Archiv Včelařské konference

viz stránka http://www.vcely.or.cz/info.htm

Dobrý den, odebíráme mezerníky přímo od výrobce. Pokud máte zájem, balíme i ve velkém na váhu. U balíku něco okolo 5000ks se můžeme dostat s cenou kolem 20Kč za 100ks.
Zboží je na objednávku. tel 775025020 Michal Říha

Dobrý den, odebíráme mezerníky přímo od výrobce. Pokud máte zájem, balíme i ve velkém na váhu. U balíku něco okolo 5000ks se můžeme dostat s cenou kolem 20Kč za 100ks.
Zboží je na objednávku. tel 775025020 Michal Říha

Mám alergii na vlezle inzeráty které se tváři , že spasí potencionálního kupce . V opačném případě je to blb a ignorant který nevyužije tuto jedinečnou šanci. Pane Michale Řího dodržujte pravidla konference a označujte své příspěvky označením " INZERÁT " !
Josef

Josef (90.178.59.182) --- 6. 2. 2013

Tedy Josefe,že jste zapřisáhlý nepřítel inzerátů,to Vám nikdo nebere.Víra tvá tě uzdravila...
Jenže tato konference je tu od toho,aby usnadnila a nebo pomohla včelařům v orientaci všeho,co by jim mohlo pomoci.
Naopak si myslím,že těchto nabídek je tu mnohem méně,než bych si přála,jinak by tato konference neměla smysl,aby tu 3 - 4 stálí přispěvovatelé vylévali své nesmysly...

 
Vidím to podobně jako emčajemča. Jen bych k tomu dodal ,že ono to rozpočítávání mezerníků na kusy z 20kg krabice ,není taky zrovna žádný med. Zvláště potom ,když k tomu přibydou ještě hřebíčky
 :-) ale to jen tak pro odlehčenou :-)
 
Nabízím vyzimované včelstva na 10 nebo 20 plástech (3/4 Lang.100ks)
Funkční odvíčkovač HB 2011 na 380V,včetně dvou náhradních topných těles (levně) 
Bližší inform. na 725258644 nebo vcelka1978/=/centrum.cz
T.P

oprava*
 
Vidím to podobně jako emilkamilka*. Jen bych k tomu dodal ,že ono to rozpočítávání mezerníků na kusy z 20kg krabice ,není taky zrovna žádný med. Zvláště potom ,když k tomu přibydou ještě hřebíčky
 :-) ale to jen tak pro odlehčenou :-)
 
Nabízím vyzimované včelstva na 10 nebo 20 plástech (3/4 Lang.100ks)
Funkční odvíčkovač HB 2011 na 380V,včetně dvou náhradních topných těles (levně) 
Bližší inform. na 725258644 nebo vcelka1978/=/centrum.cz
T.P

Tady nikdo a nikomu nezakazuje inzerci. Jde jen o formu ať se neschovává pod různá témata.
Konference má svůj řád a je vhodné jej dodržovat.
Pokud někdo chce inzerovat tak ať toto správně pojmenuje.
Josef

http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Dulezite-Navrh-na-zmenu-vyhlasky-c-299-2003-Sb?utm_source=massmail&utm_medium=e-mail&utm_term=tema&utm_campaign=vyhlaska_299

tak se mrkni sem http://www.vceliobchod.cz/mezerniky-konicke-polopruhledne-500ks?keyword=mezern%C3%ADky

Drazí včelařští přátelé,

jako správce a provozovatel této konference dovoluji si Vás volat k míru, zdrženlivosti a vzájemné úctě. Jaké prostředí si zde vytvoříme, takové tu pak budeme dýchat. Vypouštíme-li smog různého osočování, vzájemného shazování, obviňování, nebude tu pro nikoho k vydržení.

Upozornit, když se někdo dopustí nějakého nedopatření, lze i mírnými klidnými slovy. Buďme k sobě shovívaví. Varujme všech obvinění a zlých slov.

Přeji včelařsky úspěšný rok 2013

J. P. B.

Dne Tuesday 05 of February 2013 21:57:59 Martin H. napsal(a):
> Moje zkušenost s Formidolem 85% KM.
> Červenec, přirozený spad 3 varroa za den. Nasazen Formidol naostro bez
> obalu na horní loučky 3N (39x24), 27°C. Plod v 1-2N. Po 24h Formidol
> odpařen, spad do stovky.
>
> Dost u nás zaúřadovaly virózy, jeden včelař už za formidolu hlásil úprk
> včel z úlů, do zimy jen zásoby bez včel. Z 16 včelstev je 5.

mam podobnou zkusenost , ovsem mitegone nemam, tedy roztoci padali po
varidolu.

nema nekdo nahodou zkusenost s timto ? :

http://www.vcely-novo.cz/index.php?adr=detail&pid=38&cat=9

i kdyz pisi, ze to neni primarne urceno na vcely.....

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Martin H. (90.177.148.94) --- 5. 2. 2013

Moje zkušenost s Formidolem 85% KM.
Červenec, přirozený spad 3 varroa za den. Nasazen Formidol naostro bez obalu na horní loučky 3N (39x24), 27°C. Plod v 1-2N. Po 24h Formidol odpařen, spad do stovky. Poté nasazen Mitegone 3 polodesky 65% KM. Hned druhý den 1500 roztočů. Celkem za 14 dní popadalo asi 4500 roztočů. Teď je včelstvo slabší, cca 4-5 uliček, ale přežilo.
Dost u nás zaúřadovaly virózy, jeden včelař už za formidolu hlásil úprk včel z úlů, do zimy jen zásoby bez včel. Z 16 včelstev je 5.

Burgel:
Jestliže po Formidolu 85% v červenci 27°C spadlo 100 rožtočů a potom po KM 65% ( mitegone nebo jakkoliv)1500 roztočů znamená to:

1/ že formidol měl menší účinost (mám zkušenost že KM prchá i přes polyetylenové sáčky )

2/Mám zkušenost s celkovým spadem počtu roztočů 2500-3000 roztočů, což včelstva přežila a přinesla i průměrný výnos.
Ale odhadoval bych že při 4500 roztočů bude roznesení= nakažení virózou nebo spíš virózami tak velké že to bude mít již vliv, velký vliv.

Kdo má jaké zkušenosti s celkovým počtem spočítaných roztočů
a následným zdravotním stavem v příštím roce, respektive sílou a přínosem medu.
J. B.

to J.Č
Na fotografii to vypadá dobře,nicméně odparná ploška knotu je malá. Po radikální úpravě začnou padat roztoči, avšak záleží na umístnění v úl.prostoru.
 Podstatně lépe mě z toho vychází např polský odpařovač i když má menší kapacitu.
T.P

---------- Původní zpráva ----------
Od: vcelka1978/=/centrum.cz
Datum: 8. 2. 2013
Předmět: Odpařovač KM

"to J.Č
Na fotografii to vypadá dobře,nicméně odparná ploška knotu je malá. Po
radikální úpravě začnou padat roztoči, avšak záleží na umístnění v úl.
prostoru.
 Podstatně lépe mě z toho vychází např polský odpařovač i když má menší
kapacitu.
T.P"

Dne Friday 08 of February 2013 12:42:33 Jan Burgel napsal(a):

> Burgel:
> Jestliže po Formidolu 85% v červenci 27°C spadlo 100 rožtočů a potom po KM
> 65% ( mitegone nebo jakkoliv)1500 roztočů znamená to:
>
> 1/ že formidol měl menší účinost (mám zkušenost že KM prchá i přes
> polyetylenové sáčky )


formidol jsem pouzil bez sacku nad plod.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Na příspěvek Jana Červenky, odpařovač firmy NOVO. Po prvních zkouškách v loňské sezoně, jsem došel do stádya a ruzných úpravách , že se dá použít i jako dlouhodobý odpařovač na KM . Nemám nafocenou novou verzi jak jí představil pan Novotný z firmy NOVO. Stara verze toho odpařovače byla v Ostravě na výstavě ,jinač je na http://www.vcelypavera.wz.cz/ Přípravky k léčení včel kyselinou mravenčí poslední obrázek (vylepšení) je moc složitý nový je jednoduchý. Jsem velice spokojen s tímto velice levným odpařovačem. Ke konci sezony jsem jich zkoušel deset kusu z výborným výsledkem. Novou verzi dodělávám později jí dám na stránky.

formidol jsem pouzil bez sacku nad plod.

Burgel:
to je mi jasné.
Já chtěl říci že formidol mohl být částečně vyprchaný přez polyetylén ve kterém byl uskladněn před tím a tím měl menší účinnost ve včelách než ten KM 65%.


J.B.

V mém případě jsem použil Formidol o hmotnosti 100g, což představuje 100% tovární náplně. Při aplikaci včely hučely a odvětrávaly. Možná jeden nástavec 39x24 mezi plodem a Formidolem je příliš daleko a včely to odvětraly bokem, nicméně na loučky plodových plástů se Formidol nemá pokládat, poškodí plod ... Poznámka Dr. Z.Klímy na jedné přednášce.

Je to tak zvaná valašská metoda lze používat i polovinu desky a vkládá se do
úlu na noc na 1 den

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Martin H. <e-mail/=/nezadan>
Datum: 8. 2. 2013
Předmět: Re: formidol Martin

"V mém případě jsem použil Formidol o hmotnosti 100g, což představuje 100%
tovární náplně. Při aplikaci včely hučely a odvětrávaly. Možná jeden
nástavec 39x24 mezi plodem a Formidolem je příliš daleko a včely to
odvětraly bokem, nicméně na loučky plodových plástů se Formidol nemá
pokládat, poškodí plod ... Poznámka Dr. Z.Klímy na jedné přednášce."

Podstatně lépe mě z toho vychází např polský odpařovač i když má menší kapacitu.
T.P
Máte k tomuto odpařovači bližší informace? Např.: koncentrace kyseliny, množství, doba odpaření. Předem děkuji. H.

 Nejsem si jistý ,ale výrobce uvádí sorbci něco kolem 120ml. Tento typ plním jen. 85% roztokem. Doba odpaření v červenci kolem 4-5 dnů do volného prostoru na hranolky bez porušení plodu.
T.P
 

 

Dne Saturday 09 of February 2013 09:25:53 vcelka1978/=/centrum.cz napsal(a):
>  Nejsem si jistý ,ale výrobce uvádí sorbci něco kolem 120ml. Tento typ
> plním jen. 85% roztokem. Doba odpaření v červenci kolem 4-5 dnů do volného
> prostoru na hranolky bez porušení plodu. T.P
>  
>
>  

je to tenhle ?
http://www.lyson.com.pl/p3027906_dozownik-do-kwasu-mrowkowego.html

pekne, jak se presunutim o par km z Polsi k nam cena zvedne o 1/3 :)

http://vast-oil.lyson.com.pl/p3029141_zasobnik-na-kyselinu-mravenei--nassenheider.html


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Právě včera jsme měli přednášku  o nových směrech léčení Ke přdnášel Ing.
Veverk a z Dolu
Tento odpařovač uvádlěl jako jeden z nejúčinnějších, ale s největším
nebezpečím polití při plnění

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
Datum: 9. 2. 2013
Předmět: Re: odpařovač

"Dne Saturday 09 of February 2013 09:25:53 vcelka1978/=/centrum.cz napsal(a):
>  Nejsem si jistý ,ale výrobce uvádí sorbci něco kolem 120ml. Tento typ
> plním jen. 85% roztokem. Doba odpaření v červenci kolem 4-5 dnů do volného
> prostoru na hranolky bez porušení plodu. T.P
>  
>
>  

je to tenhle ?
http://www.lyson.com.pl/p3027906_dozownik-do-kwasu-mrowkowego.html

pekne, jak se presunutim o par km z Polsi k nam cena zvedne o 1/3 :)

http://vast-oil.lyson.com.pl/p3029141_zasobnik-na-kyselinu-mravenei--
nassenheider.html


--



S pozdravem

Jan Cervenka"

 
Zásobník na kyselinu mravenčí - velký kulatý» <http://vast-oil.lyson.com.pl/p3029070_zasobnik-na-kyselinu-mravenei--velky-kulaty.html>
Zásobník na kyselinu mravenčí - velký kulatý
Katalogové číslo: 302440.00 Kč 
 

Dne Saturday 09 of February 2013 10:25:49 vcelka1978/=/centrum.cz napsal(a):
> Zásobník na kyselinu mravenčí - velký kulatý»
> <http://vast-oil.lyson.com.pl/p3029070_zasobnik-na-kyselinu-mravenei--velky
>-kulaty.html> Zásobník na kyselinu mravenčí - velký kulatý
> Katalogové číslo: 302440.00 Kč 
>  

no sice je to zase rozdil o 1/3 , v ramci cesty mezi BelskoBiala a Cesky
Tesin , ale tech cca 8 kc neni zast tak moc. To se pouziva nad ramky ?

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Problémy pro všechny odpařovače jsou dva
1)  prvnímu nevyhovuje prozatím žádný. tím je požadavek na dobu účinnosti
nejméně 12 dní, je to doba po kterou je kukla včely zavíčkována. A je tak
zajištěna vysoká účinnost. Je pak nutné zásahy opakovat což zvyšuje
pracnost.
2) Druhým problémem odpařovačů jsou nosiče a jejich složení. Na nich pak
skončí právě povolování ústavem pro léčiva
Takže pro včelaře je pak na zváženou  zda bude do včel spolu léčivem
vpravovat bůhví jaké látky spolu s KM a zamořovat tak vosk.
Na jedné straně bojujeme proti jeho zamořování a na druhé straně dáváme
přednost léčivu a je nám jedno co s tím vpravíme do úlu
To je zase příklad Grifinu kde se dává přednost rychlosti ošetření. že se
tam přepaluje olej jehož rakovinotvorné plodiny se váží na tuky a vosky  je
nám jedno. Tady pokusy s nahrazení oleje za jiné médium skončily snížením
účinnosti pod 40% což je zase  málo.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: bernard <e-mail/=/nezadan>
Datum: 8. 2. 2013
Předmět: odpařovač

"Na příspěvek Jana Červenky, odpařovač firmy NOVO. Po prvních zkouškách v
loňské sezoně, jsem došel do stádya a ruzných úpravách , že se dá použít i
jako dlouhodobý odpařovač na KM . Nemám nafocenou novou verzi jak jí
představil pan Novotný z firmy NOVO. Stara verze toho odpařovače byla v
Ostravě na výstavě ,jinač je na http://www.vcelypavera.wz.cz/ Přípravky k
léčení včel kyselinou mravenčí poslední obrázek (vylepšení) je moc složitý
nový je jednoduchý. Jsem velice spokojen s tímto velice levným odpařovačem.
Ke konci sezony jsem jich zkoušel deset kusu z výborným výsledkem. Novou
verzi dodělávám později jí dám na stránky."

psáno:
To je zase příklad Grifinu kde se dává přednost rychlosti ošetření. že se tam přepaluje olej jehož rakovinotvorné plodiny se váží na tuky a vosky je nám jedno. Tady pokusy s nahrazení oleje za jiné médium skončily snížením účinnosti pod 40% což je zase málo.

odp. Nevěřte všemu co vymyslíte - je jedno z přísloví a nevěřte ani všemu co se píše ve "Včelařství". Pokud není zájem o to, aby to mělo vyšší účinnost naměřit nízkou jde vždycky!
Honza

Pane Jindra, to jste těm nevěřícím Tomášům měl rovnou říct, že to již pár
let úspěšně s vodou provozujete.Radek Hubač


---------- Původní zpráva ----------

Od: Honza Jindra <e-mail/=/nezadan>

Datum: 9. 2. 2013

Předmět: Re: odpaĹ?ovaÄ?


"psáno:

To je zase příklad Grifinu kde se dává přednost rychlosti ošetření. že se

tam přepaluje olej jehož rakovinotvorné plodiny se váží na tuky a vosky je

nám jedno. Tady pokusy s nahrazení oleje za jiné médium skončily snížením

účinnosti pod 40% což je zase málo.



odp. Nevěřte všemu co vymyslíte - je jedno z přísloví a nevěřte ani všemu

co se píše ve "Včelařství". Pokud není zájem o to, aby to mělo vyšší

účinnost naměřit nízkou jde vždycky!

Honza"

opravdu zajímavé;
 Můžete uvést jak to děláte  a hlavně jestli jste následně provedl kontroly
jiný léčivem aby jste ověřil účinek. Zajímá mne to i když to nehodlám
kupovat
Na těch mých  pár včelstev je to přece jen poněkud drahé a mám již
kompresor.

pepan
 

---------- Původní zpráva ----------
Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
Datum: 9. 2. 2013
Předmět: Re: Re: odpaĹ?ovaÄ?

"Pane Jindra, to jste těm nevěřícím Tomášům měl rovnou říct, že to již pár
let úspěšně s vodou provozujete.Radek Hubač


---------- Původní zpráva ----------

Od: Honza Jindra <e-mail/=/nezadan>

Datum: 9. 2. 2013

Předmět: Re: odpaĹ?ovaÄ?


"psáno:

To je zase příklad Grifinu kde se dává přednost rychlosti ošetření. že se

tam přepaluje olej jehož rakovinotvorné plodiny se váží na tuky a vosky je

nám jedno. Tady pokusy s nahrazení oleje za jiné médium skončily snížením

účinnosti pod 40% což je zase málo.



odp. Nevěřte všemu co vymyslíte - je jedno z přísloví a nevěřte ani všemu

co se píše ve "Včelařství". Pokud není zájem o to, aby to mělo vyšší

účinnost naměřit nízkou jde vždycky!

Honza""

Já zas věřím oficiálním údajům
 Nemám svůj výzkumný ústav, abych si to mohl ověřit. Takže musím věřit tomu
co mi kdo k věření předkládá.
Ty mi taky předkládáš k věření svůj názor, ale neuvádíš žádné hmatatelné
důkazy.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Honza Jindra <e-mail/=/nezadan>
Datum: 9. 2. 2013
Předmět: Re: odpaĹ?ovaÄ?

"psáno:
To je zase příklad Grifinu kde se dává přednost rychlosti ošetření. že se
tam přepaluje olej jehož rakovinotvorné plodiny se váží na tuky a vosky je
nám jedno. Tady pokusy s nahrazení oleje za jiné médium skončily snížením
účinnosti pod 40% což je zase málo.

odp. Nevěřte všemu co vymyslíte - je jedno z přísloví a nevěřte ani všemu
co se píše ve "Včelařství". Pokud není zájem o to, aby to mělo vyšší
účinnost naměřit nízkou jde vždycky!
Honza"

Já se letos chystám vyzkoušet http://www.yannick.cz/odparovac-pro-vcelare-62.html

Martin

BINGOOO!
Ale tohle je lepší adresa:

http://www.odparovac.cz/

JB

----- Original Message -----
From: "Martin Černý" <ustec/=/post.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, February 09, 2013 7:24 PM
Subject: Re: odpaĹ?ovaÄ?


> Já se letos chystám vyzkoušet
> http://www.yannick.cz/odparovac-pro-vcelare-62.html
>
> Martin
>

Díky za doplnění adresy. Mám už jich 10 doma a jejich konstrukce se mi velmi zamlouvá.

Martin

Jan Cervenka (e-mailem) --- 9. 2. 2013
Re: odpaĹ?ovaÄ? (60435)Dne Saturday 09 of February 2013 10:25:49 vcelka1978/=/centrum.cz napsal(a):
> Zásobník na kyselinu mravenčí - velký kulatý»
> <http://vast-oil.lyson.com.pl/p3029070_zasobnik-na-kyselinu-mravenei--velky
>-kulaty.html> Zásobník na kyselinu mravenčí - velký kulatý
> Katalogové číslo: 302440.00 Kč 
>  

no sice je to zase rozdil o 1/3 , v ramci cesty mezi BelskoBiala a Cesky 
Tesin , ale tech cca 8 kc neni zast tak moc. To se pouziva nad ramky ?

-- 



S pozdravem

Jan Cervenka
-----------------------------
 
Umístnit na hranolky otvorem dolů ,tak jako např u formidolu.
T.P
 
----------------------------------------------------------------------------
Blinka Josef (e-mailem) --- 9. 2. 2013
Re: odparovac (60427) (60437) (60442)BINGOOO!
Ale tohle je lepší adresa:

http://www.odparovac.cz/

JB




Martin Černý (85.71.174.169) --- 9. 2. 2013
Re: odpaĹ?ovaÄ? (60427) (60437)Já se letos chystám vyzkoušet http://www.yannick.cz/odparovac-pro-vcelare-62.html 

Martin
------------------------------------------------------------------------------------
 
 
Malá technická,
 
kde to má nějakou krytku proti vykusování sorpčního materiálu ?
T.P
 
 

Krytku nemá, záleží na otevření otvorů. Při větším otevření lze odpařovač položit na jakoukoliv síťovinu.

Martin

K odpařovačům bych rád dodal, v roce 2011 jsme měli v mém okolí velké úhyny následkem přemnožení VD, kde se přidaly viry.(úhyn celých stanovišť)
Proto jsem studoval dostupnou literaturu a v loňském roce jsme použili odpařovače Mitegon s 65% KM jehož doba odparu je cca 28 dní, na podzim nebyli hlášeny žádné výrazné ztráty z důvodu napadením VD tak jak tomu bylo v roce 2011. Bližší informace najdete na www.mitegone.com , kliknout na českou vlajku a je vše v ČJ. Odpařovače je možné zakoupit v dobrých včelařských prodejnách za přijatelnou cenu.
JT

http://vast-oil.lyson.com.pl/p3029070_zasobnik-na-kyselinu-mravenei--velky-kulaty.html
------------------------------------------------------
Koupil jsem si v loňském roce jeden tento odpařovač na zkoušku. Neměli ale k tomu návod na použití. Jak se Vám osvědčil a jak ho používáte? Děkuji. H.

Nepojede někdo na včelařskou výstavu Apimell do Itálie? Přidal bych se s příspěvkem na cestu. Tel: 724 268 884.

Zdravím. V loni jsem použil na odpařování KM houbičky. Léčba: duben KM 65%, V červenci a září dlouhodobě 25 dní, KM 85%. Chci se ale zeptat, nepozorujete při použití KM nižší kladení matek? Moje matky i ty z roku 2012, v polovině září bez plodu.

Kladení matek ovlivňuje spoustu faktorů
za1) je to stáří matky 2) venkovní teplota 3) výška slunce nad obzorem. 4)
počasí 5) snůška 6) stanoviště. žádný rok to není stejné a hlavní doba
ukončení plodování se pohybuje od poloviny září až do prosince a bez plodu
obvykle jsou včely od  půlky prosince do poloviny února
Takže jak vidíš nic zvláštního. Ba naopak je to dobré pro ošetřování
varidolem.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: M:H: <e-mail/=/nezadan>
Datum: 11. 2. 2013
Předmět: Odpařovač

"Zdravím. V loni jsem použil na odpařování KM houbičky. Léčba: duben KM 65%,
V červenci a září dlouhodobě 25 dní, KM 85%. Chci se ale zeptat,
nepozorujete při použití KM nižší kladení matek? Moje matky i ty z roku
2012, v polovině září bez plodu."

Přátelé,. zdravím, pro leckoho banální otázka, já ale zcela jasno nemám.Je
zřejmě nepochybné, že včely se při prvním jarním proletu znovu orientují na
své  česno.Mne spíš zajímá,jak asi dlouhá může být doba po které již během
zimování začíná ztráta původní orientace.Ptám se proto, že chci nyní, jak se
jen trochu zlepší počasí, přestěhovat úly (osm) asi o 20 m dále  s tím, že
česna budou nadále otočena k jihovýchodu.Mohlo by se ovšem stát, že se
krátkodobě oteplí a včelky se proletí a vypráší.To ještě z původního
stanoviště.Zanedlouho potom je přesunu o těch 2O metrů a další měsíc, velmi
pravděpodobně, (560m/mořem) budou opět "uvězněny" v úlech.Bude ta jejich
jednorázová první jarní orientace již natolik zafixovaná, že se mi pak,při
dalším proletu již z nového stanoviště budou vracet na stanoviště původní?
děkuji všem, co mne nemají za blba a odpovědí. Ivo

klidně bych je přesunul nyní před proletem. Přesouval jsem několikrát o
kousek mezi říjnem a březnem a nikdy nebyl problém Radek




---------- Původní zpráva ----------

Od: Ivo Dragoun MUDr <IDragounMUDr/=/seznam.cz>

Datum: 11. 2. 2013

Předmět: Orientace včela na jaře


"Přátelé,. zdravím, pro leckoho banální otázka, já ale zcela jasno nemám.Je

zřejmě nepochybné, že včely se při prvním jarním proletu znovu orientují na

své česno.Mne spíš zajímá,jak asi dlouhá může být doba po které již během

zimování začíná ztráta původní orientace.Ptám se proto, že chci nyní, jak se

jen trochu zlepší počasí, přestěhovat úly (osm) asi o 20 m dále s tím, že

česna budou nadále otočena k jihovýchodu.Mohlo by se ovšem stát, že se

krátkodobě oteplí a včelky se proletí a vypráší.To ještě z původního

stanoviště.Zanedlouho potom je přesunu o těch 2O metrů a další měsíc, velmi

pravděpodobně, (560m/mořem) budou opět "uvězněny" v úlech.Bude ta jejich

jednorázová první jarní orientace již natolik zafixovaná, že se mi pak,při

dalším proletu již z nového stanoviště budou vracet na stanoviště původní?

děkuji všem, co mne nemají za blba a odpovědí. Ivo"

Já je běžně přesouvám o vánocích nebo na silvestra. Na saních, mráz nerozhoduje. Trochu se rozhučí, ale jinak pohoda.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Ivo Dragoun MUDr
Sent: Monday, February 11, 2013 12:10 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Orientace včela na jaře

Přátelé,. zdravím, pro leckoho banální otázka, já ale zcela jasno nemám.Je zřejmě nepochybné, že včely se při prvním jarním proletu znovu orientují na své  česno.Mne spíš zajímá,jak asi dlouhá může být doba po které již během zimování začíná ztráta původní orientace.Ptám se proto, že chci nyní, jak se jen trochu zlepší počasí, přestěhovat úly (osm) asi o 20 m dále  s tím, že česna budou nadále otočena k jihovýchodu.Mohlo by se ovšem stát, že se krátkodobě oteplí a včelky se proletí a vypráší.To ještě z původního stanoviště.Zanedlouho potom je přesunu o těch 2O metrů a další měsíc, velmi pravděpodobně, (560m/mořem) budou opět "uvězněny" v úlech.Bude ta jejich jednorázová první jarní orientace již natolik zafixovaná, že se mi pak,při dalším proletu již z nového stanoviště budou vracet na stanoviště původní?
děkuji všem, co mne nemají za blba a odpovědí. Ivo

Já je přesouvám přednostně na začátku zimy na začátku mrazivého období. Ke konci mrazů jako teď je nebezpečí, že budou mít plné výkalové váčky. V takovém případě se včelstvo rozrušené pohybem mnohem pomaleji uklidňuje a v nejhorším případě zůstane rozrušené, začne kálet v úlu a zkolabuje.
Záleží, kdy byl poslední prolet......nemusí se stát nic stejně jako mohou být včely tím přesunem zlikvidovány.
Pokud se stihly pořádně proletět na začátku ledna nebo o vánočních svátcích, neměl by být problém, pokud ne, jako u nás, mechal bych stěhování až po proletu.
V předjaří by mělo stačit pár dnů mizerného počasí, aby se včelky znova orientovaly, takže by s přemístěním neměl být problém.

 
Martin Černý (85.71.174.169) --- 10. 2. 2013
Re: odpaĹ?ovaÄ? (60445)Krytku nemá, záleží na otevření otvorů. Při větším otevření lze odpařovač položit na jakoukoliv síťovinu. 
 
-----------------------------------------------------
 i když vypadá Yannick sympaticky ,bez jednoduché krytky proti výkusu je jako Vinetou bez Oldšetrhenda , Bonni bez Clyda nebo Švejk bez feldkuráta Katze ,další kilometr sítoviny do včel navíc 
 T.P

Honza (89.176.136.49) --- 11. 2. 2013
Re: odpaĹ?ovaÄ? (60445)
http://vast-oil.lyson.com.pl/p3029070_zasobnik-na-kyselinu-mravenei--velky-kulaty.html 

Koupil jsem si v loňském roce jeden tento odpařovač na zkoušku. Neměli ale k tomu návod na použití. Jak se Vám osvědčil a jak ho používáte? Děkuji. H. 
--------------------------------------------------------------------------------------
 Okýnka otevřena naplno na hranolky otvorem dolů , jako u formidolu. Ve 3 cyklech duplikovat
T.P

mam

Dne Tuesday 12 of February 2013 07:54:01 vcelka1978/=/centrum.cz napsal(a):
> Honza (89.176.136.49) --- 11. 2. 2013
> Re: odpaĹ?ovaÄ? (60445)
> http://vast-oil.lyson.com.pl/p3029070_zasobnik-na-kyselinu-mravenei--velky-
>kulaty.html 
>
> Koupil jsem si v loňském roce jeden tento odpařovač na zkoušku. Neměli ale
> k tomu návod na použití. Jak se Vám osvědčil a jak ho používáte? Děkuji.
> H. 
> ---------------------------------------------------------------------------
>----------- Okýnka otevřena naplno na hranolky otvorem dolů , jako u
> formidolu. Ve 3 cyklech duplikovat T.P

a kolik se jich dava na vcelstvo ?

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Co jsem zkoušel, tak mě stačil jeden na včelstvo. Velikost otvorů naplno otevřených je stejná jako u Formidolu. Takže jsem tento odpařovař nadávkoval stejně jako Formidol( 40ml/85%KM) a po 7 dnech jsem to opakoval.

Přesouvám v zimě, beru si pomocníka a přenesem celý úl a při proletu není problém se zalétáváním na staré místo.

Každý odpařovač při nevhodném použití poškodí plod tzn., že všechny odpařovače musí mít od plodu nějakou bezpečnou vzdálenost. Já mám horní NN jako zásobní a na to dávám odpařovač a nestalo se mi, že bych našel mrtvolky plodu.

Dne Tuesday 12 of February 2013 12:09:27 Ale Mol?ík napsal(a):
> Přesouvám v zimě, beru si pomocníka a přenesem celý úl a při proletu není
> problém se zalétáváním na staré místo.

nesouvisi to detailne s dotazem , ale obecne , vcelstva presouvam i v lete o
nekolik metru a to tak, ze v noci ( jednou jsem v noci bez zavoje nesl
vcelstvo, zakopl a spadl do nej :) ) je vemu a odnesu tam , kam je potreba,
pokud je to mozne, obratim je cesnem treba z jihu na sever. Pri prenosu s
nima parkrat jemne drknu, a do cesna dam nejakou travu. Je pak mozne
pozorovat, jak vcely rano krouzi kolom noveho mista, nektere, asi ty co byly
pres noc venku chvily krouzi nad starym mistem , ale vetsinou pak odleti do
spravneho ulu. Do 2-3 dnu si uz mista zadna vcela nevsimne. Na jare bych do
proletu se vcelama nehejbal.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Jako správné a účinné  použití se uvádí  u jakýchkoliv odpařovačů, že ve
včelstvu to musí po vložení zahučet a není na závadu i nějaká ojedinělá
mrtvolka z včelího plodu. Vše si musí každý včelař odzkoušet  podle svých
úlů. Každý typ úlů ovlivňuje chování odpařovačů jinak.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Ale Molčík <e-mail/=/nezadan>
Datum: 12. 2. 2013
Předmět: Re: formidol Martin

"Každý odpařovač při nevhodném použití poškodí plod tzn., že všechny
odpařovače musí mít od plodu nějakou bezpečnou vzdálenost. Já mám horní NN
jako zásobní a na to dávám odpařovač a nestalo se mi, že bych našel
mrtvolky plodu."

Dobrý den pánové a dámy,
nemáte někdo náhodou zkušenost s krmivem APISMIX? http://www.krmivoprovcely.cz/

Martin

Chtěl bych se Vás zeptat, co všichni začínají blbnout s připravenými sirupy?
To chcete všichni falšovat med?

Pokud nejsem analfabet, tak platím za kg sirupu, kde je možná 2/3 cukrů a
platím 40kč/kg. Za tu cenu Vám budu připravovat roztoky přímo ze sacharózy!
Včely umí bílý cukr zpracovat, není v tom žádný zádrhel, včely se tak u nás
krmí skoro 100let a stojí to polovinu.

Radek


---------- Původní zpráva ----------
Od: Martin Černý <ustec/=/post.cz>
Datum: 13. 2. 2013
Předmět: Krmivo pro včely

"Dobrý den pánové a dámy,
nemáte někdo náhodou zkušenost s krmivem APISMIX?
http://www.krmivoprovcely.cz/

Martin"

vždyť je to přece ze západu to přece musí být IN! :-(( Nebo NE?:-P A víš
ještě kolik mu zůstaně krásných, věder která nebude potřebovat.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
Datum: 13. 2. 2013
Předmět: Re: Krmivo pro včely

"Chtěl bych se Vás zeptat, co všichni začínají blbnout s připravenými
sirupy?
To chcete všichni falšovat med?

Pokud nejsem analfabet, tak platím za kg sirupu, kde je možná 2/3 cukrů a
platím 40kč/kg. Za tu cenu Vám budu připravovat roztoky přímo ze sacharózy!
Včely umí bílý cukr zpracovat, není v tom žádný zádrhel, včely se tak u nás
krmí skoro 100let a stojí to polovinu.

Radek


---------- Původní zpráva ----------
Od: Martin Černý <ustec/=/post.cz>
Datum: 13. 2. 2013
Předmět: Krmivo pro včely

"Dobrý den pánové a dámy,
nemáte někdo náhodou zkušenost s krmivem APISMIX?
http://www.krmivoprovcely.cz/

Martin""

Pánové nekamenujte mě.;-) Jen jsem chtěl znát názor... Kontaktoval jsem i výrobce krmiva a ten mi tvrdil, že postačí zakrmit 16 kg sirupu, místo 15kg cukru ( opravdu cukru, ne roztoku 3:2). Je to dáno tím, že ten sirup má 71Bx a včela prý využije naprosto vše a roztok cukru 3:2 má 61Bx a včela prý využije něco přes 60%. A při ceně sirupu 22,50- za kg by to vycházelo stejně jako cukr, pokud bych neběhal po obchoďácích.

Berte prosím tento můj příspěvek jako úvahu na téma krmení a hned mě nekamenujte. ;-)

Martin

nikdo nekamenuje, jenom se děsím, co začátečníkům vrtá v hlavách zásluhou
reklam, co znamená BX? to bych si rád nechal vysvětlit. Jako doktor se
domnívám, že v medu je cca 20% vody, k tomu 31%glukózy a 38% fruktózy a
pouze 20% dalších látek. Sirupy obsahují především glukózu a fruktózu, lepší
sirupy jsou právě z bílého cukru a podle mě jediná výhoda pokud člověk
zanedbá všechno a potřebuje krmit pozdě, tak že se neopotřebovávají tolik
zimní dlouhověké včely. Ke mně sirup nesmí, vždy i pro takový případ mám
svůj med, který je vždy lepší. Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Martin Černý <ustec/=/post.cz>

Datum: 13. 2. 2013

Předmět: Re: Krmivo pro včely


"Pánové nekamenujte mě.;-) Jen jsem chtěl znát názor... Kontaktoval jsem i

výrobce krmiva a ten mi tvrdil, že postačí zakrmit 16 kg sirupu, místo 15kg

cukru ( opravdu cukru, ne roztoku 3:2). Je to dáno tím, že ten sirup má

71Bx a včela prý využije naprosto vše a roztok cukru 3:2 má 61Bx a včela

prý využije něco přes 60%. A při ceně sirupu 22,50- za kg by to vycházelo

stejně jako cukr, pokud bych neběhal po obchoďácích.



Berte prosím tento můj příspěvek jako úvahu na téma krmení a hned mě

nekamenujte. ;-)



Martin"

Nestačím se divit, čím vším se dají patlat stromy, až mne to trochu děsí (lepidlo Hercules).
Pokud mohu vyjádřit svůj názor,osvědčená fungující klasika bez chemie s dobrými vlastnostmi je štěpařský vosk Jenten. Když trochu ztuhne nahřeji ho ve vodní lázni a hlavně jeho složení je nezávadné(pravý lanolin aj.) - je registrovaný u Rostlinolékařské správy ČR, snadno dostupný přímo od výrobce (http://www.sincolor.cz/) nebo v zahradnických centrech.
Co dáš stromu, to on dá tobě.....

stupně Brix (°Bx), podle kterých se určuje, kolik gramů cukru je rozpuštěno ve 100 g roztoku cukru a vody.
Právě tento sirup by měl být vyroben z řepného základu.

Martin

Osobní nemám, ale již v době rudého temna, se nabízel Medokrm. Jeden můj známý z Popradu, který byl na tehdejší dobu velkým včelařem,se na to nechal nalákat. Na jaře páchnoucí obsahy úlů zakopal do jámy. Byla tu jedovatá poznámka o západu, tak v tom případě bych doporučil vyhledat na Yuo Tube a prohlédnout si videa z farem, či družstev, jaká mají zařízení na přípravu cukerného roztoku, ti různí zápaďáci. Před několika dny jsem byl na přednášce, kde tyto krmiva nebyly přímo zamítnuty, ale, bylo tam to ale dvakrát. Nikoho nebudu odrazovat, je třeba aby si každý popálil čumák sám. Doba prokázala, že nejvhodnější krmivo pro včely - když jim všechno sebereme - je čistá sacharosa. Když to nebude nikdo kupovat, tak ti různí kouzelníci si vymyslí něco jiného a budou nás masírovat tvrdou reklamou přes něco jiného.

J.P.

"stupně Brix (°Bx), podle kterých se určuje, kolik gramů cukru je rozpuštěno ve 100 g roztoku cukru a vody. "
To jsou obyčejná hmotnostní procenta, nic jiného.

BX stupnice Brixi je i na sacharometru nebo Honey testeru.Měříme s tím vodu v medu či také kolik máme medu v roztoku na medovinu

to je úplně jedno, jestli to je na nějakém sacharometru nebo honeymetru.
jestli to je množství cukrů v gramech rozpuštěných ve 100 gramech cukerného roztoku, pořád a vždy to budou prachobyčejná hmotnostní procenta.

"Osobní nemám, ale již v době rudého temna, se nabízel Medokrm. Jeden můj známý z Popradu, který byl na tehdejší dobu velkým včelařem,se na to nechal nalákat."

Nebavme se chytře tím, čemu nerozumíme. Podívejte se na toto: http://www.beedol.cz/2012/mije-stanovisko-ke-krmivu-apismix/
Studovat to nemusíte nakrmte tím včely a můžete dopadnout, jako můj známy z pod Tatier. Nebo udělejte v mezisnůškové mezeře včelám bene a přihlaste se do projektu „Med jak má být“, aby bylo trochu veselo.

J.P.

Ještě se k tomu vracím, protože mně nestačí ani 16kg cukru. Slabší včelstva
dostanou min 18 kg a silná cca 21kg. Údaj od prodejce je zavádějící,
opakovaně jsem musel dokrmit v srpnu, když nebyla žádná snůška a včely
dodané zásoby spotřebovaly.Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Martin Černý <ustec/=/post.cz>

Datum: 13. 2. 2013

Předmět: Re: Krmivo pro včely


"Pánové nekamenujte mě.;-) Jen jsem chtěl znát názor... Kontaktoval jsem i

výrobce krmiva a ten mi tvrdil, že postačí zakrmit 16 kg sirupu, místo 15kg

cukru ( opravdu cukru, ne roztoku 3:2). Je to dáno tím, že ten sirup má

71Bx a včela prý využije naprosto vše a roztok cukru 3:2 má 61Bx a včela

prý využije něco přes 60%. A při ceně sirupu 22,50- za kg by to vycházelo

stejně jako cukr, pokud bych neběhal po obchoďácích.



Berte prosím tento můj příspěvek jako úvahu na téma krmení a hned mě

nekamenujte. ;-)



Martin"

Já jsem to uvedl jako příklad. A co se týče spotřeby cukru záleží na konstrukci úlu ( uteplený/neuteplený ) na stanovišti a síle včelstev.

Martin.

Ono je také rozdíl vrazit do včelstva 770 v případě APISMIXu, nebo 370Kč v případě suchého cukru. Je pravda, že k cukru ještě potřebuji sklenice, víčka a vodu + trochu manipulace. V případě sirupu, té manipulace je méně, získám využitelné obaly, které jsou s prominutím na h.... a prasí se jimi jen životní prostředí a co je nejzávažnější - je tento sirup vyroben z cukru, nebo z různých škrobů?????, kdo na to vystaví atest a bude garantovat????? Pavol Silný uvádí, že na Slovensku v zimě 1972/1973 na Medokrm uhynulo 10000včelstev a dalších 10000 včelstev bylo zdecimováno. Vivat APISMIX a kalení Brixama. Ono se ten kšeft musí nějak okecat,aby se to prodávalo.

J.P.

web CSV seznam ohnisek a ochrannych pasem MVP.JosPr

---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
Datum: 15. 2. 2013
Předmět: Seznam ohnisek a ochrannych pasem

"web CSV seznam ohnisek a ochrannych pasem MVP.JosPr"

Dobrý den, potřeboval bych vědět, jak dlouho mohu skladovat kyselinu mravenčí v orig. obalu. Muže být v mrazu? Děkuji.J

Ma nekdo zkusenost s vysevem Tubingenske smesky,pripadne se znalosti druhoveho slozeni?JosPr

http://www.vcelarum.cz/index.php/11-pastva/4-zachranme-opylovatele

Diky za link.Kazdy rok si zaseju zhruba 3kg svazenky na zahradu a kde se da v okoli(pod vedeni VN,neobdelana pole a pod).Snazil jsem se zapojit svoje "ovecky",bohuzel to skoncilo po klasickem dotazu nasich hamounu,kolik na to bude dotaci !!! Jednodusi je fnukat,ze neni snuska,nez ji pomoct zajistit...Tohleto minimum pro vcely muze udelat kazdy vcelar i bez nestastnych dotaci...JosPr

Mráz jí nic neudělá a skladovatelnost-dobu použití uvádí výrobce dva roky.

Kyselina mravenčí je stabilní sloučenina, čistá koncentrovaná se sama o sobě nerozkládá.
Chemicky působí jako kyselina a částečně jako organické rozpouštědlo - ředidlo.
V skleněných obalech tedy vydrží v podstatě neomezeně dlouho.
Z plastových obalů přes plast během více let pomalu uniká nebo může nekvalitní plast rozložit a obal zničit.

 
JosPr (217.77.165.49) --- 16. 2. 2013
Tůbingenska smeskaMa nekdo zkusenost s vysevem Tubingenske smesky,pripadne se znalosti druhoveho slozeni?JosPr
 
--------------------------------------------------------------
 
40% svazenka
25% pohanka
6% koriandr
5% měsíček lékařský
3% olejnatý druh ředkve
5% černucha setá
3% chrpa
3% sléz lesní
2% brutnák lékařský
1% kopr
 
T.P

http://www.vcelarum.cz/index.php/11-pastva/4-zachranme-opylovatele



---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
Datum: 16. 2. 2013
Předmět: Tůbingenska smeska

"Ma nekdo zkusenost s vysevem Tubingenske smesky,pripadne se znalosti
druhoveho slozeni?JosPr"

Skus se podívat na to z jiné stránky
setím nepůvodních rostlin do krajiny pokud nezajistíme další činnost může
nadělat víc škody jak užitku. Takových příkladů máme nespočet. Př. Tam kde
jsem vidíval porosty blatouchů je dnes netykavka žláznatá  Místo porostu
česneku medvědího tam dnes vidím netýkavku žlutou. Lesy jsou dne zamořeny
akátem severoamerickým, protože jeho dřevo dnes nikdo nevyužívá. Zrovna tak
negativní důsledky nese i ochranářská praxe  před léty zakázali třebas
jednomu pánovi vyrábět košťata z janovce protože se stal chráněný. Po 10
letech, kdy se na tom úhoru přestal janovec řezat tam místo janovce je jen
šípek a černý bez. Je třeba proto dbát o udržení celého rázu krajiny a
nějakých pár kilo nějakého osiva na nic nemá podstatný  vliv  a to ani na ty
tvoje včely.  dřívější úhory které sloužily jako pastviny dnes zarostli
kopřivami nebo bezinkami a je tak zničeno druhové složení porostů v celé
krajině. Stejné je to i s okrasnými trávníky dříve se využívaly pro dobytek
a bylo tam spoustu květů i pro včely, dnes je to jen zelené.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
Datum: 16. 2. 2013
Předmět: Re: Tůbingenska smeska

"Diky za link.Kazdy rok si zaseju zhruba 3kg svazenky na zahradu a kde se
da v okoli(pod vedeni VN,neobdelana pole a pod).Snazil jsem se zapojit
svoje "ovecky",bohuzel to skoncilo po klasickem dotazu nasich hamounu,kolik
na to bude dotaci !!! Jednodusi je fnukat,ze neni snuska,nez ji pomoct
zajistit...Tohleto minimum pro vcely muze udelat kazdy vcelar i bez
nestastnych dotaci...JosPr"

>>>dobu použití uvádí výrobce dva roky.<<<
správné znění by mělo být
dobu použití musí uvádět výrobce nejvýše dva roky.



---------- Původní zpráva ----------
Od: Míra.P <e-mail/=/nezadan>
Datum: 17. 2. 2013
Předmět: Re: Kyselina mravenčí

"Mráz jí nic neudělá a skladovatelnost-dobu použití uvádí výrobce dva roky."

dobrý den,jak velká vzdálenost od domu souseda musí být pro umístění včelstva Děkuji Penickova

dobrý den,jak velká vzdálenost od domu souseda musí být pro umístění včelstva Děkuji Penickova

Takova, aby ho nadmerne neobtezovaly.

Dne 17. února 2013 11:38 Pěničková <vendypenicka/=/seznam.cz> napsal(a):

> dobrý den,jak velká vzdálenost od domu souseda musí být pro umístění
> včelstva Děkuji Penickova
>

Na to je jediný argument "bez práce nejsou koláče" nebo spíš snůška pro včely. Před nějakým časem tu někdo prodával mulčovač i s návodem, že tím každý rok svazenku mulčuje, aby znovu vzešla. S netykavkou mám takovou zkušenost, že ji stačí v létě když jsou vedra pokosit a cca do třech let se vytratí. Nemá ráda sluníčko na oddenku. Ono není problém navrátit do krajiny původní byliny, ale stojí to každý rok trochu toho lidského sádla a nebo práci svěřit strojům.

At se na to divam,jak se divam,byt je svazenka nepuvodni rostlina,nevidel jsem,ze by nekde zplanela.Vymrzne a nevyroste.Ted mam zrovna za stanovistem nove vedeni elektriky na valu proti privalove vode,nejakych 300x5 m.Nevidim duvod,proc ten val neosit,kdyz tam stejne nic nez koprivy neporoste a kdyz seti nacasuju mezi repku a malinu,a les a starcek hajni,tak mam misto snuskovych prestavek zabavu pro vcely na cely rok.Snad se to povede domluvit i s majitelem solarni odpornosti.Od lesaku mam prislib vyseti pohanky na zorana luka v dezolatnim stavu.Sedet na prdeli a fnukat,ze neni zadna snuska,to neni pro mne.Jak pise Ales"bez prace nejsou kolace" nebo spis zasoby medu a pylu na zimu..Ze s koncem chovu dobytka dostala vceli pastva(jetele,smesky se slunecnici a bobem) na frak je skutecnost,a je na vcelari,jestli s tim neco provede,nebo klasicky rekne "melo by se udelat" a vic nic..JosPr

Tu vzdálenost určuje v každém případě soused. Když to bude nepřející člověk, tak potom vzdálenost určuje soud.

J.P.

"Na to je jediný argument "bez práce nejsou koláče" nebo spíš snůška pro včely. Před nějakým časem tu někdo prodával mulčovač i s návodem, že tím každý rok svazenku mulčuje, aby znovu vzešla. S netykavkou mám takovou zkušenost, že ji stačí v létě když jsou vedra pokosit a cca do třech let se vytratí. Nemá ráda sluníčko na oddenku. Ono není problém navrátit do krajiny původní byliny, ale stojí to každý rok trochu toho lidského sádla a nebo práci svěřit strojům."

"setím nepůvodních rostlin do krajiny pokud nezajistíme další činnost může
nadělat víc škody jak užitku. Takových příkladů máme nespočet. Př. Tam kde
jsem vidíval porosty blatouchů je dnes netykavka žláznatá Místo porostu
česneku medvědího tam dnes vidím netýkavku žlutou. Lesy jsou dne zamořeny
akátem severoamerickým, protože jeho dřevo dnes nikdo nevyužívá. Zrovna tak
negativní důsledky nese i ochranářská praxe před léty zakázali třebas
jednomu pánovi vyrábět košťata z janovce protože se stal chráněný. Po 10
letech, kdy se na tom úhoru přestal janovec řezat tam místo janovce je jen
šípek a černý bez. Je třeba proto dbát o udržení celého rázu krajiny a
nějakých pár kilo nějakého osiva na nic nemá podstatný vliv a to ani na ty
tvoje včely. dřívější úhory které sloužily jako pastviny dnes zarostli
kopřivami nebo bezinkami a je tak zničeno druhové složení porostů v celé
krajině. Stejné je to i s okrasnými trávníky dříve se využívaly pro dobytek
a bylo tam spoustu květů i pro včely, dnes je to jen zelené. "

Pod Netykavkou žlaznatou roste jenom Pýr nic jiného a rozlézá se tak, že vytlačuje původní druhy např. Česnek medvědí. Jediný co z Netykavky je, tak pylová snůška na podzim pro včely a čmeláky, jinak je k ničemu a všechno živé faunu i floru odpuzuje. A pylová snůška jde nahradit jinými rostlinami ze kterých budou mít užitek nejen včely. Mám Netykavky kolem stanoviště víc než dost a projít pěšinou kolem Netykavek je nad snesitelné možnosti čichových buněk. Smrad z kafilérky je podle toho rajský plyn. Netykavka je podobné svinstvo jako Bolševník, který jsem už bohužel našel v okolí také.

 

Skus se podívat na to z jiné stránky
setím nepůvodních rostlin do krajiny pokud nezajistíme další činnost může
nadělat víc škody jak užitku. Takových příkladů máme nespočet. Př. Tam kde
jsem vidíval porosty blatouchů je dnes netykavka žláznatá  Místo porostu
česneku medvědího tam dnes vidím netýkavku žlutou. Lesy jsou dne zamořeny
akátem severoamerickým, protože jeho dřevo dnes nikdo nevyužívá. Zrovna tak
negativní důsledky nese i ochranářská praxe  před léty zakázali třebas
jednomu pánovi vyrábět košťata z janovce protože se stal chráněný. Po 10
letech, kdy se na tom úhoru přestal janovec řezat tam místo janovce je jen
šípek a černý bez. Je třeba proto dbát o udržení celého rázu krajiny a
nějakých pár kilo nějakého osiva na nic nemá podstatný  vliv  a to ani na ty
tvoje včely.  
--------------------------------
 
Pepane, těším se na zlatý věk ,až tyto medařky v krajině splevelí a v medárně místo měsíce, strávím měsíce čtyři. Lesíky a větrolamy budou plné svazenky, měsíčku a pohanky, remízky a náspy obrostou brutnákem ,chrpou, černuchou a slézem a jezédákům v pšenici poroste po krk vysoká komonice. Po Číně se staneme druhou největší velmocí v produkci pylu načeš si v ČSV vyhrnou rukávy a zařídí dotace na pylochyty 
Už aby to bylo, zatím snůšce napomohu tak ,že osadím v pásech 3 ha svazenky,komonice etc. pro včelaře ekohypisáky, kteří budou raději dumat nad tím jestli svazenka zaplevelí krajinu nebo ne.
T.P
 

Netýkavku žláznatou jsem sázel ke včelám do přírody už pomalu před 40 lety, v době, kdy termín invazivní rostliny ještě nikdo ani neznal.
V postředí blatouchu, rákosí, sítiny a podobně, tedy v prostředí vlhkém až mokrém s malým množstvím dusíku se netýkavku vysadit vůbec nepodaří. Buď prostě neporoste anebo pokud poroste, místo jednoho, dvou metrů výšky vyroste tak do 30 - 50 centimetrů a vyprodukuje úměrně tomu jen pár semen. A druhý třetí rok je zahlušena konkurencí, která v tomto prostředí nedostatku dusíku roste rychleji a víc.
V prostředí vlhčího kraje lesa a pole, kde jsou nashromážděny živiny z rozloženého listí z lesa plus nějaké živiny splavené z pole netýkavka prvních 5 - 10 let zabere asi 90 % prostoru, přitom původní rostliny díky dostatečnému množství světla pod sebou pouze více méně omezí v růstu. Po cca 15 letech začne netýkavky na tomto místě výrazně ubývat. Úbytek se zastaví, až netýkavka zabere pouze 5 - 10 % plochy a začne dorůstat místo výšky dvou metrů výšky maximálně metr. Na zbývající ploše se opět rozšíří původní rostliny. Situace se změní pouze když tam někdo naveze novou zeminu - třeba odpad nebo když přilehlý les vykácí, druhý rok se na tato místa netýkavka rozšíří a rychle zabere zase až 90 % toho prostoru.
Pýr pod netýkavkou jako jediná rostlina být nemůže, protože pýr roste na příliš suchých stanovištích s malým obsahem dusíku, kde netýkavka nedokáže prosperovat. Pokud má stanoviště s pýrem dostatek dusíku, je na tomto stanovišti pýr zatlačen kopřivou, případbě rostlinami typu bršlice nebo obecně hlavně miříkovitých rostlin, potom tam o místo budou soutěžit tyto rostliny a netýkavka. A zase, pokud se přísun dusíku a čerstvé zeminy nebude obnovovat, po pár letech netýkavka žláznatá zase ustoupí.
Netýkavka žláznatá taky nemůže potlačovat porost česneku medvědího. Jednak česnek medvědí roste typicky uvnitř listnatých lužních lesů, kde bývá tak málo světla, že tam nětýkavka žláznatá prostě neprosperuje. Tyto rostliny by si mohly konkurovat jen na okrajových oblastech výskytu, na krajích lesa nebo v místech řídkého lesa nebo polomů. Jedině tam má netýkavka už dost světla a česnek medvědí nemá ještě tak silnou konkurenci rostlin nesnášejících stín.
A potom česnek medvědí vypučí v dubnu, vykvete na začátku května a usychá a zatahuje se někdy v polovině června, kdy netýkavka žláznatá teprve začíná pořádně růst. Takže tyto rostliny se vzájemně míjejí i v čase a nemohou se v podstatě téměř nijak ovlivnit.

Jediná místa, kde netýkavka žláznatá trvale prosperuje, jsou místa vlhká a s vysokým obsahem dusíku, kde je pravidelně ten dusík nějak dodáván.
Dříve to bývaly obecně všechny vodní toky, kde se z pole splavovala hnojiva, kde zemědělcům tekla močůvka z kravína nebo z hnojiště, všelijaké skládky hnoje nebo výsypky organických materiálů. A potom plochy přihnojované lidmi znečištěnými toky, to znamená všechny plochy aspoň občas zatopené řekou nebo potokem, do kterých ústí odpady.

Dneska ubyli ti zemědělci, protože dneska šetří živinami, ale zůstaly ty plochy "přihnojované" lidmi znečištěnou vodou. Plus nějaké, dneska už asi jen černé skládky hlavně organických odpadů na vlhčích místech. Tam netýkavka skutečně roste pořád a prosperuje.

Já se osobně snažil odpovědět na na tu část otázky kdy Josef obvinil své
kolegy  dědky, že bez dotace to dělat nebudou,
Má pravdu nebudou, takových akcí jsme zažili již nespočet a nic to
nezměnilo. ty dotace na to nemají žádný vliv, Nýbrž jejich zkušenost ano. 
Druhým aspektem  je vlastně na co je určena  ta směska.
Tato směs je z letniček, ale i ty které jsem popsal byly také dlážděny
dobrými úmysly.
Na včelí hospodářství to pak má vliv, jen když budeme rozlohu počítat na
hektary a ne na metry.
Jestli pak tím osévá nějaký protipovodňový val, tak to také je špatné. Ten
aby plnil svou funkci dobře, musí jeho těleso být spojeno pevným a
nerozrušovaným drnem. 

pepan
 

---------- Původní zpráva ----------
Od: vcelka1978/=/centrum.cz
Datum: 18. 2. 2013
Předmět: Re: Re: TĹŻbingenska smeska

" 

Skus se podívat na to z jiné stránky
setím nepůvodních rostlin do krajiny pokud nezajistíme další činnost může
nadělat víc škody jak užitku. Takových příkladů máme nespočet. Př. Tam kde
jsem vidíval porosty blatouchů je dnes netykavka žláznatá  Místo porostu
česneku medvědího tam dnes vidím netýkavku žlutou. Lesy jsou dne zamořeny
akátem severoamerickým, protože jeho dřevo dnes nikdo nevyužívá. Zrovna tak
negativní důsledky nese i ochranářská praxe  před léty zakázali třebas
jednomu pánovi vyrábět košťata z janovce protože se stal chráněný. Po 10
letech, kdy se na tom úhoru přestal janovec řezat tam místo janovce je jen
šípek a černý bez. Je třeba proto dbát o udržení celého rázu krajiny a
nějakých pár kilo nějakého osiva na nic nemá podstatný  vliv  a to ani na ty
tvoje včely.  
--------------------------------
 
Pepane, těším se na zlatý věk ,až tyto medařky v krajině splevelí a v
medárně místo měsíce, strávím měsíce čtyři. Lesíky a větrolamy budou plné
svazenky, měsíčku a pohanky, remízky a náspy obrostou brutnákem ,chrpou,
černuchou a slézem a jezédákům v pšenici poroste po krk vysoká komonice. Po
Číně se staneme druhou největší velmocí v produkci pylu načeš si v ČSV
vyhrnou rukávy a zařídí dotace na pylochyty 
Už aby to bylo, zatím snůšce napomohu tak ,že osadím v pásech 3 ha svazenky,
komonice etc. pro včelaře ekohypisáky, kteří budou raději dumat nad tím
jestli svazenka zaplevelí krajinu nebo ne.
T.P
 "

Radku já jen popsal lekolity které mám kousek od svého bydliště
co tu je původem toho stavu po tom jsem nepátral. Prostě stalo se.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 18. 2. 2013
Předmět: Netýkavka láznatá Re: Re: Tůbingenska smeska

"Netýkavku žláznatou jsem sázel ke včelám do přírody už pomalu před 40 lety,
v době, kdy termín invazivní rostliny ještě nikdo ani neznal.
V postředí blatouchu, rákosí, sítiny a podobně, tedy v prostředí vlhkém až
mokrém s malým množstvím dusíku se netýkavku vysadit vůbec nepodaří. Buď
prostě neporoste anebo pokud poroste, místo jednoho, dvou metrů výšky
vyroste tak do 30 - 50 centimetrů a vyprodukuje úměrně tomu jen pár semen.
A druhý třetí rok je zahlušena konkurencí, která v tomto prostředí
nedostatku dusíku roste rychleji a víc.
V prostředí vlhčího kraje lesa a pole, kde jsou nashromážděny živiny z
rozloženého listí z lesa plus nějaké živiny splavené z pole netýkavka
prvních 5 - 10 let zabere asi 90 % prostoru, přitom původní rostliny díky
dostatečnému množství světla pod sebou pouze více méně omezí v růstu. Po
cca 15 letech začne netýkavky na tomto místě výrazně ubývat. Úbytek se
zastaví, až netýkavka zabere pouze 5 - 10 % plochy a začne dorůstat místo
výšky dvou metrů výšky maximálně metr. Na zbývající ploše se opět rozšíří
původní rostliny. Situace se změní pouze když tam někdo naveze novou zeminu
- třeba odpad nebo když přilehlý les vykácí, druhý rok se na tato místa
netýkavka rozšíří a rychle zabere zase až 90 % toho prostoru.
Pýr pod netýkavkou jako jediná rostlina být nemůže, protože pýr roste na
příliš suchých stanovištích s malým obsahem dusíku, kde netýkavka nedokáže
prosperovat. Pokud má stanoviště s pýrem dostatek dusíku, je na tomto
stanovišti pýr zatlačen kopřivou, případbě rostlinami typu bršlice nebo
obecně hlavně miříkovitých rostlin, potom tam o místo budou soutěžit tyto
rostliny a netýkavka. A zase, pokud se přísun dusíku a čerstvé zeminy
nebude obnovovat, po pár letech netýkavka žláznatá zase ustoupí.
Netýkavka žláznatá taky nemůže potlačovat porost česneku medvědího. Jednak
česnek medvědí roste typicky uvnitř listnatých lužních lesů, kde bývá tak
málo světla, že tam nětýkavka žláznatá prostě neprosperuje. Tyto rostliny
by si mohly konkurovat jen na okrajových oblastech výskytu, na krajích lesa
nebo v místech řídkého lesa nebo polomů. Jedině tam má netýkavka už dost
světla a česnek medvědí nemá ještě tak silnou konkurenci rostlin
nesnášejících stín.
A potom česnek medvědí vypučí v dubnu, vykvete na začátku května a usychá a
zatahuje se někdy v polovině června, kdy netýkavka žláznatá teprve začíná
pořádně růst. Takže tyto rostliny se vzájemně míjejí i v čase a nemohou se
v podstatě téměř nijak ovlivnit.

Jediná místa, kde netýkavka žláznatá trvale prosperuje, jsou místa vlhká a
s vysokým obsahem dusíku, kde je pravidelně ten dusík nějak dodáván.
Dříve to bývaly obecně všechny vodní toky, kde se z pole splavovala
hnojiva, kde zemědělcům tekla močůvka z kravína nebo z hnojiště, všelijaké
skládky hnoje nebo výsypky organických materiálů. A potom plochy
přihnojované lidmi znečištěnými toky, to znamená všechny plochy aspoň občas
zatopené řekou nebo potokem, do kterých ústí odpady.

Dneska ubyli ti zemědělci, protože dneska šetří živinami, ale zůstaly ty
plochy "přihnojované" lidmi znečištěnou vodou. Plus nějaké, dneska už asi
jen černé skládky hlavně organických odpadů na vlhčích místech. Tam
netýkavka skutečně roste pořád a prosperuje."

Já zase, kdyby měla být netýkavka žláznatá skutečně tak agresívní, jak se píše, tak podle toho, jak jsem ji v minulosti vysazoval, polovina mého okolí do 4 - 5 kilometrů daleko by byla jen samá netýkavka a skoro nic jiného. Ale ono to není ani náhodou. V současnosti se drží řídce na 2 - 3 místech na vlhčích krajích lesa a u mně na zahradě a jinak nikde.
"Přirozeným" způsobem, bez mého přičinění, se jinak ještě trošku vyskytuje v korytu místní říčky a občas ji zahlédnu v korytech místních znečištěných potoků.

Jinak podle mně by se mohla hodit coby včelařská rostlina na osázení pasek po listnatých nebo smíšených lesích. Rychle a s relativně malou pracností by se dala rozšířit, snadno se dá mechanicky zlikvidovat v blízkosti sazenic a po pár letech dobrého přínosu pylu a nektaru v podletí by přirozeně zmizela zahlušena rostoucími stromky.

Radime vaše teorie o doplňování dusíku, aby netykavky prosperovaly jaksi naráží na prostředí chráněného území a vodního zdroje pitné vody kde je naprostá absence jakéhokoliv zdroje "přihnojování" a jsou tam dvoumetrové porosty a bez mačety neprostupné zarostlé pěšiny. Natož, aby se netykavka po čase sama vytratila je jaksi mimo realitu co tu máme a stejně je na tom i to, že netykavka ostatní rostliny jen utlumí. Pod netykavkou nic jiného než pýr neroste, to nemám vyčtené, to je fakt se kterým se potkávám a původní medvědí česnek a jiné lužní rostliny dostávají zabrat.

Nějaký zdroj dusíku tam být musí. Všechny netýkavky jsou nitrofilní rostliny. A jak už jsem napsal níže, moje pozorování toto potvrzují.

Které chráněné území to je?

Jde o chráněné území Zástudánčí. Je to stejné jako Chko Litovelské pomoraví, ale menší a rozkládá se od soutoku Moravy s Bečvou cca 8km po proudu. V pravo je ohraničeno jezery a vlevo několika desítek hektarovou bažantnicí. Zdroj dusíku bude jen v rostliných zbytcích. Je to v podstatě rozdělené na záplavové území oddělené protipovodňovou hrází a nezaplavovanou oblast výskytu jezer s písečným podložím jako zdroje pitné vody. A rozdíl mezi zamořením netykavkou v záplavovaném a nezaplavovaném území není.

Kde jsou ti ekohipisáci, když se na odstavené koleji objeví vagon s jedovatým odpadem nebo hořící haly s tunami textilu.
 
Když k nám netýkavka putuje z Německa , my je zase na revadž zásobujem kurovcem ,taková malá příhraniční spolupráce.
Copak příroda je nějaký zakonzervovaný stav.
T.P

něco víc v medu, http://www.youtube.com/watch?v=jv-4rv0I4dw&feature=youtu.be

Před třiceti lety, byly vyrobeny první geneticky modifikované rostliny. Nyní kreslit genetického inženýrství odborné Christoph pak pokračovat - výsledky jsou ohromující!

http://www.oekonews.at/index.php?mdoc_id=1077321

"Jde o chráněné území Zástudánčí. Je to stejné jako Chko Litovelské pomoraví, ale menší a rozkládá se od soutoku Moravy s Bečvou cca 8km po proudu. V pravo je ohraničeno jezery a vlevo několika desítek hektarovou bažantnicí. Zdroj dusíku bude jen v rostliných zbytcích. Je to v podstatě rozdělené na záplavové území oddělené protipovodňovou hrází a nezaplavovanou oblast výskytu jezer s písečným podložím jako zdroje pitné vody. A rozdíl mezi zamořením netykavkou v záplavovaném a nezaplavovaném území není."
Vždyť tam máte úplnou rovinu! Na kilometr daleko, od Troubek, výškový rozdíl tak 2 - 4 metry a nejspíš ani to ne. To musí být všechno kompletně zatopené minimálně jednou za 10 let, ne li častěji. A to by mělo stačit. Možná tam máte dole v podloží písek, ale určitě všude, kde rostou ty netýkavky, černou na živiny bohatou půdu.
My tady všude, kde jsem strkal ty netýkavky, máme v podloží žlutý nebo šedý jíl anebo pískovcový štěrk. Pokud je někde tmavší půda, mimo les je tak 5 - 10 centimetrů trochu tmavší půdy k tomu jílu, v lese je tak 5 - 10 centimetrů rozkládajícícho se humusu a pod tím všude žlutý jíl. Kromě polí, tam to je orbou trochu promícháno.
Jedině v zátopové oblasti té naší říčky je černá tmavá na živiny bohatá půda. Tam jsem ale netýkavky nerozšiřoval, tam rostly samy. Tam bude ta černá na písek bohatá půda, pozůstatky po velkých vodách v minulosti, tak 20 - 40 centimetrů silná , pod tím bude tak 1,5 - 3 metry silná vrstva pro vodu propustného velkozrnného štěrku a to bude na skalním podloží , řekou srovnaná přeměněná zvrásněná břidlice z karbonu, nějaké pískovce a vápenité jílovce.

Rovina tu je, ale jsou tu nějaké to století ochrané protipovodňové hráze. Já mám stanoviště u paty této hráze a když teče v Moravě při rozvodnění cca do 1000m3/s tak mám stanoviště, relativně v suchu včely nepřevážím, ale je tak 2,5m pod úrovní hladiny co je za hrází. Větší záplavy byly v 97 roce, průtok 1200m3/s a jedna hráz to nezvládla a smetlo to v podstatě všechny obce na levém břehu toku, ikdyž se mluvilo jen o Troubkách, tak byly menší vesničky které prakticky zmizely pod vodou celé. Pravý břeh je za hrází bez záplav, tam jsou ty jezera na pitnou vodu a hlídají to vodohospodáři, jinak by byla velká část okresu PR bez pitné vody. A netykavky rostou hojně i na té nezaplavované části kde žádný přísun dusíku ze zemědělství určitě není.Jen to co tam naroste, uhyne a rozloží. Tady je pro netykavky ráj, Ocůny na podzim už také není moc vidět, netykavky je vytlačují.

Pánové, teď se ještě poprat. Co se mne týče, tak netykavka Royleova, je pěkná kytka. Všimnul jsem si jí již dávno, když se jedu podívat domů. Aleš ví kde to je. Tam se tato netykavka vyskytuje ve značném množství v korytě a náplavech čůrku, kterému se říká Rumza. Že by byla medonosná, velmi silně pochybuji, ještě jsem na ní včelu neviděl, a to je to proč se oni neotírámm a tam kde bydlím teď, jsem ji ještě neviděl(koukám se na Darkov II).
Pana Bernarda, bych prosil, aby své příspěvky, když už je tady šoupne, tak v češtině!!! Postřiky na řepce mi nevadí, protože agronom společnosti, která prasí pronajaté pozemky, seje již dávno nějakou potvoru, co k vytvoření semene, nepotřebuje hmyz!!!!! Vadí mi spíše, to, že rozšiřuje nádorovitost kořenů brukvovitých, a neni na to metr. Jak to vypadá je zde: http://leteckaposta.cz/403621989. Já už 15, 20let neviděl žlutou včelu obalenou řepkovým pylem a napěchované medníky řepkovým medem a pylové desky.

J.P.

Pepane,ten val je samo kameni,v zivote tam drn nebyl,jenom koprivy a koprivy,mimo kousku,kde jsem zasel hadinec.Vetsinu roku je tam tak sucho,ze tam uschly i jivy a dokonce neznicitelna skumpa ocetna.Ale svazence to nevadi,je nizsi,min rozvetvena,ale je tam modry pas.Az se na podzim budete nudit,prijedte juknout na cesna kolik vcel taha pyl z hloupych 1500m2 a jak nadherne modre pylove desky dokazi vcelstva ulozit pod sebe do spodniho nastavku(tam kde zimuju na 3 VN)....JosPr

Na včelí hospodářství to pak má vliv, jen když budeme rozlohu počítat na 
hektary a ne na metry. 
----------------
Proboha Pepane ve svazu je vás 50.000, v organizovanosti jste předběhli i Čínu, tak včem je problém. Vytáhněte jzdkům z nájmu polnosti tak jako já a osazujte.Víš jak se to říká kapka ke kapce i střízlivý se etc. Nikdo jiný to za nás neudělá.
T.P

Ale zase biotop ocúnů jsou sekané nebo málo spásané extenzívní vlhké louky, kde se u nás taky těm netýkavkám nedaří, protože tam v extenzívním travnatém porostu je málo živin a silná konkurence trav. I když možná kolem lužního lesa to je s takovými travnatými porosty jinak.
Já jsem je ještě zažil, když jsme s otcem daleko v lese kolem našich včel jako poslední vysekávali trávu. A kdy jsme museli nasekanou trávu vždy pečlivě vybrat, aby jsme ocůny neotrávili králíky. Sekali jsme travnaté okraje kolem potoka a lesa a potom štěrbák a bršlici na bývalé obecní pastvině, kterou někdy v 50 nebo 60 letech zalesnili topolovými pruty.
Později už ocůny vymizely, protože je zahlušila vyrostlá vysoká buřeň v nesekané trávě a zastínění těmi topoly.

"Pepane,ten val je samo kameni,v zivote tam drn nebyl,jenom koprivy a koprivy,mimo kousku,kde jsem zasel hadinec.Vetsinu roku je tam tak sucho,ze tam uschly i jivy a dokonce neznicitelna skumpa ocetna"

Když je tam kamení a sucho, tak by se tam mohlo dařit komonici bílé nebo i lékařské. Akorát se musí zasít ve správný čas, asi nejspíš poházet semena tak v srpnu a září, aby přes vlhké zimní měsíce dokázaly rostlinky dotáhnout kořeny až dolů do vlhka. Zaseta na jaře by to asi ani komonice nestihla. To byl asi taky problém těch uschlých vrb jív.
.
Já jinak u nás pro včely rozšiřuji lopuch, dává hlavně pyl v podletí. Akorát se musí respektovat, že je to dvouletá rostlina, co kvete až druhý rok. A že vyžaduje vlhčí stanoviště s trochu holou půdou. Semena se dají snadno sbírat v pozdním podletí a na podzim. Lopuch asi taky pomáhá ptákům, protože jeho semeny se často krmí.
A potom na vlhčí místa časně na jaře rozšiřuji oddenky divoký maliník.
A nově připravuji k šíření komonici.

Nase louka je vetsinu roku sucha,dari se chrpine lucni,chrastavci lucnimu,rdesnu,zvonkum,stirovniku,jitrocelum,uz otavy nestoji za nic.Ale na podzim je ocunu plna,a to uz ani nema cenu je z travy vybirat,rostou tam od jakziva.Ted jsem si nechal svest vodu z nove silnice na louku,tak uvidim jak se zmeni skladba rostlin.Navic k samcim jivam planuju malou pylovou linku(lykovcova,krehka,usata),tak jsem zvedavy jak pokus dopadne.JosPr

Komonici mame nasetou na pozemku asi 200x100 uz peknych par let.Roste na plose byvale obalovny,kde se po demontazi zarizeni rozhrnuly zbytky sterku,drti a pisku,a dari se ji tam vyborne.Bohuzel ma pozemek noveho majitele,ktery se jej pokousel oplotit(do tydne byl plot ukraden),ale doslo k pokaceni a vytrhani kolem stovky jiv a francouzskych jiv,coz pro vceli pastvu je rana jako hrom.Nastesti mu komonice nevadi,jenom ulozil penize.JosPr

Na loukách co sečou myslivci na seno je ocůnů plno, tam se jim daří líp. Volně pod stromy se vyskytují jen tam kde roste tráva a ty jsou druhem tak do 20 cm růstu, takže ocůny prorostou. A také v tomto prostředí roste Áron Karpatský, údajně roste pouze na Moravě. Tohle je podrost za hrází mimo záplavové území v záplavovém území je hlavně v podrostu Medvědí česnek.
V lužním lese není v podrostu taková tma, takže netykavka prorůstá i do středu lesa a starousedlíky tak vytlačuje.

 
(e-mailem) --- 18. 2. 2013
Re: Re: Re: TĚŝbingenska smeska (60502)Já se osobně snažil odpovědět na na tu část otázky kdy Josef obvinil své 
kolegy  dědky, že bez dotace to dělat nebudou,
Má pravdu nebudou, takových akcí jsme zažili již nespočet a nic to 
nezměnilo. ty dotace na to nemají žádný vliv, Nýbrž jejich zkušenost ano.  
Druhým aspektem  je vlastně na co je určena  ta směska.
Tato směs je z letniček, ale i ty které jsem popsal byly také dlážděny 
dobrými úmysly. 
Na včelí hospodářství to pak má vliv, jen když budeme rozlohu počítat na 
hektary a ne na metry. 
---------------------------------------------
 
Zlatý fond v osevu, pastevních odborech, rad a agitace na osev je v každém čísle Včely Moravské přehršel. Jen obsah osevu za celý ročník tisknutý milimetrovým písmem vydá na jednu stranu. Taká je realita a nynější propast propagace osevu v časop. včelařství za 70 - 80 let 
T.P
 
 
 
 

Včelařím 12 let jako víkendový včelař s cca 30 včelstvy. Již 6 let praktikuji dvojí preventivní letní léčení kyselinou mravenčí (Formidol) a to vždy po vytočení (cca 15. červenec) a po nakrmení ( cca 1. srpen). V tu dobu mívám cca 30 kmenových včelstev a cca 20 oddělků (používám k výměně matek a posilování před zimou) a tak jsem si u své organizace vždy objednal 100 (2x50) destiček.
Poslední 2 roky mi však organizace tento požadavek sníží na 30 destiček s odkazem na nějaké nařízení, že se dotace na Formidol poskytuje pouze na počet kmenových včelstev a to pouze jednou.
Zbývajících 70 ks si musím zakoupit v prodejně za cca 30,- Kč kus.
Skutečně takové nařízení existuje? A kde bych jej našel. Mohu individuelně využít v případě nákupu v obchodě žádost o dotaci dle Nařízení vlády č. 197/2005 Sb. pokud ji podám před 20.6.?
Děkuji za radu i odpověď.

To bude nějaká ,hloupost, neznalost nebo šikana. Organizace může klidně legálně obědnat více léčiva něž je ůředně potřeba na všechna její včelstva.Celá organizace může mít abnormálně silná včelstva a mít dvojnásobnou spotřebu léčiva.A za další i záložní oddělky a včelstvíčka musejí být ze zákona léčeny!!

A stojí za to kvůli tomu nějak zvlášť moc šachovat? Kolik ta otace ušetří, 15 kč za jeden formidol?
Při dvou deskách to je 1 kilo medu na 4 včelstva.

Jako první bych se zeptal kdo tu cenu dotuje a až potom pátral po nějakém nařízení. Ona to může být také dotace od ZO pro členy.

Aleš (91.235.183.14) --- 20. 2. 2013
Dotace na Formidol (60525)Včelařím 12 let jako víkendový včelař s cca 30 včelstvy. Již 6 let praktikuji dvojí preventivní letní léčení kyselinou mravenčí (Formidol) a to vždy po vytočení (cca 15. červenec) a po nakrmení ( cca 1. srpen). V tu dobu mívám cca 30 kmenových včelstev a cca 20 oddělků (používám k výměně matek a posilování před zimou) a tak jsem si u své organizace vždy objednal 100 (2x50) destiček. 
Poslední 2 roky mi však organizace tento požadavek sníží na 30 destiček s odkazem na nějaké nařízení, že se dotace na Formidol poskytuje pouze na počet kmenových včelstev a to pouze jednou. 
Zbývajících 70 ks si musím zakoupit v prodejně za cca 30,- Kč kus. 
Skutečně takové nařízení existuje? A kde bych jej našel. Mohu individuelně využít v případě nákupu v obchodě žádost o dotaci dle Nařízení vlády č. 197/2005 Sb. pokud ji podám před 20.6.? 
Děkuji za radu i odpověď. 
----------------------------------------
 
Zo musí dodržetb požadavek na léčivo.  Toho jedince, který tvrdí opak vystřídejte ve funkci. 
 Vydržujete si ze svých příspěvků a účelových příspěvků tajemníka, předsedu ,Machovou ad., tedy jedince kteří tvrdí že svaz je servisní jednotkou. Tedy pokud nejsem spokojen telefonuji ,mailuji,skypuji případně je navštívím v neděli na oběd. 
T.P
 
 
 

 
R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 20. 2. 2013
Re: Dotace na Formidol (60525) (60526)A stojí za to kvůli tomu nějak zvlášť moc šachovat? Kolik ta otace ušetří, 15 kč za jeden formidol? 
Při dvou deskách to je 1 kilo medu na 4 včelstva.
---------------------------------------------------------
 
Jde o princip. Poku d Aleš platí příspěvky, oprávněně očekává nějaký servis byt minimální. 
T.P