Včelařská konference

To je mi naprosto známo ovšem jsou ta pojmenování uznávaná a proto se za
latinským jménem uvádí skratka toho kdo to popsal
V botanické terminologii je neuvěřitelný zmatek  a to i nejen v českých
pojmenováních tak ale  i ve vědeckých.


---------- Původní zpráva ----------
Od: Blažena Dvořáková <bl.dvorakova/=/email.cz>
Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 13. 6. 2014 21:42:39
Předmět: Re: Lípa Re:

"Pepo velko listá , nebo širolistá botan. název platypfila a srdčitá je
cordata nejsou už podle Linea 2 různé lípy a ne kříženci. Promin mohu se i
plést on totiž Liné nerozeznával smrk od jedle. Oboje byla picea. Rád bych
se mýlil Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Komu: vcely/=/v.or.cz

Datum: 13. 6. 2014 9:16:38

Předmět: Re: Lípa Re:


"Obě popisované lípy jsou původní v celé evropě Velkoliolistá, Správně

srdčitá se používá ve městech neb lépe snáší klima měst. Jejich křízencem je

Lípa zelená Tilia euchlora. Spíše se pak změňují Lípa srdčitá s širolistou

která začíná s kvetením jako první z unás pěstovaných lip.všecny tyto

lípymají cukernatost nektaru nad 30% stříbrná pak jen 25%. Ostatní druhy u

nás pěstovaných Lip, jsou včelařsky méně významné, pro svoje malé rozšíření.



Pepan





---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 13. 6. 2014 4:56:55

Předmět: Lípa Re:



"Nepleťte si lípu velkolistou a malolistou.

Velkolistá začíná kvést nyní, po začátku června. a kvete asi 3 týdny.

Malolistá začíná kvést o měsíc později a ojediněle dokvétá až do začátku

srpna.

Velkolistá je tady u nás v severním předhůří Beskyd spíš cizokrajnou

záležitostí, v přírodě se divoce rostoucí nevyskytuje, ale hodně se

vyskytuje lidmi vysázená v městech, parcích a všelijakých nověji vysázených

stromořadí - tak v posledním půlstoletí.

Malolistá u nás roste původně v přírodě, v minulosti byla u nás

převládajícím stromem v pobřežních porostech všelijakých potoků a říček.

Těch porostů hodně ubylo, protože potoky bylo nutno napřímit nebo rovnou

zatrubnit a získanou dříve "neproduktivní" plochu použít k produkci, třeba

jako pole.

Vyskytuje se taky sázená člověkem v starších , před 50 a více lety

vysázených spíš už historických porostech a stromořadích, v centrech

některých vesnic a měst, kolem kostelů, kolem starých mlýnských náhonů atd.

A aby to bylo složitější, mají být údajně mezi těmi dvěma lípami kříženci,

jejichž doba kvetení je mezi.

Malolistá se mně u nás jeví jako rychleji a mohutněji rostoucí, takže v

přirozené konkurenci v přírodě by se tady u nás prosadila asi ta

malolistá."""