Archiv Včelařské konference

>baron Berlepš už představil použitelný rámek podobný dnešku, ale byl tak výrobně složitý, že mu je musel vyrábět truhlář

Baron von Berlepsch polozil zaklady mobilni stavbe plastu, coz umoznilo podstatne zvysit mednou produkci. V tom je vyznam jeho vynalezu. Do te doby se dilo po snusce likvidovalo. Prvni mezisteny byly vytvoreny prave pro Berlepschuv ramek.

Pokud jde o cesstvi Franze Hruschky, jehoz predci pochazeji ze Slezska, byl Johann Gregor Mendel (Rehor Mendel?), pochazejici rovnez z rakouskeho Slezska, Cech?
Tradicne oblibene tema pro brnenske experty.
Slovo Cech byla tehdy spise nadavka.

Dobrý den,

jsemprosím začátečník a sháním vosk, potřebuji si natřít nové plastové rámky od p.Žáka. Potřebuji ho asi 20 kg, nevíte, kde se dá surový koupit? Díky Jura

Já zase nemůžu pochopit, že někdo může omlouvat šlendrián a z naivních poctivců dělá blbce.

P.J
----------------
Na každým balení mezistěn co jsem v poslední době viděl je uváděn výrobce a číslo registrace u SVS.

Takže co je na těch mezistěnách, ať víme čemu se vyhnout.


Karel

Každá výrobna mezistěn je kontrolována SVS. Kontroluje se zejména používání autoklávu a desinfekce.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: 435x450
> Datum: 05.4.2010 23:18:42
> ----------------------------------------
> Já zase nemůžu pochopit, že někdo může omlouvat šlendrián a z naivních
> poctivců dělá blbce.
>
> P.J
> ----------------
> Na každým balení mezistěn co jsem v poslední době viděl je uváděn výrobce a
> číslo registrace u SVS.
>
> Takže co je na těch mezistěnách, ať víme čemu se vyhnout.
>
>
> Karel
>
>
>

ZE 200 - 300 MEZISTĚN SE MĚ JICH TAKÉ PÁR UTRHNE NEBO NĚCO PROVEDOU. tO VŠAK POVAŽUJI ZA PŘIROZENOU ZTRÁTU . Postup jak jsem to popsal dělám celý život a mezistěny mám ze Stražiska protože to mám pár kiláků. Z drátků mě nic nesjíždí i bez vlnkování. To bude nejspíš tím že jsou každý jiným směrem nedbám na žádné jejich precisní vrtání. Být lajdákem se také vyplácí.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <pala.jiri/=/email.cz>
> Předmět: Re: 435x450
> Datum: 05.4.2010 22:10:18
> ----------------------------------------
> Pane Menšíku, zřejmě jste nepřečetl vše co jsem dnes napsal. O dilataci
> jsem se již zmínil. Pro klid Vaší duše mohu napsat toto: Mezistěny byly
> málem roztaveny v el. troubě, topil tak, že mi teklo žlábkem až na pytlík,
> přepravil do včelína v temperované bedně a STEJNĚ TO BOULOVALO A JELO DOLU,
> nejelo to jen v případě, že všechny dráty byly navlněné, ale Tatry zůstaly.
> A zdůrazňuji, že nechci o těchto nechutnostech psát, ale chci návod,
> chceteli radu, jak postupovat v případě, že by se to opakovalo a také aby i
> jiní včelaři méně chytří uměli takovou věc zareklamovat a nebáli se toho.
> Opakovat tady stále dokola:ty neumíš zatavit mezistěnu, ty neumíš
> nadrátkovat-dělej Horna, v teple úlu to dilatuje atd.,to zase já považuji
> za hloupost. Nakonec ještě toto - podnik, který vyrábí mezistěny, by měl
> vyrábět jen JE. Nevylepšovat si jinou přidruženou výrobou. Mám vlastní
> zkušenosti se záměnami materiálu, když jsem ještě pomáhal budovat
> socialismus. Dnes kdy máme demokracii a každý si dělá co chce a čím větší
> vyčuránek tí líp se má je těžké něco reklamovat, zvláště, když výroba v
> tomto oboru je údajně jen hlídána veterinou-to znamená, že dohlíží jen na
> infekčnost. Nějaké buňky, či to z čeho je vyráběn konečný produkt je
> nezajímá. Navíc údajně neexistuje žádná norma, či předpis co a jak má
> vypadat. Normy ON a ČSN tohoto se týkající, byly v roce 1996 zrušeny bez
> náhrady. Ti chytří, by měli hledat cestu jak z toho ven a nedělat z hlupáků
> ještě vvětší blbce drátkováním,dilatací a Bůh ví čím ještě.
>
> Ať Vám všechno roste a s pozdravem VZRZ        P.J.
>
>
>

Včelaři ti ho rádi prodají je ho nadbytek. Asi 10 kg ho mám doma.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jura <krounka/=/seznam.cz>
> Předmět: Sh?n?m vosk
> Datum: 05.4.2010 23:16:55
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
>
> jsemprosím začátečník a sháním vosk, potřebuji si natřít nové plastové
> rámky od p.Žáka. Potřebuji ho asi 20 kg, nevíte, kde se dá surový koupit?
> Díky Jura
>
>
>

Ale tomu se nedá vyhnout a byrokratických razítek pro lepší prodejnost
( a vyšší cenu ) může být na balíku třeba deset. Nejde to poznat a
P.J. je sám najivní a plive na každého kdo sním nekope. Jestli má
zpracovna nějakou defektní směs vosku, nemůže zato zpracovna vosku ale
dodavatelé vosku. Takže si to přeberte jak chcete, ale vyhnout se tomu
nedá. Jedině, žeby se ukončil výkup taveného vosku a zpracovávaly se
pouze souše. Jenže tam je zase jiný problém když se to neumí. Jak
třebas nepatrné padělání vosku chcete poznat?

_gp_

2010/4/5 KaJi <e-mail/=/nezadan>:
> Já zase nemůžu pochopit, že někdo může omlouvat šlendrián a z naivních
> poctivců dělá blbce.
>
> P.J
> ----------------
> Na každým balení mezistěn co jsem v poslední době viděl je uváděn výrobce a
> číslo registrace u SVS.
>
> Takže co je na těch mezistěnách, ať víme čemu se vyhnout.
>
>
> Karel
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Chtěl bych slyšet váš komentář k letošnímu vývoji jarního počasi a tím stavu včelstev.
420x17, 350m n.m.
Byl jsem ve včelách letos velmi brzy v posledním únorovém týdnu a v půli března jsem zkontroloval dostatek zásob a sezení včel.
Na váze byl dlouhodobý úbytek asi 5-10 dkg denne, 2x byl přínos asi 0.5kg s vrb a jív. a nyní pokracuje pomalý úbytek.
Teploty jsou poměrně nízké, u mne včely vyletují poměrně málo, část asi 50% bere vodu hodně a 50% bere vodu málo.
J.B.

U me o vikednu silne nosily. Ve vcelstvech se probouzi stavebni pud, ramek vlozeny v sobotu mel v nedeli uz krasne velke srdicko postavene. Stavi jiz i lonske oddelky. Vosk je ale tmavsi, takze si pomahaji ze stareho. Tam kde jsem dal st drive a blize hnizdu tam uz je postaveno a zakladeno. Mluvim o 39x24, 250m.n.m, vahu nemam, vodu nedavam.

T.H.

> Chtěl bych slyšet váš komentář k letošnímu vývoji jarního počasi a tím
> stavu včelstev.
> 420x17, 350m n.m.
> Byl jsem ve včelách letos velmi brzy v posledním únorovém týdnu a v půli
> března jsem zkontroloval dostatek zásob a sezení včel.
> Na váze byl dlouhodobý úbytek asi 5-10 dkg denne, 2x byl přínos asi 0.5kg s
> vrb a jív. a nyní pokracuje pomalý úbytek.
> Teploty jsou poměrně nízké, u mne včely vyletují poměrně málo, část asi 50%
> bere vodu hodně a 50% bere vodu málo.
> J.B.
>
>
>

Taky, pár procent špatně vystavených mezistěny nepovažuji za tragedii. Drátky nezvlňuji, ale preferuji šikmé svislé drátkování proti čistě svislému, to někdy za teplého letního počasí po drátu mezistěna sjede. V rámku 39x24 jsou 4 drátky. U mezistěn jsem kdesi kdysi slyšel, že čerstvé vylisované mezistěny se musí nechat nějaký měsíc uležet, vosk musí nějak překrystalovat a to v podstatě dodržuji.
Mezistěny na zatavení potom připravuji tak, že pár týdnů před jejich použitím je vezmu z balíku a co 10 - 20 mezistěn proložím rovnou podložkou nařezanou z 6 mm sololitu a hromadu zatížím 5 - 10 kilogramy. Zatavuji potom tak, že na napnuté drátky v rámku mezistěnu zjemna položím a na cca 5 sekund připojím na konce drátků napětí z trafa, asi 11 volt. A je zataveno. Problém, co jsem vypozoroval, dělají rámky, kde se zatavení nějak nepovedlo a je nutné opravovat. Buď se na nějakou sekundu přiloží znova napětí a na horký drátek se odstávající místo mezistěny přitlačí nebo se napětí na drátku nechá déle, drátek se potom mezistěnou protaví a nezničí ji, mezistěna vcelku potom rámkem propadne. Mezistěnu potom otočím, aby drátek přišel na jiné místo než předtím a znova zatavím nebo ji vrátím do hromadu pod podložku , aby se případně do příštího zatavování srovnala.
Problém podle mně může dělat příliš vysoké zatavovací napětí nebo příliš velké laborování se zatavováním. Včelí vosk se při teplotě nad 120 - 140 st C porušuje a drátek při zatavování může takovou teplotu přesáhnout. A když se ze zatavováním laboruje víc, porušený vosk potom nezůstane jen v blízkém okolí drátku, ale vytvoří kolem drátku širší pás, který už včely nevydýchají a pás porušeného vosku kolem drátku vykoušou. Myslím, že kdo má s tím problém, mohl by ho omezit omezením zatavovacího proudu do drátku, aby drátek tolik nežhavil.
Dále jsem vypozoroval, že v porovnání s zadováky mají nástavky na kvalitu mezistěn vyšší požadavky. Do zadováků je totiž většina mezistěn dávána jednotlivě a na místo, které je už dopředu obvykle obsazeno včelami stavitelkami, a ty hned na mezistěně začnou pracovat, během prvního dne ji vyztuží a přitmelí k loučkám a za 2 - 5 dnů je vystavena. Zatímco u nástavků se většinou dává celý nástvek a v něm větší množství mezistěn, hodně z nich není celé dny vůbec obsazena včelami a v krajním případě je potom plně vystavena dennímu a nočnímu kolísání teploty.Takže až na takovou mezistěnu konečně včelky přijdou, už je poznamenána tím kolísáním teplot.....

Máte někdo zkušenosti s vyřízením žádosti o převoz kočovného vozu? Kde jsou možná úskalí a podobně. Předem moc děkuji za jakoukoliv odpověď

Dobrý den přeji.Článek o provozování kočovných vozů vyšel ve Včelařství č.3/2010 str.101.Tam je uvedená problematika popsána.Z vlastní zkušenosti mohu říct,že schvalování provozu kočovného vozu vůbec není jednoduché a můj vlastní"kočovák"už několik posledních let stojí na mém pozemku,aniž by vyjel,slouží jako stabilní uzamykatelný včelín,kde mám plemenná včelstva a kde provádím chov matek(po zkušenostech se ztrátou přijaté série nebo včelstva s inseminovanou matkou je mám aspoň pod zámkem-uvedené zkušenosti nejsou moje vlastní,ale kamaráda).Od kolegů kočovníků vím,že schvalování trasy dopravním inspektorátem vyžadoval žádost,na jejíž vyřízení měl DI 30 dní,takže od vydání povolení z SVS po začátek kvetení např.višní či jabloní ještě vyjádření DI nebylo vyřízeno,čili v některých případech kočování za rannou snůškou není možné vyřídit včas(např.loni,kdy byl nástup jara extrémně rychlý).Abych se těmto problémům vyhnul,tak převážím včelstva na přívěsu za OA a mám je na kočovném stanovišti na dřevěných paletách,nebo používám traktorový vlek,na němž jsou po celou sezonu.

S pozdravem Pavel.

"jsemprosím začátečník a sháním vosk, potřebuji si natřít nové plastové rámky od p.Žáka. Potřebuji ho asi 20 kg, nevíte, kde se dá surový koupit? Díky Jura"
Taky bych mohl nějakých pár kilo prodat...
Jinak mám pocit, že bez obcházení jednotlivých včelařů by šlo nakoupit vosk v včelařských prodejnách, kde ho vykupují. Prodejny jsou dneska soukromé a nikdo jim do toho, komu vykoupený vosk nakonec prodají, nekecá. Dobrý obchodník si určitě bude chtít zákazníka udržet a tak mu ten vosk, pokud ho má, a když zákazník nějak jemně požádá, prodá. Přirozeně s nějakou přirážkou, ale to se nedá nic dělat, obcházení včelařů je zase vynaložený čas navíc a benzín nebo peníze za jízdenku.....

Pane Pazderko, když pominu první část příspěvku, napsal jste konečně něco rozumného. Díky, díky , díky!! Teď už jen zbývá, dotáhnout to do konce. Jsou tam slova, která by si měli vzít všichni včelaři k srdci. Napsal jste: Jestli má
zpracovna nějakou defektní směs vosku, nemůže zato zpracovna vosku ale
dodavatelé vosku. Takže si to přeberte jak chcete, ale vyhnout se tomu
nedá. Jedině, žeby se ukončil výkup taveného vosku a zpracovávaly se
pouze souše. Jenže tam je zase jiný problém když se to neumí. -Byl byste tak laskav a rozebral a vysvětlil poslední větu, nebo raději dvě.

P.J.

"Pokud jde o cesstvi Franze Hruschky, jehoz predci pochazeji ze Slezska, byl Johann Gregor Mendel (Rehor Mendel?), pochazejici rovnez z rakouskeho Slezska, Cech? "
Ke komu se dostane starší německá včelařská literatura,zvláště ta, která má blízko k sudetům, tak tam zjistí, že skoro všichni včelařští vynálezci a výzkumníci z 18 a 19 století, kteří jsou v české literatuře češi jak poleno, jsou v této německé literatuře němci jako poleno. Zdá se, že stačilo , aby takový člověk, pohybující se v české včelařské komunitě, vydal pár článků německy v nějakém německém časopise a rázem byl německým včelařem. Ostatně. nejsem na tuto dobu odborník, ale co vím, tak ve spoustě míst v Čechách a na Moravě tehdy za Rakouska Uherska existovaly souběžně vedle sebe organizace českých i německých včelařů.... Kdo chtěl presentovat nějaký objev nebo nový směr všem včelařům, musel psát i česky i německy....
Možná se dočkáme v tom směru zajímavých překvapení, až se k nám, třeba oklikou přes angličtinu, dostane ve větším množství současná německá včelařská literatura....a možná i jiná odborná literatura....

"Jestli má
zpracovna nějakou defektní směs vosku, nemůže zato zpracovna vosku ale
dodavatelé vosku. "
Nedovedu si představit, že by dnes někdo porušoval včelí vosk schválně. Když reálná cena včelího vosku klesla za posledních 20 let asi na desetinu, takže všechny vosky vhodné pro rozsáhlejší porušování včelího vosku jsou cenově na ještě vyšší úrovni než včelí vosk. Jedině parafím je na cca polovině ceny včelího vosku, jenže ten se na porušování včelího vosku, předpokládám, moc nehodí. Víc než kilo parafínu do 10 kilo včelího vosku, co odhaduji, nelze dát, aby porušení vosku nebylo na první pohled vidět a komu by se hodilo na každých 10 kilo vosku takhle vydělaných 50 korun, když to je dnes cena za 10 - 30 minut práce běžného zaměstnance. Navíc, když reálná cena včelího vosku klesla na tu desetinu, je pro včelaře nezajímavé investovat velký čas a práci na vyvařování vosku. Takže dříve obvyklé pečlivé vyvařování voští různými vařáky a lisy, které z voští dostalo prakticky všechen vosk, je passé, nyní se preferuje vyvařování volným působením páry, kde až třetina toho vosku ve zbytcích zůstává. Včelí vosk tedy neobíhá pořád dokola jako dříve, spousta vosku jde z toho cyklu pryč v odpadech a další vosk jde z cyklu pryč jako surovina na různé nyní módní svíčky či sošky s knotem a podobné. Takže se ve vosku cizorodé látky moc hromadit nebudou.
Jediné, co se z pohledu kvality vosku zhoršilo, mohou být právě procesy desinfekce vosku za zvýšeného tlaku a teploty. Když se nyní víc sledují, podle mně raději obsluha přidá na tom autoklávu víc teploty a tlaku a raději má potom vosk trochu víc porušený než aby v něm zůstaly zárodky moru.

"Jestli má zpracovna nějakou defektní směs vosku, nemůže zato zpracovna vosku, ale dodavatelé vosku. "
--------------------------------------------------------
V rámci globalizace obchodu je možné všechno. Je možné obchodovat i s kvalitou suroviny. Levně koupit, draze prodat. Nebo draze prodat a levně koupit. Na kvalitu vosku by měl být stanoven standart a zavedena kontrola. Kdo by se toho měl ujmout? Stát, nebo zájmová organizace? Je to třeba dořešit!

Chtěl bych slyšet váš komentář k letošnímu vývoji jarního počasi a tím stavu včelstev.420x17, 350m n.m. J.B.

Na zorientovanie sa, ponúkam Vám môj pohľad ako je to na mojej včelnici, priebeh jari hodnotím každú dekádu mesiaca a na záver aj mesiac.

www.vcely.sk/index.php?name=Forums&file=viewtopic&p=15167#15167

..poctivě pročítám vlákno 435*450 a vím hodně o vosku a mezistěnách a
pramálo o úlu na tyto rámky. :-( Nechcete, přátelé včelaři, založit
vlákno jiné?
Děkuji vám.

Josef

Dne 6.4.2010 9:49, Vorja napsal(a):
> "Jestli má zpracovna nějakou defektní směs vosku, nemůže zato zpracovna
> vosku, ale dodavatelé vosku. "
> --------------------------------------------------------
> V rámci globalizace obchodu je možné všechno. Je možné obchodovat i s
> kvalitou suroviny. Levně koupit, draze prodat. Nebo draze prodat a levně
> koupit. Na kvalitu vosku by měl být stanoven standart a zavedena kontrola.
> Kdo by se toho měl ujmout? Stát, nebo zájmová organizace? Je to třeba
> dořešit!
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 5002 (20100405) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

Stav včelstev na 42:17(studená stavba) v jarním období vás nemůže nikdy zradit či zaskočit.Za dobu včelaření nemám zaznamenaný jedinný úhyn.Je pravda ,že v současnosti již zimní zásoby takřka na nule,ale začína meruňka,takže nebude problém dalšího úspěšného rozvoje.Včelám ponechávám na zimu cca 10kg vlastních zásob a doplním 9ti kg cukru.I v nezateplených úlech bezpečně přežívají tohle nepříznivé jarní období.V současnosti se u většiny včelstev nachází plod ve všech třech nástavcích.
S pozdravem P.Z.

Pokud by bylo možné zeptat se přímo Mendela nebo Hruschky, jestli se cítí být čechem nebo němcem, asi by nerozuměli otázce. Asi by se dalo zjistit, jakou řečí se převážně mluvilo u nich v rodině, ale identifikace s národem se v té době tolik neprožívala. Pokud se chtěli uplatnit ve vyšších společenských kruzích, museli perfektně ovládat němčinu. Konfrontační nacionalizmus, který tolik ovlivnil dějiny 20. století, se rodil až v 80. a zvláště v 90. letech 19. století jako produkt emancipace občanské společnosti. Také dělení včelařských spolků dle národnostního principu vzniklo až v této době. V jistém smyslu byli oba vážení pánové evropany.
---------------------------------------
"Pokud jde o cesstvi Franze Hruschky, jehoz predci pochazeji ze Slezska, byl Johann Gregor Mendel (Rehor Mendel?), pochazejici rovnez z rakouskeho Slezska, Cech? "
Ke komu se dostane starší německá včelařská literatura,zvláště ta, která má blízko k sudetům, tak tam zjistí, že skoro všichni včelařští vynálezci a výzkumníci z 18 a 19 století, kteří jsou v české literatuře češi jak poleno, jsou v této německé literatuře němci jako poleno. Zdá se, že stačilo , aby takový člověk, pohybující se v české včelařské komunitě, vydal pár článků německy v nějakém německém časopise a rázem byl německým včelařem. Ostatně. nejsem na tuto dobu odborník, ale co vím, tak ve spoustě míst v Čechách a na Moravě tehdy za Rakouska Uherska existovaly souběžně vedle sebe organizace českých i německých včelařů.... Kdo chtěl presentovat nějaký objev nebo nový směr všem včelařům, musel psát i česky i německy....

GP:
"Jestli má
zpracovna nějakou defektní směs vosku, nemůže zato zpracovna vosku ale
dodavatelé vosku. "

--------------------
Když si jdu koupit plech z nerezu, očekávám, že to bude nerez - tak jak je prodejcem deklarován. Co jim nahází do sběrných surovin je mi jedno. Já kupuji nerezový plech.
A je mi jdno jestli někdo válcuje plech či vosk, on to vyrábí a je to na jeho triko.
Svoji poznámkou o výrobci jsme jen chtěl podotknout, že dříve mi nemusel obchodník říci, odkud má mezistěny, dnes je problém víc na straně výrobců a jde o jejich chleba.
Karel

Nevím co chcete rozebírat. K posledním dvou větám. Hlavním dodavatelem
vosku jsou včelaři. No a jestli neumíte obchodovat se včelaři, brzy
vás sežerou doslova zaživa. Jste toho příkladem.

_gp_

2010/4/6 <pala.jiri/=/email.cz>:
> Pane Pazderko, když pominu první část příspěvku, napsal jste konečně něco
> rozumného. Díky, díky , díky!! Teď už jen zbývá, dotáhnout to do konce.
> Jsou tam slova, která by si měli vzít všichni včelaři k srdci. Napsal jste:
>  Jestli má
> zpracovna nějakou defektní směs vosku, nemůže zato zpracovna vosku ale
> dodavatelé vosku. Takže si to přeberte jak chcete, ale vyhnout se tomu
> nedá. Jedině, žeby se ukončil výkup taveného vosku a zpracovávaly se
> pouze souše. Jenže tam je zase jiný problém když se to neumí.   -Byl byste
> tak laskav a rozebral a vysvětlil poslední větu, nebo raději dvě.
>
>                              P.J.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Se dívám, že jsem zapomněl na možnost, že by někdo nakoupil v zahraničí levný včelí vosk, třeba už předem vysokou teplotou nebo stykem s kovem při vyvařování poškozený.
Možné to je....
Předpokládám ale ,že i výrobci mezistěn nechtějí produkovat mezistěny z vadného materiálu, které by včely nechtěly a které by potom nekupoval nikdo a výrobce by zkrachoval. Nebo by musel mezistěny prodávat pod cenou výrobcům svíček....

Nepomůže pročítat. Je třeba dělat.V obchodě nevíš co kupuješ. Nemůžeš si ani zjistit velikost buňky. Jiné to být ani nemůže, když se odborník z ÚV k tomu staví takto:
Výrobu mezistěn upravují v současnosti pouze veterinární
předpisy, které stanovují technologický postup při
dezinfekci vosku.

Rozměry buněk a jejich počty upravovaly staré ČSN Chov včely
medonosné a Včelí vosk, které již nejsou 15 let v platnosti.

Hmotnost balíčků nebyla upravena nikdy, ani výšku jejich
skladování. Vůně a barva jsou subjektivní znaky, které nelze
hodnotit.

A můžeš si jít vyměnit, nebo koupit prakticky nereklamovatelný šmejd, který je navíc stažený páskou a to pěkně zařezanou.

P.J.

Tak to je dost najivní představa o materiálech a jejich směsí. Nerez stejně jako včelí vosk obsahují různé poměry různých věcí. Tak například jak chceš vařit nerez s takovým postupem, že nerez je jen nerez ? Stejně u vosku, jak chceš mísit vosky od včelařů aby jsi měl nějaký stále stejný standart? Vidět jen své je hrooozně jednoduché. Znát ale odpověď je přímo kacířství ... jak pozoruji.

_gp_

.........
KaJi (212.77.163.101) --- 6. 4. 2010
Re: 435x450 (42987) (42994) (43006) (43014) (43015) (43018) (43022) (43028) (43030)
GP:
"Jestli má
zpracovna nějakou defektní směs vosku, nemůže zato zpracovna vosku ale
dodavatelé vosku. "

--------------------
Když si jdu koupit plech z nerezu, očekávám, že to bude nerez - tak jak je prodejcem deklarován. Co jim nahází do sběrných surovin je mi jedno. Já kupuji nerezový plech.
A je mi jdno jestli někdo válcuje plech či vosk, on to vyrábí a je to na jeho triko.
Svoji poznámkou o výrobci jsme jen chtěl podotknout, že dříve mi nemusel obchodník říci, odkud má mezistěny, dnes je problém víc na straně výrobců a jde o jejich chleba.
Karel

Když to je stažené a tím poškozené páskou, když si to nemohu prohlídnout, když si to prohlídnu a ono to divně smrdí nebo to vypadá divně, tak si to proboha nekupuji, najdu si někde něco jiného!!!!!!!!!

Ano, a proto mám již výrobu svou. Kdo spoléhá na dodavatele mezistěn jak tomu bylo v minulosti, může se také pěkně spálit a nikdo mu případnou škodu nenahradí. Za šokialismu by to bylo alespoň ohodnoceno jako obohacování a nepřítel socialistické ekonomiky a šel by bručet. Dnes musí být člověk hodně opatrný, just když se včelama živíte. Co vám dá zpracovatel vosku za škodu kvůli vadným mezistěnám během sezony? Vysměje se Vám. Tak se směji také, protože to tak prostě je. A dělám si na své mašině ze svého a pro mne. To je doufám rozumné řešení.

_gp_




.........
(193.179.175.210) --- 6. 4. 2010
Re: 435x450 (42987) (42994) (43006) (43014) (43015) (43018) (43022) (43028) (43030) (43031) (43033)
Nepomůže pročítat. Je třeba dělat.V obchodě nevíš co kupuješ. Nemůžeš si ani zjistit velikost buňky. Jiné to být ani nemůže, když se odborník z ÚV k tomu staví takto:
Výrobu mezistěn upravují v současnosti pouze veterinární
předpisy, které stanovují technologický postup při
dezinfekci vosku.

Rozměry buněk a jejich počty upravovaly staré ČSN Chov včely
medonosné a Včelí vosk, které již nejsou 15 let v platnosti.

Hmotnost balíčků nebyla upravena nikdy, ani výšku jejich
skladování. Vůně a barva jsou subjektivní znaky, které nelze
hodnotit.

A můžeš si jít vyměnit, nebo koupit prakticky nereklamovatelný šmejd, který je navíc stažený páskou a to pěkně zařezanou.

P.J.

Milý Radime, kolik jsi viděl dovozového vosku? Včelí vosk dnes není problém objednat ze světa v barelovém balení ve formě perliček. Ty perličky jsou tak čisté kvality, která se nedá srovnávat s vyvařenými patoky, co jsou často vidět od našich včelařů na hromadě u výkupců v prodejnách atp. Prober se. Máme tady zavedenou tvrdou chemii, Dol se kryje prý, jsme čistí, nevěřím tomu. S vosky a jejich kvalitou bych se raději se světem vůbec nesrovnával a držel kravatu. Když musí zpracovatel něco, tak vykupovat často cokoli.

_gp_

..........
R. Polášek (85.71.180.241) --- 6. 4. 2010
Porušování včelíhovosku Re: 435x450 (42987) (42994) (43006) (43014) (43015) (43018) (43022) (43028) (43030)
Se dívám, že jsem zapomněl na možnost, že by někdo nakoupil v zahraničí levný včelí vosk, třeba už předem vysokou teplotou nebo stykem s kovem při vyvařování poškozený.
Možné to je....
Předpokládám ale ,že i výrobci mezistěn nechtějí produkovat mezistěny z vadného materiálu, které by včely nechtěly a které by potom nekupoval nikdo a výrobce by zkrachoval. Nebo by musel mezistěny prodávat pod cenou výrobcům svíček....

Spejblův Žerik by na to řekl, o co vám lidi jde, když jste obyčejná pouliční směska. cha cha

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Sh?n?m ve - v?ely, medomet, ...
> Datum: 06.4.2010 11:03:48
> ----------------------------------------
> Pokud by bylo možné zeptat se přímo Mendela nebo Hruschky, jestli se cítí
> být čechem nebo němcem, asi by nerozuměli otázce. Asi by se dalo zjistit,
> jakou řečí se převážně mluvilo u nich v rodině, ale identifikace s národem
> se v té době tolik neprožívala. Pokud se chtěli uplatnit ve vyšších
> společenských kruzích, museli perfektně ovládat němčinu. Konfrontační
> nacionalizmus, který tolik ovlivnil dějiny 20. století, se rodil až v 80. a
> zvláště v 90. letech 19. století jako produkt emancipace občanské
> společnosti. Také dělení včelařských spolků dle národnostního principu
> vzniklo až v této době. V jistém smyslu byli oba vážení pánové evropany.
> ---------------------------------------
> "Pokud jde o cesstvi Franze Hruschky, jehoz predci pochazeji ze Slezska,
> byl Johann Gregor Mendel (Rehor Mendel?), pochazejici rovnez z rakouskeho
> Slezska, Cech? "
> Ke komu se dostane starší německá včelařská literatura,zvláště ta, která má
> blízko k sudetům, tak tam zjistí, že skoro všichni včelařští vynálezci a
> výzkumníci z 18 a 19 století, kteří jsou v české literatuře češi jak
> poleno, jsou v této německé literatuře němci jako poleno. Zdá se, že
> stačilo , aby takový člověk, pohybující se v české včelařské komunitě,
> vydal pár článků německy v nějakém německém časopise a rázem byl německým
> včelařem. Ostatně. nejsem na tuto dobu odborník, ale co vím, tak ve spoustě
> míst v Čechách a na Moravě tehdy za Rakouska Uherska existovaly souběžně
> vedle sebe organizace českých i německých včelařů.... Kdo chtěl presentovat
> nějaký objev nebo nový směr všem včelařům, musel psát i česky i německy....
>
>
> Pe

>Za zlatých komunistů jsi měl stejné díly od MB do Favorita. I s
>jejich
>vadama. A když jsi měl známé, tak jsi měl i nové díly a nemusel jsi
demontovat Embéčko.<
------------------------------------------------------------
Zlatí??? Dnes jsou i červení i růžový i modří i zelení, jen
si vybrat
:o)).
Hezký den JK

Jo,jo,jo!
Dodal bych jen,že dneska hrajou všema barvama.:-)))
Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Josef K?apka" <josef.krapka/=/volny.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: stavba ?lu
Datum: 30.3.2010 - 13:21:57

> >Za zlatých komunistů jsi měl stejné díly od MB
> >do Favorita. I s jejich
> >vadama. A když jsi měl známé, tak jsi měl i nové
> díly a nemusel jsi
> demontovat Embéčko.<
> ------------------------------------------------------------
> Zlatí??? Dnes jsou i červení i růžový i modří
> i zelení, jen si vybrat
> :o)).
> Hezký den JK

Gustave v tomhle jsem s tebou zajedno. Vosk za moc nestojí a není to vina zpracovatelů. Málo se ví, že přidá li se nějaké množství parafinu dají se mezistěny daleko lépe vyrábět. Občas tam někdo parafín šoupnul, protože se k němu zadarmo dostal a ne jenom k parafínu. No a tyto cizorodé látky ve vosku stále rotují. Dále je v něm dost chemie včetně DDT z 50 let/Ing Kamler na nějaké přednášce/. Protože nechci mezistěny sám vyrábět jsem už dohodnutý s jedním malým výrobcem a budu si k němu jezdit. Na druhou stranu 30 000 za polské válce není zas tolik a kdo ví co mě ještě napadne. Zdraví R. Stonjek

Jinak jsem teď u linky co vyrábí každou půlminutu jedno vstřikovací
čepradlo. Odzkoušené a nalakované se prodává (od nás) za cenu
za jakou asi
nekoupíš jeden úl s rámkama."
------------------------------------
to není nejlepší příklad výhod sériové výroby, protože v obchodě to
čerpadlo stojí tolik, jako by bylo vyrobeno ručně. :-)
PavelN

Ten rozdíl v ceně,to je NENAŽRANOST OBCHODU.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: stavba ?lu
Datum: 30.3.2010 - 15:08:40

> Jinak jsem teď u linky co vyrábí každou půlminutu
> jedno vstřikovací
> čepradlo. Odzkoušené a nalakované se prodává
> (od nás) za cenu za jakou asi
> nekoupíš jeden úl s rámkama."
> ------------------------------------
> to není nejlepší příklad výhod sériové výroby,
> protože v obchodě to
> čerpadlo stojí tolik, jako by bylo vyrobeno ručně.
> :-)
> PavelN
> ------------------------------
> No, pokud by jsi si pro ně zajel do Španělska, nebo
> kde se různě montují a
> koupil je tam na paletě, asi by ti dali lepší cenu:-)
> Sestavit si auto z náhradních dílů, to odhaduji
> asi tak na 5ti násobek ceny
> z linky.
> ALe i ten malovýrobce co protahuje prkna ručně a
> řeže to laťku po laťce si
> taky musí zaplatit dopravu a v krámě si asi taky
> něco přirazí. A to nechci
> ani pomyslet na DPH:-)
> Karel

"Máme tady zavedenou tvrdou chemii, Dol se kryje prý, jsme čistí, nevěřím tomu."
Jakou tvrdou chemii tady máme? Včelařští výzkumníci pouze vzali jinde v zemědělství po desítkách kil na hektar používaných chemikálií, otestovali je a ty co prošly, se používají v množstvích miligram na včelstvo! To je pro včelstvo běžné velikosti v zimě na 2 - 3 x10 rámcích 39x24 miligram celkového množství na 2 - 3 kila vosku. Kdo léčí podle návodů, za rok nacpe do úlu okolo 10 miligramů chemie , přitom do vosku to nejde všechno, určitá část se rozloží nebo zůstane v něčem jiném, u gabonů v gabonu, potom v nečistotách vynesených včelami a podobně. Co se týká kvality vosku, sice ty rezidua budou analytickými metodami měřitelná, ale podle mně jsou hodně hluboko pod nějakou hranicí ovlivnění kvality vosku.
Tvrdá chemie by tady byla zavedená, kdyby ty léčiva byly volně v prodeji a kdyby bylo zvykem mezi včelaři léčit třeba preventivně i přes léto každý měsíc a dávky stanovovat na hranici poškození včel, ne podle účinnosti na roztoče. Tak to totiž krátce fungovalo v okolních zemích kdysi na začátku napadení varoa a z toho právě byly ty mezistěny, co když se vložily do včel, způsobily díky reziduím zvýšený opad roztočů....Jenže tak to u nás není. Pokud ale třeba nějaký včelař to léčivo nenakupuje po litrech mimo Dol a nepráská ho do včel podle svého uvážení.

Když musí zpracovatel něco, tak vykupovat často cokoli.

_gp_
------------------------

Nemusí, ale živí se tím a tak dělá to co je nejjednodušší. A dokud to lidi budou kupovat, tak to tak budou dělat.

Naopak nechápu ty co s tím nesjou spokojeni, že nejdou jinam. Vím minimálně o dvou výrobcích co zpracovávají v menších várkách včelařům dopdaný vosk na mezsitěny a mají certifikaci SVS. A i o těch co ji nemají, ale pokud zpracovávají vosk přímo včelařovi, tak zas tak o moc nejde.

Osobně si myslím, že vyměňovat svůj vosk za jiný v podobě mezistěn je nerozumné. Tak nechápu to rozčilování. Jen to malozpracování dodaného vosku je logicky trochu dražší.

Ale na druhou stranu, daleko víc ušetřím, když dám víc stavebních rámků.
Karel

"Vosk za moc nestojí a není to vina zpracovatelů. Málo se ví, že přidá li se nějaké množství parafinu dají se mezistěny daleko lépe vyrábět. Občas tam někdo parafín šoupnul, protože se k němu zadarmo dostal a ne jenom k parafínu. No a tyto cizorodé látky ve vosku stále rotují. Dále je v něm dost chemie včetně DDT z 50 let/Ing Kamler na nějaké přednášce/."
Já si myslím, že vosk se spíše porušoval za socíku než nyní. Například v té době se mně jeden začínající včelař ptal, jestli na výrobu mezistěn do svých včelstev by nemohl použít vosk, co se používal v nedaleké slévárně na odlévání metodou ztraceného vosku. tehdy jsme mu to vymluvil. Kdoví, kolik "včelařů" tehdy využilo známosti s nějaký slévárníkem a nechali si zadarmo za cigára nebo protislužbu naplnit tašku tím voskem, mixem včelího a jiných vosků, aby ho vyměnili za mezistěny....
Co se týká pozůstatků DDT z 50 let, podle mně je to mýtus. Vosk se sice recykluje, ale velká část vosku každoročně z toho cyklu vypadává, buď jako zbytky ve voští nebo požerek zavíječů nebo jako vosk pro jiné účely. Každoročně se tak stará rezidua ve vosku ředí, za mnoho let je to zředění obrovské. Může být zachytitelné dnešními analytickými metodami, ale nic víc. Ovšem DDT u nás bylo v prodeji tak do 70 let, příbuzné insekticidy na bázi chlórovaných uhlovodíků ( třeba Dymogan, Lindan atd ) snad ještě v 90 letech, pokud někdo chtěl dávku plástů chránit tady tím před zavíječi a následně kontaminované plásty mu zahubily včely a on je potom vytavil a vosk prodal, dostal do oběhu včelího vosku toho insekticidu velkou dávku, která se ředila jen pomalu.....

Tady snad ani nejde o zbytky léčiv. Jde o různá porušovadla, včetně technologije zpracování. Bude skutečně pro malé včelaře rozumnější včelařit na divočině, než se s někým dohadovat co lze a co nelze, zvláště s nekritckými, arogantnímí egocentristy a tady si jen sem tam něco přečíst a usmívat se do vousů.

papa P.J.

Sice už jsme hodně bokem od původního tématu, tak jen stručně na doplnění.
Broněk to napsal dobře. Tenkrát to nebylo důležité, kdo je z německé
rodiny a kdo z české, oboje národnosti žily vedle sebe v míru. Johann
Mendel byl z německé rodiny v Hynčicích (tehdy Heinzendorf) - nedaleko
Oder na novojičínsku, kde převládalo německé obyvatelstvo. Přitom
vedlejsí vesnice Veselí (Wessels) byla obývaná převážně českým
obyvatelstvem. Mendel česky neuměl, až když šel na studia do Olomouce,
byl nucen se češtinu učit a potom když šel do kláštera na Starém Brně,
tedy českého prostředí, češtinu nutně pořeboval. Učil také ve Znojmě,
studoval ve Vídni. Důležitější ale je, že jeho nejznámější práce, jíž
odhalil princip dědičnosti, byla vykonána a publikována v Brně. A asi
ještě významnější je skutečnost, že jeho objev nevznikl ve
vzduchoprázdnu, ale v pokrokovém prostředí úspěšných chovatelů a
přírodovědců, které k takovému objevu směřovalo, podněcovalo ho ...
K. Čermák

Bronislav Gruna napsal(a):
> Pokud by bylo možné zeptat se přímo Mendela nebo Hruschky, jestli se cítí
> být čechem nebo němcem, asi by nerozuměli otázce. Asi by se dalo zjistit,
> jakou řečí se převážně mluvilo u nich v rodině, ale identifikace s národem
> se v té době tolik neprožívala. Pokud se chtěli uplatnit ve vyšších
> společenských kruzích, museli perfektně ovládat němčinu. Konfrontační
> nacionalizmus, který tolik ovlivnil dějiny 20. století, se rodil až v 80. a
> zvláště v 90. letech 19. století jako produkt emancipace občanské
> společnosti. Také dělení včelařských spolků dle národnostního principu
> vzniklo až v této době. V jistém smyslu byli oba vážení pánové evropany.
>

To se mi líbí , jak se stále dokola řeší , že mezistěna sjíždí. Svisle sjíždí , tak dávají šikmo , to ale také není ono , tak svisle i vodorovně. Ještě , že jim nikdo neřekl , aby to zkusili jen vodorovně. Toho drátu co by ušetřili a času. Chlapi fakt vodorovně to přeci nezkoušejte , vždyť by se ytratil smysl vašeho života.

Přátelé včelaříte někdo na této míře nebo na plus mínus podobném "plátně" ? Nechtěli byste se podělit o své praktické zkušenosti jak to jde nebo nejde, oč je to lepší než budečák, oč je to lepší nebo horší než nástavkový úl, jak se taková míra líbí včelám, a podobně? Vidím, že nejen mne by nějaké popovídání zajímalo, ale že je nás jistě víc, kdo by si rád početl. Navíc, pokud by byla chuť rozepsat se na víc než na pár řádků pak věřím, že by se z toho dal úpéct článek a třeba i protlačit časopisu (ale není nutno). Děkuji a ať se daří, Libor.

-----------------------------------------------------------
Josef napsal:
..poctivě pročítám vlákno 435*450 a vím hodně o vosku a mezistěnách a pramálo o úlu na tyto rámky. :-( Nechcete, přátelé včelaři, založit vlákno jiné?
Děkuji vám.

Josef

Zdravím vás,
Též mám úly od fa Břinek a Stratil. S vaší zkušeností nemohu souhlasit. Já si na zboží výrobce Břinka nemohu stěžovat. Oba výrobci jsou poctiví. To, že jsou palubky pěkné jen první rok, to ano, to každé dřevo. Když na něj ale prší a ono není ošetřeno nátěrem, nemůže se majitel takového úlu divit. Pokud se vám palubky kroutily, jediné, co mohlo být, že dřevo nebylo plně vyschlé. Ovšem to u zmíněných výrobců nepředpokládám. Jsou to přední výrobci v republice. Nemohou si dovolit, aby jim jejich zboží dělalo tak špatnou reklamu.
Zdraví P.S

Já včelařím na míře 42x36cm, drátkuji 6x svisle.Kdysi mi mezistěny také sjely dolu.Proto horní třetinu drátku zvlním zvlnovačem který se dá bežne koupit nebo zhotovit.Drátek se tím i vypne.Je to rychlé elegantní řešení.Od té doby je to bez problemu a drátkoval jsem jich tisíce.

Zdravim Josefa,

jeste jsem se tady v Cechach s takovou mirou nesetkal, popravde receno, kazdy si i u nas takovou miru muze poridit. Planujes li jen par vcelstev na tomto rozmeru, nevidim problem, pokud bys jich chtel vice, tak Te predem odrazuji. Muzes si znicit zapesti a i pro zada ( ikdyz to budes nosit jen treba po 3 ramcich v nejake bedynce) to bude zaber. Bude slozitejsi obmena dila, ramky budou muset byt z nejakych hranolu, aby vydrzely tu hmotnost, budes si je muset nechat vyrobit na zakazku , nebo sam. Takze osobne v tom vidim vice nevyhod nez vyhod.
jedina vyhoda ( a ta take neni uplne 100%) ze vcely by teoreticky mely mit lepsi jarni rozvoj, bude zde nedelena velka plocha k plodovani. Pouzivam 39x24 - plodiste dva nastavky- matka nema problem zjara beha po obou nastavcich a klade jako diva, vubec ji ta mezera 8 mm neprekazi.

P.

" kdyby na tom byly udělaný aspoň falce na sesazování nástavku mezi sebou. skládat nástavky na sebe jen prkno na prkno je sice nenákladné na výrobu, ale mě to přijde divný včely, aby vzniklé mezery pořád zalepovaly nebo jim tam fouká."
--------------------------------
Tak schválně, udělejte pokus. Nasklátejte na sebe pár falcových nástavků a stříšku, strčte pod ně větrák, tak aby foukal jen dovnitř a objeďte spáry mezi nástavky zapálenou svíčkou.

Co se týče pokroucených palubek, smrk prostě vlivem deště a slunce tmavne a kroutí se. Možná se občas i výrovce spálí a koupí méně kvalitní materiál. od Břinka mám 2 úly (pravda, že teprve dva roky) a nevidím na nich nic moc špatného. Palubky jsou trochu šedivé a prohnuté, ale to dělá slunce a voda.

Spolek Zivansky Brno valna hromada v salonku kavarny Zemanovy na Kolisti.Na navrh Satneho usneseno jednomyslne,aby zustali dosavadni stari a osvedceni cinovnici a tim byli zvoleni.Usneseno aby opatrovani vcelstev a vcelinu na brnenskem vystavisti prevzal p.Kolejka.

ZU Brno Brnensky spolek pozadal Svaz aby vyslal zprostredniky.V zalezitosti spolku Brno se predsednictvo zmocnuje naprostou plnou moci,aby zaridilo co se zaridit da a vsechno se predem schvaluje. Co se tyce clenu z jihlavska konstatovano,ze se dosud do spolku Jihlavskeho neprihlasili.Na obranu statu se da 100 000 Kc.

SVAZ valna hromada v Kosicich.Docileno podstatneho snizeni ceny cukru(20%).Nutno doznati ze vcelari svou mnohomluvnosti toto usili znesnadnovali.Snahou bylo zajistiti smlouvu na 10let.Urciti cinitele postavili se proti tomu a podpisu smlouvy nedoslo.Muselo se vyjednavati znovu a tu temitez je vytykano,ze smouva je pouze na jeden rok.Bylo upusteno od drivejsiho zpusobu uctovani a zavedeno podvojne americke ucetnictvi zurnalove.

Brno Ustavujici valna hromada druzstva pro zpenezeni medu. Pred zrizenim druzstva pristoupilo za clena druzstva v Praze. Chceme jit spolecnou cestou,vzajemne se podporovati a pratelsky dojednavati spolecne akce.

21.9. Smutna kapitola:zaniklo Slezske Ustredi spolku vcelarskych.Bylo v nem: 51 spolku,4.300 clenu,22.000 vcelstev.Dnes je obsazena vojskem nemeckym - polskym,spolky jsou rozpustene,jmeni zabavene,cesti lide vyhnani,jen mala cast Slezska zustala neobsazena.Zustalo nam 6 spolku,750 clenu,3400 vcelstev

ZU Brno Omluvil se Msgr.F.Adamec. Usneseno nedoplatky energicky vymahati,ac to bylo zpusobeno mimoradnymi pomery. Dle stanov ruci za nedoplatky funkcionari,budou vymahany upominkami,a kdyz nebudou reagovati,pak se postoupi pravnimu zastupci. Vyhoveno narizeni uradu o predkladani tisku k cencure.Projednana zalezitost voleb:Zruseno usneseni posledni schuze ze se rusi vysledek volby noveho vyboru vzhledem k nynejsim mimoradnym pomerum.Usneseno svolati mimoradnou va.hromadu, ktera rozhodne o zmenene situaci v organisaci a o stanovisku ke zmenenym pomerum.

"Já si na zboží výrobce Břinka nemohu stěžovat. Oba výrobci jsou poctiví. To, že jsou palubky pěkné jen první rok, to ano, to každé dřevo. Když na něj ale prší a ono není ošetřeno nátěrem, nemůže se majitel takového úlu divit. Pokud se vám palubky kroutily, jediné, co mohlo být, že dřevo nebylo plně vyschlé."

Sušení dřeva je právě nevýhoda sériového velkovýrobce. Prkna schnou za normální teploty nejméně půl roku, masív několik let, podle tloušťky.
Velkovýrobce tedy musí mít nějako velkou krytou halu, kde skladuje dřevo nejméně na půl roku dopředu, lépe však až rok. To je přirozeně drahé, hala má nějaké náklady na údržbu a odpisy a taky mít až rok uložené peníze ve dřevě je taky drahé. Nebo velkovýrobce může sušit dřevo uměle, To je taky nákladné, každý kubík dřeva se o nějakou tisícovku prodraží. Takže aby byly náklady na výrobu nástavku co nejmenší, jde třeba výrobce v tom sušení dřeva na hranu, snižuje náklady, suší jen částečně a pak se ty prkna mohou třeba kroutit.
Tohle potom upřednostňuje menší výrobce. Včelaři mohou uskladnit prkna na nástavky na rok, dva roky na své zahradě nebo dokonce někde na kryté půdě a potom z tohoto perfektně proschlého materiálu dát někde udělat nástavky.

Zítra se chystám přeložit včelky do novéo úlku tak mě držte palce.

Od Brinka uly nemam, mohu hodnotit uly os p. Stratila - izolovane 39x24 palubka ven i zevnitr, bedynky jsou OK, nedostatek vidim ve dnu, kde je ze sololitu presuvna podlozka - polovina dna je zasitovana - ten sololit neni vyztuzen po krajich -krouti se to a zadrhava. Na viku take by slo jeste zapracovat. Celkove jsem spokojen.
PZ

Výrobce Stratil je možná o chlup lepší, jak Břinek. Co se týče celozasítovaných podmetů, na ně jsem se ptaůl

Sdělil mi, že o tyto podmety nebyla žádná poptávka. Proto vyrábí síta jen do poloviny podmetu. Aby udělal síta celá na objednávku, musela by být v řádech desítek kusů. Zdraví P.S

Pavel Zajicek
Re: pavel (42997) (43058)

Od Brinka uly nemam, mohu hodnotit uly os p. Stratila - izolovane 39x24 palubka ven i zevnitr, bedynky jsou OK, nedostatek vidim ve dnu, kde je ze sololitu presuvna podlozka - polovina dna je zasitovana - ten sololit neni vyztuzen po krajich -krouti se to a zadrhava. Na viku take by slo jeste zapracovat. Celkove jsem spokojen.
PZ
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Já mám úly od p. Břinka třetí sezónu (39x24, palubky vně i zevnitř), pokud jde o řemeslo, bez problémů, konstrukčně také, aspoň co říkaly včely ...:-). Navíc velice vstřícné a seriózní jednání výrobce, rychlá domluva, doprava přes zimu zdarma ...
Klidné dny. Jiří

"Zítra se chystám přeložit včelky do novéo úlku tak mě držte palce"
Dneska to je asi jeden z nejvhodnějších dnů, po celé ČR má být teplo a slunečno,( kromě severní Moravy, kde je teď hnusná mlha) A další týden má být nevlídně, takže včelky nebudou létat a budou si zvykat na nový úl.
Jen by měly mít dost zásob a být dost uteplené.....

"Sdělil mi, že o tyto podmety nebyla žádná poptávka"
----------------
To je ono, výrobce vyrábí to, co zákazníci žádají, i kdyby v tom sám nikdy nevčelařil. Nepotřebuje zákazníky poučovat nebo vychovávat, potřebuje prodávat. Prodá vám bez řečí to, co objednáte. teprve když vidí, že máte zájem o jeho názor, poradí Vám, co by sám použil a co vyrábí jen pro ostatní.
Proto má každý výrobce kolem sebe skupinu spokojených zákazníků a vedle ní i skupinu kritiků, kteří jeho zboží nechtějí, protože včelaří jinak.

Petr (94.125.216.34) --- 6. 4. 2010
Re: Současný stav včelstev (43023) (43032)
Stav včelstev na 42:17(studená stavba) v jarním období vás nemůže nikdy zradit či zaskočit.Za dobu včelaření nemám zaznamenaný jedinný úhyn.Je pravda ,že v současnosti již zimní zásoby takřka na nule,ale začína meruňka,takže nebude problém dalšího úspěšného rozvoje.Včelám ponechávám na zimu cca 10kg vlastních zásob a doplním 9ti kg cukru.I v nezateplených úlech bezpečně přežívají tohle nepříznivé jarní období.V současnosti se u většiny včelstev nachází plod ve všech třech nástavcích.
S pozdravem P.Z.

J.B. Byl jsem v několika včelstvech.
Jestliže máte meruňky jedná se o teplejší oblast kde merunky mohou růst a tudíž i včely jsou ve vývoji kupředu.
Já ve 350m mám vývoj asi o 14 dní pomalejší to znamená že nejlepší včely asi polovina již ploduje ve 2 nástavcích ve 3 nejsou žádné a druhá polovina lonské oddělky a slabší včšlstva jsou na 1 až 1,5 nástavku. Kvete vrba a jíva. Zásob mají většinou všechny dost až jim trochu překáží. Přínos na váze není tak že nestaví. Já se o stavbu takto brzo nesnažím protože důležitější v této době je plod než voští.
Žádné zásadní zásahy do včel nedělám do výměny starých včel za mladé a to bude i letos až po 1. květnu , u mne.
Celkově se mi zdá že vývoj včel je asi o týden opožděn proti dlouhodobějšímu průměru.
J.B.

Včera jsem již včelstva rozšířil čtyřma mezistěnama a sedmi soušemi o čtvrtý NN nástavek.Zaplodované plásty z třetího nást.jsem přeložil do přidaného nejvyššího čtvrtého a doplnil soušemi.
Třetí nastavek místo chybějících plástů s plodem jsem vybavil mezistěnami a v něm zůstaly po krajích i zbylé plásty se zbytky zimních zásob.S nástavkama jsem doposud nehýbal.Každému,kdo má v úlech již tuto dobu včely tohle rozšíření doporučuji,jelikož je to první a nenásilný krok pro včely k zamezení následující rojové nálady.Čas pro jedno včelstvo bez nějakého kvaltování je asi kolem 5ti minut.Podotýkám,že třínastavkový úl musí být plně obsazený včelami.Je to naprosto jiná metodika ošetřování včel než např.uvádí ing.Čermák či již zesnulý dr.Bretchko ve své brožuře,ale mě se tento první zásah do včel velmi osvědčuje.
S pozdravem P.Z.

Tak včelky jsou již v novém domově.

Zdravím PavleN.
Výrobce Stratil mi sdělil, že on sám má dna celozasítovaná. Prodával je ještě tuším před 2 - 3 roky. Pro absolutní nezájem zákazníků a preferenci zákazníků zasítovaných den z poloviny je vyrábí bohužel taková, jaká od něj vyžadují. Celozasítovaná dna by neprodal. 20 den mu leželo rok ve skladu a protože, je rok nikdo nekoupil, vzal si je na včelnici. Pokud by je opět udělal, musela by to být větší objednávka.

Občas se divím, jak tito včelaři myslí. Zdraví P.S

Dobrý den,

chtěla bych si na zahradě vysadit křížence jívy a vrby medové - může mi zde někdo poradit, kde by se to dalo sehnat?
Děkuji.

Pavel Streit (78.136.157.107) --- 8. 4. 2010
Re: pavel (42997) (43058) (43062) (43063) (43066)

Zdravím PavleN.
Výrobce Stratil mi sdělil, že on sám má dna celozasítovaná. Prodával je ještě tuším před 2 - 3 roky. Pro absolutní nezájem zákazníků a preferenci zákazníků zasítovaných den z poloviny je vyrábí bohužel taková, jaká od něj vyžadují. Celozasítovaná dna by neprodal. 20 den mu leželo rok ve skladu a protože, je rok nikdo nekoupil, vzal si je na včelnici. Pokud by je opět udělal, musela by to být větší objednávka.

Občas se divím, jak tito včelaři myslí. Zdraví P.S

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

A teď si, Pavle, představte, že včely až do objevu celozasíťovaných den o ničem takto progresivním nevěděly a taky si tato dna vůbec neobjednávaly ... Jak to vlastně ty včely myslely? ...:-) Až se skoro bojím přiznat, že taky nemám celozasíťovaná dna. Ale nebudu srab a udělám to: nemám ... Uf ... :-) Včely si avšak nestěžují ...
Klidné dny. Jiří

J. Matl: "...včely až do objevu celozasíťovaných den o ničem takto progresivním nevěděly a taky si tato dna vůbec neobjednávaly..."
____________________

No jo, ale když se řekne A, má se říci i B. Včelky na našem území ještě velice nedávno nevěděly nic ani o kleštíku, kterého jim na hrudníčky přetáhl až "všerozumný pán tvorstva". Celozasíťovaná dna pak chápu jen jako snahu zamezit včasnou diagnostikou intenzity rozmnožení tohoto našeho dárku těm největším škodám.

NitraM (94.113.10.85) --- 8. 4. 2010
Re: pavel (42997) (43058) (43062) (43063) (43066) (43070) (43072)

J. Matl: "...včely až do objevu celozasíťovaných den o ničem takto progresivním nevěděly a taky si tato dna vůbec neobjednávaly..."
____________________

No jo, ale když se řekne A, má se říci i B. Včelky na našem území ještě velice nedávno nevěděly nic ani o kleštíku, kterého jim na hrudníčky přetáhl až "všerozumný pán tvorstva". Celozasíťovaná dna pak chápu jen jako snahu zamezit včasnou diagnostikou intenzity rozmnožení tohoto našeho dárku těm největším škodám.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Ano, samozřejmě, nic nenamítám a díky za připomínku. Jenom mám pocit, že jsme vrazili do terminologického problému.:-) Nemám dno celozasíťované, ba nemám je vůbec zasíťované (přiznám, že o tom občas uvažuji), ale podložky na tom dně mám zasíťované celé, samozřejmě, to jinak nejde. A diagnostika je denní chleba, přirozeně, stojí to za to ...

"Ano, samozřejmě, nic nenamítám a díky za připomínku. Jenom mám pocit, že jsme vrazili do terminologického problému.:-) Nemám dno celozasíťované, ba nemám je vůbec zasíťované (přiznám, že o tom občas uvažuji), ale podložky na tom dně mám zasíťované celé, samozřejmě, to jinak nejde. A diagnostika je denní chleba, přirozeně, stojí to za to ... "
--------------------------------------------
Ještě předloni jsem měl v upravených moravských univerzálech 2 zasíťovaná dna a koupil jsem 2 břinkovy úly s polozasíťovaným dnem. Letos už mám všechna dna zasíťovaná, protože celoroční sledování spadu je podstatně jednodušší a bez styku se včelami. Další výhodou je snadný sběr rouskového pylu. Břinkova dna mi slouží už jen jako dno a víko sloupu nástavků na skladování souší. Do včel bych je vzal už jen jako provizorium. Kdybych ctěl strkat nějaké podložky dovnitř, neutrácel bych peníze za polosíťová dna a spáchal bych laciná dna z OSB desek (nebo prken) a 3 odřezků střešních latí - z použitých palet se to dá vyrobit za cenu spojovacího materiálu.
Nepíšu to proto, že zasíťovaná dna jsou nějakým božím darem, ale ukazuji Vám svůj úhel pohledu a také to že sdílím údiv s P.Streitem, protože když na odběr měli musím strtkat podložky dovnitř, může tím dnem být laciný kastlík ze starých prken.

Zdravím p.Mátl. Také se vám přiznám, jedno velstvo mám také bez zasítovaného dna. Tedy pro mě to síto je lepší z těchto důvodů. Více vzduchu v úle, nerozrušování včelstva otevřením podmetu a vyndáním podložky, vše padá z úlu přes síto na diagnostickou podložku ven. To je pro mě plus. Pro včely také. Je dobré mít obě dna a sám si vyzkoušet, které dno je pro každého včelaře lepší. Někdo preferuje dno se sítem, jiný zase ne, tak to chodí. Myslím si, že to síto je tam stejně jen kvůli varoaze. Včelstvo, pokud má dostatek prostoru, dobré česno a očka v nástavkách, vzduch umí dobře regulovat. Ikdyž to síto jim určitě taky něco pomůže. Holt včelař je koumák. Včelky jsou tu miliony let a vždy se dokázaky přizpůsobit. Podle mě je to nejschopnější stvoření hmizí říše. Pokud by nebyly včely, nebyl by ani člověk, neměl by co jíst. Přes 90% plodin potřebuje včelu. Zdraví P.S

Dobrý večer
Tak jsem se rozhodl konečně svařit parafínovací kotel a chtěl bych požádat o pár rad. Je plánován na nástavky Langstroth 515x425x165 mm venkem. O kolik by měla být větší nerezová vana kolem dokola? Stačí 5 cm z každé strany na víc? Ptám se proto,že nevím jaké může být minimum mezi stěnou vany a nástavkem aby nedošlo k ochlazení tenké vrstvy parafinu při vložení o několik desítek stupňů a tím nedokonalému efektu,ale zase nechci tu rozteč příliš velkou abych nemusel mít toho parafínu zbytečně moc.
Druhá otázka,Jaká je vhodná výška (hloubka) vany když chci parafínovat (v budoucnu) vysoké nástavky,nebo teť po dvou nízkých 165x2 to je 330mm a nevím jakou rezervu do výšky mám nechat na pěnění.
Třetí otázka, jak by měla být široká mezera mezi železným pláštěm (obalem) a nerez vanou,aby lázeň plamen s kouřem dobře prohříval?
Čtvtá otázka, Vypouštěcí ventil asi jo že? Přece v tom můžu do budoucna vařit cokoliv,když bude vana z 1 mm nerezu (silnější nemám tak doufám že se to nebude moc kroutit,nebo to brzy neprohoří)
Předem děkuji za případné rady a reakce
Pepíno

Na 2 NN Langstroth stačí kotel 60×50×50 cm (vnitřní rozměry). Na dva celolangstrothy už to nevyjde - rezerva je dobrá tak 15-20 cm...

Ochlazení tenké vrstvy parafínu mezi stěnou nástavku a kotle nehrozí - jednak je tam plášť kotle ohříván a druhak objem horkého parafínu v celém kotli ku objemu studeného dřeva je ve výrazném nepoměru.

Mezera mezi kotlem a vnějším pláštěm je dobrá asi tak 10 cm. Nezapomeňte na lem, který zabrání ohřívání té části kotle, která je nad hladinou parafínu (kvůli rozpálení a následnému vznícení parafínu).

Vypouštěcí ventil je tuším na obou vanách, které používám, ale nikdy jsem jej nepoužil. V novém plášti už ani nemá vývod. Nedělal bych jej. Je to zbytečná komplikace, která se (podle mého názoru) příliš nevyužije a je potenciálním zdrojem problému (nětesnost apod.). Co na vaně není, nemůžře se porouchat :-) Když je potřeba ji vybrat, parafín vybírám buď tekutý anebo se v něm nechá něco zatuhnout a pak se vytáhne celý blok přes kladku. Ale standardně nechávám parafín v kotli (s tím zatuhlým cosi) až do příštího parafínování.

Pokud budete chtít ve vaně v budoucnu "vařit cokoliv" - a to zejména vyvařovat vosk, tak stojí za to popřemýšlet, jestli ji neudělat výrazně delší. Na parafínování to sice moc výhodné není (větší množství parafínu), ale na vyváření rámků s dílem to přijde vhod - voda vře vepředu, vzadu je klidnější hladina, kde se lépe odebírá vosk.

Když si do Googlu zadáte parafínování nástavků anebo anglicky hot wax dipping hive, vyběhne vám spousta stránek s informacemi.

JD








-----------------------------------------------
Pepíno (217.115.243.182) --- 9. 4. 2010
Parafínovací Kotel

Dobrý večer
Tak jsem se rozhodl konečně svařit parafínovací kotel a chtěl bych požádat o pár rad. Je plánován na nástavky Langstroth 515x425x165 mm venkem. O kolik by

měla být větší nerezová vana kolem dokola? Stačí 5 cm z každé strany na víc? Ptám se proto,že nevím jaké může být minimum mezi stěnou vany a nástavkem aby

nedošlo k ochlazení tenké vrstvy parafinu při vložení o několik desítek stupňů a tím nedokonalému efektu,ale zase nechci tu rozteč příliš velkou abych

nemusel mít toho parafínu zbytečně moc.
Druhá otázka,Jaká je vhodná výška (hloubka) vany když chci parafínovat (v budoucnu) vysoké nástavky,nebo teť po dvou nízkých 165x2 to je 330mm a nevím

jakou rezervu do výšky mám nechat na pěnění.
Třetí otázka, jak by měla být široká mezera mezi železným pláštěm (obalem) a nerez vanou,aby lázeň plamen s kouřem dobře prohříval?
Čtvtá otázka, Vypouštěcí ventil asi jo že? Přece v tom můžu do budoucna vařit cokoliv,když bude vana z 1 mm nerezu (silnější nemám tak doufám že se to

nebude moc kroutit,nebo to brzy neprohoří)
Předem děkuji za případné rady a reakce
Pepíno

Vážný příteli,
tak jak jsem zde již psal mám kotel 50 x 60 x 50 cm, bez výpusti z
normálního plechu. Rozpuštění 100 kg parafinu trvá přes dvě hodiny na 9
kW hořáku u nerezového plechu to bude podstatně déle, na parafin je
nerez zbytečný. Dřevo nesmí na plechu ležet, když tam bude 5 mm stačí
to. S nástavky manipuluji dvojimi sikovkami, háčky jsou horší, ale pořád
to není ono. Nástavky mám také 2/3 L a velké.
S pozdravem Jaromír Marek

Pepíno napsal(a):
> Dobrý večer
> Tak jsem se rozhodl konečně svařit parafínovací kotel a chtěl bych požádat
> o pár rad. Je plánován na nástavky Langstroth 515x425x165 mm venkem. O
> kolik by měla být větší nerezová vana kolem dokola? Stačí 5 cm z každé
> strany na víc? Ptám se proto,že nevím jaké může být minimum mezi stěnou
> vany a nástavkem aby nedošlo k ochlazení tenké vrstvy parafinu při vložení
> o několik desítek stupňů a tím nedokonalému efektu,ale zase nechci tu
> rozteč příliš velkou abych nemusel mít toho parafínu zbytečně moc.
> Druhá otázka,Jaká je vhodná výška (hloubka) vany když chci parafínovat (v
> budoucnu) vysoké nástavky,nebo teť po dvou nízkých 165x2 to je 330mm a
> nevím jakou rezervu do výšky mám nechat na pěnění.
> Třetí otázka, jak by měla být široká mezera mezi železným pláštěm (obalem)
> a nerez vanou,aby lázeň plamen s kouřem dobře prohříval?
> Čtvtá otázka, Vypouštěcí ventil asi jo že? Přece v tom můžu do budoucna
> vařit cokoliv,když bude vana z 1 mm nerezu (silnější nemám tak doufám že se
> to nebude moc kroutit,nebo to brzy neprohoří)
> Předem děkuji za případné rady a reakce
> Pepíno
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 5011 (20100408) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

Pudorys mam podle vika a dna, plus 5 cm na kazdou stranu,
vyslo to cca 50 x 60.

Vysku mam 60 cm, parafin mam jen do tretiny vysky,
pri fritovani sololitu to velmi ochotne peni,
klidne i 5 cm pod okraj. Nemam zajem, aby mi 'hrnecku var'
pretekl.

Martin

Zajímaly by mne vaše zkušenosti se stanovením optimálního začátku rozšiřování včelstva. Podle čeho se řídíte? Podle datumu (kolem 20. dubna), podle zvýšené činnosti včel u posledního rámku, podle toho, že začínájí kvést třešně a magnolie atd. Díky za vaše rady a zkušenosti. Bydlím v nadm. výšce 337 m.

V optimalu 42 x 17 350 m n.m.nebo i jiném nastavkovém úle se včelstvo rozšiřuje částečně samo směrem dolů do volného prázdného nástavku.
Nejdříve jsou ve včelstvu vyměnovány staré lonské včely včelami mladými tak že včelstvo nesílí jen se obměnuje. Tato obměna končí při konci kvetení ovocných stromů. Potom lze rozšiřovat to je kolem 1. května přidávám další 4. nástavek kontroluji sílu včelstva ruším včelstva která by se do snušky dostala pozdě je to asi 10% včelstev a jejich plod přidávám k dalšim slabochům a určuji tak produkční včelstva.

PaveN (88.101.19.249) --- 8. 4. 2010
Re: pavel (42997) (43058) (43062) (43063) (43066) (43070) (43072) (43073) (43074)
"Ano, samozřejmě, nic nenamítám a díky za připomínku. Jenom mám pocit, že jsme vrazili do terminologického problému.:-) Nemám dno celozasíťované, ba nemám je vůbec zasíťované (přiznám, že o tom občas uvažuji), ale podložky na tom dně mám zasíťované celé, samozřejmě, to jinak nejde. A diagnostika je denní chleba, přirozeně, stojí to za to ... "
--------------------------------------------
Ještě předloni jsem měl v upravených moravských univerzálech 2 zasíťovaná dna a koupil jsem 2 břinkovy úly s polozasíťovaným dnem. Letos už mám všechna dna zasíťovaná, protože celoroční sledování spadu je podstatně jednodušší a bez styku se včelami. Další výhodou je snadný sběr rouskového pylu. Břinkova dna mi slouží už jen jako dno a víko sloupu nástavků na skladování souší. Do včel bych je vzal už jen jako provizorium. Kdybych ctěl strkat nějaké podložky dovnitř, neutrácel bych peníze za polosíťová dna a spáchal bych laciná dna z OSB desek (nebo prken) a 3 odřezků střešních latí - z použitých palet se to dá vyrobit za cenu spojovacího materiálu.
Nepíšu to proto, že zasíťovaná dna jsou nějakým božím darem, ale ukazuji Vám svůj úhel pohledu a také to že sdílím údiv s P.Streitem, protože když na odběr měli musím strtkat podložky dovnitř, může tím dnem být laciný kastlík ze starých prken.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Na tom opravdu něco je, Vaše argumenty jsou po výtce relevantní. Občas včely vylétnou a zejména v podletí jsou trochu zvědavé, no, třeba i agresivní, když jim zadem vyndavám podložky, ale beru to jako průvodní jev naší komunikace, není to problém. A navíc nemám zkušenost s celozasíťovanými dny, jak jsem byl níže napsal, takže zatím nemohu sám soudit.Tak to beru jako výzvu k vyzkoušení ... díky za ni a klidné dny. Jiří

Ještě mě k tomu napadlo - kotel je dobré udělat tak, aby se pod něj dalo najet s paletovým vozíkem - hodně to usnadní manipulaci.

A na podzim se tu někdo ptal, jak dopadne OSB deska po naparafínování. Tento týden jsem to zkoušel - a funguje to. Stejně tak dřevotříska, lamino, hobra, karton, ...

JD

může být hrboplod krásně souvislý? nebo může být efekt hrboplodu způsobený tím, že si na k plodování vybraly zrovna plást, který byl loni seřízlý odvíčkovacím nožem na hodně nízko?

Chceme-li mít nyní, to znamená v tomto století, celoroční přehled o svých včelstvech, musíme mít jednoznačně celozasíťované dno. Bez rušení včelstev jseme v létě schopni kdykoli přečíst podložku. V době, kdy jsou vysoké teploty, pomáhá zasíťované dno cirkulaci vzduchu, včely spíše uhlídají aby se prostor v úle nepřehřál. Kdo nemusí v zimě vidět skrz zasíťované dno sníh, stačí jej uzavřít zimní podložkou, stačí kousek ruberoidu, na které potom odečítá v co se ve včelstvu v zimě děje a ze které pak odebírá zimní měl na vyšetření. Zasíťovaná dna může otevřít (zimní podložky vyndat) při zvýšených denních teplotách někdy v průběhu měsíce dubna. Ptáte-li se zda zasíťovaná dna ano či ne, odpověď zní jednoznačně ANO.
JK

>A na podzim se tu někdo ptal, jak dopadne OSB deska po naparafínování. Tento týden jsem to zkoušel - a funguje to. Stejně tak dřevotříska, lamino, hobra, karton, ... JD<
------------------------------------------------------------
Přiznávám se. Byl jsem to já. Díky za odpověď.
JK

Zajímaly by mne vaše zkušenosti se stanovením optimálního začátku rozšiřování včelstva. Podle čeho se řídíte? Podle datumu (kolem 20. dubna), podle zvýšené činnosti včel u posledního rámku, podle toho, že začínájí kvést třešně a magnolie atd. Díky za vaše rady a zkušenosti. Bydlím v nadm. výšce 337 m.

Zdravím.Řídit se datumem je dobrá věc,ale je to jen orientační.U nástavkových úlů se stačí podívat do podmetu-vidím tam viset včely-nasadím další nástavek.U zadováků stačí pohled za okénko-vidím včely na posledním plástu-rozšiřuji.Ve skutečnosti je potřeba se řídit nejen množstvím včel,ale i množstvím zavíčkovaného plodu,protože v tomto období probíhá obměna zimní generace za letní a včelstvo se může zdát relativně slabší,ale má velké plochy plodu a včely,které z něho vyběhnou,nejen nahradí zimní,ale naplní úl a při nepříznivém počasí se můžou"naprogramovat"na pozdější rojovou náladu.
Je také dobré sledovat počasí,teplé počasí znamená rozvoj vegetace a postupné rozkvétání ovocných stromů,řepky,javorů apod.Ve včelstvech se probouzí stavební pud a s přínosem sladiny se zvětšují i plochy plodu.Při chladném počasí včelstvo sílí také,ale pomaleji.Podle mých zkušeností se mohou první mezistěny(jednotlivě)přidávat už při rozkvětu meruněk či myrobalánu,při rozkvětu višně už se vitálním včelstvům může klidně nasadit celý nástavek mezistěn,tak do 14 dnů bývá většinou vystavěný a včely ho zanášejí sladinou nebo pokud je součástí plodiště,už v něm bývá plod.Včely mám v nadmořských výškách 220-300 metrů n.m.Osobně bych s rozšiřováním ještě několik dní počkal a nejdřív dal mezistěnu nebo stavební rámek.
Pavel.

Přiznám se, že stavím dna již bez sít. U mého systému včelaření jsem na žádnou velkou výhodu zasíťování nepřišel a zasíťovaných mám skoro polovinu. Tím nechci říct, že u jiných úlových systémů to musí platit také, jen hlásím, že to nevím. Na sítech mi vadí, že na diagnostiku je potřebuji cca 4-5 měsíců a zbytek roku dolů padá pouze bordýlek, který se sladkou vlhkostí se slepí a před diagnostikou se podložka musí pečlivě očistit, nejlépe umýt. Dno se zbytečně prodražuje, protože lidumilové obchodníci chtějí za síť něco přes 300 Kč/m a zásuvka je nejlepší z něčeho odolného proti vlhkosti, sololit je nic moc a ideální je bílý povrch. Takže i pracnější výroba. Diagnostické podložky mám z plechu na začátku je uvázán drát. Česno mám přes celou vnitřní šířku dna, šoupnu jí tam a pouze kouká drát. Když jdu na kontrolu zatáhnu za drát podložku hodím na střechu a jdu dál. Pak si vemu hlavovou lupu a všechno zkouknu najednou. Pak jdu zepředu kolem včel a zase to tam našoupám. Včely se někdy malinko zlobí, ale nic dramatického. Zasíťovaná dna už bych nechtěl. Kdo ovšem kočuje, tak je to o něčem jiném. Tam jsou naprostou nutností, jako nejlepší řešení. Jinak jak je obvyklé P.S. nahrazuje jak u něj bývá zvykem vědomosti nadšením. Průšvih by byl pro člověka, kdyby najednou vyhynula hmyzí říše. Bez včely medonosné by lidstvo určitě přežilo, vždyť ještě dnes existuje na zemi spousta prostoru, kde včela medonosná vůbec není a turisté tam jezdí za krásnou a neobvyklou přírodou. Rovněž než se člověk začal roztahovat po světě. na většině území na Zemi včela medonosná vůbec nebyla. A slavný citát geniálního matematika je jen takovou fikcí, protože neexistuje jediný důkaz kdy a kde to řekl, takže sestupme z výšek naší namyšlenosti a dívejme se na to reálně. Naše včely jsou samozřejmě jako nerozšířenější opylovač užitečné, ale to je všechno. Zdraví R. Stonjek

Ja jen dodám že celá amerika jako kontinent byla tisíce let zcela bez včel medonosných a ono to šlo taky.

Má někdo podobné zkušenosti? Čím to je?
Mám 17 včelstev v nadmořské výšce cca 530 m. Úly mám nástavkové, míry 39x24 zateplené i nezateplené a nízkonástavkové 2/3 Langstrothy. Při nedávné prohlídce jsem zjistila, že v úlech 39x24 (zateplených i nezatelpených) mají včely zásob dostatek, ale v Langstrothech jsou téměř na suchu. Všechna včelstva mají zasíťované dno a dostaly stejné množství cukru. Toto zjištění platí pro kmenová včelstva i pro loňské oddělky, takže nemůže hrát roli síla včelstva. Každému hladovému včelstvu jsem do úlu napatlala cca 1 kg medu ze železných zásob, ale nevím, co dál. Vlastní med už nemám, cizí nechci použít. V přírodě zatím nic moc - začínají jívy. Budou brát cukerný roztok?

Alena:
V přírodě zatím nic moc - začínají jívy. Budou brát cukerný roztok?
----------
Já zkouším podněcování - dávám roztok 1:3 cca, a berou. už 14 dní, kvetla tady jen líska.
Nejlepší odebraly přes 2 krmítka po 4 litrech.
Libor tady nabízel invert co invertuje sacharozu. Kolega to vyzkoušel, dal jim tam dvě krmítka na každou stranu a jeden s invertema druhý s cukrem. Vybraly prvně invert. Ale cukr pak asi taky.. :-))

No ona v tom nektaru je taky sacharoza. Takže bych to zas tak nehrotil. Jestli už to v přírodě kvete, tak bych se toho nebál a je lepší dávat cukr, než koukat jak hladoví.

Karel

Já bych to asi býval řešil medocukrovým těstem (tedy dokud jste měla ten vlastní med), s tím mám v období končící zimy a začínajícího jara docela dobré zkušenosti. To je právě nevýhoda používání různých úlových soustav, že nyní prostě nemůžete převěsit na stanovišti rámky ze včelstev s dostatečnými zásobami do těch hladovějících... Určitě bych ale zkusil jim podat ten roztok cukru, nejprve menší množství a ono se uvidí.

čauky panove nejsem v oboru až takovy borec tak bych chtel od vas radu kdy je podle vas lepší menit matku v kvetnu kdy budou k dostani nebo po nakrmeni v srpnu-zaři?jinak u nas už začínají kvest merunky praha vychod.díky za radu jiří

Já jako první rozšiřuji plásty ze zásobami, které z různých důvodů mám na jaře navíc, pokud mám. Plásty 39x24 odvíčkuji a v množství 2 - 5 plástů v nástavku podstavím pod přezimovavší nástavky 39x24. A to po první jarní prohlídce takových cca 14 dnů po prvním proletu.
Další rozšiřování potom mám za prvé spíš podle rozvoje rostlin než podle datumu a to zhruba v době začátku květu ovocných stromů, buď mirabelek nebo hlavního "proudu" třešní. Za druhé rozšiřuji podle síly včelstva a podle provedení úlu, aby včely nové plásty obsadily a udržely v teple potřebném ke stavbě. Za třetí rozšiřuji podle v poslední době dostatečně spolehlivé týdenní předpovědi počasí, pokud je týden chladný, krotím se v přidávání.

"A na podzim se tu někdo ptal, jak dopadne OSB deska po naparafínování. Tento týden jsem to zkoušel - a funguje to. Stejně tak dřevotříska, lamino, hobra, karton, ... "

Jen vyzkoušení v parafínu neznamená konečný výsledek. Nejdřív je třeba naparafínovanou desku nechat aspoň jeden rok venku, ideálne společně s nenaparafínovanou, aby byl vidětrozdíl.

"Přiznám se, že stavím dna již bez sít. "
Já směřuji zas místo používání složitého dna k používání prostého zasíťovaného rámu.

http://www.novinky.cz/zena/zdravi/196850-vceli-zihadla-pomahaji-v-lecbe-roztrousene-sklerozy.html

:-)

Mám několik rozpůlených odřezků kde čeho - jedna půlka naparafínovaná, druhá ne. Obě půjdou na zahradu. Původní dotaz ale (tuším) zněl, jestli se nerozpustí pojiva. Tudíž - nerozpustí. Co s tím udělá počasí je věc druhá.

Mimochodem - zajímalo by mě, zda stejně přísný metr na odpovědi aplikujete i u Vašich příspěvků ... Občas mám pocit, že značně hypotetizujete...

JD



R. Polášek (85.71.180.241) --- 9. 4. 2010
Re: Parafínovací Kotel (43077) (43079) (43080) (43084)
"A na podzim se tu někdo ptal, jak dopadne OSB deska po naparafínování. Tento týden jsem to zkoušel - a funguje to. Stejně tak dřevotříska, lamino, hobra, karton, ... "

Jen vyzkoušení v parafínu neznamená konečný výsledek. Nejdřív je třeba naparafínovanou desku nechat aspoň jeden rok venku, ideálne společně s nenaparafínovanou, aby byl vidětrozdíl.

Pěkné odpoledne
Děkuji všem za rady.Tak rozměr vany nechám nastříhat a naohýbat 630x540x600 hloubka.Původně jsem chtěl o chlup menší,ale zapoměl jsem na našrubované latě (madla) ke zvedání nástavků.Frézování nemám moc rád,protože se mi plné nástavky špatně nosí.Další výhodu větší vany vidím v tom že budu moct parafínovat i optimaly které mám taky,ale už natřeny dixolem.Na vypoštěcí ventil zatím kašlu,když tak se může dodělat kdykoliv. Parafín mám domluvený v Lípě u Zlína jen nemají 60/62 ale jen 58/60 po 30,50kčkg bez DPH a paní říkala že paramo se teť ani 60/62 nechystá vyrábět.
Ještě jednou Díky
Pepíno

Zdravím vás,
Cukerný roztok vezmou - ALE. Cukerný roztok bych včelám nyní nedával, máte tam ještě zimní generaci včel a letní generace se teprve líhne. Zimní generace by se rychle vyčerpala a zkrátil by se jim život, kterého již před sebou moc nemají. musí vychovávat co nejdéle hlavně plod letních včel, než se z úlu vytratí. Doporučuji udělat medocukrové těsto, med s vodou 1:1, nebo sladký invert již vyrobený speciálně pro včely z včelařského obchodu. Tyto možnosti zimní generaci včel neublíží, včely jen zásoby uloží. Ať se daří a úspěšnou sezónu přeji. P.S

Zdravím Jiří,

Je jedno, zda matku přidáte v květnu, červnu, nebo po nakrmení v září, kdy už není taková slídivost. Matky jsou včelami v klícce přijímány dobře. Jen bych je nedával v bezsnůškovém období a v době krmení - čili v podletí, to jsou matky přijímány hůře. Ať se daří. P.S

"Mimochodem - zajímalo by mě, zda stejně přísný metr na odpovědi aplikujete i u Vašich příspěvků ... Občas mám pocit, že značně hypotetizujete.."

zdravím.
Já včelařím už asi 25 let. Plus nejméně tolik let ještě víc zpátky mám načteno z Včelařství i z nějakých knih. Spousta problému ve včelaření se co 5 - 15 let vždy začíná řešit znova úplně od začátky, protože ti noví o těch, co to vyřešili dříve,už neví. Navíc spousta věcí, co se tady řeší a co včelaři znova zkouží a utápějí v tom čas a peníze, třeba kolem parafínu, vosku, kyseliny mravenčí, barev, medometů atd jsou dávno vyřešené skrz chemické a fyzikální zákony nebo to jsou z pohledu konstrukce strojních a chemických zařízení úplné prkotiny. Takže mně stačí sáhnout do školních vědomostí nebo do zkušeností z doby, kdy jsem dělal projektanta a technologa....

Dneska večer se dívám, myrobalán na zahradě má první naplno rozkvetlé kvítky. A mirabelka je hned za ním se zpožděním tak půl dne....
Tady na severní Moravě začíná skutečná sezóna.....

Zdravím vás,
zde pořád nic, v Brně už něco pokvítá, zde v Rosicích u Brna zatím nic. Pokud tu něco začne, tak nejdříve meruňky příští týden. Mám je na zahradě, takže uvidíme. Předpověď počasí má být do 13 stupnů.P.S

Nejlepší bude najít podrobný popis metody, v nějaké současné nezastaralé knize nebo v některém z posledních ročníků Včelařství, pokud tam to bude nebo v Moderním včelaři či snad na nějakém včelařském webu. Která bude pasovat na způsob včelaření. Tam bude, i v kterou dobu se matka mění nejlépe.
Popis je napoprvé třeba brát jako návod a dodržet do posledních podrobností.
Tato konference k tomu moc vhodná není, protože ve většině příspěvků jsou jen jednotlivé věci vytržené ze souvislostí a jako začátečník budeš mít problém z různých příspěvků různých lidí složit úplný kompletní postup.

Podle toho jak jsi položil otázku máš úly s okýnkem v zadu a včelstvo zúženo Tam se rozšiřuje jakmile se objevují včely u okénka U nástavků podle stavu v podmetu a obsednutí všech uliček.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Brook <v.brook/=/worldonline.cz>
> Předmět: Stanoven? optim?ln?ho za??tku rozi?ov?n? v?elstva
> Datum: 09.4.2010 09:39:50
> ----------------------------------------
> Zajímaly by mne vaše zkušenosti se stanovením optimálního začátku
> rozšiřování včelstva. Podle čeho se řídíte? Podle datumu (kolem 20. dubna),
> podle zvýšené činnosti včel u posledního rámku, podle toho, že začínájí
> kvést třešně a magnolie atd. Díky za vaše rady a zkušenosti. Bydlím v nadm.
> výšce 337 m.
>
>
>

Necítíš v té otázce rozpor? Hrboplod znamená že je to hrbaté a ne souvislé. Hrboplod znamená, že jsou vedle dělničích buněk větší trubčí což ukazuje na matku kterou je nutné vyměnit nebo včely udělají tuto výměnu samy

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 09.4.2010 12:17:30
> ----------------------------------------
> může být hrboplod krásně souvislý? nebo může být efekt hrboplodu způsobený
> tím, že si na k plodování vybraly zrovna plást, který byl loni seřízlý
> odvíčkovacím nožem na hodně nízko?
>
>
>

Zrovna tak to bylo v Austrálii, ale jakmile tam Evropané dovezly svoje plodiny tak zjistily že jim téměř nerodí a dovezli tam včely.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Z V?ela? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 09.4.2010 13:50:22
> ----------------------------------------
> Ja jen dodám že celá amerika jako kontinent byla tisíce let zcela bez včel
> medonosných a ono to šlo taky.
>
>
>

Ono to stou upracovaností zimní generace není zase až tak horké nektary rostlin obsahují opravdu hodně sacharózy kterou musejí ty staré včely přetvořit na med . Už jenom ten název Včela medonosná je blbina. Měla by to být Včela medtvořící.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: spot?eba zimn?ch z?sob
> Datum: 09.4.2010 17:58:39
> ----------------------------------------
> Zdravím vás,
> Cukerný roztok vezmou - ALE. Cukerný roztok bych včelám nyní nedával, máte
> tam ještě zimní generaci včel a letní generace se teprve líhne. Zimní
> generace by se rychle vyčerpala a zkrátil by se jim život, kterého již před
> sebou moc nemají. musí vychovávat co nejdéle hlavně plod letních včel, než
> se z úlu vytratí. Doporučuji udělat medocukrové těsto, med s vodou 1:1,
> nebo sladký invert již vyrobený speciálně pro včely z včelařského obchodu.
> Tyto možnosti zimní generaci včel neublíží, včely jen zásoby uloží. Ať se
> daří a úspěšnou sezónu přeji. P.S
>
>
>

Zajímaly by mne vaše zkušenosti se stanovením optimálního začátku rozšiřování včelstva.
---------------------------------------------------------

V letošním roce (jak jsem už psal) jsem začal sledovat vývoj včelstev podle maximálních denních teplot. Na zkoušku jsem před kvetením jívy (25.3.) vložil jednu mezistěnu před plod a krycí (pylový plást) u silnějšího včelstva. Po týdnu jsem provedl kontrolu. Mezistěna byla do poloviny vytažena oboustranně po celé ploše rámku a proto jsem ji přeložil mezi plod. Po dalším týdnu jsem provedl kontrolu a mezistěna byla již zakladená. Mezistěnu jsem vkládal na začátku vzniku stavitelek (13. den po vylíhnutí včel). V současné době je již málo stavitelek. Naopak je nyní rozvoj krmiček. Proto jsem dal za plod a zadní krycí souš žemlové barvy. Předpokládám, že ji zaplodují. Další mezistěnu vložím podle počasí mezi 15. až 29.4., kdy začíná druhá etapa tvorby stavitelek. Podotýkám, že klasicky nasazuji medník a dávám první mezistěny v době květu třešní.
Kdo také sleduje rozvoj včelstev podle maximálních denních teplot? Jaké máte poznatky a jaké na základě nich provádíte opatření?

Rozšiřování je závislé od počtu teplých (plodových) dnů, snůšce nebo
podněcování, optimu váhy včelstva (vylíhlé a zavíčkované včely), na
prostoru (kolik je přepočet množství včel váhově na rámek, nástavek,
celkově úl). Při roztahu včelstva záleží také vzhledem k tepelné
pohodě a nebezpečí podražení včelstva a následným podchlazením, tj. na
způsobu rozřiřování (jak) sekání plodu je vhodné při minimálně při
vyhlídce vyšších teplot a zavíčkovaného plodu okolo 7 - 10 rámků eq.
39x24. Do té doby jedu podle tradiční dvouprostorové metody pro úl
Budečský. (ta stará dobrá velká Včelařská encyklopedie, která to zase
opsala od jinud a opisuje se to pravidelně ve Včelařství) S rozdílem
že plod skládám nad sebe do více nástavků. Vždy pracuji s rámky, s
celými nástavky nikoli, každý kdo vykládá a vypisuje vystavění celého
nástavku mezistěn opomene přidat, že převěsí alespoň krajní rámky
kvůli lepšímu obsazení, ještě lepší je přidat jeden zaplodovaný s
pylem. Vzniká více účinný "odsavač" a oddaluje se účiněji rojovka.

_gp_

9.4.10, Brook <v.brook/=/worldonline.cz>:
> Zajímaly by mne vaše zkušenosti se stanovením optimálního začátku
> rozšiřování včelstva. Podle čeho se řídíte? Podle datumu (kolem 20. dubna),
> podle zvýšené činnosti včel u posledního rámku, podle toho, že začínájí
> kvést třešně a magnolie atd. Díky za vaše rady a zkušenosti. Bydlím v nadm.
> výšce 337 m.
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Zdravím Josefe,
No, netvrdím, že by tím, že včely odeberou cukerný roztok musely hned kolabovat, ale jejich život jim to o něco jistě zkrátí. Píše se o tom v mnoha knihách. Doporučení je jasné, bez újmy včel, jen medocukrové těsto, medný roztok s vodou 1:1, nebo invert ze včelařského obchodu. Nyní si nevzpomenu na ty knihy a Autory, těch novodobých knih mám hodně. Navíc těchto způsobech dokrmování na zimu mluví i učitelé včelařství.

Také si myslím, že ten kdo nakrmil v podletí málo, musí nyní v předjaří řešit tento problém. Je to ale snadné. Včelám dám v podletí více zásob a pak v předjaří jsem v klidu. Zásob pro rozjezd mají dost. Zdraví P.S

Pavel Streit
No, netvrdím, že by tím, že včely odeberou cukerný roztok musely hned kolabovat, ale jejich život jim to o něco jistě zkrátí. Píše se o tom v mnoha knihách.
-------------------
No já mám doma knihu, od několika renomovaných autorů, kde důtazně varují před krmením z 3,5litrových sklenic, což se prý v poslední době začíná zkoušet. Že se včely sedřou a nevyzimují.
To že někdo někde něco napsal, neznamená že je to pravda.
To je stejné jako s vaší metodou. Neporovnával jste jí s jinou. A víte že je nejlepší.

DObré je vědět.
To se vezme dvacet včelstev tak a dvacet naopak a po pár letech se začne tušit.

Pro včelu je všechno práce, a že práce huntuje tělo je známo dlouhou dobu. Tak nějak si myslím, že vznikla ta tvrzení o zkracování života včel sacharozou. Kolik procent jí je v nektaru co teď včely nosí? 50%?
O tom, jak štěpení sacharozy zkracuje život včely bych si docela rád početl. Tedy jak to kdo zkoušel a k čemu došel.
Podle mě k tomu, co říkávala moje babička:"Všeho s Mírou!".
:-)
No a pokud někdo zkoušel jak dlouho vydrží včely hladovět a jak dlouho štěpit sacharozu, dovolím si odhadnout výsledek pokusu. Na cukru vydrží včely déle než o hladu.
:-)
Karel

To je to samé jako se zeptat podle čeho poznat nejvhodnější budoucí manželku. Prakticky univerzální a 100% odpověď neexistuje. Jenom při dělení nástavkových úlů je asi 5 základních skupin a u každé je to trochu jinak, a pak staré dvouprostorové úly atd atd. Prostě se to musí dostat do oka a moc nefilozofovat. Každopádně raději dřív než pozdě. Každopádně když včelky visí v podmetu, tak už je to pozdě a zahráváme si z rojením. Navíc při otevírání den a pozorování musíme lézt po kolenou a to by mě silně nebavilo. Nehrozí li již zimy, není chybou být o nástavek napřed, než být o nástavek pozadu. Univerzální návod ale není. Je to o tom dostat to do hlavy a do rukou a nevymýšlet si kraviny a složitosti. Pak to jde samo. Zdraví R. Stonjek

"každý kdo vykládá a vypisuje vystavění celého
nástavku mezistěn opomene přidat, že převěsí alespoň krajní rámky
kvůli lepšímu obsazení, ještě lepší je přidat jeden zaplodovaný s
pylem. Vzniká více účinný "odsavač" a oddaluje se účiněji rojovka."

Přeji dobrý den.U systému Dadant je možné přidat celý nízký nástavek mezistěn bez převěšování z plodiště z jednoduchého důvodu-prostě tam nejdou.Při stavu zazimovaného včelstva vysoký nástavek plus nízký nástavek se stane,že se plod nachází i v nízkém nástavku na několika rámcích,ale zdaleka ne u všech včelstev,takže často není co převěsit ani z toho nízkého,pokud je od začátku květu ovocných stromů tento nízký nástavek na vysokém,průměrně silná včelstva jej již zanášejí sladinou a potom je možné převěsit z prostředku dva nejvíce zanešené plásty do nástavku s mezistěnami jako krajní,ale není to nezbytně nutné(já sám to používám jen u slabších včelstev),při vložení mezi vysoký a nízký nástavek v době květu višní či třešní bývá bezezbytku vystavěný do 10 dnů(samozřejmě pokud není zima)bez nastartování"rojovky".

Nejvíce škodíme včelám rušením v období, kdy potřebují klid pro rozvoj. Na podložce lze sledovat postup čistění a zabíraní uliček včelami. Když se mne ptají jestli už nasazuji medníky odpovídám: „Nasadil jsem už vloni". Včely připravuji rok dopředu, a tak to učím i mladé. Co nejméně zásahů do včelstev jsem napsal článek do Včelařství 1/2004, ale od této doby jsme i v tomto problému pokročili. Obecně platí, že počet zásahů do včelstev souvisí s tím, jakým způsobem včelaříme, jaké máme technické vybavení a jaké úly.
B.V.

Zdravím Karle, v tom případě bych doporučil vyslechnout přednášky soudních znalců v oboru a učitelů včelařství přítele Vydru, Sedláčka, Blechu na téma krmení a chov včel. Tak jak jsem to popsal se to praktikuje u všech vyspělých moderních včelařů. Jen pro vaši info. p.Sedláček na svých stránkách popisuje, jak dlouho mu trvá přemést každý rok 100 včelstev jen na panenské dílo a na mezistěny. Odkázal mě na ně. Kdyby to nefungovalo, bylo neekonomické, nevčelařil by v tom profesionální včelař. Máte pravdu, dlouhodobě jsem ji neporovnával, ale udělali to za mě jiní velcí včelaři a s úspěchem. Protože ale každý je z jiného těsta a na diskusi by se to opět mohlo zvrtnout, nikdo z nás nedrážděme hada bosou nohou. Zdraví P.S

.... nikdo z nás nedrážděme hada bosou nohou. Zdraví P.S
--------------
No nevím jestli to včelařku Alenu podráždilo, ale chtšla vědět co má dělat, když včely jsou bez zásob a jí dochází vlastní med.
A vzhledem k nadmořské výšce snůška nejistá.

Ani 6 přednášek neprokáže, jestli krmení cukrem pro včely fatálně devastující. Víc jak snůška nektaru.
To se dá zjistit jen na přednášce, kde ti někdo referuje o nějakém pokusu, nebo svých zkušenostech.

Karel

P.S.
Kritický názor na přednášky mám od té doby co jsme se musel zůčastnit "dobrovolně - povinně" o tom, že blahobyt je na dosah ruky.
Informace vyslechnu a vyhodnocuji. Málokdy papouškuji.

Vanu jsem si pak natrel zevne i zevnitr jakousi
silikonovou barvou - vyrabi se cerna a stribrna,
je urcena na roury na komin a plotynky u kamen,
mam to tri roky, kotel nerezne, je to fajn.

Par fotek z parafinovani je na
http://vita.olsak.net/2008/Duben_2008/index.htm

Mam i silne (po ostravku 'hrube' :) kozene rukavice - myslivske
do zimy, tema se da ofritovany nastavek chytit primo z vany,
kdyz vlastni vahou vypluje nahoru. Je to trochu jisteji pocit,
nez manipulace pomoci zeleznych haku. Clovek se ale kolem toho
porad pohybuje s respektem, sto sedesat stupnu je sto sedesat stupnu...

Proti argument parafinovani je, ze 'zase strkame vcelam
pod nos ropu...', z tohoto titulu je pocitove lepsi nechat nastavky
bez osetreni, bez parafinu, bez nateru.

Pro argument = kastl vydrzi na venkovnim pocasi cca dvakrat az trikrat dyl,
drevo nenasava vlhkost a nekrouti se, v mem pripade prevazil.

Martin

Platí zákon optima. Když se včelám, co mají na jaře nedostatek zásob, cukr nedá, jejich rozvoj je podražen. Teoreticky v případě pro snůšku dlouhodobě nepříznivého počasí mohou i uhynout. Když se jim dá hodně cukru, opotřebují se jeho zpracováním, včelstvo může potom zkolabovat na nedostatek včel vzhledem k velkým plochám plodu.
Takže to má být spíše podněcování než krmení, kilo cukru na včelstvo a týden nebo 14 dní, a jeho cílem není dodat vlastní zásoby pro včelstvo, ale udržovat včely v na snůšku "nadrženém" stavu, kdy okamžitě, jak se zlepší počasí a v přírodě je nabídka, vyletí a využijí tak každou hodinu. To právě hladovějící včelstva nedělají, těm to trvá nějakou dobu, den, dva dny, než na nabídku sladiny v přírodě zareagují.

Dobrý den, chtěl bych si nechat vyrobit vařák na vosk. Známý mi půjčil klasický typ vařáku. Chci nechat vyrobit vařák s větší kapacitou v kterém budu tavit voští až po vyluhování v horké vodě. Jde mi o to, jestli to mám nechat vyrobit podle toho starého klasického, akorát ve větším měřítku, nebo jestli už jsou jiné vychytávky co se týče funkčnosti? A popřípadě, jestli máte nějaké fotky, či plány nikdy jsem s vařákem nepracoval. Díky Dalibor

Zajímalo by mě, jestli nevíte zda nějaká firma se zabývá výrobou vozíku s hydraulikou na plošiny na úly např. jako má pan Kolomý, chtěl bych někoho kdo to dělá komletně. Na internetu jsme nic nenašel. D.

Kolomému to tuším dělalo Vezeko. Ale není nic jednoduššího, než se zeptat J. Kolomého přímo. Anebo K. Kurtina - také používá vozík s ruční hydraulikou na zdvih palety.

JD

-----------------

Dalibor (78.102.42.39) --- 10. 4. 2010
Kočování
Zajímalo by mě, jestli nevíte zda nějaká firma se zabývá výrobou vozíku s hydraulikou na plošiny na úly např. jako má pan Kolomý, chtěl bych někoho kdo to dělá komletně. Na internetu jsme nic nenašel. D.

Vemte si tak 50 do kapsy a vyjeďte si do Velkého Meziříčí do Vezeka.
Jsou velmi ochotni. Měl jsem také zájem, ale rozmyslel jsem si to pro
tu jednoúčelovost.(nemám místo) Prošel jsem si ale halu a výrobu a
chlapi tam dělají opravdu na míru a podle přání.

_gp_

10.4.10, Dalibor <e-mail/=/nezadan>:
> Zajímalo by mě, jestli nevíte zda nějaká firma se zabývá výrobou vozíku s
> hydraulikou na plošiny na úly např. jako má pan Kolomý, chtěl bych někoho
> kdo to dělá komletně. Na internetu jsme nic nenašel. D.
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Dobrý den přeji.Doporučuji si nechat vyrobit pařák se šroubovým lisem a s vlastním topeništěm,výtěžnost z něho je velmi dobrá.Osobně jsem ho viděl u Kolomého,na Dole,v Liběchově.Dříve se u nás dal sehnat z pocínovaného materiálu,ale ten cín se po nějaké době porušil a vytěžený vosk dostával našedlou barvu,lepší materiál je nerez.
Pavel.

Zdravím Karle,
Jsou přednášky, které obírají o čas a jsou destruktivní a jsou přednášky, co ti dají mnoho. Uvedu příklad. Jedna přednáška P.Vydry mi dala tolik, co by mi nedalo ani 10 přednášek jednoho jiného učitele včelařství. To stejné je s učiteli Sedláčkem a Blechou. Ti chlapi už mají něco za sebou a za sebe mohu říci, že jsou dobří. Tak dlouho do mě přátelé Blecha a Vydra hučeli, že jsem nakonec zakoupil r.m 37/30 a budu mít druhou r.m na chalupě. Vyzkouším ji s mírou 39/24. 30 ková výška je pro včely pro zimování lepší, oba to tvrdí a tak to zkusím. Zatím jsem se nesetkal s jediným renomovaným včelařem, který praktikuje předjarní krmení cukerným roztokem. Navíc já si myslím, že pokud dám včelstvu 25 kilo zásob na zimu, nemusím nyní řešit v předjaří problém s nedostatkem zásob. Na včelách se šetřit nevyplácí. Zrovna nyní mi napsal jeden včelař se středním provozem včel to samé, co jsem kolegini Aleně napsal já. Medocukrové těsto, medný roztok s vodou v poměru 1:1 a nebo invert zakoupený v obchodech včelařských potřeb. Pokud kolegině Alena chce zakrmit cukerným roztokem, je to její rozhodnutí, já ale takový kaskadér nejsem. Sama pozná, zda ji zimní generace včel rychleji odejde, nebo ne. Taky kolikrát používám selský rozum pro chov včel, ale vyslechnu si i názory starších zkušených vlků.

Docela by mě na toto téma zajímal názor Přítele Josefa Křapky, A. Turčániho, G. Pazderky, B. Gruny.
Zdraví P.S

panove, nejsem v oboru až takovy borec tak bych chtel od vas radu kdy je podle vas lepší menit matku v kvetnu kdy budou k dostani nebo po nakrmeni v srpnu-zaři? díky za radu jiří

Pokúsim sa popísať môj spôsob 100%-nej výmeny M do včelstva, zdôrazňujem VÝMENY matky.
Aby sa dal spôsob plne aplikovať, je potrebné včeláriť v úľovej debničkovej zostave, k tomu oddeletiteľné dno a medzidno s letáčikom, plus pridávacia klietka (ja používam len klietku zhotovenú z obalu na cukríky Tic-tac) a CMC.

- je jedno kedy sa M pridáva, včely ju musia akceptovať
- nezáleží či je znáška alebo nie, či sú v úli staršie včely. Robím ho vtedy keď mám oplodnenú M!, či už vlastnú alebo kúpenú.
- vo včelstve musí byť prítomná M (trúdicové-trubčicové včelstvo sa musí riešiť inak)
- včelstvo musí lietať len cez hlavný letáč

Ponúkam len jeden spôsob priameho pridania M do včelstva, bez jeho špeciálnej príprave.

- do otvoru pridávacej klietke vložím tvrdé CMC tak na 4-6 hodín (do uzátvoru Tic-tac), na jej konci je vetracia sieť. a vložíme do nej MATKU.

- vyhliadnuté včelstvo rozoberiem a vyložím na kozlík, aby som mal dokonalý prehľad o plode.

- na miesto tradične umiestneného plodiska položíme debničku s kvalitnými plástami (bez akéhokoľvek plodu!) a zásobami (2-3 kg), ktorú uzavriem medzidnom s letáčikom (alebo ak sú na debničkách očká, tak stačí aj sololit)

- nad medzidno uložíme zbytok debničiek aj s M. za 48 hod. nové lietavky budú prinášať vodu a peľ.

- do debničky cez hlavný letáč sa vrátia všetky lietavky, čím sa vytvorí vhodný tím pre novú matku. Včely okamžite pocítia nedostatok materskej látky a začnú na stav reagovať hučaním a bezradným behaním po letáči.

- vtedy vložíme cez letáč do podmetu včelstva pridávaciu klietku s matkou, otvor s CMC ihneď otvoríme.

- včely sa vrhnú na vložené CMC a za 4-6 hodín ho včely vyjedia, čím uvoľnia M cestu medzi včely. Na druhý deň môžete včelstvo kontrolovať, M už bude klásť prvé vajíčka.

- je len na Vás kedy včelstvo spojíte známym spôsobom cez novinovú bariéru, jednoduchým odobratím medzidna.Včelstvá do určitého času môžu koexistovať aj v takomto zložení

-oveľa skôr pridáte týmto spôsobom matku do včelstva, ako som to ja tu napísal. možno, že som niečo vynechal alebo všetkému nerozumiete, preto sa pýtajte.

Princípom pridania M do včelstva, je vytvorenie stavu bez matky a tým bez materskej látky, ktorá je aj v plode, preto musí byť v debničke do ktorej pridávame M stav bez plodu. princíp nie je vo vôni ale chuti materskej látke. Včely v bezradnosti musia prijať pridanú matku, pud sebazáchovy je silnejší ako inštinkt nepriateľstva voči matke. Nestalo sa mi ani raz, aby M včely vymenili, prípadne pri kontrole na druhý deň zabili. Je zaujímať na letáči chovanie sa včiel v čase keď ju vyjedia, M pomedzi včely vojde do úľa bez povšimnutia včelami, skôr sa včely nahrnú do klietočky a olizujú materskú látku (ML) uľpenú na stenách klietky, ktorú tam zanechala väznená M.

Prepáčte, zabudol som sa identifikovať. Anton

Zdravím,
pokud Alenonení vlastní med, což je chyba včelaře, měli by brát cukr 1:1 ne koncentrovanější. Už jsem ho také v minulosti musel dát, teorie o rychlejším odchodu zimních včel je filozofie. V dané situaci pokud nebudou mít zásoby velmi rychle mohou padnout. Problémem je aplikace. Nejlepší výsledky jsem měl s rámkovými krmítky, pokud nejsou, je dobré alespoň dávat meší láhl¨ve na strop a uteplit je, roztok dát vlažný až teplý. Vzhledem k tomu, že by třešeň měla kvést cca za 14 dní viděl bych to tak na 1-2 kg cukru do rozkvětu třešní,p okud bude hezky už z třešní si pro sebe přinesou a máte vyhráno...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Alena <alena.stara/=/seznam.cz>
> Předmět: spot?eba zimn?ch z?sob
> Datum: 09.4.2010 13:58:28
> ----------------------------------------
> Má někdo podobné zkušenosti? Čím to je?
> Mám 17 včelstev v nadmořské výšce cca 530 m. Úly mám nástavkové, míry 39x24
> zateplené i nezateplené a nízkonástavkové 2/3 Langstrothy. Při nedávné
> prohlídce jsem zjistila, že v úlech 39x24 (zateplených i nezatelpených)
> mají včely zásob dostatek, ale v Langstrothech jsou téměř na suchu. Všechna
> včelstva mají zasíťované dno a dostaly stejné množství cukru. Toto zjištění
> platí pro kmenová včelstva i pro loňské oddělky, takže nemůže hrát roli
> síla včelstva. Každému hladovému včelstvu jsem do úlu napatlala cca 1 kg
> medu ze železných zásob, ale nevím, co dál. Vlastní med už nemám, cizí
> nechci použít. V přírodě zatím nic moc - začínají jívy. Budou brát cukerný
> roztok?
>
>
>

Problémem je aplikace. Nejlepší výsledky jsem měl s rámkovými krmítky, pokud nejsou, je dobré alespoň dávat meší láhl¨ve na strop a uteplit je, roztok dát vlažný až teplý.
-----------------
Nebo nalít roztok do souší. To hlavně u slabších včelstev.
Př.Zdeněk DUkát popsal kdysi ve Včelarskenoviny.cz jak na to použil misku na vývolávání fotografií.

No já to na souš leji pomalu z menší výšky, protože dávám roztok 1 ku 4 - tak mi nějaká kapka může uletět vedle, nezchudnu.
:-)

Karel

>Docela by mě na toto téma zajímal názor Přítele Josefa Křapky, A. Turčániho, G. Pazderky, B. Gruny. Zdraví P.S<
------------------------------------------------------------
Jarní podněcování je z hlediska dnešního pohledu na chov včelstev zbytečné. Je však poslední záchranou před smrtí hladem pokud je včelstvo se zásobami na štíru. Je to však také otázka používaného úlového systému a metodiky chovu. Nicméně z dnešního pohledu na otázku chovu je nutno včelstvu zabezpečit již v podletí dostatek zásob pro zimování a jarní rozvoj. Jak? I na to se názory různí. Zimování na medu, zimování na cukru, invertu ... Co se týče délky a výšky rámku, má každá rámková míra své výhody a nevýhody a souvisí i s pracností metodiky chovu. Včelám to je jedno, za předpokladu zachování včelí mezery. Ruce však více či méně bolí včelaře. A přijdou dnové, kdy .... Nevěříte ??
JK

díky takže je jedno kdy ji budu přidavat.a starou matku kdyš utratim hned ten den tam mužu dat novou matku v klícce?

díky takže je jedno kdy ji budu přidavat.a starou matku kdyš utratim hned ten den tam mužu dat novou matku v klícce?

Asi som to nenapísal jasne alebo ste to prehliadli.

Stará M bude predsa nad medzidnom (Md), na pridanie novej už nebude mať vplyv! Ďalej som napísal, že stará M preložená nad Md môže včelstvu ešte týždeň-dva pomôcť, ak by ste ju zlikvidoval, tak začne pre túto časť včelstva zbytočný stres a včely navyše začnú s náhradným chovom novej M, čo nie žiadúce.

Starú M odstránite až v čase, keď je dostatok plodu od novej M a vtedy po odobratí Md včelstvo integrujete cez list novín, ktoré nad plástovou uličkou prepichnete npr. hrubým klincom. Anton

Každému hladovému včelstvu jsem do úlu napatlala cca 1 kg medu ze železných zásob, ale nevím, co dál. Vlastní med už nemám, cizí nechci použít. V přírodě zatím nic moc - začínají jívy. Budou brát cukerný roztok? Alena

Vlastne ste urobili to najlepšie čo Ste urobiť mohla, ak bude dobré počasie meškať, tak si od včelára prikúpte med, nahrejte na 40°C a vlejte do buniek plástu a vložte ho ku včeliemu chumáču. To sa dá aj pri menej vhodnom počasí, vlastne im doplníte "kurivo" energiu, ktorú hneď využijú na zvýšenie teploty vo včelstve.

To isté, môžete urobiť i s cukrovým roztokom v pomere 1:1 a ten teplý 35°C pomocou hadičky opatrne naplniť do prázdneho plástu a vložiť ho ku chumáču včiel. Ešte teplý sacharózny roztok včely invertujú na ovocný a hroznový cukor. Včelám sa tým neskráti markantne život, ten tak či tak sa ich život prirodzene kráti a nové mladé včely ich nahradia. Spôsob som použil v praxi.

Je to lepšie riešenie, ako ich nechať hladovať a prípadne uhynúť. Na túto jeseň-podzim si dajte viac záležať a zimné zásoby včas doplňte na skutočných 15-16 kg, na čo potrebujete min-18-19 kg repného cukru, včely totiž aj pri spracúvaní zásob časť cukru "spotrebujú". Pri podávaní teplého roztoku je to asi 0,1 kg na 1 kg cukru, pri podávaní zásob so studenou vodou, je to až 0,25-0,3 kg z 1 kg cukru, každá práca niečo stojí, ani včely to nemôžu urobiť bez zadarmo. Práve preto sa veľa včelárov čuduje po zimnej prestávke keď nachádzajú vo včelstvách minimálne zásoby.

No,já myslím, že kromě vysloveně horských oblastí, až přestane současné vlhké a studené počasí, za pár dní už všude bude snůška v přírodě. Takže zbývá, aby včelky přežily těch pár dní.
Co se týká řepného cukru dávaného včelám, včely zpracovávají jakoukoliv získanou sladinu zhruba stejným způsobem. Stejně zpracují nektar přinesený z přírody jako přidaný cukr. Takže v obojím případě se opotřebují stejně. Nemá tedy cenu provádět kolem přikrmování na jaře nějaké složité tanečky. Jediný rozdíl je v tom, že z jarní přírody včely donesou menší množství sladiny, řekl bych tak denně desetiny kilogramů za asi 2 - 4 hodiny největšího tepla kolem poledne a po zbytek dne a noci potom sladinu zpracují a potom odpočívají. To je režim, na který jsou zvyklé a který umí nejúsporněji. Takže při krmení se hlavně musí dodržet podobný režim, dávat jim to po troškách. Ne zaplnit velkooblemové krmítko 5 litry roztoku jako jednu dávku na 14 dní. Já používám na krmení miskové krmítko - miska položená na rámcích a shora zateplená a zdá se, že toto krmítko, když použiji menší misky, se docela dobře hodí i na jarní podněcování.
Co se týká krmení na zimu, uváděné množství 8 - 15 kilo musí být v úlu při prohlídce někdy ke konci září a na začátku řijna. Dříve to nemá moc velký smysl, protože zásoby mohou do září hodně ubýt plodováním nebo loupením nebo naopak včely mohou přinést zásoby navíc právě z loupeže nebo i z nějaké podzimní snůšky. Od října se zásoby včel už mění minimálně.