75438

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Jaroslav Sedlák --- 29. 5. 2002
aerosol.

Uz tretim rokem presvedcuji funkcionare organizace o nutnosti zavedeni
aerosolocveho tretiho osetreni. v prosinci., Snad se to letos podari.
Problem je v tom, ze rada lidi ma na pameti povinne osetrovani aerosolem
asi pre patnacti lety , kdy se muselo jezdit s traktorem jako zdrojem
tlakoveho vzduchu.Ja vcelarim asi 12 roku a tak to jiz nepamatuji. Bylo to
pracne. A o tech dvou pristrojich ,ktere tehdy byly porizeny se nevi ani kde
jsou.A navic jsou tady financni otazky V nedeli na vystave u jednoho
pracovnika ve stanku Nasavrk jsem zjistil, ze na osetreni je treba asi 4
atm, a spotreba asi 50 litru vzduchu. Pred casem jsem navstivil nase
hasice a sondoval moznosti zapujceni tlakove lahve jake uzivaji.
Neprekonatelne prekazky. Kazde naplneni hypekompresorem je prisne
evidovano. Ani vlastni lahve nelze. Navic by musely mit platny tlakovy
atest. telefonoval jsem s podnikem,ktery pred casem nabitel ve Vcelarstvi
2 l lahve s redujcnim ventilem. 20 litru za minutu. Nehlede na to ze by to
bylo malo, tyto lahve sice nebyly nikdy v obehu, ale maji jiz davno prosly
tlakovy atest.A tak konec. Chci navrhnout zakoupeni alespon dvou vyvyjecu
a kompresor at si lide nejak vzajemne pujci, ci sezenou. To minimum..Pokud
se nepodari presvedcit o zakoupeni. kompresoru.Zde jsou namitky, kdo by se
o to stral, povereny clovek by to nemohl delat zadarmo. Jak u tech ,kteri by
nechteli zaplatit...atd. Uvidime.Potrebuji Vase zkusenosti. k argumentaci
pro presvedcovani. Na pr. je mozne pouzit autokompresor k husteni pneumatik
atd. Na pr. o systemu odmenovani pracujiciho s kompresorem Snad nejlepe
duchodce s autem. a skolenim. Kolik vcelstev je mozne denne stihnout.Pred
nekoleka mesici nekdo psal

o tlakovych lahvich ,ale mam to uz davno vymazene.


Diky za cenne infotmace, Zdravi Jarka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1151


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Havlík Petr --- 30. 5. 2002
Re: aerosol.

Když náš důvěrník dělá ošetření aerosolem,má vyvíječ na
záda,kde je kompresor poháněný malým benzínovým motorem.
Vzhledem k tomu se mi zdá tlaková láhev-její váha a další
komplikace s předpisy jako krok zpátky.Ale když už,tak už-
tlakové láhve mají taky potápěči a ti mají jistě i kompresor
na jejich plnění.Takže jestli máte nějakého poblíž :-) .
Já bych ale preferoval do terenu benzin.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1152


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Miroslav Jakuą --- 30. 5. 2002
RE: aerosol.

Rád Vám poradím ze svých zkušeností.


(Tento článek věnuji svému příteli panu Mizerovi, který jediný mě tehdy
nenechal ve štychu)

HISTORIE:
Jsem členem ZO ČSV DOKSY http://mujweb.cz/www/zocsv-doksy. Pro představu má
okolo 100 členů s asi 900 včelstvy, která jsou rozložena na 255 km2. Když
jsem se asi před 10 lety stal jednatelem setkal jsem se s názorem četné
skupiny členů, že by rádi ošetření metodou aerosolu. A že když už má naše
organizace pořízený kompresor (tenkrát aparát těžký asi 35 kg) a aerosolový
vyvíječ, tak proč si s ním ošetřují včelstva pouze dva velcí včelaři
(předchozí jednatel a předseda) a proč s ním nejsou ošetřována všechna
včelstva.
Vytvořil jsem tehdy tedy (asi před 7 lety) plán TŘETÍHO ošetření VŠECH
včelstev VŠECH členů organizace metodou aerosolu jako zkoušku jak by to
mohlo fungovat. Pozval jsem také na přednášku Ing. Kamlera a Ing. Veselého
(oni o tom vědí úplně vše, jsou to super přednášející - zvláště pan Veselý -
a rádi tuto metodu propagují, protože ve VÚVč aerosolové vyvíječe vyrábí a
servisují, což jsou pro ně peníze) a nechal jsem se ve VÚVč vyškolit. Plán
byl výroční členskou schůzí přijat, našel jsem i kolegu, který byl ochoten
mi pomoci a tak se ještě ten rok ošetření provedlo.
Z této akce jsem vytvořil hodnotící zprávu, finanční propočet na účtování
dobudoucna a návrh na zvýšení členských příspěvků. A tak se o této doby
každý rok provádí (nyní již pouze u včelařů kteří o to mají zájem) třetí
ošetření včelstev metodou aerosolu. Díky tomu, že je cena za ošetření
jednoho včelstva metodou 2xfumigace, 1xaerosol 53 Kč a cena 3xfumigace 48 Kč
(tedy jen o 5 Kč vyšší), převážná většina členů naší ZO volí třetí ošetření
metodou aerosolu. Díky tomu, že každý rok členové odsouhlasí odměny
ošetřovatelům, už nedělám ošetření sám, ale provádějí ho další a další
proškolení ošetřovatelé. Díky tomu, že jsme sehnali sponzorské dary od měst
a obcí v oblasti naší ZO, už máme asi 5 aerosolových vyvíječů a celkem tři
kompresory. Velcí včelaři si pořídili vlastní přístroje a kompresory a tak
je to i o toto snažší. Tuším, že maximální počet včelařů, kteří museli
provést jarní mimořádné ošetření včelstev (protože měli spad na včelstvo
vyšší jak 3 roztoče), je za posledních 5 let v průměru 2 včelaři. Výsledky
jsou vynikající.

RIZIKA POSTUPU:
Rizika akce organizace ošetřovat metodou aerosolu jsou:
- Je žádoucí, aby členové nebyly k ošetření nuceni.
- Je žádoucí, aby se minimalizovala nejvyšší nákladová složka této akce -
DOPRAVA KE VČELSTVŮM - a to tím, že se do ošetření zapojí co nejvyšší počet
členů (co nejvíce jich chce svá včelstva ošetřit touto metodou) a také tím,
že se zvýší počet skupin ošetřovatelů včelstev (zvýší se počet vyvíječů a
kompresorů).
- Je žádoucí, aby ošetření prováděli odborně proškolení lidé (nemusí to být
vždy včelaři).
- Je nutné ošetřovatelům nejen uhradit náklady, ale také jim dát
ODPOVÍDAJÍCÍ ODMĚNU.
- Je žádoucí ošetřovat s pomocí nosného média ACETON.

VÝHODY POSTUPU:
V čem byl tento postup dobrý? V tom, že členská schůze napoprvé schválila
povinné třetí ošetření metodou aerosolu. Tím si to prostě každý včelař
vyzkoušel. A když vidíte jak nemusíte zasáhnout do včel, že je otravujete
daleko nižší dobu a k tomu je to ještě účinější, pak je již jednodušší
rozhodnut se pro toto ošetření dobrovolně.

VÝHODY METODY:
1) Ošetření je prováděno v době, kdy často dochází k tomu, že se nesmí
aplikovat metoda fumigace (tuším, že minimální přístupná teplota okolí pro
fumigaci je +5°C, pro aerosol s použitím acetonu až -5°C - ÚDAJE SI RADĚJI
OVĚŘTE). Je to období minimálního množství zavíčkovaného plodu, tedy
"schovky" pro roztoče, neboť účinná látka se pod víčka prostě nedostane.

2) Na rozdíl od fumigace se účinnost zvyšuje tím, že se léčivo lépe dostává
do chumáče. Ten je acetonem rozrušen a snaží se větrat (včely jdou od sebe).
Dále také kapénky oplývají záporným el. nábojem, včely kladným a tak dochází
doslova k lapání kapének roztoku s léčivem včelami.

3) Dochází k menšímu zásahu do života včel (kratší doba, žádné bouchání)

NEVÝHODY METODY:
1) Oproti fumigaci jsou potřebné další přístroje (kompresor a vyvíječ)
2) Oproti fumigaci si na odměny přijde menší počet ošetřovatelů (ZNAČNÝ
PROBLÉM TYPICKY ČESKÉ ZÁVISTI)
3) Náklady na ošetření touto metodou jsou vyšší (u nás pouze o 5 Kč na
včelstvo).


Asi to není úplně všechno. Dalo by se povídat. Třeba o tom, jak jsme se při
prvním "pokusném a povinném" ošetření tahali s tím supertěžkým kompresorem
na sáňkách přes pole a o dva roky jsme si šli v pohodě a vzpřímeně s
kompresorem Back-Pack na zádech (necelých 10 kg). O tom, jak jsme v každé
chalupě dostali medovinu se špekem. Bylo to prima. Zkuste to taky tak.

