Včelařská konference

Přeji také dobrý den.
Promiňte, prosím, ale jiné spory než o včelách se svým "skoro sousedem"
nemáte?
S pozdravem
Petr Lokvenc.

-----Původní zpráva-----
From: eM
Sent: Monday, June 16, 2014 8:49 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Včelí teror

Dobrý den,
ráda bych se informovala ohledně stížnosti na svého ,,skoro souseda". Je to
velmi vášnivý včelař a má včelstva jako své živobytí. Asi 300 metrů od
našeho domu si postavil asi na 40 úlů. Nikdy s jeho včalami nebyl problém,
ale letošní rok je vše jinak. Včely jsou často agresivní. Slétávají se v
hejnech u nás na dvoře, útočí na zvířata a potažmo i na mojí rodinu. V
minulých letech jsme během roku dostali tak max. jedno žihadlo. Letos já
osobně dostala už 4, bratr 3 a rodiče po 2. Žihadla u psů a koček nelze tak
jednoznačně určit. Na dvoře zásadně nenecháváme žádné jídlo či jiné věci,
které by je mohly přitahovat. Nejhorší ovšem na celé situaci jsou včelí
výkaly (nebo jak jinak to nazvat). Člověk nemůže vystčit ven vyprané
prádlo, protože je hned (promiňte mi to slovo) posrané. Okna jsou také
špinavá, auto též a když v hezkém počasí vyjdem ven, tak se musíme
schovávat, protože do dvou minut jsme také posraní. Hrozné je, že ze
světlého oblečení to vůbec nejde dolů. Jako většina lidí se těšíme na
krásné počasí, na sluníčko, na opalovačky, kávičky venku apod., ale my toto
provozovat nemůžem, leda bysme na sebe navlíkli pláštěnky.

A tak se Vás táži. Není už tohle trochu moc? Neomezuje to člověka při
normálním žití?

Předem Vám děkuji za odpověď.

Dobrý den,
ráda bych se informovala ohledně stížnosti na svého ,,skoro souseda". Je to velmi vášnivý včelař a má včelstva jako své živobytí. Asi 300 metrů od našeho domu si postavil asi na 40 úlů. Nikdy s jeho včalami nebyl problém, ale letošní rok je vše jinak. Včely jsou často agresivní. Slétávají se v hejnech u nás na dvoře, útočí na zvířata a potažmo i na mojí rodinu. V minulých letech jsme během roku dostali tak max. jedno žihadlo. Letos já osobně dostala už 4, bratr 3 a rodiče po 2. Žihadla u psů a koček nelze tak jednoznačně určit. Na dvoře zásadně nenecháváme žádné jídlo či jiné věci, které by je mohly přitahovat. Nejhorší ovšem na celé situaci jsou včelí výkaly (nebo jak jinak to nazvat). Člověk nemůže vystčit ven vyprané prádlo, protože je hned (promiňte mi to slovo) posrané. Okna jsou také špinavá, auto též a když v hezkém počasí vyjdem ven, tak se musíme schovávat, protože do dvou minut jsme také posraní. Hrozné je, že ze světlého oblečení to vůbec nejde dolů. Jako většina lidí se těšíme na krásné počasí, na sluníčko, na opalovačky, kávičky venku apod., ale my toto provozovat nemůžem, leda bysme na sebe navlíkli pláštěnky.

A tak se Vás táži. Není už tohle trochu moc? Neomezuje to člověka při normálním žití?

Předem Vám děkuji za odpověď.

Fotečky moc pěkné, jen pisatel popisů fotek neví co je strdí....





-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of gupa
Sent: Sunday, June 15, 2014 5:02 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Zajímavá fota včelaření



>

http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/auto/galerie-a-videa/vcelareni-staceni-m
edu-cesko/r~b8114246e0ec11e3a0b90025900fea04/?utm_source=zpravy.aktualne.cen
trum.cz
<http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/auto/galerie-a-videa/vcelareni-staceni-
> &utm_medium=carousel

<



No podle galerie medobraní sevším všudy, tekoucí med, nějaký ten medný
plást, úly jak panelák no a rojení a lezoucí přelař po stromě pro něj. ...

Jen těch plných sklenic by mohlo být více zatu námahu.



On se to včelaření někdo občas naučí a potom umí.



Ta diskuze pod tím je taková normální, nemastná nesladká. Co čekat. Aj mne
napadlo doní dát odkaz k objednání medu. Ale to bych asi vykukoval z
diskuzního zapálení a nakonec cenzor by to smázl jako nežádoucí reklamu.



_gp_

Mak,sekacky,bourky,barometry??? Mam jine vcely nez ostatni? Nemam,lezu do nich v 7 vecer a zihadlo je vyjimkou.Co boda,musi pryc,zadne vymluvy na pocasi a kvetouci mak.Myslete si co chcete,jde to...JosPr

gupo gupo ty si frajer nebo osel , vyber si Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: gupa <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 16. 6. 2014 0:27:40

Předmět: Re: agresivita vÄ?el v dobÄ? slabĂ snůky


"Ano, to mi nepiš, odpověz to sousedovi, to mu určitě pomůže._gp_

.......

(e-mailem) --- 15. 6. 2014

Re: agresivita vÄ?el v dobÄ? slabĂŠ snĹŻky



po 50 etech včelaření se pepan podívá z okna, na teploměr a na barometr a

dnes na včely kašle nemá důvod se necht bodat.

Nebo odpoledne po 4 hod. to taky již obvykle nemaj rády. Pepan nemá asi

potřebu se v nich za každou cenu vrtat.



pepan"

Ano, to mi nepiš, odpověz to sousedovi, to mu určitě pomůže._gp_
........
(e-mailem) --- 15. 6. 2014
Re: agresivita vÄ?el v dobÄ? slabĂŠ snĹŻky

po 50 etech včelaření se pepan podívá z okna, na teploměr a na barometr a
dnes na včely kašle nemá důvod se necht bodat.
Nebo odpoledne po 4 hod. to taky již obvykle nemaj rády. Pepan nemá asi
potřebu se v nich za každou cenu vrtat.

pepan

po 50 etech včelaření se pepan podívá z okna, na teploměr a na barometr a
dnes na včely kašle nemá důvod se necht bodat.
 Nebo odpoledne po 4 hod. to taky již obvykle nemaj rády. Pepan nemá asi
potřebu se v nich za každou cenu vrtat.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: gupa <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 15. 6. 2014 17:11:14
Předmět: Re: agresivita včel v době slabé snůky

"Jasně že slabá snůška může být důvodem, dále čerstvě vybrané včelstvo při
medobraní ne pěkně jedodárné, bezmatečnost, no a nakonec ty geny. Ty putují
včestvy mnohem rychleji a jak se bodavé včelstvo ukáže vlivem nějakého
trubce s bodavými předky, tak ale může rychle bodavost odeznít.

Jestliže pepanovi včely při slabé nebo žádné snůšce nebodají, je to dáno
buď tím, že neví jak probíhá slídivost tz. nezná slídivost, nebo zkrátka
neví, co včely dokážou.

Včela patří do přírody, mezi domy a v oblastech s vyšším zalidnění by
neměla co dělat, nemá klid ani ona ani lidé okolo.

Když se včela rozhodne bojovat a bodat, velmi často po zabodnutí prvního
žihadla a vypuštění bojového feromonu nezabrání se sestersky přidat a
bránit ve větším počtu.

Řešením je přerušit činnost a pokračovat později.
......
Krutiš (78.156.128.35) --- 14. 6. 2014
Re:agresivita včel v době slabé snůšky (64157) (64159)

Mám zdvořilý dotaz na odborníky: Zemřel mi soused - včelař. Nestačil naučit
péči o včelstva vnuka /dospělého/.
Za léta se mi nestalo to co včera. Napadlo mě asi 8 včel.
Vzpomínám si, že starý včelař dokrmoval včely v době slabé snůšky
rozpuštěným cukrem. Může být slabá snůška důvodem takové AAGRESIVITY?"

Zdravím. :-)
Mně včelaře taky občas včelky začnou honit.
Jsem třeba čerstvě oholený nebo zpocený, před bouřkou, kvete mák a nebo je
slabá snůška a už to bzučí... a nebo některá kombinace řečeného
Pavel Votrubec

> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> Kruti
> Sent: Saturday, June 14, 2014 11:00 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re:agresivita včel v době slabé snůky
>
> Mám zdvořilý dotaz na odborníky: Zemřel mi soused - včelař. Nestačil
naučit
> péči o včelstva vnuka /dospělého/.
> Za léta se mi nestalo to co včera. Napadlo mě asi 8 včel.
> Vzpomínám si, že starý včelař dokrmoval včely v době slabé snůšky
> rozpuštěným cukrem. Může být slabá snůška důvodem takové
> AAGRESIVITY?

Jasně že slabá snůška může být důvodem, dále čerstvě vybrané včelstvo při medobraní ne pěkně jedodárné, bezmatečnost, no a nakonec ty geny. Ty putují včestvy mnohem rychleji a jak se bodavé včelstvo ukáže vlivem nějakého trubce s bodavými předky, tak ale může rychle bodavost odeznít.

Jestliže pepanovi včely při slabé nebo žádné snůšce nebodají, je to dáno buď tím, že neví jak probíhá slídivost tz. nezná slídivost, nebo zkrátka neví, co včely dokážou.

Včela patří do přírody, mezi domy a v oblastech s vyšším zalidnění by neměla co dělat, nemá klid ani ona ani lidé okolo.

Když se včela rozhodne bojovat a bodat, velmi často po zabodnutí prvního žihadla a vypuštění bojového feromonu nezabrání se sestersky přidat a bránit ve větším počtu.

Řešením je přerušit činnost a pokračovat později.
.......
Krutiš (78.156.128.35) --- 14. 6. 2014
Re:agresivita včel v době slabé snůšky (64157) (64159)

Mám zdvořilý dotaz na odborníky: Zemřel mi soused - včelař. Nestačil naučit péči o včelstva vnuka /dospělého/.
Za léta se mi nestalo to co včera. Napadlo mě asi 8 včel.
Vzpomínám si, že starý včelař dokrmoval včely v době slabé snůšky rozpuštěným cukrem. Může být slabá snůška důvodem takové AAGRESIVITY?

>
http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/auto/galerie-a-videa/vcelareni-staceni-medu-cesko/r~b8114246e0ec11e3a0b90025900fea04/?utm_source=zpravy.aktualne.centrum.cz&utm_medium=carousel
<

No podle galerie medobraní sevším všudy, tekoucí med, nějaký ten medný plást, úly jak panelák no a rojení a lezoucí přelař po stromě pro něj. ... Jen těch plných sklenic by mohlo být více zatu námahu.

On se to včelaření někdo občas naučí a potom umí.

Ta diskuze pod tím je taková normální, nemastná nesladká. Co čekat. Aj mne napadlo doní dát odkaz k objednání medu. Ale to bych asi vykukoval z diskuzního zapálení a nakonec cenzor by to smázl jako nežádoucí reklamu.

_gp_

"Mám zdvořilý dotaz na odborníky: Zemřel mi soused - včelař. Nestačil naučit péči o včelstva vnuka /dospělého/.
Za léta se mi nestalo to co včera. Napadlo mě asi 8 včel. "

Včely, které jsou v pořádku, útočí občas na člověka pouze ve směru letu včel z česen, kde ten člověk tvoří pohybující se překážku neustálému letu včel. Velice zřídka, jednou, dvakrát za rok, za dusna před bouřkou případně při dlouhotrvající práci ve více úlech za horka, útočí na ploše tak do 5 - 10 metrů od úlů všemi směry, pokud jsou úly z toho místa přímo viditelné, není tam nějaká překážka třeba z hustých křovin.
Pokud jsou úly dál než zhruba 10 metrů a ta plocha je od úlů vizuálně oddělena, útočit by neměly.
Pokud ale ten vnuk neumí se včelami zacházet, dostává při práci s nimi žihadla a na to reaguje rychlejší a nešetrnější prací ve včelách, která včely ještě víc rozrušuje, včely se postupně během měsíce, dvou měsíců stanou permanentně rozrušené a automaticky napadají lidi kolem úlů neustále.
Ale i tak, pokud jsou ty úly dále než cca 15 metrů a aspoň trochu zakryty za nějakým porostem, nemělo by k napadání dojít.
Doporučoval bych počkat, jestli to napadání včelami nebylo nějaké jednorázové kvůli nějakému součtu nevhodných okolností. Pokud se stane pravidelné, tak potom to bude třeba řešit. Tlakem na souseda, aby choval klidné včely anebo zavěšením nějaké rohože či síťoviny na dělicí plot nebo vysázením oddělovacího křoví....

Dúvodem k útoku včel bývá hlavně

1.  blížící se bouřka
2. nevhodné chování napadeného
3. kosmetické přípravky
4. občas útočí na sekačky, nejvíce jim vadí struny
5. mírně zvýšená útočnost bývá v době kvetení máku, ale bývá to hlavně
hodně bolestivější

V žádném případě to není nedostatek pastvy

pepan

---------- Původní zpráva ----------
Od: Kruti <liborkrutis/=/email.cz>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 6. 2014 23:01:23
Předmět: Re:agresivita včel v době slabé snůky

"Mám zdvořilý dotaz na odborníky: Zemřel mi soused - včelař. Nestačil naučit
péči o včelstva vnuka /dospělého/.
Za léta se mi nestalo to co včera. Napadlo mě asi 8 včel.
Vzpomínám si, že starý včelař dokrmoval včely v době slabé snůšky
rozpuštěným cukrem. Může být slabá snůška důvodem takové AAGRESIVITY?"

http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/auto/galerie-a-videa/vcelareni-staceni-medu-cesko/r~b8114246e0ec11e3a0b90025900fea04/?utm_source=zpravy.aktualne.centrum.cz&utm_medium=carousel

Je několik důvodu proč Vám med začal kvasit.

1. med byl nevyzrálý s větším procentem vody /více než 19%/
2. může to být sklenici a nebo víčkem. Nesmí se používat
sklenice a nebo víčko ve které byly v minulosti např.
okurky, zelí a podobně
3. med je hydroskopický a absorvuje do sebe vodu při
nesprávným skladování. Sklenice musí být vždy zavřena.
4. med se nesmí skladovat v lednicích a nebo místech s
vyskokou vlhkostí

Je několik důvodu proč Vám med začal kvasit.

1. med byl nevyzrálý s větším procentem vody /více než 19%/
2. může to být sklenici a nebo víčkem. Nesmí se používat
sklenice a nebo víčko ve které byly v minulosti např.
okurky, zelí a podobně
3. med je hydroskopický a absorvuje do sebe vodu při
nesprávným skladování. Sklenice musí být vždy zavřena.
4. med se nesmí skladovat v lednicích a nebo místech s
vyskokou vlhkostí

Je několik důvodu proč Vám med začal kvasit.

1. med byl nevyzrálý s větším procentem vody /více než 19%/
2. může to být sklenici a nebo víčkem. Nesmí se používat
sklenice a nebo víčko ve které byly v minulosti např.
okurky, zelí a podobně
3. med je hydroskopický a absorvuje do sebe vodu při
nesprávným skladování. Sklenice musí být vždy zavřena.
4. med se nesmí skladovat v lednicích a nebo místech s
vyskokou vlhkostí

Je několik důvodu proč Vám med začal kvasit.

1. med byl nevyzrálý s větším procentem vody /více než 19%/
2. může to být sklenici a nebo víčkem. Nesmí se používat
sklenice a nebo víčko ve které byly v minulosti např.
okurky, zelí a podobně
3. med je hydroskopický a absorvuje do sebe vodu při
nesprávným skladování. Sklenice musí být vždy zavřena.
4. med se nesmí skladovat v lednicích a nebo místech s
vyskokou vlhkostí

Tak za prvé, v době slabé snůšky se přikrmovat nesmí z důvodu, že se sacharoza dostane do medu a tam nemá co dělat. Slabá snůška může být těžko důvodem obtěžování. Nenazýval bych obtěžování osmi včel útokem. Vnuk i když dospělý s tím nemá co do činění. Za druhé, víte určitě, že to byly včely od souseda? Žijeme v přírodě a včela má také nárok na životní prostor stejně jako člověk. V Kanadě je to takto, kdo zde byl dříve, člověk nebo včela? Samozřejmě včela, tak člověče toleruj! Jo, měl jsem velmi ostré včely, a když jsem do nich šel, tak jsem sousedy upozornil, aby na zahradu ani nechodili a také jsem jim rozdal včelařské klobouky a oni to pochopili. Vyměnil jsem matky za čisté kraňky, tehdy Trojseck a byl klid. P.S.

Mám zdvořilý dotaz na odborníky: Zemřel mi soused - včelař. Nestačil naučit péči o včelstva vnuka /dospělého/.
Za léta se mi nestalo to co včera. Napadlo mě asi 8 včel.
Vzpomínám si, že starý včelař dokrmoval včely v době slabé snůšky rozpuštěným cukrem. Může být slabá snůška důvodem takové AAGRESIVITY?

Mám zdvořilý dotaz na odborníky: Zemřel mi soused - včelař. Nestačil naučit péči o včelstva vnuka /dospělého/.
Za léta se mi nestalo to co včera. Napadlo mě asi 8 včel.
Vzpomínám si, že starý včelař dokrmoval včely v době slabé snůšky rozpuštěným cukrem. Může být slabá snůška důvodem takové AAGRESIVITY?

To je mi naprosto známo ovšem jsou ta pojmenování uznávaná a proto se za
latinským jménem uvádí skratka toho kdo to popsal
V botanické terminologii je neuvěřitelný zmatek  a to i nejen v českých
pojmenováních tak ale  i ve vědeckých.
Já jsem také skonil a omylem to odešlo do meilu než jsem to přepsal.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Blažena Dvořáková <bl.dvorakova/=/email.cz>
Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 13. 6. 2014 21:42:39
Předmět: Re: Lípa Re:

"Pepo velko listá , nebo širolistá botan. název platypfila a srdčitá je
cordata nejsou už podle Linea 2 různé lípy a ne kříženci. Promin mohu se i
plést on totiž Liné nerozeznával smrk od jedle. Oboje byla picea. Rád bych
se mýlil Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Komu: vcely/=/v.or.cz

Datum: 13. 6. 2014 9:16:38

Předmět: Re: Lípa Re:


"Obě popisované lípy jsou původní v celé evropě Velkoliolistá, Správně

srdčitá se používá ve městech neb lépe snáší klima měst. Jejich křízencem je

Lípa zelená Tilia euchlora. Spíše se pak změňují Lípa srdčitá s širolistou

která začíná s kvetením jako první z unás pěstovaných lip.všecny tyto

lípymají cukernatost nektaru nad 30% stříbrná pak jen 25%. Ostatní druhy u

nás pěstovaných Lip, jsou včelařsky méně významné, pro svoje malé rozšíření.



Pepan





---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 13. 6. 2014 4:56:55

Předmět: Lípa Re:



"Nepleťte si lípu velkolistou a malolistou.

Velkolistá začíná kvést nyní, po začátku června. a kvete asi 3 týdny.

Malolistá začíná kvést o měsíc později a ojediněle dokvétá až do začátku

srpna.

Velkolistá je tady u nás v severním předhůří Beskyd spíš cizokrajnou

záležitostí, v přírodě se divoce rostoucí nevyskytuje, ale hodně se

vyskytuje lidmi vysázená v městech, parcích a všelijakých nověji vysázených

stromořadí - tak v posledním půlstoletí.

Malolistá u nás roste původně v přírodě, v minulosti byla u nás

převládajícím stromem v pobřežních porostech všelijakých potoků a říček.

Těch porostů hodně ubylo, protože potoky bylo nutno napřímit nebo rovnou

zatrubnit a získanou dříve "neproduktivní" plochu použít k produkci, třeba

jako pole.

Vyskytuje se taky sázená člověkem v starších , před 50 a více lety

vysázených spíš už historických porostech a stromořadích, v centrech

některých vesnic a měst, kolem kostelů, kolem starých mlýnských náhonů atd.

A aby to bylo složitější, mají být údajně mezi těmi dvěma lípami kříženci,

jejichž doba kvetení je mezi.

Malolistá se mně u nás jeví jako rychleji a mohutněji rostoucí, takže v

přirozené konkurenci v přírodě by se tady u nás prosadila asi ta

malolistá."""

To je mi naprosto známo ovšem jsou ta pojmenování uznávaná a proto se za
latinským jménem uvádí skratka toho kdo to popsal
V botanické terminologii je neuvěřitelný zmatek  a to i nejen v českých
pojmenováních tak ale  i ve vědeckých.


---------- Původní zpráva ----------
Od: Blažena Dvořáková <bl.dvorakova/=/email.cz>
Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 13. 6. 2014 21:42:39
Předmět: Re: Lípa Re:

"Pepo velko listá , nebo širolistá botan. název platypfila a srdčitá je
cordata nejsou už podle Linea 2 různé lípy a ne kříženci. Promin mohu se i
plést on totiž Liné nerozeznával smrk od jedle. Oboje byla picea. Rád bych
se mýlil Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Komu: vcely/=/v.or.cz

Datum: 13. 6. 2014 9:16:38

Předmět: Re: Lípa Re:


"Obě popisované lípy jsou původní v celé evropě Velkoliolistá, Správně

srdčitá se používá ve městech neb lépe snáší klima měst. Jejich křízencem je

Lípa zelená Tilia euchlora. Spíše se pak změňují Lípa srdčitá s širolistou

která začíná s kvetením jako první z unás pěstovaných lip.všecny tyto

lípymají cukernatost nektaru nad 30% stříbrná pak jen 25%. Ostatní druhy u

nás pěstovaných Lip, jsou včelařsky méně významné, pro svoje malé rozšíření.



Pepan





---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 13. 6. 2014 4:56:55

Předmět: Lípa Re:



"Nepleťte si lípu velkolistou a malolistou.

Velkolistá začíná kvést nyní, po začátku června. a kvete asi 3 týdny.

Malolistá začíná kvést o měsíc později a ojediněle dokvétá až do začátku

srpna.

Velkolistá je tady u nás v severním předhůří Beskyd spíš cizokrajnou

záležitostí, v přírodě se divoce rostoucí nevyskytuje, ale hodně se

vyskytuje lidmi vysázená v městech, parcích a všelijakých nověji vysázených

stromořadí - tak v posledním půlstoletí.

Malolistá u nás roste původně v přírodě, v minulosti byla u nás

převládajícím stromem v pobřežních porostech všelijakých potoků a říček.

Těch porostů hodně ubylo, protože potoky bylo nutno napřímit nebo rovnou

zatrubnit a získanou dříve "neproduktivní" plochu použít k produkci, třeba

jako pole.

Vyskytuje se taky sázená člověkem v starších , před 50 a více lety

vysázených spíš už historických porostech a stromořadích, v centrech

některých vesnic a měst, kolem kostelů, kolem starých mlýnských náhonů atd.

A aby to bylo složitější, mají být údajně mezi těmi dvěma lípami kříženci,

jejichž doba kvetení je mezi.

Malolistá se mně u nás jeví jako rychleji a mohutněji rostoucí, takže v

přirozené konkurenci v přírodě by se tady u nás prosadila asi ta

malolistá."""

Pepo velko listá , nebo širolistá botan. název platypfila a srdčitá je
cordata nejsou už podle Linea 2 různé lípy a ne kříženci. Promin mohu se i
plést on totiž Liné nerozeznával smrk od jedle. Oboje byla picea. Rád bych
se mýlil Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Komu: vcely/=/v.or.cz

Datum: 13. 6. 2014 9:16:38

Předmět: Re: Lípa Re:


"Obě popisované lípy jsou původní v celé evropě Velkoliolistá, Správně

srdčitá se používá ve městech neb lépe snáší klima měst. Jejich křízencem je

Lípa zelená Tilia euchlora. Spíše se pak změňují Lípa srdčitá s širolistou

která začíná s kvetením jako první z unás pěstovaných lip.všecny tyto

lípymají cukernatost nektaru nad 30% stříbrná pak jen 25%. Ostatní druhy u

nás pěstovaných Lip, jsou včelařsky méně významné, pro svoje malé rozšíření.



Pepan





---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 13. 6. 2014 4:56:55

Předmět: Lípa Re:



"Nepleťte si lípu velkolistou a malolistou.

Velkolistá začíná kvést nyní, po začátku června. a kvete asi 3 týdny.

Malolistá začíná kvést o měsíc později a ojediněle dokvétá až do začátku

srpna.

Velkolistá je tady u nás v severním předhůří Beskyd spíš cizokrajnou

záležitostí, v přírodě se divoce rostoucí nevyskytuje, ale hodně se

vyskytuje lidmi vysázená v městech, parcích a všelijakých nověji vysázených

stromořadí - tak v posledním půlstoletí.

Malolistá u nás roste původně v přírodě, v minulosti byla u nás

převládajícím stromem v pobřežních porostech všelijakých potoků a říček.

Těch porostů hodně ubylo, protože potoky bylo nutno napřímit nebo rovnou

zatrubnit a získanou dříve "neproduktivní" plochu použít k produkci, třeba

jako pole.

Vyskytuje se taky sázená člověkem v starších , před 50 a více lety

vysázených spíš už historických porostech a stromořadích, v centrech

některých vesnic a měst, kolem kostelů, kolem starých mlýnských náhonů atd.

A aby to bylo složitější, mají být údajně mezi těmi dvěma lípami kříženci,

jejichž doba kvetení je mezi.

Malolistá se mně u nás jeví jako rychleji a mohutněji rostoucí, takže v

přirozené konkurenci v přírodě by se tady u nás prosadila asi ta

malolistá.""

opravaů
Obě popisované lípy jsou původní v celé evropě. Velkoliolistá, používá ve
městech neb lépe snáší klima měst. Jejich křízencem je
Lípa zelená Tilia euchlora. Spíše se pak změňují Lípa vekolistá ze
širolistou,
která začíná s kvetením jako první z unás pěstovaných lip.všecny tyto
lípymají cukernatost nektaru nad 30% stříbrná pak jen 25%.  Ostatní druhy u
nás pěstovaných Lip,(cca 30dalšíh druhů), jsou včelařsky méně významné, pro
svoje malé rozšíření.


---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 13. 6. 2014 9:16:38
Předmět: Re: Lípa Re:

"Obě popisované lípy jsou původní v celé evropě Velkoliolistá, Správně
srdčitá se používá ve městech neb lépe snáší klima měst. Jejich křízencem je
Lípa zelená Tilia euchlora. Spíše se pak změňují Lípa srdčitá s širolistou
která začíná s kvetením jako první z unás pěstovaných lip.všecny tyto
lípymají cukernatost nektaru nad 30% stříbrná pak jen 25%.  Ostatní druhy u
nás pěstovaných Lip, jsou včelařsky méně významné, pro svoje malé rozšíření.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 13. 6. 2014 4:56:55
Předmět: Lípa Re:

"Nepleťte si lípu velkolistou a malolistou.
Velkolistá začíná kvést nyní, po začátku června. a kvete asi 3 týdny.
Malolistá začíná kvést o měsíc později a ojediněle dokvétá až do začátku
srpna.
Velkolistá je tady u nás v severním předhůří Beskyd spíš cizokrajnou
záležitostí, v přírodě se divoce rostoucí nevyskytuje, ale hodně se
vyskytuje lidmi vysázená v městech, parcích a všelijakých nověji vysázených
stromořadí - tak v posledním půlstoletí.
Malolistá u nás roste původně v přírodě, v minulosti byla u nás
převládajícím stromem v pobřežních porostech všelijakých potoků a říček.
Těch porostů hodně ubylo, protože potoky bylo nutno napřímit nebo rovnou
zatrubnit a získanou dříve "neproduktivní" plochu použít k produkci, třeba
jako pole.
Vyskytuje se taky sázená člověkem v starších , před 50 a více lety
vysázených spíš už historických porostech a stromořadích, v centrech
některých vesnic a měst, kolem kostelů, kolem starých mlýnských náhonů atd.
A aby to bylo složitější, mají být údajně mezi těmi dvěma lípami kříženci,
jejichž doba kvetení je mezi.
Malolistá se mně u nás jeví jako rychleji a mohutněji rostoucí, takže v
přirozené konkurenci v přírodě by se tady u nás prosadila asi ta
malolistá.""

Jsem si jist,že i tento příspěvek je od včelaře,protože ví,že hovínka od včel jsou žlutá a myslím si,že tato diskuze jej dovedla k tomu jeho příspěvku,který zde napsal.
Možná by bylo dobré, kdyby taky napsal něco pro včelaře,jeho postřehy,letošní jaro,kolik rojů,kolik kil vytočeného medu a jak dál... Zdravím Kreslíře...

Včely mi kradou na zahradě nektar a pyl,
vše mám zasrané jejich žlutými hovínky,
a ještě včelaři zaplevelují internet
neaktuálníma stránkama.
No to už je moc.

Prosím o mazání zbytečných a neaktuálních stránek!

Jinak kreslířů jsoumraky.
Například jeden dobrý je na:
http://wkw.cz/kreslir.html

Já že co si pamatuji z předešlých diskuzí snad z lońska, tak tam kdosi místní napsal, že velké přirozené porosty líp velkolistých rostou u nich v lužních lesích na jižní Moravě kolem Moravy a Dyje.

Obě popisované lípy jsou původní v celé evropě Velkoliolistá, Správně
srdčitá se používá ve městech neb lépe snáší klima měst. Jejich křízencem je
Lípa zelená Tilia euchlora. Spíše se pak změňují Lípa srdčitá s širolistou
která začíná s kvetením jako první z unás pěstovaných lip.všecny tyto
lípymají cukernatost nektaru nad 30% stříbrná pak jen 25%.  Ostatní druhy u
nás pěstovaných Lip, jsou včelařsky méně významné, pro svoje malé rozšíření.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 13. 6. 2014 4:56:55
Předmět: Lípa Re:

"Nepleťte si lípu velkolistou a malolistou.
Velkolistá začíná kvést nyní, po začátku června. a kvete asi 3 týdny.
Malolistá začíná kvést o měsíc později a ojediněle dokvétá až do začátku
srpna.
Velkolistá je tady u nás v severním předhůří Beskyd spíš cizokrajnou
záležitostí, v přírodě se divoce rostoucí nevyskytuje, ale hodně se
vyskytuje lidmi vysázená v městech, parcích a všelijakých nověji vysázených
stromořadí - tak v posledním půlstoletí.
Malolistá u nás roste původně v přírodě, v minulosti byla u nás
převládajícím stromem v pobřežních porostech všelijakých potoků a říček.
Těch porostů hodně ubylo, protože potoky bylo nutno napřímit nebo rovnou
zatrubnit a získanou dříve "neproduktivní" plochu použít k produkci, třeba
jako pole.
Vyskytuje se taky sázená člověkem v starších , před 50 a více lety
vysázených spíš už historických porostech a stromořadích, v centrech
některých vesnic a měst, kolem kostelů, kolem starých mlýnských náhonů atd.
A aby to bylo složitější, mají být údajně mezi těmi dvěma lípami kříženci,
jejichž doba kvetení je mezi.
Malolistá se mně u nás jeví jako rychleji a mohutněji rostoucí, takže v
přirozené konkurenci v přírodě by se tady u nás prosadila asi ta
malolistá."

Nepleťte si lípu velkolistou a malolistou.
Velkolistá začíná kvést nyní, po začátku června. a kvete asi 3 týdny. Malolistá začíná kvést o měsíc později a ojediněle dokvétá až do začátku srpna.
Velkolistá je tady u nás v severním předhůří Beskyd spíš cizokrajnou záležitostí, v přírodě se divoce rostoucí nevyskytuje, ale hodně se vyskytuje lidmi vysázená v městech, parcích a všelijakých nověji vysázených stromořadí - tak v posledním půlstoletí.
Malolistá u nás roste původně v přírodě, v minulosti byla u nás převládajícím stromem v pobřežních porostech všelijakých potoků a říček. Těch porostů hodně ubylo, protože potoky bylo nutno napřímit nebo rovnou zatrubnit a získanou dříve "neproduktivní" plochu použít k produkci, třeba jako pole.
Vyskytuje se taky sázená člověkem v starších , před 50 a více lety vysázených spíš už historických porostech a stromořadích, v centrech některých vesnic a měst, kolem kostelů, kolem starých mlýnských náhonů atd.
A aby to bylo složitější, mají být údajně mezi těmi dvěma lípami kříženci, jejichž doba kvetení je mezi.
Malolistá se mně u nás jeví jako rychleji a mohutněji rostoucí, takže v přirozené konkurenci v přírodě by se tady u nás prosadila asi ta malolistá.

Řidký med, který později kvasí, by včelař prodávat neměl. Ale když už jste ho koupili, nevidím na tom nic špatného. Mně chutná více než normální ten kvašený, obzvláště pastový, taková výrazná medovinová kořenitá chuť.

Zkoušel jsem medy schválně ředit a očkovat medovinovým startérem abych si nějaký ten kvašák připravil, ale není to ono, ten půlrok a vlastí kvašení řídkého medu ve sklenici neurychlíme.

Jinak ovocné. stromy + řepka daly letos 27kg na včelstvo, což je lehce nad průměr. Voda 18,3%.

Spokojenost velká

Lípa malolistá už pár dní kvete.

Opavsko 235mnm.

Nejlépe je vrátit ho včelaři
ovšem občese to stává když někdozačne příliž brzy. Je to však jen záležitost
horní vrsvy tu stačí odebrar a lze ji i zpracovatv kuchyni. Ale nemělo by
ktomu docházet Někdy se tomu ale neubrání ani te nejzodpovědnější včelař.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: brheloja/=/seznam.cz
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 12. 6. 2014 17:24:43
Předmět: kvasící med

"Dobrý den,chtěla bych se zeptat,co s tím,když mám ve sklenici začal kvasit
med.Děkuji za odpověď Jana Brhlová,Sokolov"

"Některé pohony jsou citlivé na nesprávné připojení baterie, t. z.: + na - a - na + . Je proti tomu nějaká ochrana? H.
p.s.: Kdy začne kvést v podhůří Beskyd Lípa velkolistá? "

Ochrany proti tomu nějaké jsou. Záleží na konkrétním případě, co bude nejlepší varianta.

Lípa, velkolistá tady kvete už pár dnů.

Vytahejte za uši toho včelaře,který vám med prodal.Já bych mu ho vrátil.Někteří potřebují honem rychle prodávat a tak to dopadá!

Dobrý den,chtěla bych se zeptat,co s tím,když mám ve sklenici začal kvasit med.Děkuji za odpověď Jana Brhlová,Sokolov

Některé pohony jsou citlivé na nesprávné připojení baterie, t. z.: + na - a - na + . Je proti tomu nějaká ochrana? H.
p.s.: Kdy začne kvést v podhůří Beskyd Lípa velkolistá?

Vhodnější je najít stavebnici pulsního regulátoru v nějaké modelářském shopu. Lze tak najít regulátor s proudovým zatížením 40-80 A.

Jeseniky, 550m, kvete malina, medovice z lesa.Zatim to vypada dobre. Ted jal jsou teple noci tak nosi i vecer. Rano v 8 h již v ramcich cerstvá snůška.

Ovšem nejlevnější opravou je regulátoru, je použití manželky. Zastane i
funkci odvíčkovače. :-D

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 10. 6. 2014 21:54:39
Předmět: Re: schema

""Tam treba použiť výkonový FET, ale niečo obdobné. A dá sa to okopírovať"
Běžný výkonový MOSfet má ohyb charakteristiky při napětí kolem 6 - 9 volt
na ovládací elektrodě.
Pokud se jedná o regulátor 12 volt, stačí trochu víc vybitá baterie anebo
slabší "zdroj 12 volt" a v okamžicích, kdy je MOSfet sepnutý a proud jde do
motorku, je na vybitější bateri nebo slabším zdroji jenom 10 - 8 volt. Plus
ještě nějaké případné stráty napětí v zapojení a na ovládací elektrodě
MOSfetu se nedosáhne víc než 6 - 8 voltů.
Neboli MOSfet není úplně otevřený a silně topí stejně jako ten 40 let starý
KD503, k ničemu by taková úprava nevedla.
Zdroj na takový regulátor by nesměl dávat sotva 12 voltů, ale aspoň
nějakých pořádných 15 voltů. Nebo ještě lépe normalizovaných 24 nebo ještě
víc volt.
Nebo by v regulátoru musel být navíc pro ovládání MOSfetu nějaký zvyšovač
napětí. Nebo by musel být použitý speciální , dražší a méně odolný, MOSfet
vyrobený speciální technologií, který má ten ohyb charakteristiky níže, při
napětí řídicí elektrody pod 6 voltů."

"Tam treba použiť výkonový FET, ale niečo obdobné. A dá sa to okopírovať"
Běžný výkonový MOSfet má ohyb charakteristiky při napětí kolem 6 - 9 volt na ovládací elektrodě.
Pokud se jedná o regulátor 12 volt, stačí trochu víc vybitá baterie anebo slabší "zdroj 12 volt" a v okamžicích, kdy je MOSfet sepnutý a proud jde do motorku, je na vybitější bateri nebo slabším zdroji jenom 10 - 8 volt. Plus ještě nějaké případné stráty napětí v zapojení a na ovládací elektrodě MOSfetu se nedosáhne víc než 6 - 8 voltů.
Neboli MOSfet není úplně otevřený a silně topí stejně jako ten 40 let starý KD503, k ničemu by taková úprava nevedla.
Zdroj na takový regulátor by nesměl dávat sotva 12 voltů, ale aspoň nějakých pořádných 15 voltů. Nebo ještě lépe normalizovaných 24 nebo ještě víc volt.
Nebo by v regulátoru musel být navíc pro ovládání MOSfetu nějaký zvyšovač napětí. Nebo by musel být použitý speciální , dražší a méně odolný, MOSfet vyrobený speciální technologií, který má ten ohyb charakteristiky níže, při napětí řídicí elektrody pod 6 voltů.

Jdu se podívat co přinesly.V medníku polovic co jsem jim nechal,plodiště vymetené do sucha.Zůstal jen poslední rámek a rámek s pylem. 600m.Na stromech žádná mšice a maliní,ostatní nekvete.Prostě bída.

Ps:385 m.n.m.Nakveta lipa,ale jako jine roky je to strom tak na pyl..Na smrcich puklice,msice maji mesic cas.JosPr

Vytacim potreti,silna snuska ze smrku,ostruzin a malin.JosPr

"Ako som písal, najvhodnejšie je kúpiť v GM electronic stavebnicu a tú
vložiť do pôvodného púzdra. Najrýchlejšie, elegantné a funkčné riešenie.
Na tebou popisovanej prerábke nič neušetríš, kým si to nevieš urobiť sám.
"
Já jsem nepsal o šetření. Jestli se někde na tom ušetří nějaká stovka, nemá to vzhledem k objemu vytáčeného medu význam. Jinak vcelku souhlasím.

Jsem z Podkrkonoší, také cca v 400 metrech nadmořské výšky, a snůška tu
začala na konci minulého týdne. To rozkvetly akáty. (Producenti medovice moc
vidět nejsou.) Jen se bojím, že ji předpovídané zhoršení počasí ukončí
stejně, jako předčasně ukončilo tu jarní...
S pozdravem
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Honza
Sent: Tuesday, June 10, 2014 10:05 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Letní snůka

U nás je nyní snůšková přestávka. Jak to vidíte letos s letní snůškou? Bude
medovice? Kdy začne kvést Lípa velkolistá, vzhledem těm extrémním výkyvům
počasí? Jsem 400 mnm. H.

U nás je nyní snůšková přestávka. Jak to vidíte letos s letní snůškou? Bude medovice? Kdy začne kvést Lípa velkolistá, vzhledem těm extrémním výkyvům počasí? Jsem 400 mnm. H.

555 je síce zastaralý, ale stále bežne k zohnaniu a stále použiteľný.
Jeho použitie zvyšuje spoľahlivosť, minimalizuje počet súciastok a
zjednodušuje nastavenie. Dá sa použiť jednočipový "počitač", ktorý by
naozaj len emuloval 555, aj keď dokáže viac. Ale potrebuješ vytvoriť
preň program, naprogramovať ho a mať k nemu programátor, alebo niekoho,
čo ho má.

V pôvodnom regulátore urobiť dve úpravy.... Koncák je naozaj o ničom.
Tam treba použiť výkonový FET, ale niečo obdobné. A dá sa to okopírovať
práve z tých zapojení na nete. Zníženie kmitočtu. Tam pomôže zvýšenie
kapacity kondenzátoru v časovači. Práca s diskrétnimi súčiastkami bez
patričných meracích prístrojov je problematická. Rozptyl parametrov
napr. pri elektrolytických kondenzátoroch býva až 50%....

Ako som písal, najvhodnejšie je kúpiť v GM electronic stavebnicu a tú
vložiť do pôvodného púzdra. Najrýchlejšie, elegantné a funkčné riešenie.
Na tebou popisovanej prerábke nič neušetríš, kým si to nevieš urobiť sám.

V.

Dňa 10.06.2014 08:59 R. Poláek wrote / napísal(a):
> No, kdo to umí udělat a potřebuje to, ten už si to dávno sám udělal.
> kdo to neumí, je mu úplně jedno, čím se ten regulátor ovládá, kupuje spíš
> hotový výrobek. A 555 je taky hodně zastaralý.
> Ale tady stačí 2 úpravy původního regulátoru. Jednak koncového stupně, aby
> tolik nehřál ( a měl silnější záběr) a jednak snížení PWM kmitočtu na cca 4
> kHz, protože podle dnešních poznatků proud o vyšším spínacím kmitočtu než
> cca 5 kHz už běžné motorky obtížně zpracovávají.
>

No, kdo to umí udělat a potřebuje to, ten už si to dávno sám udělal.
kdo to neumí, je mu úplně jedno, čím se ten regulátor ovládá, kupuje spíš hotový výrobek. A 555 je taky hodně zastaralý.
Ale tady stačí 2 úpravy původního regulátoru. Jednak koncového stupně, aby tolik nehřál ( a měl silnější záběr) a jednak snížení PWM kmitočtu na cca 4 kHz, protože podle dnešních poznatků proud o vyšším spínacím kmitočtu než cca 5 kHz už běžné motorky obtížně zpracovávají.

Zadaj na Google "PWM AND 555" a nájde regulátor množstvo vhodných
regulátorov na pulznú reguláciu jednosmerných motorov. Alebo potom
objednať z GM elektronik stavebnicu...

Vojto.


Dňa 10.06.2014 05:54 R. Pol?ek wrote / napísal(a):
> "http://medomet.kvalitne.cz/"
> Jo, to už tady jednou bylo. Tam je konstrukční chyba či konstrukční řešení
> poplatné tehdejší době, které způsobuje, že při odběru regulovaného motorku
> nad cca víc než 10 ampér není koncový výkoný tranzistor KD 503 úplně
> stoprocentně otevřen a proto se příliš přehřívá. Respektive tranzistory
> KF507 a KU 611 jsou přetěžovány.
>

"http://medomet.kvalitne.cz/"
Jo, to už tady jednou bylo. Tam je konstrukční chyba či konstrukční řešení poplatné tehdejší době, které způsobuje, že při odběru regulovaného motorku nad cca víc než 10 ampér není koncový výkoný tranzistor KD 503 úplně stoprocentně otevřen a proto se příliš přehřívá. Respektive tranzistory KF507 a KU 611 jsou přetěžovány.

"schema k pohonu Kovodružstva Slaný "



http://medomet.kvalitne.cz/

"Prosím! Prosím! Nemáte někdo schema regulátoru-programátoru, který vyráběl pan Otoupalík z Brna. Nutně potřebuji k opravě programátoru. Bylo by možné oskenovat a dát sem na stránky schema k pohonu Kovodružstva Slaný? Děkuji!"
Tyhlety regulátory obvykle nejsou příliš složité, tak do 20 součástek a řídicí integrovaný obvod je nějaký levný starší typ, takže na internetu je spousty variant jeho zapojení a elektronici s ním mají hodně zkušeností. Taky deska plošných spojů bývá levná jednovrstvá.
Neboli kdo trochu hoví elektronice, neměl by být pro něho problém za půl hodiny, za hodinku elektrické zapojení podle desky zkreslit. Takže oprava by neměl být problém, i když se originální schéma nesežene.

"Manipulovat s jednotlivými rámky lze v každém nástavkovém úlovém systému, tak proč si komplikovat život zadovákem.Vždy lze rámky po jednom vyvěsit na kozlík nebo přendat po jednom do jiného nástavku. Než zadovák, to je asi lepší ležan."
Jistě, ale jedině při práci v zadováku je možné po celou dobu práce sedět a nevstávat.
A když se už pracuje s jednotlivými rámky, je z hlediska včelstva prakticky jedno, jestli je přístup do úlu zezadu nebo shora, ošetřování včelstva je velmi podobné. Akorát u nástavků překáží a je navíc manipulace s prázdnými nástavky, když se z něho rámky vyberou a je třeba se dostat do nástavku pod ním.
U ležanu je problém, že má taky přístup shora, tudíž se při práci v ležanu musí spíš stát než aby se sedělo a navíc ležanové rámky jsou velké a těžké.

No to jsem sem v tématu už psal, buď mít podstavec nebo přisunou zezadu lyžiny na které za pomoci speciálního rozpěráku jak pajsrem nástavek nasunul._gp_
.......
Kapoun (212.96.187.90) --- 9. 6. 2014
Re: Očka (64397) (64400) (64403) (64404) (64406)

Trochu rozdíl je. Jestliže se chci podívat např. do druhého nástavku zvrchu, jak postupovat?

Trochu rozdíl je. Jestliže se chci podívat např. do druhého nástavku zvrchu, jak postupovat?

http://www.apitec.cz/p/236/elektronika-pohonu-medometu

Prosím! Prosím! Nemáte někdo schema regulátoru-programátoru, který vyráběl pan Otoupalík z Brna. Nutně potřebuji k opravě programátoru. Bylo by možné oskenovat a dát sem na stránky schema k pohonu Kovodružstva Slaný? Děkuji!

Manipulovat s jednotlivými rámky lze v každém nástavkovém úlovém systému, tak proč si komplikovat život zadovákem.Vždy lze rámky po jednom vyvěsit na kozlík nebo přendat po jednom do jiného nástavku. Než zadovák, to je asi lepší ležan.

Co se týká oček, podle mně pro včelaření se silnými včelstvy očka být nutně nemusí.
Očka jsou ale velice vhodná pro výrobu oddělků v nástavku, pro včelaření se slabšími včelstvy. Očko se potom využívá jako česno. Nebo pro velmi pohotové rozšíření počtu včelstev či usazování množství rojů atd.
Jako dno se potom použije rovná deska, jako strůpek taky něco podobného. Takže na levný nouzový úl stačí v podstatě jen jeden nástavek.

Taky si myslím, že si pisatel převedením nástavkových úlů z rámkové míry 39x28 na Optimál moc nepomohl.
Jedině snad v tom, že se 17 cm vysokým optimálovým rámkem je podstatně lepší manipulace než s rámkem 39x28, zvláště pokud je ten rámek plný.
To už ale potom směřuje k manipulaci výhradně jenom s plásty a v takovém případě je práce v nástavkovém úlu neobratná a méně výhodná.
Pokud už člověk kvůli zdravotnímu stavu nemůže vůbec manipulovat s plnými nástavky, může manipulovat pouze s plásty, z tohoto pohledu je potom nejlepší řešení chovat včely v zadováku. Stejně v takovém případě větší zásahy i v onom moderním nástavkovém úlu nejdou udělat rychleji než za hodinu nebo hodinu a půl, to už je pak stejné jako v zadováku. A zatímco při práci ve vhodně umístěném zadováku je možné po celou dobu práce ve včelách sedět na nějaké židličce, při práci v nástavkovém úlu se musí stát anebo ze židličky aspoň poměrně často vstávat.
Problém vidím akorát v tom, že člověk zvyklý na práci v nástavkových úlech se bude muset minimálně z poloviny učit znova včelařit, protože v zadovácích jsou ty postupy i včelařské myšlení hodně jiné. Opačně, ze zadováků na nástavky lze přejít poměrně snadno, akorát se vypustí a zapomene polovina až tři čtvrtiny včelařských znalostí a dovedností, udělat to opačně, logicky je s tím problém.
Co se týká zdravotních problémů se zvedáním plných nástavků, třeba kvůli těm zádům, vidím tady tři stupně.
první je úplně zdravý člověk, který může pracovat s nástavkovými úly bez omezení.
Druhý stupeň je omezené zvedání plných nástavků a jiných těžkých břemen, ale jinak žádné omezení. Tady vidím jako nejlepší variantu pracovat stále ve stených nástavkových úlech, ale na zvedání nástavků využít nějakou mechanizaci . Zvedací jeřáb, vozík atd, které to usnadní.
No a třetí stupeň je stav, kdy člověk k těm včelám tak tak dojde a v rukou je schopen dlouhobě manipulovat s břemeny maximálně tak 2 - 4 kila těžkými, víc ne. Tam vidím jako nejlepší variantu včelaření v zadovácích. Ovšem v takovém případě včelař víc než několik včelstev nemá šanci zvládnout.

Výhodnější je zůstat na míře která je zavedená a koumat jak nenosit nástavky plně zatížené. Úl se včelstvem je přeci stejně těžký jestli má dva nebo čtyři nástavky. Otázkou je jak je těžký rámek a pokud jej unesu i přes problematická záda, mohu mít nějaké manipulační bedny a na med na čtyři nebo pět rámků. Pokud jde o plný nástavek který mám sundat aby viděl co se děje pod ním, existují doporučené pohyby v zátěži, které zmírní tlaky na páteř a svaly. Tj, nezohýbat se, nepracovat zchladlý, mít podstavec, nepřepínat se, mít více času na práci abych se zbytečně nepřepínal ...atp.

Já mám také problémy se zádama, problém byl ale úplně někde jinde než v těžkém břemenu. Opravdu těžké břemeno pro mne je např. kompletní bez převodovky motor z auta který jsem pozvedával nedávno, ano to záda rozbolí, ale z nástavků ne. Dále mi pomohlo spodní oblečení dlouhý rukáv a nohavice, letní a zimní, které nesundávám. Mám osvědčeno, že když je sundám do dvou dnů je nepohnu kvůli bolesti.

Dost si mne známí dobírají, ale oproti bolesti zad která po týdnu nošení spodního prádla a teplého povrchu těla ustoupila, mohu na takové známé kašlat.

Myslím si tedy, že problém je jinde než v úlu.

Dále očka, dodnes jsem nedošel nato, kčemu by mohly být dobré. Mám stovky včelstev bez oček, když se nějaká škvíra objeví, akorát zdržuje od manipulace s nástavky, zvyšuje problematiku ucpávání proti slídivosti při vybírání medu, zvyšuje náklady na nástavek a pokud někdo vidí výhodu v brzkém proletu nebo rozvoji, tak mne brzký rozvoj nebo prolet u mých včelstev nechybí i bez oček._gp_

.........
gupa (93.92.52.23) --- 1. 6. 2014
Re: Očka (64397)

Tak proč to měnit?_gp_
.............
> M.H. (217.197.155.190) --- 1. 6. 2014
Očka

Zdravím.Včelařím ve vysokých nástavcích 39x28. Mám problém ze zádama - operace. Udělal jsem si na zkoušku úl Optimal(42x17). Udělat očka, nebo ne? Nikdy jsem očka na úlech neměl. Děkuji za radu.<

Co zkusit kombinovaný systém, tedy jako medník polorámky??