Archiv Včelařské konference

na přezimovaní jim stačí velmi málo v jednom nástavku zimování to dělá cca
7,5 kg. To ostatní je zásoba pro jarní rozvoj bez zásahu.
Donutit lze včely k zimování ve spodním nástavku, tím že před krmením tam
před krmením budematka i s plodem.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Ivo Dragoun MUDr <IDragounMUDr/=/seznam.cz>
Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 30. 9. 2015 20:47:26
Předmět: Re: dokrmení oddělku

"Děkuji za rychlou a fundovanou odpověď,myslím, že vzdálenost víčka krmné
láhve od chomáče včel,které jsou nyní převážně v horním nástavku-asi iproto,
že zde je ještě plod by nemusela být na překážku, teplotu roztoku jsem
několikrát řešil (na jaře) umístěním krmné láhve do pěti polystyrenových
desek s otvory přesně na míru pro láhev (aopravdu to fungovalo) navíc v tom
vidím tu výhodu že včely zejména na jaře,hladové jsou těsně pos stropem -
ztoho důvodu se musím tázat (ikdyž nápad se "žebříčkemů z větviček mi
připadá velmi zajímavý,)nicméně nevím, zda by se mi podařilo donutit včely
které jsou nahoře pod strůpkem,zejména při zimování ve dvou nástavcích
sestoupit dolů na dno,kde navíc je zima a roztok velmi rychle vychládne, ale
nemám s tím jakékoliv zkušenosti takže je to jen moje domněnka. dÍky a hezký
večer.

A P.S. Stejně jsem si dodatečnšě uvědomuni, že jsem plašil zbytečně,protože
oddělek byl přikrmován od začátku pravidelně roztokem Takže celkově budou
zásoby spíše až 15 kg a to už by mohlo stačit.


---------- Původní zpráva ----------

Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>

Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 30. 9. 2015 17:52:10

Předmět: Re: dokrmení oddělku


"Jedna věc je teplota mimo úl, ale ta příliš nerozhoduje. Rozhoduje teplota

krmného roztoku. A tu samozřejmě ovlivňuje vzdálenost včel od krmítka a

teplota v chomáči, tedy zda ještě mají plod a nejvíce uteplení nad

krmítkem. Píšete 5 kg cukru, tedy asi 6,5 litru roztoku, v říjnu mě přijde

nereálné. Píšete o kalamitní rezervě na jaro. Tu lze řešit, podle mého

názoru, krmítkem do podmetu a včelám dát "žebříky" z jehličnaté větvičky

zasunutou mezi rámky a ponořenou do roztoku. A podáváno v přiměřených

dávkách.

VP""

Zdá se mě, že jsem asi to spodní krmítko a žebříček nepopsal dostatečně
srozumitelně. Bylo to myšleno takto. Rezervní plást se zásobami přidat
oddělku teď a případný problém nedostatku zásob NA JAŘE v kterémkoli
včelstvu, tedy kritickou hranici nejméně 3-5 kg řešit tím spodním krmítkem.
V té době již se včely pohybují po celém úlu, pokud se roztok dá v teplém
dni a hodně teplý tak je nalezen a odebírán. Vhodnější je samozřejmě med než
cukr.
VP

Já to vidím tak, že za prvé je vhodné doplnit zásobami tu plochu plástů, kterou včely vyčerpaly plodováním z horního nástavku. A to proto, aby pokud v zimě bude mráz bez oblevy trvající více měsíců, včely nebyly usazeny tak špatně, aby spotřebovaly dostupné zásoby a uhynuly protože zbytek zásob bude nedostupných.
Za druhé při rozplodování v předjaří a na jaře, pokud byly včely v zimě "dostatečně" slabé, budou mít spotřebovány zásoby jen ve středních plástech, krajní krycí plásty budou plné. A právě ty zásoby spotřebují při jarním rozvoji.
Pokud byly včely silnější, budou v zimě žít z většiny těch 7 plástů a na jaře by potom v krycích plástech zůstaly jen zbytky, takže je jim nutno zajistit další zásoby.
V předjaří a na časném jaře optimálně plásty se zpracovanými zásobami z jiných včelstev, nyní stále ještě dokrmením.

Přátelé, včelařím 47 let a letos jsem přišel o 1 včelstvo hladem. Nahoře
plno mrtvých včel , asi 8 l kbelík. Když jsem je ometl a sundal horní bednu
tak jsem koukal jako hloupej. V bedně pod nimi asi 15 kg zavíčkovaných
zásob. Dole je mezi rámky 8 - 9 mm a celkem dost můstků z vosku a stejně
nepřešly. Vysvětluji si to tak, že na podzim nahoře kladla mladá matka a v
rožkách bylo něco zásob na které se v zimě natiskly. Ty jak došly dolů bylo
daleko ,tak padli. Máte někdo jiný názor. Díky Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Ivo Dragoun MUDr <IDragounMUDr/=/seznam.cz>

Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 30. 9. 2015 20:47:26

Předmět: Re: dokrmení oddělku


"Děkuji za rychlou a fundovanou odpověď,myslím, že vzdálenost víčka krmné

láhve od chomáče včel,které jsou nyní převážně v horním nástavku-asi iproto,

že zde je ještě plod by nemusela být na překážku, teplotu roztoku jsem

několikrát řešil (na jaře) umístěním krmné láhve do pěti polystyrenových

desek s otvory přesně na míru pro láhev (aopravdu to fungovalo) navíc v tom

vidím tu výhodu že včely zejména na jaře,hladové jsou těsně pos stropem -

ztoho důvodu se musím tázat (ikdyž nápad se "žebříčkemů z větviček mi

připadá velmi zajímavý,)nicméně nevím, zda by se mi podařilo donutit včely

které jsou nahoře pod strůpkem,zejména při zimování ve dvou nástavcích

sestoupit dolů na dno,kde navíc je zima a roztok velmi rychle vychládne, ale

nemám s tím jakékoliv zkušenosti takže je to jen moje domněnka. dÍky a hezký

večer.



A P.S. Stejně jsem si dodatečnšě uvědomuni, že jsem plašil zbytečně,protože

oddělek byl přikrmován od začátku pravidelně roztokem Takže celkově budou

zásoby spíše až 15 kg a to už by mohlo stačit.





---------- Původní zpráva ----------



Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>



Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>



Datum: 30. 9. 2015 17:52:10



Předmět: Re: dokrmení oddělku





"Jedna věc je teplota mimo úl, ale ta příliš nerozhoduje. Rozhoduje teplota



krmného roztoku. A tu samozřejmě ovlivňuje vzdálenost včel od krmítka a



teplota v chomáči, tedy zda ještě mají plod a nejvíce uteplení nad



krmítkem. Píšete 5 kg cukru, tedy asi 6,5 litru roztoku, v říjnu mě přijde



nereálné. Píšete o kalamitní rezervě na jaro. Tu lze řešit, podle mého



názoru, krmítkem do podmetu a včelám dát "žebříky" z jehličnaté větvičky



zasunutou mezi rámky a ponořenou do roztoku. A podáváno v přiměřených



dávkách.



VP""

Právě proto říkám, že na včely je dobré se chodit dívat i zimě.
Nejméně 14 dní muselo být na první poslech a první pohled vidět, že včely hladoví. A mohl se jim nějaký rámek ze spodního nástavku vytáhnout nebo celé nástavky přehodit nebo jinak to spravit. Mohlo to trvat i měsíc.
Nebo se mohlo za teplého dne v říjnu až prosinci do včel kouknout, to už muselo být vidět, že se tohle může stát.

>>V bedně pod nimi asi 15 kg zavíčkovaných zásob.
Podle mne je to daň za zimování ve více nástavcích, které občas
nedopadne dobře. Pokud Vás zajímá názor jiných, navrhnu knihu "O. Bremmer:
Zákonitosti života včelstva", kapitola Období snižování teploty - Podzimní
prohlídka. Vím je to kniha stará cca 45 let a těžko se koupí, snad půčit z
nějaké knihovny nebo od včelaře.
Teď napíšu svůj pohled na věc. Problém byl v tom, že vše bylo provedeno
správně, tedy zakmeno včas. Pro zavíčkované zásoby. Já pokud očekávám, že
matka bude klást dlouho, tak doplňuji zásoby po částech také dlouho. Zásoby
včely přenáší nahoru, do buněk po vyběhlém plodu jen pokud nejsou
zavíčkované.
Já měl na jaře asi 2011 úhyn jiný. Necelých 8 kg pylu v úlu. Ani váha mě
nepomohla. Plod na šesti rámcích. Tedy žádné omezení plodování při
nedostatku zásob. Včelstvo na maso a ne na med.
VP

Díky, to je možné. Opravdu krmím po vytočení medu . Stará škola, tak jsem se
to učil a to na vojně. Je to divný ale včely mě tam držely nad vodou. Za 2
roky 12 x na vycházce a jinak v lese. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>

Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 1. 10. 2015 14:36:19

Předmět: Re: dokrmení oddělku


">>V bedně pod nimi asi 15 kg zavíčkovaných zásob.

Podle mne je to daň za zimování ve více nástavcích, které občas

nedopadne dobře. Pokud Vás zajímá názor jiných, navrhnu knihu "O. Bremmer:

Zákonitosti života včelstva", kapitola Období snižování teploty - Podzimní

prohlídka. Vím je to kniha stará cca 45 let a těžko se koupí, snad půčit z

nějaké knihovny nebo od včelaře.

Teď napíšu svůj pohled na věc. Problém byl v tom, že vše bylo provedeno

správně, tedy zakmeno včas. Pro zavíčkované zásoby. Já pokud očekávám, že

matka bude klást dlouho, tak doplňuji zásoby po částech také dlouho. Zásoby

včely přenáší nahoru, do buněk po vyběhlém plodu jen pokud nejsou

zavíčkované.

Já měl na jaře asi 2011 úhyn jiný. Necelých 8 kg pylu v úlu. Ani váha mě

nepomohla. Plod na šesti rámcích. Tedy žádné omezení plodování při

nedostatku zásob. Včelstvo na maso a ne na med.

VP"

Včely vždy začínají na jaře s kladením nahoře a pak s plodováním postupují
dole a zásoby ukládají nad sebe. V zimě pak po nich postupují nahoru kde pak
na jaře zase začnou plodovat.
Tak se to opakuje každý rok.
Jestli nechám pak včelstvo nad zásobami na podzim pak stačí tuhá zima kdy je
nebudou moci přenést , tak se od zásob utrhnou a to je jejich konec.
Druhou variantou je zimování v jednom nástavku kdy je žádoucí, aby byly na
jedné straně ůlu a mohly postupovat  po rámcích . V tom je lepší pak
langstroth neb má delší rámky.
My včelaři jsme jim odebíráním medu narušili jejich přírodní zákony a proto
je musíme ještě před zimou napravit k obrazu jejich.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Blažena Dvořáková <bl.dvorakova/=/email.cz>
Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 1. 10. 2015 12:58:06
Předmět: Re: dokrmení oddělku

"Přátelé, včelařím 47 let a letos jsem přišel o 1 včelstvo hladem. Nahoře
plno mrtvých včel , asi 8 l kbelík. Když jsem je ometl a sundal horní bednu
tak jsem koukal jako hloupej. V bedně pod nimi asi 15 kg zavíčkovaných
zásob. Dole je mezi rámky 8 - 9 mm a celkem dost můstků z vosku a stejně
nepřešly. Vysvětluji si to tak, že na podzim nahoře kladla mladá matka a v
rožkách bylo něco zásob na které se v zimě natiskly. Ty jak došly dolů bylo
daleko ,tak padli. Máte někdo jiný názor. Díky Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Ivo Dragoun MUDr <IDragounMUDr/=/seznam.cz>

Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 30. 9. 2015 20:47:26

Předmět: Re: dokrmení oddělku


"Děkuji za rychlou a fundovanou odpověď,myslím, že vzdálenost víčka krmné

láhve od chomáče včel,které jsou nyní převážně v horním nástavku-asi iproto,

že zde je ještě plod by nemusela být na překážku, teplotu roztoku jsem

několikrát řešil (na jaře) umístěním krmné láhve do pěti polystyrenových

desek s otvory přesně na míru pro láhev (aopravdu to fungovalo) navíc v tom

vidím tu výhodu že včely zejména na jaře,hladové jsou těsně pos stropem -

ztoho důvodu se musím tázat (ikdyž nápad se "žebříčkemů z větviček mi

připadá velmi zajímavý,)nicméně nevím, zda by se mi podařilo donutit včely

které jsou nahoře pod strůpkem,zejména při zimování ve dvou nástavcích

sestoupit dolů na dno,kde navíc je zima a roztok velmi rychle vychládne, ale

nemám s tím jakékoliv zkušenosti takže je to jen moje domněnka. dÍky a hezký

večer.



A P.S. Stejně jsem si dodatečnšě uvědomuni, že jsem plašil zbytečně,protože

oddělek byl přikrmován od začátku pravidelně roztokem Takže celkově budou

zásoby spíše až 15 kg a to už by mohlo stačit.





---------- Původní zpráva ----------



Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>



Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>



Datum: 30. 9. 2015 17:52:10



Předmět: Re: dokrmení oddělku





"Jedna věc je teplota mimo úl, ale ta příliš nerozhoduje. Rozhoduje teplota



krmného roztoku. A tu samozřejmě ovlivňuje vzdálenost včel od krmítka a



teplota v chomáči, tedy zda ještě mají plod a nejvíce uteplení nad



krmítkem. Píšete 5 kg cukru, tedy asi 6,5 litru roztoku, v říjnu mě přijde



nereálné. Píšete o kalamitní rezervě na jaro. Tu lze řešit, podle mého



názoru, krmítkem do podmetu a včelám dát "žebříky" z jehličnaté větvičky



zasunutou mezi rámky a ponořenou do roztoku. A podáváno v přiměřených



dávkách.



VP"""

Ve Včelařských potřebách Rovensko pod Troskami vykupují vosk za 160 korun za kilogram, srážka 3%. Nabízejí i vlastní odvoz. Podmínky na jejich vebových stránkách. Naprostá spokojenost s jejich službami. J.

http://www.medocentrum.cz/eshop/?p=p_57&sName=Karta-Medocentrum--vykup-medu

Potíž je v informacích které se k nám dostávají. Mnohá media fungují na principu šokovat a ukázat to nejhorší zlo.
Společnost považuje příchozí za jednotlivou masu, za jedno velké ohrožení, ale když se podíváte zblízka začnete vidět konkrétní lidi.
Navzdory mediální panice by jsme neměli ztrácet zbytky humánosti a solidarity a splatit třeba tak malou část dluhu za pomoc které se tehdy díky západním zemím dostalo Čechoslovákům aj., kteří prchali před komunismem.
Např. Syrie má asi 5 tis. prof. včel.Z 80 % se včelaří na Langstrothu. Zbylé jsou tradiční typy zadem přístupné jako u nás např. budečáky. Varroa se tlumí obdobně bud kyselinou nebo Bayvarolem.
Med se v malobchodních sítích pohybuje od 7 eur (slunečnice- ovocné stromy) do 24 eur (tymián).

I kdyby těch problémových bylo nula celá nula nic, při tak vysokém počtu v Německu na soustavné problémy nejen v Německu to bohatě stačí.
A co bude, až si ti ostatní relativně neproblémoví lidi uvědomí, že němci potřebují maximálně pár desítek tisíc nových pracantů? a že ti ostatní mohou nakonec celé roky hnít v ubytovnách a na sociálních podporách? Případně pokud dostanou práci, tak maximálně nějaké zametání nebo vyklízení starých bytů atd.

Nechat doma rodiny,deti,rodice a vyrazit kamsi do Nemec nebo Svedska??? At je doma IS zarizne? Tohle udela malokdo a jsou jich desetitisice,co se vali do Nemec nebo studeneho Svedska.Kdo vypustil novinarskou kachnu,ze prichazeji pracovat? Ukrajinec,ktery prchne,kdyz ma jit bojovat proti separatistum,azyl nedostane a je nazvan zbabelcem a tihle utikaji pred IS a azyl ano? Nekdo se musel v EU zblaznit!!! Nalozit na lode a zavest zpatky,udelejte si chlapci doma poradek a nemusite nikam utikat...

www.almanach.cz-monsanto znicilo med.

Skoro 10 let starý přípěh vyčůraného včelaře který si vydělal souděním.

Co s tím teď?
Je vidět ekoaktivisti nemají do čeho píchnout a vytahují staré příběhy jako kdyby se staly včera.

Já bych se spíš zabýval tím, zda nejsou v našem medu zbytky chemie - o jejích účincích se ví jistě, o GMO se jen spekuluje bez důkazů.

Karel

Ještě je zajímavé, že se začali soudit v době, kdy byl problém prodat med. :-)

Asi jako likvidace šílených krav. Lepší jak je dávat na jatka pod cenou. :-(

Podle všeho se jednotlivé skupiny imigrantů už začínají organizovat. Nebude trvat dlouho, možná jen měsíce a v Německu nebo Francii jim ty imigrantské ubytovny nebo rovnou ghetta bouchnou do obličeje.

V drogerii se přestal prodávat 80% konsumní líh na propolis. Prodává se pouze v lékárnách 60% za cenu 20 ml 22Kč .Víc jak 20 ml. neprodají. Nebo musíte obcházet další lékárny a samo sebou ta cena,z toho by jeblo. Kde se dá sehnat větší množství? Ví někdo? Já sice vím,ale je to daleko a může se převézt pouze 1 litr..

Domluvil bych se při pálení v pálenici, jestli by nešlo třeba litr v té fázi destilace při druhém pálení, kdy jde největší koncentrace lihu, jímat zvlášť.
Při dobrém kvasu by neměl být problém získat 80% pálenku.
Pokud by to nešlo, tak v malém laboratorním aparátu předestilovat nějakou levnou vodku s 40 %.

..daj si do google ´ konzumní líh 80´ ...

Propolis dělám do vlastní meruňky 52% a žádný problém. Občas si dám i štamprdle.Jinak běžně vyplachuji ústa

Propolis dělám do vlastní meruňky 52% a žádný problém. Občas si dám i štamprdle.
----------------------------------
Mirek mi mluví z duše,já taky to štamprdle mám rád,jakýkoliv destilát rozpustí propolis,který je sice desinfekce,ale není to všelék jak si lidé představují

No ,když je ten destilát slabší, tak tam bude asi jiný poměr těch rozpuštěných látek. Nedá se předpokládat, když je propolis směsí velkého množství látek, že všechny budou v lihu rozpustné stejně.

Kupoval jsem konzumní líh přímo z lihovaru - likérky. Ještě mám doma zbytek zásob... Měli to v 5 l baleních, ale po tom "metanolu" to už v takových baleních nelze myslím prodávat. Přes Google ale určitě seženete litrová balení za rozumnou cenu (oproti lékárně určitě)
Akorát to využití je spíše jako tinktura, protože při ředění vodou se mi to pokaždé zakalí... Pro "vnitřní" spotřebu doporučuju jakýkoliv jiný destilát. Sám to dělám s "domácím kalvádosem", ať už z toho co dorazí přímo z pálenice (+-50%)nebo z naředěného na 40%...

"Akorát to využití je spíše jako tinktura, protože při ředění vodou se mi to pokaždé zakalí"
To je právě tím, že konzumní hodně koncentrovaný líh rozpustí z propolisu i ty složky, které jsou ve slabé koncentraci lihu nerozpustné.

Najde se někdo pro zprostředkování prodeje medu? Německo, Rakousko??

Nabízím smíšený med v 200 l sudech, kg po 115,-
Bližší info. 792363481
okr. Hodonín

Co budeme dělat s fumigaci. Už se nám ochladilo.H.

Co budem dělat ? Inu již bychom měli začít s fumigací,doba je tu,takže k večeru když bude teplota kolem 10°C tak se do toho dáme a nic nezkazíme.Kdo měl ve včelstvech Gabon,měly by stačit 2 fumigace,když ne,asi by bylo dobré pro jistotu
fumigovat 3x. A nebo 2x a v zimní čas použít aerosol.

Kdo se vůbec opovažuje obhajovat muslimy tato zlovolná idologije která je prodchnuta hlubokou nenávisti kdo vyznává jinou víru nebo je ateistou nemá v Evropě co pohledávat uvědomují si vůbec co by znamenalo vítězství islámu ponížování žen jejich absolutní nerovnoprávst podřezání všech co nekonvertují k islámu toto nelidské náboženství které hluboce pohrdá vším co jsme tady vytvořili pohrdá lidmi pohrdá ve jménu islámu lidmi pro ně jsme kafíry které je možné kdykoliv podřezat mám za souseda muslima je tady zatím sám čili neškodný ale nikdy jsem od něho neslyšel odsuzení zvěrstev která jsou páchana muslimy po celém světě celá Evopa čeká na státnika formátu Churchila nebo Hitlera ale u něho s mnoha výhradami mám na mysli stmelení národů za účelem zastavení toho imigračního šílenství Evropa jednoznačně spěje k občanským nepokojům a nasledně k občanské válce teprve až pak bude ten islámský mor zastaven ale za potoků krve já sám bych ani na vteřinu neváhal a se zbraní v ruce by to své vepřové a pivo bránil

Už léčíme aerosolem, rovnou acetonem, teplota jen 3°C a sychravo. Opavsko

Pockame na teplo.Loni jsem poprve fumigoval koncem rijna a naposled pred Vanoci a nezmeskal jsem vubec nic.JosPr.

Jakozto jeden z milionu ateistu si nemyslim,ze do Evropy nepatrim.Kazde nabozenstvi je zvracenost,ztrata duvery v sebe sama a lidsky rozum,v dejinach napachalo bezpocet nasili a utrpeni,vrazdeni a upalovani pokroku a hrabani majetku.JosPr.

Přesně tak to cítím

Vzhledem k tomu, že před týdnem bylo teplo, včelky nosily pyl a rozpolodovaly se, což lze vidět i na orosené strůpkové fólii a navíc jsou zprávy o dost velkých plochách plodu od těch co se ještě podívali (podle příbalového létaku varidolu se přesvědčovali o tom, že včelstva mají malé množství plodu), tak Martine lze říci, že s nejvyšší pravděpodobnosti porušujete MVO tím, že se neřídíte příbalovým letákem Varidolu.
Osobně si myslím. že nyní je opravdu spousta kleštíků pod víčky a je zbytečné předčasně léčit natož aerosolem. Teplo bylo až do 6.10. viz http://www.in-pocasi.cz/meteostanice/stanice.php?stanice=opava
Pokud si připočtu 21 dní tak mi vychází 27.10. jako nejleší první termín - navíc to ochlazení nyní ideálně zarazí plodování a kolem toho 28.10. bude prakticky bez plodu vše a tedy zásah nanejvýše účinný. Navíc v té době dle dlouhodobé předpovědi by mělo být opět teplota příznivá pro pouhou fumigaci.
Takže víte jak je to s tím aktivním blbcem?

Rozhodně si to nemyslím. Později, pak ale je již problémem větší semknutost zimního hroznu. Dávám raději přednost postupnému omezová počtů škůdce. Také je třeba si uvědomit, že nikdy také nepřestavájí plodovat. Což pak zase znamená větší počet samiček pod víčky. Vyřezávání tohoto plodu je však mnohem pracnější záležitost.

Myslet si můžeš co chceš, ale v příbalovém letáku Varidolu je jasně napsáno "kdy jsou včelstva bez plodu nebo mají jen malou plochu zavíčkovaného plodu." a v MVO resp metodice " aplikace v souladu s příbalovou informací"
Nemáš-li bezplodé resp. jen s malým množství plodu tak porušuješ MVO bez ohledu na to co si myslíš.

Navíc jelikož jsou nyní teploty trvale pod 10°C tak jednak Varidol nyní jen v aerosolu a jednak semknutí je větší nyní a při oteplení se ještě rozvolní. Tedy problém o kterém mluvíš je spíš teď než při vyšších teplotách.

Chlapi sakra, mě se ta Africká invaze taky nelíbí, ale tohle je fórum o včelách. Stejně nakonec budeme všichni volit zleva doprava, Babišem počínaje, přes socany a komunisty až ke Kalouskovi s Fialou konče a všechno bude zase při starém. To vám nestačí ten Dienstbier ve Včelařství?

"Vzhledem k tomu, že před týdnem bylo teplo, včelky nosily pyl a rozpolodovaly se, což lze vidět i na orosené strůpkové fólii a navíc jsou zprávy o dost velkých plochách plodu od těch co se ještě podívali"
Já jsem koukal asi před týdnem a plod minimální, pouze starý zavíčkovaný vybíhající.
Možná to je tím, že jak jsem letos krmil postupně od srpna až do října půllitrovými flaškami, tak se rozplodovaly v srpnu a září a teď už ne.
Jink u nás se letos ošetřuje dvakrát fumigací a jednou pozdějí pravděpodobně se to bude dělat aerosolem.
Na rozdíl od jiné roky mi nedali flašku s léčivem, ale koluje tady jedna pro všechny, takže budu dělat první fumigaci nuceně tento týden, asi v pátek nebo sobotu.

Zapomínáš na jednu maličkost. Po 10. X. se průměrná teplota začíná denně snížovat cca tak o 1/2 stupně je pak obtížné dodržet minmální interval 10 dní mezi ošetřeními a natrefit se do příhodné venkovní teploty. Zvláště je to pak obtížné pro ty co nepoužívají aerosol a musí dělat ty 3 ošetření fumigací. Jedna věc je návod který vzhledem k počasí nelze brát doslovně a druhou věcí jsou místní podmínky stanoviště. To pak musí včelař umně zkloubit. Při práci s přírodou je nutné se jí vždy podřídit, jinak to dobře nedopadne.

Fumigace je stálý tvrdý boj mezi dobrou teplotou a tím i přítomností plodu a nebo chladem,včely sice bez plodu, ale nekvalitně provedenou fumigací.
Řešit se to dá trochu buď ochlazením úlu ve vhodné době,není ideální, ale hlavně výběrem plemenného materiálu.
Mám včely co i při záměrně pozdním dodání zásob v teplém úle jsou teď už 14 dní zcela bez plodu a budou tak 4 měsíce, jiné začátkem září udělaly kolečko plodu,ale mám i včelstva co soustavně blbnou ještě teď . U mne 2 línie. Těm na jaře půjdou matky pryč, některé jsem pomačkal už teď. Jednoznačně je to genetika.Chovatelé to většinou neberou na zřetel a často prodávají bez začervenání materiály co plodují do vánoc a zač. ledna začnou znova.Je jim to jedno , oni si udělají aerosol.Zákazník neví, že by se měl nebo mohl u matek zajímat v prvé řadě o toto.Potom se diví , že jsou bez včel a nebo musí blbnou v létě s kyselinou.

K tomu bych dodal ještě maličkost.
Čím starší matka, tím dříve ukončuje plodování. Nejdéle plodují matky z podletních výměn.

Dobrý den chcem sa opýtat na účinky varidolu na človeka dakujem

"Zapomínáš na jednu maličkost. Po 10. X. se průměrná teplota začíná denně snížovat cca tak o 1/2 stupně je pak obtížné dodržet minmální interval 10 dní mezi ošetřeními a natrefit se do příhodné venkovní teploty."
No mně vychází, že tak v 8 z deseti let je v říjnu a listopadu takové počasí, že při trošce sledování předpovědi není problém se do dvou teplých dnů v rozmezí těch 9 - 14 dnů trefit. Třetí je u nás potom vždy aerosol o dost později, kdy zaručeně už není plod.
Já totiž nemám problém v tom fumigovat jakýkoliv den, ať je pracovní nebo nepracovní. kdybych měl jako před hodně časy těch včelstev přes 30, asi by to časový problém byl, ale nyní, kdy jich mám pár, ne.
Akorát to chce mít k dispozici to léčivo po delší dobu. což letos po pár letech, kdy to tak bylo, zase není.
Jinak v budoucnu by se mně asi hodilo, kdybych získal samostatnou lahvičku jen pro sebe, třeba i klidně nákupem na své triko, už někdy před polovinou září. To bych asi potom klasicky klíckoval matky a provedl všechna 3 ošetření fumigací už během října.
I kdy nevím, pokud v listopadu nebo i na začátku prosince bývá extrémní teplo, soused je jen 150 metrů, u nás je v té době běžné vzájemné otravování zlodšjkami i vylupování.

No, je to chemický prostředek, který je využíván k tomu, aby zabil... Používané množství usmrtí roztoče, ale větší včelu ne... A člověk je ještě o něco větší... :-) Takže asi Vás to nezabije, bebo alespoň ne hned... U Varidolu se hovoří o možném rakovinotvorném účinku...
Chemické látky působí tak, že naruší dosavadní vazby nebo vytvoří nové s tím, že se naruší dosavadní funkčnost natolik, že to organismus nepřežije... Jak to přesně u toho Varidolu je u člověka bude asi ještě dlouho obtížně ověřitelné, protože s ohledem na jeho využití u něho nelze předpokládat obdobné testování jako u lidských léků... Já sám za sebe se ale snažím nebýt v testovaném vzorku... ;-)

Citace:Amitraz is not mutagenic, however, it forms a mutagenic (in vitro evidence only) and
carcinogenic metabolite, 2,4 dimethylaniline. The tumor response for 2,4
dimethylaniline is different from amitraz in that neither liver nor lung tumors are
observed.

Although potential carcinogenicity cannot be totally dismissed because of the
mutagenic/carcinogenic metabolite, the tumor data for amitraz are not very compelling for the
reasons stated above. Thus, the Agency is regulating this chemical on the basis of an acute
endpoint which is considered protective for all effects, regardless of exposure duration.

Viz: http://archive.epa.gov/pesticides/reregistration/web/pdf/amitraz_tred.pdf

Citace:
Amitraz may pose a concern for potential carcinogenic risks to certain categories of
workers. Amitraz is classified as a Group C (possible human) carcinogen, based on findings
of combined liver adenomas/carcinomas in female B6C3F1 mice. Estimates of human risk
may be calculated from the unit risk, Q *, which is 5 x 10 (mg/kg/day) , based on findings 1
-2 -1
of combined hepatocellular adenomas and carcinomas in female mice. Additionally, there
may also be a potential for a developmental, neurological and/or reproductive risk, based on
available toxicology information. These issues will be assessed after a confirmatory
combined developmental/neurological/reproductive study in rats is submitted and evaluated.

Viz. http://archive.epa.gov/pesticides/reregistration/web/pdf/0234red.pdf

http://sitem.herts.ac.uk/aeru/ppdb/en/Reports/30.htm#trans

Amitraz má oproti fluvalinátu a dalším pyrethroidům spíš akutní účinky. Dráždí žaludek, takže kdo má náběh ke vředům, tak to pozná. Dostává se do organismu vedle vdechnutím kouře z fumigace taky přes kůži.
Jinak stačí trochu dodržovat bygienické zásady, v léčivu se nepatlat, nejíst při aplikaci, oděv po léčení dát vyprat atd a při tom malinkém množství používaném na léčení včelstev nemohou vzniknout žádné problémy.
V minulosti se Amitraz používal třeba v "kýblovém množství" proti kožním parazitům na hovězí dobytek, ovce atd, nalili to do kýblu a dobytek natírali štětcem nebo kartáčem a taky to to dobytče i člověk přežili.

Přítel Polášek napsal: To bych asi potom klasicky klíckoval matky a provedl všechna 3 ošetření fumigací už během října.
----------------------------------------------------------
No,a to je možnost řešení problémů, o kterých se tady diskutuje. V letošním Včelařství č. 8, str. 262 je článek o klíckování matek, resp. uložení matek do izolátorů. Hovořil o tom i na výstavě v Ostravě na Černé Louce ve dnech 25.-27.9.2015 Mgr. Václav Sciskala.
Jak na to? Pokud uložíme matku do izolátoru na min. 21 dnů před fumigaci , pak už ve včelstvu není plod. Lze lépe uhlídat dobu a venkovní teplotu pro fumigaci. Léčení má proto vysokou účinnost.
Matku můžeme izolovat již dříve po zakrmení a zakladení plodu dlouhověkých včel.
Matku v izolátoru můžeme ponechat i po fumigaci až do konce února. Zabráníme tím plodování v případě teplé zimy a tím množení roztočů VD. Dojde ke snížení spotřeby zimních zásob, menšímu opotřebení včel.
Včely jdou prakticky do sezóny bez roztočů. Kritizovaný chemický přípravek Varidol, zde na konferenci, je aplikován pouze jednou. Včelstvo má rychlejší jarní rozvoj a celkově je údajně o 50% větší snůška. No, není to báječné?
Já mám na zkoušku izolováno 5 matek. H.

To není kritizování přípravku s Amitrazem, ale jen podání objektivní informace o jeho nebezpečnosti.
Pořád platí, že je to proti klešťikovy velice účinný prostředek - jen prostě jako vše má své rizika a je na každém jak tyto rizika bude brát vážně a toto riziko podstoupí.
Je to naprosto stejné jako u jiných varoacidů - Thymol, kyselina mravenčí nebo šťavelová. I ty mají rizika jen trochu jiná. Každý pak má možnost svobodně posoudit, které riziko je pro ně rizkovější.
Ten kdo má v rodině genetické předpoklady, ke vzniku rakoviny (a znám takové rodiny) bude přípravek s již malým potenciálem karcinogenity daleko nebezpečnější (a to objěktivně) než přípravek, s potenciálem poškozením ledvin. Ten kdo kdo geny, které zaručují, že karcinogeny jsou eliminovány (menší sensibilita), tak se jich nemusí tak bát.
Prosím berte to tak, že to není kritika nějakého přípravku, ale jen informace o něm. Berte prosím v úvahu, že každý člověk, rodina má jiné geny a je jinak odolný a navíc má svou hlavu, kterou se může v rámci stanovených pravidel rozhodnout. Buďťe tolerantní a respektujte názory jiných. Zabedněnost nikam nevede a vytváření bubáků (ať už je to ze strany příznivců pesticidů nebo alternaticů) také ne.

Vyměnil jsem na podzim většinu matek ještě před ochlazením při namátkových kontrolách většina včelstev plodovala fumigace bezpředmětná provedu až po dvacátem pokud se oteplí nejméně na dvanáct stupnů jinak aerosol a na jaře nátěr tam kdeč nebyl žádný plod jsem fumigova s minimálním spadem jsem v klidu

rad budu uvadet prispevky

Pustí!!!
Radi si tvé příspěvky přečteme.

On je problém v tom, že nebezpečí rakoviny vytváří skoro všechno, co na organismus nějak působí. Včetně dlouhodobého prachobyčejného mechanického dráždění. Akorát je otázka, jak velké u konkrétní věci to nebezpečí je.
Podle mně, pokud se včely léčí tak, jak se má a dodržuje se hygiena a pokud člověk není profesionální léčitel = který to léčí včelařům za úplatu, neboli pracuje s tím léčivem téměř denně od řekněme září po řekněme prosinec a na jaře nanovo, tak je nebezpečí rakoviny menší než při preferencí některých méně zdravých stránek životního stylu.
například při častém pojídání hodně vyuzených uzenin nebo při používání třeba nábytku, počítače, televize, koberce atd z nekvalitních plastů, které smradíky zamožují vnitřní ovzduší, při častém rozprašování insekticidů v pokojích proti komárům, při častém používání voňavek, při častém používání nevhodných pracích a mycích prostředků, které se nedostatečně opláchnou, takže se dostanou do stravy.... kouření.....
Až nakonec třeba ono vnitřní používání desinkvekčního vodárenského prostředku - oxidu chloričitého, což je skutečně z hledska nebezpečí rakoviny síla.
Cokoliv z toho a ještě spousta dalších běžně používaných věcí, pokud se to děje dlouhodobě, dává větší nebezpečí rakoviny než jednou za čas léčení svých včelstev.
a.
"Ten kdo má v rodině genetické předpoklady, ke vzniku rakoviny (a znám takové rodiny) bude přípravek s již malým potenciálem karcinogenity daleko nebezpečnější (a to objěktivně) než přípravek, s potenciálem poškozením ledvin. Ten kdo kdo geny, které zaručují, že karcinogeny jsou eliminovány (menší sensibilita), tak se jich nemusí tak bát.
Prosím berte to tak, že to není kritika nějakého přípravku, ale jen informace o něm. Berte prosím v úvahu, že každý člověk, rodina má jiné geny a je jinak odolný a navíc má svou hlavu, kterou se může v rámci stanovených pravidel rozhodnout. Buďťe tolerantní a respektujte názory jiných. Zabedněnost nikam nevede a vytváření bubáků (ať už je to ze strany příznivců pesticidů nebo alternaticů) také ne."

Souhlas, ale tady nejde jen o to léčení. Amitraz se v úle rychle rozpadne a jeden z těch produktů rozpadu = 2,4 dimethylaniline je jednak rozpustný v medu a jednak je stabilní. A tento je právě ten karcinogen. Ano je ho málo a je v zimních zásobách a vyžerou si to včely. Další důvod nemíchat zimní do vytáčeného medu.
Jen upozorňuji na nebezpečí jisté kontaminace medu tímto 2,4 dimethylanilinem - a to už není nebezpečí pro včelaře ale pro jeho zákazníky, nebo třeba včelařovy vnoučata.
Bubák = ne jen upozornění na tuto u nás ne příliš známou skutečnost. Výrobce léčiv se tím určitě sám nepochlubí a v ČR na rezidua tohoto metabolitu není norma a omezení.
Tedy nepřeceňovat, ale také nepodceňovat nebo ignorovat.

Nebývá při léčbě problém s dospělci včely medonosné při používání amitrazu, ale je problém s vývojovými stadiemi včely medonosné za podmínek, kdy je celý alimentární systém předávání potravy už plně zasažen určitým patogenem. Podle mých zkušeností amitraz, v určitých situacích, i když to zní neuvěřitelně, zhorší celý průběh léčby parazitálního onemocnění. Ty určité situace, ač to zní neuvěřitelně jsou proto, že amitraz je sice prý bezpečným jedem proti roztoči, ale rozhodně nepomůže imunitě a kvalitě potravy, spíše naopak. Celá věc by se mohla objasnit zkoumáním obsahu malpighických žláz všech stadií a kast včely medonosné _gp_
............
JK (109.75.0.10) --- 16. 10. 2015

Souhlas, ale tady nejde jen o to léčení. Amitraz se v úle rychle rozpadne a jeden z těch produktů rozpadu = 2,4 dimethylaniline je jednak rozpustný v medu a jednak je stabilní. A tento je právě ten karcinogen. Ano je ho málo a je v zimních zásobách a vyžerou si to včely. Další důvod nemíchat zimní do vytáčeného medu.
Jen upozorňuji na nebezpečí jisté kontaminace medu tímto 2,4 dimethylanilinem - a to už není nebezpečí pro včelaře ale pro jeho zákazníky, nebo třeba včelařovy vnoučata.
Bubák = ne jen upozornění na tuto u nás ne příliš známou skutečnost. Výrobce léčiv se tím určitě sám nepochlubí a v ČR na rezidua tohoto metabolitu není norma a omezení.
Tedy nepřeceňovat, ale také nepodceňovat nebo ignorovat.

Zhorší - a možná za to může Nosema C., u které se tvrdí, že zvyšuje vnímavost včel k pesticidům a to až 100x. To znamená, ze i za normálních podmínek bezpečná dávka Amitrazu se stane pro včely jedem. Jelikož Nosema C. je na našich včelnicích čím dál častější a není bez vyšetření mikroskopem jinak detekovatelná, tak šance, že si Amitrazem poškodíte vcelstvo je vyšší.

Podle tabulek je 2.4.Dimethylanilin rozpustný v alkoholu, etheru, benzenu a málo ve vodě.
Z toho vyplývá, že se v první řadě shromažďuje ve vosku jakožto látce odpovídají benzenu a etheru a málo v medu nebo cukerných zásobách jakožto látce rozpustné ve vodě.
Takže ani tak ne se starat o kvalitu medu, ale starat se o větší produkci vosku a víc z koloběhu včelího vosku mezi výrobci mezistěn a včelami odebírat třeba na svíčky.

Kde je problém ,že nemáš celou lahvičku jen pro sebe? V naší ZO si je běžně objednáváme kdo kolik chce, jakož i ostatní léčiva. To pak se chce ozvat na schůzi a prosadit to!

Pravda rozpustnost ve vodě je jen 2% ale vzhledem k tomu, že od 2°C do 194°C je v kapalném skupenství a tedy se chová jako olej na vodě. Jelikož většinou vytáčíme nad 2°C tak ho jakožto kapalinu také vytočíme a cezením neodstředíme.

Viz. : https://en.wikipedia.org/wiki/Dimethylaniline

Melting point       2 °C (36 °F; 275 K)
Boiling point       194 °C (381 °F; 467 K)

kde je také:
Its derivative 2,4-dimethylaniline is a recalcitrant degradant of the pesticide amitraz and is also an industrial pollutant which is genotoxic, teratogenic and carcinogenic.[8]

Nejde o kontaminaci jakýmisi plovoucími zplodinami na medu, pokud neléčíte - nefumigujete zásoby medu, které se hned potom vytáčí.
Jedná se o dlouhodobý kontakt v řádu měsíců, ve vytáčených zásobách od podzimu do cca května, těch zplodin, které pokud se nerozloží, vytvoří ve dvou soustavách med(cukerné zásoby) a vosk z hlediska koncentrací rovnovážný stav. A ty koncentrace se právě rozdělují v podobném poměru vzhledem k rozpustnosti rozpouštědla typického pro danou soustavu.
pro vosk to je benzen, možná ether, pro med to je voda.
Koncentrace ve vosku a v medu se tedy rozdělí v podobném poměru jako je rozpustnost 2.4.Dimethylanilin v benzenu ku rozpustnosti 2.4.Dimethylanilinu ve vodě.
Neboli převážná většina 2.4.Dimethylanilinu se během těch měsíců, kdy se ustanoví koncentrační rovnováha, "usadí" ve vosku a jen málo v medu respektive cukerných zásobách.

To souhlasí.
Ten poměr v koncentrace v medu a vosku zůstává konstantní a tedy po vytočení a nanošení medu se pro změnu z toho vosku vylučuje Dimethylanilin do přinášené sladiny, aby ten poměr zůstal zachován v rovnovážném stavu jak píšete.

A nerozloží se - je to stabilní látka.
Navíc to "dlouhodobý kontakt v řádu měsíců" platí při podzimní fumigaci. Pokud použije někdo záčátkem dubna (jelikož dle letáku je povoleno do 16. dubna) tak před vytáčením tak dlouhá doba není.

mám takovýto dotaz,kolik kapek je v lahvičce Varidolu,kdo to ví,odpoví.V příbalovém letáku je velmi podrobný popis návodu na použití a likvidaci.Kolik je kapek v jedné lahvičce se nelze dočíst,jen obsah lékovky 5 ml.Podle mne chybí na co 1 lahvička vystačí,na př. při 2 kapkách na kolik včelstev,při 4 kapkách na kolik včelstev.V dnešní době podle mne včelaři zimují převážně ve 2 nástavcích a jen několik % v jednom a to ponejvíce oddělky.

je totiž kapka a kapka. Takže někdy se nakape víc, jindy míň.
Ale skoro přesně plus mínus +-50% asi tak na těch 50 papírků po dvou kapkách.

"To souhlasí.
Ten poměr v koncentrace v medu a vosku zůstává konstantní a tedy po vytočení a nanošení medu se pro změnu z toho vosku vylučuje Dimethylanilin do přinášené sladiny, aby ten poměr zůstal zachován v rovnovážném stavu jak píšete. "
Přesně tak.
Proto je vhodné část vosku z plástů vyvádět z koloběhu vosk - mezistěny - plásty - staré plásty - vosk pryč, třeba na výrobu svíček.

Na veb.stránkách VÚ Dol - léky, je příbalová informace, kde je uveden i počet kapek v lahvičce Varidolu. Tj.cca 140 kapek.Ať se daří. Pavel K.

Přátelé,prosím o názor.
Když mám dvojí dílo.Plodištní a medníkové,které po vytočení přijde do úlu až na jaře,kdy si včelky v plodišti udělaji věneček zásob.To samé s nástavkama.Jak je to s kontaminací? Děkuju.

Jsou farmy, kde díky tomu že jsou to farmy a musí dbát o včely i o zákazníky, tak tam to mají nastaveno tak:
Z medníkových nezaplodovaných a víček těží vosk, plodištní pálí i s dílem.
A to přesto,. že už z důvodu gramoty zákazníků (tedy že zákazníci by takový med nekoupili za jejich cenu a ti co to ty nároky nemají si koupí v supráku med z takových krajin kde se ještě amitráz atd používá za lacino) necpou do plodišť chemii s produkty rozpadu které nejsou pod kontrolou.
Protože nerozšiřují stavy tak produkce vosku z víček (hluboké odvíčkování) je pro ně dostačujíí na obnovu plodiště.
Takže vosk získávají jen z nezaplodovaného díla s minimální pracností.
A vosk ze zaplodovanýh plástů se jim prostě nevyplatí těžit - vzhledem k cenám vosku - na svíčky si koupí vosk od včelařů z východu a 3-4€ po kile - nedávná cena.

Karel

Karle, ty žiješ?
(Zítra vstanu a opařím se čajem.)

"Jsou farmy, kde díky tomu že jsou to farmy a musí dbát o včely i o zákazníky, tak tam to mají nastaveno tak:
Z medníkových nezaplodovaných a víček těží vosk, plodištní pálí i s dílem."
On to bude spíš dnešní zrůdný ekologický marketing, který takhle nutí plýtvat.
I když jsou ty produkty rozpadu Amitrazu toxické, tak je jich, pokud se dlouhé roky nepoužívají stejné plásty, tak málo, že riziko je zanedbatelné.
Na stejné nebo větší zdravotní riziko stačí určitě například nakoupit jednu televizi, počítač nebo nábytek nebo koberec atd, který v sobě obsahuje pochybný levný plastový nebo jiný materiál , ze kterého se v bytě uvolňují výpary. Nebo koupit a používat nějaký levný prací nebo čisticí prostředek, voňavku, dezodorant. Nebo používat na svého psa obojek proti klíšťatům, vystříkávat doma pokoje insekticidem proti komárům a mouchám, mít na zahradě pozůstatky ze stavby z vyřazených železničních pražců, topit doma tak, že kouř, i ze dřeva, jde do pokoje a dýchám ho, jíst domácí uzeniny, mít pochybné plasty v interiéru auta, zvláště v létě , kdy do auta praží slunko......
a.
Takový "ekologický" člověk koupí 2 - 4 x dražší biomed a k tomu kupuje podobně dražší biozeleninu a bioovoce a přitom doma a svým způsobem života má takových zdravotních rizik tolik, že v součtu vytvářejí zdravotní riziko třeba 100x vyšší než med ze včelstev ošetřených Amitrazem.

"A vosk ze zaplodovanýh plástů se jim prostě nevyplatí těžit - vzhledem k cenám vosku - na svíčky si koupí vosk od včelařů z východu a 3-4€ po kile - nedávná cena."
JJ, 3 - 4 eura za kilo vosku, to je vzhledem k přepočtu platů u nich levnější než je u nás parafín.
Holt by to chtělo prohlásit včelí vosk za obnovitelnou surovinu, zatímco parafín je neobnovitelná fosilní surovina.

RP:
On to bude spíš dnešní zrůdný ekologický marketing, který takhle nutí plýtvat.

-----

Proč jsem zrůda která si pěstuje na zahradě pro sebe a rodinu děti jabka bez postřiku, než abych je kupoval stříkaná? :-)
Proč jsme ekologista když si vyberu a pokud si můžu vybrat koupím jogurt z farmy než z krámu?

Jabka na rozdíl od včel mi v ČR žádný svaz zahrádkářů ani MZe nenařizuje stříkat.
I přes to, že obaleč, to je svinstvo, ten létá široko daleko. .-) A měli by si to začít zahrádkáři hlídat (nařídit povinné postřiky a kontrolovat to a hlásit ty co nestříkají) a hlavně pokácet ty volně rostoucí jabloně stejně jako někteří včelaři likvidují divoce žijící včelstva a roje.

Karel.

RP
JJ, 3 - 4 eura za kilo vosku, to je vzhledem k přepočtu platů u nich levnější než je u nás parafín.
Holt by to chtělo prohlásit včelí vosk za obnovitelnou surovinu, zatímco parafín je neobnovitelná fosilní surovina.

----

Pokud tak sleduji ceny, tak zdroje laciných vosků (odkudpak se to asi tak do ČR tahalo? :-) ) se dočerpávají a cena se dostává k normálu.
I když vzhledem k tomu, že pracnost je mnohokrát dražší jak vytáčení medu, tak kolikanásobek ceny medu by to mělo být, aby to začalo být rentabilní - pokud vezmu v úvahu cenu času a práce.
Potom je i těch 300Kč/kilo vlastně málo, pamatuji kdy to bylo 100Kčs - tedy 5-10 hodin ve fabrice.

Karel

http://translate.googleusercontent.com/translate_c?depth=1&hl=cs&prev=/search%3Fq%3Dwww.europarl.europa.eu/de/pressroom/content/20111028NEW30562/8/html/EP-fordert-Taten-um-das-Bienensterben-aufzuhalten%26hl%3Dcs%26sa%3DG%26prmd%3Dimvns&rurl=translate.google.com&sl=de&u=http://www.ebay.de/itm/Neue-Erfindung-Varroa-destructor-Bienen-tten-Varroamilbe-Imkerei-Mittel-/331685848909&usg=ALkJrhjiTJMBrpDHBKD2BqoiTGYZ04-RgA
Doufam že se to otevře.Už to někdo viděl.

uvádím celý odstavec, který se k té "zrůdnosti" vztahuje.
"Jsou farmy, kde díky tomu že jsou to farmy a musí dbát o včely i o zákazníky, tak tam to mají nastaveno tak:
Z medníkových nezaplodovaných a víček těží vosk, PLODIŠTNÍ PÁLÍ I S DÍLEM."

Co je na tom zrůdného?

Karel

Celkem mne formulace,ze dbaji o vcely a zakazniky z duvodu,ze jsou farmy,rozesmala.Jako reklama je to slogan hezky,ale to by clovek nesmel na jednom zajezdu videt,co jedna z nejvetsich farem cpe do kotle na vyvareni,nebo co nekteri farmari vozi do vyrobny.Do zlutouckeho vosku to ma hoodne a hoodne daleko.Dbat o zakazniky musi byt prioritou kazdeho vcelare,ktery dodava primo koncovemu spotrebiteli,jinak si ani neskrtne.Reputace je jen jedna a ztratit ji,zbyde uz jen lit med vykupcum.JosPr.

Jó já zapomněl napsat.

V zahraničí jsou farmy . . . :-) :-) :-)

Chápu vaše spravedlivé rozhořčení a omlouvám se.

Takže: v zahraničí kde díky tomu že jsou to farmy a musí dbát o včely i o zákazníky, tak tam to mají nastaveno tak:

Karel

Tak přemýšlím kde asi farma pálí, předpokládám stovky nebo tisíce plástů. Na ohníčku nebo si pořizují spalovnu? K ohníčku potřebují souhlas požárníků a spalovna stojí statisíce a víc. On internet je otevřené médium všem a ne všechno je skutečnost.

A co je jednodušší - ty plásty spálit v kotli nebo investovat do nějakých pařáků a kotlů a s finanční ztrátou je vyvařit a pak ještě řešit co se starými rámky - pálit?


Bavíme se o systému s oddělenými plodištními a plodovými plásty - asi dadant, jak zněla otázka

Karel

"Co je na tom zrůdného? "
No to pálení plástů. S mírnou nadsázkou.
a.
Být ty farmy tady u nás a vědět, že například na jednom stanovišti vyřadí během týdne třeba 100 - 200 kilo plástů, tak by třeba stálo za to uvažovat o kočovném zařízení na zpracovávání voští z těch plástů.
Dieselagregát, vana na rozvařené voští na ohřev dřevem a s čerpadlem, kterým by se zespodu brala horká voda na smývání toho voští z plástů do vany, odstředivka na odstřeďování voští - mělo by se to s přehledem vejít na přívěs za auto.
Pokud by u nás bylo pár desítek takových stanovišť či farem, mohlo by se bajočko takové zařízení i při současné ceně vosku vyplácet.
Neb otakhle zpracovat najednou voští třeba z jedné ZO. Menší včelaři by určitě uvítali mít to takhle hotové za jeden den než se s tím patlat v kuchyni a výtěžnost by byla díky odstředivce výrazně vyšší.

Tohle bylo v zahraničí. Minimální mzda s odvody je tam cca 30 000korun, tedy 200 na hodinu. POkud byl v té době vosk za 80 vykupován v ČR tak by si ten pracovník jen prvními dvěma kilogramy teprve vydělal na výplatu.
A farma potřebuje v zimě dělat produktivnější věci - pokud už mají hotovo na jaro, tak prodej na tržišti atd jim přinese větší prachy jak výroba vosku co nepotřebují do provozu.
Farma co má dadant systém má dost vosku jen z víček a vyřazených medníkových plástů a je to bez práce. Jen to vytaví a hlavně nemusí řešit riziko zatažení čehokoli z plodiště do provozu. I kdyby sáhliv případě nouze ke straé chemii.
Je to vyjímečně rozumné řešení pro včely v souladu s ekonomickou logikou.

Mimochodem, jak tady zazněly sympatie k tuzemským farmářům :-) , tak třeba Kolomý do svého provozu dává jen z víček. A vím i o dalších. Rozumný člověk si nedělá iluze o kvalitě vosku v oběhu.
Takže to je i tady, jenže v ČR se vyplatí ten vosk vytavit a prodat. Na výplatu zaměstnance stačí deka vosku, ne dvě kila jako venku.
Holt jsme levní, rádi a ještě se tím chlubíme. :-)

Karel

Včelí dílo se vyvařovalo vždy, pouze dnes v té bohaté společnosti se někde likviduje. A ty obavy o různé chemické látky jsou dány spíš neznalostí. Chce to sledovat přísně prováděné rozbory laboratořemi. Jinak to jsou zbytečné plky. Nedělejte si iluze o farmářském včelaření a těžbě vosku. Tam je tendence zpeněžit vše co jde. A to i vosk vytavený z plodových plástů. V lahvičce je 5 ml roztoku po 125 mg/ml Amitrazu. Vydělte si to přibližně 33 včelstev po dvou nástavcích a zjistíte, že amitrazu je tolik že není ani viditelný. Několikeré zakouření do včelstev je horší než odpovědné použití Varidolu. Ono se hodně mluví, ale skutečnosti jsou někde jinde. Samozřejmě vosk se dá poškodit různým způsobem, stačí se podívat do odborné literatury, ale z Varidolu není třeba mít strach.

Nějaké informace o přísných rozborech? Kde se dočteme?

Karel

Dlouhodobě se problematice cizorodých látek ve vosku a medu zabývá SVS a chce to sedovat výstupy z VÚV s.r.o., Dol. Chce to hledat nebo jim napsat.

POkud by to dělala SVS tak to jistě bude na webu. :-)
Nic tam není. Nebo špatně hledám?

Takže cituji vás:
"Chce to sledovat přísně prováděné rozbory laboratořemi. Jinak to jsou zbytečné plky."
-------
Dejte tedy vědět kolik přísně provedených rozborů nebo i nepřísně bylo provedenoa kde jsou informace. Aby tady nebyly jen zbytečné plky.

Karel

Takže takto to odebarli ve Francii
http://www.agronavigator.cz/service.asp?act=print&val=72545


V roce 2002 byl zahájen polní průzkum ve francouzských včelínech, který sledoval rezidua pesticidů a zdraví včelstev včely medonosné (Apis melifera). Studované včelíny byly rovnoměrně rozmístěny po pěti místech umístěných v kontinentální Francii. Vzorky včelího vosku byly sbírány jednou ročně po dva roky z celkového počtu 125 včelstev. Byly prováděny multireziduální analýzy těchto vzorků, aby se zjistila rezidua 16 insekticidů a akaricidů a dvou fungicidů. Ve vzorcích byla zjištěna rezidua 14 ze zkoumaných složek. Nejčastěji se vyskytujícími se rezidui byla rezidua tau-fluvalinátu (u 61,9 %), kumafosu (u 52,2 %) a endosulfanu (u 23,4 % vzorků). Kumafos byl zjištěn v nejvyšších průměrných množstvích (792,6 μg/kg). Byla zjištěna rezidua cypermethrinu (u 21,9 %), lindanu (4,3 %) a deltamethrinu (u 2,4 % vzorků). Statistické testy neukázaly žádnou diferenci mezi roky odběru vzorků s výjimkou frekvence reziduí pyrethroidů. Kontaminace včelího vosku byla výsledkem jak ošetření akaricidy v úlu, tak v mnohem větším měřítku ekologického znečištění.
Phytoma 2007, Octobre, č. 608, s. 8 - 12


Být vámi věnoval bych pozornost této větě:
"Kontaminace včelího vosku byla výsledkem jak ošetření akaricidy v úlu, tak v mnohem větším měřítku ekologického znečištění."

Nevidím žádný rozdíl mezi našimi a francouzkými zemědělci. Stříkají pole asi stejně, takže proč by měl být náš vosk lepší?
Nebo znáte nějaký důvod proč by se vosk do Čr nedostával ze zahraničí. Strašení o tom jak je čínský med narvaný pesticidy je v běžném repertoáru většinyy včelařů. Když med, proč ne i vosk?

Není tam ani slovo o Amitrazu, alespoň jsem je nenašel. Většina uvedených insekticidů o které se v té francouzské zprávě píše roku 2002 se již dnes nepoužívá respektive je zakázána. V některých státech lili akaricidy do včelstev bez jakékoli kontroly. U nás se stále používají prahová množství. Nicméně chovatelé mají možnost se sami rozhodnout jakou schválenou léčivou látku použijí, je to pouze na jejich uvážení, zkušenostech a v neposlední řadě pohodlí. Ono se stalo zvykem čekat na to co rozhodne funkcionář ZO a vlastní mozek nepoužívat. A mezi našimi a francouzskými farmáři je obrovský, Francouzi dostávají násobné dotace a tak si mohou dovolit používat postřik v násobné míře.

No to se nediv, ze ho tam nenajdeš, on byl v některých státech právě z důvodu možných karcinogenních účinků zakázán.

Kolega se ptal:
Přátelé,prosím o názor.
Když mám dvojí dílo.Plodištní a medníkové,které po vytočení přijde do úlu až na jaře,kdy si včelky v plodišti udělaji věneček zásob.To samé s nástavkama.Jak je to s kontaminací? Děkuju.

Tak to jste mu měl odpovědět vy.

Já napsal svůj názor ke kterému jsem došel jako tomu nejlepšímu z toho co jsme v této souvislosti slyšel, pokud vynechám to, že to nejlepší pro včely by bylo se na MVO SVS vykašlat (protože nikdo neví odkud to SVS má a jak ví že to funguje) a použít rozum.

Ten franc. text jsem náhodou našel, když jsem se opět ubezpečoval že Google neví o tom, že by za poseldnách 5-10 let byly publikovány nějaké relevantní české výsledky. Takže čekám na vaše informace o výsledcích rozborů, ne jen obecné plky.

Na francouzské zprávě je zajímavé tvrzení, že se to do úlů dostává hlavně z vnějšku. Takže nestačí jak se včelař snaží, ovlivní jen část, zbytek je ekologická zátěž zvenčí. Pyrethrojdů rozpráší zemědělci asi víc jak včelaři. Zvlášť teď když jsou zakázány "neonikoidy" aby se zachránilyy včely.

A pak by mě zajímalo jak si může čeký včelař vybrat.
Můžete to nějak upřesnit? To mě pobavilo. Myslel jsme že podzimní dávkování a počet aplikací je přesně určen, stejně tak jak je mu nařízeno jarní ošetření.
Nebo tady máme COCHCÁRNU? :-)

Karel

217.117.209.107:
V některých státech lili akaricidy do včelstev bez jakékoli kontroly.

------
Abych se vrátil k tomu podstatnému. V tomto s vámi souhlasím. Debatovat můžeme leda kdy a ve kterých státech a kdy si to kde uvědomili a přestali s tím.
Můžete vyloučit že se sem nedovážel roky vosk z ciziny o kterém tam věděli že je kontaminovaný, který byl podivně levný tak, že držel až do loňska nereálnou cenu (vzhledem k pracnosti ) na 80Kč?

Pokud není vosk v ČR pod nějakou kontrolou - rozbory, tak já pracuji s možností že je to ten vosk kterým jsem strašen na některých přednáškách učitelů včelařství. Tedy jak se v zahraničí cpou jedy do včel o 106.

A pokud si vezmu v úvahu, že ve včelstvu by mohly být tak
3 kila vosku násobeno půl milionem včelstev, je zde asi tak 1 500tun vosku a třeba při roční výměně jen 0,1kg na včelstvo, je ročně v ČR zpracováno 50 tun vosku. ABy byly ty vzorky reprezentativní, kolik rozborů by to tak muselo ročně být?
A na internetu nelze najít za poslední roky ani jeden. :-)

Karel

Není upřesněno to, jakou kontaminaci máte jako tazatel na mysli.

S tím přísným dělením díla si moc nepomůžete, stavební činnost dělnic neprobíhá jen z právě vyprodukovaného vosku. Ona probíhá jaksi neustále i z materiálu který je už v úlu nebo mimo úl.

Mřížka takový přesun materiálu, ať kontaminovaného čímkoli nebo ne, nezabrání.

Pokud chcete vědět přesně odkud a jaký materiál je ve stěně buňky nebo v medném víčku, nebo hlavně medu je potřeba si opatřit mikroskop mít referenční vzorky a alespoň vizuálně určovat původ částic materiálu a potom se můžeme bavit o nějaké kontaminaci konkrétně. Včela medonosná je indikátorem životního prostředí, takže toto zaměření je velmi rozsáhlé. Na určitý cíl najít to či ono v úlu, je potřeba mít správný analytický prostředek a postup.

Hlavním cílem včelaře je, aby měl svůj med nebo vosk čistý, jenže to není z principu chování dělnic včely medonosné možné.

_gp_

......
>Vala Franti�ek (85.207.12.226) --- 20. 10. 2015
varidol
Přátelé,prosím o názor.
Když mám dvojí dílo.Plodištní a medníkové,které po vytočení přijde do úlu až na jaře,kdy si včelky v plodišti udělaji věneček zásob.To samé s nástavkama.Jak je to s kontaminací? Děkuju.

Jsou schválené veterinární léčivé přípravky k potírání varoaázy a chovatel se rozhoduje, který použije. Samozřejmě SVS může nařídit v určitých přípravek a dobu aplikace. Ale je to pouze na chovateli a jestli to nazýváte COCHCÁRNU ta je to tak. Včely jsou chovatele a ten je jako majitel odpovědný. NIKDO JINÝ.

Pokud se mluví o kontaminaci včelího vosku, je třeba, aby byly uvedeny konkrétní údaje o naměřených koncentracích.
Ono totiž pro ty hloupější ekologicky zaměřené alarmisty je tady už nějaké desetiletí pastička analytické chemie.
Totiž během posledních 10 - 20 let stoupla citlivost těch nejúčinnějších analytických metod tolik, že jsou schopny určit rezidua z ošetření včelstev, které proběhlo třeba před 20 roky. I kdyby tehdy to ošetření bylo přesně podle předpisů, tudíž s minimálním množstvím vnášených reziduí a i když za těch 20 let bylo koloběhem vosku a výrobou vosku včelami původní koncentrace reziduí, která už je v podstatě zdravotně nezávadná, rozředěna mnohomiliónkrát.
Stejně tak se v tom výsledku analýzy zobrazí rezidua z každého dalšího roku ošetření stejně jako rezidua z předchozích řekněme 20 let ošetřování polních kultur zemědělci na polích okolo toho včelstva. Nebo z dalších zdrojů, deltametrin se třeba používá na impregnaci dřeva nebo na ochranů psů a koček před klíšťaty.
Nebo například třeba zrovna lindan, kterým bylo v té francouzské správě kontaminováno pár procent vzorků, to je insekticid, který je tak 30 let zakázaný a nedá se sehnat. U nás byl svého času účinnou látkou v takzvaném Dymoganu.
a.
Takže u takových analýz je třeba rozlišovat ty látky, kde ta koncentrace je jen tak nízká, že to je v podstatě jen doklad, že tyto látky byly v předchozích desetiletích někde v blízkosti v okruhu třeba několik kilometrů používány.
A ty rezidua, kde je koncentrace tak vysoká, že skutečně znamenají nějaké zdravotní riziko.

"Přátelé,prosím o názor.
Když mám dvojí dílo.Plodištní a medníkové,které po vytočení přijde do úlu až na jaře,kdy si včelky v plodišti udělaji věneček zásob.To samé s nástavkama.Jak je to s kontaminací? Děkuju."

Podstatné v první řadě je podle mně dodržovat dávkování a počet ošetření podle návodu.
V druhé řadě bych to viděl tak, že plást, do kterého se zapichuje hřebík s knotem při fumigaci je vhodné použít starý a na jaře ho vyřadit a vyvařit. Případně takhle použít i nějaké další plásty, pokud to neomezí včely. Jinak se myslím nic moc nedá dělat kromě pravidelné likvidace starých plástů a stavby nových.

Jsou schválené veterinární léčivé přípravky k potírání varoaázy a chovatel se rozhoduje, který použije. Samozřejmě SVS může nařídit v určitých přípravek a dobu aplikace. Ale je to pouze na chovateli a jestli to nazýváte COCHCÁRNU ta je to tak. Včely jsou chovatele a ten je jako majitel odpovědný. NIKDO JINÝ.

-------------

Takže se mohu svobodně rozhodnout zda tam třikrát naperu Varidol nebo M1 či M10 (Mx = stejná látka). Nebo čtu ty předpisy špatně?

To mi přijde jako kdybych vám dal svobodně vybrat zda budete jablka na zahradě pro vnoučata stříkat třikrát jedním nebo druhým jedem.
A bude jen na vás, jak se svobodně rozhodnete. :-)

Karel

RP:
Pokud se mluví o kontaminaci včelího vosku, je třeba, aby byly uvedeny konkrétní údaje o naměřených koncentracích.


Pokud jste četl pozorně, tak problém je v tom, že nikdo za posledních pár pětiletek žádné údaje o stavu vosku v ČR neuvedl, natož koncentrace. A už vůbec lze pochybovat o tom, že někdo to systematicky sleduje - tedy SVS atd.

Karel

Já to obrátím, můžete víte určitě, že se sem dovážel kontaminovaný vosk? Pokud není žádný rozbor dováženého vosku tak jsou to pouze dohady ne-li poplašné zprávy. Na straně druhé nic nelze vyloučit. Pokud vím, tak se vosk sterilizuje při 120°C a čistí kyselinou, tak jaké množství tam může být cizorodých látek. Obavu bych měl spíš z antibiotik, kterými se můžou někteří zkoušet zastavit mor včelího plodu. Sám jsem dával med k rozboru na cizorodé látky SVS bez jakéhokoli nálezu.

Žádné praní Varidolu do včel neznám. A s M1-Aer a MP-10, tak tam to chce velkou opatrnost a spíš se tomu vyhnout. Tau-fluvalinátem, který obsahují, se vosk kontaminuje velmi snadno a na rozdíl od Amitrazu je stabilní. Znám pouze použití a aplikaci, která je dobře popsána v příbalovém letáku. Používat, ale nezneužívat. A ano, chovatel rozhoduje co použije a žádný funkcionář ZO mu nemůže nařizovat.

Zpráva o kontaminaci potravin lze najít takto: zadat stránky vúv dol, tam na pravé straně zadat:zpravakontaminace a na této stránce je odkaz na rozsáhlou zprávu SVS. Kdo chce najde, kdo ne ten se pouze domnívá.

Zpráva o kontaminaci potravin lze najít takto: zadat stránky vúv dol, tam na pravé straně zadat:zpravakontaminace a na této stránce je odkaz na rozsáhlou zprávu SVS. Kdo chce najde, kdo ne ten se pouze domnívá.

Myslel jsem že debata byla o vosku, jeho koloběhu atd.
Zprávy se mi stahují pomalu, ale z názvu vyplývá, že to bude spíše o potravinách, spíš medu jak vosku.

Já prostě napsal o praxi která mě inspirovala a proč si myslím, že by to byla odpověď na zde položený dotaz.
Pro mě to bylo inspirativní a moje praxe se tímto taky inspirovala. I když vzhledem k tomu, že můj hodinový plat je cca kilo vosku, tak jej nepálím, ale z plodištních plástů dostávám a držím stranou. Přednostně dávám včelám MS z víček a volnou stavbu.

Karel

Žádné praní Varidolu do včel neznám. A s M1-Aer a MP-10, tak tam to chce velkou opatrnost a spíš se tomu vyhnout. Tau-fluvalinátem, který obsahují, se vosk kontaminuje velmi snadno a na rozdíl od Amitrazu je stabilní. Znám pouze použití a aplikaci, která je dobře popsána v příbalovém letáku. Používat, ale nezneužívat. A ano, chovatel rozhoduje co použije a žádný funkcionář ZO mu nemůže nařizovat.

V tomto se dokonce shodneme, škoda jen že leckdo kličkuje.

Na jednu stranu do MVO SVS včelařovi nařídí odevzdat jen měl, na druhou stranu se leckdo snaží prokázat že je 3x fumigace/aerosol povinná, i když to MVO na 2015 nezminuje.

Karel

Ano, 3x léčení není povinné, stačí, v případě stížnosti jiných včelařů na vás, prokázat SVSce jiný způsob léčení (kyseliny) a přitom nemusíte být nijak jinak registrováni (Eko,Bio).

Dneska byly včely celé od cihlově červeného pyly, rousky na nožkách menší, teplota kolem 15 ve stínu, něco v okolí stále kvete, mráz u nás ještě nebyl, kondice včelstev je výborná.

Opavsko 235m

Budu hrubý, ale Eko a Bio ve včelařství je pěkná blbost. Moderní společnost neví co za hlouposti vymyslet a jak dostat dotace za v podstatě za nic. Celé to Eko a Bio je manipulace.

Budu hrubý, ale Eko a Bio ve včelařství je pěkná blbost. Moderní společnost neví co za hlouposti vymyslet a jak dostat dotace za v podstatě za nic. Celé to Eko a Bio je manipulace.

BIOregistrace byl ještě před rokem jediný způsob jak se vyhnoout povinnosti tam dávat povinně Varidol a natírat.

Vynechám to, že se to hodilo i k dotacím, ale to spíše platilo pro klasické zemědělce, včelí farmy v ČR si dotací moc neužily.

Ale pokud chci mít co nejméně kontaminované potraviny tak jsem taky zmanipulovaný?
Já si myslím, že minimum chemie je minimálně dobré pro včely. Protože jde nejen o včely, ale o celou mikrofloru v úlech.

Karel

Ano, 3x léčení není povinné, stačí, v případě stížnosti jiných včelařů na vás, prokázat SVSce jiný způsob léčení (kyseliny) a přitom nemusíte být nijak jinak registrováni (Eko,Bio).



Celkem souhlas. Ale podle čeho bych měl být povinen něco prokazovat? Žádný takový předpis neznám.

V ČR dle statistiky ČSV uhynula asi 1/3-1/2 včelstev. V některých okresech i 80%. Někdo něco vyšetřoval?

Takže jedině snad pokud by začala SVS zjištovat příčinu, mohla by se začít ptát, ale včelař není povinnen něco dokazovat.
Ale teď by to bylo asi trochu pozdě.
A vypadalo by to dost nepatřičně. :-)

Karel

Tak například, v naší organizaci si veterinářka vybrala ke kontrole chovatele s největším počtem včelstev, ohlásila termín kontroly a samozřejmě ji uskutečnila. Kontrolovala pořádek, kvalitu úlů a chtěla vidět záznam o léčení včelstev. Chovatel měl pro každé ze svých šesti stanovišť samostatný záznam a kontrola dopadla dobře. Může to potkat každého z Vás. Vhodný formulář je v CIS.

Ještě upřesním. Byly to dvě dámy veterinářky z SVS KK.

Zkuste toto:
Výzkumný ústav včelařský, s
kyseliny mravenčí do vosku a zpětnou kontaminaci medu kyselinou mravenčí z vosku jsme modelovali a neprokázala se. Závěr … Tabulka 2. Koncentrace metabolitu amitrazu (2,4-DMA) ve vybraných vzorcích včelího vosku
eagri.cz/public/web/file/3717/Zpravaresidua_1_.pdf

Tak například, v naší organizaci si veterinářka vybrala ke kontrole chovatele s největším počtem včelstev, ohlásila termín kontroly a samozřejmě ji uskutečnila. Kontrolovala pořádek, kvalitu úlů a chtěla vidět záznam o léčení včelstev. Chovatel měl pro každé ze svých šesti stanovišť samostatný záznam a kontrola dopadla dobře. Může to potkat každého z Vás. Vhodný formulář je v CIS.

O včelách si rád popovídám s každým.:-)
Ale je na to třeba pohlédnout realisticky.

Co může vlastně kontrolovat.
Pořádek? Myslím že do standartu 5S co musíme udržovat v práci má asi každé stanoviště daleko. 5S má stanovené normy, podle jakých norem to chce kontrolovat SVS?

Kvalitu úlů? To jako dotažení šroubů, tlouštka stěny, nátěr?

Záznamy? To může vidět u sklerotiků, co si musí vše psát, ale my co si pamatujeme. :-) To citujeme z hlavy. To snad zakázané není.

Karel

Zkuste toto:
Výzkumný ústav včelařský, s
kyseliny mravenčí do vosku a zpětnou kontaminaci medu kyselinou mravenčí z vosku jsme modelovali a neprokázala se. Závěr … Tabulka 2. Koncentrace metabolitu amitrazu (2,4-DMA) ve vybraných vzorcích včelího vosku
eagri.cz/public/web/file/3717/Zpravaresidua_1_.pdf

-----

Tu znám, proto jsem taky psal že není za posledních deset let. Je z roku 2005. Od té doby jsme náš boj přitvrdili. :-) (Dokonce jsou borci co v rádiu prohlašují že léčíme jen sedmkrát do roka.)

To nevypovídá o tom, že by SVS měla vosk pod nějakou kontrolou.

Karel

On tam někdo psal, že několik pětiletek. Domnívám se, ale opravdu domnívám, že kontaminace vosku je úzce svázaná s medem takže nebo obráceně, když je v pořádku med bude to samé s voskem. V té zprávě jsou komentáře k výsledkům, které jsou platné i pro současnost. Je tam doba rozpadu těch léčiv a to je platné i pro dnešek. Komu stačí mezistěny z víček je dobře a kdo se vrací k volné stavbě nechť to dělá. Běžný včelař se bez výměny vosku za mezistěny neobejde. Možností je dost.

2005 10 let - to jsou dvě pětiletky. :-) jo, letí to. Tehdy jsem byl ještě mladík.

Z mého pohledu je primárnější nyní vosk - vitalita včel. A na to byl i dotaz na který jsem dopovídal.

Vzhledem tomu, že rozpustnost v tucích a ve vodě(medu) je spíše buď a nebo, to asi není to samé.


Tedy spíš vosk je i v medu.
Myslím, že když jsem si to ještě ověřoval, že jsem narazil na práci (Přidal??) kde bylo, že med od včelařů měl významné množství vosku. Což považuji za logické.


A paradoxně by jsme měli dávat na sklenice s medem upozornění že jsou v něm ÉČKA. :-) Bio éčka :-)

Dobrou.


Karel

"Výzkumný ústav včelařský, s
kyseliny mravenčí do vosku a zpětnou kontaminaci medu kyselinou mravenčí z vosku jsme modelovali a neprokázala se. Závěr … Tabulka 2. Koncentrace metabolitu amitrazu (2,4-DMA) ve vybraných vzorcích včelího vosku "
No zkoumání té kyseliny mravenčí z hlediska reziduí ve vosku byl spíš projekt zaměřený na ždímání nějakého grantu než projekt na nějaké výsledky. Kyselina mravenčí jakožto polární sloučenina neomezeně rozpustná ve vodě, která nemá žádná rozpadová rezidua v podstatě voskem být přenášena nemůže. Na to se stačilo podívat do některé lepší učebnice chemie.

RP:
Kyselina mravenčí jakožto polární sloučenina neomezeně rozpustná ve vodě, která nemá žádná rozpadová rezidua v podstatě voskem být přenášena nemůže. Na to se stačilo podívat do některé lepší učebnice chemie.

Pokud nějaká zpráva obsahuje takové části hned nabývá celá srovnatelné důvěryhodnosti. :-)


Karel

Pro doplnění znalostí by mně zajímala práce Dr. Přidala o obsahu vosku v medu. Některé jeho práce jsem četl a doplňují komplex znalostí o životě včel.

Přátelé mám dotaz: má někdo zkušenosti s převozem včelařského vozu, maringotky, po silnici? Co je potřeba opatřit za povolení?

Nějaká nezávislá zpráva, kterou si výrobce sám nepochválí svůj výrobek by nebyyla?

Tusim,ze pokud nema platnou STK,zaplacene pojisteni a neni na SPZ nema na silnici co delat,soude dle kolegova oflastrovani ve spravnim rizeni,pul roku ridicak a 25 000 pokuty.Prevoz je adrenalinovy sport...Maringotkam odzvonilo,u stavebnich firem se likviduji.JosPr.

Jistě předělané včelařské vozy na cestě nemají co dělat, prý i bez STK se ale dá na úřadě sjednat povolení převozu, podmínka budou nejspíš světla, trojúhelník, co je na tom pravdy nevím.

Praxe je však taková, že jednorázové převozy každý riskne. Větší průser nastane, když bouchne pneumatika někde na hlavní cestě a nemáte rezervu, nebo vercajk.

"Přátelé mám dotaz: má někdo zkušenosti s převozem včelařského vozu, maringotky, po silnici? Co je potřeba opatřit za povolení?"
To už se tady před nějakou dobou diskutovalo.
Kočovný vůz se může převážet ve dvou režimech.
Jednak pokud má řádnou STK, tak úplně normálně jako jiné maringotky.
Pokud STK nemá, tak se může převážet ve zvláštním režimu. Musí stejně splňovat předpisy, takže mít funkční brzdy, světla, pneumatiky, nesmí silnici ničit nebo znečišťovat.
A musí být povolení předem, před a za vozem vozidla s majáčky a kdovíco ještě k tomu.
Takže pokud má kočovný vůz STK, je problém tu STK udržovat, se včelami v kočovném voze na kontrolu na stanici?!!!!!
Pokud nemá STK, je problém s tím cirkusem při převozu.
na konkrétní podmínky a konkrétní povolení bych se ptal na městském úřadě na oddělení evidence a provozu vozidel.
a.
Jinak , pokud by se dneska mělo něco takového dělat, to vidím na výrobu včelínu coby oddělitelné a na stanovišti samostatně umístitelné nástavby nad převáženým podvozkem. U podvozku by pak nebyl problém udržovat STK, takže převozy by byly v pohodě.