Včelařská konference

Česká kotlina se již vyznačuje větším podílem lesů ... pepan

Mohl by jste svůj názor popsat trochu podrobněji? Mám to chápat tak, že
kraňka není dobrá na medovicovou snůšku? Nebo tak, že pokud je slabá
medovice, že ji nachází hůře? Nebo tak, že v červenci už nehledá, zvláště
pokud už má zásob dost? Předem děkuji za reakci.

Abych se jen neptal, napíšu svůj názor na to, proč v Čechách byla včela
černá. Po době ledové se oteplovalo rychleji na pobřeží než ve vnitrozemí,
proto včely osidlovali Evropu od Španělska na sever. Jak známo, tak nejem
Slované, ale i Bavoři "včelařili", tedy nejméně podporovali včelstva v
krajině. Takže lze předpoládat, že včela černá tu byla zkrátka dřív, měla
tedy konkurenční výhodu. Je otázka, jak by to pokračovalo bez zásahu lidí.
VP.

Dle mých praktických zkušeností z letošního roku správně je, že kraňka není vhodná na medovicovou snůšku neb ji hůře hledá.
Letos červenec
- místní kraňka - plný úl včel a na nich plno kleštíků. V ůle sucho.
- potomci Vigor - včel přiměřeně, kleštíků minimum, něco málo přinesly
- žlutopruhá kraňka - včelstvo početnější než Vigorky, kleštíků středně, medu dost.

Jaké praktické závěry si z toho vyhodnotím je na mne. Uvidíme co přežije. Loni resp. přes zimu ty žlutopruhé měly navrch, ale bylo to možná mládím. Co se týká jak vitality tak mírnosti tak je docela značný rozdíl a ty kontrastnější rozhodně vedou.
Kdo nevyzkouší prd ví. Kdo vyzkouší, jen nadává ve stylu "potvory rojivé, bodavé". Na druhé straně nostalgik bude tvrdit - "Raději včely na stromě a žihadlo v prdeli, než plné medníky od imigrantů a z toho bolavá záda. Kdo to má furt vytáčet."
Pro koho a kde je co výhodnější si musí posoudit každý sám neboť každý má svá očekávání. Nalinkovat šipky do kterého kelímku čůrat je bláhové, pošetilé.

Se zlutymi prouzky sice srovnavat nemuzu,ale mezi vcelstvy na medovici jsou podstatne rozdily.Taky jedno z kriterii co si nechat na vcelnici a co ne.S repkovym medem moc zakazniku neziskame,lesni medy tahnou

"Se zlutymi prouzky sice srovnavat nemuzu,ale mezi vcelstvy na medovici jsou podstatne rozdily.Taky jedno z kriterii co si nechat na vcelnici a co ne.S repkovym medem moc zakazniku neziskame,lesni medy tahnou "
------------------------------------
Souhlasím, toto je jeden z důvodů, proč udržovat a šlechtit svoji vlastní linii včel. Šlechtění liní komerčních prodávaných matek většinou ovládají velkochovatelé a pro ty je výhodnější vybírat matky na co největší výnos poměrně jistého prvního méně kvalitního medu než ne získávání medovicového medu později. zatímco pro drobnější chovatele je výhodnější získávat kvalitní žádaný tmavý med než ten málo žádaný květový.
----------------------------------
Jinak, ono by táhly i květové medy mimo řepkový, kdyby byly.
Tak třeba velice dobrý je med z ovocných stromů, asi kombinovaný s medem ze smetánky. Jenže to potřebuje kolem včelstev ovocné zahrady, vysokokmeny a polokmeny jabloní, hrušní, třešní, višní švestek, kombinované s kvetoucím trávníkem sekaným na seno a na píci třeba králíkům. A ty naopak zmizely. Nebo třeba zajímavý a typický je med z javorů klenů v druhé polovině května nebo kvalitní med je z divokých malin v polovině června. Jenže javory kleny jsou z běžných lesů odstraňovány jako plevelné stromy a divoká malina z pasek je odstraňována taky jako nežádoucí plevel bránící růstu mladých stromků. Nebo med z kvetoucích luk. Jenže kvetoucí louky potřebují extenzívní hospodaření, po desetiletí nehnojení a sekání na seno v pravidelný čas v druhé polovině nebo ke konci května a potom v srpnu. Jenže tyto kvetoucí louky se za komunistů rozoraly na pole a většinou tak zůstaly dodnes. Nebo je přeměnili na intenzívní hnojené travní porosty bez kvetoucích rostlin. Lípa taky ubývá. Zajímavý je třeba taky med z kvetoucího červeného jetele na semeno. Jenže ten se dnes taky pěstuje velmi málo a navíc k medování vyžaduje velké sucho v červenci až po polovinu srpna.
Ty medy dřív byly, pokud počasí vyšlo, v dostatečném množství. Navíc, pokud počasí vyšlo nadprůměrně, současně s medováním květů byla i medovice, která tu chuť medu podtrhla a zjemnila.
Navíc hodně těchto květových medů má výhodu, že se nemusí pastovat, tuhnou přirozeně v měkkou hmotu vhodnou na namazání na chleba i na jakékoliv jiné použití. Zejména květový, malinový a taky z javoru klenu.
Pastovat se třeba musí lipový med, hlavně světlý lipový a potom jetelový.