Včelařská konference

Aco takhle letos lípa. Nevím proč ale na vysočině se říká , květ lípy ,
konec snůšky. Letos nám lípy nekvetly. Kdyby pár květů ale ono ani ň. Někdo
řekne že pomrzla , tak alespon někde. Budeme mít asi snůšku do příštího
roku. To za 50 let včelaření nepamatuji. Standa
---------- Původní e-mail ----------
Od: gupa <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 6. 8. 2017 0:18:51
Předmět: Re: prodej vĂ??elstev
"Opravdu nevím co tu vidí kolaři když jedou tím hicem a lapají po dechu jak
osli. Říkám si jak člověk musí být zoufalý když na JM jede na dovolenou.
Jsou tu zdechlé duby, borovice, vyschlá Dyje, zelené Novomlýnské nádrže,
komáři, sucho ... Nikdo jim nevysazuje nic k jídlu, jediné třešně co tu
vysadily komunisti jsou dnes od kolařů prolámaný jak po Rusech když
projížděli po druhé světové. (doté doby se třešně nelámaly po větvích ale
trhaly se) Hrozny a vinohrady se tu zatarasují proti kolařům pletivy, bo
jsou jak daňci nad Němčičkama.,...

, švestky tu uschly nebo jsou sežraný po šárce, takže jedině pár kousků ze
země si možná seberou.

Ořechy tu letos dole vymrzly, nahoře jsou. To kolaři vidí jak sýkorka
včelu. Ořechy jsou všude kradeny ze stromů.


Máme tady občas i výš než 250mnm a trvám si na svém, čím výš jsou včely a
stanoviště, tím lépe, tz. kdo je okolo Pálavy (550) nad 400mnm, je king
včelař. Dole to akorát v úlu hnije a akát zmrzne.

Stromořadí patří na JM, a žádný strom nemůže za řidiče co řídí jako pražák
a obmotá strom autem. Zato může únava nebo alkohol za volantem, ne stromy
okolo cest.

Zde se chlastá, propaguje se to na EU úrovni, alkoholismus se tu propaguje
pod rouškou degustace vín které tu obhospodařují dojíždějící Slovenští
cikáni nebo Ukrajinští dělníci.

Takže se vzdělej, a otevři oči když jedeš okolo Pálavy a podívej se co tu
je opravdu a ne co si myslíš že tu je. JM není takový zázrak co se týká
včelaření. Je tu až moc včelstev, tolik, že některé menší katastry musí
kočovat vedle Brna k Bučovicím nebo nad Hodonín. Sám mám vyhlídlý
stanoviště na Zlínsku a rád bych z JM pryč, nic není takový zázrak jak se
povídá._gp_






........
(e-mailem) --- 5. 8. 2017
Re: prodej vĂ??elstev

viz zimní kruhy na pařezu, čím
širší, tím méně kvalitní řezivo. A čím je v zimě tepleji, tím je kruh
širší. - Tak tedy čím je léto příjemnější tím jsou kruhy širší a z jara a
na
podzim je to ta hustší část letokruhu
viz. Takže pro např. medonosnost akátu je vždy lepší
chladnější a mokrý podzim než suchý a teplý podzim, nevyvinou se totiž
květové pupeny. - diferenciace pupenů probíhá u dřevin již v první polovině
července +-. Tehdy se rozhoduje o nasazování květů.
Medonosnost akátů ponejvíce ovlivňuje teplota v době kvetení, produkce
nektaru je nejvyšší pokud se teploty pohybují mírně nad 25°C pokud je hodně
vyšší nektar zaschne a jeli pod touto hodnotou netvoří se vůbec. Dále je to
i nadmořská výška do 250 m.n.m., což pociťujeme na střední Moravě,
viz. přestávají kvůli turistům pěstovat stromořadní entomofílie jako
švestky, třešně, protože je poškozují,
Stromořadí podél cest mizí protože je to drahé a nebezpečné pro
automobilisty, Také nato má vliv zákon břeh vodoteče patří k pozemku nad
ním
a proto nelze na jeho korunu vysazovat dřeviny silniční správou.
Použití slova entomofílie je poněkud kostrbaté protože je to závislost na
opylování hmyzem.
Já Nevzdělaný hlupák, jsem měl poněkud potíže ten příspěvek chápat.
Musíme tu psát také srozumitelně i nás hlupce ato všichnii ti co
nepoužívají
diakritiku. Tam také občas pártám po smyslu věty. ale to je již z jiného
soudku.
"

To je ještě návyk ze socialismu. Co není za plotem nebo přivázané řetězem a u toho tabulka "soukromé vlastnictví" je všech a volně k použití.
Ale když jim to člověk řekne do očí, tak se rozčilují, cože si to dovoluji.
Ale i komunistům trvalo dlouho, než na toto lidi navykli. My jsme ještě pár let po roce 1970 měli záhumenek v poli, pár stovek metrů daleko od nejbližších chalup a tam vysázených tak ze 20 ovocných stromů. A dalších cca 20 švestek na krajích pole a lesa. A nepamatuji si, že by nám tehdy z toho lidi nějak kradli, aspoň ne tak, že by na to chodili s pytli a taškami a na nás nezbylo. Dneska by to nejpíš každý rok bylo kompletně orvané ještě dřív, než by to uzrálo. Ale nejsem si jistý, že by kradli hlavně cyklisti z okolních měst.
Jinak, co se týká včel v horách a nížině, já jsem měl na mysli spíš nížinu hned pod horami, vzdušnou čarou jen nějakou desítku kilometrů. Ne to vozit třeba mezi Radhoštěm a Hodonínem. Když už, tak mezi Radhoštěm, třeba severní svahy nad Frenštátem a třeba Hranicemi na Moravě nebo Přerovem, tam už je docela teplo.

A jeste horsi je,kdyz se tahle banda idiotu nacpe rekreovat na vesnici,ktera do te doby zila svym poklidnym zivotem,ke kteremu patri odjakziva beceni ovci,kokrhani kohoutu,bzukot vcel.Clovek aby vsude stavel plot,tuhle verbez nezastavi nic,dokonce jsem pred chvili zahnal dvojici cyklistu,jak si hrabou brambory,jako by byli na svem.Horsi jak divocaci...

Co vidí? No poslední zbytky krajiny kde ještě zpívá ptáček, je tam ticho, tak se můžou vyřvat. Dokonce tam uvidí krom divoké zvěře třeba i včelaře.

Znám to, u nás na sev. moravě nemají kromě mirabelek co očesat, ale ty davy anonymních kokosů se slunečními brýlemi že jim ani nevidíte do tváře......
Jednu asfaltovou stezku nám postavilo město přímo středem rezervace. Myslivci museli od té doby na stížnosti odstranit posedy tím směrem, aby prý neohrožovali zbraněmi kolaře. Teď jim stezku protahují do dalšího revíru, tak mají ,,radost".

www.Litomericky.denik.cz-mor vceliho plodu je na Stetsku...Dle novinare si chlapci nemate porizovat tramky ci prkna od sousednich vcelaru :-)Takhle to dopada,kdyz se novinar pusti do clanku o vcelach a moru:-(

Opravdu nevím co tu vidí kolaři když jedou tím hicem a lapají po dechu jak osli. Říkám si jak člověk musí být zoufalý když na JM jede na dovolenou. Jsou tu zdechlé duby, borovice, vyschlá Dyje, zelené Novomlýnské nádrže, komáři, sucho ... Nikdo jim nevysazuje nic k jídlu, jediné třešně co tu vysadily komunisti jsou dnes od kolařů prolámaný jak po Rusech když projížděli po druhé světové. (doté doby se třešně nelámaly po větvích ale trhaly se) Hrozny a vinohrady se tu zatarasují proti kolařům pletivy, bo jsou jak daňci nad Němčičkama.,...

, švestky tu uschly nebo jsou sežraný po šárce, takže jedině pár kousků ze země si možná seberou.

Ořechy tu letos dole vymrzly, nahoře jsou. To kolaři vidí jak sýkorka včelu. Ořechy jsou všude kradeny ze stromů.


Máme tady občas i výš než 250mnm a trvám si na svém, čím výš jsou včely a stanoviště, tím lépe, tz. kdo je okolo Pálavy (550) nad 400mnm, je king včelař. Dole to akorát v úlu hnije a akát zmrzne.

Stromořadí patří na JM, a žádný strom nemůže za řidiče co řídí jako pražák a obmotá strom autem. Zato může únava nebo alkohol za volantem, ne stromy okolo cest.

Zde se chlastá, propaguje se to na EU úrovni, alkoholismus se tu propaguje pod rouškou degustace vín které tu obhospodařují dojíždějící Slovenští cikáni nebo Ukrajinští dělníci.

Takže se vzdělej, a otevři oči když jedeš okolo Pálavy a podívej se co tu je opravdu a ne co si myslíš že tu je. JM není takový zázrak co se týká včelaření. Je tu až moc včelstev, tolik, že některé menší katastry musí kočovat vedle Brna k Bučovicím nebo nad Hodonín. Sám mám vyhlídlý stanoviště na Zlínsku a rád bych z JM pryč, nic není takový zázrak jak se povídá._gp_






........
(e-mailem) --- 5. 8. 2017
Re: prodej vĂ??elstev

viz zimní kruhy na pařezu, čím
širší, tím méně kvalitní řezivo. A čím je v zimě tepleji, tím je kruh
širší. - Tak tedy čím je léto příjemnější tím jsou kruhy širší a z jara a na
podzim je to ta hustší část letokruhu
viz. Takže pro např. medonosnost akátu je vždy lepší
chladnější a mokrý podzim než suchý a teplý podzim, nevyvinou se totiž
květové pupeny. - diferenciace pupenů probíhá u dřevin již v první polovině
července +-. Tehdy se rozhoduje o nasazování květů.
Medonosnost akátů ponejvíce ovlivňuje teplota v době kvetení, produkce
nektaru je nejvyšší pokud se teploty pohybují mírně nad 25°C pokud je hodně
vyšší nektar zaschne a jeli pod touto hodnotou netvoří se vůbec. Dále je to
i nadmořská výška do 250 m.n.m., což pociťujeme na střední Moravě,
viz. přestávají kvůli turistům pěstovat stromořadní entomofílie jako
švestky, třešně, protože je poškozují,
Stromořadí podél cest mizí protože je to drahé a nebezpečné pro
automobilisty, Také nato má vliv zákon břeh vodoteče patří k pozemku nad ním
a proto nelze na jeho korunu vysazovat dřeviny silniční správou.
Použití slova entomofílie je poněkud kostrbaté protože je to závislost na
opylování hmyzem.
Já Nevzdělaný hlupák, jsem měl poněkud potíže ten příspěvek chápat.
Musíme tu psát také srozumitelně i nás hlupce ato všichnii ti co nepoužívají
diakritiku. Tam také občas pártám po smyslu věty. ale to je již z jiného
soudku.

viz zimní kruhy na pařezu, čím
širší, tím méně kvalitní řezivo. A čím je v zimě tepleji, tím je kruh
širší. - Tak tedy čím je léto příjemnější tím jsou kruhy širší a z jara a na
podzim je to ta hustší část letokruhu
viz. Takže pro např. medonosnost akátu je vždy lepší
chladnější a mokrý podzim než suchý a teplý podzim, nevyvinou se totiž
květové pupeny. - diferenciace pupenů probíhá u dřevin již v první polovině
července +-. Tehdy se rozhoduje o nasazování květů.
  Medonosnost akátů ponejvíce ovlivňuje teplota v době kvetení, produkce
nektaru je nejvyšší pokud se teploty pohybují mírně nad 25°C pokud je hodně
vyšší nektar zaschne a jeli pod touto hodnotou netvoří se vůbec. Dále je to
i nadmořská výška  do 250 m.n.m., což pociťujeme na střední Moravě,
viz. přestávají kvůli turistům pěstovat stromořadní entomofílie jako
švestky, třešně, protože je poškozují,
Stromořadí podél cest mizí protože je to drahé a nebezpečné  pro
automobilisty, Také nato má vliv zákon břeh vodoteče patří k pozemku nad ním
a proto nelze na jeho korunu vysazovat dřeviny silniční správou.
Použití slova entomofílie je poněkud kostrbaté protože je to závislost na
opylování hmyzem.
Já Nevzdělaný hlupák, jsem měl poněkud potíže ten příspěvek chápat. 
Musíme tu psát také srozumitelně i nás hlupce ato všichnii ti co nepoužívají
diakritiku. Tam také občas pártám po smyslu věty. ale to je již z jiného
soudku.
---------- Původní e-mail ----------
Od: gupa <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 5. 8. 2017 13:40:30
Předmět: Re: prodej vÄ?elstev
"Tak se více rozepiš, jinak vypadá že nejsi z jihu. A vem si data třeba z
letošního jara, kdy rozvoj začal až v půli květu řepky. Jinde hlouběji v
lužním lese i o měsíc později. Bohužel jsem přímo u zdroje a mám oči a
vidím. Zatímco ty se ani nezmožeš napsat víc než pár schizofrenních slov.
:-)) _gp_
............
(e-mailem) --- 5. 8. 2017
Re: prodej vÄ?elstev

máš tam tedy hodně blábolů:-((:-((
"

Tak se více rozepiš, jinak vypadá že nejsi z jihu. A vem si data třeba z letošního jara, kdy rozvoj začal až v půli květu řepky. Jinde hlouběji v lužním lese i o měsíc později. Bohužel jsem přímo u zdroje a mám oči a vidím. Zatímco ty se ani nezmožeš napsat víc než pár schizofrenních slov. :-)) _gp_
............
(e-mailem) --- 5. 8. 2017
Re: prodej vÄ?elstev

máš tam tedy hodně blábolů:-((:-((

máš tam tedy hodně blábolů:-((:-((
---------- Původní e-mail ----------
Od: gupa <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 4. 8. 2017 23:34:18
Předmět: Re: prodej včelstev
"Stím nejde souhlasit, je známo, že nižší teploty a menší výkyvy křivky
venkovních teplot, jsou příznivější pro zimování.

Rozvoj po proletu je druhá věc. Ta je právě ukázková u Kolomého, nemá krom
krádeží větší problém nachystat včelstva na snůšku.

Jsou známy proudy na jaře, které ochlazují více JM, protože jsou ve větrném
pásu a Rakušáci toho pásu velmi aktivně využily při stavbě větrných
elektráren jak hub po dešti, což je doufám jasný důkaz toho, že jaro tu
není přímo na Jihu až tak optimální jak by mohl někdo neznalý tvrdit. Není
to pravda. Lepší podmínky jsou nad Prahou a občas i na Vysočině. Stačí
prohlédnout inverzní data o průběhu jarních počasí a nebo i zde archiv o
proletech. Prolety a inverzní počasí nejdou dohromady.

Co se týká snůšek květenství vždy dá více, když má více zásobních látek což
prodloužené teplé počasí často nezaručuje, viz zimní kruhy na pařezu, čím
širší, tím méně kvalitní řezivo. A čím je v zimě tepleji, tím je kruh
širší.

Hodně lidí si myslí, že na Jihu se plivne do hliny a urodí se, není to
pravda. Rostliny stejně jako lidé reagují lépe na chladnější průběh počasí
než na horko a hic. Takže pro např. medonosnost akátu je vždy lepší
chladnější a mokrý podzim než suchý a teplý podzim, nevyvinou se totiž
květové pupeny.

A tak se dá pokračovat dál, včetně kvalit půd kde nezáleží na poloze ale na
geologických mapách výskytu různých hornin. Zde je většinou naplavenina v
Lužních lesích a ta má velký sklon ke ztvrdnutí - slinování. A blbě dělá
hrudky. Nyní dokonce se tu hodně půd vrací do stavu jezů a různých vodních
děl, úrodnost je nanich hodně mizerná. Jde o okolí známých V. Pavlovic,
Bořetic, Kobylí, ale i jinde, kde byly dříve mlýnské náhony a komančové
chtěli poručit dešti. Není tu taková pohoda jak si hodně lidí z Čech myslí.
Navíc se tu přestávají kvůli turistům pěstovat stromořadní entomofílie jako
švestky, třešně, protože je poškozují, stejně jako celé okolí LVA.
(Lednicko-Valtický areál) Turistika přírodu ničí a stím i včelu._gp_


.........
R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 8. 2017
Re: prodej včelstev (70787) (70788) (70790) (70791) (70794) (70798)
(70802) (70861) (70864) (70869) (70870) (70872) (70873) (70874)

