Archiv Včelařské konference

Jenom připomenu, že NKÚ může kontrolovat pouze státní organizace. Dotace jdou tuším přes Státní intervenční fond, ale mohu se mýlit.

Jenom připomenu, že NKÚ může kontrolovat pouze státní organizace. Dotace jdou tuším přes Státní intervenční fond, ale mohu se mýlit.

------

Já to slyšel a bylo to nejrozumnější vysvětlení, proč tomu nevěřit, ostatní vysvětlení co jsem slyšel jsou trochu mimo.
Proč nevěřit že výplatu státních dotací-tedy podmínek, proceduru - nekontroluje NKU?

>>> že včely jsou zařazeny mezi užitečná zvířata<<<
Včelstva se řadí mezi plemenná zvířata, Proto ta evidence.
Rozlišujte 1D a Ostatní dotace. To první je odměna za odvedenou práci.
Všechno to ostatníJsou pak  dotace na podporu včelařství.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 16. 11. 2014 20:15:19
Předmět: Re: kontrola poÄ???tu vÄ???elstev na dotaci 1D

"On český svaz včelařů za nic neodpovídá, proto si to musí každý do
Hradišťka poslat sám. V evidenci je to proto, že včely jsou zařazeny mezi
užitečná zvířata a to je podmínka pro čerpání dotací. Rozdíl je v tom, že
Evidence v Hradišťku je státní orgán a ČSV zájmová organizace. Ono v
minulosti ledacos za státní správu dělal svaz nebo si dokonce sám vymýšlel
překážky, ale doba se změnila. No a někteří funkcionáři si myslí, že to bez
nich nejde a to je také omyl."

---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 16. 11. 2014 20:15:19
Předmět: Re: kontrola poÄ???tu vÄ???elstev na dotaci 1D

"On český svaz včelařů za nic neodpovídá, proto si to musí každý do
Hradišťka poslat sám. V evidenci je to proto, že včely jsou zařazeny mezi
užitečná zvířata a to je podmínka pro čerpání dotací. Rozdíl je v tom, že
Evidence v Hradišťku je státní orgán a ČSV zájmová organizace. Ono v
minulosti ledacos za státní správu dělal svaz nebo si dokonce sám vymýšlel
překážky, ale doba se změnila. No a někteří funkcionáři si myslí, že to bez
nich nejde a to je také omyl."

A nejsou ty funkce tak jako malý trest. Dělal jsem jednatele 10 let a
předsedu 5 let, jak jsem byl rád když jsem se toho zbavil. Ono se lidem v
ničem nezavděčíte. 15 let pastevního referenta , snažte se jak chcete a
stejně je to špatně. Ted už nebyla členská schuze 3 roky a nic se neděje.
Pro lečiva chodíme jak předseda zavolá , pro příspěvek D1 taky, potom
výročka kde odevzdáme měl sníme řízek bijem se v prsa jak jsme dobří a
spokojeně jdem domů a těšíme se na další rok. Itak se dá včelařit. Jako
předseda jsme měli 2 - 3 kontroly v hospodaření . Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Komu: vcely/=/v.or.cz

Datum: 17. 11. 2014 11:02:31

Předmět: Re: kontrola poÄ???tu vÄ???elstev na dotaci 1D


">>> že včely jsou zařazeny mezi užitečná zvířata<<<

Včelstva se řadí mezi plemenná zvířata, Proto ta evidence.

Rozlišujte 1D a Ostatní dotace. To první je odměna za odvedenou práci.

Všechno to ostatníJsou pak dotace na podporu včelařství.



pepan







---------- Původní zpráva ----------

Od: e-mail/=/nezadan

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 16. 11. 2014 20:15:19

Předmět: Re: kontrola poÄ???tu vÄ???elstev na dotaci 1D



"On český svaz včelařů za nic neodpovídá, proto si to musí každý do

Hradišťka poslat sám. V evidenci je to proto, že včely jsou zařazeny mezi

užitečná zvířata a to je podmínka pro čerpání dotací. Rozdíl je v tom, že

Evidence v Hradišťku je státní orgán a ČSV zájmová organizace. Ono v

minulosti ledacos za státní správu dělal svaz nebo si dokonce sám vymýšlel

překážky, ale doba se změnila. No a někteří funkcionáři si myslí, že to bez

nich nejde a to je také omyl.""

My sice schuze poradame,ale pri pohledu do zasedacky je to stale stejne mizerny pohled.Za tyden na te vyplatni to bude schuzka vyboru,duverniku a baliku plnych moci na prevzeti D1.Funkci se nejspis nezbavime,aby jarni volebni vyrocka byla platna a clenstvo se slavnostne dostavilo,nejspis budem muset bacnout prase...Jinak dnes 2.fumigace,vcelstva v pohode a sile beze ztrat.JosPr.

No, jo je to tak. Zavolat jim, aby si vyplnili žádost o 1D potom je vyzvat, aby si došli pro peníze. Stejně je naháním, aby si je vyzvedli. Předat léčivo, pro které si řada z nich také nepřijde. Na schůzi přijde tak polovin, že schůze je usnášeníschopná. Letos jsem nikoho nevyzýval, nikoho nenaháněl a ti co přišli pozdě přišli zkrátka. Už jsem o tom přemýšlel dlouho, že shánět členy do houfu, když nemají zájem nemá cenu. Členství jim skončí nezaplacením příspěvků a zůstanou pouze ti co mají zájem. Oni ten servis berou jaksi jako samozřejmost.

pod to se ti podepíšu ale stěhuji se ze vsi. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: e-mail/=/nezadan

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 17. 11. 2014 14:38:18

Předmět: Re: kontrola poĂ????tu vĂ????elstev na dotaci 1D


"No, jo je to tak. Zavolat jim, aby si vyplnili žádost o 1D potom je vyzvat,

aby si došli pro peníze. Stejně je naháním, aby si je vyzvedli. Předat

léčivo, pro které si řada z nich také nepřijde. Na schůzi přijde tak

polovin, že schůze je usnášeníschopná. Letos jsem nikoho nevyzýval, nikoho

nenaháněl a ti co přišli pozdě přišli zkrátka. Už jsem o tom přemýšlel

dlouho, že shánět členy do houfu, když nemají zájem nemá cenu. Členství jim

skončí nezaplacením příspěvků a zůstanou pouze ti co mají zájem. Oni ten

servis berou jaksi jako samozřejmost."

ALe co takový přístup udělá s organizovaností?

Karel

Nic,budou otravovat zivot dal i bez organizovanosti.V clenstvi nebo neclenstvi to neni.JosPr

Asi tak nějak. Ale také stratíš jakou koliv kontrolu nad jejich přístupem k
chovu. Moho se pak stát zdrojem mnohem větších nepříjemností.
Teť jim občas můžeš něco poradit nebo v hospodě nadhodit nějaký nový
poznatek, atd..

pepan

---------- Původní zpráva ----------

Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 17. 11. 2014 17:52:44
Předmět: Re: kontrola poÄ?????tu vÄ?????elstev na dotaci 1D

"Nic,budou otravovat zivot dal i bez organizovanosti.V clenstvi nebo
neclenstvi to neni.JosPr"

Dne Sunday 16 November 2014 11:48:53 Bobe napsal(a):

> neschváleném odpařovači a mám i zdravé roztoče, protože ti co přežijí jsou
> desinfikovaní.

No jestli to nebude spíš o štěstí. encefalitida taky není ve všech klíšťatech
všude, ale jsou oblasti, kde je promoření větší. Může se ale stát ,že si
někdo koupí a přiveze včelstva z oblasti, kde viry jsou a virózy jsou
doma... :(

Honza

Dne Friday 14 November 2014 12:55:17 Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):

> uváděl ta testovací karta sice podle PRIMY má stát cca 30 Kč jen nikdo tady
> neuvádí, že je k tomu též potřeba kultivační zařízení. To asi nebude
> nejlevnější.
>
> pepan

to jsem uváděl já, snad si to ještě pamatuji.
kultivační zařízení, jestli se nepletu měl být jogurtovač, teda něco, co udrží
teplotu X Celsia. Hodnota snad bude v tom testu, osobně předpokládám, že
teplo stačí.

Honza

Teplota úplně stačí. To by ještě tak chybělo, aby v tom kultivátoru bylo potřeba regulovat s teplotou třeba i vlhkost. To už by se běžný včelař hodně rozmýšlel, jestli si to pořídit.

Spíš by mělo být jasné, jestli na kultivaci budou stačit i levné jogurtovače, kde bych s nějakou trochu přesnější regulací teploty pro jistotu moc nepočítal. A jestli potom po té kultivaci bude možné, třeba po nějakém vymytí, používat jogurtovač ke svému původnímu účelu - výrobě jogurtů pro lidskou spotřebu.

Určitě budou muset být vzorky odděleny od sebe. Vidím to tak v zipových
sáčcích. Takže žádné znečištění jogurtovače by nehrozilo.
Nápad je to dobrý. Samozřejmě to nebude příští sezónu. Od nového nápadu je
ještě dlouhá cesta pokusů a omylů před uvedením do provozu. Nám zbývá tak
akorát si počkat na výsledek.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Poláek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 19. 11. 2014 9:10:40
Předmět: Re: VĂ??asnÄ?Ë? detektor moru vĂ??el

"Teplota úplně stačí. To by ještě tak chybělo, aby v tom kultivátoru bylo
potřeba regulovat s teplotou třeba i vlhkost. To už by se běžný včelař
hodně rozmýšlel, jestli si to pořídit.

Spíš by mělo být jasné, jestli na kultivaci budou stačit i levné
jogurtovače, kde bych s nějakou trochu přesnější regulací teploty pro
jistotu moc nepočítal. A jestli potom po té kultivaci bude možné, třeba po
nějakém vymytí, používat jogurtovač ke svému původnímu účelu - výrobě
jogurtů pro lidskou spotřebu."

Pokusím se otevřít nové téma. Co je to rašovského metoda. Pan Čermák ji důrazně odmítá s tím, že pokrokoví včelaři v nástavkových úlech vlastně tak včelaří a nemusí nebo necítí potřebu tomu dávat nějaký specifický název a já s p. Čermákem bezvýhradně souhlasím. Kategoricky odmítám, že takto vedená včelstva netrpí chorobami s odkazem na divoce žijíci včelstva. Až na výjimky divoce žijíci včelstvo do dvou až pěti let zaniká. V přírodě je nemilosrdná selekce, přežívá jen ten nejschopnější. Osobně se rašovského metodu dívám s nedůvěrou s tím, že mnohé závěry jsou spíše přáním autora, že by to mohlo nebo mělo být a také o marketing na jeho úl

Více o rašovské metodě chovu včel najdete na adrese WWW.kmedubezjedu.cz a termosolární úl lze objednat na adrese trubec.vilik/=/seznam.cz za ca 8 000 Kč se vším příslušenstvím.

Je pravdou že včelstvo po několika letech zaniká. Jeho délku určuje matka.
Po 3 - 5 letech se včelstvo rozmnoží a opustí původní prostor
Pak nastupuje příroda. molice myši a ostatní (deratizátoři) prostor vyčistí
a je připraven pro dalšího nájemce. Včelař tento přírodní děj vědomě
porušuje a stává se pak hlavním původcem nákaz a to po desitiletí opakovaným
používáním zařízení.

pepan
 

---------- Původní zpráva ----------
Od: Jaroslav Č. <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 19. 11. 2014 17:19:47
Předmět:

"Pokusím se otevřít nové téma. Co je to rašovského metoda. Pan Čermák ji
důrazně odmítá s tím, že pokrokoví včelaři v nástavkových úlech vlastně tak
včelaří a nemusí nebo necítí potřebu tomu dávat nějaký specifický název a
já s p. Čermákem bezvýhradně souhlasím. Kategoricky odmítám, že takto
vedená včelstva netrpí chorobami s odkazem na divoce žijíci včelstva. Až na
výjimky divoce žijíci včelstvo do dvou až pěti let zaniká. V přírodě je
nemilosrdná selekce, přežívá jen ten nejschopnější. Osobně se rašovského
metodu dívám s nedůvěrou s tím, že mnohé závěry jsou spíše přáním autora,
že by to mohlo nebo mělo být a také o marketing na jeho úl"

To, že někdo otevírá nové téma je jistě záslužná věc, ale mělo by se to dělat chytře a ne trapně. Rašovská metoda je o způsobu chovu včel vzhledem k moru plodu a př. Linhart podle ní chová včely v morovém pásmu jako by MVP nebyl. Při vývoji si vzal za vzor divoká včelstva v dutině stromu. Dal k tomu metodiku, postup apod.Na jeho včelnice jezdí exkurze a max. spokojenost. Takže co chce kdo řešit? Se způsobem v nástavkovém úlu to má společné jen to, že plod, stáří plástů a zdravotní stav včelstev navzájem souvisí a nemělo by se nic z toho podceňovat. Př Linhart to má u výzkumníků těžké, zřejmě to má za to, že s metodou LBV oslovil přinejmenším stovky velmi spokojených včelařů, včetně mě. No a to se výzkumníkům, vynálezcům a dalším chytrolínům moc nedaří a tak mu to dávají sežrat. No a zaplést do toho termosolární úl, který vznikl pár let po, to už je doopravdy velmi ubohé. Takže příště líp! Zdraví R. S.

