78287

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Jaroslav Č. (88.101.253.177) --- 20. 11. 2014

Pracoval jsem 30 roků v lesnictví, žádné včelstvo žijíci v dutině stromu nevydrželo déle než 3 roky a jedná se desítky pozorování. Proto tvrdím že neexistuje žádný důkaz že divoce žijíci včelstva netrpí chorobami. Kdopak ty nepřístupné dutiny rozebíral, že to může tvrdit. Je to čirá spekulace. Sto metrů od mé včelnice je lípa, kde již 17 roků do patrně velké dutiny zaletavají roje. Nejdéle vydržely dva roky. Letos přestaly létat v září, patrně proto že byly zdravé. K protirojovým opatřením jsem dospěl sám a skutečně to skoro na sto procent tlumí rojení, ale včelařím tak již 30 roků. Jen jsem se nezabýval tím, že bych tomu dal nějký název. Mohl jsem být nakonec slavný. Dva rámky trubčiny plus podmet a včely se skutečně nerojí. Navštívil jsem za svých 55 let včelaření hodně včelařů, někdy jsem odjížděl se smíšenými pocity, jindy jsem si odnesl nové poznatky a s některými jsem se spřátelil. Letos jsem byl u pana Volejníka, což je chodící encyklopedie praktického včelaření. Ve všem jsme se shodli, další navštěva špičkový chovatel matek pan Průcha. Termosolarní úl nehodnotím. Nemohu se vyjadřovat k něčemu, co neznám. Zcela určitě má pozitivni vliv na jarní rozvoj. Vliv na nemoci je jen v rovině spekulací a zbožných přaní. Sám mám včelnici 500 m od spálených včelínů a včelstev a mor plodu nemám. Potvrzeno každoročně dvěma rozbory na přítomnost spor mvp a necítím potřebu kolem toho něco vytvářet nebo nedej bože vymýšlet název. Diskutovat je umění, né každý má ten dar. Nemusí se mnou souhlasit, ale to přece neznamená, že je mým nepřítelem nebo že ho musím urážet

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65199


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 20. 11. 2014
rašovská metoda Re:

Já myslím, že Rašovská metoda by se dala zůžit do dvou vět.
Za prvé chovat včely mnohem víc na nově postavených plástech než se děje doposud. Za druhé dělat to tak, aby tím byly včely co nejmíň omezovány a zpomalovány v rozvoji.
A když se k tomu přidá ještě třetí doporučení : Chovat včely víc než dosud na mladých nově odchovaných matkách.
Tak je způsob, jak chovat odolnější životaschopnější včelstva hotový.
Zdůvodnění rašovského postupu dějem v přírodní dutině mně připadá poněkud násilné, protože jen málo dutin obsazených včelami má takové geometrické rozměry, aby v nich popisovaný děj samovolné obnovy plástů probíhal.

Co se týká oné životnosti divokých včelstev, podle mně převážná většina rojů do jara nepřežije prostě kvůli nedostatečné snůšce. Buď kvůli tomu nevystaví dostatek díla v dutině nebo neodchová dostatek zimních včel nebo prostě nenashromáždí dostatek zásob pro přežití do jara.
Minimálně tady u nás ulétlé roje podle mně mají větší naději přežít do jara jen tak jednou za pár let, kdy intenzívně meduje lípa.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65200


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu