Archiv Včelařské konference

Po vymene matky se mi stalo, ze nova matka kamsi zmizela pri proletu. Dlouho sem nechal vcely bez matky a tak se stalo, ze se mi obevil hrboplod od trubcic. Nedavno sem ziskal matku(neoplozenou) a tak jsem ji hendka pridal. Ted mi jen vrta hlavou, jak to bude se vcely vypadat, kdyz sem je nevysypal 10metru od ulu, jak se to popisuje v literature. Nevite jestli je mam jeste vysypat, nebo jestli se generace postuplne obnovy a v ule nakonec zustane jen matka ktera snad bude klast? Dekuji za odpovedi.

S největší pravděpodobností trubčice matku zabily, je to pro ně konkurence.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal23Hc" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 26, 2008 11:42 PM
Subject: help me - trubcice


> Po vymene matky se mi stalo, ze nova matka kamsi zmizela pri proletu.
> Dlouho sem nechal vcely bez matky a tak se stalo, ze se mi obevil hrboplod
> od trubcic. Nedavno sem ziskal matku(neoplozenou) a tak jsem ji hendka
> pridal. Ted mi jen vrta hlavou, jak to bude se vcely vypadat, kdyz sem je
> nevysypal 10metru od ulu, jak se to popisuje v literature. Nevite jestli
je
> mam jeste vysypat, nebo jestli se generace postuplne obnovy a v ule
nakonec
> zustane jen matka ktera snad bude klast? Dekuji za odpovedi.

Milý Vildo. Píšeš sice hodně sugestivně, ale u kolika včelstev jsi svoje vývody proti met. LBV ověřil?? Četl jsi ji alespoň? Jestli ano, pak nechápu, proč píšeš o tom, že včely jsou do něčeho nuceny. Vložením několika st. rámků přece nikoho nenutíme, ale dovolujeme, aby si tam postavili co uznají za vhodné. No a navzdory pochybám několika teoretiků tam stavějí pouze trubčinu. Já s LBV trochu zápasím, protože do Dadantú moc nepasuje, ale mohu potvrdit citelné navýšení výnosů a tam, kde včelky staveb. rámky zakladly a nezanesly medem 100% nerojivost a vysoké výnosy. Žel u několika včelstev kde SR byly zaneseny medem 100% rojivost. Ale to se dá vychytat. Takže výsledky 1 sezony s LBV slušně slibné, ale chce to jí u Dadntů dopilovat ale u ost. úl. systémů může být vše jinak. Zdraví R. Stonjek

Matka v ule je, vcera sem to prave kontroloval.. Je tam cca skoro 14 dni. Nasel sem i nejaka vajicka, ale tezko rict zda jsou od ni, mozna ano, protoze jsou az na dne v bunce.. Ale pride mi, ze matka strasne prebiha z ramecku na ramecek.. Prave nevim, co ted delat, jestli necinnosti vic ublizim nebo ne.mohl bych tedy nakonec matku odchytit a vcely vysipat na folii..

Jak dlouho zijou takove trubcice? Daji se nejak poznat okem??

Jestli je to matka, na které Ti záleží, udělej raději regulérní oddělek a do něj matku přidej:

Dva plásty z jiného včelstva se zavíčkovaným plodem i se včelami ale bez matky odlož stranou do nástavku, nech odletět starší včely, případně je trochu vyžeň kouřem, aby na plástech zůstaly jen mladušky. Přidej k nim matku (přes klícku nebo naostro, jak to umíš). Zuž česno a nástavek posaď místo úlu trubčic. Úl trubčic odnes kus dál, rozeber, kompletně vymeť třeba na plachtu a plásty, které jsou použitelné, vrať bez včel do oddělku. Asi přidej medocukrové těsto (pokud nemáš teď snůšku).

S oplozenou matkou by to bylo téměř jisté, s přidáváním neoplozených nemám praxi.

Pokud nehceš nebo nemůžeš udělat oddělek, nech včelstvo pár dní v klidu. Pokud trubčice nezabily matku hned, třeba získá postupně převahu a včelstvo se vrátí do normálu.

Jinak včelstvo s trubčicemi se nejlépe nahradit na mítě rovnou funkčním rezervnim oddělkem (pokud je) a trubčí včelstvo z úlu vymést. Podle mne nemá cenu se snažit jim přidat matku, je to riskantní a bude trvat dlouho, než se včelstvo dostane do normálu. Lepší je udělat na jaře na řepce o pár oddělků navíc pro tyto případy, s oddělkem v jednom nástavku s rozkladenou matkou se dá ledacos snadno zachránit.

Jiří Bořík

Žádnou paniku. Jestli matka v úlu je a pokud tam jsou vajíčka po jednom
pěkně na dně buněk, matka normálně klade, trubčice se neprojevují, všechno
jde tím správným směrem. Matka přebíhá, protože není žádný její plod s
larvičkami, na kterých by se shromažďovaly včely krmičky a kde je to pravé
prostředí pro matku ve včelstvu, na kterém by obvykle zůstávala, případně
včely kolem matky, které se o ni starají, nejsou zatím vlastní dcery matky,
ty si musí nejdříve odchovat. Během týdne by měla vzniknout plocha na
plástu s larvičkami a po cca 3 týdnech by se měly začít líhnout první včely
nové matky. Je třeba jen zajistit pár věcí. Včelstvo by nemělo být
vylupováno okolními včelstvy, takže zapomenout na nějaké velké široké
vletové otvory, dole ve dnu česno uzavřít, nechat je létat jen očkem v
nastavku, to případně nadstavit nebo zúžit na prolezení jen pár včel
současně. Aby matka dobře kladla a včely plod dobře ošetřovaly, musejí mít
nějaké zásoby, nad plodem pár centimetrový pruh zásob, celkem aspoň nějaké
kilo. Pokud ne, často bývají taková slabá včelstva včelami vylupovány, musí
se přikrmovat, ideální je malým množstvím cukerného roztoku večer tak, aby
do rána včely roztok spolehlivě přenesly do buněk a krmítko vyčistily, aby
nelákalo zlodějky. V současné době ale rozkvétá lípa malokvětá, nastane
snůška, takže to přikrmování ani tak třeba nebude a zlodějek taky bude míň.
Je třeba dát včelám přiměřený prostor. Pokud v úlu zbylo včel tak málo, že
obsazují jen 3 - 4 rámky 39x24 a jsou v úlu "plného" objemu, to znamená 2
nastavky 39x24, je pro včely velký neobsazený prostor v úlu dost stresující,
neobsazené rámky v úlu mohou napadnout zavíječi a jiní škudci, taky to
usnadňuje pronikání zlodějek do úlu. Takže je třeba prostor zůžit, minimálně
odebrat ty neobsazené nastavky. Poslední věc je potom sledování dostatku
včel, protože stávající včely jsou starší, mohou dožít dříve, než si
včelstvo odchová nové. Může být proto vhodné včelstvo posílit plástem s
zavíčkovaným plodem, a to v době, kdy první vlastní plod od matky bude ve
fázi vekých larviček před zavíčkováním.
Takže co nejdřív ty česna a odstranit neobsazené nastavky, případně pokud
nemají vůbec žádné zásoby, doplňovat. Za cca týden prohlídnout, měl by tam
být už kruh s larvičkami a možná prvním zavíčkovaným plodem a 2 - 3 - 5 kilo
zásob a přidat potom podle množství včel třeba ten plást s plodem. Za nějaké
2 - 3 týdny prohlédnout, mělo by tam být několik plástů s plodem všeho stáří
a poměrně dost včel a aspoň 5 kilo zásob. Za cca měsíc se může znova
podstavit spodní nastavek, podněcovat a doufat, že během srpna a září
stihnou obsadit so největší prostor a vychovat co nejvíc včely na zimu a
jaro. Na plnohodnotné včelstvo to už asi nestihnou, ale budou se tomu
blížit. Jako česno bych nechal až do zimy horní očko, otvor průměr cca 3 cm,
jako mám já očka, mimo snůšku stačí. Na sledování stavu takového oddělku je
praktické, když se dá shora na něho nahlédnout, přes průhlednou fólii nebo
přes síťovinu.
Je možný taky jiný přístup. Odebrat ty neobsazené nastavky, omezit česna a
nechat včelstvo měsíc tak, ať si s tím poradí. Díky snůšce z lip by se jim
to mohlo povést. Na začátku srpna prohlídnout a buď tam bude 1 obsazený plný
nastavek včel nebo prázdný úl bez včel. někdy se tím dosáhne lepších
výsledků než když do toho včelař pořád šťourá . -:)


R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal23Hc" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 27, 2008 9:13 AM
Subject: help me - trubcice


> Matka v ule je, vcera sem to prave kontroloval.. Je tam cca skoro 14 dni.
> Nasel sem i nejaka vajicka, ale tezko rict zda jsou od ni, mozna ano,
> protoze jsou az na dne v bunce.. Ale pride mi, ze matka strasne prebiha z
> ramecku na ramecek.. Prave nevim, co ted delat, jestli necinnosti vic
> ublizim nebo ne.mohl bych tedy nakonec matku odchytit a vcely vysipat na
> folii..

Vyndam nejake ramky, stejne sem chtel nejake starsi vyradit a zuzim cesno a pak pockam tak tyden.Vcel je jeste pomerne dost a i zasob maji pozuehnane, po repce sem je nebral do sucha, ale hodne jin nechal pro pripad destivych dnu..
Dekuji vsem za rady.

Pane Stonjeku, v čem shledáváte vinu na zanesení stavebních rámků medem? Jaké Vás napadlo řešení ( opatření ), kterým hodláte tomuto jevu předcházet?
Děkuji za odpověď

______________________________________________________________
Chovat trubce, jako protirojové opatření je naprostý nesmysl. Sice se to v poslední době publikuje, ale včely si v přírodě vychovají a drží takový počet trubců, který potřebují a který jim vyhovuje. Tak proč včelám chceme zase něco vnucovat. Včela nedělá něco "pro nic a za nic".
______________________________________________________________
Pane Vildo, zkoušel jste tuto metodu? Pokud jste ji nezkoušel, udejte důvod. Snad není problém v předjaří a na začátku jara vložit k centru každého plodového nástavku 3 stavební rámky.

V období růstu jsou volné prostory v souvislé plástové ploše zastavovány výhradně trubčinou. Pokud-li tak včelstvo nečiní, nelze ho považovat za snůškově zralé. Velmi slabá včelstva stavějí výhradně dělničinu. Trubci jsou také šiřitelé genů. Jejich vyšší počet je každopádně strategičtější než nižší, protože se tím dociluje vyšší pravděpodobnost, že trubec z daného včelstva oplodní matku. Skloubením obou těchto skutečností je umožněna funkčnost LBV metody založené na zabránění vytvoření nadbytku krmných kašiček a tím i rojové nálady prostřednictvím nadbytku trubců.

To, že v přírodě nedochází k tomuto stavu, je způsobeno tím, že medvědi nepoužívají stavební rámky, které by divokým včelstvům na začátku rozvoje nastrkali do plodového tělesa. Divoká stavba není spojena s budováním většího množství trubčiny, než je obvyklé.

S pozdravem...M. Václavek

Určitě by neuškodilo přidat do trubčicového včelstva jeden či více rámků se zavíčkovaným plodem. Pokud ze silného včelstva odeberete jeden či dva plodové plásty, nedojde k jeho znatelnému oslabení. Ztráta na snůšce je zpravidla žádná. Odběrem plodu se předchází rojové náladě ( toto dobou to už není tak významný argument, jakým je na jaře...období rojových nálad končí ). Velmi slabé včelstvo se přidáním zavíčkovaného plodu během dvou týdnů znatelně posílí ( z jednoho plástu plného plodem se vylíhnou včely zaplňující plochu čtyř plástů ).

Je třeba dbát na to, aby byl plod dostatečně včelami obsazen. Pokud je včelstvo tak slabé, že by plod nebyl kvalitně dochován, přidají se rámky i se včelami. Před tím se plodové plásty se včelami na hodinu vloží do rojáku, aby z nich odletěli létavky ( které se nejlépe uplatní v produkčních včeltev ). Krátce před vložením plástů do včelstva se včely porosí vodou, což znatelně ulehčí jejich přejetí ( k žádným soubojům nedojde, není se třeba obávat ztráty matky ).

S pozdravem...M. Václavek...

Já jsem právě nechtěl radit přidávat plod, když nová matka má zatím v úlu
jen nakladená vajíčka, nemá vlastní krmený plod, včely, které se o něho
starají a vůni. Vůně přidávaného rámku s plodem by to mohla rozkolísat,
včely by se mohl rozhodnout nakladená vjíčka odstranit stejně jako matku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 27, 2008 1:17 PM
Subject: Re: help me - trubcice


> Určitě by neuškodilo přidat do trubčicového včelstva jeden či více rámků
se
> zavíčkovaným plodem. Pokud ze silného včelstva odeberete jeden či dva
> plodové plásty, nedojde k jeho znatelnému oslabení. Ztráta na snůšce je
> zpravidla žádná. Odběrem plodu se předchází rojové náladě ( toto dobou to
> už není tak významný argument, jakým je na jaře...období rojových nálad
> končí ). Velmi slabé včelstvo se přidáním zavíčkovaného plodu během dvou
> týdnů znatelně posílí ( z jednoho plástu plného plodem se vylíhnou včely
> zaplňující plochu čtyř plástů ).
>
> Je třeba dbát na to, aby byl plod dostatečně včelami obsazen. Pokud je
> včelstvo tak slabé, že by plod nebyl kvalitně dochován, přidají se rámky i
> se včelami. Před tím se plodové plásty se včelami na hodinu vloží do
> rojáku, aby z nich odletěli létavky ( které se nejlépe uplatní v
> produkčních včeltev ). Krátce před vložením plástů do včelstva se včely
> porosí vodou, což znatelně ulehčí jejich přejetí ( k žádným soubojům
> nedojde, není se třeba obávat ztráty matky ).
>
> S pozdravem...M. Václavek...

Ono chovem trubců se nerozumí jejich abnormální zvýšení Ono to ani nejde Dáš-li včelám třebas deset stavebních rámků tak vystaví jen tolik trubčiny kolik samy uznají za vhodné Nebudou li se chtít rojit pak nepostaví ani decimetr čtvereční a budou li se chtít rojit Tak si je vychovají ať chceš nebo ne . Chovem trubců se rozumí ponechání trubců v úlu jak včely samy uznají za vhodné A již mnoha pozorováními se prokázalo že likvidace trubčiny nemá vliv na zvýšení výnosu včelstva Jedině kde je likvidace smyslná tak teď v podletí kdy vlastně klesá množství plodu ve včelstvu a a zamezíme tak vyběhnutí škůdce z trubčiny kdy by pak varoa ve zvýšené míře může negativně působit .

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vilda <masek.beemaja/=/quick.cz>
> Předmět: Re: www.varroamonitoring.cz
> Datum: 26.6.2008 22:39:23
> ----------------------------------------
> Chovat trubce, jako protirojové opatření je naprostý nesmysl. Sice se to v
> poslední době publikuje, ale včely si v přírodě vychovají a drží takový
> počet trubců, který potřebují a který jim vyhovuje. Tak proč včelám chceme
> zase něco vnucovat. Včela nedělá něco "pro nic a za nic". Velký počet
> trubců něco spotřebuje. Včely to musí donést. Sice nemají (možná) chuť se
> rojit, ale kolik medu zbyde na včelaře. A také platí, že včely, které se
> chtějí z jakéhokoliv důvodu vyrojit, tak se také vyrojí. A můřeme dělat co
> chceme. Ve finále se včely nevyrojí, ale až dáme do včelstva gabon a na dno
> kovovou podložku, budeme hne slyšet, jak roztoči padají a krunýřem cinkají
> o kov. Jako doporučená a spolehlivá metoda je v době početní exploze tvorba
> oddělků - a dál doufám netřeba komentář. Nechtějme přírodu přechytračit.
> Pokaždé se to obrátí proti nám. Na ni prostě nemáme.
>
>
>

Nemáš pravdu v tom, že do prázdného rámku postaví jen trubčinu To za prvé. A jakmile je nálada na chov trubců přejde tak plást zanesou medem nebo i pylem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: www.varroamonitoring.cz
> Datum: 27.6.2008 06:44:10
> ----------------------------------------
> Milý Vildo. Píšeš sice hodně sugestivně, ale u kolika včelstev jsi svoje
> vývody proti met. LBV ověřil?? Četl jsi ji alespoň? Jestli ano, pak
> nechápu, proč píšeš o tom, že včely jsou do něčeho nuceny. Vložením
> několika st. rámků přece nikoho nenutíme, ale dovolujeme, aby si tam
> postavili co uznají za vhodné. No a navzdory pochybám několika teoretiků
> tam stavějí pouze trubčinu. Já s LBV trochu zápasím, protože do Dadantú moc
> nepasuje, ale mohu potvrdit citelné navýšení výnosů a tam, kde včelky
> staveb. rámky zakladly a nezanesly medem 100% nerojivost a vysoké výnosy.
> Žel u několika včelstev kde SR byly zaneseny medem 100% rojivost. Ale to se
> dá vychytat. Takže výsledky 1 sezony s LBV slušně slibné, ale chce to jí u
> Dadntů dopilovat ale u ost. úl. systémů může být vše jinak. Zdraví R.
> Stonjek
>
>
>

Kdy skončí ty bojůvky a začne se normálně propagovat spotřeba medu?

http://ekonomika.idnes.cz/test-jak-kvalitni-jsou-medy-prodavane-v-cesku-fao-/test.asp?c=A080627_1000884_test_pin

Kdy skončí ty bojůvky a začne se normálně propagovat spotřeba medu?
------------------
Co je na tomhle špatně?
http://data.idnes.cz/g/eko/infografika_med.html

Jsem docela překvapen, jak i med z diskontů a supráků prošel. Většina medu je do známky dobře (jak dnešní den frčí).
Myslím, že nikdo ze čtenářů neztratí chuť na med.

Se zájmem jsem si přečetl pylovou analýzu jednoho jednodruhového ekologického medu:-) A vzpoměl si, co vše jsem četl. Doufám, že ta řepka byla opravdu eko.

Karel

Karel:>Co je na tomhle špatně? <

Tištěná forma je doslova poprava! To na internetu je jen část. Chybí dost okolo.

1) HMF u medu Aleluja je pod polovinou a ne těsně. Jde o argentínský med.
2) HMF u hodnocení u Moraviaprodukt není 25% ale 100%. Není zdůvodnění toho hodnocení. 25% ve stupnici od 1 do 5 je 2 - 3!!

3) Náklady hradila redakce MFDnes ze svého rozpočtu.
MF rozhodně prodeji medu nepomohla. Kdyby nebyla v tištěné podobě anketa s lidmy, kde pouze dva (2) oslovení řekli, že krystalizace není unich problém.

Nevím, kdo tu nezávislost u pana redaktora Ondřeje Čarňanského objednal, ale jde vidět, že se opět napíše cokoli, jen aby se znovu zvedl odpor a nedůvěra k určitým medům.

Zajímá mě medomet.

gp: HMF u hodnocení u Moraviaprodukt není 25% ale 100%. Není zdůvodnění toho hodnocení. 25% ve stupnici od 1 do 5 je 2 - 3!!

Já z toho co je na netu nejsem schopen pochopit o čem píšeš.
HMF 106mg/kg, o procentech tam nepíšou.

Ale pokud to posuzuji tak, že pan Češka není můj obchodní partner, tak tam nevidím jediný problém.

A pokud koukám na ceny a vynechám neskutečně laciný med vc medvědovi z Alberta, tak jsou velmi příjemně vysoko.
A ty se známkou pod 2,5, tedy nadprůměrné jsou s cenou dost nad stokorunou.

Což je tak následovat?

Už zase jezdím kolem jednoho včelaře, co má u silnice ceduli MED ZA 80, tedy za cenu odpovídající medu se známkou 2,8.

Karel

Martin:
Zajímá mě medomet.
----
Mě zase nezajímá a maximálně se mi protiví. to je nejhorší na včelaření. :-)

Karel

Karel:>Já z toho co je na netu nejsem schopen pochopit o čem píšeš. <

To snad není možné. Takže až ti někdo dá místo ohodnocení 2, něco dá za 5 a bude v testu tvrdit, že HMF tvoří 25% hodnocení, tak se ozvy. Kde je do známky 5 ten zbytek nedostatků?

4)Jinak překvapuje mne, že znalci medu mlčí. Podle testu tu máme v EU vedle medovicového a květového medu i smíšený. Bravo. To vypadá, že to autor opsal ze zdroje SVS a přidal tomu trochu koloratur. Ovšem pozapomněl si srovnat současné druhy medů v EU.

Lesní med Albert - smíšený med květový a medovicový. Hodnocení: "Med vyhověl všem požadavkům ..."

Vedle toho: "med lipový", "lesní med"

Je to fraška Mladé Fronty a velmi hloupý pokus o vtip!

Karel:>Už zase jezdím kolem jednoho včelaře, co má u silnice ceduli MED ZA 80, tedy za cenu odpovídající medu se známkou 2,8.<
.........

Já zase stále tvrdím, že benzin Natural 95 za 36,- u jedné pumpy je lepší než ten samý benzin Natural 95 za 31,90 u pumpy druhé. Mám totiž hrozně dobrý pocit z kvalitního a hlavně drahého nákupu zboží, o kterém vím jen to, že se jmenuje Natural 95. ;-)

Př. Václavku, upřímě řečeno - nevím. Aby to nebylo jednoduché 2 včelnice bez rojů u třetí pouze přední řada zlobila a ta má ze všech mých včelnic nejkvalitnější stín. Příští sezonu budu kontrolovat 10 dní po vložení SR zakladení a třeba mě něco napadne. Dále nefunguje moc dobře u produkčních včelstev s LBV chov matek. Ujímání mateč. v sádce mizerné, dochov při matce také nic moc, a když chcete nasypat do plemen. včely, tak to je pomalu víc trubců. Takže příště budou muset být včelstva k chovu matek bez LBV. Ale i přes to se mi LBV líbí a má co do sebe.
Zdraví R. Stonjek

Když v přelarvovcí sérii včely matečníky vytáhnou a pak na některé tyto matečníky začnou včely nastavovat dílo,vylíhnou se z těchto matečníků matky nebo ne?Abych věděl,jestli je mám dávat do oddělků nebo ne.

Tak nám začaly prázdniny a jak to vypadá to samé bude možná i u včel. Dovolte několik postřehů z posledních příspěvků.
V současnosti nastala doba vkládání Formidolu jako podpůrného léčiva.Za 14 dnů nastane doba vkládání Gabonu který by měl včelstva ochránit do doby podzimní,kdy se fumiguje.Jakékoliv experimenty v léčení tuto dobu si může dovolit pouze včelař neznalý věci a experimentátor.
1. chovat trubce jako nástroj k omezení rojení třeba doporučit těm,kteří si to sami ověří a vyzkouší.
2. napravovat trubčice lze ale výsledek je ponejvíce špatný a vnímavý včelař to příště prostě nedělá.
3. Gusta je praktik,toho zajímají daleko jiné věci než nějaké prkotiny které se odehrávají zde na konferenci.
4. Karel má moje sympatie týkající se medometu,mnozí jsme rádi,že je konec točení.
5. Radim,Václavek a částečně Stonjek,stálí a vytrvalí přispěvatelé,rád čtu Vaše příspěvky,doufám že vytrváte.
6. Nějak nám moc přátel ze Slovenska přestalo přispívat a je to škoda.
Lípy nám kvetou ale mnoho včel na nich nevidět.Budou následovat žně a letos dříve,což znamená :" sekáči na pole,včely s pole". Zbývá nám naděje medovice,jenže jestli přijde ví pouze náš dlouholetý badatel v této oblasti,pan Haragzim,tedy příteli shlédněte na ty nás dole a dejte nám naději.Ale ne cementový med,ten nežádáme. Dobrý den...
5.

Martin:
Zajímá mě medomet.
----
Mě zase nezajímá a maximálně se mi protiví. to je nejhorší na včelaření. :-)

Karel

Byl u nás Den obce. Vystavil jsem mimo jiné vedle skleněného úlu se včelami i plastový medomet z potravinářského bílého plastu. Na sluníčku doslova zářil, a lákal diváky.
Pohled na používané prostředky včelařem rovněž přitahují zájemce o med.
B.V.

6. Nějak nám moc přátel ze Slovenska přestalo přispívat a je to škoda. "okolojdoucí"

Ani by som nepovedal, píšem a komentujem vtedy, keď je toho "moc", myslím tým keď sa to prieči môjmu presvedčeniu a včelárskej pravde. Mrzí ma, keď napíšem niečo, čo sa odlišuje od oficiálneho poznania a nikto na to nezareaguje. Veď ani ja vždy nemusím mať pravdu.

Situácia na včelnici: jarná ovocno repková a agátová znáška bola primeraná až dobrá. Od vytočenia agátového medu (9 až 16.6) včelstvá sa stabilizovali a čakajú na svoju novú príležitosť, ktorá neprichádza. Lipa malolistá dokvitá (v dosahu včiel je možno 20-30 líp) a nejak sa to na váhových prírastkoch neprejavuje, skôr došlo k úbytku zásob asi 3 kg. Čudujem sa včelárom, ktorý vsádzajú na lipu a lipový med, ktorý vôbec nemusí byť lipový. No tento názov označenia medu sa dobre predáva.
Vo svojom okolí očakávam kvitnutie nevädze lúčnej, ktorá produkuje dobrý nekryšatalizúci (aspoň nie tak rýchlo) tmavší med, ktorý ak je čistý má elektrickú vodivosť až do hodnoty 9 a výkupcovia zaň primerane zaplatia. Ak nevädza a hora zlyhá, ešte môže priniesť hodne nektáru slnečnica siata. Uvidíme, ako slepý povedal.
Situácia v zamorení V.D. je dobrá, kontrolné odbery trúdieho plodu nepotvrdili prítomnosť samičiek a nezbadal som ich výskyt na dospelých včelách. A to už 7 rokov vediem s ním boj len fumigáciou (3x) s použitím prípravku Taktic. Ak sa to robí správne, aj to postačuje. Anton

Gabon je hlavní léčení a chrání vyvíjející se zimní generaci včel a Zajišťuje JEJICH DOBROU VITALITU AŽ DO JARA . podzimní FUMIGACE A AEROSOL SLOUŽÍ K DOLÉČENÍ ABY HNED V PŘEDJAŘÍ NEVYPUKLA SYLNÁ NÁKAZA JEŠTĚ PŘED JARNÍMI ZÁKROKY

pEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: okolojdouc? <emca5/=/seznam.cz>
> Předmět: vehochu
> Datum: 28.6.2008 08:01:01
> ----------------------------------------
> Tak nám začaly prázdniny a jak to vypadá to samé bude možná i u včel.
> Dovolte několik postřehů z posledních příspěvků.
> V současnosti nastala doba vkládání Formidolu jako podpůrného léčiva.Za 14
> dnů nastane doba vkládání Gabonu který by měl včelstva ochránit do doby
> podzimní,kdy se fumiguje.Jakékoliv experimenty v léčení tuto dobu si může
> dovolit pouze včelař neznalý věci a experimentátor.
> 1. chovat trubce jako nástroj k omezení rojení třeba doporučit těm,kteří si
> to sami ověří a vyzkouší.
> 2. napravovat trubčice lze ale výsledek je ponejvíce špatný a vnímavý
> včelař to příště prostě nedělá.
> 3. Gusta je praktik,toho zajímají daleko jiné věci než nějaké prkotiny
> které se odehrávají zde na konferenci.
> 4. Karel má moje sympatie týkající se medometu,mnozí jsme rádi,že je konec
> točení.
> 5. Radim,Václavek a částečně Stonjek,stálí a vytrvalí přispěvatelé,rád čtu
> Vaše příspěvky,doufám že vytrváte.
> 6. Nějak nám moc přátel ze Slovenska přestalo přispívat a je to škoda.
> Lípy nám kvetou ale mnoho včel na nich nevidět.Budou následovat žně a letos
> dříve,což znamená :" sekáči na pole,včely s pole". Zbývá nám naděje
> medovice,jenže jestli přijde ví pouze náš dlouholetý badatel v této
> oblasti,pan Haragzim,tedy příteli shlédněte na ty nás dole a dejte nám
> naději.Ale ne cementový med,ten nežádáme. Dobrý den...
> 5.
>
>
>

To dílo nastavují včely tehdy pokud nemají jinou možnost produkovat vosk na mezistěny, ale někdy si dělají co chtějí.Za těch 22 let co chovám matky jsem to našel mockrát zastavěné. Pokud jste udělal serií a včely řádně dochovaly tyto matečníky s tím dílem se nic neděje. Stačí ohřat nůž a opatrně to oříznout. Tento zákrok by neměl být dříve než 11 den od přelarvování, tedy v den kdy budete tyto matečníky školkovat.

Tesco Plzeň, Rokycanská
pozor, krystal 12.90, krupice 13.90

pf

Gabon je hlavní léčení a chrání vyvíjející se zimní generaci včel a Zajišťuje JEJICH DOBROU VITALITU AŽ DO JARA . podzimní FUMIGACE A AEROSOL SLOUŽÍ K DOLÉČENÍ ABY HNED V PŘEDJAŘÍ NEVYPUKLA SILNÁ NÁKAZA JEŠTĚ PŘED JARNÍMI ZÁKROKY

PEPAN
-----------------------------------------------

Jak kde. U nás byl nařízen plošně jarní nátěr s následnou fumigací. Gabony proto letos nemáme, ale budeme na podzim třikrát fumigovat. Dobrovolně jsem proto v polovině června (v době snůškové přestávky) vložil desky Formidol. Podle situace v době zakrmování, pak vložím (zase dobrovolně) Formidol podruhé. Při druhé a třetí fumigaci odstraním zavíčkovaný plod. Tím bych se měl teoreticky dostat v zimním mělí u VD na nulu. Někde jsem slyšel, že se tomu nyní říká „Integrovaný způsob ošetřování včel proti VD“ :-).

U nás byl nařízen plošně jarní nátěr s následnou fumigací. Gabony proto letos nemáme, ale budeme na podzim třikrát fumigovat.
______________________________________________________________

Proč? Myslel jsem, že letos budou Gabony nasazeny všude.

U NÁS JE NAŘÍZEN O 14 DNÍ DÉLE PO NÁSLEDNÉM PŘEVĚŠENÍ DO HNÍZDA

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <M. V>
> Předmět: Re: vehochu
> Datum: 28.6.2008 19:03:50
> ----------------------------------------
> U nás byl nařízen plošně jarní nátěr s následnou fumigací. Gabony proto
> letos nemáme, ale budeme na podzim třikrát fumigovat.
> ______________________________________________________________
>
> Proč? Myslel jsem, že letos budou Gabony nasazeny všude.
>
>
>

Až podzimní fumigace již nic neřeší Pokud se jen fumiguje tak první musí proběhnout ve stejnou dobu jako se vkládají gabony Nevýhodou je že postihuje jen rostoče kteří nejsou uzavření v buňkách Pak ovšem je lepší formidol údajně je účinný i pod víčky. TEN ČAS JE OVŠEM TO NEJDŮLEŽITĚJŠÍ.

pEPAN



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vorja <vorja/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: vehochu
> Datum: 28.6.2008 17:46:01
> ----------------------------------------
> Gabon je hlavní léčení a chrání vyvíjející se zimní generaci včel a
> Zajišťuje JEJICH DOBROU VITALITU AŽ DO JARA . podzimní FUMIGACE A AEROSOL
> SLOUŽÍ K DOLÉČENÍ ABY HNED V PŘEDJAŘÍ NEVYPUKLA SILNÁ NÁKAZA JEŠTĚ PŘED
> JARNÍMI ZÁKROKY
>
> PEPAN
> -----------------------------------------------
>
> Jak kde. U nás byl nařízen plošně jarní nátěr s následnou fumigací. Gabony
> proto letos nemáme, ale budeme na podzim třikrát fumigovat. Dobrovolně jsem
> proto v polovině června (v době snůškové přestávky) vložil desky Formidol.
> Podle situace v době zakrmování, pak vložím (zase dobrovolně) Formidol
> podruhé. Při druhé a třetí fumigaci odstraním zavíčkovaný plod. Tím bych se
> měl teoreticky dostat v zimním mělí u VD na nulu. Někde jsem slyšel, že se
> tomu nyní říká „Integrovaný způsob ošetřování včel proti VD“ :-).
>
>
>

Někdy na počátku roku zde v konferenci proběhla informace, že firmu Obal
Rozkoš koupili Italové a prodejnu pro maloobchod zrušili. Nemá někdo
povědomost jak to s víčky vypadá a kde se dají plastová víčka jaká vyráběl
Obal sehnat? Meilová adresa prodejny je zřejmě zrušená a i webová adresa a
telefon Obalu nefunguje. Pokud máte někdo nějaký kontakt na jiného výrobce a
není to tajemství, podělte se o svůj poznatek. Možná že Obal funguje dál pod
jiným názvem a s jinou meilovou adresou.

Předem dík za případnou informaci.

Honza

Výrobu převzala firma Tecnocap (
http://www.tecnocapclosures.it/locationczechrep.html ). Plastová víčka
odtud dodává např. Petr Sedláček (
http://www.trebonsky-med.cz/nabidka2.html).

Milan Čáp

Jan Schmidt napsal(a):
> Někdy na počátku roku zde v konferenci proběhla informace, že firmu Obal
> Rozkoš koupili Italové a prodejnu pro maloobchod zrušili. Nemá někdo
> povědomost jak to s víčky vypadá a kde se dají plastová víčka jaká vyráběl
> Obal sehnat? Meilová adresa prodejny je zřejmě zrušená a i webová adresa a
> telefon Obalu nefunguje. Pokud máte někdo nějaký kontakt na jiného výrobce a
> není to tajemství, podělte se o svůj poznatek. Možná že Obal funguje dál pod
> jiným názvem a s jinou meilovou adresou.
>
> Předem dík za případnou informaci.
>
> Honza
>
>
>
>

Až podzimní fumigace již nic neřeší Pokud se jen fumiguje tak první musí proběhnout ve stejnou dobu jako se vkládají gabony Nevýhodou je že postihuje jen roztoče kteří nejsou uzavření v buňkách Pak ovšem je lepší formidol údajně je účinný i pod víčky. TEN ČAS JE OVŠEM TO NEJDŮLEŽITĚJŠÍ.

pEPAN
----------------------------------------
Podzimní fumigace řeší problematiku VD již pro příští sezónu. Pokud nebudeme mít v úle žádného roztoče, nemusíme natírat plod s následnou fumigací, nebudou se roztoči rozmnožovat (není kdo by se rozmnožoval). Pokud se ovšem do úlu nedostane cizí roztoč na cizí včele, nebo trubci, popřípadě pokud včelstvo nevyloupí nějakého nakaženého slabocha a nepřinese si VD domů.

Podletní ošetření to je jiné kafe. Tady je důležitým faktorem konec snůšky, neboť Gabon se smí použít až po posledním vytočení. Dříve je to zakázáno. Tento zákaz je ochrana konzumního medu proti kontaminaci jedovatou a karcinogenní látkou z gabonu.
Pokud je konec snůšky koncem června, pak nasazení gabonu může ochránit ještě zimní včely. Pokud je ale konec snůšky až v srpnu pak při velkém přemnožení VD už gabon zimní včely nezachrání. Zimní včely jsou z velké části poškozeny a do zimy se vytratí.
U silného přemnožení roztočů v červnu (zjištěno na trubčím plodu) a předpokládanému pozdějšímu konci snůšky, je jediné řešení a to dvoje ošetření Formidolem v rozmezí cca 14 dnů do slunovratu, max. do konce června.
Použití gabonu po posledním vytočení, pak sníží množství roztočů před podzimní fumigací a tím se spolehlivěji odstranění VD pro příští sezónu, jak jsem psal na začátku.

On Saturday 28 of June 2008 22:00:12 Jan Schmidt wrote:
> Někdy na počátku roku zde v konferenci proběhla informace, že firmu Obal
> Rozkoš koupili Italové a prodejnu pro maloobchod zrušili. Nemá někdo
> povědomost jak to s víčky vypadá a kde se dají plastová víčka jaká vyráběl
> Obal sehnat? Meilová adresa prodejny je zřejmě zrušená a i webová adresa a
> telefon Obalu nefunguje. Pokud máte někdo nějaký kontakt na jiného výrobce
> a není to tajemství, podělte se o svůj poznatek. Možná že Obal funguje dál
> pod jiným názvem a s jinou meilovou adresou.
>
> Předem dík za případnou informaci.
>
> Honza

Na jare jsem objednaval jednu krabici vicek a normalne prisla, cena stejna
jako pred 2 lety. Telefon na fakture z doby pred 2 lety fungoval tez.

Honza

vorja (78.108.145.2) --- 28. 6. 2008
Re: vehochu (30184) (30187) (30190) (30193)
U silného přemnožení roztočů v červnu (zjištěno na trubčím plodu) a předpokládanému pozdějšímu konci snůšky, je jediné řešení a to dvoje ošetření Formidolem v rozmezí cca 14 dnů do slunovratu, max. do konce června.
______________________________________________________________

Já diagnostiku varroázy pomoci trubčího plodu průběžně nedělám ( s vyjímkou konce července, kdy odebírám poslední trubčí plod se stavebními rámky ). Popište prosím, co je podle Vás ,,silné přemnožení roztočů,,. Diagnostika přes trubčí plod mi připadá jako dost relativní ( narozdíl od přirozeného spadu ).

S pozdravem...M. Václavek...

Včera jsem si prohlížel stránky Pokusného včelínu Zubří ( http://web.quick.cz/pvzubri/ ). K mému překvapení jsem zjistil, že od letoška už nerozchovávají matky Vigor. Pan Čermák zde, jak se zdá, asi taky už nepůsobí. Copak se stalo?

S pozdravem...M. Václavek...

PS
Scháním na příští rok oplozené výběrové matky Vigor. Neznáte nějakého dobrého chovatele matek, který je prodává. Můj původní dodavatel vigorek ( Pokusný včelín skřivánek ) je již nenabízí.
Děkuji za odpoveď.

Viz: http://vigorbee.cz/vigor-bee/chovatele/

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of M.
V?clavek
Sent: Sunday, June 29, 2008 8:23 AM
PS
Sháním na příští rok oplozené výběrové matky Vigor. Neznáte nějakého
dobrého chovatele matek, který je prodává

Popište prosím, co je podle Vás ,,silné přemnožení roztočů,,. Diagnostika přes trubčí plod mi připadá jako dost relativní ( narozdíl od přirozeného spadu ).M.V.

Práve opak je pravdou, pretože prirodzený odpad sa nedá presne zachytiť. Už som to raz zdôvodnil, prečo ( npr.mravce, ale i iné faktory).
Pri diagnostikovaní VD na trúďom plode dostanete presný pomer v počte kusov VD ku počtu vyzdvinutých trúdich lariev.
Na plochu odviečkovacej vidličky sa zmestí asi 60 lariev, ak už v tomto čase sa nachodí 10 roztočov, dá sa použiť výraz "silné premnoženie roztočov" a z tohoto pomeru dostanete aj percentuálne vyjadrenie.

Úplně stejně jak to bylo za firmy Obal Rozkoš.

Samozřejmě mám na mysli zimní generaci včel, kdy jejích dobrou vitalitu může zajistit jen a jen ošetření v podletí Podzimním ošetřováním jen již dolaďujeme stav pro jaro příštího roku, není o nic méně důležité ale již nám to nezajistí zdraví zimních včel.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vorja <vorja/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: vehochu
> Datum: 28.6.2008 22:18:29
> ----------------------------------------
> Až podzimní fumigace již nic neřeší Pokud se jen fumiguje tak první musí
> proběhnout ve stejnou dobu jako se vkládají gabony Nevýhodou je že
> postihuje jen roztoče kteří nejsou uzavření v buňkách Pak ovšem je lepší
> formidol údajně je účinný i pod víčky. TEN ČAS JE OVŠEM TO NEJDŮLEŽITĚJŠÍ.
>
> pEPAN
> ----------------------------------------
> Podzimní fumigace řeší problematiku VD již pro příští sezónu. Pokud
> nebudeme mít v úle žádného roztoče, nemusíme natírat plod s následnou
> fumigací, nebudou se roztoči rozmnožovat (není kdo by se rozmnožoval).
> Pokud se ovšem do úlu nedostane cizí roztoč na cizí včele, nebo trubci,
> popřípadě pokud včelstvo nevyloupí nějakého nakaženého slabocha a nepřinese
> si VD domů.
>
> Podletní ošetření to je jiné kafe. Tady je důležitým faktorem konec snůšky,
> neboť Gabon se smí použít až po posledním vytočení. Dříve je to zakázáno.
> Tento zákaz je ochrana       konzumního medu proti kontaminaci jedovatou a
> karcinogenní látkou z gabonu.
> Pokud je konec snůšky koncem června, pak nasazení gabonu může ochránit
> ještě zimní včely. Pokud je ale konec snůšky až v srpnu pak při velkém
> přemnožení VD už gabon zimní včely nezachrání. Zimní včely jsou z velké
> části poškozeny a do zimy se vytratí.
> U silného přemnožení roztočů v červnu (zjištěno na trubčím plodu) a
> předpokládanému pozdějšímu konci snůšky, je jediné řešení a to dvoje
> ošetření Formidolem v rozmezí cca 14 dnů do slunovratu, max. do konce
> června.
> Použití gabonu po posledním vytočení, pak sníží množství roztočů před
> podzimní fumigací a tím se spolehlivěji odstranění VD pro příští sezónu,
> jak jsem psal na začátku.
>
>
>

PS
Scháním na příští rok oplozené výběrové matky Vigor. Neznáte nějakého dobrého chovatele matek, který je prodává. Můj původní dodavatel vigorek ( Pokusný včelín skřivánek ) je již nenabízí.
Děkuji za odpoveď.
.....................

Není to tak dlouho co jste zde uváděl, že každý včelař si má matky rozchovávat sám -). Pan Čermák má své stránky, zde si můžete objednat ins. matky a s chutí do toho . . . Nač dle Vašich slov zbytečně utrácet za výběrové matky od jiných chovatelů.

Leoš

http://www.rozhlas.cz/brno/doporucujeme/_zprava/469163


Pondělní ...

Poradna pro kutily a koníčkáře bude věnována včelám a včelařům, hovořit budeme s Ing. Antonínem Přidalem. ....

(z Rozhlasu Brno:)

http://www.rozhlas.cz/brno/doporucujeme/_zprava/469163


Pondělní ...

Poradna pro kutily a koníčkáře bude věnována včelám a včelařům, hovořit budeme s Ing. Antonínem Přidalem. ....

Pořad Apetýt vysíláme od 9:00, opakujeme ho ve zkrácené verzi od 19:00. Změna programu vyhrazena.


Vybrat kvalitu živého vysílání po internetu:

http://www.rozhlas.cz/audio/vysilani/#brno


Archiv Apetitu:
http://www.rozhlas.cz/radionaprani/archiv/?p_po=660

A neni problem, kdyz tu divocinu kolem matecniku zanesou medem? Takto jsem prisel o serii, mozna to bylo jinou chybou, ale nekde jsem slysel nebo cetl, ze se larvy udusi? Je to pravda?

Diky

T.H.

Nač dle Vašich slov zbytečně utrácet za výběrové matky od jiných chovatelů.
_______________________________________________________________

To jsem nikdy netvrdil. Vloni(?) zde na konferenci bylo vlákno, které se něčím podobným zabývalo. Pár lidí mě kritizovalo za něco, co jsme nikdy nenapsal, protože si špatně přečetli a pochopili můj článek.

Jako jednu ze základních dovedností včelařského umění považuji chov matek. Včelař nechovající matky není včelař, ale pouze chovatel ( držitel ) včel.

Plemenivo na výchovu matek se nevyplatí odebírat z libovolného včelstva. K tomuto účelu slouží tzv. plemenná včelstva s tzv. plemennými matkami, jež vykazují nadprůměrnou užitkovost a výborné doprovodné vlastnosti podmíněné geneticky. Ovšem selekce takovýchto včelstev není jednoduchá ( je časově náročná, k dosažení žádaného efektu je potřebné vlastnit více jak dvacet ( třicet ) včelstev... dostatečně velká výběrová základna, zvýšení vlivu námi chovaných trubců ).

Malovčelařovi se nevyplatí provádět šlechtění vlastních včelstev, protože má v malovčelařském provozu pramalou záruku úspěchu. Proto si malochovatelé kupují výběrové matky, jež jim poslouží jako plemenné. Inseminované matky jsou jistě kvalitnějšími plemennými matkami, ale to neznamená, že se jejich pořízení musí vždy ve výsledku znatelně vyplatit ( úměrně k ceně ). Inseminované matky jsou spíše určeny pro větší chovatele matek něž pro běžné včelaře. Kvalitní oplozené výběrové matky jako plemenné malovčelařům plně postačí. Inseminované matky jsou pro maloprovoz zbytečný luxus.

S pozdravem...M. Václavek...

No, já rozlišuji komerční chovy a zájmové chovy. Komerční je ten, kdy včelař
jako první počítá peníze z chovu včel, to nepovažuji za špatné, zájmový je
ten, kde o ty peníze zas tolik nejde. Komerční může být klidně i jen s 10
včelstvy, může být třeba včelařův koníček co nejdříve zaplatit náklady na
úly atd, stejně tak jako může být zájmový s 20 i více včelstvy. U komerčního
se bere to, že lepší matka přinese vždy o několik kilo medu více než horší,
proto se vyplatí si kvalitní matky vesměs kupovat, případně odchovávat od
koupené inseminované matky jen první generaci F1 a strkat tyto matky do
úplně všech včelstev. U zájmového chovu beru to, že je z různých hledisek
přijatelnější, když chov má nějakou souvislost, tedy že jsou matky
rozchovávané po několik generací z nejlepších včelstev na stanovišti a jen
jednou za pár generací je zakoupena "zvenku" nějaká matka, která se dále po
více generací rozchová. Z toho vyplývá, že komerční včelař matky ani chovat
nemusí. může je všechny kupovat, zájmový včelař nějakým způsobem chovat
musí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 30, 2008 10:01 AM
Subject: Re: Zubří - Vigor


> Nač dle Vašich slov zbytečně utrácet za výběrové matky od jiných
chovatelů.
> _______________________________________________________________
>
> To jsem nikdy netvrdil. Vloni(?) zde na konferenci bylo vlákno, které se
> něčím podobným zabývalo. Pár lidí mě kritizovalo za něco, co jsme nikdy
> nenapsal, protože si špatně přečetli a pochopili můj článek.
>
> Jako jednu ze základních dovedností včelařského umění považuji chov matek.
> Včelař nechovající matky není včelař, ale pouze chovatel ( držitel ) včel.
>
> Plemenivo na výchovu matek se nevyplatí odebírat z libovolného včelstva. K
> tomuto účelu slouží tzv. plemenná včelstva s tzv. plemennými matkami, jež
> vykazují nadprůměrnou užitkovost a výborné doprovodné vlastnosti podmíněné
> geneticky. Ovšem selekce takovýchto včelstev není jednoduchá ( je časově
> náročná, k dosažení žádaného efektu je potřebné vlastnit více jak dvacet
(
> třicet ) včelstev... dostatečně velká výběrová základna, zvýšení vlivu
námi
> chovaných trubců ).
>
> Malovčelařovi se nevyplatí provádět šlechtění vlastních včelstev, protože
> má v malovčelařském provozu pramalou záruku úspěchu. Proto si
malochovatelé
> kupují výběrové matky, jež jim poslouží jako plemenné. Inseminované matky
> jsou jistě kvalitnějšími plemennými matkami, ale to neznamená, že se
jejich
> pořízení musí vždy ve výsledku znatelně vyplatit ( úměrně k ceně ).
> Inseminované matky jsou spíše určeny pro větší chovatele matek něž pro
> běžné včelaře. Kvalitní oplozené výběrové matky jako plemenné malovčelařům
> plně postačí. Inseminované matky jsou pro maloprovoz zbytečný luxus.
>
> S pozdravem...M. Václavek...

Včera ( 29.6 ) jsem měl můj první ( a doufám, že poslední ) letošní roj. Je to opravdu miniroj, tvoří ho jen asi 500 včel spolu s neoplozenou matkou ( kladoucí matka v něm nemůže být, protože všechny moje oplodněné matky mají zastřižená křídla ). K večeru jsem rojík usadil do provizorního dvourámkového plemenáče.

Experimentálně jsem zjistil, odkud roj vylétl. Pomocí jabloňového listu jsem z větve, na které visel roj, odebíral zbylé včely a ty jsem vpouštěl k očku podezřelých včelstev. Když včela nepochází z daného včelstva, strážkyně se do ní zahryznou a chovají se k ní nepřátelsky. Nejprve jsem prověřoval jeden zvláštní oddělek. Včely ( dvě ) byly oddělkem bez potíží přijaty. Pro kontrolu jsem provedl test i u okolních včelstev, kde byla přidávaná včela vždy napadena. Tímto způsobem jsem jednoznačně prokázal, bez žádných zásahů do včelstev, že rojík vylétl z oddělku.

Dotyčný oddělek vznikl 8.6. ( dva plodové plásty 42x17cm + zásobní rámky a včely ). Byla mu přidána letos oplozená dobře kladoucí matka č. 1. Neměl jsem k dispozici dno, proto jsem se rozhodl 15.6. přes mateří mřížku ( bez novinového papíru ) k němu připojit čerstvě vytvořený oddělek ( ze dne 14.6. ... 3 rámky s plodem + zásoby a včely + kladoucí matka č. 75 ), což se nakonec ukázalo jako velká chyba. Matka č. 75 byla usmrcena, protože ji včely z přidávaného oddělku během dne ještě zcela nepojaly za svou ( jak starší praktici tvrdí, letos jsem si to dokázal ) a nechaly ji napospas včelám ze spodního včelstva, které ji zabily. Taky určitě byla velká chyba, která zajisté znatelně přispěla ke ztrátě matky č. 75, že jsem oddělky spojoval naostro...včely na sebe útočily. Touto dobou je opravdu nutné spojovat přes novinový papír, i když se jedná o dva slabší oddělky.

Zpět k roji. Myslím, že včely v horním oddělku ( nad mateří mřížkou ) narazily nouzový matečník, což každopádně umocnil ten fakt, že matka č. 75 byla horním oddělkem přijata, i když ne úplně všemi včelami. Po její smrti se některé včely z horního oddělku ( které více pojaly matku č. 75 za svoji vlastní ) začaly chovat jako osiřelé. Nouzová matka se před pár dny vylíhla a včely s ní šly včera do roje. Jelikož oddělek nebyl v rojové náladě, úl opustila jen hrstka včel. To je podle mě nejpravděpodobnější scénář celé události. Akorát nechápu, proč se včely s nouzovou matkou vyrojily. Nevidím jediný důvod.

S ničím podobným jsem se ještě nesetkal. Je pro mě záhadou, proč k vyrojení došlo. Oddělek byl bez rojové nálady, včely mají spoustu prostoru k dispozici, netrpí nedostatkem zásob, stavějí mezistěny, úl není přehříván, včelstvo není vystaveno stresu lupiček, matka č. 1 je poměrně dost robustní, dobře klade, včely nejeví zájem o její výměnu. Jaký máte na tuto abnormální situaci názor?
Děkuji za ohlasy.

S pozdravem...M. Václavek...

Tak v spodním oddělku byla kladoucí matka č 1, v horním kladoucí matka č 75.
Proč vlastně měly být ty oddělky spojovány, když v každém byla kladoucí
matka? Likvidace jedné z matek včelami je potom logická. Co se týká nouzové
matky, v produkčním včelstvu, když se odebere plod se včelami, které na
plodu narazí matečníky a ten plod se dá nahoru na nastavek se zasobami a
otevře se očko, takže matka je těmi zásobami oddělena od plodu s matečníky,
tak ty matečníky kolikrát "odolají" sjednocovací vůni matky vespod, nejsou
zrušeny a matka je odchována a v horním nastavku se rozklade Takže na
nějakou dobu vzniká dvoumatečné včelstvo. Možná někdy se taková matka
vylíhne a neoplozená dá dohromady malý rojík a uletí, to včelař ani nemusí
zaregistrovat. Možná se něco podobného stalo v tom oddělku. Jinak je zcela
běžné, že se rojí takzvané obří oddělky, to jsou pozdní oddělky, které se
skládají z 10 a víc rámků s plodem a včelami složené z rámků z více včelstev
a je třeba proti tomu dělat opatření. Tam tuším odlétá roj taky s
neoplozenou matkou, oplodní se až na novém místě.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 30, 2008 11:51 AM
Subject: Záhadný miniroj


> Včera ( 29.6 ) jsem měl můj první ( a doufám, že poslední ) letošní roj.
Je
> to opravdu miniroj, tvoří ho jen asi 500 včel spolu s neoplozenou matkou (
> kladoucí matka v něm nemůže být, protože všechny moje oplodněné matky mají
> zastřižená křídla ). K večeru jsem rojík usadil do provizorního
> dvourámkového plemenáče.
>
> Experimentálně jsem zjistil, odkud roj vylétl. Pomocí jabloňového listu
> jsem z větve, na které visel roj, odebíral zbylé včely a ty jsem vpouštěl
k
> očku podezřelých včelstev. Když včela nepochází z daného včelstva,
> strážkyně se do ní zahryznou a chovají se k ní nepřátelsky. Nejprve jsem
> prověřoval jeden zvláštní oddělek. Včely ( dvě ) byly oddělkem bez potíží
> přijaty. Pro kontrolu jsem provedl test i u okolních včelstev, kde byla
> přidávaná včela vždy napadena. Tímto způsobem jsem jednoznačně prokázal,
> bez žádných zásahů do včelstev, že rojík vylétl z oddělku.
>
> Dotyčný oddělek vznikl 8.6. ( dva plodové plásty 42x17cm + zásobní rámky a
> včely ). Byla mu přidána letos oplozená dobře kladoucí matka č. 1. Neměl
> jsem k dispozici dno, proto jsem se rozhodl 15.6. přes mateří mřížku ( bez
> novinového papíru ) k němu připojit čerstvě vytvořený oddělek ( ze dne
> 14.6. ... 3 rámky s plodem + zásoby a včely + kladoucí matka č. 75 ), což
> se nakonec ukázalo jako velká chyba. Matka č. 75 byla usmrcena, protože ji
> včely z přidávaného oddělku během dne ještě zcela nepojaly za svou ( jak
> starší praktici tvrdí, letos jsem si to dokázal ) a nechaly ji napospas
> včelám ze spodního včelstva, které ji zabily. Taky určitě byla velká
chyba,
> která zajisté znatelně přispěla ke ztrátě matky č. 75, že jsem oddělky
> spojoval naostro...včely na sebe útočily. Touto dobou je opravdu nutné
> spojovat přes novinový papír, i když se jedná o dva slabší oddělky.
>
> Zpět k roji. Myslím, že včely v horním oddělku ( nad mateří mřížkou )
> narazily nouzový matečník, což každopádně umocnil ten fakt, že matka č. 75
> byla horním oddělkem přijata, i když ne úplně všemi včelami. Po její smrti
> se některé včely z horního oddělku ( které více pojaly matku č. 75 za
svoji
> vlastní ) začaly chovat jako osiřelé. Nouzová matka se před pár dny
> vylíhla a včely s ní šly včera do roje. Jelikož oddělek nebyl v rojové
> náladě, úl opustila jen hrstka včel. To je podle mě nejpravděpodobnější
> scénář celé události. Akorát nechápu, proč se včely s nouzovou matkou
> vyrojily. Nevidím jediný důvod.
>
> S ničím podobným jsem se ještě nesetkal. Je pro mě záhadou, proč k
vyrojení
> došlo. Oddělek byl bez rojové nálady, včely mají spoustu prostoru k
> dispozici, netrpí nedostatkem zásob, stavějí mezistěny, úl není přehříván,
> včelstvo není vystaveno stresu lupiček, matka č. 1 je poměrně dost
> robustní, dobře klade, včely nejeví zájem o její výměnu. Jaký máte na tuto
> abnormální situaci názor?
> Děkuji za ohlasy.
>
> S pozdravem...M. Václavek...

Oddělky jsem spojoval, protože jsem na místě zjistil, že mi chybělo dno. Byl to hloupý pokus. Tak trochu jsem očekával, že 75 zabijí, ale chtěl jsem se přesvědčit.
______________________________________________________________
(...)matečníky kolikrát "odolají" sjednocovací vůni matky vespod, nejsou
zrušeny a matka je odchována a v horním nastavku se rozklade Takže na
nějakou dobu vzniká dvoumatečné včelstvo. Možná někdy se taková matka
vylíhne a neoplozená dá dohromady malý rojík a uletí, to včelař ani nemusí
zaregistrovat. (...)
______________________________________________________________

Ale co matku vede k vyrojení? Že by právě kladoucí mladá matka? Neoplozená matka umí létat, proto vyletěla s rojem, tedy opustila včelstvo, kde má velkou konkurenci.

S pozdravem...M. Václavek...

Já bych asi slabší matku dal do klícky se včelami a upotřebil nějak jinak.
Podle toho, co jsem zkoušel, v klícce vydrží až 14 dnů, pokud se po týdnu
nasadí nové včelya za tu dobu se něco dá najít.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 30, 2008 12:36 PM
Subject: Re: Záhadný miniroj


> Oddělky jsem spojoval, protože jsem na místě zjistil, že mi chybělo dno.
> Byl to hloupý pokus. Tak trochu jsem očekával, že 75 zabijí, ale chtěl
jsem
> se přesvědčit.
> ______________________________________________________________
> (...)matečníky kolikrát "odolají" sjednocovací vůni matky vespod, nejsou
> zrušeny a matka je odchována a v horním nastavku se rozklade Takže na
> nějakou dobu vzniká dvoumatečné včelstvo. Možná někdy se taková matka
> vylíhne a neoplozená dá dohromady malý rojík a uletí, to včelař ani nemusí
> zaregistrovat. (...)
> ______________________________________________________________
>
> Ale co matku vede k vyrojení? Že by právě kladoucí mladá matka? Neoplozená
> matka umí létat, proto vyletěla s rojem, tedy opustila včelstvo, kde má
> velkou konkurenci.
>
> S pozdravem...M. Václavek...

Sumarizace: Oddělek vznikl 8.6. (M č.1), přidán oddělek 15.6. (M č.75) a vyrojeno dne 29.6. Tzn. vyrojená nekladoucí matka vznikla při tvorbě oddělku (8.6.) a v době přidání druhého oddělku (15.6) již byla přítomna kukla a včely ji nezlikvidovali. Způsob přidání druhého oddělku není rozhodující.
Reprodukce včel (rojení) je včelám i jiným živočichům naprosto přirozená a jen zásahy člověka se snižuje.

Jinak miniroje nejsou vzácností. Zejména divoká včelstva nejsou tak početná jako chovaná a i roje jsou výrozně menší. Na tyto miniroje jsem narazil na Šumavě i Fatře.

Sumarizace: Oddělek vznikl 8.6. (M č.1), přidán oddělek 15.6. (M č.75) a vyrojeno dne 29.6. Tzn. vyrojená nekladoucí matka vznikla při tvorbě oddělku (8.6.) a v době přidání druhého oddělku (15.6) již byla přítomna kukla a včely ji nezlikvidovali.
______________________________________________________________

To by znamenalo, že matka zůstala vylíhlá v oddělku minimálně 5 dní ( 29-8= 21 .....21-16(vývoj matky)= 5 dní ).
Spíš si myslím, že k založení matečníku došlo po spojení 15.6. : ( 29-15= 14 ( což v případě nouzového matečníku je reálné...dvoudenní vajíčko / nebo založen na mladé larvě ( např. dvoudenní )...11 dní vývoj n. matečníku...14-11= 3 dny....třetí den začíná matka vylétat na orientační výlety )

S pozdravem...M. Václavek...

Sumarizace: Oddělek vznikl 8.6. (M č.1), přidán oddělek 15.6. (M č.75) a vyrojeno dne 29.6. Tzn. vyrojená nekladoucí matka vznikla při tvorbě oddělku (8.6.) a v době přidání druhého oddělku (15.6) již byla přítomna kukla a včely ji nezlikvidovali.
______________________________________________________________

To by znamenalo, že matka zůstala vylíhlá v oddělku minimálně 5 dní ( 29-8= 21 .....21-16(vývoj matky)= 5 dní ).
Spíš si myslím, že k založení matečníku došlo po spojení 15.6. : ( 29-15= 14 ( což v případě nouzového matečníku je reálné...dvoudenní vajíčko / nebo založen na mladé larvě ( např. dvoudenní )...11 dní vývoj n. matečníku...14-11= 3 dny....třetí den začíná matka vylétat na orientační výlety...a samozřejmě je jistě ještě několik dalších možných situací )

Už se to tu probíralo, jsou to asi dva měsíce. Zalitá serie medem znamená zbytečně vykonanou práci, protože je po matkách a děje se to dost často. Na vině je včelař, protože umisťuje matečníky na místa, kde by je včelky nikdy nenarážely. Mě se velmi osvědčil způsob, kdy je v medníku napíchám na plásty s otevřeným plodem asi tak jako při rojení, tzn na bocích a spodku plástu. No a od těch dob mám větší počet dochovaných matečníků a na zalité serie medem mohu vzpomínat pouze jak na zlý sen. České misky s napichovátkem jsou k tomu výborné, teď používám misky z dovozu, které jen zamáčknu do plástu a drží také. Co se týká výběru plemeného včelstva, zásadou je to, že včelstev musí být povícero, udává se něco kolem 40 a podle mě je to spíš spodní hranice. Pro ty co mají včelstev méně je dobré plemený materiál dovézt odjinuď. Není to tak drahé. Otevřený matečník do 30 Kč, matky něco kolem 130 Kč a inseminovaná matka nad 500 Kč. Tedy je to rada pro ty, pro které je prioritou vysoký výnos medu. Ať si jí ale neberou k srdci ti, co u včel tráví sposty času utratí dost peněz a výsledky mají mizerné. Hlavně, že si to umějí zdůvodnit! Co si o tom ale myslí jejich okolí, rodinní příslušníci, popř nástupci to ať raději nechtějí vědět. Zdraví R. Stonjek

Podle toho, co jsem zkoušel, v klícce vydrží až 14 dnů,

Matka vydrží v klietke oveľa viac ako je uvedených 14 dní, ak ju kŕmia úľové vonkajšie včely.

V jednom pokuse som oplodnenú M umiestnil do klietočky Tic tac a vložil do medníka, v plodisku bola nová oplodnená M. Matka v klietočke bola živá ešte po 72 dňoch. Chcel som zistiť, či je takáto matka schopná ešte plodovať, preto som ju pridal do včelstva, v ktorom po 2 dňoch začala plodovať a včelstvo s touto M išlo do zimy vo výbornej kondícii. Vo včelstve bola M až do obdobia po hlavnej agátovej znáške v nasledujúcom roku. Je zaujímavé, že napriek plodujúcej matky v plodisku, včely mali snahu ju ošetrovať.

Je to presvedčivý dôkaz, že matky vdržia oveľa viac ako si vieme predstaviť. Tento príklad využívam i v praxi, matku, ktorú nemôžem hneď pridať, "uskladním" aj na niekoľko dní v podmete hociktorého včelstva. Ak je v úli M, vždy sa úľové včely zahryznú do vetracej sieťky, chcú M zabiť, ale napriek tomu túto M kŕmia a nedajú jej zahynúť. Je to zvláštny vzťah, nechcenú M včely držia včely pri živote. Anton

...třetí den začíná matka vylétat na orientační výlety ) M.V.

Tento vývoj je trochu zhustený, včely začnú ošetrovať larvičky pri NCH matky až 1 deň po strate M a tieto mali k dispozícii ešte M č. 1 v spodnej debničke. Výlet práve vyliahnutej matky presne na 16 deň od položenia vajíčka nikde nezačne skôr ako na 5 deň, až po spevnení jej skeletu.

Nakoniec toto všetko je konštrukcia deju účastníka z vonku, aj keby to tak bolo, skúška uvádzaná M.V. vpúšťaním včiel z miesta sadnutia roja do letáčov iných včelstiev, nič nepotvrdzuje, lebo takéto včely opustené včely vpustia do úľa ďalšie desiatky včelstiev, bez toho, aby ich prenasledovali. Opustené včely z tohoto miniroja, totiž hľadjú stratené družky a matku a ak ju vpustíme do letáča abyčajne začne rozširovať do okolia tzv. združovaciu vôňu z Nassanovovej žľazy, ktorá dovoľuje úplne cudzím včelám vkĺznuť do cudzieho včelstva. Potom to všetko môže byť aj inak. Čo keď miniroj priletel z inej včelnici? Anton

když se odebere plod se včelami, které na
plodu narazí matečníky a ten plod se dá nahoru na nastavek se zasobami a
otevře se očko, takže matka je těmi zásobami oddělena od plodu s matečníky,R.P.

To, že preložená M and materskú mriežku ostáva pri živote len preto, že je oddelená zásobami (tie sú nakoniec vždy nad plodom), nie je pravdivé vysvetlenie, i keď je sugestívne. Príčina je niekde inde, možné je to klen preto, že v tomto prípade ide "dcérske včelstvo" a mladá matka je je geneticky príbuzná matke v spodnej debničke, hlavne chuť materskej látky je od mladej M taká istá ako jej mama. Tetoval som takéto M npr. uzatvorením očka a včely z dcérskeho včelstva prechádzalo bez problémov cez plodisko a hlavný letáč. Časté sú i prípady spolužitia dvoch matiek a to v jednom plodisku po pri tichej výmene,kedy sa dá súžitie vysvetliť len tým čo som napísal vyššie, včely považujú chuť materskej látky svojej za rovnocennú.

... tak ty matečníky kolikrát "odolají" sjednocovací vůni matky vespod, R.P.

Môj názor na "zjednocovaciu vôňu M" vo včelstve je iný, no nechcem tým povedať, že je to tak.
Vysvetlím môj názor na praktickom príklade. Už roky robím chov matiek "i tohoto roku". Aby som zvýšil apetít včiel na prijatie viac prelarvovaných lariev, matku v chovnom včelstve odoberiem a umiestnim do klietky tic tac a ponechám v podmete tohoto včelstva, keď ju včely po dobu CHM ošetrujú. Zákonite včely nemajú prístup k matke, ale tá imaginárna vôňa matky by mala napĺňať priestory úľa a spoľahlivo blokovať prejavy bezmatkovosti, nemali by trepať krídlami a vydávať plačlivý zvuk, predsa vône majú dostatok.
Opak je pravdou, v takomto včelstvo pozorujeme známe prejavy bezmatkovosti. Ak matku otvoríme včely okamžite M olizujú z jej bruška materskú látku, navzájom si ju odovzdávajú a plač a trepot krídelkami ústáva.

Pte zjednucujúcim faktorom včelstva nie je vôňa (tá sa prejavuje v iných prípadoch ako združovacia vôňa), ale v tomto prípade je to CHUŤ, ktorú včely prijímajú ústnym otvorom, lížu ju jazýčkom.

Som si vedomý, že zaužívané stereotypy sa nedajú len tak oddeliť od zaužívanej praxi, ale rozmýšľajte otvorenou hlavou a možno raz nájdeme spoločnú reč. Anton

Vážení žadatelé o dotaci,

Český svaz včelařů provedl do termínu 30. dubna 2008 upřesnění původního odhadu počtu úhynů, ve kterém jednotlivé okresy zpřesnily nahlášené počty uhynulých včelstev.

http://www.mze.cz/Index.aspx?ch=74&typ=1&val=41273&ids=0

Jednoduchá odpověď pro pana Václavka. Pokud jste byl spokojen do teď, tak si ponechte původní telefonní číslo na vašeho chovatele a vyzkoušejte ho i v následujícím roce.

TJ

Český svaz včelařů provedl do termínu 30. dubna 2008 upřesnění původního odhadu počtu úhynů, ve kterém jednotlivé okresy zpřesnily nahlášené počty uhynulých včelstev.
-----------------------------------------------------------------------

Je něco společného těmto okresům, kde byly zvýšené úhyny včelstev? Například: nadmořská výška, silné zavčelení, trvalá snůška, chov silných včelstev, apod. Bude provedeno a zveřejněno takové vyhodnocení? Děkuji předem za odpověď.

Včera jsem v rojíku našel matku. Byla jednoznačně nouzová ( malá, tmavá ), tedy lze předpokládat, že její výchova začala někdy po spojení 15.6. Vylíhnout se mohla klidně dříve než 3 dny před výletem roje. Ty tři dny jsem uváděl pouze jako příklad. Matka je schopna ihned po vylíhnutí jít do roje. Vše záleží na včelách, které za příhodného počasí a vhodný čas rojení spustí.

S pozdravem...M. Václavek...

Na
http://www.novinky.cz/clanek/143806-z-havarovaneho-kamionu-v-kanade-uletelo-
12-milionu-vcel.html je článek. Jestli je těch 12 miliónů skutečně solidně
vypočtené číslo, potom se dá vypočítat počet naložených včelstev. V létě
může mít silné včelstvo 50 tisíc včel, potom na kamiónu bylo naloženo 240
úlů. To už je pořádná efektivita převozu.

R. Polášek

Nakoniec toto všetko je konštrukcia deju účastníka z vonku, aj keby to tak bolo, skúška uvádzaná M.V. vpúšťaním včiel z miesta sadnutia roja do letáčov iných včelstiev, nič nepotvrdzuje, lebo takéto včely opustené včely vpustia do úľa ďalšie desiatky včelstiev, bez toho, aby ich prenasledovali.
______________________________________________________________

Uváděný experimentální nepovedený ,,dvojoddělek,, mi byl podezřelý již od začátku, proto jsem ho na zkoušku vybral jako první. Včela jím byla bez problému přijata. Pro jistotu jsem vpustil do oddělku i další včelu, ke které rovněž strážkyně neprojevovaly žádné známky nepřátelství. Avšak situace u kontrolních okolních včeltev byla naprosto jiná. Strážkyně vždy nenechaly rojové včely projít do úlu, zakously se do nich, chovaly se k nim agresivně.

Při výletu roje je jistá pravděpodobnost, že se do něj přimíchají včely z okolních včeltev. Ale pochybuji, že se to stane zkušeným zalétaným létavkám. Leda za proletu by se mohli nějaké nezorientované mladušky přidat do právě vyletujícího roje. Přesto pravděpodobnost tohoto jevu není vysoká na tolik, aby to zásadně ovlivnilo objektivitu mého pokusu. Roj může klidně vylétnout, když okolní včelstva nekonají prolet.

____________________________________________________________
Čo keď miniroj priletel z inej včelnici?
____________________________________________________________
Vloni by to mohlo být možné, protože můj soused včelařil. Letos mu všechna včelstva skonala na varroázu a pro stáří chov již neobnovil.

V současnosti je nejbližší včelař od de mě vzdálen asi kilometr vzdušnou čarou. Asi 300 metrů od mé včelnice je vysoký javor, do kterého se před měsícem usadil roj. Rojík visel na jabloni tři metry před oddělkem, který všechny nabídnuté včely přijal. Nemyslím si, že miniroj pochází odjinud.
Všechno nasvědčuje tomu, že miniroj vylétl z oddělku.

S pozdravem...M. Václavek...

Je něco společného těmto okresům, kde byly zvýšené úhyny včelstev? Například: nadmořská výška, silné zavčelení, trvalá snůška, chov silných včelstev, apod.
______________________________________________________________

Ještě bych k tomu dodal: silné zastoupení nezodpovědných ,,včelařů flákačů,, apod.

Chci se zeptat: dostal jsem teď 3 včelastva na 10 rámcích 39x24, mám je v Optimalech. Jak je nejlépe převést na rm 42x17? Možnosti znám, spíš se mi zdá na nějaké velké akce pozdě, myslím si, že lepší bude počkat na jaro..nebo se to dá nějak stihnout ještě letos?

V létě může mít silné včelstvo 50 tisíc včel, potom na kamiónu bylo naloženo 240
úlů. To už je pořádná efektivita převozu.
______________________________________________________________

V létě může mít velmi silné včelstvo i 80 000 včel. V podmínkách amerického komerčního včelaření pochybuji, že včelstva dosáhnou síly 50 000. Spíše bych to odhadoval na maximálně 40 000, spíše 30 000 včel. Takže těch včeltev v kamionu muselo být opravdu hodně, pokud skutečně vylétlo 12 miliónů včel.

S pozdravem...M. Václavek...

Pokud chcete včely přemístit do Optimalů ještě letos:
Touto dobou vložte matku do izolační klícky ( stěny klícky z mateří mřížky, aby k matce měli přístup včely, které z ní slízávají mateří látku, což je velmi důležité kvůli předejití pocitu osiřelosti a tím stavbě nouzových matečníků ). Za 4 týdny bude veškerý plod vylíhnutý. Provede se norské zimování ( přemetání na mezistěny ) a vytočí se med.

S pozdravem...M. Václavek..

Ono je všeobecně obtížné v poroji hledat neoplozenou matku , Je menší a po dozrání a oplodnění se její velikost zvětší .

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Z?hadn? miniroj
> Datum: 01.7.2008 09:40:02
> ----------------------------------------
> Včera jsem v rojíku našel matku. Byla jednoznačně nouzová ( malá, tmavá ),
> tedy lze předpokládat, že její výchova začala někdy po spojení 15.6.
> Vylíhnout se mohla klidně dříve než 3 dny před výletem roje. Ty tři dny
> jsem uváděl pouze jako příklad. Matka je schopna ihned po vylíhnutí jít do
> roje. Vše záleží na včelách, které za příhodného počasí a vhodný čas rojení
> spustí.
>
> S pozdravem...M. Václavek...
>
>
>

Ještě přesypat na mezistěny a Otřepané rámky usadit jako medník nahoru kde se dolíhne zbytek plodu Jelikož již není příliš snůška tak krmit aby mohly stavět

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr <sadulajev/=/seznam.cz>
> Předmět: zm
> Datum: 01.7.2008 10:18:07
> ----------------------------------------
> Chci se zeptat: dostal jsem teď 3 včelastva na 10 rámcích 39x24, mám je v
> Optimalech. Jak je nejlépe převést na rm 42x17? Možnosti znám, spíš se mi
> zdá na nějaké velké akce pozdě, myslím si, že lepší bude počkat na
> jaro..nebo se to dá nějak stihnout ještě letos?
>
>
>

Ono je všeobecně obtížné v poroji hledat neoplozenou matku , Je menší a po dozrání a oplodnění se její velikost zvětší .
_______________________________________________________________
V tomto případě to moc těžké nebylo. Včel z rojíku je sotva na jeden rámek. Matka se v té hrstce včel po chvilce pozorování snadno najde.

Všiml jsem si, že kvalitní kraňské matky jsou zabarvené. Úplně černé matky jsou buď nouzové nebo nekvalitně odchované ( nepovedená série ). Ale to neznamená, že nouzové matky jsou vždy špatné. Příčina jejich obecné nekvality tkví v tom, že včely vytvářejí nouzové matečníky i na starším plodě ( klidně i na třídenních larvách ), ze kterých vzniknou anatomicky a fyziologicky vadné matky. Tyto matky, jelikož mají náskok ve vývoji, dříve se vylíhnou a zabijí kvalitnější matky z mladšího plodu.

S pozdravem...M. Václavek...

Je to nepříjemná práce, ale dá se to.
Budeš potřebovat prázdné rámky té nové míry, drát (stačí i ten na drátkování mezistěn, ale se silnějším se pracuje lépe). Na stůl (mimo dolet včel) vrstvu novin, protože bude všechno upatlané od medu. Na původní místo dáš nový úl. Vybereš vždy asi 5 rámků, zbavíš včel a odneseš k tomu stolu. Dílo vyřízneš, nařežeš na kusy tak, aby se vešly těsně do nových rámků. Otevřený plod by měl být v původní poloze, u ostatního (zásoby, zavíčkovaný plod) to je jedno, zda budou naštorc či hlavou dolů. Rámky omotáš drátem, aby ty kusy nevypadly a dáš do nového úlu na původním místě. Nakonec sklepeš zbytek včel. Po týdnu (nebo třeba později) odstraníš dráty. Plásty budou všelijak hrbaté, je třeba, aby do podzimu měly alespoň pro hnízdo "normální" plásty - doplnit soušemi, mezistěny vystaví už neochotně a zůstanou nezakladené, což je horší, než ty pokřivené s buňkami otočenými dolů.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Petr
Sent: Tuesday, July 01, 2008 10:18 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: změna RM

Chci se zeptat: dostal jsem teď 3 včelastva na 10 rámcích 39x24, mám je v Optimalech. Jak je nejlépe převést na rm 42x17? Možnosti znám, spíš se mi zdá na nějaké velké akce pozdě, myslím si, že lepší bude počkat na jaro..nebo se to dá nějak stihnout ještě letos?

MV> Ještě bych k tomu dodal: silné zastoupení nezodpovědných ,,včelařů flákačů,, apod.

Plošnou hustotu flákačů apod. myslím můžeme považovat za konstantní, bez ohledu na okresy.
Co se liší, jsou přírodní podmínky.

Když už bych měnil rámkovou míru, určitě formou norského zimování, protože se tak zbavím skoro všech patogenů, které byly v původním úlu. Smetené včely ( v rojáku, nebo i přímo na mezistěnách ) lze bez problému přeléčit fumigací Varidolem, čímž včely zbavíme všech roztočů. Tedy v novém úlu budou včelstva v podstatě naprosto ozdravena.

Přeřezávání je strašně pracný, oddělování matky od plodu nevhodný a komplikovaný nicméně způsob okamžitého přeložení včelstva na jinou rámkovou mírou, avšak přemístí se tak do nového prostředí i infekce, paraziti a škůdci, což není výhodná startovní pozice ( hlavně v oblastech s výskytem moru ).

S pozdravem...M. Václavek...

Děkuji za radu. Tak nějak jsem si to představoval, jen jsem měl obavy, jestli na přemetení na mezistěny není včelstvo v jednom nást. 39x24 slabé a jestli po přemetení bude schopné vyzimování.

Děkuji za radu. Tak nějak jsem si to představoval, jen jsem měl obavy, jestli na přemetení na mezistěny není včelstvo v jednom nást. 39x24 slabé a jestli po přemetení bude schopné vyzimování.
______________________________________________________________
Aha! Tak na to jsem nepomyslel!

Běžná včelstva dosahují vrchol na jaře ( nebo v časném létě ). Toto dobou je již plné léto, kdy produkční včelstva stagnují v síle nebo již slábnou. Zastavení plodování u těchto včeltev toto dobou nevede k většímu snížení medného výnosu. ALE (!): Naproti tomu odděleky sílí někdy i do konce podletí. Zaklíckováním matky se zcela zastaví jejich rozvoj, což je škoda. V tomto případě bych norské zimování raději neprováděl.

Posílám odkaz, kde nejdete vhodnější řešení pro tuto situaci:
http://www.langstroth.wz.cz/index.php?page=0028

S pozdravem...M. Václavek...

Podle mně v jednom nastavku je včelstvo na přemetení slabé. Pokud máš další
nastavek a rámky 39x24, je vhodné včelstva rozšířit, starat se o to, aby
měly dostatek zásob nebo je přikrmovat a počkat s norským zimováním tak
měsíc, než obsadí 20 rámků 39x24 a vychovají včely. Je tam ještě jedna věc,
jeden dva rámky mezi mezistěnami musí být z původního včelstva, jinak včely
mohou z úlu vybaveného jen mezistěnami utíkat, případně se mohou zvednout i
s matkou a uletět jako roj. Nejlépe vystavené nebo přímo zakladené
mezistěny. Je tedy třeba při změně rámkové míry počítat s takovou úpravou,
aby šlo 1 - 2 rámky zavěsit do nového úlu. třeba snížit rámek 39x24 na rámek
39x17 a v novém úlu rámel prostě zavěsit pod dostatečně dlouhou loučku.
Norské zimování je možné s úspěchem provádět tak do poloviny srpna, pokud v
tuto dobu není zvlášť chladné počasí. Jde to i později, to už ale oslabuje
včelstvo.
Druhá možnost je přejít na jinou RM postupně. Optimál by měl mít rovné hrany
nastavků, není tedy problém pomocí přibitých latiček přizpůsobit nastavek
39x24 nastavku 42 x 17 shora i zdola. Potom stačí nyní přidávat nové
nastavky 42x17 s mezistěnami a nechat včely stavět. Kombinace nastavků 39 a
42 klidně může zůstat i přes zimu, pokud je to přizpůsobení kvalitní a
těsné. Podstatné je to, aby někdy v průběhu srpna včelstvo vychovaly včel
tolik, aby obsadilo plný úl, to jest prostor odpovídající zhruba 20 rámkům
39x24. Prostor a síla včelstva v té době určuje sílu zimního chumáče a ten
potom určuje rychlost rozvoje a míru využití první květnové snůšky. Jak bude
dost nastavků 42x17 s vystavenými rámky, nastavek 39 se oddělí mateří
mřížkou od plodu, vytočí a zlikviduje nebo prodá - 3 nastavky 39x24 po 10
rámcích je jeden nastavkový úl.


----- Original Message -----
From: "Petr" <sadulajev/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 01, 2008 11:21 AM
Subject: RM-p. Václavek


> Děkuji za radu. Tak nějak jsem si to představoval, jen jsem měl obavy,
> jestli na přemetení na mezistěny není včelstvo v jednom nást. 39x24 slabé
a
> jestli po přemetení bude schopné vyzimování.

Pro inspiraci, mozna uz znate...

http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelareni.php?id=1202488008


T.H.


> Chci se zeptat: dostal jsem teď 3 včelastva na 10 rámcích 39x24, mám je v
> Optimalech. Jak je nejlépe převést na rm 42x17? Možnosti znám, spíš se mi
> zdá na nějaké velké akce pozdě, myslím si, že lepší bude počkat na
> jaro..nebo se to dá nějak stihnout ještě letos?
>
>
>

V klidu ho přemeť . ČÍM VÍC SE S TÍM BUDEŠ MALOVAT A Oddalovat TÍM VÍC SI SICE UŽIJEŠ VČELAŘENÍ ALE NIC NEDOSÁHNEŠ LEPŠÍHO neboj SE, ŽE ULETÍ STARÝ NÁSTAVEK oddělený mřížkou BUDOU MÍT NAD SEBOU a JESTLI SE BOJÍŠ tak DO DVOU NÁSTAVKOU SE TI VLEZE 1 VĚTŠÍ RÁMEK S MATKOU PŘIPEVNĚNÝ A DELŠÍ LAŤCE je SLABÁ SNŮŠKA A ČÍM DÉLE SE S TÍM BUDEŠ PATLAT VENKU TÍM VĚTŠÍ PROBLÉM S TOHO VZNIKNE

Pepan

Je to risk, ale aspon v jenom pripade bych sel u nejsilnejsiho do toho nejtvrdsiho reseni - jen mezisteny a matka v klicce, ostatni plod rozdelit do ostatnich, nebo jen jedny nechat v puvodnim a posilit je. Samozrejme zalezi na motivech a na prodminkach.

Kdybych sel na jistotu tak asi dle pepana - ramek s plodem na latku, ktery se kdyz je vysoke dno se vleze a nebo se da skrz dva nastavky okolo si to obstavi - to neni problem, pozdeji se odstrani. A pak stale jen krmit krmit a krmit.

To prerezavani ramku je pracne, neprijemne, urcite upatlane a tak to smrdi v podleti loupezi....

Premyslim o tom, ze to na jednom vcelstvu vyzkousim. Mojim motivem by bylo ziskat vosk jak pro me, tak novy zdravy pro vcely, vymenit matku a v neposledni rade zjistit zda a jak to funguje - ale mam nadbytek takze si v uvozovkach mohu dovolit dovolit blbnout....

Njn od klavesnice se to jenodusse premysli ....

T.H.

Matka je schopna ihned po vylíhnutí jít do roje.

To v žiadnom prípade, matka po vyliahnutí musí v každom prípade "dozrieť" a to trvá 5 dní. V určitých prípadoch sa to stáva, ale len v určitých prípadoch, keď roj vylieta s mladou spievajúcou matkou, ktorá musí tých 5 dní prežiť v úli a ďalšie matky, ktoré sa už mohli vyliahnuť sú naďalej včelami väznené v MB (včely ich strážia a zároveň chovajú cez štrbinu na viečku) a v čase chaosu pri výlete roja aj tieto môžu s makou určenou na rojenie vyletieť.

To všetko raz pochopíte, keď dokážete pečlivo pozorovať život včiel v úli. O väznení matiek tak ako som to opísal, bolo popísané aj inými autormi. Anton

Kdyz uz nejtvrdsí resení, tak umelý roj. Vcely se i s matkou sklepou smykem
do rojáku, 2 - 3 dny nechají za mírného pokrmení v tme, chladu a klidu - ve
sklepe a pak se usadí na mezisteny úplne stejne jako roj. Výhoda proti
norskému zimování je ta, ze vsechny vcely v rojáku prodelají pri tom veznení
sok a stanou se z nich ze vsech rojové vcely, takze staví o neco
intenzívneji nez vcely pri norském zimování a stací jim jen mezisteny. Matka
po vystavení mezisten by mela klást taky intenzívneji. Celkove je roj, i
takovýhle zivotaschopnejsí nez vcelstvo po norském zimování, i kdyz stejne
roj z vcelstva o 10 rámcích 39x24 20 mezisten taky nevystaví. I takový roj
by se musel porád az do zárí udrzovat v mírném prínosu sladiny, aby vcelstvo
dostatecne zesílilo a slo do zimy co nejsilnejsí. Ze trí vcelstev dve
nejsilnejsí v intervalu treba týden predelat na RM 42 pres roj a rámky s
plodem nechat vybehnout v tom tretím vcelstvu.

R. Polásek


----- Original Message -----
From: "Tomá? He?man" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "V?ela?ská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 01, 2008 1:35 PM
Subject: Re:zm


> Je to risk, ale aspon v jenom pripade bych sel u nejsilnejsiho do toho
nejtvrdsiho reseni - jen mezisteny a matka v klicce, ostatni plod rozdelit
do ostatnich, nebo jen jedny nechat v puvodnim a posilit je. Samozrejme
zalezi na motivech a na prodminkach.
>
> Kdybych sel na jistotu tak asi dle pepana - ramek s plodem na latku, ktery
se kdyz je vysoke dno se vleze a nebo se da skrz dva nastavky okolo si to
obstavi - to neni problem, pozdeji se odstrani. A pak stale jen krmit
krmit a krmit.
>
> To prerezavani ramku je pracne, neprijemne, urcite upatlane a tak to
smrdi v podleti loupezi....
>
> Premyslim o tom, ze to na jednom vcelstvu vyzkousim. Mojim motivem by bylo
ziskat vosk jak pro me, tak novy zdravy pro vcely, vymenit matku a v
neposledni rade zjistit zda a jak to funguje - ale mam nadbytek takze si v
uvozovkach mohu dovolit dovolit blbnout....
>
> Njn od klavesnice se to jenodusse premysli ....
>
> T.H.

Jaký je rozdíl mezi umělým rojem a norským zimováním? Postup je stejný.

Není pravda. U norského zimování se vytáhnou plásty se včelami z úlu, úl se
vystrojí mezistěnami a včely z původních plástů se do úlu setřepou. U
umělého roje se včely z plástů setřepou přes smyk do rojáku, nechají 2 - 3
dny ve sklepě zcelit a potom se už jako roj usadí na původní místo do úlu s
mezistěnami, ale klidně i jinde, předpokládám, že za dny ve sklepě polohu
úlu zapomenou. Spíš než jako alternativa norského zimování nebo změny
rámkové míry se používá jako spolehlivý způsob přidávání zvlášť cenných
matek.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 01, 2008 3:01 PM
Subject: Re: Re:zm


> Jaký je rozdíl mezi umělým rojem a norským zimováním? Postup je stejný.

Teoreticky souhlasim, ale kdo to znas ma prakticky odzkousene a zna rozdil? Nebavme se ted o 1N vcel v tuto dobu, tam je to asi prilis nebezpecne.... (i kdyz na zaver je udan odkaz, kde to bylo aplikovano i na oddelky)

Jestli to stmeleni v chladu nepochazi z toho, ze smetenec se obecne dela z vice vcelstev a tam je to jasne, ale kdyz smetu vcelstvo na puvodni misto je to dle me neco jineho - jsou uz podle me stmelene. Jak moc motivovane ke stavbe je otazka, sok proziji kazdopadne. A to, ze jim pri tom vymenime matku by nemusel byt ve velkych uvozovkach takovy rozdil asi to chce zkusit.

Teoretizovat muzem dlouho dokud to nevyzkousime. Nekteri uz vedi, postup je to na prvni pohled dost drsny, ale jeho znalost se muze sakra hodit .....

viz. napr. p. Jindra http://www.sweb.cz/JJVCELA/Premeteni_soubory/premeteni.htm
opet nezbyva nez podekovat za skvely navod a namet k zamysleni


T.H.


> Není pravda. U norského zimování se vytáhnou plásty se včelami z úlu, úl se
> vystrojí mezistěnami a včely z původních plástů se do úlu setřepou. U
> umělého roje se včely z plástů setřepou přes smyk do rojáku, nechají 2 - 3
> dny ve sklepě zcelit a potom se už jako roj usadí na původní místo do úlu s
> mezistěnami, ale klidně i jinde, předpokládám, že za dny ve sklepě polohu
> úlu zapomenou. Spíš než jako alternativa norského zimování nebo změny
> rámkové míry se používá jako spolehlivý způsob přidávání zvlášť cenných
> matek.
>
> R. Polášek


> > Jaký je rozdíl mezi umělým rojem a norským zimováním? Postup je stejný.

Mám postavený prosklený nástavek a na něm ještě jeden 39x24.Tenhle oddělek mi stojí na dalších dvou nástavcích 39x24.Potřeboval bych dolů přidat ještě jeden ale to bych se už nedostal do toho oddělku nad.Dá se ten vrchní úl přendat asi tak o deset metrů jinam aniž by se mi včely vraceli na to samé místo?Mám je dát třeba na tři dni do sklepa jako ten smetenec?Děkuju za pomoc.Míra

Urcite, maximalne prijdes o letavky, ktere se ale vzebraji do tvych ulu.

Kdyz to jinak nejde tak to nejde. Letos jsem to parkrat takto delal, protoze jsem choval v nastavkach rozdelenych na tri - ctyri sekce. Co se nepovedlo se spojilo s vedlejsi, a kdyz se povedlo vse, bylo nutne to resit a prendat do nastavku a dat prostor. Nekdy jde nastavky vrsit, jindy je nutne je davat vedle, aby se clovek nestrhl :-) Mozna je to pribrzdi, ale rozhodne se mi s tim vyrovnaly - a to mluvim o oddelcich na 3ramkach . Jde-li o nastavkek vcel tak bych se vubec nebal. Vecer ho prenest nebo i brzy rano. Nekdo doporucoval treba seno do cesna apod., aby se zorientovaly . p. Anton tvrdi, ze netreba se bat a urcite se ozve s fundovanejsi radou :-) Rozhodne se daji nalezt ve starsich prispevcich - dost se to diskutovalo...

Stane se, ze jeste den litaji na puvoni misto, ale kdyz prijdes navecer uz jsou pryc - nejak to nakonec nejak najdou...
Netreba se tim stresovat :-)


T.H.




> Mám postavený prosklený nástavek a na něm ještě jeden 39x24.Tenhle oddělek
> mi stojí na dalších dvou nástavcích 39x24.Potřeboval bych dolů přidat ještě
> jeden ale to bych se už nedostal do toho oddělku nad.Dá se ten vrchní úl
> přendat asi tak o deset metrů jinam aniž by se mi včely vraceli na to samé
> místo?Mám je dát třeba na tři dni do sklepa jako ten smetenec?Děkuju za
> pomoc.Míra
>
>
>

Urcite, maximalne prijdes o letavky, ktere se ale vzebraji do tvych ulu.

Kdyz to jinak nejde tak to nejde. Letos jsem to parkrat takto delal, protoze jsem choval v nastavkach rozdelenych na tri - ctyri sekce. Co se nepovedlo se spojilo s vedlejsi, a kdyz se povedlo vse, bylo nutne to resit a prendat do nastavku a dat prostor. Nekdy jde nastavky vrsit, jindy je nutne je davat vedle, aby se clovek nestrhl :-) Mozna je to pribrzdi, ale rozhodne se mi s tim vyrovnaly - a to mluvim o oddelcich na 3ramkach . Jde-li o nastavkek vcel tak bych se vubec nebal. Vecer ho prenest nebo i brzy rano. Nekdo doporucoval treba seno do cesna apod., aby se zorientovaly . p. Anton tvrdi, ze netreba se bat a urcite se ozve s fundovanejsi radou :-) Rozhodne se daji nalezt ve starsich prispevcich - dost se to diskutovalo...

Stane se, ze jeste den litaji na puvoni misto, ale kdyz prijdes navecer uz jsou pryc - nejak to nakonec nejak najdou...
Netreba se tim stresovat :-)


T.H.




> Mám postavený prosklený nástavek a na něm ještě jeden 39x24.Tenhle oddělek
> mi stojí na dalších dvou nástavcích 39x24.Potřeboval bych dolů přidat ještě
> jeden ale to bych se už nedostal do toho oddělku nad.Dá se ten vrchní úl
> přendat asi tak o deset metrů jinam aniž by se mi včely vraceli na to samé
> místo?Mám je dát třeba na tři dni do sklepa jako ten smetenec?Děkuju za
> pomoc.Míra
>
>
>

Umělý = smetenec, se obvykle dělá při sundávání medníků včely se medníkových plástů smetají přes smyk do rojáku z více úlů a proto se musí pak ve sklepě a tmě scelit Z medníkových plástů se používají proto, že právě tam je málo létavek které se vrací do původního úlu.
Právě do smetenců je dobré dát koupenou cenou matku a usadit na mezistěny Jen jako krajní plásty se použijí světlé souše. Smetenec se dělá dostatečně velký aby obsadil celý nástavek ten pak do týdne při řádném krmení postaví.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re:zm
> Datum: 01.7.2008 15:12:41
> ----------------------------------------
> Není pravda. U norského zimování se vytáhnou plásty se včelami z úlu, úl se
> vystrojí mezistěnami a včely z původních plástů se do úlu setřepou. U
> umělého roje se včely z plástů setřepou přes smyk do rojáku, nechají 2 - 3
> dny ve sklepě zcelit a potom se už jako roj usadí na původní místo do úlu s
> mezistěnami, ale klidně i jinde, předpokládám, že za dny ve sklepě polohu
> úlu zapomenou. Spíš než jako alternativa norského zimování nebo změny
> rámkové míry se používá jako spolehlivý způsob přidávání zvlášť cenných
> matek.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, July 01, 2008 3:01 PM
> Subject: Re: Re:zm
>
>
> > Jaký je rozdíl mezi umělým rojem a norským zimováním? Postup je stejný.
>
>
>
>

Mám postavený prosklený nástavek a na něm ještě jeden 39x24.Tenhle oddělek mi stojí na dalších dvou nástavcích 39x24.Potřeboval bych dolů přidat ještě jeden ale to bych se už nedostal do toho oddělku nad.Dá se ten vrchní úl přendat asi tak o deset metrů jinam aniž by se mi včely vraceli na to samé místo? Mám je dát třeba na tři dni do sklepa jako ten smetenec? Děkuju za pomoc.Míra

Premiestniť úľ nie je problém, problém je premiestniť včelstvo, ale pri dodržaní zásad to ide, tak ako píše Tomáš.

Vo Vašom prípade je to zložitejšie, lebo chcete premiestniť "vrchní úl". Ak má toto včelstvo vlastný letáč, cez ktorý lieta, problém premiestnenia nemusí nastať.

Žiadne "zmrazovanie" včelstva v pivnici- sklepu nepomôže zabudnúť na svoje pôvodné miesto, pretože včela to má uložené vo fotografickej pamäti. Ani dlhá zima nedokáže u včele potlačiť túto pamäť a ak premiestnime tieto včely na iné miesto, po dlhej zime sa vracajú na svoje pôvodné miesto, ak na ňom boli pred zimou zorientované.

Teda ak horné včelstvo má svoj letáč, v čase keď už nie je vonku žiadna včela, preneste včelstvo na nové miesto. Ráno keď začnú včely vyletovať z úľa, okamžite každá včely urobí novú orientačnú polohu svojho úľa a hlavne letáča. Keďže pôvodný orientačný záznam sa automaticky nevymaže, budú sa včely vracať na pôvodné miesto, keď zistia, že ich letáč nenájdu, "prepne" na svoj druhý záznam a svoj nový domov nájde. Nesmiete však spanikáriť a na pôvodné miesto dať úľa s plástami! Všetky včely svoj úľ istotne nájdu.
Ak chcete vidieť pri prvom výlete z preloženého úľa, uvidíte na vlastné oči, ako sa každá včela otočí hlavou k letáču a krúživým letom odlieta do terénu, aby si zapamätala cestu domov.

Přímo vyzkoušené, to je smést celé včelstvo i s matkou do rojáku, nechat
nějakou dobu ve sklepě a pak osadit na stejné místo na mezistěny vyzkoušené
nemám. Ale mám vyzkoušené smetení včel z více včelstev do jednoho rojáku,
přidání matky do rojáku a jejich zcelení ve sklepě a potom umístění
vzniklého umělého roje do úlu na stejné stanoviště. Jinak je to běžný a
vyzkoušený postup při přídávání těch cenných matek, takže obecně to
vyzkoušené je. Co se týká zcelení, to jsem asi špatně napsal, spíše by se
mělo říct vytvoření umělého roje ze včelstva jeho smetením do rojáku, je to
v podstatě totéž, Akorát když je to z více včelstev, musí se ty včely uvnitř
nějak dát dohromady a když se tam dává cizí matka, je to operace taky navíc.
V boji proti varaóze se jinak tady nabízí docela zajímavá možnost a sice
léčení těch včel v rojáku třeba fumigací nebo jinou aplikací nějakého
léčiva. Vzhledem k tomu, že v rojáku není plod ani obvykle plásty, bude mít
léčení vysokou účinnost a nebude docházet ke kontaminaci plástů. V kombinaci
se 2 stanovišti jde tak "vyrobit" účinnými léky a bez zanesení reziduí do
úlu a plástů jedno stanoviště jen z takhle ošetřených včelstev a tím
zaručeně bez varaózy. Třeba přes léto se včely vyvezou do lesa za snůškou a
po ukončení snůšky takovým způsobem dopraví zpátky na stanoviště na zahradě
u domu. Taky by se v některých případech usnadnil nákup včelstev v různých
starých úlech a různých rámkových mírách. Budu v tomto smyslu zkoušet,
letos, jak to vypadá, sice ne, ale další roky určitě.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 01, 2008 3:40 PM
Subject: Re: Re:zm


Teoreticky souhlasim, ale kdo to znas ma prakticky odzkousene a zna rozdil?
Nebavme se ted o 1N vcel v tuto dobu, tam je to asi prilis nebezpecne.... (i
kdyz na zaver je udan odkaz, kde to bylo aplikovano i na oddelky)

Jestli to stmeleni v chladu nepochazi z toho, ze smetenec se obecne dela z
vice vcelstev a tam je to jasne, ale kdyz smetu vcelstvo na puvodni misto je
to dle me neco jineho - jsou uz podle me stmelene. Jak moc motivovane ke
stavbe je otazka, sok proziji kazdopadne. A to, ze jim pri tom vymenime
matku by nemusel byt ve velkych uvozovkach takovy rozdil asi to chce
zkusit.

Teoretizovat muzem dlouho dokud to nevyzkousime. Nekteri uz vedi, postup je
to na prvni pohled dost drsny, ale jeho znalost se muze sakra hodit .....

viz. napr. p. Jindra
http://www.sweb.cz/JJVCELA/Premeteni_soubory/premeteni.htm
opet nezbyva nez podekovat za skvely navod a namet k zamysleni


T.H.


> Není pravda. U norského zimování se vytáhnou plásty se včelami z úlu, úl
se
> vystrojí mezistěnami a včely z původních plástů se do úlu setřepou. U
> umělého roje se včely z plástů setřepou přes smyk do rojáku, nechají 2 - 3
> dny ve sklepě zcelit a potom se už jako roj usadí na původní místo do úlu
s
> mezistěnami, ale klidně i jinde, předpokládám, že za dny ve sklepě polohu
> úlu zapomenou. Spíš než jako alternativa norského zimování nebo změny
> rámkové míry se používá jako spolehlivý způsob přidávání zvlášť cenných
> matek.
>
> R. Polášek


> > Jaký je rozdíl mezi umělým rojem a norským zimováním? Postup je stejný.

.....smetají přes smyk do rojáku z více úlů a proto se musí pak ve sklepě a tmě scelit Z medníkových plástů se používají proto, že právě tam je málo létavek které se vrací do původního úlu.

Musím oponovať, rôznorodé včely v rojnici sa stmelia na základe materskej látky, ktorú produkuje pridaná matka a nie preto, že ich tri dni väzníme. Ani toto stmelenie nedokáže zabrániť odlet lietaviek nazad do svojich úľov a takýto zmetanec je potom len torzom toho, čo včelár nazmetal do rojnici. Vždy je lepšie takéto včelstvo osadiť do úľa dočasne mimo stanovište, odkiaľ boli získané včely a až potom definitívne umiestniť na včelnicu.


Otázka odkiaľ zmetať včely do zmetanca a prečo je jednoduchá, medník je pre včelára bližšie a má istotu,že nezmetie matku do rojnice. Dobrá je aj pripomienka T.H., že v medníku sú aj mladé včely, ktoré sa zúčastňujú pri spracúvaní nektáru a nemali ešte orientačné prelety. Podľa mojich skúseností je v medníku tak okolo 30% týchto včiel, aj to len vtedy, keď vo včelstve nebol prerušený plodový cyklus. Anton

Jaký je rozdíl mezi umělým rojem a norským zimováním? Postup je stejný. M.V.

S týmto konštatovaním musím súhlasiť a naviac pridávam, umelý roj z jedného úľa, nie je ani umelým rojom, ani rojom rovnajúceho sa typickému roju.
Jednoducho sú to nazmetané normálne včely. Roj je predsa skupina včiel, ktoré okrem iného majú biologicky zmenené zakrpatené vaječníky a to rozhodne úľové včely (ak nie sú v rojovom stave) nemajú. Anton

Rozlišujme pouhé přemístění úlu a smetení včelstva do rojáku. Při přemístění
úlu část nebo většina létavek zůstane zalétána na původní místo a může se
ztratit nebo v lepším případě vžebrat do okolních včelstev. Při smetení
včelstva do rojáku, cizího prostředí bez rámků potom včely stráví až ty tři
dny bez plástů zavěšené v hroznu. To je pro ně šok a na základě toho šoku
orientaci na původní úl zapomenou. Aspoň tak 99 % z nich. Stejně jako
zapomenou orientaci na úl šokem, když se smetené včely omámí k nehybnosti
třeba parami dusičnanu amonného nebo pouhým nedostatkem vzduchu a potom se
těmito včelami naplní večer oplodňáčky s matečníky a roznesou po zahradě,
aby se do rána včely vzpamatovaly a ráno začaly z oplodňáčků normálně létat.
Jinak souhlasím, že když jsou včely ve vlastním úlu na plástech, žádné
věznění ve sklepě je nepřinutí zalétání zapomenout. Naopak, pokud tam je
plod, takové věznění je velice nebezpečné, protože včely potřebují kvůli
výchově plodu hodně vody. Pravděpodobně tak během prvního dne by jim voda v
úlu došla a včely by vysály - zlikvidovaly larvičky a potom možná i
zavíčkovaný plod, až třítýdenní produkce plodu by tím přišla vniveč. Tam je
asi skutečně nejrozumnější to prosté přemístění pozdě večer. Na rozdíl od
př. Turčaniho si myslím, že část létavek se při takovém přemístění ztratí,
ale nijaká významná část to nebude. Jen bych varoval před přemístěním v době
po ukončení snůšky, přemístěný úlek bude přece jen pár dnů po přemístění
zmatky v zalétávání létavek oslabený a mohl by tak podnítit zlodějky k
loupeži, v tuto dobu je třeba takové oslabené úlky hlídat. Ideálně by měla
být kvůli nebezpečí loupeže při takovém přemístění střední až silná snůška.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 01, 2008 8:19 PM
Subject: Re: přemístění úlu


> Mám postavený prosklený nástavek a na něm ještě jeden 39x24.Tenhle oddělek
> mi stojí na dalších dvou nástavcích 39x24.Potřeboval bych dolů přidat
ještě
> jeden ale to bych se už nedostal do toho oddělku nad.Dá se ten vrchní úl
> přendat asi tak o deset metrů jinam aniž by se mi včely vraceli na to samé
> místo? Mám je dát třeba na tři dni do sklepa jako ten smetenec? Děkuju za
> pomoc.Míra
>
> Premiestniť úľ nie je problém, problém je premiestniť včelstvo, ale pri
> dodržaní zásad to ide, tak ako píše Tomáš.
>
> Vo Vašom prípade je to zložitejšie, lebo chcete premiestniť "vrchní úl".
Ak
> má toto včelstvo vlastný letáč, cez ktorý lieta, problém premiestnenia
> nemusí nastať.
>
> Žiadne "zmrazovanie" včelstva v pivnici- sklepu nepomôže zabudnúť na svoje
> pôvodné miesto, pretože včela to má uložené vo fotografickej pamäti. Ani
> dlhá zima nedokáže u včele potlačiť túto pamäť a ak premiestnime tieto
> včely na iné miesto, po dlhej zime sa vracajú na svoje pôvodné miesto, ak
> na ňom boli pred zimou zorientované.
>
> Teda ak horné včelstvo má svoj letáč, v čase keď už nie je vonku žiadna
> včela, preneste včelstvo na nové miesto. Ráno keď začnú včely vyletovať z
> úľa, okamžite každá včely urobí novú orientačnú polohu svojho úľa a hlavne
> letáča. Keďže pôvodný orientačný záznam sa automaticky nevymaže, budú sa
> včely vracať na pôvodné miesto, keď zistia, že ich letáč nenájdu, "prepne"
> na svoj druhý záznam a svoj nový domov nájde. Nesmiete však spanikáriť a
na
> pôvodné miesto dať úľa s plástami! Všetky včely svoj úľ istotne nájdu.
> Ak chcete vidieť pri prvom výlete z preloženého úľa, uvidíte na vlastné
> oči, ako sa každá včela otočí hlavou k letáču a krúživým letom odlieta do
> terénu, aby si zapamätala cestu domov.

Nesouhlasím. Znova opakuji, že jsem takový smetenec dělal, že jsem ho
umístil na mezistěny do úlu vedle úlů, ze kterých jsem setřepával včely a
žádný útěk včel z mezistěn do původních úlů se nekonal.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 01, 2008 8:40 PM
Subject: Re: Re:zm


> ....smetají přes smyk do rojáku z více úlů a proto se musí pak ve sklepě a
> tmě scelit Z medníkových plástů se používají proto, že právě tam je málo
> létavek které se vrací do původního úlu.
>
> Musím oponovať, rôznorodé včely v rojnici sa stmelia na základe materskej
> látky, ktorú produkuje pridaná matka a nie preto, že ich tri dni väzníme.
> Ani toto stmelenie nedokáže zabrániť odlet lietaviek nazad do svojich úľov
> a takýto zmetanec je potom len torzom toho, čo včelár nazmetal do rojnici.
> Vždy je lepšie takéto včelstvo osadiť do úľa dočasne mimo stanovište,
> odkiaľ boli získané včely a až potom definitívne umiestniť na včelnicu.
>
>
> Otázka odkiaľ zmetať včely do zmetanca a prečo je jednoduchá, medník je
pre
> včelára bližšie a má istotu,že nezmetie matku do rojnice. Dobrá je aj
> pripomienka T.H., že v medníku sú aj mladé včely, ktoré sa zúčastňujú pri
> spracúvaní nektáru a nemali ešte orientačné prelety. Podľa mojich
> skúseností je v medníku tak okolo 30% týchto včiel, aj to len vtedy, keď
vo
> včelstve nebol prerušený plodový cyklus. Anton

No, nějaké biologické změny včel nastávají během těch 3 dnů ve sklepě. Můžu
potvrdit, že smetenec, kde byly smeteny plásty z medníku s líhnoucími se
včelami a plásty s mladými očetřovatelkami plodu se po těch třech dnech
chová při usazování na mezistěny úplně stejně jako klasický roj.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 01, 2008 8:49 PM
Subject: Re: Re:zm


> Jaký je rozdíl mezi umělým rojem a norským zimováním? Postup je stejný.
> M.V.
>
> S týmto konštatovaním musím súhlasiť a naviac pridávam, umelý roj z
jedného
> úľa, nie je ani umelým rojom, ani rojom rovnajúceho sa typickému roju.
> Jednoducho sú to nazmetané normálne včely. Roj je predsa skupina včiel,
> ktoré okrem iného majú biologicky zmenené zakrpatené vaječníky a to
> rozhodne úľové včely (ak nie sú v rojovom stave) nemajú. Anton

Včera jsem při prohlídce včel zjistil v jednom včelstvu, že je tam hrboplod a žádné zavíčkované dělničí buňky. Dnes jsem od známého včelaře přivezl matečník, ze kterého se matka má vylíhnout dnes nebo zítra. Sundal jsem nástavky z původního včelstva, na dno jsem dal prázdný nástavek, do něj dva rámky se zavíčkovaným dělničím plodem z jiného včelstva s mladuškama. Mezi tyto rámky jsem vmáčkl nový matečník a původní nástavky jsem rozebral, včely vytřepal asi 15 m od stanoviště na staré prostěradlo (údajně trubčice jsou těžké a neodletí). Rámky z původního včelstva jsem použil do "nového" s matečníkem (nemám rezervní souše a mezistěny jsem tam nechtěl dávat). Zúžil jsem česno a zavřel očka na nástavcích (loupež). Pokud jsem sledoval, asi všechny včely, včetně trubců, se vrátily na původní místo. Je šance, že včelky odchovají matku z matečníku a nezabijí ji ? Díky dza zkušenosti a za rady.

Jiří

J8 jsem před cirka osmi roky smetenci rozšiřoval chov a matku jsem dokonce přidával až na stanovišti přímo do vystrojeného nástavku přímo z oplodnáčku a celé jsem to dělal večer a ráno létaly jako normální roj . i když jsem to dělal hned vedle řady stávajících úlů , žádná torza se s toho nestala

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Re:zm
> Datum: 01.7.2008 20:40:40
> ----------------------------------------
> ....smetají přes smyk do rojáku z více úlů a proto se musí pak ve sklepě a
> tmě scelit Z medníkových plástů se používají proto, že právě tam je málo
> létavek které se vrací do původního úlu.
>
> Musím oponovať, rôznorodé včely v rojnici sa stmelia na základe materskej
> látky, ktorú produkuje pridaná matka a nie preto, že ich tri dni väzníme.
> Ani toto stmelenie nedokáže zabrániť odlet lietaviek nazad do svojich úľov
> a takýto zmetanec je potom len torzom toho, čo včelár nazmetal do rojnici.
> Vždy je lepšie takéto včelstvo osadiť do úľa dočasne mimo stanovište,
> odkiaľ boli získané včely a až potom definitívne umiestniť na včelnicu.
>
>
> Otázka odkiaľ zmetať včely do zmetanca a prečo je jednoduchá, medník je pre
> včelára bližšie a má istotu,že nezmetie matku do rojnice. Dobrá je aj
> pripomienka T.H., že v medníku sú aj mladé včely, ktoré sa zúčastňujú pri
> spracúvaní nektáru a nemali ešte orientačné prelety. Podľa mojich
> skúseností je v medníku tak okolo 30% týchto včiel, aj to len vtedy, keď vo
> včelstve nebol prerušený plodový cyklus. Anton
>
>
>

Neco podobneho sem tu resil pred tydnem. Pokud si vycely vysypal, je vetsi pravdepodobnost ze matka prezije. I kdyz asi to zalezi na plno faktorech. Od agresivity vcel po to jak dlouho nemaji matku. Ja pridal neoplodnenou a taky prezila, ale nevysypal jsem vcely. Nejak sem nevedel, ze uz tam jsou trubcice. Soucasna situace nic extra, ale vcelstvo bylo jendo z tech silnejsich, tak snad do zimi budou ok.

Já bych úl nechal jen o jednom nastavku, do něho dal spíše mezistěny než
původní rámky, když bych neměl jiné a nedělal to tehdy, když bych neměl k
dispozici oddělek s kladoucí matkou nebo aspoň oplozenou matku v klícce.
Jestli ty včely matku z matečníku dochovají, nevím, nedivil bych se , kdyby
ne.
Jinak méně známá metoda likvidace trubčic v úlu je jim pravidelně co několik
dnů dodávat plást s mladými larvičkami. Trubčice totiž vznikají nadbytkem
mateří kašičky. Tu začnou používat na krmení plodu, takže včely se postupně
přestanou chovat jako trubčice a tak na druhém, třetím, čtvrtém přidaném
plástu potom narazí matečníky a mohou si vychovat matku nebo přidat matku..

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 01, 2008 9:43 PM
Subject: Trubčice, hrboplod a jak na to ?


> Včera jsem při prohlídce včel zjistil v jednom včelstvu, že je tam
hrboplod
> a žádné zavíčkované dělničí buňky. Dnes jsem od známého včelaře přivezl
> matečník, ze kterého se matka má vylíhnout dnes nebo zítra. Sundal jsem
> nástavky z původního včelstva, na dno jsem dal prázdný nástavek, do něj
dva
> rámky se zavíčkovaným dělničím plodem z jiného včelstva s mladuškama. Mezi
> tyto rámky jsem vmáčkl nový matečník a původní nástavky jsem rozebral,
> včely vytřepal asi 15 m od stanoviště na staré prostěradlo (údajně
trubčice
> jsou těžké a neodletí). Rámky z původního včelstva jsem použil do "nového"
> s matečníkem (nemám rezervní souše a mezistěny jsem tam nechtěl dávat).
> Zúžil jsem česno a zavřel očka na nástavcích (loupež). Pokud jsem
sledoval,
> asi všechny včely, včetně trubců, se vrátily na původní místo. Je šance,
že
> včelky odchovají matku z matečníku a nezabijí ji ? Díky dza zkušenosti a
za
> rady.
>
> Jiří

Mezi cíle, které ABK řeší v současné době:

· Prosadit odpovídající požadavky na přímý prodej tzv. „ze dvora“ pro malokapacitní producenty;
· Eliminovat požadavky na ověřování podpisů při podávání některých žádostí a formulářů na SZIF;
· Zavést závazné lhůty pro SZIF pro vyřizování všech žádostí o dotaci, odvolání i všech ostatních podání;
· Omezit zbytečné kontroly na základě anonymních či zjevně neodůvodněných udání;
· Upravit počty veterinárních kontrol dle výše rizika v zem. podnicích;
· Zjednodušit evidenci hnojiv a hnojení;
· Eliminovat povinnost ručních zákresů do map půdních bloků při podávání žádostí o dotace;
· Zmodernizovat zastaralý systém hlášení změn do Ústřední evidence zvířat;
· Zjednodušit evidenci o používání přípravků na ochranu rostlin;
· Upravit podmínky na odbornou způsobilost pro aplikaci přípravků na ochranu rostlin;
· Uvést do praxe požadavky k ochraně včel při aplikaci přípravků na ochranu rostlin

Je šance, že včelky odchovají matku z matečníku a nezabijí ji ? Díky dza zkušenosti a za rady.

Jiří

Treba si uvedomiť, že trúdicové včelstvo tvoria biologicky zmenené úľové včely, ktoré vznikajú dlhodobo a stále, pretože nič neblokuje rozvoj zakrpatených vyječníkov vo včelstve, chýba totiž materská látka. Postihnuté včely sa potom chovajú ako falošné matky, ktoré plodujú neoplodnené vajíčka. V OVP raz bolo napísané: každá potencionálna trúdica-trubčice je schopná vyprodukovať od 26 do 32 vajíčok. Keďže v úli je tisíce včiel aj neoplodnených vajíčok môže nekonečné množstvo.

Pri záchrane takéhoto včelstva je vždy rozhodujúce aké silné postihnuté včelstvo, aká doba uplynula od vzniku tohoto stavu, aké majú zásoby a pod. Niekedy je totiž rozumnejšie včelstvo zlikvidovať a vybudovať nové odložencom-oddielkom (je tam viac včiel, ktoré matku ochránia).
Výhodné je zachrániť včelstvo už pripraveným odložencom, ktorý nasadíme nad postihnuté včelstvo (rada R.P.) Postihnuté včely nemusia ale často plodujú medzi plodom novej matky, ktoré sa časom z úľa vytratia. Včelár potom usporiada úľovú zostavu.

Lenže obyčajne včelár nemá zásobné včelstvo a snaží sa rôznymi opatreniami využiť rady, od vysýpania postihnutého včelstva na vzdialenosť od 10 do 50 m, čo je jedno, aj keby naozaj trúdice ostali mimo úľa, nič to nerieši, lebo ako som napísal, pokiaľ nebudú mať oplodnenú matku, budú vznikať stále nové a nové trúdice, až kým všetky včely neuhynú na starobu.

Problém pridania oplodnenej matky je v tom (podarilo sa mi to pomocou umelej MB), že pridaná matka je vlastne sokyňou trúdic a preto ju odstránia.
Pridanie sa mi podarilo aj s oplodnenou matkou na jednom pláste, ktorý som obalil novinovou kazetou, vloženou ku stene úľa, kde papier je brzdiacim momentom pre zmenené včely.

Pri náprave postihnutého včelstva som využil poznatok, že práve vyliahnutá matka neprodukuje materskú látku, preto nie je pre trúdice konkurentkou a nevšímajú si ju. Môže sa aj oplodniť.
Vyskúšal som nápravu včelstva pomocou otvorenej materskej bunky pred jej zaviečkovaním a zakaždým pokus bol úspešný.Včely otvorenú MB zaviečkujú, je to pre ne prirodzené a matka sa dokázala zakaždým oplodniť. Bolo zaujímav pozorovať plodujúcu matku a vajíčka trúdic medzi oplodnenými vajíčkami od matky. Postupne matka prevzala vládu na dtrúpdicami, tie prešli plodovať aj do medníka, nakoniec sa trúdice vytratili zo včelstva. Ja zaujímavé, že tento spôsob (ak sa urobí včas) je snáď najlepší, lebo v mojom prípade postihnuté včelstvo (po prijatí sa dáaj posilniť plodom) sa vyrovnalo stabilným včelstvá. Anton

Náprava postihnutého včelstva má význam len vtedy, keď je výsledok adekvátny vynaloženej námahe. To však vždy vyriešiť majiteľ včiel.

epizootologických souvislostí je víc, pominu-li úhyny z loňska na varoázu cca do konce roku, tam kde nebyl Gabon, jsou to především silná včelstva na lesních stanovištích, závážné úhyny se nevyhnuly zkušeným včelařům jako je Zelený, Jindra...
Pokud budete povolni tomu, vyzívám Vás všechny komu uhynuli včelstva cca od ledna února letošního roku do teď pošlete mi Vaše postřehy, pokud možno vlastními slovy bez přemrštěných hypotéz, zajímají mě hlavně způsob zazimování, léčby, průběh kolapsů včelstev, Vaše zásahy, které byly úspěšné i neúspěšné, zkusím to dát dohromady a jsem v kontaktu s Ing. Přidalem, snad by se nám mohlo podařit společně odhalit příčinu.
Pokud mohu prosit, pošlete mi Vaše zkušenosti cca během 1-2 týdnů pak to stopnu, zpracuji a zveřejním.
Nějaké poznatky už mám, ale nechci filozofovat, předbíhat a ovlivnovat Vás.
Díky
Dr. Radek Hubač

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vorja <vorja/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: ?hyny a dotace
> Datum: 30.6.2008 22:17:50
> ----------------------------------------
> Český svaz včelařů provedl do termínu 30. dubna 2008 upřesnění původního
> odhadu počtu úhynů, ve kterém jednotlivé okresy zpřesnily nahlášené počty
> uhynulých včelstev.
> -----------------------------------------------------------------------
>
> Je něco společného těmto okresům, kde byly zvýšené úhyny včelstev?
> Například: nadmořská výška, silné zavčelení, trvalá snůška, chov silných
> včelstev, apod. Bude provedeno a zveřejněno takové vyhodnocení? Děkuji
> předem za odpověď.
>
>
>

> Přímo vyzkoušené, to je smést celé včelstvo i s matkou do rojáku, nechat
> nějakou dobu ve sklepě a pak osadit na stejné místo na mezistěny vyzkoušené
> nemám. Ale mám vyzkoušené smetení včel z více včelstev do jednoho rojáku,
> přidání matky do rojáku a jejich zcelení ve sklepě a potom umístění
> vzniklého umělého roje do úlu na stejné stanoviště. Jinak je to běžný a
> vyzkoušený postup při přídávání těch cenných matek, takže obecně to
> vyzkoušené je.

Prijde mi ze kazdy jedem to svoje :-)) Jo smetenec s pridanim nove matky uz jsem si taky za svou kratkou karieru vyzkousel, funguje to tak, jak je popsano v temer kazde literature.

Diskutovali jsem ale nad rozdilem mezi premetenim na mezisteny (norske zimovani), premetenim na mezisteny s vymenou matky (viz Sedlacek) a mezi smetenim do rojaku a zcelovanim ve sklepe a usazenim na mezisteny.

Myslim si ale overeno osobne nemam, ze jednicka funguje, dvojka taky a trojka je zbytecnost....

T.H.

Při přemisťování úlů a tvorbě oddělků se mi osvědčilo zacpat česna trávou. Smotky trávy během dne či dvou ( v závislosti na venkovní teplotě ) seschnou a uvolní včelám cestu ven. Včely prodírající se schnoucí trávou poznají, že se něco změnilo, a ihned začnou provádět orientační prolety, čímž se podstatně omezí jejich navracení na původní stanoviště.

S pozdravem...M. Václavek...

Dejte už pokoj s trubčicema a naučte se raději trochu lépe včelařit. Nejjednodušeji to jde tvorbou náhradních včelstev např. v plemenáčích a klidně i 50% stavu včelstev. Sťuknout je podle Kolomého ze styroduru dokáže i ten největší nešíka. Těmito novými včelstvy se vylepšují všechna včelstva, která nějak "nejdou" mají starou matku a neoslnila výnosem. Tímto oddělkem jde i zlikvidovat trubcokladost. Nové včelstvo, nebo problémové včelstvo vylepšené novým = záruka vysokého výnosu příštím rokem a bezproblémovou následující sezonu. Naopak záchrana problémového chcípáčka = velká pracnost, náklady a vysoký výnos pouze ve vašich snech. Chcípáček je přírodou odsouzen k zániku a tak proč jít hlavou proti zdi a nesnažit se trochu myslet. Začít lze třeba tím, že si uvědomím, že anatomické a fyziologické trubčice není jedno a to samé. Zkuste si pár plemenáčů udělat, osadit, je nejvyšší čas. Osaďte nějakým schopným materiálem a v září spojujte. No a podle výsledků po medobraní zažijete pocit naprostých ..... a budete si nadávat proč jste to již nedělali dávno. Také jsem to zažil. Dnes vůbec nějaké slabochy apod neřeším. V trávě mám několik desítek plemenáčů a v září všechno srovnám do latě. Neexistuje jednodušší a produktivnější způsob. Alespoň já o něm nevím. Zdraví R. Stonjek

Brnensky spolek Nas predseda,opat a zemsky prelat Benedikt Korcian byl povolan Nejvyssim vlastnorucnim dopisem Jeho Velicenstva cisare Pana do panske snemovny za dozivotniho clena.
Sjezd vcelaru ceskoslovanskych v Praze a Jubilejni vystava.
Navstevnici byli seznameni:textil,sklarstvi, bizuterie,porcelan,uhli,zemedelstvi,lesnictvi,vcelarstvi,mlekarenstvim. Navstevu ohlasil i cisar F.Josef. Nemecky tisk ji oznacil za panslavickou demonstraci a Bubenecsky jarmark. Az se situace uklidnila navstivil ji. Sve pritelkyni Schrattove psal: Prijeti bylo srdecne,vsude veliky poradek,mesto ve kterem jsem videl mnoho pokroku,je obzvlaste pekne a vyzdobene spravnymi barvami.Kdyz clovek vidi vlastenecke nadseni toho lidu,dvojnasob lituje,ze se octl na spatne ceste.nelze se vsak vzdat nadeje ze se to zlepsi.

> Dejte už pokoj s trubčicema a naučte se raději trochu lépe včelařit.
> Nejjednodušeji to jde tvorbou náhradních včelstev např. v plemenáčích a
> klidně i 50% stavu včelstev. Sťuknout je podle Kolomého ze styroduru dokáže
> i ten největší nešíka. Těmito novými včelstvy se vylepšují všechna
> včelstva, která nějak "nejdou" mají starou matku a neoslnila výnosem.

Tak nejak se to zacinam ucit, hlavne kdyz clovek zacne ucit chovat a mit vic vcelstev tak neni cas na voloviny :-)) A neni lito chcipacka.

Trubcic jsem letos vyrobil min dva kusy (a kdybych nespojoval bylo by jich vic) - nezvladl jsme pridani mladych neoplozenych matek - tam mam nejvetsi rezervu (myslel jsem, ze nejtessi je aby prijaly serii :-) ) - delal jsem oddelky v case lihnuti matek a nevim zda to neni chyba a nedelat je driv o tyden, aby byla jistota ze letavky jsou pryc? Predem dik za radu jak se to ma delat spravne. Jak to bylo na poprve tak jsem nevedel jestli se vylihnou a kolik ...

A taky se mi povedla jedna trubcokladna matka - nejspis vubec neopolozena, byla mensi uz na zacatku, ale dal jsem ji sanci, ale byla divna, porad trepetala kridly a vystrkovala zadecek do vysky, kdyz lezla po plastu. Prekvapilo me ale kolik tento 3ramkovy oddelek nashromazdil medu (asi kdyz neni spotreba tak se to hromadi :-) ) i kdyz musely tusit ze nemaj perspektivu? Nebo dokazi vychovat z neoplozeneho vajicka matku - podle toho co znam a selskeho rozumu ne - ale u trubcic se o to dost snazi - alespon co jsem pozoroval.??

No uvidime za rok, uz ted se tesim :-) Hlavne prezit rozumne podleti...

T.H.

Př Stonjek má pravdu s těmi náhradními včelstvy, měl by si je každý včelař
odchovávat. Když už ne na brakování slabých matek, tak na takové případy,
jako byly ty trubčice. Já zastávám systém co nejjednoduššího odchovu, v
první polovině května vložím zvlášť do nastavku 1 - 2 rámky s plodem a
včelami a obložím dalšímu plásty. Pak už je nutné jenom vylámat nejstarší
matečníky a pokud to je na dobrém stanovišti, kde je pořád jakási snůška, v
červenci ten oddělek teoreticky bez jakékoliv péče, zaplňuje jeden nastavek
39x24. A když mu včas podložím druhý, je z toho na konci srpna sílou běžné
včelstvo. Nebo to nechám jen v jednom nastavku a potom to je rezervní matka
případně v zimě a předjaří včely s plodem a zásobami pro posílení
produkčních včelstev. V praxi je přirozeně vhodné oddělky tak co 14 dnů
zkontrolovat, případně podle potřeby zavést dokrmování nebo oddělky, kde se
matka nepovedla, třeba se ztratila při oplodňovacím proletu, zrušit dříve,
než plásty zlikvidují zavíječi.
Jinak otázku, jestli zachraňovat nebo nezachraňovat trubcokladné včelstvo
chápu i tak, že když to včelstvo zlikviduji, tak mám možnost obnovit to
včelstvo oddělkem až příští rok v květnu, do té doby bude to místo na
zajisté pečlivě udělaném podstavci prázdné a bude zbytečně reznout, zatímco
když ho zachráním, to místo bude využito. Záleží, jak to kdo bere, jestli
prázdné místo vadí nebo nevadí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 02, 2008 10:58 AM
Subject: Re: Trub


> Dejte už pokoj s trubčicema a naučte se raději trochu lépe včelařit.
> Nejjednodušeji to jde tvorbou náhradních včelstev např. v plemenáčích a
> klidně i 50% stavu včelstev. Sťuknout je podle Kolomého ze styroduru
dokáže
> i ten největší nešíka. Těmito novými včelstvy se vylepšují všechna
> včelstva, která nějak "nejdou" mají starou matku a neoslnila výnosem.

Tak nejak se to zacinam ucit, hlavne kdyz clovek zacne ucit chovat a mit vic
vcelstev tak neni cas na voloviny :-)) A neni lito chcipacka.

Trubcic jsem letos vyrobil min dva kusy (a kdybych nespojoval bylo by jich
vic) - nezvladl jsme pridani mladych neoplozenych matek - tam mam nejvetsi
rezervu (myslel jsem, ze nejtessi je aby prijaly serii :-) ) - delal jsem
oddelky v case lihnuti matek a nevim zda to neni chyba a nedelat je driv o
tyden, aby byla jistota ze letavky jsou pryc? Predem dik za radu jak se
to ma delat spravne. Jak to bylo na poprve tak jsem nevedel jestli se
vylihnou a kolik ...

A taky se mi povedla jedna trubcokladna matka - nejspis vubec neopolozena,
byla mensi uz na zacatku, ale dal jsem ji sanci, ale byla divna, porad
trepetala kridly a vystrkovala zadecek do vysky, kdyz lezla po plastu.
Prekvapilo me ale kolik tento 3ramkovy oddelek nashromazdil medu (asi kdyz
neni spotreba tak se to hromadi :-) ) i kdyz musely tusit ze nemaj
perspektivu? Nebo dokazi vychovat z neoplozeneho vajicka matku - podle toho
co znam a selskeho rozumu ne - ale u trubcic se o to dost snazi - alespon co
jsem pozoroval.??

No uvidime za rok, uz ted se tesim :-) Hlavne prezit rozumne podleti...

T.H.

Smotky trávy během dne či dvou ( v závislosti na venkovní teplotě ) seschnou a uvolní včelám cestu ven.

To včely poznajú aj bez trsov trávy a okamžite sa orientujú na nový stav pre d jeho letáčom. Takže klásť nejaké prekážky je úplne zbytočné. Ak som už napísal, včela po novej orientácii sa po prílete s pastvy vracia na pôvodné miesto a ak tam zístí pomocou fotografického prvého zápisu, vyhľadá podľa novej orientácii svoj nový domov. Anton

Takže klásť nejaké prekážky je úplne zbytočné. Ak som už napísal, včela po novej orientácii sa po prílete s pastvy vracia na pôvodné miesto a ak tam zístí pomocou fotografického prvého zápisu, vyhľadá podľa novej orientácii svoj nový domov.

______________________________________________________________

Mluvíte tak trochu o něčem jiném. Klást přepážky se vyplácí pokud rovnou nepřemisťujete celé stanoviště. LÉTAVKY z přemístěného včelstva zalétají do sousedních úlů. Při tvorbě oddělků není vhodné nechat česna rovnou otevřená, protože velké množství včel se vrátí do mateřského včelstva. Létavky orientační prolety každý den nevykonávají, nemají potřebu je vykonávat, protože jsou zalétané na určité místo. Tato skutečnost se změní zacpáním česen trávou. Včely poznají změnu a začnou se v novém prostředí orientovat.

Při jakémkoli přemisťování včeltev je pro jistotu dobré dodat včelstvu vodu.

S pozdravem...M. Václavek...

Oddělky je výhodnější tvořit se zavíčkovanými matečníky. Přidávání neoplozené matky je komplikovanější. Při metodě odsavače není třeba čekat 10 dní na úplnou zralost matečníků. Za týden lze odsavač přendat na dno a tím vlastně vytvořit faktický oddělek. Při tomto zásahu se nemanipuluje přímo s matečníky, tedy nejsou ohroženy ( podchlazení a podob. ), včely nejsou prakticky rozrušeny ( rámky nejsou rozebírány ).

S pozdravem...M. Václavek...

> Oddělky je výhodnější tvořit se zavíčkovanými matečníky. Přidávání
> neoplozené matky je komplikovanější. Při metodě odsavače není třeba čekat
> 10 dní na úplnou zralost matečníků. Za týden lze odsavač přendat na dno a
> tím vlastně vytvořit faktický oddělek. Při tomto zásahu se nemanipuluje
> přímo s matečníky, tedy nejsou ohroženy ( podchlazení a podob. ), včely
> nejsou prakticky rozrušeny ( rámky nejsou rozebírány ).
>
> S pozdravem...M. Václavek...

Pojem odsavac - co tim je mysleno - chov pri matce?

T.H.

> Pojem odsavac - co tim je mysleno - chov pri matce?
>
Tak jsem si dohledal o co asi jde. Vystrojit nastavek jen plodu treba z vice vcelstev a vlozit nad mrizku a ten nasaje vcely.

Matky se mi oplodnovaly v nastavkach rozdelenych prepazkami na 3 sekce.

Bude to fungovat kdyz bude ten nastavek predem oddelen prepazkami v svislem smeru a posadim ho nad mrizku- rekl bych ze ano?

Tzn. pripravit si sekce, plodovy plast a plast zasob, nasat vcely a pak prendat na nove dno - letavky odleti a pak pridat matecnik ci matku. A je to :-)

T.H.

Odsavač:
Jde o formu chovu při matce.
Nad nejvyšší nástavek se položí mateří mřížka, na kterou přijde nástavek, do něhož se převěsí zásobní plásty a plásty s mladým plodem s napíchanými nalarvenými chovnými miskami.

Já postupuji takto:
Do nástavku vložím přepážku a rozdělím ho na dvě oddělení. Do každého oddělení zavěsím plást s nejmladšími larvičkami ( k přepážce ) a zásobní rámek. Každé oddělení uteplím přepážkou vyplněnou polystyrénem ( kryté sololitem, aby polystyrén nebyl vykousáván ). Tento zásah dělám zpravidla v sobotu. Současně nastartuji misky v osiřelci bez otevřeného plodu ( zpravidla k tomu používám záložní včelstvo, u kterého jsem před dvěma týdny zaizoloval matku ). Ve 3 NN osiřelci lze bez problému založit až 40 matečníků.
Druhý den ( neděle ) do každého oddělení odsavače vložím dva nastartované matečníky a při tom zruším případné nouzové matečníky vyražené na převěšeném plodu.
Za týden přemístím nástavek na speciální dno rozdělené latěmi tak, aby byla jednotlivá oddělení včelotěsně rozdělena a česna směřovala na opačnou stranu. Uteplivky nahradím soušemi naplněnými vodou, zbytek nástavku vyplním mezistěnami. Česna ucpu smotky trávy.
Za tři týdny zkontroluji matky, brakuji nakvalitní a zužitkuji oddělky.

S pozdravem...M. Václavek...

Tzn. pripravit si sekce, plodovy plast a plast zasob, nasat vcely a pak prendat na nove dno - letavky odleti a pak pridat matecnik ci matku. A je to :-)
_____________________________________________________________
Určitě to tak jde.

> Já postupuji takto:

Diky, zni to dobre :-)

Vyzkousim to ...

T.H.

Jak daleko nejméně musí mít soused umístěn včelý úl od našeho plotu,aby nám včely neohrožovaly vnoučata?
Tržek u Litomyšle

Klást přepážky se vyplácí pokud rovnou nepřemisťujete celé stanoviště. LÉTAVKY z přemístěného včelstva zalétají do sousedních úlů.

Za 51 rokov pri včelách som urobil stovky odložencov a nikdy som letáč nezužoval a trávu do letáčov som nedával. Ak cudzie včely napadnú odloženec je nesprávne urobený, npr, je ponechaný napospas výchove novej matka NCH a včelár napcháva odloženec cukrovým roztokom, pričom včelstvo po odletení časti dospelých včiel, ostanú samé mladušky. No tých negatívnych príčin môže byť i viac.

Nie raz som podľa popísaného spôsoby premiestňoval jedno včelstvo ale i 10 a vždy to bolo to isté ako keď som premiestnil na vzdialenosť 450 metrov celú včelnicu (70 včelstiev). Viem o čom píšem a nepíšem to do vetra. Skúste raz premiestniť včelstvo tak ako to popisujem a istotne budete spokojný ako desiatky včelárov (i od Cás), ktorí my ďakovali za výbornú radu. Anton