Včelařská konference

Skus se podívat na to z jiné stránky
setím nepůvodních rostlin do krajiny pokud nezajistíme další činnost může
nadělat víc škody jak užitku. Takových příkladů máme nespočet. Př. Tam kde
jsem vidíval porosty blatouchů je dnes netykavka žláznatá  Místo porostu
česneku medvědího tam dnes vidím netýkavku žlutou. Lesy jsou dne zamořeny
akátem severoamerickým, protože jeho dřevo dnes nikdo nevyužívá. Zrovna tak
negativní důsledky nese i ochranářská praxe  před léty zakázali třebas
jednomu pánovi vyrábět košťata z janovce protože se stal chráněný. Po 10
letech, kdy se na tom úhoru přestal janovec řezat tam místo janovce je jen
šípek a černý bez. Je třeba proto dbát o udržení celého rázu krajiny a
nějakých pár kilo nějakého osiva na nic nemá podstatný  vliv  a to ani na ty
tvoje včely.  dřívější úhory které sloužily jako pastviny dnes zarostli
kopřivami nebo bezinkami a je tak zničeno druhové složení porostů v celé
krajině. Stejné je to i s okrasnými trávníky dříve se využívaly pro dobytek
a bylo tam spoustu květů i pro včely, dnes je to jen zelené.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
Datum: 16. 2. 2013
Předmět: Re: Tůbingenska smeska

"Diky za link.Kazdy rok si zaseju zhruba 3kg svazenky na zahradu a kde se
da v okoli(pod vedeni VN,neobdelana pole a pod).Snazil jsem se zapojit
svoje "ovecky",bohuzel to skoncilo po klasickem dotazu nasich hamounu,kolik
na to bude dotaci !!! Jednodusi je fnukat,ze neni snuska,nez ji pomoct
zajistit...Tohleto minimum pro vcely muze udelat kazdy vcelar i bez
nestastnych dotaci...JosPr"

Na to je jediný argument "bez práce nejsou koláče" nebo spíš snůška pro včely. Před nějakým časem tu někdo prodával mulčovač i s návodem, že tím každý rok svazenku mulčuje, aby znovu vzešla. S netykavkou mám takovou zkušenost, že ji stačí v létě když jsou vedra pokosit a cca do třech let se vytratí. Nemá ráda sluníčko na oddenku. Ono není problém navrátit do krajiny původní byliny, ale stojí to každý rok trochu toho lidského sádla a nebo práci svěřit strojům.

"Na to je jediný argument "bez práce nejsou koláče" nebo spíš snůška pro včely. Před nějakým časem tu někdo prodával mulčovač i s návodem, že tím každý rok svazenku mulčuje, aby znovu vzešla. S netykavkou mám takovou zkušenost, že ji stačí v létě když jsou vedra pokosit a cca do třech let se vytratí. Nemá ráda sluníčko na oddenku. Ono není problém navrátit do krajiny původní byliny, ale stojí to každý rok trochu toho lidského sádla a nebo práci svěřit strojům."

At se na to divam,jak se divam,byt je svazenka nepuvodni rostlina,nevidel jsem,ze by nekde zplanela.Vymrzne a nevyroste.Ted mam zrovna za stanovistem nove vedeni elektriky na valu proti privalove vode,nejakych 300x5 m.Nevidim duvod,proc ten val neosit,kdyz tam stejne nic nez koprivy neporoste a kdyz seti nacasuju mezi repku a malinu,a les a starcek hajni,tak mam misto snuskovych prestavek zabavu pro vcely na cely rok.Snad se to povede domluvit i s majitelem solarni odpornosti.Od lesaku mam prislib vyseti pohanky na zorana luka v dezolatnim stavu.Sedet na prdeli a fnukat,ze neni zadna snuska,to neni pro mne.Jak pise Ales"bez prace nejsou kolace" nebo spis zasoby medu a pylu na zimu..Ze s koncem chovu dobytka dostala vceli pastva(jetele,smesky se slunecnici a bobem) na frak je skutecnost,a je na vcelari,jestli s tim neco provede,nebo klasicky rekne "melo by se udelat" a vic nic..JosPr

"setím nepůvodních rostlin do krajiny pokud nezajistíme další činnost může
nadělat víc škody jak užitku. Takových příkladů máme nespočet. Př. Tam kde
jsem vidíval porosty blatouchů je dnes netykavka žláznatá Místo porostu
česneku medvědího tam dnes vidím netýkavku žlutou. Lesy jsou dne zamořeny
akátem severoamerickým, protože jeho dřevo dnes nikdo nevyužívá. Zrovna tak
negativní důsledky nese i ochranářská praxe před léty zakázali třebas
jednomu pánovi vyrábět košťata z janovce protože se stal chráněný. Po 10
letech, kdy se na tom úhoru přestal janovec řezat tam místo janovce je jen
šípek a černý bez. Je třeba proto dbát o udržení celého rázu krajiny a
nějakých pár kilo nějakého osiva na nic nemá podstatný vliv a to ani na ty
tvoje včely. dřívější úhory které sloužily jako pastviny dnes zarostli
kopřivami nebo bezinkami a je tak zničeno druhové složení porostů v celé
krajině. Stejné je to i s okrasnými trávníky dříve se využívaly pro dobytek
a bylo tam spoustu květů i pro včely, dnes je to jen zelené. "

Pod Netykavkou žlaznatou roste jenom Pýr nic jiného a rozlézá se tak, že vytlačuje původní druhy např. Česnek medvědí. Jediný co z Netykavky je, tak pylová snůška na podzim pro včely a čmeláky, jinak je k ničemu a všechno živé faunu i floru odpuzuje. A pylová snůška jde nahradit jinými rostlinami ze kterých budou mít užitek nejen včely. Mám Netykavky kolem stanoviště víc než dost a projít pěšinou kolem Netykavek je nad snesitelné možnosti čichových buněk. Smrad z kafilérky je podle toho rajský plyn. Netykavka je podobné svinstvo jako Bolševník, který jsem už bohužel našel v okolí také.

Netýkavku žláznatou jsem sázel ke včelám do přírody už pomalu před 40 lety, v době, kdy termín invazivní rostliny ještě nikdo ani neznal.
V postředí blatouchu, rákosí, sítiny a podobně, tedy v prostředí vlhkém až mokrém s malým množstvím dusíku se netýkavku vysadit vůbec nepodaří. Buď prostě neporoste anebo pokud poroste, místo jednoho, dvou metrů výšky vyroste tak do 30 - 50 centimetrů a vyprodukuje úměrně tomu jen pár semen. A druhý třetí rok je zahlušena konkurencí, která v tomto prostředí nedostatku dusíku roste rychleji a víc.
V prostředí vlhčího kraje lesa a pole, kde jsou nashromážděny živiny z rozloženého listí z lesa plus nějaké živiny splavené z pole netýkavka prvních 5 - 10 let zabere asi 90 % prostoru, přitom původní rostliny díky dostatečnému množství světla pod sebou pouze více méně omezí v růstu. Po cca 15 letech začne netýkavky na tomto místě výrazně ubývat. Úbytek se zastaví, až netýkavka zabere pouze 5 - 10 % plochy a začne dorůstat místo výšky dvou metrů výšky maximálně metr. Na zbývající ploše se opět rozšíří původní rostliny. Situace se změní pouze když tam někdo naveze novou zeminu - třeba odpad nebo když přilehlý les vykácí, druhý rok se na tato místa netýkavka rozšíří a rychle zabere zase až 90 % toho prostoru.
Pýr pod netýkavkou jako jediná rostlina být nemůže, protože pýr roste na příliš suchých stanovištích s malým obsahem dusíku, kde netýkavka nedokáže prosperovat. Pokud má stanoviště s pýrem dostatek dusíku, je na tomto stanovišti pýr zatlačen kopřivou, případbě rostlinami typu bršlice nebo obecně hlavně miříkovitých rostlin, potom tam o místo budou soutěžit tyto rostliny a netýkavka. A zase, pokud se přísun dusíku a čerstvé zeminy nebude obnovovat, po pár letech netýkavka žláznatá zase ustoupí.
Netýkavka žláznatá taky nemůže potlačovat porost česneku medvědího. Jednak česnek medvědí roste typicky uvnitř listnatých lužních lesů, kde bývá tak málo světla, že tam nětýkavka žláznatá prostě neprosperuje. Tyto rostliny by si mohly konkurovat jen na okrajových oblastech výskytu, na krajích lesa nebo v místech řídkého lesa nebo polomů. Jedině tam má netýkavka už dost světla a česnek medvědí nemá ještě tak silnou konkurenci rostlin nesnášejících stín.
A potom česnek medvědí vypučí v dubnu, vykvete na začátku května a usychá a zatahuje se někdy v polovině června, kdy netýkavka žláznatá teprve začíná pořádně růst. Takže tyto rostliny se vzájemně míjejí i v čase a nemohou se v podstatě téměř nijak ovlivnit.

Jediná místa, kde netýkavka žláznatá trvale prosperuje, jsou místa vlhká a s vysokým obsahem dusíku, kde je pravidelně ten dusík nějak dodáván.
Dříve to bývaly obecně všechny vodní toky, kde se z pole splavovala hnojiva, kde zemědělcům tekla močůvka z kravína nebo z hnojiště, všelijaké skládky hnoje nebo výsypky organických materiálů. A potom plochy přihnojované lidmi znečištěnými toky, to znamená všechny plochy aspoň občas zatopené řekou nebo potokem, do kterých ústí odpady.

Dneska ubyli ti zemědělci, protože dneska šetří živinami, ale zůstaly ty plochy "přihnojované" lidmi znečištěnou vodou. Plus nějaké, dneska už asi jen černé skládky hlavně organických odpadů na vlhčích místech. Tam netýkavka skutečně roste pořád a prosperuje.