"600mnm a včelařství se nevylučuje. Čím výše, tím lépe. Kolomý dokonce v
podobné výšce učí už nějakou dobu včelařský český národ včelařit. Takže je
to více o schopnostech a podmínkách než výšce."
-----------------------------------------
S tím souhlasím, ale v nížině máte dřívější rozvoj včelstev možná až o
měsíc, teploty v zimě podstatně vyšší a tudíž spotřebu nižší a plus k tomu
můžete počítat se zimními prolety.
Takže lepší snažší zimování plus k tomu do snůšky v horách máte z nížiny
úly nacpané včelami , zatímco včelstva v horách teprve zesilují.
A opačně to je podobné, kde v horách už včelstva silně omezují plodování,
protože přes noc jsou už pravidelné mrazíky nebo dokonce padá sníh a denní
teploty taky nic moc, v nížině včely ještě dost plodují a dají se ještě
krmit.
"

"Stím nejde souhlasit, je známo, že nižší teploty a menší výkyvy křivky venkovních teplot, jsou příznivější pro zimování. "
----------------------
Když to je tak, tak proč už dávno nezimujete na horách 600 - 1000 metrů vysoko? A na jaře nejezdíte za snůškou dolů?
To je jen řečnická otázka.
Stálejší a nižší teploty jsou možná lepší, pokud ale trvají stejnou dobu. A to na horách zrovna není. Tam je ta doba mrazů bez proletů 1.5 - 2x delší. A takové zimování je už potom pro včel výrazně horší.
Jinak teplejší zima v nížinách se dá kompenzovat tím, že nemáte dvoustěnné nebo izolované úly, ale třeba jednostěnné, případně velikostí česna, uteplením, neuteplením strůpku atd. V nejhorším případě můžete pořád použít "mrazicí úly" neboli úly, kde se v uteplivce sráží a v zimě mrzne vhkost, takže se v úlech drží zima i když venku je už nějakou dobu teplo.
Prostě pořád si myslím, že je mnohem lepší zimovat v nížině a do hor vyjet až s rozvinutými včelstvy. Třeba rovnouz na květ borůvky v květnu.

Stím nejde souhlasit, je známo, že nižší teploty a menší výkyvy křivky venkovních teplot, jsou příznivější pro zimování.

Rozvoj po proletu je druhá věc. Ta je právě ukázková u Kolomého, nemá krom krádeží větší problém nachystat včelstva na snůšku.

Jsou známy proudy na jaře, které ochlazují více JM, protože jsou ve větrném pásu a Rakušáci toho pásu velmi aktivně využily při stavbě větrných elektráren jak hub po dešti, což je doufám jasný důkaz toho, že jaro tu není přímo na Jihu až tak optimální jak by mohl někdo neznalý tvrdit. Není to pravda. Lepší podmínky jsou nad Prahou a občas i na Vysočině. Stačí prohlédnout inverzní data o průběhu jarních počasí a nebo i zde archiv o proletech. Prolety a inverzní počasí nejdou dohromady.

Co se týká snůšek květenství vždy dá více, když má více zásobních látek což prodloužené teplé počasí často nezaručuje, viz zimní kruhy na pařezu, čím širší, tím méně kvalitní řezivo. A čím je v zimě tepleji, tím je kruh širší.

Hodně lidí si myslí, že na Jihu se plivne do hliny a urodí se, není to pravda. Rostliny stejně jako lidé reagují lépe na chladnější průběh počasí než na horko a hic. Takže pro např. medonosnost akátu je vždy lepší chladnější a mokrý podzim než suchý a teplý podzim, nevyvinou se totiž květové pupeny.

A tak se dá pokračovat dál, včetně kvalit půd kde nezáleží na poloze ale na geologických mapách výskytu různých hornin. Zde je většinou naplavenina v Lužních lesích a ta má velký sklon ke ztvrdnutí - slinování. A blbě dělá hrudky. Nyní dokonce se tu hodně půd vrací do stavu jezů a různých vodních děl, úrodnost je nanich hodně mizerná. Jde o okolí známých V. Pavlovic, Bořetic, Kobylí, ale i jinde, kde byly dříve mlýnské náhony a komančové chtěli poručit dešti. Není tu taková pohoda jak si hodně lidí z Čech myslí. Navíc se tu přestávají kvůli turistům pěstovat stromořadní entomofílie jako švestky, třešně, protože je poškozují, stejně jako celé okolí LVA. (Lednicko-Valtický areál) Turistika přírodu ničí a stím i včelu._gp_


.........
R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 8. 2017
Re: prodej včelstev (70787) (70788) (70790) (70791) (70794) (70798) (70802) (70861) (70864) (70869) (70870) (70872) (70873) (70874)

"600mnm a včelařství se nevylučuje. Čím výše, tím lépe. Kolomý dokonce v podobné výšce učí už nějakou dobu včelařský český národ včelařit. Takže je to více o schopnostech a podmínkách než výšce."
-----------------------------------------
S tím souhlasím, ale v nížině máte dřívější rozvoj včelstev možná až o měsíc, teploty v zimě podstatně vyšší a tudíž spotřebu nižší a plus k tomu můžete počítat se zimními prolety.
Takže lepší snažší zimování plus k tomu do snůšky v horách máte z nížiny úly nacpané včelami , zatímco včelstva v horách teprve zesilují.
A opačně to je podobné, kde v horách už včelstva silně omezují plodování, protože přes noc jsou už pravidelné mrazíky nebo dokonce padá sníh a denní teploty taky nic moc, v nížině včely ještě dost plodují a dají se ještě krmit.

"600mnm a včelařství se nevylučuje. Čím výše, tím lépe. Kolomý dokonce v podobné výšce učí už nějakou dobu včelařský český národ včelařit. Takže je to více o schopnostech a podmínkách než výšce."
-----------------------------------------
S tím souhlasím, ale v nížině máte dřívější rozvoj včelstev možná až o měsíc, teploty v zimě podstatně vyšší a tudíž spotřebu nižší a plus k tomu můžete počítat se zimními prolety.
Takže lepší snažší zimování plus k tomu do snůšky v horách máte z nížiny úly nacpané včelami , zatímco včelstva v horách teprve zesilují.
A opačně to je podobné, kde v horách už včelstva silně omezují plodování, protože přes noc jsou už pravidelné mrazíky nebo dokonce padá sníh a denní teploty taky nic moc, v nížině včely ještě dost plodují a dají se ještě krmit.

600mnm a včelařství se nevylučuje. Čím výše, tím lépe. Kolomý dokonce v podobné výšce učí už nějakou dobu včelařský český národ včelařit. Takže je to více o schopnostech a podmínkách než výšce.

včelařit 600 metrů vysoko? To je pomalu na to najít si zimní stanoviště někde v nížině a tam zimovat a vrátit se se včelami až v těch 600 metrech je prní pořádná snůška.

> ..., že více včelařů začne zdravějí zimovat na medu
No možná tak na jižní Moravě. U mne v 600 mnm na prolet bývá hodina jeden
den, když je štěstí. Někdy to je pět měsíců bez proletu. Většinou v květnu
padá sníh.
Pokud bych chtěl zimovat na medu, potřeboval bych chlazený sklad (aby
zavíječ nepoškodil plásty a květovým medem) a také rámky navíc. Pokud bych
nechal mednou komoru na včelstvu, budu ji několikrát brát do ruky a záda se
mě poděkují. Kromě toho zavíčkovaný med z jarní obvyklé vlhkosti 17,5 se
dostane na nějakých 14,5. To asi také není pro zimování optimální.
A představa, že úl bude uspořádán dno, plodiště, medná komora, medník je
podle mne také představa zcestná. Skončí to plodištěm plným medu a plodu tak
málo, že zazimuji žebráka.
Jediné co mám ověřené, v letech pozdní medovicové snůšky a obsahem
melecitozy, je dát někdy koncem září 5 kg cukru. Na těch včelstvo přečká
nejhorší dobu.
A samozřejmě v sezoně převěšovat nebo odebírat z plodiště plné rámky bez
plodu. Je to práce, ale ani v včelařině není nic bez práce.
VP.

Proc nejdou prodat?

Protože sem chodi jen pár starých vcelaru. A ti vcely nekupui. :-)
To chtělo nabízet na Facebooku, vcelarskym fóru atd. Kam chodi začátečníci.
A neda se souhlasit, ze by letos nebyly úhyny. Byly. Je to už realita o které se ani moc nemluvi.
A neprodejny med? :-)
Karel

To, že není odbyt bude mít za následek, že více včelařů začne zdravějí zimovat na medu a v případě potřeby vytočí brzy z jara. Jen díky metodice zdraví včel bude do potraviny nařízeně kontaminovat lečivy a porušovat tak z nařízení SVS příbalový leták hovořící o tom, že de nemá používat před medobraním nebo s nasazenými medníky, které tam budou přes podzim a zimu s medem zůstávat.
Nakonec se začne tradovat, že MZe, SVS ničí české potraviny.

Já bych se ptal proč nejdou prodat ta včelstva?

Plošné úhyny poslední 2 roky nebyly, co med?

Výkup? Sklady plné medu, někteří výkupci to letos po mnoha letech zabalí, protože co vím, nemají odbyt (doba krámků je pryč, prodávají řetězce z EU mimo EU) a výkupce nevykoupí med za 30 korun protože mu ho tam nikdo nepřiveze a ještě mu vynadá do zlodějů.

Včelaři investovali s dotacemi do nástavkových úlů a do medáren s nerez zařízením a nechtějí prodávat ze dvora za tržních 90 korun, tak drží 160 korun, aby dostali aspoň investice zpět. Med je tak neprodejný a leží ,,na skladě".

Kdo by za takové situace rozšiřoval nebo zakládal včelstva?

Ja psal o tom,ze u nas varoa neni problem,protoze neni(lokalne).Aniz by tady nekdo nekdy matky delal na varoazu,proste to tak je,roztocum se tady moc nedari.Nikdy nepamatuju uhyny,az letos na mix ceranae a melecitoza.

https://www.youtube.com/watch?v=8-rvVsIzLWQ

Ty matky z toho Finska, dělané na varroázu , jsou kombinace místní finská směska černé včely , Buckfast ,směska kraňky a do toho afrikanizovaná včela z Ameriky .

Takže mají žluté proužky , z polska tato neoplozenka za 25 zlotých .Není problém .
Přeji hodně úspěchů . Ať se vám daří .

JosPr (46.135.168.6) --- 30. 7. 2017 Re: královna (70860) (70862) V novele plemenarskeho zakona je jasne uvedeno k plemenitbe,o chovech,ktere ...
----------
Někdy k různým sítuacím se můžou objevit celkem vtipné melodie a texty .
https://www.youtube.com/watch?v=8-rvVsIzLWQ

http://zwemmertauerova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=401072

"Nikdo tedy na nabídku odkupu včelstev nereflektoval.
Tak je tedy ještě nakrmím , odléčím a zazimuji."
-------------
JJ, kdo letos včely chtěl, už je určitě koupil nebo udělal. Navíc nyní se tahat s úlovými "věžáky" plnými včel, potencionálně převozem rozrušené a divoké třeba ještě týdny po převozu.....

V novele plemenarskeho zakona je jasne uvedeno k plemenitbe,o chovech,ktere plemenitbu a dotace na ni nepobiraji tam neni ani zminka.Pokud by tam bylo,ze kazdy registrovany vcelar je povinnen chovat kranku,bylo by to neco jineho.To v PZ neni.

Legislativne tady ta moznost NENI.Snad ne podle paskvilu s novelou plemenarskeho zakona?Tim se muzou utesovat tak tajemni autori,kteri nemaji ani kus cti v tele se k autorstvi priznat.Koniasove se najdou v kazde dobe-:(

Zdravím.
Nikdo tedy na nabídku odkupu včelstev nereflektoval.
Tak je tedy ještě nakrmím , odléčím a zazimuji.

Nabídnu je k prodeji znovu v únoru.
Pavel

PS.: pokud by si je někdo chtěl rezervovat, může...
Podmínky rezervace přímo emailem.

JK (109.75.0.10) --- 25. 7. 2017
Re: krĂĽlovna (70837)
.... že kraňka není vhodná na medovicovou snůšku neb ji hůře hledá.
Letos červenec
- místní kraňka - plný úl včel a na nich plno kleštíků. V ůle sucho.
- potomci Vigor - včel přiměřeně, kleštíků minimum, něco málo přinesly
- žlutopruhá kraňka - včelstvo početnější než Vigorky, kleštíků středně, medu dost.
-------------------------------------
--Kraňka některá je vhodná na medovicovou snůšku .

Kupříkladu Čermáková lesana , dnes ji má i A. Přidal.
Mám odzkoušeno ,že drží v tomto mnoho generací, znatelný rozdíl oproti jiným .Nosila les v n.v 1200m , tam kde jiné nic .Ale mám své i lepší.
-- Žlutopruhá kraňka často zjednodušeně musí mít medu více a to o těch mnou zmíněných 30-50% .
To je celkem zákonité ,ale ne nevyhnutelné , vliv heterozního efektu . To je ta příjemná krátkozraká prostituce.
Ten heterák má ale i jiné efekty .
Neboj , zaplatíš a já vím dopředu jak.

Čermák už by měl mít materiál z Německa ,pocházející z výzkumných programů , výběr na varroazu , kraňka. Taky i proto těch roztočů uvádíš u něj méně .
Něco podobného má Milan Havelka a to z Rakouska, minimum roztočů a silné včely s medem, roztočů pár .
Měřil to - kraňka.
Tomu to ale časem zanikne .
Pár lidí u nás, i známé jména, má matky kraňky cz , kde při funigaci spadne 15 roztočů .
U mne kladou matky dělané na varroazu ,kraňky ,
jedna z nich z chovu , který vyšel při testech lépe než Finské matky za 500 euro s příměsí krve afrikanizované včely.
Tohle někteří dělají , aby měli výsledky , ale nemají je , přez to, že v tomto pracují s 1000 včelstev.

Pokud je to kraňka ,tak takový dovoz nedělá heterozní efekt s dalšími následnými okolnostmi .
Pokud to má ty žluté proužky , tak to heterozní efekt dělá a vím o několika potížích, vesměs genetických .

Ale jedna z nich je zřejmě i legislativní možnost spálení tvých včelstev, když tě někdo udá a prokáže se jiné plemeno.
Samozřejmě na ministerstvu prý jedna skupinka stále neustále všemožně lobuje za uvolnění dovozů a má všechny možné argumenty pro toto.
Některé tady zazněly .A ještě zazní .
Každopádně pokud máš méně včelstev , tak já ti se svým vhledem do věcí , říkám a tvrdím , že ve skutečnosti konáš proti svým vlastním zájmům ,pokud preferuješ žluté proužky.Budeš použit a zahozen .

Shimanski.cz je web realitní firmy.
správně je www.schimansky.cz/kvasinky/

Já používám kvasinky Shimanski.cz

před nedávnem tu byla zmínka o kvasinkách.Dolské po zkušenostech tak moc nefunguji,můžete mi prosím poradit jaké a kde koupit vhodné kvasinky na medovinu? Děkuji

Ještě si opomněl , že jetel je dobrá předplodina. On totiž váže rostlinný
dusík v kořenných hlízkách a je okamžitě využitelný pro ozimy které se po
zaorání nasejí. Standa
---------- Původní e-mail ----------
Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 27. 7. 2017 15:52:56
Předmět: Re: krßlovna
"Dokonce jsem si vzpomněl na pár článků ve starých Včelařstvích, jak tehdy
socialistické zemědělství potřebovalo jetel, tak se dokonce tehdy uvažovalo
a zkoušelo vybírat včely podle délky sosáku. A vyšlechtit tak včely, které
by přes jetelové trubky dosáhly na nektar a červený jetel tak dokázaly
opylovat. Tam by mělo stačit jen údajně velmi malé prodloužení toho sosáku,
co si z těch článků pamatuji. Nakonec toto "sosákové" opojení z nějakých
důvodů šlechtitele matek opustilo, nepamatuji si z jakých důvodů.
Jetel byl tehdy hodně v kurzu, protože jeteloviny obsahují hodně bílkovin a
do krmných dávek se tak nemuselo dávat tolik obilného šrotu a bílkovinných
krmiv. Mladé jetelové porosty se dokonce sušily umělým teplem a mlely na
jetelovou moučku coby zdroj bílkovin do všemožných krmných granulí.
Dneska bude určitě levnější dovážená sója nebo vylisované řepkové semeno.
Možná jedině že by se ten jetel kompletně usušil sluncem a poto mjen
rozemlel.
"

Na červeném jeteli se včely naučí nektar sát dole v trubkách co prokousali
čmeláci, ale i vrchem silíznou. Standa
---------- Původní e-mail ----------
Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 27. 7. 2017 15:34:10
Předmět: Re: krßlovna
"Já jsem znal červený jetel. Tehdy za socíku se o tomto jeteli mluvilo to,
že sice meduje, ává nektaru velmi moc, ale včely ho nesbírají, protože má
příliš dlouhé trubky a včely na něho nedosáhnou. jedině když je sucho,
jetelové květy mají trubky kratší a včely tak na nektar dosáhnou. A opravdu
to tak bylo.
Jinak červený jetel bylo velmi příhodné zakončení sezóny, protože včely z
něho nasbíraly obrovské množství kvalitního pylu a šly tak silné do zimy.
Spíš bylo cennější to ozdravení včel než jetelový med.
Případně jetel na semeno byla náprava z lesních medovicových stanovišť,
často ve smrkových monokulturách, kde byly v podletí včely dost zhuntované
delšími medovicovými snůškami plus současně nedostatkem pylu.
a.
Inkarnát má mám pocit ty trubky ještě delší, takže asi pro včely moc
nebude.
"

prodám semeno zaručené jakosti za slušnou cenu a po dohodě se zájemcem.Jetel nachový je opravdu velice přitažlivý pro včely a je jednoletý,možno prosít i zatravněné plochy aby kvetl příští rok. Informace na mail : kfemil zav seznam.cz

"nakonec to skončilo u kratších květů"
----------------------------------------
Znamená to, že dnešní kultivary červeného jetele, pokud se pěstují na semeno, jsou dobrým zdrojem nektaru i když v době květu není zrovna sucho?

nakonec to skončilo u kratších květů
---------- Původní e-mail ----------
Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 27. 7. 2017 15:52:58
Předmět: Re: krßlovna
"Dokonce jsem si vzpomněl na pár článků ve starých Včelařstvích, jak tehdy
socialistické zemědělství potřebovalo jetel, tak se dokonce tehdy uvažovalo
a zkoušelo vybírat včely podle délky sosáku. A vyšlechtit tak včely, které
by přes jetelové trubky dosáhly na nektar a červený jetel tak dokázaly
opylovat. Tam by mělo stačit jen údajně velmi malé prodloužení toho sosáku,
co si z těch článků pamatuji. Nakonec toto "sosákové" opojení z nějakých
důvodů šlechtitele matek opustilo, nepamatuji si z jakých důvodů.
Jetel byl tehdy hodně v kurzu, protože jeteloviny obsahují hodně bílkovin a
do krmných dávek se tak nemuselo dávat tolik obilného šrotu a bílkovinných
krmiv. Mladé jetelové porosty se dokonce sušily umělým teplem a mlely na
jetelovou moučku coby zdroj bílkovin do všemožných krmných granulí.
Dneska bude určitě levnější dovážená sója nebo vylisované řepkové semeno.
Možná jedině že by se ten jetel kompletně usušil sluncem a poto mjen
rozemlel.
"

Dokonce jsem si vzpomněl na pár článků ve starých Včelařstvích, jak tehdy socialistické zemědělství potřebovalo jetel, tak se dokonce tehdy uvažovalo a zkoušelo vybírat včely podle délky sosáku. A vyšlechtit tak včely, které by přes jetelové trubky dosáhly na nektar a červený jetel tak dokázaly opylovat. Tam by mělo stačit jen údajně velmi malé prodloužení toho sosáku, co si z těch článků pamatuji. Nakonec toto "sosákové" opojení z nějakých důvodů šlechtitele matek opustilo, nepamatuji si z jakých důvodů.
Jetel byl tehdy hodně v kurzu, protože jeteloviny obsahují hodně bílkovin a do krmných dávek se tak nemuselo dávat tolik obilného šrotu a bílkovinných krmiv. Mladé jetelové porosty se dokonce sušily umělým teplem a mlely na jetelovou moučku coby zdroj bílkovin do všemožných krmných granulí.
Dneska bude určitě levnější dovážená sója nebo vylisované řepkové semeno.
Možná jedině že by se ten jetel kompletně usušil sluncem a poto mjen rozemlel.

Já jsem znal červený jetel. Tehdy za socíku se o tomto jeteli mluvilo to, že sice meduje, ává nektaru velmi moc, ale včely ho nesbírají, protože má příliš dlouhé trubky a včely na něho nedosáhnou. jedině když je sucho, jetelové květy mají trubky kratší a včely tak na nektar dosáhnou. A opravdu to tak bylo.
Jinak červený jetel bylo velmi příhodné zakončení sezóny, protože včely z něho nasbíraly obrovské množství kvalitního pylu a šly tak silné do zimy. Spíš bylo cennější to ozdravení včel než jetelový med.
Případně jetel na semeno byla náprava z lesních medovicových stanovišť, často ve smrkových monokulturách, kde byly v podletí včely dost zhuntované delšími medovicovými snůškami plus současně nedostatkem pylu.
a.
Inkarnát má mám pocit ty trubky ještě delší, takže asi pro včely moc nebude.

Tak jsem to zkoumal a inkarnat neboli ruzak je opravdu jetel nachovy trifolium incarnatum,ma to primo v latinskem nazvu.

To co je u nas,tak ma na cedulce opravdu jetel nachovy inkarnat,asi to byl semenarsky porost,siska cela nachova.Jenom to hucelo.Semeno vymlatil kombajn,rozsmelcoval nat a zpodmitali to.10% je opravdu vymera, kterou by jezevci meli mit oseto.Nekteri se k tomu stavi tak,ze po znichzaseje plochu horcici.Asi to jeste nemaji domysleny chlapci.

Toto co kamarád nasel je jeho aktivita. Semeno koupil s tím že ho od něj
zase odkoupí. Už je prodaný. Vostatních vsích neznám podmínky ale sem tam se
na vysočině třetím rokem našel.Standa
---------- Původní e-mail ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 27. 7. 2017 8:20:23
Předmět: Re: Inkarnat
"Jospro:
Ze by zas dotace?
.....
EU myslim nařídila pro ochranu opylovatelu povinné biopasy.
U větších zemědělců myslim 10% rozlohy.
Detaily moc nevím. Možná je to ono.
Karel
"

Pepo nechci tě poučovat. V jeteli se vyzná snad jen kozel. Ale pokud se
nepletu tak jetel nachový je bílí s červenou třetinou květu a pro včely nemá
význam. Pěstoval se tady na semeno za komančů a náš hospodář ho měl asi pět
metru za plotem asi 20 hektarů. Včely do něj nešly ani pro pyl.A těch
inkarnátů je povíc. To jsem našel v počítači. To jsem taky nevěděl.
---------- Původní e-mail ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 26. 7. 2017 21:39:40
Předmět: Inkarnat
" Pod nazvem inkarnat je jetel nachovy,i kdyz jetelu je spousta druhu.Lan
inkarnatu v kvetu je fantasticky pohled.V davnych dobach,kdy jeste v
kravinech bucely kravy,se s nim clovek setkal,dnes je set spis jako
meziplodina.Vykvete,vymlati se na seminko,nebo rozmlati a zaore.Ze by zas
dotace? Ale dik za kazdy kvet pro vcelky.Letos se v inkarnatu vyradily.Nad
stanovistem mam nevim presne jaky druh bilekvetouciho jetele,vyrazil az po
bourkach,rozkvet snad po pulce srpna.Neco si z nej snad donesou.P
"

Jospro:
Ze by zas dotace?
.....
EU myslim nařídila pro ochranu opylovatelu povinné biopasy.
U větších zemědělců myslim 10% rozlohy.
Detaily moc nevím. Možná je to ono.
Karel

Tak u nas jsou pole oseta pravidelne jetelem lucnim.
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Jetel_luční

Letos neni sucho, pole hučí pokud zrovna neprší.
O kousek dál je svazenka.
Zajímavější je, že doma na borovici jsem našel prvni msice, na javoru hodne letajicich msic. Na smrku zatim nic.
Ale tady v lese vcera docela létaly. Celou noc zahradnicky deštík.
Karel

Pod nazvem inkarnat je jetel nachovy,i kdyz jetelu je spousta druhu.Lan inkarnatu v kvetu je fantasticky pohled.V davnych dobach,kdy jeste v kravinech bucely kravy,se s nim clovek setkal,dnes je set spis jako meziplodina.Vykvete,vymlati se na seminko,nebo rozmlati a zaore.Ze by zas dotace? Ale dik za kazdy kvet pro vcelky.Letos se v inkarnatu vyradily.Nad stanovistem mam nevim presne jaky druh bilekvetouciho jetele,vyrazil az po bourkach,rozkvet snad po pulce srpna.Neco si z nej snad donesou.P

Píšeš o jetelovém medu. Tady na vysočině se začíná dělat na semeno tzv.
inkarnát. Já ho znal ode dřív. Je jich asi 8 - 10 pod názvem inkarnát. To
končila řepka a on začal nakvítat. Na jednom metru bylo 3 - 5 včel. Škoda že
je to na jednu seč. Loni to tu bylo taky, ale to jsou jen tak jedno ha
pozemky. .Chlapi když už píšu? Na vysočině nám letos téměř nekvetou lípy.
Jak to vypadá u vás.Ani ta srdčitá která je nejodolnější. O ostatních
kultivarech ani nemluvě. Je tam desetina květů. Standa
---------- Původní e-mail ----------
Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 26. 7. 2017 9:27:58
Předmět: Re: krülovna
""Se zlutymi prouzky sice srovnavat nemuzu,ale mezi vcelstvy na medovici
jsou podstatne rozdily.Taky jedno z kriterii co si nechat na vcelnici a co
ne.S repkovym medem moc zakazniku neziskame,lesni medy tahnou "
------------------------------------
Souhlasím, toto je jeden z důvodů, proč udržovat a šlechtit svoji vlastní
linii včel. Šlechtění liní komerčních prodávaných matek většinou ovládají
velkochovatelé a pro ty je výhodnější vybírat matky na co největší výnos
poměrně jistého prvního méně kvalitního medu než ne získávání medovicového
medu později. zatímco pro drobnější chovatele je výhodnější získávat
kvalitní žádaný tmavý med než ten málo žádaný květový.
----------------------------------
Jinak, ono by táhly i květové medy mimo řepkový, kdyby byly.
Tak třeba velice dobrý je med z ovocných stromů, asi kombinovaný s medem ze
smetánky. Jenže to potřebuje kolem včelstev ovocné zahrady, vysokokmeny a
polokmeny jabloní, hrušní, třešní, višní švestek, kombinované s kvetoucím
trávníkem sekaným na seno a na píci třeba králíkům. A ty naopak zmizely.
Nebo třeba zajímavý a typický je med z javorů klenů v druhé polovině května
nebo kvalitní med je z divokých malin v polovině června. Jenže javory kleny
jsou z běžných lesů odstraňovány jako plevelné stromy a divoká malina z
pasek je odstraňována taky jako nežádoucí plevel bránící růstu mladých
stromků. Nebo med z kvetoucích luk. Jenže kvetoucí louky potřebují
extenzívní hospodaření, po desetiletí nehnojení a sekání na seno v
pravidelný čas v druhé polovině nebo ke konci května a potom v srpnu.
Jenže tyto kvetoucí louky se za komunistů rozoraly na pole a většinou tak
zůstaly dodnes. Nebo je přeměnili na intenzívní hnojené travní porosty bez
kvetoucích rostlin. Lípa taky ubývá. Zajímavý je třeba taky med z
kvetoucího červeného jetele na semeno. Jenže ten se dnes taky pěstuje velmi
málo a navíc k medování vyžaduje velké sucho v červenci až po polovinu
srpna.
Ty medy dřív byly, pokud počasí vyšlo, v dostatečném množství. Navíc, pokud
počasí vyšlo nadprůměrně, současně s medováním květů byla i medovice, která
tu chuť medu podtrhla a zjemnila.
Navíc hodně těchto květových medů má výhodu, že se nemusí pastovat, tuhnou
přirozeně v měkkou hmotu vhodnou na namazání na chleba i na jakékoliv jiné
použití. Zejména květový, malinový a taky z javoru klenu.
Pastovat se třeba musí lipový med, hlavně světlý lipový a potom jetelový.
"

"Se zlutymi prouzky sice srovnavat nemuzu,ale mezi vcelstvy na medovici jsou podstatne rozdily.Taky jedno z kriterii co si nechat na vcelnici a co ne.S repkovym medem moc zakazniku neziskame,lesni medy tahnou "
------------------------------------
Souhlasím, toto je jeden z důvodů, proč udržovat a šlechtit svoji vlastní linii včel. Šlechtění liní komerčních prodávaných matek většinou ovládají velkochovatelé a pro ty je výhodnější vybírat matky na co největší výnos poměrně jistého prvního méně kvalitního medu než ne získávání medovicového medu později. zatímco pro drobnější chovatele je výhodnější získávat kvalitní žádaný tmavý med než ten málo žádaný květový.
----------------------------------
Jinak, ono by táhly i květové medy mimo řepkový, kdyby byly.
Tak třeba velice dobrý je med z ovocných stromů, asi kombinovaný s medem ze smetánky. Jenže to potřebuje kolem včelstev ovocné zahrady, vysokokmeny a polokmeny jabloní, hrušní, třešní, višní švestek, kombinované s kvetoucím trávníkem sekaným na seno a na píci třeba králíkům. A ty naopak zmizely. Nebo třeba zajímavý a typický je med z javorů klenů v druhé polovině května nebo kvalitní med je z divokých malin v polovině června. Jenže javory kleny jsou z běžných lesů odstraňovány jako plevelné stromy a divoká malina z pasek je odstraňována taky jako nežádoucí plevel bránící růstu mladých stromků. Nebo med z kvetoucích luk. Jenže kvetoucí louky potřebují extenzívní hospodaření, po desetiletí nehnojení a sekání na seno v pravidelný čas v druhé polovině nebo ke konci května a potom v srpnu. Jenže tyto kvetoucí louky se za komunistů rozoraly na pole a většinou tak zůstaly dodnes. Nebo je přeměnili na intenzívní hnojené travní porosty bez kvetoucích rostlin. Lípa taky ubývá. Zajímavý je třeba taky med z kvetoucího červeného jetele na semeno. Jenže ten se dnes taky pěstuje velmi málo a navíc k medování vyžaduje velké sucho v červenci až po polovinu srpna.
Ty medy dřív byly, pokud počasí vyšlo, v dostatečném množství. Navíc, pokud počasí vyšlo nadprůměrně, současně s medováním květů byla i medovice, která tu chuť medu podtrhla a zjemnila.
Navíc hodně těchto květových medů má výhodu, že se nemusí pastovat, tuhnou přirozeně v měkkou hmotu vhodnou na namazání na chleba i na jakékoliv jiné použití. Zejména květový, malinový a taky z javoru klenu.
Pastovat se třeba musí lipový med, hlavně světlý lipový a potom jetelový.

Ptal jsem se co maji spolecneho Kt,Jacko a M.Jaros se shodnou ip 88.102.49.29? Tri ruzni lide ci jeden prudic,ktery se schovava za ruzne nicky,pro kazdy rok jiny? To jsem archiv probehl jen tak letmo.

Se zlutymi prouzky sice srovnavat nemuzu,ale mezi vcelstvy na medovici jsou podstatne rozdily.Taky jedno z kriterii co si nechat na vcelnici a co ne.S repkovym medem moc zakazniku neziskame,lesni medy tahnou

Dle mých praktických zkušeností z letošního roku správně je, že kraňka není vhodná na medovicovou snůšku neb ji hůře hledá.
Letos červenec
- místní kraňka - plný úl včel a na nich plno kleštíků. V ůle sucho.
- potomci Vigor - včel přiměřeně, kleštíků minimum, něco málo přinesly
- žlutopruhá kraňka - včelstvo početnější než Vigorky, kleštíků středně, medu dost.

Jaké praktické závěry si z toho vyhodnotím je na mne. Uvidíme co přežije. Loni resp. přes zimu ty žlutopruhé měly navrch, ale bylo to možná mládím. Co se týká jak vitality tak mírnosti tak je docela značný rozdíl a ty kontrastnější rozhodně vedou.
Kdo nevyzkouší prd ví. Kdo vyzkouší, jen nadává ve stylu "potvory rojivé, bodavé". Na druhé straně nostalgik bude tvrdit - "Raději včely na stromě a žihadlo v prdeli, než plné medníky od imigrantů a z toho bolavá záda. Kdo to má furt vytáčet."
Pro koho a kde je co výhodnější si musí posoudit každý sám neboť každý má svá očekávání. Nalinkovat šipky do kterého kelímku čůrat je bláhové, pošetilé.

Česká kotlina se již vyznačuje větším podílem lesů ... pepan

Mohl by jste svůj názor popsat trochu podrobněji? Mám to chápat tak, že
kraňka není dobrá na medovicovou snůšku? Nebo tak, že pokud je slabá
medovice, že ji nachází hůře? Nebo tak, že v červenci už nehledá, zvláště
pokud už má zásob dost? Předem děkuji za reakci.

Abych se jen neptal, napíšu svůj názor na to, proč v Čechách byla včela
černá. Po době ledové se oteplovalo rychleji na pobřeží než ve vnitrozemí,
proto včely osidlovali Evropu od Španělska na sever. Jak známo, tak nejem
Slované, ale i Bavoři "včelařili", tedy nejméně podporovali včelstva v
krajině. Takže lze předpoládat, že včela černá tu byla zkrátka dřív, měla
tedy konkurenční výhodu. Je otázka, jak by to pokračovalo bez zásahu lidí.
VP.

"Výnos od včelstev velmi ovlivňuje způsob chovu. "
------------------------------------
To je bez diskuze. Nad tím není co řešit
----------------------------------------------
"Tady jde ale o jinou věc a tou jsou přesuny včelstev po EU. To tu ješt ve velkém neprobíhá a včelaři jsou v tomto velmi konzervativní"
--------------------------
To podle mně není konzervativismus včelařů, ale to, že jakmile nějaký včelařský evropský velkoprovoz začne rozsáhlé kočování v rámco celé EU provozovat, půjdou stacionárné velkovčelařské chovy ekonomicky do háje.
Například takový velkovčelař by mohl včely přezimovat někde v Řecku, kde by v podstatě neměl náklady na cukr, protože tam leccos kvete i v zimě. Potom by mohl jet třeba na "vlně řepky. Někdy na začátku dubna kvete řepka na Balkánu, o 15 dní později někde v ma´darsku, na začátku května někde v ČR a mohl by skončit v druhé polovině května někde na pobřeží Baltu v Litvě nebo Estonsku. Měl by tak tři sklizně z řepky, zatímco stacionární včelař jen jednu. Případně by si mohl někde k Dunaji odskočit na snůšku na med z akátu.
Podobnou "vlnu", jen o 14 dnů - měsíc později by mohl realizovat třeba z javorů klenů a o dalších 14 dnů. měsíc později z velkolistých a později z malolistých lip.
Na začátku podletí v červenci by třeba končil medovicovou lesní snůškou v pobaltských zemích nebo třeba v Polsku v Bělověžském pralese atd.....
A potom, jak by se ochlazovalo, by zase jel za lesním medovicovým medem opačným směrem na jih . Z Polska do lesů v Tatrách, potom někde v Maďarsku ,Chorvatsku, až by zase někdy v listopadu skončil se snůškovým obdobím někde v lesích v severním Řecku.
Takový kočovný velkovčelař by pak teoreticky mohl mít od dubna po říjen každý měsíc 1 - 2 snůšky, to je několikrát víc medu než stacionární včelař.
A právě proto podle mne takové kočování současní komerční včelaři blokují, protože jinak by zkrachovali.

Výnos od včelstev velmi ovlivňuje způsob chovu. To zdůrazňuje každý opravdový praktik co se zabývá včelařením. Samotná genetická základna a její ochrana je věcí diskuze křížení plemen. Italská včela nebo černá nebo kraňská se tumíchají minimálně a prokazatelně od roku 1856, kdy vznikaly první včelařské spolky které přes včelařské tisky a jejich inzerci nabízely přes své akční činovníky dovozy včel. To bylo a je dodnes základem bytí spolků, matky a jejich dovozy. Proto si myslím, že tu je velká zkušenost ohledně křížení a pokud někdo fundovaný potřebuje dovézt pro řízené křížení materiál, nějaký zákon mu vtom nezabrání a původ nakone toho co chová bude kraňský.

Tady jde ale o jinou věc a tou jsou přesuny včelstev po EU. To tu ješt ve velkém neprobíhá a včelaři jsou v tomto velmi konzervativní a pokud se opravdoví včelaři rozhodnou stěhovat za výhodnými klimatickými a snůškovými podmínkami, narazí na tento konzervativní přístup. A otázkou je jestli to je dobrý přístup nebo špatný. Vše má své pro a proti. _gp_
........
(e-mailem) --- 25. 7. 2017
Re: krĂĽlovna

netuším od kud si? V oblasti kterou jsem vymeziljejako přírodní výskyt těch
linií je XYZ. Defakto co chovatel to vlastní linie i když vykazuje všechny
znaky kraňky. přrozeně docházelo ke křížení v Rakousích s vlaškou na Moravě
s černou a na Slovensku s ukrainskou Ale Kraˇka je pro celý karpatský oblouk
výhodná pro svůj rychlý rozvoj na jaře a dobře využívá ranné snůšky s
krajiny stepní povahy. Česká kotlina se již vyznačuje větším podílem lesů a
tam již určitě nemusí tak dobře vyhovovat moravské linie

pepan

netuším od kud si? V oblasti kterou jsem vymeziljejako přírodní výskyt těch
linií je XYZ. Defakto co chovatel to vlastní linie i když vykazuje všechny
znaky kraňky. přrozeně docházelo ke křížení v Rakousích s vlaškou na Moravě
s černou a na Slovensku s ukrainskou Ale Kraˇka je pro celý karpatský oblouk
výhodná pro svůj rychlý rozvoj na jaře a dobře využívá ranné snůšky s
krajiny stepní povahy. Česká kotlina se již vyznačuje větším podílem lesů a
tam již určitě nemusí tak dobře vyhovovat moravské linie

pepan
---------- Původní e-mail ----------
Od: gupa <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 24. 7. 2017 10:03:25
Předmět: Re: kr?lovna
"Pouze Slovinci mají kraňku! Je to jejich národní vyhláškou EU chráněná
hrdost a to co tu máme my jsou jen jakési míchanice!

Slovinci mají Kraňku zapsanou do chráněných značek a to jim posvětila EU.
To se tu probíralo a nevím proč se Češi furt musí chválit nějakou
zlodějinou co si přisvojí.

Nemáme tu kraňku. Kraňka je jen ve Slovinsku v nějakých dvou nebo třech
liniích.

My nemáme nárok mít čisté kraňské plemeno, protože jsme produkční oblast
bez přírodních izolátorů, které by čisté plemeno přirozeně uchovalo!

Omlouvám se za vykřičníky, ale jde vidět že češi furt něco vymýšlí a
taktizují, ale zde není místo pro sentiment s kraňskou včelou která není
ani kraňská. Jsme otevřenou dopravní spojkou Evropy tak si to uvědomte.


Selekce tu probíhá tudíž neustále s různými materiály co sem kdo
doveze._gp_

...........
(e-mailem) --- 24. 7. 2017
Re: krĂĄlovna

pro Moraváky je ta debata opravdu o ničem neboť výskyt kaňky je vymezen
celým Karpatským obloukem - Jeseníkem - Vysočinou a Alpami.Jakýkoliv dovoz
jiných plemen musí nutně skončit neúspěchem. V druhé generaci nutně dojde k
rozpadu vlastností a nejvíce se projeví ty původní BYLA BY NUTNÁ TAK
PEČLIVÁ
A DŮKLADNÁ SELEKCE, že by zůstalo tak nejvýše 5 - 10% použitelného
materiálu
a je to práce tak nejméně na 60 let. to právě svými pokusy již dokázal tu
zatracovaný a napadaný bratr Adamec. Na to se nic nezměnilo a pro nic za
nic
není považován za otce genetiky. Na ty bláboly rádoby průkopníků je lepší
nereagovat.

pepan
"

Co maji spolecneho Kt,Jacko a M.Jaros?

Tak vybádal jsem přes hrubý překlad google, že Bratr Adam dělal selekci v období konec - březen, měl takovou metodu, kdy na začátku měsíce nejprve vyměnil na svým úlu dna a při ní zkotroloval sílu včelstva. Posléze užíval metodu vyrovnávání sil všech včelstev plus výměny matek. Přiní zkoumal činnost dělnic a které včestvo, resp. dělnice začaly přestavovat dělničí plást na trubčí, takový materiál považoval za bastardy. Měl podle toho jak přednáší naprosto shodné poznatky které jsou všeobecně známé v elementární včelařině, jako okolo rámkové míry, podněcování, důležitost vyrovnávání, jarní rozvoj, výměna matek.

Oblast ve které včelařil je relativně teplou oblastí na poměry u pobřeží Anglie, je velmi ovlivňována Golfským proudem což znamená dost nejistou jarní snůšku z javorů a vrb, ale docela jistou snůšku z vřesu.

Zde je statistika počasí Buckfast - Anglie z 3/2017 takže můžete srovnat se svým počasí u svých včelnic letos zjara.

http://www.accuweather.com/cs/gb/buckfast/tq11-0/march-weather/2520339?monyr=3/1/2017



Jde o velmi dlouhý překlad z přednášky a zatím se mi ho nepodařilo najít v českém nebo slovenském jazyce a kvůli docela rozpolcenému překladu co google dělá... Našel jsem ale úvod ve slovenském jazyce ale vněm zase nic není o provozní metodě kteou Bratr Adam uvádáí docela obšírně včetně selecí a výměn matek.

Ale to tajemství co tu Kt tají asi určitě padlo. (výše napsáno) Pokud někdo ovládá bravůrně němčinu ve specializaci včelařství, mohu sem dát skeny a někdo by mohl ten tajuplný postup Bratra Adama jak ho sám popisuje na jakési přednášce, rozlousknout přesněji. Napadá mne zatím Debora z VF._gp_

>Kt:
Bastardizaci nepopisují a neuvádějí jen naše zdroje , jak mylně(?) uvádíš .
Já o ní četl taky v nových zahraničních zdrojích a je uvedená jako životně klíčová. S čímž souhlasím .
...

Já myslím , že už víc ani říkat nemusíš . Já bych to tím asi ukončil .<
...............
Ale furt diskutuješ o někom a ne o něčem. ...
, buď té kolegiální dobroty a dej sem odkaz z poslední doby okolo bastardizace jak píšeš a hodně věcí se objasní... _gp_

Pouze Slovinci mají kraňku! Je to jejich národní vyhláškou EU chráněná hrdost a to co tu máme my jsou jen jakési míchanice!

Slovinci mají Kraňku zapsanou do chráněných značek a to jim posvětila EU. To se tu probíralo a nevím proč se Češi furt musí chválit nějakou zlodějinou co si přisvojí.

Nemáme tu kraňku. Kraňka je jen ve Slovinsku v nějakých dvou nebo třech liniích.

My nemáme nárok mít čisté kraňské plemeno, protože jsme produkční oblast bez přírodních izolátorů, které by čisté plemeno přirozeně uchovalo!

Omlouvám se za vykřičníky, ale jde vidět že češi furt něco vymýšlí a taktizují, ale zde není místo pro sentiment s kraňskou včelou která není ani kraňská. Jsme otevřenou dopravní spojkou Evropy tak si to uvědomte.


Selekce tu probíhá tudíž neustále s různými materiály co sem kdo doveze._gp_

...........
(e-mailem) --- 24. 7. 2017
Re: krĂĄlovna

pro Moraváky je ta debata opravdu o ničem neboť výskyt kaňky je vymezen
celým Karpatským obloukem - Jeseníkem - Vysočinou a Alpami.Jakýkoliv dovoz
jiných plemen musí nutně skončit neúspěchem. V druhé generaci nutně dojde k
rozpadu vlastností a nejvíce se projeví ty původní BYLA BY NUTNÁ TAK PEČLIVÁ
A DŮKLADNÁ SELEKCE, že by zůstalo tak nejvýše 5 - 10% použitelného materiálu
a je to práce tak nejméně na 60 let. to právě svými pokusy již dokázal tu
zatracovaný a napadaný bratr Adamec. Na to se nic nezměnilo a pro nic za nic
není považován za otce genetiky. Na ty bláboly rádoby průkopníků je lepší
nereagovat.

pepan

Musil (90.178.30.142) --- 24. 7. 2017
Re: královna (70823) (70824)

Co je to "nuk"? Děkuji.
........

Poloviční úlky do 5 rámků. Ten termín zahrnuje jak náš plemenáč, tak úlek pro poloviční rámkovou míru pro zimování matek. Ten druhý - spíše zvaný mini nucleus, by měl být hlavně pro chov matek a jejich zimování. Řešení v tom že je ve variantách nástavkový. Při překládání do běžného úlu s celým rámkem se využije polovičatost tak, že se použije jakási plechová trapézová pásnice - vložka na vytvoření mostu, takže když se dá celorámek poloviční dva - celorámek - poloviční dva atd, lze s takovým rozšíření úlek přeložit do úlu. Využívá se hlavně k transportu více včelstev naráz tudíž k obchodování s materiálem. Oddělky lze tedy dělat v podstatě do plemenáče, ale nuk má své zastoupení právě v chovech matek a jejich selekce a hlavně k transportu na ostrovy pro volné ale kontrolované páření ai k obchodování. Vývoj v nukleusech je rychlejší pro svou malost ta je výhodou k práci s více včelstvy takže lze takto chovat mnohem více kvalitních matek nebo matek určených k vyzimování a při rozvoji k rychlejšímu rozšíření produkčních včelstev při jarním vyrovnávání sil.

https://www.google.cz/search?q=mini+nucs+Beehives#q=mini+nucs+Beehives&tbm=vid

https://www.google.cz/search?q=Nucleus+Beehives#q=Nucleus+Beehives&tbm=vid


_gp_

pro Moraváky je ta debata opravdu o ničem neboť výskyt kaňky je vymezen
celým Karpatským obloukem - Jeseníkem - Vysočinou a Alpami.Jakýkoliv dovoz
jiných plemen musí nutně skončit neúspěchem. V druhé generaci nutně dojde k
rozpadu vlastností a nejvíce se projeví ty původní BYLA BY NUTNÁ TAK PEČLIVÁ
A DŮKLADNÁ SELEKCE, že by zůstalo tak nejvýše 5 - 10% použitelného materiálu
a je to práce tak nejméně na 60 let. to právě svými pokusy již dokázal tu
zatracovaný a napadaný bratr Adamec. Na to se nic nezměnilo a pro nic za nic
není považován za otce genetiky. Na ty bláboly rádoby průkopníků je lepší
nereagovat.

pepan
---------- Původní e-mail ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 23. 7. 2017 20:52:00
Předmět: Re: královna
" Neuniklo Ti,ze cela tahle debata je o nicem?
"

Zdravím a jen pár slov:

> _gp_ ... se postarají v nějaké míře záměrně chované trubčí
> včelstva třeba s inseminovanými matkami. Dcery od takových
> kupovaných matek ale nedělat. To je můj osvědčený názor.

Zajímavý názor, vlastně něco podobného dělám cca 20 let také. Pozoruji
postupné vyrovnávání včelstev na stanovišti. Brakování provádím také, ale
není potřeba časté a rozsáhlé. Abych nebyl nesprávně pochopen. V časném jaru
jsou včelstva různě silná a postupem času se "srovnávají" a výnos medu je
pak také podobný. Samozřejmě se občas a vyjímečně vyskytnou včelstva, která
jsou hluboko pod průměrem.

_gp_ - Děkuji za skenované texty, ten švýcarský na mne po prvním přečtení
působí dojmem "Svého nepohaníš", ale za zimních večerů se sem určitě vrátím
a v klidu si přečtu znovu. Je zde několik příspěvků, které si zaslouží
opakovanou pozornost.

>Karel - Já tady u nás počítám včely (včelstva) až v polovině května.

Já také, dole počítají kila v medníku a tady padá sníh.

> pepan - ... úhyny .... u nás se před X lety mluvilo o běžných 30%.

Tak to u nás ne, tady byly jen ty pohromy 2008, někdo 2012 a někdo 2014,
pokud si správně pamatuji. Zda byl základ reinvaze už zpětně zjistit nejde.
Obojí VD jako základ problému. Jinak jen vyjímečně jedno včelstvo, myš nebo
vyloupení, obojí chyba včelaře.

> _gp_ - dovoz ... pokud se splní ... podmínka proti šíření
> nebezpečných nákaz a včelích parazitů.

Ano, tady je největší problém. Jen nedokážu odhadnout, zda příčinou naprosto
bezhlavých dovozů (i přesunů) je lidská hloupost, sebestřednost, chamtivost,
či ještě něco jiného. Tedy případ, kdy chovateli do okrsku přiveze soused
něco geneticky naprosto odlišného a zpravidla s vlastnostmi horšími. Tím mu
minimálně přidělá práci, v horším případě poškodí dobré jméno. A těm kdo
odebírají matky, změní vlastnosti na jiné, než očekávali a na které byli
zvyklí.
VP

Co je to "nuk"? Děkuji.