Archiv Včelařské konference

Proč je letos více roztočů ve včelách? Byl
> dlouho teplý podzim, teplá zima a brzo jaro, včely tedy plodovaly
> nezvykle dlouho a to umožnilo i množení V.d. ve včelstvech.
Č.K.

Je logické, že to tak môže byť. Táto otázka je rozoberaná viacerými autormi, ale zdá sa mi, že veľakrát podliehajú subjektívnemu hodnoteniu. Posledné roky (nielen tento) sú tak priaznivé roky pre plodovanie matiek, že tých 21 dňových plodokruhov je oveľa viac ako za priebehu normálnej zimy a jari, teda nižších teplôt a slnečného svitu. Predpoklad že by tak mohlo byť je správny, ale zabúda sa na jeden fakt a ten je, "bolo to - ktoré včelstvo do zimy správne ošetrené? To koľko samičiek zostalo po poslednom zásahu proti V.d., nevieme! a tento moment je dôležitý, lebo od toho sa odvíja počet klieštikov vo včelstve v nasledujúcom roku.

Tento predpoklad potvrdzuje aj priebeh množenia sa V.d. s vplyvom na výpad poškodených včelstiev, ktoré sa čas do času vyskytujú, teda je dôležitý aj ľudský faktor, ako k ošetreniu pristupujú jedinci. Jedni včelári si liečebný postup pochvaľujú a iní nadávajú, hlavne majú výhrady proti aplikácii prípravkov pri likvidácii V.d. vo včelstvách slovami, ten a ten prípravok je zlý, ale prečo to nepovedia.

Tu by sme mali hľadať príčiny úhynu včelstiev a nie v tom, že sezóna je dlhšia, ako by mala byť.

Teraz napíšem niečo, prečo ma môžete ukameňovať. Už piaty rok môj boj proti V.d. spočíva len v trojnásobnej fumigácii amitrazom. Včelstvá sú čisté, samozrejme nie sú bez výskytu klieštikov, ale výskyt je taký nízky, že včelstvo v žiadnom prípade neohrozia.

Jeden môj poznatok: ak vo včelstve (72 včelstiev) sa po celý rok nestretnete klieštika voľným okom na včele, je to dobrá prognóza pre vás samotných, včelstvo to zvláda skvele. Tohoto roku som to šťastie nemal, s klieštikom sa nestretol.

Znepokuje ma však jedno, či trojnásobná fumigácia nezamorí dielo, peľ a zásoby nadmerným množstvom rezíduí. Rezistentnosť na amitraz som nezaznamenal, len neviem dokedy. Na budúci rok znovu použijem Gabon PA 92, ako alternatívu k amitrazu.

Anton

No podstatné je mít na zimu strůpek uteplený nějakým měkkým materiálem,
který se vlivem vlhkosti a změny teploty nekroutí a nevytváří štěrbiny a
netěsnosti, kterými by unikal teplý vzduch v úlu.

Vrstva novinového papíru vlhkost propouští i mokrá. Vytváří se stav, kdy na
jedné straně mokrého papíru se vodní pára sráží ve vodu a na druhé straně
papíru se voda zase vypařuje v páru a putuje dál. A o to právě jde.

Slámu a seno jsem zmiňoval pro ty, kdo nemá filcové uteplivky, protože se
dají sehnat z domácích zdrojů. Stačí třeba jen na stříškách úlů nechat
uschnout natrhanou trávu a pak ji vložit do pytlíků ušitých z nějakých
hadříků, co dům dal. Nebo na podzim, když se vyčíhne vhodná doba, se dá
téměř každý rok nasbírat pod listnatými stromy prakticky suché listí. Jednu
dobu jsem dokonce uvažoval o systematickém využívání takových uteplivek, kdy
by se v podletí a na podzim takkle ty pytlíky naplnily a strůpek izoloval
až 10 - 15 cm silnou vrstvou a až bude dostatečně teplo někdy v květnu tyto
náplně vyhodily a pytlíky vypraly od případných plísní v pračce. Myslím si,
že tato jednorázová izolace by to mohlo být lepší než trvalá izolace strůpku
kolikrát kontaminovaná už po prvním roce plísněmi. A ekologičtější.

Pokud je pod strůpkem úlu 100 % vlhkost při plodování v předjaří a zimě,
běžné pórovité izolační materiály na strůpku budou vždy vlhké až mokré.
Proto hlavně v předjaří se musí tyto izolace obracet, suchou část dát na
strůpek a mokrou ven, aby uschla. Pokud bude nejhořejší očko otevřené,
průvan se určitě postará o to, že tam 100 % vlhkost vznikat nebude, ale při
větrném chladném počasí v zimě budou tepelné ztráty.


R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 16, 2007 3:37 PM
Subject: Re: strupek


> Nedostižné je podle mě síto na
> rámcích a na něm vláknitá uteplivka typu filce nebo slámy. A mezi sítem a
> uteplivkou třeba vrstva novin nebo jiného papírového materiálu prostupného
> pro vlhkost. R.P.
>
> Tento spôsob som pratizoval možno pred 30 rokmi. Myslel som, že najlepší!
> No nebol. Papier ako taký, vzdušnú vlhkosť v úli prijíma, ale preto, že je
> ešte prikrytý npr. filcom, sa vlhkosť neodparuje, ostáva v novinovom
> papieri. Vtedy končí jeho účinnosť, vodné pary neprepúšťa a po navlhnutí
> ani nové neprijíma. Kolobeh je narušený, a vodné pary sa zrážajú na
stenách
> úľa, plástoch, kde vykonáva svoju zhubnú činnosť.
> Tak potom ako?
>
> Najideálnejším spôsobom v každom úľovom systéme ako odviesť vodné pary, je
> vytvoriť mierny! prievan, keď odchod vodných pár usmerníme cez očká na
> najvyššom mieste úľa, tam kde sú umiestnené včely. Očko je dobré prekryť
> npr. jutovou vrecovinou, včely nemôžu cez ňu vyletovať ale ani vletovať,
> cez ktorú bezpečne a negatívneho vplyvu na včely z úľa odchádzajú.
>
> Ja praktizujem už dlhé roky, odvod vodných pár cez povalové uteplivky,
> ktoré však nesmú byť prikryté plechom, lebo sa na nich zrážajú vodné pary
a
> znovu sa dostávajú do utepliviek.
>
> Ako to robím: priamo na horné latky plástu položím na celú plochu úľa
> redšiu vrecovinu (jutové ale i bežné), ktorá prepúšťa vlhkosť aj po
> zatmelení (dá sa vymeniť) a bráni uteplivky proti zatmeleniu. Ako
uteplivky
> používam presne pristrihnuté odpadky z kobercov (3 ks), ktoré dokážu
> dýchať. Ešte raz zdôrazňujem, ak má uteplivka zostať funkčná, nesmie byť
na
> ňu položený prístrešok. Pod prístrešok treba dať vrchnák, ktorý je
prekrytý
> sieťou.
>
> Anton

Myslím, že jsem ty tři vychované včely z jedné zimní někde četl a je
pravděpodobné, že ten autor to taky "někde četl" a nijak neprověřil.
Rozhodně ale zásoby v tukobílkovinném tělese zimních včel dokáží pokrýt
vícetýdenní spotřebu plodu včelstva v předjaří, kdy včely plodují, pyl v
rámcích být nemusí a počasí na sběr pylu venku není.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 16, 2007 1:13 PM
Subject: Re: plodovani


> Co je mně známo, zimní včely mají mít vnitřní zásobu bílkovin v těle,
takže
> jedna zimní včela by z těch zásob měla vychovat na jaře až tři krátkověké
> jarní včely.
> ______________________________________________________________
>
> To není možné za předpokladu,že včela nemá přístup k pylu. Včely v zimě
pyl
> nespotřebovávají, vystačí si s vlastními zásobami v tukobílkovinném
tělese,
> avšak v žádném případě zásoby uložené v tukobílkovinném tělese jedné včely
> nestačí na odchov dalších tří včel.

Já myslel, že otevřené, aby to holky
neměly s nektarem daleko a mohly rovnou očkem.

Jarosl

Včely "holky" nerozmýšľajú v dimenziách človeka, riadi sa pudove a nemyslia na to, že budú mať o 50cm kratšiu cestu. Včela sa riadi miestom, kde má matka plodisko. Ak včelár materskou mriežkou vymedzí plodisko v jednej alebo v dvoch nízkych debničiek a tie sú hneď nad úľovým dnom, každá bude vyletovať a vracať sa do úľa cez hlavný- spodný letáč, ak však na tejto debničke otvoríte očko, budú včely vyletovať a vracať cezeň. Prečo?

Včelie spoločenstvo združuje v jeden celok feromón- materská látka, ktorú už podľa jej názvu produkuje matka. Včela, lepšie včely, musia vždy pociťovať, že matka je v úli a to zistia len vtedy, keď pred každým výletom si to zistia prijatím mateskej látky- chuti, nie vône, až tak odletia za svojimi povinnosťami. To isté pudove urobí včela aj keď sa vracia do úľa. Včely v takomto prípade používajú očká nad materskou mriežkou len na vetranie úľa.

Iný prípad je, keď včelárime bez materskej mriežky, lebo vtedy matky, pretože vtedy nie je obmedzená MMr a rozširuje plodisko aj do niekoľkých debničiek, v takom prípade vyletuje cez najbližší otvor- očko, ktoré je na mieste kde je plod. Ale i v tomto prípade, keď sme očko otvorili pozdejšie a včely boli zalietané na hlavný letáč, robia dlhšiu cestu, napriek tomu, že očko je bližšie. Zvyk je železná košeľa.

Toto všetko, ak budete dlhé roky pozorne pozorovať chovanie sa včelstva za rôznych podmienok, sa dozviete, ale aj veľa iných skrytých javov. Ľudia ako taký, majú často deformovaný pohľad na život včelstiev len preto, že vnímajú hmyz- včely ako človeka, že sa riadia rozumom, čo nie je pravda, včely konajú vždy pudove.

Anton

a co kdyš ma střiška otvory pro vetrani a co je to VRECOVINA ,pytlovina nebo tak neco. A man ješte jeden dotaz nebylo by dobre na přelomu unora a března dat nepropustnou folije a uteplit aby se sražely ty vodni pary aby včely mely co pit kdiš nemohou litat pro vodu atd

Jestli, když má včelstvo málo plodu, se nestane, že na jednu zavíčkovávanou
larvu vlezou tři a více roztočů a že potom vysávaná larva uhyne dříve než
noví roztoči stačí dozrát a je včelami včetně nedozrálých roztočů vyhozena
ven.

R. Polášek

A jak tedy vysvětlíte, pane Turčány, že moje včely létají přes očka po celý rok. I když mám medník oddělený mřížkou, včely klidně vletují i vyletují vrchním očkem - kde matka samozřejmě není...
Ve včelstvech bez mřížky si matka klade po celém prostoru úlu, nepozoroval jsem však, že by začaly létavky více létat očky nebo česnem.
Pokud vím, tak včely poznají přítomnost matky podle jejich specifických feromonů, které se po úle šíří vzduchem - resp. větráním včel. Když včely na česně větrají, tak to dělají jednak z důvodu ventilace vzduchu a také kvůli šíření feromonu matky do okolí - pro lepší orientaci létavek.

Koncem července začátkem srpna V té době vkaždém včelstvu nelze najít některé vývojové stádium plodu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: plodovani
> Datum: 16.8.2007 11:20:36
> ----------------------------------------
> To je pěkné ale proč tam je ta přestávka v kladení podle mého se matka na
> to musí zřejmě připravit ta přestávka probíhá ať je snůška nebo ne a ať se
> krní nebo ne někdy je kratší někdy delší je to vidět na stádiích plodu
> ____________________________________________________________
> Kterou přestávku v kladení máte na mysli???
>
>
>

I v tomto případě již z dálky poznáš ve kterém nástavku matka je provoz v daném očku je vždy větší

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bzzuk <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: strupek
> Datum: 16.8.2007 17:26:54
> ----------------------------------------
> A jak tedy vysvětlíte, pane Turčány, že moje včely létají přes očka po celý
> rok. I když mám medník oddělený mřížkou, včely klidně vletují i vyletují
> vrchním očkem - kde matka samozřejmě není...
> Ve včelstvech bez mřížky si matka klade po celém prostoru úlu, nepozoroval
> jsem však, že by začaly létavky více létat očky nebo česnem.
> Pokud vím, tak včely poznají přítomnost matky podle jejich specifických
> feromonů, které se po úle šíří vzduchem - resp. větráním včel. Když včely
> na česně větrají, tak to dělají jednak z důvodu ventilace vzduchu a také
> kvůli šíření feromonu matky do okolí - pro lepší orientaci létavek.
>
>
>

Koncem července začátkem srpna V té době vkaždém včelstvu nelze najít některé vývojové stádium plodu
___________________________________________________________
Tak o tom slyším poprvé. Buď to moje včely nemají, nebo jsem si toho nevšiml, což je možné, protože tou dobou včely krmím a nerozebírám.

Prosím o radu, jak nejlépe zkrmit loňský med, v jakém poměru ho rozředit vodou, popř. jiné podrobnosti.
Děkuji

Pokud vím, tak včely poznají přítomnost matky podle jejich specifických feromonů, které se po úle šíří vzduchem - resp. větráním včel. Když včely na česně větrají, tak to dělají jednak z důvodu ventilace vzduchu a také kvůli šíření feromonu matky do okolí - pro lepší orientaci létavek. Bzzuk

Spravte jeden jednoduchý pokus, ktorý Vás možno presvedčí či je to tak ako to vy tvrdíte alebo ja.
Plodujúcu matku v úli vychyťte a vložte do byčajnej pridávacej klietky, tak aby sa včely k matke nedostali, ale mohli ju kŕmiť (cez vetraciu sieťku), vložte ju pod plásty do podmetu. Včely jej rozhodne nedajú zahynúť.
Za 4-5 dní urobte kontrolu plodiska. Objavíte postavených niekoľkých materských buniek, ešte nezaviečkovaných. Prečo ich včely postavili, keď v úli je priamno pod plástami v podmete v zasieťovanej klietke položená, od ktorej sa bez zábran šíria feromóny matky, ktoré stúpajú smerom hore, k čomu im pomáhajú aj včely na letáči ako to tvrdíte.

Uvediem jeden môj negatívny prípad. 1.8 som do včelstva vkladal Gabon PA 92, v polovici XI. mes. som všetky matky vkladal do izolátora na 21 dní z dôvodu, aby vo včelstve pri fumigácii nebol žiaden plod. Mimochodom je to najisteší spôsob ako už v polovici 11.mes. boli včelstvá bez plodu. Včely mali ku nej prístup a mohli od nej odoberať materskú látku. Po 21 dňoch som matky vypustil a 10. 11 som robil prvú fumigáciu Varidolom Fum. Vždy to dopadlo dobre.

Raz ani neviem z akých príčin som 30 matiek vložil do klietočiek Tic tac, do ktorých včely nemali prístup a 30 do malých izolátorov prístupným včelám a zažil som svoje najväčšie včelárske Waterloo.
Všetky matky 21 dní prežili v IZO klietočkách bez ujmy na zdraví a tak isto aj v Tic tac a vypustil som ich. Urobil som fumigáciu s veľmi dobrým výsledkom. Spokojný som prečkal zimu a pri prvom prelete som robil kontrolu prezimovaných včelstiev.
V čom spočívalo moje Waterloo. V tridsiatich včelstvách kde boli uzatvorené matky v klietočnách Tic tac som našiel 30 neoplodnených matiek. Čo sa stálo? Rýchlo som to pochopil. Včesltvám nestačila vôňa matiek a urobili si náhradný chov. Čas bol pokročilý a ani jedna matka sa už nedokázala oplodniť a boli to matky mimoriadne veľké a robustné. OPLÔODNENÉ MATKY, KTORÉ po ICH PO VYSPUSTENÍ Z KLIETOK včely zabili a ponechali si neoplodnené. Mal som šťastie, že som mal zásobné včelstvá, ktoré som pridával komplet ako prezimovali a zachránil som znášku. Popis je heslovitý, ale výstižný.
Preto ja tú istotu od tých čias nemám. Bola to mimoriadne užitočná skúsenosť, lebo od tých pridávam matky do včelstiev na báze chuti a nie vôni. A skvele to funguje, Katždú matku pridám 100-%ne.

Aj tvrdenie, že včely nevyletujú z očiek nad MMr, je založené na tomto prírodnom úkaze. Ďalšie skúsenosti hovoria a to dlhodobé, prečo včely vyletujú z očiek, kde nie je plod a matka (aspoň by nemala byť), príčinou môže byť, že cez otvorené očko sa vžobrala mladá matka, ktoré v čase lietania rojov sa po včelnici potulujú, sa vžobrala k včelám, oplodnila sa a včely , ktoré ju obklopili vytvorili si nové centrum a koexistovali s matkou v plodisku.
Vždy keď vidím vyletovať z očka včely, ktoré prinášajú peľ, viem, že v tej časti debnička nájdem novú matku, kontrola mi to potvrdí.

Anton

Právě jsem si přečetl zápis ze zasedání ÚKRK ze dne 24.3.2007. Bod 3. Různé: odst.b) př.Rousek podal informaci o "dění"v časopise Moderní včelař.Konstatoval,že úroveň tohoto časopisu se velmi zlepšila a neshledal nic,co by bylo v rozporu se zájmy a potřebami včelařství u nás.ÚKRK uložila i nadále sledovat obsah tohoto časopisu.To je konec citátu,teď nevím sním či bdím nebo jsem se snad probudil v jiné době a jiné zemi? Najde se někdo kdo mě vyvede z tohoto snu? Moc děkuji a doufám,že jsem jen špatně četl nebo něco přehlédl a tím pádem špatně pochopil.

ÚKRK uložila i nadále sledovat obsah tohoto časopisu...
----------
Kurva, to je průser, že já to toho lezl.


Ale už vím proč stoupl náklad. Oni si to na nás zakládají :-)

Karel

Proč nebýt zbytečně paranoidní...

pf

----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 16, 2007 10:10 PM
Subject: Re: ÚKRK ČSV


> ÚKRK uložila i nadále sledovat obsah tohoto časopisu...
> ----------
> Kurva, to je průser, že já to toho lezl.
>
>
> Ale už vím proč stoupl náklad. Oni si to na nás zakládají :-)
>
> Karel
>

Dávám k dobru několik svých zkušeností a také by možná se na ně hodilo vaše vysvětlení. V mých Dadantech včely v polonástavcích prakticky nepoužívají očka a v plodišti jako u Eurodadantu nejsou. Proto jsem je také u nových polomedníků přestal vyrábět. Když jsem zkoušel 10 nezateplených úlů 39 x 24, včelstva nejdříve používala hlavní česno, které po červnu přestala používat a létala jen očky. Pak jsem úly dal pryč a dále jsem tento zaj. úkaz nesledoval. Spolehlivé vysvětlení pro to nemám. Zdraví R. Stonjek

Tento problém jsem před časem také řešil.Né proto abych se nemusel styděl zato,že nejsem chopen prodat med ale proto,že za řepkový med ve výkupu dávali vpodstatě míň než byla cena cukru.O řepkový med není až tak velkýzájem,obzvláště ,když zákazník ochutná med jiný.Ale to teď nechme stranou.Kdysi jsem ve "včelařství četl článek pana Pavla Vybírala jak on zkrmuje med.Já jsem si metodu trochu poopravil.A mohu říci,že to vyšlo dokonale.Zpracovávám samozřejmě už zkrystalizovaný květový více méně řepkový med.Med v každém případě rozpustím,zde moc nezáleží na dodržení teplo.Do sudu á 120l,dám 20 kg medu přidám 6 litrů žhavé vody a řádně s medem promíchám.Dodám dalších 22,5 l žhavější vody a přidám 30 kg cukru vše řádně promíchám.Vteplé vodě,kterou dodaný cukr trochu ochladí to není žádný problém.Do roztoku dávám jednu lžíci kyseliny citronové na deset litru roztoku.V takovémto roztoku je přerušena krystalizace řepkového medu.Krmím čtyřlitrovými lahvemi s prosak.krmítky a od večera do rána jsou krmítka prázdná.V loni jsem měl nějaký zkluz v krmenía i přesto,že jsem krmil ještě poslední dávku 12.10 včely sladinu odebrali bez újmy na kvalitu zimování.Letos jsem kontaktoval pana Vybírala,to mě zdělil,že chce krmit odloženými polonástavky s květovým medem.To se mě nezdá dobré.Med je zcukernatělí a včely nemají možnost v zimě donést vodu na rozpuštění medu.Ale to ukáže prakce.
přeji krásné zážitky u včel.

Krmit včely jakýmkoliv cizím medem (cizím ve významu od jiných včel než od kterých byl vytočen) je 1. předpoklad jak si zaručeně rozmnožit a tedy rozšířit bakteriální onemocnění včel přenosné zásobami - tedy např. mor plodu. Proč takhle riskovat a znehodnocovat svoji práci s medobraním a vytáčením. Když už je jednou med venku z úlů myslete, neblbněte a nahraďte ho cukrem.
Honza

čárlí:
>Letos jsem kontaktoval pana Vybírala,to mě zdělil,že chce krmit odloženými polonástavky s květovým medem.To se mě nezdá dobré.Med je zcukernatělí a včely nemají možnost v zimě donést vodu na rozpuštění medu.Ale to ukáže prakce. <
....

Rozpouštění usnadňuje metabolická voda ze včelstva. Jsem toho názoru, že má v úlu mnohem větší význam, než se na první pohled může zdát. Pokud sí promítnu jak asi vypadá nějaké včelstvo v přirozených podmínkách v přírodě, tak je prakticky jedno, jestli jsou zásoby vedle nebo nad sezením chumáče. Pokud je včelstvo v kontaktu se zásobama (ten je důležitý stejně jako přítomnost kontaktu s odrazem tepla) má k dispozici také tu metabolickou vodu a není proněj potom vážnější problém ve spojitosti s teplem takové zásoby pojídat a trávit.

Pokud med nebyl ohřívaný a starý, má v sobě aktivní enzym invertázu. Pokud
se nepřekročí teplota 40 - 50 st C, měl by se invertázou za několik hodin
rozložit, aspoň částečně i řepný cukr na glukózu a fruktózu a tím do určité
míry ušetřit včely. I když zásoby včely zpracovávají vždy, invertované
zásoby nemusí zpracovávat tak intenzívně. Na jedno kilo medu by mohlo být
několik kilo cukru tak 2 - 5. Kdysi jsem to konzultoval s kymsi z VUVČ kvůli
pozdnímu krmení. O kyselině se nezmiňoval.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "čárlí" <karel.stajer/=/tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 17, 2007 10:46 PM
Subject: Re: Krmení medem


> Tento problém jsem před časem také řešil.Né proto abych se nemusel styděl
> zato,že nejsem chopen prodat med ale proto,že za řepkový med ve výkupu
> dávali vpodstatě míň než byla cena cukru.O řepkový med není až tak
> velkýzájem,obzvláště ,když zákazník ochutná med jiný.Ale to teď nechme
> stranou.Kdysi jsem ve "včelařství četl článek pana Pavla Vybírala jak on
> zkrmuje med.Já jsem si metodu trochu poopravil.A mohu říci,že to vyšlo
> dokonale.Zpracovávám samozřejmě už zkrystalizovaný květový více méně
> řepkový med.Med v každém případě rozpustím,zde moc nezáleží na dodržení
> teplo.Do sudu á 120l,dám 20 kg medu přidám 6 litrů žhavé vody a řádně s
> medem promíchám.Dodám dalších 22,5 l žhavější vody a přidám 30 kg cukru
vše
> řádně promíchám.Vteplé vodě,kterou dodaný cukr trochu ochladí to není
žádný
> problém.Do roztoku dávám jednu lžíci kyseliny citronové na deset litru
> roztoku.V takovémto roztoku je přerušena krystalizace řepkového medu.Krmím
> čtyřlitrovými lahvemi s prosak.krmítky a od večera do rána jsou krmítka
> prázdná.V loni jsem měl nějaký zkluz v krmenía i přesto,že jsem krmil
ještě
> poslední dávku 12.10 včely sladinu odebrali bez újmy na kvalitu
> zimování.Letos jsem kontaktoval pana Vybírala,to mě zdělil,že chce krmit
> odloženými polonástavky s květovým medem.To se mě nezdá dobré.Med je
> zcukernatělí a včely nemají možnost v zimě donést vodu na rozpuštění
> medu.Ale to ukáže prakce.
> přeji krásné zážitky u včel.

To má zmáknuté ing.Leoš Dvorský.Jestli se nepletu krmí tímto způsobem od roku 1993 a pochvaluje si.Já jsem loni vytáčel pak rozpouště a zkrmoval,neskutečná blbost moře práce dřiny.Na letošní rok jsem připravil o nástavek pro každé víc a je medná komora,co tam včelky nanosili tam mají a já mam nakrmeno.Je to neskutečná pohova,nemusím zhánět někde curk za ponižujících podmínek,ušetřím mnoho jízd ,vody a energie na přípravu roztoku.Prostě je to paráda a včelstva? Vynikající stav síla jarní rozvoj.Ovšem je třeba říci,že to vlastně není nic nového.Naši předci přece vybírali med až na jaře před novou snůškou a brali včelám co jim zbylo.

Zkrmovat vytočený med je universální pitomost. Hygienická i ekonomická. Prodat ho za 30 Kč/kg, nakoupit cukr po 16 kč/kg a rozředit ten cukr. Na 100 Kg medu (obsahuje 70% glycidů) dělá celá operace 1880 Kč zisku (= 3000 - 0,7x16x100) - a při ceně medu 25 Kč/kg jen 1380 Kč.

Ale někomu dělá radost bojkotovat "zloděje" výkupce ať to stojí co to stojí

To, kde dávali za med míň, než je cena cukru ví asi jen Čárlí.
Toto téma mi tu připomíná "Besídku zvláštní školy". Vzpamatujte se!


>..., neblbněte a nahraďte ho cukrem.

Ano souhlaím s Emanem krmit vytočený med je blbost.

Spíš by mě tady zajímalo vysvělení proč ÚKRK kontroluje Moderního včelaře on snad podléhá ČSV to snad né nebo ano a něco mi uniklo?

Pravděpodobně je tím myšleno to, že pánové z ÚKRK Moderního včelaře sledují
a čtou. Jako každý v každém oboru sleduje konkurenci v tom oboru.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 18, 2007 7:44 AM
Subject: Re: Krmení medem


> Ano souhlaím s Emanem krmit vytočený med je blbost.
>
> Spíš by mě tady zajímalo vysvělení proč ÚKRK kontroluje Moderního včelaře
> on snad podléhá ČSV to snad né nebo ano a něco mi uniklo?

Já nevím, ale u nás nám výkupce platí již tři roky nejméně za med květový. Řepku platí nejlépe a pak medovicový

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ??rl? <karel.stajer/=/tiscali.cz>
> Předmět: Re: Krmen? medem
> Datum: 17.8.2007 22:46:55
> ----------------------------------------
> Tento problém jsem před časem také řešil.Né proto abych se nemusel styděl
> zato,že nejsem chopen prodat med ale proto,že za řepkový med ve výkupu
> dávali vpodstatě míň než byla cena cukru.O řepkový med není až tak
> velkýzájem,obzvláště ,když zákazník ochutná med jiný.Ale to teď nechme
> stranou.Kdysi jsem ve "včelařství četl článek pana Pavla Vybírala jak on
> zkrmuje med.Já jsem si metodu trochu poopravil.A mohu říci,že to vyšlo
> dokonale.Zpracovávám samozřejmě už zkrystalizovaný květový více méně
> řepkový med.Med v každém případě rozpustím,zde moc nezáleží na dodržení
> teplo.Do sudu á 120l,dám 20 kg medu přidám 6 litrů žhavé vody a řádně s
> medem promíchám.Dodám dalších 22,5 l žhavější vody a přidám 30 kg cukru vše
> řádně promíchám.Vteplé vodě,kterou dodaný cukr trochu ochladí to není žádný
> problém.Do roztoku dávám jednu lžíci kyseliny citronové na deset litru
> roztoku.V takovémto roztoku je přerušena krystalizace řepkového medu.Krmím
> čtyřlitrovými lahvemi s prosak.krmítky a od večera do rána jsou krmítka
> prázdná.V loni jsem měl nějaký zkluz v krmenía i přesto,že jsem krmil ještě
> poslední dávku 12.10 včely sladinu odebrali bez újmy na kvalitu
> zimování.Letos jsem kontaktoval pana Vybírala,to mě zdělil,že chce krmit
> odloženými polonástavky s květovým medem.To se mě nezdá dobré.Med je
> zcukernatělí a včely nemají možnost v zimě donést vodu na rozpuštění
> medu.Ale to ukáže prakce.
> přeji krásné zážitky u včel.
>
>
>

k tomu rozpouštění medu . Čím doma ztekucuješ med ?? VODOU ??. JÁ TEPLEM!! a i tak je to ve včelstvu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Krmen? medem
> Datum: 17.8.2007 23:21:00
> ----------------------------------------
> čárlí:
> >Letos jsem kontaktoval pana Vybírala,to mě zdělil,že chce krmit odloženými
> polonástavky s květovým medem.To se mě nezdá dobré.Med je zcukernatělí a
> včely nemají možnost v zimě donést vodu na rozpuštění medu.Ale to ukáže
> prakce. <
> ...
>
> Rozpouštění usnadňuje metabolická voda ze včelstva. Jsem toho názoru, že má
> v úlu mnohem větší význam, než se na první pohled může zdát. Pokud sí
> promítnu jak asi vypadá nějaké včelstvo v přirozených podmínkách v přírodě,
> tak je prakticky jedno, jestli jsou zásoby vedle nebo nad sezením chumáče.
> Pokud je včelstvo v kontaktu se zásobama (ten je důležitý stejně jako
> přítomnost kontaktu s odrazem tepla) má k dispozici také tu metabolickou
> vodu a není proněj potom vážnější problém ve spojitosti s teplem takové
> zásoby pojídat a trávit.
>
>
>

Moderní včelař je konkurence a každý subjekt svoji konkurenci kontroluje Nakonec děláme to tady všichni Taháme rozumy z druhých abychom je použily pro sebe Není to to samo ? Také by se to dalo nadneseně nazvat průmyslovou špionáží. PROSTĚ DĚLÁ TO KDE KDO A JAK VIDNO U ČSV JE TO ZAVRŽENÍHODNÉ!! A kdyby Mod. Včelaře nečtli tak jim to ti stejní lidé omlátí o hlavu zase. A co je tedy správně??? Hledání vší na tom druhém???

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pep?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Krmen? medem
> Datum: 18.8.2007 07:44:07
> ----------------------------------------
> Ano souhlaím s Emanem krmit vytočený med je blbost.
>
> Spíš by mě tady zajímalo vysvělení proč ÚKRK kontroluje Moderního včelaře
> on snad podléhá ČSV to snad né nebo ano a něco mi uniklo?
>
>
>

Ono hlavně záleží na umístění a velikosti plodové plochy, podle níž včely ukládají zásoby ( pokud-li je tam místo, med ukládají převážně nad plodové těleso, pyl na kraje plodu a pod nim ).
Vloni jsem měl jeden slabší oddělek, který měl v srpnu 4 NN Optimalu. Plod byl jen ve 3 nástavku ode dna. Nástavek 4. byl mednou komorou, spodní dva nástavky byly bez plodu a zásob.
Očka byla otevřena v 1., 2. a ve 3. nástavku. Většina včel lítala očkem ve 2. a ve 3. nástavku. Očkem v 1. nástavku včely lítaly podstatně méně a zúženým česnem lítaly jen v době proletu mladušek.

Letos mám jeden oddělek na 5. NN Optimalu. Plod ve 3. a ve 4. nástavku, 5. nástavek tvoří mednou komoru, spodní nástavky ( 1. a 2. ) jsou bez plodu. Očka jsou otevřena v 1., 2. a ve 3. nástavku. Všechny očka i zúžené česno jsou plně využívány včelami.
Loňský oddělek plně obsedal 2-3 nástavky ( 20 000-30 000 včel ), letošní oddělek plně obsedá cca 4 nástavky ( cca 40 000 včel ).
Slabá včelstva létají raději očkem, který se nachází blíže plodu. Silnější včelstva plně využívají více letových otvorů něž-li slabší.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Prosím o radu. V které době je nejlepší přemístit včely do nového úlu. A je možné u silných včel v úlu univerzál přidat ještě jeden medník a dva spodní díly omezit mřížkou a nechat klást matku v obou spodních částech. Toto bych chtěl provést až po přezimování na jaře. Pokud s tím má někdo zkušenost, byl bych rád za radu. Díky

Pepan:>
k tomu rozpouštění medu . Čím doma ztekucuješ med ?? VODOU ??. JÁ TEPLEM!! a i tak je to ve včelstvu.<
.....

Pro mne je lepší před jídlem si med naředit. Vodou, zkysaným mlékem(kyškou). Zdědil jsem špatný žaludek na sladké a voda mi pomáhá med lépe trávit stejně jak to probíhá ve včelstvu.

Jiří Krapáč (e-mailem) --- 18. 8. 2007
dotaz - výměna úlů

Prosím o radu. V které době je nejlepší přemístit včely do nového úlu. A je možné u silných včel v úlu univerzál přidat ještě jeden medník a dva spodní díly omezit mřížkou a nechat klást matku v obou spodních částech. Toto bych chtěl provést až po přezimování na jaře. Pokud s tím má někdo zkušenost, byl bych rád za radu. Díky
_____________________________________________________________

Zdravím přátele včel.
Letos, myslím že někdy kolem března, byla na konferenci sáhlodlouhá diskuze na téma překládání včelstev po jiných úlů ( o jiné rámkové míře ). Pokusím se ji najít.
Samozřejmě že jde u univerzálu přidat další patro. Je to velmi výhodné, protože se tím docílí snížení rojivosti, vytvoření silnějších včelstev, které dají více medu.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Ano,je to pravda,je to blbost na entou znovu rozpouštět med a znovu jím krmit včelstva.Je to navíc práce zdarma.
Jak jeden člen této konference napsal , že to včelaři dělají z trucu,že výkupci medu u nás dávají nízké ceny.
Včelaři to z trucu asi nedělají,nechtějí však pracovat a dřít své včely takřka zdarma pro ty,kteří využili současné situace ku svému obohacení a byli chytřejší o mnohem víc nežli my mnozí,kteří jsme taky dlouhá léta do včel dělali. Takže začíná se u nás uplatňovat ekologický chov včel/na medu/ vynucený současnou situací.Stačí nahlédnout do posledních čísel Včelařství do rubriky PRODEJ.
Na Slovensku je situace stejná.V srpnovém čísle VČELÁRA je
v příloze otištěn "Národný program stabilizácie a rozvoje slovenského včelárstva na roky 2007 - 2010."
Je to úsměvné čtení,jako u nás,naše představitele to velmi trápí zrovna jako ty na Slovensku,jenže si nemohou pomoci.
A vláda,parlament,ty to vůbec nezajímá protože vše svádějí na EU a nechtějí si přiznat,že ty naše včely vlastně žijí
zde v naší republice,kde nám konají svoji službu a pro nás
a ne pro EU.Pokládám ten jejich postoj za odsouzeníhodný a
krátkozraký,dokonce ohrožující budoucnost naší přírody.Také mám výhrady ke straně zelených,kteří se zajímají třeba o ptákoviny a že je u nás ohrožen chov včel,to je vůbec nezajímá,viď Bursíku a K.Žak. Prosím tímto stranu Zelených abyste se tímto našim problémem zabývali a mějte za to náš dík.
Naše vedení jak vím,Vaši stranu zelených nikdy neoslovili v tomto směru a tak to za ně alespoň činím já.
Úvodník časopisu Včelařství v č.9 uvádí prohlášení předsedy
Sojky " Český svaz včelařů chce razantně postupovat při řešení problémů s odbytem medu " atd.Zkráceno.
Je třeba doufat,že se to v dobré obrátí a naše včelařství
v minulosti podporované osvícenými panovníky opět ožije.
Přeji všem účastníkům této konference hodně zdraví a hlavně
vytrvalosti ve Vašem konání a neprodávejte svoje /za hubičku/včely,které jste chovali po celý svůj život a ponechejte si své úly na zahradě a nechejte včelám to co
přinesly na zazimování.Ponechejte si je pro radost.

První nalezené vlákno.

PS Když už si budete pořizovat nový úl, doporučuji racionální úlovou soustavu ( Lasngstroth, Optimal, Farrar....nejlépe nízkonástavkové ).

Druhé ( zajímavější ) nalezené vlákno.

Možná ještě teď co nejdříve by to šlo, ale v této době je velký problém s
vylupováním. Nové úly by musely být na stejné rámky jako původní a původní
úly a rámky v nich by měly být vyčištěny od propolisu, aby se dobře
rozebíraly. Přehození rámků z úlu do úlu by se muselo udělat během pár
minut, aby se zlodějky nestihly zalétat na odkryté zásoby a spíše k večeru,
aby si včely na nový úl přes noc zvykly a bránily ho. Česno v nových úlech
by muselo být zůženo.
Jedná se o to, že nové úly by měly být před zimou včelami potaženy
propolisem, protože vůně surového dřeva z nových úlů by mohla včely v zimě
rozrušovat a protože vrstva propolisu chrání dřevo před vnikáním vlhkosti a
před růstem plísní na vlhkých stěnách úlů.
Jinak nejlepší doba je podle mně v pozdním jaru.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jiří Krapáč" <Jiri.Krapac/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 18, 2007 10:39 AM
Subject: dotaz - výměna úlů


Prosím o radu. V které době je nejlepší přemístit včely do nového úlu. A je
možné u silných včel v úlu univerzál přidat ještě jeden medník a dva spodní
díly omezit mřížkou a nechat klást matku v obou spodních částech. Toto bych
chtěl provést až po přezimování na jaře. Pokud s tím má někdo zkušenost, byl
bych rád za radu. Díky

Jedná se o to, že nové úly by měly být před zimou včelami potaženy
propolisem, protože vůně surového dřeva z nových úlů by mohla včely v zimě
rozrušovat
______________________________________________________________
Kde jste k tomu přišel, že vůně surového dřeva by včely rozrušovala. To jsou , s prominutím, názory typu ,,jedna bába říkala,,. Nemyslím to ve zlím.
Tento názor mi připomněl návrhy na okyselování cukerných roztoků za účelem podpoření inverze sacharózy na glukózu a frutózu, ketré se čas od času objevují už více jak 50 let. Dosud se vědecky nepotvrdilo, že to činnost má kladný vliv na včelstvo.
Včelaři často podceňují schopnosti včel, a někdy jejich hysterická přehnaná péče ( např. přidávání čaje do cukerného roztoku, krmení sojapylem, přidávání bílkovin do medocukrového těsta, uteplování na zimu... ) může včelám i uškodit.

Promiň že žijeme a mámé jiný názor.Ale to jsme my čecháčkové.Kdyby jsi lépe četl a byl informován,věděl bys,že třeba Včolpo Skalice nad Svitavou letos platilo za loňský med květový 22 Kč.A s tou hygienou.Nebudu to praktikovat,když mám nemocné včely ,zaprvé a za druhé rozpouštěním medu to jsi si zapoměl přečíst,a hlavně zopouštěním cukru v žhavé vodě se velká část bakterií eliminuje.To snad je jesné,neomylní radikálové.To samé stím potahováním úlu včelami propolisem.Je podstatný rozdíl v chování včel v úle,který byl natřen propolisovou tinkůrou a který ne.Ale jinak stálé zdraví

Promiň že žijeme a mámé jiný názor.Ale to jsme my čecháčkové.Kdyby jsi lépe četl a byl informován,věděl bys,že třeba Včolpo Skalice nad Svitavou letos platilo za loňský med květový 22 Kč.A s tou hygienou.Nebudu to praktikovat,když mám nemocné včely ,zaprvé a za druhé rozpouštěním medu to jsi si zapoměl přečíst,a hlavně zopouštěním cukru v žhavé vodě se velká část bakterií eliminuje.To snad je jesné,neomylní radikálové.To samé stím potahováním úlu včelami propolisem.Je podstatný rozdíl v chování včel v úle,který byl natřen propolisovou tinkůrou a který ne.Ale jinak stálé zdraví

Já to dělám vždy na jaře je nejméně rámků které je potřeba přeložit a u přechodu na jinou míru také těch které je nutno upravit a to tak , že se plásty v kterých je plod a nejnutnější zásoby oříznou a vtlačí do prázdných rámků zbytek se dají jen mezistěny

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: dotaz - v?m?na ?l?
> Datum: 18.8.2007 16:42:50
> ----------------------------------------
> Možná ještě teď co nejdříve by to šlo, ale v této době je velký problém s
> vylupováním. Nové úly by musely být na stejné rámky jako původní a původní
> úly a rámky v nich by měly být vyčištěny od propolisu, aby se dobře
> rozebíraly. Přehození rámků z úlu do úlu by se muselo udělat během pár
> minut, aby se zlodějky nestihly zalétat na odkryté zásoby a spíše k večeru,
> aby si včely na nový úl přes noc zvykly a bránily ho. Česno v nových úlech
> by muselo být zůženo.
> Jedná se o to, že nové úly by měly být před zimou včelami potaženy
> propolisem, protože vůně surového dřeva z nových úlů by mohla včely v zimě
> rozrušovat a protože vrstva propolisu chrání dřevo před vnikáním vlhkosti a
> před růstem plísní na vlhkých stěnách úlů.
> Jinak nejlepší doba je podle mně v pozdním jaru.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jiří Krapáč" <Jiri.Krapac/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, August 18, 2007 10:39 AM
> Subject: dotaz - výměna úlů
>
>
> Prosím o radu. V které době je nejlepší přemístit včely do nového úlu. A je
> možné u silných včel v úlu univerzál přidat ještě jeden medník a dva spodní
> díly omezit mřížkou a nechat klást matku v obou spodních částech. Toto bych
> chtěl provést až po přezimování na jaře. Pokud s tím má někdo zkušenost, byl
> bych rád za radu. Díky
>
>
>
>

A právě teď včely nejvíce utěsňují a potahují propolisem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dotaz - v?m?na ?l?
> Datum: 18.8.2007 18:08:18
> ----------------------------------------
> Jedná se o to, že nové úly by měly být před zimou včelami potaženy
> propolisem, protože vůně surového dřeva z nových úlů by mohla včely v zimě
> rozrušovat
> ______________________________________________________________
> Kde jste k tomu přišel, že vůně surového dřeva by včely rozrušovala. To
> jsou , s prominutím, názory typu ,,jedna bába říkala,,. Nemyslím to ve
> zlím.
> Tento názor mi připomněl návrhy na okyselování cukerných roztoků za účelem
> podpoření inverze sacharózy na glukózu a frutózu, ketré se čas od času
> objevují už více jak 50 let. Dosud se vědecky nepotvrdilo, že to činnost
> má kladný vliv na včelstvo.
> Včelaři často podceňují schopnosti včel, a někdy jejich hysterická přehnaná
> péče ( např. přidávání čaje do cukerného roztoku, krmení sojapylem,
> přidávání bílkovin do medocukrového těsta, uteplování na zimu... ) může
> včelám i uškodit.
>
>
>

Já dostal loni za řepku 50 Kč za květový 28 a medovici 55 ale má to nevýhodu čekám na peníze až do srpna nebo září. Najdi si jiného výkupce

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ??rl? <karel.stajer/=/tiscali.cz>
> Předmět: Re: Krmen? medem
> Datum: 18.8.2007 20:51:20
> ----------------------------------------
> Promiň že žijeme a mámé jiný názor.Ale to jsme my čecháčkové.Kdyby jsi lépe
> četl a byl informován,věděl bys,že třeba Včolpo Skalice nad Svitavou letos
> platilo za loňský med květový 22 Kč.A s tou hygienou.Nebudu to
> praktikovat,když mám nemocné včely ,zaprvé a za druhé rozpouštěním medu to
> jsi si zapoměl přečíst,a hlavně zopouštěním cukru v žhavé vodě se velká
> část bakterií eliminuje.To snad je jesné,neomylní radikálové.To samé stím
> potahováním úlu včelami propolisem.Je podstatný rozdíl v chování včel v
> úle,který byl natřen propolisovou tinkůrou a který ne.Ale jinak stálé
> zdraví
>
>
>

Ó šťastný to včelař!

Do určité míry je konkrétně skutečně ten propolis znalost typu "jedna paní
povídala" . Do určité míry to je záležitost zdravého rozumu. Včely v zimním
chumáči rozrušuje cokoliv nepřirozeného. Protože v zimě za mrazu jen pasivně
přežívají, nemají žádnou možnost cokoliv aktivně ve svém okolí měnit, takže
pokud se tam objeví něco jakoby cizího, je to pro ně ohrožení. Stejně jako
když někdy v říjnu nebo listopadu přijdu a přehážu jim rámky v zimním
sedisku, přidám jim tam nějaký, co půl roku ležel v bedně. Taky ho budou v
zimě cítit jako cizí těleso, protože ho do zimy nestihnou vyspravit. Stejně
tak ten nový úl. Měly by stihnout do zimy potáhnout pečlivě propolisem každý
kout. Píšu měly , ne musí, protože s největší pravděpodobností by přežily
zimu i v novém úlu, ale slabší a s větším počtem mrtvolek. Jde taky o to, že
propolis na povrchu dřeva ho chrání před plísněmi a před vnikáním vody. Úl
nepotažený propolisem bude v předjaří méně izolovat a bude v něm více
plísní. Připouštím ale, že to potažení propolisem se dá částečně nahradit
natřením vnitřku úlu koncentrovanou propolisovou tinkturou nebo impregnací
úlu parafínem nebo nátěrem vnitřních stěn úlu rozpuštěným včelím voskem.
Jinak sice nejlepší doba pro výměnu úlu je jaro, ale když se rámky jen
přehodí z jednoho úlu do druhého a zvládne se nebezpečí loupeže, není důvod,
proč by se to nemohlo udělat teď, pokud jsou nové úly hotové, zvenku natřené
a vůbec připravené překonat nepřízeň počasí v zimě. Jedná se o to, že
každá, i sebešetrnější výměna úlu je pro včely šok a znamená pro ně
několikadenní až týdenní pokles aktivity. Pokud se to odbude na jaře,
znamená to výpadek ve snůšce. Pokud se to odbude teď, znamená to maximálně
pokles v tempu zpracovávání zimních zásob a plodování a včely to doženou v
teplých dnech konce srpna a v září.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 18, 2007 6:08 PM
Subject: Re: dotaz - výměna úlů


> Jedná se o to, že nové úly by měly být před zimou včelami potaženy
> propolisem, protože vůně surového dřeva z nových úlů by mohla včely v zimě
> rozrušovat
> ______________________________________________________________
> Kde jste k tomu přišel, že vůně surového dřeva by včely rozrušovala. To
> jsou , s prominutím, názory typu ,,jedna bába říkala,,. Nemyslím to ve
> zlím.
> Tento názor mi připomněl návrhy na okyselování cukerných roztoků za účelem
> podpoření inverze sacharózy na glukózu a frutózu, ketré se čas od času
> objevují už více jak 50 let. Dosud se vědecky nepotvrdilo, že to činnost
> má kladný vliv na včelstvo.
> Včelaři často podceňují schopnosti včel, a někdy jejich hysterická
přehnaná
> péče ( např. přidávání čaje do cukerného roztoku, krmení sojapylem,
> přidávání bílkovin do medocukrového těsta, uteplování na zimu... ) může
> včelám i uškodit.

Jedná se o to, že
každá, i sebešetrnější výměna úlu je pro včely šok a znamená pro ně
několikadenní až týdenní pokles aktivity. Pokud se to odbude na jaře,
znamená to výpadek ve snůšce. Pokud se to odbude teď, znamená to maximálně
pokles v tempu zpracovávání zimních zásob a plodování a včely to doženou v
teplých dnech konce srpna a v září.

R. Polášek


Radim, nemusíš na všetko reagovať. Pripadá mi, že si najmúdrejší zo všetkých. Odpovedáš na každý jeden dotaz-teda takmer skoro na každý. Niekedy žasnem kde sa to všetko v tebe berie, ale asi vieš kde treba hľadať odpovede na tie-ktoré dotazy. Ale niekedy píšeš totálne nezmysly.

na všechny neodpovídám.
R. Polášek

----- Original Message -----
From: "jaro" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 19, 2007 8:12 AM
Subject: Výmena úľa.


> Jedná se o to, že
> každá, i sebešetrnější výměna úlu je pro včely šok a znamená pro ně
> několikadenní až týdenní pokles aktivity. Pokud se to odbude na jaře,
> znamená to výpadek ve snůšce. Pokud se to odbude teď, znamená to maximálně
> pokles v tempu zpracovávání zimních zásob a plodování a včely to doženou v
> teplých dnech konce srpna a v září.
>
> R. Polášek
>
>
> Radim, nemusíš na všetko reagovať. Pripadá mi, že si najmúdrejší zo
> všetkých. Odpovedáš na každý jeden dotaz-teda takmer skoro na každý.
> Niekedy žasnem kde sa to všetko v tebe berie, ale asi vieš kde treba
hľadať
> odpovede na tie-ktoré dotazy. Ale niekedy píšeš totálne nezmysly.

Spravte jeden jednoduchý pokus, ktorý Vás možno presvedčí či je to tak ako to vy tvrdíte alebo ja.
Plodujúcu matku v úli vychyťte a vložte do byčajnej pridávacej klietky, tak aby sa včely k matke nedostali, ale mohli ju kŕmiť (cez vetraciu sieťku), vložte ju pod plásty do podmetu. Včely jej rozhodne nedajú zahynúť.
Za 4-5 dní urobte kontrolu plodiska. Objavíte postavených niekoľkých materských buniek, ešte nezaviečkovaných. Prečo ich včely postavili, keď v úli je priamno pod plástami v podmete v zasieťovanej klietke položená, od ktorej sa bez zábran šíria feromóny matky, ktoré stúpajú smerom hore, k čomu im pomáhajú aj včely na letáči ako to tvrdíte.
A. Turčáni...

Ten Váš pokus jsem vyzkoušel, včely mi žádné mtečníky nepostavili. Ovšem nechápu, co jste chtěl tímto pokusem dokázat. Pokud já tvrdím, že se feromon šíří vzduchem,tak tento pokus toto tvrzení nevyvracuje. Ale také pokud Vy tvrdíte, že si včely, jak Vy říkáte materskú látku" předávájí mezi sebou, tak tento pokus také o ničem nesvědčí. Když včely mohou matku krmit a tady i získávat od ní onu látku, proč tedy staví matečníky??

Bzzuk:
>Když včely mohou matku krmit a tady i získávat od ní onu látku, proč tedy staví matečníky?? <
....
Takto bych to asi neviděl.

Ve včelařství často existuje Bzzuku takový element, že když dva dělají totéž, není to totéž.

V první řadě by mne NEJPRVE zajímala podoba té přidávací Antonovi Tic tak klícky a potom bych asi bádal, jakým způsobem se mohl feromon včelstvu nedostávat.

Otázkou je tedy ten mateří feromon a jeho šíření přes tu kterou klícku. A odpověď by byla asi v tom smyslu, že Tic tak klícky feromon více redukují než např. Bentonovi klícky nebo Zanderovi a jim podobné.

Ten Váš pokus jsem vyzkoušel, včely mi žádné mtečníky nepostavili.

Ja som komentár písal 16.8 večer, Vy stze mohli matku odobrať 17.8, dmes je 19.8, teda len 48 hod. Včely ešte nemohli postaviť materské bunky, keď po Do 48 hod. včely si vyberú prvé larvičky, a začali podávať materskú kašičku. Včely ešte len pripravujú materskú bunku prerobením robotníčej bunky.Mali matku v klietke ponechať 4-5 dní ako som to v komentári napísal, teda 21-22.8 a až potom by Ste sa mohli vyjadriť kladne alebo záporne. Anton

Krmítka JEŠTĚD jsou na krmení velmi příjemná, ale jak již zde bylo zmíněno
jsou velmi poruchová. I při šetrném zacházení se projevují trhlinky kterými
cukerný roztok vyteče a to je velmi nepříjemné. Každý rok musím dokupovat 3
÷ 5 nových krmítek ze šestnácti a to se značně prodraží. Po svém předchůdci
mám dvě krmítka "LIAN - včelařské víceúčelové krmítko" z RIMAVANU, Rimavská
Sobota. Jsou stará minimálně 25 let, velmi pevná a dobře se v nich krmí.
Škoda, že se již nevyrábí, nebo že VD JEŠTĚD nevyrábí krmítka z pevnějšího
plastu.
Honza

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
vsusicky
Sent: Tuesday, August 14, 2007 8:28 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: krmen?

5 litrové kbelíky na prosakovací krmení nabízí třeba na stránkách
http://www.honey-well.com/cz/. Na
http://www.lyson.com.pl/lang_cz/index.php?nm=01 ještě v loni nabízeli
stropní platsová krmítka na 8 a 10 l nebo dokonce na 10 a 12 l, už si to
přesně nepamatuji. Letos již je nanabízejí. Chtěl jsem je vyzkoušet, ale na
dotaz, jaké mají rozměry, tj. zda je lze dát do nástavku o vnitřím rozměru
40,5x40,5 cm mi neodpověděli a tak z toho sešlo. Krmítka Ještěd jsem
nezkoušel, zdají se mi pro efektivní krmení malá.
Zkušebně jsem dělal vzorek krmítko dle
http://www.beecare.com/Hardware/Hivetop-Feeder.htm&1, ale je to hodně
pracné a v podstatě je to o tom skladovat další nástavek, který se využije
opravdu pouze na krmení.To mne od další výroby odradilo. Z hlediska
efektivity,tedy zejména z časových důvodů pro sebe považuji za optimální
dvě cesty-ponechání květového medu nebo krmení kbelíkem. Používám již
zmíněné korkové zátky od vína. Kdyže se vydezinfikují v SAVU a osuší na
slunci, tak nevidím v jejich použití problém. Získal jsem je přes známe v
jedné vinárně.

Vše hezké

Když včely mohou matku krmit a tady i získávat od ní onu látku, proč tedy staví matečníky??

Túto otázku som prehliadal.

Tým, že matku v klietke a to v hocijakej (ktorá bráni včelám dostať sa k matke), nezískavajú!!! materskú látku, vykonavájú len akt kŕmenia. Materskú látku včely odoberajú z jej bruška a k tomu sa vonkajšie včely k brušku nedostanú nedostatnú! V prípade, že k matke pridáte 5-6 včiel, tieto materskú látku môžu cez sieťku odovzdávať vonkajším včelám, ale tej je minimálne množstvo a to nemôže zabrániť včelám, aby nepociťovali typickú osirotenosť ako je to je to pri totálnom nedostatku ML, tak ako je to v prípade odobratia alebo straty matky vo včelstve. Anton

Pre Radima:_ klietka Tic tac je malá krabička na metolové a iné dražé, z ktorej je odrezané dno a to je nahradené za pomoci tepla kovovou sieťou s očkami npr. 3x3 alebo 2x2 mm

Staří Slované žili v lipových lesích. V literatuře se lípa vzpomíná jako posvátný slovanský strom. Můžeme říci, že Slované před přijetím křesťanství uctívali toto božstvo lesa, tedy i duchovně byli svázáni s lipou. Podle tradice konali u lípy obřady a přinášeli jí oběti jako božstvu. Zvyk uctívat lípu se udržel i u Slovanů, kteří opustili starou domovinu, neboť vtínají lipovou větev do střechy svých domů, aby tak byli ochráněni před hromem a požárem. Chorvatské lidové úsloví říká:

"Cvjetokitna lipo, tebe u svoj srdi,
Niti Perun žarkom strijelom ne nagrdi!"

Běžná byla i pověra, že lípa chrání člověka od zla a uřknutí. V lipových lesích Slované sbírali med a vosk. Medovina byla oblíbeným nápojem Slovanů.

Tolik historie.

Paradoxně češi po rozpadu Rakouska a vzniku Československa lípy káceli (a kácejí) bez rozmyslu, kde se dá. Prastaré lipové aleje byly vykáceny mnohde jenom proto, že někomu se to nelíbilo. Dnes už je souvislý lipový porost vzácnost. Ví někdo o takovém?

Lípa měla ještě jeden úkol ochranu před požáry. Vysazovala se do dvorů, ulic, mezi obytná stavení a stodoly. Její mohutné koruny v případě požáru snižovali jeho šíření zachytáváním létajících jisker. POUŽÍVÁNÍ JINÝCH STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ TAK OMEZILO TENTO VÝZNAM a i to přispívá k jejich kácení

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: lipove lesy
> Datum: 19.8.2007 21:33:55
> ----------------------------------------
> Staří Slované žili v lipových lesích. V literatuře se lípa vzpomíná jako
> posvátný slovanský strom. Můžeme říci, že Slované před přijetím křesťanství
> uctívali toto božstvo lesa, tedy i duchovně byli svázáni s lipou. Podle
> tradice konali u lípy obřady a přinášeli jí oběti jako božstvu. Zvyk
> uctívat lípu se udržel i u Slovanů, kteří opustili starou domovinu, neboť
> vtínají lipovou větev do střechy svých domů, aby tak byli ochráněni před
> hromem a požárem. Chorvatské lidové úsloví říká:
>
> "Cvjetokitna lipo, tebe u svoj srdi,
> Niti Perun žarkom strijelom ne nagrdi!"
>
> Běžná byla i pověra, že lípa chrání člověka od zla a uřknutí. V lipových
> lesích Slované sbírali med a vosk. Medovina byla oblíbeným nápojem Slovanů.
>
> Tolik historie.
>
> Paradoxně češi po rozpadu Rakouska a vzniku Československa lípy káceli (a
> kácejí) bez rozmyslu, kde se dá. Prastaré lipové aleje byly vykáceny mnohde
> jenom proto, že někomu se to nelíbilo. Dnes už je souvislý lipový porost
> vzácnost. Ví někdo o takovém?
>
>
>

Nechci polemizovat, ale pokud se myslí staří Slované na našem území, tak ty lesy byly asi hodně smíšené. Buk atd. Dále jsem někde četl, že pokud uctávali nějaký strom, tak že to byl dub. Stejně jako staří Germáni. Asi taky žili v lesích obdobného složení.
Lípu Čechům do znaku prý dalo až národní obrození, protože dub měl tehdejší "nepřítel" již zabraný.

Co se týká porostu lípy v lesích, tak poměrně značné plochy, ale jen hektary mám za domem. Lípa malolistá. Pozůstatek padesátých let. Podle jednoho hajného vysázeno po vzoru Sovětský svaz náš vzor. Prý se tak sázelo v tajze. Směs. U nás se z toho ujaly lípy, sem tam dub. Co se tady přesně sázelo ale nevím. Bohužel na rozdíl od jiných přejímaných pitomostí se toto moc neujalo.

Karel

zdravím,

mám na univerzálech nasazený ještě druhý medník. Není to přímo ten
"orginál" univerzál, ale je zhotovený z palubek - lepší manipulace.
Mřížku sem dal na původní medník, aby matka měla k dispozici dva
nástavky. S tou mřížkou je to dilema, příští rok ji dám na spodní díl,
do univerzálu se dolů vleze 12 rámků 39x24 to by mělo matce dostatečně
stačit. Silnější včely stejně nosily tolik medu že ten stlačil plod dolů
do původního plodiště a naopak slabé včely plodovaly uprostřed a dole v
plodišti měly jen prázdné souše (medu moc nedaly i když obsedaly tři
nástavky ). Když má matka k dispozici dva nástavky, včely pokud je
snuška jí stejně část plodiště zanesou medem a nikdo jim "nevysvětlí" že
mají nosit prvně do medníku a ne to rovnou nacpat okolo plodu do
krajních plástů :) a když už se to tam nevejde tak až potom nahoru do
medníku. Nadruhou stranu je zde strach z rojení, to byl hlavní důvod
proč sem matce nechal dva nástavky....... Je to opravdu veliké dilema
kam s mřížkou .............. V každém případě v univerzálech zimuji v
obou původních částech.

*** ježek ***




Jiří Krapáč napsal(a):
> Prosím o radu. V které době je nejlepší přemístit včely do nového úlu. A je možné u silných včel v úlu univerzál přidat ještě jeden medník a dva spodní díly omezit mřížkou a nechat klást matku v obou spodních částech. Toto bych chtěl provést až po přezimování na jaře. Pokud s tím má někdo zkušenost, byl bych rád za radu. Díky
>
>

Datum odeslání:        Sun, 19 Aug 2007 08:12:07 +0200
Od:        "jaro" <e-mail/=/nezadan>
Komu:        Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Věc:        Výmena úľa.
Odpověď kam:        vcely/=/v.or.cz
       <mailto:vcely-request/=/v.or.cz?subject=unsubscribe>
       <mailto:vcely-request/=/v.or.cz?subject=subscribe>

[ Pro seznam možností obsluhy konference, poklepejte na tento řádek ]

Jedná se o to, že
každá, i sebešetrnější výměna úlu je pro včely šok a znamená pro ně
několikadenní až týdenní pokles aktivity. Pokud se to odbude na jaře,
znamená to výpadek ve snůšce. Pokud se to odbude teď, znamená to
maximálně pokles v tempu zpracovávání zimních zásob a plodování a
včely to doženou v teplých dnech konce srpna a v září.

R. Polášek


Radim, nemusíš na všetko reagovať. Pripadá mi, že si najmúdrejší zo
všetkých. Odpovedáš na každý jeden dotaz-teda takmer skoro na každý.
Niekedy žasnem kde sa to všetko v tebe berie, ale asi vieš kde treba
hľadať odpovede na tie-ktoré dotazy. Ale niekedy píšeš totálne
nezmysly.


________ Information from NOD32 ________
This message was checked by NOD32 Antivirus System for Linux Mail
Server. http://www.nod32.com


Mam zato, ze nekteri umi a vi, proto mohou psat. Myslim, ze R. Polasek
k nim patri.

J. Cerny




________ Information from NOD32 ________
This message was checked by NOD32 Antivirus System for Linux Mail Server.
http://www.nod32.com

Lípa v lesích je dnes bohužel plevelný strom.Její dřevo kromě zvlášť velkých
kusů na nějaké sochy je prodejné jen na palivo. Přežívá jen díky tomu, že
vyroste téměř všude, kam vítr zavane semeno. "Zlatý" věk líp v lesích byl
tady v okolí za socialismu, kdy lípami zarostly různé drobné pololesní
pastviny kolem potoků a z lesíků a hájků uprostřed polí a kolem potoků byly
občas vybírány listnáče s kvalitním dřevem, jasany a duby a zůstaly lípy,
zatímco lesní správa se zabývala "velkými" smrkovými lesy a na ty lesíky
neměla čas. Ty porosty kolem potoků byly tehdy víceméně souvislé Taky lesní
správa neměla občas čas vyčistit porosty nasazených smrčků od náletových
dřevin a tam se taky občas prosadily lípy. Nyní jednotliví soukromí
majitelé převzali svoje pozemky zpátky a většinou lípy zase likvidují na
palivové dřevo. Lípy jsem viděl vysazovat jen jednou v lužním lese kolem
řeky jako součást tvrdého luhu vedle jasanů a javorů, kde je zřejmě výhoda
to, že lípě příliš nevadí občasné zatopení a zamokření půdy.
Zlatá doba líp ve vesnici byla před socialismem. Kolem potoků a umělých
strouh tady se sázela jako strom, který snáší zamokřenou půdu. Na rozdíl
třeba od dubu, který je tady často napadán houbami. K vesnickým domům se
sázela spíše jako ochrana před bleskem. Kolem kostelů a různých výletišt se
sázela jako dostupný a nenáročný okrasný strom. To už dneska taky není. U
vesnických domů vadí lidem spadané listí na podzim a na veřejný prostor
zpracuje nějaký odiplomovaný architekt projekt a napere tam spoustu
nepůvodních dřevin a lípy žádné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 19, 2007 9:33 PM
Subject: lipove lesy


> Staří Slované žili v lipových lesích. V literatuře se lípa vzpomíná jako
> posvátný slovanský strom. Můžeme říci, že Slované před přijetím
křesťanství
> uctívali toto božstvo lesa, tedy i duchovně byli svázáni s lipou. Podle
> tradice konali u lípy obřady a přinášeli jí oběti jako božstvu. Zvyk
> uctívat lípu se udržel i u Slovanů, kteří opustili starou domovinu, neboť
> vtínají lipovou větev do střechy svých domů, aby tak byli ochráněni před
> hromem a požárem. Chorvatské lidové úsloví říká:
>
> "Cvjetokitna lipo, tebe u svoj srdi,
> Niti Perun žarkom strijelom ne nagrdi!"
>
> Běžná byla i pověra, že lípa chrání člověka od zla a uřknutí. V lipových
> lesích Slované sbírali med a vosk. Medovina byla oblíbeným nápojem
Slovanů.
>
> Tolik historie.
>
> Paradoxně češi po rozpadu Rakouska a vzniku Československa lípy káceli (a
> kácejí) bez rozmyslu, kde se dá. Prastaré lipové aleje byly vykáceny
mnohde
> jenom proto, že někomu se to nelíbilo. Dnes už je souvislý lipový porost
> vzácnost. Ví někdo o takovém?

Ono se také sázelo podle potřeby řemesel. AVŠAK MEZI LETY 1920 AŽ 1960 SKONČILA ŘEMESLNÁ VÝROBA NÁŘADÍ A NÁBYTKU KTERÝ SE ZAČAL DĚLAT Z LAŤOVKY A A DŘEVOTŘÍSKY Příkladně na výrobu dřevěného kola byl potřeba dub, jasan a akát a na celý vůz se dále požíval ještě smrk nebo i topol.Z borových se vyráběly dveře a okna z borových pařezů dehet a kolomaz. kdo ještě pamatuje dřevěné vložky do bot tak to byla osika a t.d. Dnes nám již zůstává pro masové použití jen smrk a co se bude dělat s těmi porosty jiných dřevin které se dostávají do mýtného věku nikdo neví.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: lipove lesy
> Datum: 19.8.2007 22:20:56
> ----------------------------------------
> Nechci polemizovat, ale pokud se myslí staří Slované na našem území, tak ty
> lesy byly asi hodně smíšené. Buk atd. Dále jsem někde četl, že pokud
> uctávali nějaký strom, tak že to byl dub. Stejně jako staří Germáni. Asi
> taky žili v lesích obdobného složení.
> Lípu Čechům do znaku prý dalo až národní obrození, protože dub měl tehdejší
> "nepřítel" již zabraný.
>
> Co se týká porostu lípy v lesích, tak poměrně značné plochy, ale jen
> hektary mám za domem. Lípa malolistá. Pozůstatek padesátých let. Podle
> jednoho hajného vysázeno po vzoru Sovětský svaz náš vzor. Prý se tak sázelo
> v tajze. Směs. U nás se z toho ujaly lípy, sem tam dub. Co se tady přesně
> sázelo ale nevím. Bohužel na rozdíl od jiných přejímaných pitomostí se toto
> moc neujalo.
>
> Karel
>
>
>

Zdravím,
Mám možnost koupit velmi levně kostkový cukr. (Likvidace zásob) Ale nevím zda je kostkový cukr použitelný ke krmení (určitě obsahuje nějaké pojivo). Případně jak by se měl zpracovat.

Děkuji.

Plodiště Univerzálu se svojí plástovou plochou rovná přibližně jeden a1/2 nástavku klasického Langstrothu o 9 rámcích. NA ZIMOVÁNÍ JE TO PLOCHA DOSTATEČNÁ Zimní hrozen stejně neobsedá víc jak 7 rámků

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com>
> Předmět: Re: dotaz - výměna úlů
> Datum: 19.8.2007 22:22:52
> ----------------------------------------
> zdravím,
>
> mám na univerzálech nasazený ještě druhý medník. Není to přímo ten
> "orginál" univerzál, ale je zhotovený z palubek - lepší manipulace.
> Mřížku sem dal na původní medník, aby matka měla k dispozici dva
> nástavky. S tou mřížkou je to dilema, příští rok ji dám na spodní díl,
> do univerzálu se dolů vleze 12 rámků 39x24 to by mělo matce dostatečně
> stačit. Silnější včely stejně nosily tolik medu že ten stlačil plod dolů
> do původního plodiště a naopak slabé včely plodovaly uprostřed a dole v
> plodišti měly jen prázdné souše (medu moc nedaly i když obsedaly tři
> nástavky ). Když má matka k dispozici dva nástavky, včely pokud je
> snuška jí stejně část plodiště zanesou medem a nikdo jim "nevysvětlí" že
> mají nosit prvně do medníku a ne to rovnou nacpat okolo plodu do
> krajních plástů :) a když už se to tam nevejde tak až potom nahoru do
> medníku. Nadruhou stranu je zde strach z rojení, to byl hlavní důvod
> proč sem matce nechal dva nástavky....... Je to opravdu veliké dilema
> kam s mřížkou .............. V každém případě v univerzálech zimuji v
> obou původních částech.
>
> *** ježek ***
>
>
>
>
> Jiří Krapáč napsal(a):
> > Prosím o radu. V které době je nejlepší přemístit včely do nového úlu. A je
> možné u silných včel v úlu univerzál přidat ještě jeden medník a dva spodní díly
> omezit mřížkou a nechat klást matku v obou spodních částech. Toto bych chtěl
> provést až po přezimování na jaře. Pokud s tím má někdo zkušenost, byl bych rád
> za radu. Díky
> >
> >
>
>
>

neobsahuje lisuje se ještě vlhký
Jen mleletý obsahuje škrob proti ztvrdnutí

PEPAN
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ludan <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Kostkov? cukr
> Datum: 20.8.2007 09:54:10
> ----------------------------------------
> Zdravím,
> Mám možnost koupit velmi levně kostkový cukr. (Likvidace zásob) Ale nevím
> zda je kostkový cukr použitelný ke krmení (určitě obsahuje nějaké pojivo).
> Případně jak by se měl zpracovat.
>
> Děkuji.
>
>
>

Lípa v lesích je dnes bohužel plevelný strom.Její dřevo kromě zvlášť velkých
kusů na nějaké sochy je prodejné jen na palivo. Přežívá jen díky tomu, že
vyroste téměř všude, ....
U vesnických domů vadí lidem spadané listí na podzim a na veřejný prostor
zpracuje nějaký odiplomovaný architekt projekt a napere tam spoustu
nepůvodních dřevin a lípy žádné.
R. Polášek
.................
Radime odpovídej na vše, nenech se otrávit.
Prostě čumím na encyklopedistu a to prý Hunboldt byl prý poslední který obsáhl všechny znalosti :-))

Když to tak dělím co se na konferenci děje, tak zde máme dotazy, odpovědi a pak to zpestří vždy ti, co si zde ulevují, vylévají mindrák, okřikují a mají starosrosti o úroveň konference, ke které sami většinou nepřispěli.

Karel

Plodiště Univerzálu se svojí plástovou plochou rovná přibližně jeden a1/2 nástavku klasického Langstrothu o 9 rámcích. NA ZIMOVÁNÍ JE TO PLOCHA DOSTATEČNÁ Zimní hrozen stejně neobsedá víc jak 7 rámků
_____________________________________________________________
Samozřejmě, když včelstvo zúžíte v podletí na 1-2 nástavky, neobsedá zpravidla více jak 7 uliček.

Používám krmítka ještěd první rok. Mám jich 15. Co se efektivity týče míním,
že bych jimi snadno zakrmil nejméně 45 včelstev, pokud bych krmil postupně,
ale to není můj případ. Proti prosakovacím krmítkům, která jsem používal
loni, oceňuji zejména snadnost použití, přístupnost a možnost doplňovat
sirup prostým doléváním shora. Zatím nemám špatnou zkušenost s puklinami, o
kterých píšete. Taky se mi líbí, že vám krmítka dodají ve velikosti, jíž si
určíte, což mi vyhovuje, protože si nástavky vyrábím po svém. V krmítkách
jde snadno vyměnit tunýlek tak, aby měly včely možnost vstoupit do vybrané
komory krmítka, což lže zužitkovat při doplňování zásob pylu, nebo při
krmení těstem nebo suchým/zavlhlým cukrem. Co se mi nelíbilo je nutnost
vyrobit rám pro usazení krmítka, který ale lze posléze používat jako
mezidno. Taky se mi nelíbilo, že některá včelstva tunýlek v krmítku
nadzdvihla a potom se včely dostaly přímo k sirupu a topily se v něm. To
jsem vyřešil tak, že na tunýlek pokládám dva proužky linolea délky a šířky
tunýlku. Na krmítko pokládám průsvitnou folii a na ní pak prkénka. Když byla
folie menší než obruby krmítka, při dešti do krmítka prolínala voda. Když na
sebe krmítko a folie lícují, tak už se tak neděje. Z ještědu vezmou včely
hravě sirup ze 4 kil cukru během jedné noci.

pf

----- Original Message -----
From: "Jan Schmidt" <schmidt.jan/=/o2active.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 19, 2007 7:47 PM
Subject: RE: krmen?


Krmítka JEŠTĚD jsou na krmení velmi příjemná, ale jak již zde bylo zmíněno
jsou velmi poruchová. I při šetrném zacházení se projevují trhlinky kterými
cukerný roztok vyteče a to je velmi nepříjemné. Každý rok musím dokupovat 3
÷ 5 nových krmítek ze šestnácti a to se značně prodraží. Po svém předchůdci
mám dvě krmítka "LIAN - včelařské víceúčelové krmítko" z RIMAVANU, Rimavská
Sobota. Jsou stará minimálně 25 let, velmi pevná a dobře se v nich krmí.
Škoda, že se již nevyrábí, nebo že VD JEŠTĚD nevyrábí krmítka z pevnějšího
plastu.
Honza

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
vsusicky
Sent: Tuesday, August 14, 2007 8:28 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: krmen?

5 litrové kbelíky na prosakovací krmení nabízí třeba na stránkách
http://www.honey-well.com/cz/. Na
http://www.lyson.com.pl/lang_cz/index.php?nm=01 ještě v loni nabízeli
stropní platsová krmítka na 8 a 10 l nebo dokonce na 10 a 12 l, už si to
přesně nepamatuji. Letos již je nanabízejí. Chtěl jsem je vyzkoušet, ale na
dotaz, jaké mají rozměry, tj. zda je lze dát do nástavku o vnitřím rozměru
40,5x40,5 cm mi neodpověděli a tak z toho sešlo. Krmítka Ještěd jsem
nezkoušel, zdají se mi pro efektivní krmení malá.
Zkušebně jsem dělal vzorek krmítko dle
http://www.beecare.com/Hardware/Hivetop-Feeder.htm&1, ale je to hodně
pracné a v podstatě je to o tom skladovat další nástavek, který se využije
opravdu pouze na krmení.To mne od další výroby odradilo. Z hlediska
efektivity,tedy zejména z časových důvodů pro sebe považuji za optimální
dvě cesty-ponechání květového medu nebo krmení kbelíkem. Používám již
zmíněné korkové zátky od vína. Kdyže se vydezinfikují v SAVU a osuší na
slunci, tak nevidím v jejich použití problém. Získal jsem je přes známe v
jedné vinárně.

Vše hezké

Ty staré znalosti získané věky praxe, na co je které dřevo nejlepší, bohužel
už mizí. Co se nebude někomu hodit na výrobu něčeho, skončí jako palivové
dřevo, to nevidím jako problém.. U lípy je jediná naděje, že místo smrkových
a jiných monokultur budou majitelé sázet smíšené lesy a lípa v nich bude mít
nějaký procentní podíl. Na spoustě stanovišť by se lípa hodila jako
průkopnická dřevina, lipové listí má příznivý vliv na půdu a vodu
stékajícící z té půdy, takže příměs lípy do vysázených stromků by mohla
zvýšit procento ujmutí ostatních sazenic. Zrovna mladé smrkové monokultury
tady v okolí jsou zřejmě oslabeny suchem a docela silně napadány kůrovcem,
průměr kmenů je tak 10 - 15 centimetrů, což jsou tak 20 - 30 let staré smrky
a uschlé jsou vhodné tak maximálně na topení, takže výnos z té plochy je
malý malý. Dá se čekat, že soukromí majitelé toto zohlední a místo
monokultury smrků to budou více míchat s listnáči a budou více tolerantní i
k lípám.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 20, 2007 9:53 AM
Subject: Re: lipove lesy


Ono se také sázelo podle potřeby řemesel. AVŠAK MEZI LETY 1920 AŽ 1960
SKONČILA ŘEMESLNÁ VÝROBA NÁŘADÍ A NÁBYTKU KTERÝ SE ZAČAL DĚLAT Z LAŤOVKY A A
DŘEVOTŘÍSKY Příkladně na výrobu dřevěného kola byl potřeba dub, jasan a
akát a na celý vůz se dále požíval ještě smrk nebo i topol.Z borových se
vyráběly dveře a okna z borových pařezů dehet a kolomaz. kdo ještě pamatuje
dřevěné vložky do bot tak to byla osika a t.d. Dnes nám již zůstává pro
masové použití jen smrk a co se bude dělat s těmi porosty jiných dřevin
které se dostávají do mýtného věku nikdo neví.

Pepan

Zatim mam po prvni sezone variovani s mrizkou hodne podobny pocit jak pise Jezek. Doplnil bych to svou zkusenosti, ze tam kde je zarucena snuska (repka) to jde bez mrizky v pohode, dostatecna snuska tlaci matku dolu, vcely narostou a lesni snuska je taky pak v pohode, v pripade NN neni vubec problem s "plodem v medniku". Tam kde repka nebyla v doletu je to presne jak psal jezek a dva nastavky pro plodovani muzou byt moc a to tak, ze je velka cast medu na ramkach s plodem a " vcely med proploduji" - a stim muze byt spojeno i vice prace, zalezi na pristupu. Treba ale i to je ku prospechu do pristi sezony - uvidime :-)

T.H.


> zdravím,
S tou mřížkou je to dilema, příští rok ji dám na spodní díl,
> do univerzálu se dolů vleze 12 rámků 39x24 to by mělo matce dostatečně
> stačit. Silnější včely stejně nosily tolik medu že ten stlačil plod dolů
> do původního plodiště a naopak slabé včely plodovaly uprostřed a dole v
> plodišti měly jen prázdné souše (medu moc nedaly i když obsedaly tři
> nástavky ). Když má matka k dispozici dva nástavky, včely pokud je
> snuška jí stejně část plodiště zanesou medem a nikdo jim "nevysvětlí" že
> mají nosit prvně do medníku a ne to rovnou nacpat okolo plodu do
> krajních plástů :) a když už se to tam nevejde tak až potom nahoru do
> medníku. Nadruhou stranu je zde strach z rojení, to byl hlavní důvod
> proč sem matce nechal dva nástavky....... Je to opravdu veliké dilema
> kam s mřížkou .............. V každém případě v univerzálech zimuji v
> obou původních částech.
>
> *** ježek ***
>
>
>

Tesco Stodulky cukr za 13.90,- Na tabuly pred vchodem stalo dokonce 12.90 ale za tu korunu navic jsem neremcal :-))

T.H.

Krmítka Ještěd užívám již druhým rokem a za tu dobu jsem našel jednu nevýhodu a to když je roztok již odebrán stane se mi, že se včely přes tunýlek někdy dostanou do krmítka (sic ne ve velkém počtu, ale dostanou). Žádné pukliny se mi nevytvářejí. Krmítko dávám přímo do nástavku a podložím ho 2 cm dřevěnou latí, kterou pokládám přímo na rámky, Tak mám zajištěno, že se včely dostanou volně ke krmítku a dále, že se mi krmítko nezdeformuje při zalití roztoku. Nástavek s krmítkem pak zavřu víkem úlu. Včely odeberou 4,5 litrový roztok během jednoho dne.

Podívej se do nich v listopadu a v lednu to bude ještě méně Mám úly s 9 , t0, 11 a 14 rámky na jednom nástavku i na dvou a jeden a1/2 nástavku a ve všech je zimní hnízdo stejné vždy n má tvar koule nebo je jen mírně protáhlé

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dotaz - v?m?na ?l?
> Datum: 20.8.2007 11:09:09
> ----------------------------------------
> Plodiště Univerzálu se svojí plástovou plochou rovná přibližně jeden a1/2
> nástavku klasického Langstrothu o 9 rámcích. NA ZIMOVÁNÍ JE TO PLOCHA
> DOSTATEČNÁ Zimní hrozen stejně neobsedá víc jak 7 rámků
> _____________________________________________________________
> Samozřejmě, když včelstvo zúžíte v podletí na 1-2 nástavky, neobsedá
> zpravidla více jak 7 uliček.
>
>
>

Kaufland Valašské Meziříčí, jakbysmet. Taky 13,90 Kč.

Jaroslav



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: tomas <herman.t/=/seznam.cz>
> Předmět: cukr
> Datum: 20.8.2007 12:31:59
> ---------------------------------------------
> Tesco Stodulky cukr za 13.90,- Na tabuly pred vchodem stalo
dokonce 12.90
/>ale za tu korunu navic jsem neremcal :-))

T.H.
>

Prosím o radu. V které době je nejlepší přemístit včely do nového úlu. A je možné u silných včel v úlu univerzál přidat ještě jeden medník a dva spodní díly omezit mřížkou a nechat klást matku v obou spodních částech. Toto bych chtěl provést až po přezimování na jaře. Pokud s tím má někdo zkušenost, byl bych rád za radu. Díky


Rád na premiestnenie včiel už máte niekoľko a každá má niečo "doseba". Záleží čo si vyberiete Vy. Pridávam i ja svoj názor.

Ak mám pod premiestnením včiel z jedného do iného úľ, tak ihneď to spravte, hoci aj zajtra ak bude vhodný čas. Tie argumenty proti a za, rozriešia samotné včely, za Vás. Isté je len jedno, technologický postup prekladania si treba dopredu premyslieť, pripraviť dobrý dym a preloženie musí byť plynulé a rýchle. Normálne včelstvo sa rýchlo upokojí a do zimy si upraví vnútro úľa a zimný chumáč si vytvorí podľa seba.

Niektorí priatelia včelári sú veľmi citliví pri návšteve vo včelách, ale ani včely ako také vo svojom vývoji v prírode to nemali vždy ľahké. Vždy bolo dôležité, že nepriazeň či pophromu dokázali vždy prekonať.

Ja som samozrejme bol taký istý, bojazlivý a opatrný, ale prax ma naučila, že to čo je pre ľudského jedinca neprijateľné, včely to všetko zvládnu ľavou zadnou. Len jeden príklad. V zimnom kľude npr. v januári- lednu, je zásah do včelstva najväčším priestupkom. Ja naopak to za určitých okolností za priestupok voči zimujúcemu včelstvu nepovažujem.
Niekoľko rokov sledujem denné plusové teploty a ich vplyv na plodovanie matky v tomto čase. Že je to pravda viem už niekoľko rokov, ale ako presvedčiť ostatných, že je to tak? Taká fotografia plodu z polovice zimy pri dennej teplote (od -3˚C a vyššie, by mala byť dostatočným dokladom, že po každej perióde plusovej dennej teplote v I. a II. zimnom mesiaci, matka vždy položí neikoľko desiatok ba až stovák vajíčok, z ktorých včely vychovajú plod.
Túto zimu som včelstvo fotografoval dvákrát. Zvláštnosť: 16.I som rozobral včelstvo pri +3˚C a fotografoval som otvorený a zaviečkovaný plod, čo sa mi podarilo, ale v tomto čase sa liahli prvé mladušky, čo je dôkaz, že túto zimu prvé vajíčka matka položila 20-25.12., pri plusových denných teplotách do +6˚C
Ešte raz som zimujúce včely fotografoval 3.2.

Tieto zásahy nezanechali na včelstvách žiadne negatívne následky, všetko v nich klapalo ako švajciarske hodinky Omega-Doxa.
Anton

Kaufland Rokycany cukr krystal 13.90. Zřejmě bude cukr všude u Kauflandů za tuto cenu.

38°c
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: dotaz - v?m?na ?l?
> Datum: 20.8.2007 15:53:59
> ----------------------------------------
> Prosím o radu. V které době je nejlepší přemístit včely do nového úlu. A je
> možné u silných včel v úlu univerzál přidat ještě jeden medník a dva spodní
> díly omezit mřížkou a nechat klást matku v obou spodních částech. Toto bych
> chtěl provést až po přezimování na jaře. Pokud s tím má někdo zkušenost,
> byl bych rád za radu. Díky
>
>
> Rád na premiestnenie včiel už máte niekoľko a každá má niečo "doseba".
> Záleží čo si vyberiete Vy. Pridávam i ja svoj názor.
>
> Ak mám pod premiestnením včiel z jedného do iného úľ, tak ihneď to spravte,
> hoci aj zajtra ak bude vhodný čas. Tie argumenty proti a za, rozriešia
> samotné včely, za Vás. Isté je len jedno, technologický postup prekladania
> si treba dopredu premyslieť, pripraviť dobrý dym a preloženie musí byť
> plynulé a rýchle. Normálne včelstvo sa rýchlo upokojí a do zimy si upraví
> vnútro úľa a zimný chumáč si vytvorí podľa seba.
>
> Niektorí priatelia včelári sú veľmi citliví pri návšteve vo včelách, ale
> ani včely ako také vo svojom vývoji v prírode to nemali vždy ľahké. Vždy
> bolo dôležité, že nepriazeň či pophromu dokázali vždy prekonať.
>
> Ja som samozrejme bol taký istý, bojazlivý a opatrný, ale prax ma naučila,
> že to čo je pre ľudského jedinca neprijateľné, včely to všetko zvládnu
> ľavou zadnou. Len jeden príklad. V zimnom kľude npr. v januári- lednu, je
> zásah do včelstva najväčším priestupkom. Ja naopak to za určitých okolností
> za priestupok voči zimujúcemu včelstvu nepovažujem.
> Niekoľko rokov sledujem denné plusové teploty a ich vplyv na plodovanie
> matky v tomto čase. Že je to pravda viem už niekoľko rokov, ale ako
> presvedčiť ostatných, že je to tak? Taká fotografia plodu z polovice zimy
> pri dennej teplote (od -3&#730;C a vyššie, by mala byť dostatočným
> dokladom, že po každej perióde plusovej dennej teplote v I. a II. zimnom
> mesiaci, matka vždy položí neikoľko desiatok ba až stovák vajíčok, z
> ktorých včely vychovajú plod.
> Túto zimu som včelstvo fotografoval dvákrát. Zvláštnosť: 16.I som rozobral
> včelstvo pri +3&#730;C a fotografoval som otvorený a zaviečkovaný plod, čo
> sa mi podarilo, ale v tomto čase sa liahli prvé mladušky, čo je dôkaz, že
> túto zimu prvé vajíčka matka položila 20-25.12., pri plusových denných
> teplotách do +6&#730;C
> Ešte raz som zimujúce včely fotografoval 3.2.
>
> Tieto zásahy nezanechali na včelstvách žiadne negatívne následky, všetko v
> nich klapalo ako švajciarske hodinky Omega-Doxa.
> Anton
>
>
>

>

Zdravím a chci se zeptat zkušených včelařů jestli se může krmit slabě hnědým nerafinovaným cukrem. Díky za vyjádření a názor - nezkušený včelař.







> Zdravím,
> Mám možnost koupit velmi levně kostkový cukr. (Likvidace zásob) Ale nevím
> zda je kostkový cukr použitelný ke krmení (určitě obsahuje nějaké pojivo).
> Případně jak by se měl zpracovat.
>
> Děkuji.
>
>
>

Pane Turčány, matka vytváří mateří látku na "bříšku"?? Já jsem myslel, že onen feromon se vytváří ve žláze v přední čelisti matky. Alespoň se tak píše v literatuře, např: Diemerová I.: Včelaření jako hobby, s.15, Granit 1997.
Částečně Vám dává za pravdu A. Přidal:"Současně matku čistí a olizují a přijímají její feromony. (pozn.:mluví se o dělnicích) Jsou to hormony, které působí na ostatní složky včelstva, zvláště na dělnice. Podstatu feromonu, který je vylučová jejími !mandibulárními! žlázami, objevil Buttler. Dále bylo zjištěno, že látky s feromonálním účinkem produkují i další žlázy matek - žlázy tergální a žláza Dufourova." (Přidal A.: Včelí produkty, MZLU Brno 2003)

To nedělej Kdysi tady v blízkosti byl cukrovar který dělal nerafinovaný cukr. Pár včelařů to zkusilo a bylo zle

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: FRANTIŠEK ČIHÁK <fr.cihak/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:Kostkov? cukr
> Datum: 20.8.2007 19:37:17
> ----------------------------------------
>
> >
>
> Zdravím a chci se zeptat zkušených včelařů jestli se může krmit slabě hnědým
> nerafinovaným cukrem. Díky za vyjádření a názor - nezkušený včelař.
>
>
>
>
>
>
>
> > Zdravím,
> > Mám možnost koupit velmi levně kostkový cukr. (Likvidace zásob) Ale nevím
> > zda je kostkový cukr použitelný ke krmení (určitě obsahuje nějaké pojivo).
> > Případně jak by se měl zpracovat.
> >
> > Děkuji.
> >
> >
> >
>
>
>

Také TESCO v Plzni na Rokycanské má dnes cukr krystal za 13,90. Údajně si
dělají průzkum trhu a přizpůsobují cenu ostatním. :) Mají nonstop otevřeno a
cena prý platí určitě dnes do konce dne, kdo má zájem, ověří si to telefonem
377 432 711, třeba zítra akce potrvá... Také mne upozornili, že nepovažují
metrák za množství, které bych neprovezl přes pokladnu (přestože na cenovce
je maximum 10 ks na jeden nákup) a varovali mne před sousední paletou s
krupicí za 15,90. Skvělý den, děkuji za upozornění.

pf

----- Original Message -----
From: "Nezbav" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 20, 2007 3:57 PM
Subject: Cukr 13.90 Kč


> Kaufland Rokycany cukr krystal 13.90. Zřejmě bude cukr všude u Kauflandů
> za tuto cenu.
>

Za prvé hnědý cukr má velmi kolísavou kvalitu. Za druhé záleží na počasí v
zimě. V letošní zimě, kdy byl sníh tady na severní Moravě tři týdny, by
přežily jakýkoliv cukr. V loňské zimě, kdy sníh přišel někdy o vánočních
svátcích a tady odešel na začátku dubna, na ty 4 měsíce bez proletu by asi
byl pro ně nerafinovaný cukr osudný. Kdysi jsem jím dva roky krmil, ušetřil
jsem asi 3 koruny na kilo cukru a od září do března jsem se klepal, aby
nebyla souvislá zima bez možnosti proletu. Naštěstí nebyla.

R, Polášek

----- Original Message -----
From: "FRANTIŠEK ČIHÁK" <fr.cihak/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 20, 2007 7:37 PM
Subject: Re:Kostkov? cukr



>

Zdravím a chci se zeptat zkušených včelařů jestli se může krmit slabě hnědým
nerafinovaným cukrem. Díky za vyjádření a názor - nezkušený včelař.







> Zdravím,
> Mám možnost koupit velmi levně kostkový cukr. (Likvidace zásob) Ale nevím
> zda je kostkový cukr použitelný ke krmení (určitě obsahuje nějaké pojivo).
> Případně jak by se měl zpracovat.
>
> Děkuji.
>
>
>

Ještě mě napadlo, do hnědého cukru by se mohl "schovat" průser v cukrovaru -
když něco kikslo v aparatuře a cukr se připálil na karamel. Zvířatům, pro
které je hnědý cukr určený, karamel nijak nevadí, ale pro včely je jedovatý.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 20, 2007 9:29 PM
Subject: Re: Re:Kostkov? cukr


> Za prvé hnědý cukr má velmi kolísavou kvalitu. Za druhé záleží na počasí v
> zimě. V letošní zimě, kdy byl sníh tady na severní Moravě tři týdny, by
> přežily jakýkoliv cukr. V loňské zimě, kdy sníh přišel někdy o vánočních
> svátcích a tady odešel na začátku dubna, na ty 4 měsíce bez proletu by asi
> byl pro ně nerafinovaný cukr osudný. Kdysi jsem jím dva roky krmil,
ušetřil
> jsem asi 3 koruny na kilo cukru a od září do března jsem se klepal, aby
> nebyla souvislá zima bez možnosti proletu. Naštěstí nebyla.
>
> R, Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "FRANTIŠEK ČIHÁK" <fr.cihak/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, August 20, 2007 7:37 PM
> Subject: Re:Kostkov? cukr
>
>
>
> >
>
> Zdravím a chci se zeptat zkušených včelařů jestli se může krmit slabě
hnědým
> nerafinovaným cukrem. Díky za vyjádření a názor - nezkušený včelař.
>
>
>
>
>
>
>
> > Zdravím,
> > Mám možnost koupit velmi levně kostkový cukr. (Likvidace zásob) Ale
nevím
> > zda je kostkový cukr použitelný ke krmení (určitě obsahuje nějaké
pojivo).
> > Případně jak by se měl zpracovat.
> >
> > Děkuji.
> >
> >
> >
>

Jo, zkousel u nekolika vcelstev. Uvidim, jak bude vypadat spad po fumigaci.

zdravím všechny,

nedávno zde proběhlo velmi pěkné téma o medovině. Chtěl bych se zeptat
jestli přidáváte med i do ovocných kvasů, aktuálně teď do švestek? Kolik
medu, kdy a tak.... Od přidání medu si slibuji jemnější chuť slivovice -
co Vy na to?


*** ježek ***

Jo, otec dava 1 kg na metrak kvasu (misto cukru na rozkvaseni). Tvrdi, ze je pak slivovice jemnejsi, ja jsem si rozdilu nevsiml (ale tim netvrdim, ze nejaky neni).
Kdyz ma v becce neco pres 50 kg, tak rozpusti davku na celou becku ve vlazne vode a naleje do kvasu.

Pane Turčány, matka vytváří mateří látku na "bříšku"?? Já jsem myslel, že onen feromon se vytváří ve žláze v přední čelisti matky. Alespoň se tak píše v literatuře, např: Diemerová I.: Včelaření jako hobby, s.15, Granit 1997.

Tieto fakty sú mi známe z literatúry už 50 rokov, ale napriek tomu to ja vidím takto. Je pravda, že včely matku kŕmia z úst do úst, ale včely obklopujúce matku sa vždy zhromažďjú v kruhu okolo matky a neustále sa dotýkajú jej bruška takadlami a jazýčkom. Je celkom možné (ale to som nepozoroval), že matka z čeľusti vylúčenú ML z mandibulárnych žliaz prenáša na bruško prvým a druhým párom nôh.

Pri odvzdávaní materskej látky matkou včelám môže pozorovať každý včelár a to je odovzdávanie feromónu do svojho prostredia zadným páromm nôh npr. na plásty, a predmety, po ktorých prechádza, ale očividné je to npr. pri rojení včiel. Ak má matka náhodne poškodené krídla alebo zámerne jedno skrátené nemôže lietať, pri odlete roja včiel z úľa padá na zem. Roj odlieta bez nej a v prípade, že je to "prvák" odlieta vždy z pôvodnou matkou. Niekedy sa vrácia bez sadnutia na vetvu alebo aj sadne, no po niekoľkých minutách sa vracia do úľa, po získaní mladej matky znovu odlieta. Poj nikdy nesadne k matke na zem, kde sa M pohybuje.

Naopak, vždy niekoľko včiel matku vyhľadá , plaziac sa po tráve olizujúc zanechanú ML, ktorú matka nohami zanechala na tráve ML. Akoby matka chcela včely na seba upozorniť a neraz sa stalo, že včely M vyviedli do úľa po nábehovej doske. Práve tieto včely ma naviedli na stopu matky, ktorá sa pomaly presúva aj 1-2m, na konci jej cesty cesty sú nervózne sa tváriace včely. Bol to dôkaz, že sa včely rojili.

Ďalší doklad o tom mám npr. z pridávacej klietky Tic tac. Matka v klietke v strese taktiež odovzdáva ML nohami na vnútorné steny úľa. Po úspešnom pridaní matky napr. na letáčovom otvore som ikskrát pozoroval chovanie včiel v čase keď sa prvé včely dostali do klietky cez blokačné cukromedové cesto, včely si matku nevšímali, ale vždy ako prvé olizovali steny klietky bohato pokryté steny. Matka po si pochvíli našla cestu z klietky bez povšimnutia včiel do úľa. Ešte i ďalšie skúsenosti s matkou a ML mám v talóne, čo mi dáva istotu, že včely odoberajú životodarnú silu týmto spôsobom.

Možno je to inak, ale neraz som čítal tieto poznatky v odborných článkoc v OVP. Nikdy som sa však oficionálne nedočítal, že matka na brušku má žľazu, ktorá by navyše produkovala ML, to je aj pre mňa záhadou.

Anton

To nedělej Kdysi tady v blízkosti byl cukrovar který dělal nerafinovaný cukr. Pár včelařů to zkusilo a bylo zle

Pepan

Máte vy ale šťastie. U nás v obchodnom reťazci Billa je najlacnejší cukor po 25,90 Sk a to je istotne viac ako u vás. Ja som cukor na zazimovanie kúpil po 28 a 27 sk. Cukor mi dodávatel piviezol na včelnicu, ale .... je jednoducho drahý.

Ja osobne by som ten slabo prifarbený cukor bral. Vo svojej prakxi som ho niekoľkoráz použil a včely s ním problémy nemali (ak nie je znečistený inak). Ale to je vec názoru. Toho balastu v ňom nie je toľko, aby ohrozil zimovanie včiel
Anton

Kolik
medu, kdy a tak.... Od přidání medu si slibuji jemnější chuť slivovice -
co Vy na to?


*** ježek ***

Pri každom ovocí v kvase, je dôležitá je cukornatosť, čím slivky zbieramie pozdejšie, tým sú zrelšie a tým viac je v nich cukru. Na urýchlenie kvasenia pridajte ušľachtilé kvasinky, ale i nemusíte kvasenie prebehne aj bez nich.Ale pri prebytkoch medu a jeho odberných cien, sa med lepšie zhodnotí týmto spôsobom.

Kvas s medom: rozpis pre 100 litrov: 75 lit. slivky, 20 litrov vody a 5kg medu, kvas rozmiešať. Cukor rozpustiť vo vode 35˚C teplej. Ak by Ste robili čistý "medovec", tak pomer 75 lit. vody 35˚C teplej, v ktorej rozpustíte 25 kg medu a ušľatilé kvasinky (množstvo je uvedeníé na návode na ich použitie), ale dobré je i pekárenské droždie, na 100litov kvasu pripraviť zákvas z množstva 5 balíčkov (42 g), vliať a zamiešať. Doba kysnutia: v obidvoch prípadoch, dotiaľ kým všetok cukor neprekvasí (stačí ochutnávať)
Anton

Taky něco ke krmení - mé zkušenosti - po cca 7 letech (jsem typ, jež přemýšlí nad spotřebou času a přitom nic neošidit - dnes jsem bez medobraní na cca 30 - 40 minut na včelstvo).
Zatím cukr celou dobu rozpouštím - do sudu naleju 100 litrů vody z bojleru a nasypu 200 kg cukru za občasného míchání - celkem dobře se zozpustí (dnes zkrmuji cca 600 kg).
Nejprve jsem začal okurkáčema s prosakovacími víčky - vhodné tak do 5 včelstev - znamená to cca 5-6 lahví. Pro mne - víkendového včelaře - hodně návštěv a špatné přeprava lahví k ůlům.
Pak jsem přešel na ještědy - přes zimu vyrobil dřevěné lemování a zateplil polystyrénem.
První rok dobrý - dolévání z kanystru (myslím, že jsem tam dostal cca 5-6 litrů - podle toho jak rovně stál úl. Ale taky mi často včeky podlejzaly do krmítka, nebo taky vrchem pod víkem (bez kukly jsem byl nejistý). Nakrmit se dalo tak na 3-4x.
Jenže krmítka byla přes zimu venku v kůlně a hmota mrazem zkřehla a příští rok u cca 20% byly trhliny (samozřejmě to zjistíte až po nasazení krmítka a nalití první dávky krmení, kdy se vám začne roztok hrnout česnem ven a za chvíli je kolem ůlu rušno). Zpravoval jsem to tavnou pistolí. Po 3 letech při cca 60% opravovaných ještědů jsem to vzdal a mám je v zásobě na přikrmování oddělků.
Před 3 roky jsem v IKEA objevil za 29,- Kč umělohmotmou krabici (na kračky - modrá nebo červená), která má objem cca 13 litrů a dobře se mi vejde do tachovského nástavku.
Dnes po posledním medobraní srovnám nástavky na zimu, nahoru prázdný nástavek a do něho tuto krabici s hrstí zmačkamé slámy. Druhý den rozpustím cukr, do kanistrů od saponátu (10 l - vejde se cca 12 litrů) přetočím ze sudu coulovou hadicí - roztok je hustý a menším průměrem pomalu tekl. Na kolečku odvozím na včelnici.
U 5 ůlú sundám střechu, zakouřím mohutně pod folii a postupně přeleju z kanistrů do krmítek atd.. Včely neobtěžují.
Dnes mám 30 včelstev, krmím dvakrát ( cca 20-22 kg) a krmení má tuto časovou náročnost:,
1,5 hodiny příprava roztoku, 1 hodinu stáčení a doprava na včelnici, 1 hodina krmení a odvoz kanistrů ze včelnice, celkem tedy po 2 víkendy á 3,5 hodiny a třetí výkend 1,5 hodiny na sundání nástavků a krmítek.
Ještě k té slámě. Nemusí se jí dávat moc, ale musí jít přes okraje nádoby (z počátku jsem jí stříhal na kousky a to se mi dost topily). A další poznatek, který neumím vysvětlit, silná včelstva se netopí - slabá často. Od loňska mám záznamy a funguje je to na cca 70-80%. Jak se včely v krmítku topí, je to buď slabý oddělek na přezimování matky nebo včelstvo není v pořádku a příští rok z něj nic nebude a na jaře je budete spojovat.
Jinak u mne - Liberecko - letní medobraní slabota, značné slídění - přišel jsem o polovinu oddělků při krmení (nemám je kam přemístit) tichou loupeží - během 14 dnů byly bez boje prázdné - spojil se sousedem, tak budu mít aspoň zbytek silnější.
Pěkný podzim.

Většina plastových krmítek a nádob bude asi odlehčená kvůli dosažení nízké
ceny. Potom při plné zátěži musí být dno podloženo vždy nějakou dodatečnou
rovnou podložkou, jinak ve dnu nastane pnutí a popraská. Asi to platí i pro
ještědské krmítko. Je to už snad více než 20 let, co se začalo prodávat,
tehdy jsem si jedno koupil a tehdy v návodu k němu bylo popsáno olemování a
zasazení do dřevěného víka, které to nerovnoměrné zatížení dna odstranilo.
Ale taky to i trochu souvisí s technologií. To ještědské krmítko bylo
evidentně vyráběno vytlačováním za horka na formě z nějakého rovného
polotovaru. Taková forma je poměrně levná, proto se hodí pro menší série a
to výrobky používané jen včelaři jsou. Zároveň tam je omezení materiálem a
zbytkovým pnutím v rozích výlisku, které právě způsobuje to častější
praskání, pokud se použije levnější materiál. Pravděpodobně se to
ještědské krmítko takhle vyrábí doteď, jen s větším objemem, to moje mělo
objem nějak 2 + 1 litr.

R. Polášek

Hezke poctenicko takhle po ranu :-))

Diky, at se dari

T.H.


> Taky něco ke krmení - mé zkušenosti - po cca 7 letech (jsem typ, jež
> přemýšlí nad spotřebou času a přitom nic neošidit - dnes jsem bez medobraní
> na cca 30 - 40 minut na včelstvo).
> Zatím cukr celou dobu rozpouštím - do sudu naleju 100 litrů vody z bojleru
> a nasypu 200 kg cukru za občasného míchání - celkem dobře se zozpustí (dnes
> zkrmuji cca 600 kg).
> Nejprve jsem začal okurkáčema s prosakovacími víčky - vhodné tak do 5
> včelstev - znamená to cca 5-6 lahví. Pro mne - víkendového včelaře - hodně
> návštěv a špatné přeprava lahví k ůlům.
> Pak jsem přešel na ještědy - přes zimu vyrobil dřevěné lemování a zateplil
> polystyrénem.
> První rok dobrý - dolévání z kanystru (myslím, že jsem tam dostal cca 5-6
> litrů - podle toho jak rovně stál úl. Ale taky mi často včeky podlejzaly do
> krmítka, nebo taky vrchem pod víkem (bez kukly jsem byl nejistý). Nakrmit
> se dalo tak na 3-4x.
> Jenže krmítka byla přes zimu venku v kůlně a hmota mrazem zkřehla a příští
> rok u cca 20% byly trhliny (samozřejmě to zjistíte až po nasazení krmítka a
> nalití první dávky krmení, kdy se vám začne roztok hrnout česnem ven a za
> chvíli je kolem ůlu rušno). Zpravoval jsem to tavnou pistolí. Po 3 letech
> při cca 60% opravovaných ještědů jsem to vzdal a mám je v zásobě na
> přikrmování oddělků.
> Před 3 roky jsem v IKEA objevil za 29,- Kč umělohmotmou krabici (na kračky
> - modrá nebo červená), která má objem cca 13 litrů a dobře se mi vejde do
> tachovského nástavku.
> Dnes po posledním medobraní srovnám nástavky na zimu, nahoru prázdný
> nástavek a do něho tuto krabici s hrstí zmačkamé slámy. Druhý den rozpustím
> cukr, do kanistrů od saponátu (10 l - vejde se cca 12 litrů) přetočím ze
> sudu coulovou hadicí - roztok je hustý a menším průměrem pomalu tekl. Na
> kolečku odvozím na včelnici.
> U 5 ůlú sundám střechu, zakouřím mohutně pod folii a postupně přeleju z
> kanistrů do krmítek atd.. Včely neobtěžují.
> Dnes mám 30 včelstev, krmím dvakrát ( cca 20-22 kg) a krmení má tuto
> časovou náročnost:,
> 1,5 hodiny příprava roztoku, 1 hodinu stáčení a doprava na včelnici, 1
> hodina krmení a odvoz kanistrů ze včelnice, celkem tedy po 2 víkendy á 3,5
> hodiny a třetí výkend 1,5 hodiny na sundání nástavků a krmítek.
> Ještě k té slámě. Nemusí se jí dávat moc, ale musí jít přes okraje nádoby
> (z počátku jsem jí stříhal na kousky a to se mi dost topily). A další
> poznatek, který neumím vysvětlit, silná včelstva se netopí - slabá často.
> Od loňska mám záznamy a funguje je to na cca 70-80%. Jak se včely v krmítku
> topí, je to buď slabý oddělek na přezimování matky nebo včelstvo není v
> pořádku a příští rok z něj nic nebude a na jaře je budete spojovat.
> Jinak u mne - Liberecko - letní medobraní slabota, značné slídění - přišel
> jsem o polovinu oddělků při krmení (nemám je kam přemístit) tichou loupeží
> - během 14 dnů byly bez boje prázdné - spojil se sousedem, tak budu mít
> aspoň zbytek silnější.
> Pěkný podzim.
>
>
>

Jenže krmítka byla přes zimu venku v kůlně a hmota mrazem zkřehla a příští rok u cca 20% byly trhliny (samozřejmě to zjistíte až po nasazení krmítka a nalití první dávky krmení, kdy se vám začne roztok hrnout česnem ven a za chvíli je kolem ůlu rušno).

Krmítka plastové nechávám celoročně na úlech. Na otvor po zakrmení dám dřívko, protože by všechny dírky v krmítku zalepily.Nic neutepluji. Odpadá skladování a možno je během roku využít na úlech pro vodu . Zakryté sklem se plní vysrážením páry vodou samo.
B.V.

V sezoně 1999 jsem kostkovým cukrem nakrmil cca 16 včelstev.Rozdíl oproti krmení klasickým cukrem jsem na jaře neshledal.

Zdravím Jar. Bureš

Ahoj,
a dá se u tvého otce domluvit koupě slivovice?
Zaboha nemůžu nikde sehnat "kvaliní" domácí slivovici.

Pavel Votrubec

----- Original Message -----
From: "cvanha" <kamil.turza/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 20, 2007 10:37 PM
Subject: Re: vestky, vestky, vestky


> Jo, otec dava 1 kg na metrak kvasu (misto cukru na rozkvaseni). Tvrdi, ze
> je pak slivovice jemnejsi, ja jsem si rozdilu nevsiml (ale tim netvrdim,
> ze
> nejaky neni).
> Kdyz ma v becce neco pres 50 kg, tak rozpusti davku na celou becku ve
> vlazne vode a naleje do kvasu.

Aleš (193.85.238.34)>Zatím cukr celou dobu rozpouštím - do sudu naleju 100 litrů vody z bojleru a nasypu 200 kg cukru za občasného míchání - celkem dobře se zozpustí (dnes zkrmuji cca 600 kg).

...
Dnes mám 30 včelstev, krmím dvakrát ( cca 20-22 kg) a krmení má tuto časovou náročnost:,
1,5 hodiny příprava roztoku, 1 hodinu stáčení a doprava na včelnici, 1 hodina krmení a odvoz kanistrů ze včelnice, celkem tedy po 2 víkendy á 3,5 hodiny a třetí výkend 1,5 hodiny na sundání nástavků a krmítek. <

.........

Aleši u tak hustého roztoku jsem měl dost zkrystalyzovaných cukerných zásob. Také bych rád věděl, jak spíše jakým vozidlem odvezeš ty dva sudy roztoku během 1 hodiny.

Také jaká je pokud možno finanční náročnost na 1 včelstvo. Zapomněl jsi asi také přidat k časové náročnosti koupě, dovoz a uskladnění cukru a také dezinfekce a uskladnění plastových nádob.

Každopádně si nedovedu představit jak by jsi to zvládal s 10 násobným počtem včelstev.

A nakonec. Se sklenicemi jsem zvládal krmit 300 včelstev v pohodě. Tvůj limit krmení s okurkáčema - 5 včelstev se mi zdá přemrštěný. A popravdě jsem s nimy velmi rychlý zvládal jsem naráz nakrmit cca 50 - 80 včelstev denně.

_gp_

Bzzuk:
>Podstatu feromonu, který je vylučová jejími !mandibulárními! žlázami, objevil Buttler. <
....

Bzzuku a jaká je podstata složení mandibulární žlázy u matky, kterou objevil popisujíc Buttler?

Krmím prosakovacím způsobem. Není to časově náročnější než krmení v kbelících ( záleží na způsobu ).
Jediný problém je se skladováním většího poštu sklenic a s jejich křehkostí ( člověk musí být opatrný aby je nerozbil ).
Bez problémů se jde začátkem srpna zkrmit 3 láhve ( 4l ) na ráz i u slabších včelstev ( u silnějších i 4 láhve najednou ). Včely to do týdne spotřebují.
Krmení prosakovacím způsobem je mnohem pohodlnější než krmení kbelíky ( nemusím nosit ochranný oděv či rozdělávat kuřák, při krmení vůbec nepřijdu se včelami do kontaktu ) a při používání podložních víček při překlápění láhve ( tento zlepšovák řada včelařů nezná ) nepřijde žádný roztok na zmar či na včely a není žádný rozlitý roztok, který by mohl vábit lupičky.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Přátelé, během mé krátké prodejní akce, kterou vedle mé včelařské praxe provozuji, jsem se setkal s neskutečným trhákem jak prodat více medu. ... Ano je to med jako příměs k nástraze nebo návnadě pro chytání ryb.

Rybáři jsou dobrými odběrateli. Pokud znáte nějakého, zmiňte se o takové příměsi a podle zákazníků prý berou jako ďas na těsto s medem. Také na popkorn ponořený do horkého medu. Prostě docházím k tomu názoru, že rybám chutná med více než lidem.

_gp_

Krmím prosakovacím způsobem. Není to časově náročnější než krmení v kbelících ( záleží na způsobu ).
Jediný problém je se skladováním většího poštu sklenic a s jejich křehkostí ( člověk musí být opatrný aby je nerozbil ).
Bez problémů se jde začátkem srpna zkrmit 3 láhve ( 4l ) na ráz i u slabších včelstev ( u silnějších i 4 láhve najednou ). Včely to do týdne spotřebují.
Krmení prosakovacím způsobem je mnohem pohodlnější než krmení kbelíky ( nemusím nosit ochranný oděv či rozdělávat kuřák, při krmení vůbec nepřijdu se včelami do kontaktu ) a při používání podložních víček při překlápění láhve ( tento zlepšovák řada včelařů nezná ) nepřijde žádný roztok na zmar či na včely a není žádný rozlitý roztok, který by mohl vábit lupičky.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!
:::
OPRAVA:
(...) Jediný problém je se skladováním většího počtu sklenic a s jejich křehkostí ( člověk musí být opatrný, aby je nerozbil ).
Bez problémů jde začátkem srpna zkrmit 3 láhve ( 4l ) na ráz i u slabších včelstev ( u silnějších i 4 láhve najednou ). Včely to do týdne spotřebují.

Mě by zase zajímalo, jaké používá Aleš sudy, protože následující roztok má objem větší než 220 Litrů.

>Zatím cukr celou dobu rozpouštím - do sudu naleju 100 litrů vody z bojleru a nasypu 200 kg cukru

> Bez problémů se jde začátkem srpna zkrmit 3 láhve ( 4l ) na ráz

Ja v textech porad narazim na 4 litrove prosakovaci lahve, ale ja osobne mam jen na 3,5 litru - tak bud jsem se prepocital pri plneni lahve pulitrem a nebo existuje vice druhu????
Davam do lahve 2,5 kg cukru a zbytek vodu, a ted me tak napada - uvadene mnozstvi pro nakrmeni vcelstva se tyka jen cukru nebo celeho roztoku, tj. nakrmeni na 15kg je opravdu cistych 15kg cukru?? Omlouvam se za tak priblblou otazku, ale trochu jsem ted nad sebou zapochyboval ....

Diky
T.H.

Uváděná spotřeba cukru se vždy uvádí v kg cukru použitého na výrobu roztoku.
Uvedu příklad: Když krmím 3 kg cukru v poměru 3:2 výsledný roztok má hmotnost 5 kg.

Musíš počítat s tím že jde o hovorové označení nesmí být detailista skus e doma ženy zeptat co je to za láhev a zřejmě ti řekne pěti nebo čtyř litrovka ZROVNA TAK SKLENICE 720 ml je po naplnění medem kilovka i když tam dáváš jen 950 g ALE 4 LITOVÁ SKLENICE EXISTUJE ALE MÁ I VETŠÍ HRDLO

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: krmen?
> Datum: 21.8.2007 12:47:33
> ----------------------------------------
> > Bez problémů se jde začátkem srpna zkrmit 3 láhve ( 4l ) na ráz
>
> Ja v textech porad narazim na 4 litrove prosakovaci lahve, ale ja osobne mam jen
> na 3,5 litru - tak bud jsem se prepocital pri plneni lahve pulitrem a nebo
> existuje vice druhu????
> Davam do lahve 2,5 kg cukru a zbytek vodu, a ted me tak napada - uvadene
> mnozstvi pro nakrmeni vcelstva se tyka jen cukru nebo celeho roztoku, tj.
> nakrmeni na 15kg je opravdu cistych 15kg cukru?? Omlouvam se za tak priblblou
> otazku, ale trochu jsem ted nad sebou zapochyboval ....
>
> Diky
> T.H.
>
>
>

> Musíš počítat s tím že jde o hovorové označení nesmí být detailista skus e doma
> ženy zeptat co je to za láhev a zřejmě ti řekne pěti nebo čtyř litrovka ZROVNA
> TAK SKLENICE 720 ml je po naplnění medem kilovka i když tam dáváš jen 950 g ALE
> 4 LITOVÁ SKLENICE EXISTUJE ALE MÁ I VETŠÍ HRDLO
>
> PEPAN
>

Diky, myslel jsem si, ze je to tak jak pisete, takze to byl dotaz jen pro jistotu abych mel lehci spanek :-))

Jeste bych se zeptal jestli jste meli nekdy problem s tim, ze by roztok prosakovacim vickem protekal - nemam v to jeste 100procentni duveru.
Vzdy to nekolikrat kontroluju v rozmezi nekolika minut az hodiny, coz me trochu zdrzuje. Zatim verim, ze jsem zadne nevytopil ale jistotu nemam i kdyz to bych asi poznal :-)

Diky
T.H.

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 21. 8. 2007
Re: krmen? (24464) (24478) (24482) (24500) (24508) (24512) (24514)
Jeste bych se zeptal jestli jste meli nekdy problem s tim, ze by roztok prosakovacim vickem protekal - nemam v to jeste 100procentni duveru.
Vzdy to nekolikrat kontroluju v rozmezi nekolika minut az hodiny, coz me trochu zdrzuje. Zatim verim, ze jsem zadne nevytopil ale jistotu nemam i kdyz to bych asi poznal :-)
___________________________________________________________
Za vytékání roztoku si může včelař sám.
Sklenice by měly být ve vodorovné poloze. To však neznamená, že se musí použít vodováha a úly podložit tak, aby byly v absolutní rovině! Mírná nerovnost nevadí.
Důležité je, aby prosakovací víčka dobře těsnila. V žádném případě nesmí být pod víčkem nějaká tkanina či papír a ani horní loučka, pod víčkem může být maximálně krmné síto. Na to jsem letos doplatil, když jsem přímo pod krmné síto dal novinový papír. Roztok se přilnul k papíru a začal po něm stékat na včely. Druhý den láhev byla prázdná, což mě překvapilo, protože to byl čerstvě založený oddělek, který obsedal jeden nástavek Optimalu. Pak jsem se podíval pod úl a vyděl jsem vrstvu roztoku a bylo my to jasné.
Po převrácení lahve je nežádoucí, aby na spodku prosakovacího víčka se vytvořila vrstva roztoku který odkapává. Odkapávající roztok je vlivem kohezních sil nahrazován dalším roztokem z lahve.
Silnější včelstva rychle odebírají roztok a vykapávání zastaví, slabším se to podařit nemusí.
Bylo by dobré tuto vrstvu před položením lahve něčím otřít.
Přidávám zlepšovák:

Bylo by dobré nelít roztok na včelky.
Jde to vyřešit poměrně jednoduše, stačí použít např. obyčejné plastové víčko, kterým překryjete celé prosakovací víčko na lahvi.
Láhev s nasazeným prosakovacím víčkem umístím na strop úlu vedle krmného síta. Víčko položím na hrdlo lahve. Láhev s nasazeným prosakovacím víčkem krytým obyčejným plastovým víčkem obrátím a položím na strop úlu co nejblíže krmného síta. Potom zbývá jen láhev přenést z krycího víčka na krmné síto.
V krycím víčku zůstane trochu roztoku, který můžeme nalít do další láhve, v případě, že jsme podali poslední láhev, můžeme víčko vložit některému včelstvu do podmetu k vylízání. Pokud po dobu přenášení láhve z krycího víčka na krmné víčko udržujeme láhev ve vodorovné poloze a nijak s ní nekymácíme, během celé procedury z ní nevykape ani jedna kapka, takže žádná část roztoku nepřijde na zmar a nebo na včely!

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

> Jde to vyřešit poměrně jednoduše, stačí použít např. obyčejné plastové
> víčko, kterým překryjete celé prosakovací víčko na lahvi.

Jo to je chytry, to by pomohlo. Da se nekde koupit, nebo je nutne si ho vyrobit??

Diky
T.H.

Jo to je chytry, to by pomohlo. Da se nekde koupit, nebo je nutne si ho vyrobit??

Diky
T.H.

Už som raz napísal o pomôcke, ako ľahko uložiť plný pohár - láhev na otvor nad plásty, ktorá zabráni odtekaniu vody (hladkou stranou hore). Zároveň je fľaša (5,5 kg po naplnení) lepšie manipulovateľná, keďže ľavou rukou držíme objemnú fľašu od spodu. Manipulácia s fľašou je taká istá, ako to popísal p.Václavek.

Miesto viečka je ešte dostupnejšia a jednoduchšia podložka vyhotovená zo sololitu, môže byť štvorec ale i kruh, dobrý je aj polystyrén 2 cm hrubý. Anton

> Miesto viečka je ešte dostupnejšia a jednoduchšia podložka vyhotovená zo
> sololitu, môže byť štvorec ale i kruh, dobrý je aj polystyrén 2 cm hrubý.
> Anton

Priznavam, ze jsem asi Vas navod minule presel bez zamysleni.
Hned to vyzkousim :-))

Mejte se a diky
T.H.

To jde praktikovat jen u slabších včel.Tedy alespoň u mne.Silnější včely krmítko přitmelí nejen do rámu, ale na vícero místech přistaví můstky až k rámkům.Pak strúpek s krmítkem ani nesundám.A když sundám, tak ve zdraví to není.Přes leto zevnitř voda skoro neubývala a když jsem ji mírně osladil , zmizela až podezřele rychle.Jinak se uvnitř krmítka hromadila špína-plíseň a ta nešla před použitím na krmení umýt ani kartáčkem. Takže tento způsob jsem již opustil. No , ale kdo je zvídavá povaha tak ať si to vyzkouší.

M. Václavek napsal(a):

>Plodnější včelstva mají mít více roztočů???? Samozřejmě mají nově vytvořená
>včelstva ( oddělky, smetence ) méně roztočů. Co se týče produkčních
>včelstev, nějako se mi to nezdá.
>Pro roztoče je přece výhodné, když si do jedné buňky zaleze více samiček.
>Tehdy nedochází ke krvesmilstvu roztočů, hybridní generace roztočů vykazují
>vyšší životaschopnost a plodnost. Bylo prokázáno, že samičky roztoči mají
>tendenci se shromáždit více v jedné buňce. Proč by měla být některá buňka
>tak výhodnější než druhá, že si tu ,,druhou,, roztoči nevyberou a raději v
>extrémním případě se raději množit nebudou, i když by si na té ,,druhé,,
>mohli založit potomstvo?
>
>
Je třeba rozlišovat, o kterou fázi plodování jde. Na jaře a v části léta
(cca do půle července), když je ve včelách hodně plodu a málo roztočů,
téměř vůbec nedochází k vniknutí dvou samiček na jednu kuklu a tedy ke
křížení. Roztoči se páří úzce příbuzensky (inbredně) a proto trpí
inbrední depresí, mají nižší vitalitu. V srpnu, jak prudce ubývá plodu a
už je více roztočů, přibývá takových případů a prudce narůstá vitalita
hybridních roztočů. Proto jich tolik a tak rychle přibývá a proto
včelstvu tolik škodí!! Křivky průběhu počtu plodových buněk a počtu
samiček rozote ve včelstvu jsou z našich časopisů známé (Boháč). Vše
zhoršuje reinvaze a tím křížení s rozotči geneticky ještě více
vzdálenými; a reinvaze je o to vyšší, o co vyšší je celkové napadení
chovu a včelstev okolí (u sousedů).
Další je věc ta, že silnější včelstva mají více roztočů. Nemám k tomu
přesné důkazy, ovšem považuje se to za běžně známou záležitost - např.
ing. Veselý tuto souvislost ve většině svých přednášek uvádí. Dodávám,
že ovšem nejde o velmi těsný vztah, matematicky vyjádřeno - je nízká
korelace, proto vliv síly na počet roztočů není snadno patrný. Jasné je,
že na počet roztočů ve včelstvu působí současně více faktorů, jeden z
nich je i genetika (náchylnost vs. varroatolerance). A ještě upřesňuji,
že pokud jde o sílu a počet roztočů, správnější je hovořit o počtu
odchovaných buněk plodu a počtu roztočů. Totiž průměrná vyšší délka
života včel znamená potřebu odchovat méně plodu a tím méně šancí pro
množení roztočů V.d.
Proč ne každá kukla nevyhovuje roztoči k množení, není zcela objasněno.
Může to souviset s velkou genetickou pestrostí včel (kukel) uvnitř
včelstva - mají sice stejnou mámu, ale různé otce (podrodiny po otcích).

K. Čermák

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 21. 8. 2007:
>Ja v textech porad narazim na 4 litrove prosakovaci lahve, ale ja osobne mam jen na 3,5 litru - tak bud jsem se prepocital pri plneni lahve pulitrem a nebo existuje vice druhu????<
.......
Tak takovou 3,5 l jsem neviděl zase ještě já. Měl jsem atypickou prý ruskou, tam měla hranatý okraj a občas víčko nedrželo, ale fungovalo. Také mělo 4000 ml.

Jinak tady jsou i kóty.
http://www.bricol.cz/?action=detail&kc=523

Stačí použít libovolné víčko, do něhož se vejde hrdlo láhve i s prosakovacím víčkem, tak aby se dotklo dna podložního víčka.
Jde použít i kus sololitu jak píše pan Turčáni.

Proč ne každá kukla nevyhovuje roztoči k množení, není zcela objasněno.
Může to souviset s velkou genetickou pestrostí včel (kukel) uvnitř
včelstva - mají sice stejnou mámu, ale různé otce (podrodiny po otcích).

K. Čermák
_____________________________________________________________
No neříkejte, že tohle bylo nějaký seriózním výzkumem dokázáno.

Občas se to stane když včely nestačí láhev vybrat do rána a vzduch se v úlu příliš ohřeje ale nebývá to významné

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: krmen?
> Datum: 21.8.2007 13:25:30
> ----------------------------------------
> > Musíš počítat s tím že jde o hovorové označení nesmí být detailista skus e
> doma
> > ženy zeptat co je to za láhev a zřejmě ti řekne pěti nebo čtyř litrovka
> ZROVNA
> > TAK SKLENICE 720 ml je po naplnění medem kilovka i když tam dáváš jen 950 g
> ALE
> > 4 LITOVÁ SKLENICE EXISTUJE ALE MÁ I VETŠÍ HRDLO
> >
> > PEPAN
> >
>
> Diky, myslel jsem si, ze je to tak jak pisete, takze to byl dotaz jen pro
> jistotu abych mel lehci spanek :-))
>
> Jeste bych se zeptal jestli jste meli nekdy problem s tim, ze by roztok
> prosakovacim vickem protekal - nemam v to jeste 100procentni duveru.
> Vzdy to nekolikrat kontroluju v rozmezi nekolika minut az hodiny, coz me trochu
> zdrzuje. Zatim verim, ze jsem zadne nevytopil ale jistotu nemam i kdyz to bych
> asi poznal :-)
>
> Diky
> T.H.
>
>
>

> Jeste bych se zeptal jestli jste meli nekdy problem s tim, ze by roztok prosakovacim vickem protekal - nemam v to jeste 100procentni duveru.
> Vzdy to nekolikrat kontroluju v rozmezi nekolika minut az hodiny, coz me trochu zdrzuje. Zatim verim, ze jsem zadne nevytopil ale jistotu nemam i kdyz to bych asi poznal :-)
>
> Diky
> T.H.

Protékání sem nepozoroval, spíš mě vadí že se včely snaží prosakovací
víčko přitmelit (nebo přivoskovat?) ke mřížce na kterou je sklenice
položena. Na víčku potom vzniká taková zelená blivajz (né moc, ale je
tam) a de to strašně špatně dolů. Máte s tím zkušenosti? Jak to čistíte?
Já to zatím na těch pár víčkách dycky nějak oškrábu ...

*** ježek ***

Já jsem radši když informace mám, než když je nemám....možná už dávno mohl
přítel Rousek doplnit (pokud je to ten, který do konference občas zavítá), o
čem byl referát a jestli ho pověřil M.V., nebo je to další podivná aktivita
ÚV svazu????
Pokud ho pověřil M.V., potom je to v pořádku. Pokud ne, potom je třeba se
důrazně ptát proč.
Pokud vím, tak je M.V.nezávislý právní subjekt a se svazem nemá nic
společného, kromě objektu zájmu.

Arnošt

----- Původní zpráva -----
Od: "Petr Forejtek" <forejtek/=/wavenet.cz>
Komu: <vcely/=/v.or.cz>
Odesláno: 17. srpna 2007 18:10
Předmět: Re: ÚKRK ČSV


> Proč nebýt zbytečně paranoidní...
>
> pf
>
> ----- Original Message -----
> From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, August 16, 2007 10:10 PM
> Subject: Re: ÚKRK ČSV
>
>
> > ÚKRK uložila i nadále sledovat obsah tohoto časopisu...
> > ----------
> > Kurva, to je průser, že já to toho lezl.
> >
> >
> > Ale už vím proč stoupl náklad. Oni si to na nás zakládají :-)
> >
> > Karel
> >
>
>

Dne pondělí 20 srpen 2007 22:29 ježek.obecný napsal(a):

> jestli přidáváte med i do ovocných kvasů, aktuálně teď do švestek? Kolik


Dobry den,

ted jsem skusil pouzit med (misto cukru) pro pripravu kvasu - cajoveho vina (s
mizivym procentem alkoholu) zkvaseneho kombuchou a vysledek je dobry :)

Honza

To jde praktikovat jen u slabších včel.Tedy alespoň u mne.Silnější včely krmítko přitmelí nejen do rámu, ale na vícero místech přistaví můstky až k rámkům.Pak strúpek s krmítkem ani nesundám.A když sundám, tak ve zdraví to není.Přes leto zevnitř voda skoro neubývala a když jsem ji mírně osladil , zmizela až podezřele rychle.Jinak se uvnitř krmítka hromadila špína-plíseň a ta nešla před použitím na krmení umýt ani kartáčkem. Takže tento způsob jsem již opustil. No , ale kdo je zvídavá povaha tak ať si to vyzkouší.
Pokud to chcete zkoušet , tak zjistíte, že odpadnou všechny problémy a starosti manipulační , které máte.Pod krmítka dám mateří mřížky , které k jinému účelu nepoužívám. Rovněž se dá použít fólie a krmítko je volné.Na plíseň stačí stříknout SAVO a je krmítko jak nové.
Plíseň se netvoří, když pod sklo, které překrývá krmítko, vložíme fólii. Brání tvorbě plísní proto se používá k balení masa atd.Na webu www. vcely.kvalitne.cz ukazuji jiné druhy krmítek.
B.V.

Lidi nevymýšlejte vymyšlené a nedělejte další hejblata. Seberte doma
manželce příslušně velkou misku pod květináč a je to.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 21, 2007 3:45 PM
Subject: Re: krmen?


> Jde to vyřešit poměrně jednoduše, stačí použít např. obyčejné plastové
> víčko, kterým překryjete celé prosakovací víčko na lahvi.

Jo to je chytry, to by pomohlo. Da se nekde koupit, nebo je nutne si ho
vyrobit??

Diky
T.H.

Která folie dokáže zabránit tvorbě plísně?Sklo tam nemám používám tvrdší PE folii přistřiženou na míru.

Manipulační problémy s krmítkem mám jenom když krmení začínám a končím- resp. čistím.Jinak jsou čisté nastrkané jedno do druhého ve skříni a čekají na další použití.Plný medník neunesu a zdvihací zařízení nemám.Takže při sundavání medníku resp. 2. dílu plodiště musím vyndat 3-4 rámky- tj. musel bych nejdříve sejmout krmítko.pokud vlastníte zdvihací zařízení pak si na úle můžete skladovat co chcete, třeba materiál na stavbu včelína, takže jistě i krmítko.Savo je určitě fajn. Má tchyně ho často používá když chce zničit plevel, nebo mne vypudit z příslušné části zahrady.Jeho zápach mne opravdu odpuzuje a chlor chci držet od včelek co nejdál.

Uf, až mne dnes polilo horko, když jsem si přečetl reakce - vůbec jsem se nechtěl dotknout těch, jimž okurkáče vyhovují, to jsem jen popsal můj vývoj!!!
Gusto - k hustotě - k tomu jsem došel náhodou - voda z bojleru 80 stupňů při poměru 3:2 vždy vše rozpustila, pak jsem se předloni spletl ve výpočtu udělal 1:2 a do sudu se mi již nevešla další voda a na dně zbylo cca 1 - 2 kg nerozpuštěno. Problémy se zimováním jsem nepozoroval a s tímto poměrem v pohodě na 2x zakrmím. Starší literatura i tento poměr uváděla a řekl jsem si, proč se nosit s další vodou, když med má cca 20% a zde je ještě 33%. Kdo krmí sklenicemi prosakováním za studena, tak pří dobírání lahví musí být koncentrace taky vyšší než původních 3:2.
Úmyslně krmím na cca 22 kg, neboť na jaře ze zakrmených cca 600 kg vyberu z úlů cca 150 kg, jež v pohodě postačuje na vytvoření cca 20- 25 oddělků a nemusím se dělat s žádným dalším krmením.
Nevozím na včelnici sudy, ale již jen kanystry s 10-12 litry pro každé včelstvo (za trakrůrkem v přívěsu - cca 200 metrů od kůlny, kde roztok připravuji).
Časovou náročnost jsem uvedl jen na včelstvo v sezoně. Zde se musí připočítat, ještě cca 20 minut na 1 oddělek, cca 1 hodinu na vytáčení (mám od loňska 6 rámkový zvratný automat od Vodičky - paráda) a cca 1 hodinu na ostatní práce - zpracování vosku, mezistěny atd, taky je nutno připočítat čas na prodej medu a ten není vůbec zanedbatelný.
Při větším počtu včelstev to bude chtít již vymyslet pojízdnou cisternu - velký sud s ponorným čerpadlem a rovnou to ládovat do krmítek (zkoušel jsem letos ponorné čerpadlo v sudě, ale v horké vodě se po minutě zastavilo na přehřátí, tak jsem to dodělal zase ručně).
Ale pozor, jsem jen zájmový včelař, přes 30 včelstev ještě dlouho nepůjdu. Jde mi jen o to, aby se koníček sám úživil a zbyl mi čas i na ostatní zájmy (vodáctví, výlety, fotogtafování,práce kolem domu, rodina a práci, jež mne živí atd.)

Chlór zachraňuje životy celému lidstvu, ale nemá cenu to tady rozvádět.Jen umět toho využít pro zdraví včel.Po odpaření zůstane jenom sůl.

B.V.

Pro Aleše. Krmíme asi stejně a máme na to stejný názor. Dobrá finta proti vykrádání začínajících včelstev, včetně oplodňáčků a plemenáčů je hodit je na zem do trávy a jen tak u česna vytrhnout hrst trávy, čím vyšší tím lepší. Ale u rozjetých plemenáčů a produkčních včelstev je loupež chybou včelaře a zřejmě něco nedělá dobře. Já mám všechny plemenáče v trávě a tak s tím počítám při jejich konstrukci, aby mě brzy neuhnila dna. Zdraví R. Stonjek

Radim Polášek (e-mailem) --- 21. 8. 2007
Re: krmen? (24464) (24478) (24482) (24500) (24508) (24512) (24514) (24515) (24516) (24517)

Lidi nevymýšlejte vymyšlené a nedělejte další hejblata. Seberte doma
manželce příslušně velkou misku pod květináč a je to.

R. Polášek
_____________________________________________________________

Dobrý postřeh, ANO, stačí použít obyčejný dostatečně velký květináč.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!