75518

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Luděk ZITA --- 5. 6. 2002
Re: Rojení a akustická kontrola (1118) (1119) (1129) (1147)


----- Original Message -----
From: "Bohumil Horak" <bohumil.horak/=/vsb.cz>
> Díky za reakci, jenže s GSM Modulem (třeba TC35) to bude v horizontu
tísíců
> korun bez něj v horizontu stovek korun - a to je rozdíl.
> B.Horák

Zdravim.
Ano to je pravda. Je mozne take pouzit nejaky bazarovy telefon. (cca okolo
1000 Kc) ovsem tam by asi byl problem s verzi telefonu.
Mozna by stalo za to se podivat na nejake hotove reseni. Vim za fy Jablotron
nejake podobne moduly prodavala, byl v nich ERICSSON A1018 za cca 3000 Kc
(http://www.axl.sales.cz/online/cenik.phtml?s=9) coz je vzhledem k pripadne
uspore benzinu za "zbytecne" cesty uz ponekud relevantnejsi cena.

Ludek


---
Doufám, ľe odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.365 / Virová báze: 202 - datum vydání: 24.5.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1202


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Havlík Petr --- 5. 6. 2002
Re: Minirojíček aneb producenti medovice (1199)

Moje také lítají olizovat větvičky na třešni.Mšice jsou tmavé-skoro černé-mšice třešňová.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1201


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bohumil Horak --- 5. 6. 2002
Re: Rojení a akustická kontrola (1118) (1119) (1129) (1147)

Díky za reakci, jenže s GSM Modulem (třeba TC35) to bude v horizontu tísíců
korun bez něj v horizontu stovek korun - a to je rozdíl.
B.Horák
> Zdravím.
> A ještě bych to doplnil o GSM modul pro odeslání varovné SMS nebo
volitelně
> i o odesílání denního hlášení (aby byly vidět tendence).
>
> Luděk ZITA
>



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1200


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor Jarolím --- 5. 6. 2002
Minirojíček aneb producenti medovice

Včera jsem pozoroval takový malý roj. Spíše minirojíček a nebyl to roj. Na
větvi těsně vedle sebe sedělo asi 30 včel (počítal jsem je :-)))). Občas
nejaká odletěla a nějaká přiletěla. Na roj to bylo moc malinké a tak jsem
byl zvědavý. Seděly na třešni, která je napadena asi dvěma druhy mšic (černé
a zelené) a protože je to všechno příliš blízko mých úlů, tak nedělám
(skoro) žádné postřiky. Asi tam sbíraly medovici. A asi šesti včelám to
stálo i za přenocování.
Kilo toho nebude :-))) ale co když ? :-))))

Ahoj
Libor Jarolím
Ostrava-Stará Bělá

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1199


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jan jindra --- 5. 6. 2002
Re: Rojení a akustická kontrola (1118) (1119) (1129) (1147) (1197)

Tak to by byl sen!
Kdyby tak bylo možno odesílat hlášení úlové váhy
z lesa - začátek snůšky z medovice - impuls pro
nakočování.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1198


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Luděk ZITA --- 5. 6. 2002
Re: Rojení a akustická kontrola (1118) (1119) (1129) (1147)


----- Original Message -----
From: "Bohumil Horak" <bohumil.horak/=/vsb.cz>

> Vážený pane kolego,
> žádám Vás o svolení promítnout Vaši myšlenku frekvenční analýzy
> zpracovávající bzukot včel do aplikace nevyžadující PC či notebook, ale
> pracující s algoritmem FFT na mikrokontroleru (Atmel, PIC, Motorola, ...)
s
> multiplexerem pro přepínání vstupních mikrofonů.
> Realizace by se podstatně zlevnila a zjednodušila.

Zdravím.
A ještě bych to doplnil o GSM modul pro odeslání varovné SMS nebo volitelně
i o odesílání denního hlášení (aby byly vidět tendence).

Luděk ZITA


---
Doufám, že odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.365 / Virová báze: 202 - datum vydání: 24.5.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1197


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Menąík --- 4. 6. 2002
Varovani pred falesnym VIREM

Pozor po internete se siri e-maili ze se vam do pocitace osadil virus s nazvem
" jdbgmgr.exe " bez uvozovek a dale ze tento soubor mate vymazat ale to je blbost protoze tento soubor je dulezitym souborem ve WINDOWS takze tento soubor NEMAZAT na konci spravy je ze to varovani mate poslat dale jenze to nedelejte to nedelejte.

PS: Prosím tento E-mail pošlete dale aby lide netrpeli poruchami vyvolanymi nejakymi inteligenty kteri stoho maji srandu.
Kontakt na mě je jan-mensik/=/seznam.cz

Moje stranky
http://www.herni-bomba.d2.cz


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.362 / Virová báze: 199 - datum vydání: 7.5.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1196


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bohumil Horak --- 4. 6. 2002
Re: Rojení a akustická kontrola (1118) (1119) (1129) (1147)

Vážený pane kolego,
žádám Vás o svolení promítnout Vaši myšlenku frekvenční analýzy
zpracovávající bzukot včel do aplikace nevyžadující PC či notebook, ale
pracující s algoritmem FFT na mikrokontroleru (Atmel, PIC, Motorola, ...) s
multiplexerem pro přepínání vstupních mikrofonů.
Realizace by se podstatně zlevnila a zjednodušila.
Jelikož jste dosud na můj dotaz nereagoval, v případě, že se neozvete ani
při této výzvě budu toto považovat za souhlas k využití myšlenky s tím, že
budete uveden jako jeden z "pramenů" pro tuto naši vytvářenou realizaci.
S pozdravem, Bohumil Horák
----- Original Message -----
From: "uvcsvpha" <uvcsvpha/=/login.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 29, 2002 7:47 AM
Subject: RE: Rojení a akustická kontrola


A takhle zájem vystavit zařízení na XIII. konferenci zlepšovatelů a
vynálezců v Praze nemáte? Pokud ano, pošlu přihlášku a pokud Komise pro
racionalizaci usoudí, že to za vystavení stojí, tak ČSV hradí cestovné,
stánek (minimalizovaný) a ubytování v Praze. Asi by to stálo za to ne.

Současně se obracím na všechny účastníky konference, pokud by někdo
věděl o vhodném exponátu nebo zlepšovateli pro výstavu, pošlete mi
zprávu. Je jedno jestli přes konferenci nebo na csv/=/volny.cz

Děkuji

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Jan Jindra [mailto:jan.jindra/=/centrum.cz]
> Sent: Monday, May 27, 2002 1:36 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: Rojení a akustická kontrola
>
>
> V lońském roce jsem dal dohromady program na digitalizaci a
> zpracování signálu frekvenční analýzou na PC (min 200MHz)
> pomocí jednoduchého AD převodníku připojeného na seriovém
> portu. Pokud bude mít někdo zájem rád pošlu dokumentaci.
> Zařízení by bylo vhodné na stabilní stanoviště s pevně
> zabudovanými mikrofony do podmetů (v molitanu) a notebook.
> Zdraví Jindra
>




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1195


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor Jarolím --- 4. 6. 2002
Re: Dotaz na moznost koupe stromecku lip, akátu ap. (219) (946) (957) (990) (1011) (1189) (1192)

Byl jsem v LŠ Mírovka loni na podzim. Před tím jsem se dotazoval v Ostravě,
ve Staré Vsi, v Příboře, v Hranicích, v Lipníku nad Bečvou, ve Frýdku-Místku
a možná ještě jsem na něco zapomněl.
Jen, myslím, v Lipníku Zahradnictví Chovanec připustilo, že od nich brali
před měsícem a letos (takže loni) už nic brát nebudou.
http://www.chovanec.cz/ jen tady není žádná zmínka.
Ahoj
Libor Jarolím
Ostrava-Stará Bělá


> Myslím,že ve včelařství byla adresa na LŠ Mírovka u havlíčkova Brodu tel
> 0451/438128 nebo 0604/211042.
> Šlechtěný maďarský akát 50-200cm.Já vím na severní moravě to sice není,ale
> brnkněte tam,jestli nemají nějakého partnera tam u Vás.Výsledek by i mne
> zajímal.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1194


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 4. 6. 2002
RE: soudní spor

Se sousedy je to někdy těžké. Opravdu se táhnou letité spory a nikdy nikdo
neví s čím ho soused překvapí. Ale to, že ho štípne včela, ho ještě
neopravňuje k tomu, aby si kladl podmínku buď uklidím včely nebo soud. Toto
by podle mě projel na celé čáře.

Zdeněk Čejka


ale my si zrovna na tohohle souseda stěžovali,když na
naši zahradu
vypouštěl močuvku a tahle "křivda" se někdy táhne léta.No zatím je
brzy.Ještě bych mohl něco udělat?Nechci mít se žádným-tedy ani s tímhle
sousedem problémy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1193


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Havlík Petr --- 4. 6. 2002
Re: Dotaz na moznost koupe stromecku lip, akátu ap. (219) (946) (957) (990) (1011) (1189)

Myslím,že ve včelařství byla adresa na LŠ Mírovka u havlíčkova Brodu tel 0451/438128 nebo 0604/211042.
Šlechtěný maďarský akát 50-200cm.Já vím na severní moravě to sice není,ale brnkněte tam,jestli nemají nějakého partnera tam u Vás.Výsledek by i mne zajímal.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1192


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Havlík Petr --- 4. 6. 2002
Re: soudní spor (1177) (1182)

No zrovna ted něco podobného řeším.Ve čtvrtek přilítnul
soused,že dostal žihadlo mezi oči.O výkendu jsem včely
odsunul cca o 3m od jeho plotu mezi stromy,na horní část
plotu jsem připevnil folii,aby stíhačky nemohly prolétávat
mezi laťkami-za jeho zahradou teď kvete žluté pole asi té
hořčice.Včely co tam byly jsem prohlédl a v jednom byly matečníky,takže jsem udělal oddělek,a ten jsem tam nechal
s matečníky zároveň jako přeleták.česna jsou teď otočená na jihovýchod namísto na jih-soused je na západní straně.Uvidíme jestli se útočnost sníží.možná že ano,ale my si zrovna na tohohle souseda stěžovali,když na naši zahradu
vypouštěl močuvku a tahle "křivda" se někdy táhne léta.No zatím je brzy.Ještě bych mohl něco udělat?Nechci mít se žádným-tedy ani s tímhle sousedem problémy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1191


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vita Vydra --- 4. 6. 2002
Re: repka a spol. (1126)

U nás teď rozkvetlo záhadné pole, myslel jsem, že to je hořcice, ale kvete to bíle, trochu
do fialova. Co to je?? (Připomíná to ředkvičku, když vykvete, ale ta to taky není.)
Včelkám to chutná, má to dosti zvláštní vůni, jsem zvědav co to udělá s medem.
Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1190


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bohumil Horak --- 4. 6. 2002
Dotaz na moznost koupe stromecku lip, akátu ap. (219) (946) (957) (990) (1011)

Vázení,
obracím se na Vás s dotazem, kde je mozno na sev. Morave zakoupit ci získat
i vzrostlé (do 1,5m) stromecky lip, akátu ap.
Za prípadnou odpoved dekuji.
Bohumil Horák


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1189


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Janura Stefan --- 4. 6. 2002
Re: Antwort: repka a spol. (1176)

zdravim

U nas v Rajeckej doline zacala hned po repke a vcely sa idu zblaznit. Len
skoda toho pocasia. Uz viac ako tyzden je tu 10-15 stupnov a stale prsi.
Priatel Domanicky ktory chova matky je uz takmer zufaly. Je pri tom pocasi
zaujimave ze vcely aj tak stale nieco nosia. Vcera, asi omylom vykuklo
slnko asi na 10 min. a vcely sa isli od radosti zblaznit. Vyzeralo to ako
rojenie. Skoda ze len 10min. Ule na vahe nemam ale volnym okom to vyzera ze
nieco pribudlo.

Pista

a rastie z toho aj váha? Popis sedi na horčicu. U mna / zapadne Slovensko /
tento rok nemedovala.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1188


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 4. 6. 2002
RE: aerosol.

A co takhle zkusit oslovit okolní obecní a městské úřady a zemědělská
družstva s oficiálním dopisem o příspěvek na zakoupení aerosolového
vyvíječe? Zdůvodnit to pár větami o jeho potřebnosti (roztoči, léčení, vliv
na sílu včelstva a tím i na jeho opylovací schopnosti ...).
V naší organizaci jsme takto oslovili obce a zemědělce a mohu říct, že jsme
něco zpět dostali. Záleží na podání ...

Zdeněk Čejka


Porizeni nahrady dosluhujiciho kompresoru uz jsme parkrat
probirali na schuzich, ale zatim bez vysledku (vyssi poplatky za leceni
nikdo nechce a z ceho jineho zaplatit novy benzinovy kompresor se nevi).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1187


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jkala --- 3. 6. 2002
Re: repka a spol. (1126)

Také jsem nevěděl, že se ta látka? či co je to jmenuje brassiny. Mám prosbu:
můžete o tom sdělit něco bližšího, např.:
jak je obsah ovlivněn skladováním, nebo zákaznicky požadovanými úpravami
pastování, rozpouštění teplem...)
jsou brasiny obsaženy v pylových zrnech v medu, či v nektaru, nebo vznikají
až zpracováním nektaru včelami
v lidském těle působí jako antioxydant či jinak?
Děkuji
Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html


----- Original Message -----
From: Antonin PRIDAL <apridal/=/mendelu.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 03, 2002 2:08 PM
Subject: Re: repka a spol.


> Jde o tzv. brassiny.
>
> *AP*
>
> > A slyšel jsem, že západní Evropa baží po řepkovém medu. Brukvovité
(řepka
> i
> > hořčice a td.) obsahují nějaký "ehmm tento" co má preventivní
> protirakovinné
> > účinky. Tak teď všichni chtějí řepkový med. :-)))
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1186


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiri Borik --- 3. 6. 2002
Re: aerosol. (1151)

U nas se provadi osetreni aerosolem "odjakziva" (co jsem clenem ZO, tedy
nejmene 5 let). Osetreni provadime koncem listopadu a v prosinci - vzdy
acetonem. Zdrojem vzduchu je kompresor asi z traktoru pohaneny motorem z
mopedu - domaci tvorba. Cele to vazi asi 30 kg, a je to na vozicku. Pokud
neni velke blato nebo pul metru snehu, tak se s tim da primerene jezdit.

Naklady na osetreni byly letos 20 Kc na vcelstvo za dve osetreni. Z toho
se hradi lecivo, aceton, benzin, cestovni naklady a neco malo zbyde na
revizi vyvijece. Porizeni nahrady dosluhujiciho kompresoru uz jsme parkrat
probirali na schuzich, ale zatim bez vysledku (vyssi poplatky za leceni
nikdo nechce a z ceho jineho zaplatit novy benzinovy kompresor se nevi).
Nahrada el. kompresorem je problematicka pro nekolik stanovist bez
elektriny.

Casova narocnost pro 60 vcelaru a 300 vcelstev ve ctyrech vesnicich -
jedno osetreni zabere vzdy necely vikend (sobota a kus nedele). Vetsinu
osetreni provadi jeden proskoleny pracovnik, v kazde obci mu pomaha
mistni duvernik a vcelar.

Komplikace obvykle byvaji v komunikaci - sehnat vsechny vcelare z obce ve
stejny den a dale ve financovani - platit odmenu lidem, kteri to provadeji
znamena zvysit poplatky za leceni a zadarmo to nikdo nevydrzi dlouho
delat.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1185


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jan.jindra --- 3. 6. 2002
Roj ve stromě (1177) (1182)

Dnes jsem byl vyzván abych odstranil včely ze stromu
na zahradě našeho internátu. Tím stromem byla bříza o průměru kmenu asy 40cm a otvor ve výšce očí. Roj byl
již uklidněný a tak jmsem přivázal ke stromu roják
osazený suchými soušemi a přikryl částečně víkem.
Dál následovalo přemýšlení jak včely vylákat ven.
Zapályl jsem troud, řádně rozfoukal a zasunul do
otvoru ve stromu včely se daly ukázněnně do pohybu
a za chvíli jsem zahlédl matku. Odchytil jsem ji, umístil do klícky a zasunul do rojáku. Dál následovalo to co
jistě všichni znáte, včely se ukázněnně přesouvali do
rojáku a mě jen zůstala práce s uhašením doutnajícího
stromu. Naštěstí sebou na roje vozím ovocnářský
postřikovač, kterým byl požár za chvíli uhašen.
Tak, a mám další zkušenost s rojem.
Jak jste na tom letos Vy?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1184


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiri Borik --- 3. 6. 2002
Re: aerosol. (1151) (1160)

On Fri, 31 May 2002, Vlastimil Protivínský wrote:

> U ostatních je pak možné využít tlakové lahve natlakované právě
> tímto kompresorem.

O jake lahve se jedna ? Jakou maji kapacitu (na kolik vcelstev vydrzi) ?

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1183


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc --- 3. 6. 2002
Re: soudní spor (1177)


----- Original Message -----
From: "Ing. Cupl Jiri" <j_cupl/=/zdas.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 03, 2002 1:58 PM
Subject: soudní spor


Vazeni,
jeden clen nasi org. ma spor se sousedem - udajne ho pichla jeho vcela. ...

Srdečně zdravím!
Soused bude jen velmi těžko dokazovat, čí včela ho bodla :-) !!! (dolet
včel okolo 5 km). Včelař se nemusí nijak "plašit" - právnička našeho svazu
tuto problematiku dobře rozebírá například v textech připojených k k
programu ZOE (= Základní organizace, evidence) vyvinutém pro naše včelaře na
zakázku ČSV panem Chuchlíkem a dosažitelným na jeho www stránkách i v
časopise Včelařství. I kdyby - což není pravděpodobné - k soudnímu sporu
došlo, má organizovaný včelař nárok na právní podporu poskytnutou právníky
našeho svazu.
I u nás již byly podobné náznaky sporů. Jako jednatel ZO spolu s předsedou
jsme vždy předmětná stanoviště navštívili, zhodnotili na místě situaci (s
našeho hlediska jsme shodou okolností žádné závady nezjistili - opravdu
nebyly) a o výsledku prohlídky napsali zprávu s naším stanoviskem, kterou
jsme dali k dispozici včelaři i druhé straně. Většinou to stačilo k
zažehnání sporu, jen jednou se věc dostala k přestupkové komisi městského
úřadu a i tam skončila smírem. Pokud tedy váš včelař nemá abnormálně
agresivní včely a navíc jsou úly odděleny od sousedova pozemku vegetační
stěnou tak, jak uvádíte, nemusí se podle mě ničeho obávat - na chov včel má
přece právo. (Nejde doufám o takovou chatovou kolonii, kde je "nalepená"
chatička na chatičce s pětimetrovými odstupy...).
S pozdravem
Petr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1182


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kristl Pavel --- 3. 6. 2002
RE: díky

> Vcely jsou velka drina ...
> ... Na sezone mi nejvic vadi, ze ji neumim prozit bez
> hekticnosti - tak nejak povlovne a v klidu...

Za tech par let meho zacatecnictvi se vcelami jsem vysledoval, ze vcely moc prace nedaji (velkovcelari, neberte mne uplne vazne, zazimovavam jen pet vcelstev), ale pokud z nich chci neco mit, musim jim vyhovet, kdyz to potrebuji ony. Jinak mam smulu.
A ze si vzdycky vyvzpomenou, kdyz se mi to nejmin hodi, to je preci normalne fungujici zakon schvalnosti :-)
Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1181


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kristl Pavel --- 3. 6. 2002
RE: soudní spor

> Jak ma vcelar, clen, postupovat?

Ja si myslim, ze pobodany soused nema sanci. Presto bych navrhoval domluvit se se sousedem po dobrem, dat mu jako ulitbu nejakou tu sklenici medu. Pokud neuspeje, doporucil bych postup konzultovat na pravnim oddeleni CSV, tam s takovymito pripady maji urcite zkusenost. Kontakty uz tady kdysi byly zverejneny, pokud se nic nezmenilo:

Pravni oddeleni: 02/24 93 07 67, uvcsvpha/=/volny.cz
Sekretariat: 02/24 93 44 78, csv/=/volny.cz

Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1180


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonin PRIDAL --- 3. 6. 2002
Re: díky (1175)

Kubo,

:-)) to jsem rad, ze to nevzdavate! Snad Vas podpori jeste to, ze i me se
takove pocity obcas zmocnuji, ale nedbam - to prejde. Hned takto az bude
vytocenej vsechen med a vcely zacnete chystat na zimu pocitite jakesi touhy
po dalsi a nove nadchazejici sezone. U me je to nasobeno novymi predtzavami
o novem priparovacim planu apod. :-) Vcely jsou velka drina, kterou si laik
nedokaze predstavit. Na sezone mi nejvic vadi, ze ji neumim prozit bez
hekticnosti - tak nejak povlovne a v klidu. Vse je to maraton, v tak kratekm
case, vedle siiiilene dlouhe zimy.

Pratelsky,

Antonin Pridal

----- Original Message -----
From: "Jakub merda" <Jsmerda/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 03, 2002 11:43 AM
Subject: díky


> Tento vikend jsem medoval a prevazel vcely na nove stanoviste. Jsem
> utahany, nevyspaly, pobodany od vcel a na med se nomohu ani podivat. Jeste
> rano pri predstave prace, ktera na me u vcel ceka, jsem si rikal jestli by
> nebylo lepsi kdybych vcely prodat. Kdyz vsak procitam vase prispevky, tak
> na mne prechazi vase nadseni a optimisticka nalada a nemohu se dockat az
> zajdu po praci ke vcelam.
>
> Diky Kuba

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1179


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonin PRIDAL --- 3. 6. 2002
Re: repka a spol. (1126)

Jde o tzv. brassiny.

*AP*

> A slyšel jsem, že západní Evropa baží po řepkovém medu. Brukvovité (řepka
i
> hořčice a td.) obsahují nějaký "ehmm tento" co má preventivní
protirakovinné
> účinky. Tak teď všichni chtějí řepkový med. :-)))


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1178


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing. Cupl Jiri --- 3. 6. 2002
soudní spor

Vazeni,
jeden clen nasi org. ma spor se sousedem - udajne ho pichla jeho vcela. Vcelar ma vcelstva umistena v chatove oblasti, soused je vikendovy chatar, vcelstva zde ma od r. 1994, bez problemu. Ma je umistena na vlastnim pozemku, k sousedovi je to pres cestu. Jsou zde kere, stromy, aby vcelstva musela nabrat vysku. Nyni mu hrozi soudem, pokud vcelstva do 1 tydne neodstrani. Jak ma vcelar, clen, postupovat?
Diky, jirka


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.343 / Virová báze: 190 - datum vydání: 22.3.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1177


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 3. 6. 2002
Antwort: repka a spol.


Pavle,
a rastie z toho aj váha? Popis sedi na horčicu. U mna / zapadne Slovensko /
tento rok nemedovala.

Matej

zdravim,
chtel bych zde zapet chvalu na zemedelce v okoli meho stanoviste 30 km na
jih od
prahy, kde par dni po odkvetu repky rozkvetlo neco podobneho jako je repka
(snad
horcice) ( netusite nekdo o co jde? - je to o neco nizsi a kvete to mene
zarive
zlute, spise trochu do oranzova). letos to vypada na hodne hodne medu.
sotva jsem
vytocil med z repky, vcely litaji jako dive na onu plodinu.
pavel hrabak


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1176


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Šmerda --- 3. 6. 2002
díky

Tento vikend jsem medoval a prevazel vcely na nove stanoviste. Jsem utahany, nevyspaly, pobodany od vcel a na med se nomohu ani podivat. Jeste rano pri predstave prace, ktera na me u vcel ceka, jsem si rikal jestli by nebylo lepsi kdybych vcely prodat. Kdyz vsak procitam vase prispevky, tak na mne prechazi vase nadseni a optimisticka nalada a nemohu se dockat az zajdu po praci ke vcelam.

Diky Kuba

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1175


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vlastimil Protivínský --- 3. 6. 2002
Re: Rámek 482*137 (1161)

V červencovém Včelařství vyjde rozhovor s J. Pernicou z Třebíče, který rámky
zásadně nedrátuje a to používá výšku přes 25 cm. U nízkých rámků (zřejmě jsi
měl na mysli 44,8 x 13,7) by to tedy mohlo fungovat tím spíše.

Hodně záleží na konstrukci medometu.

vojta

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 01, 2002 9:30 PM
Subject: Rámek 482*137


Přátelé,


používáte někdo nízké nástavky s rámkem 482*137 ? Zajímalo by mě, jestli
není až příliš nízký, jestli je ho třeba drátkovat a jak přesně má vypadat.
Myslím tím, jestli má mít drážku v horní loučce a tenkou spodní loučku, nebo
raději spodní loučku širší a taky s drážkou? Dají se do něho koupit
mezistěny, které budou přesně pasovat, nebo je potřeba je ořezávat?


Michal Pol


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1174


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor Jarolím --- 3. 6. 2002
Re: repka a spol. (1126)

U nás taky jedno pole rozkvetlo ve čtvrtek 30.5. Je to hořčice. Moje včely
to mají vzdušnou čarou 1.8km a usilovně létají tím směrem.

A slyšel jsem, že západní Evropa baží po řepkovém medu. Brukvovité (řepka i
hořčice a td.) obsahují nějaký "ehmm tento" co má preventivní protirakovinné
účinky. Tak teď všichni chtějí řepkový med. :-)))
Libor Jarolím
Ostrava-Stará Bělá

> par dni po odkvetu repky rozkvetlo neco podobneho jako je repka (snad
> horcice) ( netusite nekdo o co jde? - je to o neco nizsi a kvete to mene
zarive
> zlute, spise trochu do oranzova). letos to vypada na hodne hodne medu.
sotva jsem
> vytocil med z repky, vcely litaji jako dive na onu plodinu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1173


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 3. 6. 2002
Postřehy od Kolomého

Byl jsem s pardubickou ZO na zájezdu na farmě Kolomý u Bruntálu.
Stojí za to ho vidět a slyšet.
Nic jsem si nezapisoval, ale dovolte pár zapamatovaných neuspořádaných
postřehů:
- Nejlépe se prý včelstvům daří volně postaveným v terénu. Odsuzuje stabilní
včelíny a vozy. Má nový parádní včelín, o kterém říká, že je to jedna z jeho
chyb.
- mateří misky vyrábí z vosku z víček (voní) namáčením mokrých hrábí, misku
přilepí do kapky vosku na čtvereček a ten pak lípne na navoskovanou loučku a
drží to. Přelarvuje skousnutým párátkem na slunci, protože špatně vidí, ale
matky jsou prý pak pěkně opálené :-). Chová matečníky při matce nad mřížkou,
v silném včelstvu, žádné sádky. Matečník pak strčí do oddělku k horní loučce
včely si poradí.
- fumiguje složeným páskem v podmetu (uznává, že je to špatně), ale používá
ještě v zimě aerosol, a roztoče nemá.
- Pro krmení oddělků používá sezbíranou pěnu na medu po vytočení a ustátí,
jelikož tam je hodně pylu. Doplní to práškovým cukrem.
- Pro oplodnění mladých matek používá 3 rámkové bedýnky ze dřeva nebo z
tvrzeného polystyrenu s očky do 4 světových stran postavené po 4 na
paletách.
- Roje nechytá, protože je nemá. Nejhorší na podporu rojení jsou zavíčkované
plásty vedle sebe. Ty vydávají teplo. Ty "rozseká" mezistěnami a odebrané
plodové plásty použije na oddělky. Potom ty oddělky zas podle potřeby spojí.
(Otevřený plod na rozdíl od zavíčkovaného zase teplo potřebuje dodat.)
- Med filtruje sítí na mouchy.
- Víčka nechává na sítu odkapat a pak než je roztaví, propláchne je lihem a
je z toho vynikající likér (propolis, pyl, enzymy atd). **
- používá průhlednou folii Duraflor(?) na horním nástavku. Včelstva při
prohlídkách nerozebírá, nakoukne shora přes folii a vidí hned, je-li
včelstvo v pořádku.

** já ty víčka převářel a z vody dělal medovinu, ta byla hnědá jak boty. A
bylo hodně odpadu z vosku. Ten likér není špatný nápad. Možná bude pak i
čistší vosk. EV

Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1172


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Hrabak Pavel --- 3. 6. 2002
repka a spol. (1126)

zdravim,
chtel bych zde zapet chvalu na zemedelce v okoli meho stanoviste 30 km na jih od
prahy, kde par dni po odkvetu repky rozkvetlo neco podobneho jako je repka (snad
horcice) ( netusite nekdo o co jde? - je to o neco nizsi a kvete to mene zarive
zlute, spise trochu do oranzova). letos to vypada na hodne hodne medu. sotva jsem
vytocil med z repky, vcely litaji jako dive na onu plodinu.
pavel hrabak


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1171


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 3. 6. 2002
RE: Obsah vody v řepkovém medu

I já se mohu připojit - už jsem měl strach.
Výsledek je ale dobrý - asi tím, že jsem točil i plásty
málo zavičkované :-))))
Mirek


Na druhé straně málo zavíčkovaný plást a med v něm byl zralý a tekl pomalu.
Eman

:>Zkušenost z pátku:
:>Plást zpoloviny zavíčkovaný, z volných buněk nic neteče ani
:>při všelijakém otáčení. Pak strhnu víčka a med z
:>odvíčkovaných buněk teče med proudem. Spíš bych čekal, že to
:>bude opačně.
:>Pavel
:>
:>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1170


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kristl Pavel --- 3. 6. 2002
RE: Obsah vody v řepkovém medu

> Po odvíčkování med samovolně stékal.

Tak mě napadá, jestli včely ty plásty nezavíčkovaly právě proto, že jim ten med vytékal. Třeba měly tak velkou snůšku, že nestíhaly odpařit vodu. Nebo je to blbost?
Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1169


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 3. 6. 2002
RE: Obsah vody v řepkovém medu

To jsem rád že nejsem sám, kdo to má. Zavíčkovaný plást byl při strhávání
víček podezřele měkký (jak handra). Po odvíčkování med samovolně stékal.
Vrtá mi hlavou čím to je? Teplem?
Na druhé straně málo zavíčkovaný plást a med v něm byl zralý a tekl pomalu.
Eman

:>Zkušenost z pátku:
:>Plást zpoloviny zavíčkovaný, z volných buněk nic neteče ani
:>při všelijakém otáčení. Pak strhnu víčka a med z
:>odvíčkovaných buněk teče med proudem. Spíš bych čekal, že to
:>bude opačně.
:>Pavel
:>
:>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1168


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 3. 6. 2002
RE: Obsah vody v řepkovém medu

Je to zajímavé, letos to bylo asi všude. Já sám mám tu stejnou zkušenost,
dokonce z některých včelstev byl med řidší a z některých hustší. A kolega
včelař z vedlejší vesnice měl to samé.
Že by se jim nechtělo ???

Zdeněk Čejka


> ... ten med byl na můj vkus příliš řídký.

Zkušenost z pátku:
Plást zpoloviny zavíčkovaný, z volných buněk nic neteče ani při všelijakém
otáčení. Pak strhnu víčka a med z odvíčkovaných buněk teče med proudem. Spíš
bych čekal, že to bude opačně.
Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1167


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kristl Pavel --- 3. 6. 2002
RE: Obsah vody v řepkovém medu

> ... ten med byl na můj vkus příliš řídký.

Zkušenost z pátku:
Plást zpoloviny zavíčkovaný, z volných buněk nic neteče ani při všelijakém otáčení. Pak strhnu víčka a med z odvíčkovaných buněk teče med proudem. Spíš bych čekal, že to bude opačně.
Pavel


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1166


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Havlík Petr --- 3. 6. 2002
Re: Obsah vody v řepkovém medu (1151) (1160) (1162)

Někdo tady psal,že je velký rozdíl v refraktometrech,respektive v tom,jestli jsou určeny opravdu
na měření obsahu vody v MEDU nebo v něčem jiném,a že je klidně možné,že Váš obsah vody je v pořádku,mezi výkupci
je toho některými "šikovnějšími" zneužíváno.
Nebo jsem si to jenom vsugeroval? :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1165


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor Jarolím --- 3. 6. 2002
Re: Obsah vody v řepkovém medu (1151) (1160) (1162)

Nazdárek !
Vytáčel jsem jen část medu hned po odkvětu řepky. A i když jsem bral ze dvou
třetin a víc zavíčkovamné plásty tak ten med byl na můj vkus příliš řídký.
Proběhnul sítama a ani mi je příliš neulepil. O 14 dní později to už
vypadalo hustěji a to jsem bral všechny rámky z horního nástavku kde bylo
něco jako med.
Všechno bylo z nástavků s výškou 17cm.
Obsah vody jsem neměřil.
Ahoj
Libor Jarolím
Ostrava-Stará Bělá

> refraktometr, kterým jsem mohl zkontrolovat
> množství vody v řepkovém medu. Přeztože jsem vytáčel týden po odkvětu
řepky
> těsně před rozkvětem akátu a plásty
> byly zcela zavíčkovány naměřil jsem až 22% vody.
> V žádném roce jsem neměl problémy s tím, že by med kvasil
> a tak jsem změřil loňský akát a ten vyšel na 19%.
> Zajímavé bylo porovnání se sousedem, který včelaří v
> budečácích a vytáčel týden předemnou - 19,5%.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1164


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kristl Pavel --- 3. 6. 2002
RE: Rámek 482*137

> ... Dají se do něho koupit mezistěny, které budou
> přesně pasovat, nebo je potřeba je ořezávat?

Přesný rozměr podle přání ti pošlou z výrobny mezistěn ve Stražisku.
Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1163


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jan.jindra --- 2. 6. 2002
Obsah vody v řepkovém medu (1151) (1160)

Včelařím již 25 let v nízkonástavkových úlech,
ale teprve letos se mi dostal do ruky přenosný
refraktometr, kterým jsem mohl zkontrolovat
množství vody v řepkovém medu. Přeztože jsem vytáčel týden po odkvětu řepky těsně před rozkvětem akátu a plásty
byly zcela zavíčkovány naměřil jsem až 22% vody.
V žádném roce jsem neměl problémy s tím, že by med kvasil
a tak jsem změřil loňský akát a ten vyšel na 19%.
Zajímavé bylo porovnání se sousedem, který včelaří v
budečácích a vytáčel týden předemnou - 19,5%.

Dotazy:
Jaké máte zkušenosti vy?
Nemáte zkušenosti s dodatečným vysoušením medu nebo
zahušťování ještě v odebraných nástavcích?
Zdraví Vás Jindra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1162


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol --- 1. 6. 2002
Rámek 482*137

Přátelé,


používáte někdo nízké nástavky s rámkem 482*137 ? Zajímalo by mě, jestli není až příliš nízký, jestli je ho třeba drátkovat a jak přesně má vypadat. Myslím tím, jestli má mít drážku v horní loučce a tenkou spodní loučku, nebo raději spodní loučku širší a taky s drážkou? Dají se do něho koupit mezistěny, které budou přesně pasovat, nebo je potřeba je ořezávat?


Michal Pol

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1161


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vlastimil Protivínský --- 31. 5. 2002
Re: aerosol. (1151)

V naší ZO je 90% všech včelstev v dosahu napětí 220 V (cca do 100 m) a tam
lze použít levný elektrický kompresor (asi 2 - 3 tis. Kč) a pár metrů
prodlužky. U ostatních je pak možné využít tlakové lahve natlakované právě
tímto kompresorem. Předpokládám, že v ostatních ZO je situace podobná.

vojta


> Kompresor na záda není vůbec levná záležitost, možná by bylo dobré znát
názor odborníků
> jakou má ošetřování aerosolem ještě perspektivu. Nemůže se stát, že se za
pár let přejde
> na léčení vkládáním pásků (ála Gabon) do plodiště nebo něco podobného?
> Vita Vydra
> http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1160


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vita Vydra --- 31. 5. 2002
Re: aerosol. (1151)

Kompresor na záda není vůbec levná záležitost, možná by bylo dobré znát názor odborníků
jakou má ošetřování aerosolem ještě perspektivu. Nemůže se stát, že se za pár let přejde
na léčení vkládáním pásků (ála Gabon) do plodiště nebo něco podobného?
Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1159


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor Jarolím --- 31. 5. 2002
Re: aerosol. (1151)

Jak se to dělalo a co mají na paměti starší včelaři když se řekne aerosol:
(co si pamatuju z literatury)
Ono se neošetřovalo aerosolem ale postřikem. A postřik se prováděl za mrazu.
Za teploty tak nízké, aby včely po vytaženi plástů z úlu nevzlétaly. Mám v
paměti (a ověřovat to nepůjdu), že předepsaná teplota byla pod -5°C (i když
je tam možná napsáno až -10°C). Na každý plást obsazený včelami se pak
vystříkalo asi jedno deci (možná i více) připravené emulze a poté se plást
vrátil do úlu. Postřik se prováděl nad podložkou a včely spadlé na podložku
se pak "nalily" z vrchu spátky do úlu. To aby se vrátily do tepla a mněly
šanci se vzpamatovat z toho mrazu. Včelstvo na toto vyrušení reagovalo
zvýšenou aktivitou a byly vidět obláčky páry stoupající z ještě neuzavřeného
úlu. Co asi s tím mokrem udělaly v úlech s malým česnem? Celé ošetření se
muselo provést dosti rychle, než se včelstvo rozruší natolik, aby začaly
hromadně létat okolo.

A teď si představte, že lezete do úlu za mrazu a "lejete tam kýble vody" s
nějakým prostředkem. Kolem navíc poskakuje dalších několik lidí, pomáhá a
dupe po zahradě. Ve svém konečném důsledku to včelám neublížilo. Ale jako s
nima soucítící člověk tato představa se nmou teda pěkně kroutí. Většíně
účastníků se nelíbily jejich mokré včely. A při vzpomínkách na toto trápení
nechtějí o aerosolu ani slyšet. Případně taky rovnou řeknou, že si včely
nenechají otrávit.

Pamětníci (ti kladněji naladění) se většinou shodli na tom, že tak dobře
vyzimované včely neměli ani nikdy předtím, když se postřik ještě neprováděl
a ani nikdy potom, když už se neprováděl.

Takže při vysvětlování nutnosti použití aerosolu je nutno připomenout, že
nejde o postřik, tak jak se kdysi prováděl.

Přeji hodně úspěchů
Libor Jarolím
Ostrava-Stará Bělá

> Problem je v tom, ze rada lidi ma na pameti povinne osetrovani aerosolem
> asi pre patnacti lety , kdy se muselo jezdit s traktorem jako zdrojem
> tlakoveho vzduchu.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1158


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vita Vydra --- 30. 5. 2002
Re: Sluneční tavidlo (1126)

> Přátelé, nemáte někdo plánky na sluneční tavidlo?
Celá galerie nápadů (původně na sluneční vařiče ovšem - ale proč to nevyužít na
konstrukci tavidla že)
je na: http://solarcooking.org/ resp. na http://solarcooking.org/plans.htm
Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: Josef Prepechal <prepechal/=/iol.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 27, 2002 12:33 PM
Subject: Sluneční tavidlo



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1157


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Havlík Petr --- 30. 5. 2002
Re: aerosol. (1154)

trošku je to samozřejmě vyruší,ale i to je účelné,protože
se léčivo dostane více do chumáče,ale trvá to jenom malou
chvilku na jedno včelstvo,nic se nerozebírá,ten hluk také
není nic strašného a hlavně,když jsem začal měl jsem 2 včelstva a po fumigaci stejně ve vzorku 24 roztočů-tzn 12 na jedno-nevyhověl a musel jsem na jaře opakovat,natírat plod atd.Letos jsem to již dělat nemusel,protože výsledek
byl 3 roztoči-ale na 4 včelstva-tzn. vyhověl.Já jako
začátečník si myslím,že i aerosol k tomu přispěl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1156


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 30. 5. 2002
RE: aerosol.

Děláme to v organizaci už druhým rokem a že by hluk dráždil včelstva, to se
říci nedá. Doufám, že to bude číst kolega, který s aerosolem jezdí a podá
detailnější informace. Nechci do toho kecat sám, on to má "z první ruky".

Zdeněk Čejka

Nemám s aerosolem vůbec žádné zkušenosti, takže dotaz: nepodráždí ten hluk
zbytečně včelstva? Nebo už jsou v chumáči a je jim to fuk.

Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1155


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kristl Pavel --- 30. 5. 2002
RE: aerosol.

> Já bych ale preferoval do terenu benzin.

Nemám s aerosolem vůbec žádné zkušenosti, takže dotaz: nepodráždí ten hluk zbytečně včelstva? Nebo už jsou v chumáči a je jim to fuk.

Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1154


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miroslav Jakuą --- 30. 5. 2002
RE: aerosol. (1151)

Rád Vám poradím ze svých zkušeností.


(Tento článek věnuji svému příteli panu Mizerovi, který jediný mě tehdy
nenechal ve štychu)

HISTORIE:
Jsem členem ZO ČSV DOKSY http://mujweb.cz/www/zocsv-doksy. Pro představu má
okolo 100 členů s asi 900 včelstvy, která jsou rozložena na 255 km2. Když
jsem se asi před 10 lety stal jednatelem setkal jsem se s názorem četné
skupiny členů, že by rádi ošetření metodou aerosolu. A že když už má naše
organizace pořízený kompresor (tenkrát aparát těžký asi 35 kg) a aerosolový
vyvíječ, tak proč si s ním ošetřují včelstva pouze dva velcí včelaři
(předchozí jednatel a předseda) a proč s ním nejsou ošetřována všechna
včelstva.
Vytvořil jsem tehdy tedy (asi před 7 lety) plán TŘETÍHO ošetření VŠECH
včelstev VŠECH členů organizace metodou aerosolu jako zkoušku jak by to
mohlo fungovat. Pozval jsem také na přednášku Ing. Kamlera a Ing. Veselého
(oni o tom vědí úplně vše, jsou to super přednášející - zvláště pan Veselý -
a rádi tuto metodu propagují, protože ve VÚVč aerosolové vyvíječe vyrábí a
servisují, což jsou pro ně peníze) a nechal jsem se ve VÚVč vyškolit. Plán
byl výroční členskou schůzí přijat, našel jsem i kolegu, který byl ochoten
mi pomoci a tak se ještě ten rok ošetření provedlo.
Z této akce jsem vytvořil hodnotící zprávu, finanční propočet na účtování
dobudoucna a návrh na zvýšení členských příspěvků. A tak se o této doby
každý rok provádí (nyní již pouze u včelařů kteří o to mají zájem) třetí
ošetření včelstev metodou aerosolu. Díky tomu, že je cena za ošetření
jednoho včelstva metodou 2xfumigace, 1xaerosol 53 Kč a cena 3xfumigace 48 Kč
(tedy jen o 5 Kč vyšší), převážná většina členů naší ZO volí třetí ošetření
metodou aerosolu. Díky tomu, že každý rok členové odsouhlasí odměny
ošetřovatelům, už nedělám ošetření sám, ale provádějí ho další a další
proškolení ošetřovatelé. Díky tomu, že jsme sehnali sponzorské dary od měst
a obcí v oblasti naší ZO, už máme asi 5 aerosolových vyvíječů a celkem tři
kompresory. Velcí včelaři si pořídili vlastní přístroje a kompresory a tak
je to i o toto snažší. Tuším, že maximální počet včelařů, kteří museli
provést jarní mimořádné ošetření včelstev (protože měli spad na včelstvo
vyšší jak 3 roztoče), je za posledních 5 let v průměru 2 včelaři. Výsledky
jsou vynikající.

RIZIKA POSTUPU:
Rizika akce organizace ošetřovat metodou aerosolu jsou:
- Je žádoucí, aby členové nebyly k ošetření nuceni.
- Je žádoucí, aby se minimalizovala nejvyšší nákladová složka této akce -
DOPRAVA KE VČELSTVŮM - a to tím, že se do ošetření zapojí co nejvyšší počet
členů (co nejvíce jich chce svá včelstva ošetřit touto metodou) a také tím,
že se zvýší počet skupin ošetřovatelů včelstev (zvýší se počet vyvíječů a
kompresorů).
- Je žádoucí, aby ošetření prováděli odborně proškolení lidé (nemusí to být
vždy včelaři).
- Je nutné ošetřovatelům nejen uhradit náklady, ale také jim dát
ODPOVÍDAJÍCÍ ODMĚNU.
- Je žádoucí ošetřovat s pomocí nosného média ACETON.

VÝHODY POSTUPU:
V čem byl tento postup dobrý? V tom, že členská schůze napoprvé schválila
povinné třetí ošetření metodou aerosolu. Tím si to prostě každý včelař
vyzkoušel. A když vidíte jak nemusíte zasáhnout do včel, že je otravujete
daleko nižší dobu a k tomu je to ještě účinější, pak je již jednodušší
rozhodnut se pro toto ošetření dobrovolně.

VÝHODY METODY:
1) Ošetření je prováděno v době, kdy často dochází k tomu, že se nesmí
aplikovat metoda fumigace (tuším, že minimální přístupná teplota okolí pro
fumigaci je +5°C, pro aerosol s použitím acetonu až -5°C - ÚDAJE SI RADĚJI
OVĚŘTE). Je to období minimálního množství zavíčkovaného plodu, tedy
"schovky" pro roztoče, neboť účinná látka se pod víčka prostě nedostane.

2) Na rozdíl od fumigace se účinnost zvyšuje tím, že se léčivo lépe dostává
do chumáče. Ten je acetonem rozrušen a snaží se větrat (včely jdou od sebe).
Dále také kapénky oplývají záporným el. nábojem, včely kladným a tak dochází
doslova k lapání kapének roztoku s léčivem včelami.

3) Dochází k menšímu zásahu do života včel (kratší doba, žádné bouchání)

NEVÝHODY METODY:
1) Oproti fumigaci jsou potřebné další přístroje (kompresor a vyvíječ)
2) Oproti fumigaci si na odměny přijde menší počet ošetřovatelů (ZNAČNÝ
PROBLÉM TYPICKY ČESKÉ ZÁVISTI)
3) Náklady na ošetření touto metodou jsou vyšší (u nás pouze o 5 Kč na
včelstvo).


Asi to není úplně všechno. Dalo by se povídat. Třeba o tom, jak jsme se při
prvním "pokusném a povinném" ošetření tahali s tím supertěžkým kompresorem
na sáňkách přes pole a o dva roky jsme si šli v pohodě a vzpřímeně s
kompresorem Back-Pack na zádech (necelých 10 kg). O tom, jak jsme v každé
chalupě dostali medovinu se špekem. Bylo to prima. Zkuste to taky tak.

Další informace (texty zpráv atp.) Vám rád zašlu.

S pozdravem
Miroslav Jakuš [mailto:miroslav.jakus/=/atlas.cz]
Dlouhá 98, 471 41 Dubá okr. Č. Lípa
tel.: 0605/238709, 0425/870617
www:         http://mujweb.cz/www/jakus_miroslav
www: http://www.czechmedia.cz/vcelarstvi.htm
www:         http://mujweb.cz/www/zocsv-doksy




> Uz tretim rokem presvedcuji funkcionare organizace o nutnosti zavedeni
> aerosolocveho tretiho osetreni. v prosinci., Snad se to letos podari.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1153


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Havlík Petr --- 30. 5. 2002
Re: aerosol. (1151)

Když náš důvěrník dělá ošetření aerosolem,má vyvíječ na
záda,kde je kompresor poháněný malým benzínovým motorem.
Vzhledem k tomu se mi zdá tlaková láhev-její váha a další
komplikace s předpisy jako krok zpátky.Ale když už,tak už-
tlakové láhve mají taky potápěči a ti mají jistě i kompresor
na jejich plnění.Takže jestli máte nějakého poblíž :-) .
Já bych ale preferoval do terenu benzin.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1152


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaroslav Sedlák --- 29. 5. 2002
aerosol.

Uz tretim rokem presvedcuji funkcionare organizace o nutnosti zavedeni
aerosolocveho tretiho osetreni. v prosinci., Snad se to letos podari.
Problem je v tom, ze rada lidi ma na pameti povinne osetrovani aerosolem
asi pre patnacti lety , kdy se muselo jezdit s traktorem jako zdrojem
tlakoveho vzduchu.Ja vcelarim asi 12 roku a tak to jiz nepamatuji. Bylo to
pracne. A o tech dvou pristrojich ,ktere tehdy byly porizeny se nevi ani kde
jsou.A navic jsou tady financni otazky V nedeli na vystave u jednoho
pracovnika ve stanku Nasavrk jsem zjistil, ze na osetreni je treba asi 4
atm, a spotreba asi 50 litru vzduchu. Pred casem jsem navstivil nase
hasice a sondoval moznosti zapujceni tlakove lahve jake uzivaji.
Neprekonatelne prekazky. Kazde naplneni hypekompresorem je prisne
evidovano. Ani vlastni lahve nelze. Navic by musely mit platny tlakovy
atest. telefonoval jsem s podnikem,ktery pred casem nabitel ve Vcelarstvi
2 l lahve s redujcnim ventilem. 20 litru za minutu. Nehlede na to ze by to
bylo malo, tyto lahve sice nebyly nikdy v obehu, ale maji jiz davno prosly
tlakovy atest.A tak konec. Chci navrhnout zakoupeni alespon dvou vyvyjecu
a kompresor at si lide nejak vzajemne pujci, ci sezenou. To minimum..Pokud
se nepodari presvedcit o zakoupeni. kompresoru.Zde jsou namitky, kdo by se
o to stral, povereny clovek by to nemohl delat zadarmo. Jak u tech ,kteri by
nechteli zaplatit...atd. Uvidime.Potrebuji Vase zkusenosti. k argumentaci
pro presvedcovani. Na pr. je mozne pouzit autokompresor k husteni pneumatik
atd. Na pr. o systemu odmenovani pracujiciho s kompresorem Snad nejlepe
duchodce s autem. a skolenim. Kolik vcelstev je mozne denne stihnout.Pred
nekoleka mesici nekdo psal

o tlakovych lahvich ,ale mam to uz davno vymazene.


Diky za cenne infotmace, Zdravi Jarka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1151


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaroslav Sedlák --- 29. 5. 2002
Lysa n.L.

Tak jsem navstivil Natura Viva , vystavu myslivosti rybareni a
vcelareni. byl jsem zklaman . Vcelarska probematika tam byla proti lonsku
zastoupena jen zlomkem. V kratkosti...byl to spise debakl. Nebyly
zastoupeny ani prazske prodejny, anni nikdo u ustredi ani nikdo z Dolu.
Snad financni problemy. Jsme v obdobi, kdy se asi vsechni meri ziskem. Ale
na vsem se neda vydelavat. Myslim ,ze propagace vcelareni je malo ziskova,
ale ma svuj ucel. Chtel jsem se vice poradit s nekym z Dolu o podrobnoste
aerosoloveho osetreni, ale nebylo s kym. Mozna ,ze nekdo z vyzkumnych
pracovniku nebo odrorniku jinde mi poradi. Posilam zvlastni prispevek.
Zdravi Jarka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1150


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Olda Vancata --- 29. 5. 2002
Re: útočné včely (219) (946) (957) (990) (1011) (1148)

> Zajímavý zpusob hodnocení agresivity vcelstev jsem nasel v publikaci
> BIBBA (British Isles Bee Breeders' Association, tj. spolku britských
> chovatelu): "The Honeybees of the British Isles. Delí agresivitu na
> tri údajne nesouvisející projevy: a) bodavost (stinginest) - je
> hodnocena poctem zihadel obrzených pri standartní prohlídce celého
> plodiste b) nervozita (jumpiness) - je hodnocena poctem vcel, které
> vylétnou z otevreného plodiste za predmetem (rukou) pohybujícím se
> rychle nad ním. c) pronásledování (following) - je hodnocena poctem
> vcel, které krouzí kolem hlavy a pronásledují cloveka i pri odchodu od
> úlu. Pro zajistení objektivnejsího hodnocení, doporucují prohlízet
> vcelstva pokazdé v jiném poradí, prípadne vcelstva podezrelá z
> nekterého typu agresivity premístit na oddelená stanoviste.

Tohle je vsechno subjektivni posuzovani - a tim padem
nesrovnatelny. Existujou dve OBJEKTIVNI metody.

1. pingpongovej micek potazenej cernou semisovou kuzi kde se
pocita pocet zihadel ktery uvaznou behen 30 vterin pri kejvani pred
cesnem.

2. je ale znamo, ze vcely na tebe vlitnou (narazej) aniz by daly
zihadlo. opet pingpongovej micet namalovanej na cernobilo s
mikrofonem kterej pocita narazy. Mam dokonce nekde schema
zapojeni va laptop.

\vov

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1149


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vita Vydra --- 29. 5. 2002
Re: útočné včely (219) (946) (957) (990) (1011)

Zajímavý zpusob hodnocení agresivity vcelstev jsem nasel v publikaci BIBBA (British Isles
Bee Breeders' Association, tj. spolku britských chovatelu): "The Honeybees of the British
Isles. Delí agresivitu na tri údajne nesouvisející projevy:
a) bodavost (stinginest) - je hodnocena poctem zihadel obrzených pri standartní prohlídce
celého plodiste
b) nervozita (jumpiness) - je hodnocena poctem vcel, které vylétnou z otevreného plodiste
za predmetem (rukou) pohybujícím se rychle nad ním.
c) pronásledování (following) - je hodnocena poctem vcel, které krouzí kolem hlavy a
pronásledují cloveka i pri odchodu od úlu.
Pro zajistení objektivnejsího hodnocení, doporucují prohlízet vcelstva pokazdé v jiném
poradí, prípadne vcelstva podezrelá z nekterého typu agresivity premístit na oddelená
stanoviste.
Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: Jiri Borik <jiri.borik/=/volny.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, May 12, 2002 4:11 PM
Subject: Re: útočné včely


> Podobny problem:
>
> Letos mam zrejme jedny vcely vyrazne utocnejsi. Pravidelne jedna az dve
> vcely zautoci na pesince uz asi 10 m od vcelina, coz v predchozich letech
> nikdy nedelaly. Jak ale zjistit, ktere to jsou ? Ve vceline mam pet
> vcelstev, chovani na cesne je obdobne u vsech. Pri jarni prohlidce ani pri
> rozsirovani se mi zadne nezdaly vyrazne utocnejsi.
>
> Neznate nekdo nejaky jednoduchy test utocnosti ?
>
> Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1148


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

uvcsvpha --- 29. 5. 2002
RE: Rojení a akustická kontrola (1118) (1119) (1129)

A takhle zájem vystavit zařízení na XIII. konferenci zlepšovatelů a
vynálezců v Praze nemáte? Pokud ano, pošlu přihlášku a pokud Komise pro
racionalizaci usoudí, že to za vystavení stojí, tak ČSV hradí cestovné,
stánek (minimalizovaný) a ubytování v Praze. Asi by to stálo za to ne.

Současně se obracím na všechny účastníky konference, pokud by někdo
věděl o vhodném exponátu nebo zlepšovateli pro výstavu, pošlete mi
zprávu. Je jedno jestli přes konferenci nebo na csv/=/volny.cz

Děkuji

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Jan Jindra [mailto:jan.jindra/=/centrum.cz]
> Sent: Monday, May 27, 2002 1:36 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: Rojení a akustická kontrola
>
>
> V lońském roce jsem dal dohromady program na digitalizaci a
> zpracování signálu frekvenční analýzou na PC (min 200MHz)
> pomocí jednoduchého AD převodníku připojeného na seriovém
> portu. Pokud bude mít někdo zájem rád pošlu dokumentaci.
> Zařízení by bylo vhodné na stabilní stanoviště s pevně
> zabudovanými mikrofony do podmetů (v molitanu) a notebook.
> Zdraví Jindra
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1147


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Zdráhala --- 28. 5. 2002
Re: Umele matecnikove misky (1118) (1119) (1129) (1135)

Pomocí trubičky se dá vytvořit umělý matečník, pomocí kterého se dají přidávat oplozené i neoplozené matky. Postup je následující:
- jeden konec trubičky zadělám kouskem mezistěny, ve které propíchnu asi čtyřy otvory špendlíkem z důvodu přístupu vzduchu
- z druhé strany vložím do trubičky matku hlavou k mezistěně a trubičku uzavřu umělou matečníkovou miskou. Při nasazování misky je nutné dávat pozor, aby se matce mezi trubičku a misku nepřiskřípla noha nebo křídlo.
- miska s trubičkou se připevní na zapichovací pásek a matečník se vloží například do připravovaného oddělku

Takovýto umělý matečník lze vytvořit i pouze z mezistěny, kde proužek mezistěny namotáme např. na tužku nebo kolík.

Sám tyto prodávané umělé matečníky používám a zatím jsem neměl žádné problémy s přidáním matky tímto způsobem, i když jsem takto přidával matky pouze do odělků.

S pozdravem
Petr Zdráhala

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1146


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 28. 5. 2002
RE: vymena matky

Podle mě tedy ta superkvalitní matka nestojí taky za nic.
Není to paradox? Jinak tomu nerozumím.
Eman
:>vlastnostech. Takže mohu mít superkvalitní matku, ale
:>včelstvo nemusí stát za nic.
:>Pavel
:>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1145


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kristl Pavel --- 28. 5. 2002
RE: vymena matky

> Matce je venovana nalezita pece jiz od vajicka. Za nekvalitni jsou
> povazovany matky nouzove, ktere vcely casto odchovavaji z nekolik dni
> starych larvicek a takoveto matky pak byvaji mensi, s nedostatecnou
> produkci materiho feromonu a byvaji i mene vykonne (kladou
> mene vajicek,
> vajicka jsou drobnejsi...).
>

Myslím, že už jsem to pobral. Prostě tyto matky jsou fyzicky a duševně v pořádku, ovšem není zde ani slovo o genetických vlastnostech. Takže mohu mít superkvalitní matku, ale včelstvo nemusí stát za nic.
Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1144


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Šmerda --- 28. 5. 2002
re:vymena matky

matka z tiche vymeny je kvalitou stejne hodnotna jako napr. matka rojova. Matce je venovana nalezita pece jiz od vajicka. Za nekvalitni jsou povazovany matky nouzove, ktere vcely casto odchovavaji z nekolik dni starych larvicek a takoveto matky pak byvaji mensi, s nedostatecnou produkci materiho feromonu a byvaji i mene vykonne (kladou mene vajicek, vajicka jsou drobnejsi...).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1143


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kristl Pavel --- 28. 5. 2002
RE: Vymena matky

Já se ještě jednou vrátím k tomuto tématu.
Včera jsem ještě pročítal poslední číslo Včelařství a narazil jsem tam na větu, že matky z tiché výměny jsou všeobecně uznávány za kvalitní.

Máte někdo představu v jakém smyslu kvalitní?
Pavel

>> Rád bych s Vámi probral:
>> - je to jev pozitivní nebo negativní?
>> - výměnit matku nebo být rád, že včelstvo "funguje"?

> Matku bych urcite vymenil ...
> ... jedinou vyhodu, kterou vidim, je ze se vcely nevyroji
> ... jev s sebou prinasi prilis mnoho nevyhod - kazdorocni
> preruseni plodovani, mozna ztrata natky, obtizne vyhledavani matky,
> matka nemusi byt dokonale oplodnena ...


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1142


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 75518 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 1142 do č. 1202)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu