64928

Archiv Včelařské konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Standartní zobrazení
(okno s nejnovějšími příspěvky a s formulářem pro psaní nových)

Toto je speciální okno pro bádání v archivu konference. Jsou tady zobrazeny starší příspěvky, které se zde zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole. Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek můžete kliknout na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začínala, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 160 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu /kde jsou starší/ a postupovat směrem dolu /kde jsou novější/").


Zde je zobrazeno 161 starších příspěvků: od č. 32558 do č. 32718

Pohyb ve frontě příspěvků: Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší


Jiří Cafourek (e-mailem) --- 19. 11. 2008
Re: Hledám adresu včelařské organizace Májůvka ojk. Bruntál (32484) (32502) (32503) (32504) (32526) (32529)

Ať zkusí obecní úřad Křišťanovice. Mám dojem, že tamní starosta je funkcionář, ne-li předseda ZO ČSV, kam patrří i Májůvka. E-mail: ou.kristanovice/=/tiscali.cz, 793 68 Křišťanovice 92,
Telefon: +420 554 745 274

S přátelskými pozdravy

KLAVÍRNICTVÍ Jiří CAFOUREK
- autorizovaný prodejce mistrovských klavírů Kašpar
- servisní zástupce největšího evropského výrobce
klavírů a pianin Petrof s.r.o., Hradec Králové
Janáčkova 527
793 05 MORAVSKÝ BEROUN
okr. Olomouc

Tel: 604 963 701
E-mail: cafourek/=/klavirnictvi.cz
WEB: www.klavirnictvi.cz




----- Original Message -----
From: "Bohumil Horák" <bohumil.horak/=/vsb.cz>
To: "'Včelařská konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 18, 2008 11:52 AM
Subject: Hledám adresu včelařské organizace Májůvka ojk. Bruntál



Vážení kolegové,
hledám pro svou známou kontaktní informace na organizaci ČSV do jejíž
působnosti spadá obec Májůvka okres Bruntál.
Zaslala minulý týden dotaz na ČSV, ale nemá dosud odpověď. Zdá se mi to
groteskní, ale asi nemají na malé a navíc začínající včelaře v Praze
čas.
S pozdravem, z Ostravy, Bohumil Horák


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3621 (20081118)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32558


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Franti?ek Rousek (e-mailem) --- 19. 11. 2008
RE: (32547) (32556) (32557)

Tak treba.
frantisek. rousek zavinac atlas.cz



Chybí e-mail.
Tonda

>Prodam sud (300 kg) kvetoveho medu. Dejte cenovou nabidku na e-mail.
Komarov u Holic.
Frantisek



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32559


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 19. 11. 2008
Re: Spad po 1. fumigaci (32514) (32519) (32522) (32524) (32554)

CO se týká účinnosti látek, je logické, že čím "vzdálenější"
je pozice roztoče či jiného škůdce od nejvyšší koncentrace účinné
látky je efekt menší, ale právě proto je odzkoušené množství,
které se rozptýlí po úle a postupně se dostane v účinné koncentraci
na roztoče. V každém případě zvyšovat koncentraci látky je nekonečná
smyčka, kdy dojdeme k rezistenci tohoto škůdce. Rozumnější je
používání kombinací (ne směsí) látek při léčení v odpovídající
koncentraci a dávkování. Určitě je třeba také zdůraznit použití
látek, které nezanechávají tzv. rezidua (pozůstatky látky) v prostředí,
kde se použily - v úle, vosku apod.

Co se týče léčení oddělků byl u nás nařízen Gabon i u nich
(jižní Čechy), v každém případě oddělky tvořím na mezistěnách
či panenském díle a přeléčím kys. mravenčí - formidolem. Jinak
je třeba u všech včelstev a oddělků naráz, jinak to nemá valný
význam. :-) Dobré je se ještě v doletu včel domluvit a zaléčit
v jednu dobu, aby došlo k útlumu ve většině včelstev.

Marek Medve

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Vorja" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Spad po 1. fumigaci
Datum: 19.11.2008 - 1:38:28

> Účinnost léčení fumigací závisí na koncentraci
> amitrazu v bezprostřední
> blízkosti roztoče a na době jeho působení. Pokud
> jsou tyto hodnoty malé,
> pak je i účinnost léčení nízká.
> Proto každá aplikace léčení proti VD, která snižuje
> účinnost léčby, by měla
> být zavržená (ať už nám snižuje náklady, nebo
> čas). Nejlepší aplikace by
> byla taková, kde se dosáhne 100% účinnosti. Představme
> si, co by se stalo
> s varoázou při 100% účinnosti léčení. Přemýšlím
> teď, co se děje s roztočem,
> který je při léčení na včele a ta je zalezlá
> v buňce plástu.
> Po druhé fumigaci (při odpolední teplotě 14 °C)
> jsem měl spad       0 až 5
> roztočů. Vyšší hodnoty byly u včelstev, kterým
> jsem přidával v září
> oddělky. Byly to vlastně takové konzervy VD.
> Dotaz:       Provádíte letní léčení oddělků a jak?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32560


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vanesa (213.29.5.23) --- 19. 11. 2008
Re: Stromy a medovice - jedle (13894) (13932) (13938) (13940) (13944) (13945) (13949) (13952) (13960) (13961) (13962) (13978) (13979) (13988) (13989) (13993) (13998) (14017) (14031) (14039) (14040) (14052)

jedle je velmi kraaaasny strom.Mame ho i na zahrade.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32561


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 19. 11. 2008
Re: Re:Spad po 1. fumigaci (32514) (32519) (32523) (32527) (32534) (32537) (32540) (32545)

Gusto souhlasím s Tebou, srpen je první část, která nám pomáhá
v přežití včelstev a určuje následně příští rok. Další
léčení jen tlumí a ničí generace roztočů, které nám budou
škodit už v generaci včel následujícího období, kdy se začnou
i líhnout krátkověké včely, které připravují včelstvo na jarní
dynamický rozvoj.

Marek Medve

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Re:Spad po 1. fumigaci
Datum: 18.11.2008 - 20:08:27

> Bohužel nemáš pravdu. Pokud by tomu tak bylo, neexistovaly
> by symptomy
> mizení včelstev. Základem je NÍZKÝ CELKOVÝ STAV
> ROZTOČE VE VČELSTVU. Pokud
> totiž budeš léčit zamořené stanoviště včelstev
> můžeš i přesto kompletně o
> něj dojít, protože roztoči to svým způsobem dokážou.
> Srpen není tudíž
> základ.
>
> Jako průkazná jednoduše řečená logická ilustrace
> stačí schopnost roztoče,
> že umí oklamat čističky. A to jsme jen u prvního
> problému z více, který,
> jak jsem napsal výše, umí - dokážou hostitele
> oklamat.
>
> .........
> Pepan:>1 LÉČENÍ V SRPNU GABONEM, VARIDOLEM NEBO
> KYSELINOU JE ZÁKLAD ty
> následná léčení již zimní včely nezachrání
> a je to jen doladění formy pro
> příští jaro<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32562


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (78.136.174.106) --- 19. 11. 2008
Re: Statni dotace mi pomohli uspesne vcelarit (32543)

To samozřejmě můžete hledat i v Blesku,ale proč to nemůže být třeba na netu ČSV jako jsou prodejci medů.Jinak nabídka matek ,opravy vyvíjeců a další jsou v placené inzerci.Je to přece výdělečná činnost a né bezplatná pomoc včelařům.Jestli se pletu tak prosím o osvětlení třeba jsem natvrdlej.Díky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32563


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vorja (78.108.145.2) --- 19. 11. 2008
Re: Re:Spad po 1. fumigaci (32514) (32519) (32523) (32527) (32534) (32537) (32540) (32544)

LÉČENÍ V SRPNU GABONEM, VARIDOLEM NEBO KYSELINOU JE ZÁKLAD ty následná léčení již zimní včely nezachrání a je to jen doladění formy pro příští jaro
-----------------------------------------------------------
Pokud si chceme uchovat zimní generaci včel je z tohoto pohledu i léčení v srpnu pozdě. Matka zakládá první generace zimních včel již po slunovratu. Proto by mělo být našim zájmem, abychom již předtím měli ve včelstvech co nejméně roztočů. Proto má velký význam v této době léčení KM, nejlépe dvakrát. Pak v srpnu Gabon a v říjnu až prosinci Varidol. Tak jsem to pochopil a tak to provádím. Nezapomeňme, že VD je prevít. Ten se za příhodných podmínek množí geometrickou řadou a to je fakt. Pokud to někdo podcení, pak může být nemile překvapen.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32564


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sedli (193.165.74.84) --- 20. 11. 2008
Gusta

Prosím p. G. Pazderku, aby se mi ozval na e-mail helenar/=/post.cz, Rád bych s ním probral vybavení velkoprovozu. Petr Sedláček Třeboň

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32565


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 20. 11. 2008
Re: Re:Spad po 1. fumigaci (32514) (32519) (32523) (32527) (32534) (32537) (32540) (32544) (32564)

Problémem je tady medobraní. léčiva se smějí používat až po. V různých oblastech je různě dlouhá snůška. Jedině použití kys. mrav. je možné
Gabon je nejúčinější a působí ve včelstvu i 6 týdnů a zabraňuje rozvoji škůdce na plodu. Kyselina prostupuje částečně i víčky účinek podle délky aplikace hrozí okyselení medu a formidol jen 3 dny varidol usmrtí jen roztoče na včelách. Za slunovratu začínají kvést lípy
Má praxe vypadá takto.
Formidol. před nasazením medníku (sníží jejich počet na minimum a celé populační křivka V.d. začíná od začátku)
Gabon, Po sundání (ukončuje zdárný rozvoj patogenu na plodu) Snůška u nás končí mez 16. 7. - 20. 8. podle počasí a plodin na polích.
Varidor, 2x - 3x podle stupně spadu po druhé aplikaci (usmrcuje přeživší a zavlečené brouky)
Roční úhyn včelstev 1 z 30
nikdy jsem nemusel dělat jarní nátěr plodu
Zimuji 3 oddělky v záloze

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vorja <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re:Spad po 1. fumigaci
> Datum: 19.11.2008 23:54:14
> ----------------------------------------
> LÉČENÍ V SRPNU GABONEM, VARIDOLEM NEBO KYSELINOU JE ZÁKLAD ty následná
> léčení již zimní včely nezachrání a je to jen doladění formy pro příští
> jaro
> -----------------------------------------------------------
> Pokud si chceme uchovat zimní generaci včel je z tohoto pohledu i léčení v
> srpnu pozdě. Matka zakládá první generace zimních včel již po slunovratu.
> Proto by mělo být našim zájmem, abychom již předtím měli ve včelstvech co
> nejméně roztočů. Proto má velký význam       v této době léčení KM, nejlépe
> dvakrát. Pak v srpnu Gabon a v říjnu až prosinci Varidol. Tak jsem to
> pochopil a tak to provádím. Nezapomeňme, že VD je prevít. Ten se za
> příhodných podmínek množí geometrickou řadou a to je fakt. Pokud to někdo
> podcení, pak může být nemile překvapen.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32566


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 20. 11. 2008
Re: Dotaz a připomínky (32551)


Nevím, zda si včelaři všechno najdou v počítači či někde jinde.Neposuzujte to podle sebe.Domnívám se, že to dokáže s bídou sotva 10%, někde ani zdaleka tolik ne.Takže Včelařství je jediný zdroj informací /pokud ho ovšem vůbec vybalí z obálky/.Hodně lidem dělá potíže čtení a hlavně čtenému porozumět, a to i údajně vzdělaným lidem.

Je to revoluční myšlenka, aby se více četlo. Vždyť tak by se český národ mohl zařadit mezi nejvzdělanější národy světa! Pane Tichý, o to se snažil už Komenský, a jak skončil?
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32567


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 20. 11. 2008
Re: Dotaz a připomínky (32551) (32567)

Vojtěch:

Nevím, zda si včelaři všechno najdou v počítači či někde jinde.Neposuzujte to podle sebe.Domnívám se, že to dokáže s bídou sotva 10%, někde ani zdaleka tolik ne
----

Na druhiou stranu proč to vstahovat k tak široké základně.

Když si jako základnu vztáhnu jen na ty, co mají o "koníčka" zájem, tak odhaduji jiné číslo. Tak 2/3 a možná i víc lidí si hledá informace na internetu.

Divili by jste se, kolik lidí si pobrouzdá internet, než jdou koupit třeba ledničku a jak jsou informovaní bez ohledu na věk.

A tak nesměšujme hrušky s jabkama. Ne každý, kdo má na zahradě králíkárnu s králíky je chovatel králíků.

A u včel je to stejné. Někdo má úly se včelama a je spokojen s tím co má a opravdu nemusí skoro nic číst, když mu vše přinese důvěrník a někdy mu to i přeléčí a pak je ten zbytek chovatelů včel. Co se o chov zajímají, pořizují si do něj nové věci, čtou atd.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32568


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 20. 11. 2008
Re: Dotaz a připomínky (32551) (32567) (32568)

Já se omlouvám za zjednodušení…. Domníval jsem se, že poslední věta napoví, kdo tuto myšlenku zde napsal. V plné míře jí dávám za pravdu.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32569


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (78.136.186.34) --- 20. 11. 2008
Re: Dotaz a připomínky (32551) (32567) (32568) (32569)

Přítel Sedláček z Příchovic u Plzně říká "jsou chvatelé včel a držitelé včel". Určitě uznáte,že v tom bude rozdíl!Bohužel těch druhých je asi těch 90%.Dodal bych ještě,že v tom zbytku jsou i tací co dělají "vlny" a jdou jen po dotacích.To by jste koukali co dovedou vymyslet.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32570


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 20. 11. 2008
Re: Gusta (32565)

Mail mám gupa(ctrl+alt+v)seznam.cz. P.Sedláčku, klidně se ozvěte se s otázkama.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32571


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 20. 11. 2008
Met52



       
V polních pokusů, jakmile proužky zacházet s M. anisopliae byly uvnitř úlů, několik
včely rychle se kontaktu s výtrusy. Do 5 až 10 minut, všechny včely v
včelstvo a byly vystaveny na houby, a většina z roztočů na včely zemřel do tří
na pět dní. Tato houba za předpokladu, výborné ovládání varroa, aniž by tím kolonie
vývoje nebo velikost populace. Testy ukázaly, že Metarhizium byl stejně účinný
jako fluvalinate, celých 42 dní po aplikaci


Z originálu na:
http://www.beedata.com/apis-uk/newsletters08/apis-uk1008/ApisUK102008No57.pdf

In field trials, once the strips treated with M. anisopliae were inside the hives, several
bees quickly made contact with the spores. Within 5 to 10 minutes, all the bees in the
hive were exposed to the fungus, and most of the mites on the bees died within three
to five days. The fungus provided excellent control of varroa without impeding colony
development or population size. Tests showed that Metarhizium was as effective
as fluvalinate, even 42 days after application



http://met52.com/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32572


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

sršeň (88.146.207.2) --- 20. 11. 2008
medomet

Zajímá mne ,zda máte někdo zkušenost s paprskovytým medometem.Dnes jsou zajímavé ceny na 18 rámkový,nerez za 885 US s možností dovozu kamionem.Vztahovala by se na něj v příštím dotace?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32573


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

sršeň (88.146.207.2) --- 20. 11. 2008
medomet

Zajímá mne ,zda máte někdo zkušenost s paprskovytým medometem.Dnes jsou zajímavé ceny na 18 rámkový,nerez za 885 US s možností dovozu kamionem.Vztahovala by se na něj v příštím roce dotace?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32574


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tichý (80.188.56.170) --- 20. 11. 2008
Těch druhých 90%

Bohužel opravdu těch druhých je 90%, to jsem přece psal a o ně mi právě jde. Jsou to včelaři a nejsou to všichni špatní lidé ani špatní včelaři. A to je máme jako odkopnout anebo jim raději podat pomocnou ruku. Já osobně těm 89%, aspoň našim, věřím, i když možná nejsou včelařskými mistry a výzkumníci, ale jedno je jisté, maji své včelky rádi a někteří je chovají jen pro radost.Vždy a všude se najdou nějací...,ale nikdy to není většina a všichni ostatní kromě mě.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32575


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 20. 11. 2008
Re: Těch druhých 90% (32575)

Kolik z těch 90% je ochotno Vám opravdu pomoci, když jste jak se říká ve srabu. Včely totiž také neodkopáváte, ale dáváte jim to nejlepší pomyšlení.(pokud víte jaké to je) A jestli Vám má včela nebo člověk takovou péči vrátit, včela podle mého názoru vyhraje. Člověk totiž velmi často spravedlivě oplácí dobro potrestáním.

........
Tichý:>Bohužel opravdu těch druhých je 90%, to jsem přece psal a o ně mi právě jde. Jsou to včelaři a nejsou to všichni špatní lidé ani špatní včelaři. A to je máme jako odkopnout anebo jim raději podat pomocnou ruku. Já osobně těm 89%, aspoň našim, věřím, i když možná nejsou včelařskými mistry a výzkumníci, ale jedno je jisté, maji své včelky rádi a někteří je chovají jen pro radost.Vždy a všude se najdou nějací...,ale nikdy to není většina a všichni ostatní kromě mě.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32576


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 21. 11. 2008
Re:medomet (32573)


Radiální vřeteno používáme doma již přibližně od roku 60 Na řepku a akát k nezaplacení. Později vy měním za tangeciální. Te´jsem pořídil elktropohon, tak asi to ani měnit nebudu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: sre? <jiri.marik/=/gmail.com>
> Předmět: medomet
> Datum: 20.11.2008 21:08:28
> ----------------------------------------
> Zajímá mne ,zda máte někdo zkušenost s paprskovytým medometem.Dnes jsou
> zajímavé ceny na 18 rámkový,nerez za 885 US s možností dovozu
> kamionem.Vztahovala by se na něj v příštím dotace?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32577


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 21. 11. 2008
Re: Těch druhých 90% (32575)

Tichý:

Bohužel opravdu těch druhých je 90%, to jsem přece psal a o ně mi právě jde. Jsou to včelaři a nejsou to všichni špatní lidé ani špatní včelaři. A to je máme jako odkopnout anebo jim raději podat pomocnou ruku

------

Tady jsme se snad ani nebavili o odkopávání lidí ale o formách šíření informací.

Na tom se snad shodneme, že určitá většina o určitý druh informací moc nestojí.
Takže si myslím, že z těch co o informace stojí, tak 2/3 jsou schopni informace z internetu získat. Třeba i zprostředkovaně, že seznam chovatelů matek atd by jim vytiskl vnuk, atd.
A o tom jsem diskutoval. Tedy k jaké zákadně tu IT gramotnost (jak se dnes říká:-) )vztahovat.

Jestli a jak bude rozdávat ČSV Včelařství, komu a s jakým obsahem je jeho věc a těch co to platí. Do toho se nemíchám. (už :-) )

A jestli soused pomůže mě, nebo já jemu, je věc vztahů lidí. Teoreticky by to mělo fungovat tak, že ti mladší vedle těch starších kdysi začínali. Takže by měli oplácet pokud mají co oplácet. Bez ohledu na členství.


Ale spíš mě připadá, že včelařina je koníček pro samotáře.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32578


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 21. 11. 2008
Re: T?ch druh?ch 90% (32575) (32578)


>
> Ale spíš mě připadá, že včelařina je koníček pro samotáře.
> Karel


Bohuzel :-(

Mam casto stejnej pocit ale hlava mi moc nebere proc to tak je, no treba jeste neznam ty spravny finty o ktere by se pak clovek mohl bat :-))

Je to fakt divny

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32579


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 21. 11. 2008
Re: T?ch druh?ch 90% (32575) (32578) (32579)

Mam casto stejnej pocit ale hlava mi moc nebere proc to tak je, no treba jeste neznam ty spravny finty o ktere by se pak clovek mohl bat :-))

Je to fakt divny

T.H.
------
Před dvaceti lety byla včelařina jedním z mála polo/legálních a docela výnosných byznysů. Já to bohužel nestihl dostat do zisku :-)).

A tak nějak to asi v myšlení zůstalo.

Ale jen to mi vysvětluje, proč skoro žádná ZO neobjednává společně sklenice, netiskne si etikety, atd. Myslím, že zvláště dnes v době drobného prodeje vidíme v sousedech i tu konkurenci.

Mně dost lidí radilo a dobře. Takže v tom jsem měl kliku..
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32580


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 21. 11. 2008
Re: T?ch druh?ch 90% (32575) (32578) (32579) (32580)

Nebylo by nejlepší nechat vše na přírodě?? Zdá se mi, že ona by provedla během několika let naprosto spravedlivou selekci i mezi včelaři. Tedy kdyby nebyly značně diskutabilní dotace, které českému včelařství spíš škodí. Co si budem namlouvat, kdo dá peníze chovateli králíků když neočkuje proti myxomatóze a vše vyveze do hnoje, nebo sedlákovi, kterému krávy zemřely na hlad a žízeň, což je podobné zcela zbytečnému úmrtí včelstev v r. 2002. Prostě včelařina je v podstatě řemeslo jako každé jiné a kdo ho nechce umět, zcela přirozeně by měl jít od válu. Nebo víte o dotacích pro zedníky po kterých jejich stavba spadne, nebo zubaři u kterého drží plomba tak slabou hodinku. V čem jsou včelaři tak vyjímeční, že za neschopnost tupost a lenost je společnost z našich daní odměňuje, jen aby to proboha nepřestávalili kurvit. Nemám pro to vysvětlení. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32581


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 21. 11. 2008
Re: T?ch druh?ch 90% (32575) (32578) (32579) (32580) (32581)

Myslím ,že ti tupí nebyli jen ti včelaři! Kde došlo ktěm úhynům? Byli to oblasti kde se až dosud nepoužíval gabon. Kdo nařizuje způsob léčení? A kdo nese tedy hlavní vinu? Jedna věc je kdo nekrmí nebo neléčí a druhá špatně naordinovaný lék

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: T?ch druh?ch 90%
> Datum: 21.11.2008 11:33:45
> ----------------------------------------
> Nebylo by nejlepší nechat vše na přírodě?? Zdá se mi, že ona by provedla
> během několika let naprosto spravedlivou selekci i mezi včelaři. Tedy kdyby
> nebyly značně diskutabilní dotace, které českému včelařství spíš škodí. Co
> si budem namlouvat, kdo dá peníze chovateli králíků když neočkuje proti
> myxomatóze a vše vyveze do hnoje, nebo sedlákovi, kterému krávy zemřely na
> hlad a žízeň, což je podobné zcela zbytečnému úmrtí včelstev v r. 2002.
> Prostě včelařina je v podstatě řemeslo jako každé jiné a kdo ho nechce
> umět, zcela přirozeně by měl jít od válu. Nebo víte o dotacích pro zedníky
> po kterých jejich stavba spadne, nebo zubaři u kterého drží plomba tak
> slabou hodinku. V čem jsou včelaři tak vyjímeční, že za neschopnost tupost
> a lenost je společnost z našich daní odměňuje, jen aby to proboha
> nepřestávalili kurvit. Nemám pro to vysvětlení. Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32582


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (212.4.135.135) --- 21. 11. 2008
Situace ve vcelarstvi - rozprava v EP



http://vindex.ic.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=868:situace-ve-vcelarstvi-b6-04802008-preklad-za-pomoci-google-translator&catid=55:skeny&Itemid=56

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32583


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 21. 11. 2008
Re: T?ch druh?ch 90% (32575) (32578) (32579) (32580) (32581)

Já pro to vysvětlení mám. Strach vedení ČSV, že včelaři se stanou z významné
50tisícové skupiny nevýznamnou pár tisícovou skupinou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, November 21, 2008 11:33 AM
Subject: Re: T?ch druh?ch 90%


> Nebylo by nejlepší nechat vše na přírodě?? Zdá se mi, že ona by provedla
> během několika let naprosto spravedlivou selekci i mezi včelaři. Tedy
kdyby
> nebyly značně diskutabilní dotace, které českému včelařství spíš škodí. Co
> si budem namlouvat, kdo dá peníze chovateli králíků když neočkuje proti
> myxomatóze a vše vyveze do hnoje, nebo sedlákovi, kterému krávy zemřely na
> hlad a žízeň, což je podobné zcela zbytečnému úmrtí včelstev v r. 2002.
> Prostě včelařina je v podstatě řemeslo jako každé jiné a kdo ho nechce
> umět, zcela přirozeně by měl jít od válu. Nebo víte o dotacích pro zedníky
> po kterých jejich stavba spadne, nebo zubaři u kterého drží plomba tak
> slabou hodinku. V čem jsou včelaři tak vyjímeční, že za neschopnost tupost
> a lenost je společnost z našich daní odměňuje, jen aby to proboha
> nepřestávalili kurvit. Nemám pro to vysvětlení. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32584


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 21. 11. 2008
Re:Situace ve vcelarstvi - rozprava v EP (32583)

Gusto teď jsi opravdu zabodoval. Je to ta nejlepší zpráva jakou jsi podal. Zároveňˇi odpověď těm co dští síru a oheň na ty co dostanou příspěvek na obnovu chovu
OVŠEM BUDOU LI TO CHTÍT ČÍST? Toť otázka? Je to ale počteníčko!

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Situace ve vcelarstvi - rozprava v EP
> Datum: 21.11.2008 12:19:19
> ----------------------------------------
>
>
> http://vindex.ic.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=868:situac
> e-ve-vcelarstvi-b6-04802008-preklad-za-pomoci-google-translator&catid=55:sk
> eny&Itemid=56
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32585


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 21. 11. 2008
Re: T?ch druh?ch 90% (32575) (32578) (32579) (32580) (32581) (32584)

I to je jeden z důvodů!!! Kdo by je pak živil!!! Vždyť moc toho
viditelně nedělají, ale výhod mají celou řadu!!! Např. i na škole!!!
Která je "jejich chloubou".

M.M.

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: T?ch druh?ch 90%
Datum: 21.11.2008 - 12:48:50

> Já pro to vysvětlení mám. Strach vedení ČSV,
> že včelaři se stanou z významné
> 50tisícové skupiny nevýznamnou pár tisícovou skupinou.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, November 21, 2008 11:33 AM
> Subject: Re: T?ch druh?ch 90%
>
>
> > Nebylo by nejlepší nechat vše na přírodě??
> > Zdá se mi, že ona by provedla
> > > během několika let naprosto spravedlivou selekci
> > i mezi včelaři. Tedy
> > kdyby
> > nebyly značně diskutabilní dotace, které českému
> > včelařství spíš škodí. Co
> > > si budem namlouvat, kdo dá peníze chovateli králíků
> > když neočkuje proti
> > > myxomatóze a vše vyveze do hnoje, nebo sedlákovi,
> > kterému krávy zemřely na
> > > hlad a žízeň, což je podobné zcela zbytečnému
> > úmrtí včelstev v r. 2002.
> > > Prostě včelařina je v podstatě řemeslo jako
> > každé jiné a kdo ho nechce
> > > umět, zcela přirozeně by měl jít od válu. Nebo
> > víte o dotacích pro zedníky
> > > po kterých jejich stavba spadne, nebo zubaři u
> > kterého drží plomba tak
> > > slabou hodinku. V čem jsou včelaři tak vyjímeční,
> > že za neschopnost tupost
> > > a lenost je společnost z našich daní odměňuje,
> > jen aby to proboha
> > > nepřestávalili kurvit. Nemám pro to vysvětlení.
> > Zdraví R. Stonjek
> >



--
Pořiďte si VOLNÝ Internet Extra a ušetříte měsíčně 404,- kč
za pevnou linku
Kupte si za to něco pro sebe! Více na www.volny.cz nebo na 800 880
880.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32586


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 21. 11. 2008
Re: T?ch druh?ch 90% (32575) (32578) (32579) (32580) (32581) (32582)

Tento příspěvek svědčí o značné neinformovanosti. Neví totiž, že už ve Včelařství v dostatečném časovém předstihu bylo podáno naprosto i blbům pochopitelné a jasné varování a návod jak postupovat. Vhodná léčiva byla ten rok k dispozici v jakémkoliv množství. Jestli s tím měl někdo potíže, měl by místo pláče v Konferenci začít dělat pořádek u sebe doma v ZO. Každopádně každý soudný člověk má léčiva na příští rok doma a obměňuje je, aby zbytečně nestárla. Současně je nutné naučit se a vybavit se na spolehlivý monitoring a nespoléhat se na Internetovou verzi, protože její význam v praxi mi uniká. Mě je totiž srdečně jedno jaká je situace ob ves, ale od zač července musím vědět alespoň přibližně co se děje u mě na včelnicích. O tom jací jsou mezi námi "odborníci "na roztoče svědčí i nedávno zveřejněný příspěvek o tom, jak rozhoduje srpen. Na takoovou stupiditu snad nemá význam ani reagovat. Jen důkaz, jaké skvělé počteníčko pro začínající v Konferenci viď Radime, to se jim to bude včelařit! A tak bych mohl pokračovat. Zdraví R. S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32587


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 21. 11. 2008
Re: T?ch druh?ch 90% (32575) (32578) (32579) (32580) (32581) (32582) (32587)

Současně je nutné naučit se a vybavit se na spolehlivý monitoring a nespoléhat se na Internetovou verzi, protože její význam v praxi mi uniká. Mě je totiž srdečně jedno jaká je situace ob ves, ale od zač července musím vědět alespoň přibližně co se děje u mě na včelnicích.

______________________________________________________________

Faktický efekt VMS vidím v tom, že učí včelaře provádět varroamonitoring, o což se léta marně snaží VUVč a ČSV. Souhlasím, že nákazová situace na vzdáleném cizím stanovišti nevypovídá o aktuálním stavu na stanovišti mém.
S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32588


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(87.197.103.170) --- 21. 11. 2008
Re: Met52 (32572)

Když neumíš anglicky tak se do toho nepouštej. Si trapný!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32589


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Texl (93.91.48.138) --- 21. 11. 2008

Současně je nutné naučit se a vybavit se na spolehlivý monitoring a nespoléhat se na Internetovou verzi, protože její význam v praxi mi uniká. Mě je totiž srdečně jedno jaká je situace ob ves, ale od zač července musím vědět alespoň přibližně co se děje u mě na včelnicích.
----------
Základem VMS je monitoring u vlastních včelstev na stanovišti - včelař je zodpovědný za zdravotní stav svých včelstev. Internetová aplikace je nadstavba a inspirace pro druhé. Přesto má určitě také svůj význam (porovnání, ověření nástupu invaze varoózy i třeba vedle ve vsi.) Kdo monitoroval v roce 2007 a včas adekvátně zasáhl, tak má včely, kdo monitoroval letos nemusel požívat tvrdou chemii a nemá tolik reziduí v medu. Sdělovat informace jiným, využívat je atd. je projevem pospolitosti lidí stejně zaměřených. Vždyť v této konferenci neděláte nic jiného. Také to můžeš pouze říci mámě doma.
Jinak přeji vše dobré. Petr Texl

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32590


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 22. 11. 2008
Re: Met52 (32572) (32589)

Jsem jen pěšák co hledí přes sezonu do včel nebo mimo sezonu dělá nějaké přípravy a pokud najdu na rozdíl od tebe nějaké zajímavé téma, podle svých možností jej zde z dobré vůle zveřejním. Pokud máš problém tak to nečti nebo se přičiň a oprav výsledek překladače.


.........
>Když neumíš anglicky tak se do toho nepouštej. Si trapný!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32591


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vorja (78.108.145.2) --- 22. 11. 2008
Re: Re:Spad po 1. fumigaci (32514) (32519) (32523) (32527) (32534) (32537) (32540) (32544) (32564) (32566)

Problémem je tady medobraní. léčiva se smějí používat až po. V různých oblastech je různě dlouhá snůška. Jedině použití kys. mrav. je možné
Gabon je nejúčinější a působí ve včelstvu i 6 týdnů a zabraňuje rozvoji škůdce na plodu. Kyselina prostupuje částečně i víčky účinek podle délky aplikace hrozí okyselení medu a formidol jen 3 dny varidol usmrtí jen roztoče na včelách. Za slunovratu začínají kvést lípy
Má praxe vypadá takto.
Formidol. před nasazením medníku (sníží jejich počet na minimum a celé populační křivka V.d. začíná od začátku)
Gabon, Po sundání (ukončuje zdárný rozvoj patogenu na plodu) Snůška u nás končí mez 16. 7. - 20. 8. podle počasí a plodin na polích.
Varidor, 2x - 3x podle stupně spadu po druhé aplikaci (usmrcuje přeživší a zavlečené brouky)

Ano, s tím se dá souhlasit. Problém varoazy vidím ve dvou důvodech:
1.       Nemáme 100% účinnou metodu léčení, přesněji řečeno metodu hubení VD.
2.       V určitém období máme pro léčení rozdílné podmínky. Proto, pro toto období nemáme jednoznačný předpis pro léčení, ale jen doporučení, které si musíme podle našich podmínek upravit. Co to znamená? Někomu spíše vyhovuje léčení KM před nasazením medníků, někomu až po 1. vytočení medníků. Vzhledem k vyšší účinnosti léčení při venkovní teplotě nad 20 °C, mi lépe vyhovuje léčení KM po řepce. Druhou rozdílnou podmínkou je, zda-li máme, nebo ne, snůškovou přestávku. U nás bývá snůšková přestávka (pokud není medovice) i několik týdnu. Je proto nebezpečí vylupování divoce žijících včel a tím importu (reinvazi) VD. Proto je u mne výhodnější vytočit před lípou a znovu přeléčit KM. Další rozdílnou podmínkou je ukončení snůšky a poslední vytáčení. Výhodu mají ti, kteří vytočí dříve a mohou dříve nasadit gabóny. Rychlost množení VD závisí na dalších rozdílných podmínkách (povětrnostních, snůškových podmínkách, plodování včelstev, atd.), které rovněž nemusíme mít stejné a v jednotlivých létech mohou být různé.
Závěrem bychom mohli říci, že boj proti varoáze je (pokud se nenajde 100% účinná metoda) boj nekonečný, nesmíme žádné období podcenit a optimálně léčit. Proto také nesouhlasím s názory, že včelaři jsou neschopni, líni, atd. Dle mého názoru jsou včelaři, kterým se daří a kterým ne. Těm, kterým se nedaří, těm je třeba pomocí a pokud to nepomůže pak jim doporučit, aby s včelařením přestali. Včelařství není jen kšeft, nebo koníček. Je to i poslání. Má široký celospolečenský význam a je ho nutno promyšleně podporovat. Historicky, každý dobrý vladař včelaření podporoval.
Dále je nutno podotknout, že ne každý účastník procesu zvaném „Včelařství“ včelaření u nás přeje, což je důkazem i některých diskusních příspěvku na této konferenci

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32592


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 22. 11. 2008
Re: Met52 (32572) (32589) (32591)

>Když neumíš anglicky tak se do toho nepouštej. Si trapný!
------
A počkej si, až udělají něco ti co to tak dobře a povzbudivě umí hodnotit.

Pokud je tady něco trabný, (kromě anonymů) tak to, že takové texty překládají amatéři a nadšenci při tom se obor včelařství chlubí mohutnou a silnou organizací s poměrně velkým rozpočtem a placenými profesionály.

Takže Gusto, nic si z toho nedělej. A až si takové texty přečtem vždy včas na webu ČSV, tak budeš moci chystat místo toho věci na sezonu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32593


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 22. 11. 2008
Re: (32590)

Současně je nutné naučit se a vybavit se na spolehlivý monitoring a nespoléhat se na Internetovou verzi, protože její význam v praxi mi uniká. Mě je totiž srdečně jedno jaká je situace ob ves, ale od zač července musím vědět alespoň přibližně co se děje u mě na včelnicích.

-----------------
Když to pro názornost řeknu jak ve válce. :-)
Problém monitoringu z podložek je v tom, že sílu nepřítele odhadujeme až podle počtu mrtvých po bitvě.
Počítání VD na podložce není nic jiného. Takže tam máme informaci, jak bylo včelstvo napadené.
Jediný způsob jak získat akt. informaci je průzkum bojem. To by jsme museli namátkou některá včelstva léčit a sledovat spad (při známé účinnosti léčení). A pořád budemem mít infomraci jen o tom, jak to vypadá v léčených včelstvech.

Za jak dlouho se mi objeví spad na podložce, když včely vyloupí nějaké silné zamořené včelstvo. Kolik procent plodu už bude zavíčkováno s VD až to zjistím a vytočím a nasadím léčivo?

Jak moc mi bude monitorování platné, když zjistím, že vzhledem k něčemu (třeba silně zamořenému okolí, lokalitě vhodné pro rozvoj VD atd) budu muset vytáčet měsíc před koncem snůšky. A pokud budu chtít zjistit proč, budu potřebovat právě informace z okolí obce.

S monitoringem jsem začal náhodou po úhnech 2003.
To byla stejná situace jako letos v ČR. Roztoče jsem neviděl. Dokonce jsme to konzultoval s Ing. Vesleým co dělám blbě. Na podzim na podložkách taky nic, myslel jsem si, že nefunguje fumigace, tak jsme aerosoloval. Zbytečně. S monitoringem mi chyběly skušenosti a hlavně v té době nikdo nepublikoval informace (pokd je měl) že existují nějaké cykly v jeho rozvoji.
Pořád se to chápalo staticky. Úbytek byl vysvětlován oteplením (ale když jsem porovnával mapy ze zimního vyštření ve Včelařství a průměrné teploty v krajích tak to nedávalo smysl. I ve studeném roce je na jižní Moravě větší teplo než tady u nás na severu). Takže to jenom na vysvětlenou a dokreslení jaké byly tehdy informace.
V létě o tom, jak to vypadalo v zimě :-)

Takže jsem si od nákazového referenta vzal vyšetření od 1997 a zkusil to dát do tabulky.

A zjistil jsem, že jsou včelaři ( a dnes si spíš myslím že místa), kde jsou s VD stálé problémy. Tehdy jsem to vidšl jako problém lidí, nebo divokých včelstev (oboje po silných úhynech ubylo) ale VD se postupně začal objevovat, Každý rok víc a víc. Vloni jsem právě zjistil, že VD začíná padat už zkraje července.

Ale bylo mi to h... platný protože jsem věřil těm kecům o plošném nasazování léčiva atd.

Takže ano, od té doby mám v almaře plno léčiva včetně KM a odpařovačů a na nikoho nespoléhám.

Přesto si myslím, že infomrace o spadu v okolí má pro mě ještě větší cenu.
Protože monitoring nemůžu dělat každý den. Jak zjistím, že se nejedná o náhodný výkyv atd.? Pokud budu mít informaci, že to padá i vedle tak tomu přistoupím jinak. Navíc VD se určitě nešíří najednou po celé ploše.
Ale to nevíme, protože takové informace nikdo moc nesbíral. A poku ano, tak je nezveřejňoval.
Ale máme informace jaký vliv má úl, dno, poloha (větrné, teplé, výška podstavce pod úly,..), rozmístění úlů?

Za rok je při pohledu do grafu každý chytrý. Ale vyhodnotit dynamiku průběžně, je hodně nejisté rozhodování. Může mi někdo říci, jestli byl včear, či ve čtvrtek dobrý den na nákup akcíí. A za měsíc to bud evědět každý. Bohužel o měsíc pozdě:-)
Já nakupoval ve středu a ve čtvtek jsem viděl že blbě. A určitě bych našel dost těch, co ve středu říkali, že je ještě brzo. Ale jak je tehdy odlišit od těch co říkali že je nejvyšší čas. To jsem si musel rozhodnout já a byl jsem vděčný ža každou informaci. Pokud možno podloženou fakty.

Takže VMS je pro mě takový akciový index o tom jak frčí roztoč. Rohodnout se musím stejně já sám.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32594


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 11. 2008
Re: Met52 (32572) (32589) (32591)

správně

Rozhodně to bylo lepší, Jak tady stále mlet dokola závistivé řeči o dotaci na úhyny. Dobře jsi ukázal, že nejde jen o problém nepořádných včelařů. Hlavně si ti co vyzdvihují svoje úspěchy nad druhé, " vlastně měli jen štěstí" Lépe řečeno my všichni které to nepotkalo!! :-P

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Met52
> Datum: 22.11.2008 00:53:06
> ----------------------------------------
> Jsem jen pěšák co hledí přes sezonu do včel nebo mimo sezonu dělá nějaké
> přípravy a pokud najdu na rozdíl od tebe nějaké zajímavé téma, podle svých
> možností jej zde z dobré vůle zveřejním. Pokud máš problém tak to nečti
> nebo se přičiň a oprav výsledek překladače.
>
>
> ........
> >Když neumíš anglicky tak se do toho nepouštej. Si trapný!
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32595


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 22. 11. 2008
Re: Met52 (32572) (32589) (32591) (32593)

Já se toho nechci moc míchat, ale text přeložený počítačovým programem bude
ještě moc hodně let potřebovat korekturu neboli rovnou přepsání odborníka,
aby to byl plnohodnotný překlad. Překlad čistě jen počítačovým programem bez
korektury bych vyhradil jen pro návody k použítí k levným čínským výrobkům v
nějakém stánkovém prodeji, jinde ne. Zveřejnění surového počítačového
překladu odborného článku je jen poukázka na posměch a různé jízlivé
poznámky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, November 22, 2008 8:25 AM
Subject: Re: Met52


> >Když neumíš anglicky tak se do toho nepouštej. Si trapný!
> ------
> A počkej si, až udělají něco ti co to tak dobře a povzbudivě umí hodnotit.
>
> Pokud je tady něco trabný, (kromě anonymů) tak to, že takové texty
> překládají amatéři a nadšenci při tom se obor včelařství chlubí mohutnou a
> silnou organizací s poměrně velkým rozpočtem a placenými profesionály.
>
> Takže Gusto, nic si z toho nedělej. A až si takové texty přečtem vždy včas
> na webu ČSV, tak budeš moci chystat místo toho věci na sezonu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32596


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 22. 11. 2008
Re: T?ch druh?ch 90% (32575) (32578) (32579) (32580) (32581) (32582) (32587)

Mne naopak zajímají. Potvrzují se mi situace z okolí mých stanovišť, která je zoufalá už minimálně po dobu co včelařím a to s menšími výkyvy. Varroamonitoring to dává černé na bílém. Lepší než nějaké souhrné zprávy jednou za rok ve Včelařství - vlastně nic konkrétně říkající. Tady je jasná realita. Přispívat do systému VMS se chytám.
........
R.Stonjek:>Současně je nutné naučit se a vybavit se na spolehlivý monitoring a nespoléhat se na Internetovou verzi, protože její význam v praxi mi uniká.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32597


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

je?ek.obecný (e-mailem) --- 22. 11. 2008
Re: Met52 (32572) (32589) (32591) (32593) (32596)



no já se do toho taky nechci míchat, ale pokud prohlížíte text v cizím
jazyce kterým nevládnete tak je počítačem přeložený text stále lepší než
drátem do oka a pro základní orientaci stačí.... (i když to prakticky
jen kaká písmena) Navíc ten počítačem přeložený článek není tak úplně
nesmyslný. Čet ho kromě Gusty vůbec někdo??



petr j.




Radim Polášek napsal(a):
> Já se toho nechci moc míchat, ale text přeložený počítačovým programem bude
> ještě moc hodně let potřebovat korekturu neboli rovnou přepsání odborníka,
> aby to byl plnohodnotný překlad. Překlad čistě jen počítačovým programem bez
> korektury bych vyhradil jen pro návody k použítí k levným čínským výrobkům v
> nějakém stánkovém prodeji, jinde ne. Zveřejnění surového počítačového
> překladu odborného článku je jen poukázka na posměch a různé jízlivé
> poznámky.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, November 22, 2008 8:25 AM
> Subject: Re: Met52
>
>
>
>>> Když neumíš anglicky tak se do toho nepouštej. Si trapný!
>>>
>> ------
>> A počkej si, až udělají něco ti co to tak dobře a povzbudivě umí hodnotit.
>>
>> Pokud je tady něco trabný, (kromě anonymů) tak to, že takové texty
>> překládají amatéři a nadšenci při tom se obor včelařství chlubí mohutnou a
>> silnou organizací s poměrně velkým rozpočtem a placenými profesionály.
>>
>> Takže Gusto, nic si z toho nedělej. A až si takové texty přečtem vždy včas
>> na webu ČSV, tak budeš moci chystat místo toho věci na sezonu.
>>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32598


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 22. 11. 2008
Re: Met52 (32572) (32589) (32591) (32593) (32596) (32598)

No konečně první reakce vztahující se k tématu. Podle všeho se dlouho
hledala forma jak M.anisopliae včelařům předat. Podle všeho se ten
způsob zřejmě nalezl. Není někomu znám postup?
..........
Dne 22. listopad 2008 12:33 "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com> napsal(a):
>navíc ten počítačem přeložený článek není tak úplně
> nesmyslný. Čet ho kromě Gusty vůbec někdo??
>
>
>
> petr j.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32599


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lubo? Adamec (e-mailem) --- 22. 11. 2008
Re: Met52

četl jsem ho a byl jsem rád že si někdo dal tu práci a přeložil ho (také
neumím anglicky)

Luboš
----- Original Message -----
From: ""ježek.obecný"" <jezek.obecny/=/gmail.com>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, November 22, 2008 12:33 PM
Subject: Re: Met52


>
>
> no já se do toho taky nechci míchat, ale pokud prohlížíte text v cizím
> jazyce kterým nevládnete tak je počítačem přeložený text stále lepší než
> drátem do oka a pro základní orientaci stačí.... (i když to prakticky jen
> kaká písmena) Navíc ten počítačem přeložený článek není tak úplně
> nesmyslný. Čet ho kromě Gusty vůbec někdo??
>
>
>
> petr j.
>
>
>
>
> Radim Polášek napsal(a):
>> Já se toho nechci moc míchat, ale text přeložený počítačovým programem
>> bude
>> ještě moc hodně let potřebovat korekturu neboli rovnou přepsání
>> odborníka,
>> aby to byl plnohodnotný překlad. Překlad čistě jen počítačovým programem
>> bez
>> korektury bych vyhradil jen pro návody k použítí k levným čínským
>> výrobkům v
>> nějakém stánkovém prodeji, jinde ne. Zveřejnění surového počítačového
>> překladu odborného článku je jen poukázka na posměch a různé jízlivé
>> poznámky.
>>
>> R. Polášek
>>
>> ----- Original Message -----
>> From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
>> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
>> Sent: Saturday, November 22, 2008 8:25 AM
>> Subject: Re: Met52
>>
>>
>>
>>>> Když neumíš anglicky tak se do toho nepouštej. Si trapný!
>>>>
>>> ------
>>> A počkej si, až udělají něco ti co to tak dobře a povzbudivě umí
>>> hodnotit.
>>>
>>> Pokud je tady něco trabný, (kromě anonymů) tak to, že takové texty
>>> překládají amatéři a nadšenci při tom se obor včelařství chlubí mohutnou
>>> a
>>> silnou organizací s poměrně velkým rozpočtem a placenými profesionály.
>>>
>>> Takže Gusto, nic si z toho nedělej. A až si takové texty přečtem vždy
>>> včas
>>> na webu ČSV, tak budeš moci chystat místo toho věci na sezonu.
>>>
>>
>>
>>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32600


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 22. 11. 2008
Re: (32590) (32594)

pane Jiruš k Vašemu
"""""Přesto si myslím, že infomrace o spadu v okolí má pro mě ještě větší cenu.
Protože monitoring nemůžu dělat každý den. Jak zjistím, že se nejedná o náhodný výkyv atd.? Pokud budu mít informaci, že to padá i vedle tak tomu přistoupím jinak. Navíc VD se určitě nešíří najednou po celé ploše.
Ale to nevíme, protože takové informace nikdo moc nesbíral. A pokud ano, tak je nezveřejňoval. """

Je zveřejněno v Moderním včelaři 5/2008 str. 28, Ing. Květoslav Čermák ---- velmi poučné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32601


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 22. 11. 2008
Re: (32590) (32594) (32601)

Je zveřejněno v Moderním včelaři 5/2008 str. 28, Ing. Květoslav Čermák ---- velmi poučné.
----
Ing Čermák o tomto pokusu referoval už na jaře v Ivančicích.

Ale to co jsem měl na mysli, není laboratorní pokus na zalétávání VD.


Prakticky jsem myslel. že jsou "pravděpodobně" v okolí lokality různě příhodné pro množení VD. Těch vlivů si představuji hodně a mnohé jsou prokázány . namátkou mě napadá mikroklima, hustota zavčelení. No a pokud si to dlouhodobým sledováním vysleduji, mohu s tím pracovat. Například na stanovišti A budu dosahovat kritického spadu třeba o měsíc dřív než na stanovišti B.

Tohle jsou moje hypotézy, pokud vydržíme, dají se pak i na datech otestovat. Tedy na datech sesbíraných v mém okolí.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32602


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 22. 11. 2008
Re: (32590) (32594) (32601) (32602)

Nesázel bych na to, že počasí a místní klimatické podmínky mají přímý vliv na roztoče. Myslím, že mají zásadní vliv na chování včelstev a s tím související (sekundárně) vliv na roztoče. Jak se chová a jaké se chová včelstvo, podle toho se daří/nedaří roztoči. Právě varroamonitoring může roušku tajemství okolo tohoto poodhalit. Sám voják v poli monitoringu jsem byl od roku 1993 a viděl jsem jen to své bez zkušeností a pozorování druhých. Za poslední dva roky jsem pochopil více než za 15 let předchozích.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32603


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 23. 11. 2008
Re: (32590) (32594) (32601) (32602) (32603)

Pavel Holub:
Nesázel bych na to, že počasí a místní klimatické podmínky mají přímý vliv na roztoče. .... Právě varroamonitoring může roušku tajemství okolo tohoto poodhalit.

---
Jak vlastně v závěru říkáte, až fakta a data. Tedy varroamonitoring. :-)

Mám 4 stanoviště. Na třech tady okolo sebe i "stejné" včely, na všech stejné úly, metodiku, dna, ...
Na tom 4. záložním v jiném okrese (bylo založeno jako diverzifikace rizika - mám tady okolo mor, ale teď se našel i pár kilometrů od tamtuď:-) )
Tam jsem roztoče letos neviděl.

Tady doma jich mám plno. Tady vedle mám kolegu, taky je ve VMS. Stejné úly, stejný vyvíječ, skoro stejné léčení. (On vloni aerosoloval říjen, listopad, prosinec, já vloni až na konci listopadu a v prosinci)
On Gabon dávat nemusel a skoro nic mu nepadá ani po léčení. Já to musel v létě zachraňovat Gabonem. I v loni na podzim měl daleko menší spad než já.
Dal jsem mu v září přebytečné matky, z plodových plástů sestavil včelstvo. V oddělkách na 1/2 dnech jsem mu to předával i s Gabonem. Takže mám svědka, že tam Gabon byl nejmíň 6 týdnů :-). 1pásek na 5 rámků. A z toho "mého" včelstva mu spadlo mnoho set VD po první aerosolu, z jeho včelstev po desítkách bez Gabonu.


Z letošního a loňského pozorování těžko soudit. Jsem zvědav za pár let.

Docela se těším, pokud se podaří zorganizovat zimní setkání VMSistů :-) Možná tam bude o čem mluvit.


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32604


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.156.8) --- 23. 11. 2008
Zimni setkani VMSistu

Pokud nějaká taková akce bude, dejte vědět. Díky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32605


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 23. 11. 2008
Re: (32590) (32594) (32601) (32602) (32603) (32604)

Já také :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32606


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 11. 2008
Re: (32590) (32594) (32601) (32602) (32603) (32604) (32606)

nepovídej

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <ptp/=/post.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 23.11.2008 10:10:37
> ----------------------------------------
> Já také :-)
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32607


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (84.16.120.34) --- 23. 11. 2008
Dotace za zemřelého člena.

Dnes zemřel můj učitel včelařství. Ještě minulý týden podepsal v nemocnici plnou moc na dotaci na zazimované včelstva.A moje otázka je, zda-li má nárok na tuto dotaci když dnes zemřel. Díky za odpověďi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32608


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.253) --- 23. 11. 2008
medovina

Zdravím.Můj kolega má problém s vyčeřením medoviny.Poradíte mi někdo jak na to?
Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32609


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 11. 2008
Re:Dotace za zem?el?ho ?lena. (32608)

Podle mne logicky vzato jelikož se jedná o odměnu za uplynulé období, tak patří dědicům a měla by být součástí dědictví. Nesrovnávat z důchodem ten se vyplácí dopředu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: flakatos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Dotace za zem?el?ho ?lena.
> Datum: 23.11.2008 19:34:38
> ----------------------------------------
> Dnes zemřel můj učitel včelařství. Ještě minulý týden podepsal v nemocnici
> plnou moc na dotaci na zazimované včelstva.A moje otázka je, zda-li má
> nárok na tuto dotaci když dnes zemřel. Díky za odpověďi.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32610


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 11. 2008
Re:medovina (32609)

Medovina se obvykle čeří dlouho . Jinak pokud nejde o nějakou chorobu vína ,což vlastně medovina je, Tak čeření se dá urychlit přidáním želatiny nebo vaječného bílku

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra.P <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: medovina
> Datum: 23.11.2008 19:35:29
> ----------------------------------------
> Zdravím.Můj kolega má problém s vyčeřením medoviny.Poradíte mi někdo jak na
> to?
> Míra
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32611


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(213.226.254.30) --- 23. 11. 2008
Mor v Praze - Hodkovickach

Nařízení Městské veterinární správy v Praze č. 3/2008/EPI:

Čl. I
VYMEZENÍ OHNISKA
Ohniskem nebezpečné nákazy moru včelího plodu je hospodářství - stanoviště chovu včel reg. č. CZ 89798685 v Praze 4, Hodkovičky, V mokřinách.
(odkaz na mapu)
Čl. II
                                   VYMEZENÍ OCHRANNÉHO PÁSMA
Ochranné pásmo tvoří oblast okolo ohniska o poloměru 5 km, která zahrnuje následující katastrální území hl.m. Prahy:
ZO ČSV Praha 2 - k.ú.727300 Vyšehrad,
ZO ČSV Praha 4 - k.ú.727857 Hodkovičky, k.ú.728152 Podolí, k.ú.727873 Braník, k.ú.728161 Nusle, k.ú.728390 Libuš, k.ú.652393 Cholupice. k.ú.728519 Komořany, k.ú.728616 Modřany, k.ú.728071 Lhotka, k.ú.728438 Kamýk, k.ú.727598 Krč,
ZO ČSV Praha 5 – k.ú.728730 Jinonice, k.ú.728641 Radlice, k.ú.728837 Hlubočepy, k.ú.750573 Holyně, k.ú.750590 Slivenec, k.ú.729213 Velká Chuchle, k.ú.729183 Malá Chuchle, k.ú.686425 Lochkov, k.ú.738620 Radotín, k.ú.729248 Lahovice.

atd...

(Údajně z chyceného roje.)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32612


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 24. 11. 2008
Re: T?ch druh?ch 90% (32575) (32578) (32579) (32580)

> Ale jen to mi vysvětluje, proč skoro žádná ZO neobjednává společně
> sklenice, netiskne si etikety, atd. Myslím, že zvláště dnes v době
> drobného prodeje vidíme v sousedech i tu konkurenci.
>
> Mně dost lidí radilo a dobře. Takže v tom jsem měl kliku..
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32613


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.156.8) --- 24. 11. 2008
Re: Dotace za zemřelého člena. (32608)

Zmocněnec převezme peníze a předá je pozůstalým k dědickému řízení. Druhá možnost je, že ZO peníze vrátí do Prahy a tím do rozpočtu České republiky bez zpětného nároku.(bez záruky)
.........
flakatos:>Dnes zemřel můj učitel včelařství. Ještě minulý týden podepsal v nemocnici plnou moc na dotaci na zazimované včelstva.A moje otázka je, zda-li má nárok na tuto dotaci když dnes zemřel. Díky za odpověďi.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32614


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 24. 11. 2008
Organisovane vcelarstvi v Cesku 1903

Mezinarodni vystava ve Vidni vyvolal celou radu nespokojencu,zvlaste v rakousich.Povstala durazna oposice,ucelem je povaliti nynejsi spravu spolku,kde hlavni slovo ma Muck a Alfonsus a zavesti spravu spravedlivejsi.My se sice boju tech primo nezucastnime,ale prejeme oposici,aby zavedla poradek.Nebot pani-alaalfons-i u nas do naseho ustroji spolkoveho neblahym zpusobem zasahuji.

ZU Brno Po vypovezeni-vystehovani nem.Pomologickeho spolku zustala zahrada opustena(najem cinil 50K)Ustredi podalo pomologickemu spolku zadost za darovani stromu a keru.
Hospodarstvi ZU jest zahaleno tajemstvim apokladni zpravy neodpovidaji skutecnosti.Byvaly predseda Konsel chlubil se ze za dodane uly zbyva zaplatit jen 210 zl.Avsak nastupce Janousek podrobne uvedl ze bylo nutno doplati 1096 K
Prijem celkem: 5872 K Vydani :5872 K Zbyva: 209 K

XX Sjezd a vystava v Horicich
8. Sjezd vcelaru vychodnich Cech v Pardubicich

Rissky Svaz Zemskych samostatnych ustrednich spolku. vyjednal pojisteni..za nepatrny poplatek 30 haleru.Uzavrena smlouva se spolecnosti-Rakousky Fenix- na 10let. Je tedy v platnosti ze za 30haleru za rok na clena jest ustanoveno odskodneni do 500 K.Pojisteni pro cleny je povinne-zvysene pojistne dobrovolne-za kazdych dalsich 500 K poplatek 1,5 K.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32615


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 24. 11. 2008
Opravuji najem cinil 500 K

Opravuji najem 500 K

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32616


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 24. 11. 2008
Opravuji najem cinil 500 K

Opravuji najem 500 K

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32617


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef (90.176.60.65) --- 24. 11. 2008
léčení

Zdavím Jaký je názor na 3 léčení knotem nebo areolosolem?
V obojím je účiná stejná látka. Díky za diskusi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32618


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 24. 11. 2008
Re: léčení (32618)

Podle návodu k použití fumigace (ošetření knotem) je potřebná venkovní
teplota alespoň 10°C. Té se už letos těžko dočkáte. Ošetření aerosolem za
použití acetonu lze provádět i při teplotách pod nulou (tuším do -5°C).
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Josef" <tobiska/=/cementovezbozi.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, November 24, 2008 1:31 PM
Subject: léčení


Zdavím Jaký je názor na 3 léčení knotem nebo areolosolem?
V obojím je účiná stejná látka. Díky za diskusi.


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3635 (20081124)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32619


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 11. 2008
Re:l??en? (32618)

Dodrží-li se návod je to stejné. Avšak, knot se používá při 10°C když včely nelétají, avšak aerosol lze použít až do -5°C Pávě tímto spůsobem pak lze oštření posunou až do poloviny prosinc,e kdy již ve včelstvu není bezpečně plod nebo jeho plochy jsou minimální

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef <tobiska/=/cementovezbozi.cz>
> Předmět: l??en?
> Datum: 24.11.2008 13:31:39
> ----------------------------------------
> Zdavím       Jaký je názor na 3 léčení knotem nebo areolosolem?
> V obojím je účiná stejná látka. Díky za diskusi.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32620


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kala (e-mailem) --- 24. 11. 2008
pozvánka na voskařskou výstavu

Předvánoční čas a Vánoce nejsou jen kšeft a santaklaus.



Na adrese: http://www.muzeum-pribram.cz/akce/08akce/08betlemy/08betlemy.html



najdete pozvánku na výstavu: Vosk a dřevo v betlémářské tradici.



J.Kala



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32621


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 25. 11. 2008
Re: Dotace za zem?el?ho ?lena. (32608) (32614)

V tomto konkrétním případě bych nebojoval s úředním šimlem, dotaci bych vyzvedl, doklad máte a předal bych ji pozůstalým komisionelně tj. 3 lidi a nechat si převzetí podepsat pak přidat podpisy předávajících!
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dotace za zem?el?ho ?lena.
> Datum: 24.11.2008 08:47:10
> ----------------------------------------
> Zmocněnec převezme peníze a předá je pozůstalým k dědickému řízení. Druhá
> možnost je, že ZO peníze vrátí do Prahy a tím do rozpočtu České republiky
> bez zpětného nároku.(bez záruky)
> ........
> flakatos:>Dnes zemřel můj učitel včelařství. Ještě minulý týden podepsal v
> nemocnici plnou moc na dotaci na zazimované včelstva.A moje otázka je,
> zda-li má nárok na tuto dotaci když dnes zemřel. Díky za odpověďi.<
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32622


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (195.39.6.30) --- 25. 11. 2008
BeeVital

Na včelařské diskuzi přátel včel ze Slovenska (vcely.sk) jsem našel v oddíle "léčení" odkaz na www.beevital.pl. Jedná se o přípravek na léčení včel a k likvidaci destruktora. Měla by to být údajně asi 5 %-ní kyselina šťavelová. K tomuto přípravku je tam i několik příspěvků, ale vesměs jsou to zkušenosti z doslechu. Znáte někdo tento přípravek a nebo máte s ním někdo nějaké zkušenosti ? Na uvedené www adrese je krátký propagační šot tohoto přípravku.

Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32623


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 25. 11. 2008
Re: Dotace za zem?el?ho ?lena. (32608) (32614) (32622)

Včelár zomrel, včely žijú (predpokladám), pozostalí tiež, preto odmena za opeľovanie poľnoproduktov patrí im. Prečo také špekulovanie.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32624


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(195.113.197.20) --- 25. 11. 2008

wetgwrguhqerhg

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32625


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

karel (81.90.173.228) --- 25. 11. 2008
aerosol

Chci se vás zeptat můžu použít na aerosol varidol fum ? Nebo musím použít pouze varidol aer ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32626


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(213.226.254.30) --- 25. 11. 2008
Re: aerosol (32626)

Neustále se to tu omílá dokola celý podzim ...

Vše je na webu VÚVč.

Kopie článku:
---------------------------------------------------------
Aplikace léčiv proti varroáze.
17. 10. 2008 – 9:12

Blíží se začátek léčení a já bych chtěl mít jistotu. Dostal jsem léčivo: Varidol FUM a MP - 10 FUM. Prosím o informaci, jak se aplikují a zda obě léčiva jsou na fumigaci. Případně jaká léčiva se budou distribuovat pro aerosol a nátěr plodu. (Dotaz z e-mailu)

Všechny léky distribuujeme i s návody. Všechny návody jsou i na naší webové stránce: www.beedol.cz - produkty- léčivé přípravky
Stručně tedy takto:
Na fumigaci se používají: Varidol FUM a MP-10 FUM
Na aerosol se používají: Varidol AER a M-1 AER
Na nátěr pouze: M-1 AER

Přípravky Varidol FUM je zaměnitelný s přípravkem Varidol AER (jedná se o dvě různá balení stejného přípravku).

Jiné přípravky se zaměňovat nemohou.
---------------------------------------------------------

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32627


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 11. 2008
Re:aerosol (32626)

jistě,že


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: karel <fajmon.vcelar/=/seznam.cz>
> Předmět: aerosol
> Datum: 25.11.2008 17:07:31
> ----------------------------------------
> Chci se vás zeptat můžu použít na aerosol varidol fum ? Nebo musím použít
> pouze varidol aer ?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32628


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(213.192.2.142) --- 25. 11. 2008
Re: Dotace za zem?el?ho ?lena. (32608) (32614) (32622) (32624)

Odměna patří pouze žadateli. Pokud to nejde udělat, že peníze převzal ještě když žil, musí jít do dědictví, nebo vrátit. Když podepsal plnou moc tak ten, kdo peníze vyzvedl, může tvrdit, že je stačil předat. Pokud už se věděla částka, mohl je asi dát ze svého. Pokud už byly vybrány z účtu není co řešit.
Tonda

>Včelár zomrel, včely žijú (predpokladám), pozostalí tiež, preto odmena za opeľovanie poľnoproduktov patrí im. Prečo také špekulovanie.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32629


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 25. 11. 2008
Re: BeeVital (32623)

Kyselina šťavelová je vhodná pro léčení varroózy, ale pozor! Je na seznamu jedovatých látek podle zákona a vyžaduje to tedy odbornou manipulaci a skladování. Rozhodně to není dobrá metoda pro české "zlepšovatele".

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32630


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 25. 11. 2008
Re: BeeVital (32623) (32630)

...ale pozor! Je na seznamu jedovatých látek....

BeeVital neobsahuje kyselinu šťaveľovú, ale niekoľko prírodných substancií na ničenie v.d. ale hlavne zlepšuje život včelám.
Zdajte na Google heslo BeeVital Hive clean a pri názve článku kliknite na heslo "preložiť" a gúgle vám kostrbate preloží obsah do rodnej reči. nájdete tam viac takýchto pojednaní o Beevital. Používajú ho včelári v Rakúsku, Poľsku a v ďalších štátov.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32631


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

sršeň (88.146.207.2) --- 25. 11. 2008
Re: aerosol (32626) (32627)

Každý včelař dostal v lednu 2008 ve včelařství přílohu "Proti varroáze bojujeme po celý rok",tam je vše o léčení,bez dalších diskuzí ,tak si to otevřete.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32632


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Danihlík (194.212.22.2) --- 25. 11. 2008
Re: BeeVital (32623) (32630)

Hlavně bych řekl, že používání kyseliny šťavelové proti V.d. není na území ČR povoleno!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32633


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Holy (147.229.132.16) --- 26. 11. 2008
Re: medovina (32609)

Hůř se čeří zejména medovina nevařená, ale i vařená s málo posbíranou pěnou. Místo čeření s želatinou nebo jiným prostředkem lze v menším množství použít i filtraci přes normální filtrační papír nebo do kalné medoviny zamíchat trochu křemeliny a nechat znovu ustát. Křemelinu používají k filtraci např. v pivovarech a obvykle se tam dá i koupit
(nejmenší balení je pytel, řádově ve stokorunách a mám toho na zbytek života). Také lze kalnou medovinu nechat venku na mrazu a po vyčištění opatrně stočit (nesmí se s tím hýbat,
dlouhodobý zákal nedělají kvasinky a kal z nevysrážených bílkovinných složek je velmi lehký a snadno se zvíří). Při všech uvedených způsobech se částečně odstraní i barviva a medovina je pak světlejší.

M. Holý

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32634


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 26. 11. 2008
Re: BeeVital (32623) (32630) (32631)

http://translate.google.com/translate?u=http%3A//www.cornwallhoney.co.uk/beepedia/beevital.htm&hl=cz&langpair=auto|cs&tbb=1&ie=ISO-8859-1

........
Anton Turčáni:>BeeVital neobsahuje kyselinu šťaveľovú, ale niekoľko prírodných substancií na ničenie v.d. ale hlavne zlepšuje život včelám.
Zdajte na Google heslo BeeVital Hive clean<


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32635


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 26. 11. 2008
Jeřáby.

Na www.vcelarstvi.nazory.cz
Na 1. obrázku je spodní nástavek hliníkový a pod plátnem je skleněný bok na kontrolu plných uliček v úle, aby nemusel rozebírat a rušit včely. Kdykoliv má absolutní přehled o včelách, jejich rozvoji, nebo opačně, nemoci,úbytku atd. To si vymyslel dvanáctiletý kluk, který odsluhuje jeřáb na obrázku. Na svoje stanoviště odmítá šlechtěné matky.Vysvětluje to tím, že při jeho metodě včelaření, zuřivé včely mu nevadí, a že jsou odolnější, výkonnější než naše šlechtěné.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32636


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ferda (81.30.230.129) --- 26. 11. 2008
Re: BeeVital (32623)

" A co zničit destruktora sirnými knoty." Domnívám se, že postup léčení je jasně dán předepsaným postupem a léčivem. Je to snad nedostačující ? Domnívám se, že stačí léčit s rozumem a pohlídat si sousedy ať také léčí a né spekulovat s neověřenými a pouze doplňujícími léčivy. Vždyť důchodci mají problém léčit fumigací a vy jím chcete dát do rukou kyselinu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32637


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jaro (213.215.81.42) --- 27. 11. 2008
Beevital

Hive clean obsahuje oxalic acid a kys. oxálová je vlastne kys. šťaveľová. Môžme povedať, že oxalic acid má také účinky na klieštika ako sa motná kys. Čo sa týka nebezpečenstva poleptania alebo nadýchania, v tomto prípade netreba mať žiadne obavy. Dávkovanie je úplne jednoduché a netreba žiadne ochranné pomôcky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32638


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 27. 11. 2008
Re: BeeVital (32623) (32637)

" A co zničit destruktora sirnými knoty." Ferda

Ako ste prišli na tento nezmysel? Vd by istotne uhynul no s ním i včely! Sírou sa rieši konečná likvidácia včelstva napadnutého morom plodu a zničenie húseníc vijačky voštinovej na uložených plástov do budúcej sezóny.

Beevital neobsahuje kyselinu, obsah prípravku je určený na zlepšenie zdravotného stavu a posilnenie imunity včiel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32639


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.60) --- 27. 11. 2008
Re: BeeVital (32623) (32637)

>ferda (81.30.230.129) --- 26. 11. 2008
Re: BeeVital (32623)
" A co zničit destruktora sirnými knoty." ...... stačí léčit s rozumem a pohlídat si sousedy .....
------------------------------------------------------------
Ferdo, Ferdo. Těmi sirnými knoty to míníte léčit u těch sousedů??
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32640


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 27. 11. 2008
Re: BeeVital (32623) (32637) (32640)

Nejlépe je hlídat sám sebe , nevymýšlet blbiny, držet se návodu a dle vývoje na daném stanovišti je aplikovat, hlavně v hned po sundání medníků kdy se varoa dosahuje svého vrcholu vývoje. Včel již ubývá což prakticky zvyšuje zamoření.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: BeeVital
> Datum: 27.11.2008 08:38:54
> ----------------------------------------
> >ferda (81.30.230.129) --- 26. 11. 2008
> Re: BeeVital (32623)
> " A co zničit destruktora sirnými knoty." ...... stačí léčit s rozumem a
> pohlídat si sousedy .....
> ------------------------------------------------------------
> Ferdo, Ferdo. Těmi sirnými knoty to míníte léčit u těch sousedů??
> JK
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32641


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (195.39.6.30) --- 27. 11. 2008
Re: BeeVital (32623) (32637) (32640) (32641)

Udivuje mě reakce některých z Vás co říkají, že BeeVital není povolené léčivo (kyselina šťavelová), že se máme držet osvědčených postupů a nevymýšlet blbiny. Připadá mi tento názor, že to, co máme doma, je to to nejlepší, že někde jinde nemohou vymyslet nic, co by bylo funkční a možná snad i lepší zcela zcestný. Nepolemizuji nad tím, jestli je něco povolené, nebo ne, ale udivuje mě, že se (alespoň jsem nikde nic nečetl), tyto nové preparáty nezkoušejí. Destruktor z našich včelstev nevymizí, naopak, získává rezistenci proti prostředkům, které máme, tak proč se nezajímat o nové věci a možná, že i méně škodlivé?

Zdraví Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32642


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef (90.176.2.8) --- 27. 11. 2008
Re: BeeVital - varidol, gabon, formidol (32623) (32637) (32640) (32641) (32642)

Kyselina šťavelová není povolenou látkou k tlumení VD na území ČR. Výsledky s tím preparátem jsou stejné jako s formidolem, tedy asi kolem 50 až 60 %.
Pokud by by roztoč VD byl rezistentní proti varidolu /amitrazu/ zkouší se na výbraných včelnicích v ČR také přípravek MP 10, který se stejným způsobem aplikuje jako varidol a jedná se o úplně jiné chemické složení. Výsledky těchto zkoušek jsou srovnatelné s varidolem. Obdobně je to gabonu 90 a nebo u gabonu 92.
Není to propagace výrobků VÚ Dol, ale je to skutečnost, že v ČR máme nejlepší přípravek k tlumení roztoče VD a i kdyby jste to 100x předavkovali /varidol/ přímo včelám by to neuškodilo. Je naprosto zbytečně předavkovávat. Musí se dodržovat metodický pokyn, tj. 2x fumigace a 1 x aerosol. Další ošetření jsou zcelá zbytečné jak někteří uvádite, že v průběhu celého roku používate vícekrát varidol atd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32643


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 27. 11. 2008
Re: BeeVital (32623) (32637) (32640) (32641) (32642)

Těma blbinama jsem měl na mysli n ty sirné knoty , zřejmě na sousedovy včely a ne kyselinu šťavelovou. proto jsem mu také vysvětlil proč dochází k tak prudkému zvýšení V.d. v srpnu a září Těmi blbinami jsou takové věci jako je pokládání gabonu do česna. atd. Krom výše uvedené kys. se ještě používá Thymolin což je přírodní látka vyskytující se v mateřídoušce a tymiánu. A už vůbec si myslím, rozhodně nejsme pupkem světa. Sám osobně nefandím používání jedné látky k léčení je dobře tyto látky střídat, a to nejméně dvě. Podruhé čti pozorněji a nemíchej perspektivu s prezervativem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: BeeVital
> Datum: 27.11.2008 16:09:04
> ----------------------------------------
> Udivuje mě reakce některých z Vás co říkají, že BeeVital není povolené
> léčivo (kyselina šťavelová), že se máme držet osvědčených postupů a
> nevymýšlet blbiny. Připadá mi tento názor, že to, co máme doma, je to to
> nejlepší, že někde jinde nemohou vymyslet nic, co by bylo funkční a možná
> snad i lepší zcela zcestný. Nepolemizuji nad tím, jestli je něco povolené,
> nebo ne, ale udivuje mě, že se (alespoň jsem nikde nic nečetl), tyto nové
> preparáty nezkoušejí. Destruktor z našich včelstev nevymizí, naopak,
> získává rezistenci proti prostředkům, které máme, tak proč se nezajímat o
> nové věci a možná, že i méně škodlivé?       
>
> Zdraví Jiří
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32644


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ferda (81.30.230.129) --- 27. 11. 2008
Re: BeeVital (32623) (32637) (32640) (32641) (32642) (32644)

Od toho čím a jak léčit jsou snad daná pravidla. Výzkumné ústavy snad dosud odváděly dobrou práci a my "laikové" nemůžeme přece v globálu rozhodovat o tom, že předepsané léčivo vypustíme a bude léčit tím svým - lepším. Vždyť jednotné léčení je záruka toho, že roztoči, kteří se stávají rezistentní na účinnou látku nebudou imunní vůči druhé, kterou se bude léčit třeba v budoucnu. PS: Ty sirné knoty berte z nadhledem. Nebyl to návod jak léčit včely, ale pouze námět k zamyšlení čím by se dal ještě zničit destruktor pro "domácí výzkumníky".

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32645


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.60) --- 27. 11. 2008
Re: BeeVital (32623) (32637) (32640) (32641) (32642)

>Jiří (195.39.6.30) --- 27. 11. 2008
>e: BeeVital (32623) (32637) (32640) (32641)

.......1) Připadá mi tento názor, že to, co máme doma, je to to nejlepší, že někde jinde nemohou vymyslet nic, co by bylo funkční a možná snad i lepší......

2)Nepolemizuji nad tím, jestli je něco povolené, nebo ne......
Zdraví Jiří
----------------------------------------------------------
1) Ještě nikde jsem neslyšel, že to co máme doma je to nejlepší co máme. To myslím nikdo netvrdí. Ale to nejlepší co jsme měli (pokud se mýlím prosím promiňte) bylo organizované celoplošné léčení. Bohužel mám ten dojem, že chceme stůj co stůj dohnat ten vysněný "civilizovaný svět". Ano, "jinde" vymysleli slušivý název pro vlastní neschopnost. Nazvali to "Colony colaps disorder". Celkem k pousmání byla souvislost mizení včelstev zapříčiněné mobilními telefony. Chce se mi říci, že tamní včelaři měli včely vybavit lehčími přístroji. Ty stávající jsou moc těžké. Včely je neunesly a nedoletěly. Promiňte mi toto zlehčování "nejnovějších sov.. pardon, zahraničních zkušeností".

2) To, že nejsou některá léčiva u nás dosud povolená, neznamená, mírně řečeno, bojkot těchto léčiv, protože je vymysleli jide. Tato léčiva, kyselina šťavelová, thymol a i jiná, pokud mne paměť neklame, jsou vyzkoušená ve VÚVč. v Dole a zatím zůstávají v rezervě pro případnou rezistenci kleštíka včelího na dosud u nás povolená a používaná léčiva. Chci tím říci. Pokud budeme nepovolenými léčivy léčit "ilegálně", koledujeme si mimo jiné o jejich sníženou účinnost v době, kdy je budeme skutečně potřebovat. Potom budeme zase vzhlížet se zbožnou úctou k tomu "jinde", že byli tak "prozíraví" a vymysleli CCD. Jak jinak by si zdůvodnili vlastní neschopnost.

Tím konkrétně Vás příteli Jiří nenapadám. Reaguji pouze na Váš příspěvek, protože tyto názory nejsou na této konferenci ojedinělé. Je třeba léčit tím co je u nás povolené a přitom dodržovat schválené a vyzkoušené postupy a nevymýšlet blbiny, jak správně podotýká přítel Pepan.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32646


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 28. 11. 2008
Re: BeeVital (32623) (32637) (32640) (32641) (32642) (32646)

Josef Křapka:>Tato léčiva, kyselina šťavelová, thymol a i jiná, pokud mne paměť neklame, jsou vyzkoušená ve VÚVč. v Dole a zatím zůstávají v rezervě pro případnou rezistenci kleštíka včelího na dosud u nás povolená a používaná léčiva. Chci tím říci. Pokud budeme nepovolenými léčivy léčit "ilegálně", koledujeme si mimo jiné o jejich sníženou účinnost v době, kdy je budeme skutečně potřebovat. Potom budeme zase vzhlížet se zbožnou úctou k tomu "jinde", že byli tak "prozíraví" a vymysleli CCD. Jak jinak by si zdůvodnili vlastní neschopnost.<

........
To je jaksi mimo mé chápání. Zcela jistě jste v obraze a víte očem mluvíte pane Křapko. Pokud jste přesvědčen otom že ano, popiště mi to jako podrobnější simulaci průběhu rezistence, kvůli ne-řádným praktikám. Copak žijeme pod nějakou kopulí nebo někde na ostrově nebo v Austrálii?


Připadá mi totiž, že to co jste zde napsal, je nelogické. Celý svět už ani tak nehledá syntetizovanou chemii, ale přirozené a levně dostupné prostředky a patogeny použitelné na roztoče. Jestli je něco předraženého, tak zato mohou obchodní politky výrobních chemických gigantů, kde se zkrátka prodává zdraví včelstev. VÚ tuto politiku jako soukromá společnost používá víceméně také. Nepředá nic, načem by se nedalo organizovaně a dobře vydělat a to s oboustrannou spokojeností.



Takže co víme skutečně o rezistencích roztoče VD na jiné prostředky proti VD? Proč neuveřejní VÚ Dol ty nejlevnější (dosud nevypracované) metodiky na zvládnutí takového problému za pomoci jiných dostupných biologických prostředků nebo receptur. Za takovou metodiku by bylo dobře velmi poděkovat. Jestli se ovšem už pracuje a ne jen prvotně hodnotí sebrané informace a hodnotí přes tu zmíněnou "návratnost".

Věřím tomu, že nové postupy jsou známy, ale ta česká pohodlnost, poslušnost a tichost je vstupenkou do městečka Kocourkov.(kde se cítím, když čtu snad už i báchorky o rezistencích)

Doufám, že se bude hodnotit to, co jsem napsal a ne to, že jsem si to vůbec mohl dovolit napsat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32647


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 28. 11. 2008
Re: BeeVital (32623) (32637) (32640) (32641) (32642) (32646) (32647)

Uz jsem mel rozepsanu reakci, ale nastesti jsem si jeste precet Gustuv prispevek. Jednoznacny souhlas s Gustou.


Nezajimat se o novinky v oboru (jakemkoliv) a neprebirat ty nejlepsi veci z neho je cesta do pekla! Zvlaste v dnesni dobe...

Bohuzel z Dolu ci Vcelarstvi se o pripravku treba Beevital, ktery ja neznam, asi nedozvim, i kdyz rad bych se mylil.


A jeste jen muj maly dotaz. Muze roztoc ziskat na prirodni latky resitenci?? Mam na mysli kys. mravenci, stavelovou, thymol atd- trosku me prizpevek znejistel. Verim ze neziska, aspon na KM ne.

T.H.

> Josef Křapka:>Tato léčiva, kyselina šťavelová, thymol a i jiná, pokud mne
> paměť neklame, jsou vyzkoušená ve VÚVč. v Dole a zatím zůstávají v rezervě
> pro případnou rezistenci kleštíka včelího na dosud u nás povolená a
> používaná léčiva. Chci tím říci. Pokud budeme nepovolenými léčivy léčit
> "ilegálně", koledujeme si mimo jiné o jejich sníženou účinnost v době, kdy
> je budeme skutečně potřebovat. Potom budeme zase vzhlížet se zbožnou úctou
> k tomu "jinde", že byli tak "prozíraví" a vymysleli CCD. Jak jinak by si
> zdůvodnili vlastní neschopnost.<
>
> .......
> To je jaksi mimo mé chápání. Zcela jistě jste v obraze a víte očem mluvíte
> pane Křapko. Pokud jste přesvědčen otom že ano, popiště mi to jako
> podrobnější simulaci průběhu rezistence, kvůli ne-řádným praktikám. Copak
> žijeme pod nějakou kopulí nebo někde na ostrově nebo v Austrálii?
>
>
> Připadá mi totiž, že to co jste zde napsal, je nelogické. Celý svět už ani
> tak nehledá syntetizovanou chemii, ale přirozené a levně dostupné
> prostředky a patogeny použitelné na roztoče. Jestli je něco předraženého,
> tak zato mohou obchodní politky výrobních chemických gigantů, kde se
> zkrátka prodává zdraví včelstev. VÚ tuto politiku jako soukromá společnost
> používá víceméně také. Nepředá nic, načem by se nedalo organizovaně a dobře
> vydělat a to s oboustrannou spokojeností.
>
>
>
> Takže co víme skutečně o rezistencích roztoče VD na jiné prostředky proti
> VD? Proč neuveřejní VÚ Dol ty nejlevnější (dosud nevypracované) metodiky na
> zvládnutí takového problému za pomoci jiných dostupných biologických
> prostředků nebo receptur. Za takovou metodiku by bylo dobře velmi
> poděkovat. Jestli se ovšem už pracuje a ne jen prvotně hodnotí sebrané
> informace a hodnotí přes tu zmíněnou "návratnost".
>
> Věřím tomu, že nové postupy jsou známy, ale ta česká pohodlnost, poslušnost
> a tichost je vstupenkou do městečka Kocourkov.(kde se cítím, když čtu snad
> už i báchorky o rezistencích)
>
> Doufám, že se bude hodnotit to, co jsem napsal a ne to, že jsem si to vůbec
> mohl dovolit napsat.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32648


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlik (90.177.14.87) --- 28. 11. 2008
aerosol

Jak dlouho po aplikaci aerosolu má zůstat úl uzavřený?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32649


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 28. 11. 2008
Re:aerosol (32649)

tady urcite bude odpoved http://ovcsvpardubice.blog.cz/0508/zkraceny-navod-k-pouziti-aerosolove-soupravy

pripadne v linku nahore - navod k Vat1a


> Jak dlouho po aplikaci aerosolu má zůstat úl uzavřený?
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32650


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (195.39.6.30) --- 28. 11. 2008
Re: BeeVital (32623) (32637) (32640) (32641) (32642) (32646) (32647) (32648)

V žádném případě jsem svým příspěvkem o přípravku BeeVital, o kterém jsem rovněž do předevčerejška neslyšel, nechtěl nabádat někoho k jeho "nelegálnímu" použití, nechtěl jsem o nikom říct, že mu nezáleží na zdraví jeho včelstev. Pouze jsem ty, kteří o něm rovněž neslyšeli, chtěl na něj upozornit a jsem rád, že se diskuze tak rozjela. Myslím si rovněž, že na léčiva, která obsahují látky na přírodní bázi, destruktor rezistenci nezíská. Jak přítel Turčáni ve svém příspěvku napsal, BeeVital je určený na zlepšení zdravotního stavu a posilnění imunity včel, o což nám asi všem jde. Pepane, máš pravdu, nepřečetl jsem si, na který příspěvek reaguješ, pouze jsem viděl téma BeeVital, a tak jsem se chytl.

Zdraví Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32651


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 11. 2008
Re: BeeVital (32623) (32637) (32640) (32641) (32642) (32646) (32647) (32648) (32651)

z toho si nic nedělej . taky se mě to stává.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: BeeVital
> Datum: 28.11.2008 17:02:44
> ----------------------------------------
> V žádném případě jsem svým příspěvkem o přípravku BeeVital, o kterém jsem
> rovněž do předevčerejška neslyšel, nechtěl nabádat někoho k jeho
> "nelegálnímu" použití, nechtěl jsem o nikom říct, že mu nezáleží na zdraví
> jeho včelstev. Pouze jsem ty, kteří o něm rovněž neslyšeli, chtěl na něj
> upozornit a jsem rád, že se diskuze tak rozjela. Myslím si rovněž, že na
> léčiva, která obsahují látky na přírodní bázi, destruktor rezistenci
> nezíská. Jak přítel Turčáni ve svém příspěvku napsal, BeeVital je určený na
> zlepšení zdravotního stavu a posilnění imunity včel, o což nám asi všem
> jde. Pepane, máš pravdu, nepřečetl jsem si, na který příspěvek reaguješ,
> pouze jsem viděl téma BeeVital, a tak jsem se chytl.
>
> Zdraví Jiří
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32652


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bernard (90.177.185.32) --- 28. 11. 2008
BEEVITAL

BEEVITAL a vše kolem něj na www.beevital.pl
je to v polščině.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32653


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 28. 11. 2008
Re: BeeVital (32623) (32637) (32640) (32641) (32642) (32646) (32647)

> 1)To je jaksi mimo mé chápání. Zcela jistě jste v obraze a víte očem mluvíte pane Křapko. Připadá mi totiž, že to co jste zde napsal, je nelogické.
2)Celý svět už ani tak nehledá syntetizovanou chemii, ale přirozené a levně dostupné prostředky a patogeny použitelné na roztoče.
3)Takže co víme skutečně o rezistencích roztoče VD na jiné prostředky proti VD? Proč neuveřejní VÚ Dol ty nejlevnější (dosud nevypracované) metodiky na zvládnutí takového problému za pomoci jiných dostupných biologických prostředků nebo receptur.
4) Doufám, že se bude hodnotit to, co jsem napsal a ne to, že jsem si to vůbec mohl dovolit napsat.<
------------------------------------------------------------
1) Ano. Snažil jsem se poukázat na to, že zde hrozí nebezpečí anarchie v léčení. To by byl zcela logicky počátek konce našich včel.

2) Nepřipadá Vám přátelé, že celý svět svým "ekologistickým" šílenstvím nalezl pouze málo účinná ekologická šidítka na léčení kleštíka? I když možná "levná". Zatím to ale vypadá tak, že nalezl pouze CCD. Snad to s mykózami bude lepší, vypadá to nadějně a doufejme, že to nebude také na houby.

3) Asi není pro účastníky konference novinkou, že VÚVč pořádá každoročně pro zájemce kurzy léčení. Jejich součástí jsou i novinky z oblasti léčiv. Stačí nalistovat příslušné stránky www, zjistit kdy, a přihlásit se. Zde můžete položit fundované otázky na které se Vám dostanete od přednášejících ing. Veselého a ing. Titěry kvalifikované odpověďi. Odpovědi zajisté kvalifikovanější než bych to dokázal já.
4) Snažil jsem se přítelé osvětlit to co bylo psáno a nikomu nevyčítám, že to napsal. Doufám, že má odpověď není z kontextu a je srozumitelná.
Přeji hezké, předposlední listopadové ráno přátelé. JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32654


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ferda (81.30.230.129) --- 28. 11. 2008

Jen tak pro zajímavost, chtěl jsem se zeptat, zda Vás někdy píchla žihadlem matka, nebo zda je to možné, třeba při značení.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32655


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 29. 11. 2008
Re: (32655)

Jen tak pro zajímavost, chtěl jsem se zeptat, zda Vás někdy píchla žihadlem matka, nebo zda je to možné, třeba při značení.

Áno bodla a je to určite možné, ale za istej situácii. Matka sa liahne zo žihadlom a jedovou žľazou ako ostatné včely-robotnice. Po oplodnení matky sa žihadlo u matke biologicky mení na kladielko a pravdepodobne zaniká i jedová žľaza. Práve v čase keď sa M vyliahne a oplodní a stratí panenskosť, matka pri nevhodnej manipulácii dokáže človeka pichnúť. M ako taká neútočí, len sa bráni a vtedy bodne. Stalo sa mi to dvakrát, čo som si všimol, ani v jednom prípade žihadlo M neostalo v tele, nevytrhlo sa jej ako vele, zrejme to súvisí s premenou na kladielko a zpätné háčiky na ňom zaniknú.
Možno niekto múdrejší to preskúmal vedecky a napísal pojednanie, ale ja to vidím takto.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32656


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (195.39.6.30) --- 29. 11. 2008
Matka a destruktor

Napadá destruktor i matku ? Viděl jste někdo destruktora na včelí matce ? Zkracuje se tím život matky nebo je nějaký mechanizmus, kdy doprovodné včely matku destruktora zbaví ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32657


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Šefčík (90.176.2.8) --- 29. 11. 2008
Re: matka a žihadlo (32655)

Ferdo za těch cca více než 25 let jsem odchoval už několik tisíc matek. Matka má také žihadlo a jednou se mi stalo, že při značení mě opravdu pichla. Matka má žihadlo trochu jiné než včela,používá ho jenom v případě že se v úle setká s jinou matkou. Dobře to můžeme pozorovat tehdy když se nám v serii některá vylíně oněco dříve a obejde všechny zatím nevylíhlé matečníky a každy napíchně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32658


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 29. 11. 2008
Re: matka a žihadlo (32655) (32658)

Matka má žihadlo trochu jiné než včela,používá ho jenom v případě že se v úle setká s jinou matkou.

Platí to len do doby, pokým sa M neoplodní, po tomto období sa žihadlo zmení na kladielko.

...a obejde všechny zatím nevylíhlé matečníky a každy napíchně.

Môj poznatok je iný (je z praxe), oplodnená matka stráca tieto vlastnosti, preto M v MB nelikviduje, robia to včely. Pravda ale je, mladé M medzi sebou bojujú a používajú žihadlo, ale svoje "sokyne" ako sa často tvrdí, nelikvidujú M v MB ani náhodné mladé. Prečo by M sa zúčastňovala na rozdelení včelstva a pritom nové M likvidovala.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32659


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 29. 11. 2008
Re: Matka a destruktor (32657)

Napadá destruktor i matku ? Viděl jste někdo destruktora na včelí matce ?

V.destructor nemá prečo napadať M, skôr by na nej mohol prechodne parazitovať, čím ju len vyrušuje. Horšie je, že parazitovanie v.d. na vyvíjajúcej sa larve poškodzuje budúcu včelu. Zatiaľ skutočný dôkaz o výskyte v.d. na budúcej larve M nik nevidel, ani nik(?) o tom nepodal dôkaz. Vývojový čas pre M je max. 16 dní, ktorý je príliš krátky na to, aby samička v.d. mohlo dokončiť svoj biologický vývoj.
Možno niekto iný má skúsenosti a podá o tom presnejšiu správu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32660


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.159.236) --- 29. 11. 2008
Re: matka a žihadlo (32655) (32658) (32659)

Pro upřesnění: Žihadlo matky se v průběhu jejího života nijak nemění, pouze ho po rozkladení začne používat výhradně jako kladélko.

Proto si myslím, že není třeba se bodnutí kladoucí matkou obávat. Mně osobně se to zatím nestalo. Slyšel jsem o včelaři, kterému čerstvě vylíhlá matka vlezla pod rukáv. Když se ji snažil dostat z rukávu, nechtěně ji mačkal, na což reagovala žihadlem. Ruka mu prý pořádně otekla :-0
Když se daří, tak se daří :-)

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32661


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zdenek (212.71.136.70) --- 29. 11. 2008
Re: BeeVital (32623) (32637) (32640) (32641) (32642) (32646) (32647) (32654)

1) Ano. Snažil jsem se poukázat na to, že zde hrozí nebezpečí anarchie v léčení. To by byl zcela logicky počátek konce našich včel.

2) Nepřipadá Vám přátelé, že celý svět svým "ekologistickým" šílenstvím nalezl pouze málo účinná ekologická šidítka na léčení kleštíka? I když možná "levná". Zatím to ale vypadá tak, že nalezl pouze CCD. Snad to s mykózami bude lepší, vypadá to nadějně a doufejme, že to nebude také na houby.

3) Asi není pro účastníky konference novinkou, že VÚVč pořádá každoročně pro zájemce kurzy léčení. Jejich součástí jsou i novinky z oblasti léčiv. Stačí nalistovat příslušné stránky www, zjistit kdy, a přihlásit se. Zde můžete položit fundované otázky na které se Vám dostanete od přednášejících ing. Veselého a ing. Titěry kvalifikované odpověďi. Odpovědi zajisté kvalifikovanější než bych to dokázal já.
4) Snažil jsem se přítelé osvětlit to co bylo psáno a nikomu nevyčítám, že to napsal. Doufám, že má odpověď není z kontextu a je srozumitelná.
Přeji hezké, předposlední listopadové ráno přátelé. JK

Připadá mi, že si všichni děláme trochu iluze o Výzkumném ústavu včelařském, s.r.o.. Je pravda, že jeho postavení je zcela výjimečné pokud se týká výroby, kontroly reziduí, nařízeného používání léčiv, dotovaného nákupu léčiv atd.
Určitě to ale není žádná charitativní organizace, ale obyčejný podnikatelský subjekt, jehož prvním úkolem je vytvářet zisk. Tímto pohledem je třeba posuzovat i přednášky a kurzy majitelů uvedené společnosti. Je to součást jejich marketingové politiky.
Nebo už jste Vážený příteli někdy viděl, že by některý výrobce přednášel o tom, že pár kilometrů na západ nebo jih od našich hranic už se dávno nepoužívá amitraz, ale jiné prostředky, které u nás nejsou povoleny? A to úspěšně? Naopak, naše tvrdé chemické prostředky budou podle VÚVč vždy ty nejlepší na světě!
Myslíte, že by vznikl chaos nebo anarchie v léčení? Proč? Stačí přece nechat volný průběh a život si vybere sám. Samozřejmě, pokud budou "včelaři" dostávat dotace za uhynulá včelstva za takových podmínek jako v loňském roce, "problémy" se potáhnou dál bez ohledu na výběr léčiv. Nepomůžou ani stupidní akce pod heslem "dnes a zítra všichni najednou zaléčíme a kleštíka zničíme" a to v říjnu a prosinci.
Myslím, že je třeba se zkusit podívat dál než na špičky bot a otevřít oči. I když lidé zvučných jmen, nemusí být vždycky čistá pravda to, o čem Vás přesvědčili.
zdenek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32662


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 11. 2008
Re: BeeVital (32623) (32637) (32640) (32641) (32642) (32646) (32647) (32654) (32662)

Ten poslední odstavec mi připoměl má klukovská léta, kdy sousedovy hrušky byly stpocentně lepší i když u našech stál žebříkm. Všichni rádi pokukujeme k sousedovi a závidíme. Vím také o tom jak na jižní moravě rakouští včelaři nakupovali ten náš ŠPATNÝ GABON A VARIDOL, Tam jde sehnat i bez receptu. A nemuseli mě o tom přesvětčovat žádní nositelé zvučných jmen . Sám jsem to viděl a také kupval když jsem si objednal málo. Bylo to sice ale bez dotace, ale co na tom záleží, že. A ktomu amitrazu , mám takový dojem , že tam se ani u včel nepoužíval. Proč by proněj jinak jezdili když mají to lepší :-)).

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: zdenek <311.kucera/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: BeeVital
> Datum: 29.11.2008 17:18:02
> ----------------------------------------
> 1) Ano. Snažil jsem se poukázat na to, že zde hrozí nebezpečí anarchie v
> léčení. To by byl zcela logicky počátek konce našich včel.
>
> 2) Nepřipadá Vám přátelé, že celý svět svým "ekologistickým" šílenstvím
> nalezl pouze málo účinná ekologická šidítka na léčení kleštíka? I když
> možná "levná". Zatím to ale vypadá tak, že nalezl pouze CCD. Snad to s
> mykózami bude lepší, vypadá to nadějně a doufejme, že to nebude také na
> houby.
>
> 3) Asi není pro účastníky konference novinkou, že VÚVč pořádá každoročně
> pro zájemce kurzy léčení. Jejich součástí jsou i novinky z oblasti léčiv.
> Stačí nalistovat příslušné stránky www, zjistit kdy, a přihlásit se. Zde
> můžete položit fundované otázky na které se Vám dostanete od přednášejících
> ing. Veselého a ing. Titěry kvalifikované odpověďi. Odpovědi zajisté
> kvalifikovanější než bych to dokázal já.
> 4) Snažil jsem se přítelé osvětlit to co bylo psáno a nikomu nevyčítám, že
> to napsal. Doufám, že má odpověď není z kontextu a je srozumitelná.
> Přeji hezké, předposlední listopadové ráno přátelé. JK
>
> Připadá mi, že si všichni děláme trochu iluze o Výzkumném ústavu
> včelařském, s.r.o.. Je pravda, že jeho postavení je zcela výjimečné pokud
> se týká výroby, kontroly reziduí, nařízeného používání léčiv, dotovaného
> nákupu léčiv atd.
> Určitě to ale není žádná charitativní organizace, ale obyčejný
> podnikatelský subjekt, jehož prvním úkolem je vytvářet zisk. Tímto pohledem
> je třeba posuzovat i přednášky a kurzy majitelů uvedené společnosti. Je to
> součást jejich marketingové politiky.
> Nebo už jste Vážený příteli někdy viděl, že by některý výrobce přednášel o
> tom, že pár kilometrů na západ nebo jih od našich hranic už se dávno
> nepoužívá amitraz, ale jiné prostředky, které u nás nejsou povoleny? A to
> úspěšně? Naopak, naše tvrdé chemické prostředky budou podle VÚVč vždy ty
> nejlepší na světě!
> Myslíte, že by vznikl chaos nebo anarchie v léčení? Proč? Stačí přece
> nechat volný průběh a život si vybere sám. Samozřejmě, pokud budou
> "včelaři" dostávat dotace za uhynulá včelstva za takových podmínek jako v
> loňském roce, "problémy" se potáhnou dál bez ohledu na výběr léčiv.
> Nepomůžou ani stupidní akce pod heslem "dnes a zítra všichni najednou
> zaléčíme a kleštíka zničíme" a to v říjnu a prosinci.
> Myslím, že je třeba se zkusit podívat dál než na špičky bot a otevřít oči.
> I když lidé zvučných jmen, nemusí být vždycky čistá pravda to, o čem Vás
> přesvědčili.
> zdenek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32663


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaro KE (217.119.115.1) --- 29. 11. 2008
Varidol

a i kdyby jste to 100x předavkovali /varidol/ přímo včelám by to neuškodilo. Napísal Jozef

Jozef tak to najprv vyskúšaj a potom nám to tu napíš. Otráviš si včely!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32664


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (78.136.156.205) --- 29. 11. 2008
Re: Varidol (32664)

Varidol je světová špička lepší lék není na celém světě.Nevěříte?Věřte!



Ha ha ha.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32665


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 29. 11. 2008
Re: Varidol (32664) (32665)

A ktomu amitrazu , mám takový dojem , že tam se ani u včel nepoužíval.

Prečo tá zaujatosť voči amitrazu? Istotne je to chémia, či tvrdá, to neviem, ale doteraz naň nebola potvrdená rezistencia a npr. ja ho vo včelám používam už 25rokov.
Ak by tomu tak nebola nebol by amitraz registrovaný na boj proti v.d.
Môýete si to potvrdiť na blogu Emana veselého,pod dolu uvedeným názvom dňa 3.9.08

Amitraz byl mimořádně registrován v Kanadě
3.9.2008

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32666


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

čárlí (89.235.30.9) --- 29. 11. 2008
V.d.na včelí matce

Ano viděl a né jednoho.Asi před dvěma nebo třemi roky mě zavolal kamarád,že našel na matce V.d.Nevěřil jsem mu ale přesto jsem neodolal,protože sem tam si vypěstuji nějaká matky,jsem a jel se přesvědči na svoji včelnici.V oplodňácích jsem našel asi na dvou matkách po jednom brouku.Ale,když jsem vychytil tříletou matku z kmenového včelstva,zhrozil jsem se.Na matce jsem našel čtyři brouky a to různého stáří.Od světlého až po klasicky zbarveného.Matku jsem od brouků očistil mechnicky.Žádný zvláštní dopad tento výskyt V.d na včely neměl.Dali průměrný výnos.Během dalších prohlídek jsem ještě viděl V.d jak na včelách tak na některých matkách.Po podzimním léčení byly včely na jaře fit a celkem bez V.d

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32667


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

čárlí (89.235.30.9) --- 29. 11. 2008
V.d.na včelí matce

Ano viděl a né jednoho.Asi před dvěma nebo třemi roky mě zavolal kamarád,že našel na matce V.d.Nevěřil jsem mu ale přesto jsem neodolal,protože sem tam si vypěstuji nějaká matky,jsem a jel se přesvědči na svoji včelnici.V oplodňácích jsem našel asi na dvou matkách po jednom brouku.Ale,když jsem vychytil tříletou matku z kmenového včelstva,zhrozil jsem se.Na matce jsem našel čtyři brouky a to různého stáří.Od světlého až po klasicky zbarveného.Matku jsem od brouků očistil mechnicky.Žádný zvláštní dopad tento výskyt V.d na včely neměl.Dali průměrný výnos.Během dalších prohlídek jsem ještě viděl V.d jak na včelách tak na některých matkách.Po podzimním léčení byly včely na jaře fit a celkem bez V.d

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32668


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(85.132.159.236) --- 30. 11. 2008
Re: V.d.na včelí matce (32667)

V oplodňácích jsem našel asi na dvou matkách po jednom brouku.Ale,když jsem vychytil tříletou matku z kmenového včelstva,zhrozil jsem se.Na matce jsem našel čtyři brouky a to různého stáří.

______________________________________________________________

Nijak moc bych se tomu nedivil v těchto případech, kdy se zjevně jednalo o matky špatně ošetřované dělnicemi ( tříleté matky při probíhající tiché výměně, matky v oplodňáčcích ). Pochybuji, že by silné včelstvo s kvalitní matkou nechalo svoji ,,hlavní včelu,, na pospas parazitům. Podobná situace nastává i za včelomorkovitosti.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32669


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 30. 11. 2008
Re: Varidol (32664) (32665) (32666)

Amitras je , pokud si pamatuji, v některých zemích zakázán nebo se na jeho
zákazu pracuje, jinde se v množstvích o řády vyšších než ve včelaření
používá na roztoče a jiné parazity žijící v srsti dobytka i jinak.
Nepoužívat tyto chemické látky na léčení včelstev se vždy musí brát v
nějakém kontextu, plošné nepoužívání je vždy naivní. Nárok na to nepoužívat
tyto chemické látky podle mně má jen někdo, kdo žije přísně přírodním
životem kdesi na samotě, protože jedině tam by mělo nepoužívání těchto látek
jakýsi zdravotní přínos. Všude jinde vliv třeba znečištěného prostředí,
kouření, nekvalitní plasty na počítači, nábytku, koberci, rozprašovače vůní
nebo insekticidů v pokojích,, příměsy v potravinách, nekvalitní biopotraviny
plné plísní a ještě x dalších příčin má na zdraví člověka mnohem silnější
vliv než 3 - 4 x za rok použití nějakých chemikálií ve včelstvech a následně
nějaké malé určité množství reziduí.
Druhá věc je ovšem to, že současné léčení proti varaóze je podle mně příliš
moc účinné. Zajišťuje totiž přežití a další rozmnožování i včelstev
náchylných více na varaózu i přežití včelstev s roztoči více odolnými na
léčivo než ostatní roztoči a tím jejich další rozmnožení i přežití včelstev
včelařů, co léčení provádějí lajdácky a tím jejich pokračování ve včelaření.
Z hlediska teorie o přežívání a symbióze parazitů s hostitelem, protože
varoa je parazit, by bylo vhodné, kdyby bylo každý rok včelaření v ČR výše
uvedených včelstev zbaveno jejich uhynutím na varaózu - každý rok by mělo na
varaózu určité nezanedbatelné procento včelstev uhynout. Snad 5 - 10 % nebo
tak nějak?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, November 29, 2008 7:20 PM
Subject: Re: Varidol


> A ktomu amitrazu , mám takový dojem , že tam se ani u včel nepoužíval.
>
> Prečo tá zaujatosť voči amitrazu? Istotne je to chémia, či tvrdá, to
> neviem, ale doteraz naň nebola potvrdená rezistencia a npr. ja ho vo
včelám
> používam už 25rokov.
> Ak by tomu tak nebola nebol by amitraz registrovaný na boj proti v.d.
> Môýete si to potvrdiť na blogu Emana veselého,pod dolu uvedeným názvom dňa
> 3.9.08
>
> Amitraz byl mimořádně registrován v Kanadě
> 3.9.2008

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32670


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

čárlí (89.235.30.9) --- 30. 11. 2008
V.d na matce

K příspěvku 32669.Nevzpomínám si ,že bych psal něco o slabých včelá ani o tiché výměně.Ta včelstva byla v síle jako každá jiná.Jen ten rok asi bylo moc V.d

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32671


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.253) --- 30. 11. 2008
trubci na podložce.

Dneska sem se byl mrknout na podložky a u jedněch včel sem mezi ostatními mrtvolkami na podložce našel asi deset trubců.Není trochu pozdě aby ve včelstvu ještě trubci byli? Možná to není na závadu a pomáhali s držením teploty.
Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32672


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 30. 11. 2008
Sladká tráva do láhví a do medu :-)

Tento článek:
http://tyden.cz/rubriky/byznys/svet/sladka-trava-muze-pomoct-coca-cole-i-pepsico_93243.html
mi připoměl:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0811/med-bez-cukru

a docela jsem se tam divil tomu nesouhlasu v diskuzi. Proč by jsme měli kecat včelám do toho, odkuď nosí med.
Myslím, že medovice z lesa není o nic lepší zdroj sladiny než medovice z "trávy".

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32673


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 30. 11. 2008
Re: Sladká tráva do láhví a do medu :-) (32673)

Jak říká Wikipedie, nejedná se o cukry, ale o chemicky velice odlišné látky.
Obávám se, že včely mají na sladkou chuť těchto látek úplně odlišný názor
než člověk a v žádném případě nebudou tuto látku sbírat a dělat z ní med.
Spíše naopak bude stejně jako jiné umělé náhražky cukru pro včely
nestravitelná nebo dokonce jedovatá. Kromě toho včely nesbírají cukry
proto, že jsou sladké, ale proto, že jsou pro včely zdrojem energie, protože
organismus včely umí cukr rozštěpit a za vzniku vody a oxidu uhličitého
využít. Látku chemicky odlišnou od cukru asi včelí organismus nerozštěpí a
nevyužije.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, November 30, 2008 5:07 PM
Subject: Sladká tráva do láhví a do medu :-)


> Tento článek:
>
http://tyden.cz/rubriky/byznys/svet/sladka-trava-muze-pomoct-coca-cole-i-pe
> psico_93243.html
> mi připoměl:
> http://ovcsvpardubice.blog.cz/0811/med-bez-cukru
>
> a docela jsem se tam divil tomu nesouhlasu v diskuzi. Proč by jsme měli
> kecat včelám do toho, odkuď nosí med.
> Myslím, že medovice z lesa není o nic lepší zdroj sladiny než medovice z
> "trávy".
>
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32674


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kala (e-mailem) --- 30. 11. 2008
RE: Sladká tráva do láhví a do medu :-) (32673)

A z čeho se vlastní hmota "medu bez cukru" skládá? Jak a co včely štěpí,
zahušťují atd.?
Myslím, že se jedná jen o přídavnou látku, která v chuťových buňkách
lidských úst vyvolává pocit sladkosti. Takových je z přírodních zdrojů i z
chemických laboratoří a výroben známo desítky.
Asi jsem to celé špatně četl, nebo nepochopil.
J.Kala



-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of KaJi
Sent: Sunday, November 30, 2008 5:08 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Sladká tráva do láhví a do medu :-)

Tento článek:
http://tyden.cz/rubriky/byznys/svet/sladka-trava-muze-pomoct-coca-cole-i-pe
psico_93243.html
mi připoměl:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0811/med-bez-cukru

a docela jsem se tam divil tomu nesouhlasu v diskuzi. Proč by jsme měli
kecat včelám do toho, odkuď nosí med.
Myslím, že medovice z lesa není o nic lepší zdroj sladiny než medovice z
"trávy".

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32675


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Felix Pečenka (83.208.196.187) --- 30. 11. 2008
Re: trubci na podložce. (32672)

Včelstvo je bezmatečné, nebo nemá kvalitní matku. V březnu spojit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32676


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 1. 12. 2008
Re: trubci na podloce. (32672) (32676)

1 - 2 trubci by nemuseli nic znamenat. Víc trubců znamená nejspíš
bezmatečnost. V březnu už může být pozdě, klidně se může spojit teď, stačí
jen podstavit nastavky za bezvětrného a spíše mrazivého počasí - to
nezlétnou.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Felix Pečenka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, November 30, 2008 11:59 PM
Subject: Re: trubci na podloce.


> Včelstvo je bezmatečné, nebo nemá kvalitní matku. V březnu spojit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32677


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.108) --- 1. 12. 2008
Re: trubci na podložce. (32672)

Dneska sem se byl mrknout na podložky a u jedněch včel sem mezi ostatními mrtvolkami na podložce našel asi deset trubců.Není trochu pozdě aby ve včelstvu ještě trubci byli? Možná to není na závadu a pomáhali s držením teploty.
Míra
--------------
Záleží na tom, od kdy tam ta podložka je.
Taky to nemusí nic znamenat, párkrát jsme už z toho byl vyvalený a včely byly v pořádku. A to jsme tam měl víc jak deset trubců.

Pokud by se jednalo o bezmatečnost, tak by tomu měly snad nasvědčovat i jiné příznaky.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32678


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 1. 12. 2008
Re: BeeVital (32623) (32637) (32640) (32641) (32642) (32646) (32647) (32654)


> 3) Asi není pro účastníky konference novinkou, že VÚVč pořádá každoročně
> pro zájemce kurzy léčení. Jejich součástí jsou i novinky z oblasti léčiv.
> Stačí nalistovat příslušné stránky www, zjistit kdy, a přihlásit se. Zde
> můžete položit fundované otázky na které se Vám dostanete od přednášejících
> ing. Veselého a ing. Titěry kvalifikované odpověďi. Odpovědi zajisté
> kvalifikovanější než bych to dokázal já.


Byl jsem na kurzu aerosolovani v Dolu. Jediny co nam rekli o novych lecenich bylo, ze existuje furreto, ale ze nosna latka je petrolej a proto je to fujtajbl. Je pravda, ze dotaz na jine lecivo nepadl, ale cetl jsem ve Vcelarstvi Dolske porovnani nasich leciv s kyselinou mravenci a tak myslim, ze by odpovedi znely ve stejnem duchu.
Ja jsem se pak tu na konferenci dozvedel, ze lze pro furreto pouzivat stolni olej. Rozhodne Vat1a je pro ne spicka. Kdyz jsem se optal zda je vhodne pouzit vyvijec i na 1 a 2 osetreni, rekli ze to nedoporucuji - je potreba to stridat. Jak nosne medium tak leciva, a ze by treba zminili, ze to spatny fureto by bylo prave vhodne na prvni fumigace to ne. A ze ta uspora casu je takova, ze si to kupuji velkovcelari a nekde i organizace sami to uz vubec ne.
Proste od odbornika bych cekal, ze mi rekne vyhody a nevyhody a ne ze rekne jen to spatny....

Takze tak v kratkosti...

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32679


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.108) --- 1. 12. 2008
Re: BeeVital (32623) (32637) (32640) (32641) (32642) (32646) (32647) (32654) (32679)

TH:
Proste od odbornika bych cekal, ze mi rekne vyhody a nevyhody a ne ze rekne jen to spatny....
Takze tak v kratkosti...
--------
Dobré je vždy vědět, kdo co říká.
A když mluví prodavač, byť odborník, tak je to prodejce zaangažovaný na prodeji svých produktů
U čehokoli, léky nevyjímaje. I ty veterinární.
Není nikdy na škodu si to vyslechnout, ale přebrat si to taky není na škodu:-)
Když nakupuji senzory, tak si můžu vyslechnout prodavače od více firem a pak si to srovnat.
A tady to nejde. Navíc je zde personální propojení ČSV- VÚD a je těžké odlišit kdo zde mluví za koho.
Takže byť sebelepší výrobky, ti co mají z různých důvodů proti nim výhrady nemůžou být nikdy objektivně přesvědčeni o tom, že je to jinak. A v podstatě mají pravdu.

Věří snad někdo objektivitě televizních reklam na léky proti všemu včetně impotence :-)
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32680


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 1. 12. 2008
Avirunion zprávy z bojiště.

Komu dochází lahve jako mě, v uvedené firmě platí nové zásady a to, že nejdříve musí být peníze u nich na účtě a pak teprve budou lahve. Není možné platit v bance v Teplicích a jít tam s potvrzením. Chtěl jsem to tak trochu urychlit, protože se mi tam nechce, až bude sníh.
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32681


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 1. 12. 2008
Organisovane vcelarstvi v Cesku 1904

ZU Brno se 40 spolky,1658 cleny,z toho 431primych,pristoupilo k Risskemu Svazu.Svaz zjednal pojisteni za 30haleru-bez rozdilu velikosti vcelinu-poctu ulu za poplatek 30haleru.

Olomoucko-Sternbersky vcelarsky spolek. Vystava severomoravska ve Velke Bystrici u Olomouce.Jubilejni zemska vystava ktera mela byt v Prostejove je prelozena.Po ukonceni vystavy zaslou se vystavene predmety do Brna.Kdo ma jeste cernou nasi vcelu-cistokrevnou,neopomen zaslati ji na vystavu.

Sjezd Ceskoslovanskych vcelaru v Brne.Predsedou sjezdu Korcian,mistopredsedou kan.Kebrle.Na podnet dp.F.Adamce stanovena spolecna mira.Vystava v ucitelskem ustavu na Starem Brne u reky,vcelstva v jeho zahrade.

ZU Praha K fondu na spolkovy dum priraden reservni fond,v cennych papirech je uhrnem 6980 K.Usneseno aby cestovne zastupcim krajinskym jednot vyslani do ustredi-cestovne jim hrazeno
Vzato na vedomi ze pojistovna -Fenix-vypovedela nam jakoz i ostatnim spolkum pojisteni vcelinu.

-Pohoran-valna shuze v Trebici Predseda Dolezal zahajil, uvital,lituje ze ac tak dulezite-tak malo se sesli(33ze 174).Oplozovaci stanice pouzito velice malo,pouze 8princezek.Kotrba odsuzoval domaci vcely pro jejich bodavost a navrhl aby se zakoupily vlasske.Pan predseda pak vysvetlil proc Druzstvo na zuzitkovani medu v Cechach,setkalo se z nezdarem.Bude potreba 40.000 K kapitalu,proto treba aby byly podily hojne upisovany.Lhuta k upisovani se prodlouzi do konce brezna.Pak se sejde valna hromada,schvali stanovy podobny druzstev mlekarskych.Ze ziveho zajmu,lze doufati,ze jeste mnoho podilu ve spolku nasem upsano bude.(25)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32682


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 1. 12. 2008
Organisovane vcelarstvi v Cesku 1904

ZU Brno se 40 spolky,1658 cleny,z toho 431primych,pristoupilo k Risskemu Svazu.Svaz zjednal pojisteni za 30haleru-bez rozdilu velikosti vcelinu-poctu ulu za poplatek 30haleru.

Olomoucko-Sternbersky vcelarsky spolek. Vystava severomoravska ve Velke Bystrici u Olomouce.Jubilejni zemska vystava ktera mela byt v Prostejove je prelozena.Po ukonceni vystavy zaslou se vystavene predmety do Brna.Kdo ma jeste cernou nasi vcelu-cistokrevnou,neopomen zaslati ji na vystavu.

Sjezd Ceskoslovanskych vcelaru v Brne.Predsedou sjezdu Korcian,mistopredsedou kan.Kebrle.Na podnet dp.F.Adamce stanovena spolecna mira.Vystava v ucitelskem ustavu na Starem Brne u reky,vcelstva v jeho zahrade.

ZU Praha K fondu na spolkovy dum priraden reservni fond,v cennych papirech je uhrnem 6980 K.Usneseno aby cestovne zastupcim krajinskym jednot vyslani do ustredi-cestovne jim hrazeno
Vzato na vedomi ze pojistovna -Fenix-vypovedela nam jakoz i ostatnim spolkum pojisteni vcelinu.

-Pohoran-valna shuze v Trebici Predseda Dolezal zahajil, uvital,lituje ze ac tak dulezite-tak malo se sesli(33ze 174).Oplozovaci stanice pouzito velice malo,pouze 8princezek.Kotrba odsuzoval domaci vcely pro jejich bodavost a navrhl aby se zakoupily vlasske.Pan predseda pak vysvetlil proc Druzstvo na zuzitkovani medu v Cechach,setkalo se z nezdarem.Bude potreba 40.000 K kapitalu,proto treba aby byly podily hojne upisovany.Lhuta k upisovani se prodlouzi do konce brezna.Pak se sejde valna hromada,schvali stanovy podobny druzstev mlekarskych.Ze ziveho zajmu,lze doufati,ze jeste mnoho podilu ve spolku nasem upsano bude.(25)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32683


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef (90.176.2.8) --- 1. 12. 2008
Re: Avirunion zprávy z bojiště. (32681)

To už v sklárně tak funguje asi dva roky.Musí se nejdřív poslat objednávka.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32684


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 1. 12. 2008
Re: Avirunion zprávy z bojitě. (32681) (32684)

On Monday 01 of December 2008 10:48:05 Josef wrote:
> To už v sklárně tak funguje asi dva roky.Musí se nejdřív poslat
> objednávka.

hotl ISO :)

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32685


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vorja (195.47.26.219) --- 1. 12. 2008
Re: BeeVital (32623) (32637) (32640) (32641) (32642) (32646) (32647) (32654) (32679)

Jediny co nam rekli o novych lecenich bylo, ze existuje furreto, ale ze nosna latka je petrolej a proto je to fujtajbl.
---------------------------------------------------------
Když budeme ošetřovat 3x včalstva touto metodou, dostane se nám do úlového prostoru 3x1,2 =3,6 cm3 petroleje,nebo minerálního oleje, popř. jedlého oleje, Bude jistě částečně zoxidovaný, popř. rozložený na jiné organické sloučeniny. Vyčistí toto všechno včely, nebo se nám to dostane do vosku, medu, atd?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32686


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 1. 12. 2008
Re: BeeVital (32623) (32637) (32640) (32641) (32642) (32646) (32647) (32654) (32679) (32686)

Vyčistí toto všechno včely, nebo se nám to dostane do vosku, medu, atd?
------
Co vznikne pálením papírových pásků nevím, asi by jsme mohli o tom debatovat pořád.
Třeba co moje včely tady doma, kde každých 5 minut projede auto, na těch 100 metrech okolo domu a úlů spálí 0,6 cm3 paliva a děje se to každý den. A co teprve my lidé, a co takhle někde u frekventované silnice. To je pořád, co takhle kuřák,..., mobil.
:-))

Nejlepší je dostat do včel léčivo bez ničeho. Vím o včelnici s velmi dobrými výsledky, kde se léčí vynálezem již zesnulého velmi dobrého včelaře dobře dvacet let. Možná od samého počátku léčení.

Do dna je udělán otvor, do něj se zasune topné tělísko omotané "azbeztovou" šnůrou a nakapaným samotným léčivem a připojí k trafu. Teple se to odpaří. To je asi nejekologičtější a při jednom prostoru to podle výsledků funguje velmi dobře.

Když jsem slyšel o adaptéru na odpařování kyseliny šťavelové či jaké, tak jsem se jen divil, že tam někdo nezkusil kápnout amitraz/varidol.


-----
Nemá někdo ve východočeském kraji furreto? O vánocích budu mít doma termokameru, tak pokud bude čas bych si udělal přehled o teplotách, za jakých se odpařuje na knotu, ve furretu a na tom tělísku.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32687


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 1. 12. 2008
Re: V.d na matce (32671)

.Nevzpomínám si ,že bych psal něco o slabých včelá ani o tiché výměně.
______________________________________________________________
To jsem netvrdil, ale vyplývá to z toho, co jste prve napsal. V oplodňáčcích přece nejsou žádná silná včelstva a tříleté matky nejsou včelami hýčkány ze všech nejvíce. Pravděpodobnost tiché výměny je v případě tříletých matek již vysoká ( můžete zaručit, že včelstvo nebylo v tiché výměně? ).

Prostě není normální, aby matka, o kterou se včely dobře starají, tedy normální matka při normálním stavu včelstva, byla napadena roztoči, i když jsou přemnoženi ( samozřejmě do té míry, kdy ještě vlivem zvýšeného množství roztočů nedochází k pozvolnému či prudkému hroucení včelstva... tedy lze takové včelstvo považovat za normální ).

S pozdravem M. václavek
//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32688


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 1. 12. 2008
Re: trubci na podložce. (32672)

Jaká hrůza! Asi všechna moje včelstva mají v současnosti nekvalitní matku či jsou dokonce bezmatečná, jelikož trubci se v nich vyskytují stále! Strašné! Naplnily se moje zlé sny! Každoroční obměňování všech matek u mě nejspíš nestačí, proto musím zvýšit své již tak hyperaktivní chovatelské činnosti až do té míry, abych matky mohl měnit každý půlrok. Co mi zbývá jiného? Vždyť již jednoleté matky jsou v mých včelstev zřejmě špatné. Jinak by přece moje včelstva neměla důvod k jejich výměně či co? Jinak by přece neměla důvod, proč zazimovat s těmi nenažíranými darmožrouty, otravy a parazity včel, tzv. trubci, kteří chamtivě užírají med, jež pak chybí v zásobách a hrozí uhynutí včelstev hlady! : - ))

...

Co k tomu dodat?
O víkendu nafilmuji ( nafotím ) jedno mé slabší produkční včelstvo ( letos vytvořené ), které se uskupilo v zimním chumáči s vrškem přitisknutým ke stropu, odkud je krásně vidět, že se vněm trubci ,,hemží,, i v tuto dobou. Případní zájemci o tento materiál kontaktujte mě přes email na: klub.rv/=/seznam.cz

Jediné, na co je vždy dobré si dát pečlivý pozor, jsou trubci z hrboplodu ( velikosti dělnice ), kteří značí přítomnost trubčic či trubcokladné matky. Je-li na stanovišti běžný výskyt pár desítek normálních trubců ve včelstev třeba i v průběhu zimy, nic tato skutečnost nealarmuje. Souvisí to se způsobem včelaření a také s některými přírodními faktory.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32689


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Schmidt (e-mailem) --- 1. 12. 2008
RE: BeeVital (32623) (32637) (32640) (32641) (32642) (32646) (32647) (32654) (32679) (32686)

Co je to Furreto a jaký je rozdíl mezi ním a přístrojem ZAL07.
Honza

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
vorja
Sent: Monday, December 01, 2008 5:03 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: BeeVital

Jediny co nam rekli o novych lecenich bylo, ze existuje furreto, ale ze
nosna latka je petrolej a proto je to fujtajbl.
---------------------------------------------------------
Když budeme ošetřovat 3x včalstva touto metodou, dostane se nám do úlového
prostoru 3x1,2 =3,6 cm3 petroleje,nebo minerálního oleje, popř. jedlého
oleje, Bude jistě částečně zoxidovaný, popř. rozložený na jiné organické
sloučeniny. Vyčistí toto všechno včely, nebo se nám to dostane do vosku,
medu, atd?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32690


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 1. 12. 2008
Re: BeeVital (32623) (32637) (32640) (32641) (32642) (32646) (32647) (32654) (32679) (32686) (32690)

Jak to, že to nevíte? Copak nejste řádným svazovým členem, kde je krédem dokonce podle stanov ČSV znát poslední novinky prospěšné ve Včelařství? Copak Včelařství ještě o takových prospěšných věcech používaných proti varroáze neinformoval? Nesdělil možnosti?
:-)

Stolní olej je plnohodnotný bioprostředek. Rozdíly mezi Furettem a ZAL7 jsou pouze konstrukční, z principu by mělo jít zjednodušeně řečeno o teplý aerosol. (vývin par léčiva tvořený za pomocí vyšších teplot)



.........
>Co je to Furreto a jaký je rozdíl mezi ním a přístrojem ZAL07.
Honza<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32691


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (89.103.204.63) --- 1. 12. 2008
Furetto

Tím že to nebude scháleným léčivem či aplikátorem léčiva nebude povoleno jako oficiální forma léčení a patrně ani prodej. Schvalování provádí VÚD. Podívejte se jak dopadlo MiteGone na eshopu p.Löfelmanna. Prodej odpařovačů Nassenheider také asi není moc oficiální i dyž má stejně jako Furetto šanci, že bude mít registraci v EU.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32692


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 2. 12. 2008
Re: trubci na podložce. (32672) (32689)

Co k tomu dodat?
O víkendu nafilmuji ( nafotím ) jedno mé slabší produkční včelstvo ( letos vytvořené ), které se uskupilo v zimním chumáči s vrškem přitisknutým ke stropu, odkud je krásně vidět, že se vněm trubci ,,hemží,, i v tuto dobou. Případní zájemci o tento materiál kontaktujte mě přes email na: klub.rv/=/seznam.cz

Jediné, na co je vždy dobré si dát pečlivý pozor, jsou trubci z hrboplodu ( velikosti dělnice ), kteří značí přítomnost trubčic či trubcokladné matky. Je-li na stanovišti běžný výskyt pár desítek normálních trubců ve včelstev třeba i v průběhu zimy, nic tato skutečnost nealarmuje. Souvisí to se způsobem včelaření a také s některými přírodními faktory.

S pozdravem M. Václave

Nuž čo k tomu dodať?
Už to svedčí o poruche vo včelstve, že zimný chumáč (možno len zbytok včiel) sa tlačí ku stropu za zásobami. Z biologického hľadiska (trúdy sú vždy k dispozícii vo včelstve v čase rozmnožovania, pri TV a pri neoplodnenej M a trvale pri trúdicovom včelstve.

Tvrdiť, že trúdy pochádzajúce od trúdic-trubčic sú malé je scestné. Tieto trúdy sú vychované z neoplodnených vajíčok, ktoré sú rovnocenné vajíčkam od M. Dokonca som presvedčený, že v pôzdnu jeseň sa podieľajú pri oplodnení náhodných matiek z náhradných chovov (pritlačenie M). Na včelniciach bývajú sa často vyskytujú takéto včelstvá. Mám s tým osobnú skúsenosť, keď včelári u mňa (Vždy mám niekoľko zásobných M) hľadajú matku do trúdicového včelstva.

Je zaujímavé, že moje trúdy od náhodilých trúdicových včelstvách majú všetky parametre normálnych trúdov. To, že trúdica kladie vajíčka do robotníčich buniek (a kladú i trúdich buniek), musí byť trúd malý, je klamlivé, pretože včely bunky upravujú ktoré sú vždy vyššie a širšie. neviem prečo sa táto chybná informácia udržuje pri živote, aj v Poľsku takýmto trúdom hovoria "poltrutnia".
Tak či tak, v "zdravom" včelstve po dobe rozmnožovania a TV, nemá čo vo včelstve robiť, to je moje neotrasiteľné krédo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32693


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 2. 12. 2008
Re: BeeVital (32623) (32637) (32640) (32641) (32642) (32646) (32647) (32654) (32679) (32686) (32687)

k té ekologii ¨, která je věcí velmi ošidnou a moderním zaklínadlem Knot je buničina a dusičnan v přírodě se vyskytující a hoření je také přirozený přírodní jev Kdešto trafo někdo musí vyrobit a výrobou elktřimy pro ně znečistí ovzduší někde jinde.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: BeeVital
> Datum: 01.12.2008 17:59:42
> ----------------------------------------
> Vyčistí toto všechno včely, nebo se nám to dostane do vosku, medu, atd?
> ------
> Co vznikne pálením papírových pásků nevím, asi by jsme mohli o tom
> debatovat pořád.
> Třeba co moje včely tady doma, kde každých 5 minut projede auto, na těch
> 100 metrech okolo domu a úlů spálí 0,6 cm3 paliva a děje se to každý den. A
> co teprve my lidé, a co takhle někde u frekventované silnice. To je pořád,
> co takhle kuřák,..., mobil.
> :-))
>
> Nejlepší je dostat do včel léčivo bez ničeho. Vím o včelnici s velmi
> dobrými výsledky, kde se léčí vynálezem již zesnulého velmi dobrého včelaře
> dobře dvacet let. Možná od samého počátku léčení.
>
> Do dna je udělán otvor, do něj se zasune topné tělísko omotané "azbeztovou"
> šnůrou a nakapaným samotným léčivem a připojí k trafu. Teple se to odpaří.
> To je asi nejekologičtější a při jednom prostoru to podle výsledků funguje
> velmi dobře.
>
> Když jsem slyšel o adaptéru na odpařování kyseliny šťavelové či jaké, tak
> jsem se jen divil, že tam někdo nezkusil kápnout amitraz/varidol.
>
>
> -----
> Nemá někdo ve východočeském kraji furreto? O vánocích budu mít doma
> termokameru, tak pokud bude čas bych si udělal přehled o teplotách, za
> jakých se odpařuje na knotu, ve furretu a na tom tělísku.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32694


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 2. 12. 2008
Re: trubci na podloce. (32672) (32689)

pokud má včelstvo dostatek zásob , a to že je přitisknuté ke strůpku svědčí o opaku, jara by se mohlo dožít sem tam se ve včelstvu nějaký trubec občas vyskytuje Dokonce jsem jednou zaznamenal i společně se včelami zimujícího čmeláka . Pro takové včelstvo lze udělat jen tyto věci zkontrolovat zásoby a přisunout je blíže a jeli možnost dá přehodit nástavky . správně má být včelstvo pod nimi nebo se posouvá po délce rámku nemělo by v žádném případě sedět až na horních loučkách je to příznak hladu ti trubci mohou být produktem pozdě vylíhlé matky která ploduje a je neoplozená nejlepší by bylo spojit s jinými. a pro doplnění stavu hned na jaře vytvořit oddělek

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: trubci na podloce.
> Datum: 01.12.2008 20:03:18
> ----------------------------------------
> Jaká hrůza! Asi všechna moje včelstva mají v současnosti nekvalitní matku
> či jsou dokonce bezmatečná, jelikož trubci se v nich vyskytují stále!
> Strašné! Naplnily se moje zlé sny! Každoroční obměňování všech matek u mě
> nejspíš nestačí, proto musím zvýšit své již tak hyperaktivní chovatelské
> činnosti až do té míry, abych matky mohl měnit každý půlrok. Co mi zbývá
> jiného? Vždyť již jednoleté matky jsou v mých včelstev zřejmě špatné. Jinak
> by přece moje včelstva neměla důvod k jejich výměně či co? Jinak by přece
> neměla důvod, proč zazimovat s těmi nenažíranými darmožrouty, otravy a
> parazity včel, tzv. trubci, kteří chamtivě užírají med, jež pak chybí v
> zásobách a hrozí uhynutí včelstev hlady! : - ))
>
> ..
>
> Co k tomu dodat?
> O víkendu nafilmuji ( nafotím ) jedno mé slabší produkční včelstvo ( letos
> vytvořené ), které se uskupilo v zimním chumáči s vrškem přitisknutým ke
> stropu, odkud je krásně vidět, že se vněm trubci ,,hemží,, i v tuto dobou.
> Případní zájemci o tento materiál kontaktujte mě přes email na:
> klub.rv/=/seznam.cz
>
> Jediné, na co je vždy dobré si dát pečlivý pozor, jsou trubci z hrboplodu (
> velikosti dělnice ), kteří značí přítomnost trubčic či trubcokladné matky.
> Je-li na stanovišti běžný výskyt pár desítek normálních trubců ve včelstev
> třeba i v průběhu zimy, nic tato skutečnost nealarmuje. Souvisí to se
> způsobem včelaření a také s některými přírodními faktory.
>
> S pozdravem M. Václavek
> //\/\\//
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32695


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.108) --- 2. 12. 2008
Re: BeeVital (32623) (32637) (32640) (32641) (32642) (32646) (32647) (32654) (32679) (32686) (32687) (32694)

Kdešto trafo někdo musí vyrobit a výrobou elktřimy pro ně znečistí ovzduší někde jinde.
------
Řešil jsem, co vše se dostane do včel/úlu. Ne nějakou ekostopu.
O výrobě papíru (i těhle knotů) taky něco vím a není to určitě energeticky nenáročné. Tohle se asi nedá řešit, protože to by jsme museli všichni rozebrat auta a odstěhovat se z měst na samozásobitelné samoty. Což je v principu pitomost, protože by jsme tam všichni do roka uhynuly biohladem :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32696


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.108) --- 2. 12. 2008
Re: trubci na podloce. (32672) (32689) (32695)

pokud má včelstvo dostatek zásob , a to že je přitisknuté ke strůpku svědčí o opaku, ....

-----
Včera jsme využil oteplení skoro na předpisových 10stC a večer sebral čelovku a šel doma fumigovat.

Takže jsem si mimo jiné prohlédl, jak a kde sedí včely.
Některé hluboko dole, jiné se usadí u stropu i když by si mohly zásoby uspořádat podle knih.
V případě delší loučky to už neřeším, pokud nesedí na celé ploše a mají dozadu dost zásob.

U krátkého Brennera to bylo horší a tam mnohdy nebyly včely dost inteligentní.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32697


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 2. 12. 2008
Re: trubci na podloce. (32672) (32689) (32695)

To, že včelstvo v tuto dobu sedí na stropních loučkách v žádném případě
automaticky neznamená, že má nedostatek zásob a že trpí hladem. To ostatně
ani v tuto dobu nejde, to by muselo být včelstvo na podzim úplně vyloupeno
nebo tak nějak. Nechával jsem včelstva určená k zimnímu spojování na konci
prosince jít do zimy na 3 - 5 kilech zásob a v době spojování měly
spotřebováno tak polovinu těch zásob, hladem by padly podle mého odhadu
někdy ke konci ledna. U větších rámkových měr je úplně normální, že normálně
nakrmená včelstva po část zimy nebo celou zimu sedí na horních loučkách a
posouvají se vodorovně pod strůpkem na druhou stranu nastavku. Zásah do
takového včelstva je úplně zbytečný a znamená v tuto dobu zbytečné oslabení
včelstva zkřehnutím odloučených včel. Jediný problém bych viděl tehdy, když
včelstva byla nakrmena co nejdříve v srpnu a potom ponechána tak. Srpnové a
zářijové plodování mohlo spotřebovat většinu zásob v prostředních rámcích,
zatímco nedotčené zásoby v krajních rámcích v neobsazených uličkách by v
zimě za mrazů byly pro včely nedostupné. Takže včelstvo by mohlo během zimy,
ne teď na začátku zimy zásoby v obsazených uličkách spotřebovat, trpět
hladem a uhynout.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 02, 2008 8:57 AM
Subject: Re: trubci na podloce.


pokud má včelstvo dostatek zásob , a to že je přitisknuté ke strůpku svědčí
o opaku, jara by se mohlo dožít sem tam se ve včelstvu nějaký trubec občas
vyskytuje Dokonce jsem jednou zaznamenal i společně se včelami zimujícího
čmeláka . Pro takové včelstvo lze udělat jen tyto věci zkontrolovat zásoby a
přisunout je blíže a jeli možnost dá přehodit nástavky . správně má být
včelstvo pod nimi nebo se posouvá po délce rámku nemělo by v žádném případě
sedět až na horních loučkách je to příznak hladu ti trubci mohou být
produktem pozdě vylíhlé matky která ploduje a je neoplozená nejlepší by
bylo spojit s jinými. a pro doplnění stavu hned na jaře vytvořit oddělek

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32698


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 2. 12. 2008
Re: trubci na podloce. (32672) (32689) (32695) (32697)

Fumigace za včerejší vichřice?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 02, 2008 11:16 AM
Subject: Re: trubci na podloce.


> pokud má včelstvo dostatek zásob , a to že je přitisknuté ke strůpku
svědčí
> o opaku, ....
>
> -----
> Včera jsme využil oteplení skoro na předpisových 10stC a večer sebral
> čelovku a šel doma fumigovat.
>
> Takže jsem si mimo jiné prohlédl, jak a kde sedí včely.
> Některé hluboko dole, jiné se usadí u stropu i když by si mohly zásoby
> uspořádat podle knih.
> V případě delší loučky to už neřeším, pokud nesedí na celé ploše a mají
> dozadu dost zásob.
>
> U krátkého Brennera to bylo horší a tam mnohdy nebyly včely dost
> inteligentní.
>
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32699


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 2. 12. 2008
Re: trubci na podloce. (32672) (32689) (32695)

...správně má být včelstvo pod nimi nebo se posouvá po délce rámku...

Pepan, môže to byť pravda, ale len za určitých okolností, silné včelstvo a nesmú byť silné mrazy v tom období. Asi tri zimy nazad mi uhynulo včelstvo (skôr slabšie) za zásobami sa posunulo až na horné latky a zásoby na všetkých rámikoch dostatok. Pri prehliadke som našiel mŕtve včely "zapichnuté" v bunkách 1,5 cm, tú zdanlivo krátku vzdialenosť (ale pre nás) nedokázali včely prekonať.
Iný prípad: včelstvo silné, zásoby taktiež, len na jednom pláste ich bolo málo (možno keď som zakrmoval tam mali plod), včely v strede chumáča sa dostalo až k hornej latke a vodorovne sa pohybovali až ku koncu uličky a uhynuli. včely po obidvoch stranách uličke žili až do jari ako bezmatkové.
Tú vzniknutú medzeru včely nedokázali prekonať. Túto udalosť dokonale zaznamenala podmetová podložka.
Dva prípady, v prvom sa včely nedokázali vodovne presunúť a vdruhom áno, ale nebol im to nič platné, zahynuli taktiež. V druhom prípade to bola skôr moja vina, ako včiel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32700


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 2. 12. 2008
Re: trubci na podloce. (32672) (32689) (32695)

...správně má být včelstvo pod nimi nebo se posouvá po délce rámku...

Pepan, môže to byť pravda, ale len za určitých okolností, silné včelstvo a nesmú byť silné mrazy v tom období. Asi tri zimy nazad mi uhynulo včelstvo (skôr slabšie) za zásobami sa posunulo až na horné latky a zásoby na všetkých rámikoch dostatok. Pri prehliadke som našiel mŕtve včely "zapichnuté" v bunkách 1,5 cm, tú zdanlivo krátku vzdialenosť (ale pre nás) nedokázali včely prekonať.
Iný prípad: včelstvo silné, zásoby taktiež, len na jednom pláste ich bolo málo (možno keď som zakrmoval tam mali plod), včely v strede chumáča sa dostalo až k hornej latke a vodorovne sa pohybovali až ku koncu uličky a uhynuli. včely po obidvoch stranách uličke žili až do jari ako bezmatkové.
Tú vzniknutú medzeru včely nedokázali prekonať. Túto udalosť dokonale zaznamenala podmetová podložka.
Dva prípady, v prvom sa včely nedokázali vodorovne presunúť a v druhom áno, ale nebolo im to nič platné, zahynuli taktiež. V druhom prípade to bola skôr moja vina, ako včiel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32701


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 2. 12. 2008
Re: trubci na podloce. (32672) (32689) (32695) (32700)

Tak mně napadá, má na zimování nějaký vliv, když strůpek není položený na
horních loučkách, ale je tak centimetr nad nimi? Takže včely z jednotlivých
rámkových uliček mají přes tuto mezeru vzájemný kontakt a mohou si vzájemně
vyměňovat zásoby. Takže mohou sjednocovat rychlost postupu v obsazených
uličkách a tím i optimalizovat tepelné ztráty atd.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 02, 2008 11:20 AM
Subject: Re: trubci na podloce.


> ..správně má být včelstvo pod nimi nebo se posouvá po délce rámku...
>
> Pepan, môže to byť pravda, ale len za určitých okolností, silné včelstvo a
> nesmú byť silné mrazy v tom období. Asi tri zimy nazad mi uhynulo včelstvo
> (skôr slabšie) za zásobami sa posunulo až na horné latky a zásoby na
> všetkých rámikoch dostatok. Pri prehliadke som našiel mŕtve včely
> "zapichnuté" v bunkách 1,5 cm, tú zdanlivo krátku vzdialenosť (ale pre
nás)
> nedokázali včely prekonať.
> Iný prípad: včelstvo silné, zásoby taktiež, len na jednom pláste ich bolo
> málo (možno keď som zakrmoval tam mali plod), včely v strede chumáča sa
> dostalo až k hornej latke a vodorovne sa pohybovali až ku koncu uličky a
> uhynuli. včely po obidvoch stranách uličke žili až do jari ako bezmatkové.
> Tú vzniknutú medzeru včely nedokázali prekonať. Túto udalosť dokonale
> zaznamenala podmetová podložka.
> Dva prípady, v prvom sa včely nedokázali vodovne presunúť a vdruhom áno,
> ale nebol im to nič platné, zahynuli taktiež. V druhom prípade to bola
skôr
> moja vina, ako včiel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32702


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Grifinity (62.77.119.62) --- 2. 12. 2008
Re: trubci na podloce. (32672) (32689) (32695) (32697) (32699)

U nás se o vychřici nedá mluvit.Občas jen poryv,nijak silný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32703


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 2. 12. 2008
Re: trubci na podloce. (32672) (32689) (32695) (32697)

Me sedi take kazde jinak, faktoru co to ovlivnuje je asi mnoho...

Ono totiz v jedne bedynce bez vysokeho dna nebude moc poloh na vyber, ale ve vice bedynkach s vysokym zasitovanym dnem, ockama se to tezko predem odhadne - udelaj si to po svem :-)

Jinak ti trubci v zime je zahada :-) Jaktoze je nekdo ma a nekdo nikdy nemel. Ja je loni nekde mel a nekde ne, a kupodivu tam na jare byly matky a vse slo v pohode. Pozdni tichou vymenu vsak pripoustim, dokonaly prehled o vsem co se deje nemam. Rozhodne si ale myslim, ze panikarit nema cenu. Obvzlast po ujisteni od kolegy, ze jsou najisto bez matky a jsou tam trubcice :-) To uz do jara pocka.

Stejny paradox pro me je, otazka chovu matek pri matce nad mrizkou, kdy matecniky zastavi a zanesou medem. Resilo se to tu nedavno a ja si z toho vzal, ze se matky udusi (me se to na tom plastu nepovedlo). Ted mi chovatel matek rikal, ze to neni pravda, ze jim tam nechaj prulez aby mely vzduch a hlavne mohly vybehnout. Nejsou prece blbci...

Tak a ted kde je pravda, ono to vypada, ze kazdy ma tu svou, nejlepsi. :-))

T.H.


Včera jsme využil oteplení skoro na předpisových 10stC a večer sebral
> čelovku a šel doma fumigovat.
>
> Takže jsem si mimo jiné prohlédl, jak a kde sedí včely.
> Některé hluboko dole, jiné se usadí u stropu i když by si mohly zásoby
> uspořádat podle knih.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32704


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.108) --- 2. 12. 2008
Re: trubci na podloce. (32672) (32689) (32695) (32697) (32699)

Fumigace za včerejší vichřice?

R. Polášek
---------
Tady je vidět, jak je vše různé i na takovém malém flíčku jako je ČR.
O žádném větru nevím, jen to chvilkama vypadalo, že zmoknu. Ale byly to nějaké přeháňky.

Měl jsme čas na to koukat, někde byly včely docela hluboko a tak jsme mimoděk přišel na dobrý for, jak tam strkat knot. Normálně vyndávám jeden rámek, ale někde jsem včely v horním nástavku neviděl. Tak jsem horní nástavek nadzvedl a hřebík jen položil na loučky napříč a knot visel dolů mezi rámky. V některých případech jsem rozpůlil chomáč, takže se docela rozvolnily.

Výhodou je, že zůstane strop přilepený a docela dobře to těsnilo.

Dneska jsem koukal na podložky a včelám to zřejmě nevadilo. Tedy tak aby uhynuly.

Roztočů taky jen pár kousků. Za měsíc přirozeného spadu i za noc po léčení.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32705


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 2. 12. 2008
Re: trubci na podloce. (32672) (32689) (32695) (32697) (32699) (32705)

No, včera už to bylo slabší, ale přes víkend to tady shazovalo stříšky z
úlů, pokud nebyly zvlášť pořádně zatížené a rozfoukávalo to igelity nebo
třeba plastové kbelíky a misky pod květináče a podobné středně těžké
předměty po zahradě a rvalo plachtu z hromady na zahradě . A nějak
nadnormálně to po několik dní hučelo, zvláště v noci, jakoby se to neslo z
Beskyd z hor 5 - 10 a víc kilometrů daleko na jihovýchodě a jihu....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 02, 2008 12:35 PM
Subject: Re: trubci na podloce.


> Fumigace za včerejší vichřice?
>
> R. Polášek
> ---------
> Tady je vidět, jak je vše různé i na takovém malém flíčku jako je ČR.
> O žádném větru nevím, jen to chvilkama vypadalo, že zmoknu. Ale byly to
> nějaké přeháňky.
>
> Měl jsme čas na to koukat, někde byly včely docela hluboko a tak jsme
> mimoděk přišel na dobrý for, jak tam strkat knot. Normálně vyndávám jeden
> rámek, ale někde jsem včely v horním nástavku neviděl. Tak jsem horní
> nástavek nadzvedl a hřebík jen položil na loučky napříč a knot visel dolů
> mezi rámky. V některých případech jsem rozpůlil chomáč, takže se docela
> rozvolnily.
>
> Výhodou je, že zůstane strop přilepený a docela dobře to těsnilo.
>
> Dneska jsem koukal na podložky a včelám to zřejmě nevadilo. Tedy tak aby
> uhynuly.
>
> Roztočů taky jen pár kousků. Za měsíc přirozeného spadu i za noc po
léčení.
>
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32706


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 2. 12. 2008
Re: BeeVital (32623) (32637) (32640) (32641) (32642) (32646) (32647) (32654) (32679) (32686) (32687) (32694) (32696)

Pochopil s to správně

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: BeeVital
> Datum: 02.12.2008 11:11:42
> ----------------------------------------
> Kdešto trafo někdo musí vyrobit a výrobou elktřimy pro ně znečistí ovzduší
> někde jinde.
> ------
> Řešil jsem, co vše se dostane do včel/úlu. Ne nějakou ekostopu.
> O výrobě papíru (i těhle knotů) taky něco vím a není to určitě energeticky
> nenáročné. Tohle se asi nedá řešit, protože to by jsme museli všichni
> rozebrat auta a odstěhovat se z měst na samozásobitelné samoty. Což je v
> principu pitomost, protože by jsme tam všichni do roka uhynuly biohladem
> :-)
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32707


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 2. 12. 2008
Re: trubci na podloce. (32672) (32689) (32695) (32697) (32704)

Tak před 5 roky jsem též u jedněch zažil paradox potvory si usmyslely , že budou mít 2 matky a nešlo jim to rozmluvit Jena kledla pěkně slušne ve spodním a druhá řádila ve 4 nástavku když jsem ji odstranil hned tam bylu nové matečníky a víckrat v dalším rokce se to u nich neopakovalu
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: trubci na podloce.
> Datum: 02.12.2008 12:17:16
> ----------------------------------------
> Me sedi take kazde jinak, faktoru co to ovlivnuje je asi mnoho...
>
> Ono totiz v jedne bedynce bez vysokeho dna nebude moc poloh na vyber, ale ve
> vice bedynkach s vysokym zasitovanym dnem, ockama se to tezko predem odhadne -
> udelaj si to po svem :-)
>
> Jinak ti trubci v zime je zahada :-) Jaktoze je nekdo ma a nekdo nikdy nemel.
> Ja je loni nekde mel a nekde ne, a kupodivu tam na jare byly matky a vse slo v
> pohode. Pozdni tichou vymenu vsak pripoustim, dokonaly prehled o vsem co se
> deje nemam. Rozhodne si ale myslim, ze panikarit nema cenu. Obvzlast po
> ujisteni od kolegy, ze jsou najisto bez matky a jsou tam trubcice :-) To uz do
> jara pocka.
>
> Stejny paradox pro me je, otazka chovu matek pri matce nad mrizkou, kdy
> matecniky zastavi a zanesou medem. Resilo se to tu nedavno a ja si z toho vzal,
> ze se matky udusi (me se to na tom plastu nepovedlo). Ted mi chovatel matek
> rikal, ze to neni pravda, ze jim tam nechaj prulez aby mely vzduch a hlavne
> mohly vybehnout. Nejsou prece blbci...
>
> Tak a ted kde je pravda, ono to vypada, ze kazdy ma tu svou, nejlepsi. :-))
>
> T.H.
>
>
> Včera jsme využil oteplení skoro na předpisových 10stC a večer sebral
> > čelovku a šel doma fumigovat.
> >
> > Takže jsem si mimo jiné prohlédl, jak a kde sedí včely.
> > Některé hluboko dole, jiné se usadí u stropu i když by si mohly zásoby
> > uspořádat podle knih.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32708


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

bartosova (90.177.243.217) --- 2. 12. 2008
Re: Matky vs matecniky (23208) (23213) (23219) (23220) (23222) (23225) (23227) (23248) (23253)

potřebovala bych poradit,jak se dělá z propolysu tinktura

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32709


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(213.226.254.30) --- 2. 12. 2008
Re: návod na propolisovou tinkturu (23208) (23213) (23219) (23220) (23222) (23225) (23227) (23248) (23253) (32709)

stručný návod na tinkturu

Anebo je to také skoro v každé knížce o včelích produktech.

Anebo do Google či jiného vyhledávače zadejte "návod na propolisovou tinkturu" a proklikejte se výsledky...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32710


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 2. 12. 2008
Re: Matky vs matecniky (23208) (23213) (23219) (23220) (23222) (23225) (23227) (23248) (23253) (32709)

potřebovala bych poradit,jak se dělá z propolysu tinktura. Bartošová

Pripravte si 50 g čistého propolisu, v lekárni zakúpte 50 g 60% liehu. Propolis vložte na krátku dobu do vhladničky a po schladení rozmrvte na menšie kúsky a vsypte do liehu. Každý deň potrepte asi 8-10 dní, roztok cez filter, vatu, oddeľte od zbytkov vosku a propolisu a môžete používať na vonkajšie alebo vnútorné užívanie.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32711


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 2. 12. 2008
Re: Matky vs matecniky (23208) (23213) (23219) (23220) (23222) (23225) (23227) (23248) (23253) (32709) (32711)

Oprava:15 g propolisu (pre p. Bartošovú)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32712


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 2. 12. 2008
Re: trubci na podložce. (32672) (32689) (32693)

Reakce na komentáře k mému předchozímu příspěvku:

Včely nehladoví, horní nástavek je plný medu. Toto včelstvo má díky nepovedenému experimentálnímu zazimování špatně uložené zásoby ( převaha v prvním a třetím nástavku ( počítáno shora ), druhý nástavek je poloprázdný ( spíše skoroprázdný :- ) ), takže jsem vlastně rád, že včely sedí centrálně v medné komoře, proto nic nemusím a nebudu prohazovat. Rozhodně se nejedná o včelstvo slabé v pravém slova smyslu ( sílu odhaduji na cca 20 000 včel ), nicméně vůči mému standartu ( 30 000 – 40 000 včel ) je slabší. Jde o včelstvo pro mě kuriózní tím, že jeho zimní chumáč začíná pod stropem.
Viz fotografie, které v sobotu ( pokud budu mít čas a nebude zataženo ) pořídím a rozešlu zájemcům přes můj email.

Normálně mi to produkční včelstva nedělají ( u těchto včelstev je zbytečné fotit strop, protože u nich jsou shora vidět jen zásoby a při dobrém pohledu do uliček vršek chumáče, trubci tam k vidění nejsou ( nacházejí se v centru chumáče ) ). O přítomnosti trubců v ostatních včelstev jsem se přesvědčil při jejich proletu. Odhaduji to řádově na pár desítek trubců v každém úlu. Jejich přítomnost v mém případě jen dosvědčuje, že jsem racionálně zazimoval. Jedná se dobře živené trubce, kteří se díky své dlouhověkosti dožili dnešních dnů. Včely je nevyhnaly, protože k tomu neměly důvod ( dostatek včas podaných zásob ). Masivní vyhánění trubců je pouhý projev špatného zásobení včelstev ( takováto násladně zpravdila nevytvářejí silnou zimní generaci ).

____________________________________________________________

Je zaujímavé, že moje trúdy od náhodilých trúdicových včelstvách majú všetky parametre normálnych trúdov.
____________________________________________________________

Divné, já pozoruji opak. Trubci vzešlí z tzv. hrboplodu ( trubčí plod v dělničím díle ), byli vždy zakrslí, velikosti dělnice. Pár takových exemplářů jsem si schoval, takže je můžu nafotit společně s dělnicemi jako měřítko a fotky, pokud o ně máte zájem, Vám mohu poslat na email ( můj email: klub.rv/=/seznam.cz ).

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32713


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 3. 12. 2008
Re: trubci na podloce. (32672) (32689) (32693) (32713)

Já bych se trochu obával, kdyby takové včelstvo sedělo u stropu přesně
uprostřed rámků. V tužší zimě by se potom zimní chumáč mohl rozdělit na dva
a vydat se po rámkových uličkách ze středu na oba kraje, a to by znamenalo
pro včelstvo problém. Co se týká trubců, podle mně má v pozdním létě asi
každé včelstvo období, možná poměrně krátké, kdy při snůškové přestávce
vyžene všechny trubce. Jak ale to období přestane, trubci se mohou vrátit a
zase budou ve včelstvu trpěni a zřejmě i krmeni. Stačí tedy, když třeba díky
rozdílné době krmení včely na jednom stanovišti už zase trubce přijímají,
zatímco na sousedním je právě začínají vyhánět. Nebo stačí, když v doletu
stanoviště v srpnu, září nebo i později vznikne osiřelost nebo trubčice atd
a začnou se líhnout trubci. Ti se potom postupně zalétají do okolních
včelstev a jdou s nimi do zimy. Trubci mohou být dlouhověcí, protože na
rozdíl od dělnic nevykonávají ve včelstvu žádnou práci, jenom tam přežívají,
ale budou to asi jen trubci s kvalitním základem, vychovaní v dostatku a v
trubčině, ne nějací zakrslí trubci od trubčic, ti během podzimních měsíců
zřejmě vyhynou.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 02, 2008 9:57 PM
Subject: Re: trubci na podloce.


> Reakce na komentáře k mému předchozímu příspěvku:
>
> Včely nehladoví, horní nástavek je plný medu. Toto včelstvo má díky
> nepovedenému experimentálnímu zazimování špatně uložené zásoby ( převaha v
> prvním a třetím nástavku ( počítáno shora ), druhý nástavek je poloprázdný
> ( spíše skoroprázdný :- ) ), takže jsem vlastně rád, že včely sedí
> centrálně v medné komoře, proto nic nemusím a nebudu prohazovat. Rozhodně
> se nejedná o včelstvo slabé v pravém slova smyslu ( sílu odhaduji na cca
20
> 000 včel ), nicméně vůči mému standartu ( 30 000 – 40 000 včel ) je
slabší.
> Jde o včelstvo pro mě kuriózní tím, že jeho zimní chumáč začíná pod
> stropem.
> Viz fotografie, které v sobotu ( pokud budu mít čas a nebude zataženo )
> pořídím a rozešlu zájemcům přes můj email.
>
> Normálně mi to produkční včelstva nedělají ( u těchto včelstev je zbytečné
> fotit strop, protože u nich jsou shora vidět jen zásoby a při dobrém
> pohledu do uliček vršek chumáče, trubci tam k vidění nejsou ( nacházejí se
> v centru chumáče ) ). O přítomnosti trubců v ostatních včelstev jsem se
> přesvědčil při jejich proletu. Odhaduji to řádově na pár desítek trubců v
> každém úlu. Jejich přítomnost v mém případě jen dosvědčuje, že jsem
> racionálně zazimoval. Jedná se dobře živené trubce, kteří se díky své
> dlouhověkosti dožili dnešních dnů. Včely je nevyhnaly, protože k tomu
> neměly důvod ( dostatek včas podaných zásob ). Masivní vyhánění trubců je
> pouhý projev špatného zásobení včelstev ( takováto násladně zpravdila
> nevytvářejí silnou zimní generaci ).
>
> ____________________________________________________________
>
> Je zaujímavé, že moje trúdy od náhodilých trúdicových včelstvách majú
> všetky parametre normálnych trúdov.
> ____________________________________________________________
>
> Divné, já pozoruji opak. Trubci vzešlí z tzv. hrboplodu ( trubčí plod v
> dělničím díle ), byli vždy zakrslí, velikosti dělnice. Pár takových
> exemplářů jsem si schoval, takže je můžu nafotit společně s dělnicemi jako
> měřítko a fotky, pokud o ně máte zájem, Vám mohu poslat na email ( můj
> email: klub.rv/=/seznam.cz ).
>
> S pozdravem M. Václavek
> //\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32714


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 3. 12. 2008
Re: trubci na podloce. (32672) (32689) (32693) (32713) (32714)

Trubci mohou být dlouhověcí, protože na
rozdíl od dělnic nevykonávají ve včelstvu žádnou práci, jenom tam přežívají,
ale budou to asi jen trubci s kvalitním základem, vychovaní v dostatku a v
trubčině, ne nějací zakrslí trubci od trubčic, ti během podzimních měsíců
zřejmě vyhynou.
______________________________________________________________

Naprosto souhlasím.
______________________________________________________________
Tak mně napadá, má na zimování nějaký vliv, když strůpek není položený na
horních loučkách, ale je tak centimetr nad nimi?
____________________________________________________________

Podle mého názoru, zimuje-li včelstvo nahoře, je výhodné podložit strop, čímž se, obzvláště u vyšších rámkový měr, podstatně ulehčí propojení chumáče a jeho koordinaci při pohybu za zásobami, a tak se účinně předchází případnému jeho roztržení. Kdo je pozorný, všiml si, že při přirozené stavbě včely vytvářejí v plástové ploše díry. Proč asi?

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32715


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vorja (78.108.145.2) --- 3. 12. 2008
Re: trubci na podloce. (32672) (32689) (32695) (32697) (32699) (32705) (32706)

Včera jsme využil oteplení skoro na předpisových 10stC a večer sebral
> čelovku a šel doma fungovat.
V některých případech jsem rozpůlil chomáč, takže se docela
> rozvolnily.
----------------------------------------------------------
10°C není pro fumigaci bezpodmínečná podmínka, jak jsem slyšel na jednom semináři. Rozhodující je, aby včely nebyly semknuty do chomáče. Pokud již jsou, tak je nutno ošetřit aerosolem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32716


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 3. 12. 2008
Re: trubci na podloce. (32672) (32689) (32695) (32697) (32699) (32705) (32706) (32716)

vorja:
10°C není pro fumigaci bezpodmínečná podmínka, jak jsem slyšel na jednom semináři. Rozhodující je, aby včely nebyly semknuty do chomáče. Pokud již jsou, tak je nutno ošetřit aerosolem.
----
Předpisových 10 byla ironie :-)
Jednak nebylo úplně přesně deset stupńů, druhak si myslím, že neexistuje jen tak jednoduchá závislost na sezení včel v chomáči a teplotě.
Jednak je třeba vzít v úvahu tepelnou setrvačnost ale taky roční dobu a tepelné změny.

Například pokud je dlouho zima a pak se oteplí (třeba okolo vánoc, tak teplota je mnohdy jen nad nulou, úl promrzlý ale včely se prostě rozhodnou rozvolnit a přetahují zásoby do sediště. Některé otužilé se i proletují.

Předevčírem jsem koukal jak se prohání kouř v nástavkách a i když byly v době fumigace v chomáči, tak kouř je rozehnal.
A po namátkové kontrole podložek to moc včel životem nezaplatilo.

Zajímalo by mě jak moc máte vy včely pod deset a nad deset stupňů v chomáči. Deset je moc kulaté číslo, takže je to spíše taková pomůcka, aby se něco řeklo.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32717


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Felix Pečenka (83.208.196.187) --- 4. 12. 2008
Re: trubci na podloce. (32672) (32689) (32695) (32697) (32699) (32705) (32706) (32716) (32717)

Nesouhlas s timto názorem.Fumigace má účinnost jen tehdy jsou-li včely rozlezlé.(objevují-li se na česně) Při 10 a níže jsou v chomáči a účinnost kouře(fumigace) je minimální . Při této teplote se rozvolní okraje chomáče a do středu se kouř nedostane, ,protože se tam stahují. Roztahne je pouze aerosol, kdy reagují na změnu vlhkosti nebo acetonu a začínaji větrat a hučet. Kapenky se dostávaji až k matce. Při kouření se v nižších teplotách stahují a při fumigacích so vždy roztahují. V tomto je ten vtip a ne, že si někdo toto vymyslel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32718


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 64928 příspěvků(zde zobrazeno 161 příspěvků, od č. 32558 do č. 32718)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 160 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu