Archiv Včelařské konference

"Tak mě teď došlo, D1 je odměna za opylování v uplynulé sezóně Takže v květnu dovezu pakety do 1 září dosáhnou síly na 7 rámečků Takže svoji opylovací činnost splnily podmínkám dotace vyhověli a nikde není napsáno, že je musím mít ještě na jaře. Je to úplně stejné jako když si zemědělec v americe tyto pakety koupí se včelami v papírové krabici (a to ještě bez marky) jen s mateří látkou. Taky jen opylují a výrobci těchto paket musel zaplatit. nebo si tě zemědělec objedná do sadu na opylení a pak ti zaplatí a netrvá na tom aby jsi tam byl do jara. Můžeš s vozem jet dál opylovat jinou kulturu a za další peníze.

Pepan"

Zdravím.Uvedu další příklad,který už svým rozsahem přesahuje běžný rámec.Do sadů tady na kladensku před lety přivezl 60! "včelstev" jistý chovatel,který nebyl místní.Ale já bych se styděl tomu říkat včelstva,v každém úlu,které byly umístěny na paletách,bylo pár včel,některé(nebo spíš většina) byly bez matky,dokonce ani s oddělky to moc společného nemělo,vypadalo to tak,že onen dotyčný"rozsekal"několik přezimovaných včelstev do 60ti úlů,aby mohl tvrdit,že přivezl tolik a tolik úlů se včelami a vedení ovocnářského závodu mu mohlo vyplatit odměnu za opylení(což se také tenkrát stalo,bylo to několik let po revoluci a soukromníci teprve získávali zkušenosti).Až takhle daleko někteří dokážou zajít,ale kde není žalobce,tam není soudce.Tady nešlo o D1 či jak se to tenkrát nazývalo a i když uvedený případ už zmizel v propadlišti dějin,princip je stejný a na podvody některých jedinců vždy někdo doplácí.
S pozdravem Pavel

dobry den chtel bych poradit ma tady nekdo skušenost se stačecí a čeříci nadobou?k čemu je vlastne dobra nejsou to vyhozene penize.

chtěl bych si postavit úly sám nemá někdo výkresy k zatepleným úlům?

Vyhozené peníze to nejsou. Já mám nádoby z platových 60 l sudů: Med vytočený z medometu a přecezený přes velmi husté síto je ještě plný vzduchových bublinek. Ty podle hustoty medu za nějaký čas vystoupají spolu s se zbytky nečistot na hladinu a med tak získá jiskřivý čistý vzhled. Tato nádoba nám pak velmi dobře poslouží ke stáčení medu do sklenic. Já je zase používám při pastování medu tak . že několikrát po sobě med jednoduše přepustím z jedné do druhé. Také jsem je v loňském květnu kdy med měl velmi vysokou hladinu vody použil k jeho nápravě . využil jsem toho, že voda v medu vystupuje spolu se vzduchem také nahoru. Med jsem pak až dohodnoty 18% vody z nádob odpouštěl spodním ventilem.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <nasij/=/seznam.cz>
> Předmět: sta?eci a ?e?ici nadoba
> Datum: 28.3.2010 17:31:33
> ----------------------------------------
> dobry den chtel bych poradit ma tady nekdo skušenost se stačecí a čeříci
> nadobou?k čemu je vlastne dobra nejsou to vyhozene penize.
>
>
>

Václave,proč trváš na zateplených úlech?
Asi máš naštudovanou literaturu a encyklopedie někdy z poloviny minulého století a to ti nikdo vyčítat nemůže.Já v nich také s jistou oblibou listuji.
Ale současnost je někde jinde.Vyráběj si jednoduché,velmi levné,nezateplené úly,se kterýma budeš stoprocentně spokojený.To ti garantuji a jistě většina včelařů.Návody zde na inetu najdeš.
Valná většina včelařů v těchto konstrukčně jednoduchých úlech spolehlivě včelaří.
Já sám osobně včelařím v sestavě nezateplené, zvané nízkonástavkové tzv.Optimal.Včelstva jsem zatím nijak nekontroloval,nerušil,nic nepřehazoval.Je to naprosto zbytečné.Stačí,když se podmetem podivám a vidím,že hrozen dosahuje podmetu spodních louček třetího nejnižšího nástavku a je vše v pořádku.Tento stav v současnosti mám bezmála u všech včelstev. Z mých začátků,když jsem včely ze zvědavosti rozebíral a kontroloval vím,že se v takovém včelstvu nachází plod alespoň na deseti rámečcích,což je cca 20000 mladušek do rozkvětu třešní.A plodu přibývá.Takže tím chci říct,že nějaké zateplené úly již opravdu patří minulosti a jestliže chceš včelařit progresivně,ekonomicky s nadprůměrnýmy výnosy,nic složitě neřeš!!
P.Z. U.H.Hradiště

http://www.fotogalerie.samalik.net/displayimage.php?album=5&pos=0

http://www.optimalklub.cz/INDEX7838.HTM?typ=OMA&showid=16

http://www.vcely.or.cz/files/NNvcelareni.pdf

První příspěvek na toto téma se netýkal dotace D 1, ale přísunů k plodinám a dotace činí 50 Kč. Letos bude naposledy, od příštího roku bude zrušena, takže podvody již nebudou.Domnívám se, že je to správné rozhodnutí.Platit mohou majitelé zaseté plodiny a ti určitě nebudou platit za to, co není. Tak by to mělo být se vším

"Václave,proč trváš na zateplených úlech?
Asi máš naštudovanou literaturu a encyklopedie někdy z poloviny minulého století a to ti nikdo vyčítat nemůže.Já v nich také s jistou oblibou listuji.
Ale současnost je někde jinde"
Pro úplnost by se mělo říct, že třeba velký chovatel včel Kolomý přešel původně z jednostěnných úlů - nástavky z 3 cm borovice vejmutovky, mám jeden doma, na uteplené úly. Pokud v posledních dvou letech nepřešel zase zpátky na neuteplené...... takže otázka uteplených a neuteplených úlů je stále živá. Ale Kolomý má svůj velkochov kdesi u Bruntálu na severní straně Jeseníků, většina území republiky je teplejší.
Taky si myslím, že jednostěnné úly jsou vhodnější. Mám uteplené nástavky 1,5 cm vrstvou izolace, hobrové i jednostěnné z 2 cm dřeva.....

Jediná výhoda uteplených ulů je, že na uteplené úly je kvalitní dřevo nutné jen na horní a spodní rám, případně na centimetr silné destičky zevnitř, jejichž uskočením se vytvoří drážka na zavěšení rámků. Zbytek se dá zplichtit i z starých prken a sololitu z bouraček nebo z toho, co dům dal, co se válelo 50 let kdesi na půdě v baráku atd, nařezaných obyčejnou pilou. Takové úly jsou rovnocenné s těmi uteplenými profesionálně vyrobenými ve všem kromě vzhledu a o několik let menší životností danou kvalitou dřeva zvenku nástavku.

Zdravím, tak vidím, že je z toho zajímavá diskuze a že spoustu z nás má na tohle téma nějakou zkušenost. Jen mě pořád zaráží to , že to někdo dělá jen pro těch pár korun.Vždyť třeba u 5 včelstev, které by někdo nahlásil navíc je to asi 7 stovek.Copak to za to stojí? Pokud by šlo samozřejmě o těch 20 včelstev jak jsem psal, tak už je to o něčem jiném, ale to by snad už jen tak nikdo neudělal.Ale jak tady někdo psal, systém dotací takovéto "podvádění" umožňuje.

Kéž by to bylo tak jednoduché! Kolomý je jeden z příkladů. Moravský Sedláček má hafo Optimálů a Langstrothů a proč by asi přecházel na úly z koplenu a ještě navíc na Dadanty? Těžko bychom asi o něm mohli říkat že je to slabomyslný jedinec že? A to jsou jen ti nejznámější. Prostě ve včelařství má každý svou pravdu o které je přesvědčen, že je ta jediná. Já jsem nezateplené zkoušel, měl jsem jich 10 a za žádný zázrak je nepovažuji a rozhodně jsem na nich neobjevil nic tak zázračného, abych je zaváděl.Zdraví R. S.

Může se taky jednat i o rozměrové věci. Moje jednostěnné nástavky na 39x24 mají převzanou langstrotí šířku nástavků 42 cm.A protože mám nějaké včelíny dělané rozměrově na zadováky 39x24 tak do včelína dělaného rozměrem na 6 izolovaných zadováků vedle sebe a dva nad sebou, takže tam bylo 12 včelstev, se těchto nádstavkových úlů vejde vedle sebe 7. To ještě proti 12 včelstvům docela jde. Nástavkových úlů z mých izolovaných nástavků se šířkou do cca 50 cm by se tam vešlo o jeden méně - 6 . Nástavkových úlů z tlustotěnných silně izolovaných nástavků, třeba z 8 - 10 cm polystyrenu, by se tam vešlo nejspíš ještě o jeden méně - 5 úlů.

Zdravím.Sám si vyrábím úly převážně z vejmutovky,a sehnat se dá i takto.Dá se dohodnout s majitelem lesa,ve kterém je zastoupena.Ne všechny stromy bývají zdravé a občas je potřeba udělat probírku s odstraněním nemocných,vyvrácených,zlomených či suchých jedinců(po velkých větrech se tahle borovice spíše láme),po dohodě se dá koupit jako palivové dřevo vytěžená,nebo i nastojato s následným rozřezáním kulatiny na některé pile.Tento nádherný strom je zastoupen i v městských parcích,na hřbitovech a v jiné veřejné zeleni,nebo i na soukromých pozemcích,kde už na zahrádce dávno přerostl barák a majitel z hrůzou při každém větším závanu větru sleduje,jestli se tento přerostlý krasavec neřítí k zemi,takže by se ho docela rád zbavil.Stačí se při určitých úpravách zeleně informovat,co chce majitel s poraženým stromem dělat,popř.si dát inzerát na odkup kulatiny nebo rovnou řeziva z vejmutovky,nemusí se pídit,kdy se bude řezat na pile,který majitel lesa jim ho za nějakou rozumnou cenu nabídne.
Zdraví Pavel.

V knize Víkendový včelař (Karl Weiss) se píše, že včely dávají na jaře
přednost napajedlům s přisolenou vodou. Jestli si to dobře pamatuji,
tak v množství 3g / 1 l nebo polévková lžíce na 10 l. I můj děda také
přidával do napajedla sůl. (Ale poněkud více, než uvádí Weiss.)

Sůl tedy škodí včelám jen během přezimování?

2010/3/26 Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>:
> S tou solí opatrně, sůl (kuchňská, NaCl) je pro včely jedovatá. Můj známý koupil levně cukr po havárii náklaďáku s potravinami. Cukr obsahoval trochu soli a včelatva mu uhynula.
> Pepa
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Vojtěch
> Sent: Friday, March 26, 2010 7:38 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Proč včely berou sůl?
>
>
>  V podmetu na misce sůl. K čemu je důležitý např.pro buňky draslik? Kde berou v přírodě sůl?
> http://leteckaposta.cz/575387743
> B.V.
>

Tady v tom návodu je popis výroby zateplených i nezateplených nástavků.
http://www.optimalklub.cz/DOWNLOAD/CLANKY/2CHOV/CERMAK1994PRIRUCKA.PDF

Sůl je pro včely nestravitelná a navyšuje objem výkalových váčků včel. Pamatuji si na článek o včelaření za 2 světové války, němci tehdy přidělovali včelařům na zimu na včelstvo několik kilo cukru. Který asi jinak byl na lístky. Cukr ale některé existence při dopravě kradly, vytahali z pytlů a nahradili kuchyňskou solí a včely potom na to v zimě doplatily.

Zdravim,
já stáčím do jedné a té samé nádoby.
Nechám potřebnou dobu stát poté co med projedu skrz síta.
Díky tomu, že mám 4 stejné stáčecí nádoby tak nemusím mít speciální čeřecí
nádobu.
na všech 4-řech mám vypouštěcí (stáčecí) ventily.
Pavel


----- Original Message -----
From: "jirka" <nasij/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 28, 2010 5:31 PM
Subject: stačeci a čeřici nadoba


dobry den chtel bych poradit ma tady nekdo skušenost se stačecí a čeříci
nadobou?k čemu je vlastne dobra nejsou to vyhozene penize.

Já mám zateplené i nezateplené. Žádné nejsou zázračné, tak nemám důvod vyrábět znovu ty zateplené. Jsou těžší, objeměnější a složitější na výrobu. Měním ročně 3 - 4 úly ze 30.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: stavba ?lu
> Datum: 29.3.2010 07:56:03
> ----------------------------------------
> Kéž by to bylo tak jednoduché! Kolomý je jeden z příkladů. Moravský
> Sedláček má hafo Optimálů a Langstrothů a proč by asi přecházel na úly z
> koplenu a ještě navíc na Dadanty? Těžko bychom asi o něm mohli říkat že je
> to slabomyslný jedinec že? A to jsou jen ti nejznámější. Prostě ve
> včelařství má každý svou pravdu o které je přesvědčen, že je ta jediná. Já
> jsem nezateplené zkoušel, měl jsem jich 10 a za žádný zázrak je nepovažuji
> a rozhodně jsem na nich neobjevil nic tak zázračného, abych je
> zaváděl.Zdraví R. S.
>
>
>

Dej si pozor na ventil!!!Z těch co jsou na trhu je asi nejvhodnější ventil italské výroby. Z ostatními to musíš všelijak bastlit, aby to neteklo. Pak je nejvhodnější zalepit tento potravinářským silikonovým tmelem - v tomto příapdě se však připravíš o možnost stohování více nádob při skladování.

bikiper

Já bych to řekl jinak včely dávají přednost vodám s větším obsahem minerálů.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin Peterka <martin.peterka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Proč včely berou sůl?
> Datum: 29.3.2010 10:11:28
> ----------------------------------------
> V knize Víkendový včelař (Karl Weiss) se píše, že včely dávají na jaře
> přednost napajedlům s přisolenou vodou. Jestli si to dobře pamatuji,
> tak v množství 3g / 1 l nebo polévková lžíce na 10 l. I můj děda také
> přidával do napajedla sůl. (Ale poněkud více, než uvádí Weiss.)
>
> Sůl tedy škodí včelám jen během přezimování?
>
> 2010/3/26 Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>:
> > S tou solí opatrně, sůl (kuchňská, NaCl) je pro včely jedovatá. Můj známý
> koupil levně cukr po havárii náklaďáku s potravinami. Cukr obsahoval trochu soli
> a včelatva mu uhynula.
> > Pepa
> >
> > -----Original Message-----
> > From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> Vojtěch
> > Sent: Friday, March 26, 2010 7:38 AM
> > To: Včelařský mailing list
> > Subject: Proč včely berou sůl?
> >
> >
> >  V podmetu na misce sůl. K čemu je důležitý např.pro buňky draslik? Kde berou
> v přírodě sůl?
> > http://leteckaposta.cz/575387743
> > B.V.
> >
>
>
>

dobry den chtel bych poradit ma tady nekdo skušenost se stačecí a čeříci
nadobou?k čemu je vlastne dobra nejsou to vyhozene penize
---------------------------------------
To záleží na tom, kolik medu se vytáčí.
Jestli dvě tři konve, tak jsou to asi vyhozené peníze.
Jinak je to k nezaplacení.

Ale plastová stáčecí nádoba stojí asi 500Kč, takže bych začal tady a neřešil peníze. K 5 kilům medu za nádobu bych přidel ještě dvě kila a koupil za ně ještě síto nad tu nádobu.
Podhodlěji se s tím dělá a nepadají tam včely atd.

Karel

Karel

Kéž by to bylo tak jednoduché! Kolomý je jeden z příkladů. Moravský
> Sedláček má hafo Optimálů a Langstrothů a proč by asi přecházel na úly z
> koplenu a ještě navíc na Dadanty? Těžko bychom asi o něm mohli říkat že je
> to slabomyslný jedinec že? A to jsou jen ti nejznámější. Prostě ve
> včelařství má každý svou pravdu o které je přesvědčen, že je ta jediná. Já
> jsem nezateplené zkoušel, měl jsem jich 10 a za žádný zázrak je nepovažuji
> a rozhodně jsem na nich neobjevil nic tak zázračného, abych je
> zaváděl.Zdraví R. S.

Myslim, ze toto je take hodne o moznostech kazdeho z nas, mam-li cas a chut, vybavenou dilnu tak proc si nevyhrat s uteplenymi. Nemam-li vybaveni nebo cas tak proc neudelat NN tenkostenne... Mam-li prachy tak mam trochu problem jake ceste uverit :-)
Nejhorsi cesta muze byt zkouset a porovnavat - a tou tak nejak jdu :-)

T.H.

> Zdravim,
> já stáčím do jedné a té samé nádoby.
> Nechám potřebnou dobu stát poté co med projedu skrz síta.
> Díky tomu, že mám 4 stejné stáčecí nádoby tak nemusím mít speciální čeřecí
> nádobu.
> na všech 4-řech mám vypouštěcí (stáčecí) ventily.
> Pavel

Jaky objem mate?

diky T.H.

V kočičkách bývá malý červík - zatím jsem neurčil druh. Pokud to tak je a donesete větev do tepla tak vám vypadne na stůl.
Občas jsou příčiny trošku jinde ...



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Vrba na ja?e.
> Datum: 26.3.2010 08:38:30
> ----------------------------------------
> Včera u mně už v podstatě naplno kvete klon vrby S 021.
> Nemůže se ale zbavit dojmu, že letos se mu do kvetení moc nechce. Buď jsou
> současné teploty už příliš vysoké a zároveň je sucho, takže pořádně
> rozkvete až po zavlažení deštěm v sobotu nebo jehnědy byly poškozeny mrazy,
> protože při oblevě ke konci února měl proutí nasáklé mízou doslova jako
> houbu a potom přišly noční mrazy až - 15 - 20 st C.
>
>
>

Na 30 kg medu.
A po vyčeření (cca 24 hodin) ihned stáčíme do 1 kg sklenic (Objem sklenic
750 ml)... neskladuji v nádobách, ale ve sklenicích.

Pavel

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 29, 2010 2:40 PM
Subject: Re: stačeci a čeřici nadoba


> Zdravim,
> já stáčím do jedné a té samé nádoby.
> Nechám potřebnou dobu stát poté co med projedu skrz síta.
> Díky tomu, že mám 4 stejné stáčecí nádoby tak nemusím mít speciální čeřecí
> nádobu.
> na všech 4-řech mám vypouštěcí (stáčecí) ventily.
> Pavel

Jaky objem mate?

diky T.H.


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4983 (20100329)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4983 (20100329) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Já bych to řekl jinak včely dávají přednost vodám s větším obsahem minerálů.

Pepan

Sůl jsem přestal dávat do vody, protože nikdo nemůže vědět jaká dávka není škodlivá.
Proto sůl dávám samostatně a berou si podle potřeby. Možná vázaný chlor se sodíkem používají i k dezinfekci. Roznesou na nohách po úle, protože misky jsou zase prázdné. Salnitr a salmiak jsem ještě nezkoušel. Později si stejně vše donesou z přírody. Letos nebylo tolik slabých včel padajících při doletu před úlem. Možná to ovlivnila sůl.
http://leteckaposta.cz/575387743
B.V.

… „Moje jednostěnné nástavky na 39x24 mají převzanou langstrotí šířku nástavků 42 cm“

Langstroth má šířku 448 mm.

S pozdravem
Jirka Přeslička

> Na 30 kg medu.
> A po vyčeření (cca 24 hodin) ihned stáčíme do 1 kg sklenic (Objem sklenic
> 750 ml)... neskladuji v nádobách, ale ve sklenicích.

diky, to ja take se snazim ihned s medem do sklenic, ono se tim usetri dost prace...
T.H.

Na 30 kg medu.
> A po vyčeření (cca 24 hodin) ihned stáčíme do 1 kg sklenic (Objem sklenic
> 750 ml)... neskladuji v nádobách, ale ve sklenicích.

diky, to ja take se snazim ihned s medem do sklenic, ono se tim usetri dost prace...
T.H.

Zdravím.Něco jiného už ale je,když už mednou produkci počítáte na tuny,každý med po čase zkrystalizuje(snad jen ten dovážený v řetězcích ne,ten je tak dokonale přehřátý a přefiltrovaný,že už nezkrystalizuje nikdy),a s rozpouštěním medu ve sklenicích můžou být problémy,nahřátý med trochu nabyde a kdo plní pctivě až po okraj,tak mu to pak skrz víčko teče ven,může se porušit těsnění,případně ta sklenice rovnou praskne(i při teplotě těch 40-45 stupňů).Sám skladuji med v plastových nádobách a nalévám do sklenic jen podle potřeby,ty kýble s medem nejdříve 2 až 4 dny rozpouštím v termoboxu při regulované teplotě okolo čtyřicítky,potom naleji do stáčecí nádoby,kde mám filtr z uhelonu a spodním střihovým uzávěrem plním.
Po vytočení a následném pastování plním rovnou do sklenic jen med pastovaný(takže neprochází tepelnou úpravou a zachovává si všechny látky v čerstvém stavu).
Zdraví Pavel.

"Langstroth má šířku 448 mm."

Pokud se mluví o rámku langstroth, tak ano.
Pokud se mluví o nástavku langstroth, ten je na studenou stavbu na 10 rámků a tak jeho vnitřní rozměr na šířku je 380 mm, při stěnách silných 2 cm je jeho vnější šířka potom těch 420 mm.
Vnitřní délka langstrothu vzhledem k rámkům je potom 448 + 2x včelí mezera, to je 462 - 464 mm, vnitřní délka langstrothu vzhledem k horní loučce rámků je potom 485, což je 3 mm rezerva vzhledem k plánku rozměrů horní loučky rámku langstroth, který mám k dispozici. Vnější délka langstrotího nástavku bude potom 525 mm, s úchopovou lištou asi 565 mm.
Půdorys langstrotího nástavku celkem zvenku je 420mm x 565 mm Aspoň já to mám takhle rozepsané. když jsem jednu dobu uvažoval o langstrothech.

Proto sůl dávám samostatně a berou si podle potřeby. Možná vázaný chlor se sodíkem používají i k dezinfekci. Roznesou na nohách po úle, protože misky jsou zase prázdné.

Všetko sú len domnienky vo polohe významu slova "možné"
Soľ ako vieme tvoria kryštalky a včely všetko čo v úľoch nachádzajú a nedokážu to identifikovať, aj soľ je v tuhej forme bez chuti, preto postupne ak soľ vynosia z úľa ako npr. melivo z viečok.
Dajte včelám v nádobke kryštálový cukor bez vody a medu), tak ho taktiež všetok vynosia ako obyčajné smeti, pokiaľ sa naň nedostane vlhkosť.

"V kočičkách bývá malý červík - zatím jsem neurčil druh. Pokud to tak je a donesete větev do tepla tak vám vypadne na stůl."
Tak to se do kocourů kouknu, už odkvetly a opadávají, takže nemusím nahoru do koruny. Ale pokud to je tím, připadalo mi, že všechny kvetou prakticky úplně rovnoměrně, to by pak musel být červík v každém.....
Jinak, včera jsem koukal z vlaku, vrby jívy i obyčejné vrby jsou všechny v plném květu. Kdo tady před takovými 2 - 4 týdny sháněl vrby jívy pro včely, má akorát čas se projít kolem břehů, náspů a podobnými málo udržovanými prostory a vytipovat pro zimní odběr roubů nebo řízků ty správné keře. A viděl jsem i nějaké metr a půl vysoké, už kvetoucí pruty vrby jívy tak akorát na přesazení, jako odolná rostlina by si dala vrba jíva líbit určitě i přesazení v tuto dobu.....

"Myslim, ze toto je take hodne o moznostech kazdeho z nas, mam-li cas a chut, vybavenou dilnu tak proc si nevyhrat s uteplenymi. Nemam-li vybaveni nebo cas tak proc neudelat NN tenkostenne... Mam-li prachy tak mam trochu problem jake ceste uverit :-)"

Jednostěnné nástavky vyřadují mnohem kvalitnější zařízení i kvalitnější dřevo, protože je třeba v jedné stěne dosáhnout těsnost. To znamená kvalitní pravoúhlé ořezání krajů desek a jejich pevné spojení v jednu stěnu nástavku péry, dřevěnými čepy. lepením a podobně. U dvoustěnných nástavků to tak není. Klidně, když to mírně přeženu, můžu udělat dostatečně kvalitní dvoustěnný nástavek s izolací tak, že někde v truhlárně s přesným nářadím dám vyrobit horní a dolní rám nástavku a doma ho potom obiju zevnitř a zvenku starými prkny, co dům dal, nařezanými ruční pilkou za 200 Kč. Protože při dvoustěnné stěně nástavku s izolací uprostřed stačí ty prkna jen přiložit k sobě, když budou mít nějaké okousané kraje, kde bude mezera 1 - 2 mm do izolace, vůbec to u dvoustěnného nástavku nevadí....

Příteli,svými výpočty o Langstrotech tady mateš langstrotí veřejnost.Protože mám nějakých 150 langst.nástavků,vím zcela určitě,že vnitřní rozněry jsou 465x375mm.S danou sílou použitého dřeva stačí připočíst 2x20-25mm na obou stranách.O úchopových lištách je zbytečné se bavit.Úchopy se i frézují,je to na rozhodnutí každého jednotlivce.Zrovna tak stěsností nějakého 1mm je zbytečné se zabývat.Včely nejsou blbé a poradí si i bez nás.Nakonec i ve stromě si svůj příbytek museli upravit.

Ahoj,

1) já právě neplním "poctivě až po víčko" ale tak pod závit cca 4 mm pod okraj. Po té co to pár zákazníkům "přeteklo" při transportu v teplém počasí, to už nedělám

2) ohřívání jednoznačně svým zákazníkům nedoporučuji a učím je "pastovat med".

3) nepohybuji se v medu po tunách, ale jen do 300 kg. Co chci do budoucna, je jiná otázka, ale snažím se včelařit co nejracionálněji, což u mne znamená minimum zásahů do včelstev a přitom nulové rojení a maximální výnosy.

4) uhelon nepoužívám, jen husté síto při stáčení. Pyl a jemné částečky vosku nechávám - znak nešizeného medu přímo od včelaře :-)). Je to prostě optický rozdíl od kupovaných cezených, s prominutím, "sraček" v supermarketech. Po konzumaci, už jen potvrzení, že si ode mne berou další a další med. Mít ho tuny, tak odeberou tuny.

5) Cena za 1kg 100 Kč a letos zvyšuji cenu na 110 Kč. Kupoval jsem nové úly od pan Břinka (5 kousků po 4 nástavcích) a chci ještě dál rozšiřovat do nových.

Pavel

----- Original Message -----
From: "P.Krátký" <Beeforman/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 30, 2010 8:05 AM
Subject: Re: stačeci a čeřici nadoba


Na 30 kg medu.
> A po vyčeření (cca 24 hodin) ihned stáčíme do 1 kg sklenic (Objem sklenic
> 750 ml)... neskladuji v nádobách, ale ve sklenicích.

diky, to ja take se snazim ihned s medem do sklenic, ono se tim usetri dost
prace...
T.H.

Zdravím.Něco jiného už ale je,když už mednou produkci počítáte na
tuny,každý med po čase zkrystalizuje(snad jen ten dovážený v řetězcích
ne,ten je tak dokonale přehřátý a přefiltrovaný,že už nezkrystalizuje
nikdy),a s rozpouštěním medu ve sklenicích můžou být problémy,nahřátý med
trochu nabyde a kdo plní pctivě až po okraj,tak mu to pak skrz víčko teče
ven,může se porušit těsnění,případně ta sklenice rovnou praskne(i při
teplotě těch 40-45 stupňů).Sám skladuji med v plastových nádobách a nalévám
do sklenic jen podle potřeby,ty kýble s medem nejdříve 2 až 4 dny
rozpouštím v termoboxu při regulované teplotě okolo čtyřicítky,potom naleji
do stáčecí nádoby,kde mám filtr z uhelonu a spodním střihovým uzávěrem
plním.
Po vytočení a následném pastování plním rovnou do sklenic jen med
pastovaný(takže neprochází tepelnou úpravou a zachovává si všechny látky v
čerstvém stavu).
Zdraví Pavel.

No, já zásadně nepoužívám frézování a podobné příliš složité technologie, ty rozměry jsou tomu přizpůsobené a je fakt, že i trochu upravené. Úly dávám dohromady tak, aby to šlo jen s cirkulárkou za 2 tisícovky a s pár kusy ručního a jednoduchého elektrického nářadí. Navíc frézování drážek pro zavěšení rámků a pro uchop nástavku se mně zdá jako zbytečné oslabování stěny nástavku.

Vnitřní rozměr je 465 x 375 mm
Drážka na rámky je 17 x 10 mm

Pokud se použije síla stěny 20mm je potom vnější rozměr 405 x 415 mm.
Standardní síla stěny je ale 25 nebo 19 mm.

"Vnitřní rozměr je 465 x 375 mm "
Záleží, jak široké se používají rámky. Šířka rámků s mezerníky se pohybuje od "úsporných" s šířkou 35mm po šířku 38 mm, která je , pokud vím doporučována. Podle toho se musí odvíjet i vnitřní šířka nástavku, pokud má být pro 10 rámků. Pro rámky s šířkou 350 by snad mohla být vnitřní šířka nástavku jen 365, 15 mm rezerva by měla být optimální, aby se tam ten desátý rámek mohl ještě nacpat. Potom by vnější šířka nástavku při stěnách 2 cm silných byla těch 405 mm.
Při rámcích 380 mm širokých je vnitřní šířka potom cca 395 mm a vnější 435 mm.
Moje rámky 39x24 jsou všelijaký mix a tak jsem zvolil vnitřní šířku nástavku 380 mm.

"Jednostěnné nástavky vyřadují mnohem kvalitnější zařízení i kvalitnější dřevo, protože je třeba v jedné stěne dosáhnout těsnost. To znamená kvalitní pravoúhlé ořezání krajů desek a jejich pevné spojení v jednu stěnu nástavku péry, dřevěnými čepy. lepením a podobně."

Zdravím.Protože,jak už jsem tady psal,tenkostěnné dadanty si vyrábím sám,tak vím,že to s tím kvalitním vybavením zase nemusí být tak žhavé.Vše,co potřebuji,je cirkulárka domácí výroby se stavitelným stolem a ocelovým pravítkem z 50 mm vinklu,které si přišroubuji na obou koncích stolu podle potřeby.Jen pilový kotouč jsem si koupil vidiový o průměru 250 mm,motor tam mám o síle 2,2 kw,1450 ot.min.Na pravoúhlost řezu mi stačí přesně uříznutá deska,kterou vedu podle nastaveného pravítka,žádné zbytečné formátovací a jiné zařízení"zatím"nepotřebuji,čepování provádím stavěním pravítka zub po zubu,nebo rozkmitanou pilou(kolísavým pouzdrem),bohatě mi to stačí.Rovněž hoblovku mám domádo,zatím bez protahu(válec 300 mm).Dále mám různé formy na pravoúhlost nástavků i rámků,na montáž úlových komponentů mi stačí akuvrtačka Skil 2411,na broušení jsem si koupil malou pásovou brusku BTS 4000,lepení provádím vodovzdorným lepidlem Soudal D4.
Materiál,jak už jsem rovněž psal,získávám z příležitostných probírek a prořezávek při úpravách zeleně,kdy si kulatinu většinou získanou jako palivové dřevo nechávám pořezat na pile(materiálu mám dostatek).Ještě musím podotknout,že nejsem truhlář,ale vyučený ovocnář-včelař,v současné době zahradník a soukromý rolník.
Zdraví Pavel.

Tahle diskuze je o ničem.Bavíme-li se o Langách,rozměry nástavků a rámku jsou dané.Jiné rozměry,to už je "ala Poláček".

Můžu jen souhlasit,sám nemám s odbytem problémy ani při ceně začínající na 110 kč,ani ty tuny nestačí pro uspokojení poptávky,nicméně většina zákazníků přece jen preferuje med tekutý v každé roční době.Hodně úspěchů přeje Pavel.

Ono to je s tou složitostí relativní. Já jsem kdysi s výrobou dvoustěnných nástavků, dělaných podle stavebnice hobrového úlu K39 začínal skutečně tak, že jsem u známého (komerční truhlárny tehdy nebyly) vyžadonil laťky šířky 1,5 cm, výšky 2,5 - 3,5 cm a destičky síly 1 cm a délky 23 cm. Z latěk jsem doma stloukl rámy, z destiček vnitřní stěnu příčnou na plásty. A na všechno ostatní jsem použil prkna, co se mně porůznu válela doma nařezané ručně pilkou a přitlučené hřebíky.
Časen jsem si koupil za 2000 cirkulárku nyní je podobná za 1500 navíc s náhradním kotoučem a začal jsem na cirkulárce ty prkna na rámy řezat sám. K tomu pár vylepšení,ale jinak ty dvoustěnné nástavky, pokud je dělám, tak zhruba podobně jako tehdy.
Jednostěnné nástavky jsem si z použitého dřeva zatím udělat nedovolil, zatím vždy jen z nového..... I když levného dřeva nějaké druhořadé kvality....
Moje elektrické nářadí k výrobě je ta výše zmíněná cirkulárka, potom ruční elektrický hoblík a vrtačka plus k tomu příslušné neelektrické nářadí, kleště, kladívka....
V přípravě je lepší cirkulárka, s lepším stolem a kde bude možné bez nějakých složitostí dělat drážku na spojení desek na jednostěnné nástavky na péro. Nebudu muset na stěnu jednostěnného nástavku složitě přitloukat jedno prkno na druhé přes šířku hřebíky a složitě se starat, aby pří následném ořezu se na zuby pily ty hřebíky nedostaly.....
Jsou to přirozeně všechno postupy vhodné pro kutilskou výrobu malého množství nástavků s velmi značnou spotřebou času. Pokud bych se rozhodl rozšířit počet včelstev na desítky a dělal pro ně nástavky, musel bych tu technologii předělat směrem k rychlejší výrobě s použitím dražšího výkonějšího nářadí....

Naprostý souhlas.
Což takhle zavést diskusi na to, je-li napětí v elektrické síti to pravé? Nebylo by lépe nějaký ten voltík ubrat, nebo přidat? Důvodů by se našlo určitě dost.

"Tahle diskuze je o ničem.Bavíme-li se o Langách,rozměry nástavků a rámku jsou dané.Jiné rozměry,to už je "ala Poláček""

Základ je jednotný rámek, aby šel použít do všech nástavků. Potom u nástavkových systému je základ, aby nástavky šly dávat na sebe, což u nefalcovaných nástavků je celkem snadno dosažitelné. Všechno toto "moje" rozměry nástavků zajišťují.

Všechno ostatní pak záleží na tom ,co je nejlepší pro výrobce nástavků....Jak se mu ty nádstavky budou nejlépe dělat. A jak se s nimi bude včelaři dobře manipulovat.....

Základ je jednotný rámek, aby šel použít do všech nástavků
-------------------

Jistě, základem je dodržovat ve funkčních rozměrech výkres standardu - tak abych si časem nemusel bastlit všechno sám.
Takže rámek - funkční plochy. Nástavek drážka a šířka nástavku.
Tady se používá 375, ale objevil jsem, že ve světě se používá i 465x465. Ty jsem si udělal na Danadanty.
A pak jsme se dočetl, že je používá třeba př. Žák. (12rámků.)

Tak abych mohl kdykoli zvednout telefon a nakoupit krmítka, rámková, stropní, rámečky a mřížky, nebo i nástavky. Až mě to přestane bavit vyrábět, nebo nedudu stíhat.
Bez toho abych se dohadoval o milimetrecha a posílal vzorky.
A platil přestavování mašiny a jiné všci které musí u zakázkové práce dodavatel nutně promítnout do ceny.

Jestli to zbouchám z prken 15mm, sololitu, dřevotřísky, přkeližky, palet, styroduru a já nevím čeho.
Ale rozhodně bych si neuzavřel cestu k nakupované sériovce.

Že tady té seriové produkce moc není je asi otázka času.

Karel

Je tady ještě další věc. Oficiální výkresy Langstrothu jsou dělány na velkosériové technologie vyráběné na sice standartním, ale poměrně drahém zařízení. Když budu chtít udělat sérii 100- 200 nástavků komerčním způsobem neboli za penize, tak sáhnu logicky po těchto výkresech , protože takhle ta dávka těch 100 - 200 nástavků vyjde nejspíš nejlevněji. Kdyby náhodou někdo získal můj kutilský nástavek a chtěl s drahým profi zařízením podle něho udělat 100 - 200 nástavků, tak to bude taková piplačka, že to vyjde znatelněji dráž.
Když ale vezmu oficiální výkres langstrothu a budu chtít podle něho mechanicky bez přemýšlení udělat několik kusů nástavků pro svých několk včelstev, tak buďto koupím drahé zařízení, které jinak nevyužiji a ty nástavky se mi pěkně prodraží nebo to budu bastlit s běžným domácím nářadím a natrápím se u toho a stejně to nebude mít tu potřebnou kvalitu. Pokud to teda chci doma dělat pořádně, musím u toho začít přemýšlet a tu výrobu přizpůsobit na svoje podmínky. A to právě dělám, ty nástavky vyrobím sice trochu jiné, jinak ale stoprocentně zaměnitelné a nahraditelné s těmi oficiálními.

Je tady někdo, kdo vyrábí dřevěné - nebo z jiného materiálu - mezerníky o délce 13 nebo 14mm ? Nechci nic bastlit a ani rozpitvávat až do absurdností zde na konferenci!!!!!!!!

bikiper

Před dvěma týdny(půlka března),kdy již byly vrby plně rozvinuté ve fázi "kočiček" jsem jen tak ze zajímavosti nařezal několik řízků a ihned zasadil šest do kvalitní půdy a hodně zalil.Dnes ráno jsem se byl podívat a u všech roubů z horního očka raší mladé výhonky,což je zřejmě předpoklad,že se všechny ujmuly.Jsem zvědavý,jak to dopadne,protože vždy rouby také řežu v zimních měsícíc v době vegetačního klidu.Byl zde vysloven názor,že v této pozdní době vytváření roubů je jejich ujmutí téměř nulové.No uvidím.
S pozdrsvem P.Z.

Regulátory růstu a jejich využití v zemědělství a zahradnictví Josef Kutina 2 vydání z roku 1988.
Strana 183 graf: Tvorba kořenů na řízcích vrby (Salix fragilis) odebíraných v různých obdobích v roce a účinek ošetření auxinoidem.

K prvnímu dubnu končí pošta s telegramy, používáte je ještě někdo, zasíláte je ještě v ZO jubilantům včelařům?
S tímhle jsem v ZO kdysi před více než 20 lety jako "mlaďoch začínal, na základě seznamu členů a datumů narození jsem posílal z pošty blahopřejné telegramy na ozdobném blanketu. Lidem, co jsem je neznal a aspoň ze začátku jaktěživ neviděl....
Kde ty mladé časy jsou ?

> Ahoj,
>
> 1) já právě neplním "poctivě až po víčko" ale tak pod závit cca 4 mm pod okraj.
> Po té co to pár zákazníkům "přeteklo" při transportu v teplém počasí, to už
> nedělám
>
> 2) ohřívání jednoznačně svým zákazníkům nedoporučuji a učím je "pastovat med".


Dost vcelaru si mysli, ze prodavat zkrystalizovany med je tezke az nemozne. Myslim ze je treba jen zmenit mysleni, pokud si jako prodejce myslim (mam pocit) ze zkrystalizovany med neni roven tekutemu pak neprodam. Toto jsem pochopil u pastovaneho medu. Uz zadne ze jeden je lepsi druhy horsi, med je med a je skvely! Prodavam tekuteho medu jen velmi malo, jen kdyz se to zrovna sejde. Lidem rikam, ze ja jim med kazit nehodlam, pokud oni po tekutem touzi vysvetlim jak ho rozehrat, pripadne reknu kdy tekuty budu mit.

T.H.

SÉRIOVÁ VÝROBA JE JIŽ JEN SEN. Všimněte si věcí kolem sebe. Dnes již ani nekoupíte náhradní díl na žádný výrobek běžně prodávaný v obchodě. Nemají je ani v opravnách a pokud nedonesete přesný typ a sériové číslo tak si můžete být jistí ,že to nebude pasovat To není jak za zločinných komunistů kdy jste některé díly z MB mohl použít ještě ve Favoritu. A zrovna tak je to s úly. Podíváte li se na stránky různých chovatelů včel tak zjistíte, že jako přidruženou výrobu mají právě výrobu úlů a jiných potřeb pro ty menší včelaře. Každý to pak dělá trochu jinak a to mu také zajišťuje , že když začne nakupovat u něj tak již mu neodejde ke konkurenci. Sériová výroba je dnes založena na kvantitě výroby a ne na jednotnosti. V případě našich úlů Je již používání palcových a metrických mír ukázkou nejednotnosti Pro langstroty jde o 448 mm = cca 17,5" a v Evropě 450 mm je to sice zanedbatelné ale někde uvádí míru i s oušky a někde bez nich.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: stavba ?lu
> Datum: 30.3.2010 10:21:19
> ----------------------------------------
> Základ je jednotný rámek, aby šel použít do všech nástavků
> -------------------
>
> Jistě, základem je dodržovat ve funkčních rozměrech výkres standardu - tak
> abych si časem nemusel bastlit všechno sám.
> Takže rámek - funkční plochy. Nástavek drážka a šířka nástavku.
> Tady se používá 375, ale objevil jsem, že ve světě se používá i 465x465. Ty
> jsem si udělal na Danadanty.
> A pak jsme se dočetl, že je používá třeba př. Žák. (12rámků.)
>
> Tak abych mohl kdykoli zvednout telefon a nakoupit krmítka, rámková,
> stropní, rámečky a mřížky, nebo i nástavky. Až mě to přestane bavit
> vyrábět, nebo nedudu stíhat.
> Bez toho abych se dohadoval o milimetrecha a posílal vzorky.
> A platil přestavování mašiny a jiné všci které musí u zakázkové práce
> dodavatel nutně promítnout do ceny.
>
> Jestli to zbouchám z prken 15mm, sololitu, dřevotřísky, přkeližky, palet,
> styroduru a já nevím čeho.
> Ale rozhodně bych si neuzavřel cestu k nakupované sériovce.
>
> Že tady té seriové produkce moc není je asi otázka času.
>
> Karel
>
>
>

Pokud to máš do medníku, tak je lepší jen dát o 1 rámek míň a trochu je to rozepřít rozpěrákem než pracovat s dvojími rámky

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <bikiper/=/seznam.cz>
> Předmět: mezern?k
> Datum: 30.3.2010 10:42:05
> ----------------------------------------
> Je tady někdo, kdo vyrábí dřevěné - nebo z jiného materiálu - mezerníky o
> délce 13 nebo 14mm ? Nechci nic bastlit a ani rozpitvávat až do absurdností
> zde na konferenci!!!!!!!!
>
>         bikiper
>
>
>

VALTICE. Téměř třicet milionů korun získala radnice ve Valticích z evropských fondů na to, aby město bylo zelenější. Dohromady má vysadit na dvacet tisíc stromů a křovin. Jenže obyvatelé města s projektem moc spokojeni nejsou. Víc než zahradníci se sazenicemi jsou totiž zatím ve městě vidět dřevorubci smotorovou pilou.

„Když začali kácet stromy na Břeclavské ulici, nemohl jsem věřit vlastním očím. Zmizelo snad úplně všechno. Valtice jsou holé,“ zlobí se Jiří Sup, který se do svého rodného města nedávno po několika letech vrátil.

Pokácených stromů: 710 kusů. Odstraněných keřů 2 347 metrů čtverečních. Kolik zelený projekt stojí: Dotace z EU 26,2 milionů Kč.
dnesni mfdnes

Každý to pak dělá trochu jinak a to mu také zajišťuje , že když začne nakupovat u něj tak již mu neodejde ke konkurenci. Sériová výroba je dnes založena na kvantitě výroby a ne na jednotnosti.
Pepan
----------------
Ať to každý vyrobí jak chce, pro mě je zajímavý výsledek.
Pasuje to do sebe?

Letos jsem nakupoval od třech různých dodavatelů v ČR plus dovoz z USA a není problém.
Je mi jedno, jak kdo čepuje rámky, jak spojuje nástavky.
Funkční rozměry jsou dané.

Mě pak zajímají praktické otázky - pevnost spoje atd.


Karel
P.S.
Za zlatých komunistů jsi měl stejné díly od MB do Favorita. I s jejich vadama. A když jsi měl známé, tak jsi měl i nové díly a nemusel jsi demontovat Embéčko.

Je tady někdo, kdo vyrábí dřevěné - nebo z jiného materiálu - mezerníky o délce 13 nebo 14mm ? Nechci nic bastlit a ani rozpitvávat až do absurdností zde na konferenci!!!!!!!!
bikiper

Zdravím,pokud to konstrukce úlu dovolí,nebylo by lepší zkusit úlové hřebeny?

Pavel.

No vidíš já loni koupil el pohon na 4 rámkový medomet a nepasovalo nic musel jsem to zbastlit do sebe

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: stavba ?lu
> Datum: 30.3.2010 12:28:05
> ----------------------------------------
> Každý to pak dělá trochu jinak a to mu také zajišťuje , že když začne
> nakupovat u něj tak již mu neodejde ke konkurenci. Sériová výroba je dnes
> založena na kvantitě výroby a ne na jednotnosti.
> Pepan
> ----------------
> Ať to každý vyrobí jak chce, pro mě je zajímavý výsledek.
> Pasuje to do sebe?
>
> Letos jsem nakupoval od třech různých dodavatelů v ČR plus dovoz z USA a
> není problém.
> Je mi jedno, jak kdo čepuje rámky, jak spojuje nástavky.
> Funkční rozměry jsou dané.
>
> Mě pak zajímají praktické otázky - pevnost spoje atd.
>
>
> Karel
> P.S.
> Za zlatých komunistů jsi měl stejné díly od MB do Favorita. I s jejich
> vadama. A když jsi měl známé, tak jsi měl i nové díly a nemusel jsi
> demontovat Embéčko.
>
>
>

Co se týká výroby úlů a rámků, tak dneska není problém sehnat na internetu v podstatě oficiální, všeobecně používané rozměry. Sice by to u nás chtělo nějaké nevýdělečné seskupení, co by dalo dohromady rozměry všech živých používaných rozměrů rámků a úlových systémů, aby to bylo všechno na jednom místě a nemuselo se hledat po všelijakých stránkách nebo oživovat 100 let staré dokumenty, ale zas tak moc to nechybí. Nápad, co by mohl udělat Svaz!!!!!! Snad se toho nějaký delegát chytne? Venku možná nějací takoví správci jsou..
Není ale tedy problém najít si rozměry těch pár hlavních systémů a potom s nimi přijít k prodejci nějakých originálních úlů od "Franty, co má vedle stolařství" a proměřit na vzorku, jestli ty prodávané úly bude možné s tím standartem zkombinovat a teprve podle toho kupovat.
Jestli se někdo rozhodne být zajímavý a udělá si třeba svou rámkovou míru nebo se standartem nekompatibilní úly, tak ať se potom nediví, že se jeho úly špatně prodávají nebo že jako včelař, co kvůli něčemu musí skončit, jeho úly nechce nikdo ani pomalu zadarmo. I když jsou na pohled pěkné a přepychové....

>Za zlatých komunistů jsi měl stejné díly od MB do Favorita. I s jejich vadama. A když jsi měl známé, tak jsi měl i nové díly a nemusel jsi demontovat Embéčko.<
------------------------------------------------------------
Zlatí??? Dnes jsou i červení i růžový i modří i zelení, jen si vybrat :o)).
Hezký den JK

Langstroth má ve světě i u nás,více méně, uznávané rozměry.Nástavek od Mately musí sedět na nástavek od Nerada a i na můj natupo sešroubovaný.To se o medometech říct nedá.Na medomety,žádná normalizace není.Snad až na rámkovou míru.Co výrobce to jeho řešení.Takže se opět diskutuje o neporovnovatelném.

No vidíš já loni koupil el pohon na 4 rámkový medomet a nepasovalo nic musel jsem to zbastlit do sebe

pepan
-------------------
Co to má společného se standartem?
To je jako jít a chtít koupit vstřikovací čerpadlo do 1900ccm motoru.
Asi záleží na typu a značce motoru.

Jinak jsem teď u linky co vyrábí každou půlminutu jedno vstřikovací čepradlo. Odzkoušené a nalakované se prodává (od nás) za cenu za jakou asi nekoupíš jeden úl s rámkama.
To je právě v té půlminutě a maximální seriovosti.

Že tady je vedle sebe několik linek, co vyrábějí do různých automobilek, to už je o značce, ne standardu. Stejně jako s tím medometem.

Takže jedině pro hodně rozšířený standard můžeš postavit linku, která to bude valit.
Za 5sekund rámek, za 30s přířezy na nástavek.
A nebo objednat formu na výlisky.

Karel

"Jinak jsem teď u linky co vyrábí každou půlminutu jedno vstřikovací čepradlo. Odzkoušené a nalakované se prodává (od nás) za cenu za jakou asi nekoupíš jeden úl s rámkama."
------------------------------------
to není nejlepší příklad výhod sériové výroby, protože v obchodě to čerpadlo stojí tolik, jako by bylo vyrobeno ručně. :-)

Na jednoho včelaře připadá jeden medomet a ten mu ještě vydrží 50 let nejméně. Na jednoho včelaře připadá 40 - 60 nástavků ( průměrý počet včelstev českého včelaře) a ty mu vydrží takových 10- 15 let. Na jeden medomet tedy připadá takových 200 - 300 nástavků, nástavky jsou 200 - 300 x sériovější výroba

Jinak jsem teď u linky co vyrábí každou půlminutu jedno vstřikovací čepradlo. Odzkoušené a nalakované se prodává (od nás) za cenu za jakou asi nekoupíš jeden úl s rámkama."
------------------------------------
to není nejlepší příklad výhod sériové výroby, protože v obchodě to čerpadlo stojí tolik, jako by bylo vyrobeno ručně. :-)
PavelN
------------------------------
No, pokud by jsi si pro ně zajel do Španělska, nebo kde se různě montují a koupil je tam na paletě, asi by ti dali lepší cenu:-)
Sestavit si auto z náhradních dílů, to odhaduji asi tak na 5ti násobek ceny z linky.
ALe i ten malovýrobce co protahuje prkna ručně a řeže to laťku po laťce si taky musí zaplatit dopravu a v krámě si asi taky něco přirazí. A to nechci ani pomyslet na DPH:-)
Karel

A je to tady! Je třeba si můj požadavek přečíst celý a nezacházet někam.

bikiper

Je tady někdo, kdo vyrábí dřevěné - nebo z jiného materiálu - mezerníky o délce 13 nebo 14mm ? Nechci nic bastlit a ani rozpitvávat až do absurdností zde na konferenci!!!!!!!!

bikiper

Nekočujem, tak mne stačí na pravidfelné rozmiestneie rámikov na rozteč 35-37mm jeden medzerník, umiemestnený na pravej strane v strede bočnej latky-loučky z hora na ľavej strane z dola, výhoda, rámik môžem vložiť do uličky bez problému.

Medzerník na vymedzenie uličky plástov, využívam 35mm dlhé térové klince na upevnenie térovej lepenky. Hlavička širokého klinca sa dá sformovať do pologuľata, ale ani to nie je potrebné, klinec vrazím do rámika tak hlboko ako to potrebujem, niekedy je dobré predvŕtať dierku pre klinec. Tí, ktorí používajú Hofmanov rámik, typický medzerník nepotrebujú.

Ja navyše tento typ medzerníka využívam na zakvačenie odviečkovaného plásta na rám koša, nemusím mu hľadť najvýhodnejšiu polohu, takto zakvačený je vždy plochou opretý o sieť koša.

čauky panove nestačim toho zas až tolik tak 2-3 metraky časem víc.co je vlastne za princip ta čeříci nadoba k čemu je dobra?jo a jinak díky za rady stačeci nadobu použivam plastovou z ventilem ktera je k dostani všude jen me zajíma ta čeříci vec co nabízej jestli to ma smysl?

No myslím že je to nějaká zbytečnost.Já to stočím také do té plastové s ventilem a po pár hodinách seberu lžící pěnu a případné částečky na povrchu.Při stáčení si pak nechávám ten poslední medík ve kterém by mohlo něco plavat pro sebe.Mě trošku vosku do kafe nevadí.Bral jsem to zatím jen přes jemné síto ale na letošek mám připravený uhelon tak uvidíme jak to s ním půjde.Stejně tak u plastových konví se širokým hrdlem.Naplním je až do půlky hrdla a pak jen lžící také seberu pěnu.Tyhle ty plastové dvacetilitrové konve mi zatím vyhovují nejvíc.Snadno je unesu a nebo ve dvou za uši.Postavím jí do teplé vody a pohodlně rozpouštím med v ní.Ty velké hliníkové konve bych tedy nechtěl tahat.

> takže otázka uteplených a neuteplených úlů je stále živá.
> Ale Kolomý má svůj velkochov kdesi u Bruntálu na severní
> straně Jeseníků, většina území republiky je teplejší.

Ano, stále živá. Na jednu včelnici jezdíme kolem p. Kolomého, ještě o 100 m.n.m. výše - do 650 m.n.m. Včely zde máme v údolí, kterým protéká studený vzduch z Velkého kotle (obdoba krkonošského Obřího dolu).

Staré úly po dědovi jsme hned první rok vyměnili za 2/3 (168 mm vysoké) nezateplené Langstrothy se zasíťovaným dnem. Zimujeme bez problémů, kolikrát zde včely dopadnou lépe a jsou na jaře silnější než na stanovišti 350 m.n.m. Neměnili bychom - snadná manipulace, lehké nástavky a jiné výhody převáží diskutabilní úsporu na doplněných zásobách.

Včely navíc není nezbytně nutné krmit, jen se jim nesmí v podletí všechno vzít... A když jsou dobře zazimovaná a silná, dovedou donést nad mednou komoru velké množství javorového medu. Ale jen když dovedou včas rozpoznat třeba krátkodobé oteplení a přízeň počasí. S tím bývá někdy problém u uteplených "ledniček".

Dnes jeden zájemce o přechod z uteplených 39x24 na Langstrothy vyslovil otázku, že by asi nechtěl vidět, jak to vypadá izolace a dřevo k ní přiléhající.

""Dnes jeden zájemce o přechod z uteplených 39x24 na Langstrothy vyslovil otázku, že by asi nechtěl vidět, jak to vypadá izolace a dřevo k ní přiléhající. ""

A o tom to je, tepelné izolace dřevěných palubkových úlů jsou příbytkem různé havěti, převážně mravenců a po létech byste se divili, kolik tepelné izolace tam zbylo. Mám s tím zkušenosti. Také jsem izoloval.

"No myslím že je to nějaká zbytečnost.Já to stočím také do té plastové s ventilem "
-----------------------------
té plastové s ventilem se právě říká čeřící. Není to žádný mechanismus, lehčá částice, jako bublinky a kousky vosku, vystoupají k hladině a ventilem dole můžete bez opětovného zamíchání vypouštět čirý med.

P. Holub: "...po létech byste se divili, kolik tepelné izolace tam zbylo. Mám s tím zkušenosti. Také jsem izoloval."
_____________________

Ono to není tak jednoznačné. Já si vyrábím úly zateplené, zvenku palubka, mezera 25mm vyplněná hoblovačkami, zevnitř dříve hobra, nyní sololit. U těch starších s hobrou, jsem letos musel několik opravit (včely hobru velice rády vykousávají, proto ji všem začínajícím nedoporučuji), izolace v meziprostoru byla všude v nezměněném množství, suchá, nevidím v tom žádný problém. Je sice pravda, že hlavně na jaře, když se mravenci usadí pod stříškou, pár hoblovaček občas najdu vytahaných na strůpku, ale myslím, že za doby životnosti nástavku to asi vytahat nestihnou... Navíc myslím, že ani případná vzduchová mezera není jako izolant špatná (a na váze úlu se neprojeví).

"Ono to není tak jednoznačné. Já si vyrábím úly zateplené, zvenku palubka, mezera 25mm vyplněná hoblovačkami, zevnitř dříve hobra, nyní sololit"
------------------------------
Takováto stěna pořád může propouštět vlhkost. Když tam ale místo hoblin bude kus polystyrenu, bude to něco úplně jiného. Navíc pokud na polystyren pronikne sluneční světlo, např nějakou dírkou po suku, začne mizet.

> No myslím že je to nějaká zbytečnost.Já to stočím také do té plastové s
> ventilem a po pár hodinách seberu lžící pěnu a případné částečky na
> povrchu.Při stáčení si pak nechávám ten poslední medík ve kterém by mohlo
> něco plavat pro sebe.Mě trošku vosku do kafe nevadí.Bral jsem to zatím jen
> přes jemné síto ale na letošek mám připravený uhelon tak uvidíme jak to s
> ním půjde.Stejně tak u plastových konví se širokým hrdlem.Naplním je až do
> půlky hrdla a pak jen lžící také seberu pěnu.Tyhle ty plastové
> dvacetilitrové konve mi zatím vyhovují nejvíc.Snadno je unesu a nebo ve
> dvou za uši.Postavím jí do teplé vody a pohodlně rozpouštím med v ní.Ty
> velké hliníkové konve bych tedy nechtěl tahat.

Miro, jake plastove konve mas na mysli? najdu je na blogu? Ja stacim zatim do 15kg kybliku a problem je prave to sbirani peny. Ono vse krat 20kusu uz je pak porod... Hlinikove konve maj tim zuzenim vyhodu...
Cerici nadoba by prave mohla toto sbirani peny nahradit, jenze co mam informace tak je udajne potreba velka...

T.H.

Tak si kup normální a podlož si je do dané výšky podložkama ne? Co je
natom na toto dojít? Atypické mezerníky honem nikdo jen tak nevyrobí.

_gp_

30.3.10, bikiper/=/seznam.cz <bikiper/=/seznam.cz>:
> A je to tady! Je třeba si můj požadavek přečíst celý a nezacházet někam.
>
>                       bikiper
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Nerad bych zasahoval a řešil úlovou otázku, ale rozhodne li se někdo dnes pro zateplený úl, má díky novým materiálům situaci o hodně lehčí. V podstatě stačí truhlík slepený z co nejtvršího Styroduru a protilehlé stěny kde sedí rámky, tak tam nahoře a dole vlepit dřevo, aby styrodur např nepoškozoval rozpěrák. Nebo se dají udělat dva dřevěné rámy tl 15-20 mm a mezi nimi styrodur. Když si na to zařídíte dílnu, což v podstatě znamená jen dobrou cirkulárku , jemnozrný plátkový kotouč a nějaké lepící přípravky, mrskáte to jako Baťa cvičky, finančně i časově to vyjde asi tak stejně jako masiv. Samozřejmě kdo kácí v lese nebo rozebírá staré palety tak je na tom jinak, ale zase ten čas. Tyto úly zkouším a zatím jsem spokojen. Letos jsem dělal asi poslední ze sololitu, ne že by byly špatné, ale ta pracnost a ten čas! Také je víc než o polovinu menší hmotnost, ta je fascinující a bezkonkurenční! Brabenečkové ani zvídaví ptáčkové zatím nic. Zdraví R. Stonjek

„Pokud se použije síla stěny 20mm je potom vnější rozměr 405 x 415 mm“.
405 je překlep. Správně má být 505. Za chybu se omlouvám.
Jirka Přeslička

Ing. Pavel Holub v Moderním včelaři píše: „U skleněného úlu se ztrácí sálavá složka…..“ Včely asi tomu rozumí nejlépe a nějak si v tom libují. Stavějí poslední rámek a už jsem jim nachystal prázdné misky. Hned jsem udělal fotku, protože za dvě hodiny už začaly na miskách pracovat a misky nebyly přes včely ani vidět. Do každého úlu 12 misek a co s tím udělají nechám na včelách. Moje nové protirojové opatření. Jinak je na larvení času dost, ale je nachystáno. Klima s počasím si nepletu, a doufám, že letos květový stihnu.
http://leteckaposta.cz/160519829

B.V.

Všetko sú len domnienky vo polohe významu slova "možné"
Soľ ako vieme tvoria kryštalky a včely všetko čo v úľoch nachádzajú a nedokážu to identifikovať, aj soľ je v tuhej forme bez chuti, preto postupne ak soľ vynosia z úľa ako npr. melivo z viečok.
Dajte včelám v nádobke kryštálový cukor bez vody a medu), tak ho taktiež všetok vynosia ako obyčajné smeti, pokiaľ sa naň nedostane vlhkosť.

Sůl mají venku, tak proč berou a letí do úlu. Je suchá.
http://leteckaposta.cz/961758289
B.V.

Sůl je silně hyhroskopiská Možná na ní berou právě tu vodu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vojt?ch <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Pro? v?ely berou s?l?
> Datum: 31.3.2010 07:01:37
> ----------------------------------------
> Všetko sú len domnienky vo polohe významu slova "možné"
> Soľ ako vieme tvoria kryštalky a včely všetko čo v úľoch nachádzajú a
> nedokážu to identifikovať, aj soľ je v tuhej forme bez chuti, preto
> postupne ak soľ vynosia z úľa ako npr. melivo z viečok.
> Dajte včelám v nádobke kryštálový cukor bez vody a medu), tak ho taktiež
> všetok vynosia ako obyčajné smeti, pokiaľ sa naň nedostane vlhkosť.
>
> Sůl mají venku, tak proč berou a letí do úlu. Je suchá.
> http://leteckaposta.cz/961758289
> B.V.
>
>
>

Načem je to dílo vystavěno? Na mezistěně, nebo je to divočina. Buňky mají tvary, že by se ani Kaplický nemusel stydět. Zřejmě mají holky super architektonické nadání.

bikiper

Jenže na pořádnou linku Také potřebuješ velký počet potenciálních zákazníků. 50 000 včelařů z průměrně 10 úly, při jejich životnosti 20 let není nic moc

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: stavba ?lu
> Datum: 30.3.2010 14:17:20
> ----------------------------------------
> No vidíš já loni koupil el pohon na 4 rámkový medomet a nepasovalo nic
> musel jsem to zbastlit do sebe
>
> pepan
> -------------------
> Co to má společného se standartem?
> To je jako jít a chtít koupit vstřikovací čerpadlo do 1900ccm motoru.
> Asi záleží na typu a značce motoru.
>
> Jinak jsem teď u linky co vyrábí každou půlminutu jedno vstřikovací
> čepradlo. Odzkoušené a nalakované se prodává (od nás) za cenu za jakou asi
> nekoupíš jeden úl s rámkama.
> To je právě v té půlminutě a maximální seriovosti.
>
> Že tady je vedle sebe několik linek, co vyrábějí do různých automobilek, to
> už je o značce, ne standardu. Stejně jako s tím medometem.
>
> Takže jedině pro hodně rozšířený standard můžeš postavit linku, která to
> bude valit.
> Za 5sekund rámek, za 30s přířezy na nástavek.
> A nebo objednat formu na výlisky.
>
> Karel
>
>
>

Vyřešení a zdůvodnění přenechte výzkumáku!!

bikiper

čeření , je technologický proces, při němž se nečistoty z medu oddělí. V našem případě si můžeš z nerezu nádobu pořídit za 3000 nebo si ji vyrobit z potravinářských plastů sám za 500

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <nasij/=/seznam.cz>
> Předmět: sta?eci a ?er?ci nadoba
> Datum: 30.3.2010 18:42:54
> ----------------------------------------
> čauky panove nestačim toho zas až tolik tak 2-3 metraky časem víc.co je
> vlastne za princip ta čeříci nadoba k čemu je dobra?jo a jinak díky za rady
> stačeci nadobu použivam plastovou z ventilem ktera je k dostani všude jen
> me zajíma ta čeříci vec co nabízej jestli to ma smysl?
>
>
>

"Jenže na pořádnou linku Také potřebuješ velký počet potenciálních zákazníků. 50 000 včelařů z průměrně 10 úly, při jejich životnosti 20 let není nic moc"
------------------
Taková mašinka, která umí vyrobit 2 různá prkýnka na sestavení nástavku nemusí nutně vyrábět jen úly. Může klidně vyrábět komponenty téměř libovolného nábytku a občas se do ní strčí program a materiál na nástavky. Není to žádný speciální stroj, který neumí nic jiného.

Vyřešení a zdůvodnění přenechte výzkumáku!!

bikiper

Niekde som čítal, že pri pokuse bola podaná morská voda a sladká vody, prednosť dávali sladkej vode. "Výzkumáky" už dávno zistili, že včely soľ NHCl nepotrebujú, potom nie je im ju podávať.

Vyřešení a zdůvodnění přenechte výzkumáku!!

bikiper

Zdravím.Protože jsem v tom"výzkumáku"nějakou dobu pracoval,tak vím,že hlavní náplní vědeckého výzkumu jsou včelí nákazy a metody jejich potírání,respektivě prevence,dále racionalizace chovů a jejich aplikace do běžného provozu plus další témata související s chovem včel a jejich produkty,které obstojí při žádosti o grant,čili jsou nějak přímo nebo i nepřímo prospěšné pro společnost,zemědělství a krajinu.Ale aby u nás se někdo z výzkumu zabýval prospěšností soli a její potřebě pro včely,to je nejspíš věc tak malého významu,že to není až tak důležité a uvedená věc spíše visí a padá u zkušených chovatelů a lidových výzkumníků,kteří mají čas a chuť se tím zabývat.Pokud se mýlím,tak se omlouvám,ale nejspíš to tak bude.
Pavel.

"Ono to není tak jednoznačné. Já si vyrábím úly zateplené, zvenku palubka, mezera 25mm vyplněná hoblovačkami, zevnitř dříve hobra, nyní sololit."
Nejsou hobliny jako hobliny. Někdo si přečte hobliny a pak koukne a nasype tam hobliny, co mu vznikají na jeho strojní hoblovačce, drť několik milimetrů velkých kousků. Nacpe to do mezery jako uteplení, jenomže tyto drobné hobliny se při otřesech a vibracích hýbou a sesedají se, takže pod vrchem vznikne prázdný prostor. Pokud ještě někdo pečlivě nalakuje vnějšek takového úlu, takže se stane pro vlhkost málo prostupný, v zimě v krajním případě vznikne na místě hoblin ledová deska. To byl problém řešený už nějak před cca 60 lety, kdy v rámci zdrustevňování občas združstevnili i včely, vytvářeli družstevní včelařské provozy a sjednocovali úly na první verze izolovaných nástavkových. Ty si vyráběli v družstvech sami a hobliny a piliny jako uteplení hodně používali.
Něco jiného jsou dlouhé hoblovačky z ručního hoblování, ty jsou ideální. Nebo kdysi se používal určitý druh strojních hoblovaček jako filtrační materiál do lakovacích boxů, to byly hoblovačky široké asi 6 milimetrů a dlouhé několik desítek centimetrů, ty by byly pro izolaci nástavků taky dobré.
Dneska je asi skutečně nejlepší, z hlediska rychlosti výroby a ceny pro větší včelaření použít uteplené úly z toho masivu styroduru nebo podobného materiálu.
Klasické uteplené úly jsou už spíš pro ty, co si s výrobou úlů spíše hrají...

„U skleněného úlu se ztrácí sálavá složka…..“ Včely asi tomu rozumí nejlépe a nějak si v tom libují.

V létě určitě, v zimě na to odpoví jinak.

"drobné hobliny se při otřesech a vibracích hýbou a sesedají se, takže pod vrchem vznikne prázdný prostor. Pokud ještě někdo pečlivě nalakuje vnějšek takového úlu, takže se stane pro vlhkost málo prostupný".
__________________________

Jo, přesně takové hoblovačky, jaké vznikají při protahování prken, když si vyrábím palubky. tj. ony krátké, používám. Je to Váš názor, ale jak píšu z vlastní zkušenosti, když jsem po deseti letech provozu těchto úlů otevřel meziprostor nástavků, k žádnému sesypání nedošlo, hoblovačky byly udusané a suché (to bylo jak loni po zimě, tak teď na podzim). Záleží samozřejmě, jak pečlivě vyplnění meziprostoru provedete, jestli to neodfláknete. K použití styroduru a podobných materiálů, a to přiznávám, mi brání mé osobní přesvědčení, vyhýbat se co nejvíce umělým materiálům (i když též o ekonomické výhodnosti bych si dovolil pochybovat). V té souvislosti se mi vždy vybaví úryvek z knihy (s kterou jinak v mnohém nesouhlasím, jež ale bývá mnohými adorována) "Včelaříme jednoduše": "Včelaři rádi předstírají, že svým chovem včel zásadně přispívají k ochraně přírody. Ochranář přírody by však neměl užívat žádný materiál, který při své produkci a odstranění zatěžuje přírodu. Kromě toho je přírodní obydlí včelstva dutý kmen stromu. Jako materiál na úl je tedy vhodnější dřevo." (str. 16) Je však příznačné, že zastánci umělých materiálů nás zpravidla zapomínají informovat o zavádění těchto výrobků do své provozní praxe. Proto by mě zajímalo, jestli už mají zastánci umělohmotných mezistěn napatlány tyto voskem a zda by nás po roce ozkoušení těchto umělohomotných rámků s umělohmotnými mezistěnami mohli informovat, jaká je asi tak ona úspora času oproti běžným mezistěnám?

Asi ty hoblovačky pořádně utlačujete. Nevím, mně osobně připadají na uteplování úlů jako příliš odpadní materiál, těžký a po utlačení s malou izolační schopností i propustností vodních par.
Já momentálně používám barevný potištěný papír z různých prospektů, co se objevují každý den v hojném počtu ve schránce. Připadá mi, že ta barva odpuzuje hmyz. Ještě lepší, propustnější pro vodní páru by měly být takové papíry rozřezané na proužky ve skartovačce. Ve starých úlech jsem zase viděl jako izolaci slámu, evidentně neprošlou mlátičkou, sklízenou a ořezávanou od klasů asi ručně. Pravděpodobně ve správnou dobu sklizená sláma taky určitým způsobem odpuzuje hmyz, protože zatímco novější úly izolované polystyrenem jsou masivně napadány mravenci, ve slaměné izolaci žádné známky pobytu hmyzu nebyly.

Je však příznačné, že zastánci umělých materiálů nás zpravidla zapomínají informovat o zavádění těchto výrobků do své provozní praxe. Proto by mě zajímalo, jestli už mají zastánci umělohmotných mezistěn napatlány tyto voskem a zda by nás po roce ozkoušení těchto umělohomotných rámků s umělohmotnými mezistěnami mohli informovat, jaká je asi tak ona úspora času oproti běžným mezistěnám?

Sám umělohmotné mezistěny nemám,ale v rámci výzkumu VÚVč už jsem se s nimi setkal.Nechci nikomu brát iluze,ale zas takový zázrak to rozhodně není,včely když můžou,tak se jim vyhýbají a stavějí na nich v podstatě jen z nouze,když jim nic jiného nezbývá.Pokud je včelstvo na umělohmotných rámcích slabší,tak si postaví jen několik málo rámků nebo staví v uličkách divočinu napříč,rojivé kmeny se navíc při nejbližší příležitosti a vhodném ročním období místo stavby radši vyrojí,než aby se trápily na pro ně nepřirozeném materiálu.Netvrdím,že se takto chovají všechny,silné a životaschopné včelstvo se přizpůsobí i tady a dokáže postavit třeba celé plodiště na plastu během jediné sezony,jen je to víc problematické.Rovněž deklarovaná úspora vosku je otázkou,buďto jsem to při natírání voskem neuměl,nebo je spotřeba vosku na jednu plastovou mezistěnu minimálně stejná,ne-li vyšší než na klasickou mezistěnu z vosku.To bych snad jedině musel na teplotu toho natíraného vosku nahřát i tu plastovou,aby se to rovnoměrně rozteklo a vytvořil se slabý voskový film-otázka je,jakou teplotu ten materiál ještě snese bez tvarových a rozměrových deformací.
Po zkušenostech je můj názor ten,že úspora času je diskutabilní,navíc med,který nabízím zákazníkům deklaruji jako přírodní produkt,různé chemie a umělých výrobků je kolem nás víc než dost,a to,že výrobci argumentují hygienou není důvod,aby jsme přírodní materiály nahrazovali syntetickými,je to v rozporu s ekologií,ať se to někomu líbí nebo ne,rozhodně dávám přednost klasickým voskovým mezistěnám a rámkům ze dřeva.
Pavel.

P. Krátký: "...rozhodně dávám přednost klasickým voskovým mezistěnám a rámkům ze dřeva."
______________________

Tak v tom jsme za jedno. Děkuji za odpověď a za praktickou zkušenost, která mi vlastně potvrdila vše, co si od počátku myslím také. Podle mnohých jsem se však, když zde loňskou zimu tato diskuse vyvstala, mýlil a slibovali, že určitě plastové mezistěny zavedou do svých provozů...

Ve skleněném nízkonástavkovém úle na míru 39*16 včelařím od roku 1978. Musím říci, že za tu dobu nejsou rozdíly mezi včelstvy vedenými v tenkostěnných nebo izolovaných včelstvech prakticky žádné a je jedno, zda je v zimě sklo přikryto polystyrénem nebo ne. To spíše v létě je třeba zastínění.
Teploty v úle i v chomáči nejsou rozdílné a spotřeba je závislá především na tom, co je v úle. Ono je , mmj.,třeba nejprve pochopit, jak se třeba dostává voda z výkalových váčků v zimě z těla včel, stejně tak jako další věci týkající se biologie včelího chomáče, vzestupného a sestupného proudění a jak toho včely v úle dokáží využívat stejně tak, jako je tomu v přírodě........
Samozřejmě si nemyslím, že by skleněný úl byl něco,co naše včelařství změní nebo jej spasi. K poznání života včel, propagaci včelařství je ale potřebný a př. Vojtěch se zasloužil o jeho větší prezantaci, měl by jej doma mít každý včelař. Spatřuje-li v něm i pro něj jiné přednosti, není třeba to hanět zvláště těmi, co s tímto úlem nemají vlastní zkušenost. To je trochu podpásovka nebo projev nemístného povýšenecství. Co dělá je od něho záslužná činnost. Jedno si však musíme uvědomit nebo alespoň já to tak chápu. Včelaření není moc o technice a technických, jednostranných přístupech, stejně tak jako v přírodě. Ne nadarmo můj kamarád včelař technik říká: "Na nás techniky je příroda krátká",proto se stále jen diví, co že to ty včelky zase nevymyslely. On to je alespoň schopen vidět. Včely a včelaření je ale právě o přírodě a pochopení jejich zákonistostí.Lidská schémata myšlení a vidění světa na včely moc nepasují. Včely úlovou otázku a otázku rámkových měch za nás dávno vyřešily. Snažme se to alespoň trochu pochopit. Včelař to jistě uvidí, člověk, který včely jen má nebo jsou pro něj možnost jak prezentovat sebe sama asi méně.Douvám, že jsem tím nikoho neurazil, není to tak myšleno.
Vše dobré a slunečné Velikonoce přeje Leoš Dvorský

Ako Vám to lieta?
Mne krásne nosia peľ ... Zdá sa že sú vo výbornej kondicii

Letos u mne nejhorší zimování od roku 1985. Z 36 zústalo po jarní kontrole 30. Dvoje umřely na zásobách zbytek přišel o matky
Spoustu let nepadlo ani jedno.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jozef K <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 31.3.2010 14:44:53
> ----------------------------------------
> Ako Vám to lieta?
> Mne krásne nosia peľ ... Zdá sa že sú vo výbornej kondicii
>
>
>

Pane Dvorský, nevím, o kom v reakci na můj příspěvek hovoříte, asi nechcete říci na rovinu že o mne. Má poznámka o tom, že ve skleněném úlu dochází ke ztrátě sálavé složky je prostou informací o obecně známé skutečnosti a tu poezie o včele nevyvrátí. Považuji jen za důležité, aby si to včelaři uvědomili.
O tom, jak prospěšný skleněný úl ve smyslu poznávání biologie včely je, o tom tu nikdo nepochyboval.

Tak nevím, jak je u Vás, ale tady kvetou naplno mandloně, začínají nějaké špendlíky a meruňky. Teploty v noci neklesají pod 10st. dneska bylo vyjímečně chladno, celý den pršelo 12 st. Že nevíte o co jde, tak věřte že tohle počasí máme teď v Budapešti. To jen aby jste věděli jak se tu včelaří. V sousedství mám staršího včelaře, bohužel nemluví žádným normálním jazykem, tak akorát vím, že tam má dost slabá včelstva v ležanech...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <ptp/=/post.cz>
> Předmět: Re: stavba ?lu
> Datum: 31.3.2010 18:03:20
> ----------------------------------------
> Pane Dvorský, nevím, o kom v reakci na můj příspěvek hovoříte, asi nechcete
> říci na rovinu že o mne. Má poznámka o tom, že ve skleněném úlu dochází ke
> ztrátě sálavé složky je prostou informací o obecně známé skutečnosti a tu
> poezie o včele nevyvrátí. Považuji jen za důležité, aby si to včelaři
> uvědomili.
> O tom, jak prospěšný skleněný úl ve smyslu poznávání biologie včely je, o
> tom tu nikdo nepochyboval.
>
>
>

Tyto úly zkouším a zatím jsem spokojen. Letos jsem dělal asi poslední ze sololitu, ne že by byly špatné, ale ta pracnost a ten čas! Také je víc než o polovinu menší hmotnost, ta je fascinující a bezkonkurenční! Brabenečkové ani zvídaví ptáčkové zatím nic. Zdraví R. Stonjek
--------------------
Jak silné jsou ty desky? Váhu medníků nese jen styrodur, nebo je tam nějaký sloupek? Čím lepíte?
Medníky máte taky zateplené?

Zimujete jen v plodišti, nebo necháváte někde polonástavek? Nad, pod plodištěm.

Díky

Karel

Pane Holub. S přímou odpovědí jsem neměl nikdy problémy a to i v dobách, kdy to nebylo třeba v kurzu. Mám ale pocit, že si vybíráte jen to co se vám hodí, snad se ale pletu. Já některé věci nepopírám. Jen ve vašem případě, tedy v případě stěnyúlu ze skla, nevidím významnou souvislost se zimováním a vyzimováním včelstva.S tím asi nebudete souhlasit. Postě si pořiďte takový úl, zkoušejte pár roků různé varianty ventilací, síly včelstava, umístění a velikosti česna, měřte teploty v úle a v chomáči, teploty ,váhu v létě, zimě... jako já 30 let a pak můžeme diskutovat. V tuto chvíli to rozhodně není relevantní. Jistě je to poezie (až se tím budete vážně zabývat, poznáte ji taky), ale také to jsou tvrdá a mnou doložitelná fakta, já neteoretizuji, to bych to tak uvedl. Mluvíme každý o něčem jiném. To jste zřejmě nepostřehl. Je mi to líto. Víte, stejně tak jako já nemohu něco popřít (ani to nedělám), vy nemůžete popřít nebo vyvrátit tu, jak vy říkáte poezii. Např. fungování třeba žláz corpora cardiace, aleata, jejich protichůdnost a význam........... téhle poezie pro zimování a vyzimování (spolu s dalšími),je nesmírně důležitá. Rozhodně násobně větší, než z čeho jsou stěny úlu. Tohle včely již vyřešily před miliony let. Mohl bych to více rozvést, ale každý včelař to chápe. Věřím, že si to nastudujete a pak vám bude jasnější o čem mluvím, prozatím jste to neprokázal. Já váš postoj naprosto chápu a nemám s ním problém. Problém mám ale s tím, když někdo problematiku zimování a vlastně včelaření neúměrně zužuje (nejde jen o vás), v tomto případě třeba jen na technoktatický pohled. Uznávám, že je vždy více správných řešení. Prostě máme každý svůj úhel pohledu a zřejmě i hloubka, možná i motivy, našeho zájmu o včely a včelaření jsou rozdílné. To je normální. Moje reakce nebyla jen na váš příspěvek, to bych reagoval jinak, nepovažuji to za nutné. Přečte si, prosím, ten váš příspěvek a můj znovu. Myslím ale, že kdo rozezná krychli od koule, ví co jsem chtěl říci.
Nevidím důvodu, proč bych měl dále vést diskuzi s vámi na toto téma a vy se mnou. Prostě stojíme každý někde jinde, včely a včelaření zřejmě vidíme jinak.
Protože odjíždím do zahraničí máte možnost se semnou tady vypořádat. I kdybych tu byl nereagoval bych, nic by to nikomu nepřineslo. Tak s chutí do toho. Ještě jednou hezké Velikonece všem, tedy i vám. L.Dvorský

Letos opět velmi dobře bez ztráty a co je důležité,včely perfektně využily snůšku z vrb a po těch asi čtyřech dnech sběru, očka v prostředním nástavku občas nestačily přívalu včel.Zde na jih.-vých.moravy jen tak tak že se po těchto teplých dnech meruňky neotevřely. Ochlazení a déšť ještě v tuto dobu je rozhodně vítaný a nemůže uškodit.
P.Z.

Mno... Nad některými příspěvky, resp. jejich úrovní, zůstává rozum stát - ale že se do této kategorie zařadí i L. Dvorský - to jsem opravdu nečekal...

JD

-------------------------------------------
Leoš Dvorský (81.25.16.87) --- 31. 3. 2010
Re: stavba úlu (29112) (29143) (42778) (42780) (42786) (42787) (42802) (42805) (42812) (42852) (42853) (42864) (42869) (42872)
Pane Holub. S přímou odpovědí jsem neměl nikdy problémy a to i v dobách, kdy to nebylo třeba v kurzu. Mám ale pocit, že si vybíráte jen to co se vám hodí, snad se ale pletu. Já některé věci nepopírám. Jen ve vašem případě, tedy v případě stěnyúlu ze skla, nevidím významnou souvislost se zimováním a vyzimováním včelstva.S tím asi nebudete souhlasit. Postě si pořiďte takový úl, zkoušejte pár roků různé varianty ventilací, síly včelstava, umístění a velikosti česna, měřte teploty v úle a v chomáči, teploty ,váhu v létě, zimě... jako já 30 let a pak můžeme diskutovat. V tuto chvíli to rozhodně není relevantní. Jistě je to poezie (až se tím budete vážně zabývat, poznáte ji taky), ale také to jsou tvrdá a mnou doložitelná fakta, já neteoretizuji, to bych to tak uvedl. Mluvíme každý o něčem jiném. To jste zřejmě nepostřehl. Je mi to líto. Víte, stejně tak jako já nemohu něco popřít (ani to nedělám), vy nemůžete popřít nebo vyvrátit tu, jak vy říkáte poezii. Např. fungování třeba žláz corpora cardiace, aleata, jejich protichůdnost a význam........... téhle poezie pro zimování a vyzimování (spolu s dalšími),je nesmírně důležitá. Rozhodně násobně větší, než z čeho jsou stěny úlu. Tohle včely již vyřešily před miliony let. Mohl bych to více rozvést, ale každý včelař to chápe. Věřím, že si to nastudujete a pak vám bude jasnější o čem mluvím, prozatím jste to neprokázal. Já váš postoj naprosto chápu a nemám s ním problém. Problém mám ale s tím, když někdo problematiku zimování a vlastně včelaření neúměrně zužuje (nejde jen o vás), v tomto případě třeba jen na technoktatický pohled. Uznávám, že je vždy více správných řešení. Prostě máme každý svůj úhel pohledu a zřejmě i hloubka, možná i motivy, našeho zájmu o včely a včelaření jsou rozdílné. To je normální. Moje reakce nebyla jen na váš příspěvek, to bych reagoval jinak, nepovažuji to za nutné. Přečte si, prosím, ten váš příspěvek a můj znovu. Myslím ale, že kdo rozezná krychli od koule, ví co jsem chtěl říci.
Nevidím důvodu, proč bych měl dále vést diskuzi s vámi na toto téma a vy se mnou. Prostě stojíme každý někde jinde, včely a včelaření zřejmě vidíme jinak.
Protože odjíždím do zahraničí máte možnost se semnou tady vypořádat. I kdybych tu byl nereagoval bych, nic by to nikomu nepřineslo. Tak s chutí do toho. Ještě jednou hezké Velikonece všem, tedy i vám. L.Dvorský

Nechci ohledně skleněného úlu s nikým diskutovat ani nikomu oponovat. Před třemi, možná již čtyřmi léty na zdejší diskuzi jsem reagoval tím, že jsem si od pana Vojtěcha jeden skleněný úl koupil. Bylo to velmi dobré rozhodnutí - pro moje vlatní pozorování,a pro děti i širokou veřejnost obrovské poznávání. Měl by ho mít asi každý větší včelař nebo ten, který se zabývá trošku propagací včelařství... Závěr: včelám se v něm výborně daří, jsou stále ve vynikající kondici /39 x 30/, letos mám o něco více orosené boční sklo, jen v rozích, ale je naprosto suchý i když je strop uzavřený igelitem a sklem /odpověď na propustné a uteplené strůpky/, mrtvolek po celou zimu méně než v dřevěných úlech,po rozboru nosema 0,není ovšem pro hromadnou výrobu vhodný pro svoji křehkost, stavím si dalčí z plexiskla. Pane Vojtěchu, díky!

Preji hezky vecer vsem na konferenci, dva roky jsem pouze pasivnim ucastnikem, ale ted mam pred sebou problem, ktery jsem na konferenci nenasel. V letosnim roce chci zacit kocovat. Vcera jsem dostal z VUV-Dol negativni vysledek vysetreni meli a potrebuji oznamit na okresni veterinu plan kocovani s tim si ale nevim rady. Vcelarim na Praze-západ a kocovat chci na nasem okrese, ale i mimo nej. Prosim napiste mi na muj e-mail: petr/=/toptours.cz. Diky. Petr

Dobrý večer
Nevíte prosím někdo kde seženu tohle čidlo k teploměru nebo jeho název abych jej mohl zadat do strýčka google a zjistit co a jak ? Chci se pokusit parafinovat nastavky,meřák mám,ale senzor u něj nebyl,ani jsem jej neviděl společně prodávat http://www.vcelky.cz/fotobanka/podpis/0169p.jpg Díky za info
Pepíno

Tak u nás už rozkvetly lísky a olše. Včely nosily pyl,co vím tak 4x nebylo to ovšem ještě ono,rousky byly malé a přínos ,vzhledem k plodování zanedbatelný.Dnes odpoledne 3stupně a chumelilo.Tet mi včelstva plodují jen díky starým zásobám pylu v tmavých plástech.Květ jívy je v nedohlednu.Ješte že roztál sníh a včelstva už nastartovala.V těch heských dnech bylo i u nás teplo,ale to tak akorát roztál sníh.

Zkusil bych zapojit odpor 1000, 500 a 100 ohmů a zjistím tak, jaký typ čidla tam patří, čidlo Pt1000 nebo Pt500 nebo Pt100
tady je např. tabulka přepočtu pro Pt100
http://adobrovolny.net/pt100.html

Zdravím vás,
Meruňky u vás málem tak brzy? U nás si naše ovocné stromy zatím ani neškytnou. Rosice u Brna.P.S

Mohlo by to být tohle: http://www.gme.cz/cz/hc-tp-06-p725-012.html. Ale nevím jistě, nemají u toho obrázek...
Nicméně celý měřák je v GME také k sehnání - stával do 200 Kč.

JD

Vyřešení a zdůvodnění přenechte výzkumáku!!

bikiper

Vyřešeno to mám jednoduše. Domníval jsem se, že včelaři vědí kde berou sůl, proto jsem neudělal fotku. Např. na silnici a na horších místech.Budu to muset napravit.
B.V.

U skleněného úlu se ztrácí sálavá složka…..“ Včely asi tomu rozumí nejlépe a nějak si v tom libují.

V létě určitě, v zimě na to odpoví jinak.

Nemáte pravdu. Před mnoha lety mi odpověděly jinak než si myslíte. Včely měly možnost si vybrat prostor. Byly zazimované ve 3 nástavcích tak, že mezi již používaný dřevěný vrchní a spodní nástavek jsem umístil nový skleněný. Celou zimu byly ve skleněném, tak mě přesvědčily a potom jsem dřevěné úly zrušil.Včelaření se mi zjednodušilo, protože mám přehled o rozvoji včel v úlech. Ve vývoji pokračuji. Účinnější než sálavá složka je využití složky reflexní a další možnosti o kterých se nebudu dohadovat
B.V.

Příteli, jak vkládáte do Vašeho příspěvku aktivní http: stránky ? Děkuji za odpověď.

Jiří

HTML tagy.

JD

--------------
Jiří (195.39.6.30) --- 31. 3. 2010
Re: Čidlo k teploměru (42880) (42884)
Příteli, jak vkládáte do Vašeho příspěvku aktivní http: stránky ? Děkuji za odpověď.

Jiří

Nemáte pravdu. Před mnoha lety mi odpověděly jinak než si myslíte. Včely měly možnost si vybrat prostor. Byly zazimované ve 3 nástavcích tak, že mezi již používaný dřevěný vrchní a spodní nástavek jsem umístil nový skleněný. Celou zimu byly ve skleněném, tak mě přesvědčily a potom jsem dřevěné úly zrušil.Včelaření se mi zjednodušilo, protože mám přehled o rozvoji včel v úlech. Ve vývoji pokračuji. Účinnější než sálavá složka je využití složky reflexní a další možnosti o kterých se nebudu dohadovat
B.V.
--------------
Prosím o informaci kolik zim a kolik včelstev jste ve skleněných nástavcch zimoval.
Jak máte nastavené větrání?

Děkuji za informace.

Karel

U nás (severní předhůří Beskyd) jsou všechny raně kvetoucí jívy a vrby buď v plném květu nebo už i odkvetené a jehnědy se válejí pod nimi. Totéž, jsem se včera díval, olše i osiky. Sneženky, bledule, vše odkvetlé. Ovocné stromy se nalévají a raší, trnku, mirabelku a myrobalán odhaduji na květ za týden až 14 dní. Řepka na polích začíná růst do výšky, za 14 dnů bude odhaduji, taky v květu.

Prezimovani kmenovych vcelstev 100 %,

uhyny pouze u oddelku na stanovisti v nizine 200 mnm - suche bez zasob- 10 kg cukru bylo malo, jine tri stanoviste s oddelky se stejnym mnozstvim zasob 400-450 mnm rovnez 100% prezimovani. Domnivam se, ze jak se na 2. vanocni svatek oteplilo ( bylo 12 st. nad nulou) tak se oddelky s mladymi matkami rozjely s plodem, pak nasledovalo razantni ochlazeni a zasoby byly fuc.

U nas repku odhaduji se zacatekem kvetu az na treti dekadu dubna, coz je dobre, vcely maji obrovske plochy plodu v tomto okamziku, takze vynos z repky, pokud vyjde pocasi by mohl byt velmi dobry.

PZ

"Tak v tom jsme za jedno. Děkuji za odpověď a za praktickou zkušenost, která mi vlastně potvrdila vše, co si od počátku myslím také. Podle mnohých jsem se však, když zde loňskou zimu tato diskuse vyvstala, mýlil a slibovali, že určitě plastové mezistěny zavedou do svých provozů..."
NitraM

Přeji hezký den.Uvedený příspěvěk jsem napsal v rámci objektivity,protože"není vše zlato,co se leskne".Včera večer jsem si dal tu práci a projel si celou diskuzi,opravdu celá řada účastníků konference v počátečním entuziasmu slibovala zavést plastové rámky ve svých provozech,ale praktické zkušenosti tu nikdo nepopsal.Nejlepší odpovědi na výmysly tvora Homo sapiens přitom dávají samy včely,ony slibované objednávky v řádech až tisíců kusů bez praktického odzkoušení....?Opravdu se nechci nikoho dotknout,ale....?Nikomu nic zlého nepřeji,ale myslím,že je lépe se poučit z chyb cizích než vlastních.
S pozdravem Pavel.

Díky za jednoduché a výstižné info.Přesně takovou informaci jsem potřeboval
Pepíno

(213.226.254.30) --- 31. 3. 2010
Re: Čidlo k teploměru (42880)

Mohlo by to být tohle: http://www.gme.cz/cz/hc-tp-06-p725-012.html. Ale nevím jistě, nemají u toho obrázek...
Nicméně celý měřák je v GME také k sehnání - stával do 200 Kč.

JD

Pavel Holub:
U skleněného úlu se ztrácí sálavá složka

___________________________________________________________

Co je myšleno tou "sálavou složkou"? Proč by včelám v zimě měla vadit skleněná stěna, když jsou sevřeny v chumáči a jsou velmi dobře jak tepelně tak vlhkostně izolovány od okolí?

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Teplo je sdíleno konvekcí a sáláním neboli radiací. Poměr se různí v závislosti na mnoha faktorech ( teorie a praktická měření na velkou knihu).
Na sledovaném povrchu (v našem případě včely) je výsledná teplota tzv. "součtová", ta nelze měřit běžným teploměrem, ten měří jen teplotu media v nejbližším okolí.
Pokud je teplota včely vyšší, než teplota okolí, dochází k přestupu tepla do okolí konvekcí (ochlazováním povrchu včely vzduchem) a radiací. A právě tato složka se v "neprůsvitném" úlu přemění na povrchu v teplo a částečně se i odrazí zpět. Míra radiace je závislá na rozdílu teplot tohoto povrchu a povrchu včely. Ve skleněném úlu radiační složka projde sklem a radiace je částečně závislá (jen část energie projde sklem) na rozdílu teploty mimo úl a povrchu včely (se 4. mocninou). Takže "uniká více tepla" z chomáče. Je možné omezit energetickou propustnost radiací speciálními druhy skel až na 18% (běžně 60%).
Jak jsem již dříve uvedl - včely disponují takovým potenciálem, že jsou schopny se s tím vyrovnat.
V souvislosti s tím, že tu včelaři diskutují o kvalitativních znacích úlů a hledají optimální materiál, průhledné sklo to v tomto smyslu asi nebude.

Proboha, přestaňte blbnout s tou sálavou složkou tepla od včel. Zjišťoval jste někdo, kolik sálavého tepla tmavé těleso jako zimní chumáč včel a při teplotě, jaký povrch včel v zimě má, je vůbec fyzikálně možné sálavým způsobem vyzářit? Je to nula celá, nula nula nic!!!!!