78082
Archiv Včelařské konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
Zběžné zobrazeníStandartní zobrazení
(okno s nejnovějšími příspěvky a s formulářem
pro psaní nových)Toto je speciální okno pro bádání v archivu konference. Jsou tady zobrazeny starší příspěvky,
které se zde zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole. Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek můžete kliknout na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začínala, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu /kde jsou starší/ a postupovat směrem dolu /kde jsou novější/").
Zde je zobrazeno 121 starších příspěvků: od č. 32718 do č. 32838Pohyb ve frontě příspěvků: Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
- Felix Pečenka (83.208.196.187) --- 4. 12. 2008
Re: trubci na podloce. (32672) (32689) (32695) (32697) (32699) (32705) (32706) (32716) (32717)
Nesouhlas s timto názorem.Fumigace má účinnost jen tehdy jsou-li včely rozlezlé.(objevují-li se na česně) Při 10 a níže jsou v chomáči a účinnost kouře(fumigace) je minimální . Při této teplote se rozvolní okraje chomáče a do středu se kouř nedostane, ,protože se tam stahují. Roztahne je pouze aerosol, kdy reagují na změnu vlhkosti nebo acetonu a začínaji větrat a hučet. Kapenky se dostávaji až k matce. Při kouření se v nižších teplotách stahují a při fumigacích so vždy roztahují. V tomto je ten vtip a ne, že si někdo toto vymyslel.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32718
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- A.Turčáni (62.168.124.210) --- 4. 12. 2008
Re: trubci na podloce. (32672) (32689) (32695) (32697) (32699) (32705) (32706) (32716) (32717)
Zajímalo by mě jak moc máte vy včely pod deset a nad deset stupňů v chomáči. Deset je moc kulaté číslo, takže je to spíše taková pomůcka, aby se něco řeklo.
Karel
Ja som tohoto tabu zbavil už dávno a vôbec ho nevnímam ako prekážku pri poslednej fumigácii v čase bez akéhokoľvek plodu, tj.10 mesiac. Som aj prakticky presvedčený, že fumigant do zimujúceho chumáča prenikne, možno ešte ľahšie a rýchlejšie ako aerosól. Výsledok je vždy pozitívna, ak sú na včelách nejaké zabudnuté klieštiky, vždy som ich našiel na popdložke. Tento rok síce bolo pri fumigácii +9˚C čo je vysoká teplota, ale po minulé roky to bolo ďaleko nižšie.
Je pravda, že na včely v chumáči fumigant včely v chumáči rozruší čo pomáha k rýchlejšiemu vnikajú k zabudnutým klieštikom, už i preto, že aj klieštik musí dýchať. Preto túto achilovu pätu v.d. musíme využiť.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32719
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- vsusicky (82.117.130.3) --- 4. 12. 2008
Re: trubci na podloce. (32672) (32689) (32695) (32697) (32699) (32705) (32706) (32716) (32717) (32718)
Fumigace i aerosol se používají také k daratizaci. Kdesi jsem četl odborný názor, že v toto případě je fumigace účinnější než aerosol protože se jedná o daleko mení částice než v případě aerosolu, kterí snáze pronikají i do hůže přístupných prostor. Aplikaci léčiva aerosolem při posledním léčení sice již tři roky dělám, ale o uvedeném tvrzení mám také jisté pochybnosti. Předpokládám, že to mají ve VÚD nějak ověřené, tedy že se nejedná o skrytou marketingovou podporu prodeje vyvíječů aerosolu :)
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32721
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Hubač (e-mailem) --- 4. 12. 2008
Re: Matky vs matecniky (23208) (23213) (23219) (23220) (23222) (23225) (23227) (23248) (23253) (32709)
Ahoj, Z propolysu nevím, z propolisu jednoduše:
40-60%líh 10-20g propolisu na 100ml lihu dle čistoty propolisu 3 týdny za občasného protřepání (1x za 2 dny) za pokojové teploty a pokud možno ve tmě (nádobu obalit alobalem) nechat luhovat před filtrací pár dní netřepat a přefiltrovat třeba přes vatu vloženou do trychtýře ( nálevky) Radek > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: bartosova <bartosovaromca/=/seznam.cz> > Předmět: Re: Matky vs matecniky > Datum: 02.12.2008 18:33:18 > ---------------------------------------- > potřebovala bych poradit,jak se dělá z propolysu tinktura > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32722
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- lokvenc.petr (e-mailem) --- 4. 12. 2008
Re: Medomet Dotace (32723)
Rok pro dotace se nekryje s rokem kalendářním, proto Silvestr není rozhodující. Rozhodující je, aby ani žádosti o dotace a ani vlastní nákupy dotovaného zboží nebyly podávány nebo uskutečněny v době od 15. do 31. října. Předpokládám, že dotace na nyní uskutečněný nákup bude vyplacena až v závěru příštího roku. S pozdravem Petr
----- Original Message ----- From: "Pepíno" <e-mail/=/nezadan> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Thursday, December 04, 2008 11:27 AM Subject: Medomet Dotace
Zdravíčko Nevíte někdo jak to bude s dotacemi na medomet a zařízení příští rok 2009 ? Mám namysli dotaci že když pořídím medomet a zařízeni za 20tisíc tak bych měl dostat 50% to jest 10tisíc zpět. Nebo to musím stihnout nakoupit ještě letos a podat někam /nevím kam asi čsv/ paragony do silvestra. Díky za info
__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3662 (20081203) __________
Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
http://www.eset.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32724
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jitka (194.228.235.12) --- 4. 12. 2008
Re: včelařské kroužky (25367) (25370) (25372) (25374) (25377) (25381) (25385) (25388) (25392)
Zajímám se o výrobu propolisu, ale názory včelařů jsou různé i ohledně doby protřepávání 14 - 30 dní. Údajně je kvalitnější, pokud je doba výroby delší. Ale chtěla bych se zeptat na názor ohledně ředění. Jeden včelař mi poradil: v 250 ml. minimálně 60 ti procentního lihu /který se dá nahradit slivovicí, protože líh v lékárně je dost drahý/ protřepávat 14 dní 20 dkg propolisu, po té přecedit a doředit do půl litru, abych získala hotovou propolisovou tinkturu. Jiný včelař byl zásadně proti ředění hotové tinktury, neboť údajně ztrácí jednak svou specifickou barvu a jednak i léčivé účinky. Momentálně jsem ve stavu, kdy podle rad prvního včelaře protřepávám čtvrt litru propolisové tinktury 14 dní a teď váhám ve věci doředění na požadovaného půl litru.
Vím, že propolis je úžasná věc, ale lahvička této vzácné tinktury, kterou jsem měla ještě po dědečkovi (ten se věnoval včelařství celý život, ale bohužel již nežije) už mi došla a zřejmě jsem se pustila do věci, která je mou velkou neznámou.
Může mi prosím někdo poradit? Byla bych vděčná za každý názor.
Děkuji Jitka
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32725
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pepíno (82.202.44.205) --- 4. 12. 2008
Re: Medomet Dotace (32723) (32724)
Díky za info.Vaše odpověd mě velmi potěšila,aspoň nemusím nic uspěchat a můžu se vklidu rozhodnout do čeho přesně zainvestovat,než kdybych to musel vyřídit ještě letos.
Zdraví Pepíno
lokvenc.petr (e-mailem) --- 4. 12. 2008
Re: Medomet Dotace (32723)
Rok pro dotace se nekryje s rokem kalendářním, proto Silvestr není
rozhodující. Rozhodující je, aby ani žádosti o dotace a ani vlastní nákupy
dotovaného zboží nebyly podávány nebo uskutečněny v době od 15. do 31.
října. Předpokládám, že dotace na nyní uskutečněný nákup bude vyplacena až v
závěru příštího roku.
S pozdravem Petr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32726
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 4. 12. 2008
Re: v?ela?sk? krouky (25367) (25370) (25372) (25374) (25377) (25381) (25385) (25388) (25392) (32725)
správně to má být 5% roztok je nutné si vzpomenout na školní léta a počítat Postup: Vezmete jakoukoliv bílou kořalku a v ní rozpouštíte propolis pokud to jde. Vyrobíte tak nasycený roztok. Po přepočtu na čistý líh dostanete 100% roztok Tinkturu pak naředíte na 5 % pro vnitřní užívání Pokud bude na vnější může být silnější Pro ředění je nejlepší si pořídit Křížovou tabulku.
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Jitka <adolfovice113/=/seznam.cz> > Předmět: Re: v?ela?sk? krouky > Datum: 04.12.2008 11:45:45 > ---------------------------------------- > Zajímám se o výrobu propolisu, ale názory včelařů jsou různé i ohledně doby > protřepávání 14 - 30 dní. Údajně je kvalitnější, pokud je doba výroby > delší. Ale chtěla bych se zeptat na názor ohledně ředění. Jeden včelař mi > poradil: v 250 ml. minimálně 60 ti procentního lihu /který se dá nahradit > slivovicí, protože líh v lékárně je dost drahý/ protřepávat 14 dní 20 dkg > propolisu, po té přecedit a doředit do půl litru, abych získala hotovou > propolisovou tinkturu. Jiný včelař byl zásadně proti ředění hotové > tinktury, neboť údajně ztrácí jednak svou specifickou barvu a jednak i > léčivé účinky. Momentálně jsem ve stavu, kdy podle rad prvního včelaře > protřepávám čtvrt litru propolisové tinktury 14 dní a teď váhám ve věci > doředění na požadovaného půl litru. > Vím, že propolis je úžasná věc, ale lahvička této vzácné tinktury, kterou > jsem měla ještě po dědečkovi (ten se věnoval včelařství celý život, ale > bohužel již nežije) už mi došla a zřejmě jsem se pustila do věci, která je > mou velkou neznámou. > Může mi prosím někdo poradit? Byla bych vděčná za každý názor. > Děkuji Jitka > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32727
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 4. 12. 2008
Re:Medomet Dotace (32723)
Na tohle dávaly dotace kraje . Musíš si najít podmínky jaké platí u vás
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Pep?no <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Medomet Dotace > Datum: 04.12.2008 11:27:59 > ---------------------------------------- > Zdravíčko > Nevíte někdo jak to bude s dotacemi na medomet a zařízení příští rok 2009 ? > Mám namysli dotaci že když pořídím medomet a zařízeni za 20tisíc tak bych > měl dostat 50% to jest 10tisíc zpět. Nebo to musím stihnout nakoupit ještě > letos a podat někam /nevím kam asi čsv/ paragony do silvestra. Díky za info > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32728
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pepíno (82.202.44.205) --- 4. 12. 2008
Re: Medomet Dotace (32723) (32728)
Dotace není plošná? Celorepubliková?
Mám na mysli dotaci na nákup zařízení /nevím přesně jak se jmenuje/To jest na Medomet,refraktometr,nádoby na med,udvíčkovací zařízení,atd.
Nemám namysli dotace pro začínajíci včelaře které vyhlašují kraje. Nebo se pletu?
-------------------------------
(e-mailem) --- 4. 12. 2008
Re:Medomet Dotace (32723)
Na tohle dávaly dotace kraje . Musíš si najít podmínky jaké platí u vás
Pepan
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32729
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- lokvenc.petr (e-mailem) --- 4. 12. 2008
Re: Re:Medomet Dotace (32723) (32728)
Není pravda. Na tohle je dotace z EU a na nic se nemůže přijímat dotace ze dvou různých zdrojů současně. S pozdravem Petr.
----- Original Message ----- From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz> To: <vcely/=/v.or.cz> Sent: Thursday, December 04, 2008 12:03 PM Subject: Re:Medomet Dotace
Na tohle dávaly dotace kraje . Musíš si najít podmínky jaké platí u vás
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Pep?no <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Medomet Dotace > Datum: 04.12.2008 11:27:59 > ---------------------------------------- > Zdravíčko > Nevíte někdo jak to bude s dotacemi na medomet a zařízení příští rok 2009 > ? > Mám namysli dotaci že když pořídím medomet a zařízeni za 20tisíc tak bych > měl dostat 50% to jest 10tisíc zpět. Nebo to musím stihnout nakoupit ještě > letos a podat někam /nevím kam asi čsv/ paragony do silvestra. Díky za > info > > >
__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3663 (20081204) __________
Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
http://www.eset.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32730
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polášek (e-mailem) --- 4. 12. 2008
Re: v?ela?sk? krouky (25367) (25370) (25372) (25374) (25377) (25381) (25385) (25388) (25392) (32725) (32727)
Rozpustnost propolisu velice ovlivňuje množství lihu a vody. Například 35 % kořalka rozpustí mnohem méně propolisu než třeba 50 % kořalka nebo dokonce 100 % líh. Kromě toho je propolis přírodní látka, takže jeho účinnost není přímo vázána na množství rozpuštěného propolisu v lihu. Pro nějakou průmyslovou výrobu výrobků s propolisem musí být nějaká metoda, kterou se účinnost rozpuštěného propolisu měří a podle výsledků se potom propolisový výluh doředuje na nějakou stálou hodnotu a teprve takhle připravená "normalizovaná" tinktura se používá. Pro domácí použití se buď musí výluh dělat přesně podle návodu, dodržet množství i koncentraci kořalky a množství propolisu, nebo se použije čistý potravinářský líh, vytvoří se superkoncentrovaný roztok a ten se upraví, naředí podle původní tinktury, to znamená podle barvy a podle toho, když se kapka tinktury kápne na kůži nebo jiný povrch, sklo atd, nechá se odpařit a ze zbytku se odhadne množství propolisu v tinktuře a dorovná, aby kapka nové tinktury zanechala zhruba stejný zbytek jako kapka původní tinktury. Propolisová tinktura se dělá tak, že se drť propolisu v láhvi zalije zhruba trojnásobným množstvím lihu a nechá v chladu nějaký ten týden za občasného protřepávání vyluhovat. Ideální je ten 100 % potravinářský líh, podle mých zkušeností docela stačí i neředěná pálenka z pálenice, pokud je dobrý kvas, má taková pálenka 60 - 70 % alkoholu a to už docela stačí. V nějaké 40 % kořalce se propolisu rozpustí znatelně méně, je to spíše nouzové řešení. Výluh propolisu 100 % lihem je tmavě žlutý, červený až tmavě hnědý a kapka z toho výluhu na kůži nechá silně lepkavou vrstvu propolisu, výluh z 40 % kořalky je několikrát slabší.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz> To: <vcely/=/v.or.cz> Sent: Thursday, December 04, 2008 12:01 PM Subject: Re: v?ela?sk? krouky
správně to má být 5% roztok je nutné si vzpomenout na školní léta a počítat Postup: Vezmete jakoukoliv bílou kořalku a v ní rozpouštíte propolis pokud to jde. Vyrobíte tak nasycený roztok. Po přepočtu na čistý líh dostanete 100% roztok Tinkturu pak naředíte na 5 % pro vnitřní užívání Pokud bude na vnější může být silnější Pro ředění je nejlepší si pořídit Křížovou tabulku.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32731
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 4. 12. 2008
Re: Medomet Dotace (32723) (32728) (32729)
nelépe pak uděláš když se podíváš na stránky ČSV
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Pep?no <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Medomet Dotace > Datum: 04.12.2008 12:12:19 > ---------------------------------------- > Dotace není plošná? Celorepubliková? > Mám na mysli dotaci na nákup zařízení /nevím přesně jak se jmenuje/To jest > na Medomet,refraktometr,nádoby na med,udvíčkovací zařízení,atd. > Nemám namysli dotace pro začínajíci včelaře které vyhlašují kraje. Nebo se > pletu? > > ------------------------------- > > (e-mailem) --- 4. 12. 2008 > Re:Medomet Dotace (32723) > > Na tohle dávaly dotace kraje . Musíš si najít podmínky jaké platí u vás > > Pepan > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32732
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Hubač (e-mailem) --- 4. 12. 2008
Re: v?ela?sk? krouky (25367) (25370) (25372) (25374) (25377) (25381) (25385) (25388) (25392) (32725)
To je chyba - každý názor. Ve včelařství lidová tvořivost nezná mezí. Svůj návod jsem Vám zaslal, v podstatném se shoduje s názorem dalších kolegů lékařů-včelařů. Napište odkud jste, až budu dělat přednášku poblíž, dám Vám vědět, nemám bohužel čas. Pro začátek Vám doporučuji k prostudování od Dr. Hajduškové Včelí produkty očima lékaře. S pozdravem MUDr. Radek Hubač učitel včelařství
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Jitka <adolfovice113/=/seznam.cz> > Předmět: Re: v?ela?sk? krouky > Datum: 04.12.2008 11:47:25 > ---------------------------------------- > Zajímám se o výrobu propolisu, ale názory včelařů jsou různé i ohledně doby > protřepávání 14 - 30 dní. Údajně je kvalitnější, pokud je doba výroby > delší. Ale chtěla bych se zeptat na názor ohledně ředění. Jeden včelař mi > poradil: v 250 ml. minimálně 60 ti procentního lihu /který se dá nahradit > slivovicí, protože líh v lékárně je dost drahý/ protřepávat 14 dní 20 dkg > propolisu, po té přecedit a doředit do půl litru, abych získala hotovou > propolisovou tinkturu. Jiný včelař byl zásadně proti ředění hotové > tinktury, neboť údajně ztrácí jednak svou specifickou barvu a jednak i > léčivé účinky. Momentálně jsem ve stavu, kdy podle rad prvního včelaře > protřepávám čtvrt litru propolisové tinktury 14 dní a teď váhám ve věci > doředění na požadovaného půl litru. > Vím, že propolis je úžasná věc, ale lahvička této vzácné tinktury, kterou > jsem měla ještě po dědečkovi (ten se věnoval včelařství celý život, ale > bohužel již nežije) už mi došla a zřejmě jsem se pustila do věci, která je > mou velkou neznámou. > Může mi prosím někdo poradit? Byla bych vděčná za každý názor. > Děkuji Jitka > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32733
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 4. 12. 2008
Re: Aerosolový vyvijec (32734)
Je to v návodu na vyvíječ. Vodní emulze nad 10st.-120 sec., acetonový roztok -5 až +10 st. - 30 sec., s vyvíječem s výkonem 1,5 ml/min., pro nástavek 6-10 plástů 39x24.
U dvou nástavků prodloužit při venkovní teplotě 10-15 st. o 45 sec. při teplotě nad 15 st. o 30 sec. U acetonového roztoku pak o 10 sec.
Česno uvolnit po 10-15 minutách.
Tonda
>Dobrý den, zítra bych chtěl jet léčit včely a zajímalo by mě, po jakou dobu (vteřin) se do úlu vpravuje aerosol? Nemůžu tuto informaci nikde najít. Děkuji za odpověd
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32735
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Felix Pečenka (83.208.196.187) --- 4. 12. 2008
Re: Aerosolový vyvijec (32734)
Při těchto teplotách přichází v úvahu jen provedení acetonem zakoupeným v lékárně pro lékárnské účely, ne ředidlo acetonové do barev. Voda v současné době při teplotách okolo 5 stupňů po čase zamrzá a neni aplikovaná správná dávka.tj 1,5ml/mim. Do 300ml (3deci) acetonu jedna lahvička Varidol aer, (lez pokud neni i varidol fum) nebo 16 kapek M-1 Aer, nejlépe podle nařízení KVS. Na roztoče je účinějsí Varidol, ovšem ten nebere včelomorky. Ty bere M-lAer. Doba aplikace: 3O vteřin jeden nástavek 39x24, další nástavek prodlužujeme o 10 vteřin, tzn jsou li dva nástavky aplikujeme 40 vteřin. Acetonem lze aplikovat až do -5, ale 100% funkčnost je do -2 pak je třeba kontrolovat zda odkapává aceton, zda nám v triskách nezamrzají kapky vody. U zvlášť slabých včelstev a záložních oddělků snížíme expozici úměrně na minimálně 2/3
Uvedené hodnoty platí pro sstředněsilná včelstva obsedající 6-10 plástů 39 x 24 a vyvíječ s výkonem nad 1,5 ml za minutu. Pro úplnost uvedu ještě jak je to s vodní emulzí: výhradně jen nad +10 C, expozice trvá 120 sekund, u zvláš´T SILNÝCH VČELSTEV PRODLUŽUJEME PŘI VENKOVNÍ TEPLOTĚ 10-15 c O 45 VTEŘIN, PŘI TEPLOTĚ NAD 15 c O 30 VTEŘIN A Ošetření včelstev ve dvou nástavcích vodní emulzí prodlužujeme o tyto uvedené časy taktktéž, t. zn. včelstvo ve dvou nástavcích je při teplotě do 15 C osetření vodní emulzí 120+ 45 = 150 až 165 vteřin. Je lepší ošetřovat acetonem. Cena 900ml acetonu se pohybuje v Dole a u solidních lekárn k dnešnímu dni od 85 do 95,- Kč ovšem nenažraní lekárníci chtějí v některých místech za tuto samou lahev i 160,- Kč. Emulze se dělá vždy z 300ml vody nebo acetonu Včelstva doporučuji ošetřovat jako poslední ošetření vždy až po 20.11. kdy tam neni 100% plod a jsou zasaženi všichni přežívající roztoči. . to je jedna ze zásad, kterou by měl dodržret každý včelař a druhá zásada při ošetřování fumigací je , že včelstva se musí pohybovat na česně, aby byla fumigace účinná, tj, že jsou rozlezlá. Při nižších teplotách neni fumigace 100%účinná a léčime jen své svědomí a roztoči přežívaji. Jako hlavní ošetření se ukazuje jarní nátěr plodu bez ohledu na počty roztoče v zimní měli.bude to hlavní ošetření do budoucna, včelaři pro jeho pracnost se tomu brání, ale přijdou na to sami, pokud budou chtít včelařit. Je to náročné pro funkcionáře na zajištění léčiva. Nejlepe je zajistit léčivo v letním období jak pro podzim , tak i pro jaro. Ovšem toto nemohou někteří pochopit, že to jde. Zdraví Felix
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32738
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Felix Pečenka (83.208.196.187) --- 4. 12. 2008
Re: Aerosolový vyvijec (32734)
Při těchto teplotách přichází v úvahu jen provedení acetonem zakoupeným v lékárně pro lékárnské účely, ne ředidlo acetonové do barev. Voda v současné době při teplotách okolo 5 stupňů po čase zamrzá a neni aplikovaná správná dávka.tj 1,5ml/mim. Do 300ml (3deci) acetonu jedna lahvička Varidol aer, (lez pokud neni i varidol fum) nebo 16 kapek M-1 Aer, nejlépe podle nařízení KVS. Na roztoče je účinějsí Varidol, ovšem ten nebere včelomorky. Ty bere M-lAer. Doba aplikace: 3O vteřin jeden nástavek 39x24, další nástavek prodlužujeme o 10 vteřin, tzn jsou li dva nástavky aplikujeme 40 vteřin. Acetonem lze aplikovat až do -5, ale 100% funkčnost je do -2 pak je třeba kontrolovat zda odkapává aceton, zda nám v triskách nezamrzají kapky vody. U zvlášť slabých včelstev a záložních oddělků snížíme expozici úměrně na minimálně 2/3
Uvedené hodnoty platí pro sstředněsilná včelstva obsedající 6-10 plástů 39 x 24 a vyvíječ s výkonem nad 1,5 ml za minutu. Pro úplnost uvedu ještě jak je to s vodní emulzí: výhradně jen nad +10 C, expozice trvá 120 sekund, u zvláš´T SILNÝCH VČELSTEV PRODLUŽUJEME PŘI VENKOVNÍ TEPLOTĚ 10-15 c O 45 VTEŘIN, PŘI TEPLOTĚ NAD 15 c O 30 VTEŘIN A Ošetření včelstev ve dvou nástavcích vodní emulzí prodlužujeme o tyto uvedené časy taktktéž, t. zn. včelstvo ve dvou nástavcích je při teplotě do 15 C osetření vodní emulzí 120+ 45 = 150 až 165 vteřin. Je lepší ošetřovat acetonem. Cena 900ml acetonu se pohybuje v Dole a u solidních lekárn k dnešnímu dni od 85 do 95,- Kč ovšem nenažraní lekárníci chtějí v některých místech za tuto samou lahev i 160,- Kč. Emulze se dělá vždy z 300ml vody nebo acetonu Včelstva doporučuji ošetřovat jako poslední ošetření vždy až po 20.11. kdy tam neni 100% plod a jsou zasaženi všichni přežívající roztoči. . to je jedna ze zásad, kterou by měl dodržret každý včelař a druhá zásada při ošetřování fumigací je , že včelstva se musí pohybovat na česně, aby byla fumigace účinná, tj, že jsou rozlezlá. Při nižších teplotách neni fumigace 100%účinná a léčime jen své svědomí a roztoči přežívaji. Jako hlavní ošetření se ukazuje jarní nátěr plodu bez ohledu na počty roztoče v zimní měli.bude to hlavní ošetření do budoucna, včelaři pro jeho pracnost se tomu brání, ale přijdou na to sami, pokud budou chtít včelařit. Je to náročné pro funkcionáře na zajištění léčiva. Nejlepe je zajistit léčivo v letním období jak pro podzim , tak i pro jaro. Ovšem toto nemohou někteří pochopit, že to jde. Zdraví Felix
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32739
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Felix Pečenka (83.208.196.187) --- 4. 12. 2008
Re: Aerosolový vyvijec (32734)
Při těchto teplotách přichází v úvahu jen provedení acetonem zakoupeným v lékárně pro lékárnské účely, ne ředidlo acetonové do barev. Voda v současné době při teplotách okolo 5 stupňů po čase zamrzá a neni aplikovaná správná dávka.tj 1,5ml/mim. Do 300ml (3deci) acetonu jedna lahvička Varidol aer, (lez pokud neni i varidol fum) nebo 16 kapek M-1 Aer, nejlépe podle nařízení KVS. Na roztoče je účinějsí Varidol, ovšem ten nebere včelomorky. Ty bere M-lAer. Doba aplikace: 3O vteřin jeden nástavek 39x24, další nástavek prodlužujeme o 10 vteřin, tzn jsou li dva nástavky aplikujeme 40 vteřin. Acetonem lze aplikovat až do -5, ale 100% funkčnost je do -2 pak je třeba kontrolovat zda odkapává aceton, zda nám v triskách nezamrzají kapky vody. U zvlášť slabých včelstev a záložních oddělků snížíme expozici úměrně na minimálně 2/3
Uvedené hodnoty platí pro sstředněsilná včelstva obsedající 6-10 plástů 39 x 24 a vyvíječ s výkonem nad 1,5 ml za minutu. Pro úplnost uvedu ještě jak je to s vodní emulzí: výhradně jen nad +10 C, expozice trvá 120 sekund, u zvláš´T SILNÝCH VČELSTEV PRODLUŽUJEME PŘI VENKOVNÍ TEPLOTĚ 10-15 c O 45 VTEŘIN, PŘI TEPLOTĚ NAD 15 c O 30 VTEŘIN A Ošetření včelstev ve dvou nástavcích vodní emulzí prodlužujeme o tyto uvedené časy taktktéž, t. zn. včelstvo ve dvou nástavcích je při teplotě do 15 C osetření vodní emulzí 120+ 45 = 150 až 165 vteřin. Je lepší ošetřovat acetonem. Cena 900ml acetonu se pohybuje v Dole a u solidních lekárn k dnešnímu dni od 85 do 95,- Kč ovšem nenažraní lekárníci chtějí v některých místech za tuto samou lahev i 160,- Kč. Emulze se dělá vždy z 300ml vody nebo acetonu Včelstva doporučuji ošetřovat jako poslední ošetření vždy až po 20.11. kdy tam neni 100% plod a jsou zasaženi všichni přežívající roztoči. . to je jedna ze zásad, kterou by měl dodržret každý včelař a druhá zásada při ošetřování fumigací je , že včelstva se musí pohybovat na česně, aby byla fumigace účinná, tj, že jsou rozlezlá. Při nižších teplotách neni fumigace 100%účinná a léčime jen své svědomí a roztoči přežívaji. Jako hlavní ošetření se ukazuje jarní nátěr plodu bez ohledu na počty roztoče v zimní měli.bude to hlavní ošetření do budoucna, včelaři pro jeho pracnost se tomu brání, ale přijdou na to sami, pokud budou chtít včelařit. Je to náročné pro funkcionáře na zajištění léčiva. Nejlepe je zajistit léčivo v letním období jak pro podzim , tak i pro jaro. Ovšem toto nemohou někteří pochopit, že to jde. Zdraví Felix
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32740
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Felix Pečenka (83.208.196.187) --- 4. 12. 2008
Re: Aerosolový vyvijec (32734)
Při těchto teplotách přichází v úvahu jen provedení acetonem zakoupeným v lékárně pro lékárnské účely, ne ředidlo acetonové do barev. Voda v současné době při teplotách okolo 5 stupňů po čase zamrzá a neni aplikovaná správná dávka.tj 1,5ml/mim. Do 300ml (3deci) acetonu jedna lahvička Varidol aer, (lez pokud neni i varidol fum) nebo 16 kapek M-1 Aer, nejlépe podle nařízení KVS. Na roztoče je účinějsí Varidol, ovšem ten nebere včelomorky. Ty bere M-lAer. Doba aplikace: 3O vteřin jeden nástavek 39x24, další nástavek prodlužujeme o 10 vteřin, tzn jsou li dva nástavky aplikujeme 40 vteřin. Acetonem lze aplikovat až do -5, ale 100% funkčnost je do -2 pak je třeba kontrolovat zda odkapává aceton, zda nám v triskách nezamrzají kapky vody. U zvlášť slabých včelstev a záložních oddělků snížíme expozici úměrně na minimálně 2/3
Uvedené hodnoty platí pro sstředněsilná včelstva obsedající 6-10 plástů 39 x 24 a vyvíječ s výkonem nad 1,5 ml za minutu. Pro úplnost uvedu ještě jak je to s vodní emulzí: výhradně jen nad +10 C, expozice trvá 120 sekund, u zvláš´T SILNÝCH VČELSTEV PRODLUŽUJEME PŘI VENKOVNÍ TEPLOTĚ 10-15 c O 45 VTEŘIN, PŘI TEPLOTĚ NAD 15 c O 30 VTEŘIN A Ošetření včelstev ve dvou nástavcích vodní emulzí prodlužujeme o tyto uvedené časy taktktéž, t. zn. včelstvo ve dvou nástavcích je při teplotě do 15 C osetření vodní emulzí 120+ 45 = 150 až 165 vteřin. Je lepší ošetřovat acetonem. Cena 900ml acetonu se pohybuje v Dole a u solidních lekárn k dnešnímu dni od 85 do 95,- Kč ovšem nenažraní lekárníci chtějí v některých místech za tuto samou lahev i 160,- Kč. Emulze se dělá vždy z 300ml vody nebo acetonu Včelstva doporučuji ošetřovat jako poslední ošetření vždy až po 20.11. kdy tam neni 100% plod a jsou zasaženi všichni přežívající roztoči. . to je jedna ze zásad, kterou by měl dodržret každý včelař a druhá zásada při ošetřování fumigací je , že včelstva se musí pohybovat na česně, aby byla fumigace účinná, tj, že jsou rozlezlá. Při nižších teplotách neni fumigace 100%účinná a léčime jen své svědomí a roztoči přežívaji. Jako hlavní ošetření se ukazuje jarní nátěr plodu bez ohledu na počty roztoče v zimní měli.bude to hlavní ošetření do budoucna, včelaři pro jeho pracnost se tomu brání, ale přijdou na to sami, pokud budou chtít včelařit. Je to náročné pro funkcionáře na zajištění léčiva. Nejlepe je zajistit léčivo v letním období jak pro podzim , tak i pro jaro. Ovšem toto nemohou někteří pochopit, že to jde. Zdraví Felix
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32741
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Felix Pečenka (83.208.196.187) --- 4. 12. 2008
Re: Aerosolový vyvijec (32734)
Při těchto teplotách přichází v úvahu jen provedení acetonem zakoupeným v lékárně pro lékárnské účely, ne ředidlo acetonové do barev. Voda v současné době při teplotách okolo 5 stupňů po čase zamrzá a neni aplikovaná správná dávka.tj 1,5ml/mim. Do 300ml (3deci) acetonu jedna lahvička Varidol aer, (lez pokud neni i varidol fum) nebo 16 kapek M-1 Aer, nejlépe podle nařízení KVS. Na roztoče je účinějsí Varidol, ovšem ten nebere včelomorky. Ty bere M-lAer. Doba aplikace: 3O vteřin jeden nástavek 39x24, další nástavek prodlužujeme o 10 vteřin, tzn jsou li dva nástavky aplikujeme 40 vteřin. Acetonem lze aplikovat až do -5, ale 100% funkčnost je do -2 pak je třeba kontrolovat zda odkapává aceton, zda nám v triskách nezamrzají kapky vody. U zvlášť slabých včelstev a záložních oddělků snížíme expozici úměrně na minimálně 2/3
Uvedené hodnoty platí pro sstředněsilná včelstva obsedající 6-10 plástů 39 x 24 a vyvíječ s výkonem nad 1,5 ml za minutu. Pro úplnost uvedu ještě jak je to s vodní emulzí: výhradně jen nad +10 C, expozice trvá 120 sekund, u zvláš´T SILNÝCH VČELSTEV PRODLUŽUJEME PŘI VENKOVNÍ TEPLOTĚ 10-15 c O 45 VTEŘIN, PŘI TEPLOTĚ NAD 15 c O 30 VTEŘIN A Ošetření včelstev ve dvou nástavcích vodní emulzí prodlužujeme o tyto uvedené časy taktktéž, t. zn. včelstvo ve dvou nástavcích je při teplotě do 15 C osetření vodní emulzí 120+ 45 = 150 až 165 vteřin. Je lepší ošetřovat acetonem. Cena 900ml acetonu se pohybuje v Dole a u solidních lekárn k dnešnímu dni od 85 do 95,- Kč ovšem nenažraní lekárníci chtějí v některých místech za tuto samou lahev i 160,- Kč. Emulze se dělá vždy z 300ml vody nebo acetonu Včelstva doporučuji ošetřovat jako poslední ošetření vždy až po 20.11. kdy tam neni 100% plod a jsou zasaženi všichni přežívající roztoči. . to je jedna ze zásad, kterou by měl dodržret každý včelař a druhá zásada při ošetřování fumigací je , že včelstva se musí pohybovat na česně, aby byla fumigace účinná, tj, že jsou rozlezlá. Při nižších teplotách neni fumigace 100%účinná a léčime jen své svědomí a roztoči přežívaji. Jako hlavní ošetření se ukazuje jarní nátěr plodu bez ohledu na počty roztoče v zimní měli.bude to hlavní ošetření do budoucna, včelaři pro jeho pracnost se tomu brání, ale přijdou na to sami, pokud budou chtít včelařit. Je to náročné pro funkcionáře na zajištění léčiva. Nejlepe je zajistit léčivo v letním období jak pro podzim , tak i pro jaro. Ovšem toto nemohou někteří pochopit, že to jde. Zdraví Felix
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32742
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomáš Heřman (e-mailem) --- 5. 12. 2008
Re: Aerosolov? vyvijec (32734) (32742)
Jako hlavní > ošetření se ukazuje jarní nátěr plodu bez ohledu na počty roztoče v zimní > měli.bude to hlavní ošetření do budoucna, včelaři pro jeho pracnost se tomu > brání, ale přijdou na to sami, pokud budou chtít včelařit. Je to náročné > pro funkcionáře na zajištění léčiva. Nejlepe je zajistit léčivo v letním > období jak pro podzim , tak i pro jaro. Ovšem toto nemohou někteří > pochopit, že to jde. Zdraví Felix
To snad nemuzete myslet vazne. Co treba tento rok kdyz tam roztoci nejsou, tak to stejne na jare natrem i pres 3 narizena osetreni na podzim, at maj vcely jeste lepsi prostredi a podminky pro zivot a my lepsi produkty??? Nebo tim naznacujete neucinost nasi podzimni chemie?
T.H.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32744
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (212.77.163.104) --- 5. 12. 2008
Re: Aerosolov? vyvijec (32734) (32742) (32744)
Jako hlavní
> ošetření se ukazuje jarní nátěr plodu bez ohledu na počty roztoče v zimní
> měli.bude to hlavní ošetření do budoucna, včelaři pro jeho pracnost se tomu
> brání, ale přijdou na to sami, pokud budou chtít včelařit. Je to náročné
> pro funkcionáře na zajištění léčiva. Nejlepe je zajistit léčivo v letním
> období jak pro podzim , tak i pro jaro. Ovšem toto nemohou někteří
> pochopit, že to jde. Zdraví Felix
To snad nemuzete myslet vazne.
Co treba tento rok kdyz tam roztoci nejsou, tak to stejne na jare natrem i pres 3 narizena osetreni na podzim, at maj vcely jeste lepsi prostredi a podminky pro zivot a my lepsi produkty??? Nebo tim naznacujete neucinost nasi podzimni chemie?
T.H.
------------------
Včera se na Fascinovaném včelaři objevila zajímavá videa, mimo jiné Celý rok proti varroaáze.
Když to se mnou shlédla manželka, hlavně nátěr plodu, tak to komentovala:" Doufej že to video neuvídí tvoji zákazníci. To by už med nejedli.
m.j.
Společně se mnou nabyla dojmu, že těch deset dcm2 plodu měl už ten první plást
A zajímavé bylo, že i ona si všimla, že úly na prvních a druhých videích vypadají trochu odlišně.
Jeden rok jsem sledoval spad na zde demonstrovaných podložkách, a hned v zimě jsme bouchal varoa dna. Docela by mě zajímalo, kolik tam propagovaný varroamonitoring na těch podložkách zabere času. A nechápu ten odpor pro zahrnutí diagnostických varraden do prostředků proti VD a do dotací.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32745
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomáš Heřman (e-mailem) --- 5. 12. 2008
Re: Aerosolov? vyvijec (32734) (32742) (32744) (32745)
> Jeden rok jsem sledoval spad na zde demonstrovaných podložkách, a hned v > zimě jsme bouchal varoa dna. Docela by mě zajímalo, kolik tam propagovaný > varroamonitoring na těch podložkách zabere času. A nechápu ten odpor pro > zahrnutí diagnostických varraden do prostředků proti VD a do dotací. >
Presne tak, kdo chce kontrolovat spad celorocne tak je varroadno znacne ulehceni. Mam jeste i zdedene uly a tam to kontroluju az ted, protoze v lete by to stalo mimo hodne casu s oblekanim i hodne zihadel. Ono machrovat bez kukly s podlozkou v cesnu v plne sile vcelstev neni snadny - aspon u mych vcelstev. Pak je mi jasny, ze se kazdej na to radsi vyprdne, navic kdyz vcely viditelne rusi. Pri vytahovani podlozky zazadu pod sitem si vcelky maximalne trochu zahuci ale to je vse, casto si toho ani nevsimnou. U varoadna opravdu staci v lete prijit v trenkach, zezadu vyndat podlozku, spocitat ci odhadnout spad, ocistit, a vratit podlozku. A nejvetsi investice pro toho kdo je trochu zrucnej, ma zakladni naradi, pilku, vrtacku a ma trochu pristup ke drevu (staci odpad po truhlarine) je to sito do dna - tak je to alespon v mym pripade. Planku uz v MV vyslo vicero.
T.H.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32746
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- G.Pazderka (80.78.156.8) --- 5. 12. 2008
Re: Aerosolov? vyvijec (32734) (32742) (32744) (32745)
10x10cm 10x = 10dm2 plodu pod víčky. V tom včelstvu na videu byly takové zsvíčkované maximálně 3 rámky. A plodu na tom prvním byla slabší jeho třetina plochy. Podle rozměru 3,7x2dm x dvě strany je 7,4 dm2 děleno třemi. Výšku díla(2dm) vidím menší protože jde viditelně o spodní okousaný dílo.
Ten bílý úl jsem už měl v rukách, jde o nějaký typ. Viděl jsem tam Moravský univerzály II. a ten na teplo si nejsem jistý, ale půjde asi o nějakou 11 z obkladu.
..........
Karel>
A zajímavé bylo, že i ona si všimla, že úly na prvních a druhých videích vypadají trochu odlišně.
m.j.
Společně se mnou nabyla dojmu, že těch deset dcm2 plodu měl už ten první plást <
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32747
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Karel (90.176.186.153) --- 5. 12. 2008
Re: Aerosolov? vyvijec (32734) (32742) (32744) (32745) (32747)
GP:
10x10cm 10x = 10dm2 plodu pod víčky. V tom včelstvu na videu byly takové zsvíčkované maximálně 3 rámky. A plodu na tom prvním byla slabší jeho třetina plochy. Podle rozměru 3,7x2dm x dvě strany je 7,4 dm2 děleno třemi. Výšku díla(2dm) vidím menší protože jde viditelně o spodní okousaný dílo.
----
Máš pravdu, když si to člověk začne počítat, tak pak to vyjde jinak.
31.cm x 32 cm. To poskládat ze středů plástů.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32748
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 5. 12. 2008
Byrokratická absurdita skončí
http://kralovehradecko.regiony24.cz/aktualne/vypis.aspx?id_clanku=43431
Jedna z nejabsurdnějších povinností zemědělců - sledovat v okruhu pěti kilometrů od polí směr letů včel, od jara příštího roku padne.
„V novele zákona o rostlinolékařské péči bude povinnost zemědělců informovat všechny chovatele včel v okolí do pěti kilometrů od svých polí a sledovat dráhy včel zrušena,“ potvrdil tajemník antibyrokratické komise ministerstva zemědělství (ABK) Jaroslav Šebek.
Naopak včelaři s kočujícími včelstvy budou muset o jejich pohybu informovat zemědělce. „Není to nic proti včelám, ty je samozřejmě nutné chránit. Zemědělci samozřejmě musí nadále dodržovat obecné podmínky týkající se ochrany včel,“ informoval tajemník ABK.
--------------
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32749
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- kozlik (90.177.14.87) --- 6. 12. 2008
Re: Nosič lahví (32736) (32752)
Na přepravu jsou nejlepší nové přepravky na zeleninu. Podle typu se tam vejde 10 "kilovek" a ani to o sebe necinká. Taky cena není zanedbatelná, za 10 Kč , nebo dokonce zadara. Přepravky je možné plné také skládat na sebe. Jen po vyprázdnění jich pět čistých dám na sebe a do velkého igelitového pytle , aby se do příštího roku nezaprášily.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32753
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- G.Pazderka (80.78.156.8) --- 6. 12. 2008
Re: Aerosolový vyvijec (32734) (32742) (32754)
Řekl bych, že samičky VD jsou v plném reprodukčním cyklu a na konci reprodukčního cyklu. Ty nakonci prostě odchovali svých pár dávek potomků a navíc už nemají. Tak umírají.
Potravy mají dostatek a i když zalezou tři samičky do buňky mají dohromady hody velké. Akoráte vyběhne při dvou nebo třech samičkách méně potomků. Asi kvůli konkurenci samiček rodičů.
.....
Vorja:>Jsou také samičky VD krátkověké a dlouhověké jako včely?<
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32756
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Krušina (88.100.116.110) --- 6. 12. 2008
Re: dotace na vyvíječ (32750)
Dotace ma vyvíječ by měla doputovat na účet místně příslušné ZO ČSV přes okresní výbor ve stejném mermínu jako dotace na léčivo. U nás jednatel dostal oběžník, kde jednotlivé sumy dotací byly vyčísleny tak, jak je okres posílal na účty ZO. Ptal bych se na místně příslušné ZO ČSV. MYslím, že to všude dorazilo v průběhu listopadu.
Radek Krušina
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32757
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 7. 12. 2008
Re: Sluneční tavidlo (32751)
Řeže se obyčejnou ruční pilkou nebo cirkulárkou, přímočarou pilou atd. Musí být ostrý nástroj, jinak se u elektrického nářadí natavuje a u ručního žmoulá a mačká a řez není kvalitní. V lepších obchodech se dají získat jakési popisy a pokyny k zpracování, třeba http://polykarbonat.rempo.net/komurkove-polykarbonatove-pc-desky-makrolon/navody-k-montazi/ a http://www.rempo.net/picture/shop/file/Makrolon.pdf , papírový leták na podobné téma jsem viděl taky volně k použití v Bauhausu.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "kozlik" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Saturday, December 06, 2008 4:46 PM Subject: Sluneční tavidlo
> Dělám trochu větší tavidlo. Se skleněným krytem je větší riziko rozbití a > také je kryt těžší. Zkoušel jste někdo komorový polykarbonát? Mám > vyhlédnutý 4,5 mm . Netrpí to horkem? Nevrhají komorové přepážky stín? Jak > to řežete na míru?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32758
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 7. 12. 2008
Re: Sluneční tavidlo (32751)
Asi bych polykarbonát dal normálně do zahloubeného rámu, připevnil šroubovanými lištami a dotěsnil obyčejným levným univerzálním silikonem. Ten jako kyselý silikon by neměl držet minimálně na materiálu rámu a zřejmě taky nemá přilnavost k Makrolonu na rozdíl od neutrálního silikonu, takže tím by se vyřešila velká tepelná roztažnost polykarbonátu a zároveň by bylo tavidlo utěsněné. Komůrky by měly být aspoň z jedné strany přístupné, jednou za čas asi bude nutné vatou namotanou na drátu atd vyčistit vnitřek komůrek. Horko se projeví tak, že polykarbonát se bude prověšovat, jak moc, se uvidí
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "kozlik" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Saturday, December 06, 2008 4:46 PM Subject: Sluneční tavidlo
> Dělám trochu větší tavidlo. Se skleněným krytem je větší riziko rozbití a > také je kryt těžší. Zkoušel jste někdo komorový polykarbonát? Mám > vyhlédnutý 4,5 mm . Netrpí to horkem? Nevrhají komorové přepážky stín? Jak > to řežete na míru?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32759
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomáš Jaša (88.100.95.95) --- 7. 12. 2008
Re: Sluneční tavidlo (32751)
Zkušenost mám se slunečním tavidlem o rozměru cca 100x60cm a polykarbonátem síly 6mm. Řezat se to nechá stejně jak dřevo. Nejlépe kotoučem s SK plátky. Horkem to netrpí, jen hodně pracuje. Roztažnost je tak velká, že jsem to ani nedával do rámu. Musel by mít tak velké vůle, že by to vypadalo divně. Na hranách mám z vnějšku přišroubované závaží, tak aby polykarbonát doléhal na hrany bedny. Závažím myslím dřevěnou lištu a i ta musí být přidělána tak aby to mohlo pracovat. Větší otvor v desce a velkoplošnou podložku.
Tomáš Jaša
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32760
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- fskalsky (195.113.155.3) --- 8. 12. 2008
Organisovane vcelarstvi v Cesku 1905
Po douhem a bezvyslednem jednani ,uzavrena se spolecnosti- Rakousky Phoenix-smlouva nova,nevypoveditelna na 10 let.
Videnske sdruzeni-Centralverein-jasa,ze se ji podarilo odtrhnout od nemeckeho ustredi v Praze spolek v Moste.
25.3. Zrizen krajinsky Vcelarsky spolek pro Prahu a okoli.
Pritomnym milo se dotklo,kdyz hned pri zahajeni p.K.Netuka prohlasil ze pokus se zdaril.Dosly prihlasky i telegraficky od prof.ceske techniky p.Velflika ,jedna telegrafickou postou,jedna telefonem.
Sdruzeni ceskoslovanskych vcelaru v Kolci v.hromada,clenu 200.Ulozeno pripravit zalozeni samostatneho vcelarskeho druzstva.Prodej medu na zaklade zakona r.1872 a vlastiho vcelinu,podil stanoven na 10 K a ruceni jednonasobne.
Sjezd ceskoslovanskych vcelaru ve Msene u Melnika.
Prednaska Hlineckehoc.k.post.oficiala z Melnika,ktera mela za predmet vyhody ulu americkych.Odpurci novych smeru nezustali nic dluzni.Dle nahledu odpurcu,bylo by nejlepe vratiti se k nerozbornemu klatu.Sbor soudcu nesnadnou svoji praci dokoncil teprve ve 3hodiny s pulnoci.Vsechny prvni ceny ,medalie,i odmena prirknuty funkcionarum vystavy.
ZU Brno zavladl smer nepravd.Na podporu zrizeni spol.vcelinu obdrzeli 3000K.Zvoleno vcelstvo vcelstvo svedske-Nora- a ruske -Hvezda polarni-.C.K.mistodrzitelstvim potvrzeno ze p.Dolezal je delegatem u zem.rady.
Spolek-Pohoran-val.hromada pritomno 27 clenu (176)Zprava pokladni:prijem 237 K,vydani 321 K.Predseda L.Dolezal predlozil k rozhodnuti,mali zustat spolek i nadale clenem hospodarske spolecnosti(ZU)v Brne.Usneseno zustati.Rokovano o oplozovaci stanici.Vzhledem k tomu,ze misto je pro oplozovani nevhodne a jine neni,stanici zrusiti.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32763
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- fskalsky (195.113.155.3) --- 8. 12. 2008
Organisovane vcelarstvi v Cesku 1905
Po douhem a bezvyslednem jednani ,uzavrena se spolecnosti- Rakousky Phoenix-smlouva nova,nevypoveditelna na 10 let.
Videnske sdruzeni-Centralverein-jasa,ze se ji podarilo odtrhnout od nemeckeho ustredi v Praze spolek v Moste.
25.3. Zrizen krajinsky Vcelarsky spolek pro Prahu a okoli.
Pritomnym milo se dotklo,kdyz hned pri zahajeni p.K.Netuka prohlasil ze pokus se zdaril.Dosly prihlasky i telegraficky od prof.ceske techniky p.Velflika ,jedna telegrafickou postou,jedna telefonem.
Sdruzeni ceskoslovanskych vcelaru v Kolci v.hromada,clenu 200.Ulozeno pripravit zalozeni samostatneho vcelarskeho druzstva.Prodej medu na zaklade zakona r.1872 a vlastiho vcelinu,podil stanoven na 10 K a ruceni jednonasobne.
Sjezd ceskoslovanskych vcelaru ve Msene u Melnika.
Prednaska Hlineckehoc.k.post.oficiala z Melnika,ktera mela za predmet vyhody ulu americkych.Odpurci novych smeru nezustali nic dluzni.Dle nahledu odpurcu,bylo by nejlepe vratiti se k nerozbornemu klatu.Sbor soudcu nesnadnou svoji praci dokoncil teprve ve 3hodiny s pulnoci.Vsechny prvni ceny ,medalie,i odmena prirknuty funkcionarum vystavy.
ZU Brno zavladl smer nepravd.Na podporu zrizeni spol.vcelinu obdrzeli 3000K.Zvoleno vcelstvo vcelstvo svedske-Nora- a ruske -Hvezda polarni-.C.K.mistodrzitelstvim potvrzeno ze p.Dolezal je delegatem u zem.rady.
Spolek-Pohoran-val.hromada pritomno 27 clenu (176)Zprava pokladni:prijem 237 K,vydani 321 K.Predseda L.Dolezal predlozil k rozhodnuti,mali zustat spolek i nadale clenem hospodarske spolecnosti(ZU)v Brne.Usneseno zustati.Rokovano o oplozovaci stanici.Vzhledem k tomu,ze misto je pro oplozovani nevhodne a jine neni,stanici zrusiti.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32764
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (80.78.156.8) --- 8. 12. 2008
Re: BeeVital - varidol, gabon, formidol (32623) (32637) (32640) (32641) (32642) (32643)
Účinnost k.š. bude vyšší. Záleží na více okolnostech a vydávat takto nízkou hodnotu u k.š. by bylo opovrhování časem lidí, kteří to skutečně zkoumají a myslí to s varroázou vážně.
To, za jakých okolností má těch 50 - 60% se ví i v Dole. Množství plodu, typ úlu, typ aplikace (jsou co vím minimálně tři - vaporizace, čůrkem do uliček a postřikem), kdy se k.š. aplikuje, jak se doplňuje s jiným léčivem např. k.m.
Také je jasné, že i varidol má účinnost 50 - 60%, pokud se aplikuje nevhodně.
Beevital je zajímavá receptura, kterou určitě na zkoušku otestuji na pár včelstvech.
..........
>Josef 27. 11. 2008
Re: BeeVital - varidol, gabon, formidol (32623) (32637) (32640) (32641) (32642)
Kyselina šťavelová není povolenou látkou k tlumení VD na území ČR. Výsledky s tím preparátem jsou stejné jako s formidolem, tedy asi kolem 50 až 60 %. <
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32765
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 12. 2008
Re: Sluneční tavidlo (32751) (32762) (32766)
Nebo bylo sklo úplně natěsno pod tlakem nacpáno do rámu a teplem nebo navlhnutím dřeva se ty rozměry pro sklo ještě zmenšily...
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, December 08, 2008 6:54 PM Subject: Re: Sluneční tavidlo
> Tím rozdílem teplot to nebude. Sám snímám rám se sklem ze starého tavidla > za chodu běžně a sklo neprasklo. Je to sklo ze starého okna , rozměry cca > 60*60. Spíš si myslím, že rám není dostatečně tuhý a občas se ti prohne a > sklo "zlomí".
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32770
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 12. 2008
Re: stolařství přítel Trunda (32767)
To je těžko, před dvěma roky tady proběhlo v diskuzi, že vyráběl nastavky z nevyzrálého dřeva, co se potom kroutily, ale od té doby se mohl poučit...Já myslím, že v případě úlů kromě pár skutečně renovovaných výrobců hlavně včelařů velkochovatelů je přímá návštěva truhlářství a rozhovor s tím člověkem, případně zhlédnutí dílny, jak to tam vypadá a materiálu nad jakékoliv dálkové anonymní internetové objednávky.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, December 08, 2008 8:43 PM Subject: stolařství přítel Trunda
> Chci se zeptat máte někdo úly od pana Trundy ? A jaké máte s tímto panem > zkušenosti ? Inzeruje v časopise včelařství.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32771
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- je?ek.obecný (e-mailem) --- 9. 12. 2008
Re: Sluneční tavidlo (32751) (32762) (32766)
ja mam na tavidle sklo jen tak, obyčejná tabule okeniho skla (50x100cm), bez ramu ..... v pohode uz dva roky funguje a neprasklo.....
ale sklo je nové - pokud použijete tabuli skla z nějakého okna po babičce, tak to sklo je o hodně křehčí ... "staré" sklo ani sklenář nenařeže, jak je křehké....
petr j.
kozlík napsal(a): > Tím rozdílem teplot to nebude. Sám snímám rám se sklem ze starého tavidla > za chodu běžně a sklo neprasklo. Je to sklo ze starého okna , rozměry cca > 60*60. Spíš si myslím, že rám není dostatečně tuhý a občas se ti prohne a > sklo "zlomí". > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32772
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pepík (78.136.139.243) --- 9. 12. 2008
Re: stolařství přítel Trunda (32767)
Ano mám 2 kusy asi 6 roků.Kvalita je troch horší než od Kolomého.Jinak jsem spokojen a v porovnání ceny a kvality za 690 Kč kompletní úl,paráda.Mám také 2 úly od Kolomého,kvalita je o třídu jinde.Všechny 4 úly jsem postupně předělal(falce),protože do úlů zatékala voda tekoucí po nástavcích.Nástavky jsem otočíl ofrézoval falce a udělal nové je podle úlu TU 85.Od té doby jsem vcelku spokojen s úly od obou výrobců,ale v porovnání konstrukcí pro mé použití na včelnici jsou nejlepší stále TU 85.(hlavně pro sesazení v rozích)
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32773
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 9. 12. 2008
Re: Sluneční tavidlo (32751) (32762) (32766) (32772)
To je hodně špatný sklenář když neumí řezat staré sklo, nebo ti chce prodat to svoje .
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com> > Předmět: Re: Sluneční tavidlo > Datum: 09.12.2008 00:42:14 > ---------------------------------------- > > > ja mam na tavidle sklo jen tak, obyčejná tabule okeniho skla > (50x100cm), bez ramu ..... v pohode uz dva roky funguje a neprasklo..... > > ale sklo je nové - pokud použijete tabuli skla z nějakého okna po > babičce, tak to sklo je o hodně křehčí ... "staré" sklo ani sklenář > nenařeže, jak je křehké.... > > > > petr j. > > > > > > kozlík napsal(a): > > Tím rozdílem teplot to nebude. Sám snímám rám se sklem ze starého tavidla > > za chodu běžně a sklo neprasklo. Je to sklo ze starého okna , rozměry cca > > 60*60. Spíš si myslím, že rám není dostatečně tuhý a občas se ti prohne a > > sklo "zlomí". > > > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32774
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- ježek.obecný (e-mailem) --- 9. 12. 2008
Re: Sluneční tavidlo (32751) (32762) (32766) (32772) (32774)
:) něco na tom asi bude, už sklenařinu nedělá :)
petr j.
Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a): > To je hodně špatný sklenář když neumí řezat staré sklo, nebo ti chce > prodat to svoje . > > Pepan > >> ------------ Původní zpráva ------------ >> Od: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com> >> Předmět: Re: Sluneční tavidlo >> Datum: 09.12.2008 00:42:14 >> ---------------------------------------- >> >> >> ja mam na tavidle sklo jen tak, obyčejná tabule okeniho skla >> (50x100cm), bez ramu ..... v pohode uz dva roky funguje a >> neprasklo..... >> >> ale sklo je nové - pokud použijete tabuli skla z nějakého okna po >> babičce, tak to sklo je o hodně křehčí ... "staré" sklo ani sklenář >> nenařeže, jak je křehké.... >> >> >> >> petr j. >> >> >> >> >> >> kozlík napsal(a): >> > Tím rozdílem teplot to nebude. Sám snímám rám se sklem ze starého >> tavidla >> > za chodu běžně a sklo neprasklo. Je to sklo ze starého okna , >> rozměry cca >> > 60*60. Spíš si myslím, že rám není dostatečně tuhý a občas se ti >> prohne a >> > sklo "zlomí". >> > >> > >> >> >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32775
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (212.77.163.100) --- 9. 12. 2008
Re: myši (32777) (32778) (32779)
Mně si dělají hnízda i v polystyrénu pod víky. Z tohoto důvodu od něj taky odstupuji. :-)
Myž když chce tak vyleze všude.
Je to pracné, ale mám nastříhané pletivo a připínáčky připevněné před očka.
U starých nástavků jsem neměl klasická očka, ale drážku na spodní hraně nástavku vysokou cca 6-8mm. Kdybych je nerušil, tak bych to ještě jistil hřebíky zatlučenými v rozteči cca 8mm. Jako česle.
Odstoupil jsem od toho, protože jsem chtěl kočovat, na stab. stanoviště je to výborné. A na jaře je vidět s baterkou mezi nástavky a člověk vidí jak se včely roztahují dolů. Ani to nemusí rozebírat.
Ucpával jsem to normálně molitanem.
Ne všechan očka musí být na zimu otevřená.
Zajímavé je, že když zacpu úplně klasické očko molitanem, tak si jej myši nevšímají. Prostě neví, že tudy vede cesta:-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32780
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Dalibor (78.102.151.207) --- 9. 12. 2008
Diky za odpoved jsou tedy aktivni pořad . A ohledne zasitovanych den ktere mam zavřene z duvodu tohu že jsem četl članek o vetrani ulu v zimnim obdobi kde psali že vcely utvoři zimni chumač podle proudeni vzduchu jiš nekdy na podzim a kdiš jim teda otevru nebo naopak zavru sita tak včelstvu zatežuji atk nechapu jak to delaji z odberem zimni mely proto jsem otevrel česna nechtelo semi manipulovat při každem lečeni ze sity pak jim opjed vetrat a při odberu mely zas přidušovat ikdiš tu nebude zas asi stim pridušenim takove akšni D
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32781
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 9. 12. 2008
Re: (32781)
Dalibor: .... kdyý jim teda otevru nebo naopak zavru sita tak včelstva zatežuji a tak nechapu jak to delaji z odberem zimni mely proto jsem otevrel česna--
----
On si to každý musí asi vyzkoušet sám. Je spousta zastánců i nepřátel větrání, že si jeden nevybere.
Já dělal první zasítovaná dna když ještě nebylo bežně k mání pozinkované varroa síto 3*3 mm.
A nebyly tedy ani určeny k odběru měli.
Měl jsem jen uprostřed dna otvor - cca 20x20cm. Síto proti mouchám a pod ním síto pozink proti myším. Pak jsem dával nad to síto fasádní perlinku místo toho proti mouchám. Proti myším to bylo síto 10x10mm a myši přes to snad nikdy neprošly, i když hryzec by se tam teoreticky protáhl.
Podložku jsem měl z tiskařské folie a dával dovnitř a v předu pod česnový klín. Byla zohýbaná tak aby nepřilehla ke dnu. A vetralo to malou šterbinou cca 5mm po celém obvodu. Dostatečně.
Z hlediska léčení se ukázalo, že to nevadí. Kouř šel nahoru.
Poslední verze den pod langstrothy měly větrání jen v pruhu 10 cm pod zadní stranou. Z hlediska větrání to stačilo. Podložka nešla až ke stěnám, byl tam cca 3cm pruh a stačilo tedy asi 40*3cm tedy něco přes 100cm2.
U varroaden, kde mi podložka netěsnila jsem začal v zimě dávat podložku dovnitř, protože mám úly na zemi na paletách a býval problém vydolovat ji ze sněhu. Navic na ní kondenzovala vzdušná vlhkost z úlu. Takže i tam jsem ji dával dovnitř. A včely větraly okolo celého obvodu tafy cca 3cm.
Vpředu jsem tu tenkou hliníkovou folii dával pd klín, aby česno zůstalo volné.
Tiskažská folie se dá kouit v tiskárnách, většinou je to za cenu hliníku ve výkupu. Ten šel teď dolů.
Pěkně se na tom počítají roztoči, je výborná i na střechy úlů.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32782
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (213.29.160.5) --- 9. 12. 2008
Re: Větrání v zimě (32781)
Zavřená drátěná dna v zimě mají odůvodnění snad jenom u velmi slabých včelstev ( pod cca 5000 včel ) záměrně zúžených a uteplených kvůli snížení ztrát tepla, které jsou v jejich případě značné ( narozdíl od vyvinutých silných včelstev ), a proto existuje u nich vysoké riziko přeplnění výkalových vaků a následné úplavice či vyčerpání zásob ( pokud jich je v dosahu chumáče málo, což představuje při jednonástavkovém zimování typické včelařské dilema ).
Proto si myslím, že otevřené drátěná dna u silnějších včelstev nemůžou uškodit. Kdo používá varroadna, s odběrem spadu nemá starosti ( měl padá na podložku pod dnem ... tedy přístup vzduchu dnem není nijak moc omezován ). Ti, kteří varroadna nemají, mohou místo pevné podložky použít noviny ( pokud ve dně nevzniká přílišná vlhkost, která by noviny rozmočila ).
S pozdravem M. Václavek
//\/\\//
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32784
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Dalibor (78.102.151.207) --- 9. 12. 2008
Díky za veše rady, včelařím třetím rokem, předchozí zimy mi vždy s otevřenými zasítovanými a vše v pohodě. Tento rok po prvním léčením jsem vložil podložky aby neucházel dým a už jsem byl líný vyndat tak jsem si řekl, že vyzkouším zimovánís otevřenými česny, ale asi sevrátím k předchozí metodě, poněvadž je už prověřená. A ještě jedna věc která se mi zdá velkou výhodou u zasítovaným den, když jsem začátkem srpna začínal krmit, zůžil jsem česna proti loupeži a přesto včely měly dost vzduchu. D.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32785
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 10. 12. 2008
Re: myi (32777)
Podle mých zkušeností jsou ve včelíně nebo těsně vedle včelína myši aktivní celou zimu. Venku na volném prostranství jsou aktivní do první vícetýdení větší sněhové pokrývky, potom už ne, pravděpodobně nadbytek myší v nevhodných norách a úkrytech pochcípe a zbylé se drží ve svých norách a na nashromážděných zásobách. Aktivita myší velice moc záleží na množství, pokud jsou myší roky, hledají všemožné úkryty třeba pod strůpky ulů klidně i v létě. Záleží asi i na druhu, v lese žijí myšice a ty umí docela dobře šplhat třeba i pod strůpky úlů, na polích hraboši, ti by se dostali snad jen maximálně k spodnímu česnu, vlastní myši budou si něco mezi tím.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Dalibor" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, December 09, 2008 3:55 PM Subject: myi
> Po poslednim lečeni jsem vytahnyl česnove vložky proti myšim aby včely mely > dost vzduchu protože nemam očka a muj dotaz zni jsou myši ješte aktivni > nebo daji včelam pokoj předpokladam že hnizda maji vytvořene a kdesik spi > jak to snima vlastne je škodi i přes zimu.D
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32787
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- A.Turčáni (62.168.124.210) --- 10. 12. 2008
Myši v úľoch
Venku na volném prostranství jsou aktivní do první vícetýdení
větší sněhové pokrývky, potom už ne
Hraboš poľný (Microtus arvalis) i keď som o ňom čítal ako o škodcovi včiel, ale túto možnosť vylučujem, nedokáže liezť po zvislých plochách! K tomuto sa dodávam, hraboš poľný je prísne vegetariánsky typ a žije skôr pod zemou, ako na povrchu i keď rastlinnú potravu (trávy) si zbiera na povrchu. Má vytvorenú sieť podsnečných chodbičiek, v ktorých sa dobre cíti.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32788
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 10. 12. 2008
Re: Myi v úžoch (32788)
Na čistě polním stanovišti, pokud se hraboš přemnoží a pokud je česno nízko nad zemí, nic bych za to nedal, že navštíví i úl a požere minimálně voští a pyl... Jinak ve včelíně v lese a na stanovišti na kraji lesa se samostatnými úly to byly dle zastižených jedinců a občas získaných mrtvolek výhradně myšice, velice zřídka rejsek. Na zahradě u baráku, s poměrně dost keři a stromy to byly podle mrtvolek ulovených kočkami a nalezených jedinců v úlech myšice, myši i rejsci. Vedle myšic dokáže po svislých stěnách a asi taky po větvích a kmenech za škodlivým hmyzem šplhat i rejsek. Jinak moje zkušenosti s hlodavci jsou takové, že v zimě, když mají hlad, dokáží se pustit prakticky do čehokoliv, co trochu připomíná jakoukoliv potravu. Ve včelíně v lese téměř každoročně ožraná mýdla, ožrané staré rukavice, ožrané parafínové svíčky....
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Wednesday, December 10, 2008 7:43 AM Subject: Myi v úľoch
> Venku na volném prostranství jsou aktivní do první vícetýdení > větší sněhové pokrývky, potom už ne > > > Hraboš poľný (Microtus arvalis) i keď som o ňom čítal ako o škodcovi včiel, > ale túto možnosť vylučujem, nedokáže liezť po zvislých plochách! K tomuto > sa dodávam, hraboš poľný je prísne vegetariánsky typ a žije skôr pod zemou, > ako na povrchu i keď rastlinnú potravu (trávy) si zbiera na povrchu. Má > vytvorenú sieť podsnečných chodbičiek, v ktorých sa dobre cíti.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32789
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiří (195.39.6.30) --- 10. 12. 2008
Parní tavidlo vosku
Zakoupil jsem si "pod stromeček" parní tavidlo vosku s originální plastovou nádobou. Máte někdo zkušenosti s tímto tavidlem ? Jedná se mi, zda na dno nádoby dáváte nějakou mřížku (jak velké mezery) nebo jiné udělátko, aby se výtokový otvor neucpával košilkama (možná tam není nutné dávat nic). Jak vysoko ode dna tento rošt umístit?
Díky za rady.
Jiří
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32790
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 10. 12. 2008
Re: myi (32777) (32778) (32779) (32791)
Nejlepší je použít na očka uzávěry. Ty nejnovější mají 5 variant uzavření oček od úplného uzavření až po 20 mm otvor Řeší to uzavření i při fumigaci
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Anton?n Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: myi > Datum: 10.12.2008 09:54:58 > ---------------------------------------- > Očka mám u otevřená celou zimu a myši tam očky nelezou. > Tonda > > >Chodí myši do úlu i přes očka v nástavcích? Jak to řešíte když mají být > očka otevřena i v zimě? > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32792
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 10. 12. 2008
Re:Parn? tavidlo vosku (32790)
jsou na to sáčky na tavení vosku
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Ji?? <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Parn? tavidlo vosku > Datum: 10.12.2008 09:37:03 > ---------------------------------------- > Zakoupil jsem si "pod stromeček" parní tavidlo vosku s originální plastovou > nádobou. Máte někdo zkušenosti s tímto tavidlem ? Jedná se mi, zda na dno > nádoby dáváte nějakou mřížku (jak velké mezery) nebo jiné udělátko, aby se > výtokový otvor neucpával košilkama (možná tam není nutné dávat nic). Jak > vysoko ode dna tento rošt umístit? > > Díky za rady. > > Jiří > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32793
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Stonjek (213.151.87.64) --- 10. 12. 2008
Re: Parn? tavidlo vosku (32790) (32793)
Nejlepší je z tenkých latěk udělat dno s mezerami pár cm nad plastovým dnem a ještě pod svlaky dát třeba mezerníky a na to dát starý řídký pytel zastřižený do kulata. Po skončení tavby se vyndají a oklepají rámky, tavidlo se převrátí a vyklepne, dřevěné dno a pytel se vrátí zpátky a jede se další dávka prakticky bez většího vychladnutí. U tavidla doporučuji pouze dešťovou vodu, jinak se musí očas tělísko vyvařit v octu. Na vychladlých a vyschlých zbytcích si pak můžeme pomocí drolivosti provést zkoušku výtěžnosti a musíme konstatovat, že je výborná, kam se hrabe vařák!! Mě asi po 30 tavbách začalo zlobit víko, které odmítalo se zacvaknout a tak ho na sudu přidržuje asi 5 skřipců.Fascinující je také žlutost a čistota vosku, o tom si může starý vařák nechat pouze zdát! Rozhodně skvělá pomůcka!!! Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32794
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 10. 12. 2008
Re: Parn? tavidlo vosku (32790) (32793) (32794)
Přesné, mám stejný názor. Problém je pouze v tom víku, že se kroutí. Další výhoda je ta, že během vyvařování můžu dělat další práci. Třeba čistit nástavky a vytavené, očištěné rámky už dávám do čistých nástavků. Při vyvařování v kotli to nestíhám. Pytel tam ani nedávám.
Tonda
>Nejlepší je z tenkých latěk udělat dno s mezerami pár cm nad plastovým dnem a ještě pod svlaky dát třeba mezerníky a na to dát starý řídký pytel zastřižený do kulata. Po skončení tavby se vyndají a oklepají rámky, tavidlo se převrátí a vyklepne, dřevěné dno a pytel se vrátí zpátky a jede se další dávka prakticky bez většího vychladnutí. U tavidla doporučuji pouze dešťovou vodu, jinak se musí očas tělísko vyvařit v octu. Na vychladlých a vyschlých zbytcích si pak můžeme pomocí drolivosti provést zkoušku výtěžnosti a musíme konstatovat, že je výborná, kam se hrabe vařák!! Mě asi po 30 tavbách začalo zlobit víko, které odmítalo se zacvaknout a tak ho na sudu přidržuje asi 5 skřipců.Fascinující je také žlutost a čistota vosku, o tom si může starý vařák nechat pouze zdát! Rozhodně skvělá pomůcka!!! Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32795
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pepík (78.136.136.108) --- 10. 12. 2008
Re: Parní tavidlo vosku (32790)
Mám vyvíječ 2 roky k maximální spokojenosti.Na dno jsem dal do kulata zaříznutou starou mřížku pod ni 2 kusy lišt 10x20 mm a přez starou pytlovinu nebo něco podobného.Víko mě také zlobí,ale teplé jde nasadit a jako zátěž a zároveň izolaci přez nádobu hodím starou vojenskou deku.Natočím centrálu a dělám přímo v lese.Vyvíječ asi po roce provozu na normální vodu vypnul a dost,je třeba vyčistit ho jako rychlovarnou konvici.Lepší řešení je dest.voda nebo alespoň dešťovka.Do vyvíječe doplním teplou vodu,otevřu nádobu vyhodím rámky ,ihned naskládám nové, zavřu víko a přikryju dekou.Za 30 minut je hotovo a postup opakuji.První dávka trvá,ale déle 45 až 50 minut.Podle stavu díla lze vytavit takto 3x až 5x za sebou a pak se musí vysypat košilky.(už se nevejdou rámky) Výtěžnost velmi dobrá,vosk čistý rámky desinfikovamé a když se horké hodí na zem jsou téměř čisté k novému použití.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32796
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 10. 12. 2008
Re: Parní tavidlo vosku (32790) (32796)
Natočím centrálu a dělám přímo v lese. ....
------
V loni jsem inspirován tímto vyvíječem, Radimovým odšťavňovacím hrncem a něčím podobným od J.Jindry taky vytavoval v páře.
A vede tudy cesta. ALe proč vyvíjet páru tak málo účině?
Po loňských pokusech s vypařováním ve vaně připravené na parafinování si z bedny, kterou zaizoluji udělám tavidlo. Co považuji za to, co mi zrychlí práci je právě maximální využití tepelné energie. Pod bednou bude velký propanbutanový vařič (co mám k té vaně) vařit vodu ve velkém kastrolu - uříznutém sudu. Nadtím budou rámky, pod nima nerez síto a labyrint co bude odvádět vosk a propouštět páru. Takže veškeré (i odpadní) teplo bude vyhřívat prostor.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32797
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Míra.P (213.192.58.253) --- 10. 12. 2008
centrála
Zdravím.Tak se tu dočítám o centrále a začínám o ní také do budoucna uvažovat.Nemáte někdo odkaz na dobrou a levnou se kterou třeba máte vy zkušenost? Aby to utáhlo vrtačku a ještě něco k tomu.Nějakou s malou spotřebou a hlavně tichou.
Dneska jsem zveřejnil plánky s rozměry styrodurových nástavků a plemenáčů co si stavím tak pokud se chcete podívat tak na téhle adrese.
http://pupek73.blog.cz/
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32798
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Krokavec Milan (78.141.102.191) --- 10. 12. 2008
Ekonomika vyroby ulov
Pred časom tu bola diskusia ohľadom výroby úľov, kde to niekto rozoberal z toho pohľadu, keď by sa kúpili drahé stroje atď.
Nakoniec vyšla priaznivejšia cena nadstavkov, ale veľmi veľké množstvo nadstavkov mesačne.
Nepamätáte sa na to niekto? Resp. ak by sa mi mohol ozvať ten pán, čo to písal na : milan/=/krokavec.sk
Ďakujem
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32801
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- jirka (83.208.198.12) --- 11. 12. 2008
vystrojení úlů + stěhování včel
jsem začátečník.
vyrobil jsem si úly langstroth, nástaveky jumbo + 2/3. mám připravené nadrátkované rámky.
včely jsou v současnosti v optimálech, které jsou ovšem ve špatném stavu. z jara chci změnit stanoviště i úly.
jak připravit nové úly (dát mezistěny atd.) a provést "stěhování" + přemístění do nových úlů?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32802
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- kozlik (90.177.14.87) --- 11. 12. 2008
Re: myši (32777)
Myšky v zimě nespí. Mě samotnému se nastěhovaly do úlů na včelnici až po aerosolu, takže někdy koncem ledna. Zimuji ve dvou nástavcích, část plástů v dolním zničily. Včelstvo přižilo v obou napadených úlech. V jednom byla jen jedna a po uzavření česna drátěnkou již nemohla ven. Horní nástavek jsem nadzvedl a hlukem se ji snažil vyplašit , marně. Za čtrnáct dní jsem našel mrtvou myšku v podmetu na hromadě drtě. Mezitím se totiž trochu oteplilo. U druhého byly uvnitř dokonce dvě myšky. Nejdříve jsem našel jednu úplně sežranou a cca za týden i tu druhou, neporušenou. Používám teď drátěnou uzávěru ze sítě cca 8 krát 8 mm. Přes česno. Jestli již musíš nechat očka otevřená a myšky hrozí, překrej očko drátěnkou, stačí ho přichytit 2 připínáčky. Teď sháním lepící pasti, protože do klasiky se myška v boudě ne a ne chytit.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32803
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- kozlik (90.177.14.87) --- 11. 12. 2008
Re: centrála (32798) (32799) (32800)
Já centrálu still 2,2 kW. Zkušenosti zatím dobré, ale zatím jsem to jenom zkoušel na vrtačku a rozbrusku současně a nebo kompresor abych si případně dělal sám aerosol. Tenkrát byla v akci. Naskakuje spolehlivě. Hlučné jsou ale nad kilovatu asi všechny. U Heron Prima apod. mne jako bývalého technika trochu zarazil bordel v drátech. Still je sice Germany , ale made in China. :-) Kabely byly ale celkem slušné.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32804
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 11. 12. 2008
Re: myi (32777) (32803)
Pomáhá zapálení knotu v úlu a ucpání česna. Včelám to nijak moc neuškodí a hlodavec dostane pudový strach z ohně a jak se otevře česno, obvykle rychle uteče, zvláště když je to v noci. Připadá mně to lepší řešení než rozebírat včely a rušit je. Je docela možné, že i aerosol, zvláště acetonový by mohl hlodavce vyhnat, ale rozdělávat kvůli tomu přístroj asi nikdo nebude. To by mohlo být jako bonus při běžném ošetření aerosolem, vedle milimetrových parazitů roztočů by se tím odstranil i centimetrový parazit , myš.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "kozlik" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Thursday, December 11, 2008 5:24 PM Subject: Re: myi
> Myšky v zimě nespí. Mě samotnému se nastěhovaly do úlů na včelnici až po > aerosolu, takže někdy koncem ledna. Zimuji ve dvou nástavcích, část plástů > v dolním zničily. Včelstvo přižilo v obou napadených úlech. V jednom byla > jen jedna a po uzavření česna drátěnkou již nemohla ven. Horní nástavek > jsem nadzvedl a hlukem se ji snažil vyplašit , marně. Za čtrnáct dní jsem > našel mrtvou myšku v podmetu na hromadě drtě. Mezitím se totiž trochu > oteplilo. U druhého byly uvnitř dokonce dvě myšky. Nejdříve jsem našel > jednu úplně sežranou a cca za týden i tu druhou, neporušenou. Používám teď > drátěnou uzávěru ze sítě cca 8 krát 8 mm. Přes česno. Jestli již musíš > nechat očka otevřená a myšky hrozí, překrej očko drátěnkou, stačí ho > přichytit 2 připínáčky. Teď sháním lepící pasti, protože do klasiky se > myška v boudě ne a ne chytit.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32805
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- G.Pazderka (80.78.156.8) --- 11. 12. 2008
Re: parní tavidlo (32806)
Jen ze zvědavosti. Kolik hotového vosku tímto způsobem v průměru za rok asi vytavíte a kolik let asi to tímto způsobem děláte? (kvůli představě o životnosti el. pařáku)
Díky.
........
číma:>Velkou plastovou nádobu,u nás na 44 souší déle prohříváme, ale potom to frčí. A když jsou dvě nádoby,tak se jedna taví a z druhé se tahají a čistí vytavené rámky.<
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32807
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- je?ek.obecný (e-mailem) --- 11. 12. 2008
Re: parní tavidlo (32806) (32807)
ja bych taky poprosil o více info, třeba jak velký je pařák, spotřeba vody jaká je, jak čisté jsou rámky z parního tavidla, , jestli je nutná speciální hadice od kotle a vůbec uspořádání parního tavidla ..... a třeba nějakou fotku .... :)
předem moc díky
petr j.
G.Pazderka napsal(a): > Jen ze zvědavosti. Kolik hotového vosku tímto způsobem v průměru za rok asi > vytavíte a kolik let asi to tímto způsobem děláte? (kvůli představě o > životnosti el. pařáku) > > Díky. > ....... > číma:>Velkou plastovou nádobu,u nás na 44 souší déle prohříváme, ale potom > to frčí. A když jsou dvě nádoby,tak se jedna taví a z druhé se tahají a > čistí vytavené rámky.< > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32808
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (213.226.254.30) --- 11. 12. 2008
Re: parní tavidlo (32806) (32807) (32808)
ježek.obecný:
ja bych taky poprosil o více info, třeba jak velký je pařák, spotřeba vody jaká je, jak čisté jsou rámky z parního tavidla, , jestli je nutná speciální hadice od kotle a vůbec uspořádání parního tavidla .....
----------------------
El. vyvíječ páry je asi na 2 l vody, což ± postačí na jednu dávku rámků v zhruba 50-ti litrové nádobě. Doplňuje se horká, pro lepší kontinuitu práce.
Rámky z parního tavidla potřebují víceméně jen oklepnout či sem-tam seškrábnout zbytky. Trocha košilek zůstává na drátcích.
Hadice od zdroje páry do sudu by měla být dvojitá - jednak kvůli bezpečnosti při případném defektu a druhak kvůli izolaci. Stačí normální hadičku dát do tenkého husího krku nebo tak něčeho.
Uspořádání je jednoduché: vyvíječ páry -> hadice -> nádoba na rámky s otvorem na vykapávání vosku -> nádoba na vosk
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32810
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- číma (88.100.95.205) --- 11. 12. 2008
pařák je asi na 80L,ale stačí cca 20L.Voda dříve vaří a vyvaří se na várku asi tak 8 L.Hadice musí být parní, dá se sehnat v potavinářských provozech černá,opletená. Mezi pařákem a nádobou může být min. vzdálenost. Pařák máme uvnitř a nádobu veňku,proto u nás je hadice dlouhá 1,5 m. Nechtěli jsme kupovat parní vyvíječ a chtěli to vyzkoušet, proto pařák. Když to vyzkoušíte sami poznáte jak to jde krásně, třeba napoprvé v malém. Jdou v tom i víčka a za chladnějšího počasí neobletují včely jako v teple kolem slunečního tavidla. Jediný problém je uchovat souše a uchránit je před zaviječem do podzimu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32811
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiří (195.39.6.30) --- 11. 12. 2008
Re: parní tavidlo (32806) (32807) (32808) (32810)
Když jsem na diskuzní fórum dával otázku ohledně parního tavidla vosku(mřížka, nebo jiné udělátko na dně nádoby), tak jsem měl jistou představu o tom, jak by měla vypadat. Do originál plastové nádoby jsem si chtěl nechat udělat z nerez plechu něco jako "ohřívač na knedlíky". Kulatý plech kryjící dno na nožkách s otvory pro odtok vosku. Domnívám se, že otvory na tomto "pařáku" by mohly být v průměru cca 8 mm (připomíná mi to včelí mezeru), ale asi větší by být neměly.
Co vy na to ?
Jiří
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32812
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 12. 12. 2008
Re:Trubec na sn?hu (32815)
To bude od Apis sibirika, Těm právě začíná hlavní snůška. Připrav si medomet.
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz> > Předmět: Trubec na sn?hu > Datum: 12.12.2008 10:03:55 > ---------------------------------------- > Dnes i u nás celou noc sněžilo. Ráno asi v půl deváté jsem při své > "oblíbené činnosti", tedy úklidu cizího chodníku na můj účet, přiléhajícího > k mé nemovitosti našel na sněhu ukázkového trubce. Že by se rojili?? > JK > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32816
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 12. 12. 2008
Re: vystrojení úlů + stěhování včel (32802)
Jedna věc je stěhování a druhá přehození úlů. Stěhování úlů je nejvhodnější tak konec března, v dubnu, kdy je už dost teplo, aby včely rozrušené stěhováním někde v koutě nezkřehly zimou a kdy ještě není tolik teplo, takže včely nelétají zas tak moc daleko a není problém včely přemístit třeba jen o kilometr. Ale jeden, dva úly po nějaké kvalitnější cestě je možné převést i nyní při teplotě okolo nuly, když se jeden úl umístí na ruční vozík dvoukolák s podhuštěnými koly a ten se velmi pomalým krokem a s ohledem na díry na cestě převeze. Mám vyzkoušeno, že při takovém opatrném pomalém neustávajícím převozu za nízkých teplot včely sice hučí, ale zůstávají v chumáči a nerozlézají se, takže ztráty jsou minimální. Je to ale možné jen na začátku zimy, uprostřed zimy, jak mají včely více zaplněné výkalové váčky, se při takovém vyrušování mohou rozlézt po celém úlu a hodně včel nebo dokonce matka mohou zkřehnout někde ve studeném koutě. Přehození úlu, předpokládám, že je možné nastavky upravit, dotěsnit latěmi atd tak, že na langstrotha půjde položit nastavek optimal. jedna z možností je potom na jaře, až budou mít včely tak 2 - 4 dm plodu, se včelstvo srazí tak do 1 - 2 nastavku optimalu a pod ně se dá langstroth. Až v langstrotu vystaví rámky, setřepe se na ně matka a optimaly oddělí mateří mřížkou. Langstroth bude plodiště a optimaly budou jako medníky. Až včely v langstrothu postaví dost rámků i do medníku, optimaly se vyhodí. Může se to urychlit, když se kvalitnější plásty optimalu vyříznou z rámků a upevní do langstrotových rámků, včelám potom stačí vystavět jen chybějící kraje. Co se týká pořadí akcí, převoz by měl probíhat jako první, protože zatmelené rámky se při převozu tolik nehýbou.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "jirka" <j.valter/=/email.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Thursday, December 11, 2008 2:31 PM Subject: vystrojení úlů + stěhování včel
> jsem začátečník. > vyrobil jsem si úly langstroth, nástaveky jumbo + 2/3. mám připravené > nadrátkované rámky. > včely jsou v současnosti v optimálech, které jsou ovšem ve špatném stavu. z > jara chci změnit stanoviště i úly. > > jak připravit nové úly (dát mezistěny atd.) a provést "stěhování" + > přemístění do nových úlů? >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32817
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pepíno (82.202.44.205) --- 12. 12. 2008
Proč přecházíte z optimalu na langstroth? Zajímá mě to spíše po technické a provozní stránce,protože jsem se taky rozhodoval mezi těmito úly a bylo to hodně složité jelikož jsou si dost podobné.
Zdraví Pepa
---------------------------------------
> jsem začátečník.
> vyrobil jsem si úly langstroth, nástaveky jumbo + 2/3. mám připravené
> nadrátkované rámky.
> včely jsou v současnosti v optimálech, které jsou ovšem ve špatném stavu.
z
> jara chci změnit stanoviště i úly.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32818
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (213.29.160.5) --- 12. 12. 2008
Re: (32811)
Jediný problém je uchovat souše a uchránit je před zaviječem do podzimu.
______________________________________________________________
ŽÁDNÝ problém! Dílo se nechá ve včelstvu, přesněji pod plodištěm ( pokud spodní česno přestane být hlídané, zavře se ).
Nač dělat věci složite, když to jde jednoduše?
S pozdravem M. Václavek
//\/\\//
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32819
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Stonjek (213.151.87.64) --- 12. 12. 2008
Re: parní tavidlo (32806) (32807) (32808) (32810) (32812)
Jestli máte dírovaný plech z fabriky, tak je to super řešení, určitě nejlepší, co tu zaznělo. Jdete li ho ale koupit, tak díky cenám už je to o něčem jiném a v obchodě tyto plechy pro jejich cenu nechtějí dělit. Chcete li otvory vyrábět ručně, tak je to dost vražda, protože děr bude muset být hodně a některé plechy /většina/ je proti běžným vrtákům dost odolná a tak musí nastoupit speciální vidiáky. Každopádně dobrá bruska na přibrušování je nutností.Takže každé řešení má svoje pro a proti. Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32820
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (213.29.160.5) --- 12. 12. 2008
Re: (32818)
Proč přecházíte z optimalu na langstroth? Zajímá mě to spíše po technické a provozní stránce,protože jsem se taky rozhodoval mezi těmito úly a bylo to hodně složité jelikož jsou si dost podobné.
______________________________________________________________
Mě to také zajímá. Před čtyřmi lety se řešil stejné dilema. Nakonec jsem zcela přešel na Optimaly, se kterými jsem po provozní stránce naprosto spokojen. Co se týče stránky technické, tam začíná Langstroth pomalu převažovat a Optimal upadat do zapomnění.
Když se vzhlédnu do vzdálenější budoucnosti, jeví se mi Langstroth jako výhodnější volba kvůli kompatibilitě. Pokud by se Langstroth v budoucnu mezi českými včelaři podstatněji rozšílil, určitě zvážím přechod na 2/3 Lnagstroth ( nízkonástavkový! ), který je obsahem nástavku skoro totožný s optimalovým nástavkem... tedy prakticky naprosto stejný způsob včelaření ( s celými nástavky ), se kterým jsem, jak jsem již dříve psal, naprosto spokojen. Oba tyto dva systémy disponují maximální přizpůsobivostí k různým variacím racionálního včelaření. Mimo jiné proto je vřele doporučuji všem zájemcům o racionální včelaření.
S pozdravem M. Václavek
//\/\\//
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32821
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (213.29.160.5) --- 12. 12. 2008
Re: Trubec na sněhu (32815)
Ráno asi v půl deváté jsem při své "oblíbené činnosti", tedy úklidu cizího chodníku na můj účet, přiléhajícího k mé nemovitosti našel na sněhu ukázkového trubce. Že by se rojili??
______________________________________________________________
Že by zdravá, neomezovaná ( neznásilňovaná :-) ... jak by řekl p. Vydra ), dobře zásobená, silná včelstva?
//\/\\//
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32822
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 12. 12. 2008
Re: parní tavidlo (32806) (32807) (32808) (32810) (32812) (32820)
Co takhle hliníkový plech? Ten v parním tavidle taky vydrží, je levný, měkký a s voskem nic nedělá. Kdesi jsem viděl v nabídce taky nerezový plech tloušťky jenom 0,4 nebo 0,5, byl poměrně levný a takhle tenký by asi šel naděrovat poměrně snadno třeba i obyčejným velkým hřebíkem.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Friday, December 12, 2008 3:50 PM Subject: Re: parní tavidlo
> Jestli máte dírovaný plech z fabriky, tak je to super řešení, určitě > nejlepší, co tu zaznělo. Jdete li ho ale koupit, tak díky cenám už je to o > něčem jiném a v obchodě tyto plechy pro jejich cenu nechtějí dělit. Chcete > li otvory vyrábět ručně, tak je to dost vražda, protože děr bude muset být > hodně a některé plechy /většina/ je proti běžným vrtákům dost odolná a tak > musí nastoupit speciální vidiáky. Každopádně dobrá bruska na přibrušování > je nutností.Takže každé řešení má svoje pro a proti. Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32823
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- číma (88.100.95.205) --- 12. 12. 2008
parní tavidlo
V plastové nádobě máme na dně mřížku kovovou, nalakovanou,aby nebarvila vosk. Neni přesně do dna, je o něco menší,podložená dvěma dřevěnejma hranolkama, ale je šoupnutá těsně ke stěně nad dírou tak, aby při tavení a sesouvání košilek tyto neucpavaly výtok.Zase improvizace, ale při ní si toho člověk co nejvíc ověří a taky to baví.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32824
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- ježek.obecný (e-mailem) --- 13. 12. 2008
Re: Trubec na sn?hu (32815) (32816)
koupím matky .......... :)
Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a): > To bude od Apis sibirika, Těm právě začíná hlavní snůška. Připrav si medomet. > > pepan > > >> ------------ Původní zpráva ------------ >> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz> >> Předmět: Trubec na sn?hu >> Datum: 12.12.2008 10:03:55 >> ---------------------------------------- >> Dnes i u nás celou noc sněžilo. Ráno asi v půl deváté jsem při své >> "oblíbené činnosti", tedy úklidu cizího chodníku na můj účet, přiléhajícího >> k mé nemovitosti našel na sněhu ukázkového trubce. Že by se rojili?? >> JK >> >> >> >> > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32825
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 13. 12. 2008
Re: (32818) (32821) (32826)
Místo slova "moderní" by bylo lepší použít staré dobré langstrothy. Mnoho včelařů si totiž myslí že jde o zavádění novinky. Jsou pak překvapení že jde o 150 let starý úl. Dokonce i pan Adamec se pokoušel u nás tyto amerikány zavést . Narazil však na konzervativní názory našich včelařů a nakonec z toho vznikla naše nejrozšířenější míra 39 x 24 která umožňovala při přechodu na ni vložení 2 - 3 plástů s tehdy nejvíce používaných měr. Také navrhoval použití 3 nástavků stejné konstrukce s oddělitelným dnem pod názvem hospodář Které nebyly nic jiného než dnešní K39 s jednoduchou stěnou nebo i ve variantě s izolací dnešní Tachovák Pepan > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: jirka <j.valter/=/email.cz> > Předmět: Re: > Datum: 13.12.2008 07:08:18 > ---------------------------------------- > úly, které jsem podědil, jsou v téměř havarijním stavu(nástavky se > rozšklebují, staré rámky), výhledově použitelný materiál prakticky žádný. a > když mám pořizovat vše nově, tak proč nezvolit moderní langstrothy? > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32828
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 13. 12. 2008
Re: parní tavidlo (32824)
Čím je tato mřížka nalakovaná, když vydrží vosk a vodu při teplotě 100 st C a jak dlouho ji používáš?
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "číma" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Friday, December 12, 2008 7:21 PM Subject: parní tavidlo
> V plastové nádobě máme na dně mřížku kovovou, nalakovanou,aby nebarvila > vosk. Neni přesně do dna, je o něco menší,podložená dvěma dřevěnejma > hranolkama, ale je šoupnutá těsně ke stěně nad dírou tak, aby při tavení a > sesouvání košilek tyto neucpavaly výtok.Zase improvizace, ale při ní si > toho člověk co nejvíc ověří a taky to baví.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32829
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 13. 12. 2008
Re: (32818)
Já taky uvažuji, že bych svoje nástavky 39x24 zkombinoval s langstrothem. Optimal se mi nelíbí, protože má čtvercový průřez, který by na moje stávající nastavky špatně pasoval, ale langstroth má stejnou šířku 42 cm a protože používám úchopovou lištu, měl by jít položit na ty moje nastavky 39x24 bez jakýchkoliv úprav nebo jen s minimálním dotěsněním vpředu a vzadu. Pokud mi do toho něco nevleze, udělám do jara pár langstroth nástavků výšky 16 cm. Větší šířka u optimalu mi vadí taky proto, protože část nástavků mám ve včelíně, kde je na šířku omezený prostor a kde by se v porovnání s zadováky 39x24 uloženými nad sebou vešlo optimálů strašlivě málo. Langstrothů, pokud tam bude nějaká rezerva šířky, se vejde stejný počet jako jedné řady zadováků 39x24, takže to jakž takž jde.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Pepíno" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Friday, December 12, 2008 12:47 PM
> Proč přecházíte z optimalu na langstroth? Zajímá mě to spíše po technické a > provozní stránce,protože jsem se taky rozhodoval mezi těmito úly a bylo to > hodně složité jelikož jsou si dost podobné. > Zdraví Pepa > --------------------------------------- > > jsem začátečník. > > vyrobil jsem si úly langstroth, nástaveky jumbo + 2/3. mám připravené > > nadrátkované rámky. > > včely jsou v současnosti v optimálech, které jsou ovšem ve špatném stavu. > z > > jara chci změnit stanoviště i úly.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32830
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polášek (e-mailem) --- 13. 12. 2008
Re: Re: (32818) (32821) (32826) (32828)
Zadováky versusu nástavkové, dříve to bylo kláty versus pletené(slaměné) úly. Záleželo na prostředí, kde před 150 lety a dříve byl dostupný spíš les a z materiálů dřevo, byly včelí úly kláty jako celek a z nich později přirozeným způsobem zadováky. Kde se dělalo hodně se slámou nebo proutím a málo ze dřeva, úly se dělaly z těchto materiálů a tam byl přirozenější způsoby vytvářet pletené segmenty - prstence a jejich skládáním na sebe úl na principu dnešních nástavkových. Kdesi u nás v kterémsi muzeu takový úl ze slámy je, tuším někde z polabské nížiny nebo z povodí Ohře.... Kláty u nás asi převládly, protože na převážné většině území byly spíše lesy a dřevo než oblasti , kde převládalo zpracovávání slámy a proutí. Takže když byl kdysi nástavkový úl přivezen jako "nový" objev z Ameriky, dostal se patrně jenom k včelařům, kteří včelařili v klátech a zadovácích a ti ho jako pro ně nezvyklý způsob včelaření zamítli. Kromě toho nástavkový úl je na přesnost a kvalitu opracování dřeva mnohonásobně náročnější než zadovák. Dovedu si představit, že před 100 - 150 lety byl nástavkový úl pro běžné místní truhlárny velice náročný výrobek a tudíž v součtu drahý a pro obyčejné včelaře nedostupný, zatímco zadováky si mohli z klátů včelaři vyrábět prakticky kompletně samovýrobou nožem a sekerou.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz> To: <vcely/=/v.or.cz> Sent: Saturday, December 13, 2008 8:33 AM Subject: Re:
Místo slova "moderní" by bylo lepší použít staré dobré langstrothy. Mnoho včelařů si totiž myslí že jde o zavádění novinky. Jsou pak překvapení že jde o 150 let starý úl. Dokonce i pan Adamec se pokoušel u nás tyto amerikány zavést . Narazil však na konzervativní názory našich včelařů a nakonec z toho vznikla naše nejrozšířenější míra 39 x 24 která umožňovala při přechodu na ni vložení 2 - 3 plástů s tehdy nejvíce používaných měr. Také navrhoval použití 3 nástavků stejné konstrukce s oddělitelným dnem pod názvem hospodář Které nebyly nic jiného než dnešní K39 s jednoduchou stěnou nebo i ve variantě s izolací dnešní Tachovák Pepan
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32831
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 13. 12. 2008
Re: (32818) (32821) (32826)
úly, které jsem podědil, jsou v téměř havarijním stavu(nástavky se rozšklebují, staré rámky), výhledově použitelný materiál prakticky žádný. a když mám pořizovat vše nově, tak proč nezvolit moderní langstrothy?
--------
Jak již řekl Pepan, Langstrothy jsou moderní 150 let a i základem naší 39*24, což je český Langstroth.
Moderní (nový) je právě Optimal, který byl zkonstruován před 1/4 stoletím.
To jsou ty paradoxy :-)
Třeba že právě proti zavádění další nové míry do Čech jsou většinou právě ti co mají českého langtrotha (39*24). :-))
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32832
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 13. 12. 2008
Re: Re: (32818) (32821) (32826) (32828) (32831)
Úly typu různých almárek se u nás začínají již používat začátkem 19 století, je však také pravdou , že kláty u nás dožívali ještě v první polovině dvacátého. první rozebíratelným úlem byl Na konci 18 století Janišův úl složený s truhlíků kde dílo viselo na vložených laťkách nebo jen kříži Langsroth byl jen, jak již to bývá u ne významných objevů, dílem náhody. Kdy tento pán zakoupil od obchodníka bedny od zboží a upravil je na úly A právě tato míra se v praxi nejvíce osvědčila. Jeho největším počinem však byl objev včelí mezery Avšak všechny snahy o zavedení nástavkových úlů se míjely účinkem jediným výsledkem u nás bylo zavedení adamcovy míry Nástup mástavkových úlů pak u nás začíná až po druhé světové válce úly Lesan. Mor. Univerzál, Univerzál, Pětiletka, Čechoslovák. Pak teprv přichází teprv úly s odnímatelným dnem. Tachovský, Třeboňský, K39, Optimaly, a objevujeme konečně Lansgroth
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz> > Předmět: Re: Re: > Datum: 13.12.2008 09:14:33 > ---------------------------------------- > Zadováky versusu nástavkové, dříve to bylo kláty versus pletené(slaměné) > úly. Záleželo na prostředí, kde před 150 lety a dříve byl dostupný spíš les > a z materiálů dřevo, byly včelí úly kláty jako celek a z nich později > přirozeným způsobem zadováky. Kde se dělalo hodně se slámou nebo proutím a > málo ze dřeva, úly se dělaly z těchto materiálů a tam byl přirozenější > způsoby vytvářet pletené segmenty - prstence a jejich skládáním na sebe úl > na principu dnešních nástavkových. Kdesi u nás v kterémsi muzeu takový úl ze > slámy je, tuším někde z polabské nížiny nebo z povodí Ohře.... Kláty u nás > asi převládly, protože na převážné většině území byly spíše lesy a dřevo než > oblasti , kde převládalo zpracovávání slámy a proutí. Takže když byl kdysi > nástavkový úl přivezen jako "nový" objev z Ameriky, dostal se patrně jenom k > včelařům, kteří včelařili v klátech a zadovácích a ti ho jako pro ně > nezvyklý způsob včelaření zamítli. Kromě toho nástavkový úl je na přesnost a > kvalitu opracování dřeva mnohonásobně náročnější než zadovák. Dovedu si > představit, že před 100 - 150 lety byl nástavkový úl pro běžné místní > truhlárny velice náročný výrobek a tudíž v součtu drahý a pro obyčejné > včelaře nedostupný, zatímco zadováky si mohli z klátů včelaři vyrábět > prakticky kompletně samovýrobou nožem a sekerou. > > R. Polášek > > ----- Original Message ----- > From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz> > To: <vcely/=/v.or.cz> > Sent: Saturday, December 13, 2008 8:33 AM > Subject: Re: > > > Místo slova "moderní" by bylo lepší použít staré dobré langstrothy. Mnoho > včelařů si totiž myslí že jde o zavádění novinky. Jsou pak překvapení že jde > o 150 let starý úl. Dokonce i pan Adamec se pokoušel u nás tyto amerikány > zavést . Narazil však na konzervativní názory našich včelařů a nakonec z > toho vznikla naše nejrozšířenější míra 39 x 24 která umožňovala při > přechodu na ni vložení 2 - 3 plástů s tehdy nejvíce používaných měr. Také > navrhoval použití 3 nástavků stejné konstrukce s oddělitelným dnem pod > názvem hospodář Které nebyly nic jiného než dnešní K39 s jednoduchou stěnou > nebo i ve variantě s izolací dnešní Tachovák > Pepan > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32833
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polášek (e-mailem) --- 13. 12. 2008
Re: Re: (32818) (32821) (32826) (32828) (32831) (32833)
Klát předělaný na zadovák jsem viděl tuším v expozici v Chlebovicích u Frýdku Místku. na šířku rámku nějak 25 cm. Vydlabat takový úl z klátu skutečně šlo jen nožem, sekerou a případně ohněm. Možná, že ani rámky nemusely viděl hoblovku nebo dokonce jenom cirkulárku, naštípat laťky z nějaké vrbové nebo podobné tenčí kulatiny nemusel být pro tehdejšího člověka zvyklého pracovat se dřevem problém. Co se týká langstrotha, četl jsem zdroje, které říkají, že ty bedničky, tuším od mýdla, jsou jen legendou. Ale kdoví, jak to tehdy na téměř liduprázdném americkém západě bylo. Každopádně dneska je to nástavkový úl jako každý jiný, bedna jak bedna, jen s trochu jinými rozměry.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Saturday, December 13, 2008 10:01 AM Subject: Re: Re:
Úly typu různých almárek se u nás začínají již používat začátkem 19 století, je však také pravdou , že kláty u nás dožívali ještě v první polovině dvacátého. první rozebíratelným úlem byl Na konci 18 století Janišův úl složený s truhlíků kde dílo viselo na vložených laťkách nebo jen kříži Langsroth byl jen, jak již to bývá u ne významných objevů, dílem náhody. Kdy tento pán zakoupil od obchodníka bedny od zboží a upravil je na úly A právě tato míra se v praxi nejvíce osvědčila. Jeho největším počinem však byl objev včelí mezery Avšak všechny snahy o zavedení nástavkových úlů se míjely účinkem jediným výsledkem u nás bylo zavedení adamcovy míry Nástup mástavkových úlů pak u nás začíná až po druhé světové válce úly Lesan. Mor. Univerzál, Univerzál, Pětiletka, Čechoslovák. Pak teprv přichází teprv úly s odnímatelným dnem. Tachovský, Třeboňský, K39, Optimaly, a objevujeme konečně Lansgroth
Pepan
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32834
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- G.Pazderka (80.78.156.8) --- 13. 12. 2008
Re: Re: (32818) (32821) (32826) (32828) (32831)
Amerika potřebuje dodnes úl lehký, pevný, schopný přesunů na stovky spíše tisíce mil. Evropa nic takového nikdy ve včelařských preferencích neměla. Spíše v konstrukcích dbala na dlouhověkost úlu a stím váhu, sílu řeziva, složitost stěn. Proč? Protože nikdy nemusel přesouvat velká množství včelstev na tisíce km za rok.Proto. Kdyby Amerika nebyla tak veliká, ani bychom o nějakých jejich standardech nepřemýšlely. Evropa je plošně malá a stím má i malé a omezené možnosti, tak proč ve velkém investovat do něčeho složitějšího. Mezidobím byl v určitém období plánovaný chozrazčot, kterýmž výsledkem bylo pár standardních úlů stojící mnohde dodnes. Dnes se popravdě nic významného v úlech neděje. Jed dohnívají ty větší série úlů. Protože v Evropě hnije vše. Připadá mi, že si tu hrajeme akorát na hodně malém písečku.
...........
R.Polášek>Takže když byl kdysi
nástavkový úl přivezen jako "nový" objev z Ameriky, dostal se patrně jenom k
včelařům, kteří včelařili v klátech a zadovácích a ti ho jako pro ně
nezvyklý způsob včelaření zamítli. Kromě toho nástavkový úl je na přesnost a
kvalitu opracování dřeva mnohonásobně náročnější než zadovák. Dovedu si
představit, že před 100 - 150 lety byl nástavkový úl pro běžné místní
truhlárny velice náročný výrobek a tudíž v součtu drahý a pro obyčejné
včelaře nedostupný, zatímco zadováky si mohli z klátů včelaři vyrábět
prakticky kompletně samovýrobou nožem a sekerou.<
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32835
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pepíno (82.202.44.205) --- 13. 12. 2008
Re: (32818) (32830)
Není právě nevýhoda mít obdelníkový půdorys?Já jsem volil čtverec /optimal/ jelikož se mi zdá být stabilnější,když se staví do výšky.Pro včelí chumáč bude taky přirozenějčí když bude v kruhu a ne v elipse a hlavně optimal je prostornější o 2 rámky tak by mělo být oproti langsroth sníženo rojení což je pro mě dost podstatné.
Berte to spíš jako můj názor jelikož jsem oba systémy neporovnával v praxi,ale mám zkušenost z 39x24 což byla hrůza a jsem velmi rád že jsem přešel na optimal
-------------------------------------------
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 13. 12. 2008
Re: (32818)
Já taky uvažuji, že bych svoje nástavky 39x24 zkombinoval s langstrothem.
Optimal se mi nelíbí, protože má čtvercový průřez, který by na moje
stávající nastavky špatně pasoval, ale langstroth má stejnou šířku 42 cm a
protože používám úchopovou lištu, měl by jít položit na ty moje nastavky
39x24 bez jakýchkoliv úprav nebo jen s minimálním dotěsněním vpředu a vzadu.
Pokud mi do toho něco nevleze, udělám do jara pár langstroth nástavků výšky
16 cm. Větší šířka u optimalu mi vadí taky proto, protože část nástavků mám
ve včelíně, kde je na šířku omezený prostor a kde by se v porovnání s
zadováky 39x24 uloženými nad sebou vešlo optimálů strašlivě málo.
Langstrothů, pokud tam bude nějaká rezerva šířky, se vejde stejný počet jako
jedné řady zadováků 39x24, takže to jakž takž jde.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32836
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 13. 12. 2008
Re: Re: (32818) (32821) (32826) (32828) (32831) (32835)
RP:
.... že před 100 - 150 lety byl nástavkový úl pro běžné místní
truhlárny velice náročný výrobek a tudíž v součtu drahý a pro obyčejné
včelaře nedostupný,
-------------
Langstroth si u obchodníka vzal bedny.
(a vynalezl včelí mezeru. Ne úl.)
Já myslím že bedny od whisky - výška odpovídá Jack Daniels :-) a dodnes se bedny a přepravky s vnitřní šíří cca 37,5cm =15" používají. Třeba ta na zeleninu je taky tak široká, u nás ve fabrice jsem přeměřoval přepravky - stejné.
Že to bylo nad síly truhláře bez strojního vybavení je možné.
Ale když se podívám na bedny od munice, nebo od mýdla (s jelenem) tak si myslím, že ta přesnost tehdy dosahovaná v průmyslové výrobě byla dostatečná. Mimo jiné mě docela udivují stará prkna (zřejmě z rozmítačky široká až 30cm a tlustá cca 17mm).
A v margarínkách atd se tehdy tloukly bedničky poměrně přesné a pevné. Někde slouží stále (u mě třeba na dřevo).
Hlavní důvod proč se nástavkový úl nerozšířil, byl podle mě ekonomický - provozní - spotřeba cukru je v něm oproti almárkám a jiným zadovákům velká.
A vzhledem k tomu jak si vzpomínám na své neúspěšné začátky, taky je to o plemenivu atd.
Takže to není možná ani tak o konzervatizmu, ale první průkopníci si možná nabili čumu.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32837
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 13. 12. 2008
Re: Re: (32818) (32830) (32836)
Podle mně je čtverec jako nejvýhodnější pro včely mýtus. V létě je tvar včelám úplně jedno kromě extrémů a v zimě je spíše výhodnější tvar z hlediska úniku tepla a posunu chumáče v zimě obdélníkový půdorys s rámky v delším rozměru než čtvercový. Protože ve směru rámkových uliček je únik tepla znatelně větší než ve směru na rámky příčném. Výhoda čtvercového půdorysu mít v úlu podle libosti studenou nebo teplou stavbu, kdysi jsem to považoval za výhodu, ale časem s čtvercovými nastavky 39x24 jsem zjistil, že jaksi studenou a teplou stavbu nikdy nepotřebuji měnit, takže tato výhoda je zbytečná. Stabilita při vnější šířce nastavku 42 cm je docela dobrá i u dřevěných nastavků pro rámky 39 snad kromě silných dvoumatečných včelstev, ty jsem nezkoušel a u langstrotha s rámky 44,8 bude stejně objemný úl znatelně nižší a stabilita tak bude stačit. Dále potom pro mě specifický rozměrový argument, zatímco do dvoukoláku jakožto pro mě běžný dopravní prostředek do včel se vejdou vedle sebe dva nastavky nebo dokonce dva úly o venkovní šířce 42 cm pro rámky 39 i rámky 44,8 , čtvercový optimal nebo dokonce jen čtvercový nastavek na rámky 39 se vejde jen jeden. Argument pro stabilitu čtvercového nastavku bych viděl jen pro lehký čtvercový nastavek z polystyrenu, tak by asi ta šířka 42 - 45 cm pro nějaký nahoru přidávaný nastavek s mezistěnami nemusela v silnějším větru stačit. A tak nějak mně připadá, že obdélníkový nastavek je přirozenější i pro ruční manipulaci, při stejné hmotnosti je lepší do ruky, jednodušeji se přenáší třeba přes nějaké užší dveře, kde je málo místa a podobně než čtvercový, i když zatím to jsou zkušenosti jen s nastavkem s rámky 39x24 s vnějším půdorysem čtvercového cca 46 - 50 x cca 48 - 52 cm oproti obdélnikovému s půdorysem 42 x cca 50.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Pepíno" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Saturday, December 13, 2008 11:46 AM Subject: Re:
> Není právě nevýhoda mít obdelníkový půdorys?Já jsem volil čtverec /optimal/ > jelikož se mi zdá být stabilnější,když se staví do výšky.Pro včelí chumáč > bude taky přirozenějčí když bude v kruhu a ne v elipse a hlavně optimal je > prostornější o 2 rámky tak by mělo být oproti langsroth sníženo rojení což > je pro mě dost podstatné. > Berte to spíš jako můj názor jelikož jsem oba systémy neporovnával v > praxi,ale mám zkušenost z 39x24 což byla hrůza a jsem velmi rád že jsem > přešel na optimal
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32838
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78082 příspěvků(zde zobrazeno 121 příspěvků, od č. 32718 do č. 32838)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu