dna je hloupost (=není dobrý nápad), protože vyžaduje perfektní vyrovnání úlu do roviny a i tak všechno včely nevyberou. U čtvercového nástavku je pak výhodou umístit odebírací otvor ke straně a natočit krmítko tak aby byl otvor v nejnižší poloze.
Na rozdíl od př. Hájka jsem měl se slámou ty nejlepší zkušenosti.
Od loňska však už ale krmím jen benzínem. Odvezl jsem včely ke snůšce a teď jen zásoby přerozděluji od "překrmených" k těm slabším.
Honza

Ne každý má vhodné podmínky k tomu, aby využil pozdní květovou snůšku pro doplnění zimních zásob. Takže bohužel někteří musíme nakrmit. Stojí nás to kromě cukru i ten benzín navíc. Jak jsem uvedl, krmítko, které zkušebně vyrábím má odběrná místa po celé délce na obou koncích, tedy nikoliv uprostřed, tím by neměl být problém s dodržením vodorovné roviny úlu viz: http://www.beecare.com/Hardware/Hivetop-Feeder.htm&1.
O nevýhodě řešení s odběrem uprostřed jsem byl informován.
Krmení v miskách jsem ve VN zaregistroval, ale v okamžiku vniku problému mne toto řešení nenapadlo. Díky za upozornění.

S pozdravem

Př. Polášek. Tak jsem si ve VN osvěžil Vás příspěvek ke krmení v miskách. Je pravda, že jsem nad tím přemýšlel, ale zavrhl jsem toto řešení pro běžné krmení z důvodu malé kapacity. Při mém víkendovém včelaření spojeném s nezbytnou snahou o minimalizaci časové náročnosti to nebylo pravé. Jinou vhodnou jednoduše dostupnou "nízkou" nádobu s objemem kolem 10l jsem zatím nenašel. Uvažoval jsem i o "truhlících na květiny", ale nezdálo se to být to pravé ořechové. Stejně tak jsem zavrhl fotografické misky. Proto stavba dřevěného krmítka, zatím v "prototypu". Ale máte pravdu, že by bylo lepší pořídit vhodnou plastovou nádobu a dřevo použít na výrobu nástavků. Pokud by měl někdo typ na vhodnou a dostupnou nádobu s objemem cca 10-12 l, při výšce kolem 12-15 cm, která se vejde do čtvercového nástavku vnitřního půdorysu 40,5x40,5 cm, rád zůstanu jen u tohoto jednoho prototypu.

S pozdravem V.Hájek

Někde jsem viděl na bok položený plastový kanystr s vyříznutým velkým otvorem v boku. Kanystrů je k mání dostatek (např do destilované vody).

plastova miska - kochlik o objeme 6L stoji cca 40,- Sk. Do roztoku trochu
slamy a nieje co riesit.
Za tu cenu sa mi neoplati rezat nejaky kanister. Kochlik ma hladky povrch -
lahko sa po sezone umyje. Pri setrnom zaobchadzani je vecny a vyuzitelny aj
po pripadnom skonceni vcelarenia.

Matej




"jan.jindra"
<e-mail/=/nezad An: V ela ský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
an> Kopie:
Thema: Re: Krmení miskami
06.09.2005
12:29
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Někde jsem viděl na bok položený plastový kanystr s vyříznutým velkým
otvorem v boku. Kanystrů je k mání dostatek (např do destilované vody).

Dne úterý 06 září 2005 12:13 vhájek napsal(a):
> Př. Polášek. Tak jsem si ve VN osvěžil Vás příspěvek ke krmení v miskách.
> Je pravda, že jsem nad tím přemýšlel, ale zavrhl jsem toto řešení pro běžné
> krmení       z důvodu malé kapacity. Při mém víkendovém včelaření spojeném s
> nezbytnou snahou o minimalizaci časové náročnosti to nebylo pravé. Jinou
> vhodnou jednoduše dostupnou "nízkou" nádobu s objemem kolem 10l jsem zatím
> nenašel. Uvažoval jsem i o "truhlících na květiny", ale nezdálo se to být
> to pravé ořechové. Stejně tak jsem zavrhl fotografické misky. Proto stavba
> dřevěného krmítka, zatím v "prototypu". Ale máte pravdu, že by bylo lepší
> pořídit vhodnou plastovou nádobu a dřevo použít na výrobu nástavků. Pokud
> by měl někdo typ na vhodnou a dostupnou nádobu s objemem cca 10-12 l, při
> výšce kolem 12-15 cm, která se vejde do čtvercového nástavku vnitřního
> půdorysu 40,5x40,5 cm, rád zůstanu jen u tohoto jednoho prototypu.

DD,

v CCM (hypermarket globus) maji misky v ruznych barvach rozmery - 35+35+12 10
litru,- urcite jde do langstrota, a 38x38x10 - 12 litru ten uz je pro mne
tak tak , ale Vam by vyhovoval. Blizsi info, v kterem regale to maj, kdyztak
soukrome. Je to polsky vyrobek, dle prodavacek i na potraviny - na samolepce
o tom neni zminka. Cena jedne cca 70 - 100 kc .

Honza

Díky, to vypadá na dobrý nápad, který stojí za zkoušku.

s pozdravem

Viděl jsem v Kauflandu v oddělení kýblů a plastového nádobí výrobkovou řadu,
jmenovalo se to tuším ctyřhranné plastové vědro nebo plastový dřez nebo tak
nějak. Byly to ploché čtyřhranné nádoby, nejmenší mohla mít tak 6 litrů,
výšku mohla mít pod 15 cm, větší snad 12 litrů a výšku pod 20 cm. Dneska už
je takových výlisků dost. Nevím ale, jestli už není na takové krmení pozdě.
Od soboty se má ochladit a potom z těch velkých nádob moc brát nebudou.
Spíše z těch dvou, třílitrových misek od květináčů, pokud se tyto umístí nad
sezení včel, včely je při chladném počasí ohřívají. U kýblů a podobných
vysokých nádob to tak není.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vhájek" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 06, 2005 12:13 PM
Subject: Krmení miskami


> Př. Polášek. Tak jsem si ve VN osvěžil Vás příspěvek ke krmení v miskách.
> Je pravda, že jsem nad tím přemýšlel, ale zavrhl jsem toto řešení pro
běžné
> krmení z důvodu malé kapacity. Při mém víkendovém včelaření spojeném s
> nezbytnou snahou o minimalizaci časové náročnosti to nebylo pravé. Jinou
> vhodnou jednoduše dostupnou "nízkou" nádobu s objemem kolem 10l jsem zatím
> nenašel. Uvažoval jsem i o "truhlících na květiny", ale nezdálo se to být
> to pravé ořechové. Stejně tak jsem zavrhl fotografické misky. Proto stavba
> dřevěného krmítka, zatím v "prototypu". Ale máte pravdu, že by bylo lepší
> pořídit vhodnou plastovou nádobu a dřevo použít na výrobu nástavků. Pokud
> by měl někdo typ na vhodnou a dostupnou nádobu s objemem cca 10-12 l, při
> výšce kolem 12-15 cm, která se vejde do čtvercového nástavku vnitřního
> půdorysu 40,5x40,5 cm, rád zůstanu jen u tohoto jednoho prototypu.
>
> S pozdravem V.Hájek

Těch variant je více. Pokud má takové krmítko rovné dno, tak se prostě včely
pustí do celého krmítka. Přirozeně že tam potom musí být třeba sláma nebo
nějaké jiné plováky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "jan.jindra" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 06, 2005 10:04 AM
Subject: Re: Brněnské krmí­tko


> Při vymýšlení krmítka doporučuju se velmi zamyslet! Např. umístění
> odebíracího otvoru doprostřed rovného dna je hloupost (=není dobrý nápad),
> protože vyžaduje perfektní vyrovnání úlu do roviny a i tak všechno včely
> nevyberou. U čtvercového nástavku je pak výhodou umístit odebírací otvor
ke
> straně a natočit krmítko tak aby byl otvor v nejnižší poloze.
> Na rozdíl od př. Hájka jsem měl se slámou ty nejlepší zkušenosti.
> Od loňska však už ale krmím jen benzínem. Odvezl jsem včely ke snůšce a
teď
> jen zásoby přerozděluji od "překrmených" k těm slabším.
> Honza

Také já letos opět laboruji s krmítky:

- Kýblové krmení (8l kýbl, sláma nebo bublinková fólie, proužek látky
přes okraj, aby se jim dobře lezlo) funguje bez problémů.

- Zkusil jsem "bazénové krmení": nástavek vyložit igelitem, v jednom
rohu vzepřít kus prkýnka aby měly kudy lézt, obvyklý plovák. Výhoda
měla být "jednou a dost" - cca 20 kg najednou. Nefunguje mi to,
neodebírají cukr, jenom se topí. Nevím proč. Když jsem to vyhodil a
dal kýbl, byl bez problémů za dva dny prázdný.

- Jako pokus jsem vzal napaječku na drůbež, 10l. Zatím dobrý, akorát
je to přes dva nástavky vysoké. Nemohou se moc topit, protože
přístupné hladiny je jenom málo.

Ahoj Ivan

Řekl bych, že čím větší dávka, tím to musí být dříve, aby to vzaly. 8
litrové kyblíky budou tak do první poloviny září, 2-3 litrové misky pod
květináč se dají použít tak do konce září, začátku října, litrové misky
berou tak do cca konce října a 0,2 - 0,3 litru v malé misce nad sedištěm
včel klidně vezmou i v listopadu nebo prosinci, pokud je aspoň pár stupňů
nad nulou. Jinak podle mých zkušeností berou cukr, když je roztok teplejší
než cca 15 st C a dobře ho berou nad 20 st C. Letos už v srpnu v noci běžně
klesala teplota pod 10 st C. " Bazén" možná potřebuje tak začátek srpna.
Stejně ale je to strašně riskantní dávat tolik roztoku do igelitu. Stačí
jedna larva zavíječe, co se rozhodne tím igelite prohryzat....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ivan Cerny" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 06, 2005 1:26 PM
Subject: Re: Brněnské krmí­tko


Také já letos opět laboruji s krmítky:

- Kýblové krmení (8l kýbl, sláma nebo bublinková fólie, proužek látky
přes okraj, aby se jim dobře lezlo) funguje bez problémů.

- Zkusil jsem "bazénové krmení": nástavek vyložit igelitem, v jednom
rohu vzepřít kus prkýnka aby měly kudy lézt, obvyklý plovák. Výhoda
měla být "jednou a dost" - cca 20 kg najednou. Nefunguje mi to,
neodebírají cukr, jenom se topí. Nevím proč. Když jsem to vyhodil a
dal kýbl, byl bez problémů za dva dny prázdný.

- Jako pokus jsem vzal napaječku na drůbež, 10l. Zatím dobrý, akorát
je to přes dva nástavky vysoké. Nemohou se moc topit, protože
přístupné hladiny je jenom málo.

Ahoj Ivan

Vaše diskuze o způsobech krmení je dost zajímavá, ale přečtu si ji za rok v červenci. Pro mě je to už víc jak týden neaktuální téma.

Používáte někdo klíckování matek pro omezení nežádoucího plodu před fumigováním? S jakými zkušenostmi? Lze to doporučit? Dík

LETOS JSEM ODSKOUŠEL !!
plastový kanistr 10l ,odstranit 1 bok , položit na rámky přes vrch položím
rozříznutý pytel na zeleninu nebo brambory zatížím nástavkem a rostok
dolévám s hora včely se dostávají dovnitř otvorem po zátce.funguje to
skvěle.

pepan
----- Original Message -----
From: "jan.jindra" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 06, 2005 12:29 PM
Subject: Re: Krmen? miskami


> Někde jsem viděl na bok položený plastový kanystr s vyříznutým velkým
> otvorem v boku. Kanystrů je k mání dostatek (např do destilované vody).

Já u části včelstev zkouším plastovou vaničku, kam se vejde obsah přesně dvou 3l sklenic - poloviční zásahy do včelstev oproti krmení sklenicemi.Na roztok jsem dle př. Nerada dal tu plastovou fólii s bublinkama, ale nic moc - když včely vybrali roztok, pod fólií byl vždycky nějaký zbytek cukru, nebo nečistot kam se včely nedostaly. Teď používám dřevěný plovák z malých destiček, který je udělán tak, že nedosedne až na dno a včely to i pod ním krásně vyberou a netopí se.

Radim Polášek (e-mailem) --- 6. 9. 2005
Re: Krmení miskami (12142)
Viděl jsem v Kauflandu v oddělení kýblů a plastového nádobí výrobkovou řadu,
jmenovalo se to tuším ctyřhranné plastové vědro nebo plastový dřez nebo tak
nějak. Byly to ploché čtyřhranné nádoby, nejmenší mohla mít tak 6 litrů,
výšku mohla mít pod 15 cm, větší snad 12 litrů a výšku pod 20 cm. Dneska už
je takových výlisků dost

Jako vhodnou nádobu využívám polyetylénové kanistry od Coca coly na 20 l. Stojí 10 Kč a na cirkulárce ho přeříznu na 2 díly, každý má cca 8 l objem. Po laboraci s plováky používám hrst krátké slámy a nemá to chybu. Na dovoz na včelnici v těchto kanistrech vozím cukr. roztok. Perfektně těsní, ale chce to ovzdušňovací otvor a nějaké uzavírátko, jinak to při nalévání šplouchá. Zdraví r. Stonjek

Dne úterý 06 září 2005 19:25 Stonjek napsal(a):
> Jako vhodnou nádobu využívám polyetylénové kanistry od       Coca coly na 20 l.
> Stojí 10 Kč

DD,

ale KDE ?

Honza

Zdravím, já krmím z 5l. plastových kyblíků, do Langstrothu výška 168 se vejdou pohodlně 2ks a jeden kus mě stál 5 Kč v prodejně s "Dary moře", jako plovák mirelon pod plovoucí podlahu= pohoda, utopeno 1 včela na 20 kyblíků. Takže krmím 10 l roztoku 3:2 najednou.

Eman:
> Používáte někdo klíckování matek pro omezení nežádoucího plodu před
> fumigováním?

Klíckování matek je použito i u postupu při zdolávání moru včelího plodu u němců.
_________
Eman:
>S jakými zkušenostmi?

Před fumigováním je to logické a mohu říct, že jsem se s ním setkal u jednoho včelaříka, který bohužel už není mezi námi. Klíckoval do trojuhelníkových klícek a ty měly horní loučku, která byla totožná s rámkovou. Byla s tím vskutku velmi dobrá manipulace. Matku chytal "do ruky". Šlo o včelín a práci v uzavřeném prostoru. Chceš-li přesný postup v "jasném" Včelařství je vše. :-)
_________
Eman:
>Lze to doporučit?
Nikdy jsem neklíckoval a to z pochopitelných důvodů, že prostě jisté věci ve včelách nedělám "jak se prý maj dělat" Emane. (to jsem se dnes dozvěděl jako narážka na mě - "jako ošklivého velkovčelaře" od přítele včelaříka na schůzi).. Tento postup tu je z doby, kdy se věřilo v dokonalou očistu včelstva od roztoče.( - se nic nevědělo o reinvazi) Mimo jiné, je to dost také náročné na dobu zásahu v případě včelnice či otevřeného stanoviště. (slídění) Takže pokud vím, přímo pro tebe Emane ?... Nevím nevím. Jde o rychlost při manipulaci v podletí, která není u zájmového včelaře moc k vidění. Toliko ode mě.

Nejsem sice v klíckování matek důsledný ( dělám to jen v mých 7 Čejkovácích
a to ještě ne každý rok). Nejpozději kolem 15 září matku vychytím, dám do
klícky. Fumigace kolem 10 října pak proběhne ve včelstvu bez plodu a má
nepochybně nejvyšší dosažitelnou účinnost. V nástavkových úlech je vychycení
a kličkování matky velmi problematické a nedělám to.
Matku je vhodné druhý den po první fumigaci zase vypustit.

Původní metodika fumigace zářijové kličkování matek predikovala.
V současné době tolerované ( pro včelaře pohodlnější) ústupky mají za
následek, že početnější přezimující populace roztočů V.D. má pohodlnější
šanci přežít.

Je to jako se vším: každá "sranda " něco stojí. Nikdo asi nebude v
nízkonástavkých úlech vychytávat matku. Proto jsou hledány cesty jak se bez
toho obejít.
Zkrátka je stále co dělat: hledat linie, které jsou schopny se samy se
parazitů a nemocí zbavit, důsledně dodržovat oficiální ( aktuálně platné)
metody ošetření. Ve světě i u nás jsou hledány nové účinné látky, které mají
jednodušší aplikaci a jsou bez škodlivého vlivu na včelí produkty.
Asi by to bylo téma na rozsáhlejší a podrobnější diskuzi pro profíky v tomto
oboru ( já jsem jen disciplinovaný laik).
Pepa Kala



-----Original Message-----
From: Eman [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Tuesday, September 06, 2005 2:05 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Klíckování matek

Vaše diskuze o způsobech krmení je dost zajímavá, ale přečtu si ji za rok v
červenci. Pro mě je to už víc jak týden neaktuální téma.

Používáte někdo klíckování matek pro omezení nežádoucího plodu před
fumigováním? S jakými zkušenostmi? Lze to doporučit? Dík


__________ Informace od NOD32 1.1208 (20050902) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Ještě dodám, že jsem dal na web nějaké foto: "V" klec - izolátor

http://vindex.ic.cz/gif/klicka/index.html

Jde sice o mizernou a velkou "kvalitu" ale doufán, že to překousnete. :-))

Ještě jsem zapoměl dodat , že tento způsob má jednu nevýhodu a to zůstávají
zablokované nástavky které potřebuji na uložení souší které jsou tak vtéto
době vystaveny nebespečí zničení

pepan

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 06, 2005 3:22 PM
Subject: Re: Krmen? miskami


> LETOS JSEM ODSKOUŠEL !!
> plastový kanistr 10l ,odstranit 1 bok , položit na rámky přes vrch položím
> rozříznutý pytel na zeleninu nebo brambory zatížím nástavkem a rostok
> dolévám s hora včely se dostávají dovnitř otvorem po zátce.funguje to
> skvěle.
>
> pepan
> ----- Original Message -----
> From: "jan.jindra" <e-mail/=/nezadan>
> To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, September 06, 2005 12:29 PM
> Subject: Re: Krmen? miskami
>
>
> > Někde jsem viděl na bok položený plastový kanystr s vyříznutým velkým
> > otvorem v boku. Kanystrů je k mání dostatek (např do destilované vody).
>

Vaše úvaha je z mého dost relativní. Budu-li vyrábět krmítko, spotřebuji na jeho výrobu přibližně stejné množství materiálu jako na výrobu nástavku. A ještě se jedná o jednoúčelovou záležitost, kterou použiji za normálních podmínek 3-4x za rok. Takže krmení miskou v nástavku je asi menším zlem, raději vyrobím více nástavků, které v hlavní sezóně využiji např. na oddělky nebo jako medníkové u silných včelstev. Skladovat souše lze i jinak, např. ve skříni, nebo ještě lépe volně zavěšené v průvanu. Já používám skříň i nástavky.
Myslím, že jsme od mého původního záměru odpovědět příteli D.Helmutovi na otázku jak vypadalo Brněnské krmítko dostali trochu jinam, ale přesto, že již máme většinou všichni téměř nakrmeno, alespoň pro mne, nebyla tato výměna zkušeností na škodu.
Ještě by ne zajímalo, kde lze koupit kanystr od Coly za 10,-Kč.

S pozdravem.

RP> Řekl bych, že čím větší dávka, tím to musí být dříve, aby to vzaly. 8
Díky, to by mohlo být ono.

RP> Stejně ale je to strašně riskantní dávat tolik roztoku do igelitu. Stačí
RP> jedna larva zavíječe, co se rozhodne tím igelite prohryzat....
To je pravda. Ale nikdy se mi zatím zavíječ neprokousával igelitem.
Když ho tam občas najdu, je spokojeně zapředený v "rohu" mezi stěnou
nástavku a igelitovým stropem. Letos už je krmení hotovo a na příští
rok je zas co vymýšlet...
A nejčerstvější zkušenost píšu v další zprávě
Ivan

Převrátil se mi úl. 4 nízké nástavky a na tom kýbl s cukrem, asi
5 litrů. Důvody nejsou důležité, částečně moje blbost,
částečně souhra okolností. Udělal dokonalý kotrmelec, co bylo předím
nahoře bylo potom až vespod vzhůru nohama. Dojel jsem tak za tři-čtyři
hodiny a očekával dokonalou spoušť a loupež na stanovišti v plném
proudu.
A ono ne. V převráceném úlu včely obsedaly plásty a byly úplně
v klidu, když jsem je stavěl zpátky. žádná známka loupeže. Úplně dole
převrácené víko s vylitým roztokem, krásný bazén. Tam byl čilý a
spořádaný provoz, včely vedle vos, ale žádné rvačky nebo zmatky. I
oddělky hned vedle byly v pohodě. Ve všech úlech včely silněji
obsedaly česna a to bylo všechno.
Vyzkoušel jsem to sice nechtěně a nikoho nenabádám k následování, ale
otevřené krmení možná nemusí být tak špatná věc. Jestli se sníží
zavčelenost, tak to třeba půjde dělat.
Ivan

Zažil jsem kdysi něco podobného. Shnilá noha úložné lavice se rozpadla a
jeden úl ležel na svahu, dno výše než horní nástavek, bez víka, v srpnu
nejspíše několik dní. Všude byl relativní klid, včelstvo se dalo normálně
zazimovat. Jindy stačí někde zapomenutý kousek divočiny se sladinou a je
binec.

Pepa

----- Original Message -----
From: "Ivan Cerny" <i_c/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 07, 2005 1:55 PM
Subject: Krmeni kotrmelcem


Převrátil se mi úl. 4 nízké nástavky a na tom kýbl s cukrem, asi
5 litrů. Důvody nejsou důležité, částečně moje blbost,
částečně souhra okolností. Udělal dokonalý kotrmelec, co bylo předím
nahoře bylo potom až vespod vzhůru nohama. Dojel jsem tak za tři-čtyři
hodiny a očekával dokonalou spoušť a loupež na stanovišti v plném
proudu.
A ono ne. V převráceném úlu včely obsedaly plásty a byly úplně
v klidu, když jsem je stavěl zpátky. žádná známka loupeže. Úplně dole
převrácené víko s vylitým roztokem, krásný bazén. Tam byl čilý a
spořádaný provoz, včely vedle vos, ale žádné rvačky nebo zmatky. I
oddělky hned vedle byly v pohodě. Ve všech úlech včely silněji
obsedaly česna a to bylo všechno.
Vyzkoušel jsem to sice nechtěně a nikoho nenabádám k následování, ale
otevřené krmení možná nemusí být tak špatná věc. Jestli se sníží
zavčelenost, tak to třeba půjde dělat.
Ivan

Kdysi byl ve Včelařství článek o českých emigrantech včelařích žijíčích kdesi v Kanadě. Ti zajišťovali krmení tak, že dovezli 200l sud s cukerným roztokem postavili na včelnici vložili dřevěný plovák bylo krmení zajištěno. Jadiné co dělali byl plot kolem včelnice kvůli medvědům. Zvážím-li, že mám v doletu svého stanoviště daších nejméně 60 včelstev, je otázka, zda bych takto úsměšně nezakrmil i tyto.

Stačí krmit 60x18=1080kg ;
do 200l sudu se vejde cca 150kg cukru v roztoku; stačí tedy pouze 8 těchto
sudů.
Sousedé to jistě ocení.
Pepa



----- Original Message -----
From: "vhájek" <vsusicky/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 07, 2005 2:39 PM
Subject: Re: Krmeni kotrmelcem


> Kdysi byl ve Včelařství článek o českých emigrantech včelařích žijíčích
> kdesi v Kanadě. Ti zajišťovali krmení tak, že dovezli 200l sud s cukerným
> roztokem postavili na včelnici vložili dřevěný plovák bylo krmení
> zajištěno. Jadiné co dělali byl plot kolem včelnice kvůli medvědům.
> Zvážím-li, že mám v doletu svého stanoviště daších nejméně 60 včelstev, je
> otázka, zda bych takto úsměšně nezakrmil i tyto.
>

Mám dotaz k registraci včelstev na jiném území ZO. Prosím Vás. Jak mám chápat přílohu ve Včelařství, že musím zajistit potvrzení o tom, že nepožaduji peníze na stejnou dotaci dvakrát. Proč? Přeci danou záležitost jsem podepsal na příloze 1d. Dokáže mi to někdo vysvětlit proč tajemník a předseda takto informují jako pokyn a proč necitují směrnici : ČSV Č. 5/1998/S - k registraci včelstev ?? Také bych rád věděl postup v případě, kdy nebudu člen ČSV a tudíž nejsem povinnen tuto směrnici respektovat. Děkuji za reakce.

Firma Coca Cola Praha Kyje. Občas mívají i plastové sudy 200 l, ale to musíte mít štěstí. Kdo je zdaleka tak by to chtělo využít služeb rozvozců, ale to je jen nápad, zkušenosti žádné, protože jsem zblízka. Součástí krmítka je rám z prken široký cca 8 cm o rozměrech jako je venkovní obrys nástavků a sololitová deska na zakrytí. S krmítkem jsem velmi spokojen náklady v korunách a vysoká univerzálnost. Další výhoda je, že kdyby se opakoval melecitozní průšvih z r. 2002, tak se krmítko může dát pod plodiště a jedním vrzem zakrmit. Myslím si že v těchto případech u úlů nacpaným melecitozou nebude koncem září vrchní krmení moc dobře fungovat, takže je dobré se připravit. Zdraví R. Stonjek

Zdravím,
nejsou to ty sudy, co by se mohly použít na plášť medometu podle posledního
čísla Včelařství? A ještě doplňující dotaz - není z těch plastů nějakou dobu
coca cola ještě cítit?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 07, 2005 11:14 PM
Subject: Re: Krmení miskami


> Firma Coca Cola Praha Kyje. Občas mívají i plastové sudy 200 l, ale to
> musíte mít štěstí. Kdo je zdaleka tak by to chtělo využít služeb rozvozců,
> ale to je jen nápad, zkušenosti žádné, protože jsem zblízka. Součástí
> krmítka je rám z prken široký cca 8 cm o rozměrech jako je venkovní obrys
> nástavků a sololitová deska na zakrytí. S krmítkem jsem velmi spokojen
> náklady v korunách a vysoká univerzálnost. Další výhoda je, že kdyby se
> opakoval melecitozní průšvih z r. 2002, tak se krmítko může dát pod
> plodiště a jedním vrzem zakrmit. Myslím si že v těchto případech u úlů
> nacpaným melecitozou nebude koncem září vrchní krmení moc dobře fungovat,
> takže je dobré se připravit. Zdraví R. Stonjek

Přeji hezký den.
V příloze 1D potvrzujete vlastním podpisem, že nečerpáte dotace na svá
včelstva ještě z jiných zdrojů (či "rozpočtových kapitol"), než právě z
tohoto dotačního programu 1D. Pokud byste například získal jiný příspěvek na
včelaření třeba z krajského úřadu, bylo by nutné jeho účel pojmenovat
odlišně, než je uvedeno v programu 1D, abyste nárok na tuto státní dotaci
neztratil.
Potvrzením, že nepožadujete danou dotaci dvakrát, je ono potvrzení ZO na
jejímž území máte včely pro Vaši "domovskou" ZO, ve kterém se uvádí, kolik
tam máte včelstev se současným prohlášením, že u ní dotace nepožadujete,
aby se nestalo, že by někdo na stejná včelstva požadoval dotaci u dvou ZO.
V případě, že nebudete členem ČSV, budete žádat o poskytnutí dotace u té ZO,
na jejímž území máte umístěná včelstva a není tedy žádná jiná, u které byste
chtěl požadovat dotace ještě jednou. Pokud byste měl jako nečlen ČSV svá
včelstva na více stanovištích u více základních organizací, patrně byste si
zvolil jednu, u které byste o dotace požádal a od ostatních byste předložil
podobné potvrzení o počtu včelstev a nepožadování dotací, jako v případě
výše.
S přátelským pozdravem
Petr.

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 07, 2005 9:52 PM
Subject: Registrace podle koho ??


Mám dotaz k registraci včelstev na jiném území ZO. Prosím Vás. Jak mám
chápat přílohu ve Včelařství, že musím zajistit potvrzení o tom, že
nepožaduji peníze na stejnou dotaci dvakrát. Proč? Přeci danou záležitost
jsem podepsal na příloze 1d. Dokáže mi to někdo vysvětlit proč tajemník a
předseda takto informují jako pokyn a proč necitují směrnici : ČSV Č.
5/1998/S - k registraci včelstev ?? Také bych rád věděl postup v případě,
kdy nebudu člen ČSV a tudíž nejsem povinnen tuto směrnici respektovat.
Děkuji za reakce.




--
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno Antivirovým systémem AVG.
Verze: 7.0.344 / Virová báze: 267.10.19/92 - datum vydání: 7.9.2005

Dne středa 07 září 2005 23:14 Stonjek napsal(a):
> Firma Coca Cola Praha Kyje. Občas mívají i plastové sudy 200 l, ale to

Diky, skusim se tam zeptat.

Honza

Já jsem sud ještě nezískal, protože jsem ho ještě nikdy neodchytil. Jinak průměrem na 3 r. medomez bude vyhovovat určitě, na 4. rýmkový si nejsem jist. Jinak tohle řešení opravy rezatého medometu se mi líbí, jen pohon vrtačkou místo kliky je podle mého názoru vysloveně špatný. Kanistry jsou skutečně dlouho cítit např po citronu a to velmi intenzivně. Já jsem je pouze vypláchl studenou vodou a včelkám onen zápach moc nevadí. Další sezonu už není cítit nic. Hodně úspěchů. Zdraví R. Stonjek

R Stonjek napsal:
> jist. Jinak tohle řešení opravy rezatého medometu se mi líbí, jen pohon
> vrtačkou místo kliky je podle mého názoru vysloveně špatný.

Vrtačka pracuje cca s 1000 x menšími otáčkami, než na jaké je stavěná,
dostává tedy dost zabrat. Při přímém pohonu koše je to cca 100 - 500 x.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 08, 2005 9:18 AM
Subject: Re: Krmení miskami


> Já jsem sud ještě nezískal, protože jsem ho ještě nikdy neodchytil. Jinak
> průměrem na 3 r. medomez bude vyhovovat určitě, na 4. rýmkový si nejsem
> jist. Jinak tohle řešení opravy rezatého medometu se mi líbí, jen pohon
> vrtačkou místo kliky je podle mého názoru vysloveně špatný. Kanistry jsou
> skutečně dlouho cítit např po citronu a to velmi intenzivně. Já jsem je
> pouze vypláchl studenou vodou a včelkám onen zápach moc nevadí. Další
> sezonu už není cítit nic. Hodně úspěchů. Zdraví R. Stonjek

Zdravím.
Právě jsem skončil se sérií pokusů. V Makru jsem koupil 40 platových nádob - boxů za 65,-. Vejdou se pohodlně do velkého Langstrotha, u ostatních nevím. Pohodlně se do něj po rysku vejde 16litrů, a ještě je 2cm rezerva. Vycpávám ho senem, nebo slámou a je to bez utopených včel. Předtím jsem zkoušel plechové kbelíky od marmelády, ale ty rezly a špatně se skladovaly. Těhle čtyřicet kontejnerů je asi metr vysoký štos, takže pohoda. Nejlepší včely zvládly 16 litrů za 24 hodin. Zkoušel jsem různé plováky, ale seno se osvědčilo nejlépe.
Ke kanystrům. Zkoušel jsem podle loňských fotek z Apislavie v Jugoslavii krmit z kanistrů napojených husím krkem do úlu. Docela to taky šlo, ale záleží na venkovní teplotě, síle včelstva atd. Pro krmení plemenáčů, jak to bylo vidět na fotkách to asi bude dobré, ale to jsem nezkoušel.

Jde to tak dělat určitě. Otázkou je šíření nemocí atd.
Já jsem svého času dělal jarní podněcování mimo úl ze sklenic dle Pavol Siný - Včelárstvo, či jak se ta kniha jmenovala. Dělal jsem ho jednorázově, v době květu lísky, kdy včely neměly sladinu a chtěl jsem, aby měli zásobu "vody" na trávení čerstvého pylu. V časném jaře neměli velký dolet a tak jsem to zdravotní riziko neviděl jako příliš silné. Ale teď je mor do desítek kilometrů od mého stanoviště, a tak jsem opatrný.
Z tohoto pohledu by mně zajímal názor odborníků na rizika příprav roztoků venku, vytáčení ve včelíně, vzdušné skladování souší v dosahu včel a vos, atd. Je to běžně vidět, ale já to vidím jako rizikové. I pro okolní včelaře.
Co vy na to? A jak to děláme my? Já mám černé svědomí při vytáčení medu. Medárnu jsem ještě nepostavil, ale základy již kopu:-)

Už 3O let používám umělohmotná krmítka, které na zimu nechávám na úlech,protože brzy z jara některé už berou vodu.Cena je 125Kč.Používá je i prodává velkovčelař pan Sedláček v Bučovicích.Rámky mimo ůly neskladuji.Menší riziko nemocí,vliv na kvalitu medu ošetřováním atd.Viz."Včelařství".Vrtačka jako pohon u medometu pokud je mimo nádobu,má nastavitelné otáčky,potřebný výkon je ideální,protože je potřebná i k jiným účelům,třeba past. medu atd..Pohon s uhlíky by neměl být umístěn nad nádobou medometu.

Chcete vědět jak se vyrábí umělý med? Ten nejpodrobnější návod je světe div se v .... no určitě se pobavíte kde.

Odkaz: http://www.iabc.cz/scripts/detail.php?id=6114#

Zřejmě má každý jiný pohled na to co je ideální a hodně závisí na počtu včelstev. Běžná vrtačka má výstup cca 800 ot. Aby koš medometu běžel na maximum 400 ot, musí být stažena na 100 ot. a při tom jí úměrně klesne výkon a prakticky se nechladí. To mluvím o maximálních otáčkách koše a ne o prvních, které jsou tak kolem stovky! Nelze přehlédnout, že hodně teplé více jiskří uhlíky. Co se týče pastování medu, tak běžná vrtačka je vhodná pouze pro velmi malá množství, protože ideální otáčky jsou tak 200 a prakticky i 1kw vrtačka je se staženými otáčkami slabá. Zde mluvím z vlastní zkušenosti, neboť jsem jich pár odrovnal, včetně profi třídy a zde už je to hodně o penězích. Ideální na pastování jsou míchačky na beton, což jsou v podstatě jednoduché masivní vrtačky zhruba s těmito otáčkami. Jsou však drahé, ceny začínají od 7 000Kč. Protože jsem v podstatě šetřílek zakoupil jsem za 950 Kč v Hornbachu kombinaci vrtačky sbíječky a příklepovky. Otáčky 300/min. I když jsem vzhledem k ceně neočekával žádný zázrak, jsem spokojen. Přesto, že výkon je pouze 700 W vůbec se nehřeje a pastuje jedna báseň. Jinak regulace otáček v rukojeti u běžných vrtaček je dost mizerná, dost obtěžuje hlučnost a vítr z chlazení. Jsou rozhodně pro pohon medometu lepší řešení. Zdraví R. Stonjek

Zkoušel někdo ruční míchačky používané ve stavebnictví na míchání malt a
lepidel v kýblu? Na pastování by se dal použít i šnek na míchání malt.

S přáním hezkého dne Josef Kouba


----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.av1-in.isp.contactel.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 08, 2005 11:24 PM
Subject: Vrtačka a medomet


> Zřejmě má každý jiný pohled na to co je ideální a hodně závisí na počtu
> včelstev. Běžná vrtačka má výstup cca 800 ot. Aby koš medometu běžel na
> maximum 400 ot, musí být stažena na 100 ot. a při tom jí úměrně klesne
> výkon a prakticky se nechladí. To mluvím o maximálních otáčkách koše a ne
> o
> prvních, které jsou tak kolem stovky! Nelze přehlédnout, že hodně teplé
> více jiskří uhlíky. Co se týče pastování medu, tak běžná vrtačka je vhodná
> pouze pro velmi malá množství, protože ideální otáčky jsou tak 200 a
> prakticky i 1kw vrtačka je se staženými otáčkami slabá. Zde mluvím z
> vlastní zkušenosti, neboť jsem jich pár odrovnal, včetně profi třídy a zde
> už je to hodně o penězích. Ideální na pastování jsou míchačky na beton,
> což
> jsou v podstatě jednoduché masivní vrtačky zhruba s těmito otáčkami. Jsou
> však drahé, ceny začínají od 7 000Kč. Protože jsem v podstatě šetřílek
> zakoupil jsem za 950 Kč v Hornbachu kombinaci vrtačky sbíječky a
> příklepovky. Otáčky 300/min. I když jsem vzhledem k ceně neočekával žádný
> zázrak, jsem spokojen. Přesto, že výkon je pouze 700 W vůbec se nehřeje a
> pastuje jedna báseň. Jinak regulace otáček v rukojeti u běžných vrtaček je
> dost mizerná, dost obtěžuje hlučnost a vítr z chlazení. Jsou rozhodně pro
> pohon medometu lepší řešení. Zdraví R. Stonjek
>

Dostaneš to koupit v nerezu

Pepan

----- Original Message -----
From: "Josef Kouba" <domus/=/cbox.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 09, 2005 6:46 AM
Subject: Re: Vrtačka a medomet


> Zkoušel někdo ruční míchačky používané ve stavebnictví na míchání malt a
> lepidel v kýblu? Na pastování by se dal použít i šnek na míchání malt.
>
> S přáním hezkého dne Josef Kouba
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.av1-in.isp.contactel.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, September 08, 2005 11:24 PM
> Subject: Vrtačka a medomet
>
>
> > Zřejmě má každý jiný pohled na to co je ideální a hodně závisí na počtu
> > včelstev. Běžná vrtačka má výstup cca 800 ot. Aby koš medometu běžel na
> > maximum 400 ot, musí být stažena na 100 ot. a při tom jí úměrně klesne
> > výkon a prakticky se nechladí. To mluvím o maximálních otáčkách koše a
ne
> > o
> > prvních, které jsou tak kolem stovky! Nelze přehlédnout, že hodně teplé
> > více jiskří uhlíky. Co se týče pastování medu, tak běžná vrtačka je
vhodná
> > pouze pro velmi malá množství, protože ideální otáčky jsou tak 200 a
> > prakticky i 1kw vrtačka je se staženými otáčkami slabá. Zde mluvím z
> > vlastní zkušenosti, neboť jsem jich pár odrovnal, včetně profi třídy a
zde
> > už je to hodně o penězích. Ideální na pastování jsou míchačky na beton,
> > což
> > jsou v podstatě jednoduché masivní vrtačky zhruba s těmito otáčkami.
Jsou
> > však drahé, ceny začínají od 7 000Kč. Protože jsem v podstatě šetřílek
> > zakoupil jsem za 950 Kč v Hornbachu kombinaci vrtačky sbíječky a
> > příklepovky. Otáčky 300/min. I když jsem vzhledem k ceně neočekával
žádný
> > zázrak, jsem spokojen. Přesto, že výkon je pouze 700 W vůbec se nehřeje
a
> > pastuje jedna báseň. Jinak regulace otáček v rukojeti u běžných vrtaček
je
> > dost mizerná, dost obtěžuje hlučnost a vítr z chlazení. Jsou rozhodně
pro
> > pohon medometu lepší řešení. Zdraví R. Stonjek
> >
>

Používám ji bez problémů. Velkou ruční vrtačku jsem několikrát spálil. Šnek ale použít nejde. Musel jsem si ho nechat vyrobit u soukromníka z potravinářského nerezu.
Tonda.
>Zkoušel někdo ruční míchačky používané ve stavebnictví na míchání malt a
lepidel v kýblu? Na pastování by se dal použít i šnek na míchání malt.

Uvažoval jsem o této variantě, jedná se nejspíš o krmítko VD Ještěd. Problémem je poměrně malý objem. Fy Lysoň nabízí plastová krmítka 8 a 10 l za cca 80 a 90 kč, ale z jejich nabídky na netu se nedají vyčíst rozměry a na 2 e-maily mi neodpověděli. Nevím ani, zda s nimi má někdo nějakou praktickou zkušenost. V kontextu se zde proběhlou diskusí na téma krmení se to zdá jako zbytečná investice. Krmení v Kanadě jsem uváděl jako příklad z oblasti s nízkým zavčelením a nikdy jsem o něčem takovém neuvažoval. Rámky skladuji ve skříní a v nástavcích tak aby k nim včely nemohly.

nezadařilo se tam dostat ale takových receptů znám několik ale vždy šlo
ojednoduché a levné léky založené na louhování bylin v cukerných rostocích

Pepan

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 08, 2005 9:39 PM
Subject: Tak jsem se už dlouho nezasmál :-)


Chcete vědět jak se vyrábí umělý med? Ten nejpodrobnější návod je světe div
se v .... no určitě se pobavíte kde.

Odkaz: http://www.iabc.cz/scripts/detail.php?id=6114#

Šnek nepoužíváš proto, že to s ním nejde, nebo proto že není nerez? Jistě by
šel pokovit, jistě by to vyšlo laciněji než nová výroba.

S přáním hezkého dne Josef Kouba

----- Original Message -----
From: "Antonín Podhájecký" <e-mail/=/nezadan.av1-in.isp.contactel.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 09, 2005 7:56 AM
Subject: Re: Vrtačka a medomet


> Používám ji bez problémů. Velkou ruční vrtačku jsem několikrát spálil.
> Šnek
> ale použít nejde. Musel jsem si ho nechat vyrobit u soukromníka z
> potravinářského nerezu.
> Tonda.
>>Zkoušel někdo ruční míchačky používané ve stavebnictví na míchání malt a
> lepidel v kýblu? Na pastování by se dal použít i šnek na míchání malt.
>

To já se moc nesmál.Takhle nějak to asi fakt funguje , ale v tunách.Místo medového aroma ale použijí český med.Je určitě levnější než nějaké aroma.Pak není divu, že se ve statistice dovozu tento "med" ani nemusí objevit."Med" se z něho stane až po naplnění do sklenic a označení nějakou klamavou etiketou.Zároveň se tak možná daří obejít i veterinární kontrolu-co by taky kontrolovali na cukru.

Protože není nerez. Myslím, že je pozinkovaný. Ptal jsem se výrobce a pro potravinářství nevyhovuje. Stáhnout povrch a nanést nějaký potrvinářský by určitě šlo, ale používáním se odře a zůstane zase železo, které bude reznout. Když už jsem dal tolik peněz za míchadlo, tak metlu už jsem udělal pořádnou.
Tonda

>Šnek nepoužíváš proto, že to s ním nejde, nebo proto že není nerez? Jistě by
šel pokovit, jistě by to vyšlo laciněji než nová výroba.

Havlík:
> To já se moc nesmál.Takhle nějak to asi fakt funguje , ale v tunách.Místo
> medového aroma ale použijí český med.Je určitě levnější než nějaké
> aroma.Pak není divu, že se ve statistice dovozu tento "med" ani nemusí
> objevit."Med" se z něho stane až po naplnění do sklenic a označení nějakou
> klamavou etiketou.Zároveň se tak možná daří obejít i veterinární
> kontrolu-co by taky kontrolovali na cukru.
................
Jestli tedy mohu...
V této reakci vidím naprostý nesmysl. Jistě se provádí analýzy a jsou-li v pořádku na sacharózu, nebo přítomnost c4 cukrů, tak není důvod se obávat z možnosti, že veškerý med v supermarketech je falšovaný. Nicméně. Analýza na přítomnost c4 cukrů se může podle mě prokázat i u toho nejsvatějšího českého medu pod sluncem, poněvadž ve směsi jarního medu se nějaká ta přítomnost krmiva, nebo jarního podněcovadla může objevit. Ovšem možná by toto moje tvrzení chtělo naprosto odborný názor.

Samozřejmě, že existují ještě analýzy, které mohou souběžně s jinou analýzou prokázat falšování včelího medu. Ale vše je krásné, ale i nesmyslné, když bohužel podle všeho je to jedno lidem, kteří jsou "spokojeni". Mluvím i o úředním šimlovi. Co to máme za státní garnituru, když nedokáže ani zhotovit úplnou tabulku z kontrol medu jako výsledek stavu medu na !části trhu! s medem. ...Obejít můžete zákon, ale ne analýzu, která jasně řekne to a to. Existují v naší rozhádané včelařské odbornosti opravdu odborníci? Ano. Ptám se kolik odborníci dostali od systému peněz na vybavení a laboratoře z EU, aby ochránili trh před prokazatelně falšovaným medem? Kdo takové přehledné a úplné analýzy medu, které jsou opravdu "bez debat" dokáže v ČR zhotovit a kdo podat veřejnosti bez obalu ? ...
Ptám se a směšné mi nepřipadají právě tyto otázky vážený příteli Havlíku.

Dobrý den,
chci si vyrobit nějaké dna a chtěl jsem se zeptat jaký největší rozměr oka ma mít pletivo, aby jim včely neprolézly?

Priznavam,ze jak mi vadi hodne veci, tak tento clanek ne.
Je vecny, jasne definuje, ze produkt kvalit praveho medu
nedosahuje. Jeho ucelem bylo priblizit mladezi trosku
organickou chemii a ne naucit vyrobu falesnëho medu.
Casopis ABC mel vzdy slusnou odbornou uroven.


Nezbeda Martin
(alias nezmar)


----- Původní zpráva -----
Odesílatel: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
Datum: Čtvrtek, 8.září 2005 - 9:39 odp.
Předmět: Tak jsem se už dlouho nezasmál :-)

> Chcete vědět jak se vyrábí umělý med? Ten nejpodrobnější návod je
> světe div se v .... no určitě se pobavíte kde.
>
> Odkaz: http://www.iabc.cz/scripts/detail.php?id=6114#
>

Přátelé,
v týdeníku SONDY, č.35/2005. rubrika Lékařský rádce byl uveřejněn článek o medu. Je v něm řada polopravd a proto se domnívám, že by se měl k němu někdo kompetentní vyjádřit. Zrovna nedávno jsem četl brožurku paní doktorky Hajduškové (tuším Med očima lékaře) a tam se píše něco úplně jiného.

Zde je přesné znění článku:

"Prospívá med našemu zdraví?

Dotaz:
Tchyně mne neustále nutí, abych dětem mazala med na chleba, dávala jim ho do čaje, atd. Tvrdí, že med neškodí zubům, že chrání před různými nemocemi atd. Já osobně med moc nemusím a děti o něj také nestojí. Připouštím však, že na tvrzení tchýně o prospěšnosti medu možná přece jen něco je. Neměla bych ho dětem tedy dávat? J.T., Boskovice

Odpověď:
Med je složen z různých cukrů a vody. Obsahuje nepatrná množství acetylcholinu, enzymů, minerálních látek (mj. draslík a fosfor), stopově též vitamínů. Na sromatu se podílí ještě asi 200 dalších látek. I když je med v porovnání s rafinovaným cukrem „přírodnější“ potravinou, nemá ani zdaleka všechny ty uzdravující nebo zdraví udržující vlastnosti, které jsou mu připisovány. Například není pravda, že med nepodporuje vznik zubních kazů, že uklidňuje nervy, zlepšuje prokrvování srdce, chrání játra, podporuje tvoření žaludečních šťáv a chrání organizmus před nenmocemi z nachlazení atd. Navíc v důsledku celkového zněčištění přírody se v medu mohou vyskytnout olovo, kadmium nebo rtuť. (MČ)"

nezmart:
> Casopis ABC mel vzdy slusnou odbornou uroven.
...............

Určitě nejde o úroveň - tou je ABC opravdu na výši, ale o to, že prakticky ve včelařství či v čas. Včelařství je takový návod pro mládež tabu.(zakázané ovoce) Vše ostatní je o úplných analýzách atp. ... Prostě jsem neodolal a trochu s ironií a trochu se skepsí se zasmál. Ještě jednou. Jsem rád že ABC existuje a dokáže přežít i v dnešní době.

Ani mě tyto otázky nejsou směšné.Navíc u analýz bude i další problém a sice jako u všech kontrol a statistiky-otázka výběru a také interpretace výsledků.

Přátelé,
Nevíte, jestli existuje někde na internetu alespoň částečný seznam základních organizací ČSV? Konkrétně bych potřeboval kontakt na vedení ZO Letovice, okres Blansko (mejlovou adresu, popř. telefon).
Moje adresa:
radek.krusina/=/atlas.cz
Díky
Radek Krušina

pan Josef Menšík :
> nezadařilo se tam dostat ale takových receptů znám několik ale vždy šlo
> ojednoduché a levné léky založené na louhování bylin v cukerných rostocích
........

Zkoušej to. Stojí to zato. Takové podobné odborné články o štěpení sacharózy byly k vidění v čas. Českém Včelařovi(1927) i v dobách, kdy se teprve docházelo nato, kdy zneutralizované kyseliny v roztoku cukrů jsou pro včelstvo škodlivé, co se týká kvality vyzimování.

Přátelé,

vyrábíte si někdo doma medový ocet? Pokud, ano, jakou technikou?

Honza Čáp

P.S.
Letmým rozhlédnutím po Internetu jsem zjistil, že mezi "fajnovými" octy
patří medový k těm 'nejceněnějším'.

Jan Čáp:
> vyrábíte si někdo doma medový ocet? Pokud, ano, jakou technikou?
........
O octu něco vím.
Potřebuješ na to systém - ocetnici, kvalitní a vhodné hoblovačky, kvalitní octovou kulturu, medovinu. A můžeš se do toho pustit i ve velkém. ;-) Technologie výroby octa jsou přístupné i v knihovnách.

Velikost oka tak 3 mm by mela stacit urcite. Nejaka rezerva je potreba na vyrobni tolerance. Materi mrizka ma 4.2 mm.

:-) Jeste je potreba ten recept na med doplnit o pridani nejakych antibiotik, trochu spor vceliho moru, zabarvit karamelem a nalepit tam nalepku "Cesky med" :-)).

> Potřebuješ na to - ocetnici, kvalitní a vhodné hoblovačky, kvalitní
octovou
> kulturu, medovinu.

Měl jsem na mysli spíš tradiční řemeslné postupy, než klasickou průmyslovou
biotechnologii. Zkrátka postup který by tomu octu dal víc než jen konverzi
etanolu na kyselinu octovou.

Lít medovinu do ocetnice mi připadá nesmyslné, protože ocetnice (a další
podobná průmyslová zařízení) jsou konstruovaná na co nejrychlejší a
nejefektivnější výrobu lihového octa a ne na "přidanou hodnotu" v podobě
aromatu či vzácnějších kyselin.

Honza

Zdravím,
záleží, na co je vrtačka určena. Pokud je na malé vrtáky do dřeva a kovu,
mívá až 3000 otáček. Pokud je dělaná jako bourací kladivo hlavně na velké
vrtáky do betonu nebo dřeva atd, mívá otáčky menší, pod těch 1000. Levné
vrtačky mívají vysoké otáčky a plynulou elektronickou regulaci, takže
prodavači zhusta tvrdí, že se hodí i na malé vrtáky i jako bourací kladivo.
Je fakt, že pár minut při malých otáčkách a velkém vrtáku jako bourací
kladivo taková vrtačka asi přežije, ale déle ne. Myslím taky, že regulátor
otáček zabudovaný ve vrtačče je ošizený, už kvůli prostoru, jaký je uvnitř k
dispozici. Spíše má za úkol vylepšovat komfort vrtačky a přesnost vrtání,
vrtačka bez regulátoru sebou při zapnutí silně škubne, jak okamžitě naběhne
na plné otáčky, s regulátorem se rozbíhá postupně.

Co se týká trvalého běhu při stažených otáčkách, dalo by se vylepšit
chlazení přidáním ventilátoru, který by proháněl vzduch přes motor. Taky,
pokud je vrtačka nad košem, odstranilo by se tím případné padání nečistot z
uhlíků do medometu. Muselo by se udělat potrubí, které by se napojilo na
výfukové otvory vrtačky a kvalitnější ventilátor, který dokáže vytvořit
vyšší tlak a patříčný průtok. Ale to potrubí by byla pěkná piplačka a je
otázka, jestli by se to vyplatilo, s ventilátorem by to byla investice tak
od 500 výše. Jinak kromě snížené účinnost a tím většího vývinu tepla při
podstatně stažených otáčkách taky může selhat mazání ložisek vrtačky.

Co se týká toho, jestli je nějaká vrtačka pro pastování slabá nebo ne, tak
tam hodně závisí na vlastním míchadle. Velikost a provedení míchadla určuje
optimální otáčky a potřebný příkon pohonu. Teoreticky pokud třeba šroubové
míchadlo o průměru 10 cm potřebuje určitý příkon při určitých otáčkách, tak
šroubové míchadlo o průměru 5 cm potřebuje příkon tak asi 4x nebo dokonce 6x
menší. Pokud je míchadlo o 1 /3 nebo čtvrtinu větší, může klidně potřebovat
dvakrát výkonnější pohon. Kdysi jsem to dokonce i uměl vypočítat.
Dneska bych na to šel přes měření. Jestliže má mít vrtačka třeba 700 wattů,
tak při plném výkonu do ní jdou cca 3 ampéry. Pokud ale do ní jdou ty
tři ampéry nebo víc a má stažené otáčky na polovinu nebo víc, je vrtačka
přetěžována a dlouho to nevydrží a je třeba popužít menší míchadlo.
Solidnější výrobce značkových vrtaček by možná takové údaje někde měl k
dispozici.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 08, 2005 11:24 PM
Subject: Vrtačka a medomet


> Zřejmě má každý jiný pohled na to co je ideální a hodně závisí na počtu
> včelstev. Běžná vrtačka má výstup cca 800 ot. Aby koš medometu běžel na
> maximum 400 ot, musí být stažena na 100 ot. a při tom jí úměrně klesne
> výkon a prakticky se nechladí. To mluvím o maximálních otáčkách koše a ne
o
> prvních, které jsou tak kolem stovky! Nelze přehlédnout, že hodně teplé
> více jiskří uhlíky. Co se týče pastování medu, tak běžná vrtačka je vhodná
> pouze pro velmi malá množství, protože ideální otáčky jsou tak 200 a
> prakticky i 1kw vrtačka je se staženými otáčkami slabá. Zde mluvím z
> vlastní zkušenosti, neboť jsem jich pár odrovnal, včetně profi třídy a zde
> už je to hodně o penězích. Ideální na pastování jsou míchačky na beton,
což
> jsou v podstatě jednoduché masivní vrtačky zhruba s těmito otáčkami. Jsou
> však drahé, ceny začínají od 7 000Kč. Protože jsem v podstatě šetřílek
> zakoupil jsem za 950 Kč v Hornbachu kombinaci vrtačky sbíječky a
> příklepovky. Otáčky 300/min. I když jsem vzhledem k ceně neočekával žádný
> zázrak, jsem spokojen. Přesto, že výkon je pouze 700 W vůbec se nehřeje a
> pastuje jedna báseň. Jinak regulace otáček v rukojeti u běžných vrtaček je
> dost mizerná, dost obtěžuje hlučnost a vítr z chlazení. Jsou rozhodně pro
> pohon medometu lepší řešení. Zdraví R. Stonjek

3 mm

----- Original Message -----
From: "Tom?H" <tom.es/=/seznam.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 09, 2005 11:33 AM
Subject: zas?tovan? dno


> Dobrý den,
> chci si vyrobit nějaké dna a chtěl jsem se zeptat jaký největší rozměr oka
> ma mít pletivo, aby jim včely neprolézly?

Stačí zapomenout na pár měsiců medovinu někde v kyblíku. Za chuť ale
neručím.

Kdysi se ocet vyráběl překapáváním přes bukové hobliny.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 09, 2005 1:49 PM
Subject: Re:Medový ocet


> > Potřebuješ na to - ocetnici, kvalitní a vhodné hoblovačky, kvalitní
> octovou
> > kulturu, medovinu.
>
> Měl jsem na mysli spíš tradiční řemeslné postupy, než klasickou
průmyslovou
> biotechnologii. Zkrátka postup který by tomu octu dal víc než jen konverzi
> etanolu na kyselinu octovou.
>
> Lít medovinu do ocetnice mi připadá nesmyslné, protože ocetnice (a další
> podobná průmyslová zařízení) jsou konstruovaná na co nejrychlejší a
> nejefektivnější výrobu lihového octa a ne na "přidanou hodnotu" v podobě
> aromatu či vzácnějších kyselin.
>
> Honza
>

Bohužel neexistuje med, který by obsahoval jen pozitiva. Jako přírodní
produkt musí obsahovat příměsy životu prospěšné, méně prospěšné i jedy (není
ale smysluplné použití jedu základem některých léků ?).

V podstatě každou i ekologickou potravinu lze napadnout, záleží jen na míře
jak hluboko budeme zkoumat složení.

Osobně nepovažuji publikování návodu na výrobu "průmyslového" medu za
pohoršující. Hlavním problémem dle mého je, zda udržíme skupinu zákazníků,
kteří si rádi dají "přírodní" med za cenu přijatelnou i pro nás. A pokud
budou lidé, kteří rozliší druhy medu, chtějí ten neupravovaný přírodní tak
dokážeme svoje přebytky prodat. V tomto případě se ale asi bude jednat o
drobný prodej, který vyžaduje i čas.

Pak bude existovat druhá skupina, která "přírodní" med nepoznala,
nekonzumuje, nebo je konzumentem svého typu medu (třeba i odvaru z
pampelišek, nebo kupovaného v hypermarketu). Pro tutu skupinu asi naše
diskuse o kvalitě medu bude absolutně nezajímavá a na rohlík je pro ni
zdravější namazat nutelu a po snídani si dát vitamínový přípravek dle
dnešních požadavků. I zdraví je a stvále více bude záležitostí obchodní.

Pokud se podíváte na současný stav zemedělství ( srovnejte výkupní ceny
zemědělců ) a potravinářské výroby, tak se trh s medem až tak moc
neodlišuje. Ale ruku na zákaznické srdce, kdo by dnes koupil jogurt, který
má trvanlivost 2 dny ?

PS: Toto je ale pohled včelaře, který v oboru nepodniká a včelaří (přesněji
pomáhá otci) spíše pro radost, než pro finanční výsledek a medem zásobujeme
rodinu a prodáváme jen okrajově.

Pokud bych chtěl v této oblasti podnikat, asi bych se musel zaměřit na
spolupráci s ekoprodejnami, nebo najít ekonomickou cestu jak zásobovat
druhou skupinu za podmínek, které definuje trh.


Je to jako s návštěvou sklepa na Moravě. Já preferuji vinaře, který víno
skutečně vyrábí, popovídá o tom jak se povedlo, nebo ne ... .
Nebo mohu jít do naleštěného komerčního skepa, kde mi dají vybrat ze sta
druhů světových vín ...

K. Žák, Jihlava



-----Original Message-----

Přátelé,
v týdeníku SONDY, č.35/2005. rubrika Lékařský rádce byl uveřejněn článek o
medu. Je v něm řada polopravd a proto se domnívám, že by se měl k němu
někdo kompetentní vyjádřit. Zrovna nedávno jsem četl brožurku paní doktorky
Hajduškové (tuším Med očima lékaře) a tam se píše něco úplně jiného.

Zde je přesné znění článku:

"Prospívá med našemu zdraví?

Dotaz:
Tchyně mne neustále nutí, abych dětem mazala med na chleba, dávala jim ho
do čaje, atd. Tvrdí, že med neškodí zubům, že chrání před různými nemocemi
atd. Já osobně med moc nemusím a děti o něj také nestojí. Připouštím však,
že na tvrzení tchýně o prospěšnosti medu možná přece jen něco je. Neměla
bych ho dětem tedy dávat? J.T., Boskovice

Odpověď:
Med je složen z různých cukrů a vody. Obsahuje nepatrná množství
acetylcholinu, enzymů, minerálních látek (mj. draslík a fosfor), stopově
též vitamínů. Na sromatu se podílí ještě asi 200 dalších látek. I když je
med v porovnání s rafinovaným cukrem "přírodnější" potravinou, nemá ani
zdaleka všechny ty uzdravující nebo zdraví udržující vlastnosti, které jsou
mu připisovány. Například není pravda, že med nepodporuje vznik zubních
kazů, že uklidňuje nervy, zlepšuje prokrvování srdce, chrání játra,
podporuje tvoření žaludečních šťáv a chrání organizmus před nenmocemi z
nachlazení atd. Navíc v důsledku celkového zněčištění přírody se v medu
mohou vyskytnout olovo, kadmium nebo rtuť.       (MČ)"

> Lít medovinu do ocetnice mi připadá nesmyslné, protože ocetnice (a další
> podobná průmyslová zařízení) jsou konstruovaná na co nejrychlejší a
> nejefektivnější výrobu lihového octa a ne na "přidanou hodnotu" v podobě
> aromatu či vzácnějších kyselin.
.......

Takže sorry, ale jiná přirozená technologie na kvalitní výrobu třeba také i v malém množství octa (malá ocetnice) s podmínkou dodržení stálé jakosti mi není známa.

výroba octu je podobná jako u medoviny, základem je medovina která nesmí mít
více jak 8% alkoholu tato se naočkuje octovými kvasinkami (těch je ve
vzduchu dostatek ) které přemění alkohol na ocet Proto také vina s nízkým
procentem alkoholu téměř vždy zoctovatí

pepan

----- Original Message -----
From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 09, 2005 2:04 PM
Subject: Re: Re:Medov? ocet


> Stačí zapomenout na pár měsiců medovinu někde v kyblíku. Za chuť ale
> neručím.
>
> Kdysi se ocet vyráběl překapáváním přes bukové hobliny.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jan Čáp" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, September 09, 2005 1:49 PM
> Subject: Re:Medový ocet
>
>
> > > Potřebuješ na to - ocetnici, kvalitní a vhodné hoblovačky, kvalitní
> > octovou
> > > kulturu, medovinu.
> >
> > Měl jsem na mysli spíš tradiční řemeslné postupy, než klasickou
> průmyslovou
> > biotechnologii. Zkrátka postup který by tomu octu dal víc než jen
konverzi
> > etanolu na kyselinu octovou.
> >
> > Lít medovinu do ocetnice mi připadá nesmyslné, protože ocetnice (a další
> > podobná průmyslová zařízení) jsou konstruovaná na co nejrychlejší a
> > nejefektivnější výrobu lihového octa a ne na "přidanou hodnotu" v podobě
> > aromatu či vzácnějších kyselin.
> >
> > Honza
> >
>

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 09, 2005 8:19 AM
Subject: Re: Tak jsem se už dlouho nezasmál :-)


> nezadařilo se tam dostat ale takových receptů znám několik ale vždy šlo
> ojednoduché a levné léky založené na louhování bylin v cukerných rostocích
>
> Pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, September 08, 2005 9:39 PM
> Subject: Tak jsem se už dlouho nezasmál :-)
>
>
> Chcete vědět jak se vyrábí umělý med? Ten nejpodrobnější návod je světe
div
> se v .... no určitě se pobavíte kde.
>
> Odkaz: http://www.iabc.cz/scripts/detail.php?id=6114#
>

J. Menšík napsal:
> výroba octu je podobná jako u medoviny, základem je medovina která nesmí
mít

Výroba octa je další stupeň po výrobě medoviny. Rozdíl je ten, že na
medovinu se nesmí dostat vzduch, na ocet musí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 09, 2005 2:24 PM
Subject: Re: Re:Medov? ocet


> výroba octu je podobná jako u medoviny, základem je medovina která nesmí
mít
> více jak 8% alkoholu tato se naočkuje octovými kvasinkami (těch je ve
> vzduchu dostatek ) které přemění alkohol na ocet Proto také vina s nízkým
> procentem alkoholu téměř vždy zoctovatí
>
> pepan
>

řekl bych co je natom zvláštního "obyčejný pokus pro mladého chemika"

pepan

> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: pan Josef Menšík <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Predmet: Re: Tak jsem se už dlouho nezasmál :-)
> Datum: 09.9.2005 15:28:43
> ----------------------------------------
>
> ----- Original Message -----
> From: "pan Josef Menšík" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, September 09, 2005 8:19 AM
> Subject: Re: Tak jsem se už dlouho nezasmál :-)
>
>
> > nezadařilo se tam dostat ale takových receptů znám několik ale vždy šlo
> > ojednoduché a levné léky založené na louhování bylin v cukerných rostocích
> >
> > Pepan
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
> > To: <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Thursday, September 08, 2005 9:39 PM
> > Subject: Tak jsem se už dlouho nezasmál :-)
> >
> >
> > Chcete vědět jak se vyrábí umělý med? Ten nejpodrobnější návod je světe
> div
> > se v .... no určitě se pobavíte kde.
> >
> > Odkaz: http://www.iabc.cz/scripts/detail.php?id=6114#
> >
>
>
>
>

eman:
> :-) Jeste je potreba ten recept na med doplnit o pridani nejakych
> antibiotik, trochu spor vceliho moru, zabarvit karamelem a nalepit tam
> nalepku "Cesky med" :-)).
...............
:-)).... tak napiš na to práci co dělat, aby se to moc nosematicky nerozšířilo. ;-)

Právě jsem si přečetl článek na který mě upozornili kolegové v práci.Článek vyšel v Reflexu.Mám za to,že je moc poučný a zajímavý článek.Nebudu ho hodnotit ani komentovat to bych nechal na Vás a těchto stránkách.Prosím přečtěte si jej a napište svůj názor.Za necelé 3 měsíce bude sjezd a je třeba vědět názor včelařů.Hledat můžete na WWW.reflex.cz/Clanek20960.html

J.Horký
> přečtěte si jej a napište svůj názor.Za necelé 3 měsíce bude sjezd a je
> třeba vědět názor včelařů.Hledat můžete na WWW.reflex.cz/Clanek20960.html
..........

Něco tam vyslovuje př. Peroutka a to o grantu a milionu korun. Milion korun bych dal jako prémii předsedovy celé ČSV, který by dokázal navázat spolupráci s jinými subjekty v českém včelařství s výsledkem vyřešit problém s cenou medu pro 50 000 tisíc členů svazu. Maminky za milion a za svazový? Není to přepych? :-) Maminka koupí to, naco přeci má ...ne? A s takovou maminkou, která nakupuje plínky, mlíko, kašičky, oblečky a hračky to moc podle mě nevytrhnete, protože je nerado, že si z mateřské může koupit základní NIC. Tedy jestli chcete naštvat pár maminek - schutí dotoho. :-))

Snad jediný včelař s velkým počtem včelstev tuším cca 80, který vyzkoušel ve velkém rozsahu klíckování matek je ing. Řeháček z Nasavrk-učitel včelařství-tel.604106899. Dle mého názoru je tato metoda účinná (i když vezmeme v úvahu možnou reinvazi), tudíž tím účinnější čím dále bydlí soused včelař. Ovšemže pracná a z tohoto důvodu včelaři i s malým množstvím včelstev pravděpodobně minimálně používaná. Není zaměřena na vyhlazení roztoče, ale na přerušení vývojového cyklu a na minimalizaci stavu samiček roztoče na startu do budoucí sezony. Samozřejmě za podmínky správně provedené fumigace.(Venkovní teplota apod.)

Zdravím
Bureš J.

Vážený příteli, děkuji za upozornění na zmíněný článek.Krize v ČSV je popsaná dost výstižně. Bohužel,naši dobře placení funkcionáři ČSV ví, jak se kočuje v Kalifornii, na světových včelařských akcích každoročně také něco pochytí a prezentovaným výsledkem je nápad oslovit české maminky aby dětem kupovaly med.
Nejsem takový optimista, abych se těšil, že sjezd ČSV něco změní. Chyba je především u včelařů, vyhodnoťte si třeba diskusi včelařů na této konferenci. A to jsou ti lepší co alespoň o něčem diskutují. Rozhodně ale není zaměření diskuse obrazem problémů o významu včelařství, kdy práce včel představuje 90% a včelí produkty jen 10% ve společenském přínosu z chovu včel. Dost velká část včelařů je vývojem v ČSV zklamaná a svoje členství udržují prakticky ze dvou důvodů. Ten hlavní je snažší přístup k dotacím a za druhé zajištění léčení včelstev. Příklad z chovu králíků mi našeptává, že v tržní ekonomice není tak zcela od věci, aby léčení včelstev zajišťovali třeba někdy v budoucnu ( tumida ) za úplatu soukromí MVDR, a dotace také nemusí být věčně. Co pak podstatného zbyde pro ČSV ? Ale to budou už hlavní aktéři dnešních šarvátek a intrik dávno v důchodu tak o co vlastně jde ? Pokud nechci jako funkcionář svazu ( na jakékoliv úrovni ) přijít o své přesvědčení a v praxi získané argumenty, musím se těchto funkcí vzdát i když jsem i z této práce cítil vnitřní uspokojení a dělal jsem ji rád. Nechci se podílet na současném stavu českého včelařství a nemohu prosazovat politiku našich nejvyšších, ke kterým jsem ztratil důvěru. Každý dobře řízený svaz má i svoje kontrolní mechanizmy i u včelařů máme kontrolní revizní komisi, která má svoje poslání vymezeno ve stanovách. Četl někdo někde, že by se příslušní funkcionáři zajímali o vzniklou krizi a stále se vlekoucí spory ? To jsou ta témata, která by měla včelaře zajímat v předsjezdovém období především.
Ještě jednou děkuji a zdravím všechny, kteří snad také začnou přemýšlet trochu dál.
S pozdravem Josef Rotbauer

Nevíte někdo, prosím, jiný název stromu kterému se říká ORUŠEŇ? Má mít listy jako jeřáb a plody malé hruštičky.
Děkuji Honza

Honza Jindra:
> Nevíte někdo, prosím, jiný název stromu kterému se říká ORUŠEŇ? Má mít
> listy jako jeřáb a plody malé hruštičky.
.............

Hrušeň hlošinolistá, Pyrus elaeagrifolia Pall - docela vzácnost. K čemu to potřebuješ? Znám jedno dvě místa v ČR kde to roste i planně. Jinak další variety jsou na webu: http://dendro.mojzisek.cz/rod.php?id=357 Doufám ale, že jsem se nesekl.

U nás na jižní Moravě se jí říká oškeruše,z plodů se dělá výborná pálenka,kompotovaná je dobrá na zastavení průjmu.Několik stromů roste v mém okolí.

Dne pátek 09 září 2005 23:54 Honza Jindra napsal(a):
> Nevíte někdo, prosím, jiný název stromu kterému se říká ORUŠEŇ? Má mít
> listy jako jeřáb a plody malé hruštičky.
> Děkuji Honza


DD,

jmenuje se to Oskeruse :

http://www.google.com/search?hl=cs&ie=UTF-8&oe=UTF-8&q=oskeruse&btnG=Hledat&lr=lang_cs


Honza

Josef Rotbauer:
a svoje členství udržují prakticky ze dvou důvodů. Ten hlavní je snažší přístup k dotacím a za druhé zajištění léčení včelstev. Příklad z chovu králíků mi našeptává, že v tržní ekonomice není tak zcela od věci, aby léčení včelstev zajišťovali třeba někdy v budoucnu ( tumida ) za úplatu soukromí MVDR, a dotace také nemusí být věčně.
_______________________________________________

Tak tyhle dva důvody jsou pro mě ty poslední, kvůli kterým bych byl ve svazu. Dotace jsou otázkou včasného podání žádosti a léky bych si objednal u nejbližšího důvěrníka svazu. Kdyby včely léčili veterináři tak, jako chodí očkovat králíky, tak se bude léčit polovina včelstev a léčení jednoho včelstva méně než 100 Kč stát nebude, spíš 2x tolik.

Nevíte jak vypadá zlatobýl? Je to pro včely významná rostlina?

Včely na ni hodně létají. Pár trsů mám na zhradě.
Obrázek je třeba na http://botanika.borec.cz/druhy/zlatobyl_kanadsky.html .
Před hodně lety nějaký včelař z Ostravska psal o ve Včelařství taky o medu
z něho. Chce to mít v blízkosti nějaké několikahektarové neobhospodařované
plochy, třeba výsypky. A vyřešit pozdní krmení.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, September 10, 2005 3:53 PM
Subject: Zlatobýl


> Nevíte jak vypadá zlatobýl? Je to pro včely významná rostlina?

vpodstač to víš je to >Oškeruše domácí< synonymum: Jeřáb oškeruše lit.
Sorbus domestica:

PEPAN

----- Original Message -----
From: "Honza Jindra" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 09, 2005 11:54 PM
Subject: Orue?


> Nevíte někdo, prosím, jiný název stromu kterému se říká ORUŠEŇ? Má mít
> listy jako jeřáb a plody malé hruštičky.
> Děkuji Honza

Děkuji všem za odpověď.
Minulý týden jsem zakomorovával poslední souše se zbytky medu nad slabšími včelstvy a vyrušil mě starší pár, kteří se sháněli po cestě na turistické značce, která má vést kolem naší zahrady. U této cesty má růst orušeň, kterou hledají. Říkali, že už jich našli něco přes 100 a zaevidovávají je. Ani jsem netušil, že taková vzácnost kousek ode mne roste. Za chvíli se vraceli s tím, že ji našli. Paní nesla ještě v ruce kapitální hřib (počítám alespoň 0,5kg). Musím se po ní také podívat. TAké jsem slyšel, že na Slovensku se z ní dělá skvělá pálenka.
Honza

V současném teplém počasí je to pro včely velmi atraktivní rostlina. Fotky z loňska najdeš na mém WEBU v kapitole PODLETÍ. Pozoroval jsem na ni ale také vosy i mouchy. V mém okolí je několik zanedbaných sadů a ty jsou plné asi metr vysokého a hustého porostu. Jedná se o rumištní rostlinu. Šíří se dost rychle a tak se o ni není potřeba starat. V sousedství mám rekultivovanou skládku a tu zaplevelovávám systematicky bělotrnem a komonicí bílou.
Honza

Dlouhé počtení, ale prakticky o ničem. Je li na vedení ČSV všechno tak špatné, jaká navrhuješ záchranná opatření??? A co jsi pro zlepšení situace konkrátně udělal ty??? Je teď k tomu spousta příležitostí. /Okresní a krajské konference, schůze základních organizací a pod/. Jenom kritizovat umí každý ale co pro zlepšení stavu také něco udělat?? Zdraví R. Stonjek

Včelky na zlatobýlu jsem pozoroval, co se týče podletí, tak by u mě nejlepší bylo umístit včelstva k železniční tratě. Tam je zlatobýl napravo, nalevo a i jinde?!. Jsem se včelkama úplně v lese, ale nějaký zlatobýl tu taky roste, jenže kolem tratě je toho až až. Myslím, že každý kdo se projde kolem železnice, a různých rumišť tak ho najde spousty.

J.Horký napsal:
>Právě jsem si přečetl článek na který mě upozornili kolegové v práci.
>Článek vyšel v Reflexu.Mám za to,že je moc poučný a zajímavý článek.
>Nebudu ho hodnotit ani komentovat to bych nechal na Vás a těchto
stránkách.
>Prosím přečtěte si jej a napište svůj názor.
>Za necelé 3 měsíce bude sjezd a je třeba vědět názor včelařů.

Nerozumím politice v oblasti zemědělství, ale jako malovčelař nějaký názor
na věc ze svého subjektivního pohledu také mám.
Myslím si, že článek nepřinesl nic nového, co už bychom my včelaři mockrát
neslyšeli. Možná že jediný jeho důsledek bude, že někdo začne včelařům
závidět dotace na opylení krajiny.
Myslím si, že článek má pravdu v tom, že českého medu je hojnost. Je ho
víc, než ho zřejmě jsme v naší zemi schopni spotřebovat i bez dovozu. A
jestli se med nevyveze, tak se v něm možná budeme topit. Potom ho buď
včelaři prodají výkupcům za jejich ceny, nebo rozdají, sníží stavy včelstev
a bude po krizi.
Myslím si, že bychom my včelaři neměli kritizovat výkupce za jejich ceny
medu, protože se tím živí a podnikají na svou odpovědnost. Musí na tom
vydělat. A my máme svobodu jim med prodat, nebo si ho prodat sami, nebo
snížit stavy včelstev.
Myslím si, že ti, kteří se živí včelami (velkovčelaři a výkupci) by neměli
kritizovat kohokoli, pokud se jim nedaří podnikat. Mají svobodu podnikat za
takových podmínek, jaké tady jsou, nebo nepodnikat. Svaz i stát jim zřejmě
nebude ochoten naslouchat, pokud budou neustále slyšet jak všechno dělají
špatně (ať tam budou jacíkoliv představitelé).
Myslím si, že pokud stát nepodpoří vývoz medu, bude se české včelařství po
určitou dobu topit v nadprodukci.
Myslím si, že pokud stát zruší plošné dotace a zavede místo toho podporu
velkých farem a podobných soukromých subjektů, bude to nesystémový krok,
který povede od nynější podpory včelařství jako oboru k podpoře soukromých
subjektů. (sníží to motivaci pro nové zájemce o zájmové včelaření)
Myslím si, že pokud by se zrušilo nynější daňové zvýhodnění malovčelařů do
40 včelstev (to je podle mě nějvětší podpora malovčelařů a prodeje za
dvora) bude to pokus o likvidaci tradice českého včelařství.
Nelíbí se mi, pokud někdo kritizuje staré včelaře, včelařící ve starých
úlech.
Nevím proč by měl nadšenec který se rozhodl založit farmu s moderními úly,
půjčil si, chce na oboru vydělat (a když nevydělá rychle přestane podnikat)
být státem podporován víc než jiné formy včelaření.

S pozdravem
Radek Krušina

Stonjek:
> ...Jenom kritizovat
> umí každý ale co pro zlepšení stavu také něco udělat??
.............
Možná bys měl zareagovat nato, naco zareagoval přítel Rotbauer. A ne reagovat na reakci a zamotávat hlavní motiv. Až ten článek v Reflexu tedy přečteš, tak se projev příteli Stonjeku.
Ať se daří

Zdravím,
opravdu je oskeruše totéž jako oružeň? Přítel Pazderka o pár příspěvků výš
tvrdí, že je to nějaká odrůda hrušně.
A jestli je oskeruše jedlý jeřáb, to znamená ten, co je podstatně méně hořký
než ptačí a po přejití mrazem ta hořkost snad zmizí a jeřabinky zesládnou,
tak to snad taková zvláštnost není. Před cca 20 lety, když jsem kočoval v
okolí Příbora, jsem tam jeden našel u lesa v jakémsi zbytku zdivočelého
sadu. A o pár let později jsem zjistil s údivem, že spousta jeřábů
zasazených v Kopřivnici mezi paneláky jsou právě jedlé jeřáby.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Honza Jindra" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, September 10, 2005 7:19 PM
Subject: Re: Orue?


> Děkuji všem za odpověď.
> Minulý týden jsem zakomorovával poslední souše se zbytky medu nad slabšími
> včelstvy a vyrušil mě starší pár, kteří se sháněli po cestě na turistické
> značce, která má vést kolem naší zahrady. U této cesty má růst orušeň,
> kterou hledají. Říkali, že už jich našli něco přes 100 a zaevidovávají je.
> Ani jsem netušil, že taková vzácnost kousek ode mne roste. Za chvíli se
> vraceli s tím, že ji našli. Paní nesla ještě v ruce kapitální hřib
(počítám
> alespoň 0,5kg). Musím se po ní také podívat. TAké jsem slyšel, že na
> Slovensku se z ní dělá skvělá pálenka.
> Honza
>

ještě pro upřesnění.
Oskeruše u nás zastupojí 3 varity s kulatým , hruškovitým a výrazně
podlouhlým plodem v přírodě se vyskytují od středomoří až do teplých oblastí
Moravy a Slovenska jinak se vyskytuí roztroušenně po celém území a to z
umělých výsadeb

Pepan

----- Original Message -----
From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, September 10, 2005 9:02 PM
Subject: Re: Orue?


> Zdravím,
> opravdu je oskeruše totéž jako oružeň? Přítel Pazderka o pár příspěvků
výš
> tvrdí, že je to nějaká odrůda hrušně.
> A jestli je oskeruše jedlý jeřáb, to znamená ten, co je podstatně méně
hořký
> než ptačí a po přejití mrazem ta hořkost snad zmizí a jeřabinky zesládnou,
> tak to snad taková zvláštnost není. Před cca 20 lety, když jsem kočoval v
> okolí Příbora, jsem tam jeden našel u lesa v jakémsi zbytku zdivočelého
> sadu. A o pár let později jsem zjistil s údivem, že spousta jeřábů
> zasazených v Kopřivnici mezi paneláky jsou právě jedlé jeřáby.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Honza Jindra" <>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, September 10, 2005 7:19 PM
> Subject: Re: Orue?
>
>
> > Děkuji všem za odpověď.
> > Minulý týden jsem zakomorovával poslední souše se zbytky medu nad
slabšími
> > včelstvy a vyrušil mě starší pár, kteří se sháněli po cestě na
turistické
> > značce, která má vést kolem naší zahrady. U této cesty má růst orušeň,
> > kterou hledají. Říkali, že už jich našli něco přes 100 a zaevidovávají
je.
> > Ani jsem netušil, že taková vzácnost kousek ode mne roste. Za chvíli se
> > vraceli s tím, že ji našli. Paní nesla ještě v ruce kapitální hřib
> (počítám
> > alespoň 0,5kg). Musím se po ní také podívat. TAké jsem slyšel, že na
> > Slovensku se z ní dělá skvělá pálenka.
> > Honza
> >
>

Jak o tom uvažuji, tak to tady nejspíš nebude oskeruše, ale nějaký jiný
jedlý jeřáb víc přizpůsobený chladnějšímu podnebí. Možná jeřáb muk?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, September 11, 2005 9:31 AM
Subject: Re: Orue?


> ještě pro upřesnění.
> Oskeruše u nás zastupojí 3 varity s kulatým , hruškovitým a výrazně
> podlouhlým plodem v přírodě se vyskytují od středomoří až do teplých
oblastí
> Moravy a Slovenska jinak se vyskytuí roztroušenně po celém území a to z
> umělých výsadeb
>
> Pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Radim Pol??ek" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, September 10, 2005 9:02 PM
> Subject: Re: Orue?
>
>
> > Zdravím,
> > opravdu je oskeruše totéž jako oružeň? Přítel Pazderka o pár příspěvků
> výš
> > tvrdí, že je to nějaká odrůda hrušně.
> > A jestli je oskeruše jedlý jeřáb, to znamená ten, co je podstatně méně
> hořký
> > než ptačí a po přejití mrazem ta hořkost snad zmizí a jeřabinky
zesládnou,
> > tak to snad taková zvláštnost není. Před cca 20 lety, když jsem kočoval
v
> > okolí Příbora, jsem tam jeden našel u lesa v jakémsi zbytku zdivočelého
> > sadu. A o pár let později jsem zjistil s údivem, že spousta jeřábů
> > zasazených v Kopřivnici mezi paneláky jsou právě jedlé jeřáby.
> >
> > R. Polášek

Jeřáb muk nemá speřené lsty popis jasně odpovídal na oskeruši. Věřte
dendrologovi

Pepan

----- Original Message -----
From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, September 11, 2005 1:07 PM
Subject: Re: Orue?


> Jak o tom uvažuji, tak to tady nejspíš nebude oskeruše, ale nějaký jiný
> jedlý jeřáb víc přizpůsobený chladnějšímu podnebí. Možná jeřáb muk?
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "pan Josef Menšík" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, September 11, 2005 9:31 AM
> Subject: Re: Orue?
>
>
> > ještě pro upřesnění.
> > Oskeruše u nás zastupojí 3 varity s kulatým , hruškovitým a výrazně
> > podlouhlým plodem v přírodě se vyskytují od středomoří až do teplých
> oblastí
> > Moravy a Slovenska jinak se vyskytuí roztroušenně po celém území a to z
> > umělých výsadeb
> >
> > Pepan
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Radim Pol??ek" <>
> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Saturday, September 10, 2005 9:02 PM
> > Subject: Re: Orue?
> >
> >
> > > Zdravím,
> > > opravdu je oskeruše totéž jako oružeň? Přítel Pazderka o pár
příspěvků
> > výš
> > > tvrdí, že je to nějaká odrůda hrušně.
> > > A jestli je oskeruše jedlý jeřáb, to znamená ten, co je podstatně méně
> > hořký
> > > než ptačí a po přejití mrazem ta hořkost snad zmizí a jeřabinky
> zesládnou,
> > > tak to snad taková zvláštnost není. Před cca 20 lety, když jsem
kočoval
> v
> > > okolí Příbora, jsem tam jeden našel u lesa v jakémsi zbytku
zdivočelého
> > > sadu. A o pár let později jsem zjistil s údivem, že spousta jeřábů
> > > zasazených v Kopřivnici mezi paneláky jsou právě jedlé jeřáby.
> > >
> > > R. Polášek
>
>

<tvrdí, že je to nějaká odrůda hrušně>

Žádná hrušeň nemá zpeřené listy

pEPAN
----- Original Message -----
From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, September 11, 2005 1:07 PM
Subject: Re: Orue?


> Jak o tom uvažuji, tak to tady nejspíš nebude oskeruše, ale nějaký jiný
> jedlý jeřáb víc přizpůsobený chladnějšímu podnebí. Možná jeřáb muk?
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "pan Josef Menšík" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, September 11, 2005 9:31 AM
> Subject: Re: Orue?
>
>
> > ještě pro upřesnění.
> > Oskeruše u nás zastupojí 3 varity s kulatým , hruškovitým a výrazně
> > podlouhlým plodem v přírodě se vyskytují od středomoří až do teplých
> oblastí
> > Moravy a Slovenska jinak se vyskytuí roztroušenně po celém území a to z
> > umělých výsadeb
> >
> > Pepan
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Radim Pol??ek" <>
> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Saturday, September 10, 2005 9:02 PM
> > Subject: Re: Orue?
> >
> >
> > > Zdravím,
> > > opravdu je oskeruše totéž jako oružeň? Přítel Pazderka o pár
příspěvků
> > výš
> > > tvrdí, že je to nějaká odrůda hrušně.
> > > A jestli je oskeruše jedlý jeřáb, to znamená ten, co je podstatně méně
> > hořký
> > > než ptačí a po přejití mrazem ta hořkost snad zmizí a jeřabinky
> zesládnou,
> > > tak to snad taková zvláštnost není. Před cca 20 lety, když jsem
kočoval
> v
> > > okolí Příbora, jsem tam jeden našel u lesa v jakémsi zbytku
zdivočelého
> > > sadu. A o pár let později jsem zjistil s údivem, že spousta jeřábů
> > > zasazených v Kopřivnici mezi paneláky jsou právě jedlé jeřáby.
> > >
> > > R. Polášek
>
>

Radim Polášek:
> opravdu je oskeruše totéž jako oružeň? Přítel Pazderka o pár příspěvků výš
> tvrdí, že je to nějaká odrůda hrušně.
.........

Nené... jsem se sek. Jde o úplně něco jiného.

Zdravím
myslel jsem ty jedlé jeřáby, co jsem našel tady na severní Moravě.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, September 11, 2005 8:39 PM
Subject: Re: Orue?


> Jeřáb muk nemá speřené lsty popis jasně odpovídal na oskeruši. Věřte
> dendrologovi
>
> Pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Radim Pol??ek" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, September 11, 2005 1:07 PM
> Subject: Re: Orue?
>
>
> > Jak o tom uvažuji, tak to tady nejspíš nebude oskeruše, ale nějaký jiný
> > jedlý jeřáb víc přizpůsobený chladnějšímu podnebí. Možná jeřáb muk?
> >
> > R. Polášek
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "pan Josef Menšík" <>
> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Sunday, September 11, 2005 9:31 AM
> > Subject: Re: Orue?
> >
> >
> > > ještě pro upřesnění.
> > > Oskeruše u nás zastupojí 3 varity s kulatým , hruškovitým a výrazně
> > > podlouhlým plodem v přírodě se vyskytují od středomoří až do teplých
> > oblastí
> > > Moravy a Slovenska jinak se vyskytuí roztroušenně po celém území a to
z
> > > umělých výsadeb
> > >
> > > Pepan
> > >
> > > ----- Original Message -----
> > > From: "Radim Pol??ek" <>
> > > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > > Sent: Saturday, September 10, 2005 9:02 PM
> > > Subject: Re: Orue?
> > >
> > >
> > > > Zdravím,
> > > > opravdu je oskeruše totéž jako oružeň? Přítel Pazderka o pár
> příspěvků
> > > výš
> > > > tvrdí, že je to nějaká odrůda hrušně.
> > > > A jestli je oskeruše jedlý jeřáb, to znamená ten, co je podstatně
méně
> > > hořký
> > > > než ptačí a po přejití mrazem ta hořkost snad zmizí a jeřabinky
> > zesládnou,
> > > > tak to snad taková zvláštnost není. Před cca 20 lety, když jsem
> kočoval
> > v
> > > > okolí Příbora, jsem tam jeden našel u lesa v jakémsi zbytku
> zdivočelého
> > > > sadu. A o pár let později jsem zjistil s údivem, že spousta jeřábů
> > > > zasazených v Kopřivnici mezi paneláky jsou právě jedlé jeřáby.
> > > >
> > > > R. Polášek
> >
> >
>

> Jenom kritizovat umí každý ale co pro zlepšení stavu také něco udělat??

Ale co teda udělat? Cokoli dobře míněného uděláte, může být pro jednu
skupinu přínos a pro druhou "cesta do pekla". Nejvíc křičí pro "nápravu"
svazu (zdá se) někteří velkovčelaři a skoro všichni obchodníci. Asi by
někomu vyhovovalo mít svazy 2 na stejné úrovni vzhledem k ministerstvu. K
tomu to asi táhnou iniciátoři I2J. Například letošní strukturu dotací jako
kombinaci dotací EU s národní dotací vidím jako jistý pokrok, i když
organizačně poněkud nezvládnutý. Už vím o několika velkovčelařích,
kočovnících, kteří dotace vinou špatné informace "úřadů" nedostanou.

Mám ho taky. Aby byl zaručeně dobrý,koupil jsem ho na inzerát ve
Včelařství. Za asi tři roky co ho mám jsem na něm viděl asi jednu včelu.
Jinak včely samotářky a hodně všelijakých much. Možná je to tím, že jsem v
blízkosti úlů vysázel dost pamelníku a ten třeba včely víc přitahuje.
Tonda.
>Včely na ni hodně létají. Pár trsů mám na zhradě.

Dne pondělí 12 září 2005 08:02 Antonín Podhájecký napsal(a):
> Mám ho taky. Aby byl zaručeně dobrý,koupil jsem ho na inzerát ve
> Včelařství. Za asi tři roky co ho mám jsem na něm viděl asi jednu včelu.

DD,

u zlatobylu pozoruji to same, ale vcelku hojne vcely navstevuji slunecnici
hliznatou - topinambur - zidovskou bramboru. Kvete tak od srpna az po zamraz,
a vcely laka jak na pyl, tak na nektar.


Honza

Když jsem i2j četl, tak mi to z toho nevyplývala snaha o rozštěpení svazu,
ani o vytvoření dvou organizací. Většina myšlenek se týkala činnosti svazu.
Např. zkrácení volebního období na 4 roky, pravidla pro podnikání, členské
příspěvky a pod. Mě na svazu bohužel vadí, jak se k tomu postavil. Namísto
toho, aby I2J prošla časopisem Včelařství a otevřeně se o návrzích
diskutovalo, dělá se z toho pamflet. Já chápu, že se dotkla citlivé otázky
krachu "Včely předboj" a spoluodpovědnosti svazu, ale možná by to šlo řešit
právní cestou-zanedbání povinností ve správě cizího majetku ze strany
nějakého drobného akcionáře. To je jak s Chartou 77 za komančů. Skoro nikdo
ji něčetl, ale všichni podepisovali, jak s ní nesouhlasí.
Pokud se týká prodeje medu, nemyslím si, že v tom může svaz něco významného
podniknout a neřekl bych, že v tom nic nedělá.

Včera jsem trávil léčebný pobyt po večeru s burčákem na zahradě u včeliček.
Ležel jsem v trávě a pozoroval jak to nad úly hučí jak z jara. Každá druhá
včela nesla pyl žlutooranžové barvy. Pokud je zlatobýlu dost může ovlivnit
průběh podletí. Matky stále plodují s otevřeným plodem na jednom rámku. Úly
jsou plné zimní generace s kterou se velmi špatně pracuje. Nelétají, jen se
zvědavě rozlézají a pokud spadnou na zem, asi se již nezvednou. Jsou to ti
správní včelí medvídci.
Krásný podzim všem bez bolesti hlavy přeje Honza

Je někde na internetu k vidění toto krmítko?

S přáním hezkého dne Josef Kouba


----- Original Message -----
From: "Miroslav Sedláček" <vcelarstvi.sedlacek/=/t-email.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 12, 2005 8:21 AM
Subject: Re: Krmeni kotrmelcem


Těší mne, že si u nás někdo všiml těchto krmítek. Vyzkoušeli jsme také
mnoho, ale v první řadě jsem zavrl KRMENÍ NARÁZ. Zkusil někdo kvalitu 10 až
16 litrů zpracovaných zásob ? Co dělají matky ? Kolik pylových zrn je v
takovém kvantu podaném v jeden den?
Krmení je velká strategie včelaře a mohu říci, že dělá zimní včely, dělá
jarní rozvoj, dělá celikost populace a po letošku zpracujeme i kolik na co
včely spotřebují (letní plodování x zásoby pro zimu) atd.... Také je
důležité upozornit že nakrmit 20 kilo cukru a 20 kilo cukru neznamená že tam
vždy zůstane pro zimu např 18 kilo cukru. Dle způsobu krmení - koresponduje
s plodováním je to velmi variabilní. atd...
Velmi podrobně jsme se této problematice věnovali na Kurzu nástavkových
včelařů pořádaném minulý víkend u nás.

S pozdravem

Váš dodavatel českých včelích produktů
a veškerého sortimentu moderních včelařských potřeb

Včelař
Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

www.vcelarstvisedlacek.cz

603-499 746
----- Original Message -----
From: Vojtěch
To: Včelařský mailing list
Sent: Thursday, September 08, 2005 5:42 PM
Subject: Re: Krmeni kotrmelcem


Už 3O let používám umělohmotná krmítka, které na zimu nechávám na
úlech,protože brzy z jara některé už berou vodu.Cena je 125Kč.Používá je i
prodává velkovčelař pan Sedláček v Bučovicích.Rámky mimo ůly
neskladuji.Menší riziko nemocí,vliv na kvalitu medu ošetřováním
atd.Viz."Včelařství".Vrtačka jako pohon u medometu pokud je mimo nádobu,má
nastavitelné otáčky,potřebný výkon je ideální,protože je potřebná i k
jiným
účelům,třeba past. medu atd..Pohon s uhlíky by neměl být umístěn nad
nádobou medometu.

Přesně s tímto souhlasím. Hodně mi to taky připomíná Chartu 77. Tehdy nám
taky vysvětlovali pouze, jak chtějí rozvracet socialismus. Bohužel jsem jim
i věřil, protože jsem neznal argumenty druhé strany. Pouze si myslím, že
svaz by měl víc tlačit na hygienu na uvolnění norem na stáčírny. Jinak asi
opravdu nemají jak pomoc.
Tonda.
>Když jsem i2j četl, tak mi to z toho nevyplývala snaha o rozštěpení svazu,
ani o vytvoření dvou organizací. Většina myšlenek se týkala činnosti svazu.
Např. zkrácení volebního období na 4 roky, pravidla pro podnikání, členské
příspěvky a pod. Mě na svazu bohužel vadí, jak se k tomu postavil. Namísto
toho, aby I2J prošla časopisem Včelařství a otevřeně se o návrzích
diskutovalo, dělá se z toho pamflet. Já chápu, že se dotkla citlivé otázky
krachu "Včely předboj" a spoluodpovědnosti svazu, ale možná by to šlo řešit
právní cestou-zanedbání povinností ve správě cizího majetku ze strany
nějakého drobného akcionáře. To je jak s Chartou 77 za komančů. Skoro nikdo
ji něčetl, ale všichni podepisovali, jak s ní nesouhlasí.
Pokud se týká prodeje medu, nemyslím si, že v tom může svaz něco významného
podniknout a neřekl bych, že v tom nic nedělá.

Pouzivam folii ktera k hornim ramkum prileha-krome predni casti u cesnove
steny/studena stavba/asi 5cm/kde je umozneno vcelam pres ramek i vzduchu.

Rovnobeznost-soubeznost ulozenych ramku jejich roztece/35 mm/
Povazuji za uzitecnejsi,kdyz se ramky od cesnove steny k protilehle zadni
stene rozestupuji a v bunkach muze byt vice ulozenych zasob.

Re:11481 inovace Mor.universalu odpoved Gustimilianu P.
Prispevek nebyl konkretni navod jak to udelat,ale varovani co bych podruhe
neudelal.
Priklad:Izolaci sten u M.U.jsem tak zeslabil ze na prekryti plodiste materi
mrizkou musim kupovat tu nejvetsi ktera se vyrabi tj.50x50 cm.
Nedoporucuji predelavat mrizku ale prizpusobit ulozeni v ulu,nee vydlabavat
ale ohranicit obrubou/pri vynechani casti obruby-lišty,v kterekoliv casti
obvodu vznikne tim cesnova-predni stena ulu.

Pripominam moje minule prispevky o zimovani:
Stropni cesno vytvorene v prirube mezi nastavky vlozenim 2bocnich klinu.
Nad stropem sediska je ulozen prazdny nastavek s uteplenim stropu-krome
predni casti kde je ponechano stropni cesno.
V mrazech 2bocni kliny odejmu z urovne stropu a posunu je vyse,mezi prazdny
nastavek a viko.

Pri jednostenych-tenkostenych ulech nastavit primemu prohrivani sluncem
bocni nebo pripadne i zadni nez aby byla -nejvice prohrata cesnova stena.

franta

Př.Krušina


Nevím proč je tato specifikace stále posuzována jako daňové zvýhodnění
malovčelařů. Z hlediska zákona se jedná pouze o upřesnění obecné hranice 20
000,- kč pro osvobození od daně z příjmů pro podmínky včelaření. Pokud je
tato formulace zásluhou svazu, tak je třeba svaz pochválit, že udělěl něco
pro většinou část své členské základny. Z hlediska zákona se tedy nejedná o
zvýchodnění, ale o upřesnění výpočtu pro podmínky včelařství. Pokud by to
zde takto nebylo definováno, platí i nadále že příjem do 20 000,-, včetně
dotace je od daně z příjmů osvobozený a asi by na jednotlivcích, jak si
zajistí aby přo případné kontrole prokázali, že neměli příjmy včetně dotace
vyšší než 20 000,-, tedy že nemusí zpracovávat daňové přiznání. Nemyslím
si, že by to někoho od včelaření odradilo, v předchozí úpravě bylo 18000,-
i pro včelaře.
Z hlediska zákona o dani z příjmů se tedy nejedná o dańové zvýhodnění
malovčelařů, ale o zákonem definovaný příjem ze včelaří v kalkulované výši
500,- kč na včelstvo. Nevím proč tato úprava leží stále někomu v žaludku?
Že by závist?


S pozdravem "včelařík" V.Hájek

"Myslím si, že pokud by se zrušilo nynější daňové zvýhodnění malovčelařů do
40 včelstev (to je podle mě nějvětší podpora malovčelařů a prodeje za
dvora) bude to pokus o likvidaci tradice českého včelařství."

>Když jsem i2j četl, tak mi to z toho nevyplývala snaha o
>rozštěpení svazu, ani o vytvoření dvou organizací.

To je jasný, že to tam nemůžou napsat polopatě. Potřebují nejdřív nachytat
co nejvíce příznivců rozumnými návrhy, se kterými musím souhlasit. V téhle
době si myslím by revoluce včelařům jako celku neprospěla. Na svazu mi vadí
spousta věcí, ale jak to legálně změnit, to nevím. Nedokážu to ani v ZO.
Vždyť i tady na konferenci je vidět roztříštěnost názorů. Na sjezdu to bude
mít jednoznačný průběh. Někdo tam vyskočí a ostatní ho demokraticky utřou a
bude klid. A tak je to spravny, tak to ma byt. :-)

Těší mne, že si u nás někdo všiml těchto krmítek. Vyzkoušeli jsme také mnoho, ale v první řadě jsem zavrl KRMENÍ NARÁZ. Zkusil někdo kvalitu 10 až 16 litrů zpracovaných zásob ? Co dělají matky ? Kolik pylových zrn je v takovém kvantu podaném v jeden den?
Krmení je velká strategie včelaře a mohu říci, že dělá zimní včely, dělá jarní rozvoj, dělá celikost populace a po letošku zpracujeme i kolik na co včely spotřebují (letní plodování x zásoby pro zimu) atd.... Také je důležité upozornit že nakrmit 20 kilo cukru a 20 kilo cukru neznamená že tam vždy zůstane pro zimu např 18 kilo cukru. Dle způsobu krmení - koresponduje s plodováním je to velmi variabilní. atd...
Velmi podrobně jsme se této problematice věnovali na Kurzu nástavkových včelařů pořádaném minulý víkend u nás.

S pozdravem

Váš dodavatel českých včelích produktů
a veškerého sortimentu moderních včelařských potřeb

Včelař
Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

www.vcelarstvisedlacek.cz

603-499 746
----- Original Message -----
From: Vojtěch
To: Včelařský mailing list
Sent: Thursday, September 08, 2005 5:42 PM
Subject: Re: Krmeni kotrmelcem


Už 3O let používám umělohmotná krmítka, které na zimu nechávám na
úlech,protože brzy z jara některé už berou vodu.Cena je 125Kč.Používá je i
prodává velkovčelař pan Sedláček v Bučovicích.Rámky mimo ůly
neskladuji.Menší riziko nemocí,vliv na kvalitu medu ošetřováním
atd.Viz."Včelařství".Vrtačka jako pohon u medometu pokud je mimo nádobu,má
nastavitelné otáčky,potřebný výkon je ideální,protože je potřebná i k jiným
účelům,třeba past. medu atd..Pohon s uhlíky by neměl být umístěn nad
nádobou medometu.

Nechci se dohadovat, kde je pravda. Rozhodně nesouhlasím se všemy názory
ČSV. Chci se vyjádřit k těm spoustě příležitostí. Dostanete se maximálně na
okresní konferenci. Tam jsem se dostal. Když př. Mandík začal kritizovat 2
jubilea a př. Texla, vystoupil mladší včelař (byl později zvolen
místopředsedou OV) a řekl, že všechno co říkají není tak špatné jak uvádí
př. Mandík. Tím byla diskuse na toto téma ukončena. Samozdřejmě dál na
sjezd už jede dlouholetý zasloužilý předseda OV, důchodce. S jakými názory
je asi každému jasné. Není to zase tak jednoduché, jak to vypadá a na to
vedení ČSV spoléhá. Bohužel si myslím, že pokud ČSV nebude sám chtít něco
řešit a jenom pomlouvat, tak se asi opravdu rozpadne na několik organizací.
Bylo by to škoda.
Tonda.

>A co jsi pro zlepšení situace konkrátně udělal ty??? Je teď k tomu spousta
příležitostí. /Okresní a krajské konference, schůze základních organizací a
pod/. Jenom kritizovat umí každý ale co pro zlepšení stavu také něco
udělat?? Zdraví R. Stonjek

Českého medu je hojnost, ale v obchodě na něj narazíte těžko. Proč? Pohled
do české medové branže je vzorovou kapitolou z učebnice o postkomunistické
společnosti. Obchodníci s medem nadávají na štědře dotovaný svaz včelařů a
naopak. A navzájem si vytýkají monopolní chování. Mezitím se ale včelaři
utopí v medu, protože ho obchodníkům nechtějí za nízko nastavené ceny
prodávat. A zároveň jim vyčítají, že nakupují med v zahraničí. Včelí
opylování mateřské krajiny přitom přijde náš stát a EU přinejmenším na sto
miliónů ročně.

Mezi starým pánem, který pečuje o své včeličky kdesi na kraji zapomenutého
lesa či louky, a situací na světovém trhu s medem je veliká mentální
vzdálenost. Takový pán většinou včelaří dvě stě let starými metodami v
desítky let starých úlech. Nezáleží mu na tom, jak se s tím nadře a kolik
bude mít medu. Prodává med takzvaně ze dvora, čili ho rozdává rodině a
známým, a když někdo přijde, natočí mu za pár korun do sklenice. Pán je
organizován v Českém svazu včelařů, který už třicet let vede stejný
tajemník, a čte časopis Včelařství. Až zemře, nebude mít úly komu předat. A
okolní krajinu nebude mít kdo opylovat. Časopis Moderní včelař píše, že
včelařství je nejzaostalejší chovný obor u nás. Průměrný věk včelařů je
šedesát let při stále úctyhodném počtu pětapadesáti tisíc hlav. To je o
třicet tisíc méně než v roce 1990 a dále jich ubývá. Chovat včely je časově
náročná záliba a ekonomicky se to dnes v malém naprosto nevyplatí. Na
druhou stranu stoupá počet mladších včelařů a vůbec těch, kteří se medu
věnují ve větším měřítku. Takových je u nás dnes přes třiadvacet procent.
Představme si tedy relativního mladíka, který se horoucně nadchl a chce
včelařit naplno. Půjčit si, vybudovat včelí farmu s moderními nástavkovými
úly a prodávat med. Má vůbec šanci na přežití? Je to blázen! říkají všichni
obdivně. Výkupní cena medu letos klesla na částku kolem 28 korun za
kilogram, což je jen o pár korun více než cena cukru, jímž včelař včelám
odebraný med nahradí. O práci a dalších nákladech nemluvě. I když nějaké
dotace tu jsou ...


PROČ KLESLA CENA?


"Časopis Včelařství udržuje české včelaře při vědomí, že jsou zdejšími
obchodníky s medem příliš odíráni, přitom nebere v potaz světovou situaci
na trhu s medem," kritizuje měsíčník svazu včelařů největší český obchodník
s medem Milan Špaček. Není sám. A také není sám, kdo ve Včelařství nemůže
inzerovat (ani výkup medu), protože obchoduje i se zahraničním medem a to
české včelaře podle názoru ČSV ohrožuje. Každý má svou pravdu. "Včelařství
opakovaně otiskuje informaci, že se český květový med vykupuje pouze za
30,- Kč a vyváží za 60,- Kč a že se tento med potom v Německu prodává za
devět eur. To každého včelaře naštve, že jsme pěkní zloději." Realita je
prý složitější. "Medu je světově ohromný přebytek, a tak jde cena zákonitě
stále dolů." Podle pana Špačka není pravda, že největším zlem je dovoz
levného medu z Číny do EU (něco přes tisíc tun ročně), ale fakt, že se
dováží 45 tisíc tun argentinského medu, který se prodává za 30,- Kč za
kilogram a jeho cena je každý měsíc nižší a nižší. Český med je kvalitní,
ale o nic více než zahraniční medy, byť jen ty lepší. Cena českého medu
klesla i proto, že ji v minulých letech udržovala svým výkupem nahoře Včela
Předboj, bývalý socialistický monopolní výkupce a zpracovatel medu. Letos
zkrachovala, přes podporu svazu, desetimiliónové půjčky od státu i vklady
samotných včelařů. Ti jsou nyní vydáni napospas komerčním výkupcům. Co s
tím vším medem mají dělat? Tajemník Českého svazu včelařů Miloslav Peroutka
jim radí, aby nepřistupovali na nízké ceny a prodávali sami "ze dvora".
Právě se vrátil z Dublinu z Apimondie, celosvětového sjezdu včelařů, kde
prý slovo nadprodukce vůbec nepadlo. "O nadprodukci se nedá hovořit. O čem
se velice mluvilo, to je celosvětová snaha, aby se zvýšila produkce
afrických zemí. Aby se med podílel na řešení problémů hladu."


BOUŘE VE SKLENICI MEDU


Kupujte český med! Ale kde? Pouze u včelařů? Proč ho nemají obchody? "To se
zeptejte obchodníků. My jsme občanské sdružení a sdružujeme včelaře. A za
ně musíme kopat. My můžeme jako včelaři nabízet neanonymitu potraviny. I
proto prosazujeme prodej medu ze dvora," odpovídá tajemník svazu včelařů
Miloslav Peroutka. A nebylo by třeba více podpořit spíše obchod s českým
medem než samotné včelaře? Jistěže ano. Ale Český svaz včelařů a SVOZM
(Sdružení výrobců, obchodníků a zpracovatelů medu) táhnou za jeden provaz
každý na opačnou stranu. SVOZM považuje svaz za dokonale organizovaný klub
včelařských důchodců, jímž neefektivně protékají státní milióny. A
personifikuje si organizaci sdružující devadesát osm procent zdejších
včelařů do osoby tajemníka Peroutky, neboť ten ve své funkci setrvává již
třicet let a zasekl se prý ve stereotypech minulého režimu. Zatímco SVOZM
údajně vzniklo proto, aby se "s námi vůbec někdo bavil" (například
ministerstvo zemědělství), ČSV už na něj stihl podat podnět antimonopolnímu
úřadu! A SVOZM zase na ČSV trestní oznámení ve věci nevymáhání půjček od
již soukromé Včely Předboj, kterou svaz údajně navíc prodal podezřele
nevýhodně. A řadoví včelaři, členové svazu? Každý měsíc si přečtou v
časopise Včelařství, že "svaz si rozvracet nedáme", nadávají na nízké ceny,
prodávají med "ze dvora" a čím dál častěji i úly a včely. Bývaly doby!
Včelařství bylo minulým režimem silně podporováno i z toho důvodu, že včelí
vosk byl strategická surovina pro konzervaci zbrojařské techniky ve
vojenském průmyslu. Úl stál i polovinu výrobní ceny, med se vykupoval dráž,
než se dále prodával. Mnozí včelaři byli za komunismu bohatí, jezdili v
mercedesech a do Jugoslávie, protože výnosně podnikali za podpory státu.
"Takový včelař byl třeba přes noc hlídačem v kravíně, přes den si
obhospodařil čtyři maringotky včel a vydělal si celkem osmdesát tisíc
ročně, z toho v kravíně měl dvacet. Předsedové a tajemníci svazů rybářů,
myslivců, zahrádkářů nebo včelařů - to byly většinou osoby dosazené režimem
s velmi dobrými přáteli nahoře," říká pan Löffelmann, obchodník se
včelařskými potřebami a produkty, jeden ze signatářů iniciativy Dvě
jubilea. Koncem loňského roku se výzvou s tímto názvem pokusilo několik
progresívněji smýšlejících lidí oslovit včelaře v tom smyslu, aby se
rozhlédli kolem a přestali slepě podporovat konzervativní svaz. Vysloužili
si přezdívku rozvraceči. Pod jejich peticí se zatím sešlo šest set jmen
(včelařů je přes padesát tisíc). Došlo díky tomu konečně alespoň k jasné
profilaci znepřátelených táborů? "Určitě. Také proto, že už neexistuje
pouze časopis Včelařství, ale i internetová konference Včelařské noviny a
Moderní včelař," říká šéfredaktor posledně jmenovaného periodika Vlastimil
Protivínský, vystudovaný včelař, nyní katolický duchovní. "Ke včelařům se
teď už dostávají i jiné informace než jen ty jednostranné svazové.
Například krach Včely Předboj byl pro hodně včelařů velikým překvapením. Až
tehdy si řekli: my platíme poctivě členské příspěvky a někdo tu vyhazuje
desítky miliónů oknem. Jenže svaz na to zareagoval tím, že začal pořádat
množství schůzí a aktivů, jak oni dodnes říkají, a tam se odsuzovali
všichni takzvaní rozbíječi a rozvraceči a ti, kdo nedopřávají čas na
klidnou práci včelařů. A podařilo se jim odvést pozornost od toho
zásadního: Kde jsou ty desítky miliónů, jež se investovaly do Včely
Předboj? V tomto směru bylo vedení svazu úspěšné a těch lidí, kteří se
nenechali opít rohlíkem, odhaduji tak na dvacet procent. Ti ostatní buď
současnému vedení věří, nebo je to vůbec nezajímá."


OPYLENÍ JAKO POLITIKUM


Jestliže stát ročně nasype do včelařství kolem 110 miliónů ročně a
příležitostně ještě další desítky miliónů, nedělá to kvůli pochutině s
léčebnými účinky, které se u nás spotřebuje méně, než se vyrobí. Podle
statistik Češi totiž medu neholdují, máme spotřebu šedesát deka na osobu,
což je dvakrát méně než Rakušané nebo Švýcaři. Bohužel. "Je to dáno
tradicí, u nás je med prezentován spíše jako lék, zatímco v západních
zemích je chápán jako potravina," říká tajemník Peroutka. Dotace mají
zajistit opylení krajiny. Každý český včelař dostává ročně asi 150,- Kč na
včelstvo, kterých je u nás 550 tisíc. Celkem to dělá přes osmdesát miliónů
korun. Další desítky miliónů korun jdou na tzv. osvětovou činnost, léčení
včelstev a chov včelích matek. Je to nutné, anebo jde o sponzoring tradiční
vesnické hobby? Je těch půl miliónu včelstev objektivně málo, nebo to
stačí? Ministerstvo zemědělství tvrdí, že minimální počet včelstev je u nás
na hranici 700 000. Přitom průměr posledních let je pouze zhruba 500
000-550 tisíc včelstev. Je-li sedm set tisíc minimum, hrozí snad naší
pestře rozkvetlé krajině z nedostatku včel ekologická katastrofa? Ne! Ten
údaj pochází z doby socialistického zemědělství. Pan Löffelmann, který se
se svazem ve zlém rozešel a založil si konkurenční prodejnu, nabízí
srovnání: "Naše země je například osmkrát převčelenější než Německo.
Německo má osmdesát miliónů obyvatel, sto tisíc včelařů a milión včelstev.
A to se v průměru blíží i Francii nebo Itálii. My máme na deset miliónů
obyvatel padesát tisíc včelařů a půl miliónu včelstev." "Takže těch 700
tisíc, to je optimální číslo pro maximální výnosy?" ptám se tajemníka
Peroutky. "Slovo maximální je zavádějící. Zvyšuje to výnosy o dvacet třicet
procent. Když se sníží počet včelstev na polovinu, neznamená to, že nebudou
jablka nebo že dojde ke katastrofě. Jablek bude méně. Budeme mít špatně
opylené okurky, zahnuté jak turecké šavle. Ono to závisí i na počasí nebo
jak se se včelami pohybuje. S polovinou včelstev byste uspěla,

Dne pondělí 12 září 2005 11:28 Milan paček napsal(a):

>
> PODPORA ČEHO?
>
>
> Lubomír Češka, majitel jedné z


Dobry den,

tady je to nejake useknute. Bude nasledovat dalsi dil?

Honza

Jiné roky na zlatobýl včely létaly hodně, letos taky jsem tam neviděl
jedinou včelu. Letos jsem nechal na zahradě trochu víc netýkavky žláznaté
než jiné roky a na ni létají skutečně od rána do večera. Nebo je možná na
zlatobýl moc teplo. Připadá mi, že letos v tuto dobu je obecně květů více
než jiné roky, možná včely upřednostňují obecně jiné květy a celík pro ně
zas tak moc lákavý není.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Antonín Podhájecký" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 12, 2005 8:02 AM
Subject: Re: Zlatobýl


> Mám ho taky. Aby byl zaručeně dobrý,koupil jsem ho na inzerát ve
> Včelařství. Za asi tři roky co ho mám jsem na něm viděl asi jednu včelu.
> Jinak včely samotářky a hodně všelijakých much. Možná je to tím, že jsem v
> blízkosti úlů vysázel dost pamelníku a ten třeba včely víc přitahuje.
> Tonda.
> >Včely na ni hodně létají. Pár trsů mám na zhradě.

Pane Češka, nabízím Vám trochu jiný pohled na problém.

Jaký udělat závěr z Vašeho příspěvku? Asi v budoucnu nebude včelařství( a
zemědělství obecně) tím správným oborem pro podnikání. Svaz tedy dělá
správně, když podporuje včelařství jako hobby? A těch pár velkovčelařů? Ať
ukážou co umí? Z toho co zde píšete se nakonec zdá, že úplně nějvětším
problémem pro Vás je plošná dotace do včelařství, protože je směřována k
drobným včelařům a Ti dokážou svoji produkci prodat ze dvora, tedy bez
pomoci "obchodníků".
Příjmy za opylení přímo od zemědělců, to je téma pro velkovčelaře. Pro vaši
informaci, př. Táborský (farma Lom) má na webu vzorovou smlouvu se
zemědělcem.
A dovoz medu? Jak jste sám uvedl není pro EU problémem, je problémem jen
pro Vás. V rámci EU je medu nedostatek, tak se dovézt musí a globálně je
jedno zda z Čech nebo Argentiny nebo Číny. A to, že nějací bezvýznamní Češi
nebo Maďaři mají medu nabytek je nezajímavé a se jedná o mizivý lokální
problémek. Prostě to tak bude. I v zemědělství nás (tedy myšleno EU) bude
svět tlačit ke zmírnění omezení dovozů a osttaních bariér, včetně těch
celních. První vlaštovkou byl med, druhou je cukr.
Pro spotřebitele (řadového) občana je to dobře. Toho zajímá, aby nakoupil
co nejlevněji. Ostatně i my si rádi koupíme mléko za 8,90 a je nám jedno,
že je z Polska, Slovensta, Lotyšska či z Německa a ne z České kotliny. A
tak to bude i u medu. Nakonec to asi Ti hobby včelaři spíše přežijí,
protože u nich nejde o ekonomickou efektivitu, takže tam je jedno i to, že
používají zastaralou technologií třeba z poloviny minulého století. Pokud
bude chtít stát zajistit zavčelení krajiny, budou se rozšiřovat dotace
právě do této oblasti a pak je naopak rozumné a logické, že to budou dotace
plošné, míněno na včelstvo. A vůbec nebude o produkci medu. Takže to klidně
může být jako v USA. Cena medu bude díky levným medům z dovozu na úrovni
ceny cukru (vaše výkupní ceny se tomu už přibližují) a včelaři podnikatelé,
aby přežili po sezóně včelstva vysíří a na jaře dovezou oddělky z n.
Zélandu (už teď je třeba pomalu přejít na langstroty). A nebo nebudou a
budou jen malovčelaři. A co je pro stát a pro českou krajinu lepší? Několik
včelařských velkofarem zaměřených na produkci medu, který je stejně problém
prodat a navíc se včelami soustředěnými ve snůškově v příznivých lokalitách
nebo tisíce včelaříků, kteří zajistí plošné opylování krajiny a s nadbytkem
medu si vždy nějak sami poradí?
Co má tedy ČSV prosazovat? Nedělají to nakonec v zásadě dobře, pominu-li
prkotiny jako "Včela předboj" a diskuze kolem I2J? Ostatně jak pokračuje
Váš soud s ČSV, jako jedna z těch prkotin?

Z makroekonomického pohledu to povede ke změně struktury zaměstnanosti od
prvovýroby, kterou je zemědělství nejspíše do služeb. Podívejte se do
statistik jaká je struktua u nás a USA nebo Kanadě. Výsledkem je větší
odolnost ekonomiky proti krizím z nadvýroby (i nadprodukce medu).


S pozdravem V.Hájek

Český med u nás v obchodech nekoupíme...ten vyvezli obchodníci za hranice a
se ziskem prodali. A ti sami obchodníci dovezou levný med za 20 Kč a zase
se ziskem prodají v obchodní sítí...takže měli zisk 2 krát. Bylo by od nich
hloupé koupit český med a taky je zde prodat.
Pak nás obchodníci masírují tím, jak nízké jsou světové ceny
apd..cheche..každý se nějak snáží.
Třeba líbivá politika zvyšení dotaci pro včelaře na 500 Kč/ včelstvo. Je to
snaha o zachování nadbytku medu na našem trhu ( udržet u včelaření i ty,
kteří nadávají, že se jim to nevyplácí ) a pak masírovat a masírovat o
topení se v medu...vždyť oni to prodají za 25 Kč...
Obrovská pravda je v prodeji ze dvora, je to pravda, ale i hrozba pro
obchodníky s medem. Med, který se prodá přímo zákazníkovi se neprodá
obchodníkovi a zákazník, který si koupí med u včelaře, nekoupí med v
obchodě.
Tak nevím kdo bude potřebovat víc ten záchraný kruh.
Pěkný den
Tomáš

Český med u nás v obchodech nekoupíme...ten vyvezli obchodníci za hranice a
se ziskem prodali. A ti sami obchodníci dovezou levný med za 20 Kč a zase
se ziskem prodají v obchodní sítí...takže měli zisk 2 krát. Bylo by od nich
hloupé koupit český med a taky je zde prodat.
Pak nás obchodníci masírují tím, jak nízké jsou světové ceny
apd..cheche..každý se nějak snáží.
Třeba líbivá politika zvyšení dotaci pro včelaře na 500 Kč/ včelstvo. Je to
snaha o zachování nadbytku medu na našem trhu ( udržet u včelaření i ty,
kteří nadávají, že se jim to nevyplácí ) a pak masírovat a masírovat o
topení se v medu...vždyť oni to prodají za 25 Kč...
Obrovská pravda je v prodeji ze dvora, je to pravda, ale i hrozba pro
obchodníky s medem. Med, který se prodá přímo zákazníkovi se neprodá
obchodníkovi a zákazník, který si koupí med u včelaře, nekoupí med v
obchodě.
Tak nevím kdo bude potřebovat víc ten záchraný kruh.
Pěkný den
Tomáš

Český med u nás v obchodech nekoupíme...ten vyvezli obchodníci za hranice a
se ziskem prodali. A ti sami obchodníci dovezou levný med za 20 Kč a zase
se ziskem prodají v obchodní sítí...takže měli zisk 2 krát. Bylo by od nich
hloupé koupit český med a taky je zde prodat.
Pak nás obchodníci masírují tím, jak nízké jsou světové ceny
apd..cheche..každý se nějak snáží.
Třeba líbivá politika zvyšení dotaci pro včelaře na 500 Kč/ včelstvo. Je to
snaha o zachování nadbytku medu na našem trhu ( udržet u včelaření i ty,
kteří nadávají, že se jim to nevyplácí ) a pak masírovat a masírovat o
topení se v medu...vždyť oni to prodají za 25 Kč...
Obrovská pravda je v prodeji ze dvora, je to pravda, ale i hrozba pro
obchodníky s medem. Med, který se prodá přímo zákazníkovi se neprodá
obchodníkovi a zákazník, který si koupí med u včelaře, nekoupí med v
obchodě.
Tak nevím kdo bude potřebovat víc ten záchraný kruh.
Pěkný den
Tomáš

V Hájek napsal:
> ukážou co umí? Z toho co zde píšete se nakonec zdá, že úplně nějvětším
> problémem pro Vás je plošná dotace do včelařství, protože je směřována k
> drobným včelařům a Ti dokážou svoji produkci prodat ze dvora, tedy bez


Ta dotace přece vůbec není plošná. Sice je nadepsaná jako pro opylování, ale
když na stanovišti zvýším počet včelstev z 5 na 15, tak se mi zvýší na
trojnásobek, zatímco úroveň opylování zůstane prakticky stejná. Je to dotace
zaměřená jen na zvýšení počtu včelstev, nic víc. A defakto dotace zaměřená
zprostředkovaně na udržení významu Svazu. Je docela možné, že kdyby tato
dotace v posledních pár letech nebyla, nebyl by díky menšímu počtu včelstev
takový problém s odbytem medu.
Plošná bude, až bude skutečně na plochu, na kilometr čvereční. Například
pokud bude mít na tom kilometru stanoviště jeden včelař, tak by měl dostat
celou dotaci, pokud má určitý minimální počet včelstev, třeba 5. Pokud bude
mít na tom stanovišti třeba 15 včelstev, pořád dostane stejnou dotaci. Pokud
tam budou vedle sebe dva včelaři, tak se ta dotace rozdělí mezi ně podle
nějakého klíče, třeba podle kombinace vzdálenosti jednotlivých stanovišt a
teprve potom počtu včelstev.
Dneska není problém mít v PC souřadnicovou mapu, kde by stačilo zadat přesné
umístění včelstev na desítky metrů a počet včelstev jednotlivých stanovišť
na katastru organizace a následně dostat podle naprogramovaných kritérií ,
kolik který včelař dostane za opylování přírody, kterou jeho včelstva v
konkurenci se včelstvy sousedů skutečně opylí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vhájek" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 12, 2005 12:29 PM
Subject: Re: Jak se utopit v medu


> Pane Češka, nabízím Vám trochu jiný pohled na problém.
>
> Jaký udělat závěr z Vašeho příspěvku? Asi v budoucnu nebude včelařství( a
> zemědělství obecně) tím správným oborem pro podnikání. Svaz tedy dělá
> správně, když podporuje včelařství jako hobby? A těch pár velkovčelařů? Ať
> ukážou co umí? Z toho co zde píšete se nakonec zdá, že úplně nějvětším
> problémem pro Vás je plošná dotace do včelařství, protože je směřována k
> drobným včelařům a Ti dokážou svoji produkci prodat ze dvora, tedy bez
> pomoci "obchodníků".
> Příjmy za opylení přímo od zemědělců, to je téma pro velkovčelaře. Pro
vaši
> informaci, př. Táborský (farma Lom) má na webu vzorovou smlouvu se
> zemědělcem.
> A dovoz medu? Jak jste sám uvedl není pro EU problémem, je problémem jen
> pro Vás. V rámci EU je medu nedostatek, tak se dovézt musí a globálně je
> jedno zda z Čech nebo Argentiny nebo Číny. A to, že nějací bezvýznamní
Češi
> nebo Maďaři mají medu nabytek je nezajímavé a se jedná o mizivý lokální
> problémek. Prostě to tak bude. I v zemědělství nás (tedy myšleno EU) bude
> svět tlačit ke zmírnění omezení dovozů a osttaních bariér, včetně těch
> celních. První vlaštovkou byl med, druhou je cukr.
> Pro spotřebitele (řadového) občana je to dobře. Toho zajímá, aby nakoupil
> co nejlevněji. Ostatně i my si rádi koupíme mléko za 8,90 a je nám jedno,
> že je z Polska, Slovensta, Lotyšska či z Německa a ne z České kotliny. A
> tak to bude i u medu. Nakonec to asi Ti hobby včelaři spíše přežijí,
> protože u nich nejde o ekonomickou efektivitu, takže tam je jedno i to, že
> používají zastaralou technologií třeba z poloviny minulého století. Pokud
> bude chtít stát zajistit zavčelení krajiny, budou se rozšiřovat dotace
> právě do této oblasti a pak je naopak rozumné a logické, že to budou
dotace
> plošné, míněno na včelstvo. A vůbec nebude o produkci medu. Takže to
klidně
> může být jako v USA. Cena medu bude díky levným medům z dovozu na úrovni
> ceny cukru (vaše výkupní ceny se tomu už přibližují) a včelaři
podnikatelé,
> aby přežili po sezóně včelstva vysíří a na jaře dovezou oddělky z n.
> Zélandu (už teď je třeba pomalu přejít na langstroty). A nebo nebudou a
> budou jen malovčelaři. A co je pro stát a pro českou krajinu lepší?
Několik
> včelařských velkofarem zaměřených na produkci medu, který je stejně
problém
> prodat a navíc se včelami soustředěnými ve snůškově v příznivých
lokalitách
> nebo tisíce včelaříků, kteří zajistí plošné opylování krajiny a s
nadbytkem
> medu si vždy nějak sami poradí?
> Co má tedy ČSV prosazovat? Nedělají to nakonec v zásadě dobře, pominu-li
> prkotiny jako "Včela předboj" a diskuze kolem I2J? Ostatně jak pokračuje
> Váš soud s ČSV, jako jedna z těch prkotin?
>
> Z makroekonomického pohledu to povede ke změně struktury zaměstnanosti od
> prvovýroby, kterou je zemědělství nejspíše do služeb. Podívejte se do
> statistik jaká je struktua u nás a USA nebo Kanadě. Výsledkem je větší
> odolnost ekonomiky proti krizím z nadvýroby (i nadprodukce medu).
>
>
> S pozdravem V.Hájek

Tak jsem rad, ze to byli tentokrat cesti obchodnici.
Byva zvykem, ze se vzdy vina svali na Habsburky, Nemce, Rusy, Komunisty ...

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: Tomá Hlaváè
Datum: 12.09.2005 12:39

>Český med u nás v obchodech nekoupíme...ten vyvezli obchodníci za hranice a
>se ziskem prodali. A ti sami obchodnĂ­ci dovezou levnĂ˝ med za 20 KÄŤ a zase
>
>
>

NEJHORĹ ĂŤ JE Ĺľe se ani nezabĂ­vajĂ­ balenĂ­m
----- Original Message -----
From: <9732597286/=/gmx.net>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 12, 2005 1:18 PM
Subject: Re: Jak se utopit v medu


> Tak jsem rad, ze to byli tentokrat cesti obchodnici.
> Byva zvykem, ze se vzdy vina svali na Habsburky, Nemce, Rusy, Komunisty
...
>
> D. Helmut
>
> --- Original Nachricht ---
> Absender: Tomá Hlaváè
> Datum: 12.09.2005 12:39
>
> >Český med u nás v obchodech nekoupíme...ten vyvezli obchodníci za hranice
a
> >se ziskem prodali. A ti sami obchodnĂ­ci dovezou levnĂ˝ med za 20 KÄŤ a zase
> >
> >
> >

už jsi blýsko toho aby si každý sám vokruhu 2,5 km od občanů vyžadoval
poplatek za opylování a včelám budeš na prdelky malovat značky abys to mohl
sousedovi dokázat Berte to jako milé všimné od státu a nesmyslně se vtom
nepatlejte
Pepan
----- Original Message -----
From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 12, 2005 12:53 PM
Subject: Re: Jak se utopit v medu


> V Hájek napsal:
> > ukážou co umí? Z toho co zde píšete se nakonec zdá, že úplně nějvětším
> > problémem pro Vás je plošná dotace do včelařství, protože je směřována k
> > drobným včelařům a Ti dokážou svoji produkci prodat ze dvora, tedy bez
>
>
> Ta dotace přece vůbec není plošná. Sice je nadepsaná jako pro opylování,
ale
> když na stanovišti zvýším počet včelstev z 5 na 15, tak se mi zvýší na
> trojnásobek, zatímco úroveň opylování zůstane prakticky stejná. Je to
dotace
> zaměřená jen na zvýšení počtu včelstev, nic víc. A defakto dotace zaměřená
> zprostředkovaně na udržení významu Svazu. Je docela možné, že kdyby tato
> dotace v posledních pár letech nebyla, nebyl by díky menšímu počtu
včelstev
> takový problém s odbytem medu.
> Plošná bude, až bude skutečně na plochu, na kilometr čvereční. Například
> pokud bude mít na tom kilometru stanoviště jeden včelař, tak by měl dostat
> celou dotaci, pokud má určitý minimální počet včelstev, třeba 5. Pokud
bude
> mít na tom stanovišti třeba 15 včelstev, pořád dostane stejnou dotaci.
Pokud
> tam budou vedle sebe dva včelaři, tak se ta dotace rozdělí mezi ně podle
> nějakého klíče, třeba podle kombinace vzdálenosti jednotlivých stanovišt a
> teprve potom počtu včelstev.
> Dneska není problém mít v PC souřadnicovou mapu, kde by stačilo zadat
přesné
> umístění včelstev na desítky metrů a počet včelstev jednotlivých stanovišť
> na katastru organizace a následně dostat podle naprogramovaných kritérií ,
> kolik který včelař dostane za opylování přírody, kterou jeho včelstva v
> konkurenci se včelstvy sousedů skutečně opylí.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "vhájek" <>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, September 12, 2005 12:29 PM
> Subject: Re: Jak se utopit v medu
>
>
> > Pane Češka, nabízím Vám trochu jiný pohled na problém.
> >
> > Jaký udělat závěr z Vašeho příspěvku? Asi v budoucnu nebude
včelařství( a
> > zemědělství obecně) tím správným oborem pro podnikání. Svaz tedy dělá
> > správně, když podporuje včelařství jako hobby? A těch pár velkovčelařů?
Ať
> > ukážou co umí? Z toho co zde píšete se nakonec zdá, že úplně nějvětším
> > problémem pro Vás je plošná dotace do včelařství, protože je směřována k
> > drobným včelařům a Ti dokážou svoji produkci prodat ze dvora, tedy bez
> > pomoci "obchodníků".
> > Příjmy za opylení přímo od zemědělců, to je téma pro velkovčelaře. Pro
> vaši
> > informaci, př. Táborský (farma Lom) má na webu vzorovou smlouvu se
> > zemědělcem.
> > A dovoz medu? Jak jste sám uvedl není pro EU problémem, je problémem jen
> > pro Vás. V rámci EU je medu nedostatek, tak se dovézt musí a globálně je
> > jedno zda z Čech nebo Argentiny nebo Číny. A to, že nějací bezvýznamní
> Češi
> > nebo Maďaři mají medu nabytek je nezajímavé a se jedná o mizivý lokální
> > problémek. Prostě to tak bude. I v zemědělství nás (tedy myšleno EU)
bude
> > svět tlačit ke zmírnění omezení dovozů a osttaních bariér, včetně těch
> > celních. První vlaštovkou byl med, druhou je cukr.
> > Pro spotřebitele (řadového) občana je to dobře. Toho zajímá, aby
nakoupil
> > co nejlevněji. Ostatně i my si rádi koupíme mléko za 8,90 a je nám
jedno,
> > že je z Polska, Slovensta, Lotyšska či z Německa a ne z České kotliny. A
> > tak to bude i u medu. Nakonec to asi Ti hobby včelaři spíše přežijí,
> > protože u nich nejde o ekonomickou efektivitu, takže tam je jedno i to,
že
> > používají zastaralou technologií třeba z poloviny minulého století.
Pokud
> > bude chtít stát zajistit zavčelení krajiny, budou se rozšiřovat dotace
> > právě do této oblasti a pak je naopak rozumné a logické, že to budou
> dotace
> > plošné, míněno na včelstvo. A vůbec nebude o produkci medu. Takže to
> klidně
> > může být jako v USA. Cena medu bude díky levným medům z dovozu na úrovni
> > ceny cukru (vaše výkupní ceny se tomu už přibližují) a včelaři
> podnikatelé,
> > aby přežili po sezóně včelstva vysíří a na jaře dovezou oddělky z n.
> > Zélandu (už teď je třeba pomalu přejít na langstroty). A nebo nebudou a
> > budou jen malovčelaři. A co je pro stát a pro českou krajinu lepší?
> Několik
> > včelařských velkofarem zaměřených na produkci medu, který je stejně
> problém
> > prodat a navíc se včelami soustředěnými ve snůškově v příznivých
> lokalitách
> > nebo tisíce včelaříků, kteří zajistí plošné opylování krajiny a s
> nadbytkem
> > medu si vždy nějak sami poradí?
> > Co má tedy ČSV prosazovat? Nedělají to nakonec v zásadě dobře, pominu-li
> > prkotiny jako "Včela předboj" a diskuze kolem I2J? Ostatně jak pokračuje
> > Váš soud s ČSV, jako jedna z těch prkotin?
> >
> > Z makroekonomického pohledu to povede ke změně struktury zaměstnanosti
od
> > prvovýroby, kterou je zemědělství nejspíše do služeb. Podívejte se do
> > statistik jaká je struktua u nás a USA nebo Kanadě. Výsledkem je větší
> > odolnost ekonomiky proti krizím z nadvýroby (i nadprodukce medu).
> >
> >
> > S pozdravem V.Hájek
>

Za současného stavu se mně zdá, že to všimné je prašť jak uhoď. Dneska je
nadbytek medu. Čím bude to všimné větší, tím méně včelařů skončí nebo tím
více včelařů třeba začne včelařit, medu bude o to víc a o to míň se za něho
bude platit.

Stejně se dělá evidence včelařů a včelstev do nějakých tabulek do PC. Dělat
evidenci těchto včelařů do nějaké plošné mapy do PC je skoro totéž.
Pořád se mluví o tom, že včelstva jsou potřebné pro opylování přírody.
Jednou se má zvyšovat příspěvek na včely, protože těch 150 korun na včelstvo
je pakatel, jednou se mluví o tom, že náklady na těch 400 nebo kolik tisíc
včelstev u nás by tím neúnosně stouply.
Proč tedy nedotovat za skutečné opylování přírody, když to současná
počítačová technika umožňuje vypočítat a ne jen počet včelstev? Kdo má hodně
včelstev, tak stejně hlavní příjmy má za med, dotace jsou okrajové. Už taky
proto, že má včely v oblasti, kde ten med je.
Obecný směr ve včelařství je úbytek malých včelařů a přibývání středních a
velkých včelařů. Jenže střední a velcí včelaři musí včelařit jen v dobrých
včelařských oblastech, kde mají dostatečný zisk z medu. Z ostatních oblastí
se budou včely ztrácet. Pomohlo by zvýšení dotací. Jenže při dotacích na
včelstvo dostanou zvýšené dotace i střední a velcí včelaři, kteří by se v
průměru měli živit spíše ziskem z prodeje medu. Jinak řečeno zvýšení dotací
za současného stavu by mělo spíše stejný účinek jako dotace směřovaná na
prodej medu.
Pokud by se ale dotace dostávaly na plochu, bylo by to něco jiného. Jsou
místa, kde v blízkosti vedle sebe je několik včelařů. Takoví včelaři dotaci
příliš nepotřebují, s největší pravděpodobností jsou tam dobré včelařské
podmínky. Ale jsou taky místa, kde jsou včelařské podmínky špatné, kde se
včely přes léto musí přikrmovat, dají jen pár kilo medu a včelaří se tam jen
ze setrvačnosti, pokud vůbec. Tam velikost dnešní dotace nepomůže.Jenže
pokud se má podpořit opylování v přírodě, měly by tam ty včely být.
Pokud se budou dotace na opylování dávat na plochu, tak na včelařsky dobrých
místech, kde je dobrá snůška a kde se taky nachází hodně stanovišť a
včelstev, tak tam bude dotace na opylování malá, protože pevná výše dotace
bude rozdělěna mezi hodně včelařů. Na včelařsky špatných místech naopak
třeba poslední zbývající včelař dostane celou dotaci a ta bude tak vysoká,
že mu tam umožní ty včely chovat. Přitom celková výše dotace může být
klidně stejná jako dnes a může být určena předem v pevné výši, protože by
byla na opylovanou plochu, která se na rozdíl od nahlášených počtů včelstev
nemění.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 12, 2005 1:41 PM
Subject: Re: Jak se utopit v medu


> už jsi blýsko toho aby si každý sám vokruhu 2,5 km od občanů vyžadoval
> poplatek za opylování a včelám budeš na prdelky malovat značky abys to
mohl
> sousedovi dokázat Berte to jako milé všimné od státu a nesmyslně se vtom
> nepatlejte
> Pepan
> ----- Original Message -----
> From: "Radim Pol??ek" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, September 12, 2005 12:53 PM
> Subject: Re: Jak se utopit v medu
>
>
> > V Hájek napsal:
> > > ukážou co umí? Z toho co zde píšete se nakonec zdá, že úplně nějvětším
> > > problémem pro Vás je plošná dotace do včelařství, protože je směřována
k
> > > drobným včelařům a Ti dokážou svoji produkci prodat ze dvora, tedy bez
> >
> >
> > Ta dotace přece vůbec není plošná. Sice je nadepsaná jako pro opylování,
> ale
> > když na stanovišti zvýším počet včelstev z 5 na 15, tak se mi zvýší na
> > trojnásobek, zatímco úroveň opylování zůstane prakticky stejná. Je to
> dotace
> > zaměřená jen na zvýšení počtu včelstev, nic víc. A defakto dotace
zaměřená
> > zprostředkovaně na udržení významu Svazu. Je docela možné, že kdyby
tato
> > dotace v posledních pár letech nebyla, nebyl by díky menšímu počtu
> včelstev
> > takový problém s odbytem medu.
> > Plošná bude, až bude skutečně na plochu, na kilometr čvereční. Například
> > pokud bude mít na tom kilometru stanoviště jeden včelař, tak by měl
dostat
> > celou dotaci, pokud má určitý minimální počet včelstev, třeba 5. Pokud
> bude
> > mít na tom stanovišti třeba 15 včelstev, pořád dostane stejnou dotaci.
> Pokud
> > tam budou vedle sebe dva včelaři, tak se ta dotace rozdělí mezi ně podle
> > nějakého klíče, třeba podle kombinace vzdálenosti jednotlivých stanovišt
a
> > teprve potom počtu včelstev.
> > Dneska není problém mít v PC souřadnicovou mapu, kde by stačilo zadat
> přesné
> > umístění včelstev na desítky metrů a počet včelstev jednotlivých
stanovišť
> > na katastru organizace a následně dostat podle naprogramovaných kritérií
,
> > kolik který včelař dostane za opylování přírody, kterou jeho včelstva v
> > konkurenci se včelstvy sousedů skutečně opylí.
> >
> > R. Polášek

Osobně bych uvedené řešení nepropagoval, běžný včelař bere příspěvek jako
přilepšení, které je sice nespravedlivé, pokud porovnám sílu včelstva
včelaře s budečákem (může být označován jako "zaostalý", typicky starší, ale
proč ho nutit ke změně) oproti silným včelstvům dle současné "módy".
Vlastník silného včelstva může oprávněně oponovat, že jeho jedno včelstvo je
víc (včel, náklady, výnos) než dvě včelstva prvního a tudíž je dotace
nespravedlivá.

Ale je jednoduchá, administrativně nenáročná (jak ze strany poskytovatele,
tak příjemce ) a skutečně podporuje zájmové včelaře. Paradoxně můžeme řící,
že udržuje nefektivní včelaře, kteří by to jinak zabalili, třeba z důvodu
včelařsky méně vhodné oblasti.

I když se to dnes až tolik nenosí mělo by se pozuzovat kolik režie stojí
přerozdělení dotací.

Můj osobní názor je: škodí společnosti tito drobní včelaři - určitě ne, tak
jim tu dotaci neberme.

Pro větší jsou tu ale i jiné dotace - na vybavení, zpracování atd. Ty již
vyžadují projektový záměr, investice. Včelař prvního typu jim zde konkurovat
v získání dotace nemůže.
A tak je jen na těchto subjektech aby využili existující možnosti ( obecné
fondové podpory podnikatelů, zemědělství, venkova - nejen dotace směrované
cíleně na včelaře ), namísto touhy přerozdělit fungující dotaci dle počtu
včelstev.

K.Žák



-----Original Message-----
From: Radim Pol??ek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
Sent: Monday, September 12, 2005 12:54 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Jak se utopit v medu

V Hájek napsal:
> ukážou co umí? Z toho co zde píšete se nakonec zdá, že úplně nějvětším
> problémem pro Vás je plošná dotace do včelařství, protože je směřována k
> drobným včelařům a Ti dokážou svoji produkci prodat ze dvora, tedy bez


Ta dotace přece vůbec není plošná. Sice je nadepsaná jako pro opylování, ale
když na stanovišti zvýším počet včelstev z 5 na 15, tak se mi zvýší na
trojnásobek, zatímco úroveň opylování zůstane prakticky stejná. Je to dotace
zaměřená jen na zvýšení počtu včelstev, nic víc. A defakto dotace zaměřená
zprostředkovaně na udržení významu Svazu. Je docela možné, že kdyby tato
dotace v posledních pár letech nebyla, nebyl by díky menšímu počtu včelstev
takový problém s odbytem medu.
Plošná bude, až bude skutečně na plochu, na kilometr čvereční. Například
pokud bude mít na tom kilometru stanoviště jeden včelař, tak by měl dostat
celou dotaci, pokud má určitý minimální počet včelstev, třeba 5. Pokud bude
mít na tom stanovišti třeba 15 včelstev, pořád dostane stejnou dotaci. Pokud
tam budou vedle sebe dva včelaři, tak se ta dotace rozdělí mezi ně podle
nějakého klíče, třeba podle kombinace vzdálenosti jednotlivých stanovišt a
teprve potom počtu včelstev.
Dneska není problém mít v PC souřadnicovou mapu, kde by stačilo zadat přesné
umístění včelstev na desítky metrů a počet včelstev jednotlivých stanovišť
na katastru organizace a následně dostat podle naprogramovaných kritérií ,
kolik který včelař dostane za opylování přírody, kterou jeho včelstva v
konkurenci se včelstvy sousedů skutečně opylí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vhájek" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 12, 2005 12:29 PM
Subject: Re: Jak se utopit v medu


> Pane Češka, nabízím Vám trochu jiný pohled na problém.
>
> Jaký udělat závěr z Vašeho příspěvku? Asi v budoucnu nebude včelařství( a
> zemědělství obecně) tím správným oborem pro podnikání. Svaz tedy dělá
> správně, když podporuje včelařství jako hobby? A těch pár velkovčelařů? Ať
> ukážou co umí? Z toho co zde píšete se nakonec zdá, že úplně nějvětším
> problémem pro Vás je plošná dotace do včelařství, protože je směřována k
> drobným včelařům a Ti dokážou svoji produkci prodat ze dvora, tedy bez
> pomoci "obchodníků".
> Příjmy za opylení přímo od zemědělců, to je téma pro velkovčelaře. Pro
vaši
> informaci, př. Táborský (farma Lom) má na webu vzorovou smlouvu se
> zemědělcem.
> A dovoz medu? Jak jste sám uvedl není pro EU problémem, je problémem jen
> pro Vás. V rámci EU je medu nedostatek, tak se dovézt musí a globálně je
> jedno zda z Čech nebo Argentiny nebo Číny. A to, že nějací bezvýznamní
Češi
> nebo Maďaři mají medu nabytek je nezajímavé a se jedná o mizivý lokální
> problémek. Prostě to tak bude. I v zemědělství nás (tedy myšleno EU) bude
> svět tlačit ke zmírnění omezení dovozů a osttaních bariér, včetně těch
> celních. První vlaštovkou byl med, druhou je cukr.
> Pro spotřebitele (řadového) občana je to dobře. Toho zajímá, aby nakoupil
> co nejlevněji. Ostatně i my si rádi koupíme mléko za 8,90 a je nám jedno,
> že je z Polska, Slovensta, Lotyšska či z Německa a ne z České kotliny. A
> tak to bude i u medu. Nakonec to asi Ti hobby včelaři spíše přežijí,
> protože u nich nejde o ekonomickou efektivitu, takže tam je jedno i to, že
> používají zastaralou technologií třeba z poloviny minulého století. Pokud
> bude chtít stát zajistit zavčelení krajiny, budou se rozšiřovat dotace
> právě do této oblasti a pak je naopak rozumné a logické, že to budou
dotace
> plošné, míněno na včelstvo. A vůbec nebude o produkci medu. Takže to
klidně
> může být jako v USA. Cena medu bude díky levným medům z dovozu na úrovni
> ceny cukru (vaše výkupní ceny se tomu už přibližují) a včelaři
podnikatelé,
> aby přežili po sezóně včelstva vysíří a na jaře dovezou oddělky z n.
> Zélandu (už teď je třeba pomalu přejít na langstroty). A nebo nebudou a
> budou jen malovčelaři. A co je pro stát a pro českou krajinu lepší?
Několik
> včelařských velkofarem zaměřených na produkci medu, který je stejně
problém
> prodat a navíc se včelami soustředěnými ve snůškově v příznivých
lokalitách
> nebo tisíce včelaříků, kteří zajistí plošné opylování krajiny a s
nadbytkem
> medu si vždy nějak sami poradí?
> Co má tedy ČSV prosazovat? Nedělají to nakonec v zásadě dobře, pominu-li
> prkotiny jako "Včela předboj" a diskuze kolem I2J? Ostatně jak pokračuje
> Váš soud s ČSV, jako jedna z těch prkotin?
>
> Z makroekonomického pohledu to povede ke změně struktury zaměstnanosti od
> prvovýroby, kterou je zemědělství nejspíše do služeb. Podívejte se do
> statistik jaká je struktua u nás a USA nebo Kanadě. Výsledkem je větší
> odolnost ekonomiky proti krizím z nadvýroby (i nadprodukce medu).
>
>
> S pozdravem V.Hájek

Vážený pane Hájku,

odpovídám na Váš trochu jiný pohled. Nezlobte se, prosím, že začnu od konce
Vašeho příspěvku, protože chci odpovědět chronologicky.
Tedy -       moje "prkotina" - soud s ČSV - je předmětem sporu více než deset
let a tudíž dle mého názoru není jednoznačná.
V kauze "prkotina" Předboj jde o desítky miliónů korun. Tímto bych
definitivně chtěl soudní kauzy nechat na orgánech, jimž přísluší.

Dále si však myslím, že se s Vaším "trochu jiným pohledem" ztotožňuji.
jediné, v čem si dovolím odporovat, je názor, že to budou TISÍCE včelařů,
kteří zajistí plošné opylování krajiny.

Opylení krajiny totiž zajistí pouze tisíce včelstev a vzhledem k tomu, že
se nacházíme ve středu Evropy, předpokládám, že zemědělství se bude ubírat
jiným směrem než nastiňujete Vy. V žádném ze svých článků jsem se nikdy
nedotknul malovčelařů a myslím si, že včelaření jako koníček je překrásnou
zálibou.

To, že se snažím poněkud dopředu prosadit názor, aby byla možnost vzniku
velkých farem, je dáno skutečností, že velká soběstačná včelařská farma
(tím myslím i dotace, odbyt atd.) se nevybuduje za pět let.

Co se týče problému českých obchodníků s medem, věřím tak jako Vy, že čeští
obchodníci od obchodování s medem ustoupí, najdou si jiné aktivity a
popřejí českým včelařům mnoho úspěchů při obchodování se zahraničními
obchodníky.

Osobně doufám, že se tak nestane.

L.Češka