Včelařská konference

to nejde
---------- Původní e-mail ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 20. 7. 2017 6:05:45
Předmět: Re: královna
" Polozim Ti primou otazku,jak chces zabranit tomu,aby se tu neobjevovali
zlute prouzky ci jiny material?
"

Polozim Ti primou otazku,jak chces zabranit tomu,aby se tu neobjevovali zlute prouzky ci jiny material?

Nejen zlute prouzky z Polska,matky buckfast ze strednich Cech dokonce tusim i ze severni moravy,na bazos "vetsi mnozstvi matek z UA".A nendelas s tim nic,dokonce s tim nikdo nenadela nic.Pokud tady nekdo zacne kseftovat s vlaskou,taky ho nikdo nezastavi.Muzes tlouct na buben,ze je to spatne a prd Ti to bude platny.

"To by me zajimalo jak někdo pozná ze se mu vcely do jara z úhlu nevytrati."
-------------------------------
Někdy v prosinci, před prvním sněhem, je to už poměrně jasné, protože většina včelstev, která by měla odejít , už to udělala a nejsou.
Současně v tuto dobu, ideálně den před před prvním sněhem, je velice vhodná doba pro převoz. V úlu je jen zimní chumáč, venkovní teplota je nízká, cesty jsou holé, mokré úseky v lese a na poli mohou už být dokonce zmrzlé, stanoviště jsou snadno dostupná. Pokud bude vozík důkladně odpérovaný, včely se nemusí ani rozrušit.

JosPr (46.135.179.9) --- 18. 7. 2017
Re: královna (70784)

Nevsiml jsem si,ze bych nekde a nekdy podporoval dovoz,cekal jsem co z Tebe nakonec vyleze.Letos se ukazalo naplno ,.....
....................
Škoda , žes to takhle hezky , překroutil.
Otázka na kterou jsem odpověděl, zněla , co se dá z těch zmíněných informací použít v praxi , ne jestli ty s tím máš něco společného .
No ale když už jsi se tak hezky zase ozval ,
tak to ty jsi tady zmínil ten kraňka*buchfast jako údajně výkonný materiál, ale bez dalších podstatných informací .
Rovněž tady zaznělo , jak někdo nic neví o tom , že by ti kříženci byli nějak problém.
Zatím jste se ale stále nikdo,
kromě pana Poláška,
neukázali ,že by jste uměli vidět něco konkrétního.
Stále vůbec naprosto nevíte co vidět , co je špatně a jen to obkecáváte poskytováním spoustu okrajových informací. .
Taky tady zazněl od Karla upozornění na dovoz matek z Polska i ty žluté proužky byly zmíněny .
Tak neoblbuj a nědělej tady maskovací divadlo jako údajný zastánce místních materiálů , když ve skutečnosti konáš nebo dovoluješ konat to, aby právě ty materiály vymizely .
Jen to hezky kamufluješ .

loni jsem touhle dobou mel 40 vcelstev, uly plne ,
no a na podzim ......... A letos jsem poprve zazil na jare zlodejky,
co mi doslova vyrabovaly 10 ulu. Konstrukci dna jsem predelal
a ted maj jen ocka 25mm , tak uvidim.

Dne 19.7.2017 v 16:11 e-mail/=/nezadan napsal(a):
> Spíš se to nyní nikomu nechce převážet.
> Včelstva jsou velmi silná, tudíž velké těžké úly náročné na manipulaci při
> nakládán a skládání hustě nacpané včelami. Zároveň je horko, takže
> nebezpečí zapaření a zničení včelstev, navíc vybíráním medu bylo hnuto s
> rámky, takže ty by se při převážení mohly klinkat a tím ještě víc vytáčet
> včely. V tuto dobu bych včely převážel nejlépe jako smetenec v dostatečně
> velkém rojáku s dostatečně dost zasíťovaným dnem.
> Navíc, se vší úctou k prodávajícímu, tady kalkulovanou cenu mohou mít jen
> pro někoho, kdo prodávajícího dobře zná a s jistotu ví, že včely jsou dobré
> a dobře udržované. Takže by se jednalo pouze o včelaře z jeho ZO nebo možná
> o včelaře z nějakých sousedních ZO maximálně do tak 10 - 15 kilometrů
> daleko.
> Mnohem lepší doba na převážení bude podle mne už za měsíc, kdy budou
> chladnější noci.
> Případně na začátku zimy, kdy už bude víceméně jasné, že se včely do jara z
> úlů nevytratí.
>

To by me zajimalo jak někdo pozná ze se mu vcely do jara z úhlu nevytrati.
Že se vytratil, to ano.
Opak ne. Věřte tomu. Nepoznáte to ani dva měsíce dopredu.
Karel

Spíš se to nyní nikomu nechce převážet.
Včelstva jsou velmi silná, tudíž velké těžké úly náročné na manipulaci při nakládán a skládání hustě nacpané včelami. Zároveň je horko, takže nebezpečí zapaření a zničení včelstev, navíc vybíráním medu bylo hnuto s rámky, takže ty by se při převážení mohly klinkat a tím ještě víc vytáčet včely. V tuto dobu bych včely převážel nejlépe jako smetenec v dostatečně velkém rojáku s dostatečně dost zasíťovaným dnem.
Navíc, se vší úctou k prodávajícímu, tady kalkulovanou cenu mohou mít jen pro někoho, kdo prodávajícího dobře zná a s jistotu ví, že včely jsou dobré a dobře udržované. Takže by se jednalo pouze o včelaře z jeho ZO nebo možná o včelaře z nějakých sousedních ZO maximálně do tak 10 - 15 kilometrů daleko.
Mnohem lepší doba na převážení bude podle mne už za měsíc, kdy budou chladnější noci.
Případně na začátku zimy, kdy už bude víceméně jasné, že se včely do jara z úlů nevytratí.

5 ramkovy oddelek je od 1500 vys,kolik materialu je v takovem vcestvu,vcel nejmin na 4.Doplnit matky,krmit a na jare jsou z kazdeho vcelstva nejmin 4 nova.Prestanme si pro korunu vrtat koleno a mysleme na dalsi sezony.

Vzhledem k tomu že se nyní prodávají - dodávají několikarámkové oddělky za podobnu cenu, tak je to cena spíše nízká.
Na jaře má včelstvo hodnotu přes 5000.

Karel

Nabízím k prodeji 4 produkční včelstva. Cena cca 2 500,0 Kč za jedno.Nikdo se nepřihlásil a tak jsem je vytočil...
--------------------------------------------------------
příteli Pavle,Vaše požadovaná cena za tato včelstva je naprosto v této době neadekvátní,skoro bych řekl,že nehorázná
a proto se nemůžete divit,že se nenašel ani jeden zájemce.
Tato cena by byla přijatelná v brzkém jaru po zdárném vyzimování a kupci by se zajisté našli,protože by měli záruku že cenu vynaloženou v tomto čase včely by vynahradily a ještě něco navíc.Asi končíte,si myslím.
-------------------------------------------------------- Příteli Gupovi třeba poděkovat za několikastránkový příspěvek na pokračování,otázka ale je,zda padne na úrodnou půdu. Takže máme po sklizni,Markéty již bylo,která hodila srp do žita,což pro nás včelaře znamená ,sekáči do pole,včely z pole.Takže dovytáčíme a začneme krmit včelstva v dobré víře,že nám dobře přezimují a příští rok nám naši starost o ně vynahradí,to přeji všem.

Zdravím.
Takže včelstva jsem dneska vytočil.
Výnos 90 Kg z 5 včelstev.
Zbouchal jsem je do dvojnástavku po 22 rámcích.
Škoda. Nikdo neprojevil zájem, si je vzít před zúžením.
Momentálně jsou připravený na odběr. Bohužel nevím jak dopadly matky.
Jedině až je trošku nakrmím, aby se rozplodovaly.
Nabídka odprodej včelstev trvá, je jich 5.
Hromada souší. Pokud si je nikdo si je obratem neodebere, ta ke je vyřežu a vytěžím vosk.
Pavel


-----Original Message-----
From: Vcely [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Pavel Votrubec
Sent: Sunday, July 16, 2017 10:34 PM
To: 'Včelařská konference'
Subject: RE: Včelstva na prodej, včelí potřeby na prodej

Zdravím.
Tak ten kdo má zájem o čtyři produktivní včelstva v plné síle na 44 rámkách za 2 500 Kč jedny, si je může odebrat v úterý přes den nebo večer po 15 hodině.
V úterý 18.7.207 budu vytáčet a tak si dotyčný zájemce je rovnou může zkontrolovat, prohlédnout a sklepat.
Jedno slabší včelstvo jako bonus zdarma navíc.

Pavel
777 697 177
Včelnice Přestanov u Chabařovic.


-----Original Message-----
From: Vcely [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Pavel Votrubec
Sent: Sunday, July 16, 2017 12:19 AM
To: 'Včelařská konference'
Subject: RE: Včelstva na prodej, včelí potřeby na prodej

Zdravím.

Čtyři včelstva ve čtyřech nástavcích po 11 rámcích 39x24. Cca 10 000 Kč

A ještě jedno slabší na třech nástavcích. Ale u něj nevím jak dopadlo, proto jsem ho nezmiňoval. Nic.

Za jednu bednu 250 Kč. Cca 2 500 Kč

Vystavené souše tak za 40 Kč jedno. Mám jich asi 40 cca 1 600 Kč

Některé jsou i se zásobama...

Sbitý rámek se zatavenou mezistěnou za 20. Asi 20 400 Kč

Pokus by jste si vzal všechno, tak určitě míň, než prodávat jednotlivě.

To by jsme spočítali na místě. Nemám přesně spočítané čeho kolik mám.
Počty kusů mimo včelstev jsou odhadem.

Zatím to je asi za 14 500 Kč.

Pavel

-----Original Message-----
From: Vcely [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Jiří Macák
Sent: Saturday, July 15, 2017 10:41 PM
To: Včelařská konference
Subject: Re: Včelstva na prodej, včelí potřeby na prodej

Dobrý den,

za 2500,- je jedno včelstvo na 11 rámcích v krabici nebo ve čtyřech nástavcích tedy na 4x11 rámcích 39x24.
V druhém případě mám velký zájem.

Kolik byste chtěl za všech 10 přepravek na rámky 39x24 a kolik za souše a rámky.

S přáním pěkného dne
Jiří Macák 604 242 959
Chlum u Dubé (ČSV ZO Doksy)


Dne 15. července 2017 19:27 Pavel Votrubec <pavel.votrubec/=/quick.cz> napsal(a):
> Zdravím.
> Nabízím k prodeji 4 produkční včelstva. Cena cca 2 500,0 Kč za jedno.
>
> Obsažnost, plná obsazenost: Břinkovy nástavkové uteplené úly 4
> nástavky
> 39x24 11 rámků.
>
> Úly bez včel nabízím zvlášť.
>
> Viz:
> https://www.brinek.cz/detail/uly-a-jejich-typy/nastavkove-uly-palubkov
> e/ul-c
> tverec-palubkovy-39x24.html?var=326
>
> Současně na prodej 6 úlových soustav po 4 nástavcích. Stáří 5 let. Z
> toho jeden venkovní a pět ve včelíně.
>
> Cena za jednu úlovou sestavu 2 000 Kč. Nástavky jsou modře natřené, v
> zachovalém stavu.
>
> Volně k prodeji ještě 10 beden na přepravu rámků, vystavěné souše,
> stlučené rámky, nestlučené rámky, vše za symbolické ceny dohodou.
>
> Se včelařením končím ze zdravotních důvodů.
>
> Umístění GPS: N 50°41.20032', E 13°55.21595'
>
> S pozdravem
> Pavel Votrubec
> pavel.votrubec/=/quick.cz
> 777 697 177
> Ústí nad Labem
>

Nevsiml jsem si,ze bych nekde a nekdy podporoval dovoz,cekal jsem co z Tebe nakonec vyleze.Letos se ukazalo naplno,ze mistni material byt zuslechteny trubci z F1 je zivotaschopny,zatimco to s rodokmenovymi % slo komplet do kytek.

JosPr (46.135.96.16) --- 17. 7. 2017
Re: královna (70776)
Historie hezka.Co se z toho da pouzit v CR,kde je vcelstvo na vcelstvu?
.........................

Několik věcí ano ,
třeba mnou už v podstatě zmíněné doporučení nepodporovat dovozy cizích plemen , dělajících znatelný heterozní efekt s naší včelou , která má v současnosti dejme tomu řekněme 80% obsahu krve kraňky .
Zjednodušeně .
Taky podporovat převčelení(?) , které už jen samo o sobě zajistí v tomto lecos zajímavého .

Žádné série, žádné linie. Metoda jedna matka jedna dcera je pro místní množení ideální a vyrovnaný materiál pro zavčelené oblasti kde se hlavně produkuje med.
__________________________________________
To právě dělám už víc než 20 let. Systém, kdy se původní stará matka zajistí do nového včelstva či oddělku, aby byla záloha pro případ, že by se nová matka třeba ztratila při proletu. Jinak linie každého včelstva aby byla kvůli genetické diverzitě zachována. Pouze pokud včelstvo z nějakého důvodu vůbec nevyhoví, bude jeho genetická linie ukončena a matka odchována z plodu jiného velmi dobrého včelstva. A potom taky pokud se takhle včelstvo nechá založit hodně matečníků, primárná výběr provádí už včelstvo, které dokáže v určitých mezích zabránit vyběhnout nevhodné matce, než vyběhne ta vhodná včelami vybraná.

dokončení ...


Ani pri najlepších oplodňovacích staniciach
a pri ich výhradnom používaní, nemožeme zabrániť krí-
žeIiiu s kmeňmi nášho krajinského plemena, ktoré sa
nachádza všade, Náš plemenný chov by končil tam,
kde sme pred šesťdesiatými rokmi začali. Jednotliví zvlášt
zainteresovaní a skúsení chovatelia mohli by určitý čas
pokračovat, museli by sa však stále. starať o zadovažo-
vanie originálnych chovných zvierat zo zahraničia.
Vefká masa včelárov by musela o niekorko rokov trpieť na
neblahé následkyzbastardovania. Predvídaným následkom
bolo by zníženie výkonnosti.
V tejto súvislosti zdá sa mi byť upozornením zpráva
vedúceho pozorovacej činnosti v Baden W, Blatza.
Blatz zisťuje, že korutánka sa zaviedla na 64 % stanovíšť
v severnej časti Badenu. Pretože tu najmenej včelárov
používa oplodňovaciu stanicu, zbastardovanie pokročilo,
takže možno pozorovať pokles výkonu,
Kým priemerný výťažok stanovíšť s korutánkou v roku
1948 bol o 52 % vyšší ako priemer krajinského plemena,
ukazuje sa v roku 1959 tento obrázok,
I. Priemerný výťažok stanovíšť s úplnou, alebo čiastočnou
výmenou matiek za korutánku je o 4,7 % nižší ako priemer
výťažku stanovíšť so včelstvami krajinského plemena;
2. Priemerný výťažok stanovíšť včelárov, ktorí podfa ich
údajov majú všetky včelstvá obsadené matkami korután-
kami je o 5,6 % nižší ako priemerný výťažok stanovíšť včel-
stiev krajinského plemena;
3. Priemerný výťažok tých stanovíšť korutaniek, ktoré
používajú oplodňovacie stanice, je o 11,2 % nižší, ako
priemcrný výťažok stanoVÍšt včelstiev krajinského plemena
4. Oproti tomu vrcholné výťažky korutánskych stanovíšť
sú priemerne o 35 % vyššie než priemer vrcholných vý-
ťažkov stanovíšť včelstiev krajinského plemena,
Zpravodajca snaží sa z týchto skutočností robiť záver
a musí hlavnú vinu zvalovať na bastardovanie. Je isté,
že toto konštatovanie ešte nič nehovorí proti korutánke.
Pre nás Svajčiarov je toto konštatovanie školským prípa-
dom, ktorý upozorňuje na opatrnosť.
Ako zodpovedný vedúci plemenného chovu, nemozem
prestať varovať pred nepremyslenými pokusmi s cudzími
plemenami. Tým by sme zničili to, čo sme cez 60 rokov
vybudovali. Ako chovatelia buďme si vedomí: akokolvek
mazu byť obidve plemená pre seba dobré, v tretej alebo
v štvrtej generácii pri vzájomnom křížení sklamú,


Cistokrvný chov alebo kríženie.
Kramer uzavrel svoj článok: "Ktoré plemeno máme cho-
vať" touto vetou: "Už je skutočne dosť bezhlavého kříže-
nia." Na základe získaných skúseností zastáva sa čisto-
krvného chovu. Svajčiarskí plemenní chovatelia na
základe jeho I odporúčania sa rozhodli pre čistokrvný
liniový chov, Vefmi dobre vieme, že bastardi v prvej
generácii prevyšujú svojim výkonom rodičovské včelstvá,
luxurujú, sú to včelstvá, ktoré predstierajú hodnotu, zdan-
livé rekordistky. Na využitie tejto luxurujúcej vlastnosti
bolo by treba mať stále k dispozícii čisté začÍnajúce linie.
Ináč sa bastardi rozpadávajú a najčastejší dOsledok je
pokles výkonnosti. Pri primeranom šťastí može byť však
v dedení upevnený aj bastard, Stáva sa to najma
stretávaním dvoch recesívnych vlastností. Takto asi _
vzniklo aj naše krajinské plemeno a Buckfast línia brata
Adama, ktorá údajne vznikla krížením starého krajinského
plemena s italkou. Pretože sa nemožeme spoliehať na také
šťastné náhody, nemožno odporúčať kríženie. Dokonca sa
neukázalo spofahlivým ani kríženie r6znýchkmeňov nášho
krajinského plemena. I tu dochádza k rozkladom, ktoré
Jiistrich zistil napr. pri krížení kmeňov Flora a Hirsch.
Po všetkom čo bolo povedané nemáme príčinu upustiť
od požiadavky Kramera. Pre naše pomery prichádza do
úvahy i nadale len čistokrvný chov nášho prisposobeného
krajinského plemena. Nesmieme však nechať nepovšim-
nutú ani druhú požiadavku Kramera, ktorá 'zdorazňuje:
prísný výber chovných zvierat podfa výkonu a prirodze-
ný sposob chovu matiek.
"Najlepšia včela" nachádza sa na tom stanovišti, na
ktorom najlepší chovatef pri zachovávaní poznatkov o de-
dení robí ciefavedomý výberový chov.
Preložil: Eudovít Svancer

NAJLEPŠIA VČELA


DR. M. HUNKELER. SVAICIARSKO
PREDNASKA NA ZIAZDE V AROSE 4. SEPTEMBRA 1960.
SCHWEIZERISCHE BIENENZEITUNG R. 1960 C. 10. STR. 423.


Prednášajúci uverejnil v Bienen-Zeitung-u v roku 1943
článok pod titulom "Najlepšia včela" nadviizujúc na dielo
pod tým istým titulom, vydané prof, G. Gotzem. Toto
dielo bolo asi podkladom, že na celom kontinente vznikla
vo včelárskych kruhoch snaha najsť "najlepšiu včelu" a
a vzbudila najma záujem našich nemeckých priateľov.
Vieme, že následkom vojny a nasledujúcich okupačných
časov bolo nemecké včelárstvo nešťastne zničené a muselo
byť znovu vybudované. Popri pestovaní starej, prostrediu
prisposobenej nemeckej severnej včely došlo k dovážaniu
včiel italiek a korutániek, Už predtým, dostal sa do Ne-
mecka kmen Nigra zo Svajčiarska a boli ďalej pestovaný
najma Zanderom v Erlangách. Dosledkom toho bolo
nešťastné zbastardovanie a znehodnotenie plemien, pes-
tovaných v Nemecku,
Je pochopitefné, že vedúce kruhy nemeckého včelár-
stva hladali sposob a cesty, ako by mohli vyjsť z tejto
situácie. Volanie po najlepšej včele bolo všeobecné a naj-
ma nemecká odborná tlač sa vždy znovu a znovu zapo-
dieva1a s týmto problémom, Nemecké včelárstvo bolo
nútené na základe poznatku, že z tohto "rasového zmatku"
nemožno vytvoriť nič hodnotného, hTadať také plemeno,
ktoré neprekonalo toto zbastardovanie. Včelári v Nemecku
sa domnievali, že takýmto plemenom je korutánska včela,
ktorú i dnes chovajú v Nemecku na mnohých miestach
a ako možno konštatovať z literatúry, je najviac vyhovu-
júcou.
Diskusie v nemeckých včelárskych časopisoch o hodnote
roznych plemien urobili i na čitaterov nemeckých včelár-
skych časopisov vo Svajčiarsku dojem. Je len pochopi-
telné, že podnikaví včelári i u nás mysleli, že treba urobiť
pokusy s kmeňmi vychvafovanej korutánskej včely. Táto
snaha je pochopitefná, veď unás sú kmene, ktoré neuspo-
kojujú. Nesprávne je však porovnávať naše pomery s po-
vojnovými pomermi v Nemecku. Predovšetkým si treba
uvedomiť, že naša chovatefská činnosť nebola narušovaná
vojnovými zmatkami, alebo len v nepatrnej miere. Plných
60 rokov sme teda oplývali chovatefskými zásahmi na
našu včelu. Všade máme vefmi hodnotné, výkonné kmene
a "lokálne plemená", prisposobené miestným pomerom,
Na chovaterskej konferencii v Zugu hovoril prof. Arm-
bruster priamo o jednom švajčiarskom štátnom plemene,
Naša dncšná včela je skutočne kultúrnym plemenom,
ktoré je produktom chovu. Pro( Gotze ju hodnotí ako
"a1pskú včelu" spolu s bavorskou a tirolskou včelou. V jeho
posudzovacom a výberovom systéme zaujíma miesto
medzi severnou včelou a korutánkou, najma pokiaf ide
o krídlový index, ktorý je u našej Nigry okolo dvoch.
Podfa mojho názoru, ide pri našom "krajinskom ple-
mene" ktoré podfa pestovaného kmeňa v zahraničí nazý-
vajú Nigrou o bastard, ktorý sa prisposobil tunajšiemu
prostrediu, K tomuto záveru prídeme ak sa bližšie zaobe-
ráme dejinami našej plemenársko-chovatefkej práce.
Povodne sme mali prisposobené domáce, tmavé včelie
plémeno. Vieme však, že toto plemeno bolo v druhej po-
lovici minulého storočia zbastardované masovým dovozom
korutánskej včely. Títo bastardi, ktorí povaščinou nevy-
hovovali, dali Kramerovi podnet k systematickému
výberu v plemenném chovu švajčiarských včelárov. Je pravdou, že sa spočiatku vyhfadávaličisté linie
starého krajinského plemena, avšak Krame:r: píše pod ná-
zvom: "Aké plemeno chcem chovať?" toto: "Kríženie
nášho krajinského plemena s cudzími plemenami dopo-
mohlo nám, okrem množstva menej hodnotných kríže-
ných produktov i k skromnému počtu dobrých ba až
výborných náhodilých produktov, Bolo by nezodpoved-
ným, zásadne odhodiť týchto "nalezencov", ktorí nás
stáli toľko peňazí a obmedziť sa výhradne iba na naše
domáce plemeno. Kontrolujme párenie a uprednostňuj-
me nepretržite trúdov naších najlepších domácich včel-
stiev. Tým v budúcnosti prispejeme k upevneniu týchto
nalezencova k ich aklimatizácii. Nevylúčime teda nič, čo
je dobré. Osobitný význam musíme však pripísať čistému
chovu z najlepších kmeňov nášho krajinského plemena.
Jedine tieto kmene nám dodávajú správny samčí plemen-
ný materiál, pomocou ktorého možeme aklimatizovať
hodnotných nalezencovo SkutoČDe je už dosť bezpláno-
vitého kríženia,"


Hodnota roznych plemien.
Už Bertrand v minulom storočí povedal: "Každá zem má
najlepšie plemeno" to znamená, najlepšie v krajine.
Správnosť tohto výroku sa stále potvrdzuje. V posledných
brat Adam z Buckfastu v hTadaní po "najlepšej včele" pre-
cestoval celú Europu a blizky Východ. V Anglii vyskúšal
rozne plemená, ktoré považoval za výkonné, Zistil však,
že vačšina z tých, ktoré v povodnom kraji sa osvedčili
vefmi dobre, v jeho domove po niektorej stránke vždy skla-
mali. I brat Adam teda potvrdzuje, že pre každú krajinu
je najlepšia tá včela, ktorá sa prizposobila
limatickým pomerom. Vyše šesdesiat rokov chováme naše domáce
krajinské plemeno (s horeoznačeným rozšírením) a poda-
rilo sa nám tým dosiahnúť pekných výsledkov. Je prispo-
sobené naším pomerom, je dobrou medonosnou včelou
miernou v plodovaní. Je odolná proti zime (predpokla-
dajúc včasné potrebné ošetrenie) a preto je aj v stave
využiť skorú jarnú znášku i na jar keď včas nezosilnie.
Potom sa však odrazu vyvíja v silné včelstvá preto, aby
bola schopná využit aj letnú znášku. Ak je v prírode pri-
meraná ponuka može mať obrovské výťažky.
Korutánka alebo kraňka, ktorá je doma v juhovýchodnej
časti Rakúska a ako bolo na začiatku uvedené, rozšírila se
na ostatnú časť Rakúska a v Nemecku, nachádza dnes
zástancov aj u nás, Korutánka je dobrá včela. Je odolná
včela. Je odolná a velmi plodná, takže je v stave vyvinúť
sa v obrovské včelstvá a doniesť obrovské výťažky. Naše
staršie včelárske generácie majú ju všakvnemilej spomien-
ke pre jej neskrotnú rojovú horúčku. Systematickým chov-
ným výberom bola jej rojivosť najma pri známych chov-
ných kmeňoch Sklenár- Troiseck-Peschetz o niečo potla-
čená, vždy sa však uplatňuje, najma vtedy, ak má málo
miesta pre vývin. Prednášajúci poznal korutánsku včelu
na začiatku storočia v otcovskom včelíne. Napriek mno-
hým vlastnostiam, prešlo sa na krajinské plemeno.
Naši velšskí priatelia chovajú okrem krajinského plemena
so striedavým úspechom ešte italku a najnovšie tiež
kaukazskú včelu. Systematický chov nebol u velšských
včelárov nikdy v móde. Od nich počúvame maliciózne
porekadlo: "Nemeckí Svajčiari majú plemeno, ve1šskí
Svajčiari med." Avšak aj vo velškom Svajčiarsku ukazujú
sa stále viac nepriaznivé zjavy bastardovania, Hfadajú
nové, výkonné plemeno a dnes si myslia, že ho najdú
na Kaukaze. Touto domienkou sú o jeden stupeň vyššie na
ceste k dalšiemu zbastardovaniu.

Nás smer pre budúcnosť,
Pri všetkom uznaní odolnosti a výkonu korutánky ne-
smieme obracať plachtu a zameniť krajinské plemeno za
korutánku, Nedostatočný výkon roznych kmeňov neslo-
bodno pripísať plemenu, Chyba je u chovatera, ktorý
nevie urobiť správny chovný výber. Prenecháva beh pri-
rodzenému vývinu, spolieha sa na to a uspokojuje sa pre
dalšie vyšlými rojmi. Tieto predzrádzajú často známky
degenerujúcich bastardov. Aj v chovatefských skupinách
sa nesprávne postupuje. Chová sa dlhé roky z tej istej
linie bez chovného výberu, alebo sa robí dokonca nega-
tívny chovný výber tým, že sa trpia trúdie včelstvá po-
chádzajúce z úzkej príbuzenskej plemenitby. Chovný
plemenný materiál sa zadovažuje z prvého najlepšieho
včelstva lebo sa však nezaobstaral ušlachtený plemenný
materiál. Mnohé chovatefské skupiny k tomto zmysle
poskytujú obraz úpadku alebo rozkladu. Za niekofko
rokov sa docielilo uspokojivého výsledku horlivosťou
a opatrnosťou. Potom postupne nastáva fahostajnosť.
Niekedy sa stá va, že vedúci chovu vypadol a zostávajúci,
najčastejšie starší chovatelia, uspokojujú sa len udržova-
ním a pestovaním priaterstva so starými chovatefmi. Len
stály výber zaručuje úspech, Rozklad pokračuje rýchlejšie
ako vzrast, Ako to poznatky, získané na ostrove Vulkano
dokazujú, pári sa matka s viacerými trúdmi, dosledkom
toho sa zjavy príbuzenskej plemenitby ukazujú pomalšie.
Tomuto treba pripísať,že sa rozklad neprejavuje nepríjem-
nými zjavmi tak rýchlo. Pri správnom chovnom výbere je
naše krajinské plemen9 dobré a nezaostáva za korutánkou,

Skúšky výkonu.
Už častejšie nám bolo naznačované, aby včelárska organi-
zácia zriarlila výskumné včelíny na zistenie výkonných
schopností obidvoch plemien. Doteraz sme od toho
upúšťali z toho jednoduchého dovodu, lebo sme presved-
čení, že obe plemená budú navzájom asi rovné a aby sme
nedali takto podnet.k ďalšiemu zbastardovaniu. So záuj-
mom sme sledovali výsledky skúšok na tomto poli
v Rakúsku a v Nemecku. Nie sú jednoznačné, Pri oboch
plemenách objavujú sa včelstvá so špičkovými výkonmi.
Nepozerajúc na to, že robenie takýchto skúšok je spojené
s vefkými ťažkostiami a výdavkami, treba do výskumu
poj ať rovnako silné včelstvá, choroby, nepriaznivé počasie
apod. musíme počítať s dávno známou skutočnosťou,
že včelstvá, ktoré na určitom stanovišti majú znamenitý
výkon, neuspokoj a na inom stanovišti s odlišnou klímou.
Reininghaus (Westfalsko) ktorý má skúsenosti s prvými
výskumnými stanovištiami v Nemecku, zdorazňuje na
chovatefskej porade v Giessen-e v apríli 1960 ťažkosti,
ktoré sa dostavujú pri skúškach výkonnosti. Dožaduje sa
zriaďovania skúšobných stanovíšť na spolkovej úrovni.
Keby sa ukázalo, že by na takom skúšobnom stanovišti
cudzie plemeno malo lepšie výsledky, mohli by sme sa
s dobrým svedomím odhodlať zamerať sa na toto plemeno?
Vefmi nebezpečná vec, Je známe, že nemožeme naše
včely viesť na ohlávke k spáreniu. Toto sa uskutočňuje vo
vzduchu. Ani pri najlepších oplodňovacích staniciach
a pri ich výhrad

Dovést si čisté matky z Itálie, Slovinska, Rakouska a nevím odkud z jakých vynikajících chovů a udělat snima krátký proces ve smyslu tvorby trubčích včelstev. Je to v třetí části v příspěvku. Potom jen sekat a dělat včelstva na nouzáky. Žádné série, žádné linie. Metoda jedna matka jedna dcera je pro místní množení ideální a vyrovnaný materiál pro zavčelené oblasti kde se hlavně produkuje med. O vše ostatní se postarají v nějaké míře záměrně chované trubčí včelstva třeba s inseminovanými matkami. Dcery od takových kupovaných matek ale nedělat. To je můj osvědčený názor. _gp_
..........
JosPr (46.135.96.16) --- 17. 7. 2017
Re: královna (70776)

Historie hezka.Co se z toho da pouzit v CR,kde je vcelstvo na vcelstvu?

Nato stačí jednoduchá otázka. Kdo dovážel na ostrov cizí včelstva a matky? A to opravdu z velkých tramtárií? Šlechtitelé. Kehrle je jeden z nich. Takže si mohou za zdecimování akarinózou sami Angličané na Britských ostrovech protože doté doby na ostrovech nebyl... Podle překladů dovážel materiál a asi mohl být dovežen a nějak si dovezl do svého chovu i roztočíka (pavouka tracheálního) kterýho si nějakým způsobem dotáhl a namnožil. Otom se určitě moc nepíše jak kdo toho pavouka dotáhl do jeho chovu a hlavně odkud s jakou včelou. _gp_


............
Kt (88.102.49.29) --- 17. 7. 2017
královna

Ještě mě tak z hlavy napadá jedna stará vstupní informace . Br.Adam chtěl pracovat s místní původní včelou , ale už to nešlo , ta už byla dovozy znehodnocená , tak že započal vlastní šlechtění .

Tak si říkám , jak pak to , že to tu místní anglickou kříženku tak pěkně zdecimovalo a ta na tom kontinentě, která prošla zkřížením až později , to zvládla lépe .

Ještě mě tak z hlavy napadá jedna stará vstupní informace . Br.Adam chtěl pracovat s místní původní včelou , ale už to nešlo , ta už byla dovozy znehodnocená , tak že započal vlastní šlechtění .

Tak si říkám , jak pak to , že to tu místní anglickou kříženku tak pěkně zdecimovalo a ta na tom kontinentě, která prošla zkřížením až později , to zvládla lépe .

Historie hezka.Co se z toho da pouzit v CR,kde je vcelstvo na vcelstvu?

Pěkné počtení, užitečné , přínosné . Známé a dobré .
Přidej i zbytek . Bez ironie .

Snad jen v té selekci vylíhlých matek, ta skutečná selekce byla tvrdší.
Z 1000 matek po vylíhnutí zamáčknul 800, protože věděl , že různé vlastnosti jsou navázany na vzhled či chování matky , ale tyto úplné podrobnosti si nechával pro sebe a nepředával je .
200 jich šlo do oplodnáčků a 100 potom do produkčních včelstev.
Ze 455 těchto produkčních matek potom nechal do dalšího roku 14 . Ale přesné čísla tak důležitá nejsou .

Ale ani s tímto množstvím nebyl spokojen .

Určitě nebude naškodu zmínit co těch 55 generací přesně osekával a kterým směrem se mu to mělo tendence vrážet a ubírat .
Kromě citlivosti na viry , toho , aby se zanášely už od malé síly, aby ty slabé oddělky nemusel krmit a věnovat se jim , kromě toho aby v té malé síle nedělaly trubce , aby mu to nezkreslovalo oplozovačku a kromě bodavosti .
A taky co přesně tím mínil , když zmínil tu bezohlednou hybridizaci .

dokončení.
Svédšt! včelaři zjistili, že buckfastští trubci ovliv-
ňují lepší mednou produkci, když se kříží s os-
tatními rasami, než to dělají trubci jiných ras.
Nejlepší křížení se zdá být se 75 % buckfastské
"krve" (po prvním křížení následuje překřížení
buckfastskými trubci).
Čistá buckfastská včela se mi zdá dnes natolik
produktivní. že pochybuji, že by se mi vyplat1lo
ji ještě dále křlžit na vyšší výnos. Těch pár liber
medu navíc, které bych eventuálně získal, by mi
nevyvážilo rozkolísanost potomstva, která by pak
mohla znamenat snížení průměrného výnosu a
další selekční práci "od začátku" za účelem zís-
kání genetické stability. Ale pro k<Jmerčního cho-
vatele věřím, že se vyplatí experimentovat s křl-
ženci a pa,k je včlenit do n<Jrmálních kmenů, jak
to dělá bratr Adam.


Přeložila doc. ing. S. Kubišová

pokračování ...
Nejprodukčnějšl
oblasti se většinou na'cházejí na hranicI mezI di-
vokou" přírodou a obdělávanou půdou, takže
nektar je k dispozici z ovocných stromů, pampelišek,
javorů, malin, švédského jetele, komonIce, lučního
jetele, lip, vřesu.
Je třeba zdůraznit fakt, že buckfastské včely neby-
ly nikdy přednostně šlechtěny na barvu. To má za
následek poměrně širokou škálu barev jak mezi
jednotlivými kmeny, tak i uvnitř kmene. Matky
jsou však většinou pruhované světlejI hnědou bar-
vou. Dělnice mají často jeden, dva I tři žluté pruhy
a většinou jsou šedě ochlupené. Trubci jsou v bar-
vě nestálejší. Jsou tmaví se dvěma bronzovýmI
pruhy., v některých kmenech jsou I tyto pruhy sot-
va znatelné. Velikost matek kolísá od velmi vel-
ké (391) po malou (441).
Sedm kmenů ve Svédsku má následujíci původ:
285 - přivezen v roce 1975 do Svédska, relativně
světle zbarvený, vysoce produktivní, velmi časný
jarní rozvoj, matečné včelstvo patřilo k typu sa-
harského kmenE! bratra Adama; 366 - v roce 1975
do Svédska, relativně světle zbarvený, vysoce pro-
duktivní (jeden včelař 5 mil ode mne vzdálený
získal od jednoho včelstva 364 liber (165 kg) a
v průměru od tohoto kmene 265 liber v roce 1982;
424 - v roce 1975 do Švédska, tmavě zbarvený,
velmi rozšířený po celém Švédsku, matečne včel-
stvo patří ke kmen i anatolského typu; 344 - v
roce 1976 do Svédska, relativně světlp. zbarvený;
441 - v roce 1979 do Svédska, tmavě zbarvený,
dělnice výborně čisti úl a jsou dlouhověké; 427
- v roce 1980 do Svédska, tmavě zbarvený, vý-
tečné sběratelky pylu (všechny buckfastské včely
jsou výborné sběratelky pylu), a 391 - v roce
1980 do Svédska, relativně světle zbarvený, vyso-
ce produktivní, velmi, velmI klidné včely.
Všechny buckfastské včely jsou normálně velmi
mírné, a fakt, který přljemně překvapil všechny
švédské včelaře - jsou mirné v kteroukoli dennl
dobu, i pozdě navečer přI jakémkoli počasí.
Gunnar Henningsson, kontrolnl včelař se 150 včel-
st vy (dostává matky od různých chovatelů a tes-
tuje je) řlká, že ve srovnání s vlaškami mají buck-
fastské včely více dobrých vlastnosti v jednom
včelstvu. Včelařská praxe ve Švédsku zjišťuje, že
buckafstské včely jsou otužilejšl, stejnol'odější kva-
lity, produktivnější, méně rojivé a mírnějšL
Italské včely nejsou tak otužilé a jsou méně jed-
notné v kvalitě. Ale při dobrém počasi a v ob-
lasti s velkým množstvlm nektaru mohou být vel-
mi dobré.
Kraňské včely jsou otužilé a obvykle jsou velmI
mirné. Ale kladeni matky je vice závislé na do-
statku pylu.
Původnl tmavá včela je otužilá, ale často agresiv-
ní a rojivá. Tato agresivita způsobuje problémy ve
Svédsku při přirozeném pářeni matek, neboť ti-
to trubci jsou často nejpravděpodobnějšímI kandi-
dáty na pářeni s vyletuj!:clmi matkamI.

Dávám sem neupravený sken z OVP z r.1983, takže si to dějově srovnejte ...

BRATR ADAM A JEHO BUSKFASTSKÁ VČELA


American Been Joumal, r. 1983, Č. 2, str. 85-88
E. Osterlund, Sv
dsko


Bratr Adam věnoval téměř 70 let svého života
vytvořeni nové včely - buckfastské včely. Naro-
dil se 3. srpna 1898 v jižním Německu a jmenoval
se Adam Kehrle. Jako dvanáctlletý chlapec přišel
v roce 1910 na huckfastské opatstvi, do kláštera
Benediktinů v Devonu v Angli1, neboť chtěl žit
jako mnich. V roce 1915 začal pracovat se včelami
a v roce 1919 převzal odpovědnost za včelnici.
Ve své knize "Včelaření v buckfastském opatstvi"
formuloval své šlechtitelské snahy následovně:
"naším cllem Je vychovat takovou včelu, která nám
bude dávat konstantnl maximálnl výnosy při mi-
nimálním vynaložení práce a času z naší strany."
Základní ideou bratra Adama při šlechtění je, že
žádná z geografických ras včel nemá všechny vhod-
né vlastnosti, které se hodí člověku. Proto stejně
jako při šlechtění obilí i u včely nám může dát
nejlepší výsledky pouze křížení následované se-
lekční prací. Bratr Adam se snaží zkomb!novat nej-
lepší vlastnosti různých ras a vytvořit novou vče-
lu, která by měla kombinace takových vlastností,
aby dala včelařovi maximální výnos při minimu
práce.
Když se na britské ostrovy dostala akarinóza, zlik-
vidovala místní tmavou včelu. Třicet ze 46 kláš-
terních včelstev padlo v roce 1915/16 na zamoření
roztoč!. (Dnešní tmavá včela v Anglii je potom-
kem importovaných tmavých včel.) Šestnáct pře-
živší<:h včelstev mělo matky včely vlašské, spáře-
né s trubci tmavé včely. Nejlepší z těchto křížen-
ců dalI základ nové včele bratra Adama.
Dnes je v buckfastském klášteře 320 produkčních
včelstev a 520 uplozovacích úlků; ty jsou čtyřplás-
tové 8 1/4 palce široké a 11 1/4 palce hluboké (asi
21 x 28,5 cm, pozn. překl.). Více než 350 těchto
úlků je pravidelně přes zimu osazeno oddělky s
mladými matkami, které jsou pak použity pro
výměnu matek v pr,odukčních včelstvech na jaře.
Čtyři až šest včelstev s matkami-sestrami je vždy
umístěn<J v Dartmooru na oplozovací stanici pro
produkci trubců. V každém je jeden plást se dvě-
ma třetinami trubčiny (modifikovaný Dadant). Při
křížení se puužívá umělá inseminace.
Plemenářská práce bratra Adama je zaměřena dvě-
ma směry. Zaprvé stále šlechtí svou původní buck-
fastskou včelu. Zadruhé stále experimentálně kří-
Ži různé rasy s huckfastskou včelou, a sleduje další
pokolení. Vznik nové linie z pukusného křížení,
která by byla geneticky stabilní, trvá nejméně sedm
let. Teprve pak zůstanou jen žádouCÍ vlastnosti
přenesené do nového křížence z cizí rasy. Do své-
ho původního kmene vnesl pouze stopy z dalších
dvou ras, jak píše ve své nové knize "Zi1chtung
der Honigbiene", Deltaverlag, Bonn, NSR. Kolem
roku 1940 to byla tmavá včela francouzská a kol
roku 1960 včela řecká (kraňského typu). Ve Svéd-
sku máme také kmeny včel z Buckfastu, které ma-
jí původ od včelstev, o nichž bratr Adam říká, že
nesou stopy včely saharské a anatolské. Třetím
směrem Adamovy šlechtitelské práce jsou kme-
ny vzniklé křížením včely buckfastské s kříženc!
ras, které nebyly použity při šlechtění buckfastske
včely.
Ulf Grohn ze Svédska navštívil bratra Adama již
mnohokrát a má s ním čilou korespondenci; o je-
ho selekční práci dává následující svědectví:
Při svých experimentálních kříženích dělá bratr
Adam rigorózní selekci už mezi matkami vybíhají-
cími z matečníků, částečně upřednostňuje hnědou
a tmavší barvu. Podle jeho zkušeností jsou velmi
světle zbarvené včely náchylné k akarinóze.
ou-
ze 20 % vyllhlých matek je dáváno do 'oplozo-
vacích úlků. Poluvina z nich je eliminována hned,
jak se vylíhnou první jejich včely. Zbytek je zimo-
ván v oplodňáčcích a testován na mednou produk-
ci ve včelstvech v příštím roce.
Při plemenářské práci na svých pravidelných kme-
nech (jiných než experimentálních) používá bratr
Adam jiný způsob selekce chovných včelstev. Jed-
na z metod, která hraje velkou roli, je testováni
skupin dcer. Jeden rok získá asi 30 dcer od každé-
ho z 15 plemenných včelstev. Horší polovina dcer
je likvidována na podzim (i když je to "horší" po-
lovina, je dobrá). Zbytek je zimován na čtyřech ne-
bo osmi polovičních plástech modifikovaných da-
dantuvých plástů."
Osm takových plástů, na nichž jsou nové matky zi-
movány, odpovídá asi pěti Langstrothovým plás-
tům. Do zimy si mají včely nasbírat vřesový med,
případně dustanou trochu cukru. Zimy v Dart-
mooru, kde je umístěna oplozovaCÍ stanice, jsou
drsné, od poloviny října do poloviny března ne-
vyst<Jupl teplota nad 50°F (10°C, pozn. překl.).
Žádné očistné lety nejsou proto možné v období
více než 5 měsíců. počátkem března je zjišťováno
množství spotřebovaných zásob, vyhodnocováno ve
srovnání s různými liniemi a kříženci a tak zjiš-
ťována ekonomická hodnota těchto dcer.
Všem včelstvům jsou každoročně měněny matky s
výjimkou včelstev plemenných. Většina matek no-
vě přezimovaných je použita pro výměny v břez-
nu. Bratr Adam rozděluje nové matky od různých
plemenných včelstev ve stejném počtu na svoje
jednutlivé včelnice, aby měl co největší možnost
srovnáváni jejich kvality. Nejlepší z těchto hodno-
cených matek a jejich matky mohou být využity
pro příští plemenářskou práci.
Bratr Adam nepojmenovává matky podle kmenů,
ke ktp.rým patří. Matky dostanou pouze číslo přl-
slušného úlu. Ale každá matka, dělnice I trubec
mají v Buckfastu známý původ (a rodokmen po-
dle svých původních kmenů, jdoucí zpět za dobu
více než 50 let), a to jak po linii mateřské, tak
otcovské.
Kmeny buckfastské včely nejsou tak rozmanité jako
je tomu obvykle u různých komerčních kmenů. Pro
tVOl'bu mnohonásobných hybridů se nepoužívá in-
bredních linií.
Je to právě tvrdá selp.kce, která spolu s využiUm
dobrých vlastností různých ras, dělá buckfastskou
včelu tak úspěšnou.
Jednuu z prvních zemí, ktp.ré začaly importovat
buckfastskou včelu, byly USA. Nyní je pravidelně
chována také v Austrálii, Belgii, Barmě, Dánsku,
Holandsku, Francii, Izraeli, Severním Irsku, Svéd-
sku a NSR. Do Svédska byly poprvé dovezeny buck-
fastské matky od jednoho chovatele ze Spojených
států. Mnoha včelařům se tak zalíbila, že ji chtěli
začít sami rozchovávat. Vyhledávali izolované ob-
lasti, kde se včelaři zavázali chovat pouze buck-
fastskou včelu, aby byla větší jistota, že matky bu-
dou oplozeny buckfastskými trubci. Začali i s rI-
gorózní selekcI buckfastských matek z USA a je-
jich dcer. Nebylo to však snadné pro heterogenI-
tu dcer. Mohlo to být způsobeno použitím hybridni
generace, přesně podle Adamova názoru, že buck-
fastská včela dává nejlepšl výsledky tehdy, když
je křlžena (jako každá jiná včela).
Koncem šedesátých let navštlvIl Ulf Grohn buck-
fastské opatství v jižnl AngliI poprvé. To byl za-
čáte,k jeho přátelství s bratrem Adamem a i jeho
velikého zájmu o buckfastskou včelu. Bez Ulfa
Grohna by nebyla práce s buckfastskou včelou ve
Svédsku tak úspěšná, jako dnes je.
Ulf Grohn je nově zvoleným členem výboru švéd-
ské včelařské organizace (SBR, Sveriges Biodlares
Riksforbund) a předsedou včelařské organizace
v oblasti, kde žIje. Je hluboce zainteresován na ple-
menářské a šlechtitelské práci s buckfastskou
včelou.
Ve Svédsku nemáme akarinózu ani varroázu. Je
proto dnes protizákonné dovážet živé včely ze ze-
mi, kde tyto choroby jsou. Proto Grohn dováží z
Anglie, kde je akarinóza, ale není varroáza, kous-
ky plástů s vajíčky a mladými larvičkami zabalené
do sáčků z umělé hmoty. Drží je v chladnu až do
příjezdu do Švédska. (Je to totiž vyschnutí, které
je velkým nebezpečím pro mladé larvy). Ve Svéd-
sku jsou okamžitě ošetřovány včelami v nukleu-
sech bez plodu i matky, dokud nejsou použity k
přelarv-ování.
Ve Svédsku máme dvě oplozovacl stanice na izolo-
vaných ostrovech s buckfastskou včelou, které
jsou pod kontrolou Svédské včelařské organizace,
dále jeden soukromý ostrov sloužícl k témuž účelu
a mnoho soukromých izolovaných oplozovaclch
stanic na pevnině. V některých oblastech je cho-
vána čistě buckfastská včela. Umělá inseminace se
používá také.
Chovný materiál, který zlskáváme z Buckfastu, je
formován do tzv. kmenů. Kmen 427 např. vznikl
z potomstva matky, která v Buckfastu byla ve
včelstvu v úlu č. 427. Nespářené matky vychované
z vajíček z AnglIe se pářl na našich oplozovacich
stanicích. V přištím roce jsou nejlepšl z nich u-
místěny na ostrovech na produkci trubců. Chovate-
lé z celého Svédska si posnají nespářené matky k
pářeni s těmito vynikajícími trubci. Produkujeme
jak první a druhou inbrední generacI, tak křížime
kmeny. Za každou spářenou kladoucí matku plaU-
me do Buckfastu poplatek. V roce 1982 jsme získa-
li velmi dobrý kmen z naši vlastní kombinace a
ten bude využit v roce 1983 na jednom z našich
ostrovů. Toto včelstvo (427/441 x 391), které nynl
dává matky-dcery pro trubčl včelstva, dalo v ro-
ce 1982 348 lIber medu (157,5 kg).
Nyní máme na ostrovních oplozovacích stanicích
sedm kmenů. Jeden vynikající kmen má původ z
úlu č. 391, 1979/80 v Buckfastu. Výše jmenované
včelstvo, které dalo 348 Uber medu, má matku
spářenou s trubci z č. 391. Na včelnicI, ke které
toto včelstvo patří, dala včelstva, která z 50 %
dědIla po č. 391, 296 liber (134 kg) medu, s nej-
vyššim výkonem 413 liber (187 kg) medu. Je ovšem
třeba podotknout, že včelnice je umlstěna v ob-
lasti, kde je k dispozicI množstvl nektaru po celé
léto. Průměrná medná produkce ve Svédsku je
však nižší než 66 liber (30 kg). Nejprodukčnějšl
oblasti se většinou na'cházejí na hranicI mezI di-
vokou" přírodou a obdělávanou půdou, takže
nektar je k dispozici z ovocných stromů, pampelišek,
jav

Kt:Nebo kdo tady zaměňuje naprosto odlišnou snadno odstranitelnou příbuzenskou depresi za v určitých ohledech neodstranitelnou, podle Bratra Adama bezohlednou, meziplemennou hybridizaci ?
Naprosto nesouvisející věci ?
...........

Furt se oháníš Kehrlem, ale co dělal když vozil plemena ze všech koutů a začal je křížit? To nebyla bastartizace a posléze práce aby jí vymítil ze svých chovů? Nejprve vzal podle něj hospodářsky špatné včely ze všech koutů světa a začal je natvrdo křížit a protože poznal problémy co jsou všeobecně známy při křížení, zvolil cestu velkých zápisků a poznámek a brakování a hlavně vělkých počtů včelstev pro zazimování. Po vyzimování a částečné selekci podle mne nevyhovujícího se zbavoval a vyhovijící zařazoval na svých včelsnicích jako základ pro další rozchov. Měl ktomu nuky v kterých hodnotil. Nuky byly na způsob nástavkového stojánku, tz. nástovkové úlky na úzkou (poloviční) míru, v podstatě rámnky jak do spolkového stojánku před stodvaceti lety.

Selektoval jak divý. Protože musel ty bastardy nějak ohlídat aby mu nekurvili chov. Proto měl takové zkušenosti s bastardizací a ty asi taky.

V ničem bych neviděl něco co jsem nemohl za svou praxi vidět. Selekce probíhá neustále. Tebe spíš trápí to, co (ne)ví druhý o bastardizaci a vtom vidíš jakousi kratochvíly dorážet a obtěžovat stím druhé.

Pokud někdo chce, mohu sem nějaký překlad o popsané metodice jak Adam Kehrle (bratr Adam) selektoval a jak musel řešit následnou hrozbu bastardizace na svých včelnicích. Dokonce je popsáno jak přidával včelu vřesovku (německá bodavá včela) do svýho chovu protože měla určité dobré vlastnosti.Matky a vlastnosti evodoval a prodával podle čísel úlu. Něco jako Sklenar 47. Tak on měl asi těch úlů a linií několik stovek._gp_
_gp_

"Tohle neplati Radime vseobecne,trubce si drzi opravdu silna vcelstva az snad do Vanoc"
---------------------
Já myslím, že to záleží na způsobu ošetřování včelstev včelaře a asi taky na chované linii. Já jsem se s tím setkal velmi vzácně, že jsem třeba v zimní měli našel trubce a matku přitom včelstvo mělo.
Možná to záleží i na kvalitě či vykladení matky. Když matka občas později na podzim naklade neoplozené vajíčko, třeba i do dělničí buňky a včely ho neodstraní, tak vylíhnutý trubec, který se asi naučí sám sát zásoby, tam může být i přes zimu.
a.
Jinak oplození matky někdy ke konci srpna či začátku září jsem už taky zažil. Tam je ale problém ve slídivosti, než se matka rozklade a začne produkovat dostatek svých včel, včelstvo zeslábne a stane se tak snadno kořistí lupiček.
Výhledově to ale chci zkoušet odchovávat tyto pozdní matky schválně. Pořád mám dost zadováků a v nich se včely proti slídivosti dají velice dobře bránit.

A taky muzes zacit pracovat pro svetle zitrky ceskeho vcelarstvi,prednaset,vyrabet mezisteny,lecivo,chovat matky,atd.Tezko prekrucovat,kdyz jsi nic nerekl.Nikdo Ti nebrani delat to lip nez ostatni,kteri jsou pro Tebe problem.

JosPr (46.135.70.11) --- 16. 7. 2017
Re: královna (70762)
..Ty s tim nenadelas nic.Muzes se akorat tak vztekat.
......................

Jednak jsi pozměnil význam napsaného a jednak se můžu pousmát, vztekání nechat pro tebe a můžu toto nepodporovat .
Můžu nekoupit si mi nabízenou matku ,
nědělat odbyt chemikům ,nenechat se bulíkovat ,
nekoupit si parafínové mezistěny ,nechodit na přednášky co stojí za houby , můžu sdělit dál ,že stojí za houby, že to a to jsou jen snilé jablka , můžu dost věcí.Taky upozornit na to , že plkáš a nevíš o čem mluvíš a že problém jsi ty.

Zdravím.
Tak ten kdo má zájem o čtyři produktivní včelstva v plné síle na 44 rámkách za 2 500 Kč jedny, si je může odebrat v úterý přes den nebo večer po 15 hodině.
V úterý 18.7.207 budu vytáčet a tak si dotyčný zájemce je rovnou může zkontrolovat, prohlédnout a sklepat.
Jedno slabší včelstvo jako bonus zdarma navíc.

Pavel
777 697 177
Včelnice Přestanov u Chabařovic.


-----Original Message-----
From: Vcely [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Pavel Votrubec
Sent: Sunday, July 16, 2017 12:19 AM
To: 'Včelařská konference'
Subject: RE: Včelstva na prodej, včelí potřeby na prodej

Zdravím.

Čtyři včelstva ve čtyřech nástavcích po 11 rámcích 39x24. Cca 10 000 Kč

A ještě jedno slabší na třech nástavcích. Ale u něj nevím jak dopadlo, proto jsem ho nezmiňoval. Nic.

Za jednu bednu 250 Kč. Cca 2 500 Kč

Vystavené souše tak za 40 Kč jedno. Mám jich asi 40 cca 1 600 Kč

Některé jsou i se zásobama...

Sbitý rámek se zatavenou mezistěnou za 20. Asi 20 400 Kč

Pokus by jste si vzal všechno, tak určitě míň, než prodávat jednotlivě.

To by jsme spočítali na místě. Nemám přesně spočítané čeho kolik mám.
Počty kusů mimo včelstev jsou odhadem.

Zatím to je asi za 14 500 Kč.

Pavel

-----Original Message-----
From: Vcely [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Jiří Macák
Sent: Saturday, July 15, 2017 10:41 PM
To: Včelařská konference
Subject: Re: Včelstva na prodej, včelí potřeby na prodej

Dobrý den,

za 2500,- je jedno včelstvo na 11 rámcích v krabici nebo ve čtyřech nástavcích tedy na 4x11 rámcích 39x24.
V druhém případě mám velký zájem.

Kolik byste chtěl za všech 10 přepravek na rámky 39x24 a kolik za souše a rámky.

S přáním pěkného dne
Jiří Macák 604 242 959
Chlum u Dubé (ČSV ZO Doksy)


Dne 15. července 2017 19:27 Pavel Votrubec <pavel.votrubec/=/quick.cz> napsal(a):
> Zdravím.
> Nabízím k prodeji 4 produkční včelstva. Cena cca 2 500,0 Kč za jedno.
>
> Obsažnost, plná obsazenost: Břinkovy nástavkové uteplené úly 4
> nástavky
> 39x24 11 rámků.
>
> Úly bez včel nabízím zvlášť.
>
> Viz:
> https://www.brinek.cz/detail/uly-a-jejich-typy/nastavkove-uly-palubkov
> e/ul-c
> tverec-palubkovy-39x24.html?var=326
>
> Současně na prodej 6 úlových soustav po 4 nástavcích. Stáří 5 let. Z
> toho jeden venkovní a pět ve včelíně.
>
> Cena za jednu úlovou sestavu 2 000 Kč. Nástavky jsou modře natřené, v
> zachovalém stavu.
>
> Volně k prodeji ještě 10 beden na přepravu rámků, vystavěné souše,
> stlučené rámky, nestlučené rámky, vše za symbolické ceny dohodou.
>
> Se včelařením končím ze zdravotních důvodů.
>
> Umístění GPS: N 50°41.20032', E 13°55.21595'
>
> S pozdravem
> Pavel Votrubec
> pavel.votrubec/=/quick.cz
> 777 697 177
> Ústí nad Labem
>

Cena neni az tak podstatna,vcelstva se zaplati sama,pri jarnim prodeji ten rok,pri pozdejsim ten dalsi.Oddelek se dnes prodava od 1500 vys,cele vcelstvo ma daleko vetsi hodnotu.Na jare jsem kupoval pozustalostni stanoviste po 2500 kc za "vcelstvo".Nelituju,ze "vcelstev" jsou dnes vcelstva na novem dile,jsou zaplacena.

Tohle neplati Radime vseobecne,trubce si drzi opravdu silna vcelstva az snad do Vanoc a ta vcelstva,ktera maji nejistotu s matkou a jdou do tichych vymen.Ve vysokych prostorove velkych sestavach k tiche vymene dochazi casto,vcely narazi matecnik casto ob 2 nastavky od matky a nevyroji se.

Cena za včelstvo je velmi složitá otázka. Mohou to být ty vysoká čísla naznačená tady stejně jako :
prodává ze zdravotních důvodů = o včely se x let pořádně nestaral, budou zanedbané, úly taky nebudou nic moc, staré, poškozené.....
400 Kč za včelstvo u úlu a ostatní k tomu zdarma nebo za 200 kč.

Hlouposti jsi naplacal spoustu,ale ani v jedne.Co Tobe pripada jako hloupost je aktualni stav ceskeho vcelarstvi- vyrobci leciv,chovatele matek,CSV i PSNV,vzdelavani nevzdelatelnych...Ty s tim nenadelas nic.Muzes se akorat tak vztekat.

K těm trubcům, období aktivního vyhánění trubců je krátké, mělo by to být jen pár dnů. (U nás ještě není)
Pokud nějací trubci to období přežijí, obvykle asi ve včelstvu, které v tuto dobu je z nějakého důvodu bez matky, jsou potom ve včelstvech trpěni a přežívají tam. Před nějakým rokem se dokonce diskutovalo, že se poměrně běžně našli trubci v zimní měli včelstev, které v té době určitě měly matku.

JosPr (46.135.60.6) --- 16. 7. 2017
Udelej si caj,vem si patak a prestan otravovat.Pripominas Zbynka,ktery tady delal na jare reklamu matkam z Celle.
.............
Kdepak tady dělám reklamu matkám ?
Nebyl jsi to právě naopak ty , kdo tady zmiňoval
krankaxbuckfast jako vykony material?

V které z těch hloupostí jsi se našel ty, že jsi zakejhal ?

Matky muzes chovat,dokud mas trubce,termin do kdy,ti nikdo nerekne.Tiche vymneny matek delaji vcely jeste i v zari a mnohdy jsou uspesne.

Udelej si caj,vem si patak a prestan otravovat.Pripominas Zbynka,ktery tady delal na jare reklamu matkam z Celle.

ahojte je tu niekto kto v tomto case este dava seriu pripadne iny sposob chovum matiek ? do kedy sa daju chovat matky ?????

jrtsr (81.19.45.4) --- 14. 7. 2017
Re: královna (70747)
pro KT
Přesně takoví živí psychiatry.

..................
Přesně takoví jako ty živí chovatele jakýchkoliv matek ,producenty chemie a léků ,v tomto případě v oboru včelažství, producenty oddělků , pokytovatelé nenáročného pseudo vzdělání ,udržovatele současného stavu ČSV, PSNV atd.
Tak co je lepší ?

Jako v té anekdotě o policistech s upadlým kolem
,kteří se diví, že jim v otázce přehození šroubu z ostatních kol dokázal poradit blázen vyhlížející z okna blázince , který na oplátku mínil , že je možná blázen , ale na rozdíl od nich není blbej .

Kdo se tady pozčiluje nad tím , že mu nebylo poslytnuto z těchto informací ani ň a vlastně se přiznává k tomu , že by chtěl vědět , ale neví a dost ho to vyvádí z míry ?
Nebo kdo se dobrovolně přiznává , že ho rozklíčování takovéto ekonomicky pro všechny podstatné věcí vlastně ignorantsky nezajímá ?
Nebo kdo tady tvrdí , že že jsem si to musel připravit a vlastně přiznává , že takováto samozřejmost a prkotina je vysoko nad jeho běžné používané schopnosti uvažování ?
Nebo kdo tady zaměňuje naprosto odlišnou snadno odstranitelnou příbuzenskou depresi za v určitých ohledech neodstranitelnou, podle Bratra Adama bezohlednou, meziplemennou hybridizaci ?
Naprosto nesouvisející věci ?

Tak co je lepší , takzvaně živit psychiatry
a nebo být blbej ?

Zdravím.

Čtyři včelstva ve čtyřech nástavcích po 11 rámcích 39x24. Cca 10 000 Kč

A ještě jedno slabší na třech nástavcích. Ale u něj nevím jak dopadlo, proto jsem ho nezmiňoval. Nic.

Za jednu bednu 250 Kč. Cca 2 500 Kč

Mimo mám vystavené souše asi 40.
Musím doplnit o souše ve včelstev.
Mám celkem 21 osazených nástavků po 11 souších (v úterý vytáčím).

Což dělá v nástavcích cca 230 souší.

Celkem tedy asi 270 souší.

Některé jsou i se zásobama...
Za jednu bych chtěl tak 30 Kč.

Což dělá asi 8 000 za souše.

Sbitý rámek se zatavenou mezistěnou za 20 Kč. Celkově asi 20 cca 400 Kč

Pokus by jste si vzal všechno, tak určitě míň, než prodávat jednotlivě.

To by jsme spočítali na místě. Nemám přesně spočítané čeho kolik mám.
Počty kusů mimo včelstev jsou odhadem.

Zatím toho je asi za 20 000 Kč.

Plus sestavy úlů jako takové. Těch je šest.

Pavel

-----Original Message-----
From: Vcely [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Jiří Macák
Sent: Saturday, July 15, 2017 10:41 PM
To: Včelařská konference
Subject: Re: Včelstva na prodej, včelí potřeby na prodej

Dobrý den,

za 2500,- je jedno včelstvo na 11 rámcích v krabici nebo ve čtyřech nástavcích tedy na 4x11 rámcích 39x24.
V druhém případě mám velký zájem.

Kolik byste chtěl za všech 10 přepravek na rámky 39x24 a kolik za souše a rámky.

S přáním pěkného dne
Jiří Macák 604 242 959
Chlum u Dubé (ČSV ZO Doksy)


Dne 15. července 2017 19:27 Pavel Votrubec <pavel.votrubec/=/quick.cz> napsal(a):
> Zdravím.
> Nabízím k prodeji 4 produkční včelstva. Cena cca 2 500,0 Kč za jedno.
>
> Obsažnost, plná obsazenost: Břinkovy nástavkové uteplené úly 4
> nástavky
> 39x24 11 rámků.
>
> Úly bez včel nabízím zvlášť.
>
> Viz:
> https://www.brinek.cz/detail/uly-a-jejich-typy/nastavkove-uly-palubkov
> e/ul-c
> tverec-palubkovy-39x24.html?var=326
>
> Současně na prodej 6 úlových soustav po 4 nástavcích. Stáří 5 let. Z
> toho jeden venkovní a pět ve včelíně.
>
> Cena za jednu úlovou sestavu 2 000 Kč. Nástavky jsou modře natřené, v
> zachovalém stavu.
>
> Volně k prodeji ještě 10 beden na přepravu rámků, vystavěné souše,
> stlučené rámky, nestlučené rámky, vše za symbolické ceny dohodou.
>
> Se včelařením končím ze zdravotních důvodů.
>
> Umístění GPS: N 50°41.20032', E 13°55.21595'
>
> S pozdravem
> Pavel Votrubec
> pavel.votrubec/=/quick.cz
> 777 697 177
> Ústí nad Labem
>

Zdravím.

Čtyři včelstva ve čtyřech nástavcích po 11 rámcích 39x24. Cca 10 000 Kč

A ještě jedno slabší na třech nástavcích. Ale u něj nevím jak dopadlo, proto jsem ho nezmiňoval. Nic.

Za jednu bednu 250 Kč. Cca 2 500 Kč

Vystavené souše tak za 40 Kč jedno. Mám jich asi 40 cca 1 600 Kč

Některé jsou i se zásobama...

Sbitý rámek se zatavenou mezistěnou za 20. Asi 20 400 Kč

Pokus by jste si vzal všechno, tak určitě míň, než prodávat jednotlivě.

To by jsme spočítali na místě. Nemám přesně spočítané čeho kolik mám.
Počty kusů mimo včelstev jsou odhadem.

Zatím to je asi za 14 500 Kč.

Pavel

-----Original Message-----
From: Vcely [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Jiří Macák
Sent: Saturday, July 15, 2017 10:41 PM
To: Včelařská konference
Subject: Re: Včelstva na prodej, včelí potřeby na prodej

Dobrý den,

za 2500,- je jedno včelstvo na 11 rámcích v krabici nebo ve čtyřech nástavcích tedy na 4x11 rámcích 39x24.
V druhém případě mám velký zájem.

Kolik byste chtěl za všech 10 přepravek na rámky 39x24 a kolik za souše a rámky.

S přáním pěkného dne
Jiří Macák 604 242 959
Chlum u Dubé (ČSV ZO Doksy)


Dne 15. července 2017 19:27 Pavel Votrubec <pavel.votrubec/=/quick.cz> napsal(a):
> Zdravím.
> Nabízím k prodeji 4 produkční včelstva. Cena cca 2 500,0 Kč za jedno.
>
> Obsažnost, plná obsazenost: Břinkovy nástavkové uteplené úly 4
> nástavky
> 39x24 11 rámků.
>
> Úly bez včel nabízím zvlášť.
>
> Viz:
> https://www.brinek.cz/detail/uly-a-jejich-typy/nastavkove-uly-palubkov
> e/ul-c
> tverec-palubkovy-39x24.html?var=326
>
> Současně na prodej 6 úlových soustav po 4 nástavcích. Stáří 5 let. Z
> toho jeden venkovní a pět ve včelíně.
>
> Cena za jednu úlovou sestavu 2 000 Kč. Nástavky jsou modře natřené, v
> zachovalém stavu.
>
> Volně k prodeji ještě 10 beden na přepravu rámků, vystavěné souše,
> stlučené rámky, nestlučené rámky, vše za symbolické ceny dohodou.
>
> Se včelařením končím ze zdravotních důvodů.
>
> Umístění GPS: N 50°41.20032', E 13°55.21595'
>
> S pozdravem
> Pavel Votrubec
> pavel.votrubec/=/quick.cz
> 777 697 177
> Ústí nad Labem
>

Dobrý den,

za 2500,- je jedno včelstvo na 11 rámcích v krabici
nebo ve čtyřech nástavcích tedy na 4x11 rámcích 39x24.
V druhém případě mám velký zájem.

Kolik byste chtěl za všech 10 přepravek na rámky 39x24 a kolik za souše a rámky.

S přáním pěkného dne
Jiří Macák 604 242 959
Chlum u Dubé (ČSV ZO Doksy)


Dne 15. července 2017 19:27 Pavel Votrubec <pavel.votrubec/=/quick.cz> napsal(a):
> Zdravím.
> Nabízím k prodeji 4 produkční včelstva. Cena cca 2 500,0 Kč za jedno.
>
> Obsažnost, plná obsazenost: Břinkovy nástavkové uteplené úly 4 nástavky
> 39x24 11 rámků.
>
> Úly bez včel nabízím zvlášť.
>
> Viz:
> https://www.brinek.cz/detail/uly-a-jejich-typy/nastavkove-uly-palubkove/ul-c
> tverec-palubkovy-39x24.html?var=326
>
> Současně na prodej 6 úlových soustav po 4 nástavcích. Stáří 5 let. Z toho
> jeden venkovní a pět ve včelíně.
>
> Cena za jednu úlovou sestavu 2 000 Kč. Nástavky jsou modře natřené, v
> zachovalém stavu.
>
> Volně k prodeji ještě 10 beden na přepravu rámků, vystavěné souše, stlučené
> rámky, nestlučené rámky, vše za symbolické ceny dohodou.
>
> Se včelařením končím ze zdravotních důvodů.
>
> Umístění GPS: N 50°41.20032', E 13°55.21595'
>
> S pozdravem
> Pavel Votrubec
> pavel.votrubec/=/quick.cz
> 777 697 177
> Ústí nad Labem
>

Zdravím.
Nabízím k prodeji 4 produkční včelstva. Cena cca 2 500,0 Kč za jedno.

Obsažnost, plná obsazenost: Břinkovy nástavkové uteplené úly 4 nástavky
39x24 11 rámků.

Úly bez včel nabízím zvlášť.

Viz:
https://www.brinek.cz/detail/uly-a-jejich-typy/nastavkove-uly-palubkove/ul-c
tverec-palubkovy-39x24.html?var=326

Současně na prodej 6 úlových soustav po 4 nástavcích. Stáří 5 let. Z toho
jeden venkovní a pět ve včelíně.

Cena za jednu úlovou sestavu 2 000 Kč. Nástavky jsou modře natřené, v
zachovalém stavu.

Volně k prodeji ještě 10 beden na přepravu rámků, vystavěné souše, stlučené
rámky, nestlučené rámky, vše za symbolické ceny dohodou.

Se včelařením končím ze zdravotních důvodů.

Umístění GPS: N 50°41.20032', E 13°55.21595'

S pozdravem
Pavel Votrubec
pavel.votrubec/=/quick.cz
777 697 177
Ústí nad Labem

Pravda, teď už by měla být řepka pomalu všechna sklizená.
No uvidíme, co z toho nakonec vyleze.

Spechat muzou,prasata prelezla z repek do kukuric a vylezou az na zaludy a bukvice do lesa,kde se schovaji opet.Malo ktery tvor je tak mazany jako divoke prase:-(

Neštěstí to je, ale téměř vždy se jedná minimálně o nedodržení úplně základních bezpečnostních předpisů ze strany toho střelce. Které pokud by byly dodržovány, tak není prakticky žádné riziko takové události. Jen občas se jedná o nedodržení pokynů ze strany toho poškozeného.
Faktem je, že teď budou myslivci na Moravě asi s odstřely prasat hodně spěchat. Včera v pátek našli dva uhynulé divočáky mimo zamořené pásmo a pokud v nich mor najdou, budou myslivci v těch honitbách střílet už ne pro sebe, ale pro kafilerku. A může se to klidně šířit i dál, takže myslivci se budou snažit toho vystřílet co nejvíc, dokud tím ještě mohou plnit mrazáky.
Kdybych měl nyní včely v lese, tak bych měl obavu při krmení. Já totiž chodívám - chodíval jsem krmit večer nebo přímo potmě a často pěšky přímo přes pole a les.
Asi bych vzal LED diody, napojil na blikátko a navěsil to na sebe.....

Já jen že neštěstí tohoto rázu se stávají. Ne moc často ale stávají. A je to pokaždé velké neštěstí._gp_
........
R. Polášek (85.71.180.241) --- 14. 7. 2017
Re: Pozor, myslivci chystají vekou strelbu (70744)

"Dnes jsem jel ze stanoviště a vypadá to na zvýšenou aktivitu myslivců kvůli eliminaci divokých prasat kvůli africkému moru.

Jde tu o 1 000,- za jedno prase jako lovné od úřadů, takže kdo se pohybujete po lesích a okolo pol, dbejte na zvýšenou viditelnost aby nedošlo k neštěstí kvůli nabuzeným myslivcům s prstem na spoušti. Jde o vážnou věc takže si myslím, že napsat otomto není naškodu._gp_"
Mně se to jeví jako blbost. Jedním z hlavních pravidel myslivců je za prvé střílet tam, kde vidím a za druhé střílet jen tam,kde pokud se netrefí, střela půjde do země. ne do vzduchu nebo křoví či porostu.
Pokud člověk nebude v noci a za šera večer a ráno vymetat křoví v lese a kukuřici v poli a to v nějakém tmavém hubertusu a bez osvětlení, mělo by to být úplně v pohodě.
Spíš to bude platit pro houbaře. V takovém případě, pokud už se musí potmě do toho lesa, hodit na sebe nějaké blikající diody.

pro KT
Přesně takoví živí psychiatry.

"Dnes jsem jel ze stanoviště a vypadá to na zvýšenou aktivitu myslivců kvůli eliminaci divokých prasat kvůli africkému moru.

Jde tu o 1 000,- za jedno prase jako lovné od úřadů, takže kdo se pohybujete po lesích a okolo pol, dbejte na zvýšenou viditelnost aby nedošlo k neštěstí kvůli nabuzeným myslivcům s prstem na spoušti. Jde o vážnou věc takže si myslím, že napsat otomto není naškodu._gp_"
Mně se to jeví jako blbost. Jedním z hlavních pravidel myslivců je za prvé střílet tam, kde vidím a za druhé střílet jen tam,kde pokud se netrefí, střela půjde do země. ne do vzduchu nebo křoví či porostu.
Pokud člověk nebude v noci a za šera večer a ráno vymetat křoví v lese a kukuřici v poli a to v nějakém tmavém hubertusu a bez osvětlení, mělo by to být úplně v pohodě.
Spíš to bude platit pro houbaře. V takovém případě, pokud už se musí potmě do toho lesa, hodit na sebe nějaké blikající diody.

Proč by mě to nemělo napadnout ?

To naopak vy jste ti ,kdo předvedli , že vás věci nenapadají a že na vaše závěry a kvalitu úsudku se nedá moc spoléhat, že tam ve skutečnosti máte dlouhé , hooodně dlooouhé černé místo , zamaskované několika odbornými práznými slovy .
A na to stačila jedna jediná otázka, ,,co to je ta bastardizace a co obnáší. "

Ta vaše reakce je ve skutečnosti stejná jako ten kdysi nezodpovězený mediální dotaz - co to je ta biomasa .
Jen s tím rozdílem , že to mlčení nyní nepředvádí jedna politička , ale celá (včelařská?) skupina lidí .

Teď jste si sami zpochybnili, jestli vy jste schopni nějak posoudit co je výhodné a co je naopak výrazně proti skutečným zájmům včelařů .
Každopádně co jste předvedli, to je skvělá orientační mapa
s návodem pro méně zasvěcené .
Díky za to .

A napadlo Te,ze tyhle hratky s "bastardizaci" jsou vetsine uplne ukradene? Kazdy muze mit na sve vcelnici material jaky uzna za vhodne,tudiz se muzes stavet na hlavu a nijak to neovlivnis.Zkus se vratit do reality vsednich dnu.

R. Polášek (85.71.180.241) --- 13. 7. 2017
Re: královna (70732) To, na co jste svůj příspěvek psal, byl totiž citát, který napsal někdo jiný.
... ----------------------------------
Ano je to tak , byl to citát JosPr , Tak že má omluva .
Jak kdosi uvádí , že jsem si to připravoval , tak ani náhodou ,opak je pravdou , píšu to jen v rychlosti.
Ono se ty příspěvky totiž ani nedají moc číst, jak jsou mimo.
Kt.
.......................................................

gupa (93.92.52.23) --- 13. 7. 2017
Re: královna (70740)
...... A o bastardizaci nic nevíš a ani ji nepoznáš.
Milion otazníků znamená umne jediné, ...
Takže ikdyby jsi tu náhodou odpověděl jak vidíš bastardizaci u včel ty, tak už přes tu svoji náturu neupíš oní napsat souvislého ani ň.
-------------------------


Já mám ale jen jediný podstatný otazník , ne milion a tím je pouze -,, co to je bastardizace a co obnáší"

a zatím jste kromě myslím pana Poláška nedokázali nikdo na toto naprosto ani pípnout .
A co jsi uvedl ty , to bylo na silné farmaceutika .

Také jsem zřetelně uvedl , že vás nebudu školit, tedy že že skutečně opravdu z tohoto nenapíšu ani ň. Tak proč ten údiv?

Ale to přesto nic nemění na tom , že na toto téma vy tady nikdo nevíte nic, ale naprosto nic .
Ani když se zeptáte vašich rádoby školitelů , tak ani oni nebudou umět odpovědět.

-Není vůbec podstatné jak údajně vidím bastardizaci já , ale je podstatné to, že ty i ostatní ji nevidíte NIJAK a o ní nevíte NAPROSTO NIC.
Ano , o celé problematice nevíš naprosto NIC.
Ani pípnutí . A to prostě neobkecáš .

Ale i kdyby jsi nějak zpochybnil to co jsem ,,nenapsal" já o bastardizaci , tak těžko můžeš zpochybnit bratra Adama a jeho větu při návštěvě Německa :
-,,Je s podivem jací neuvěřitelní bastardi jsou vydáváni za Buckfastskou včelu. "

Tak že , když ne já , tak tedy co viděl jako bastardizaci on , který to měl denně v ruce ?
Nebo že by on tomu nerozuměl ?

Dnes jsem jel ze stanoviště a vypadá to na zvýšenou aktivitu myslivců kvůli eliminaci divokých prasat kvůli africkému moru.

Jde tu o 1 000,- za jedno prase jako lovné od úřadů, takže kdo se pohybujete po lesích a okolo pol, dbejte na zvýšenou viditelnost aby nedošlo k neštěstí kvůli nabuzeným myslivcům s prstem na spoušti. Jde o vážnou věc takže si myslím, že napsat otomto není naškodu._gp_

No proto preci trolli a placa o informacnich pobidkach,na ktere mu 99,9% z vysoka dlabe.Jinak je u Kt "obdivuhodne" nerict tolika vetami nic.Asi by se mohl dat na politiku.Nekrmme trolla.

Kt:Ptejte se na toto těch , co tvrdí a dělají dojem, že o tom něco ví a podnikají v tom nějaké kroky i pobídkové informační .
Už dva roky neumí na toto odpovědět celý jeden tým lidí.
.............

Kt máš asi normálně uhranutý vědomosti. A o bastardizaci nic nevíš a ani ji nepoznáš. Milion otazníků znamená umne jediné, jsi adolescent co teprve poznal pupek světa. Ale o životě nic neví. Takže ikdyby jsi tu náhodou odpověděl jak vidíš bastardizaci u včel ty, tak už přes tu svoji náturu neupíš oní napsat souvislého ani ň.

_gp_

"Pane Polášku ,
povídá se toho spoustu .
Je otázkou , jestli jste vůbec schopen zaznamenat, zda je něco na škodu nebo ne.
Je jeden celkem podstatný důvod ,proč by to na škodu být mohlo , který nezmínim . "
Asi byste měl větší pozornost věnovat čtení příspěvků a menší odpovídání.
To, na co jste svůj příspěvek psal, byl totiž citát, který napsal někdo jiný.
najděte si kdo konkrétně.

Ale podpůrný značný vliv na tyto věci varroa má , to je odzkoušeno a to i v různých nepodstatných testech a vliv na to má i bastardizace a - nevhodná genetika .

Jen to nemusí fungovat podle představ těch co toto vyučují , co o tom poskytjí informace či obraz věci , co o tom umí hovořit.
Ti úspěšně výřeční , ale nemusí být ti vhodní kreativci.
Je třeba se jich proto ptát a zjišťovat , jestli jsou to ti správní kreativci , nebo jen načtení a naučení a zjišťovat odkud čerpají své informace,
zda to opravdu znají nebo to jen obšlehli bez skutečné hlubší znalosti věci .

Proto ten jednoduchý prostý prověřující dotaz ,co to je ta bastardizace , co obnáší.

Ptejte se na toto těch , co tvrdí a dělají dojem, že o tom něco ví a podnikají v tom nějaké kroky i pobídkové informační .
Už dva roky neumí na toto odpovědět celý jeden tým lidí.

Myslím si pane Josefe,že není dobře zde na konferenci řešit
třeba tu bastartizaci včelstev a vliv Varoa ještě k tomu.
Kt to zajisté má promyšlené,my mu to nebereme,ale myslím,že pro 90% včelařů je to naprosto nepodstatné,včela tady byla po miliony let,člověk podstatně méně a myslím si,že s tím nic nenaděláme.My tu nebudeme,ale včela nás zajisté přežije ať už bude taková či onaká,myslím si,že ty rozchovy rádoby
lepších a užitečnějších včelstev,to je prkotina,čili jenom episoda.Mám nejraději ty chovatele matek,kteří mají třeba uznaný chov,matky prodávají zájemcům třeba Vigor,Trojsek,
Sklenár,Kavkazanku,47,kterou choval blahé paměti Tocháček na Znojemsku,a myslím si,že každý mladší včelař neuvažuje,jak je to možné,že na jednom či více stanovištích
tento chovatel matek vyprodukuje čisté linie. Nic proti tomu a myslím si že Karnika zde zvítězila jen rozchovem Rakušáků a Němců,kteří měli oplozovací stanice daleko od doletu jejich původních včelstev,včely tmavé,jim patří dík.

Kdyby bylo vsechno tak jednoduchy jako varroa,to by se vcelarilo.Ja letos prisel taky skoro o vsechno a roztoc na tom nemel zadny podil,nas tady trapi podstatne jine veci nez par desitek roztocu.Znova se k nam plizi MVP,je tu NC,chemici jezedaci,sucho atd.

Že vám uniká nějaká souvislost ,to je možné . Ale ty dvě věci spojitosti mají. Není zač .
Ale pokud varroa i když třeba jen jako podpůrný faktor, pro vás není problém , tak samozřejmě si ji užijte dle libosti, nikdo vám nebude bránit.

Sice možná s vámi nebudou souhlasit ti, kteří přišli o celý chov nebo skoro o celý a že jich pár je , ale vy jsi ji samozřejmě užijte . Žádný problém.
Sice ti , kteří si ji užili trochu víc, se nad tvou větou možná pousmějí a diskvalifikuje vás to u nich ze sféry zdravého rozumu , ale v pořádku , vy si s tím nemějte problém.
Já ho vlastně taky zas tak moc nemám .

Nicméně jste překroutil význam toho co bylo dole napsáno.
Bastardizace má vliv i na jiné podstatnější věci než varroa.