78159

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 26. 7. 2017
Re: krĂźlovna

Píšeš o jetelovém medu. Tady na vysočině se začíná dělat na semeno tzv.
inkarnát. Já ho znal ode dřív. Je jich asi 8 - 10 pod názvem inkarnát. To
končila řepka a on začal nakvítat. Na jednom metru bylo 3 - 5 včel. Škoda že
je to na jednu seč. Loni to tu bylo taky, ale to jsou jen tak jedno ha
pozemky. .Chlapi když už píšu? Na vysočině nám letos téměř nekvetou lípy.
Jak to vypadá u vás.Ani ta srdčitá která je nejodolnější. O ostatních
kultivarech ani nemluvě. Je tam desetina květů. Standa
---------- Původní e-mail ----------
Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 26. 7. 2017 9:27:58
Předmět: Re: krülovna
""Se zlutymi prouzky sice srovnavat nemuzu,ale mezi vcelstvy na medovici
jsou podstatne rozdily.Taky jedno z kriterii co si nechat na vcelnici a co
ne.S repkovym medem moc zakazniku neziskame,lesni medy tahnou "
------------------------------------
Souhlasím, toto je jeden z důvodů, proč udržovat a šlechtit svoji vlastní
linii včel. Šlechtění liní komerčních prodávaných matek většinou ovládají
velkochovatelé a pro ty je výhodnější vybírat matky na co největší výnos
poměrně jistého prvního méně kvalitního medu než ne získávání medovicového
medu později. zatímco pro drobnější chovatele je výhodnější získávat
kvalitní žádaný tmavý med než ten málo žádaný květový.
----------------------------------
Jinak, ono by táhly i květové medy mimo řepkový, kdyby byly.
Tak třeba velice dobrý je med z ovocných stromů, asi kombinovaný s medem ze
smetánky. Jenže to potřebuje kolem včelstev ovocné zahrady, vysokokmeny a
polokmeny jabloní, hrušní, třešní, višní švestek, kombinované s kvetoucím
trávníkem sekaným na seno a na píci třeba králíkům. A ty naopak zmizely.
Nebo třeba zajímavý a typický je med z javorů klenů v druhé polovině května
nebo kvalitní med je z divokých malin v polovině června. Jenže javory kleny
jsou z běžných lesů odstraňovány jako plevelné stromy a divoká malina z
pasek je odstraňována taky jako nežádoucí plevel bránící růstu mladých
stromků. Nebo med z kvetoucích luk. Jenže kvetoucí louky potřebují
extenzívní hospodaření, po desetiletí nehnojení a sekání na seno v
pravidelný čas v druhé polovině nebo ke konci května a potom v srpnu.
Jenže tyto kvetoucí louky se za komunistů rozoraly na pole a většinou tak
zůstaly dodnes. Nebo je přeměnili na intenzívní hnojené travní porosty bez
kvetoucích rostlin. Lípa taky ubývá. Zajímavý je třeba taky med z
kvetoucího červeného jetele na semeno. Jenže ten se dnes taky pěstuje velmi
málo a navíc k medování vyžaduje velké sucho v červenci až po polovinu
srpna.
Ty medy dřív byly, pokud počasí vyšlo, v dostatečném množství. Navíc, pokud
počasí vyšlo nadprůměrně, současně s medováním květů byla i medovice, která
tu chuť medu podtrhla a zjemnila.
Navíc hodně těchto květových medů má výhodu, že se nemusí pastovat, tuhnou
přirozeně v měkkou hmotu vhodnou na namazání na chleba i na jakékoliv jiné
použití. Zejména květový, malinový a taky z javoru klenu.
Pastovat se třeba musí lipový med, hlavně světlý lipový a potom jetelový.
"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70842


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
JosPr (46.135.180.11) --- 26. 7. 2017
Inkarnat

Pod nazvem inkarnat je jetel nachovy,i kdyz jetelu je spousta druhu.Lan inkarnatu v kvetu je fantasticky pohled.V davnych dobach,kdy jeste v kravinech bucely kravy,se s nim clovek setkal,dnes je set spis jako meziplodina.Vykvete,vymlati se na seminko,nebo rozmlati a zaore.Ze by zas dotace? Ale dik za kazdy kvet pro vcelky.Letos se v inkarnatu vyradily.Nad stanovistem mam nevim presne jaky druh bilekvetouciho jetele,vyrazil az po bourkach,rozkvet snad po pulce srpna.Neco si z nej snad donesou.P

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70843


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
(37.188.163.38) --- 27. 7. 2017
Re: Inkarnat

Tak u nas jsou pole oseta pravidelne jetelem lucnim.
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Jetel_luční

Letos neni sucho, pole hučí pokud zrovna neprší.
O kousek dál je svazenka.
Zajímavější je, že doma na borovici jsem našel prvni msice, na javoru hodne letajicich msic. Na smrku zatim nic.
Ale tady v lese vcera docela létaly. Celou noc zahradnicky deštík.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70844


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
(37.188.163.38) --- 27. 7. 2017
Re: Inkarnat

Jospro:
Ze by zas dotace?
.....
EU myslim nařídila pro ochranu opylovatelu povinné biopasy.
U větších zemědělců myslim 10% rozlohy.
Detaily moc nevím. Možná je to ono.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70845


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
R. Polášek (85.71.180.241) --- 27. 7. 2017
Re: krĂźlovna

Já jsem znal červený jetel. Tehdy za socíku se o tomto jeteli mluvilo to, že sice meduje, ává nektaru velmi moc, ale včely ho nesbírají, protože má příliš dlouhé trubky a včely na něho nedosáhnou. jedině když je sucho, jetelové květy mají trubky kratší a včely tak na nektar dosáhnou. A opravdu to tak bylo.
Jinak červený jetel bylo velmi příhodné zakončení sezóny, protože včely z něho nasbíraly obrovské množství kvalitního pylu a šly tak silné do zimy. Spíš bylo cennější to ozdravení včel než jetelový med.
Případně jetel na semeno byla náprava z lesních medovicových stanovišť, často ve smrkových monokulturách, kde byly v podletí včely dost zhuntované delšími medovicovými snůškami plus současně nedostatkem pylu.
a.
Inkarnát má mám pocit ty trubky ještě delší, takže asi pro včely moc nebude.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70850


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
R. Polášek (85.71.180.241) --- 27. 7. 2017
Re: krĂźlovna

Dokonce jsem si vzpomněl na pár článků ve starých Včelařstvích, jak tehdy socialistické zemědělství potřebovalo jetel, tak se dokonce tehdy uvažovalo a zkoušelo vybírat včely podle délky sosáku. A vyšlechtit tak včely, které by přes jetelové trubky dosáhly na nektar a červený jetel tak dokázaly opylovat. Tam by mělo stačit jen údajně velmi malé prodloužení toho sosáku, co si z těch článků pamatuji. Nakonec toto "sosákové" opojení z nějakých důvodů šlechtitele matek opustilo, nepamatuji si z jakých důvodů.
Jetel byl tehdy hodně v kurzu, protože jeteloviny obsahují hodně bílkovin a do krmných dávek se tak nemuselo dávat tolik obilného šrotu a bílkovinných krmiv. Mladé jetelové porosty se dokonce sušily umělým teplem a mlely na jetelovou moučku coby zdroj bílkovin do všemožných krmných granulí.
Dneska bude určitě levnější dovážená sója nebo vylisované řepkové semeno.
Možná jedině že by se ten jetel kompletně usušil sluncem a poto mjen rozemlel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70851


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu