78083

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Prochy (93.99.54.140) --- 27. 11. 2014
Úhyny

Tisková zpráva z 26. listopadu 2014



Česká republika zažívá po letech nebývalé úhyny včelstev



Systém kontroly varroózy používaný v České republice selhává. Metodika z 80. let minulého století nevyhovuje a překvapení včelaři čelí úhynům včelstev. Přestože PSNV na situaci již několik let upozorňuje a nabízí kroky k její nápravě, letošní rok je v některých oblastech kritický.



Varoóza je v současné době nejpalčivější a největší hospodářské ztráty působící problém českých včelařů. PSNV včelaře soustavně informuje a vzdělává včelaře v monitoringu zdravotního stavu včelstev. Již v květnu publikovala návod na monitoring varroózy na trubčím plodu (www.psnv.cz), novou metodu pro odhalení nebezpečného nárůstu populace tohoto parazita. PSNV nepolevuje ani v úsilí modernizovat zastaralou a nefunkční koncepci ošetřování včelstev tvrdou chemií, která je v kritických letech tak jako letos nefunkční a zatěžuje včely a jejich produkty zbytky zdraví škodlivých chemikálií.



Včelaři, kteří podcenili letní monitoring, přišli v některých oblastech o většinu svých včelstev. Tomáš Kelemen z Dolních Povelic říká: „Zjistil jsem, že jako včelař, kterého jeho práce živí, nemůžu podle tradiční metodiky fungovat. Vzorky zimní měli jsem měl v pořádku, proto jsem problémy nečekal. Po zakrmení ale přišly loupeže do slabších včel a začalo to padat. Na příští sezonu dávám všude varroadna a budu si provádět letní monitoring sám. Peníze vydávané na testování zimní měli jsou podle mě vyhozené a daly by se využít jinak.“



Včelaři pracující podle veterinární správou schválených metod letos bojují s úhyny. Koncepce léčení z 80. let minulého století zákonitě neodpovídá současným požadavkům a aktuálním odborným poznatkům. Platná legislativa navíc vymezuje využití alternativních způsobů léčení bez tvrdé chemie pouze pro registrované ekochovy, běžný včelař je nucen ošetřovat včelstva často zbytečně vysoce jedovatými látkami. PSNV požaduje narovnání tohoto dvojího přístupu státní správy ke včelařům s možností legalizovat využití již odzkoušených možností ošetřování varroózy alternativními způsoby bližšími přírodě a ponechat rozhodnutí na včelaři, jakožto odpovědné osobě za svá včelstva.



Na pomoc v boji s varroózou vyvinula PSNV internetovou aplikaci pro sledování vývoje spadu roztoče kleštíka včelího – Varroamonitoring systém (www.varroamonitoring.cz). Přes sedm set včelařů z různých regionů ČR do něj v pravidelných intervalech zadává data o spadu. Informace slouží k včasnému varování včelařů v dané oblasti. Systém mohou využívat také pracovníci VS k získání přesnějších informací při potlačování varroózy. Aktuálně spolupracuje PSNV i na standardizované metodice monitoringu zimních ztrát včelstev v rámci mezinárodního vědeckého projektu COLOSS.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65209


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Potu?ník Václav (e-mailem) --- 27. 11. 2014
Re: Úhyny

- Original Message - > Tisková zpráva z 26. listopadu 2014

Mám k příspěvku několik poznámek

a) text není odborný, ale politický až propagandistický
b) reaguji hlavně z důvodu, že včelařím v oblasti, kde jsou velké úhyny

Pokusím se tedy převést diskuzi více do roviny odborné

1. citovaný včelař má včelstva zřejmě v cca 250 mnm, tamní situaci nemohu
posoudit, ale u mne v 600 mnm včelstva začala intenzivněji plodovat zhruba v
druhé polovině ledna (2014). Doba na rozvoj populace VD byla u mne tedy
zhruba o 2 měsíce delší. To, že bude vyšší napadení v podletí se dalo
předpokládat.
2. projekt varoa-monitoringu asi může být přínosný pro výzkum, ale pro
mne, hobby včelaře asi mnoho nepřinese. Důvodem je velký rozptyl napadení
nejen mezi oblastmi, ale i mezi jednotlivými včelstvy na jednom stanovišti.
Pokud například moje včelstvo donese v listopadu 4,5 kg "něčeho" a pyl to
asi nebude, zřejmě zásob z nějakého kolabujícího včelstava z blízkého okolí,
přinese si s tím i stovly roztočů. Skutečně byl spad po druhé fumigaci u něj
mnohonásobně vyšší než u ostatních včelstev.
3. zimní vzorky si před odevzdáním prohlédnu (stejně jako všechny jiné v
průběhu roku) abych věděl, co mohu očekávat na jaře. Jako zbytečné je
nepovažuji, protože SVS z nich alespoň něco vyčte a hlavně je to materiál,
který lze použít například k namátkové kontrole na mor a možná i na jiné
rozbory (už slyším námitky o ochraně osobních údajů)
4. kde já vidím hlavní příčiny úhynů? Na úvod připomenu, že to co se
označuje jako CCD, tedy zmizení včelstva znám z vlastní zkušenosti v sezoně
2012. A ne v jednom případě ale u třech včelstev. A u jednoho bylo zmizení
neúplné, v úle zbylo mrtvých 50 včel a matka. Je to smutný pohled na dílo se
zásobami, kde není nic, ani mrtvolka, ani měl, zkrátka nic. Ani roztoče jsem
nenašel jediného.

a) roztoč VD je prvotní a hlavní problém
b) často je uváděná kombinace více chorob
c) malé množství potravy (pyl, med, cukr) v létě
d) malý nebo žádný podněcující přínos sladiny v létě
e) nepoměr mezi velikostí česna a silou včelstva
f) chemikálie obecně a jejich obsah v přírodě
g) léčebné postupy nejsou správné
h) malý spad VD po formidolu (KM)

Body a) a b) lze přimout jako fakt a je naším úkolem jejich vliv
minimalizovat.
Letos asi hodně zapracovaly body c), d) a e) - plodu bylo v podletí
méně a byl méně kvalitně krmen. Z toho vyplývá silný pokles síly včelstev. A
v kombinaci s vysokými podmety pod slabě obsednutými dolními nástavky se
"česnem" stává prostor mezi dnem a plásty, tedy zruba 40 x 40 cm a toto
žádné včelstvo neubrání. Je třeba si uvědomit, že tak jak se včela stane
létavkou a zůsává jí do konce svého života, včela která se stane zlodějkou,
do konce svého života zůstane zlodějkou, nebo alespoň slídilkou.
Chemie není mým oborem a i kdyby byla, její nalezení a prokázání jejího
vlivu není snadné. Ale čtu o přenosu mořidel osiva na ostatní rostliny a z
toho plynoucí zasažení i rosy na těchto rostlinách chemikáliemi. Možná
trochu přeháním, ale nelze ani vyloučit "sousedskou výpomoc". Drogerie
určitě za pár korun prodávají věci, které jsou schopné uspat včelstva na
věčné časy. Před lety jsem pod broskvoní na své zahrádce nalezl po návratu z
týdenní dovolené lahvičku od roundupu a do týdne strom zkolaboval. Věřím
tomu, že šlo o dětský pokus, co to udělá, dospělý člověk by snad ....
Nikde jsem zatím nenalezl výsledky seriozního výzkumu na téma - vliv
dlouhodobého působení kyseliny mravenčí na včelstvo, zejména na vzdušnice
včel. Nemůže být problém (ne)návratu do úlu i ve fyzické kondici létavky a
ne jen ve ztrátě orientace, jak se uvádí?
Mnohokrát jsem se dotazoval, zda má někdo z Vás podobnou zkušenost, že
v některých letech je spad VD po aplikaci kyseliny mravenčí nižší, než by
měl být podle pozdějšího spadu po první fumigaci. Já tuto zkuženost nám, v
minulosti jsem to sem psal. Příčinu hledám.
Vyšly Včelařské překlady, kolem VD je tam několik článků, těším se na
zajímavé čtení.
VP.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65210


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Zdeněk Brentner (90.176.206.3) --- 27. 11. 2014
Re: Úhyny

3) Co z nich SVS vyčte?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65211


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Potu?ník Václav (e-mailem) --- 27. 11. 2014
Re: Úhyny

Samozřejmě to předpokládá fér jednání, ale u těch, kteří vzorek neupravují
(nepřebírají):

a) zjistí "startovací" počty do příští sezony
b) doporučí/nařídí jarní nátěr plodu

a u těch kteří nátěr provedou (opět určitě ne všichni) lze očekávat, že
jejich včelstva v létě nezkolabují a nebudou předmětem loupeže a současně
nebudou zdrojem přenosu nepříbuzných VD do ostatních včelstev v okolí. Je to
začarovaný kruh, chtít, vědět, umět, chtít, ....

VP.

----- Original Message -----
> 3) Co z nich SVS vyčte?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65212


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
KaJi (87.138.152.56) --- 27. 11. 2014
Re: Úhyny

VP:

Samozřejmě to předpokládá fér jednání, ale u těch, kteří vzorek neupravují
(nepřebírají):

a) zjistí "startovací" počty do příští sezony
b) doporučí/nařídí jarní nátěr plodu

------

Jaký je vztah mezi nalezenými VD v měli a startovací populací ve včelstvu?

A hlavně s populací v červenci a v srpnu?

Pochybuji že by včelaři v celém ČR upravovali měl. Viz mapy ČR z vyšetření zimní měli 2013/2014.
Že by co včelař to podvodník?
To snad ne?

Takže ta zimní měl letos v zimě nám řekla co?

Že nemáme objednat Gabon?
Nebo co kdo z ní vyčetl.
:-)
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65215


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Potu?ník Václav (e-mailem) --- 27. 11. 2014
Re: Úhyny

> Takže ta zimní měl letos v zimě nám řekla co?
Mě řekla, že startovací stav je normální, ale zároveň už v únoru jsem věděl,
že letos bude větší délka plodování a že budou větší problémy.

> Že nemáme objednat Gabon?
Já neobjednal, ale ve spolku si objednalo víc včelařů, než jiné roky.

VP.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65217


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Zdeněk Brentner (90.176.206.3) --- 27. 11. 2014
Re: Úhyny

Jsem starej a blbej, takže nepoznám, jak se v únoru pozná, větší délka plodování.
Proto taky chodím, každý 3 den počítat spady. A proto vím, že do půlky června se u mě vcelku nic neděje. To ale nesmím přidat medné zásoby z minulého a předminulého roku. To bych mohl okamžitě léčit. Kdybych je dal do včelstev v lednu a nedej bože, že by se oteplilo, tak mi SVS v nejlepším případě nařídí nátěr. No hlavní je, že to pro ni má vypovídající hodnotu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65219


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
KaJi (87.138.152.56) --- 27. 11. 2014
Re: Úhyny

Mně by tedy zajímalo, proč tedy stále hynou včely, když je vše tak dobré?

Zimní měl - excelentní ani se Gabon neobjednával jak byly výsledky výborné, v zimě se plošně aerosolovalo a . . .

Nějak tomu nerozumím, když je vše tak v pořádku, kde tedy kdo udělal chybu?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65213


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
MartinP (82.145.208.212) --- 27. 11. 2014
Re: Úhyny

To, že se snažíme dostat přes zimu varroa na "nulu" je určitě dobře,protože čím nižší startovací číslo zamoření tím menší násobky při množení varroa.Ale co je pro rozvoj varroa hodně podstatné se mi ukazují právě klimatické popodmínky v průběhu zimy a aktuálního roku. A podle tohoto klimatického průběhu by se měla řídit ozdravná opatření. Tedy ne podle výsledků vyšetření zimní měli! To nám jen ukazuje jak jsme byli úspěšní s podzimním přeléčením.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65214


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Potu?ník Václav (e-mailem) --- 27. 11. 2014
Re: Úhyny

Zdravím pane Jiruš,

neznám situaci ve Vaší oblasti, ale asi je to stejné jako všede jinde.
Základ je možnost a schopnost komunikce. Pokud odhlédnu od případu, kdy se s
někým dohodnout nedá (důvody nechci vyjmenovávat), jde o komunikaci mezi
včelaři, spolkem a veterinářem. My máme asi štěstí, že se nejen dohodneme,
ale dohodnout i chceme. Například gabon a aerosol máme "dobrovolně". Vámi
zmiňovaný Gabon zatím dostal každý kdo o něj požádal, jen se musí měnit ve
dvou letech po sobě, ale to znáte. Předpokladem je, že každý se o svá
včelstva stará, nazvěme to "dobře", zkrátka dle svých znalostí a možností.
Začínajícím pomohou ostatní, ale samozřejmě na jejich pozvání. To samozřemě
neznamená, že pokud se situace změní (zhorší), přejde se od dobrovolnosti k
povinnosti.

VP.


----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 27, 2014 11:22 AM
Subject: Re: Úhyny


> Mně by tedy zajímalo, proč tedy stále hynou včely, když je vše tak dobré?
>
> Zimní měl - excelentní ani se Gabon neobjednával jak byly výsledky
> výborné,
> v zimě se plošně aerosolovalo a . . .
>
> Nějak tomu nerozumím, když je vše tak v pořádku, kde tedy kdo udělal
> chybu?
>
> Karel
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 10789
> (20141127) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65216


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
KaJi (87.138.152.55) --- 27. 11. 2014
Re: Úhyny

Zdravím pane Jiruš,

neznám situaci ve Vaší oblasti, ale asi je to stejné jako všede jinde.
------

No dobrá, v naší oblasti příčinu chápu, ale stejně tak v celé republice jsou úhyny, a pokud zprávy nelžou jsou oblasti s 30% a většími ztrátami už nyní.

Takže je špatně co?

To se nechtějí dohodnout nikde?

To se všude všichni starali špatně o včelstva?

Nebo kde udělali chybu?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65221


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Potu?ník Václav (e-mailem) --- 27. 11. 2014
Re: Úhyny

----- Original Message -----
> jsou úhyny, a pokud zprávy nelžou jsou oblasti s 30% a většími

Proto to sem píšu, mluvil jsem před časem se včelařem a hledali jsme možnou
příčinu. Padali mu i letošní oddělky. Kukuřice a slunečnice v okolí nebyla
(teď mě napadá, že loni asi ano). Je to pečlivý chlap, oddělky krmil, snůška
nebyla, nebo jen nepatrná. Při posledním setkání mě sdělil velmi smutnou
zprávu - úhyn 100%

Já hledám "díry" ve své metodice, hledám co dělám špatně. Kdybych to věděl,
tak to změním. Zatím jsem změnil to, že monituruji i v srpnu. Letos žádná
nová informace. Příští rok plánuji formidol opakovat tam kde bude spad nad
průměrem. I za cenu nebezpečí poškození matky, plodu a mladých včel.

Spad je řekněme do 3/den. Dám formidol a spad stoupne jen trochu. Po
fumigaci lžička roztočů. A koncem roku CCD.

V jiném roce po formidolu silný spad a do poloviny příštího roku roztoče
nevidím jediného (ani po fumigacích).

PROČ? Proč jeden rok KM funguje, a druhý ne???
VP.
Doplnění: předjarní plodování poznám (správněji odhaduji) podle spotřeby
(úbytku váhy).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65226


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Standa (217.117.217.146) --- 27. 11. 2014
Re: Úhyny

Ono těch příčin úhynů bude víc. Roztoč, virózy, Nosema ceranae, přístup chovatele, dlouhé bez snůškové období v létě a tím i oslabená včelstva, lokalita, teplá zima. Ono zpochybňování vyšetřování zimních vzorků měli je zavádějící, jakým jiným způsobem zmapovat celá rozsáhlá území. Tisková zpráva je jednostranná. Chovatel má přece jistou svobodu v použití léčivých přípravků a za svá včelstva (majetek) je sám odpovědný. Ono se lehce navrhuje monitorig, ale chovatelů včel je přes 40 000 a už vidím, jak každý monitoruje, podle toho nasazuje léčiva atd. Nařízení SVS je proto koncipováno pro širokou veřejnost. Experimentátorů příliš není a ani nebude. Většina chovatelů to dělá kvůli medu a k tomu ostatnímu musí být postrčeni. Rozumím nadšení PSNV i jejich pochybnostem, ale je to stejně lehce arogantní vůči ostatním chovatelům. Jsem přesvědčen, že se jim úhyny také nevyhnuli nebo, že by žili v jiné zemi?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65225


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Ivo Kovařík (80.90.133.157) --- 27. 11. 2014
Re: Úhyny

Odběr zimní měli jakmile sesypete vzorky z x včelstev a včelaříte v nástavkovém úlu prostě nefunguje. Napište mi jediný případ, kdy zimní měl něco zachránila? A chovatelům u nás na jihu Moravy vysvětlete, proč když měli nulu, tak padly celé včelnice o desítkách včelstev. Vytáčeli v půlce července a brzy léčili. Přesto jim to padlo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65229


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu