78154

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


(e-mailem) --- 25. 7. 2017
Re: krĂĽlovna

netuším od kud si? V oblasti kterou jsem vymeziljejako přírodní výskyt těch
linií je XYZ. Defakto co chovatel to vlastní linie i když vykazuje všechny
znaky kraňky. přrozeně docházelo ke křížení v Rakousích s vlaškou na Moravě
s černou a na Slovensku s ukrainskou Ale Kraˇka je pro celý karpatský oblouk
výhodná pro svůj rychlý rozvoj na jaře a dobře využívá ranné snůšky s
krajiny stepní povahy. Česká kotlina se již vyznačuje větším podílem lesů a
tam již určitě nemusí tak dobře vyhovovat moravské linie

pepan
---------- Původní e-mail ----------
Od: gupa <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 24. 7. 2017 10:03:25
Předmět: Re: kr?lovna
"Pouze Slovinci mají kraňku! Je to jejich národní vyhláškou EU chráněná
hrdost a to co tu máme my jsou jen jakési míchanice!

Slovinci mají Kraňku zapsanou do chráněných značek a to jim posvětila EU.
To se tu probíralo a nevím proč se Češi furt musí chválit nějakou
zlodějinou co si přisvojí.

Nemáme tu kraňku. Kraňka je jen ve Slovinsku v nějakých dvou nebo třech
liniích.

My nemáme nárok mít čisté kraňské plemeno, protože jsme produkční oblast
bez přírodních izolátorů, které by čisté plemeno přirozeně uchovalo!

Omlouvám se za vykřičníky, ale jde vidět že češi furt něco vymýšlí a
taktizují, ale zde není místo pro sentiment s kraňskou včelou která není
ani kraňská. Jsme otevřenou dopravní spojkou Evropy tak si to uvědomte.


Selekce tu probíhá tudíž neustále s různými materiály co sem kdo
doveze._gp_

...........
(e-mailem) --- 24. 7. 2017
Re: krĂĄlovna

pro Moraváky je ta debata opravdu o ničem neboť výskyt kaňky je vymezen
celým Karpatským obloukem - Jeseníkem - Vysočinou a Alpami.Jakýkoliv dovoz
jiných plemen musí nutně skončit neúspěchem. V druhé generaci nutně dojde k
rozpadu vlastností a nejvíce se projeví ty původní BYLA BY NUTNÁ TAK
PEČLIVÁ
A DŮKLADNÁ SELEKCE, že by zůstalo tak nejvýše 5 - 10% použitelného
materiálu
a je to práce tak nejméně na 60 let. to právě svými pokusy již dokázal tu
zatracovaný a napadaný bratr Adamec. Na to se nic nezměnilo a pro nic za
nic
není považován za otce genetiky. Na ty bláboly rádoby průkopníků je lepší
nereagovat.

pepan
"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70834


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
gupa (93.92.52.23) --- 25. 7. 2017
Re: krĂĽlovna

Výnos od včelstev velmi ovlivňuje způsob chovu. To zdůrazňuje každý opravdový praktik co se zabývá včelařením. Samotná genetická základna a její ochrana je věcí diskuze křížení plemen. Italská včela nebo černá nebo kraňská se tumíchají minimálně a prokazatelně od roku 1856, kdy vznikaly první včelařské spolky které přes včelařské tisky a jejich inzerci nabízely přes své akční činovníky dovozy včel. To bylo a je dodnes základem bytí spolků, matky a jejich dovozy. Proto si myslím, že tu je velká zkušenost ohledně křížení a pokud někdo fundovaný potřebuje dovézt pro řízené křížení materiál, nějaký zákon mu vtom nezabrání a původ nakone toho co chová bude kraňský.

Tady jde ale o jinou věc a tou jsou přesuny včelstev po EU. To tu ješt ve velkém neprobíhá a včelaři jsou v tomto velmi konzervativní a pokud se opravdoví včelaři rozhodnou stěhovat za výhodnými klimatickými a snůškovými podmínkami, narazí na tento konzervativní přístup. A otázkou je jestli to je dobrý přístup nebo špatný. Vše má své pro a proti. _gp_
........
(e-mailem) --- 25. 7. 2017
Re: krĂĽlovna

netuším od kud si? V oblasti kterou jsem vymeziljejako přírodní výskyt těch
linií je XYZ. Defakto co chovatel to vlastní linie i když vykazuje všechny
znaky kraňky. přrozeně docházelo ke křížení v Rakousích s vlaškou na Moravě
s černou a na Slovensku s ukrainskou Ale Kraˇka je pro celý karpatský oblouk
výhodná pro svůj rychlý rozvoj na jaře a dobře využívá ranné snůšky s
krajiny stepní povahy. Česká kotlina se již vyznačuje větším podílem lesů a
tam již určitě nemusí tak dobře vyhovovat moravské linie

pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70835


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
R. Polášek (85.71.180.241) --- 25. 7. 2017
Re: krĂĽlovna

"Výnos od včelstev velmi ovlivňuje způsob chovu. "
------------------------------------
To je bez diskuze. Nad tím není co řešit
----------------------------------------------
"Tady jde ale o jinou věc a tou jsou přesuny včelstev po EU. To tu ješt ve velkém neprobíhá a včelaři jsou v tomto velmi konzervativní"
--------------------------
To podle mně není konzervativismus včelařů, ale to, že jakmile nějaký včelařský evropský velkoprovoz začne rozsáhlé kočování v rámco celé EU provozovat, půjdou stacionárné velkovčelařské chovy ekonomicky do háje.
Například takový velkovčelař by mohl včely přezimovat někde v Řecku, kde by v podstatě neměl náklady na cukr, protože tam leccos kvete i v zimě. Potom by mohl jet třeba na "vlně řepky. Někdy na začátku dubna kvete řepka na Balkánu, o 15 dní později někde v ma´darsku, na začátku května někde v ČR a mohl by skončit v druhé polovině května někde na pobřeží Baltu v Litvě nebo Estonsku. Měl by tak tři sklizně z řepky, zatímco stacionární včelař jen jednu. Případně by si mohl někde k Dunaji odskočit na snůšku na med z akátu.
Podobnou "vlnu", jen o 14 dnů - měsíc později by mohl realizovat třeba z javorů klenů a o dalších 14 dnů. měsíc později z velkolistých a později z malolistých lip.
Na začátku podletí v červenci by třeba končil medovicovou lesní snůškou v pobaltských zemích nebo třeba v Polsku v Bělověžském pralese atd.....
A potom, jak by se ochlazovalo, by zase jel za lesním medovicovým medem opačným směrem na jih . Z Polska do lesů v Tatrách, potom někde v Maďarsku ,Chorvatsku, až by zase někdy v listopadu skončil se snůškovým obdobím někde v lesích v severním Řecku.
Takový kočovný velkovčelař by pak teoreticky mohl mít od dubna po říjen každý měsíc 1 - 2 snůšky, to je několikrát víc medu než stacionární včelař.
A právě proto podle mne takové kočování současní komerční včelaři blokují, protože jinak by zkrachovali.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70836


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu