Archiv Včelařské konference

Proboha, přestaňte blbnout s tou sálavou složkou tepla od včel. Zjišťoval jste někdo, kolik sálavého tepla tmavé těleso jako zimní chumáč včel a při teplotě, jaký povrch včel v zimě má, je vůbec fyzikálně možné sálavým způsobem vyzářit? Je to nula celá, nula nula nic!!!!!

Je to stejné, jako u člověka, prostudujte si pobytové, vnitřní mikroklima. K transportu tepla dochází i pod bodem mrazu. To je jen laická představa, že když je "mráz" že k radiaci nedochází. Pohybujeme se tu v teplotách 270 až 300°K.

R. Polášek:
Zjišťoval jste někdo, kolik sálavého tepla tmavé těleso jako zimní chumáč včel a při teplotě, jaký povrch včel v zimě má, je vůbec fyzikálně možné sálavým způsobem vyzářit?

___________________________________________________________


To by mě také velmi zajímalo. Ví to tady někdo? Jakou část ztrát to tvoří v porovnání s konvencí?

S pozdravem M. Václavek

Může to být odhadem mezi 20 až 60%.
Udělejte si doma pokus. Pokud máte doma deskový radiátor, nastavte teplotu jeho povrchu na 50°C. Vysvlečte se do půl těla a sedněte si cca 20 cm před toto těleso. Vaše teplota povrchu těla bude cca okolo 25°C. Rozdíl teplot je tedy 25°C. Potom si přesedněte před zeď, která má teplotu běžně 17°C.
V prvním případě dochází k transportu tepla z radiátoru na vaše tělo při rozdílu teplot 25°C. Ve druhém případě ve stejné místnosti o stejné teplotě vzduchu se stáváte vůči zdi vy radiátorem při rozdílu 8°C a pocítíte ten rozdíl a vlastní kůži. A vo tom to je.

Množství tepla vyzářeného radiací závisí výhradně na teplotě tělesa, které vyzařuje. V úlu to je povrch včel a ten má v zimě teplotu okolo 7 st C. Na rozdíl od konvekce, kde závisí na rozdílu teplot a prostředí. 99,9 % tepla v úlu ze včelího chumáče uniká konvekcí....

Je tam mnoho faktoru co ovlivni kde si vcelstvo sedne v pripade kombinace skla a dreva.

Mam uz dvouletou zkusenost a pokazde je to jinaci. V medne krave sedel chomac primo na skle, mely absolutni svobodu v tom kde si hnizdo utvori. Dikatat byl dany jen pasky mezisten cili smerem vuci cesnu (tepla stavba).

Druhym rokem jsem vyzimoval vcelstvo v prosklenych NN, vyrobil jsem jich jen 4 a nechtel jsem loni moc zuzovat a tak posledni nastavek az nahore byl dreveny. Vcely se v unoru natahly az nahoru do dreveneho nastavku i kdyz predtim byly na plexiskle... A tam zacly plodovat, dost zasob nechaly pod sebou... Radeji utvorily misto koule uzky a hodne siroky kvadr, vyplnily 9ulicek. Mohu se jen domnivat ze sly do tepla, ale prohlasit to za pravidlo bych se bal zvlaste kdyz u necek to bylo opacne a tam vegetily na skle...

Zda se mi ze je to vlastnost vcely, nektere si proste libuji celorocne dole a jine jen nahore. Osetrovani obdobne a proste vyjimky jsou a uz min 3 roky vzdy ty stejne bedny...
T.H.


> Nemáte pravdu. Před mnoha lety mi odpověděly jinak než si myslíte. Včely
> měly možnost si vybrat prostor. Byly zazimované ve 3 nástavcích tak, že
> mezi již používaný dřevěný vrchní a spodní nástavek jsem umístil nový
> skleněný. Celou zimu byly ve skleněném, tak mě přesvědčily a potom jsem
> dřevěné úly zrušil.Včelaření se mi zjednodušilo, protože mám přehled o
> rozvoji včel v úlech. Ve vývoji pokračuji. Účinnější než sálavá složka       je
> využití složky       reflexní a další možnosti o kterých se nebudu dohadovat
> B.V.
>
>
>

Kde jste k tomu číslu přišel?

Nějak před 5 - 10 lety, kdy vznikl rozruch kolem úlů zevnitř vylepených hliníkovou fólií, která měla údajně odrážet teplo uniklé radiací ze včel zpátky, jsem si to našel na stránkách na internetu. Prostě pokud by se v úlu vyskytovaly teploty 50 st C, byl by přenost tepla radiací významný, ale při těch teplotách,jaké tam jsou skutečně, není. Z fyzikálního principu nějaký přenoc radiací je, ale proti přenosu tepla prouděním je absolutně zanedbatelný.

Omlouvám se, možná jsem již otravný, ale mám ještě jeden názorný příklad.
Je večer, bezvětří, teplota vzduchu a povrchu země +3°C. Ráno zase bezvětří jasná obloha teplota -5°C, povrch země 0°C. Kam se asi to teplo ztratilo? Žádnou konvekcí s vesmírem to nejde, do země se to teplo také neztratilo. 100% ho uniklo radiací do meziplanetárního prostoru. Ať chcete nebo ne, žijeme v absolutních číslech v dost vysokých teplotách na to, aby radiace infrazáření spolehlivě fungovala.

Teoreticky lze předkládat hodně argumentů, ale důležitější je praxe.
Kladu si totiž otázku, zda zimující včely v našich podmínkách stojí o nějakou regulaci tepla ve svém příbytku. V roce 2008, po 2 velmi mírných zimách byly hlášeny velké ztráty. Proč chceme včely držet v teplých úlech, když mají problém přežít teplou zimu?
Podle dlouholetých zkušeností přítele Dvorského a Vojtěcha není důvod tvrdit, že skleněná stěna úlu je pro včely nějaký problém (s výjimkou přímého oslunění v létě), pokud ovšem nemáte opačnou zkušenost.

Proč chceme včely držet v teplých úlech, když mají problém přežít teplou zimu?

V zimě je jim uteplení na nic. Už o dva plástzy dál, nebo 10cm od chomáče v uličce je mínusová teplota.

ALe jakmile začnou na jaře plodovat, je vše jinak.
A že se raději drží u stěny než uprostřed je v souladu s mými zkušenostmi.
Stěna odráží nebo zadrží teplo.

Že nemají včely jasno co udělá skleněná stěna a považují i sklo za stěnu s obvklými vlastnostmi je asi dáno tím, že se s ní ve svém vývoji zatím málokdy setkali.
Jak je zřejmé z této konference, skleněný úl byl objeven nedávno.


:-)
Karel

"Že nemají včely jasno co udělá skleněná stěna a považují i sklo za stěnu s obvklými vlastnostmi je asi dáno tím, že se s ní ve svém vývoji zatím málokdy setkali.
Jak je zřejmé z této konference, skleněný úl byl objeven nedávno. "
-----------------------------------
Co je obvyklá stěna? Prkno, styrodur, hodně nebo málo vykotlaný kmen, kámen, zdivo,... ?
Co včelám ta skleněná stěna vlastně udělá? Já to nevím. Přítel Holub hovoří o ztrátách tepla. opravdu jim to škodí? Proč by potom přítel Dvorský používal skleněné úly 30 let?
Máte nějaké skleněné nástavky?
Já se pokusím nějaké sehnat nebo vyrobit. Prostě chci vidět na vlastní oči, jak včelstvo v takovém úlu žije. Už jen pro tu protichůdnost názorů.

Podle mého názoru, včely mají rády teplo. Konec konců, pokud klesne jejich teplota pod 5-7°C , pak hynou. Proto potřebují topit spalováním glycidových zásob, shlukují se do chomáče s nízkým povrchem. Případně přejdou do míst, kde je nízká tepelná ztráta (svědčí o tom úhyny nad zásobami). Pokud jsou včelstva dostatečně silná a mají dostatek zásob, pak přežijí i v tenkostěnných úlech (třeba plechových sudech) a dovedou se ale přizpůsobit daným podmínkách. Skleněný úl odpovídá úlu se stěnou z dřevěné dýhy o síle cca 0,7 mm. Za mrazů, pokud jsou včely v chomáči, pak izolace nehraje tak velkou roli, jako při jarním rozvoji, kdy jsou již včely rozlezlé a vyhřívají celý nástavek. Pak je spotřeba zásob velká. Na druhé straně tenkostěnné úly se snadněji na slunci prohřejí, což může urychlit zahájení plodování, ale také úhyn bez zásob. Je rozdíl, jsou-li úly venku, nechráněné účinkům větru, nebo jsou ve včelíně. Vliv izolace stěny se projeví více v závislosti větrání úlu. U otevřených oček a zasíťovaném podmetu se izolace úlu neprojeví tolik, jako u úlu pokud je uzavřený (kromě česna ) a větrání využívá rozdílné hmotnosti vodní páry a kysličníku uhličitého. Pro mé tvrdší podmínky včelaření jsou výhodnější izolované úly. U uteplených úlů je o něco větší výnos medu a nižší spotřeba zásob. Závěrem bych chtěl říci, že včelaření v uteplených úlech je přirozenější, je to včelaření na větší jistotu. Někteří profivčelaři takto včelaří. A pokud své včely máme rádi, pak jim tyto lepší podmínky v izolovaných úlech dopřejeme.

Co včelám ta skleněná stěna vlastně udělá? Já to nevím. Přítel Holub hovoří o ztrátách tepla. opravdu jim to škodí?
---------------
Nikdo snad neříkal, že jim to škodí. Na rozdíl od třeba dřevěné stěny - třeba kmene - jim sklem odchází větší množství tepla z úlu. Prostě sálavou složku sklo nezachytí.

Normálnímu včelstvu to nemůže uškodit.
Silné včelstvo přežije i v plechové krabici.
To tady snad nikdo nevyvrací.

Je to prostě jako dům celý ze skla. Taky se moc nestaví.
A asi v něm není moc tepelná pohoda.


Těm co to není jasné, doporučuji navštívit bazén v Trutnově a v Jičíně. Jeden je obesklen a druhý většinou obezděn. Na teploměru je tam stejná teplota vzduchu i vody.

A hádejte kde vám bude větší zima?
Karel

Sílu Styroduru budu používat 4 nebo 5 cm. Žádné vzpěry tam nebudou, nejsou potřeba. Vše budu lepit Rakolem vodovzdornost 4, ale spíš Epoxy 1 200. V tom provedu ještě nějaká srovnání. Rakoll se ale osvědčil. Nemohu ale zatím sehnat jiné rozměry Styroduru než cca 80 x 120, při tom se dost prořeže. Kdyby někdo věděl, budu rád za upozornění. O polystyrenu a jemu podobných látkách je na Internetu toho dost, zas tak velká zátěž pro prostředí při likvidaci to není, vždyť něco přes 90% objemu tvoří vzduch. Jako největší problém jsou jmenovány hlavně saze. Ono ani s tím dřevem to není zas tak úplně ekologické. Stačí se projít po pasece, kde sklizeň prováděly takové velké mašiny, tuším ze se jmenují harvestory, jak vypadají cesty/měsíční krajina/ Kolik se asi spotřebovalo pohoných hmot, el. energie a při likvidaci to také čoudí a také jsou zplodiny. Navíc likvidace PS je možná provést ve spalovně kde jsou v prostoru hoření teploty nad 1 000 a pak je to úplně o něčem jiném. Takže nejdřív se trochu informovat a pak psát. Jinak se vším od polystyrenu je trochu problém s řezáním dílů. Kdo je zařízen na řezání odporem má velkou výhodu, velmi dobře to jde na pásovce, varuji před řezáním na cirkulárce bez rozpěrného klínu!. Bez něj jde občas o život, s ním je to v pohodě.Při volbě těch "nejlepších úlů" přeji dobrou volbu! Zdraví R. Stonjek

. Nemohu ale zatím
> sehnat jiné rozměry Styroduru než cca 80 x 120, při tom se dost prořeže.
> Kdyby někdo věděl, budu rád za upozornění.

Ja to co prorezu jeste poslepuji a mam dalsi desky, zda se ze to funguje a tam problem neni, ale asi nesu drivi do lesa :-)

Jinak jak budete mit osetrene rezne plochy? Nebo-li dosedaci plochy nastavku - tam jsem mel nejvetsi problem s vykousavanim styroduru. Ale mozna jste nasel lepsi model nez ja. Mam ruzovy a je na nem napsano styrotrade - nekupuju mam ho v omezenem mnozstvi zdarma.

T.H.

"Nikdo snad neříkal, že jim to škodí"
--------------------------------
přítel Holub to poslední větou citovaného příspěvku naznačuje:
-----------
"Pavel Holub (88.103.248.6) --- 31. 3. 2010
Re: stavba úlu (29112) (29143) (42778) (42780) (42786) (42787) (42802) (42805) (42812) (42852) (42853)
„U skleněného úlu se ztrácí sálavá složka…..“ Včely asi tomu rozumí nejlépe a nějak si v tom libují.
V létě určitě, v zimě na to odpoví jinak."
-------------
Snažím se nějak dopídit, co je to "odpoví jinak" a z jeho vyjádření chápu, že skleněný úl působí nějak negativně. Možná jsem jeho výrok jen špatně pochopil.
Shodneme se na tom, že skleněný úl je chladnější než dřevěný. To ale může působit pozitivně, omezením množení roztočů v zimním období.

> Co je obvyklá stěna? Prkno, styrodur, hodně nebo málo vykotlaný kmen,
> kámen, zdivo,... ?
> Co včelám ta skleněná stěna vlastně udělá? Já to nevím. Přítel Holub hovoří
> o ztrátách tepla. opravdu jim to škodí? Proč by potom přítel Dvorský
> používal skleněné úly 30 let?
> Máte nějaké skleněné nástavky?
> Já se pokusím nějaké sehnat nebo vyrobit. Prostě chci vidět na vlastní oči,
> jak včelstvo v takovém úlu žije. Už jen pro tu protichůdnost názorů.

Mam uz jsem to psal. Jestli mohu doporucit pokud chce nekdo videt vcelam co nejvice do kuchyne vcel tak by to mela byt volna stavba a na to kolmo sklenena stena. Tak to mam v medne krave a tam lze vcely pozorovat bajecne. Nebo do prosklenych nastavku udelat bocni loucky hodne uzke, protoze ja tam mam hofmany a vidim zejmena drevo, plasty moc ne. A z druhych dvou stran se vcely moc nevyskytuji, vidim dilo bud prazdne nebo s pylem, a kdyz jsou plne tak obcas i s medem...

Ja ted premyslim nad tou spokojenosti z prosklenych ulu u zminenych vcelaru a musim rict ze loni po prvnim vyzimovanim velmi prosperovaly az jsem byl prekvapen. Tesim se na dalsi zkusenost.

Jinak mam fotky jak sklo kde se dotyka chomac je cire, 2-5cm od chomace je mokry pruh, a dale je jinovatka a led.

T.H.

Skleněné úly mají kvalitní vzduchovou izolaci.Dvě skla a mezi nimi asi 2,5cm vzduch.Spotřeba zásob je menší než u tenkostěnných úlů. Vysoký podmet, drátěné dno, ale skleněná podložka dobře uzavírá dno, česno asi 20cm2

S takovýmto rozměrem desek Styroduru jsem se ještě nesetkal.
Já jsem zatím kupoval 125x60cm.tady jsem našel třeba tohle-http://www.ceskestavebniny.eu/product.php?id_product=246
Tady z toho mám také jeden úl-http://www.verkom.cz/verkom-eshop/izolace/styrodur-basf/styrodur-basf-3035-cs-tl.-40-mm/
No a nebo tady-http://www.stavebniny-levne.cz/styrodur/styrodur-3035-cs-40mm-1265x615?utm_source=zbozi.cz&utm_medium=feed&utm_campaign=zbozi.cz

Na lepení se hodí jakákoliv vodě odolná disperze.S tím Epoxidem nevím,nevím.Já to lepil různými těmi lepidly na polystyren v tubách a zatím to všechno drží.
Z těchto rozměrů desek mi žádný větší odpad nikdy nezůstal.Vycházelo z toho i na plemenáče a různé kousky jsem slepil takže většinou zůstaly jen ty odříznuté pera 1,5cm z okrajů desky.

"Jinak mam fotky jak sklo kde se dotyka chomac je cire, 2-5cm od chomace je mokry pruh, a dale je jinovatka a led.

T.H."
---------------------------
Jsou ty fotky někde k vidění?

Stonjek (213.151.87.2) --- 1. 4. 2010
Re: stavba úlu

Sílu Styroduru budu používat 4 nebo 5 cm. Žádné vzpěry tam nebudou, nejsou potřeba. Vše budu lepit Rakolem vodovzdornost 4, ale spíš Epoxy 1 200. V tom provedu ještě nějaká srovnání. Rakoll se ale osvědčil. Nemohu ale zatím sehnat jiné rozměry Styroduru než cca 80 x 120, při tom se dost prořeže. Kdyby někdo věděl, budu rád za upozornění.
...
Pro úly Optimal používám Styrodur typ 2800C - bez falců, tl. 30mm, vlepený mezi dva rámečky ze dřeva (na způsob úlů Honzy Jindry). Výborné na oplodňáčky nad včelstvem (2 v jednom nástavku), dále oddělky v jednom nástavku, případně lepené plemenáče na 5 rámků Optimálu. U kmenových včelstev používám hlavně na medníky(6. a 7. nástavek), kde je výhodou nízká hmotnost a očka jsou zavřená, takže je nevykusují.Do některých nástavků po dvou letech používání bylo nutné vlepit v místě oček dřevo, protože holky si zevnitř upravují otvor do kužele až je místo válcového otvoru očka 25mm třeba kuželový otvor průměr 50mm vevnitř a 30mm na venkovní stěně.
Přes zimu zužuji vše do tenkostěnných (25mm) dřevěných nástavků, jinak je nutno chránit proti sýkorám, žlunám, strakapůdům. Ale to zde bylo již mnohokrát zmíněno.
Nakupuji u:
http://www.levnestavebniny.cz/tepelne-izolace/extrudovany-polystyrenn/

... jo, ještě ty rozměry:

1250 x 600, zelená barva, 14ks v balíku, 88,-Kč/kus

a důležité je, že typ 2800C má mřížkovaný povrch, který vypadá odolnější proti hladkému u typu 3035.

Dr. Hruška, vynálezce medometu popisoval pokus se zimováním včelstva v drátěnném koši. To bylo počátkem 20-tého století v Itálii. Když jsem si to přečetl, odchycený roj jsem v roce 1978 nechal přezimovat v drátěnném koši v závětří ve stodole, aby zimující včelstvo nebylo vystaveno venkovnímu proudění vzduchu a sýkorkám či hlodavcům. To v našich zeměpisných šířkách. A hádejte co se na jaře 1979 dělo. Nebudu vás napínat. Včelstvo jsem po polovině dubna přeložil (zařízl do rámků) a ještě v témže roce vytočil med. Nebyly žádné stěny. Ani dřevěnné ani skleněnné o styroduru se nám ještě ani nezdálo. A jaké je poučení? Včely nepotřebují ani tak dřevo, sklo, beton nebo jiný materiál. Ten je důležitý pouze jako ochrana před nepřáteli. Včely potřebují především vlastní voskové dílo. Jinak je jim to vše šumafuk. Je to však důležité pro naše hračičkování. Nu co, dnešní příděl medovinky již dochází, tak půjdem do hajan.
Tak nazdraví a dobrou noc. JK

"O polystyrenu a jemu podobných látkách je na Internetu toho dost, zas tak velká zátěž pro prostředí při likvidaci to není, vždyť něco přes 90% objemu tvoří vzduch. Jako největší problém jsou jmenovány hlavně saze. Ono ani s tím dřevem to není zas tak úplně ekologické. ... Kolik se asi spotřebovalo pohoných hmot, el. energie a při likvidaci to také čoudí a také jsou zplodiny."
_______________________

A tak to jo, k tomu už se opravdu nedá nic říct. Protože je apríl, tak si budu myslet, že si jen děláte srandu...

Zdravím,styrodur na nízké nástavky už jsem také zkusil(styrodur 3035-20 mm),mám je v provozu už 5 let),a zkušenosti jsou následující.Abych dosáhl síly úlové stěny 25 mm,tak zevnitř mám sololit o síle 4 mm,nahoře i dole dřevěný rám bez falců,z vnější strany po vzoru Honzy Jindry(který bydlí nedaleko ode mne a občas okolo jeho zakočovaných včelstev jezdím) mám fasádní mřížku(perlinku) natřenou bílým latexem-myslel jsem si,že to pomůže proti ptactvu,ale na lesním stanovišti se kterási žluna či někdo jiný stejně opovážila...Očka jsem u těchto nástavků neudělal,v kombinaci s dřevěnými stačí mít jen u těch dřevěných.Vše dohromady jsem lepil lepidlem na polystyren mimo čepů na dřevěných rámech,ty jsou sklíženy lepidlem na dřevo.Protože jsem při kočování nevěřil samonosnosti nástavků ze styroduru,tak mám pro jistotu ještě v rozích z venkovní strany prkénka o síle 10 mm a šířky 50 mm.Sololit proti tvarovým změnám chrání nátěr teplou fermeží.
Když mám porovnat včelstva zimovaná ve dřevě a ve styroduru,tak nějaký podstatný rozdíl jsem tady u nás v teplejší poloze nezaregistroval.Včelstva zimovaná ve styroduru mají v úlech více vlhkosti,která způsobuje plesnivění krajních neobsednutých plástů(nejspíš díky absenci oček,trochu pomáhá otevřené zasíťované dno),dokonce ani v kombinaci dřevěných nástavků s očky není zimování tak úplně suché.
Pavel.

A tak to jo, k tomu už se opravdu nedá nic říct. Protože je apríl, tak si budu myslet, že si jen děláte srandu...
-------------------------------------

Proč, to je jen taková představa, že co je přírodní je ekologické. Možná košnice ze slámy doma při louči dělané, to ano.
Ale někdo, kdo kupuje 30mm fošny z truhlářského dřeva a hobluje je na 25mm a spočte si všechnu spotřebu energie, by se asi divil. A halvně když uvidí harvistor při práci v lese.

Už když jsem před 30 lety nastoupil do papíren, tak jsem byl překvapen, že v Německu byla zpracována studie, že pytle z umělých hmot představují mneší zátěž pro přírodu (s recyklací) než papírové pytle. Jednalo so o balení stavebních hmot.
My jsme tenkrát nadávali na naše mléjo v "igelitu" a vzhlíželi na jejich papírové balení. Pak jsme viděli jak jsou ty krabice dělané a všem ekologům spadla čelist, jaký je to humus.
No a u vratných obalů (hlavně na tekutiny) jsou to taky paradoxy.

Nebo ty fasády z polystyrénu a další zateplování co navrhují ekologické iniciativy je nějaká ekologická bomba co nepůjde za pár desetiletí zlikvidovat?

Teď mě čeká likvidace starých nástavků, vyškubu z nich PS a odnosím do kontejneru. Nějaké květináče, nebo desky z toho někde vylisují.
Jen by mě zajímalo, kam všichni nepřátelé umělých hmot dneska chodí nakupovat? Z čeho a do čeho jim balí zboží.
Hlavně když chodí nakupovat levné zboží do supráků.
Karel

To jsou ty úhly pohledu.
Když plasty skončí v kontejneru k dalšímu použití, je to OK. Když je někdo rozhází po lese, nebo strčí do kamen, je to průšvih.
Ekologie není ani tolik o použitých materiálech a technologiích, je hlavně o tom, jak s nimi lidé zacházejí nebo plýtvají.

Ekologické je to co používáme co nejdéle a ne na jedno použití!!! Výrobky nesmějí být převáženy přes půl světa!!!

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: stavba ?lu
> Datum: 02.4.2010 09:35:22
> ----------------------------------------
> To jsou ty úhly pohledu.
> Když plasty skončí v kontejneru k dalšímu použití, je to OK. Když je někdo
> rozhází po lese, nebo strčí do kamen, je to průšvih.
> Ekologie není ani tolik o použitých materiálech a technologiích, je hlavně
> o tom, jak s nimi lidé zacházejí nebo plýtvají.
>
>
>

Ke všemu, i k plastům se musí přistupovat s rozumem. Nic není úplně černé ani úplně bílé, i když se tak někteří lidé a některé skupiny - třeba kolem zelených, chovají a jinak to možná ani neumí.
Možná jen stačí koupit levnou barvu třeba v Lidlu namíchanou kdoví z čeho a najednou jí natřené dřevěné úly mohou být mnohem méně ekologičtější než třeba úly z polystyrenu....
Co se týká plastů používaných ve včelaření, tak s největší pravděpodobností tyto plasty i po vyhození do příslušného kontejneru recyklovány nebudou. Nemají totiž na sobě příslušné značky, takže to budou neidentifikovatelné plastové zlomky a půjdou v lepším případě do spalovny, v horším na skládku. Ostatně tohle se asi děje i se všelijakými drobnými ušpiněnými plastovými sáčky, kelímky od jogurtů, rozšlapanými PET lahvemi a podobnými odpady, i když mají na sobě značky, protože jejich vytřídění a očištění se asi nedá stíhat a nevyplatí se.
Asi to bude platit ještě dlouho, že zbytky plastů, třeba v případě polystyrenových úlů natřené barvami a lepidly, spojené s dalšími materiály, jako je ta perlinka a kontaminované třeba zbytky vosku, i když se hodí do správného kontejneru, půjdou už jedině na výrobu tepla do spalovny. Sice má existovat technologie obecné recyklace plastů, kdy se plasty zahřejí na pár stovek stupňů a potom uvolní kapalné látky po ochlazení připomínající ropu, ze které by bylo možné teoreticky zase plasty vyrábět, ale zatím to asi nevychází, minimálně ekonomicky....

já jsem měla dědečka včelaře

U toho polystyrenu jsem trochu na rozpacích.
Litr ředidla nebo technického benzínu koupím ve větším balení od cca 50 Kč. Když v litru rozpustím odhadem takových 300 gramů pěnového polystyrenu, získám tím určitý lak v ceně takových 30 - 60 Kč za kilo. Laky a lazury na napouštění, třeba dřeva jsou přitom v obchodech od takových 120 - 150 za kilo, pravda, mnohem kvalitnější.
Může ale třeba mít nástavky z hobry nebo z papíroviny, tyhlety materiály, pokud jsou venku, vydrží, když jsou jednou za několik let napuštěny nějakým lakem. Na to právě můžu použít ten polystyrénový "lak".... případně můžu tento "lak" popužít na nějaké jiné méně náročné účely.....Polystyren, který jinak vyhozený do kontejneru stejně s největší pravděpodobností půjde do spalovny, ještě dále vyuziju.....

Dobrý den!

Když už jsme u té chemie, nemáte prosím někdo typ na cenově únosné
lepidlo na výrobu kartonových nástavků. Desky vyrábím běžným lepidlem na
tapety, ty jsou perfektní, ale lepím dřevěný rám na horní a dolní okraj.
Používal jsem Herkules, ale nějak nám cena neúměrně stoupá...
Děkuji a všem požehnané Velikonoce.
Václav Čada

> U toho polystyrenu jsem trochu na rozpacích.
> Litr ředidla nebo technického benzínu koupím ve větším balení od cca 50 Kč.
> Když v litru rozpustím odhadem takových 300 gramů pěnového polystyrenu,
> získám tím určitý lak v ceně takových 30 - 60 Kč za kilo. Laky a lazury na
> napouštění, třeba dřeva jsou přitom v obchodech od takových 120 - 150 za
> kilo, pravda, mnohem kvalitnější.
> Může ale třeba mít nástavky z hobry nebo z papíroviny, tyhlety materiály,
> pokud jsou venku, vydrží, když jsou jednou za několik let napuštěny nějakým
> lakem. Na to právě můžu použít ten polystyrénový "lak".... případně můžu
> tento "lak" popužít na nějaké jiné méně náročné účely.....Polystyren, který
> jinak vyhozený do kontejneru stejně s největší pravděpodobností půjde do
> spalovny, ještě dále vyuziju.....
>


---------------------------------------------------------------------
Doc. Ing. Václav Čada, CSc.
http://www.kma.zcu.cz/vcada
katedra matematiky, oddělení geomatiky
Zapadoceska univerzita E-mail:cada/=/kma.zcu.cz
Univerzitni 22 Tel: +420-377632678
306 14 Plzeň Fax: +420-377632602
---------------------------------------------------------------------

"Když už jsme u té chemie, nemáte prosím někdo typ na cenově únosné lepidlo na výrobu kartonových nástavků."

Já mám zkušenosti, že stejné lepidlo se dá nakoupit podstatně levněji, pokud se pořádně hledá , nejlépe na internetu a plus k tomu vezme se větší balení. Než když se to koupí v nejbližší drogerii nebo papírnictví. Případně pokud je člověk s takovým obchodem v dobrém vztahu, může se dosáhnout dobré ceny domluvením speciální objednávky.
Disperzní lepidla na bázi Herkulesů, konkrétně na bázi PVAC disperzí se v širokém rozsahu používají v truhlářstvích k lepení dřeva, takže než bazírovat přímo na lepidlu Herkules bude pravděpodobně levnější shánět v příslušných obchodech s truhlářským materiálem nějaké disperzní lepidlo na dřevo.
Na kartónové nadstavky s dřevem by potom šly použít levnější lepidla na bázi nějakého chemoprénu či alkaprénu, pevnostně by to stačilo, jen nevím, jestli by to vyšlo levněji než disperzní lepidla. A nástavek by se musel nějaký den větrat od ředidla.
K lepení by potom šly použít i akrylátové tmely v kartuši určené pro tmelení sádrokartonu, kartuše 300 ml se dá koupit i pod 50 Kč.
Nejlevnější lepidla jsou potom asfaltové laky a tmely určené pro lepení třeba polystyrenu, tam se ale musí ověřit, jestli pevnostně stačí a jestli by tam nebyly hygienické problémy nebo třeba dlouhodobý smrad toho asfaltu...

> Když už jsme u té chemie, nemáte prosím někdo typ na cenově únosné
> lepidlo na výrobu kartonových nástavků. Desky vyrábím běžným lepidlem na
> tapety, ty jsou perfektní, ale lepím dřevěný rám na horní a dolní okraj.
> Používal jsem Herkules, ale nějak nám cena neúměrně stoupá...
> Děkuji a všem požehnané Velikonoce.
>
> Václav Čada

To me prekvapuje, ze herkules drzi v ulovych podminkach??? Prvni sparovky na vysoke nastavky jsem lepil disperkolem (melo by to byt podobne herkulesu) a vlhost udelala sve a musel jsem pridat par vrutu :-) Mam ale uly venku a slunko dela take sve.

Ja pouzivam ted nejake polyuretanove lepidlo (tusim D4 - ale na netu jsem ho nenasel pod timto nazvem - doma se podivam a dam vedet). Je udajne drahe (ja ho neplatim, to se to dela :-)) ) ale spokojenost maximalni a spotreba je oproti disperkolu mnohem mnohem mensi.

Delal jsem si test se styrodurem - zlomil jsem desticku ze dvou prilepenych kusu a lom byl mimo lepeny spoj. Vim take od jednoho vcelare, ze ponal je na styrodur vhodny.

T.H.

Ja pouzivam ted nejake polyuretanove lepidlo (tusim D4
----------------------
Truhláři a další znalci by to věděli lépe, ale asi pracují a nesedí u kompu:-)

D1 až D4 jsou nějaké kategorie.
Myslím že ten Hercules je D1.
D1 je dovnitř, D2 snad venkovní ale do sucha , D3 je ven a do vlhka a D4 ještě vypěňuje. To je dobré hlabně na lepení krmítek a dalších těsných věcí.
Tak nějak jsem to tehdy někde četl, ale lepil jsem úly i rámky i jen D2 a nestěžuji si.
Dřív víc výrobců svá lepidla označovala těmito symboly. Teď jsem nakupoval a to označení tam už nebylo, spíše jen skvělé, ještě lepší vynikající do vlhka ale ne nalodě atd.-)
Ohledně ceny záleží i na balení. Cenově vychází dobře lepidlo v 5kg sáčkách co se pověsí a z nich se to plní do lahviček. Já nakupoval myslím ve vseprodrevo.cz

Veselé Velikonoce.

Karel

Ahoj, Tomáši možná máš na mysli Ponal Construct (teď se to jmenuje tuším Ponal PU LEIM) s voděodolností D4. Já ho kupuju v kamenným obchodě 420gramů flaška za 200,- Teď jsem se ze zajímavosti podíval na internet - první cena která na mě vybafla byla 245,- (!) vč dph za tu samou velikost flašky....No není to levné lepení, to se máš, když to neplatíš (-: Ale to lepidlo je nesmrtelný, lepím s tím kromě jiného letadla a pravidlem je, že pokud dojde k havárii modelu, materiál praskne všude možně, jenom ne v tom polyuretanovým spoji....velmi houževnatá věc.
Pro Cadu Vaclava: Pokud máte někoho známého někde v truhlárně, třeba tam polyuretanové lepidlo (D4) rozlívají okolo sebe ve velkém a pořizují ho za úplně jinou cenu....zkuste se zeptat. Ať se daří, Libor.
----------------------------------------------------------
Tomáš Heřman napsal:
Ja pouzivam ted nejake polyuretanove lepidlo (tusim D4 - ale na netu jsem ho nenasel pod timto nazvem - doma se podivam a dam vedet). Je udajne drahe (ja ho neplatim, to se to dela :-)) ) ale spokojenost maximalni a spotreba je oproti disperkolu mnohem mnohem mensi.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: plasty Re: stavba ?lu
> Datum: 02.4.2010 15:02:33
> ----------------------------------------
> Ja pouzivam ted nejake polyuretanove lepidlo (tusim D4
> ----------------------
> Truhláři a další znalci by to věděli lépe, ale asi pracují a nesedí u
> kompu:-)
>
> D1 až D4 jsou nějaké kategorie.
> Myslím že ten Hercules je D1.
> D1 je dovnitř, D2 snad venkovní ale do sucha , D3 je ven a do vlhka a D4
> ještě vypěňuje. To je dobré hlabně na lepení krmítek a dalších těsných
> věcí.
> Tak nějak jsem to tehdy někde četl, ale lepil jsem úly i rámky i jen D2 a
> nestěžuji si.
> Dřív víc výrobců svá lepidla označovala těmito symboly. Teď jsem nakupoval
> a to označení tam už nebylo, spíše jen skvělé, ještě lepší vynikající do
> vlhka ale ne nalodě atd.-)
> Ohledně ceny záleží i na balení. Cenově vychází dobře lepidlo v 5kg sáčkách
> co se pověsí a z nich se to plní do lahviček. Já nakupoval myslím ve
> vseprodrevo.cz
>
> Veselé Velikonoce.
>
> Karel
>
>
>

> D1 až D4 jsou nějaké kategorie.
> Myslím že ten Hercules je D1.
> D1 je dovnitř, D2 snad venkovní ale do sucha , D3 je ven a do vlhka a D4
> ještě vypěňuje. To je dobré hlabně na lepení krmítek a dalších těsných
> věcí.

Diky Karle za pouceni

Takze pouzivam Polyuretanove lepidlo D4 - drevo, kovy, beton, kamen. Fa MASTERsil
Pri lepeni sparovky nanasim jen na jednu stranu, silne peni.
T.H.

Vojtěchu, stále se zde postrádám popis díla, které se nalézá na fotografii. Je to divočina, tedy volná stavba, nebo něco na mezistěně? Jsou včely v takových buňkách schopné vychovat plod - a jaký: trubec, včela,nebo nic. Zřejmě ty kaplicovky budou maximálně sloužit na ukládání zásob. Zajímalo by nejen mne, jak takové dílo působí ve složeném plodišti - to je v nástavkovém úlu.

bikiper

Kouknul jsem se na svoje lepidlo. Soudal PVAC lepidlo na dřevo a papír D2 a D3. D3 používám na dna, D2 na všechno ostatní, dvě litrové flašky během asi 8 let stačily na takových 30 nástavků a ještě na nějakou desítku nástvků vydrží....

Bikiper

Byla tam jen zavěšená mezistěna u horní loučky. Z takových rád vytáčím med. Víčka nechávám dětem. Je to vrchní nástavek.Matka když má prostor na poslední neklade.Vidím jak víčkují med.Nemusím vážit.
B.V.

Zdravím vás,
Švagr stolař mi řekl, že mám používat Ponal SUPER 3 a do toho dávat tužidlo Ponal D4.
Na rámky prý stačí Ponal SUPER 3, nebo PATEX 3, na kompletaci plemenáčů používat ještě navíc tužidlo. Dodneška je vše v pořádku. Zdraví P.S

Mno... Nad některými příspěvky, resp. jejich úrovní, zůstává rozum stát - ale že se do této kategorie zařadí i L. Dvorský - to jsem opravdu nečekal...

JD
Vychvalování něčeho, co ostatní neznají, je zbytečné zaplňování konference.
Jiří:>Už si tu připadám jako v tajném spolkui když Filipa doma máme.Neztrácejte páni V.B a G.P.naději,dá se to léčit. <
Když se pěkně sekneme, aneb i znalci bývají špatnými proroky.
Dalšími podobnými příspěvky nebudu zatěžovat, ale zaznamenávám. Už jednou jsem podobné názory docentů využil v jiném oboru. Když přišli na konzultaci, tak se omlouvali.
Když chytrost rozdávali, asi nás nějak minuli. Občas něco pošlou, aspoň to stojí za to. Vlastně je to náhoda, že vyrábíme skleněné úly.
V době jak krachovaly sklárny kvůli dluhům na spotřebované energii, měnili jsme okna. Musel jsem rychle něco vymyslet, aby tolik energie třískáním skla nepřišlo nazmar, a další energie na tavení. Potom navrhnout technologii, aby díly šly vyrobit ručním nářadím. Zbytky skla se využijí na podmety a krmítka. Vyrobil jsem více jak 30 skleněných nástavků a spotřeboval všechno staré sklo. Nyní už jen vylepšuji. Všechny díly úlů jsou rozebíratelné mimo krmítka, které je celé skleněné, Každý díl se dá zavěsit na jeřáb.Prasklé sklo lze vyměnit nebo zalepit. Hlavní je, že nejdou spálit, čili jsou napořád.
V roce 2007vydali článek Vysoké skleněné dno ve Včelaři 9/2007/243.
V roce 2008 jsem jeden úl věnoval se včelami škole až za Plzní. Už s tím začínají i Němci..

Jsem vlastně na začátku, a pořád se vylepšuje, a zkoušíme další možnosti. Všechny úly skleněné /10/jsem měl první zimu. Jaké budou výsledky poznáme až na celkovém přínosu. Nemyslím jenom med, ale další nové poznatky, i nedostatky na které provozem přicházíme.

Pro př. Karla jsem dnes vyfotil jeden úl, který má dva nástavky plné včel a spodní mají ještě volný. Je napínavé to sledovat, protože nikdy nevíme jaký bude výsledek. http://leteckaposta.cz/960716249 Teplota vody v krmítku 21,4°C. Venkovní 5°C. Větrání lze nastavit různými způsoby. Např. v době snůšky se otevře celá stěna podmetu. V zimě třeba v každém rožku 7mm dírky. Jinak lze regulovat větrání taky přes krmítko.

Veselé velikonoce a krásné jaro!
B.V.

Vojtěch:
Pro př. Karla jsem dnes vyfotil jeden úl, který má dva nástavky plné včel a spodní mají ještě volný. Je napínavé to sledovat, protože nikdy nevíme jaký bude výsledek.
----------------
Děkuji, rád se kouknu. Ale já jsem se ptal, abych si udělal představu kdy jste začal zimovat ve skleněných nástavcích a kolik asi včelstev?

Díky.

Karel

Myslel jsem si, že to bude jenom atrakce na propagaci ve škole atd. Dal jsem na zkoušku skleněný mezi dva dřevěné. Překvapily mě včelky. Každý rok jsem přidával nový úl. Už mám 10 a více rozšiřovat nebudu.
B.V.

„Sklenení maniaci“.

V Pčelovodstve ( Rusko ) číslo 5/1999 bol uverejnený článok Technológia ošetrovania včelstiev v 21 storočí. To samé sa nachádza ( v Ruštine ) na tejto webovej stránke: http://www.beekeeping.orc.ru/NetMag/iNewTech/int003.htm
Článok bol preložený v Odborných včelárskych prekladoch. Naštudovali ste si to? Na výsledky a výnosy som zvedavý ak ich uverejnite.

Před dvěma týdny(půlka března),kdy již byly vrby plně rozvinuté
ve fázi
"kočiček" jsem jen tak ze zajímavosti nařezal několik řízků a
ihned zasadil
šest do kvalitní půdy a hodně zalil.Dnes ráno jsem se byl podívat
a u všech
roubů z horního očka raší mladé výhonky,což je zřejmě předpoklad,že
se
všechny ujmuly.Jsem zvědavý,jak to dopadne,protože vždy rouby také
řežu v
zimních měsícíc v době vegetačního klidu.Byl zde vysloven názor,že
v této
pozdní době vytváření roubů je jejich ujmutí téměř nulové.No uvidím.
S pozdrsvem P.Z.

LIdičky zlatý!
Vrba je plevel plevelovatý,takže žádný problém.
Rostou samy.




----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Petr" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Vrba na ja?e.
Datum: 30.3.2010 - 10:49:34

> Před dvěma týdny(půlka března),kdy již byly
> vrby plně rozvinuté ve fázi
> "kočiček" jsem jen tak ze zajímavosti nařezal několik
> řízků a ihned zasadil
> šest do kvalitní půdy a hodně zalil.Dnes ráno
> jsem se byl podívat a u všech
> roubů z horního očka raší mladé výhonky,což
> je zřejmě předpoklad,že se
> všechny ujmuly.Jsem zvědavý,jak to dopadne,protože
> vždy rouby také řežu v
> zimních měsícíc v době vegetačního klidu.Byl
> zde vysloven názor,že v této
> pozdní době vytváření roubů je jejich ujmutí
> téměř nulové.No uvidím.
> S pozdrsvem P.Z.

Ona je vrba a vrba Některé koření dobře jíva téměř vůbec u některých se sází metrové a větší pruty a jsou také vrby které zakořeňují ve stáří 2 až pětiletého dřeva nejlépe. Je známých 500 druhů a za včelařsky významné se jich považuje asi 20. Z toho 5 druhů ani nepoznáte od jívy. Tak jsou si podobné.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Vrba na ja?e.
> Datum: 03.4.2010 11:00:52
> ----------------------------------------
> Před dvěma týdny(půlka března),kdy již byly vrby plně rozvinuté
> ve fázi
> "kočiček" jsem jen tak ze zajímavosti nařezal několik řízků a
> ihned zasadil
> šest do kvalitní půdy a hodně zalil.Dnes ráno jsem se byl podívat
> a u všech
> roubů z horního očka raší mladé výhonky,což je zřejmě předpoklad,že
> se
> všechny ujmuly.Jsem zvědavý,jak to dopadne,protože vždy rouby také
> řežu v
> zimních měsícíc v době vegetačního klidu.Byl zde vysloven názor,že
> v této
> pozdní době vytváření roubů je jejich ujmutí téměř nulové.No uvidím.
> S pozdrsvem P.Z.
>
> LIdičky zlatý!
> Vrba je plevel plevelovatý,takže žádný problém.
> Rostou samy.
>
>
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: "Petr" <e-mail/=/nezadan>
> Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Předmět: Re: Vrba na ja?e.
> Datum: 30.3.2010 - 10:49:34
>
> > Před dvěma týdny(půlka března),kdy již byly
> > vrby plně rozvinuté ve fázi
> > "kočiček" jsem jen tak ze zajímavosti nařezal několik
> > řízků a ihned zasadil
> > šest do kvalitní půdy a hodně zalil.Dnes ráno
> > jsem se byl podívat a u všech
> > roubů z horního očka raší mladé výhonky,což
> > je zřejmě předpoklad,že se
> > všechny ujmuly.Jsem zvědavý,jak to dopadne,protože
> > vždy rouby také řežu v
> > zimních měsícíc v době vegetačního klidu.Byl
> > zde vysloven názor,že v této
> > pozdní době vytváření roubů je jejich ujmutí
> > téměř nulové.No uvidím.
> > S pozdrsvem P.Z.
>
>
>
>

"Ona je vrba a vrba Některé koření dobře jíva téměř vůbec"
A šla by vrba jíva, jejíž řízky běžně nekoření, hromadně zakořenit třeba přes zelené řízky v květnu ošetřené stimulátorem? Máte někdo aspoň představu, jestli by to šlo?
Mám úmysl osázet určitou plochu, nyní zarostlou hlavně kopřivami, trním a různými plevelnými dřevinami sazenicemi na produkci biomasy, ale je to na osamělém schovaném místě a běžně používané topoly a vrby na biomasu mají lesní zvěři hodně chutnat , takže musí být kvalitně oploceny, vrba jíva, pokud jsem si všiml, zvěři nechutná.

On to nikdo nepotřebuje Na řez kočiček se množí jiné druhy od jívy téměř nerozeznatelné.
Pro sadovnické účely je to podobné.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vrba na ja?e.
> Datum: 03.4.2010 12:26:31
> ----------------------------------------
> "Ona je vrba a vrba Některé koření dobře jíva téměř vůbec"
> A šla by vrba jíva, jejíž řízky běžně nekoření, hromadně zakořenit třeba
> přes zelené řízky v květnu ošetřené stimulátorem? Máte někdo aspoň
> představu, jestli by to šlo?
> Mám úmysl osázet určitou plochu, nyní zarostlou hlavně kopřivami, trním a
> různými plevelnými dřevinami sazenicemi na produkci biomasy, ale je to na
> osamělém schovaném místě a běžně používané topoly a vrby na biomasu mají
> lesní zvěři hodně chutnat , takže musí být kvalitně oploceny, vrba jíva,
> pokud jsem si všiml, zvěři nechutná.
>
>
>

"On to nikdo nepotřebuje Na řez kočiček se množí jiné druhy od jívy téměř nerozeznatelné.
Pro sadovnické účely je to podobné"
Zní to logicky. No, nějak to vyřeším.

Kde bych sehnal Styrodur.Díky

Scháním buď odřezky,né menší než 42x45 cm,síly 8-12 mm.Nebo i celé desky.Prý někde vH.K. na Pouchově je nějaká firma.Nemáte někdo typ.Díky

Vojtěch - V době jak krachovaly sklárny kvůli dluhům na spotřebované energii, měnili jsme okna.

Ty skla byly česká? Nebylo to krachování vytvořeno uměle, aby to mohl někdo koupit lacino, pak to zavřít, doslova a do písmene srovnat se zemí, aby nebyl sám ohrožen touto produkcí? A neni to jenom sklo! Hlavně, že stát při šíleném státním dluhu ve výši téměř dvě biliardy kupuje gripeny, obrněnce,kterým upadávají kola, zve si nevhodné státní hosty s těžkými ekonomickými následky a nám vykládá, že žijeme na dluh!!
JPJ

Zdravím všechny včelaře,
chci začít včelařit, a proto sháním veškeré včelařské vybavení i včely (jen pokud jsou mírné a přešlechtěné - dobré všechny ostatní vlastnosti).
Jsem z Olomouckého kraje, okres Přerov, ale pokud bude nabídka dobrá, tak jsem schopný zajet i někam dál.
Pokud třeba víte o nějakém včelaři, který už končí, nebo třeba daruje medomet, nebo jiné zařízení, tak mi prosím napište.


___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___

Proč píšu inzerci tady? Protože si myslím, že všichni včelaři neinzerují a mají nepotřebný materiál doma. A všichni nechodí na internet, takže pokud víte o nějakém solidním včelaři, který daruje, nebo za levno prodá včely, medomet, atd., tak budu rád.
Chci začít včelařit ještě letos (teoreticky už se na to připravuji hodně dlouho) a od profi včelařů si můžu koupit oddělek až v červnu, který mi ale nedá žádný med. Proto bych byl rád za včely (jen mírné - s dobrými vlastnostmi) hned z jara, abych mohl využít kvetení ovoc. stromů, řepky - prostě abych z toho měl i trochu medu.
V časopise Včelařství pořád čtu, kolik dostávají včelaři dotace (třeba na medomety). Já na medomet za 20 000 Kč (s dotací za 10 000 Kč) opravdu nemám. Stávající včelaři ale čerpají dotace na medomety, a co děláte s těma starýma? Nějaký by se mi hodil.
Tak díky za nabídky a ještě upozorňuji, že včely převezmu jen po kontrole na mor a pomůcky taky jenom, jestli se v blízkosti nevyskytuje, nebo nevyskytoval mor včelího plodu - asi chápete...

Ide to s účinnosťou 90%. RaPo, ked si prejdeš svoje príspevky na téma "vrby", tak najdeš medzi svojimi bla bla bla príspevkami v dobe 19. ÷ 25. 1 2008 aj príspevok č.26901 /21.1.2008, kde sa hovorí, ako zakoreňovať rakytu / jívu.Pri takomm množstve bla bla bla príspevkov sa asi ťažko pamätá,čo už napísané bolo. Takýmto spôsobom je možné zakoreňovať aj "záhradnícke" šľachtené rakyty.

Nejpolihlivější je jívu set. Pokud chceme její klony Nejlepší je ji naroubovat na prut vrby košíkařské a ten pak zasadit přímo na místo De to až na 2m délky a získáte tak příkladně u převislé jívy vysoký kmen.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vrba na ja?e.
> Datum: 03.4.2010 18:12:42
> ----------------------------------------
> Ide to s účinnosťou 90%. RaPo, ked si prejdeš svoje príspevky na téma
> "vrby", tak najdeš medzi svojimi bla bla bla príspevkami v dobe 19. ÷ 25. 1
> 2008 aj príspevok č.26901 /21.1.2008, kde sa hovorí, ako zakoreňovať rakytu
> / jívu.Pri takomm množstve bla bla bla príspevkov sa asi ťažko pamätá,čo už
> napísané bolo. Takýmto spôsobom je možné zakoreňovať aj "záhradnícke"
> šľachtené rakyty.
>
>
>

Zdravím Pavle.
Píšete, že jste z Olomouckého kraje od Přerova. Zrovinka co alespoň vím, to je oblast, kde se vykytuje masivní MVP. Nevím na jaké r.m chcete včelařit, ale výrobci nových sestav úlů, ( podmet, dva nástavky, krmítko a víko mají za nějakých 1400 kč. Což pro první sezónu bohatě stačí, než si z oddělku vypěstujete včelstvo na dva N. Další rok si zakoupíte pro jedno včelstvo další 2-3 N, to je dalších 1000 korun. To se dá zvládnout. Je ovšem lepší začít nejméně se dvěma až třemi oddělky z důvodu možné stráty matek po zimě a posuzování jednotlivých vyzimovaných oddělků. Pokud byste chtěl včelařit v systému lanstroth, sestavy stojí zhruba od 1000 kč. Brát od někoho staré úly, to by vás mohlo přijít draho. Pokud jsou staré, mohou v nich být i spory nemocí, vy si své včelky dovezete do své ZO ve starých úlech, nedejbože tam propukne nemoc a ostatní včelaři vás jako začátečníka ukamenují. Pro vás jako začátečníka se hodí nejlépe oddělky, ze kterých si vypěstujete pěkná včelstva. Se sílou oddělků ve včelstva budou růst i vaše první zkušenosti. Vychováte si silné včelstvo od miminka. Pokud byste si zakoupil kmenová včelstva a neměl žádné zkušenosti, nebudete vědět, jak postupovat. Jak včelstvo ošetřovat, jak tlumit rojovou náladu, dělat protirojová opatření. Většina starých typů úlů nemá zasíťovaná dna, odnímatelná dna, zábranu na prostavování podmetu, větrací očka v nástavkách...Přidělal byste si s tím jen problémy. Dnes jsou včely velice ceněný a žádaný artikl a bude ještě hůře. Navíc rozdíl mezi darovanými a zakoupenými úly je ten, že v tom druhém případě to má i výchovný moment, jinak si toho i vážíte. Tak je to i se včelstvy. I já, když jsem před pár lety začínal, jsem musel dát něco ze svého. Přesněji všechno a až loni jsem si požádal o první dotace na nové další úly. Staré včelařské pomůcky se také nepředávají po cizím včelaři, hrozí i zde přenos nemocí. Nejsou drahé. Potřebujete pro začátek, rozpěrák, kuřák, vidličku kuklu, včelařský smetáček. Je to levné a vše vás to bude stát dohromady max. 1000 korun. Kupovat staré věci se nevyplácí, ikdyž jsou levné. Máte aspoň jistotu, že na tom nejsou spory nemocí. Pokud chcete mít jen pár včelstev, postačí vám i ruční medomet na 3 rámky. Také nové jsou levné. Použité medomety bych nebral, opět se na nich mohou usadit spory nemocí. Navíc starý medomet jednou použijete a už vám nemusí fungovat. Takto jsem si zakoupil 2 a letěli ven. Nové vybavení je lepší, záruka dlouhé trvanlivosti a bezproblémovosti. Dnes se myslím prodávají oddělky za 1500 kč. Jsem ochoten vám s oddělky za solidní cenu vypomoci pod jednou podmínkou. Osadíte je do nových úlů. Tak popřemýšlejte. P.S

Nezoufej situace není tak hrozná, místo kaštánků sežraných klíněnkou
je nyní nová krásná alej líp. Břízy byly přestárlé. Za kopcem sjezd na
Úvaly začínají pučet už 2 rokem politicky zasázený ptáčnice pro věčně
hladové kolaře, keře toho moc nedají a jestli z těch 710 stromů by byť
jen jeden zabil člověka, hůř dítě, kvůli přestárlosti, tak raději ať
shoří a obnovit je. Doufám, že mezi Lednicí a Vaticemi ty torza také
zmizí. Nic příjemného řešit po větru průjezd když takové sucháří začne
padat. Mezi Apollem a Lednicí to samé, Apollo je už z jedné strany
hráze vyčištěné.

_gp_



2010/3/30 Zdenek <e-mail/=/nezadan>:
> VALTICE. Téměř třicet milionů korun získala radnice ve Valticích z
> evropských fondů na to, aby město bylo zelenější. Dohromady má vysadit na
> dvacet tisíc stromů a křovin. Jenže obyvatelé města s projektem moc
> spokojeni nejsou. Víc než zahradníci se sazenicemi jsou totiž zatím ve
> městě vidět dřevorubci smotorovou pilou.
>
> "Když začali kácet stromy na Břeclavské ulici, nemohl jsem věřit vlastním
> očím. Zmizelo snad úplně všechno. Valtice jsou holé," zlobí se Jiří Sup,
> který se do svého rodného města nedávno po několika letech vrátil.
>
> Pokácených stromů: 710 kusů. Odstraněných keřů 2 347 metrů čtverečních.
> Kolik zelený projekt stojí: Dotace z EU 26,2 milionů Kč.
> dnesni mfdnes
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

O skleněných pozorovacích úlech jsem se učil t.č. ze včelařské
historie. Je to několik tisíc let stará věc. Pokud by někdo dělal
automatizovaný úlový systém, nevím jak by mohl být řešen program
vizuálního porovnávání pro hodnocení jinak, než přes skleněnou stěnu a
OCR ze stran, posléze vyhodnocení a nějaká akce s rutinou nebo
závěrem. Ono mít znalosti a mít znalosti nebývá to samé. Zavrhovat
něco a čekat na výsledky je pěkné jak Kača na čertovi. Stále více mne
to vrtá hlavou a myslím, že i teplotní a vlhkostní rozdíly v období od
začátku včelařského roku do včelařského jara jsou samozřejmě odlišné u
skla.

Bohužel nic mne zatím neodradilo od toho, že včela je teplomilná a
reaguje na teplo dost intenzivně a proto když chci chovat včely pro
užitek a ne vědu jak Aristoteles, znamená to hlavně počítat s možností
snadné a bezpečné manipulace pro každého. Ve vojenském výprodeji jsem
viděl z aut plexiskla. Možná by to bylo to pravé ořechové. Jde to
řezat a tvarovat a dokonce i jaksi lepit. Nebyl by to také vhodný
materiál? (Sklad Hroby)
_gp_


2010/4/3 Vasilisa <vasilisa.pr/=/centrum.sk>:
> "Sklenení maniaci".
>
> V Pčelovodstve ( Rusko ) číslo 5/1999 bol uverejnený článok Technológia
> ošetrovania včelstiev v 21 storočí. To samé sa nachádza ( v Ruštine ) na
> tejto webovej stránke:
> http://www.beekeeping.orc.ru/NetMag/iNewTech/int003.htm
> Článok bol preložený v Odborných včelárskych prekladoch. Naštudovali ste si
> to? Na výsledky a výnosy som zvedavý ak ich uverejnite.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

GP: Pokud by někdo dělal automatizovaný úlový systém, nevím
GP: jak by mohl být řešen program vizuálního porovnávání pro
GP: hodnocení jinak, než přes skleněnou stěnu a OCR ze stran,
GP: posléze vyhodnocení a nějaká akce s rutinou nebo závěrem.

"OCR neboli optické rozpoznávání znaků (z anglického Optical Character Recognition) je metoda, která pomocí scanneru umožňuje digitalizaci tištěných textů" - wikipedia

Nějak mi uníká souvislost se včelkama v proskleném úle...

Mám dotaz čím natřít polystyrenové úly zevnitř a čím zvenku?

Systém rozpoznávání ale není jen o znacích. Je to dnes běžně
vyskytující SW pro speciální zakázky typu jak např. vyhledávání v
záznamech bezpečnostních kamer, vyhledávání google např. v pdf
nepoužívá textovou vrstvu, ale má vlastní metody převodu rozpoznávání
nejen textů. Porovnávání jako takové je obrovská lidská nauka o
vědění. Rozpoznávání slouží hlavně k pozorování a hodnocení objektů a
osob např přes satelity a tp. Kdyby šlo jen o text ... ;-)

Asi před rokem jsem se o toto zajímal a v rámci jakýchsi volných
licencí lze přes SW prakticky definovat cokoli k rozpoznávání.

_gp_

2010/4/4 Luká Matela <e-mail/=/nezadan>:
> GP: Pokud by někdo dělal automatizovaný úlový systém, nevím
> GP: jak by mohl být řešen program vizuálního porovnávání pro
> GP: hodnocení jinak, než přes skleněnou stěnu a OCR ze stran,
> GP: posléze vyhodnocení a nějaká akce s rutinou nebo závěrem.
>
> "OCR neboli optické rozpoznávání znaků (z anglického Optical Character
> Recognition) je metoda, která pomocí scanneru umožňuje digitalizaci
> tištěných textů" - wikipedia
>
> Nějak mi uníká souvislost se včelkama v proskleném úle...
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

"Ide to s účinnosťou 90%. RaPo, ked si prejdeš svoje príspevky na téma "vrby", tak najdeš medzi svojimi bla bla bla príspevkami v dobe 19. ÷ 25. 1 2008 aj príspevok č.26901 /21.1.2008, kde sa hovorí, ako zakoreňovať rakytu / jívu"

Myslíte toto?
> Na to je už dávno postup. Řízky, asi 20 cm dlouhé klacky se zapíchnou do
> záhonu, aby vyčuhovaly tak 2 cm. Záhon se zalévá a pleje od plevelu. Za rok
> vyrostou šlahouny 0,4 až 1,20 m vysoké, ty se potom v zimě sází na trvalá
> stanoviště. Rovnou to nejde, protože tak malé řízky jsou při přímém vysázení
> zahlušeny plevelem.
> U dobře zakořeňujícícch vrb se mohou řezat tyče, které se zapíchnou na
> trvalé stanoviště tak, aby čouhaly tak asi metr. Pokud není příliš suchý
> rok, tak potom vyrostou. Tak jsem množil do pobřežních bažin místní klony
> samčích vrb a v minulosti se takovým způsobem zalesňovaly topolovými řízky
> nevyužívané vlhčí loučky. Pak je u vrb ještě možnost, že se prakticky
> nesekané vícemetrové pruty a větve z keřových porostů prostě zaryjí nebo na
> ležato zahážou 5 - 15 cm vrstvou zeminy, tak se občas dříve dělaly břehové
> porosty vrb u potoků a větších říček, kde měly bránit erozi břehů, tam se ty
> větve ještě mechanicky přitloukaly do toho břehu nebo se takhle i osazovaly
> ty vlhčí louky nebo mokřiny. Přirozeně všechny tyto způsoby potřebují aspoň
> prvních půl roku dostatek vláhy, jinak rostlinky zaschnou. Relativně dost
> kritická je taky doba, kdy se ty řízky a větve řežou, u vrby a asi obecně u
> všech snadno zakořeňujících dřevin je nejlepší doba těsně před začátkem
> rašení, to je nyní, u vrby je pak kratší období během plného rašení a květu,
> kdy vrbové řízky nekoření téměř vůbec, v létě a na podzim koření proti
> nejvýhodnější době méně nebo taky někdy vůbec. Souvisí to s chemismem uvnitř
> rostliny, kterým rostlina ovládá růst pupenů a kořenů.
> Hůže zakoňujicí vrby a tenčí větévky se mohou dát prostě do vody jako do
> vázy, obvykle s rozvojem listů začnou rašit i kořeny, pak se musí ty větévky
> opatrně zasadit do nějakého většíhi květináče a po nějakém měsíci v něm
> rostoucí přesadit do záhonů.
> Jinak obecně čím tenčí a mladší větévky, tím ochotněji raší, ale čím
> silnější klacky, tím obsahují více živin a stihnou z nich vyrůst delší
> výhony s listy, než začne rostlinka čerpat kořeny živiny z půdy. U vrby je
> proto vhodné používat klacky od půl cm síly výše a stačí obvykle zapíchání
> do vlhké půdy, u jiných dřevin, co koření podstatně hůře se musí třeba
> používat zelené výhonky plus třeba případně stimulátor, aby vůbec
> zakořenily, a je to spíše laboratorní věc než záhon v přírodě, třeba množení
> některých jabloní.
>
> R. Polášek

Na to jsem se právě ptal, jestli někdo nemá zkušenosti právě s tém rozmnožováním velice špatně kořenících vrb jív, kde je asi nutné rozmnožovat přes ty zelené řízky a stimulátorem.

Ještě musím dodat, že bez rozpoznávání by nefungovala dokonale
robotika. Představte si, že se tak určuje počet, kvalita výrobků přímo
na lince, vyhodocuje se proces nebo finální stav. Je opravdu jedno
jestli jde o písmena, hlavu člověka, včelí úl, otisk palce, nebo pizzu
či svar. Hold technologii.

_gp_



2010/4/4 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>:
> Systém rozpoznávání ale není jen o znacích. Je to dnes běžně
> vyskytující SW pro speciální zakázky typu jak např. vyhledávání v
> záznamech bezpečnostních kamer, vyhledávání google např. v pdf
> nepoužívá textovou vrstvu, ale má vlastní metody převodu rozpoznávání
> nejen textů. Porovnávání jako takové je obrovská lidská nauka o
> vědění. Rozpoznávání slouží hlavně k pozorování a hodnocení objektů a
> osob např přes satelity a tp. Kdyby šlo jen o text ... ;-)
>
> Asi před rokem jsem se o toto zajímal a v rámci jakýchsi volných
> licencí lze přes SW prakticky definovat cokoli k rozpoznávání.
>
> _gp_
>
> 2010/4/4 Luká Matela <e-mail/=/nezadan>:
>> GP: Pokud by někdo dělal automatizovaný úlový systém, nevím
>> GP: jak by mohl být řešen program vizuálního porovnávání pro
>> GP: hodnocení jinak, než přes skleněnou stěnu a OCR ze stran,
>> GP: posléze vyhodnocení a nějaká akce s rutinou nebo závěrem.
>>
>> "OCR neboli optické rozpoznávání znaků (z anglického Optical Character
>> Recognition) je metoda, která pomocí scanneru umožňuje digitalizaci
>> tištěných textů" - wikipedia
>>
>> Nějak mi uníká souvislost se včelkama v proskleném úle...
>>
>
>
>
> --
>  ___
>  / __| _  _
> | (_ || || |
>  \___|\___/
>  ____
> |  _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> |  _ /\__/_|
> |_|
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Zdravím Pavle,
ano máte pravdu, že se široko daleko uhnízdil mor včelího plodu. U nás v okolí snad není a kupovat si staré úly by asi nebylo to pravé, tam je právě to riziko moru vždy (majitel o tom ani nemusí vědět), s tím s Vámi souhlasím.
Chci včelařit na rámkové míře v úlu typu Langstroth + mám k dispozici 3 úly na r. m. 39x24. Úly a rámky jsem si nechal vyrobit u místního stolaře podle předlohy úlu od místního včelaře. Ale co jsem pak četl, tak chci zkusit včelařit i na Langstroth. Ale sestava Langstroth za 1000 Kč? Kde? Nejlevnější jsem našel za 1700 Kč.
Máte pravdu, ty úly co jsem viděl po včelařích na internetu… no děs a oni za to chtěli ještě peníze. Na druhou stranu, medomet bych bral. Trochu bych to opálil, natřel a pak si myslím, že není problém. Vždyť nový medomet na 4 rámky stojí 10 000 Kč, a co mě nejvíc štve, že na něho nelze uplatnit dotaci. A s dotací mám za stejnou cenu elektrický. No asi si ho nějakou tu chvíli budu půjčovat od místního včelaře.
„Dnes jsou včely velice ceněný a žádaný artikl a bude ještě hůře.“ To je snad dobře? Právě proto chci začít včelařit, protože dnes je i velice žádaný med. Ale pro začátek je to určitě nejen dřina, ale i obrovský náklad.
5. -ti rámkový oddělek jsem si vyhlídl u Kolomého za 1200 Kč od června. Říkal jsem si, že si oddělky vezmu od nějakého profi včelaře, protože ten určitě dbá na mírnost, nerojivost, malou rozbíhavost, čistící pud, výnosnost a prostě bude mít včely určitě více přešlechtěné, ale neříkám, že se u hobby včelařů nemůžou najít ideální včelstva, ale zatím jsem viděl jen mírné včely s malý výnosem, včely štípačky a výnos taky nic moc. Ale pokud máte včelstva v pořádku, tak proč ne, no mám ještě asi dva měsíce na rozmýšlení, tak špekuluju nad vším.

Já bych začátek včelaření výhradně jenom s novými úly a vybavením tak jednoznačně neviděl. Určitě existují včelaři, co před 3 - 5 lety nakoupili nové úly a ostatní nové vybavení a teď zjistili, že včelaření není to pravé ořechové. A chtějí se toho vybavení zbavit, případně by ještě z toho rádi dostali nazpět i nějaké peníze. Určitě existují i včelaři, co se po celý život vzdělávali a sledovali novinky a co před nějakými 10 lety při třeba odchodu na důchod získali víc času na včely a tak přidělali nové úly podle tehdejších nejnovějších poznatků. A nyní už na to třeba nestačí a naopak zbavují se přebytečného počtu úlů. Nevidím důvod, proč jako začátečník nevyužít nějaké takové nabídky koupi použitých úlů.
Akorát je třeba se vyhýbat nabídkám, kde včelař ve 20 - 40 letech začal včelařit s nějakými tehdejšími úly a nyní má třeba 70 nebo víc let a stále včelaři v těch stejných úlech, jenom patřičně více vyspravovaných.... nebo někdo našel staré úly v nepoužívané stodole, to je spíš pro sběratele než začátečníka......
Mor plodu je problém, ale ne neřešitelný. Pokud se úly koupí od kolegy včelaře ze stejné ZO nebo ještě někde ze sousední ZO, je místní nákazová situace dobře známá a pokud kolem mor nebyl po desetiletí, není třeba dělat vůbec nic. Pokud blíž než řekněme 10 kilometrů někde mor byl nebo bylo ochranné pásmo nebo pokud jsou úly nakoupené odněkud z daleka, je velice vhodné úly co nejpečlivěji očistit zevnitř i zvenku, oškrábané zbytky spálit, úl znova natřít. Úly ke konci životosti s prasklinami, s odchlípenými prkénky, kde je propolis a vosk hluboce zalezlý do různých štěrbin, kde se nedá vyškrábat, raději nebrat. Použité plásty, pokud úl nebyl kupován i se včelstvem, raději rovnou zlikvidovat, vosk vyvařit, dřevo rámků desinfikovat v troubě nebo plásty rovnou nechat původnímu majiteli....a začít s novými mezistěnami a rámky.
Kovové pomůcky, případně i s dřevěnými držadly, není problém desinfikovat v troubě při 150 - 200 st C, ostatní raději pořídit nové. Kromě medometu, to je dost velká investice.
Co se týká počtu včelstev, pro začátečníka je nejlepší počet mít od začátku 4 včelstva. Není moc velký rozdíl, jestli oddělky budou od kolegy v ZO, nějakého zkušeného včelaře za třeba dvě stovky za kus nebo od nějakého komerčnícho chovatele za 800 za kus. Jedno, dvě včelstva má začátečník k rozebírání a učení včelaření, ty med obvykle nedonesou, mají spoustu práce s přežitím včelařových zásahů, zbývající dvě by měla být ponechána spíš v klidu, aby mohla i začátečníkovi donést nějaký med, aby z toho hned od začátku něco bylo. 4 včelstva přitom na čas na ošetřování nejsou příliš náročná. Pokud zkušební včelstva učení včelaře nepřežijí, jsou ty zbývající dvě jako záložní a jako poskytovatelé materiálu pro vytvoření oddělků a tak rozšíření počtu včelstev na původní úroveň.

Zdravím vás, no vidíte, u vás bych byl velice opatrný s nákupem včelstev od jiného včelaře. r.m 39/24 potřebujete pro včelstvo minimálně 4 tyto N. Tuším, že snad ve Včelařství jsem viděl dané lanstrothové úly. Já jsem měl též Lanstrothy a dal jsem je pryč. Neříkám ale, že jsou špatné, jen mi nesedli. Máte 3 úly Adamcovi míry. Kupte jseště dva Lanstroty a proveďte posouzení obou typů, potom se objektivně rozhodněte. Víte, ty staré medomety, těch se včelaří zbavují až tehdy, pokud již jsou k ničemu, ani se netočí. Proto se většinou už nenabízejí. Veteš si domů ze zásady nebereme. Víte o tom, že spory moru nedokážete ani důkladný opálením zlikvidovat? Drží se v úlech a na nářadí až 50 let. Jen pro vaši inspiraci: mé web stránky
www.ocistnakura.borec.cz

Abyste věděl, co se dá za pár let vybudovat. Určitě tam najdete inspiraci. Máte tam i na mě kontakty. Zdraví P.S

"ano máte pravdu, že se široko daleko uhnízdil mor včelího plodu."
Jestli máte kolem mor, je vysoká pravděpodobnost likvidace úlů. Já bych to tedy viděl,, když už ne nákup levných použitých ulů, tak spíš na výrobu nových úlu z co nejlevnějšího materiálu, palet a podobně. Nákup nových komerčních úlů za komerční cenu spíš ne.

Zdravím Pavle, jestli myslíš "ten novej nerezovej medomet za 10000,-" co myslím já, tak na ten jsem se tuhle chtěl jet podívat k jednomu prodejci, předem jsem mu volal jestli je skladem.....odpověď byla asi následující: "Máme ho skladem, ale jetli Vám můžu doporučit, nekupujte si ho. Mám ho tady jako příklad, jak medomet nemá vypadat...." A
bylo vyřešeno. (Patřím k těk, kteří si dají poradit) (Ale třeba se bavíme každý o jiném medometu....)
Jinak ještě k těm cenám - ano, obyč funkční medomet za 25000,-, to je cenová sprostota řekl bych a může mi tu kdokoliv vyprávět o letech vývoje. Já problém medometu nakonec vyřešil nákupem staršího třírámkového ne moc rezatého, na kterém bude muset proběhnout pár hygienických úprav a problém nového medometu jsem tím posunul o rok o dva pryč. Ale nerez medomet nakonec stejně bude muset přijít.
Ať se daří, Libor.
------------------------------------------------------------
Pavel napsal:
Vždyť nový medomet na 4 rámky stojí 10 000 Kč...

Máte někdo zkušenosti s vyřízením žádosti o převoz kočovného vozu? Kde jsou možná úskalí a podobně. Předem moc děkuji za jakoukoliv odpověď

Stačí akrylátová fasádní barva s pomocí které můžeš nalepit třeba i perlinku /sklotkaninu/, ta ti ale stejně moc proti datlovitým nepomůže. Zevnitř používám propolisovou tinkturu, která přece jenom trochu zmírní občasné vykusování včelami
Dobrých nápadů není nikdy dost. Podělte se o své zkušenosti.
Ať se daří!
Honza.

Tak díky spíše za teoretické rady. Čekal jsem nějaké nabídky, ale nevadí.
Mor přímo u nás nebyl (a snad ani nebude), ale ohniska se v našem okrese neustále rozšiřovali.
Medomet myslím třeba tady ten: http://www.vcelarskyobchod.cz/index.php?main_page=product_info&cPath=65&products_id=193 Jen pro příklad. Fůra peněz za nic.
Až jsem viděl Vaše fotky www.ocistnakura.borec.cz, tak jsem si vzpomněl na tu Vaši progresivní metodu, kterou jste popsal ve včelařství. No rád si to počtu. Nevím, z čeho jste vycházel vy, ale mě osobně se více líbí Rašovská metoda. http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/ No ale třeba ještě změním názor, až si to přečtu.

>>>>Zdravím Pavle,
ano máte pravdu, že se široko daleko uhnízdil mor včelího plodu. U nás v
okolí snad není a kupovat si staré úly by asi nebylo to pravé, tam je právě
to riziko moru vždy (majitel o tom ani nemusí vědět), s tím s Vámi
souhlasím.<<<<<<
K tomuto odstavci. bych dodal - Poslední výzkumy moru ve světě uvádějí, že přenosy starýmí úly a zařízeními jsou téměř zanedbatelné. Normální včelstva se jim dokáží ubránit Jako hlavní zdroj nákazy označují zalétávání trubců a příliš staré dílo nad 4 roky věku a jeho rotaci ve včelstvech.
Sám také těm co se ptají na radu jak je to se starými úly a jejich odkupu, čí prodeji říkám, že mají tak akorát cenu toho obalu na včelstvo. To hlavně pro jejich nevhodnost pro moderní včelaření.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <chodil.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Sh?n?m ve - v?ely, medomet, ...
> Datum: 04.4.2010 09:58:58
> ----------------------------------------
> Zdravím Pavle,
> ano máte pravdu, že se široko daleko uhnízdil mor včelího plodu. U nás v
> okolí snad není a kupovat si staré úly by asi nebylo to pravé, tam je právě
> to riziko moru vždy (majitel o tom ani nemusí vědět), s tím s Vámi
> souhlasím.
> Chci včelařit na rámkové míře v úlu typu Langstroth + mám k dispozici 3 úly
> na r. m. 39x24. Úly a rámky jsem si nechal vyrobit u místního stolaře podle
> předlohy úlu od místního včelaře. Ale co jsem pak četl, tak chci zkusit
> včelařit i na Langstroth. Ale sestava Langstroth za 1000 Kč? Kde?
> Nejlevnější jsem našel za 1700 Kč.
> Máte pravdu, ty úly co jsem viděl po včelařích na internetu? no děs a oni
> za to chtěli ještě peníze. Na druhou stranu, medomet bych bral. Trochu bych
> to opálil, natřel a pak si myslím, že není problém. Vždyť nový medomet na 4
> rámky stojí 10 000 Kč, a co mě nejvíc štve, že na něho nelze uplatnit
> dotaci. A s dotací mám za stejnou cenu elektrický. No asi si ho nějakou tu
> chvíli budu půjčovat od místního včelaře.
> ?Dnes jsou včely velice ceněný a žádaný artikl a bude ještě hůře.? To je
> snad dobře? Právě proto chci začít včelařit, protože dnes je i velice
> žádaný med. Ale pro začátek je to určitě nejen dřina, ale i obrovský
> náklad.
> 5. -ti rámkový oddělek jsem si vyhlídl u Kolomého za 1200 Kč od června.
> Říkal jsem si, že si oddělky vezmu od nějakého profi včelaře, protože ten
> určitě dbá na mírnost, nerojivost, malou rozbíhavost, čistící pud,
> výnosnost a prostě bude mít včely určitě více přešlechtěné, ale neříkám, že
> se u hobby včelařů nemůžou najít ideální včelstva, ale zatím jsem viděl jen
> mírné včely s malý výnosem, včely štípačky a výnos taky nic moc. Ale pokud
> máte včelstva v pořádku, tak proč ne, no mám ještě asi dva měsíce na
> rozmýšlení, tak špekuluju nad vším.
>
>
>

"Tak díky spíše za teoretické rady. Čekal jsem nějaké nabídky, ale nevadí. "
Jedině že bych prodal nějaký zadovák.......Spíš ale ne, nabídka byla učiněna spíš ze srandy.
Časem se budu zbavovat jednoho ze dvou systémů mých nástavkových úlů, ale nyní ještě ne....
Ono zas ten trh s použitými úly a včelařskými věcmi není tak velký, aby na něm byly dobré nabídky vždy, když si člověk usmyslí nakupovat. Je třeba hledat po inzerátech všemožně na webech a ptát se a mít trpělivost.....
Budou to taky asi sezónní záležitosti, podle ročních období a podle míry úhynů na varoa....jen nevím jestli je víc nabídek teď na jaře - včelky nepřežijí zimu a nový oddělek už tam včelař nechce dávat nebo v podletí - včelař nakrmí tolik včelstev, kolik plánuje a zbytku ulů se zbaví.

Aha, tenhle neznám, tzn. můj předešlý příspěvek se ho netýkal. Tenhle podle obrázků alespoň vypadá jakože možná i použitelně.....
-------------------------------------------------------------
Pavel napsal:
Medomet myslím třeba tady ten: http://www.vcelarskyobchod.cz/index.php?main_page=product_info&cPath=65&products_id=193

" Sám také těm co se ptají na radu jak je to se starými úly a jejich odkupu, čí prodeji říkám, že mají tak akorát cenu toho obalu na včelstvo. To hlavně pro jejich nevhodnost pro moderní včelaření"

Jsou staré úly a staré úly. Pokud začínající včelaři budou vědět, že když za několik let v případě neúspěchu s včelami prodají použité úly a zařízení hladce za třeba polovinu pořizovací ceny, bez problémů sáhnou do peněženky a zaplatí 20 tisíc i víc.
Pokud se bude strašit přenosem moru, což je možné jen u lajdáka nakupujícícho, který zakoupené zamořené úly nevyčistí a tím že použité úly jsou všechny staré a nevhodné pro dnešní včelaření, spousta lidí si nákup nových věcí rozmyslí. Raději půjde vedle k vdově po včelaři a skoupí za pár stovek jeho staré úly a věci.....

Na nástavcích kromě rámkové míry, izolace stěny, dosedacích ploch a snadnosti úchopu nástavků už nijak zvlášť nic dalšího vymyslet a změnit nejde. Pokud tyto věci vyhovují, je nástavek 100 let starého úlu stejně dobrý jako nástavek dnešního nového úlu. Dno a strůpek jako odnímatelné věci se dodělají nebo upraví.
Jiné jsou akorát v určité míře včely a hlavně používaná technologie včelaření, ne tyto úly.

A jaký medomet si myslel Libore? Je třeba někde na internetu vyfocený?

Podívej se na aukro.Zrovna je tam k mání nerezový medomet od logaru.
Zdravím Zdeněk
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <chodil.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Sh?n?m ve - v?ely, medomet, ...
> Datum: 04.4.2010 16:55:25
> ----------------------------------------
> A jaký medomet si myslel Libore? Je třeba někde na internetu vyfocený?
>
>
>

Dobrý den,neví někdo zde na diskusi o včelaři z okolí Děčínska co nabízí oddělky?Chěl bych začít včelařit a bohužel inzeráty jsou hlavně z moravy a to je přeci jen pro mě z ruky.Děkuji

Napiš mi prosím svůj e-mail, (třeba mi něco napiš do libor zavinac humlak.cz), a já ti odkaz na něj hodím do schránky. Libor.

Pavle chceš Langstrothy? Objednej si u pana Mately balík s osmi kusy přířezů na 2/3 Langstrothy (167mm výška), sada ekonom vyjde na 157,- Kč kus, tj. 1256,- Kčs včetně dopravy. 8 nástavků, to ti na 2 včelstva/oddělky pro letošní začátek úplně stačí, případně počty uprav podle počtu chtěných včelstev..... Koupíš si ještě lepidlo, vruty, uzávěry oček si vyrobíš sám. Nástavky namažeš, sešroubuješ, očka si vyvrtáš sám. Dna koupíš u stejného prodejce. Víka si z OSB desek spachtíš sám. Jestli dobře počítám, bez nátěru Tě čtyřnástavkový úl i se dnem vyjde na 1128,- Kčs (bez víka, bez rámků, bez mezistěn, bez lepidla, bez vrutů). Zde odkaz:
http://www.nastavky.cz/eshop/?nastavky-langstroth,30,2
Ať se daří, Libor.
----------------------------------------------------------
Pavel napsal:
Ale sestava Langstroth za 1000 Kč? Kde?

Jinak ještě pokud Ti někdo napíše, že dal Langstrothy pryč (nebo jakékoliv jiné úly), protože mu nesedly, zeptej se ho, jak dlouho včelaří. To doporučení Ti totiž píše pán, jemuž ještě teče mateří kašička po bradě, a to zcela bez urážky. Ať se daří, Libor.

LIBORE NE VŠECHNO CO POUŽÍVAJÍ AMERIKÁNI JINÝM VYHOVUJE TAKOVÝ LANGSTROT JE O 6 CM DELŠÍ A TO MŮŽE MÍT A JISTO JISTĚ MÁ VLIV NA PÁTEŘ PŘ MANIPULACI S NÁSTAVKY. Nebo prostě má jen kratší ruce. Ještě jinak řečeno dříve jsme lezli do východní (_!_) a dnes se cpem do tý americké řiti.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor <libor/=/humlak.cz>
> Předmět: Re: Sh?n?m ve - v?ely, medomet, ...
> Datum: 04.4.2010 21:26:11
> ----------------------------------------
> Jinak ještě pokud Ti někdo napíše, že dal Langstrothy pryč (nebo jakékoliv
> jiné úly), protože mu nesedly, zeptej se ho, jak dlouho včelaří. To
> doporučení Ti totiž píše pán, jemuž ještě teče mateří kašička po bradě, a
> to zcela bez urážky. Ať se daří, Libor.
>
>
>

Bohužel nic mne zatím neodradilo od toho, že včela je teplomilná a
reaguje na teplo dost intenzivně a proto když chci chovat včely pro
užitek a ne vědu jak Aristoteles, znamená to hlavně počítat s možností
snadné a bezpečné manipulace pro každého. Ve vojenském výprodeji jsem
viděl z aut plexiskla. Možná by to bylo to pravé ořechové. Jde to
řezat a tvarovat a dokonce i jaksi lepit. Nebyl by to také vhodný
materiál? (Sklad Hroby)
_gp_

Skla si včely nevšímají, ale dřevo upravují. Přišel ke mně lékař, jestli ho naučím včelařit ve skleněných úlech. První moment jsem mu to chtěl rozmluvit, protože nic o včelách nevěděl. Říká: „Právě proto chci skleněné“. Tak jsem musel, jak píšete vytvořit jednoduchý, snadný a bezpečný systém včelaření, který ještě nikdo neměl. Přezimoval 2 včelstva a je spokojený. V životě ho nenapadlo, že bude hodinu sledovat jak mu klade matka a další možnosti, které včelaři neznají. Říkal: Snažil jsem se v ZO získat nějaké znalosti ze včelaření, ale vypadali jako by něco tajili, ale oni vlastně co jste mě naučil vůbec neznají, protože nikoho nekopírujete a děláte to moderně“.Letos budeme zkoušet nová protirojová opatření a chov matek.
B.V.

Zdeňku ten medomet na Aukru bych vůbec nebral. Majitel píše, že musel skončit kvůli nákaze včel. A co když tam zrovna bude nějaká ta spora?

"LIBORE NE VŠECHNO CO POUŽÍVAJÍ AMERIKÁNI JINÝM VYHOVUJE TAKOVÝ LANGSTROT JE O 6 CM DELŠÍ A TO MŮŽE MÍT A JISTO JISTĚ MÁ VLIV NA PÁTEŘ PŘ MANIPULACI S NÁSTAVKY. Nebo prostě má jen kratší ruce. Ještě jinak řečeno dříve jsme lezli do východní (_!_) a dnes se cpem do tý americké řiti.

Pepan"
------------------------
Šmankote, já ty Langy asi spálim! To mě nenapadlo, že tim lezu amíkum do řiti. ;-)
Koupil jsem si je proto, že 2/3 nástavky jsou lehčí než 39/24. A to má jisto jistě vliv na moji páteř.
A když trochu zhubnu, tak o ty 3 cm dál taky dosáhnu :-))))))))))))

Zdravím Libore,
Máš pravdu, samostatně včelařím teprve tři roky, ale před tím, než jsem vstoupil do svazu jsem měl tu čest sekundovat a vzdělávat se v provozu na lanstrotech. Když jsem potom začal sám, koupil jsem si sestavu Adamcovy míry a lanstroth. Pro mě Lanstroth je míra k ničemu. Jak to napsal Pepík, nepolezu amíkům do řiti, jenom proto, že se to někomu nelíbí. To co kolegovi radím já je objektivní. Ať si koupí jeden lanstroth, v začátku vyzkouší i Adamcovu míru a lanstrota a potom se sám rozhodne. Navíc nemusí mít lanstroth, ale dadant nebo optimal. Tím bychom mu ale hlavu pletli ještě více. Já hubnout nepotřebuji, jsem bývalý reprezentant v boj.sportech, takže mrštný jsem jak had a štíhlý jak topol. Navíc je dobré, že je tu více r.m. Co včelař, to jiný úhel pohledu, jiné nároky, potřeby atd. Já vezmu v potaz názor jiného, ale začnu včelařit v tom, co mi vyhovuje a ne v tom, co mi nakuká nějaký Oleg Potěmkin, že to je to správné ořechové. Ať si více mír osahá a svobodně se rozhodne. To je ta deviza.P.S

Asi jsem se blbě vyjádřil Pepane, to neměla být propagace Langstrothů, proto jsem psal v závorce i jakékoliv jiné úly. No však víme. Já třeba americký móresy taky nemusím, ale zdejší včelař mě v mých začátcích poradil Langstroth, tak mám Langstroth. Kdyby mi poradil 39x24, měl bych 39x24 a včely by si asi nestěžovaly. Je to prostě jedno. Například teď jsem na youtube našel soubor videí ruského včelaře, kterak v praxi obsluhuje plodiště úlů tušímže r.m. 420x450 mm a co jsem viděl, tak to má to taky svoje kouzlo, hrabe se jen v jednom plodišti, jen to člověk nesmí zvedat.
Ať se daří, Libor.
------------------------------------------------------------
Pepan napsal:
LIBORE NE VŠECHNO CO POUŽÍVAJÍ AMERIKÁNI JINÝM VYHOVUJE TAKOVÝ LANGSTROT JE O 6 CM DELŠÍ A TO MŮŽE MÍT A JISTO JISTĚ MÁ VLIV NA PÁTEŘ PŘ MANIPULACI S NÁSTAVKY. Nebo prostě má jen kratší ruce. Ještě jinak řečeno dříve jsme lezli do východní (_!_) a dnes se cpem do tý americké řiti.
Pepan

Naopak. Bere se za tu užší stranu a na manipulaci jsou právě výborné.
Tonda
>LIBORE NE VŠECHNO CO POUŽÍVAJÍ AMERIKÁNI JINÝM VYHOVUJE TAKOVÝ LANGSTROT JE O 6 CM DELŠÍ A TO MŮŽE MÍT A JISTO JISTĚ MÁ VLIV NA PÁTEŘ PŘ MANIPULACI S NÁSTAVKY. Nebo prostě má jen kratší ruce. Ještě jinak řečeno dříve jsme lezli do východní (_!_) a dnes se cpem do tý americké řiti.

Zdravím, opravuji - r.m. zmiňovaného ruského včelaře nebyla 420x450, ale 435x450. Pokud by bylo libo, videa ke shlédnutí jsou zde:

http://www.youtube.com/user/1289612#p/u

Ať se daří, Libor.

Chtel bych pr. Barnatka trochu doplnit. Vcely sklo samozrejme take upravuji. Potahuji ho tenkou vrstvickou propolisu pres kterou je ale temer normalne videt. Loni jsem daval svuj skleneny ul se vcelami na ekojarmark. Pred tim jsem nektere prosklene nastavky cistil po 31 letech zevnitr. Rozdil mezi temi vycistenymi a puvodnimi byl ocividny. Omlouvam se za tu rec tucnaka, pisi ze zahranici. L.Dvorsky

LIBORE NE VŠECHNO CO POUŽÍVAJÍ AMERIKÁNI JINÝM VYHOVUJE TAKOVÝ LANGSTROT JE O 6 CM DELŠÍ A TO MŮŽE MÍT A JISTO JISTĚ MÁ VLIV NA PÁTEŘ PŘ MANIPULACI S NÁSTAVKY. Nebo prostě má jen kratší ruce. Ještě jinak řečeno dříve jsme lezli do východní (_!_) a dnes se cpem do tý americké řiti.

Pepan
---------------------------
Pepane, ty jseš tou svojí třídní nenávistí ke všemu americkému, kapitalistickému a pokrokovému úplně zaslepen.
Uvědomuješ si komu tím sloužíš a čemu tím vlastně propspěješ?
:-) :-)
Ta naše česká a skvělá Adamcova míra je 110 let starým produktem lezení do USAřiti. Chceš řící že br.Adamec byl řiťolezec?

Udělali to lezení poněkud nešťastně a na nějakém centimetru jim nezáleželo.
Bylo to jako kdyby přebírali Metrickou soustavu a řekli, že preferované závity budou M7 a M13, protože to jsou v našich krajích šťastná čísla.
Takže Lanstroth a Adamec - to je jen rozdím mezi M7 a M8
a M13 a M12.
Pokud někdo preferuje 39cm je to stejné jako kdyby říkal že M7 je skvělý a šťastný závit.
A má naprostou pravdu - od MB1000 může použít pár šroubů. A to je asi tak vše
....................

Pokud někdo argumentuje příliš dlouhou délkou, tak ať se zeptá včel, hlavně těch oddělků co jim letošní zimu nestačily zásoby v uličce,co jim na to včely řeknou.
A místo těch 6cm jim radji uteplý úl, aby to bylo stejně dlouhé:-)
Pokud to převezmu se vším z USA i s umístěním, tak mám Langy přístupné z boku, nejlépe na paletě a pracuji z boku. Pak mě délka loučky nevadí.

Zajímala mě otázka napájení na jaře a podněcování. Vzal jsem dláto, vytahal krajní rámky, nasadil plastová krmítka. Dalů plovák a nalil vodu a zaklopil a nenarušoval včelám tepelná režim.
Podle mě tato krmítka vyřešila definitivně otázku úlovou.
A to mám zatím jen bohužel L2/3 2rámková.
A tak si teď objednám 24cm 1r a 2 rámková i pár stropních a už se těším na ten veget a zproduktivnění práce.
Počítám asi tak 50% úsporu a hlavně u oddělků se těším.

Ano vím - dá se udělat z překližky krmítko na jakoukoli míru. Ale umýt plast ve vodě, naskládat do sebe a 50 krmítek naskládat do objemu asi 3 nástavků. Oproti 50 sklenicím na tentýž objem značná úspora místa.
Ale asi je nechám ve včelách přes zimu, protože se ukazuje, že to podněcování 30% roztokem asi včelám spíše prospívá. Tady u nás teprve kvete líska, ranné jívy jsou teprve stříbrné. Takže uvidím.

Karel

Vážení. Ponechme stranou vliv rámkové míry a nástavků na páteř včelaře. To lze řešit mechanizací. Zkusme si položit otázku, zda má rámková míra vliv na velikost včelstva? Je déka rámku limitujícím faktorem na velikost zimního hroznu včel?
Hezké Velikonoce JK

>Pepane, ty jseš tou svojí třídní nenávistí ke všemu americkému, kapitalistickému a pokrokovému úplně zaslepen.
Uvědomuješ si komu tím sloužíš a čemu tím vlastně propspěješ? <
------------------------------------------------------------
Také nemám Ameriku (jejich politiky) v oblibě. Byli to především oni a Francouzští politici, kteří za zády Anglie a proti jejímu nesouhlasu (W. Churchilla) prodali na Jaltské konferenci a posléze v Postupimi, střední Evropu Stalinovi. Především oni měli rozhodující podíl na tom, co posléze dalších 40 let u nás následovalo. V Pepanovu příspěvku však nevidím třídní nenávist ani nenávist vůči pokroku, nýbrž to, že charakterizuje anální turistiku Českých představitelů, nebo snad Českou povahu???, ať již směrem na východ nebo západ. Tolik snad pro upřesnění Pepanova příspěvku tak, jak jej chápu já a také malé doporučení všem obdivovatelům Ameriky, aby se podívali do dějepisu. To však naštěstí, nemá s otcem amerického včelařství L. L. Langstrothem a jeho délkou rámku nic společného.
Hezké Velikonoce JK

Ahoj,
počkej si Romane po této sezóně.
Minulá sezóna byla tristní - bez medu (konkrétně bez druhého točení v
červnu a včervenci) a tudíž i bez rozšiřování včelstev. Snad má někdo něco
navíc ale já osobně nevím o nikom z okolí.
Jsem z Ústí nad Labem.
Pavel

----- Original Message -----
From: "Roman" <pratonda27/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 04, 2010 5:26 PM


Dobrý den,neví někdo zde na diskusi o včelaři z okolí Děčínska co nabízí
oddělky?Chěl bych začít včelařit a bohužel inzeráty jsou hlavně z moravy a
to je přeci jen pro mě z ruky.Děkuji


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4999 (20100404)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4999 (20100404) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Přeji všem veselé velikonoce, bohatou pomlásku, pevné zdraví a uspěšnou včelařskou sezónu

Jinak Karle, to slovo řiťolezec, to bylo dobré, velmi dobré.

opět tvrdím. Je dobře, že tu jsou rozdílné r.m. Adamcova míra, Optimal, Dadant, Lanstroth. Každý by měl včelařit v té r.m, co mu jako jednotlivci a včelaři vyhovuje. Vyzkoušet nejméně dvě míry do začátku včelaření a pak se rozhodnout.

Kupříkladu já se kromě r.m 39/24 chystám letos zakoupit i r.m 37/30, ve které od příští sezóny budu včelařit na druhé včelnici. Pokud mi nevyhovuje nějaká míra, nebudu v ní přece včelařit jenom proto, že v ní včelaří někdo jiný.Zdraví P.S

Libore, nevíš z jakého matroše mají ti Rusáci mezistěny? Drátkují 3x svisle a 3x vodorovně. Až na nějaké vyžrance to mají téměř jako desku!! Já včelařím na Admcovi, drátkuji 4x svisle a 4x vodorovně a mám na tom vlnobití jako prase, plus spousty vyžranců a nepravidelné stavby. Ti Rusáci mají plochu plástu 2,09x větší než je Adamec!!!! U nás se už při výšce plástu 15 až 17cm uvažuje a počítá s nějakou tepelnou dilatací. Kouzlíme s mezírkama dole, nebo nahoře, vymýšíme různé způsoby drátkování (některé nesou jméno svého stvořitele - Hornův způsob) a pořád to neni ono. Tak sakra kde to je!!!! Jen pro zajímavost, zvláště pro pana GP a další, předlisované buňky ve vodorovném směru měly 5,12mm, v obou dalších byly větší, ale nebyly stejné - to k nářkům a fotografiím, které jsem tady před časem měl. Místo dobrých rad od vzdělanějších a chytřejších jsem spíš sklidil posměch a výhružky. Viděl jsem v příspěku č.42853 přímo super snímek (http://leteckaposta.cz/160519829) přítele Vojtěcha. Zřejmě mu ty buněčné paskvily vyhovují. Nevím sice na jaké rámkové míře to je, ale je to hrůza. Měl by se tím už někdo chytrý zabývat.

Příjemné svátky a mokrý šmigrust přeje P.J.

Pane Matelo.
Ze zdrojů mých navštívených adres z doby před co jsem se o toto
zajímal. Možná Vám to pomůže, možná Vám šlo jen o to poučit mne o tom,
že jablko není jabloň. To vám neberu, ale děkuji. Já mám na věci okolo
mne často své definice. Podlinky už si proklikejte jestli Vás toto
vůbec nějak zajímá. Spojitost vyhodnocení obrazů, které se pořídí přes
průhlednou stěnu, je základem porovnávání, které se běžně používá v
OCR SW. Proto to mám ve stejné šuplíku s OCR. Je to funkčně velmi
podobné.


http://www.octave.cz/pages/links.html
http://octave.sourceforge.net/image/index.html
http://www.abclinuxu.cz/poradna/linux/show/258664
http://www.zoneminder.com/documentation.html

_gp_


2010/4/4 Luká Matela <e-mail/=/nezadan>:
> GP: Pokud by někdo dělal automatizovaný úlový systém, nevím
> GP: jak by mohl být řešen program vizuálního porovnávání pro
> GP: hodnocení jinak, než přes skleněnou stěnu a OCR ze stran,
> GP: posléze vyhodnocení a nějaká akce s rutinou nebo závěrem.
>
> "OCR neboli optické rozpoznávání znaků (z anglického Optical Character
> Recognition) je metoda, která pomocí scanneru umožňuje digitalizaci
> tištěných textů" - wikipedia
>
> Nějak mi uníká souvislost se včelkama v proskleném úle...
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Zdravím, děkuji na rozteč. Mám ale jiný výsledek. Na Vaší fotce
http://www.postimage.org/image.php?v=aVUhC6S , jsem napočítal 68 buněk
ve 5 řadě zvrchu vodorovně. To dělá při 370mm šíři rozteč 5,44mm, což
je sice mírně nad průměrem, ale stále pro včelu přijatelné. Připomeňte
mi odkazem v této konferenci ty výhružky jak píšete, protože si nanic
takového ve Vašem případě nevzpomínám. Jestli by ruský včelař
nakupoval mezistěny v české zpracovně, otom pochybuji. Chce se to
trochu přeci jen zamyslet proč tomu tak je. Rozteče a tvar buněk se
může změnit i když zatavíte studenou mezistěnu. Pokud ale předehříváte
na cca 30°C, zase je otázka co udělá vodorovné drátkování. Já mám jen
svislé a krajní drátky po schládnutí mezistěny jsou cca 1 mm stáhlé.
Každopádně jak jsem psal, blbě reklamujete zboží. Asi by u mne takové
mezistěny šly ihned zpět do kotle výrobce. Já si je vyvařím sám. ;-)

_gp_


2010/4/5 <pala.jiri/=/email.cz>:
> Libore, nevíš z jakého matroše mají ti Rusáci mezistěny? Drátkují 3x svisle
> a 3x vodorovně. Až na nějaké vyžrance to mají téměř jako desku!! Já
> včelařím na Admcovi, drátkuji 4x svisle a 4x vodorovně a mám na tom
> vlnobití jako prase, plus spousty vyžranců a nepravidelné stavby. Ti Rusáci
> mají plochu plástu 2,09x větší než je Adamec!!!! U nás se už při výšce
> plástu 15 až 17cm uvažuje a počítá s nějakou tepelnou dilatací. Kouzlíme s
> mezírkama dole, nebo nahoře, vymýšíme různé způsoby drátkování (některé
> nesou jméno svého stvořitele - Hornův způsob) a pořád to neni ono. Tak
> sakra kde to je!!!! Jen pro zajímavost, zvláště pro pana GP a další,
> předlisované buňky ve vodorovném směru měly 5,12mm, v obou dalších byly
> větší, ale nebyly stejné - to k nářkům a fotografiím, které jsem tady před
> časem měl. Místo dobrých rad od vzdělanějších a chytřejších jsem spíš
> sklidil posměch a výhružky. Viděl jsem v příspěku č.42853 přímo super
> snímek (http://leteckaposta.cz/160519829) přítele Vojtěcha. Zřejmě mu ty
> buněčné paskvily vyhovují. Nevím sice na jaké rámkové míře to je, ale je to
> hrůza. Měl by se tím už někdo chytrý zabývat.
>
>     Příjemné svátky a mokrý šmigrust přeje   P.J.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

zdravím,
pokud sháníte medomet koukněte sem http://www.miodarkianna.com/sklep/?p=p_17&sName=miodarki já kupuji a vybírám medomet už asi 4-5let, ale co se zavedla dotace tak čeští výrobci řádně zvedli ceny, protože to přece nikoho nic nestojí . vy dostanete dotaci 50% na zpět a oni systém pěkně podojí. největší fraška je že medomety od českého výrobce v německu stojí míň. čím to asi je??
úly klidně kupte staré já začínal v 15letech to je 16let na zpět a taky jsem to podnikl. koupil jsem od dvou bývalých včelařů vždy co měl a pak jsem si to přebral co použiji a co né. nakoupil jsem takto celkem asi 30 úlů i když včelstev jsem měl jen 12-15 a vyšlo mě to na cca 7 tis. ono je dneska taky problém že každý chce vydělat. v době kdy já nakupoval byli rádi, že jsem si to odvezl. klidně si kupte na zkoušku i budečák. už je kvůli tomu, aby jste si to vyzkoušel a zjistil že tudy cesta nepovede:-) musím přiznat že mají i své výhody. mám včelky 600m.n.m. když je špatný rok tak je to divný, ale v budečákách med vždy je zato v různých nastávkových je i třeba o polovinu měně. takže i když je v nich práce dost hrozná 4 jsem si nechal už jen asi z piety.... nové úly jsou lákavé, taky jsem se nechal nachytat( fa břinek) úly jsou pěkné tak 1 rok pak se palubky kroutí každá na jinou stranu a najednou zjistíte že se vám do nástavku nevejde 11r. o nějaké včel mezeře ani nemluvě. takže jsem se dostal do stádia, že si úly začínám dělat sám. jak si to uděláte tak to máte ono 4 prkýnka za 150kč je docela draho, kdyby na tom byly udělaný aspoň falce na sesazování nástavku mezi sebou. skládat nástavky na sebe jen prkno na prkno je sice nenákladné na výrobu, ale mě to přijde divný včely, aby vzniklé mezery pořád zalepovaly nebo jim tam fouká. to zjistíte, ale jedině až vyzkoušíte různé typy úlů a na to je nejlepší si koupit starý a po pár letech si vybrat co chcete sám. nakonec si je začnete dělat taky sám..... včelky si opatřete od místního včelaře až bude mít první roj. vyměňte matku a nekupujte předražený oddělky. kdyby náhodou se u vás pak vyskytl mor tak budete mít včely od místních včelařů a nemůžou vám nic vyčítat. a pak za oddělek na 5 rámkách dávat 1200kč je nesmysl (jsou to jenom mouchy)
přeji mnoho úspěchů běhounek

Pane Pazderko, aby nebylo vlnobití, dělal jsem přímo psí kusy. Nebudu to rozepisovat - byly toho TŘI BALÍKY A KAŽDÝ BYL JINÝ (již nejsou), kulička užmoulaná z vosku těchto mezistěn nebyla hladká, ale chlupatá jako nový tenisák a lepila. Jak jsem již tady několikrát naznačil - je třeba, aby ti chytřejší poradili (nejen mně), a nedělali z těch hloupějších ještě větší hlupáky než jsou. Rád bych si zde přečetl Vaše hodnocení snímku přítele Vojtěcha z příspěvku č. 42853 , samozřejmě ne po technické stránce, ale včelího díla, které zde vidíme.

Pozdravem VZRZ P.J.

kvalita výrobku zkušenosti

taky používám propolisový tmel na opravy prasklých palubek a nemáí to chybu.

Příteli tak v tom Vám asi opravdu neporadím. Rusky už neumím (jinak by asi nebyl problém se ho zeptat, ale zkusím to englicky, třeba umí.) Jinak v tom třetím vídeu je vidět, kterak se mu zhruba u vrchního drátku scházejí dvě vodorovné mezistěny přeložené přes sebe a na níže uvedeném odkazu na obrázek je vidět, kterak skrz mezistěnu prosvítají nějaké hrudky jakoby připlácnuté na drátky.....třeba ten pán nezatavuje, třeba ty mezistěny ke drátkům v potřebných místech přilepí nějakým hovínkem a hotovo....Viz obrázek zde:
http://vcely.humlak.cz/435x450.jpg
Ať se daří, Libor.
-------------------------------------------------------------
P.J. napsal:
Libore, nevíš z jakého matroše mají ti Rusáci mezistěny?

Božínku,
když ono to vyznělo jakože všecko naše je špatné jen to americké je OK. A to, že sis pořídil 2/3 jsem nepostřehl Já již od těh nízkých nástavků zase ustupuji. I když jsou lehčí je s nimi moc práce a na to jsem zase moc líný.

> Od: PaveN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Sh?n?m ve - v?ely, medomet, ...
> Datum: 04.4.2010 22:23:51
> ----------------------------------------
> "LIBORE NE VŠECHNO CO POUŽÍVAJÍ AMERIKÁNI JINÝM VYHOVUJE TAKOVÝ LANGSTROT
> JE O 6 CM DELŠÍ A TO MŮŽE MÍT A JISTO JISTĚ MÁ VLIV NA PÁTEŘ PŘ MANIPULACI
> S NÁSTAVKY. Nebo prostě má jen kratší ruce. Ještě jinak řečeno dříve jsme
> lezli do východní (_!_) a dnes se cpem do tý americké řiti.
>
> Pepan"
> ------------------------
> Šmankote, já ty Langy asi spálim! To mě nenapadlo, že tim lezu amíkum do
> řiti. ;-)
> Koupil jsem si je proto, že 2/3 nástavky jsou lehčí než 39/24. A to má
> jisto jistě vliv na moji páteř.
> A když trochu zhubnu, tak o ty 3 cm dál taky dosáhnu :-))))))))))))
>
>
>

Zdravíím Josefe,

Vy od NN ustupujete, napište více proč. Protože nyní včelařím na r.m 39/24, učitel včelařství P. Vydra mě ukecal na vyšší r.m. Budu kupovat letos úl Čechoslovák
r.m 37/30, od souseda na chalupě. Je hodně starý, letos končí, žádné včely již nemá.má je staré 3 roky. Na chalupě chci mít jen do 6 včelstev této míry. Zatím. U nás doma bych ale na další včelnici chtěl zkusit r.m 39/17, jde o opravdu hodně práce? Vím, že je to dvakrát tolik rámků, než normálně, jak v tom včely jdou. To víte sbírám informace, na co se mám nachystat.

Ten kapitalistický pokrok vidět v našich zbouraných továrnách. A ve včelařství hlavním pokrokem bylo zavedení rozběrného díla a vůbec to nejdůležitější byl vynález rozběrného úlu. O pár desítek let to byl vynález medometu . Nic z toho ale nedali včelařům Američaní, ale Češi , Janiš a Hruschka i když k němu se hlásí i Rakušaní. Jejich skvělým objevem však byla včelí mezera. To se amíkům nedá upřít. Velikost rámků je pak záležitostí vývoje v místních podmínkách a potřeb v nich žijících včelařů.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Sh?n?m ve - v?ely, medomet, ...
> Datum: 05.4.2010 08:43:20
> ----------------------------------------
> LIBORE NE VŠECHNO CO POUŽÍVAJÍ AMERIKÁNI JINÝM VYHOVUJE TAKOVÝ LANGSTROT JE
> O 6 CM DELŠÍ A TO MŮŽE MÍT A JISTO JISTĚ MÁ VLIV NA PÁTEŘ PŘ MANIPULACI S
> NÁSTAVKY. Nebo prostě má jen kratší ruce. Ještě jinak řečeno dříve jsme
> lezli do východní (_!_) a dnes se cpem do tý americké řiti.
>
> Pepan
> ---------------------------
> Pepane, ty jseš tou svojí třídní nenávistí ke všemu americkému,
> kapitalistickému a pokrokovému úplně zaslepen.
> Uvědomuješ si komu tím sloužíš a čemu tím vlastně propspěješ?
> :-) :-)
> Ta naše česká a skvělá Adamcova míra je 110 let starým produktem lezení do
> USAřiti. Chceš řící že br.Adamec byl řiťolezec?
>
> Udělali to lezení poněkud nešťastně a na nějakém centimetru jim nezáleželo.
> Bylo to jako kdyby přebírali Metrickou soustavu a řekli, že preferované
> závity budou M7 a M13, protože to jsou v našich krajích šťastná čísla.
> Takže Lanstroth a Adamec - to je jen rozdím mezi M7 a M8
> a M13 a M12.
> Pokud někdo preferuje 39cm je to stejné jako kdyby říkal že M7 je skvělý a
> šťastný závit.
> A má naprostou pravdu - od MB1000 může použít pár šroubů. A to je asi tak
> vše
> ...................
>
> Pokud někdo argumentuje příliš dlouhou délkou, tak ať se zeptá včel, hlavně
> těch oddělků co jim letošní zimu nestačily zásoby v uličce,co jim na to
> včely řeknou.
> A místo těch 6cm jim radji uteplý úl, aby to bylo stejně dlouhé:-)
> Pokud to převezmu se vším z USA i s umístěním, tak mám       Langy přístupné z
> boku, nejlépe na paletě a pracuji z boku. Pak mě délka loučky nevadí.
>
> Zajímala mě otázka napájení na jaře a podněcování. Vzal jsem dláto, vytahal
> krajní rámky, nasadil plastová krmítka. Dalů plovák a nalil vodu a zaklopil
> a nenarušoval včelám tepelná režim.
> Podle mě tato krmítka vyřešila definitivně otázku úlovou.
> A to mám zatím jen bohužel L2/3 2rámková.
> A tak si teď objednám 24cm 1r a 2 rámková i pár stropních a už se těším na
> ten veget a zproduktivnění práce.
> Počítám asi tak 50% úsporu a hlavně u oddělků se těším.
>
> Ano vím - dá se udělat z překližky krmítko na jakoukoli míru. Ale umýt
> plast ve vodě, naskládat do sebe a 50 krmítek naskládat do objemu asi 3
> nástavků. Oproti 50 sklenicím na tentýž objem značná úspora místa.
> Ale asi je nechám ve včelách přes zimu, protože se ukazuje, že to
> podněcování 30% roztokem asi včelám spíše prospívá. Tady u nás teprve kvete
> líska, ranné jívy jsou teprve stříbrné. Takže uvidím.
>
> Karel
>
>
>

Z pohledu dnešních rámkových měr asi ne. Dříve prováděné výzkumy uváděli maximální velikost zimního sediska 30cm. Z toho pak vycházela rámková míra Čechoslováku. Z této velikosti vychází i počet rámků pro Tachovák a Lansgrot.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Sh?n?m ve - v?ely, medomet, ...
> Datum: 05.4.2010 08:47:46
> ----------------------------------------
> Vážení. Ponechme stranou vliv rámkové míry a nástavků na páteř včelaře. To
> lze řešit mechanizací. Zkusme si položit otázku, zda má rámková míra vliv
> na velikost včelstva? Je déka rámku limitujícím faktorem na velikost
> zimního hroznu včel?
> Hezké Velikonoce JK
>
>
>

To vlnobití bývá způsobeno tepelnou roztažností mezistěny LZE TOMU ODPOMOCI POUŽITÍM MEZISTĚN PŘI ZATAVOVÁNÍ OHŘÁTÝCH NA 25 °C
Já je dávám den předem doma na skříň.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <pala.jiri/=/email.cz>
> Předmět: Re: 435x450
> Datum: 05.4.2010 10:20:16
> ----------------------------------------
> Libore, nevíš z jakého matroše mají ti Rusáci mezistěny? Drátkují 3x svisle
> a 3x vodorovně. Až na nějaké vyžrance to mají téměř jako desku!! Já
> včelařím na Admcovi, drátkuji 4x svisle a 4x vodorovně a mám na tom
> vlnobití jako prase, plus spousty vyžranců a nepravidelné stavby. Ti Rusáci
> mají plochu plástu 2,09x větší než je Adamec!!!! U nás se už při výšce
> plástu 15 až 17cm uvažuje a počítá s nějakou tepelnou dilatací. Kouzlíme s
> mezírkama dole, nebo nahoře, vymýšíme různé způsoby drátkování (některé
> nesou jméno svého stvořitele - Hornův způsob) a pořád to neni ono. Tak
> sakra kde to je!!!! Jen pro zajímavost, zvláště pro pana GP a další,
> předlisované buňky ve vodorovném směru měly 5,12mm, v obou dalších byly
> větší, ale nebyly stejné - to k nářkům a fotografiím, které jsem tady před
> časem měl. Místo dobrých rad od vzdělanějších a chytřejších jsem spíš
> sklidil posměch a výhružky. Viděl jsem v příspěku č.42853 přímo super
> snímek (http://leteckaposta.cz/160519829) přítele Vojtěcha. Zřejmě mu ty
> buněčné paskvily vyhovují. Nevím sice na jaké rámkové míře to je, ale je to
> hrůza. Měl by se tím už někdo chytrý zabývat.
>
> Příjemné svátky a mokrý šmigrust přeje P.J.
>
>
>

Dřív když jsem sbíral rady ohledně stavby úlů tak jsem se dovídal že pro včely je nejlepší čtverec.Někteří z vás zkušenějších mi radili dělat nástavky čtvercové a tak jsem je dělal.
Pak jsem si začal pohrávat s myšlenkou čtvercového nástavku pro rámky 39x39 aby to byl čtverec jak má být.No upustil jsem od toho ale kdo ví.Nezkoušel jste někdo něco podobného? Postavil jsem Langstroth 3/4 také čtverec na 12 rámků a uvidíme jak jim to v něm půjde.Má ale jen čtyři nástavky které by podle mě měly stačit.Myslím si že na rámku 435x450 se jim bude líp zimovat než na tom Langstrothovém nízkém.

>Postavil jsem Langstroth 3/4 také čtverec na 12 rámků a >uvidíme jak jim to v něm půjde.

Myslim, ze vcelam jako adaptibilnimu socialnimu hmyzu je Vase snazeni suma fuk. Deti maji rady vcely nejlepe za showkastli z plexiskla pekne placatou jak okno.

>Nic z toho ale nedali včelařům Američaní, ale Češi , Janiš a Hruschka i když k němu se hlásí i Rakušaní.

A jak se pozna "Cech"? Zrovna dnes jsem cetl v lidovkach jak prvni cesti narodni buditele museli psat nemecky, aby jejich vyplody vubec nekdo cetl.

Zkusme si položit otázku, zda má rámková míra vliv na velikost včelstva? Je déka rámku limitujícím faktorem na velikost zimního hroznu včel?
Hezké Velikonoce JK
---------------------
Právě proto jsem, když mi množství malých rámků ( včelařil jsme převážně na NN) u Brennerů stálo v cestě při rozšiřování, zvolil nejdelší možnou běžnou délku 45cm. A standardní výšku 24cm - tedy toho tolik vychvalovaného "adamce".
Pak jsem vzhledem k nedostatku času začal přecházet i zde na kombinovaný způsob a začal osazovat nástavky výšky 30cm. Tento rok prvně vyzimovávám i na kvadrantu - tedy 12rámků 45x30cm. a občas pod tím ten nízký nástavek.
SKoro dvě pětiletky mám zkušenosti s Lang. 24cm, většinou včelaření bez mřížky, zimování stejně jako u Brennera na větším prostoru.
A z hlediska síly včelstva jsem spíše toho názoru, že silné včelstvo spíše vznikne způsobem ošetřování a tvrdostí a nároky včelaře - tedy kolik matek je ochoten zlikvidovat a kolik oddělků si vychová.

Druhá věc je zvládnutí silných včesltev, tam se mi na větším půdorysu dařilo lépe, ale každý rok jsme se něco nového naučil, a tak to nelze zevšeobecnit.
No a perla na konec. Plocha mezistěny Brenner 30x30, langstrotha a i české nepovedené kopie zvané Adamec je stejná. Do kila je jich stejně a je to asi 8dm2.
Spíš jsem měl pocit, že včely u vyšší výšky - Brennera odmítaly přejít na druhý nástavek i když jsem třeba převěšoval rámky. Hlavně u původních nástavků na 9 rámků to byl boj. Ale tady je třeba říci, že jen u Brennera jsem to potřeboval, tam to plodiště je na dnešní včelstva - tedy ta moje - asi malé. Ale pokud má někdo problém s kondičkou, tak asi do dvaceti včelstev jsou to výborné úly, pokud nechcete kočovat. Převážet 2metrový komín lze asi jen s jeřábem. :-)

No a zběžně a s málo zkušenostmi k 45x30. Včelstva na 45x30 měla letos při prohlídkách většinou více plodu - tedy na začátku květu lísky. No ale co to znamná? Po medobranní dám vědět.
Spíš očekávám míň práce, ale taky uvidím.

Karel

Jeden z rozumných příspěvků. Ještě k nákupu medometu. Letos bych nijak nechvátal s koupí. Je taková poptávka po medometech, že žádná dotace nemůže vyjít na 50% ceny. Já to vidím tak na 35% z ceny medometu. Asi bych počkal na příští rok. Dotace jsou jisté do roku 2013, tak si myslím, že s nákupem mám čas. Zdraví Fekix.

Naprosto rozumna rozvaha,

vsichni ty stare uly zatracuji, ale na nauceni zase tak spatne nejsou. Kdyz je mate nekde od kolegy, ktery je vedle Vas a vite, ze v ZO mor neni a ve vesnic ani nikdy historicky nebyl, tak neni co resit. Hodne vcelaru- kolegu ze ZO stare uly zlikvidovali, ja jsem je ochotne od nich vzal. Oddelky na tech 6/7 ramcich prezimuji v izolovanem ulu perfektne. Dokonce mam jednoho kolegu, ktery posbiral stare budecaky - urezal jim ty vika a ted nahoru sazi nizke nastavky a je pry spokojen.
K medometu - za par korun se da upravit stary medomet ( nesmi byt vsak rezavy - nejake malovani potravinarskymi barvami se mi nepozdava)na el.pohon s regulaci. Pokud to cloveka chytne, tak potom se daji penize, ktere vcely vydelaji investovat, je treba se poohlednout i za hranice CR, ceny se daji vyjednat lepsi nez u nasich vyrobcu nebo prodejcu.
K ramkove mire - zkusil jsem 37x30 - po 2 letech jsem to zrusil - mam jen jedny zada a jedny zapesti . Pri poctu vcel do 10 neni problem- to ty zada a ruce vydrzi. Pri vetsim poctu vcel se clovek tak muze zhuntovat. Ted mam klasiku 39x24 a jsem spokojen, kvuli zeny budu letos zkouset nizke 39*15 jen jako medniky.
Na zkousku mam od Matelu letos poprve Langa 43,8x15,9 jen nizke nastavky. Tak uvidime.

PZ

No mě se zdá, že to s tím naším přínosem světovému včelařství je silně nadnesené. Janiš sice začal používat nějaké loučky asi jako jeden z prvních, ale k nynějším rámkům to mělo hodně a hodně daleko a v tomto provedení se to zas tak úspěšně používat nedalo. V Evropě se to pak nadále vylepšovalo. Velkostatkář a baron Berlepš už představil použitelný rámek podobný dnešku, ale byl tak výrobně složitý, že mu je musel vyrábět truhlář. Pak teprv přišel tuším Dathe, který to zvládl výrobně jednoduše a do dnešní podoby, včetně formy na stloukání. Langstroth to předal světu najednou, včetně dodnes nejpoužívanějšího úlu na světě. Hruschka byl podle mě Čech asi jako já Rakušan. Předvedl sice v praxi jako první využití odstředivé síly při získávání medu, ale na zcela v praxi nepoužitelném paskvilu. Na medomet který by obstál i v dnešní době si včelaři museli ještě počkat než italští bratři Clericiové to dotáhli do použitelné dnešní podoby. Mehring vynalezl mezistěnu ovšem i já zkouším, jestli by to nešlo bez nich. Důvodem je, že za ta léta je v obíhajícím vosku stále více sr.... a máme li štěstí na špatnou várku, tak si užijem. Včera jsem zrovna vyvářel pár souší, asi pět kg. vosku, vypnul jsem to hned po rozpuštění a procedil a na vědru byla ještě přilepená hrouda asi 30 dkg něčeho výrazně bělejšího. Asi budu muset vztah k výměně svého vosku za mezistěny přehodnotit. Zato ale samnozřejmě Mehring nemůže. Tak tedy já považuji spíš za velké vynálezce ty, kteří nám to přivedli do použitelné podoby a o tom velkém přínosu Čechů světovému včelařství dost pochybuji a jestli tomu tak někdy bylo, máme co dohánět. Zdraví R. Stonjek

Pane Menšíku, zřejmě jste nepřečetl vše co jsem dnes napsal. O dilataci jsem se již zmínil. Pro klid Vaší duše mohu napsat toto: Mezistěny byly málem roztaveny v el. troubě, topil tak, že mi teklo žlábkem až na pytlík, přepravil do včelína v temperované bedně a STEJNĚ TO BOULOVALO A JELO DOLU, nejelo to jen v případě, že všechny dráty byly navlněné, ale Tatry zůstaly. A zdůrazňuji, že nechci o těchto nechutnostech psát, ale chci návod, chceteli radu, jak postupovat v případě, že by se to opakovalo a také aby i jiní včelaři méně chytří uměli takovou věc zareklamovat a nebáli se toho. Opakovat tady stále dokola:ty neumíš zatavit mezistěnu, ty neumíš nadrátkovat-dělej Horna, v teple úlu to dilatuje atd.,to zase já považuji za hloupost. Nakonec ještě toto - podnik, který vyrábí mezistěny, by měl vyrábět jen JE. Nevylepšovat si jinou přidruženou výrobou. Mám vlastní zkušenosti se záměnami materiálu, když jsem ještě pomáhal budovat socialismus. Dnes kdy máme demokracii a každý si dělá co chce a čím větší vyčuránek tí líp se má je těžké něco reklamovat, zvláště, když výroba v tomto oboru je údajně jen hlídána veterinou-to znamená, že dohlíží jen na infekčnost. Nějaké buňky, či to z čeho je vyráběn konečný produkt je nezajímá. Navíc údajně neexistuje žádná norma, či předpis co a jak má vypadat. Normy ON a ČSN tohoto se týkající, byly v roce 1996 zrušeny bez náhrady. Ti chytří, by měli hledat cestu jak z toho ven a nedělat z hlupáků ještě vvětší blbce drátkováním,dilatací a Bůh ví čím ještě.

Ať Vám všechno roste a s pozdravem VZRZ P.J.

Přítel Stonjek napsal:Mehring vynalezl mezistěnu ovšem i já zkouším, jestli by to nešlo bez nich. Důvodem je, že za ta léta je v obíhajícím vosku stále více sr.... a máme li štěstí na špatnou várku, tak si užijem.

Tak to jsem si užil!!!Toto je to co mnozí nemůžou, nebo nchtějí pochopit. Já zase nemůžu pochopit, že někdo může omlouvat šlendrián a z naivních poctivců dělá blbce.

P.J

>baron Berlepš už představil použitelný rámek podobný dnešku, ale byl tak výrobně složitý, že mu je musel vyrábět truhlář

Baron von Berlepsch polozil zaklady mobilni stavbe plastu, coz umoznilo podstatne zvysit mednou produkci. V tom je vyznam jeho vynalezu. Do te doby se dilo po snusce likvidovalo. Prvni mezisteny byly vytvoreny prave pro Berlepschuv ramek.

Pokud jde o cesstvi Franze Hruschky, jehoz predci pochazeji ze Slezska, byl Johann Gregor Mendel (Rehor Mendel?), pochazejici rovnez z rakouskeho Slezska, Cech?
Tradicne oblibene tema pro brnenske experty.
Slovo Cech byla tehdy spise nadavka.