Další informace (texty zpráv atp.) Vám rád zašlu.

S pozdravem
Miroslav Jakuš [mailto:miroslav.jakus/=/atlas.cz]
Dlouhá 98, 471 41 Dubá okr. Č. Lípa
tel.: 0605/238709, 0425/870617
www:         http://mujweb.cz/www/jakus_miroslav
www: http://www.czechmedia.cz/vcelarstvi.htm
www:         http://mujweb.cz/www/zocsv-doksy




> Uz tretim rokem presvedcuji funkcionare organizace o nutnosti zavedeni
> aerosolocveho tretiho osetreni. v prosinci., Snad se to letos podari.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1153


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Libor Jarolím --- 31. 5. 2002
Re: aerosol.

Jak se to dělalo a co mají na paměti starší včelaři když se řekne aerosol:
(co si pamatuju z literatury)
Ono se neošetřovalo aerosolem ale postřikem. A postřik se prováděl za mrazu.
Za teploty tak nízké, aby včely po vytaženi plástů z úlu nevzlétaly. Mám v
paměti (a ověřovat to nepůjdu), že předepsaná teplota byla pod -5°C (i když
je tam možná napsáno až -10°C). Na každý plást obsazený včelami se pak
vystříkalo asi jedno deci (možná i více) připravené emulze a poté se plást
vrátil do úlu. Postřik se prováděl nad podložkou a včely spadlé na podložku
se pak "nalily" z vrchu spátky do úlu. To aby se vrátily do tepla a mněly
šanci se vzpamatovat z toho mrazu. Včelstvo na toto vyrušení reagovalo
zvýšenou aktivitou a byly vidět obláčky páry stoupající z ještě neuzavřeného
úlu. Co asi s tím mokrem udělaly v úlech s malým česnem? Celé ošetření se
muselo provést dosti rychle, než se včelstvo rozruší natolik, aby začaly
hromadně létat okolo.

A teď si představte, že lezete do úlu za mrazu a "lejete tam kýble vody" s
nějakým prostředkem. Kolem navíc poskakuje dalších několik lidí, pomáhá a
dupe po zahradě. Ve svém konečném důsledku to včelám neublížilo. Ale jako s
nima soucítící člověk tato představa se nmou teda pěkně kroutí. Většíně
účastníků se nelíbily jejich mokré včely. A při vzpomínkách na toto trápení
nechtějí o aerosolu ani slyšet. Případně taky rovnou řeknou, že si včely
nenechají otrávit.

Pamětníci (ti kladněji naladění) se většinou shodli na tom, že tak dobře
vyzimované včely neměli ani nikdy předtím, když se postřik ještě neprováděl
a ani nikdy potom, když už se neprováděl.

Takže při vysvětlování nutnosti použití aerosolu je nutno připomenout, že
nejde o postřik, tak jak se kdysi prováděl.

Přeji hodně úspěchů
Libor Jarolím
Ostrava-Stará Bělá

> Problem je v tom, ze rada lidi ma na pameti povinne osetrovani aerosolem
> asi pre patnacti lety , kdy se muselo jezdit s traktorem jako zdrojem
> tlakoveho vzduchu.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1158


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Vita Vydra --- 31. 5. 2002
Re: aerosol.

Kompresor na záda není vůbec levná záležitost, možná by bylo dobré znát názor odborníků
jakou má ošetřování aerosolem ještě perspektivu. Nemůže se stát, že se za pár let přejde
na léčení vkládáním pásků (ála Gabon) do plodiště nebo něco podobného?
Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1159


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Vlastimil Protivínský --- 31. 5. 2002
Re: aerosol.

V naší ZO je 90% všech včelstev v dosahu napětí 220 V (cca do 100 m) a tam
lze použít levný elektrický kompresor (asi 2 - 3 tis. Kč) a pár metrů
prodlužky. U ostatních je pak možné využít tlakové lahve natlakované právě
tímto kompresorem. Předpokládám, že v ostatních ZO je situace podobná.

vojta


> Kompresor na záda není vůbec levná záležitost, možná by bylo dobré znát
názor odborníků
> jakou má ošetřování aerosolem ještě perspektivu. Nemůže se stát, že se za
pár let přejde
> na léčení vkládáním pásků (ála Gabon) do plodiště nebo něco podobného?
> Vita Vydra
> http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1160


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
jan.jindra --- 2. 6. 2002
Obsah vody v řepkovém medu

Včelařím již 25 let v nízkonástavkových úlech,
ale teprve letos se mi dostal do ruky přenosný
refraktometr, kterým jsem mohl zkontrolovat
množství vody v řepkovém medu. Přeztože jsem vytáčel týden po odkvětu řepky těsně před rozkvětem akátu a plásty
byly zcela zavíčkovány naměřil jsem až 22% vody.
V žádném roce jsem neměl problémy s tím, že by med kvasil
a tak jsem změřil loňský akát a ten vyšel na 19%.
Zajímavé bylo porovnání se sousedem, který včelaří v
budečácích a vytáčel týden předemnou - 19,5%.

Dotazy:
Jaké máte zkušenosti vy?
Nemáte zkušenosti s dodatečným vysoušením medu nebo
zahušťování ještě v odebraných nástavcích?
Zdraví Vás Jindra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1162


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Libor Jarolím --- 3. 6. 2002
Re: Obsah vody v řepkovém medu

Nazdárek !
Vytáčel jsem jen část medu hned po odkvětu řepky. A i když jsem bral ze dvou
třetin a víc zavíčkovamné plásty tak ten med byl na můj vkus příliš řídký.
Proběhnul sítama a ani mi je příliš neulepil. O 14 dní později to už
vypadalo hustěji a to jsem bral všechny rámky z horního nástavku kde bylo
něco jako med.
Všechno bylo z nástavků s výškou 17cm.
Obsah vody jsem neměřil.
Ahoj
Libor Jarolím
Ostrava-Stará Bělá

> refraktometr, kterým jsem mohl zkontrolovat
> množství vody v řepkovém medu. Přeztože jsem vytáčel týden po odkvětu
řepky
> těsně před rozkvětem akátu a plásty
> byly zcela zavíčkovány naměřil jsem až 22% vody.
> V žádném roce jsem neměl problémy s tím, že by med kvasil
> a tak jsem změřil loňský akát a ten vyšel na 19%.
> Zajímavé bylo porovnání se sousedem, který včelaří v
> budečácích a vytáčel týden předemnou - 19,5%.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1164


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Havlík Petr --- 3. 6. 2002
Re: Obsah vody v řepkovém medu

Někdo tady psal,že je velký rozdíl v refraktometrech,respektive v tom,jestli jsou určeny opravdu
na měření obsahu vody v MEDU nebo v něčem jiném,a že je klidně možné,že Váš obsah vody je v pořádku,mezi výkupci
je toho některými "šikovnějšími" zneužíváno.
Nebo jsem si to jenom vsugeroval? :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1165


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Jiri Borik --- 3. 6. 2002
Re: aerosol.

On Fri, 31 May 2002, Vlastimil Protivínský wrote:

> U ostatních je pak možné využít tlakové lahve natlakované právě
> tímto kompresorem.

O jake lahve se jedna ? Jakou maji kapacitu (na kolik vcelstev vydrzi) ?

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1183


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Jiri Borik --- 3. 6. 2002
Re: aerosol.

U nas se provadi osetreni aerosolem "odjakziva" (co jsem clenem ZO, tedy
nejmene 5 let). Osetreni provadime koncem listopadu a v prosinci - vzdy
acetonem. Zdrojem vzduchu je kompresor asi z traktoru pohaneny motorem z
mopedu - domaci tvorba. Cele to vazi asi 30 kg, a je to na vozicku. Pokud
neni velke blato nebo pul metru snehu, tak se s tim da primerene jezdit.

Naklady na osetreni byly letos 20 Kc na vcelstvo za dve osetreni. Z toho
se hradi lecivo, aceton, benzin, cestovni naklady a neco malo zbyde na
revizi vyvijece. Porizeni nahrady dosluhujiciho kompresoru uz jsme parkrat
probirali na schuzich, ale zatim bez vysledku (vyssi poplatky za leceni
nikdo nechce a z ceho jineho zaplatit novy benzinovy kompresor se nevi).
Nahrada el. kompresorem je problematicka pro nekolik stanovist bez
elektriny.

Casova narocnost pro 60 vcelaru a 300 vcelstev ve ctyrech vesnicich -
jedno osetreni zabere vzdy necely vikend (sobota a kus nedele). Vetsinu
osetreni provadi jeden proskoleny pracovnik, v kazde obci mu pomaha
mistni duvernik a vcelar.

Komplikace obvykle byvaji v komunikaci - sehnat vsechny vcelare z obce ve
stejny den a dale ve financovani - platit odmenu lidem, kteri to provadeji
znamena zvysit poplatky za leceni a zadarmo to nikdo nevydrzi dlouho
delat.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1185


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu