Včelařská konference

olší se dá udit maso


---------- Původní zpráva ----------

Od: pavel <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 20. 6. 2014 9:54:14

Předmět: ole na rámky


"Dobrý den, mám nabídku na olšové fošny výměnou za běžné smrkové. Má někdo

zkušenost s využitím olše na rámky? Jak si stojí k obvyklé lípě nebo i

třeba k tomu smrku? Předem díky za vaše zkušenosti."

Velmi vhodné!

hlavní využití olší je na modely pro slévárny  dobře se soustruží
Pro výrobu rámků se jako vhodné uvádí - lípa, olše, smrk a dub.

pepan
.

---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 20. 6. 2014 11:47:32
Předmět: Re: ole na rámky

""Dobrý den, mám nabídku na olšové fošny výměnou za běžné smrkové. Má někdo
zkušenost s využitím olše na rámky? Jak si stojí k obvyklé lípě nebo i
třeba k tomu smrku? Předem díky za vaše zkušenosti."

Já mám zkušenosti s olšovým dřevem použitým jako podložky ve skladu. Olše
je ještě znatelně víc měkší dřevo než lípa. Je méně pevnější a méně
vydrží. Taky rychleji hnije.
Zpracovává se ale lépe kvůli své měkkosti a potom olšové dřevo je
stejnoměrné, nemá léta, takže se snadno sbíjí a neštípe se.
Na velké rámky je podle mně olšové dřevo problematické kvůli nízké
pevnosti, laťky by musely být hodně silné a tvořily by mezi nástavky velkou
překážku. A vyvařování v horké vodě nebo páře by olšové rámky přežily snad
jen jednou nebo i vůbec. Hodí se tedy podle mně jen na malé nízké rámky, ze
kterých se voští bude vyřezávat. Anebo na nějaké méně pevné drobnosti.
Možná na oplodňáčky, na klícky pro matky, stropní destičky, mezerníky atd.
Obecně díky tomu, že nemá léta, hodí se na obráběné dřevěné díly.
Ale nejlepší bude, když prodejce dodá špalík, na kterém to všechno
vyzkouší. Dřevo je poměrně dost variabilní materiál podle toho, v jakých
podmínkách rostlo."

V Č.BUD.sucho,medníky bez medu,vyhánění trubců,slídivost snad vhodná doba na přikrmení RK suchým kr. cukrem aformidol

Duvodem k vyrojeni mlade matky musel byt dalsi matecnik,trebas narazeny na ramku s matecnikem jako nouzak.Tvorim preletaky tak,ze ze vcelstva v rojovce vytahnu ramek se zavickovanym plodem do nastavku,doplnim souse a mezisteny a umistim ho na dno.Na to nasadim pres mrizku mednik nebo medniky,mezidno a nad nej byvale plodiste.Vetsinou jsou matecniky nahore vykousany,kdyz ne,tak je zrusim..1 matecnik v preletaku a zadny otevreny plod-preletak se nevyroji,ale napechuje mednik medem..JosPr

Duvodem k vyrojeni mlade matky musel byt dalsi matecnik,trebas narazeny na ramku s matecnikem jako nouzak.Tvorim preletaky tak,ze ze vcelstva v rojovce vytahnu ramek se zavickovanym plodem do nastavku,doplnim souse a mezisteny a umistim ho na dno.Na to nasadim pres mrizku mednik nebo medniky,mezidno a nad nej byvale plodiste.Vetsinou jsou matecniky nahore vykousany,kdyz ne,tak je zrusim..1 matecnik v preletaku a zadny otevreny plod-preletak se nevyroji,ale napechuje mednik medem..JosPr

"Dobrý den, mám nabídku na olšové fošny výměnou za běžné smrkové. Má někdo zkušenost s využitím olše na rámky? Jak si stojí k obvyklé lípě nebo i třeba k tomu smrku? Předem díky za vaše zkušenosti."

Já mám zkušenosti s olšovým dřevem použitým jako podložky ve skladu. Olše je ještě znatelně víc měkší dřevo než lípa. Je méně pevnější a méně vydrží. Taky rychleji hnije.
Zpracovává se ale lépe kvůli své měkkosti a potom olšové dřevo je stejnoměrné, nemá léta, takže se snadno sbíjí a neštípe se.
Na velké rámky je podle mně olšové dřevo problematické kvůli nízké pevnosti, laťky by musely být hodně silné a tvořily by mezi nástavky velkou překážku. A vyvařování v horké vodě nebo páře by olšové rámky přežily snad jen jednou nebo i vůbec. Hodí se tedy podle mně jen na malé nízké rámky, ze kterých se voští bude vyřezávat. Anebo na nějaké méně pevné drobnosti. Možná na oplodňáčky, na klícky pro matky, stropní destičky, mezerníky atd. Obecně díky tomu, že nemá léta, hodí se na obráběné dřevěné díly.
Ale nejlepší bude, když prodejce dodá špalík, na kterém to všechno vyzkouší. Dřevo je poměrně dost variabilní materiál podle toho, v jakých podmínkách rostlo.

dobry den- ked ma vcelstvo matecniky tak robim preletak vsetky plodove plasty dam na nove stanoviste staru matku likvidujem a necham vyliahnut mladu no v povodnom vcelstve su len lietavky za aky cas mam dat mladu matku??? lebo ked som dal ramik s matecnikom tak sa mi vyrojili aj s mladou matkou !!!!! Stano

Dobrý den, mám nabídku na olšové fošny výměnou za běžné smrkové. Má někdo zkušenost s využitím olše na rámky? Jak si stojí k obvyklé lípě nebo i třeba k tomu smrku? Předem díky za vaše zkušenosti.

CO2
-----------
pekny den -chcem oznacit matky cislom aky je dobry sposob v znackovacej v sklenej trubke je to dost problem nie je nieco ako uspat pod narkozou neuskodi to matke????? dakujem Stano

Způsobů je dost. Například podržet si matku v prstech (natrénovat si držení
na trubcích), nebo se prodává malé kulaté sítko se silonovým výpletem, a
když jím přiklopíte značenou matku například na molitanové podložce, jde to
snadno. Mezery ve výpletu jsou dost velké na to, aby jimi prošel i barevný
terčík s číslem.
Ať se daří!
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: stano
Sent: Wednesday, June 18, 2014 8:01 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: znacenie


pekny den -chcem oznacit matky cislom aky je dobry sposob v znackovacej v
sklenej trubke je to dost problem nie je nieco ako uspat pod narkozou
neuskodi to matke????? dakujem Stano

pekny den -chcem oznacit matky cislom aky je dobry sposob v znackovacej v sklenej trubke je to dost problem nie je nieco ako uspat pod narkozou neuskodi to matke????? dakujem Stano

To je divné. Jsou to jeho včely?
Dne 16.6.2014 20:49 "eM" <em.em.emko/=/seznam.cz> napsal(a):
>
> Dobrý den,
> ráda bych se informovala ohledně stížnosti na svého ,,skoro souseda". Je
to
> velmi vášnivý včelař a má včelstva jako své živobytí. Asi 300 metrů od
> našeho domu si postavil asi na 40 úlů. Nikdy s jeho včalami nebyl problém,
> ale letošní rok je vše jinak. Včely jsou často agresivní. Slétávají se v
> hejnech u nás na dvoře, útočí na zvířata a potažmo i na mojí rodinu. V
> minulých letech jsme během roku dostali tak max. jedno žihadlo. Letos já
> osobně dostala už 4, bratr 3 a rodiče po 2. Žihadla u psů a koček nelze
tak
> jednoznačně určit. Na dvoře zásadně nenecháváme žádné jídlo či jiné věci,
> které by je mohly přitahovat. Nejhorší ovšem na celé situaci jsou včelí
> výkaly (nebo jak jinak to nazvat). Člověk nemůže vystčit ven vyprané
> prádlo, protože je hned (promiňte mi to slovo) posrané. Okna jsou také
> špinavá, auto též a když v hezkém počasí vyjdem ven, tak se musíme
> schovávat, protože do dvou minut jsme také posraní. Hrozné je, že ze
> světlého oblečení to vůbec nejde dolů. Jako většina lidí se těšíme na
> krásné počasí, na sluníčko, na opalovačky, kávičky venku apod., ale my
toto
> provozovat nemůžem, leda bysme na sebe navlíkli pláštěnky.
>
> A tak se Vás táži. Není už tohle trochu moc? Neomezuje to člověka při
> normálním žití?
>
> Předem Vám děkuji za odpověď.

To mne také napadlo, že je cvičí Alkájda

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: JK <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 17. 6. 2014 10:21:21
Předmět: Re: Včelí teror

"Taky nevěřím, že by včely létaly 300m na záchod. To je jakoste běhala 2km
si odskočit na potřebu - to by musely být speciálně cirkusově vycvičené.
Bodání v tété vzdálenosti je také nějaké vymykající se zcela normálu - co
by v té vzdálenosti bránily (zdroj potravy, vody ?) - leda by je šlechtil
na vojenské/diverzantské úkoly.

Ano připouštím možnost jednorázového problému při rojení - to ale pomine. V
tomto případě požadujte medové odškodné.

Taky bych doporučil si zamést před vlastním prahem = porozhlédnout se zda
se nějaké včelky s rojem nenastěhovaly blíž."

Taky nevěřím, že by včely létaly 300m na záchod. To je jakoste běhala 2km si odskočit na potřebu - to by musely být speciálně cirkusově vycvičené.
Bodání v tété vzdálenosti je také nějaké vymykající se zcela normálu - co by v té vzdálenosti bránily (zdroj potravy, vody ?) - leda by je šlechtil na vojenské/diverzantské úkoly.

Ano připouštím možnost jednorázového problému při rojení - to ale pomine. V tomto případě požadujte medové odškodné.

Taky bych doporučil si zamést před vlastním prahem = porozhlédnout se zda se nějaké včelky s rojem nenastěhovaly blíž.

TtAKTO POLOŽENÝ DOTAZ BYCH ZAŘADIL DO SKUPINY NESMYSLŮ ale budiž

1.  bych se podíval jestli se někde neusadil poblížroj do nějaké dutiny.
ve zdi, betonového sloupu, dutého stromu a tak podobně
2. Možná si zaměňujete včelu medonosnou s jinými včelami samotářkami,
které se mohou usadit jako včela zednce,i třebas do zdi která jsou zděné
da hlínu což bývá velmi často.
3. Nebo se také je třeba poohlédnout po svých květinách, stromech a
keřích jestli tam není zdroj jejich potravy. Třebas taková dnes hodně
oblíbená zakrslá forma vrby trojmužné která roní medovici po celý 
vegetační rok.
4. nejhorším problémem však bývá zášť!

 pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: eM <em.em.emko/=/seznam.cz>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 16. 6. 2014 20:49:31
Předmět: Včelí teror

"Dobrý den,
ráda bych se informovala ohledně stížnosti na svého ,,skoro souseda". Je to
velmi vášnivý včelař a má včelstva jako své živobytí. Asi 300 metrů od
našeho domu si postavil asi na 40 úlů. Nikdy s jeho včalami nebyl problém,
ale letošní rok je vše jinak. Včely jsou často agresivní. Slétávají se v
hejnech u nás na dvoře, útočí na zvířata a potažmo i na mojí rodinu. V
minulých letech jsme během roku dostali tak max. jedno žihadlo. Letos já
osobně dostala už 4, bratr 3 a rodiče po 2. Žihadla u psů a koček nelze tak
jednoznačně určit. Na dvoře zásadně nenecháváme žádné jídlo či jiné věci,
které by je mohly přitahovat. Nejhorší ovšem na celé situaci jsou včelí
výkaly (nebo jak jinak to nazvat). Člověk nemůže vystčit ven vyprané
prádlo, protože je hned (promiňte mi to slovo) posrané. Okna jsou také
špinavá, auto též a když v hezkém počasí vyjdem ven, tak se musíme
schovávat, protože do dvou minut jsme také posraní. Hrozné je, že ze
světlého oblečení to vůbec nejde dolů. Jako většina lidí se těšíme na
krásné počasí, na sluníčko, na opalovačky, kávičky venku apod., ale my toto
provozovat nemůžem, leda bysme na sebe navlíkli pláštěnky.

A tak se Vás táži. Není už tohle trochu moc? Neomezuje to člověka při
normálním žití?

Předem Vám děkuji za odpověď."

> BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 17. 6. 2014
Re: agresivita vÄ???el v dobÄ??? slabĂ?? snĹŻky

GUPO TO BYLA MÁ ODPOVĚD NA TVOU NA PEPANA. aSI SI NEMĚL VČELY JAK POPISUJE
ON. K DYŽ JSME ZAČÍNALI S TROJSEKEM NEBYLO NA TOM NIC ZVLÁŠTNÍHO KDYŽ JSEM
VYŠEL PŘED VČELÍN A 3 LETÁ DCERKA KOUKALA DO ČESNA A VČELY JÍ PO VLASECH
LEZLI DOVNITŘ. PROČ BI TAKOVÉ NEMOHL NĚKDO MÍT.Standa<
.........

Protože jsem byl na včelnici, na které byla provedena u všech matek ve včelstvech inseminace na té nejvyšší úrovni která při pohybu genetického materiálu se může vyskytnout. Při nahlédnutí do takových včelstev. Radost pohledět do včel, radost na pohled na plástev, prostě včely prvotřídních vlastností. Včetně žádné rozbíhavosti a bodavosti která prostě nebyla takže práce určitě v takových radost.

Na rozlučku jsem ale také dostal trochu jedu na krk a včelmistr kterému říkaly ty včely pane sdělil to co jsem psal minule. Když se včela rozhodne bránit hnízdiště (stanoviště včelstev či úl) a bodnout, málo věcí tomu může zabránit. _gp_

GUPO TO BYLA MÁ ODPOVĚD NA TVOU NA PEPANA. aSI SI NEMĚL VČELY JAK POPISUJE
ON. K DYŽ JSME ZAČÍNALI S TROJSEKEM NEBYLO NA TOM NIC ZVLÁŠTNÍHO KDYŽ JSEM
VYŠEL PŘED VČELÍN A 3 LETÁ DCERKA KOUKALA DO ČESNA A VČELY JÍ PO VLASECH
LEZLI DOVNITŘ. PROČ BI TAKOVÉ NEMOHL NĚKDO MÍT.Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: gupa <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 17. 6. 2014 0:03:51

Předmět: Re: agresivita vĂ??el v dobĂ?? slabÄ? snůky


"Mám se chovat bezohledně ke svému okolí? To by se mi brzo vrátilo Stando.

Klidně budu pro někoho osel nebo frajer, ale prasat místo lidí je také

hodně._gp_

.......

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 16. 6. 2014

Re: agresivita vĂ??el v dobĂ?? slabÄ? snĹŻky



gupo gupo ty si frajer nebo osel , vyber si Standa"

---------- Původní zpráva ----------
Od: gupa <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 17. 6. 2014 0:24:06
Předmět: Re: Včelí teror

"Tak těch 300 metrů je opravdu dostatečných pro 40 včelstev. Vyskytuje se
hodně problémů, ale neumí to hodně stěžovatelů podat, také v situacích
rozhoduje nesnášenlivost mezi sousedy a zatím chov včel opravdu nemusí být.

Vím jak soused dokáže ukradnout za pomocí svého známého s kulatým razítkem
a za přispění naší legislativy 60 cm (tj. za dislatační spárou mezi domy)
ze štítu domu ke kterému byl jeho dům přistavěn bez něho, vím jak může
soused na základě toho dále nárokovat další věci po sousedovi.

Mohu doložit případ kdy soused metrapůl od plotu i přes plot postříkal
dosucha kolem své zahrady vše i souseda v délce 30 metrů jeho plotu a po
stížnosti prohlásil, že on nestříkal.

Takže raději se odstěhujte nemovitost prodejte a budete mít oba klid. 300
metrů nemůže být takový problém. Nebo sem dejte adresu odkud jste ať se k
tomu může vyjádřit i včelař. Sousedi jsou často ve sváru a vylévat se takto
je nesmysl s těmi 300ti metry.

Dost se takové stížnosti po včelařských diskuzích množí od sousedů včelaře,
ale co čekáte, že se dozvíte? Teror může být i takové nesmyslné obtěžování
lidmi.

_gp_
........
eM (79.110.36.23) --- 16. 6. 2014
Včelí teror

Dobrý den,
ráda bych se informovala ohledně stížnosti na svého ,,skoro souseda". Je to
velmi vášnivý včelař a má včelstva jako své živobytí. Asi 300 metrů od
našeho domu si postavil asi na 40 úlů."

"ráda bych se informovala ohledně stížnosti na svého ,,skoro souseda". Je to velmi vášnivý včelař a má včelstva jako své živobytí. Asi 300 metrů od našeho domu si postavil asi na 40 úlů. Nikdy s jeho včalami nebyl problém, ale letošní rok je vše jinak. Včely jsou často agresivní. Slétávají se v hejnech u nás na dvoře, útočí na zvířata a potažmo i na mojí rodinu. V minulých letech jsme během roku dostali tak max. jedno žihadlo. Letos já osobně dostala už 4, bratr 3 a rodiče po 2. Žihadla u psů a koček nelze tak jednoznačně určit. Na dvoře zásadně nenecháváme žádné jídlo či jiné věci, které by je mohly přitahovat. Nejhorší ovšem na celé situaci jsou včelí výkaly (nebo jak jinak to nazvat). Člověk nemůže vystčit ven vyprané prádlo, protože je hned (promiňte mi to slovo) posrané. Okna jsou také špinavá, auto též a když v hezkém počasí vyjdem ven, tak se musíme schovávat, protože do dvou minut jsme také posraní. Hrozné je, že ze světlého oblečení to vůbec nejde dolů. Jako většina lidí se těšíme na krásné počasí, na sluníčko, na opalovačky, kávičky venku apod., ale my toto provozovat nemůžem, leda bysme na sebe navlíkli pláštěnky."

Včely brání jen nejbližší okolí úlů. 300 metrů daleko neútočí, i kdyby to bylo 40 úlů. Včelí výkaly taky tak daleko nenosí a kromě časného jara není nikdy s čerstvým prádlem ani v úplné blízkosti včel žádný problém.
Buď máte u sebe v nějakém jezírku nebo v nádobách prohřátou vodu, kterou jinde v okolí včely nenajdou, tak to včely létají za vodou. Ovšem v takovém případě útočí jen tehdy, pokud se cítí ohroženy, jsou přimáčknuty atd.
Nebo máte někde v blízkosti vylitý roztok cukru nebo med nebo podobnou sladkou látku, která včely láká víc než nektar a medovice..
Nebo se vám na dvorku pár metrů daleko v nějaké dutině ve zdi nebo v hustším křoví usadil včelí roj. To by se muselo zjistit, odkud ty včely létají a pak je nejspíš zlikvidovat.
Anebo u vás na větvi se na cca 2 hodiny usadil z úlu vylétlý včelí roj, než pátračky našly vhodnou dutinu a roj se tam odstěhoval. To místo, kde se roj usadil, zůstává okolo létajícím včelám vonět včelí matkou až několik týdnů a ony se rády kolem té větve zdržují. Ovšem roj obvykle někdo vidí a pokud včel létající kolem toho kusu větve překážejí, dá se ta větev potřít troškou petroleje nebo benzínu nebo podobnou páchnoucí látkou.

Tak těch 300 metrů je opravdu dostatečných pro 40 včelstev. Vyskytuje se hodně problémů, ale neumí to hodně stěžovatelů podat, také v situacích rozhoduje nesnášenlivost mezi sousedy a zatím chov včel opravdu nemusí být.

Vím jak soused dokáže ukradnout za pomocí svého známého s kulatým razítkem a za přispění naší legislativy 60 cm (tj. za dislatační spárou mezi domy) ze štítu domu ke kterému byl jeho dům přistavěn bez něho, vím jak může soused na základě toho dále nárokovat další věci po sousedovi.

Mohu doložit případ kdy soused metrapůl od plotu i přes plot postříkal dosucha kolem své zahrady vše i souseda v délce 30 metrů jeho plotu a po stížnosti prohlásil, že on nestříkal.

Takže raději se odstěhujte nemovitost prodejte a budete mít oba klid. 300 metrů nemůže být takový problém. Nebo sem dejte adresu odkud jste ať se k tomu může vyjádřit i včelař. Sousedi jsou často ve sváru a vylévat se takto je nesmysl s těmi 300ti metry.

Dost se takové stížnosti po včelařských diskuzích množí od sousedů včelaře, ale co čekáte, že se dozvíte? Teror může být i takové nesmyslné obtěžování lidmi.

_gp_
.........
eM (79.110.36.23) --- 16. 6. 2014
Včelí teror

Dobrý den,
ráda bych se informovala ohledně stížnosti na svého ,,skoro souseda". Je to velmi vášnivý včelař a má včelstva jako své živobytí. Asi 300 metrů od našeho domu si postavil asi na 40 úlů.

Mám se chovat bezohledně ke svému okolí? To by se mi brzo vrátilo Stando. Klidně budu pro někoho osel nebo frajer, ale prasat místo lidí je také hodně._gp_
........
BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 16. 6. 2014
Re: agresivita vĂ??el v dobĂ?? slabÄ? snĹŻky

gupo gupo ty si frajer nebo osel , vyber si Standa

pozměnte počasí. Včely jsou týden doma jak je chladno. Když potřebujete na
velkou také to považujete za teror když není kam . A ta vzdálenost jak
uvádíte , jak poznáte že to jsou pouze včely souseda. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: eM <em.em.emko/=/seznam.cz>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 16. 6. 2014 20:49:30

Předmět: Včelí teror


"Dobrý den,

ráda bych se informovala ohledně stížnosti na svého ,,skoro souseda". Je to

velmi vášnivý včelař a má včelstva jako své živobytí. Asi 300 metrů od

našeho domu si postavil asi na 40 úlů. Nikdy s jeho včalami nebyl problém,

ale letošní rok je vše jinak. Včely jsou často agresivní. Slétávají se v

hejnech u nás na dvoře, útočí na zvířata a potažmo i na mojí rodinu. V

minulých letech jsme během roku dostali tak max. jedno žihadlo. Letos já

osobně dostala už 4, bratr 3 a rodiče po 2. Žihadla u psů a koček nelze tak

jednoznačně určit. Na dvoře zásadně nenecháváme žádné jídlo či jiné věci,

které by je mohly přitahovat. Nejhorší ovšem na celé situaci jsou včelí

výkaly (nebo jak jinak to nazvat). Člověk nemůže vystčit ven vyprané

prádlo, protože je hned (promiňte mi to slovo) posrané. Okna jsou také

špinavá, auto též a když v hezkém počasí vyjdem ven, tak se musíme

schovávat, protože do dvou minut jsme také posraní. Hrozné je, že ze

světlého oblečení to vůbec nejde dolů. Jako většina lidí se těšíme na

krásné počasí, na sluníčko, na opalovačky, kávičky venku apod., ale my toto

provozovat nemůžem, leda bysme na sebe navlíkli pláštěnky.



A tak se Vás táži. Není už tohle trochu moc? Neomezuje to člověka při

normálním žití?



Předem Vám děkuji za odpověď."

Přeji také dobrý den.
Promiňte, prosím, ale jiné spory než o včelách se svým "skoro sousedem"
nemáte?
S pozdravem
Petr Lokvenc.

-----Původní zpráva-----
From: eM
Sent: Monday, June 16, 2014 8:49 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Včelí teror

Dobrý den,
ráda bych se informovala ohledně stížnosti na svého ,,skoro souseda". Je to
velmi vášnivý včelař a má včelstva jako své živobytí. Asi 300 metrů od
našeho domu si postavil asi na 40 úlů. Nikdy s jeho včalami nebyl problém,
ale letošní rok je vše jinak. Včely jsou často agresivní. Slétávají se v
hejnech u nás na dvoře, útočí na zvířata a potažmo i na mojí rodinu. V
minulých letech jsme během roku dostali tak max. jedno žihadlo. Letos já
osobně dostala už 4, bratr 3 a rodiče po 2. Žihadla u psů a koček nelze tak
jednoznačně určit. Na dvoře zásadně nenecháváme žádné jídlo či jiné věci,
které by je mohly přitahovat. Nejhorší ovšem na celé situaci jsou včelí
výkaly (nebo jak jinak to nazvat). Člověk nemůže vystčit ven vyprané
prádlo, protože je hned (promiňte mi to slovo) posrané. Okna jsou také
špinavá, auto též a když v hezkém počasí vyjdem ven, tak se musíme
schovávat, protože do dvou minut jsme také posraní. Hrozné je, že ze
světlého oblečení to vůbec nejde dolů. Jako většina lidí se těšíme na
krásné počasí, na sluníčko, na opalovačky, kávičky venku apod., ale my toto
provozovat nemůžem, leda bysme na sebe navlíkli pláštěnky.

A tak se Vás táži. Není už tohle trochu moc? Neomezuje to člověka při
normálním žití?

Předem Vám děkuji za odpověď.

Dobrý den,
ráda bych se informovala ohledně stížnosti na svého ,,skoro souseda". Je to velmi vášnivý včelař a má včelstva jako své živobytí. Asi 300 metrů od našeho domu si postavil asi na 40 úlů. Nikdy s jeho včalami nebyl problém, ale letošní rok je vše jinak. Včely jsou často agresivní. Slétávají se v hejnech u nás na dvoře, útočí na zvířata a potažmo i na mojí rodinu. V minulých letech jsme během roku dostali tak max. jedno žihadlo. Letos já osobně dostala už 4, bratr 3 a rodiče po 2. Žihadla u psů a koček nelze tak jednoznačně určit. Na dvoře zásadně nenecháváme žádné jídlo či jiné věci, které by je mohly přitahovat. Nejhorší ovšem na celé situaci jsou včelí výkaly (nebo jak jinak to nazvat). Člověk nemůže vystčit ven vyprané prádlo, protože je hned (promiňte mi to slovo) posrané. Okna jsou také špinavá, auto též a když v hezkém počasí vyjdem ven, tak se musíme schovávat, protože do dvou minut jsme také posraní. Hrozné je, že ze světlého oblečení to vůbec nejde dolů. Jako většina lidí se těšíme na krásné počasí, na sluníčko, na opalovačky, kávičky venku apod., ale my toto provozovat nemůžem, leda bysme na sebe navlíkli pláštěnky.

A tak se Vás táži. Není už tohle trochu moc? Neomezuje to člověka při normálním žití?

Předem Vám děkuji za odpověď.

Fotečky moc pěkné, jen pisatel popisů fotek neví co je strdí....





-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of gupa
Sent: Sunday, June 15, 2014 5:02 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Zajímavá fota včelaření



>

http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/auto/galerie-a-videa/vcelareni-staceni-m
edu-cesko/r~b8114246e0ec11e3a0b90025900fea04/?utm_source=zpravy.aktualne.cen
trum.cz
<http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/auto/galerie-a-videa/vcelareni-staceni-
> &utm_medium=carousel

<



No podle galerie medobraní sevším všudy, tekoucí med, nějaký ten medný
plást, úly jak panelák no a rojení a lezoucí přelař po stromě pro něj. ...

Jen těch plných sklenic by mohlo být více zatu námahu.



On se to včelaření někdo občas naučí a potom umí.



Ta diskuze pod tím je taková normální, nemastná nesladká. Co čekat. Aj mne
napadlo doní dát odkaz k objednání medu. Ale to bych asi vykukoval z
diskuzního zapálení a nakonec cenzor by to smázl jako nežádoucí reklamu.



_gp_

Mak,sekacky,bourky,barometry??? Mam jine vcely nez ostatni? Nemam,lezu do nich v 7 vecer a zihadlo je vyjimkou.Co boda,musi pryc,zadne vymluvy na pocasi a kvetouci mak.Myslete si co chcete,jde to...JosPr

gupo gupo ty si frajer nebo osel , vyber si Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: gupa <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 16. 6. 2014 0:27:40

Předmět: Re: agresivita vÄ?el v dobÄ? slabĂ snůky


"Ano, to mi nepiš, odpověz to sousedovi, to mu určitě pomůže._gp_

.......

(e-mailem) --- 15. 6. 2014

Re: agresivita vÄ?el v dobÄ? slabĂŠ snĹŻky



po 50 etech včelaření se pepan podívá z okna, na teploměr a na barometr a

dnes na včely kašle nemá důvod se necht bodat.

Nebo odpoledne po 4 hod. to taky již obvykle nemaj rády. Pepan nemá asi

potřebu se v nich za každou cenu vrtat.



pepan"

Ano, to mi nepiš, odpověz to sousedovi, to mu určitě pomůže._gp_
........
(e-mailem) --- 15. 6. 2014
Re: agresivita vÄ?el v dobÄ? slabĂŠ snĹŻky

po 50 etech včelaření se pepan podívá z okna, na teploměr a na barometr a
dnes na včely kašle nemá důvod se necht bodat.
Nebo odpoledne po 4 hod. to taky již obvykle nemaj rády. Pepan nemá asi
potřebu se v nich za každou cenu vrtat.

pepan

po 50 etech včelaření se pepan podívá z okna, na teploměr a na barometr a
dnes na včely kašle nemá důvod se necht bodat.
 Nebo odpoledne po 4 hod. to taky již obvykle nemaj rády. Pepan nemá asi
potřebu se v nich za každou cenu vrtat.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: gupa <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 15. 6. 2014 17:11:14
Předmět: Re: agresivita včel v době slabé snůky

"Jasně že slabá snůška může být důvodem, dále čerstvě vybrané včelstvo při
medobraní ne pěkně jedodárné, bezmatečnost, no a nakonec ty geny. Ty putují
včestvy mnohem rychleji a jak se bodavé včelstvo ukáže vlivem nějakého
trubce s bodavými předky, tak ale může rychle bodavost odeznít.

Jestliže pepanovi včely při slabé nebo žádné snůšce nebodají, je to dáno
buď tím, že neví jak probíhá slídivost tz. nezná slídivost, nebo zkrátka
neví, co včely dokážou.

Včela patří do přírody, mezi domy a v oblastech s vyšším zalidnění by
neměla co dělat, nemá klid ani ona ani lidé okolo.

Když se včela rozhodne bojovat a bodat, velmi často po zabodnutí prvního
žihadla a vypuštění bojového feromonu nezabrání se sestersky přidat a
bránit ve větším počtu.

Řešením je přerušit činnost a pokračovat později.
......
Krutiš (78.156.128.35) --- 14. 6. 2014
Re:agresivita včel v době slabé snůšky (64157) (64159)

Mám zdvořilý dotaz na odborníky: Zemřel mi soused - včelař. Nestačil naučit
péči o včelstva vnuka /dospělého/.
Za léta se mi nestalo to co včera. Napadlo mě asi 8 včel.
Vzpomínám si, že starý včelař dokrmoval včely v době slabé snůšky
rozpuštěným cukrem. Může být slabá snůška důvodem takové AAGRESIVITY?"

Zdravím. :-)
Mně včelaře taky občas včelky začnou honit.
Jsem třeba čerstvě oholený nebo zpocený, před bouřkou, kvete mák a nebo je
slabá snůška a už to bzučí... a nebo některá kombinace řečeného
Pavel Votrubec

> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> Kruti
> Sent: Saturday, June 14, 2014 11:00 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re:agresivita včel v době slabé snůky
>
> Mám zdvořilý dotaz na odborníky: Zemřel mi soused - včelař. Nestačil
naučit
> péči o včelstva vnuka /dospělého/.
> Za léta se mi nestalo to co včera. Napadlo mě asi 8 včel.
> Vzpomínám si, že starý včelař dokrmoval včely v době slabé snůšky
> rozpuštěným cukrem. Může být slabá snůška důvodem takové
> AAGRESIVITY?

Jasně že slabá snůška může být důvodem, dále čerstvě vybrané včelstvo při medobraní ne pěkně jedodárné, bezmatečnost, no a nakonec ty geny. Ty putují včestvy mnohem rychleji a jak se bodavé včelstvo ukáže vlivem nějakého trubce s bodavými předky, tak ale může rychle bodavost odeznít.

Jestliže pepanovi včely při slabé nebo žádné snůšce nebodají, je to dáno buď tím, že neví jak probíhá slídivost tz. nezná slídivost, nebo zkrátka neví, co včely dokážou.

Včela patří do přírody, mezi domy a v oblastech s vyšším zalidnění by neměla co dělat, nemá klid ani ona ani lidé okolo.

Když se včela rozhodne bojovat a bodat, velmi často po zabodnutí prvního žihadla a vypuštění bojového feromonu nezabrání se sestersky přidat a bránit ve větším počtu.

Řešením je přerušit činnost a pokračovat později.
.......
Krutiš (78.156.128.35) --- 14. 6. 2014
Re:agresivita včel v době slabé snůšky (64157) (64159)

Mám zdvořilý dotaz na odborníky: Zemřel mi soused - včelař. Nestačil naučit péči o včelstva vnuka /dospělého/.
Za léta se mi nestalo to co včera. Napadlo mě asi 8 včel.
Vzpomínám si, že starý včelař dokrmoval včely v době slabé snůšky rozpuštěným cukrem. Může být slabá snůška důvodem takové AAGRESIVITY?

>
http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/auto/galerie-a-videa/vcelareni-staceni-medu-cesko/r~b8114246e0ec11e3a0b90025900fea04/?utm_source=zpravy.aktualne.centrum.cz&utm_medium=carousel
<

No podle galerie medobraní sevším všudy, tekoucí med, nějaký ten medný plást, úly jak panelák no a rojení a lezoucí přelař po stromě pro něj. ... Jen těch plných sklenic by mohlo být více zatu námahu.

On se to včelaření někdo občas naučí a potom umí.

Ta diskuze pod tím je taková normální, nemastná nesladká. Co čekat. Aj mne napadlo doní dát odkaz k objednání medu. Ale to bych asi vykukoval z diskuzního zapálení a nakonec cenzor by to smázl jako nežádoucí reklamu.

_gp_

"Mám zdvořilý dotaz na odborníky: Zemřel mi soused - včelař. Nestačil naučit péči o včelstva vnuka /dospělého/.
Za léta se mi nestalo to co včera. Napadlo mě asi 8 včel. "

Včely, které jsou v pořádku, útočí občas na člověka pouze ve směru letu včel z česen, kde ten člověk tvoří pohybující se překážku neustálému letu včel. Velice zřídka, jednou, dvakrát za rok, za dusna před bouřkou případně při dlouhotrvající práci ve více úlech za horka, útočí na ploše tak do 5 - 10 metrů od úlů všemi směry, pokud jsou úly z toho místa přímo viditelné, není tam nějaká překážka třeba z hustých křovin.
Pokud jsou úly dál než zhruba 10 metrů a ta plocha je od úlů vizuálně oddělena, útočit by neměly.
Pokud ale ten vnuk neumí se včelami zacházet, dostává při práci s nimi žihadla a na to reaguje rychlejší a nešetrnější prací ve včelách, která včely ještě víc rozrušuje, včely se postupně během měsíce, dvou měsíců stanou permanentně rozrušené a automaticky napadají lidi kolem úlů neustále.
Ale i tak, pokud jsou ty úly dále než cca 15 metrů a aspoň trochu zakryty za nějakým porostem, nemělo by k napadání dojít.
Doporučoval bych počkat, jestli to napadání včelami nebylo nějaké jednorázové kvůli nějakému součtu nevhodných okolností. Pokud se stane pravidelné, tak potom to bude třeba řešit. Tlakem na souseda, aby choval klidné včely anebo zavěšením nějaké rohože či síťoviny na dělicí plot nebo vysázením oddělovacího křoví....

Dúvodem k útoku včel bývá hlavně

1.  blížící se bouřka
2. nevhodné chování napadeného
3. kosmetické přípravky
4. občas útočí na sekačky, nejvíce jim vadí struny
5. mírně zvýšená útočnost bývá v době kvetení máku, ale bývá to hlavně
hodně bolestivější

V žádném případě to není nedostatek pastvy

pepan

---------- Původní zpráva ----------
Od: Kruti <liborkrutis/=/email.cz>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 6. 2014 23:01:23
Předmět: Re:agresivita včel v době slabé snůky

"Mám zdvořilý dotaz na odborníky: Zemřel mi soused - včelař. Nestačil naučit
péči o včelstva vnuka /dospělého/.
Za léta se mi nestalo to co včera. Napadlo mě asi 8 včel.
Vzpomínám si, že starý včelař dokrmoval včely v době slabé snůšky
rozpuštěným cukrem. Může být slabá snůška důvodem takové AAGRESIVITY?"

http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/auto/galerie-a-videa/vcelareni-staceni-medu-cesko/r~b8114246e0ec11e3a0b90025900fea04/?utm_source=zpravy.aktualne.centrum.cz&utm_medium=carousel

Je několik důvodu proč Vám med začal kvasit.

1. med byl nevyzrálý s větším procentem vody /více než 19%/
2. může to být sklenici a nebo víčkem. Nesmí se používat
sklenice a nebo víčko ve které byly v minulosti např.
okurky, zelí a podobně
3. med je hydroskopický a absorvuje do sebe vodu při
nesprávným skladování. Sklenice musí být vždy zavřena.
4. med se nesmí skladovat v lednicích a nebo místech s
vyskokou vlhkostí

Je několik důvodu proč Vám med začal kvasit.

1. med byl nevyzrálý s větším procentem vody /více než 19%/
2. může to být sklenici a nebo víčkem. Nesmí se používat
sklenice a nebo víčko ve které byly v minulosti např.
okurky, zelí a podobně
3. med je hydroskopický a absorvuje do sebe vodu při
nesprávným skladování. Sklenice musí být vždy zavřena.
4. med se nesmí skladovat v lednicích a nebo místech s
vyskokou vlhkostí

Je několik důvodu proč Vám med začal kvasit.

1. med byl nevyzrálý s větším procentem vody /více než 19%/
2. může to být sklenici a nebo víčkem. Nesmí se používat
sklenice a nebo víčko ve které byly v minulosti např.
okurky, zelí a podobně
3. med je hydroskopický a absorvuje do sebe vodu při
nesprávným skladování. Sklenice musí být vždy zavřena.
4. med se nesmí skladovat v lednicích a nebo místech s
vyskokou vlhkostí

Je několik důvodu proč Vám med začal kvasit.

1. med byl nevyzrálý s větším procentem vody /více než 19%/
2. může to být sklenici a nebo víčkem. Nesmí se používat
sklenice a nebo víčko ve které byly v minulosti např.
okurky, zelí a podobně
3. med je hydroskopický a absorvuje do sebe vodu při
nesprávným skladování. Sklenice musí být vždy zavřena.
4. med se nesmí skladovat v lednicích a nebo místech s
vyskokou vlhkostí

Tak za prvé, v době slabé snůšky se přikrmovat nesmí z důvodu, že se sacharoza dostane do medu a tam nemá co dělat. Slabá snůška může být těžko důvodem obtěžování. Nenazýval bych obtěžování osmi včel útokem. Vnuk i když dospělý s tím nemá co do činění. Za druhé, víte určitě, že to byly včely od souseda? Žijeme v přírodě a včela má také nárok na životní prostor stejně jako člověk. V Kanadě je to takto, kdo zde byl dříve, člověk nebo včela? Samozřejmě včela, tak člověče toleruj! Jo, měl jsem velmi ostré včely, a když jsem do nich šel, tak jsem sousedy upozornil, aby na zahradu ani nechodili a také jsem jim rozdal včelařské klobouky a oni to pochopili. Vyměnil jsem matky za čisté kraňky, tehdy Trojseck a byl klid. P.S.

Mám zdvořilý dotaz na odborníky: Zemřel mi soused - včelař. Nestačil naučit péči o včelstva vnuka /dospělého/.
Za léta se mi nestalo to co včera. Napadlo mě asi 8 včel.
Vzpomínám si, že starý včelař dokrmoval včely v době slabé snůšky rozpuštěným cukrem. Může být slabá snůška důvodem takové AAGRESIVITY?

Mám zdvořilý dotaz na odborníky: Zemřel mi soused - včelař. Nestačil naučit péči o včelstva vnuka /dospělého/.
Za léta se mi nestalo to co včera. Napadlo mě asi 8 včel.
Vzpomínám si, že starý včelař dokrmoval včely v době slabé snůšky rozpuštěným cukrem. Může být slabá snůška důvodem takové AAGRESIVITY?

To je mi naprosto známo ovšem jsou ta pojmenování uznávaná a proto se za
latinským jménem uvádí skratka toho kdo to popsal
V botanické terminologii je neuvěřitelný zmatek  a to i nejen v českých
pojmenováních tak ale  i ve vědeckých.
Já jsem také skonil a omylem to odešlo do meilu než jsem to přepsal.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Blažena Dvořáková <bl.dvorakova/=/email.cz>
Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 13. 6. 2014 21:42:39
Předmět: Re: Lípa Re:

"Pepo velko listá , nebo širolistá botan. název platypfila a srdčitá je
cordata nejsou už podle Linea 2 různé lípy a ne kříženci. Promin mohu se i
plést on totiž Liné nerozeznával smrk od jedle. Oboje byla picea. Rád bych
se mýlil Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Komu: vcely/=/v.or.cz

Datum: 13. 6. 2014 9:16:38

Předmět: Re: Lípa Re:


"Obě popisované lípy jsou původní v celé evropě Velkoliolistá, Správně

srdčitá se používá ve městech neb lépe snáší klima měst. Jejich křízencem je

Lípa zelená Tilia euchlora. Spíše se pak změňují Lípa srdčitá s širolistou

která začíná s kvetením jako první z unás pěstovaných lip.všecny tyto

lípymají cukernatost nektaru nad 30% stříbrná pak jen 25%. Ostatní druhy u

nás pěstovaných Lip, jsou včelařsky méně významné, pro svoje malé rozšíření.



Pepan





---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 13. 6. 2014 4:56:55

Předmět: Lípa Re:



"Nepleťte si lípu velkolistou a malolistou.

Velkolistá začíná kvést nyní, po začátku června. a kvete asi 3 týdny.

Malolistá začíná kvést o měsíc později a ojediněle dokvétá až do začátku

srpna.

Velkolistá je tady u nás v severním předhůří Beskyd spíš cizokrajnou

záležitostí, v přírodě se divoce rostoucí nevyskytuje, ale hodně se

vyskytuje lidmi vysázená v městech, parcích a všelijakých nověji vysázených

stromořadí - tak v posledním půlstoletí.

Malolistá u nás roste původně v přírodě, v minulosti byla u nás

převládajícím stromem v pobřežních porostech všelijakých potoků a říček.

Těch porostů hodně ubylo, protože potoky bylo nutno napřímit nebo rovnou

zatrubnit a získanou dříve "neproduktivní" plochu použít k produkci, třeba

jako pole.

Vyskytuje se taky sázená člověkem v starších , před 50 a více lety

vysázených spíš už historických porostech a stromořadích, v centrech

některých vesnic a měst, kolem kostelů, kolem starých mlýnských náhonů atd.

A aby to bylo složitější, mají být údajně mezi těmi dvěma lípami kříženci,

jejichž doba kvetení je mezi.

Malolistá se mně u nás jeví jako rychleji a mohutněji rostoucí, takže v

přirozené konkurenci v přírodě by se tady u nás prosadila asi ta

malolistá."""

To je mi naprosto známo ovšem jsou ta pojmenování uznávaná a proto se za
latinským jménem uvádí skratka toho kdo to popsal
V botanické terminologii je neuvěřitelný zmatek  a to i nejen v českých
pojmenováních tak ale  i ve vědeckých.


---------- Původní zpráva ----------
Od: Blažena Dvořáková <bl.dvorakova/=/email.cz>
Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 13. 6. 2014 21:42:39
Předmět: Re: Lípa Re:

"Pepo velko listá , nebo širolistá botan. název platypfila a srdčitá je
cordata nejsou už podle Linea 2 různé lípy a ne kříženci. Promin mohu se i
plést on totiž Liné nerozeznával smrk od jedle. Oboje byla picea. Rád bych
se mýlil Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Komu: vcely/=/v.or.cz

Datum: 13. 6. 2014 9:16:38

Předmět: Re: Lípa Re:


"Obě popisované lípy jsou původní v celé evropě Velkoliolistá, Správně

srdčitá se používá ve městech neb lépe snáší klima měst. Jejich křízencem je

Lípa zelená Tilia euchlora. Spíše se pak změňují Lípa srdčitá s širolistou

která začíná s kvetením jako první z unás pěstovaných lip.všecny tyto

lípymají cukernatost nektaru nad 30% stříbrná pak jen 25%. Ostatní druhy u

nás pěstovaných Lip, jsou včelařsky méně významné, pro svoje malé rozšíření.



Pepan





---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 13. 6. 2014 4:56:55

Předmět: Lípa Re:



"Nepleťte si lípu velkolistou a malolistou.

Velkolistá začíná kvést nyní, po začátku června. a kvete asi 3 týdny.

Malolistá začíná kvést o měsíc později a ojediněle dokvétá až do začátku

srpna.

Velkolistá je tady u nás v severním předhůří Beskyd spíš cizokrajnou

záležitostí, v přírodě se divoce rostoucí nevyskytuje, ale hodně se

vyskytuje lidmi vysázená v městech, parcích a všelijakých nověji vysázených

stromořadí - tak v posledním půlstoletí.

Malolistá u nás roste původně v přírodě, v minulosti byla u nás

převládajícím stromem v pobřežních porostech všelijakých potoků a říček.

Těch porostů hodně ubylo, protože potoky bylo nutno napřímit nebo rovnou

zatrubnit a získanou dříve "neproduktivní" plochu použít k produkci, třeba

jako pole.

Vyskytuje se taky sázená člověkem v starších , před 50 a více lety

vysázených spíš už historických porostech a stromořadích, v centrech

některých vesnic a měst, kolem kostelů, kolem starých mlýnských náhonů atd.

A aby to bylo složitější, mají být údajně mezi těmi dvěma lípami kříženci,

jejichž doba kvetení je mezi.

Malolistá se mně u nás jeví jako rychleji a mohutněji rostoucí, takže v

přirozené konkurenci v přírodě by se tady u nás prosadila asi ta

malolistá."""

Pepo velko listá , nebo širolistá botan. název platypfila a srdčitá je
cordata nejsou už podle Linea 2 různé lípy a ne kříženci. Promin mohu se i
plést on totiž Liné nerozeznával smrk od jedle. Oboje byla picea. Rád bych
se mýlil Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Komu: vcely/=/v.or.cz

Datum: 13. 6. 2014 9:16:38

Předmět: Re: Lípa Re:


"Obě popisované lípy jsou původní v celé evropě Velkoliolistá, Správně

srdčitá se používá ve městech neb lépe snáší klima měst. Jejich křízencem je

Lípa zelená Tilia euchlora. Spíše se pak změňují Lípa srdčitá s širolistou

která začíná s kvetením jako první z unás pěstovaných lip.všecny tyto

lípymají cukernatost nektaru nad 30% stříbrná pak jen 25%. Ostatní druhy u

nás pěstovaných Lip, jsou včelařsky méně významné, pro svoje malé rozšíření.



Pepan





---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 13. 6. 2014 4:56:55

Předmět: Lípa Re:



"Nepleťte si lípu velkolistou a malolistou.

Velkolistá začíná kvést nyní, po začátku června. a kvete asi 3 týdny.

Malolistá začíná kvést o měsíc později a ojediněle dokvétá až do začátku

srpna.

Velkolistá je tady u nás v severním předhůří Beskyd spíš cizokrajnou

záležitostí, v přírodě se divoce rostoucí nevyskytuje, ale hodně se

vyskytuje lidmi vysázená v městech, parcích a všelijakých nověji vysázených

stromořadí - tak v posledním půlstoletí.

Malolistá u nás roste původně v přírodě, v minulosti byla u nás

převládajícím stromem v pobřežních porostech všelijakých potoků a říček.

Těch porostů hodně ubylo, protože potoky bylo nutno napřímit nebo rovnou

zatrubnit a získanou dříve "neproduktivní" plochu použít k produkci, třeba

jako pole.

Vyskytuje se taky sázená člověkem v starších , před 50 a více lety

vysázených spíš už historických porostech a stromořadích, v centrech

některých vesnic a měst, kolem kostelů, kolem starých mlýnských náhonů atd.

A aby to bylo složitější, mají být údajně mezi těmi dvěma lípami kříženci,

jejichž doba kvetení je mezi.

Malolistá se mně u nás jeví jako rychleji a mohutněji rostoucí, takže v

přirozené konkurenci v přírodě by se tady u nás prosadila asi ta

malolistá.""

opravaů
Obě popisované lípy jsou původní v celé evropě. Velkoliolistá, používá ve
městech neb lépe snáší klima měst. Jejich křízencem je
Lípa zelená Tilia euchlora. Spíše se pak změňují Lípa vekolistá ze
širolistou,
která začíná s kvetením jako první z unás pěstovaných lip.všecny tyto
lípymají cukernatost nektaru nad 30% stříbrná pak jen 25%.  Ostatní druhy u
nás pěstovaných Lip,(cca 30dalšíh druhů), jsou včelařsky méně významné, pro
svoje malé rozšíření.


---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 13. 6. 2014 9:16:38
Předmět: Re: Lípa Re:

"Obě popisované lípy jsou původní v celé evropě Velkoliolistá, Správně
srdčitá se používá ve městech neb lépe snáší klima měst. Jejich křízencem je
Lípa zelená Tilia euchlora. Spíše se pak změňují Lípa srdčitá s širolistou
která začíná s kvetením jako první z unás pěstovaných lip.všecny tyto
lípymají cukernatost nektaru nad 30% stříbrná pak jen 25%.  Ostatní druhy u
nás pěstovaných Lip, jsou včelařsky méně významné, pro svoje malé rozšíření.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 13. 6. 2014 4:56:55
Předmět: Lípa Re:

"Nepleťte si lípu velkolistou a malolistou.
Velkolistá začíná kvést nyní, po začátku června. a kvete asi 3 týdny.
Malolistá začíná kvést o měsíc později a ojediněle dokvétá až do začátku
srpna.
Velkolistá je tady u nás v severním předhůří Beskyd spíš cizokrajnou
záležitostí, v přírodě se divoce rostoucí nevyskytuje, ale hodně se
vyskytuje lidmi vysázená v městech, parcích a všelijakých nověji vysázených
stromořadí - tak v posledním půlstoletí.
Malolistá u nás roste původně v přírodě, v minulosti byla u nás
převládajícím stromem v pobřežních porostech všelijakých potoků a říček.
Těch porostů hodně ubylo, protože potoky bylo nutno napřímit nebo rovnou
zatrubnit a získanou dříve "neproduktivní" plochu použít k produkci, třeba
jako pole.
Vyskytuje se taky sázená člověkem v starších , před 50 a více lety
vysázených spíš už historických porostech a stromořadích, v centrech
některých vesnic a měst, kolem kostelů, kolem starých mlýnských náhonů atd.
A aby to bylo složitější, mají být údajně mezi těmi dvěma lípami kříženci,
jejichž doba kvetení je mezi.
Malolistá se mně u nás jeví jako rychleji a mohutněji rostoucí, takže v
přirozené konkurenci v přírodě by se tady u nás prosadila asi ta
malolistá.""

Jsem si jist,že i tento příspěvek je od včelaře,protože ví,že hovínka od včel jsou žlutá a myslím si,že tato diskuze jej dovedla k tomu jeho příspěvku,který zde napsal.
Možná by bylo dobré, kdyby taky napsal něco pro včelaře,jeho postřehy,letošní jaro,kolik rojů,kolik kil vytočeného medu a jak dál... Zdravím Kreslíře...

Včely mi kradou na zahradě nektar a pyl,
vše mám zasrané jejich žlutými hovínky,
a ještě včelaři zaplevelují internet
neaktuálníma stránkama.
No to už je moc.

Prosím o mazání zbytečných a neaktuálních stránek!

Jinak kreslířů jsoumraky.
Například jeden dobrý je na:
http://wkw.cz/kreslir.html

Já že co si pamatuji z předešlých diskuzí snad z lońska, tak tam kdosi místní napsal, že velké přirozené porosty líp velkolistých rostou u nich v lužních lesích na jižní Moravě kolem Moravy a Dyje.

Obě popisované lípy jsou původní v celé evropě Velkoliolistá, Správně
srdčitá se používá ve městech neb lépe snáší klima měst. Jejich křízencem je
Lípa zelená Tilia euchlora. Spíše se pak změňují Lípa srdčitá s širolistou
která začíná s kvetením jako první z unás pěstovaných lip.všecny tyto
lípymají cukernatost nektaru nad 30% stříbrná pak jen 25%.  Ostatní druhy u
nás pěstovaných Lip, jsou včelařsky méně významné, pro svoje malé rozšíření.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 13. 6. 2014 4:56:55
Předmět: Lípa Re:

"Nepleťte si lípu velkolistou a malolistou.
Velkolistá začíná kvést nyní, po začátku června. a kvete asi 3 týdny.
Malolistá začíná kvést o měsíc později a ojediněle dokvétá až do začátku
srpna.
Velkolistá je tady u nás v severním předhůří Beskyd spíš cizokrajnou
záležitostí, v přírodě se divoce rostoucí nevyskytuje, ale hodně se
vyskytuje lidmi vysázená v městech, parcích a všelijakých nověji vysázených
stromořadí - tak v posledním půlstoletí.
Malolistá u nás roste původně v přírodě, v minulosti byla u nás
převládajícím stromem v pobřežních porostech všelijakých potoků a říček.
Těch porostů hodně ubylo, protože potoky bylo nutno napřímit nebo rovnou
zatrubnit a získanou dříve "neproduktivní" plochu použít k produkci, třeba
jako pole.
Vyskytuje se taky sázená člověkem v starších , před 50 a více lety
vysázených spíš už historických porostech a stromořadích, v centrech
některých vesnic a měst, kolem kostelů, kolem starých mlýnských náhonů atd.
A aby to bylo složitější, mají být údajně mezi těmi dvěma lípami kříženci,
jejichž doba kvetení je mezi.
Malolistá se mně u nás jeví jako rychleji a mohutněji rostoucí, takže v
přirozené konkurenci v přírodě by se tady u nás prosadila asi ta
malolistá."

Nepleťte si lípu velkolistou a malolistou.
Velkolistá začíná kvést nyní, po začátku června. a kvete asi 3 týdny. Malolistá začíná kvést o měsíc později a ojediněle dokvétá až do začátku srpna.
Velkolistá je tady u nás v severním předhůří Beskyd spíš cizokrajnou záležitostí, v přírodě se divoce rostoucí nevyskytuje, ale hodně se vyskytuje lidmi vysázená v městech, parcích a všelijakých nověji vysázených stromořadí - tak v posledním půlstoletí.
Malolistá u nás roste původně v přírodě, v minulosti byla u nás převládajícím stromem v pobřežních porostech všelijakých potoků a říček. Těch porostů hodně ubylo, protože potoky bylo nutno napřímit nebo rovnou zatrubnit a získanou dříve "neproduktivní" plochu použít k produkci, třeba jako pole.
Vyskytuje se taky sázená člověkem v starších , před 50 a více lety vysázených spíš už historických porostech a stromořadích, v centrech některých vesnic a měst, kolem kostelů, kolem starých mlýnských náhonů atd.
A aby to bylo složitější, mají být údajně mezi těmi dvěma lípami kříženci, jejichž doba kvetení je mezi.
Malolistá se mně u nás jeví jako rychleji a mohutněji rostoucí, takže v přirozené konkurenci v přírodě by se tady u nás prosadila asi ta malolistá.

Řidký med, který později kvasí, by včelař prodávat neměl. Ale když už jste ho koupili, nevidím na tom nic špatného. Mně chutná více než normální ten kvašený, obzvláště pastový, taková výrazná medovinová kořenitá chuť.

Zkoušel jsem medy schválně ředit a očkovat medovinovým startérem abych si nějaký ten kvašák připravil, ale není to ono, ten půlrok a vlastí kvašení řídkého medu ve sklenici neurychlíme.

Jinak ovocné. stromy + řepka daly letos 27kg na včelstvo, což je lehce nad průměr. Voda 18,3%.

Spokojenost velká

Lípa malolistá už pár dní kvete.

Opavsko 235mnm.

Nejlépe je vrátit ho včelaři
ovšem občese to stává když někdozačne příliž brzy. Je to však jen záležitost
horní vrsvy tu stačí odebrar a lze ji i zpracovatv kuchyni. Ale nemělo by
ktomu docházet Někdy se tomu ale neubrání ani te nejzodpovědnější včelař.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: brheloja/=/seznam.cz
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 12. 6. 2014 17:24:43
Předmět: kvasící med

"Dobrý den,chtěla bych se zeptat,co s tím,když mám ve sklenici začal kvasit
med.Děkuji za odpověď Jana Brhlová,Sokolov"

"Některé pohony jsou citlivé na nesprávné připojení baterie, t. z.: + na - a - na + . Je proti tomu nějaká ochrana? H.
p.s.: Kdy začne kvést v podhůří Beskyd Lípa velkolistá? "

Ochrany proti tomu nějaké jsou. Záleží na konkrétním případě, co bude nejlepší varianta.

Lípa, velkolistá tady kvete už pár dnů.

Vytahejte za uši toho včelaře,který vám med prodal.Já bych mu ho vrátil.Někteří potřebují honem rychle prodávat a tak to dopadá!

Dobrý den,chtěla bych se zeptat,co s tím,když mám ve sklenici začal kvasit med.Děkuji za odpověď Jana Brhlová,Sokolov

Některé pohony jsou citlivé na nesprávné připojení baterie, t. z.: + na - a - na + . Je proti tomu nějaká ochrana? H.
p.s.: Kdy začne kvést v podhůří Beskyd Lípa velkolistá?

Vhodnější je najít stavebnici pulsního regulátoru v nějaké modelářském shopu. Lze tak najít regulátor s proudovým zatížením 40-80 A.

Jeseniky, 550m, kvete malina, medovice z lesa.Zatim to vypada dobre. Ted jal jsou teple noci tak nosi i vecer. Rano v 8 h již v ramcich cerstvá snůška.

Ovšem nejlevnější opravou je regulátoru, je použití manželky. Zastane i
funkci odvíčkovače. :-D

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 10. 6. 2014 21:54:39
Předmět: Re: schema

""Tam treba použiť výkonový FET, ale niečo obdobné. A dá sa to okopírovať"
Běžný výkonový MOSfet má ohyb charakteristiky při napětí kolem 6 - 9 volt
na ovládací elektrodě.
Pokud se jedná o regulátor 12 volt, stačí trochu víc vybitá baterie anebo
slabší "zdroj 12 volt" a v okamžicích, kdy je MOSfet sepnutý a proud jde do
motorku, je na vybitější bateri nebo slabším zdroji jenom 10 - 8 volt. Plus
ještě nějaké případné stráty napětí v zapojení a na ovládací elektrodě
MOSfetu se nedosáhne víc než 6 - 8 voltů.
Neboli MOSfet není úplně otevřený a silně topí stejně jako ten 40 let starý
KD503, k ničemu by taková úprava nevedla.
Zdroj na takový regulátor by nesměl dávat sotva 12 voltů, ale aspoň
nějakých pořádných 15 voltů. Nebo ještě lépe normalizovaných 24 nebo ještě
víc volt.
Nebo by v regulátoru musel být navíc pro ovládání MOSfetu nějaký zvyšovač
napětí. Nebo by musel být použitý speciální , dražší a méně odolný, MOSfet
vyrobený speciální technologií, který má ten ohyb charakteristiky níže, při
napětí řídicí elektrody pod 6 voltů."