Pracoval jsem 30 roků v lesnictví, žádné včelstvo žijíci v dutině stromu nevydrželo déle než 3 roky a jedná se desítky pozorování. Proto tvrdím že neexistuje žádný důkaz že divoce žijíci včelstva netrpí chorobami. Kdopak ty nepřístupné dutiny rozebíral, že to může tvrdit. Je to čirá spekulace. Sto metrů od mé včelnice je lípa, kde již 17 roků do patrně velké dutiny zaletavají roje. Nejdéle vydržely dva roky. Letos přestaly létat v září, patrně proto že byly zdravé. K protirojovým opatřením jsem dospěl sám a skutečně to skoro na sto procent tlumí rojení, ale včelařím tak již 30 roků. Jen jsem se nezabýval tím, že bych tomu dal nějký název. Mohl jsem být nakonec slavný. Dva rámky trubčiny plus podmet a včely se skutečně nerojí. Navštívil jsem za svých 55 let včelaření hodně včelařů, někdy jsem odjížděl se smíšenými pocity, jindy jsem si odnesl nové poznatky a s některými jsem se spřátelil. Letos jsem byl u pana Volejníka, což je chodící encyklopedie praktického včelaření. Ve všem jsme se shodli, další navštěva špičkový chovatel matek pan Průcha. Termosolarní úl nehodnotím. Nemohu se vyjadřovat k něčemu, co neznám. Zcela určitě má pozitivni vliv na jarní rozvoj. Vliv na nemoci je jen v rovině spekulací a zbožných přaní. Sám mám včelnici 500 m od spálených včelínů a včelstev a mor plodu nemám. Potvrzeno každoročně dvěma rozbory na přítomnost spor mvp a necítím potřebu kolem toho něco vytvářet nebo nedej bože vymýšlet název. Diskutovat je umění, né každý má ten dar. Nemusí se mnou souhlasit, ale to přece neznamená, že je mým nepřítelem nebo že ho musím urážet

Já myslím, že Rašovská metoda by se dala zůžit do dvou vět.
Za prvé chovat včely mnohem víc na nově postavených plástech než se děje doposud. Za druhé dělat to tak, aby tím byly včely co nejmíň omezovány a zpomalovány v rozvoji.
A když se k tomu přidá ještě třetí doporučení : Chovat včely víc než dosud na mladých nově odchovaných matkách.
Tak je způsob, jak chovat odolnější životaschopnější včelstva hotový.
Zdůvodnění rašovského postupu dějem v přírodní dutině mně připadá poněkud násilné, protože jen málo dutin obsazených včelami má takové geometrické rozměry, aby v nich popisovaný děj samovolné obnovy plástů probíhal.

Co se týká oné životnosti divokých včelstev, podle mně převážná většina rojů do jara nepřežije prostě kvůli nedostatečné snůšce. Buď kvůli tomu nevystaví dostatek díla v dutině nebo neodchová dostatek zimních včel nebo prostě nenashromáždí dostatek zásob pro přežití do jara.
Minimálně tady u nás ulétlé roje podle mně mají větší naději přežít do jara jen tak jednou za pár let, kdy intenzívně meduje lípa.

www.vcelarstvi.cz-usneseni ze zasedani RV CSV ze dne 9.11.2014.

KDE SE PROSÍM DÁ ZJISTIT USNESENÍ Z CITOVANÉHO ZASEDÁNÍ RV ze dne 9.11.2014 ? V oficiálních dokumentech toto prozatím nevyšlo.
Díky za odpověď.

http://www.vcelarstvi.cz/informace-ze-zasedani.html

pod Usnesení ze zasedání Republikového výboru a usnesení z roku 2014

A co jsme se tedy dozvěděli. P.Čermák není vedoucí chovatelů matek, veterináři pozměňují veterinární zákon a jsou nějaké změny v ochraně včel. Co více Vás zaujalo?_gp_

Podívej se na to z hlediska přírodního děje a rovnováhy. Tam nejde o přežití
všech jak si to přeje včelař ale o přežití těch nejodolnějších. To by mělo
být i cílem včelaře. Stále však vidíme, že tohle nechtějí někteří slyšet.
Všemožně tak tento přírodní zákon chtějí obejít. Výsledkem pak jsou různé
choroby.

pepan


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 20. 11. 2014 18:12:55
Předmět: raovská metoda Re:

"Já myslím, že Rašovská metoda by se dala zůžit do dvou vět.
Za prvé chovat včely mnohem víc na nově postavených plástech než se děje
doposud. Za druhé dělat to tak, aby tím byly včely co nejmíň omezovány a
zpomalovány v rozvoji.
A když se k tomu přidá ještě třetí doporučení : Chovat včely víc než dosud
na mladých nově odchovaných matkách.
Tak je způsob, jak chovat odolnější životaschopnější včelstva hotový.
Zdůvodnění rašovského postupu dějem v přírodní dutině mně připadá poněkud
násilné, protože jen málo dutin obsazených včelami má takové geometrické
rozměry, aby v nich popisovaný děj samovolné obnovy plástů probíhal.

Co se týká oné životnosti divokých včelstev, podle mně převážná většina
rojů do jara nepřežije prostě kvůli nedostatečné snůšce. Buď kvůli tomu
nevystaví dostatek díla v dutině nebo neodchová dostatek zimních včel nebo
prostě nenashromáždí dostatek zásob pro přežití do jara.
Minimálně tady u nás ulétlé roje podle mně mají větší naději přežít do jara
jen tak jednou za pár let, kdy intenzívně meduje lípa."

Metodou LBV oslovil přinejmenším stovky velmi spokojených včelařů, včetně mě.
----------------------------------------------------------
Jaké jste měl v letošním roce výsledky při použití metody LBV. Já jsem měl letos včelstva slabší, takže ji asi nebylo nutné použít. Některé vložené stavební rámky nebyly zcela vystavěny, nebo zaplodovány trubčinou. Je možné u slabších včelstev použít menší počet stavebních rámku s tím, že se zachová proti rojový efekt? H.

Já nejsem ta nejlepší ukázka, protože včelařím v Dadantech a tam LBV moc nepasuje. Letos jsem žádný svůj roj neviděl, ani jsem nepozoroval nějaké typické zeslabení. S úhyny u produkčních včelstev zatím nic. U odělků které testuji na odolnost úmrtnost a zeslabení volající po utracení asi 35 %. Když se chce matka s odělkem dostat do produkčního včelstva musí se hodně snažit. Díky výsledkům jsem také zašlápl jednu plemenou, protože z těchto důvodů nevyhovovala. Ale kdo ví co bude na jaře! Zdraví R. S.

Včerejší seminář včelařů, OO ČSV o.s. Most mě příjemně překvapil. Organizace celé akce byla opravdu perfektní, včetně přednášky Ing. Ivana Černého. (Tlumení nákaz včel). Jen snad prezentace, by se měla podepisovat až po skončení přednášky. Ukázalo by to, jak přednášející zaujme posluchače až do konce. Organizátor bude mít jasno koho zvát a koho již raději ne.

Tisková zpráva z 26. listopadu 2014



Česká republika zažívá po letech nebývalé úhyny včelstev



Systém kontroly varroózy používaný v České republice selhává. Metodika z 80. let minulého století nevyhovuje a překvapení včelaři čelí úhynům včelstev. Přestože PSNV na situaci již několik let upozorňuje a nabízí kroky k její nápravě, letošní rok je v některých oblastech kritický.



Varoóza je v současné době nejpalčivější a největší hospodářské ztráty působící problém českých včelařů. PSNV včelaře soustavně informuje a vzdělává včelaře v monitoringu zdravotního stavu včelstev. Již v květnu publikovala návod na monitoring varroózy na trubčím plodu (www.psnv.cz), novou metodu pro odhalení nebezpečného nárůstu populace tohoto parazita. PSNV nepolevuje ani v úsilí modernizovat zastaralou a nefunkční koncepci ošetřování včelstev tvrdou chemií, která je v kritických letech tak jako letos nefunkční a zatěžuje včely a jejich produkty zbytky zdraví škodlivých chemikálií.



Včelaři, kteří podcenili letní monitoring, přišli v některých oblastech o většinu svých včelstev. Tomáš Kelemen z Dolních Povelic říká: „Zjistil jsem, že jako včelař, kterého jeho práce živí, nemůžu podle tradiční metodiky fungovat. Vzorky zimní měli jsem měl v pořádku, proto jsem problémy nečekal. Po zakrmení ale přišly loupeže do slabších včel a začalo to padat. Na příští sezonu dávám všude varroadna a budu si provádět letní monitoring sám. Peníze vydávané na testování zimní měli jsou podle mě vyhozené a daly by se využít jinak.“



Včelaři pracující podle veterinární správou schválených metod letos bojují s úhyny. Koncepce léčení z 80. let minulého století zákonitě neodpovídá současným požadavkům a aktuálním odborným poznatkům. Platná legislativa navíc vymezuje využití alternativních způsobů léčení bez tvrdé chemie pouze pro registrované ekochovy, běžný včelař je nucen ošetřovat včelstva často zbytečně vysoce jedovatými látkami. PSNV požaduje narovnání tohoto dvojího přístupu státní správy ke včelařům s možností legalizovat využití již odzkoušených možností ošetřování varroózy alternativními způsoby bližšími přírodě a ponechat rozhodnutí na včelaři, jakožto odpovědné osobě za svá včelstva.



Na pomoc v boji s varroózou vyvinula PSNV internetovou aplikaci pro sledování vývoje spadu roztoče kleštíka včelího – Varroamonitoring systém (www.varroamonitoring.cz). Přes sedm set včelařů z různých regionů ČR do něj v pravidelných intervalech zadává data o spadu. Informace slouží k včasnému varování včelařů v dané oblasti. Systém mohou využívat také pracovníci VS k získání přesnějších informací při potlačování varroózy. Aktuálně spolupracuje PSNV i na standardizované metodice monitoringu zimních ztrát včelstev v rámci mezinárodního vědeckého projektu COLOSS.

- Original Message - > Tisková zpráva z 26. listopadu 2014

Mám k příspěvku několik poznámek

a) text není odborný, ale politický až propagandistický
b) reaguji hlavně z důvodu, že včelařím v oblasti, kde jsou velké úhyny

Pokusím se tedy převést diskuzi více do roviny odborné

1. citovaný včelař má včelstva zřejmě v cca 250 mnm, tamní situaci nemohu
posoudit, ale u mne v 600 mnm včelstva začala intenzivněji plodovat zhruba v
druhé polovině ledna (2014). Doba na rozvoj populace VD byla u mne tedy
zhruba o 2 měsíce delší. To, že bude vyšší napadení v podletí se dalo
předpokládat.
2. projekt varoa-monitoringu asi může být přínosný pro výzkum, ale pro
mne, hobby včelaře asi mnoho nepřinese. Důvodem je velký rozptyl napadení
nejen mezi oblastmi, ale i mezi jednotlivými včelstvy na jednom stanovišti.
Pokud například moje včelstvo donese v listopadu 4,5 kg "něčeho" a pyl to
asi nebude, zřejmě zásob z nějakého kolabujícího včelstava z blízkého okolí,
přinese si s tím i stovly roztočů. Skutečně byl spad po druhé fumigaci u něj
mnohonásobně vyšší než u ostatních včelstev.
3. zimní vzorky si před odevzdáním prohlédnu (stejně jako všechny jiné v
průběhu roku) abych věděl, co mohu očekávat na jaře. Jako zbytečné je
nepovažuji, protože SVS z nich alespoň něco vyčte a hlavně je to materiál,
který lze použít například k namátkové kontrole na mor a možná i na jiné
rozbory (už slyším námitky o ochraně osobních údajů)
4. kde já vidím hlavní příčiny úhynů? Na úvod připomenu, že to co se
označuje jako CCD, tedy zmizení včelstva znám z vlastní zkušenosti v sezoně
2012. A ne v jednom případě ale u třech včelstev. A u jednoho bylo zmizení
neúplné, v úle zbylo mrtvých 50 včel a matka. Je to smutný pohled na dílo se
zásobami, kde není nic, ani mrtvolka, ani měl, zkrátka nic. Ani roztoče jsem
nenašel jediného.

a) roztoč VD je prvotní a hlavní problém
b) často je uváděná kombinace více chorob
c) malé množství potravy (pyl, med, cukr) v létě
d) malý nebo žádný podněcující přínos sladiny v létě
e) nepoměr mezi velikostí česna a silou včelstva
f) chemikálie obecně a jejich obsah v přírodě
g) léčebné postupy nejsou správné
h) malý spad VD po formidolu (KM)

Body a) a b) lze přimout jako fakt a je naším úkolem jejich vliv
minimalizovat.
Letos asi hodně zapracovaly body c), d) a e) - plodu bylo v podletí
méně a byl méně kvalitně krmen. Z toho vyplývá silný pokles síly včelstev. A
v kombinaci s vysokými podmety pod slabě obsednutými dolními nástavky se
"česnem" stává prostor mezi dnem a plásty, tedy zruba 40 x 40 cm a toto
žádné včelstvo neubrání. Je třeba si uvědomit, že tak jak se včela stane
létavkou a zůsává jí do konce svého života, včela která se stane zlodějkou,
do konce svého života zůstane zlodějkou, nebo alespoň slídilkou.
Chemie není mým oborem a i kdyby byla, její nalezení a prokázání jejího
vlivu není snadné. Ale čtu o přenosu mořidel osiva na ostatní rostliny a z
toho plynoucí zasažení i rosy na těchto rostlinách chemikáliemi. Možná
trochu přeháním, ale nelze ani vyloučit "sousedskou výpomoc". Drogerie
určitě za pár korun prodávají věci, které jsou schopné uspat včelstva na
věčné časy. Před lety jsem pod broskvoní na své zahrádce nalezl po návratu z
týdenní dovolené lahvičku od roundupu a do týdne strom zkolaboval. Věřím
tomu, že šlo o dětský pokus, co to udělá, dospělý člověk by snad ....
Nikde jsem zatím nenalezl výsledky seriozního výzkumu na téma - vliv
dlouhodobého působení kyseliny mravenčí na včelstvo, zejména na vzdušnice
včel. Nemůže být problém (ne)návratu do úlu i ve fyzické kondici létavky a
ne jen ve ztrátě orientace, jak se uvádí?
Mnohokrát jsem se dotazoval, zda má někdo z Vás podobnou zkušenost, že
v některých letech je spad VD po aplikaci kyseliny mravenčí nižší, než by
měl být podle pozdějšího spadu po první fumigaci. Já tuto zkuženost nám, v
minulosti jsem to sem psal. Příčinu hledám.
Vyšly Včelařské překlady, kolem VD je tam několik článků, těším se na
zajímavé čtení.
VP.

3) Co z nich SVS vyčte?

Samozřejmě to předpokládá fér jednání, ale u těch, kteří vzorek neupravují
(nepřebírají):

a) zjistí "startovací" počty do příští sezony
b) doporučí/nařídí jarní nátěr plodu

a u těch kteří nátěr provedou (opět určitě ne všichni) lze očekávat, že
jejich včelstva v létě nezkolabují a nebudou předmětem loupeže a současně
nebudou zdrojem přenosu nepříbuzných VD do ostatních včelstev v okolí. Je to
začarovaný kruh, chtít, vědět, umět, chtít, ....

VP.

----- Original Message -----
> 3) Co z nich SVS vyčte?

Mně by tedy zajímalo, proč tedy stále hynou včely, když je vše tak dobré?

Zimní měl - excelentní ani se Gabon neobjednával jak byly výsledky výborné, v zimě se plošně aerosolovalo a . . .

Nějak tomu nerozumím, když je vše tak v pořádku, kde tedy kdo udělal chybu?

Karel

To, že se snažíme dostat přes zimu varroa na "nulu" je určitě dobře,protože čím nižší startovací číslo zamoření tím menší násobky při množení varroa.Ale co je pro rozvoj varroa hodně podstatné se mi ukazují právě klimatické popodmínky v průběhu zimy a aktuálního roku. A podle tohoto klimatického průběhu by se měla řídit ozdravná opatření. Tedy ne podle výsledků vyšetření zimní měli! To nám jen ukazuje jak jsme byli úspěšní s podzimním přeléčením.

VP:

Samozřejmě to předpokládá fér jednání, ale u těch, kteří vzorek neupravují
(nepřebírají):

a) zjistí "startovací" počty do příští sezony
b) doporučí/nařídí jarní nátěr plodu

------

Jaký je vztah mezi nalezenými VD v měli a startovací populací ve včelstvu?

A hlavně s populací v červenci a v srpnu?

Pochybuji že by včelaři v celém ČR upravovali měl. Viz mapy ČR z vyšetření zimní měli 2013/2014.
Že by co včelař to podvodník?
To snad ne?

Takže ta zimní měl letos v zimě nám řekla co?

Že nemáme objednat Gabon?
Nebo co kdo z ní vyčetl.
:-)
Karel

Zdravím pane Jiruš,

neznám situaci ve Vaší oblasti, ale asi je to stejné jako všede jinde.
Základ je možnost a schopnost komunikce. Pokud odhlédnu od případu, kdy se s
někým dohodnout nedá (důvody nechci vyjmenovávat), jde o komunikaci mezi
včelaři, spolkem a veterinářem. My máme asi štěstí, že se nejen dohodneme,
ale dohodnout i chceme. Například gabon a aerosol máme "dobrovolně". Vámi
zmiňovaný Gabon zatím dostal každý kdo o něj požádal, jen se musí měnit ve
dvou letech po sobě, ale to znáte. Předpokladem je, že každý se o svá
včelstva stará, nazvěme to "dobře", zkrátka dle svých znalostí a možností.
Začínajícím pomohou ostatní, ale samozřejmě na jejich pozvání. To samozřemě
neznamená, že pokud se situace změní (zhorší), přejde se od dobrovolnosti k
povinnosti.

VP.


----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 27, 2014 11:22 AM
Subject: Re: Úhyny


> Mně by tedy zajímalo, proč tedy stále hynou včely, když je vše tak dobré?
>
> Zimní měl - excelentní ani se Gabon neobjednával jak byly výsledky
> výborné,
> v zimě se plošně aerosolovalo a . . .
>
> Nějak tomu nerozumím, když je vše tak v pořádku, kde tedy kdo udělal
> chybu?
>
> Karel
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 10789
> (20141127) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

> Takže ta zimní měl letos v zimě nám řekla co?
Mě řekla, že startovací stav je normální, ale zároveň už v únoru jsem věděl,
že letos bude větší délka plodování a že budou větší problémy.

> Že nemáme objednat Gabon?
Já neobjednal, ale ve spolku si objednalo víc včelařů, než jiné roky.

VP.

Ktomu natírání plodu. Ty víčka plodu se mají téměř promočit. Dělejte to
poctivě a včelstvo trvá cirka 20 minut. Doba na jaře kdy se to dělá vyvětrá
celý ul , nechci tvrdit že zastudí. Dávám nahoru po loučkách asi deci
cukerného roztoku aby se to rychle prohřálo Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>

Komu: vcely/=/v.or.cz

Datum: 27. 11. 2014 11:19:59

Předmět: Re: Úhyny


"Samozřejmě to předpokládá fér jednání, ale u těch, kteří vzorek neupravují

(nepřebírají):



a) zjistí "startovací" počty do příští sezony

b) doporučí/nařídí jarní nátěr plodu



a u těch kteří nátěr provedou (opět určitě ne všichni) lze očekávat, že

jejich včelstva v létě nezkolabují a nebudou předmětem loupeže a současně

nebudou zdrojem přenosu nepříbuzných VD do ostatních včelstev v okolí. Je to


začarovaný kruh, chtít, vědět, umět, chtít, ....



VP.



----- Original Message -----

> 3) Co z nich SVS vyčte?"

Jsem starej a blbej, takže nepoznám, jak se v únoru pozná, větší délka plodování.
Proto taky chodím, každý 3 den počítat spady. A proto vím, že do půlky června se u mě vcelku nic neděje. To ale nesmím přidat medné zásoby z minulého a předminulého roku. To bych mohl okamžitě léčit. Kdybych je dal do včelstev v lednu a nedej bože, že by se oteplilo, tak mi SVS v nejlepším případě nařídí nátěr. No hlavní je, že to pro ni má vypovídající hodnotu.

Zimní měl 0 roztoču. Po vytočení formidol, potom gabon . dvakrát pásky po 4
kapkách. Výsledek někde nic většina 10 - 20 roytočů a dvoje silné a roztočů
polévková lžíce. Co si o tom myslet. aSI LIKVIDOVAT AT SE TO NEROZŠÍŘÍ NA
VČELÍNĚ. mÁM VÝHODU ŽE VČELAŘI DO 3 KM VYMŘELI A


---------- Původní zpráva ----------

Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 27. 11. 2014 11:41:07

Předmět: Re: Úhyny


"VP:



Samozřejmě to předpokládá fér jednání, ale u těch, kteří vzorek neupravují

(nepřebírají):



a) zjistí "startovací" počty do příští sezony

b) doporučí/nařídí jarní nátěr plodu



------



Jaký je vztah mezi nalezenými VD v měli a startovací populací ve včelstvu?



A hlavně s populací v červenci a v srpnu?



Pochybuji že by včelaři v celém ČR upravovali měl. Viz mapy ČR z vyšetření

zimní měli 2013/2014.

Že by co včelař to podvodník?

To snad ne?



Takže ta zimní měl letos v zimě nám řekla co?



Že nemáme objednat Gabon?

Nebo co kdo z ní vyčetl.

:-)

Karel"

Zdravím pane Jiruš,

neznám situaci ve Vaší oblasti, ale asi je to stejné jako všede jinde.
------

No dobrá, v naší oblasti příčinu chápu, ale stejně tak v celé republice jsou úhyny, a pokud zprávy nelžou jsou oblasti s 30% a většími ztrátami už nyní.

Takže je špatně co?

To se nechtějí dohodnout nikde?

To se všude všichni starali špatně o včelstva?

Nebo kde udělali chybu?

Karel

Nechci dělat chytrýho ale letos matky asi lladou pořád a každé 3 týdny máme
nové generace roztočů. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 27. 11. 2014 12:47:40

Předmět: Re: Úhyny


"Zdravím pane Jiruš,



neznám situaci ve Vaší oblasti, ale asi je to stejné jako všede jinde.

------



No dobrá, v naší oblasti příčinu chápu, ale stejně tak v celé republice

jsou úhyny, a pokud zprávy nelžou jsou oblasti s 30% a většími ztrátami už

nyní.



Takže je špatně co?



To se nechtějí dohodnout nikde?



To se všude všichni starali špatně o včelstva?



Nebo kde udělali chybu?



Karel"

Nechci dělat chytrýho ale letos matky asi lladou pořád a každé 3 týdny máme
nové generace roztočů. Standa

-------

Těžko mluvit za jiné oblasti ale u mě nekladou.
POkud se nejedná o nové matky, tak normálně přestávají plodovat v září, to jsou běžné teploty o hodně vyšší jak současné, takže plodování jen kvůli teplotě?

POkud dneska kladou někde matky, tak bych se spíše domníval že se snaží vytvořit zimní generaci místo současné poškozené.

Že u mě nekladou matky - poloha, neizolované úly a hlavně oželení výnosu od "plodařek".


Karel

Kaji taky nemám ůly izolované. Je to 2,5 prkno , nic víc a strůpky plexi
sklo a strůpek . Letos se to všechno zrojilo. Mám za to že tady nejsou
daleko žádná včelstva. Tento efekt je znám.Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 27. 11. 2014 13:03:52

Předmět: Re: Ă?hyny


"Nechci dělat chytrýho ale letos matky asi lladou pořád a každé 3 týdny máme


nové generace roztočů. Standa



-------



Těžko mluvit za jiné oblasti ale u mě nekladou.

POkud se nejedná o nové matky, tak normálně přestávají plodovat v září, to

jsou běžné teploty o hodně vyšší jak současné, takže plodování jen kvůli

teplotě?



POkud dneska kladou někde matky, tak bych se spíše domníval že se snaží

vytvořit zimní generaci místo současné poškozené.



Že u mě nekladou matky - poloha, neizolované úly a hlavně oželení výnosu od

"plodařek".





Karel"

Ono těch příčin úhynů bude víc. Roztoč, virózy, Nosema ceranae, přístup chovatele, dlouhé bez snůškové období v létě a tím i oslabená včelstva, lokalita, teplá zima. Ono zpochybňování vyšetřování zimních vzorků měli je zavádějící, jakým jiným způsobem zmapovat celá rozsáhlá území. Tisková zpráva je jednostranná. Chovatel má přece jistou svobodu v použití léčivých přípravků a za svá včelstva (majetek) je sám odpovědný. Ono se lehce navrhuje monitorig, ale chovatelů včel je přes 40 000 a už vidím, jak každý monitoruje, podle toho nasazuje léčiva atd. Nařízení SVS je proto koncipováno pro širokou veřejnost. Experimentátorů příliš není a ani nebude. Většina chovatelů to dělá kvůli medu a k tomu ostatnímu musí být postrčeni. Rozumím nadšení PSNV i jejich pochybnostem, ale je to stejně lehce arogantní vůči ostatním chovatelům. Jsem přesvědčen, že se jim úhyny také nevyhnuli nebo, že by žili v jiné zemi?

----- Original Message -----
> jsou úhyny, a pokud zprávy nelžou jsou oblasti s 30% a většími

Proto to sem píšu, mluvil jsem před časem se včelařem a hledali jsme možnou
příčinu. Padali mu i letošní oddělky. Kukuřice a slunečnice v okolí nebyla
(teď mě napadá, že loni asi ano). Je to pečlivý chlap, oddělky krmil, snůška
nebyla, nebo jen nepatrná. Při posledním setkání mě sdělil velmi smutnou
zprávu - úhyn 100%

Já hledám "díry" ve své metodice, hledám co dělám špatně. Kdybych to věděl,
tak to změním. Zatím jsem změnil to, že monituruji i v srpnu. Letos žádná
nová informace. Příští rok plánuji formidol opakovat tam kde bude spad nad
průměrem. I za cenu nebezpečí poškození matky, plodu a mladých včel.

Spad je řekněme do 3/den. Dám formidol a spad stoupne jen trochu. Po
fumigaci lžička roztočů. A koncem roku CCD.

V jiném roce po formidolu silný spad a do poloviny příštího roku roztoče
nevidím jediného (ani po fumigacích).

PROČ? Proč jeden rok KM funguje, a druhý ne???
VP.
Doplnění: předjarní plodování poznám (správněji odhaduji) podle spotřeby
(úbytku váhy).

Uvědomme si, že pracujeme s přírodou a ta je přes všechny znalosti stále stejně tajemná a v některých případech neovlivnitelná. Nebo když ji ovlivníme vymstí se nám to jinde. Včela není kráva, kterou přivážou ke žlabu a mají absolutní kontrolu, včela vyletí a co víte? Nic!

Uvědomme si, že pracujeme s přírodou a ta je přes všechny znalosti stále stejně tajemná a v některých případech neovlivnitelná. Nebo když ji ovlivníme vymstí se nám to jinde. Včela není kráva, kterou přivážou ke žlabu a mají absolutní kontrolu, včela vyletí a co víte? Nic!


------

No jo proč se pak dělá ta zimní měl a proč se z ní něco odvozuje, když je tady ta PŘÍRODA?

Proč se bazíruje na metodice která asi nefunguje taky?

Karel

Odběr zimní měli jakmile sesypete vzorky z x včelstev a včelaříte v nástavkovém úlu prostě nefunguje. Napište mi jediný případ, kdy zimní měl něco zachránila? A chovatelům u nás na jihu Moravy vysvětlete, proč když měli nulu, tak padly celé včelnice o desítkách včelstev. Vytáčeli v půlce července a brzy léčili. Přesto jim to padlo.

Tak jak to popisuješ a já tomu rozumím?
Gabon nic = podletní léčení tedy taky nic?
To je pak ten důvod ztráty včelstva v zimě nebo ještě na podzim. Podletí je
základ léčení, všechno to ostatní, to již jen dolaďuje.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 27. 11. 2014 11:22:42
Předmět: Re: Úhyny

"Mně by tedy zajímalo, proč tedy stále hynou včely, když je vše tak dobré?

Zimní měl - excelentní ani se Gabon neobjednával jak byly výsledky výborné,
v zimě se plošně aerosolovalo a . . .

Nějak tomu nerozumím, když je vše tak v pořádku, kde tedy kdo udělal chybu?

Karel"

Gabon není nutný, To je pravda, ale tu dobu je nutné nasadit jiná dostupná
léčiva. TO DOBA JE PRÁVĚ ROZHODUJÍCÍ,neto to použité léčivo.Gabon je však
nejpohodlnější.

PEPAN


---------- Původní zpráva ----------
Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 27. 11. 2014 12:07:15
Předmět: Re: Úhyny

"> Takže ta zimní měl letos v zimě nám řekla co?
Mě řekla, že startovací stav je normální, ale zároveň už v únoru jsem věděl,

že letos bude větší délka plodování a že budou větší problémy.

> Že nemáme objednat Gabon?
Já neobjednal, ale ve spolku si objednalo víc včelařů, než jiné roky.

VP."

Hlavně si hlídejte co vám po úhynech zbylo, bude se krást ve velkém.

Ze je jarni pocitani roztocu na draka,to snad dochazi kdekomu,pouha nic neresici statistika a ne nejaka startovni cara.Jak chcete startovat ze stavu roztocu,kdy se vcely pri otepleni pohnou a vyhazi par desitek roztocu mrtvych par mesicu na podlozku??? Varoamonitoring a udaje v republice?Stavet na nem?Je mi jedno kolik roztocu pada ve Znojme,v Ostrave nebo u souseda,dulezite je kolik jich pada z mych vcelstev.Na sve vcelnici jsem general ja a nikdo jiny...JosPr

www.vcelarstvi.cz-navrhy vceli vyhlasky atd.JosPr

Ps:jak vidno,maji autori Tiskove zpravy mezi sebou taky "zdatneho ideologa".JosPr

Tak jak to popisuješ a já tomu rozumím?
Gabon nic = podletní léčení tedy taky nic?
To je pak ten důvod ztráty včelstva v zimě nebo ještě na podzim. Podletí je
základ léčení, všechno to ostatní, to již jen dolaďuje.

pepan


-------

Co vím, tak je přeci oficiálně upřednostnováno plošné ošetření včelstev a takové rozhodnutí, aby to bylo plošné se přeci přijímá včas podle výsledku vyšetření zimní měli.

Kde se mýlím?
Nebo kde se mýlí 1/3 včelařů?

Karel

Ano to je přesně ono "na své včelnici jsem generálem já"! Proto také sleduji spad roztočů již od července a a nasazuji 2 x po čtrnácti dnech podle některých neúčinný Formidol, ale on svoji práci udělá. Podzimní léčení od 20.října a aerosol v prosinci. Nikdy jsem neměl problém s přemnožením roztoče (po prvním ošetření 13 - 520 na včelstvo), ale asi v tom hraje roli také lokalita.

Plošným ošetřením se myslí to, že léčit budou všichni, podle stejné
metodiky. Metodika boje s varroázou pak určuje postup. Tím je, podletní
ošetření Gabon popřípadě kyselina mravenčí, Po 10. X. pak další tři ošetření
fumigací popř. aerosolem v intervalu nejméně 10 dní tak aby se poslední
provádělo v Prosinci. Rozhodně je omylem si myslet, že se to musí provést v
jeden den nebo jedním přípravkem.  Toto musí si určit každý sám tak aby to
vyhovovalo podmínkám ošetření, způsobu chovu a stanoviště. tím je hlavně
vývoj počasí. Ošetření aerosolem je lepší , neboť není tak závislé na
počasí. Ta volba léčiv je pak na uvážení jednotlivých včelařů nebo
organizací.  Pryč je již doba, kdy se to provádělo komisí. Dnes je
zodpovědný každý sám za svoje včely. Z povahy věci o užívaní ochranných
prostředků v zemědělství jako takovém, je vždy v zájmu věci, přípravky
střídat, tak aby se nepoužívala jen jedna účinná látka. Jejich střídání tak
zabraňuje vznik rezistencí. To platí všeobecně.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 28. 11. 2014 8:42:27
Předmět: Re: Ă?hyny

"Tak jak to popisuješ a já tomu rozumím?
Gabon nic = podletní léčení tedy taky nic?
To je pak ten důvod ztráty včelstva v zimě nebo ještě na podzim. Podletí je
základ léčení, všechno to ostatní, to již jen dolaďuje.

pepan


-------

Co vím, tak je přeci oficiálně upřednostnováno plošné ošetření včelstev a
takové rozhodnutí, aby to bylo plošné se přeci přijímá včas podle výsledku
vyšetření zimní měli.

Kde se mýlím?
Nebo kde se mýlí 1/3 včelařů?

Karel"

Zimní měl je jen tunel na dotační prostředky a psychologické bububu na včelaře, kteří však již po 20 na to otupěli a buď vyberou nebo nastrouhají, aby se neřeklo, nebo prostě odevzdají apak stejně nenatřou opět dotované léčivo. Jiný význam nemá aten kdo tvrdí opak si lže do vlastní kapsy.
Zimní měl je problém pro zavádění nových léčebných prostředků, které způsobují spad v zimě a také i pro efektivní využití těch současných neboť nutí k příliš przkému použití.
Zimní měl v nástavkových úlech při zimování ve více nástavcích neurčuje přirozený spad kleštíka v klidovém období ale uřčuje kolik se jich při podzimním léčení zachytilo na horních loučkách spodního nástavku a stavební zábraně, kterou mnozí nevijímají na zimu.
Zimní měl je prostředkem jak nahnat lidi na schůze ZO
Zimní měl je buzerace, která způsobuje nedůvěru v metodiku léčení včel jelikož již i členové vedení svazu a veterináři přiznávají, že je k ničemu.

http://www.vcelarstvi.cz/files/dokumenty/stanovisko-csv-k-navrhu-psnv-10111.pdf
Viz připomínky k bodu 5.

No vždyť to píšu, že i vedení přiznává, ze je to zkreslené a tak to způsobuje špatné závěry a pak jako letos hýbou včely ve velkém a pak se divte ze to znrdůveruhodní celou metodiku a začne se na to kašlat ve velkém

Zimní měl bych zachoval povinnou pro členy ČSV, když nejsou schopni se připojit k ostatním co se její zrušení se snaží prosadit.

Hlavně by vedení svazu mělo jaksi politicky vysvětlit ten bod 5) včelařům, kteří měli zimní měl s 0 a teď jdou s 0 včelstev do zimy. ....panebože.. ti ho hnali!!!" - "Hnali??? Kdo ... "Ano pane, se zbraněmi, někteří i beze zbraní, s holemi a sudlicemi, vidlemi i kosami, hnali ho a zpívali ...

Ale nechme toho třeba si taky řeknou "tak My se jdeme společensky znemožnit" jak ve filmu Werich, a budou pokračovat neoblomně zimí mělí vpřed.

Nulu si může "vyrobit" každý. Nevěřím, že pokud sebere včelař měl z celého dna po 4 týdnech, co tam tu podložku nechal a má výsledek opravdu 0, tak že je dnes bez včel.

Plošným ošetřením se myslí to, že léčit budou všichni, podle stejné
metodiky. Metodika boje s varroázou pak určuje postup. Tím je, podletní
ošetření Gabon popřípadě kyselina mravenčí, Po 10. X. pak další tři ošetření
fumigací popř. aerosolem v intervalu nejméně 10 dní tak aby se poslední
provádělo v Prosinci. Rozhodně je omylem si myslet, že se to musí provést v
jeden den nebo jedním přípravkem. Toto musí si určit každý sám tak aby to
vyhovovalo podmínkám ošetření, způsobu chovu a stanoviště. tím je hlavně
vývoj počasí. Ošetření aerosolem je lepší , neboť není tak závislé na
počasí. Ta volba léčiv je pak na uvážení jednotlivých včelařů nebo
organizací. Pryč je již doba, kdy se to provádělo komisí. Dnes je
zodpovědný každý sám za svoje včely. Z povahy věci o užívaní ochranných
prostředků v zemědělství jako takovém, je vždy v zájmu věci, přípravky
střídat, tak aby se nepoužívala jen jedna účinná látka. Jejich střídání tak
zabraňuje vznik rezistencí. To platí všeobecně.

pepan


----------------

Já se v tom ztrácím. Je to plošné dobrovolně, každý si to má dělat podle svých včel, nechápu tedy jen:
- jestli tu KM nebo Gabon musím každý rok nebo jen když to moje včely potřebují

- k čemu je ta zimní měl, když si to každý dělá podle svého?

Pokud někdo pak potřebuje vědět co je v zimní měli, vezme si dvě decky lihu a brýle. A ví to po včelstvech.

Takže ještě jednou ta měl je pro CO?
K čemu byla letos?

Karel

No já zase nevěřím, že ta měl je za současných podmínek a způsobech včelaření k něčemu dobrá, snad jen jako kanál na dotační peníze.
Věc názoru.
V každém případě po letošních úhynech ji nebude věřit už prakticky nikdo a k těm, kdo se jí budou zastávat si budou jim za zády klepat na čelo.

... a o to víc budou výsledky měli zkreslenější.

to jsou jen výplody tvého mozku jinak zimní měl slouží i pro další ůkony.
Jinak k výsledekse vypočítáva a tam se s těmi tvými údaji a námitkami
počítá.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: JK <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 28. 11. 2014 12:31:31
Předmět: Zimní měl

"Zimní měl je jen tunel na dotační prostředky a psychologické bububu na
včelaře, kteří však již po 20 na to otupěli a buď vyberou nebo nastrouhají,
aby se neřeklo, nebo prostě odevzdají apak stejně nenatřou opět dotované
léčivo. Jiný význam nemá aten kdo tvrdí opak si lže do vlastní kapsy.
Zimní měl je problém pro zavádění nových léčebných prostředků, které
způsobují spad v zimě a také i pro efektivní využití těch současných neboť
nutí k příliš przkému použití.
Zimní měl v nástavkových úlech při zimování ve více nástavcích neurčuje
přirozený spad kleštíka v klidovém období ale uřčuje kolik se jich při
podzimním léčení zachytilo na horních loučkách spodního nástavku a stavební
zábraně, kterou mnozí nevijímají na zimu.
Zimní měl je prostředkem jak nahnat lidi na schůze ZO
Zimní měl je buzerace, která způsobuje nedůvěru v metodiku léčení včel
jelikož již i členové vedení svazu a veterináři přiznávají, že je k ničemu."

Hlavně je velkou hloupostí chtít kontrolovat výsledky odpočítáním vložených
brouků a domnívat se že je tam musí objevit
K VAŠETŘENÍ SE POUŽIJE JEN ČÁST VZORKU navázané na počet včelstev. Jde jen o
statistiku a o té  přese víme, že je to přesný součet nepřesných čísel,
který má ovšem své opodstatnění. To je každá statistika. Pro tebe pak stačí
jen informace a tvůj závěr z výsledku by měl být
1) pro začátek je to fajn
2) Bacha na věc
V žádném případě s toho nejde vyvodit, letos léčit nemusím

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: JK <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 28. 11. 2014 16:56:37
Předmět:

"No vždyť to píšu, že i vedení přiznává, ze je to zkreslené a tak to
způsobuje špatné závěry a pak jako letos hýbou včely ve velkém a pak se
divte ze to znrdůveruhodní celou metodiku a začne se na to kašlat ve velkém"

 hlopost

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Bobe <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 28. 11. 2014 17:06:58
Předmět: Re: Zimní měl

"Zimní měl bych zachoval povinnou pro členy ČSV, když nejsou schopni se
připojit k ostatním co se její zrušení se snaží prosadit."

když nechápeš, tak po lopatě
V případě varroázy se neléčí propuklá nákaza. to již nejde. Provádí se
preventivní přeléčení aby nákaza nepropukla do nezvladatelných rozměrů. K
tomu slouží hlavně léčení hned po skončení medobraní, aby nedošlo k
znehodnocení zimní generace včel.  0 v měli tady naprosto nic neznamená. to
jen malá nápověda.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 28. 11. 2014 17:35:46
Předmět: Re: Ä??hyny

"Plošným ošetřením se myslí to, že léčit budou všichni, podle stejné
metodiky. Metodika boje s varroázou pak určuje postup. Tím je, podletní
ošetření Gabon popřípadě kyselina mravenčí, Po 10. X. pak další tři
ošetření
fumigací popř. aerosolem v intervalu nejméně 10 dní tak aby se poslední
provádělo v Prosinci. Rozhodně je omylem si myslet, že se to musí provést v
jeden den nebo jedním přípravkem. Toto musí si určit každý sám tak aby to
vyhovovalo podmínkám ošetření, způsobu chovu a stanoviště. tím je hlavně
vývoj počasí. Ošetření aerosolem je lepší , neboť není tak závislé na
počasí. Ta volba léčiv je pak na uvážení jednotlivých včelařů nebo
organizací. Pryč je již doba, kdy se to provádělo komisí. Dnes je
zodpovědný každý sám za svoje včely. Z povahy věci o užívaní ochranných
prostředků v zemědělství jako takovém, je vždy v zájmu věci, přípravky
střídat, tak aby se nepoužívala jen jedna účinná látka. Jejich střídání tak
zabraňuje vznik rezistencí. To platí všeobecně.

pepan


----------------

Já se v tom ztrácím. Je to plošné dobrovolně, každý si to má dělat podle
svých včel, nechápu tedy jen:
- jestli tu KM nebo Gabon musím každý rok nebo jen když to moje včely
potřebují

- k čemu je ta zimní měl, když si to každý dělá podle svého?

Pokud někdo pak potřebuje vědět co je v zimní měli, vezme si dvě decky lihu
a brýle. A ví to po včelstvech.

Takže ještě jednou ta měl je pro CO?
K čemu byla letos?

Karel"

A 20tka spadaná z louček zabitá při fumigaci a oklepaná při rozvolnění chomáče v lednu znamená co?

Kčemu je monitoring měli na VD?

Sběr měli je obrovské dobrodružství včelaře!

Jedni si ho předchystávají už v létě, pěkně přes lih, druzí ho syslí okolo svátků, mrví se stím aby to nezhnilo a povinně ho chystají. Aby se včelař nenudil, občas si to musí zopakovat kvůli moru. Prosté repeté jen proto, že dotací pro labiny je dostatek a pro pořídek je vždy lepší, když je přísun vzorků nadvakrát než jedne pro dvě analýzy.

Monitorin měli podporuje soutěživost mezi včelaři. Výsledky měli jsou někde veřejně čteny na schůzích ZO, a tak se podporuje spávně zavedená politika "viníka".
Také dostatečně upozorňuje na schůzích, aby ta "naše ZO" nebyla nejhorší, tak se zvolá: "..ty vzorky sakra pořádně připravte ať nejsme stále vprdeli s výsledky a nemáme ostudu."

A teď vážně, SVS potřebuje informace. Je neprůkaznou informací, pokud by si včelař něco vymyslel, než kdyby měl odevzdat tu svou měl a akreditovaná nebo pověřená labina prostě něco vykáže a tak má SVS skutečná data odpovídající míře počtu roztočů ve vzorku s pravděpodobností všech vlivů. Taková data jsou oporou pro další úřední úkony, dotace atp. Takže suma sumarum, SVS se jistí v tom sčím pracuje, včelařovi nevěří ani nos mezi očima takže včelař bude odebírat tu měl a povinně odevzdávat i kdyby včely na varoázu umřely a basta.



_gp_




.........
(e-mailem) --- 28. 11. 2014
Re: Ă???hyny

když nechápeš, tak po lopatě
V případě varroázy se neléčí propuklá nákaza. to již nejde. Provádí se
preventivní přeléčení aby nákaza nepropukla do nezvladatelných rozměrů. K
tomu slouží hlavně léčení hned po skončení medobraní, aby nedošlo k
znehodnocení zimní generace včel. 0 v měli tady naprosto nic neznamená. to
jen malá nápověda.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list
Datum: 28. 11. 2014 17:35:46
Předmět: Re: Ä??hyny

"Plošným ošetřením se myslí to, že léčit budou všichni, podle stejné
metodiky. Metodika boje s varroázou pak určuje postup. Tím je, podletní
ošetření Gabon popřípadě kyselina mravenčí, Po 10. X. pak další tři
ošetření
fumigací popř. aerosolem v intervalu nejméně 10 dní tak aby se poslední
provádělo v Prosinci. Rozhodně je omylem si myslet, že se to musí provést v
jeden den nebo jedním přípravkem. Toto musí si určit každý sám tak aby to
vyhovovalo podmínkám ošetření, způsobu chovu a stanoviště. tím je hlavně
vývoj počasí. Ošetření aerosolem je lepší , neboť není tak závislé na
počasí. Ta volba léčiv je pak na uvážení jednotlivých včelařů nebo
organizací. Pryč je již doba, kdy se to provádělo komisí. Dnes je
zodpovědný každý sám za svoje včely. Z povahy věci o užívaní ochranných
prostředků v zemědělství jako takovém, je vždy v zájmu věci, přípravky
střídat, tak aby se nepoužívala jen jedna účinná látka. Jejich střídání tak
zabraňuje vznik rezistencí. To platí všeobecně.

pepan


----------------

Já se v tom ztrácím. Je to plošné dobrovolně, každý si to má dělat podle
svých včel, nechápu tedy jen:
- jestli tu KM nebo Gabon musím každý rok nebo jen když to moje včely
potřebují

- k čemu je ta zimní měl, když si to každý dělá podle svého?

Pokud někdo pak potřebuje vědět co je v zimní měli, vezme si dvě decky lihu
a brýle. A ví to po včelstvech.

Takže ještě jednou ta měl je pro CO?
K čemu byla letos?

Karel"

znamená že jsi snížil zátěž včelsva v příštím roce. nic víc. Pokud ovšem
bylo správně provedeno léčení v podletí.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: JK <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 28. 11. 2014 18:52:19
Předmět:

"A 20tka spadaná z louček zabitá při fumigaci a oklepaná při rozvolnění
chomáče v lednu znamená co?"

když nechápeš, tak po lopatě
V případě varroázy se neléčí propuklá nákaza. to již nejde. Provádí se
preventivní přeléčení aby nákaza nepropukla do nezvladatelných rozměrů. K
tomu slouží hlavně léčení hned po skončení medobraní, aby nedošlo k
znehodnocení zimní generace včel. 0 v měli tady naprosto nic neznamená. to
jen malá nápověda.

pepan


Tak po lopatě řekni k čemu je ta zimní měl.

Ošetřování včelstev probírej na školení pro začátečníky, mně to nemusíš opakovat. Na rozdíl do mnoha jiných mně naštěstí včely přibývají, neubývají. Protože sleduji stav včelstev v létě a ne v lednu a únoru. V lednu likviduji roztoče.

Karel

Tak polopatě věř, že se statistikou mám co ve své profesi do činění. Pokud bych v soukromé firmě řekl, že 0 neříká nic a 20 taky nic s hlediska nějakého nápravného opatření, které by se melo udělat, tak vedoucí řekne, že se lidově řečeno nimráme v nesmyslech a on to financovat nebude.
V případě zimní měli je to financováno státem a tak by mne to nimraní vlastně nemuselo vadit. Ale mě to vadí a to proto, že ty neefektivně vyhozené peníze jdou z našich daní a přitom by mohli být využity lépe.

Nechápu tady ty řeči okolo měli.

kdo nad tím jen trochu zauvažuje, tak si musí uvědomit, že odměr zimní měli je taky výrazně závislý na počasí.
Počet roztočů v zimní měli je přesný tehdy, pokud za A mezi posledním ošetřením a vložením podložek pro sběr měli je aspoň jeden den s proletem. Anebo za B pokud tam včelař nenechává jako nemyslící ovce ty podložky celý měsíc, ale má je tam jen v období snížených teplot, kdy včely nelétají. Když se má podle předpovědi teplota zvednout a být prolet včelař musí podložky vybrat, měl vzít a podložky pro sběr měli tam vrátit zase až po ochlazení. Potom počet spadlých roztočů přesně určuje míru nákazy.

Ovšem jiná věc je, jestli ten počet roztočů v laborce určí přesně. Mohou klidně většinu z nich přehlídnout, jak jsem si ověřil na vlastních vzorcích. Může ve skutečnosti klidně být počet roztočů cca 6 na včelstvo, což odpovídá počtu 30 a víc živých roztočů v jednom včelstvu, což je poukázka na prázdné úly v podletí a v laborcě klidně mohou najít pouze 1 - 2 roztoče na včelstvo.

RP:
Nechápu tady ty řeči okolo měli.

-------

Mám tvůj příspěvek chápat tak že jsou to hausnumera.

Přesnost -900% až + Několik set tisíc% podle toho jestli je prolet nebo ne?

:-))))


Karel

Jakpak se asi dostanou roztoči usmrcení léčením do zimní měli? Přenesou je tam dobré víly nebo se tam zhmotní z vesmírné ektoplasmy?

Shodí je tam včely, které z rozvolněného chumáče putují k čenu k proletu a zpátky.
Myslet! Myslet!

To to to.Zimni vzorek ma ukazat co?Pocet roztocu zemrelych prirozenou cestou po dobu 30 dnu zuchlych na celou plochu podlozky nebo pocet otravenych roztocu po leceni poshazovanych z hornich spodniho pripadne loucek dalsich nastavku???Co,zastanci odberu?Jak se pozna roztoc mrtvy tyden od roztoce zhynuvsiho na fumigaci?? JosPr

Ps: ono neni treba ani moc myslet,staci po zime vyklepat souse ze spodniho nebo spodnic nastavku(v zavislosti zimovani na dvou,tri nebo vice patrech).Kdo to nezkousel,doporucuju vrele...Desitky ba sta roztocu po leceni cekaji na vyklepani...A udelaji li to vcely v lednu,opravdu vynikajici startovni pozice pro narizovani opatreni...JosPr

 šli tam pěšky


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 29. 11. 2014 10:46:49
Předmět: Re: Zimní měl Re:

"Jakpak se asi dostanou roztoči usmrcení léčením do zimní měli? Přenesou je
tam dobré víly nebo se tam zhmotní z vesmírné ektoplasmy?

Shodí je tam včely, které z rozvolněného chumáče putují k čenu k proletu a
zpátky.
Myslet! Myslet!"

B-)

---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 29. 11. 2014 10:40:21
Předmět: Re: Zimní měl Re:

"RP:
Nechápu tady ty řeči okolo měli.

-------

Mám tvůj příspěvek chápat tak že jsou to hausnumera.

Přesnost -900% až + Několik set tisíc% podle toho jestli je prolet nebo ne?

:-))))


Karel"

---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 29. 11. 2014 9:29:08
Předmět: Zimní měl Re:

"Nechápu tady ty řeči okolo měli.

kdo nad tím jen trochu zauvažuje, tak si musí uvědomit, že odměr zimní měli
je taky výrazně závislý na počasí.
Počet roztočů v zimní měli je přesný tehdy, pokud za A mezi posledním
ošetřením a vložením podložek pro sběr měli je aspoň jeden den s proletem.
Anebo za B pokud tam včelař nenechává jako nemyslící ovce ty podložky celý
měsíc, ale má je tam jen v období snížených teplot, kdy včely nelétají.
Když se má podle předpovědi teplota zvednout a být prolet včelař musí
podložky vybrat, měl vzít a podložky pro sběr měli tam vrátit zase až po
ochlazení. Potom počet spadlých roztočů přesně určuje míru nákazy.

Ovšem jiná věc je, jestli ten počet roztočů v laborce určí přesně. Mohou
klidně většinu z nich přehlídnout, jak jsem si ověřil na vlastních
vzorcích. Může ve skutečnosti klidně být počet roztočů cca 6 na včelstvo,
což odpovídá počtu 30 a víc živých roztočů v jednom včelstvu, což je
poukázka na prázdné úly v podletí a v laborcě klidně mohou najít pouze 1 -
2 roztoče na včelstvo."

http://www.novinky.cz/domaci/354797-problemy-s-pameti-i-autismus-postriky-
repky-mohou-poskozovat-zdravi.htmlv

všimněte si nadpisu:
problemy-s-pameti-i-autismus-postriky-
repky-MOHOU-poskozovat-zdravi.

Tedy ne že bych obhajoval lití nadmíru nějakých insekticidů a dalších chemikálií na pole, ale tady je celý článek vysloveně založený na informaci typu "jedna paní povídala"
Mně se to jeví jako propaganda, nikdo nic nedokázal, ale na základě jakýchsi nedokázaných domněnek a mýtů se tady lidi připravujou na to, aby nekupovali levné potraviny vypěstované klasickým zemědělstvím, ale místo toho aby si kupovali všelijaké předražené bioprodukty.

No víš když ono je na to docela dost serózních výzkumů např:
Richardson J, et al Elevated serum pesticide levels and risk for Alzheimer disease JAMA Neurol 2014; DOI: 10.1001/jamaneurol.2013.6030. ▲
Richardson JR, Shalat SL, Buckley B, et al. Elevated serum pesticide levels and risk of Parkinson disease. Archives of Neurology. 2009;66(7):870–875. ▲
Richardson J, et al Elevated serum pesticide levels and risk for Alzheimer disease JAMA Neurol 2014; DOI: 10.1001/jamaneurol.2013.6030. ▲
Richardson J, et al Elevated serum pesticide levels and risk for Alzheimer disease JAMA Neurol 2014; DOI: 10.1001/jamaneurol.2013.6030. ▲
Botella B, Crespo J, Rivas A, Cerrillo I,Olea-Serrano MF, Olea N. Exposure of women to organochlorine pesticides in Southern Spain. Environ Res. 2004;96(1):34-40. ▲
Abbott, Michele, and Ben Johns. April 2013. PMIIRS Country Programs: Comparative Cost Analysis, August 11, 2011 – December 31, 2012. Bethesda, MD: Africa Indoor Residual Spraying (AIRS) Project, Abt Associates Inc. ▲
K.M. Hayden, M.C. Norton, D. Darcey, T. Ostbye, P.P. Zandi, J.C. Breitner, K.A. Welsh-Bohmer. Occupational exposure to pesticides increases the risk of incident AD: the Cache County study. Neurology, 74 (2010), pp. 1524–1530. ▲
Toxicology Profile for 4,4′-DDT, 4,4′-DDE, 4,4′-DDD (Update); U. S. Department of Human Health & Human Services, Agency for Toxic Substances and Disease Registry, 1994. ▲
Water-related environmental fate of 129 priority pollutants. Callahan, M. A.; Slimak, M. W.; Gabel, N. W., Volume1. Washington, DC: United States Environmental Protection Agency, 1979. In: The Hazardous Substances Data Bank (HSDB) CD-ROM:U.S. National Library of Medicine; National Institutes of Health and Human Services: Bethesda, MD, 1998. ▲
Triana/Tennessee River. EPA. Environmental Protection Agency, n.d. Web. 05 Mar. 2014. ▲
Agency for Toxic Substances and Disease Registry (ATSDR). 2002. Toxicological profile for DDT, DDE, DDD. Atlanta, GA: U.S. Department of Health and Human Services, Public Health Service. ▲
Genetics Home Reference. “APOE.” – Apolipoprotein. Accessed Mar. 3, 2014. at http://ghr.nlm.nih.gov/gene/APOE ▲
Malathion: Revised human health risk assessment for the reregistration eligibility decision document (RED); EPA-HQOPP- 2004-0348-0057; U.S. Environmental Protection Agency, Office of Prevention, Pesticides and Toxic Substances, Office of Pesticide Programs, U.S. Government Printing Office: Washington, DC, 2006. ▲

No víš když ono je na to docela dost serózních výzkumů např:
Richardson J, et al Elevated serum pesticide levels and risk for Alzheimer disease JAMA Neurol 2014; DOI: 10.1001/jamaneurol.2013.6030. ▲
Richardson JR, Shalat SL, Buckley B, et al. Elevated serum pesticide levels and risk of Parkinson disease. Archives of Neurology. 2009;66(7):870–875. ▲
Richardson J, et al Elevated serum pesticide levels and risk for Alzheimer disease JAMA Neurol 2014; DOI: 10.1001/jamaneurol.2013.6030. ▲
Richardson J, et al Elevated serum pesticide levels and risk for Alzheimer disease JAMA Neurol 2014; DOI: 10.1001/jamaneurol.2013.6030. ▲
Botella B, Crespo J, Rivas A, Cerrillo I,Olea-Serrano MF, Olea N. Exposure of women to organochlorine pesticides in Southern Spain. Environ Res. 2004;96(1):34-40. ▲
Abbott, Michele, and Ben Johns. April 2013. PMIIRS Country Programs: Comparative Cost Analysis, August 11, 2011 – December 31, 2012. Bethesda, MD: Africa Indoor Residual Spraying (AIRS) Project, Abt Associates Inc. ▲
K.M. Hayden, M.C. Norton, D. Darcey, T. Ostbye, P.P. Zandi, J.C. Breitner, K.A. Welsh-Bohmer. Occupational exposure to pesticides increases the risk of incident AD: the Cache County study. Neurology, 74 (2010), pp. 1524–1530. ▲
Toxicology Profile for 4,4′-DDT, 4,4′-DDE, 4,4′-DDD (Update); U. S. Department of Human Health & Human Services, Agency for Toxic Substances and Disease Registry, 1994. ▲
Water-related environmental fate of 129 priority pollutants. Callahan, M. A.; Slimak, M. W.; Gabel, N. W., Volume1. Washington, DC: United States Environmental Protection Agency, 1979. In: The Hazardous Substances Data Bank (HSDB) CD-ROM:U.S. National Library of Medicine; National Institutes of Health and Human Services: Bethesda, MD, 1998. ▲
Triana/Tennessee River. EPA. Environmental Protection Agency, n.d. Web. 05 Mar. 2014. ▲
Agency for Toxic Substances and Disease Registry (ATSDR). 2002. Toxicological profile for DDT, DDE, DDD. Atlanta, GA: U.S. Department of Health and Human Services, Public Health Service. ▲
Genetics Home Reference. “APOE.” – Apolipoprotein. Accessed Mar. 3, 2014. at http://ghr.nlm.nih.gov/gene/APOE ▲
Malathion: Revised human health risk assessment for the reregistration eligibility decision document (RED); EPA-HQOPP- 2004-0348-0057; U.S. Environmental Protection Agency, Office of Prevention, Pesticides and Toxic Substances, Office of Pesticide Programs, U.S. Government Printing Office: Washington, DC, 2006. ▲

Tak si tak znovu procitam zpravu,no spis pamflet o par prizpevku zpet,zacina to Tiskova zprava a celkem by mne zajimalo chlapci z PSNV,kdo pani redaktorku Zemedelce informoval,ze alternativni osetrovani vcelstev muze provadet jen certifikovany biovcelar??? Jinak nazor "profesionala",ve zminenem clanku,ktery si neumi pohlidat vlastni vcely a pristi rok bude monitorovat,je "usmevny".Co delal do ted?Spal na vavrinech?? Navrhy na novou vyhlasku o zdravi vcel,to je jiny kafe.Pokud projde presun vcelstev prez hranice okresu,ba dokonce katastru obce pouze se svolenim KVS po vysetreni na spory MVP,bude to smysluplny krok.Navic se na vysetreni hodi zimni mel.Zajimave je taky zprisneni povinnosti chovatelu dane planovanou vyhlaskou.(zneni na Webu CSV).JosPr

přečti si na seznamu článek o pěstování řepky. Máme tu ing. a ten dá raději
všeho 2 x. Letos mu mák sežrali šneci. Povídám mu jak to dělali? Ti museli
být zhulení. Vona kukuřice , řepka mak , to je herbicidů fungicidů a
insekticidu tolik , že tam nic neporoste. Přijdte si čuchnout když se to
pole orá. Standa a žádná agentura JPP.


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 29. 11. 2014 15:39:06

Předmět: Re: lepťí tĂma


"všimněte si nadpisu:

problemy-s-pameti-i-autismus-postriky-

repky-MOHOU-poskozovat-zdravi.



Tedy ne že bych obhajoval lití nadmíru nějakých insekticidů a dalších

chemikálií na pole, ale tady je celý článek vysloveně založený na informaci

typu "jedna paní povídala"

Mně se to jeví jako propaganda, nikdo nic nedokázal, ale na základě

jakýchsi nedokázaných domněnek a mýtů se tady lidi připravujou na to, aby

nekupovali levné potraviny vypěstované klasickým zemědělstvím, ale místo

toho aby si kupovali všelijaké předražené bioprodukty."

Standa:
Tak si tak znovu procitam zpravu,no spis pamflet o par prizpevku zpet,zacina to Tiskova zprava a celkem by mne zajimalo chlapci z PSNV,kdo pani redaktorku Zemedelce informoval,ze alternativni osetrovani vcelstev muze provadet jen certifikovany biovcelar???

----

Nevím kdo kdy informoval novináře, když tvoří články vytáhnou z pošty i odjinud i staré věci.

Toto stanovisko z PSNV tipuji tak dva roky zpět i víc, kdy vrcholila mnohaletá snaha umožnit i neBIO včelařům ošetřovat jen kyselinami.

Měli by jsme si pamatovat, že ještě před třemi lety byl Varidol a další povinný, u nás dokonce jen komisionelně.

A SVS na to "NEBO" v MVO SVS nepřišla jen tak, ale pod určitým tlakem.


Karel

"přečti si na seznamu článek o pěstování řepky. Máme tu ing. a ten dá raději
všeho 2 x. Letos mu mák sežrali šneci. Povídám mu jak to dělali? Ti museli
být zhulení. Vona kukuřice , řepka mak , to je herbicidů fungicidů a
insekticidu tolik , že tam nic neporoste. Přijdte si čuchnout když se to
pole orá. Standa a žádná agentura JPP."

je třeba o tom něc o vědět, než o tom začnu psát. Insekticidy a další chemikálie, o kterých jsme se učili na škole v 80 letech a ty byly skutečně toxické a potřebné dávky na hektar byly velké, bylo vesměs zakázáno používat už v 90 letech. A byly nahraženy jinými agrochemikáliemi, které měly být mnohem méně toxické. A ty zase byly o 10 - 15 let později téměř všechny zakázány zase kvůli nadměrné toxicitě na životní prostředí, tehdy už našimi bdělými úředníky v EU a zase nahraženy jinými, které zase měly být mnohem méně toxické. A předepsané účinné dávky jsou leckdy jen stovky gramů na hektar plochy.
Jediné látky, které jsem se učil na zkouškové coby moderní a prospěšné agrochemikálie a které se používají dodnes, jsou Fluvalinát a Amitraz. Acrinathrin v Gabonu dvojce tehdy ještě ve skriptech nebyl. Amitraz se tehdy měl používat na likvidaci kožních parazitů, se jím natíraly třeba krávy a ovce, fluvalinát se používat třeba na postřik vinic proti roztočům.
Takže jestli chceš vidět skutečně jedovaté chemikálie, podívej se do skříně v garáži, kde skladuješ léčiva pro včely.
A jestli dnes nějaký zemědělec používá skutečně jedovaté postřiky, tak jedině ten, který koupil pochybné, levné a falšované postřiky míchané třeba někde v Rumunsku z látek dovážených načerno třeba z Ruska. Protože tam se agrochemikálie v EU dávno zakázané stále ještě běžně používají.

"No víš když ono je na to docela dost serózních výzkumů např:
Richardson J, et al Elevated serum pesticide levels and risk for Alzheimer disease JAMA Neurol 2014; DOI: 10.1001/jamaneurol.2013.6030. ▲
Richardson JR, Shalat SL, Buckley B, et al. Elevated serum pesticide levels and risk of Parkinson disease. Archives of Neurology. 2009;66(7):870–875. ▲
Richardson J, et al Elevated serum pesticide levels and risk for Alzheimer disease JAMA Neurol 2014; DOI: 10.1001/jamaneurol.2013.6030. ▲
Richardson J, et al Elevated serum pesticide levels and risk for Alzheimer disease JAMA Neurol 2014; DOI: 10.1001/jamaneurol.2013.6030. ▲
Botella B, Crespo J, Rivas A, Cerrillo I,Olea-Serrano MF, Olea N. Exposure of women to organochlorine pesticides in Southern Spain. Environ Res. 2004;96(1):34-40. ▲
Abbott, Michele, and Ben Johns. April 2013. PMIIRS Country Programs: Comparative Cost Analysis, August 11, 2011 – December 31, 2012. Bethesda, MD: Africa Indoor Residual Spraying (AIRS) Project, Abt Associates Inc. ▲
K.M. Hayden, M.C. Norton, D. Darcey, T. Ostbye, P.P. Zandi, J.C. Breitner, K.A. Welsh-Bohmer. Occupational exposure to pesticides increases the risk of incident AD: the Cache County study. Neurology, 74 (2010), pp. 1524–1530. ▲
Toxicology Profile for 4,4′-DDT, 4,4′-DDE, 4,4′-DDD (Update); U. S. Department of Human Health & Human Services, Agency for Toxic Substances and Disease Registry, 1994. ▲
Water-related environmental fate of 129 priority pollutants. Callahan, M. A.; Slimak, M. W.; Gabel, N. W., Volume1. Washington, DC: United States Environmental Protection Agency, 1979. In: The Hazardous Substances Data Bank (HSDB) CD-ROM:U.S. National Library of Medicine; National Institutes of Health and Human Services: Bethesda, MD, 1998. ▲
Triana/Tennessee River. EPA. Environmental Protection Agency, n.d. Web. 05 Mar. 2014. ▲
Agency for Toxic Substances and Disease Registry (ATSDR). 2002. Toxicological profile for DDT, DDE, DDD. Atlanta, GA: U.S. Department of Health and Human Services, Public Health Service. ▲
Genetics Home Reference. “APOE.” – Apolipoprotein. Accessed Mar. 3, 2014. at http://ghr.nlm.nih.gov/gene/APOE ▲
Malathion: Revised human health risk assessment for the reregistration eligibility decision document (RED); EPA-HQOPP- 2004-0348-0057; U.S. Environmental Protection Agency, Office of Prevention, Pesticides and Toxic Substances, Office of Pesticide Programs, U.S. Government Printing Office: Washington, DC, 2006. ▲"

Jen krátké poznámky:
Alzheimer a Parkinson se má k Autismu asi zhruba stejně jako holínky a kozačky k hodinkám.
Organochlórové pesticidy jsou například tyto DDT, DDE, DDD , se už takových 60 let nepoužívají. u nás skončily s pádem komunistů - Lindan, Dymogam atd. Pokud se dnes kolem nich něco zkoumá, tak maximálně expozice z usazenin a dalších zdrojů z let, kdy se používaly, protože jejich poločas rozpadu v prostředí jsou desítky až stovky let.
Malathion - v EU je povolen legálně pouze na hubení vší a podobných parazitů, použití do postřiků na pole je nelegální.
A jestli jsou zbylé studie stejně relevantní k postřikům řepkových polí jako ty, ke kterým se vztahují moje poznámky výše, tak celý ten výčet je jenom soubor nic neříkajících žvástů. ( smějící se smajlík)

"je třeba o tom něc o vědět, než o tom začnu psát. Insekticidy a další chemikálie, o kterých jsme se učili na škole v 80 letech a ty byly skutečně toxické a potřebné dávky na hektar byly velké, bylo vesměs zakázáno používat už v 90 letech. A byly nahraženy jinými agrochemikáliemi, které měly být mnohem méně toxické. A ty zase byly o 10 - 15 let později téměř všechny zakázány zase kvůli nadměrné toxicitě na životní prostředí, tehdy už našimi bdělými úředníky v EU a zase nahraženy jinými, které zase měly být mnohem méně toxické. A předepsané účinné dávky jsou leckdy jen stovky gramů na hektar plochy.
Jediné látky, které jsem se učil na zkouškové coby moderní a prospěšné agrochemikálie a které se používají dodnes, jsou Fluvalinát a Amitraz. Acrinathrin v Gabonu dvojce tehdy ještě ve skriptech nebyl. Amitraz se tehdy měl používat na likvidaci kožních parazitů, se jím natíraly třeba krávy a ovce, fluvalinát se používat třeba na postřik vinic proti roztočům.
Takže jestli chceš vidět skutečně jedovaté chemikálie, podívej se do skříně v garáži, kde skladuješ léčiva pro včely.
A jestli dnes nějaký zemědělec používá skutečně jedovaté postřiky, tak jedině ten, který koupil pochybné, levné a falšované postřiky míchané třeba někde v Rumunsku z látek dovážených načerno třeba z Ruska. Protože tam se agrochemikálie v EU dávno zakázané stále ještě běžně používají."

To ale neznamená, že při postřicích řepky nejsou problémy. Porost řepky má předepsáno asi 25 agrotechnických zásahů, z toho většina jsou nějaké postřiky. ( obilí má kolem 15 ) Problém je pak třeba to, když zemědělec , aby ušetřil, spojí víc postřiků v jeden a smíchá do jednoho postřiku víc těch chemikálií. Toxicity jednotzlivých složek se potom mění a mohou se zvyšovat a některé směsi v tom směru nečjsou prozkoumány. Totéž je, když zemědělec stříká postřik, který má předepsanou dobu aplikace večer mimo let včel a on ho stříká přes den.
Rozporné jsou například neonikotinidy, jejichž použití bylo v EU tuším loni zakázáno. Ty se používaly například na dlouhodou ochranu řepky před květem. Otázka je, čím je zemědělci nahradí a o kolik to bude dražší.

S tím souhlasím než ty příspěvky předtím.Navíc , snad si někdo nemyslí že
postřiky staré zakázané někdo zlikviduje jinak . Raději je použije a dnes
podržtese. Ještě si to nechá zaplatit . Jak? Rozbije dveře zavolá policajty
a nahlásí krádež.Ti to nafotí zaznamenají a za 14 dní odloží. Pak dojít na
pojištovnu a necht škodu proplatit Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 30. 11. 2014 11:05:21

Předmět: Re: lepżí tÄ?ma


""je třeba o tom něc o vědět, než o tom začnu psát. Insekticidy a další

chemikálie, o kterých jsme se učili na škole v 80 letech a ty byly skutečně

toxické a potřebné dávky na hektar byly velké, bylo vesměs zakázáno

používat už v 90 letech. A byly nahraženy jinými agrochemikáliemi, které

měly být mnohem méně toxické. A ty zase byly o 10 - 15 let později téměř

všechny zakázány zase kvůli nadměrné toxicitě na životní prostředí, tehdy

už našimi bdělými úředníky v EU a zase nahraženy jinými, které zase měly

být mnohem méně toxické. A předepsané účinné dávky jsou leckdy jen stovky

gramů na hektar plochy.

Jediné látky, které jsem se učil na zkouškové coby moderní a prospěšné

agrochemikálie a které se používají dodnes, jsou Fluvalinát a Amitraz.

Acrinathrin v Gabonu dvojce tehdy ještě ve skriptech nebyl. Amitraz se

tehdy měl používat na likvidaci kožních parazitů, se jím natíraly třeba

krávy a ovce, fluvalinát se používat třeba na postřik vinic proti roztočům.

Takže jestli chceš vidět skutečně jedovaté chemikálie, podívej se do skříně

v garáži, kde skladuješ léčiva pro včely.

A jestli dnes nějaký zemědělec používá skutečně jedovaté postřiky, tak

jedině ten, který koupil pochybné, levné a falšované postřiky míchané třeba

někde v Rumunsku z látek dovážených načerno třeba z Ruska. Protože tam se

agrochemikálie v EU dávno zakázané stále ještě běžně používají."



To ale neznamená, že při postřicích řepky nejsou problémy. Porost řepky má

předepsáno asi 25 agrotechnických zásahů, z toho většina jsou nějaké

postřiky. ( obilí má kolem 15 ) Problém je pak třeba to, když zemědělec ,

aby ušetřil, spojí víc postřiků v jeden a smíchá do jednoho postřiku víc

těch chemikálií. Toxicity jednotzlivých složek se potom mění a mohou se

zvyšovat a některé směsi v tom směru nečjsou prozkoumány. Totéž je, když

zemědělec stříká postřik, který má předepsanou dobu aplikace večer mimo let

včel a on ho stříká přes den.

Rozporné jsou například neonikotinidy, jejichž použití bylo v EU tuším loni

zakázáno. Ty se používaly například na dlouhodou ochranu řepky před květem.

Otázka je, čím je zemědělci nahradí a o kolik to bude dražší."

JJ. Mě by třeba docela zajímalo, od koho se pořád bere ten jedovatý karbofuran, který je už x let zakázaný a kterým stále jacísi píp tráví chráněné orly a další dravce a šelmy.

To by ses divil kolik je Těch dnes zakázaných přípravků je mezi lidmi.
Drobní chovatelé a zahrádkáři to dříve kradli v JZD nebo kupovali  v
drogeriích a dodnes to mají doma. Vůbec ani netuší jaké svinstvo to je.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 30. 11. 2014 11:37:31
Předmět: Re: lepĹĂ­ tĂ??ma

"JJ. Mě by třeba docela zajímalo, od koho se pořád bere ten jedovatý
karbofuran, který je už x let zakázaný a kterým stále jacísi píp tráví
chráněné orly a další dravce a šelmy."

Chtěl bych se zeptat jaké máte zkušenosti s aerosolem s acetonem při teplotách pod 5°C. Slyšel jsem, že při těchto teplotách zamrzá ve vyvíječi voda obsažená ve vzduchu a více než 5 včelstev se nedá v kuse ošetřit. Máte podobné zkušenosti? Je lepší a aerosolem počkat až bude teplota okolního vzduchu pod 0°C? To by snad vzduch už neměl vodu obsahovat a tudíž by nemělo co ve vyvíječi zamrznout.

Proto se tam dává aceton, že při nižších teplotách aceton nezamrzá.Ošetření tímto způsobem provádím a ještě se nestalo, že by aceton zamrzl a také o zamrznutí acetonu ve vlhkém počasí slyším poprvé.Sklenice ve které je aseton, je celá obalená ledem.Je třeba pozorovat, aby stále od trysek ve sklenici odkapávala tekutina. Domnívám se, že příčina zamrznutí by mohla být jiná, na př.voda v hadici, podívejte se v jakém stavu je filtr kterým prochází vzduch do vyvíječe/ vata v rukojeti/,trysky mohou být nečisté a zamrzlé od dřívějška, jak kvalitní je acetn / z lékárny, ne ředidlo/ a pod.
B. Tichý

Vse co resite je napsano v navodu na obsluhu vyrobce vyvijece... Jsou mozne dva aerosoly. Z vody, kdy venkovni teplota nesmi klesnout pod +10C a nebo z acetonu a tam je rozsah teplot -5-+10C. Pro pouziti v prosinci je funkcni jen acetonovy aerosol i kvuli casove uspore...30 sec. Na vcelstvo.
Co vidim na aerosolu plus, tak to ze se da jednou metodikou utlumit hodne roztocu na uzemi cele zakladni organizace...ale je to tvrda chemie...ktera pracuje, rozklada se do dalsich rozkladnych produktu, uklada se do vceliho vosku a pak to clovek papa v medu... Cloveka to hned nezabije ale kdo vi, co to po dlouhodobem pobirani bude delat... To vite, ze vcela nektere latky odfiltrovava a uklada si do jedoveho vacku pro nepritele.... ? Jsou pak zihadla od takovych vcel leciva? Neni pak vcelar chovajici bodave vcely plny skodlivych latek z okolniho i vcelarskeho prostredi....

Není to tak docela
Lze použít vodu i při 5°C Jeli ohřátá na 10 - 15°C To je běžná teplota ve
vodovodní síti a při odstátí v bytě bude mít teplotu i vyšší Ve vyvíječi  se
ochladí cca o 5°C. Běžně to tak dělám a je to v pohodě. Při 30 úlech se mi
nikdy nestalo že by to zamrzlo. A nadměrné potíže s varroázou také doposud
nemám. Aceton však pro všechny případy mam, ale doma také. Nechce se mi však
takové svinstvo rvát zbytečně do včel.

Pepan

viz http://vcelarbenny.webnode.cz/products/aerosol-vyvijec-postup-navod/

---------- Původní zpráva ----------
Od: Jiri <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 2. 12. 2014 17:56:22
Předmět: Re: Aerosol

"Vse co resite je napsano v navodu na obsluhu vyrobce vyvijece... Jsou mozne
dva aerosoly. Z vody, kdy venkovni teplota nesmi klesnout pod +10C a nebo z
acetonu a tam je rozsah teplot -5-+10C. Pro pouziti v prosinci je funkcni
jen acetonovy aerosol i kvuli casove uspore...30 sec. Na vcelstvo.
Co vidim na aerosolu plus, tak to ze se da jednou metodikou utlumit hodne
roztocu na uzemi cele zakladni organizace...ale je to tvrda chemie...ktera
pracuje, rozklada se do dalsich rozkladnych produktu, uklada se do vceliho
vosku a pak to clovek papa v medu... Cloveka to hned nezabije ale kdo vi,
co to po dlouhodobem pobirani bude delat... To vite, ze vcela nektere latky
odfiltrovava a uklada si do jedoveho vacku pro nepritele.... ? Jsou pak
zihadla od takovych vcel leciva? Neni pak vcelar chovajici bodave vcely
plny skodlivych latek z okolniho i vcelarskeho prostredi...."

Nerozumím k čemu potřebujete za takových "zim" aerosol.

I tady v Podkrkonoší bylo dnes okolo 10°C, včely se proletovaly, chomáč volný a já vyrazil fumigovat.

A pochybuji že do konce ledna by už takové dny nebyly . Tedy že by nebylo počasí na prolet. Takže ještě dvakrát to určitě stihnu.

Nebo v čem se mýlím?

Karel

V podstate v nicem.U nas dnes sotva 5,ale alespon ze sten ulu opadala 3 cm ledovka...JosPr

Od 18.11. nebyla teplota vyšší než 8°C proto potřebujeme ošetřit aerosolem. Když je dobře připraven kompresor a vyvíječ, dobře seřízený tlak vzduchu, chovatelé mají přizpůsobené česnové vložky, tak to jde velmi rychle bez rozebírání vík, odstranění plástů a následné kontroly shoření pásku. Ošetření aerosolem je tedy výhodné i z hlediska úspory času. Znám chovatele, kteří všechna tři ošetření dělají aerosolem. Ona stejně obě ošetření mají stejnou účinnost.

Casove a pracne nejuspornejsi je fumigace podmetem,zadna vika,zadne ramky...Behem 10 minut vsech 33 vcelstev i s kontrolou neni li v ulu proklata mysice.Letos jsou mimoradne otravne...JosPr

Od 18.11. nebyla teplota vyšší než 8°C proto potřebujeme ošetřit aerosolem. Když je dobře připraven kompresor a vyvíječ, dobře seřízený tlak vzduchu, chovatelé mají přizpůsobené česnové vložky, tak to jde velmi rychle bez rozebírání vík, odstranění plástů a následné kontroly shoření pásku. Ošetření aerosolem je tedy výhodné i z hlediska úspory času. Znám chovatele, kteří všechna tři ošetření dělají aerosolem. Ona stejně obě ošetření mají stejnou účinnost.

-------------------

Schválně obětuj trochu času a udělej si pokus co je při teplotách okolo těch deseti stupňů účinější.
Nejde o stupně, ale o stav chomáče.
Vy jste neměli prolety? Třeba včera? Při nich je snad chomáč rozvolněn.

Karel

A můj příspěvek nebyl ani tak aby se nedělal aerosol ale jako doklad toho co jsem zde tvrdil a byl zfackován anonymem.

Že nyní je právě čas na fumigace a aerosol až v zimě po Vánocích pokud by nebyly další vhodné dny na 3. fumigaci.

Karel

„I tady v Podkrkonoší bylo dnes okolo 10°C, včely se proletovaly, chomáč volný a já vyrazil fumigovat.“

Potvrzuji, že ani u nás (cca 220mnm) již přes dva týdny nebylo více než 6°C. Žádné prolety, jen led a rampouchy. Předpověď počasí brzké oteplení nenaznačuje. Nezbývá než ošetřit aerosolem.

„A pochybuji že do konce ledna by už takové dny nebyly . Tedy že by nebylo počasí na prolet. Takže ještě dvakrát to určitě stihnu. Nebo v čem se mýlím?“

Teplo jistě ještě bude, ale poslední ošetření by se mělo udělat do týdne. Jinak budete mít v odevzdané měli popadané i roztoče z posledního ošetření. Mám ověřeno, že po posledním ošetření je nutné podložky omést až po 2 až 3 týdnech a pak je teprve nechat v úlech měsíc. Pokud vím, že měl budu muset odevzdat do konce ledna, podložku tedy musím omést do konce prosince a poslední ošetření tedy musím udělat maximálně ve druhém týdnu v prosinci.

Měl jsem možnost přečíst si usnesení zdejšího OV ČSV a vněm v podstatě stojí, že doporučuje, aby se základní organizace Českého svazu včelařů nestaraly o zdraví včel ve smyslu sběru vzorků na varoázu a mor. Důvod? Svaz není chovatelem včel, nejsou ani mejateli včelstev a tak ČSV nemá žádnou povinnost vůči stanovám ČSV, ze zákona, ani žádnou jinou vůči chovatelům včel v tomto směru, zabezpečovat předávání vzorků Státní veterinární správě. Tu povinnost má samotný chovatel.

K čemu je tedy OV ČSV?

_gp_

Pokud ten dokument někdo chce jako ofocené vystavit, sdělte kam na který server, já to tam umístím._gp_

No tak to radeji budu mit klestika v meli , nez ve vcelach.

Honza


Dne Friday 05 December 2014 09:13:30 Jirka napsal(a):

> Jinak budete mít v odevzdané měli popadané i roztoče z posledního ošetření.
> Mám ověřeno, že po posledním ošetření je nutné podložky omést až po 2 až 3
> týdnech a pak je teprve nechat v úlech měsíc. Pokud vím, že měl budu muset
> odevzdat do konce ledna, podložku tedy musím omést do konce prosince a
> poslední ošetření tedy musím udělat maximálně ve druhém týdnu v prosinci.

"No tak to radeji budu mit klestika v meli , nez ve vcelach."

A pak budete muset na jaře včelstva zbytečně zatěžovat dalšími léčivy - nátěrem plodu a fumigací.

Včera v poledne 5°C, takže žádná fumigace, ale aerosol. Ono je možné všechno, ale spoléhat na to že teplota překročí 10°C nelze. Ometení podložek po sedmi dnech mám prakticky ověřeno. Pokud je při aplikaci aerosolu včelstvo bez plodu tak je téměř 100% jistota, že včelstva jsou bez roztočů a nemohu potvrdit, že roztoči padají ještě 14 dní nebo více. Týden po třetím ošetření odeberu měl a vyšetřím si sám flotací v oleji. V 99% bez roztočů. Pro laboratoř odebírám měl na dvakrát nebo natřikrát, vysuším dám do chladu a začátkem února zabalím do tubusu a jde na vyšetření obvykle s negativním výsledkem. Ten blábol o tom, že alternativní léčiva mohou používat pouze chovatelé v biochovech se včera objevil iternetu. Ona žádná alternativní léčiva nejsou, jsou schválená léčiva a toť vše. Kde je ta zásada, že si novináři zprávy ověřují z několika zdrojů.

měl budu muset odevzdat do konce ledna

------

SVS nařizuje do 15.2.

Dělejta jak myslíte.

A že něco zlikviduje VD na 100%?
Sám jsem slyšel ředitele Kramlera přednášet, že třetí ošetření aerosolem odhadoval na velmi nízko, myslím kolem 60-70%.
Někde to mám nahrané.

Karel

On ten novinarsky blabol o registrovanych ekochovech ma puvod na strankach PSNV-cr zaziva nebyvale uhyny vcelstev.Novinari to vesele opisuji,a dle datumu to nebude myslenka z pred dvou let,jak tvrdil Karel,nybrz celkem novum.JosPr.

Ono Stando nejde o to,ze by padali roztoci jeste 14 dnu,ale o to,ze jich spousta zustane na hornich louckach nebo zapada do bunek a v meli se objevi,az se vcelstvo pri otepleni "pohne po ulu" a poshazuje par tydnu mrtve roztoce.Podle nekterych je to prijatelna chybovost vzorku,podle mne nesmysl z tohoto delat nejaky zaver a narizovat dalsi postup.Radsi povinny vzorek na MVP,nez na VD.JosPr

Celkem zajimavy postoj OV,ale pochopitelny.U nas nema OV se vzorky nic spolecneho,je to zalezitost jednotlivych ZO,a kdo nechce vzorek davat pres ZO,vozi si ho do Olomouce sam.Je to asi o tom,ze nekde uz leta funguji ZO starajici se jen o sve cleny a ty,co o to pozadaji a jinde si mysli,ze ZO musi dirigovat a kontrolovat vsechny okolo.JosPr

Tuším, že VÚV psal o 98% účinnosti po třech aplikacích Varidolu a o něco nižšší účinnosti M1 aer. Musím říci, že nemám vyhraněný názor na vyšetření vzorků zimní měli jestli ano nebo ne,ale když jsou na to dotace tak proč by to laborky nedělaly a současně svaz tím, že organizuje sběr a předání tak si natřásá peří svou důležitostí. Všechno na světě je pouze dočasně. Vyšetření na MPV asi ano, ale opět co to přinese pro praxi? Jeden názor je vše hned spálit a druhý zrovna tak radikální nechat přírodě a třetí někde mezi tím. Ale MPV bude ať chceme nebo nechceme. Lidé si myslí, že poručí větru dešti a ona si příroda stejně dělá co chce a vždy nám to nějak připomene. Máme to štěstí, že MPV se v naší oblasti nevyskytuje, ale co není může být.

Projde li do "vceli" vyhlasky navrh CSV ohledne presunu vcelstev,tak uz vcelstvo bez vysetreni MVP neprekroci nejen hranice okresu,ale ani katastr obce(pokud nebude stejneho majitele),zdroj web CSV.Takze smysluplneji vidim presun penez na nicnerikajici pocet brouku prave na vysetreni meli na MVP...JosPr.

Co to je prolety? Měsic ani drc. pŘITOM MĚL JE PO PODLOŽCE ROZHÁZENÁ.
kONEČNĚ JSEM SNAD BEZ ROZTOČŮ. vIZUALNĚ JE NENÍ VYDĚT. Před 2 ošetřením to u
dvojích bylo na polévkovou lžici. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: e-mail/=/nezadan

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 5. 12. 2014 6:55:54

Předmět: Re: Aerosol


"Od 18.11. nebyla teplota vyšší než 8°C proto potřebujeme ošetřit aerosolem.

Když je dobře připraven kompresor a vyvíječ, dobře seřízený tlak vzduchu,

chovatelé mají přizpůsobené česnové vložky, tak to jde velmi rychle bez

rozebírání vík, odstranění plástů a následné kontroly shoření pásku.

Ošetření aerosolem je tedy výhodné i z hlediska úspory času. Znám

chovatele, kteří všechna tři ošetření dělají aerosolem. Ona stejně obě

ošetření mají stejnou účinnost.



-------------------



Schválně obětuj trochu času a udělej si pokus co je při teplotách okolo

těch deseti stupňů účinější.

Nejde o stupně, ale o stav chomáče.

Vy jste neměli prolety? Třeba včera? Při nich je snad chomáč rozvolněn.



Karel"