78083

Archiv Včelařské konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Standartní zobrazení
(okno s nejnovějšími příspěvky a s formulářem pro psaní nových)

Toto je speciální okno pro bádání v archivu konference. Jsou tady zobrazeny starší příspěvky, které se zde zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole. Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek můžete kliknout na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začínala, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu /kde jsou starší/ a postupovat směrem dolu /kde jsou novější/").


Zde je zobrazeno 121 starších příspěvků: od č. 32478 do č. 32598

Pohyb ve frontě příspěvků: Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší


Jan Cervenka (e-mailem) --- 14. 11. 2008
Re: Fumigace s Furettem (32463) (32465) (32476) (32477)

On Friday 14 of November 2008 10:39:53 Stonjek wrote:
> Vše co jsem věděl jsem napsal. Samotný vstřik trvá asi vteřinu, ale dým
> uniká tak těch 10. Proto ho tam tak dlouho držím. Další zajímavá informace
> může být to, že napichovací kartuše mě vydržela na cca 250 úlů jednorázově
> a stojí něco kolem 50 Kč. Co se týká fotek zdvihéku a jiných mám s nimi
> problém. Na digitální focení se teprve chystám a ani pak si od toho
> neslibujte žádné zázraky, neboť jsem na tyto věci trochu tupější a než se
> to poddá.....        Zdraví R. Stonjek

Dobry den,

celkem jsem na to koukal, a vzhledem k tomu, ze jste psal, ze jste opravoval
tu medenou trubicku , a ze , dle mne je tam vlastne jen davkovac, a nahrata
trubicka s tryskou, rad bych se Vas zeptal, zdali ta tryska je nejaka
specialni, nebo alespon jaky ma prumer.

Ponevac pak by to bylo defakto noblesnejsi provedeni zarizeni popisovaneho
tusim v predposlednim MV - tedy medena trubka, do ktere se nakape olej a
fumigant a pote se zahreje horakem, nasledkem ceho se vytvori mlha. Nebo ne ?


Dekuji


Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32478


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 14. 11. 2008
Re: Fumigace s Furettem (32463) (32465) (32476) (32477) (32478)

Je to přesně tak. Ona olejnička vlastně zmačknutím posunuje do trubky 1,2 ml oleje. Tryska je jen zúžená trubička. Vyřešil jsem to sklepáním kolem malého hřebíčku a funguje to stejně. U uriginálu výrobce použil našroubování a samozřejmě na jemný závit, na který jsem neměl závitník, proto jsem to tak zaprasil. Výměník je několik otoček trubičky do jehlanu do kterého jde plamen. Asi 4 závity. Problém je v tom, že hořák může dávat snadno větší teplotu než je žárupevnost mědi. A proto tam chci to anticoro. Výměník je obalen děrovaným plechem a z obou stran zadýnkován. To co bylo v MV vyfoceno v Polsku funguje určitě stejně, ale to řemeslné zpracování a dávkování - hrůza. Zal 07 už představuje o hodně vyšší třídu. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32479


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.253) --- 14. 11. 2008
Re: Fumigace s Furettem (32463) (32465) (32476) (32477) (32478) (32479)

Zdravím.Ptal jsem se kompetentní osoby paní Meszárosové na cenu a cenu poštovného.Dnes mi odpověděla tohle-Cena vyvíjača je 3.500,-
Sk. Dnes som posielala takúto poštu do ČR, dobierkové som zaplatila
263,- Sk.
S pozdravom,

*Denisa Mészárosová - Včelárstvo MEDE
930 37 Lehnice 167
Slovenská Republika
tel.: +421 915 611 691
+421 905 468 514
www.mede.sk/sk_
e-mail: mede/=/mede.sk

Tak si myslím že jestli to plní stejně dobře svoji funkci jako náš přístroj za 4500,-a k tomu ještě kompresor za nějakých skoro 20 000,-tak se jim kšefty začnou hejbat.Pro mě by to bylo lepší než se tahat s těžkým a drahým kompresorem.To že na to asi není dotace tak to je mi úlpně jedno.

Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32480


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Rotbauer (85.70.14.15) --- 14. 11. 2008
Re: žadost o pomoc (32474) (32475)

vážený příteli, jsem jen amatér a samouk. Ozvi se mi prosím mimo rámec této konference na mojí e-mailovou adresu přímo, abych mohl ve své odpovědi tě zaslat i slíbené přílohy. S pozdravem JR

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32481


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 15. 11. 2008
Re: Fumigace s Furettem (32463) (32465) (32476) (32477) (32478) (32479) (32480)

Míro tady došlo k zásadnímu nepochopení. Tenhle vyvíječ je náhrada 2 fumigací a ne aerosolu. Musí být nad 10 stupňů. A aerosol se používá někdy v 1 pol. prosince, protože vhodnější termín pro absenci plodu není a tam je s vyššími teplotami problém. Navíc aerosolování jde rychle, tak nevím proč riskovat. Zdraví R. stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32482


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(87.197.103.170) --- 15. 11. 2008
Re: Fumigace s Furettem (32463) (32465) (32476) (32477) (32478) (32479) (32480) (32482)

1. Popis a funkcie prístroja ZAL 07
Vyvíjač aerosolu ZAL07 vytvára aerosol ( jemnú hmlu oleja ) vstreknutím oleja do zohriatej trubky. V nej sa olej zohreje a cez trysku vyfúkne ako kúdol hmly do priestoru úľa. Zvýšenou činnosťou včelstva dôjde k homogenizácii olejovej hmly v priestore úľa, čím použité liečivo účinne zasahuje dospelých jedincov varoa . Samotný olej napomáha liečeniu tak, že umastí dospelých jedincov varoa a tým im sťažuje prichytenie na včelách.
Selže-li všechno, přečti si návod. Není co dodat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32483


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

velkovcelar (67.159.54.26) --- 16. 11. 2008
Statni dotace mi pomohli uspesne vcelarit

Se mi to vyplatilo včelařit v ČSV a tak se chci s fama podělit jak na to aby prašule tekli.

1. v září si požádám o dotaci 1.D za opylování rostlin (jde mi o prachy na opylování kašlu)

2. koncem zimy nahlásím, že mi polovina včelstev uhynula na varroázu. To není problém, odevzdám směsný vzorek měli. V některých včelstev je furt dost roztočů na to, aby veterináři tam ty roztoče našli. A navíc mám přece známého veterináře OVS, bere u mne vždycky levně med.

3. včelstva co papírově uhynula na jaře použiju na tvorbu oddělků. Včelstva tak doopravdy z úlů zmizí a já můžu být klidný. Ačkoli mi uhynulo tolik včelstev jako velkovčelař už dopředu nabízím prodej oddělků, tím pomáhám ostatním včelařům v republyce. Krabic na úly mám dost, tak nikdo nic nepozná.

4. V létě pěkně prodám pár set oddělků nejlépe za cenu tak 900 za jeden a peníze se už hrnou směrem ke mně. Jo zapomněl sem, že už mám peníze za dotace 1.D.

5. Pak už jen čekám až mi stát vyplatí love za uhynulá včelstva. Dělá to skoro 453 za jedno obnovené včelsto.
Vytáčet med a kočovat se mi proto moc neoplatí. Stojí to čas, námahu a peníze. Maximálně tak ještě udělám nějaký placený přednášky o včelách a tak. Tady mi včely dělají prachy sami.
Když to roztočím tak s 200 až 300 včelstvi vyjde to na statisíce a to je dobrý kšeft. Přeji všem přítelům úspěšný včelařský rok 2009 a podporujte včelařství. Ať to teče!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32484


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 11. 2008
Re:Statni dotace mi pomohli uspesne vcelarit (32484)

A kdo ti vtom bránÍ, Přeji mnoho zdaru v tomto stylu podnikání. spočítal jsem si to a dalo too tak podle tvího návrhu 170 000 příjmů. odečti od toho pak daně , náklady, zdr. a soc. pojištění, atd poděl 12 a skoč na sociálku protože ti budou muset ještě něco přidat. Pak tě ta závist pmožná přejde.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: velkovcelar <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Statni dotace mi pomohli uspesne vcelarit
> Datum: 16.11.2008 06:05:12
> ----------------------------------------
> Se mi to vyplatilo včelařit v ČSV a tak se chci s fama podělit jak na to
> aby prašule tekli.
>
> 1. v září si požádám o       dotaci 1.D za opylování rostlin (jde mi o prachy na
> opylování kašlu)
>
> 2. koncem zimy nahlásím, že mi polovina včelstev uhynula na varroázu. To
> není problém, odevzdám směsný vzorek měli. V některých včelstev je furt
> dost roztočů na to, aby veterináři tam ty roztoče našli. A navíc mám přece
> známého veterináře OVS, bere u mne vždycky levně med.
>
> 3. včelstva co papírově uhynula na jaře použiju na tvorbu oddělků. Včelstva
> tak doopravdy z úlů zmizí a já můžu být klidný. Ačkoli mi uhynulo tolik
> včelstev jako velkovčelař už dopředu nabízím prodej oddělků, tím pomáhám
> ostatním včelařům v republyce. Krabic na úly mám dost, tak nikdo nic
> nepozná.
>
> 4. V létě pěkně prodám pár set oddělků nejlépe za cenu tak 900 za jeden a
> peníze se už hrnou směrem ke mně. Jo zapomněl sem, že už mám peníze za
> dotace 1.D.
>
> 5. Pak už jen čekám až mi stát vyplatí love za uhynulá včelstva. Dělá to
> skoro 453 za jedno obnovené včelsto.
> Vytáčet med a kočovat se mi proto moc neoplatí. Stojí to čas, námahu a
> peníze. Maximálně tak ještě udělám nějaký placený přednášky o včelách a
> tak. Tady mi včely dělají prachy sami.
> Když to roztočím tak s 200 až 300 včelstvi vyjde to na statisíce a to je
> dobrý kšeft. Přeji všem přítelům úspěšný včelařský rok 2009 a podporujte
> včelařství. Ať to teče!
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32485


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (78.136.161.98) --- 16. 11. 2008
Re: Statni dotace mi pomohli uspesne vcelarit (32484)

Ano bohužel máme i takové včelaře.Jo pro prachy udělá český včelaříček snad všechno.Ve zbytku Evropy žádné dotace nejsou a tak je vidět kdo a jak hospodaří.Kdo na to nemá vede to od 10 k 5 a pak to zabalí.Přji hodně plodu a pěkné včely!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32486


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 11. 2008
Re: Statni dotace mi pomohli uspesne vcelarit (32484) (32486)

Vezmu to od slova včelaříček
.1) slovo s příponou íček obvykle u povolání označuje někoho kdo svému oboru moc nerozumí.
2) také se používá k vyjádření něčeho malého (Pepa - Pepíček)
Takže může být Pan Včelař s velkým V a P, s 5 včelstvy. Ale také může být, i když je to málo pravděpodobné, Včelaříček s 300 včelstvy
Pak jsou malí včelaři "včelaříci", kteří na to kašlou a to obvykle i na ty dotace. (zkušenost důvěrníka)
Stávají se ovšem i případy kdy včelaři (bez rozdílu počtu včelstev) s velkým P a V nevlastní vinou dopadnou jak sedláci u Chlumce. Co pak s tím?? Zaslouží si pomoc? A pokud se týká těch dotací? Včelařství je obor zemědělský a v té Evropě zemědělci mají dotace na vše možné. Nevěřím tomu, že na včelaře by nezbylo Když nic jiného tak mají přímé platby za přistavení včelstev ke kulturám. Tobě za to někretý zemědělec platí? Nejspíš by chtěl od tebe platbu za místo a za poškozený porost!

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pep?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Statni dotace mi pomohli uspesne vcelarit
> Datum: 16.11.2008 09:05:27
> ----------------------------------------
> Ano bohužel máme i takové včelaře.Jo pro prachy udělá český včelaříček snad
> všechno.Ve zbytku Evropy žádné dotace nejsou a tak je vidět kdo a jak
> hospodaří.Kdo na to nemá vede to od 10 k 5 a pak to zabalí.Přji hodně plodu
> a pěkné včely!
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32487


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 16. 11. 2008
Re: Fumigace s Furettem (32463) (32465) (32476) (32477) (32478) (32479) (32480) (32482) (32483)

Vyvíjač aerosolu ZAL07 vytvára aerosol ( jemnú hmlu oleja ) vstreknutím oleja do zohriatej trubky.
-----
Taky odhaduji, že by to mohlo nahradit aerosolování. Fumigaci určitě. Ale u aerosolu záleží na velikosti částic. U vyvíječe z Dolu se taky operuje nábojem částic opačným, než mají včely.
V návodu k Zal07 jsem toho o teplotě při aplikaci nic nevyčetů To by znamenalo, že na ní nezáleží, nebo je lepší o tom nepsat.
Takže by to chtělo nějakého dobrovolníka, co by to v zimě porovnal.
Zatím máme ale teploty spíše pro fumigaci. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32488


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 16. 11. 2008
Re: Statni dotace mi pomohli uspesne vcelarit (32484) (32485)

kdo ti vtom bránÍ, Přeji mnoho zdaru v tomto stylu podnikání. spočítal jsem si to a dalo too tak podle tvího návrhu 170 000 příjmů. odečti od toho pak daně , náklady, zdr. a soc. pojištění, atd poděl 12 a skoč na sociálku protože ti budou muset ještě něco přidat. Pak tě ta závist pmožná přejde.

Pepan
-----
Nebo místo podpory k tomu prodávej med. A už budeš v plusu. :-)

================================

.....Včelařství je obor zemědělský a v té Evropě zemědělci mají dotace na vše možné. Nevěřím tomu, že na včelaře by nezbylo Když nic jiného tak mají přímé platby za přistavení včelstev ke kulturám. ....
-------
A jsme u dotací z druhé strany. V Evropě mají dotace zemědělci (možná i včelaři), ale profesionálové :-)

Takže nerýpej z této strany do dotací, nebo o ně přijdeme a budou přesměrovány na profesionalizaci včelařství. Po které volá pan ministr. :-))

Jinak přímé platby platí zemědělci. Je to normálnmí oboustranně dobrovolný byznys. Nic nenařízeného.
Takže proč by naši zemědělci měli platit, když to tady za ně platí stát. A převčelením jim zajišťuje dobré opylení.

I když si ale vezmu třeba řepku a její rozlohu, tak tam by mě skutečně zajímalo, jestli opylení nových odrůd skutečně (prokazatelně) zvyšuje výnos.

Tímhle se nikdo nezabýval. Pokud by někdo prokázal že ano, pak by to možná bylo užitečnější pro včelaře (i velko) než některé dotované "výzkumy" ekonomiky farem atd.

Agronomové jsou přesvědčování dotavateli osiva, že nové odrůdy jsou dokonale samosprašné a že včely nepotřebují.

Takže najít argumenty pro platbu a přesvědčovat nové malozemědělce (což jsou většinou lidé v tomto méně vzdělaní, než kdysi býval agronom specialista u velkého JZD) je bez argumentů a podkladů obtížné.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32489


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 16. 11. 2008
Re: Re:Statni dotace mi pomohli uspesne vcelarit (32484) (32485)

No, to je vcelku jedno, jestli z těch včel je to na sociálku. Při takovém
včelaření se totiž dá normálně chodit do nějaké středně až méně časově
náročné práce i při 200 včelstvech, takže toto je spíše výdělek navíc k
běžnému zaměstnání. Přiznám se, že když jsem viděl ty letošní ceny, 900 za
oddělek, podnítilo mě to taky k zamyšlení. Letos někteří včelaři museli mít
více za prodané oddělky než za med, náklady na povinné vyšetření zaplatí už
první dva prodané.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, November 16, 2008 7:29 AM
Subject: Re:Statni dotace mi pomohli uspesne vcelarit


A kdo ti vtom bránÍ, Přeji mnoho zdaru v tomto stylu podnikání. spočítal
jsem si to a dalo too tak podle tvího návrhu 170 000 příjmů. odečti od
toho pak daně , náklady, zdr. a soc. pojištění, atd poděl 12 a skoč na
sociálku protože ti budou muset ještě něco přidat. Pak tě ta závist pmožná
přejde.

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32490


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.253) --- 16. 11. 2008
Re: Fumigace s Furettem (32463) (32465) (32476) (32477) (32478) (32479) (32480) (32482)

Pane Stonjeku vždyť přece mlha z aerosolování a nebo pára z Fureta je to samé.Já v tom rozdíl nevidím.Kouř z knotu při fumigaci je něco jiného.Rozprášení kapaliny a nebo pára-nevím,rozdíl není.Máte jiné vysvětlení?
Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32491


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 11. 2008
Re: Fumigace s Furettem (32463) (32465) (32476) (32477) (32478) (32479) (32480) (32482) (32491)

U té fumigace jde také o páru. Ten kouř je jen vedlejší produkt.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra.P <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Fumigace s Furettem
> Datum: 16.11.2008 15:40:35
> ----------------------------------------
> Pane Stonjeku vždyť přece mlha z aerosolování a nebo pára z Fureta je to
> samé.Já v tom rozdíl nevidím.Kouř z knotu při fumigaci je něco
> jiného.Rozprášení kapaliny a nebo pára-nevím,rozdíl není.Máte jiné
> vysvětlení?
> Míra
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32492


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.253) --- 16. 11. 2008
Re: Fumigace s Furettem (32463) (32465) (32476) (32477) (32478) (32479) (32480) (32482) (32491) (32492)

To máš vlastně taky pravdu Pepane.Tam se to taky odpaří.Tak je tedy rozdíl asi jen v množství té(páry-mlhy).Fumigace-malí odpar,Fureto a aerosol velký odpar-velká mlha.Tak je to tedy správně?Takže Fureto a aerosol jsou na stejno.?
Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32493


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 16. 11. 2008
Re: Fumigace s Furettem (32463) (32465) (32476) (32477) (32478) (32479) (32480) (32482) (32491)

Pro výzkum nebulizace z pevných nebo kapalných skupenství do plynných existuje u nás výzkumák. Možná by jste si měl zjistit kontakt na nějakého opravdového odborníka a vysvětlení rozdílů mezi mžikovým odparem přes Furetto nebo přes fumigaci nebo vývin aerosolu za pomoci tlaku vzduchu a rozprašovačů a dotázat se a vyplnit díru uveřejněním takové odpovědi v odborných statích.

Podle mého názoru jsou v plynech velké snad i zásadní rozdíly.


.............
>Pane Stonjeku vždyť přece mlha z aerosolování a nebo pára z Fureta je to samé.Já v tom rozdíl nevidím.Kouř z knotu při fumigaci je něco jiného.Rozprášení kapaliny a nebo pára-nevím,rozdíl není.Máte jiné vysvětlení?
Míra<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32494


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 16. 11. 2008
Re: Fumigace s Furettem (32463) (32465) (32476) (32477) (32478) (32479) (32480) (32482) (32491) (32494)

Míra mi klade otázky, na které neumím odpovědět.Jen se bez důkazů domnívám, že acetonové páry jsou do včelího chumáče pronikavější než teplé olejové. Nějaký pokus v tom ještě vykonám, aľe potřeboval bych v době aerosolu teploty tak -5, jinak průkaznost je nepřesvědčivá. Páry jsou doopravdy slušně teplé, od trubičky strčené do úlu mírně taje barva na česně, takže kdo ví??? Každopádně by to chtělo přestat o vyvíječi žvanit, ale koho to zajímá, koupit ho, nebo udělat a pečlivě vyzkoušet a pak si vyměňovat poznatky, jinak je to pouze mlácení prázdné slámy žel v této Konferenci převažující stav. Včelky se letos snažily, sezona byla velmi dobrá, tak proč si k Vánocům neudělat trocjhu radost?
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32495


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 16. 11. 2008
Re: Fumigace s Furettem (32463) (32465) (32476) (32477) (32478) (32479) (32480) (32482) (32491) (32494) (32495)

Na lepšie pochopenie fungovania pripájam časť článku ing. Jókai, uvedeného na stránku Vcely.sk pred dvomi rokmi.

Je to typická fumigácia, my vnášame do prostredia úľa amitraz pomocou fumigačných pásikov, vo FURETTE sa to robí elegantnejšie pomocou propán butánu a oleja, ktorý fumigant vystrelí do priestoru úľa, bez uzáveru letáča behom pár sekúnd.

Už som raz napísal v jednom komentári, že fumigant vniká do vzdušníc klieštika a ten je cez nervové zakončenie zničený. Už som vyskúšal fumigáciu bez tesnenia letáča a výsledok bol ten istý ako s utesnením to je doporučované aj pri fumigácii s FURETTOM.
------------------------------------------------------------
Fumigácia včelstiev pomocou FURETTA

Ak si dobre zorganizujeme fumigovanie z prístupom do včelstva cez zadnú česť podmetu, je to tak isto účinné a rýchle.
Nie je to zázrak. Je to len ďalšia z pomôcok na uľahčenie ošetrovania včelstiev starým dobrým a stále účinným amitrazom. V Želiezovskej organizácii sme ho zakúpili sprostredkovane cez našich maďarských priateľov. Nie je „domáci výrobok“ amatéra alebo kutila, ale je to v krajine výrobcu v Taliansku certifikovaný výrobok distribuovaný i známou firmou LEGA.



Aké sú skúsenosti s jeho používaním ?
Vhodný je hlavne pre väčších včelárov, alebo pre celé včelárske organizácie. Je však potrebné aby obsluhu vykonávala jedna osoba, ktorá bude zaškolená najmenej spolupracovníkom s veterinárnou službou podľa návodu výrobcu k jeho aplikácii.
Dávkovanie liečiva medzi ktorými je i známi prípravok na báze amitrazu – TAKTIC je obdobnej koncentrácie, čo sa množstva účinnej látky, ako u našich prípravkov VARIDOL FUM, ANTIVAR či ďalších iných. To jest – jeden mililiter 15 či 20 % roztoku amitrazu na preliečenie desiatich včelstiev. Na drobné rozmenené – 0,1 mililitra tohto roztoku rozptýlenej v primeranom množstve nosnej látky na včelstvo. V prípade tohto rozptýlenej zhruba v troch m3 dymu, ktorý vznikne z nahriatia zmesi účinnej látky a nosného média. Týmto môže byť super čistý petrolej (europetrolej) či rastlinný olej (slnečnicový repkový – bežný potravinársky). Princíp činnosti je veľmi jednoduchý: dávkovačom sa zodvihne zo zásobníka do špirály, ktorá je zahrievaná plynom – propán butánom dávka liečiva potrebná na preliečenie jedného včelstva (dimenzovaná je skôr na objem dvoch nadstavkov, no poškodenie včelstva nenastane ani pri jednaní nadstavku). Zahriatím vznikne v špirále stlačený plyn (tlak 0,1 – 0,3 Atm), ktorý sa uvoľňovacím ventilom uvolní nafúkaním do včelstva, pri otvorenom letáči. Fumigácia sa vykonáva nasmerovaním trysky do smeru letáča zo vzdialenosti cca desať cm od letáčového otvoru. Dávka zhruba troch m3 dymu o teplote 40 - 45oC je „vstrelená“ do podmetu úľa. Tento tlak je postačujúci na to aby behom jednej sekundy „prerazila“ medzi rámikmi až po strop úľu a súčasne ukázali kde všade je úľ deravý. V tých miestach vyrazí do voľného priestoru. Tým sa súčasne v tomto časovom momente dosiahne v priestore úľa hraničná koncentrácia účinnej látky – liečiva, ktoré zapôsobí voči parazitovi. Letáč úľa sa pritom necháva otvorený. Preliečenie jedného včelstva trvá zhruba jednu sekundu.Nie je to zázrak. Je to len ďalšia z pomôcok na uľahčenie ošetrovania včelstiev starým dobrým a stále účinným amitrazom. V Želiezovskej organizácii sme ho zakúpili sprostredkovane cez našich maďarských priateľov. Nie je „domáci výrobok“ amatéra alebo kutila, ale je to v krajine výrobcu v Taliansku certifikovaný výrobok distribuovaný i známou firmou LEGA.



Aké sú skúsenosti s jeho používaním ?
Vhodný je hlavne pre väčších včelárov, alebo pre celé včelárske organizácie. Je však potrebné aby obsluhu vykonávala jedna osoba, ktorá bude zaškolená najmenej spolupracovníkom s veterinárnou službou podľa návodu výrobcu k jeho aplikácii.
Dávkovanie liečiva medzi ktorými je i známi prípravok na báze amitrazu – TAKTIC je obdobnej koncentrácie, čo sa množstva účinnej látky, ako u našich prípravkov VARIDOL FUM, ANTIVAR či ďalších iných. To jest – jeden mililiter 15 či 20 % roztoku amitrazu na preliečenie desiatich včelstiev. Na drobné rozmenené – 0,1 mililitra tohto roztoku rozptýlenej v primeranom množstve nosnej látky na včelstvo. V prípade tohto rozptýlenej zhruba v troch m3 dymu, ktorý vznikne z nahriatia zmesi účinnej látky a nosného média. Týmto môže byť super čistý petrolej (europetrolej) či rastlinný olej (slnečnicový repkový – bežný potravinársky). Princíp činnosti je veľmi jednoduchý: dávkovačom sa zodvihne zo zásobníka do špirály, ktorá je zahrievaná plynom – propán butánom dávka liečiva potrebná na preliečenie jedného včelstva (dimenzovaná je skôr na objem dvoch nadstavkov, no poškodenie včelstva nenastane ani pri jednaní nadstavku). Zahriatím vznikne v špirále stlačený plyn (tlak 0,1 – 0,3 Atm), ktorý sa uvoľňovacím ventilom uvolní nafúkaním do včelstva, pri otvorenom letáči. Fumigácia sa vykonáva nasmerovaním trysky do smeru letáča zo vzdialenosti cca desať cm od letáčového otvoru. Dávka zhruba troch m3 dymu o teplote 40 - 45oC je „vstrelená“ do podmetu úľa. Tento tlak je postačujúci na to aby behom jednej sekundy „prerazila“ medzi rámikmi až po strop úľu a súčasne ukázali kde všade je úľ deravý. V tých miestach vyrazí do voľného priestoru. Tým sa súčasne v tomto časovom momente dosiahne v priestore úľa hraničná koncentrácia účinnej látky – liečiva, ktoré zapôsobí voči parazitovi. Letáč úľa sa pritom necháva otvorený. Preliečenie jedného včelstva trvá zhruba jednu sekundu.
V rámci Želiezovskej organizácie sme ošetrili týmto aplikátorom – i jeho opakovaným použitím do 2 000 včelstiev. Sám som preliečil svojich 200 včelstiev od konca augusta do stredu októbra trikrát. Bez poškodenia. Preliečovali sme u dvadsiatky menších i väčších včelárov a myslím si že účinne. Účinne preto – lebo následným „krížovým preliečením“ prístrojom WAT-01 s účinnou látkou fluvalivát u päťdesiatich včelstiev v strede novembra iba u piatich včelstiev padlo od jedného do štyroch klieštikov.
Čo povedať na záver o aplikátore FURETTO ?
Nie je to niečo zázračné – spása v boji proti klieštikovi. No preliečovanie s ním je jednoduché a hlavne rýchle. S naplnenou väčšou nádržou (1 lit.) sa dá preliečiť 500 včelstiev. S malou o objeme 2 decilitre – stovka včelstiev (je tak isto súčasťou dodávky prístroja). Jeho cena je u nás 10 000,0 Sk. V Taliansku ho však určite kúpite v prepočte i za 8 500,0 Sk. Po preliečení 60 – 80 tich včelstiev sa minie obsah malej kempingovej bomby propán-butánu . I počas rýchleho postupu liečby občas „namrzne“ a je treba ju „otepliť“ horiacou sviečkou, či teplotou rúk. Jedna kempingová bomba stojí v BAUMAXE 52,0 korún, VARIDOL FUM je relatívne lacný a tak cena jedného preliečenia nás stojí dve – tri koruny, amortizáciu prístroja nepočítajúc.
No keďže je veľmi jednoduchý mal by vydržať i stotisíc cyklov preliečovania. Keďže špirála v ktorej sa liečebný roztok mení na plyn je z ocele – teplotou plameňa propán-butánu sa z nej opaľujú drobné častice, ktoré upchajú výstupnú trysku. No hneď sa našlo i riešenie – nie je potrebný nový originál od výrobcu. Šikovný včelár si zoženie trubku rovnakých rozmerov – no medenú (hoci i z pálenice...). Z tejto sa hrdza nebude odlupovať, dobre sa na ňu reže závit a rovnomernejšie rozvádza teplotu ako kovová. Rýchlosť preliečovania je sto včelstiev za štyridsať minúť. Je to výrobok s certifikátom vyrobený špeciálne na liečenie včelstiev proti varroáze. Myslím si že Štátna veterinárna a potravinová správa a Ústav včelárstva Liptovský Hrádok po overení jeho parametrov dá svoje požehnanie na jeho dovoz. Lebo mnohí z nás by boli prekvapení, aké problémy majú niektorí naši kolegovia i s obyčajným zadymovaním pásikmi. O efektivite týchto preliečení ani nehovoriac. A vyvíjač aerosólu WAT – 01 ani nespomínajme. Preliečovanie FURETTOM je jednoduché a rýchle.

Všetkých Vás zdraví.

Ing. Jókay Tibor
včelár, Želiezovce

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32496


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 16. 11. 2008
Dotace (32463) (32465) (32476) (32477) (32478) (32479) (32480) (32482) (32491)

Je polovina listopadu, a do jeho konce by mělo být provedeno vyúčtování
dotací. Nemáte někdo informaci, kdy budou peníze zasílány na účty
jednotlivých ZO ? Dík předem za odpověď.
S pozdravem Petr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32497


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.253) --- 16. 11. 2008
Re: Dotace (32463) (32465) (32476) (32477) (32478) (32479) (32480) (32482) (32491) (32497)

U nás na Tachovsku už máme peníze na účtu.Dotace činí 152kč na včelstvo.Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32498


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tichý (80.188.56.170) --- 16. 11. 2008
Dotace

My již máme peníze na účtu asi týden.
Řeči velkovčelaře jsou jen hloupé hospodské povídačky plné závisti. Úspěšné včelaření nepřijde samo , je to výsledkem svědomité práce a také studia. Nikdo ti v tom nebrání, ale asi hospoda je ti příjemnější.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32499


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 16. 11. 2008
Re: Fumigace s Furettem (32463) (32465) (32476) (32477) (32478) (32479) (32480) (32482) (32491) (32494) (32495)

Taky si to myslím, bez důkazu. Aerosol by měl vytvořit miniaturní kapičky
léčiva, které se drží minuty ve vzduchu, takže mají šanci proniknout do
zimního chumáče, jak tvrdí ve svých článcích výzkumníci z Dolu. A přímo ze
vzduchu zapůsobit na roztoče. Léčivo s olejem vytvoří při rychlém odpaření
páru směsi a v chladnějším úlu by měly olejové páry společně s tím léčivem
zkondenzovat uvnitř úlu a vytvořit na rámcích a jinde olejovou vrstvičku s
léčivem. Včely a roztoči by se potom měli dostat do kontaktu s léčivem při
pohybu včel po vnitřku úlu s vrstvičkou toho oleje. takže musí být takové
teplo, aby včely uvnitř úlu ještě nebyly v chumáči. Olej pravděpodobně
funguje jako nosné médium a stabilizátor léčiva, pokud by se vstříkla kapka
léčiva do odpařovače bez oleje, nejspíš by se vysokou teplotou okamžitě
rozložilo na neúčinné látky, s olejem se nerozloží.a dostane se do úlu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, November 16, 2008 7:12 PM
Subject: Re: Fumigace s Furettem


> Míra mi klade otázky, na které neumím odpovědět.Jen se bez důkazů
domnívám,
> že acetonové páry jsou do včelího chumáče pronikavější než teplé olejové.
> Nějaký pokus v tom ještě vykonám, aľe potřeboval bych v době aerosolu
> teploty tak -5, jinak průkaznost je nepřesvědčivá. Páry jsou doopravdy
> slušně teplé, od trubičky strčené do úlu mírně taje barva na česně, takže
> kdo ví??? Každopádně by to chtělo přestat o vyvíječi žvanit, ale koho to
> zajímá, koupit ho, nebo udělat a pečlivě vyzkoušet a pak si vyměňovat
> poznatky, jinak je to pouze mlácení prázdné slámy žel v této Konferenci
> převažující stav. Včelky se letos snažily, sezona byla velmi dobrá, tak
> proč si k Vánocům neudělat trocjhu radost?
> Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32500


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 16. 11. 2008
Re: Dotace (32463) (32465) (32476) (32477) (32478) (32479) (32480) (32482) (32491) (32497) (32498)

Děkuji za informaci.
Petr Lokvenc

----- Original Message -----
From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, November 16, 2008 9:21 PM
Subject: Re: Dotace


U nás na Tachovsku už máme peníze na účtu.Dotace činí 152kč na
včelstvo.Míra


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3615 (20081115)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32501


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Felix Pečenka (83.208.196.187) --- 16. 11. 2008
Re: Statni dotace mi pomohli uspesne vcelarit (32484)

Tak takto může psát jen magor. Na takové je třeba poslat kontrolu ze SZIFu, aby jemu ukázali, že všicni nejsou tak blbý. Jen hlupák může tomuto pochlebovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32502


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (78.136.168.145) --- 17. 11. 2008
Re: Statni dotace mi pomohli uspesne vcelarit (32484) (32502)

Tak nevím.Už je to tady! Právě dnes 17.listopadu se tady dočítám,že je třeba na někoho poslat kontrolu ze SZIF.Mám stále dojem,že znás ty komunistické manýry ještě nevyprchaly.Jo,jo 19 roků je velmi málo.Dal bych jen malý příklad z jiného soudku.Stačí se podívat jen do časopisu Včelařství na jeho skladbu a skrytou reklamu!Vám,vážení členové to nevadí?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32503


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 11. 2008
Re: Statni dotace mi pomohli uspesne vcelarit (32484) (32502) (32503)

Jakápak skrytá reklama je to časopis spolkový a není určen pro širokou veřejnost ale jen pro omezenou klientelu. Nevidím tam nic jiného než o spolku Právě mě tam ze všeho nejvíce chybí stati o jiných produktech které nejsou spolkovým produktem př. práve tady probíhající diskuse na výrobek Furett to tady právě byl mohl být vzor sktyté reklamy Nevýhodou demokracie je , že tě omezuje právě svobodou druhého Jinak řečeno nevíš z které strany ti bude svobodně nakopáno ( Zlaté komunistické manýry tam jsi aspoň věděl odkud bije )

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pep?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Statni dotace mi pomohli uspesne vcelarit
> Datum: 17.11.2008 08:16:25
> ----------------------------------------
> Tak nevím.Už je to tady! Právě dnes 17.listopadu se tady dočítám,že je
> třeba na někoho poslat kontrolu ze SZIF.Mám stále dojem,že znás ty
> komunistické manýry ještě nevyprchaly.Jo,jo 19 roků je velmi málo.Dal bych
> jen malý příklad z jiného soudku.Stačí se podívat jen do časopisu
> Včelařství na jeho skladbu a skrytou reklamu!Vám,vážení členové to nevadí?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32504


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef (90.176.2.8) --- 17. 11. 2008
Re: Statni dotace mi pomohli uspesne vcelarit (32484) (32502) (32503)

Manýry vyprchaly. ale tak hloupě může psát, jakým způsobem včelaří, opravdu jenom magor. To jste pouze náivní, že i modří ptáci nebudou dělat kontroly jak a kde jdou dotace? Pokud sledujete dení kolem dotaci, minstr Gandalovič nechal něco přezkoumat a provádět nějaké opatření - šetření zdá tyto dotace jsou oprávněné.Má to něco společného zdá včelaři řádně ošetřují svá včelstva. Pak stačí, aby si někdo z ministrestva otevřel tuto debatu o způsobech ošetřování, jak někteří se s tím ještě hlubite. Pokud tak ještě někdo hloupě piše, pak k tomu není co dodat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32505


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(78.108.145.2) --- 17. 11. 2008
Re: Fumigace s Furettem (32463) (32465) (32476) (32477) (32478) (32479) (32480) (32482) (32491) (32494) (32495) (32496)

Je to typická fumigácia, my vnášame do prostredia úľa amitraz pomocou fumigačných pásikov, vo FURETTE sa to robí elegantnejšie pomocou propán butánu a oleja, ktorý fumigant vystrelí do priestoru úľa, bez uzáveru letáča behom pár sekúnd.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pokud takhle ošetřují včelstva proti VD naši přátelé v EU, pak by bylo vhodné tuto metodu odborně posoudit, jak z hlediska účinnosti, tak i z hlediska kontaminace úlového prostoru. Pokud bude tato metoda lepší, nebo alespoň stejná jak naše (fumigace doutnáním pásku, nebo aerosolem), tak by bylo vhodné ji schválit pro používání i u nás.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32506


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 17. 11. 2008
Re: Fumigace s Furettem (32463) (32465) (32476) (32477) (32478) (32479) (32480) (32482) (32491) (32494) (32495) (32496) (32506)

Kdo nedělá nebo nemůže dělat fumigaci ve vysokém podmetu a kdo používá
složitější systém, jak knot do úlu dostat, třeba když musí kvůli tomu
vyhazovat uteplení strůpku nebo dokonce ještě zadního okénka, tak tam by
fumigace přes Furette urychlila ošetření a hodně zvýšila produktivitu.
Zároveň, co odhaduji z příspěvků, Furette na rozdíl od aerosolu lze bez
problémů strčit do tašky a pěšky nebo na kole zvládnout včelaře na několik
kilometrů kolem, takže kdo dosud obchází včelaře a fumiguje pěšky nebo na
kole či jiném jednostopém vozidle, může to dělat i s Furettem a udržet tak
náklady na léčení nízko.

R. Polášek

---- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, November 17, 2008 11:30 AM
Subject: Re: Fumigace s Furettem


> Je to typická fumigácia, my vnášame do prostredia úľa amitraz pomocou
> fumigačných pásikov, vo FURETTE sa to robí elegantnejšie pomocou propán
> butánu a oleja, ktorý fumigant vystrelí do priestoru úľa, bez uzáveru
> letáča behom pár sekúnd.
> --------------------------------------------------------------------------
-
> -------------------------------------------------------
> Pokud takhle ošetřují včelstva proti VD naši přátelé v EU, pak by bylo
> vhodné tuto metodu odborně posoudit, jak z hlediska účinnosti, tak i z
> hlediska kontaminace úlového prostoru. Pokud bude tato metoda lepší, nebo
> alespoň stejná jak naše (fumigace doutnáním pásku, nebo aerosolem), tak by
> bylo vhodné ji schválit pro používání i u nás.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32507


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 17. 11. 2008
Re: Statni dotace mi pomohli uspesne vcelarit (32484) (32502) (32503) (32504)

..... Nevidím tam nic jiného než o spolku Právě mě tam ze všeho nejvíce chybí stati o jiných produktech které nejsou spolkovým produktem př. práve tady probíhající diskuse na výrobek Furett to tady právě byl mohl být vzor sktyté reklamy .....

------
Skrytá reklama je, když tiskneš na něčí zadání (nebo i z vlastní vůle/ jednostranné informace o něčem a zvýhodňuješ to před konkurencí.
Tady ta debata o Furetu je právě to co by nebyla skrytou reklamou a co mi tam vždycky chybělo. To znamená dozvěděli jsme se, jaké zkušenosti s tímto výrobkem (i negativní).

Skrytých reklam tam bylo dost. Namátkou podle mého názoru vzpomenu tu reportáž o té manželské dvojici co tak skvěle vykupovala med za vysoké ceny.

Problém skryté reklamy je v tom, že je skrytá. Dnes jou časopisy, jejichž obsah je z 90% tvořen "skrytou reklamou". A taky je čtu. Je to o redakci. Pod článkem je uveden autor, a jeho pozice ve firmě (co to prodává, vyvjíjí, dováží). Kdo by měl ten výrobek představit lépe.
A je na redakci, jak udrží obsah takových článků v lajně.

Někde je označena výrazně a někde méně. Někdy to je autor PR, někde, například v Můj dům bývala nenápadná větička v tiráži "neoznačené texty jsou firemní prezentace". Když jsem jí tam našel, tak jsem ho odhlásil. To mi bylo divné, proč už potřetí tisknou reportáž o jedné firmě. A ejhle, ono to bylo pokaždé nepodepsané. :-))

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32508


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 17. 11. 2008
Re: Fumigace s Furettem (32463) (32465) (32476) (32477) (32478) (32479) (32480) (32482) (32491) (32494) (32495) (32496) (32506)

Pokud bude tato metoda lepší, nebo alespoň stejná jak naše (fumigace doutnáním pásku, nebo aerosolem), tak by bylo vhodné ji schválit pro používání i u nás.
______________________________________________________________

Nicméně VUVč to nevymyslel, takže zřejmě to bude špatné :-) ...ostatně jako Mitegone, který se účinností skoro nevyrovná FORMIDOLu :-)

A teď vážně:
Na výroční schůzi naší ZO navrhnu, abychom si jeden či dva přístroje Furetto pořídili. Máme k dispozici finanční rezervu přes 5 000 Kč, které se zbytečně ,,válejí,, na účtu. Myslím, že by se tato investice nám všem vyplatila.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32509


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vladimír Ptáček (81.19.4.77) --- 17. 11. 2008
Re: Statni dotace mi pomohli uspesne vcelarit (32484)

Vážení a milí,
myslím, že toto je provokační článek, vymyšlený ve zlém úmyslu. Hantýrka a kterou je psán a gramatické chyby, se vůbec neslučují s údajnou chopností autora přednášet včelařům. Ponechme ho v na pokoji.
Vše dobré,
Vladimír Ptáček

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32510


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 17. 11. 2008
Re: Statni dotace mi pomohli uspesne vcelarit (32484) (32510)

Provokace to asi je, ale na druhé straně takový způsob včelaření není
nemožný.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vladimír Ptáček" <ptacek.home/=/cmail.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, November 17, 2008 8:22 PM
Subject: Re: Statni dotace mi pomohli uspesne vcelarit


> Vážení a milí,
> myslím, že toto je provokační článek, vymyšlený ve zlém úmyslu. Hantýrka a
> kterou je psán a gramatické chyby, se vůbec neslučují s údajnou chopností
> autora přednášet včelařům. Ponechme ho v na pokoji.
> Vše dobré,
> Vladimír Ptáček

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32511


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 17. 11. 2008
Re: Statni dotace mi pomohli uspesne vcelarit (32484) (32502) (32503) (32504) (32508)

To je úplně jednoznačné, články ve Včelařství, pokud se týkají včelařů nebo
jiných subjektů zabývajících se komerčně něčím okolo včelaření, jsou téměř
vždy velice účinná reklama a to zadarmo. Časopisu Včelařství převážná
většina z 50 tisíc včelařů věří. Zatímco všichni ostatní musí stejného
účinku dosáhnout placenou komerční reklamou. Na druhé straně to asi jinak
dost dobře nejde, udělat články o lidech v včelaření úspěšných tak, aby to
pro řadové včelaře nebyla třeba nenápadná, ale reklama.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, November 17, 2008 3:20 PM
Subject: Re: Statni dotace mi pomohli uspesne vcelarit


> .... Nevidím tam nic jiného než o spolku Právě mě tam ze všeho nejvíce
> chybí stati o jiných produktech které nejsou spolkovým produktem př. práve
> tady probíhající diskuse na výrobek Furett to tady právě byl mohl být vzor
> sktyté reklamy .....
>
> ------
> Skrytá reklama je, když tiskneš na něčí zadání (nebo i z vlastní vůle/
> jednostranné informace o něčem a zvýhodňuješ to před konkurencí.
> Tady ta debata o Furetu je právě to co by nebyla skrytou reklamou a co mi
> tam vždycky chybělo. To znamená dozvěděli jsme se, jaké zkušenosti s tímto
> výrobkem (i negativní).
>
> Skrytých reklam tam bylo dost. Namátkou podle mého názoru vzpomenu tu
> reportáž o té manželské dvojici co tak skvěle vykupovala med za vysoké
> ceny.
>
> Problém skryté reklamy je v tom, že je skrytá. Dnes jou časopisy, jejichž
> obsah je z 90% tvořen "skrytou reklamou". A taky je čtu. Je to o redakci.
> Pod článkem je uveden autor, a jeho pozice ve firmě (co to prodává,
> vyvjíjí, dováží). Kdo by měl ten výrobek představit lépe.
> A je na redakci, jak udrží obsah takových článků v lajně.
>
> Někde je označena výrazně a někde méně. Někdy to je autor PR, někde,
> například v Můj dům bývala nenápadná větička v tiráži "neoznačené texty
> jsou firemní prezentace". Když jsem jí tam našel, tak jsem ho odhlásil. To
> mi bylo divné, proč už potřetí tisknou reportáž o jedné firmě. A ejhle,
ono
> to bylo pokaždé nepodepsané. :-))
>
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32512


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 17. 11. 2008
Re: Fumigace s Furettem (32463) (32465) (32476) (32477) (32478) (32479) (32480) (32482) (32491) (32494) (32495) (32496) (32506) (32509)

M.Václavek:
..... Na výroční schůzi naší ZO navrhnu, abychom si jeden či dva přístroje Furetto pořídili. Máme k dispozici finanční rezervu přes 5 000 Kč, které se zbytečně ,,válejí,, na účtu. Myslím, že by se tato investice nám všem vyplatila. ....
--------------
Není nad to, když se nějaká rezerva válí na účtu. A zvláště v této době :-)

Tady není ani tak problém slovenskou verzi koupit, ale správně vyhodnotit, jestli se to vyplatí.
Osobně váhám mezi provedením IT a SK.

Pokud bych započítal úsporu času, tak se mi zaplatí obě i na mých včelstvech za pár let.
Takové ZO se zaplatí možná nejen na čase důvěrníků, pokud to klasicky objíždějí s lahvičkou a s pytlem hadrů, ale i na ušetřených "papírcích", které jsou při léčení dost dražší než varidol. Pokud si vzpomínám. A pokud si vzpomínám, tak tady někdo kdysi zmínil, kolik stojí Amitraz /Varidol/ na Slovensku. Tak si s tím přivézt pro ZO i láhev amitrázu, zaplatí se to určitě. :-)

No a pak tedy není problém, odložit na dobrou investici stranou něco z dotací a rezervu nechat rezervou.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32513


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 17. 11. 2008
Spad po 1. fumigaci

Dneska jsem prvně urval trochu času a vyrazil fumigovat.
Bylo hezky včelstev trochu míň, tak jsem kontroloval podložky s asi tak měsíčním spadem. Od doslova nulových po tak 20 VD maximálně.
Po léčení když jsem po cca hodině otvíral očka a česna jsme koukal na spad a žádný neviděl. Přitom na tomto stanovišti jsem měl v létě v jednom včelstvu varroózu jak z učebnice. V podstatě jsme to viděl prvně v životě. V tomhle včelstvu taky na podložce nic nebylo.
Měl jsem tam Gabon.

Takže dotaz. Máte někdo nějaká čísla pro srovnání? Kolik toho spadlo samospádem před léčením a po léčení?

Buď nezabralo léčení, nebo nebylo co léčit. Před pěti lety jsem se taky pobláznil z čistých podložek, že nefunguje léčení a běžel si půjčovat kompresor. Abych pak zjistil, že zbytečně. Že není co léčit. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32514


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 18. 11. 2008
Re:Spad po 1. fumigaci (32514)

Odpovida to podlozkove realite u mych vcelstev

po 1 fumigaci bylo max 44v.d. zbytek kolem 10, casto i 0

po 2.fumigaci u vybranych vcelstev s nejvice roztoci uz byla 0.

Takze u nekterych sazim na jednu fum a aerosol, nektere mozna zbytecne dostanou tri davky, uvidime, ucime se...

T.H.


> Takže dotaz. Máte někdo nějaká čísla pro srovnání? Kolik toho spadlo
> samospádem před léčením a po léčení?
>
> Buď nezabralo léčení, nebo nebylo co léčit. Před pěti lety jsem se taky
> pobláznil z čistých podložek, že nefunguje léčení a běžel si půjčovat
> kompresor. Abych pak zjistil, že zbytečně. Že není co léčit. :-)
>
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32515


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(213.226.254.30) --- 18. 11. 2008
Re: Spad po 1. fumigaci (32514) (32515)

V Praze spad minimální či nulový.
Na Vysočině od nuly až po plné podložky - stovky roztočů (na témže stanovišti, bez ohledu na letní léčbu)...
(po fumigaci)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32516


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 11. 2008
Re: Spad po 1. fumigaci (32514) (32515) (32516)

Po první fum. 5 - 10 jen u jednoho včestva < 200 ks. Po druhé f. 0 - 1.
Po diskusích o správnosti umístění knotu jsem udělal pokus
Rozdělil jsem 30 úlů do 3 skupin
1 sk. knot zavěšen vedle rámků Srovnávací skupina.
2 sk. knot zavěšen v podmetu
3 sk. Knot upraven do V kapky umístěny do přeloženého místa a zapálen z obou stran v podmetu
Výsledek byl srovnatelný jen u jednoho úlu s V bylo těch 200 roztočů.
Při druhé fumigaci po 25 dnech aplikace u skupin 2 a 3 vyměněna kvůli kontrole účinnosti
U všech 30. úlů spad 0 - 1

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spad po 1. fumigaci
> Datum: 18.11.2008 08:27:57
> ----------------------------------------
> V Praze spad minimální či nulový.
> Na Vysočině od nuly až po plné podložky - stovky roztočů (na témže
> stanovišti, bez ohledu na letní léčbu)...
> (po fumigaci)
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32517


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ježek.obecný (e-mailem) --- 18. 11. 2008
Re: Spad po 1. fumigaci (32514) (32515) (32516) (32517)

po prvni fumigaci spad od 0 po cca max 50 (u jednoho včelstva),
nejcasteji hodnoty 5-10 ks, ale i nějaké nuly byly


ošetřeno 20 včelstev, fumigace shora

okr blansko, 600 m.n.m.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32518


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 18. 11. 2008
Re:Spad po 1. fumigaci (32514)


Fumigaci,kterou jste začal dělat je pozdě to jste měl dělat již před měsícem. Teď už není účinná.



> ----------------------------------------
> Dneska jsem prvně urval trochu času a vyrazil fumigovat.
> Bylo hezky včelstev trochu míň, tak jsem kontroloval podložky s asi tak
> měsíčním spadem. Od doslova nulových po tak 20 VD maximálně.
> Po léčení když jsem po cca hodině otvíral očka a česna jsme koukal na spad
> a žádný neviděl. Přitom na tomto stanovišti jsem měl v létě v jednom
> včelstvu varroózu jak z učebnice. V podstatě jsme to viděl prvně v životě.
> V tomhle včelstvu taky na podložce nic nebylo.
> Měl jsem tam Gabon.
>
> Takže dotaz. Máte někdo nějaká čísla pro srovnání? Kolik toho spadlo
> samospádem před léčením a po léčení?
>
> Buď nezabralo léčení, nebo nebylo co léčit. Před pěti lety jsem se taky
> pobláznil z čistých podložek, že nefunguje léčení a běžel si půjčovat
> kompresor. Abych pak zjistil, že zbytečně. Že není co léčit. :-)
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32519


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Franti?ek Hazdra (e-mailem) --- 18. 11. 2008
Re: Spad po 1. fumigaci (32514)

I já mám po fumigaci miminální spad roztočů. U 25 včelstev po první fumigaci
byl spad od 0 do 5 roztočů, po druhé fumigaci jsem celkově našel pouze
několik roztočů. Letní léčbu jsem prováděl gabonem a dvakrát jsem aplikoval
dlouhodobé odpařování kyseliny mravenčí.
HaF z Polabí


----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, November 17, 2008 10:53 PM
Subject: Spad po 1. fumigaci


> Dneska jsem prvně urval trochu času a vyrazil fumigovat.
> Bylo hezky včelstev trochu míň, tak jsem kontroloval podložky s asi tak
> měsíčním spadem. Od doslova nulových po tak 20 VD maximálně.
> Po léčení když jsem po cca hodině otvíral očka a česna jsme koukal na spad
> a žádný neviděl. Přitom na tomto stanovišti jsem měl v létě v jednom
> včelstvu varroózu jak z učebnice. V podstatě jsme to viděl prvně v životě.
> V tomhle včelstvu taky na podložce nic nebylo.
> Měl jsem tam Gabon.
>
> Takže dotaz. Máte někdo nějaká čísla pro srovnání? Kolik toho spadlo
> samospádem před léčením a po léčení?
>
> Buď nezabralo léčení, nebo nebylo co léčit. Před pěti lety jsem se taky
> pobláznil z čistých podložek, že nefunguje léčení a běžel si půjčovat
> kompresor. Abych pak zjistil, že zbytečně. Že není co léčit. :-)
>
> Karel
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 3620
> (20081118) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32520


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.100) --- 18. 11. 2008
Re: Spad po 1. fumigaci (32514) (32515) (32516) (32517)

Díky, za infa.
Zrovna letos je blbý rok na výzkum :-)
Ale mě zajímalo, jestli se dá trochu podle přirozeného spadu v tomto období predikovat, kolik tam vlastně zůstalo roztočů. Já tam měl na podložkách v podstatě velmi mlý spad před fumigací. To znamená, že by podle toho jak padají v říjnu - listopadu dalo předpovědět, kolik jich bude padat. A podle toho léčit.
To znamená, že když mi budou málo padat, tak už to fouknu jen o vánocích aeerosolem a konec.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32521


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.100) --- 18. 11. 2008
Re: Spad po 1. fumigaci (32514) (32519)

Fumigaci,kterou jste začal dělat je pozdě to jste měl dělat již před měsícem. Teď už není účinná.
----
To je taky možné, uvidím po aerosolu.

Doma si (tam jsme ještě neléčil), pokud se oteplí nad 10st. udělám srovnávací pokus.

Zajímalo by mě ale, proč ci myslíte, že není účinná.
Bylo kolem 10st.C sluníčko svítilo a včely se proletovaly.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32522


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 18. 11. 2008
Re:Spad po 1. fumigaci (32514) (32519)

>
> Fumigaci,kterou jste začal dělat je pozdě to jste měl dělat již před měsícem.
> Teď už není účinná.
>

A kde to pisou??

Spis je to naopak, ted je jistota ze tam neni plod. Tady plati prace kvapna houby platna

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32523


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 11. 2008
Re: Spad po 1. fumigaci (32514) (32519) (32522)

Účinná je vždycky na rostoče kteří nejsou schovaní v zavíčkovaných buňkách, pokud byl použit správně gabon tak nejúčinnější by byla kolem vánoc . Protože však v tu dobu je potíž s teplotou tak se používá aerosol se stejnou účinnou látkou počet a doba ošetření závisí vždy na stupni zamoření

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spad po 1. fumigaci
> Datum: 18.11.2008 09:16:50
> ----------------------------------------
> Fumigaci,kterou jste začal dělat je pozdě to jste měl dělat již před
> měsícem. Teď už není účinná.
> ----
> To je taky možné, uvidím po aerosolu.
>
> Doma si (tam jsme ještě neléčil), pokud se oteplí nad 10st. udělám
> srovnávací pokus.
>
> Zajímalo by mě ale, proč ci myslíte, že není účinná.
> Bylo kolem 10st.C sluníčko svítilo a včely se proletovaly.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32524


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 11. 2008
Re: Statni dotace mi pomohli uspesne vcelarit (32484) (32486)

poslechněte si přibližně 6.20. na ČT1 studio 6

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pep?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Statni dotace mi pomohli uspesne vcelarit
> Datum: 16.11.2008 09:05:27
> ----------------------------------------
> Ano bohužel máme i takové včelaře.Jo pro prachy udělá český včelaříček snad
> všechno.Ve zbytku Evropy žádné dotace nejsou a tak je vidět kdo a jak
> hospodaří.Kdo na to nemá vede to od 10 k 5 a pak to zabalí.Přji hodně plodu
> a pěkné včely!
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32525


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 18. 11. 2008
Re: Statni dotace mi pomohli uspesne vcelarit (32484) (32502) (32503) (32504)

> Jakápak skrytá reklama je to časopis spolkový a není určen pro širokou veřejnost
> ale jen pro omezenou klientelu. Nevidím tam nic jiného než o spolku Právě mě tam
> ze všeho nejvíce chybí stati o jiných produktech které nejsou spolkovým
> produktem př. práve tady probíhající diskuse na výrobek Furett to tady právě byl
> mohl být vzor sktyté reklamy Nevýhodou demokracie je , že tě omezuje právě
> svobodou druhého Jinak řečeno nevíš z které strany ti bude svobodně nakopáno (
> Zlaté komunistické manýry tam jsi aspoň věděl odkud bije )
>
> pepan
>

Pepane tak mrkni do minuleho vcelarstvi a podivej kolik clanku je tam celkem a kolik jich je o jedne osobe :-)) Me to hned flaklo do oci a nemyslim si, ze by za tim u me stala zavist apod. Proste ta dama vi kde se vyskytnout a kde zatlacit, budiz ji to ku prospechu, ale je spousta chovu i vetsich, o kterych vubec nevime, protoze o nich nikdo nepise a oni sami se neproduciruji. A nejhorsi na tom je to, ze ve Vcelarstvi se temer nic noveho nedozvis, krome toho kdy podat zadost o dotaci. A zkus to porovnat s MV co se tyce novinek a temat nad aktualnimi problemy. Ve Vcelarstvi se nepise o tom co neni z Dolu, protoze je to urcite spatne. Pritom cast vcelaru je nucena delat si vlastni "vyzkum", koupit si prostredky a vyzkouset - viz KM a odparovace, Furreto atd.... Aspon takovy z toho mam ja subjektivni pocit.
Kdyz jsem se nedavno vratim ke starym cislum MV tak si libuju, ze to za ty minimalni prachy za cislo to pro me fakt stoji. Myslis, ze si zpetne listuju vcelarstvim??????

A na predchozi dotaz zda mi to vadi mam jasnou odpoved ze velmi. Zatim ale vubec nevim co s tim mohu osobne delat (krom preobednani misto casopisu odborne preklady), netusim vlastne vubec jak to vsechno funguje ve spolku funguje, ale chystam se na to podivat, protoze za sve vydane penize spolku lze urcite udelat aspon lepsi casopis. Vadi mi, ze je to jak navrat o 20let zpet. Tu dobu moc nepamatuju ale o to vic me to bije do oci.

Navic kdyz si uvedomime pro kolik lidi je Vcelarstvi jediny zdroj informaci (a nedelej te si iluze - mnozi neprectou ani toto minimum), tak je to hrozna bida...

T.H.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32526


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 18. 11. 2008
Re: Re:Spad po 1. fumigaci (32514) (32519) (32523)

Psalo se mnohokrát, že zimní chumáč při fumigaci "zadrží dech" a kouř s
léčivem se dovnitř nedostane. Druhý mechanismus, kouř s léčivem se usadí
uvnitř úlu a jak včely v následujícím dni v úlu pracují, mechanicky léčivo
nanesou k roztočům už taky nefunguje, nějaká desítka včel sice přes poledne
létá ven, ale většina včel už zůstává v zimním chumáči a k léčivu usazeném
uvnitř úlu se nedostane. Fumigace je v tuto dobu tedy neúčinná, po pár dnech
se léčivo usazené uvnitř úlu rozloží a ztratí účinnost. Jedině že by se
nějakým způsobem dosáhlo rozvolnění zimního chumáče, kdysi se doporučovalo
vkládat do podmetu třeba nahřátou cihlu nebo PET flašku s teplou vodou....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 18, 2008 9:42 AM
Subject: Re:Spad po 1. fumigaci


>
> Fumigaci,kterou jste začal dělat je pozdě to jste měl dělat již před
měsícem.
> Teď už není účinná.
>

A kde to pisou??

Spis je to naopak, ted je jistota ze tam neni plod. Tady plati prace
kvapna houby platna

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32527


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.253) --- 18. 11. 2008
hořák+olejnička

Dneska jsem zajel do města a šel se zeptat do železářství kolik co stojí.Stejná olejnička jako je na obrázku přístroje Furetto stojí 55kč.Tu jsem si taky koupil.Pak jsem se zeptal prodavače na ten hořák na napichovací kartuše a řekl že ho momentálně nemají ale stojí kolem 250kč.No a když si k tomu připočtu ještě tu brzdovou trubičku a kousek roury na ochranu hořáku tak se dostanu tak na 450kč.Tak to vůbec není špatný.Tak si to asi udělám sám.
Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32528


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bohumil Horák (e-mailem) --- 18. 11. 2008
Hledám adresu včelařské organizace Májůvka ojk. Bruntál (32484) (32502) (32503) (32504) (32526)


Vážení kolegové,
hledám pro svou známou kontaktní informace na organizaci ČSV do jejíž
působnosti spadá obec Májůvka okres Bruntál.
Zaslala minulý týden dotaz na ČSV, ale nemá dosud odpověď. Zdá se mi to
groteskní, ale asi nemají na malé a navíc začínající včelaře v Praze
čas.
S pozdravem, z Ostravy, Bohumil Horák


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3621 (20081118)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32529


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 18. 11. 2008
Re: Hledám adresu včelařské organizace Májůvka ojk. Bruntál

Týden je na odpověď málo. Řekl bych tak do měsíce, že odpoví, pokuď to
nějak nespěchá, takové věci se na "ústředním výboru" musí uležet. Jinak ze
známých včelařů je kousek od Bruntálu Kolomý, kontakt na něho na internetu
je, třeba by na tu otázku odpověď znal..... A určitě odpoví rychleji.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Bohumil Horák" <bohumil.horak/=/vsb.cz>
To: "'Včelařská konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 18, 2008 11:52 AM
Subject: Hledám adresu včelařské organizace Májůvka ojk. Bruntál



Vážení kolegové,
hledám pro svou známou kontaktní informace na organizaci ČSV do jejíž
působnosti spadá obec Májůvka okres Bruntál.
Zaslala minulý týden dotaz na ČSV, ale nemá dosud odpověď. Zdá se mi to
groteskní, ale asi nemají na malé a navíc začínající včelaře v Praze
čas.
S pozdravem, z Ostravy, Bohumil Horák


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3621 (20081118)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32530


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 18. 11. 2008
Re: Re:Spad po 1. fumigaci (32514) (32519) (32523) (32527)

> Psalo se mnohokrát, že zimní chumáč při fumigaci "zadrží dech" a kouř s
> léčivem se dovnitř nedostane. Druhý mechanismus, kouř s léčivem se usadí
> uvnitř úlu a jak včely v následujícím dni v úlu pracují, mechanicky léčivo
> nanesou k roztočům už taky nefunguje, nějaká desítka včel sice přes poledne
> létá ven, ale většina včel už zůstává v zimním chumáči a k léčivu usazeném
> uvnitř úlu se nedostane. Fumigace je v tuto dobu tedy neúčinná, po pár dnech
> se léčivo usazené uvnitř úlu rozloží a ztratí účinnost. Jedině že by se
> nějakým způsobem dosáhlo rozvolnění zimního chumáče, kdysi se doporučovalo
> vkládat do podmetu třeba nahřátou cihlu nebo PET flašku s teplou vodou....
>
> R. Polášek
>
>

Mozna se s tim da souhlasit, ale proc bysme zaprve meli pri fumigaci ucpavat cesna?? Proc by za druhe v Dolu rikali, ze lecivo pro aerosol je vzdy nutno kazdy den udelat nove?? A za treti bylo dosud dost teplo, aspon u nas, vcely byly hodne rozvolnene z chomace.

Tezko to muzem sami rozsoudit, ale tvrdit, ze uz je na fumigaci pozde se mi zda zcestne - na to jsem reagoval.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32531


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 18. 11. 2008
Re: Fumigace s Furettem (32463) (32465) (32476) (32477) (32478) (32479) (32480) (32482) (32491) (32494) (32495) (32496) (32506) (32509) (32513)

A pokud si vzpomínám, tak tady někdo kdysi zmínil, kolik stojí Amitraz /Varidol/ na Slovensku. Tak si s tím přivézt pro ZO i láhev amitrázu, zaplatí se to určitě.

Bolo som to jačo som o tom písal, v zverolekárňach sa dá kúpiť Taktik 12,5% (ten istý je aj vo Varidol e)za 900 a niečo Sk. Stačí si to prepočítať a zistíte, že jedna fumigácia 1 včelstva vás vyjde na 0,6 Sk.
Čo sa týka fumigačných papierikov, každý si ich môže vyrobiť.
Stačí kúpiť 1 kg dusičnanu draselného rozpustiť vo vode a dokonale v ňom namočiť npr. filter do kávovaru (1 bal. 38,-Sk), ktorý po dobrom vysušení rozstriháme na pásiky stčí aj 25x60 mm.
Ja to používam s úspechom

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32532


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 18. 11. 2008
Re: Spad po 1. fumigaci (32514)

Takže dotaz. Máte někdo nějaká čísla pro srovnání? Kolik toho spadlo samospádem před léčením a po léčení?

Ja už 7 rokov bojujem proti v.d. len fumigantom (používam Taktic), s výsledkami som spokojný.
- prvá fumig. je le odľahčujúca 20.8 -priemer. odpad 8,3 ks 70 vč.
- druhá -"- -"- -"- 1.10 -priemer. odpad 68,3 ks

- tretia -"- -"- -"- 6.11 - -"- -" 3,7 ks
--------------------------------------------------------------
Priemer na 1 včel. 80,3 ks
Robil som kntrolu na prípadný plod, nenašiel som absolútne žiaden.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32533


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 18. 11. 2008
Re: Re:Spad po 1. fumigaci (32514) (32519) (32523) (32527)

Druhý mechanismus, kouř s léčivem se usadí uvnitř úlu a jak včely v následujícím dni v úlu pracují, mechanicky léčivo nanesou k roztočům už taky nefunguje, nějaká desítka včel sice přes poledne létá ven, ale většina včel už zůstává v zimním chumáči a k léčivu usazeném
uvnitř úlu se nedostane.

Pán Poláček vážim si Vás a rešpektujem Vaše názory, ale prečo to u mňa už 7 rokov je pôzdna fumig. účinná? Posledné ošetrenie robím vždy v 11.mesiaci a každý rok je počet klieštikov na najnižšej úrovni. Je síce pravda, že tohoto roku bol deň fumig. teplý, ale minulé roky boli včely vždy v chumáči. Včely v chumáči tak isto ako v.d. v chumáči musia dýchať, tak prečo by nemal plyn- fumigant ohroziť v.d.?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32534


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 18. 11. 2008
Re:ho??k+olejni?ka (32528)

No tak to se tesim na blog :-))

T.H.


No
> a když si k tomu připočtu ještě tu brzdovou trubičku a kousek roury na
> ochranu hořáku tak se dostanu tak na 450kč.Tak to vůbec není špatný.Tak si
> to asi udělám sám.
> Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32535


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Holy (147.229.132.16) --- 18. 11. 2008
Re: Hledám adresu včelařské organizace Májůvka ojk. Bruntál (32484) (32502) (32503) (32504) (32526) (32529)

Organizace které mají IČO se dají najít na internetu
v registru ekonomických subjektů http://dw.czso.cz/rswj/dotaz.jsp
Stačí zadat název, v našem případě Český svaz včelařů,
okres, a právní forma 731 - organizační jednotka sdružení.
Ve Vašem případě je nejblíž ZO Břidličná, kontaktní adresa
Dlouhá 297, Břidličná. Jinak to určitě budou vědět na okresním výboru, kontaktní adresa Jiráskova 1627/5, Bruntál.
Jména jednatelů ani telefony bohužel v registru nejsou.

M. Holý, OV Brno venkov

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32536


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 18. 11. 2008
Re: Re:Spad po 1. fumigaci (32514) (32519) (32523) (32527) (32534)

Tak jsme dorazil domů hlídat blechy a cituji z vyhlášky:

4. Omezení populace roztočů v bezplodovém
období pozdního podzimu a zimy (měsíce říjen až
prosinec): opakované (3x) ošetření fumigací
v doporučeném intervalu 14 - 21 dnů přípravkem
VARIDOL FUM (MP 10 FUM) při venkovní
teplotě nad + 10°C. Při 2. a 3. ošetření nesmí být ve
včelstvu zavíčkovaný plod. Při poklesu venkovních
teplot (až do - 5°C) je možné nahradit 3. ošetření
fumigací aplikací přípravku VARIDOL AER (MP 10
AER) ve formě aerosolu s pomocí specielního
vyvíječe aerosolu.
------
Takže 17. listopad je skoro přesně uprostřed uvedeného intervalu.

Vloni i letos jsem nestíhal, jinak jsme bez Gabonu (nebýval u nás nařízen).
Ale před tím jsem říkal, že dávám včelám kuřbu ke státním svátkům. 28. říjen, 17.listopad a Boží Hod.

A fungovalo to.

Vloni jsme skoro předpisově aerosoloval třikrát v prosinci (tedy asi skutečně bezplodovém období) a padalo to skoro jako kdyby něco nefungovalo.

Letos jsem 28.10. nestihl, ale říkám si, kdysi se považoval Gabon za 1. léčení.
A věda podle mě od té doby výrazně nepostoupila, spíše alibismus těch co to vymýšlejí.

Takže po 2.léčení dám vědět.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32537


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 11. 2008
Re: Statni dotace mi pomohli uspesne vcelarit (32484) (32502) (32503) (32504) (32526)

1) Neboj se časopisu čtu oba a žádný velký rozdíl v tom nevidím
2) Novinek ve včelařství také není moc sem tam nějaká nová myšlenka která pro praktické včelaření nemá příliš velký význam příkladně moderní úly jsou 150 let staré
3) Proč také pokusničit s léčivy, když účinná látka je stejná ať je to kyselina mravenčí - formidol , amitras - varidol, knot - fureto . Jsou to jen jiná aplikace toho samého
4) proč také nakupovat ty samé léčiva v zahraničí když na ty stávající dostávám doma dotaci
5) není jistě moudré být za každou cenu moderní nebo si myslet že západ je pupek světa.
6) Pokud však chce být někdo výskumníkem proč mu v vtom bránit. Snad nám někdy napíše jak to dopadlo. Málo kdo však přizná že se mu to či onu nepovedlo nebo výsledkům chybí srovnávací pokus a věc je tedy pak neprůkazná
7) Také jde o to aby věc byla použitelná u široké veřejnost byla levná a pořízení a provoz tak jako když polkneš tabletku

Pokud jde o fureto
Takový je můj rozbor potřebuji fureto 2500Kč varidor 21Kč Plyn do zapalovačů 50Kč (odhad) olej 30Kč Na ošetření mých 30 včelstev To je 101Kč bez přístroje / jedno ošetření pokud ušetřím 1/2 hodiny za 50 Kč a stálo mě to 2500. a rok to bude doma zavazet.
Při klasickém způsobu je to varidol 21 Kč knoty 50 ks 25 Kč krabička zápalek 1 Kč To je 47 Kč / jedno ošetření za 1,5 hodiny i s odvětráním

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Statni dotace mi pomohli uspesne vcelarit
> Datum: 18.11.2008 10:43:10
> ----------------------------------------
> > Jakápak skrytá reklama je to časopis spolkový a není určen pro širokou
> veřejnost
> > ale jen pro omezenou klientelu. Nevidím tam nic jiného než o spolku Právě mě
> tam
> > ze všeho nejvíce chybí stati o jiných produktech které nejsou spolkovým
> > produktem př. práve tady probíhající diskuse na výrobek Furett to tady právě
> byl
> > mohl být vzor sktyté reklamy Nevýhodou demokracie je , že tě omezuje právě
> > svobodou druhého Jinak řečeno nevíš z které strany ti bude svobodně nakopáno
> (
> > Zlaté komunistické manýry tam jsi aspoň věděl odkud bije )
> >
> > pepan
> >
>
> Pepane tak mrkni do minuleho vcelarstvi a podivej kolik clanku je tam celkem a
> kolik jich je o jedne osobe :-)) Me to hned flaklo do oci a nemyslim si, ze by
> za tim u me stala zavist apod. Proste ta dama vi kde se vyskytnout a kde
> zatlacit, budiz ji to ku prospechu, ale je spousta chovu i vetsich, o kterych
> vubec nevime, protoze o nich nikdo nepise a oni sami se neproduciruji. A
> nejhorsi na tom je to, ze ve Vcelarstvi se temer nic noveho nedozvis, krome toho
> kdy podat zadost o dotaci. A zkus to porovnat s MV co se tyce novinek a temat
> nad aktualnimi problemy. Ve Vcelarstvi se nepise o tom co neni z Dolu, protoze
> je to urcite spatne. Pritom cast vcelaru je nucena delat si vlastni "vyzkum",
> koupit si prostredky a vyzkouset - viz KM a odparovace, Furreto atd.... Aspon
> takovy z toho mam ja subjektivni pocit.
> Kdyz jsem se nedavno vratim ke starym cislum MV tak si libuju, ze to za ty
> minimalni prachy za cislo to pro me fakt stoji. Myslis, ze si zpetne listuju
> vcelarstvim??????
>
> A na predchozi dotaz zda mi to vadi mam jasnou odpoved ze velmi. Zatim ale
> vubec nevim co s tim mohu osobne delat (krom preobednani misto casopisu odborne
> preklady), netusim vlastne vubec jak to vsechno funguje ve spolku funguje, ale
> chystam se na to podivat, protoze za sve vydane penize spolku lze urcite udelat
> aspon lepsi casopis. Vadi mi, ze je to jak navrat o 20let zpet. Tu dobu moc
> nepamatuju ale o to vic me to bije do oci.
>
> Navic kdyz si uvedomime pro kolik lidi je Vcelarstvi jediny zdroj informaci (a
> nedelej te si iluze - mnozi neprectou ani toto minimum), tak je to hrozna
> bida...
>
> T.H.
>
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32538


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 11. 2008
Re:Hledám adresu včelařské organizace Májůvka ojk. Bruntál (32484) (32502) (32503) (32504) (32526) (32529)

V Bruntále je ZO tam nejlépe poradí nebo ji přijmou

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bohumil Horák <bohumil.horak/=/vsb.cz>
> Předmět: Hledám adresu včelařské organizace Májůvka ojk. Bruntál
> Datum: 18.11.2008 11:52:30
> ----------------------------------------
>
> Vážení kolegové,
> hledám pro svou známou kontaktní informace na organizaci ČSV do jejíž
> působnosti spadá obec Májůvka okres Bruntál.
> Zaslala minulý týden dotaz na ČSV, ale nemá dosud odpověď. Zdá se mi to
> groteskní, ale asi nemají na malé a navíc začínající včelaře v Praze
> čas.
> S pozdravem, z Ostravy, Bohumil Horák
>
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3621 (20081118)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32539


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 11. 2008
Re: Re:Spad po 1. fumigaci (32514) (32519) (32523) (32527) (32534) (32537)

1 LÉČENÍ V SRPNU GABONEM, VARIDOLEM NEBO KYSELINOU JE ZÁKLAD ty následná léčení již zimní včely nezachrání a je to jen doladění formy pro příští jaro

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re:Spad po 1. fumigaci
> Datum: 18.11.2008 15:21:02
> ----------------------------------------
> Tak jsme dorazil domů hlídat blechy a cituji z vyhlášky:
>
> 4. Omezení populace roztočů v bezplodovém
> období pozdního podzimu a zimy (měsíce říjen až
> prosinec): opakované (3x) ošetření fumigací
> v doporučeném intervalu 14 - 21 dnů přípravkem
> VARIDOL FUM (MP 10 FUM) při venkovní
> teplotě nad + 10°C. Při 2. a 3. ošetření nesmí být ve
> včelstvu zavíčkovaný plod. Při poklesu venkovních
> teplot (až do - 5°C) je možné nahradit 3. ošetření
> fumigací aplikací přípravku VARIDOL AER (MP 10
> AER) ve formě aerosolu s pomocí specielního
> vyvíječe aerosolu.
> ------
> Takže 17. listopad je skoro přesně uprostřed uvedeného intervalu.
>
> Vloni i letos jsem nestíhal, jinak jsme bez Gabonu (nebýval u nás nařízen).
> Ale před tím jsem říkal, že dávám včelám kuřbu ke státním svátkům. 28.
> říjen, 17.listopad a Boží Hod.
>
> A fungovalo to.
>
> Vloni jsme skoro předpisově aerosoloval třikrát v prosinci (tedy asi
> skutečně bezplodovém období) a padalo to skoro jako kdyby něco nefungovalo.
>
> Letos jsem 28.10. nestihl, ale říkám si, kdysi se považoval Gabon za 1.
> léčení.
> A věda podle mě od té doby výrazně nepostoupila, spíše alibismus těch co to
> vymýšlejí.
>
> Takže po 2.léčení dám vědět.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32540


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (78.136.166.207) --- 18. 11. 2008
Re: Statni dotace mi pomohli uspesne vcelarit (32484) (32502) (32503) (32504) (32526)

Tomáš to pochopil správně tak jak jsem to myslel. Nechtěl jsem konkretizovat ,abych zjistil jestli to někdo také tak vidí.Teď bych dodal vedle dámy i dva nebo tři páni.Seznam chovatelů matek,opravářů vyvíječů a další přece nemusí být v časopise to si každý kdo má zájem najde.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32541


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 11. 2008
Re: Statni dotace mi pomohli uspesne vcelarit (32484) (32502) (32503) (32504) (32526) (32541)

To má hledetat tyto služby kde snad v odborném časopise Nebo v Blesku.?
pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pep?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Statni dotace mi pomohli uspesne vcelarit
> Datum: 18.11.2008 16:20:05
> ----------------------------------------
> Tomáš to pochopil správně tak jak jsem to myslel. Nechtěl jsem
> konkretizovat ,abych zjistil jestli to někdo také tak vidí.Teď bych dodal
> vedle dámy i dva nebo tři páni.Seznam chovatelů matek,opravářů vyvíječů a
> další přece nemusí být v časopise to si každý kdo má zájem najde.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32542


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 11. 2008
Re: Statni dotace mi pomohli uspesne vcelarit

To má hledetat tyto služby kde snad v odborném časopise Nebo v Blesku.?
pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pep?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Statni dotace mi pomohli uspesne vcelarit
> Datum: 18.11.2008 16:20:05
> ----------------------------------------
> Tomáš to pochopil správně tak jak jsem to myslel. Nechtěl jsem
> konkretizovat ,abych zjistil jestli to někdo také tak vidí.Teď bych dodal
> vedle dámy i dva nebo tři páni.Seznam chovatelů matek,opravářů vyvíječů a
> další přece nemusí být v časopise to si každý kdo má zájem najde.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32543


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 18. 11. 2008
Re: Re:Spad po 1. fumigaci (32514) (32519) (32523) (32527) (32534) (32537) (32540)

Pepan:
1 LÉČENÍ V SRPNU GABONEM, VARIDOLEM NEBO KYSELINOU JE ZÁKLAD ty následná léčení již zimní včely nezachrání a je to jen doladění formy pro příští jaro
-----
No vidíš, a jseš experimentátor taky :-)

Varidol v srpnu má celkem logiku, ale že by to bylo ve vyhláškách či metodice nevím. Taky nevím všechno. :-)


U toho Fureta atd.
Zatím je dotace, ale co kdyby jednou :-) Už vidím včelaře jak tahají z kapsy třicet, či čtyřicet na včelstvo. To pak budou průkopníci slepých uliček a jejich zkušenosti dobří.

A k přímým nákladům si bohužel každý musí pronásobit svoji cenou spotřebovaný čas. Léčení není zrovna něco, co bych bral jako hobby.
Pokud má někdo času, co hrdlo ráčí, tak to násobit nemusí.

Ale pokud někdo nestíhá, tak musí mnoho služeb nakupovat, i když by si je byl schopen udělat sám. Tím nemyslím, že bych si platil někoho, kdo by mě léčil včely.

Ale ušetřím čas a můžu dělat něco jiného.
Příklad, teď mám možnost palivového dřeva, ale je to jen dočasná šance a můžu ho mít jen tolik, kolik ho naskládám aby mi mohli složit další. Místo léčení bych ho pět kubíků složil a mohla už přijet další Avie.
Teď ho mám komplet s dopravou pod 250 vše zabalené a nařezané na metrdvacet a až ho budu někdy nakupovat příště, dost nad 800. Tak mi vyjde, že kdybych to fureto měl, tak už si letos vydělalo. Pozdě bycha honit. To bych si vzal čelovku a cestou z práce večer za tmy bych to dvakrát objel a bylo by vymalováno. :-)
No a pokud si místo toho zatopím elektřinou, tak mám letos na italský originál :-) :-)

Spíš jde o to, jestli nejsou účinější a lacinější cesty.
Jsou experimetátoři, co léčí jen KM 2, 3 krát v sezoně za pár korun a podzimní léčení vynechávají. A ti ušetří asi nejvíc a tohle vidím jako cestu jak ušetřit čas, včely i vosk. A úly mít udělané tak, aby žádné léčení nespotřebovalo víc času, než je nutné.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32544


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 18. 11. 2008
Re: Re:Spad po 1. fumigaci (32514) (32519) (32523) (32527) (32534) (32537) (32540)

Bohužel nemáš pravdu. Pokud by tomu tak bylo, neexistovaly by symptomy mizení včelstev. Základem je NÍZKÝ CELKOVÝ STAV ROZTOČE VE VČELSTVU. Pokud totiž budeš léčit zamořené stanoviště včelstev můžeš i přesto kompletně o něj dojít, protože roztoči to svým způsobem dokážou. Srpen není tudíž základ.

Jako průkazná jednoduše řečená logická ilustrace stačí schopnost roztoče, že umí oklamat čističky. A to jsme jen u prvního problému z více, který, jak jsem napsal výše, umí - dokážou hostitele oklamat.

..........
Pepan:>1 LÉČENÍ V SRPNU GABONEM, VARIDOLEM NEBO KYSELINOU JE ZÁKLAD ty následná léčení již zimní včely nezachrání a je to jen doladění formy pro příští jaro<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32545


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 11. 2008
Re: Re:Spad po 1. fumigaci (32514) (32519) (32523) (32527) (32534) (32537) (32540) (32545)

Gusto symptom mizení včelstev není zcela objasněn, tam se podílí více faktorů. Srpnové léčení však má za úkol líhnutí co nejzdravější zimní generace vče,l pokud to se nepodaří tak se nedožijí jara následkem poškození a pozdější léčba to již nezachrání. Ta neléčí včely ale usmrcuje původce škod V.d.. Ta pak jen sníží stav zamoření a zabrání tak rychlému jarnímu nástupu škůdce.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re:Spad po 1. fumigaci
> Datum: 18.11.2008 20:08:43
> ----------------------------------------
> Bohužel nemáš pravdu. Pokud by tomu tak bylo, neexistovaly by symptomy
> mizení včelstev. Základem je NÍZKÝ CELKOVÝ STAV ROZTOČE VE VČELSTVU. Pokud
> totiž budeš léčit zamořené stanoviště včelstev můžeš i přesto kompletně o
> něj dojít, protože roztoči to svým způsobem dokážou. Srpen není tudíž
> základ.
>
> Jako průkazná jednoduše řečená logická ilustrace stačí schopnost roztoče,
> že umí oklamat čističky. A to jsme jen u prvního problému z více, který,
> jak jsem napsal výše, umí - dokážou hostitele oklamat.
>
> .........
> Pepan:>1 LÉČENÍ V SRPNU GABONEM, VARIDOLEM NEBO KYSELINOU JE ZÁKLAD ty
> následná léčení již zimní včely nezachrání a je to jen doladění formy pro
> příští jaro<
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32546


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 18. 11. 2008

Nevíte o někom, kdo by prodal med ve větším množství za rozumnou cenu na výrobu medoviny? V loňském roce mně padlo hodně včelstev a med se mi nedostává. Může být i starší, v konvích nebo v barelech, nejraději někde blíže Chrudimi nebo Čáslavi, abych nemusel daleko jet.
Tonda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32547


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 18. 11. 2008
Re: Re:Spad po 1. fumigaci (32514) (32519) (32523) (32527) (32534) (32537) (32540) (32545) (32546)

Nějak jsi se do toho zamotal. Představ si, že budeš někde jinde v
mírném pásmu nebo mimo, což, jestli se pohybuješ po území Evropy, bylo
docela poznat za poslední dvě teplé zimy. Rád bych věděl, jak by jsi
si poradil s tímto? Nasadit větší kvantum syntetických léčiv? To je
dle mého názoru krátkodobé řešení. Ale samozřejmě rozkolv názorech
podle VÚ a posléze jím vyškolení SVS inspektoři to mohou vidět jinak.
Třeba je potřeba cpát do včelstev tolik, kolik se toho donich vleze.



2008/11/18 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> Gusto symptom mizení včelstev není zcela objasněn, tam se podílí více faktorů. Srpnové léčení však má za úkol líhnutí co nejzdravější zimní generace vče,l pokud to se nepodaří tak se nedožijí jara následkem poškození a pozdější léčba to již nezachrání. Ta neléčí včely ale usmrcuje původce škod V.d.. Ta pak jen sníží stav zamoření a zabrání tak rychlému jarnímu nástupu škůdce.
>
> Pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
>> Předmět: Re: Re:Spad po 1. fumigaci
>> Datum: 18.11.2008 20:08:43
>> ----------------------------------------
>> Bohužel nemáš pravdu. Pokud by tomu tak bylo, neexistovaly by symptomy
>> mizení včelstev. Základem je NÍZKÝ CELKOVÝ STAV ROZTOČE VE VČELSTVU. Pokud
>> totiž budeš léčit zamořené stanoviště včelstev můžeš i přesto kompletně o
>> něj dojít, protože roztoči to svým způsobem dokážou. Srpen není tudíž
>> základ.
>>
>> Jako průkazná jednoduše řečená logická ilustrace stačí schopnost roztoče,
>> že umí oklamat čističky. A to jsme jen u prvního problému z více, který,
>> jak jsem napsal výše, umí - dokážou hostitele oklamat.
>>
>> .........
>> Pepan:>1 LÉČENÍ V SRPNU GABONEM, VARIDOLEM NEBO KYSELINOU JE ZÁKLAD ty
>> následná léčení již zimní včely nezachrání a je to jen doladění formy pro
>> příští jaro<
>>
>>
>>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32548


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 18. 11. 2008
Re: (32547)

Když tak mi hoďte tu rozumnou cenu do mailu. Můžeme když tak na něco
dojít. Medu mám zatím dostatek.

gupa(ctrl+alt+v)seznam.cz
............
2008/11/18 Antonín Podhájecký <e-mail/=/nezadan>:
> Nevíte o někom, kdo by prodal med ve větším množství za rozumnou cenu na
...<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32549


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 11. 2008
Re: Re:Spad po 1. fumigaci (32514) (32519) (32523) (32527) (32534) (32537) (32540) (32545) (32546) (32548)

problémem je že tady máme škúdce který zde nemá přirozeného nepřítele. Pokud vím tak pracuje se na nějaké plísni která jej v původni domovině ničí , ta se však musí napřed aklimatizovat do té doby je jen ta chemie. a pak genetika

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Re:Spad po 1. fumigaci
> Datum: 18.11.2008 21:10:11
> ----------------------------------------
> Nějak jsi se do toho zamotal. Představ si, že budeš někde jinde v
> mírném pásmu nebo mimo, což, jestli se pohybuješ po území Evropy, bylo
> docela poznat za poslední dvě teplé zimy. Rád bych věděl, jak by jsi
> si poradil s tímto? Nasadit větší kvantum syntetických léčiv? To je
> dle mého názoru krátkodobé řešení. Ale samozřejmě rozkolv názorech
> podle VÚ a posléze jím vyškolení SVS inspektoři to mohou vidět jinak.
> Třeba je potřeba cpát do včelstev tolik, kolik se toho donich vleze.
>
>
>
> 2008/11/18 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> > Gusto symptom mizení včelstev není zcela objasněn, tam se podílí více
> faktorů. Srpnové léčení však má za úkol líhnutí co nejzdravější zimní generace
> vče,l pokud to se nepodaří tak se nedožijí jara následkem poškození a pozdější
> léčba to již nezachrání. Ta neléčí včely ale usmrcuje původce škod V.d.. Ta pak
> jen sníží stav zamoření a zabrání tak rychlému jarnímu nástupu škůdce.
> >
> > Pepan
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> >> Předmět: Re: Re:Spad po 1. fumigaci
> >> Datum: 18.11.2008 20:08:43
> >> ----------------------------------------
> >> Bohužel nemáš pravdu. Pokud by tomu tak bylo, neexistovaly by symptomy
> >> mizení včelstev. Základem je NÍZKÝ CELKOVÝ STAV ROZTOČE VE VČELSTVU. Pokud
> >> totiž budeš léčit zamořené stanoviště včelstev můžeš i přesto kompletně o
> >> něj dojít, protože roztoči to svým způsobem dokážou. Srpen není tudíž
> >> základ.
> >>
> >> Jako průkazná jednoduše řečená logická ilustrace stačí schopnost roztoče,
> >> že umí oklamat čističky. A to jsme jen u prvního problému z více, který,
> >> jak jsem napsal výše, umí - dokážou hostitele oklamat.
> >>
> >> .........
> >> Pepan:>1 LÉČENÍ V SRPNU GABONEM, VARIDOLEM NEBO KYSELINOU JE ZÁKLAD ty
> >> následná léčení již zimní včely nezachrání a je to jen doladění formy pro
> >> příští jaro<
> >>
> >>
> >>
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32550


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tichý (80.188.56.170) --- 18. 11. 2008
Dotaz a připomínky

1.Co znamená léčit dlouhodobé odpařování kyselinou mravenčí? Kyselina a knot na odpařování, určitě ne Formidol, snad dva za sebou.
2. Malou účinnost pozdní fumigace vidím především v tom, že za uplynulé období bylo hodně včel poškozeno roztočem a ne ,že by nebylo včelstvo dobře ošetřeno.
3. Přeobjednat Včelařství na Překlady je velmi jednoduché: nahlásit jednateli právě v tuto dobu co chcele odebírat nebo přimo napsat na ÚV a požádat o změnu.
4. Ještě se mi nestalo, že by mi ze sekretariálu ÚV obraten neodpověděli.Ale asi neví kde která obec či včelař je v ZO, napište na OV ČSV.Tak to asi musí udělat i v Praze.Na př. právě dnes mi paní Mgr Machová odpovídá ješte tentýž den.
5. Nevím, zda si včelaři všechno najdou v počítači či někde jinde.Neposuzujte to podle sebe.Domnívám se, že to dokáže s bídou sotva 10%, někde ani zdaleka tolik ne.Takže Včelařství je jediný zdroj informací /pokud ho ovšem vůbec vybalí z obálky/.Hodně lidem dělá potíže čtení a hlavně čtenému porozumět, a to i údajně vzdělaným lidem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32551


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 18. 11. 2008
Re: Re:Spad po 1. fumigaci (32514) (32519) (32523) (32527) (32534) (32537) (32540) (32545) (32546) (32548) (32550)

No kdyby to bylo tak horké, už by se otom vědělo více z VÚ. Dol ale
oficiálně mlčí, takže to jsou pro nás jen naděje. Rád bych se mýlil,
ale asi planné naděje.

Často jinde v EU jde už o mnohem citlivější přístup ke škůdcům a
nemocem než u nás.Např. Z jedné z hub co je na seznamu proti VD jsem
např. viděl přípravek v Rakousku v Mistelbachu na motýlici s názvem
Mellonex. Kdo toto ví? Kdo to unás přednáší? Kdo to vezme, udělá z
toho nějakou kaši, kterou pleskne na včely nebo to přes nějaký
aplikátor zkrátka zavede do úlu, a otestuje se to pro nový postup? Dol
je už dle vidu těžkopádný a až moc velký spotřebič peněz nato, aby byl
tohoto schopný v krátkém čase pro včelaře udělat.


Odkaz na obrázek:
http://ibas.co.at/img/shop/artpic.php?artnr=36321




Dne 18. listopad 2008 21:21 <Josef.Mensik/=/seznam.cz> napsal(a):
> problémem je že tady máme škúdce který zde nemá přirozeného nepřítele. Pokud vím tak pracuje se na nějaké plísni která jej v původni domovině ničí , ta se však musí napřed aklimatizovat do té doby je jen ta chemie. a pak genetika
>
> Pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>> Předmět: Re: Re:Spad po 1. fumigaci
>> Datum: 18.11.2008 21:10:11
>> ----------------------------------------
>> Nějak jsi se do toho zamotal. Představ si, že budeš někde jinde v
>> mírném pásmu nebo mimo, což, jestli se pohybuješ po území Evropy, bylo
>> docela poznat za poslední dvě teplé zimy. Rád bych věděl, jak by jsi
>> si poradil s tímto? Nasadit větší kvantum syntetických léčiv? To je
>> dle mého názoru krátkodobé řešení. Ale samozřejmě rozkolv názorech
>> podle VÚ a posléze jím vyškolení SVS inspektoři to mohou vidět jinak.
>> Třeba je potřeba cpát do včelstev tolik, kolik se toho donich vleze.
>>
>>
>>
>> 2008/11/18 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
>> > Gusto symptom mizení včelstev není zcela objasněn, tam se podílí více
>> faktorů. Srpnové léčení však má za úkol líhnutí co nejzdravější zimní generace
>> vče,l pokud to se nepodaří tak se nedožijí jara následkem poškození a pozdější
>> léčba to již nezachrání. Ta neléčí včely ale usmrcuje původce škod V.d.. Ta pak
>> jen sníží stav zamoření a zabrání tak rychlému jarnímu nástupu škůdce.
>> >
>> > Pepan
>> >
>> >> ------------ Původní zpráva ------------
>> >> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
>> >> Předmět: Re: Re:Spad po 1. fumigaci
>> >> Datum: 18.11.2008 20:08:43
>> >> ----------------------------------------
>> >> Bohužel nemáš pravdu. Pokud by tomu tak bylo, neexistovaly by symptomy
>> >> mizení včelstev. Základem je NÍZKÝ CELKOVÝ STAV ROZTOČE VE VČELSTVU. Pokud
>> >> totiž budeš léčit zamořené stanoviště včelstev můžeš i přesto kompletně o
>> >> něj dojít, protože roztoči to svým způsobem dokážou. Srpen není tudíž
>> >> základ.
>> >>
>> >> Jako průkazná jednoduše řečená logická ilustrace stačí schopnost roztoče,
>> >> že umí oklamat čističky. A to jsme jen u prvního problému z více, který,
>> >> jak jsem napsal výše, umí - dokážou hostitele oklamat.
>> >>
>> >> .........
>> >> Pepan:>1 LÉČENÍ V SRPNU GABONEM, VARIDOLEM NEBO KYSELINOU JE ZÁKLAD ty
>> >> následná léčení již zimní včely nezachrání a je to jen doladění formy pro
>> >> příští jaro<
>> >>
>> >>
>> >>
>> >
>>
>>
>>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32552


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Franti?ek Hazdra (e-mailem) --- 18. 11. 2008
Re: Dotaz a připomínky (32551)

k bodu 1) - Jedná se o ošetření včelstev v podletí odpařovačem kyseliny
mravenčí s jedním knotem vždy v délce 10 až 14 dnů. Nejedná se o použití
Formidolu.
Zdraví HaF


----- Original Message -----
From: "Tichý" <BTichy/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 18, 2008 9:25 PM
Subject: Dotaz a připomínky


> 1.Co znamená léčit dlouhodobé odpařování kyselinou mravenčí? Kyselina a
> knot na odpařování, určitě ne Formidol, snad dva za sebou.
> 2. Malou účinnost pozdní fumigace vidím především v tom, že za uplynulé
> období bylo hodně včel poškozeno roztočem a ne ,že by nebylo včelstvo
> dobře
> ošetřeno.
> 3. Přeobjednat Včelařství na Překlady je velmi jednoduché: nahlásit
> jednateli právě v tuto dobu co chcele odebírat nebo přimo napsat na ÚV a
> požádat o změnu.
> 4. Ještě se mi nestalo, že by mi ze sekretariálu ÚV obraten
> neodpověděli.Ale asi neví kde která obec či včelař je v ZO, napište na OV
> ČSV.Tak to asi musí udělat i v Praze.Na př. právě dnes mi paní Mgr Machová
> odpovídá ješte tentýž den.
> 5. Nevím, zda si včelaři všechno najdou v počítači či někde
> jinde.Neposuzujte to podle sebe.Domnívám se, že to dokáže s bídou sotva
> 10%, někde ani zdaleka tolik ne.Takže Včelařství je jediný zdroj informací
> /pokud ho ovšem vůbec vybalí z obálky/.Hodně lidem dělá potíže čtení a
> hlavně čtenému porozumět, a to i údajně vzdělaným lidem.
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 3622
> (20081118) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32553


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vorja (78.108.145.2) --- 19. 11. 2008
Re: Spad po 1. fumigaci (32514) (32519) (32522) (32524)

Účinnost léčení fumigací závisí na koncentraci amitrazu v bezprostřední blízkosti roztoče a na době jeho působení. Pokud jsou tyto hodnoty malé, pak je i účinnost léčení nízká.
Proto každá aplikace léčení proti VD, která snižuje účinnost léčby, by měla být zavržená (ať už nám snižuje náklady, nebo čas). Nejlepší aplikace by byla taková, kde se dosáhne 100% účinnosti. Představme si, co by se stalo s varoázou při 100% účinnosti léčení. Přemýšlím teď, co se děje s roztočem, který je při léčení na včele a ta je zalezlá v buňce plástu.
Po druhé fumigaci (při odpolední teplotě 14 °C) jsem měl spad 0 až 5 roztočů. Vyšší hodnoty byly u včelstev, kterým jsem přidával v září oddělky. Byly to vlastně takové konzervy VD.
Dotaz: Provádíte letní léčení oddělků a jak?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32554


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 19. 11. 2008
Re: Re:Spad po 1. fumigaci (32514) (32519) (32523) (32527) (32534) (32537) (32540) (32544)


>
> Spíš jde o to, jestli nejsou účinější a lacinější cesty.
> Jsou experimetátoři, co léčí jen KM 2, 3 krát v sezoně za pár korun a
> podzimní léčení vynechávají. A ti ušetří asi nejvíc a tohle vidím jako
> cestu jak ušetřit čas, včely i vosk. A úly mít udělané tak, aby žádné
> léčení nespotřebovalo víc času, než je nutné.
>

To je presne, proc to delat slozite, kdyz jinde je to uz treba davno vymyslene a my o tom nevime, protoze je to tady tabu. Nikdo preci nerika ze musime mit vsechno co je nove ale je dobre mit prehled a moznost si vybrat.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32555


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Franti?ek Rousek (e-mailem) --- 19. 11. 2008
RE: (32547)


Prodam sud (300 kg) kvetoveho medu. Dejte cenovou nabidku na e-mail. Komarov u Holic.
Frantisek


Nevíte o někom, kdo by prodal med ve větším množství za rozumnou cenu na
výrobu medoviny? V loňském roce mně padlo hodně včelstev a med se mi
nedostává. Může být i starší, v konvích nebo v barelech, nejraději někde
blíže Chrudimi nebo Čáslavi, abych nemusel daleko jet.
Tonda



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32556


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 19. 11. 2008
Re: (32547) (32556)

Chybí e-mail.
Tonda

>Prodam sud (300 kg) kvetoveho medu. Dejte cenovou nabidku na e-mail. Komarov u Holic.
Frantisek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32557


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Cafourek (e-mailem) --- 19. 11. 2008
Re: Hledám adresu včelařské organizace Májůvka ojk. Bruntál (32484) (32502) (32503) (32504) (32526) (32529)

Ať zkusí obecní úřad Křišťanovice. Mám dojem, že tamní starosta je funkcionář, ne-li předseda ZO ČSV, kam patrří i Májůvka. E-mail: ou.kristanovice/=/tiscali.cz, 793 68 Křišťanovice 92,
Telefon: +420 554 745 274

S přátelskými pozdravy

KLAVÍRNICTVÍ Jiří CAFOUREK
- autorizovaný prodejce mistrovských klavírů Kašpar
- servisní zástupce největšího evropského výrobce
klavírů a pianin Petrof s.r.o., Hradec Králové
Janáčkova 527
793 05 MORAVSKÝ BEROUN
okr. Olomouc

Tel: 604 963 701
E-mail: cafourek/=/klavirnictvi.cz
WEB: www.klavirnictvi.cz




----- Original Message -----
From: "Bohumil Horák" <bohumil.horak/=/vsb.cz>
To: "'Včelařská konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 18, 2008 11:52 AM
Subject: Hledám adresu včelařské organizace Májůvka ojk. Bruntál



Vážení kolegové,
hledám pro svou známou kontaktní informace na organizaci ČSV do jejíž
působnosti spadá obec Májůvka okres Bruntál.
Zaslala minulý týden dotaz na ČSV, ale nemá dosud odpověď. Zdá se mi to
groteskní, ale asi nemají na malé a navíc začínající včelaře v Praze
čas.
S pozdravem, z Ostravy, Bohumil Horák


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3621 (20081118)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32558


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Franti?ek Rousek (e-mailem) --- 19. 11. 2008
RE: (32547) (32556) (32557)

Tak treba.
frantisek. rousek zavinac atlas.cz



Chybí e-mail.
Tonda

>Prodam sud (300 kg) kvetoveho medu. Dejte cenovou nabidku na e-mail.
Komarov u Holic.
Frantisek



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32559


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 19. 11. 2008
Re: Spad po 1. fumigaci (32514) (32519) (32522) (32524) (32554)

CO se týká účinnosti látek, je logické, že čím "vzdálenější"
je pozice roztoče či jiného škůdce od nejvyšší koncentrace účinné
látky je efekt menší, ale právě proto je odzkoušené množství,
které se rozptýlí po úle a postupně se dostane v účinné koncentraci
na roztoče. V každém případě zvyšovat koncentraci látky je nekonečná
smyčka, kdy dojdeme k rezistenci tohoto škůdce. Rozumnější je
používání kombinací (ne směsí) látek při léčení v odpovídající
koncentraci a dávkování. Určitě je třeba také zdůraznit použití
látek, které nezanechávají tzv. rezidua (pozůstatky látky) v prostředí,
kde se použily - v úle, vosku apod.

Co se týče léčení oddělků byl u nás nařízen Gabon i u nich
(jižní Čechy), v každém případě oddělky tvořím na mezistěnách
či panenském díle a přeléčím kys. mravenčí - formidolem. Jinak
je třeba u všech včelstev a oddělků naráz, jinak to nemá valný
význam. :-) Dobré je se ještě v doletu včel domluvit a zaléčit
v jednu dobu, aby došlo k útlumu ve většině včelstev.

Marek Medve

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Vorja" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Spad po 1. fumigaci
Datum: 19.11.2008 - 1:38:28

> Účinnost léčení fumigací závisí na koncentraci
> amitrazu v bezprostřední
> blízkosti roztoče a na době jeho působení. Pokud
> jsou tyto hodnoty malé,
> pak je i účinnost léčení nízká.
> Proto každá aplikace léčení proti VD, která snižuje
> účinnost léčby, by měla
> být zavržená (ať už nám snižuje náklady, nebo
> čas). Nejlepší aplikace by
> byla taková, kde se dosáhne 100% účinnosti. Představme
> si, co by se stalo
> s varoázou při 100% účinnosti léčení. Přemýšlím
> teď, co se děje s roztočem,
> který je při léčení na včele a ta je zalezlá
> v buňce plástu.
> Po druhé fumigaci (při odpolední teplotě 14 °C)
> jsem měl spad       0 až 5
> roztočů. Vyšší hodnoty byly u včelstev, kterým
> jsem přidával v září
> oddělky. Byly to vlastně takové konzervy VD.
> Dotaz:       Provádíte letní léčení oddělků a jak?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32560


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vanesa (213.29.5.23) --- 19. 11. 2008
Re: Stromy a medovice - jedle (13894) (13932) (13938) (13940) (13944) (13945) (13949) (13952) (13960) (13961) (13962) (13978) (13979) (13988) (13989) (13993) (13998) (14017) (14031) (14039) (14040) (14052)

jedle je velmi kraaaasny strom.Mame ho i na zahrade.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32561


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 19. 11. 2008
Re: Re:Spad po 1. fumigaci (32514) (32519) (32523) (32527) (32534) (32537) (32540) (32545)

Gusto souhlasím s Tebou, srpen je první část, která nám pomáhá
v přežití včelstev a určuje následně příští rok. Další
léčení jen tlumí a ničí generace roztočů, které nám budou
škodit už v generaci včel následujícího období, kdy se začnou
i líhnout krátkověké včely, které připravují včelstvo na jarní
dynamický rozvoj.

Marek Medve

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Re:Spad po 1. fumigaci
Datum: 18.11.2008 - 20:08:27

> Bohužel nemáš pravdu. Pokud by tomu tak bylo, neexistovaly
> by symptomy
> mizení včelstev. Základem je NÍZKÝ CELKOVÝ STAV
> ROZTOČE VE VČELSTVU. Pokud
> totiž budeš léčit zamořené stanoviště včelstev
> můžeš i přesto kompletně o
> něj dojít, protože roztoči to svým způsobem dokážou.
> Srpen není tudíž
> základ.
>
> Jako průkazná jednoduše řečená logická ilustrace
> stačí schopnost roztoče,
> že umí oklamat čističky. A to jsme jen u prvního
> problému z více, který,
> jak jsem napsal výše, umí - dokážou hostitele
> oklamat.
>
> .........
> Pepan:>1 LÉČENÍ V SRPNU GABONEM, VARIDOLEM NEBO
> KYSELINOU JE ZÁKLAD ty
> následná léčení již zimní včely nezachrání
> a je to jen doladění formy pro
> příští jaro<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32562


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (78.136.174.106) --- 19. 11. 2008
Re: Statni dotace mi pomohli uspesne vcelarit (32543)

To samozřejmě můžete hledat i v Blesku,ale proč to nemůže být třeba na netu ČSV jako jsou prodejci medů.Jinak nabídka matek ,opravy vyvíjeců a další jsou v placené inzerci.Je to přece výdělečná činnost a né bezplatná pomoc včelařům.Jestli se pletu tak prosím o osvětlení třeba jsem natvrdlej.Díky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32563


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vorja (78.108.145.2) --- 19. 11. 2008
Re: Re:Spad po 1. fumigaci (32514) (32519) (32523) (32527) (32534) (32537) (32540) (32544)

LÉČENÍ V SRPNU GABONEM, VARIDOLEM NEBO KYSELINOU JE ZÁKLAD ty následná léčení již zimní včely nezachrání a je to jen doladění formy pro příští jaro
-----------------------------------------------------------
Pokud si chceme uchovat zimní generaci včel je z tohoto pohledu i léčení v srpnu pozdě. Matka zakládá první generace zimních včel již po slunovratu. Proto by mělo být našim zájmem, abychom již předtím měli ve včelstvech co nejméně roztočů. Proto má velký význam v této době léčení KM, nejlépe dvakrát. Pak v srpnu Gabon a v říjnu až prosinci Varidol. Tak jsem to pochopil a tak to provádím. Nezapomeňme, že VD je prevít. Ten se za příhodných podmínek množí geometrickou řadou a to je fakt. Pokud to někdo podcení, pak může být nemile překvapen.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32564


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sedli (193.165.74.84) --- 20. 11. 2008
Gusta

Prosím p. G. Pazderku, aby se mi ozval na e-mail helenar/=/post.cz, Rád bych s ním probral vybavení velkoprovozu. Petr Sedláček Třeboň

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32565


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 20. 11. 2008
Re: Re:Spad po 1. fumigaci (32514) (32519) (32523) (32527) (32534) (32537) (32540) (32544) (32564)

Problémem je tady medobraní. léčiva se smějí používat až po. V různých oblastech je různě dlouhá snůška. Jedině použití kys. mrav. je možné
Gabon je nejúčinější a působí ve včelstvu i 6 týdnů a zabraňuje rozvoji škůdce na plodu. Kyselina prostupuje částečně i víčky účinek podle délky aplikace hrozí okyselení medu a formidol jen 3 dny varidol usmrtí jen roztoče na včelách. Za slunovratu začínají kvést lípy
Má praxe vypadá takto.
Formidol. před nasazením medníku (sníží jejich počet na minimum a celé populační křivka V.d. začíná od začátku)
Gabon, Po sundání (ukončuje zdárný rozvoj patogenu na plodu) Snůška u nás končí mez 16. 7. - 20. 8. podle počasí a plodin na polích.
Varidor, 2x - 3x podle stupně spadu po druhé aplikaci (usmrcuje přeživší a zavlečené brouky)
Roční úhyn včelstev 1 z 30
nikdy jsem nemusel dělat jarní nátěr plodu
Zimuji 3 oddělky v záloze

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vorja <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re:Spad po 1. fumigaci
> Datum: 19.11.2008 23:54:14
> ----------------------------------------
> LÉČENÍ V SRPNU GABONEM, VARIDOLEM NEBO KYSELINOU JE ZÁKLAD ty následná
> léčení již zimní včely nezachrání a je to jen doladění formy pro příští
> jaro
> -----------------------------------------------------------
> Pokud si chceme uchovat zimní generaci včel je z tohoto pohledu i léčení v
> srpnu pozdě. Matka zakládá první generace zimních včel již po slunovratu.
> Proto by mělo být našim zájmem, abychom již předtím měli ve včelstvech co
> nejméně roztočů. Proto má velký význam       v této době léčení KM, nejlépe
> dvakrát. Pak v srpnu Gabon a v říjnu až prosinci Varidol. Tak jsem to
> pochopil a tak to provádím. Nezapomeňme, že VD je prevít. Ten se za
> příhodných podmínek množí geometrickou řadou a to je fakt. Pokud to někdo
> podcení, pak může být nemile překvapen.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32566


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 20. 11. 2008
Re: Dotaz a připomínky (32551)


Nevím, zda si včelaři všechno najdou v počítači či někde jinde.Neposuzujte to podle sebe.Domnívám se, že to dokáže s bídou sotva 10%, někde ani zdaleka tolik ne.Takže Včelařství je jediný zdroj informací /pokud ho ovšem vůbec vybalí z obálky/.Hodně lidem dělá potíže čtení a hlavně čtenému porozumět, a to i údajně vzdělaným lidem.

Je to revoluční myšlenka, aby se více četlo. Vždyť tak by se český národ mohl zařadit mezi nejvzdělanější národy světa! Pane Tichý, o to se snažil už Komenský, a jak skončil?
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32567


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 20. 11. 2008
Re: Dotaz a připomínky (32551) (32567)

Vojtěch:

Nevím, zda si včelaři všechno najdou v počítači či někde jinde.Neposuzujte to podle sebe.Domnívám se, že to dokáže s bídou sotva 10%, někde ani zdaleka tolik ne
----

Na druhiou stranu proč to vstahovat k tak široké základně.

Když si jako základnu vztáhnu jen na ty, co mají o "koníčka" zájem, tak odhaduji jiné číslo. Tak 2/3 a možná i víc lidí si hledá informace na internetu.

Divili by jste se, kolik lidí si pobrouzdá internet, než jdou koupit třeba ledničku a jak jsou informovaní bez ohledu na věk.

A tak nesměšujme hrušky s jabkama. Ne každý, kdo má na zahradě králíkárnu s králíky je chovatel králíků.

A u včel je to stejné. Někdo má úly se včelama a je spokojen s tím co má a opravdu nemusí skoro nic číst, když mu vše přinese důvěrník a někdy mu to i přeléčí a pak je ten zbytek chovatelů včel. Co se o chov zajímají, pořizují si do něj nové věci, čtou atd.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32568


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 20. 11. 2008
Re: Dotaz a připomínky (32551) (32567) (32568)

Já se omlouvám za zjednodušení…. Domníval jsem se, že poslední věta napoví, kdo tuto myšlenku zde napsal. V plné míře jí dávám za pravdu.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32569


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (78.136.186.34) --- 20. 11. 2008
Re: Dotaz a připomínky (32551) (32567) (32568) (32569)

Přítel Sedláček z Příchovic u Plzně říká "jsou chvatelé včel a držitelé včel". Určitě uznáte,že v tom bude rozdíl!Bohužel těch druhých je asi těch 90%.Dodal bych ještě,že v tom zbytku jsou i tací co dělají "vlny" a jdou jen po dotacích.To by jste koukali co dovedou vymyslet.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32570


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 20. 11. 2008
Re: Gusta (32565)

Mail mám gupa(ctrl+alt+v)seznam.cz. P.Sedláčku, klidně se ozvěte se s otázkama.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32571


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 20. 11. 2008
Met52



       
V polních pokusů, jakmile proužky zacházet s M. anisopliae byly uvnitř úlů, několik
včely rychle se kontaktu s výtrusy. Do 5 až 10 minut, všechny včely v
včelstvo a byly vystaveny na houby, a většina z roztočů na včely zemřel do tří
na pět dní. Tato houba za předpokladu, výborné ovládání varroa, aniž by tím kolonie
vývoje nebo velikost populace. Testy ukázaly, že Metarhizium byl stejně účinný
jako fluvalinate, celých 42 dní po aplikaci


Z originálu na:
http://www.beedata.com/apis-uk/newsletters08/apis-uk1008/ApisUK102008No57.pdf

In field trials, once the strips treated with M. anisopliae were inside the hives, several
bees quickly made contact with the spores. Within 5 to 10 minutes, all the bees in the
hive were exposed to the fungus, and most of the mites on the bees died within three
to five days. The fungus provided excellent control of varroa without impeding colony
development or population size. Tests showed that Metarhizium was as effective
as fluvalinate, even 42 days after application



http://met52.com/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32572


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

sršeň (88.146.207.2) --- 20. 11. 2008
medomet

Zajímá mne ,zda máte někdo zkušenost s paprskovytým medometem.Dnes jsou zajímavé ceny na 18 rámkový,nerez za 885 US s možností dovozu kamionem.Vztahovala by se na něj v příštím dotace?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32573


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

sršeň (88.146.207.2) --- 20. 11. 2008
medomet

Zajímá mne ,zda máte někdo zkušenost s paprskovytým medometem.Dnes jsou zajímavé ceny na 18 rámkový,nerez za 885 US s možností dovozu kamionem.Vztahovala by se na něj v příštím roce dotace?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32574


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tichý (80.188.56.170) --- 20. 11. 2008
Těch druhých 90%

Bohužel opravdu těch druhých je 90%, to jsem přece psal a o ně mi právě jde. Jsou to včelaři a nejsou to všichni špatní lidé ani špatní včelaři. A to je máme jako odkopnout anebo jim raději podat pomocnou ruku. Já osobně těm 89%, aspoň našim, věřím, i když možná nejsou včelařskými mistry a výzkumníci, ale jedno je jisté, maji své včelky rádi a někteří je chovají jen pro radost.Vždy a všude se najdou nějací...,ale nikdy to není většina a všichni ostatní kromě mě.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32575


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 20. 11. 2008
Re: Těch druhých 90% (32575)

Kolik z těch 90% je ochotno Vám opravdu pomoci, když jste jak se říká ve srabu. Včely totiž také neodkopáváte, ale dáváte jim to nejlepší pomyšlení.(pokud víte jaké to je) A jestli Vám má včela nebo člověk takovou péči vrátit, včela podle mého názoru vyhraje. Člověk totiž velmi často spravedlivě oplácí dobro potrestáním.

........
Tichý:>Bohužel opravdu těch druhých je 90%, to jsem přece psal a o ně mi právě jde. Jsou to včelaři a nejsou to všichni špatní lidé ani špatní včelaři. A to je máme jako odkopnout anebo jim raději podat pomocnou ruku. Já osobně těm 89%, aspoň našim, věřím, i když možná nejsou včelařskými mistry a výzkumníci, ale jedno je jisté, maji své včelky rádi a někteří je chovají jen pro radost.Vždy a všude se najdou nějací...,ale nikdy to není většina a všichni ostatní kromě mě.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32576


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 21. 11. 2008
Re:medomet (32573)


Radiální vřeteno používáme doma již přibližně od roku 60 Na řepku a akát k nezaplacení. Později vy měním za tangeciální. Te´jsem pořídil elktropohon, tak asi to ani měnit nebudu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: sre? <jiri.marik/=/gmail.com>
> Předmět: medomet
> Datum: 20.11.2008 21:08:28
> ----------------------------------------
> Zajímá mne ,zda máte někdo zkušenost s paprskovytým medometem.Dnes jsou
> zajímavé ceny na 18 rámkový,nerez za 885 US s možností dovozu
> kamionem.Vztahovala by se na něj v příštím dotace?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32577


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 21. 11. 2008
Re: Těch druhých 90% (32575)

Tichý:

Bohužel opravdu těch druhých je 90%, to jsem přece psal a o ně mi právě jde. Jsou to včelaři a nejsou to všichni špatní lidé ani špatní včelaři. A to je máme jako odkopnout anebo jim raději podat pomocnou ruku

------

Tady jsme se snad ani nebavili o odkopávání lidí ale o formách šíření informací.

Na tom se snad shodneme, že určitá většina o určitý druh informací moc nestojí.
Takže si myslím, že z těch co o informace stojí, tak 2/3 jsou schopni informace z internetu získat. Třeba i zprostředkovaně, že seznam chovatelů matek atd by jim vytiskl vnuk, atd.
A o tom jsem diskutoval. Tedy k jaké zákadně tu IT gramotnost (jak se dnes říká:-) )vztahovat.

Jestli a jak bude rozdávat ČSV Včelařství, komu a s jakým obsahem je jeho věc a těch co to platí. Do toho se nemíchám. (už :-) )

A jestli soused pomůže mě, nebo já jemu, je věc vztahů lidí. Teoreticky by to mělo fungovat tak, že ti mladší vedle těch starších kdysi začínali. Takže by měli oplácet pokud mají co oplácet. Bez ohledu na členství.


Ale spíš mě připadá, že včelařina je koníček pro samotáře.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32578


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 21. 11. 2008
Re: T?ch druh?ch 90% (32575) (32578)


>
> Ale spíš mě připadá, že včelařina je koníček pro samotáře.
> Karel


Bohuzel :-(

Mam casto stejnej pocit ale hlava mi moc nebere proc to tak je, no treba jeste neznam ty spravny finty o ktere by se pak clovek mohl bat :-))

Je to fakt divny

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32579


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 21. 11. 2008
Re: T?ch druh?ch 90% (32575) (32578) (32579)

Mam casto stejnej pocit ale hlava mi moc nebere proc to tak je, no treba jeste neznam ty spravny finty o ktere by se pak clovek mohl bat :-))

Je to fakt divny

T.H.
------
Před dvaceti lety byla včelařina jedním z mála polo/legálních a docela výnosných byznysů. Já to bohužel nestihl dostat do zisku :-)).

A tak nějak to asi v myšlení zůstalo.

Ale jen to mi vysvětluje, proč skoro žádná ZO neobjednává společně sklenice, netiskne si etikety, atd. Myslím, že zvláště dnes v době drobného prodeje vidíme v sousedech i tu konkurenci.

Mně dost lidí radilo a dobře. Takže v tom jsem měl kliku..
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32580


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 21. 11. 2008
Re: T?ch druh?ch 90% (32575) (32578) (32579) (32580)

Nebylo by nejlepší nechat vše na přírodě?? Zdá se mi, že ona by provedla během několika let naprosto spravedlivou selekci i mezi včelaři. Tedy kdyby nebyly značně diskutabilní dotace, které českému včelařství spíš škodí. Co si budem namlouvat, kdo dá peníze chovateli králíků když neočkuje proti myxomatóze a vše vyveze do hnoje, nebo sedlákovi, kterému krávy zemřely na hlad a žízeň, což je podobné zcela zbytečnému úmrtí včelstev v r. 2002. Prostě včelařina je v podstatě řemeslo jako každé jiné a kdo ho nechce umět, zcela přirozeně by měl jít od válu. Nebo víte o dotacích pro zedníky po kterých jejich stavba spadne, nebo zubaři u kterého drží plomba tak slabou hodinku. V čem jsou včelaři tak vyjímeční, že za neschopnost tupost a lenost je společnost z našich daní odměňuje, jen aby to proboha nepřestávalili kurvit. Nemám pro to vysvětlení. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32581


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 21. 11. 2008
Re: T?ch druh?ch 90% (32575) (32578) (32579) (32580) (32581)

Myslím ,že ti tupí nebyli jen ti včelaři! Kde došlo ktěm úhynům? Byli to oblasti kde se až dosud nepoužíval gabon. Kdo nařizuje způsob léčení? A kdo nese tedy hlavní vinu? Jedna věc je kdo nekrmí nebo neléčí a druhá špatně naordinovaný lék

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: T?ch druh?ch 90%
> Datum: 21.11.2008 11:33:45
> ----------------------------------------
> Nebylo by nejlepší nechat vše na přírodě?? Zdá se mi, že ona by provedla
> během několika let naprosto spravedlivou selekci i mezi včelaři. Tedy kdyby
> nebyly značně diskutabilní dotace, které českému včelařství spíš škodí. Co
> si budem namlouvat, kdo dá peníze chovateli králíků když neočkuje proti
> myxomatóze a vše vyveze do hnoje, nebo sedlákovi, kterému krávy zemřely na
> hlad a žízeň, což je podobné zcela zbytečnému úmrtí včelstev v r. 2002.
> Prostě včelařina je v podstatě řemeslo jako každé jiné a kdo ho nechce
> umět, zcela přirozeně by měl jít od válu. Nebo víte o dotacích pro zedníky
> po kterých jejich stavba spadne, nebo zubaři u kterého drží plomba tak
> slabou hodinku. V čem jsou včelaři tak vyjímeční, že za neschopnost tupost
> a lenost je společnost z našich daní odměňuje, jen aby to proboha
> nepřestávalili kurvit. Nemám pro to vysvětlení. Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32582


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (212.4.135.135) --- 21. 11. 2008
Situace ve vcelarstvi - rozprava v EP



http://vindex.ic.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=868:situace-ve-vcelarstvi-b6-04802008-preklad-za-pomoci-google-translator&catid=55:skeny&Itemid=56

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32583


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 21. 11. 2008
Re: T?ch druh?ch 90% (32575) (32578) (32579) (32580) (32581)

Já pro to vysvětlení mám. Strach vedení ČSV, že včelaři se stanou z významné
50tisícové skupiny nevýznamnou pár tisícovou skupinou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, November 21, 2008 11:33 AM
Subject: Re: T?ch druh?ch 90%


> Nebylo by nejlepší nechat vše na přírodě?? Zdá se mi, že ona by provedla
> během několika let naprosto spravedlivou selekci i mezi včelaři. Tedy
kdyby
> nebyly značně diskutabilní dotace, které českému včelařství spíš škodí. Co
> si budem namlouvat, kdo dá peníze chovateli králíků když neočkuje proti
> myxomatóze a vše vyveze do hnoje, nebo sedlákovi, kterému krávy zemřely na
> hlad a žízeň, což je podobné zcela zbytečnému úmrtí včelstev v r. 2002.
> Prostě včelařina je v podstatě řemeslo jako každé jiné a kdo ho nechce
> umět, zcela přirozeně by měl jít od válu. Nebo víte o dotacích pro zedníky
> po kterých jejich stavba spadne, nebo zubaři u kterého drží plomba tak
> slabou hodinku. V čem jsou včelaři tak vyjímeční, že za neschopnost tupost
> a lenost je společnost z našich daní odměňuje, jen aby to proboha
> nepřestávalili kurvit. Nemám pro to vysvětlení. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32584


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 21. 11. 2008
Re:Situace ve vcelarstvi - rozprava v EP (32583)

Gusto teď jsi opravdu zabodoval. Je to ta nejlepší zpráva jakou jsi podal. Zároveňˇi odpověď těm co dští síru a oheň na ty co dostanou příspěvek na obnovu chovu
OVŠEM BUDOU LI TO CHTÍT ČÍST? Toť otázka? Je to ale počteníčko!

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Situace ve vcelarstvi - rozprava v EP
> Datum: 21.11.2008 12:19:19
> ----------------------------------------
>
>
> http://vindex.ic.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=868:situac
> e-ve-vcelarstvi-b6-04802008-preklad-za-pomoci-google-translator&catid=55:sk
> eny&Itemid=56
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32585


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 21. 11. 2008
Re: T?ch druh?ch 90% (32575) (32578) (32579) (32580) (32581) (32584)

I to je jeden z důvodů!!! Kdo by je pak živil!!! Vždyť moc toho
viditelně nedělají, ale výhod mají celou řadu!!! Např. i na škole!!!
Která je "jejich chloubou".

M.M.

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: T?ch druh?ch 90%
Datum: 21.11.2008 - 12:48:50

> Já pro to vysvětlení mám. Strach vedení ČSV,
> že včelaři se stanou z významné
> 50tisícové skupiny nevýznamnou pár tisícovou skupinou.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, November 21, 2008 11:33 AM
> Subject: Re: T?ch druh?ch 90%
>
>
> > Nebylo by nejlepší nechat vše na přírodě??
> > Zdá se mi, že ona by provedla
> > > během několika let naprosto spravedlivou selekci
> > i mezi včelaři. Tedy
> > kdyby
> > nebyly značně diskutabilní dotace, které českému
> > včelařství spíš škodí. Co
> > > si budem namlouvat, kdo dá peníze chovateli králíků
> > když neočkuje proti
> > > myxomatóze a vše vyveze do hnoje, nebo sedlákovi,
> > kterému krávy zemřely na
> > > hlad a žízeň, což je podobné zcela zbytečnému
> > úmrtí včelstev v r. 2002.
> > > Prostě včelařina je v podstatě řemeslo jako
> > každé jiné a kdo ho nechce
> > > umět, zcela přirozeně by měl jít od válu. Nebo
> > víte o dotacích pro zedníky
> > > po kterých jejich stavba spadne, nebo zubaři u
> > kterého drží plomba tak
> > > slabou hodinku. V čem jsou včelaři tak vyjímeční,
> > že za neschopnost tupost
> > > a lenost je společnost z našich daní odměňuje,
> > jen aby to proboha
> > > nepřestávalili kurvit. Nemám pro to vysvětlení.
> > Zdraví R. Stonjek
> >



--
Pořiďte si VOLNÝ Internet Extra a ušetříte měsíčně 404,- kč
za pevnou linku
Kupte si za to něco pro sebe! Více na www.volny.cz nebo na 800 880
880.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32586


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 21. 11. 2008
Re: T?ch druh?ch 90% (32575) (32578) (32579) (32580) (32581) (32582)

Tento příspěvek svědčí o značné neinformovanosti. Neví totiž, že už ve Včelařství v dostatečném časovém předstihu bylo podáno naprosto i blbům pochopitelné a jasné varování a návod jak postupovat. Vhodná léčiva byla ten rok k dispozici v jakémkoliv množství. Jestli s tím měl někdo potíže, měl by místo pláče v Konferenci začít dělat pořádek u sebe doma v ZO. Každopádně každý soudný člověk má léčiva na příští rok doma a obměňuje je, aby zbytečně nestárla. Současně je nutné naučit se a vybavit se na spolehlivý monitoring a nespoléhat se na Internetovou verzi, protože její význam v praxi mi uniká. Mě je totiž srdečně jedno jaká je situace ob ves, ale od zač července musím vědět alespoň přibližně co se děje u mě na včelnicích. O tom jací jsou mezi námi "odborníci "na roztoče svědčí i nedávno zveřejněný příspěvek o tom, jak rozhoduje srpen. Na takoovou stupiditu snad nemá význam ani reagovat. Jen důkaz, jaké skvělé počteníčko pro začínající v Konferenci viď Radime, to se jim to bude včelařit! A tak bych mohl pokračovat. Zdraví R. S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32587


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 21. 11. 2008
Re: T?ch druh?ch 90% (32575) (32578) (32579) (32580) (32581) (32582) (32587)

Současně je nutné naučit se a vybavit se na spolehlivý monitoring a nespoléhat se na Internetovou verzi, protože její význam v praxi mi uniká. Mě je totiž srdečně jedno jaká je situace ob ves, ale od zač července musím vědět alespoň přibližně co se děje u mě na včelnicích.

______________________________________________________________

Faktický efekt VMS vidím v tom, že učí včelaře provádět varroamonitoring, o což se léta marně snaží VUVč a ČSV. Souhlasím, že nákazová situace na vzdáleném cizím stanovišti nevypovídá o aktuálním stavu na stanovišti mém.
S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32588


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(87.197.103.170) --- 21. 11. 2008
Re: Met52 (32572)

Když neumíš anglicky tak se do toho nepouštej. Si trapný!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32589


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Texl (93.91.48.138) --- 21. 11. 2008

Současně je nutné naučit se a vybavit se na spolehlivý monitoring a nespoléhat se na Internetovou verzi, protože její význam v praxi mi uniká. Mě je totiž srdečně jedno jaká je situace ob ves, ale od zač července musím vědět alespoň přibližně co se děje u mě na včelnicích.
----------
Základem VMS je monitoring u vlastních včelstev na stanovišti - včelař je zodpovědný za zdravotní stav svých včelstev. Internetová aplikace je nadstavba a inspirace pro druhé. Přesto má určitě také svůj význam (porovnání, ověření nástupu invaze varoózy i třeba vedle ve vsi.) Kdo monitoroval v roce 2007 a včas adekvátně zasáhl, tak má včely, kdo monitoroval letos nemusel požívat tvrdou chemii a nemá tolik reziduí v medu. Sdělovat informace jiným, využívat je atd. je projevem pospolitosti lidí stejně zaměřených. Vždyť v této konferenci neděláte nic jiného. Také to můžeš pouze říci mámě doma.
Jinak přeji vše dobré. Petr Texl

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32590


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 22. 11. 2008
Re: Met52 (32572) (32589)

Jsem jen pěšák co hledí přes sezonu do včel nebo mimo sezonu dělá nějaké přípravy a pokud najdu na rozdíl od tebe nějaké zajímavé téma, podle svých možností jej zde z dobré vůle zveřejním. Pokud máš problém tak to nečti nebo se přičiň a oprav výsledek překladače.


.........
>Když neumíš anglicky tak se do toho nepouštej. Si trapný!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32591


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vorja (78.108.145.2) --- 22. 11. 2008
Re: Re:Spad po 1. fumigaci (32514) (32519) (32523) (32527) (32534) (32537) (32540) (32544) (32564) (32566)

Problémem je tady medobraní. léčiva se smějí používat až po. V různých oblastech je různě dlouhá snůška. Jedině použití kys. mrav. je možné
Gabon je nejúčinější a působí ve včelstvu i 6 týdnů a zabraňuje rozvoji škůdce na plodu. Kyselina prostupuje částečně i víčky účinek podle délky aplikace hrozí okyselení medu a formidol jen 3 dny varidol usmrtí jen roztoče na včelách. Za slunovratu začínají kvést lípy
Má praxe vypadá takto.
Formidol. před nasazením medníku (sníží jejich počet na minimum a celé populační křivka V.d. začíná od začátku)
Gabon, Po sundání (ukončuje zdárný rozvoj patogenu na plodu) Snůška u nás končí mez 16. 7. - 20. 8. podle počasí a plodin na polích.
Varidor, 2x - 3x podle stupně spadu po druhé aplikaci (usmrcuje přeživší a zavlečené brouky)

Ano, s tím se dá souhlasit. Problém varoazy vidím ve dvou důvodech:
1.       Nemáme 100% účinnou metodu léčení, přesněji řečeno metodu hubení VD.
2.       V určitém období máme pro léčení rozdílné podmínky. Proto, pro toto období nemáme jednoznačný předpis pro léčení, ale jen doporučení, které si musíme podle našich podmínek upravit. Co to znamená? Někomu spíše vyhovuje léčení KM před nasazením medníků, někomu až po 1. vytočení medníků. Vzhledem k vyšší účinnosti léčení při venkovní teplotě nad 20 °C, mi lépe vyhovuje léčení KM po řepce. Druhou rozdílnou podmínkou je, zda-li máme, nebo ne, snůškovou přestávku. U nás bývá snůšková přestávka (pokud není medovice) i několik týdnu. Je proto nebezpečí vylupování divoce žijících včel a tím importu (reinvazi) VD. Proto je u mne výhodnější vytočit před lípou a znovu přeléčit KM. Další rozdílnou podmínkou je ukončení snůšky a poslední vytáčení. Výhodu mají ti, kteří vytočí dříve a mohou dříve nasadit gabóny. Rychlost množení VD závisí na dalších rozdílných podmínkách (povětrnostních, snůškových podmínkách, plodování včelstev, atd.), které rovněž nemusíme mít stejné a v jednotlivých létech mohou být různé.
Závěrem bychom mohli říci, že boj proti varoáze je (pokud se nenajde 100% účinná metoda) boj nekonečný, nesmíme žádné období podcenit a optimálně léčit. Proto také nesouhlasím s názory, že včelaři jsou neschopni, líni, atd. Dle mého názoru jsou včelaři, kterým se daří a kterým ne. Těm, kterým se nedaří, těm je třeba pomocí a pokud to nepomůže pak jim doporučit, aby s včelařením přestali. Včelařství není jen kšeft, nebo koníček. Je to i poslání. Má široký celospolečenský význam a je ho nutno promyšleně podporovat. Historicky, každý dobrý vladař včelaření podporoval.
Dále je nutno podotknout, že ne každý účastník procesu zvaném „Včelařství“ včelaření u nás přeje, což je důkazem i některých diskusních příspěvku na této konferenci

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32592


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 22. 11. 2008
Re: Met52 (32572) (32589) (32591)

>Když neumíš anglicky tak se do toho nepouštej. Si trapný!
------
A počkej si, až udělají něco ti co to tak dobře a povzbudivě umí hodnotit.

Pokud je tady něco trabný, (kromě anonymů) tak to, že takové texty překládají amatéři a nadšenci při tom se obor včelařství chlubí mohutnou a silnou organizací s poměrně velkým rozpočtem a placenými profesionály.

Takže Gusto, nic si z toho nedělej. A až si takové texty přečtem vždy včas na webu ČSV, tak budeš moci chystat místo toho věci na sezonu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32593


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 22. 11. 2008
Re: (32590)

Současně je nutné naučit se a vybavit se na spolehlivý monitoring a nespoléhat se na Internetovou verzi, protože její význam v praxi mi uniká. Mě je totiž srdečně jedno jaká je situace ob ves, ale od zač července musím vědět alespoň přibližně co se děje u mě na včelnicích.

-----------------
Když to pro názornost řeknu jak ve válce. :-)
Problém monitoringu z podložek je v tom, že sílu nepřítele odhadujeme až podle počtu mrtvých po bitvě.
Počítání VD na podložce není nic jiného. Takže tam máme informaci, jak bylo včelstvo napadené.
Jediný způsob jak získat akt. informaci je průzkum bojem. To by jsme museli namátkou některá včelstva léčit a sledovat spad (při známé účinnosti léčení). A pořád budemem mít infomraci jen o tom, jak to vypadá v léčených včelstvech.

Za jak dlouho se mi objeví spad na podložce, když včely vyloupí nějaké silné zamořené včelstvo. Kolik procent plodu už bude zavíčkováno s VD až to zjistím a vytočím a nasadím léčivo?

Jak moc mi bude monitorování platné, když zjistím, že vzhledem k něčemu (třeba silně zamořenému okolí, lokalitě vhodné pro rozvoj VD atd) budu muset vytáčet měsíc před koncem snůšky. A pokud budu chtít zjistit proč, budu potřebovat právě informace z okolí obce.

S monitoringem jsem začal náhodou po úhnech 2003.
To byla stejná situace jako letos v ČR. Roztoče jsem neviděl. Dokonce jsme to konzultoval s Ing. Vesleým co dělám blbě. Na podzim na podložkách taky nic, myslel jsem si, že nefunguje fumigace, tak jsme aerosoloval. Zbytečně. S monitoringem mi chyběly skušenosti a hlavně v té době nikdo nepublikoval informace (pokd je měl) že existují nějaké cykly v jeho rozvoji.
Pořád se to chápalo staticky. Úbytek byl vysvětlován oteplením (ale když jsem porovnával mapy ze zimního vyštření ve Včelařství a průměrné teploty v krajích tak to nedávalo smysl. I ve studeném roce je na jižní Moravě větší teplo než tady u nás na severu). Takže to jenom na vysvětlenou a dokreslení jaké byly tehdy informace.
V létě o tom, jak to vypadalo v zimě :-)

Takže jsem si od nákazového referenta vzal vyšetření od 1997 a zkusil to dát do tabulky.

A zjistil jsem, že jsou včelaři ( a dnes si spíš myslím že místa), kde jsou s VD stálé problémy. Tehdy jsem to vidšl jako problém lidí, nebo divokých včelstev (oboje po silných úhynech ubylo) ale VD se postupně začal objevovat, Každý rok víc a víc. Vloni jsem právě zjistil, že VD začíná padat už zkraje července.

Ale bylo mi to h... platný protože jsem věřil těm kecům o plošném nasazování léčiva atd.

Takže ano, od té doby mám v almaře plno léčiva včetně KM a odpařovačů a na nikoho nespoléhám.

Přesto si myslím, že infomrace o spadu v okolí má pro mě ještě větší cenu.
Protože monitoring nemůžu dělat každý den. Jak zjistím, že se nejedná o náhodný výkyv atd.? Pokud budu mít informaci, že to padá i vedle tak tomu přistoupím jinak. Navíc VD se určitě nešíří najednou po celé ploše.
Ale to nevíme, protože takové informace nikdo moc nesbíral. A poku ano, tak je nezveřejňoval.
Ale máme informace jaký vliv má úl, dno, poloha (větrné, teplé, výška podstavce pod úly,..), rozmístění úlů?

Za rok je při pohledu do grafu každý chytrý. Ale vyhodnotit dynamiku průběžně, je hodně nejisté rozhodování. Může mi někdo říci, jestli byl včear, či ve čtvrtek dobrý den na nákup akcíí. A za měsíc to bud evědět každý. Bohužel o měsíc pozdě:-)
Já nakupoval ve středu a ve čtvtek jsem viděl že blbě. A určitě bych našel dost těch, co ve středu říkali, že je ještě brzo. Ale jak je tehdy odlišit od těch co říkali že je nejvyšší čas. To jsem si musel rozhodnout já a byl jsem vděčný ža každou informaci. Pokud možno podloženou fakty.

Takže VMS je pro mě takový akciový index o tom jak frčí roztoč. Rohodnout se musím stejně já sám.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32594


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 11. 2008
Re: Met52 (32572) (32589) (32591)

správně

Rozhodně to bylo lepší, Jak tady stále mlet dokola závistivé řeči o dotaci na úhyny. Dobře jsi ukázal, že nejde jen o problém nepořádných včelařů. Hlavně si ti co vyzdvihují svoje úspěchy nad druhé, " vlastně měli jen štěstí" Lépe řečeno my všichni které to nepotkalo!! :-P

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Met52
> Datum: 22.11.2008 00:53:06
> ----------------------------------------
> Jsem jen pěšák co hledí přes sezonu do včel nebo mimo sezonu dělá nějaké
> přípravy a pokud najdu na rozdíl od tebe nějaké zajímavé téma, podle svých
> možností jej zde z dobré vůle zveřejním. Pokud máš problém tak to nečti
> nebo se přičiň a oprav výsledek překladače.
>
>
> ........
> >Když neumíš anglicky tak se do toho nepouštej. Si trapný!
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32595


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 22. 11. 2008
Re: Met52 (32572) (32589) (32591) (32593)

Já se toho nechci moc míchat, ale text přeložený počítačovým programem bude
ještě moc hodně let potřebovat korekturu neboli rovnou přepsání odborníka,
aby to byl plnohodnotný překlad. Překlad čistě jen počítačovým programem bez
korektury bych vyhradil jen pro návody k použítí k levným čínským výrobkům v
nějakém stánkovém prodeji, jinde ne. Zveřejnění surového počítačového
překladu odborného článku je jen poukázka na posměch a různé jízlivé
poznámky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, November 22, 2008 8:25 AM
Subject: Re: Met52


> >Když neumíš anglicky tak se do toho nepouštej. Si trapný!
> ------
> A počkej si, až udělají něco ti co to tak dobře a povzbudivě umí hodnotit.
>
> Pokud je tady něco trabný, (kromě anonymů) tak to, že takové texty
> překládají amatéři a nadšenci při tom se obor včelařství chlubí mohutnou a
> silnou organizací s poměrně velkým rozpočtem a placenými profesionály.
>
> Takže Gusto, nic si z toho nedělej. A až si takové texty přečtem vždy včas
> na webu ČSV, tak budeš moci chystat místo toho věci na sezonu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32596


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 22. 11. 2008
Re: T?ch druh?ch 90% (32575) (32578) (32579) (32580) (32581) (32582) (32587)

Mne naopak zajímají. Potvrzují se mi situace z okolí mých stanovišť, která je zoufalá už minimálně po dobu co včelařím a to s menšími výkyvy. Varroamonitoring to dává černé na bílém. Lepší než nějaké souhrné zprávy jednou za rok ve Včelařství - vlastně nic konkrétně říkající. Tady je jasná realita. Přispívat do systému VMS se chytám.
........
R.Stonjek:>Současně je nutné naučit se a vybavit se na spolehlivý monitoring a nespoléhat se na Internetovou verzi, protože její význam v praxi mi uniká.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32597


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

je?ek.obecný (e-mailem) --- 22. 11. 2008
Re: Met52 (32572) (32589) (32591) (32593) (32596)



no já se do toho taky nechci míchat, ale pokud prohlížíte text v cizím
jazyce kterým nevládnete tak je počítačem přeložený text stále lepší než
drátem do oka a pro základní orientaci stačí.... (i když to prakticky
jen kaká písmena) Navíc ten počítačem přeložený článek není tak úplně
nesmyslný. Čet ho kromě Gusty vůbec někdo??



petr j.




Radim Polášek napsal(a):
> Já se toho nechci moc míchat, ale text přeložený počítačovým programem bude
> ještě moc hodně let potřebovat korekturu neboli rovnou přepsání odborníka,
> aby to byl plnohodnotný překlad. Překlad čistě jen počítačovým programem bez
> korektury bych vyhradil jen pro návody k použítí k levným čínským výrobkům v
> nějakém stánkovém prodeji, jinde ne. Zveřejnění surového počítačového
> překladu odborného článku je jen poukázka na posměch a různé jízlivé
> poznámky.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, November 22, 2008 8:25 AM
> Subject: Re: Met52
>
>
>
>>> Když neumíš anglicky tak se do toho nepouštej. Si trapný!
>>>
>> ------
>> A počkej si, až udělají něco ti co to tak dobře a povzbudivě umí hodnotit.
>>
>> Pokud je tady něco trabný, (kromě anonymů) tak to, že takové texty
>> překládají amatéři a nadšenci při tom se obor včelařství chlubí mohutnou a
>> silnou organizací s poměrně velkým rozpočtem a placenými profesionály.
>>
>> Takže Gusto, nic si z toho nedělej. A až si takové texty přečtem vždy včas
>> na webu ČSV, tak budeš moci chystat místo toho věci na sezonu.
>>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32598


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78083 příspěvků(zde zobrazeno 121 příspěvků, od č. 32478 do č. 32598)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu