78404

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 7. 7. 2007
Azijsky srsni ve Francii

http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=1994489

Ázijské sršne likvidujú včely v južnom Francúzsku

13. dubna 2007 16:10

PARÍŽ (TASR) - Vysoko agresívne ázijské sršne útočia na francúzske včely.
Sršne, ktoré pravdepodobne prenikli na európsky kontinent na jednej z ázijských lodí prevážajúcich čínsku keramiku, ohrozujú včelársky priemysel v južnej časti Francúzska.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23683


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Karel (88.103.157.154) --- 8. 7. 2007
Re: Azijsky srsni ve Francii

Vidíš, a jsou tady cizí geny i bez GMO. Jsem zvědav, kdo bude proti sršňům. Přirozeného nepřítele nemají, tak že by se toho ujal nějaký svaz? :-)
Jen mi tam není jasná ta zmínka o tom "zapařování" sršňů včelami. To myslí ty japonské včely, nebo to umí i ty naše včely? To by byla zajímavá informace.


Jinak o GMO je početníčko tady:
http://www.tyden.cz/na-kordy/mame-se-bat-geneticky-modifikovanych-potravin/

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23690


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 8. 7. 2007
Re: Azijsky srsni ve Francii

Kvalitní video o rozdílech mezi evropskou a japonskou včelou proti sršni. Evropská nemá šanci a co jsem vyrozuměl, tak za tři hodiny jsou schopny sršni takticky zničit 50 000 včelstvo. Zničí ho takticky tak, že ne postupně, ale naráz zahubí celé společenství evropské včely a potom teprve naněm hostuje.

http://www.youtube.com/watch?v=JtFVQe4JRmA

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23691


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
(e-mailem) --- 8. 7. 2007
Re: Azijsky srsni ve Francii

No naše včely si se sršní umí poradit také tak, (Málo kdo to ví, ale
je to ta sršeň)

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Azijsky srsni ve Francii
> Datum: 08.7.2007 10:39:43
> ----------------------------------------
> Vidíš, a jsou tady cizí geny i bez GMO. Jsem zvědav, kdo bude
proti sršňům.
> Přirozeného nepřítele nemají, tak že by se toho ujal nějaký svaz?
:-)
> Jen mi tam není jasná ta zmínka o tom "zapařování" sršňů včelami.
To myslí
> ty japonské včely, nebo to umí i ty naše včely? To by byla
zajímavá
> informace.
>
>
> Jinak o GMO je početníčko tady:
> http://www.tyden.cz/na-kordy/mame-se-bat-geneticky-modifikovanych-
potravin/
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23692


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
A.Turčáni (62.168.124.211) --- 8. 7. 2007
Re: Azijsky srsni ve Francii

Jen mi tam není jasná ta zmínka o tom "zapařování" sršňů včelami. To myslí ty japonské včely, nebo to umí i ty naše včely? To by byla zajímavá informace. Karel

Asi pred 10 rokmi som zažil inváziu sršňov na mojej včelnici. Vďaka vhodnému počasiu si v blízkej montážnej hale vybudovali sršne a postupne obrovskú kolóniu, z ktorej sa rozlietavali do blízkeho okolia na lov hmyzu. Zaznamenal som hlavne nálety na moju včelnicu (vtedy 50 včelstiev), ale videl som loviť trúdov i na kvetoch bodliakov, zalatobyľ kanadská a pod. veľké druhy múch a ovadov.
Rovnokrídli hmyz má dobre vyvinuté hrudné svalstvo, ktoré poskytuje dostatok proteínov pre larvy sršnej mladi. Sršne, ale i niektoré druhy ôs lovia hmyz pre získanie proteínov, inak by nemohli svoje potomstvo vychovávať.
Sršne od skorého leta nalietavali na včelnicu, kde chytali na letáčoch včelu jej uchytením nohami a odletením na blízke kry a pod. Sršeň sa na vetvičke zakvačil jednou zadnou nohou a začal živú včelu pomocou nôh a hyryzadlami spracúvať, išlo to pekelne rýchlo, najskôr silnými hryzadlami sršeň oddelil od hrude hlavu, bruško a nohy, ostala len okyptená hruď. Hruď už nespracúval, z vetvičky odlietaval do hniezda s hruďou v predných a stredných nohách. V hniezde sršeň odovzdal hruď ošetrovateľkám, ktoré hruď spracovali a spolu s pridanými enzýmami podávali larvám priamo do úst. Takto to robia aj osy, s tým rozdielom, že osy vyhľadávajú čertsvé mŕtvolky prípadne choré živé včely.
Lov sršňov: z úpočiatku sú nálety ojedinelé, naprik tomu včelára znervóňujú. Zo začiatku som ich chytal do entomologickej sieťky. Postupne ako počet jedincov v hniezde narastal, nálety srňov sa stali znepokujúce, včely sa začali postupne aktívne brániť, spôsobom im vlastným, organizovali sa na letáčoch v počte 200-300-400 ks a čakali na votrelca. Keď sa začal sršeň na približovať k letáču, včely ho očakávali na zdvihnutých nohách, ak sršeň chcel chytiť včelu, v tom momente sa na sršňa hodilo až 50 jedincov. Zovreli ho do uzavretého klbka, z ktorého nebolo úniku. Vtedy včely použili svoj tromf, vyvinuli v klbku vysokú teplotu a srśňa idusili, je možné, že mu uštedrili aj žihadlo. Na záver sa klboko zgúľalo na zem, včely sa rozleteli, až vtedy som zistil čo včely zničili, vždy tam bol mŕtvy sršeň.
Sršne vtedy zmenili taktiku a začali loviť včely vo vzduchu pred čelnou stenou úľa. Včela, ktorá prilieta do svojho domova pomerne rýchlo (za letu ju sršeň nechytí), vždy pri pristávaní zníži rýchlosť a dosadá na letáč. Vtedy loviaci sršeň, ktorý očakáva poletujúc pred úľom prilietajúcu včelu hlavou dopredu pred úľom, prilietajúcu včelu pri zníženej rýchlosti uloví. Záver je vždy rovnaký , je taký ako som ho popísal vyššie.
Vydedukoval som z môjho pozorovania zaujímavý fakt, že ako agresivita a časnosť náletov loviacich sršňov narastala, včely sa postupne učili ako lúpežníkov paralyzovať. Tak ako sa naučili včely grupovať do početnej bariéry na letáčovej pätke, tak isto sa postupne učili aj sršne loviť včely zemnením taktiky, aby ich včely nemohli likvidovať. Mladý neučený sršeň, lovil na letáči ďalej a väčšinou zaplatil životom. V podstate, včely boj prehrávali o prsia a možno i viac, na početnosti včiel sa to však neprejavilo. Skôr v týchto prípadoch trpí viac včelár, keď vidí ako mu lúpežníci ničia jeho milované včely.
Podotýkam, že oproti japonským srňom, európsky druh Vespa grabro, nenapáda včely v úli, naopak japonský svoju ničiteľskú misiu robí v na plástoch v úli.
Ataky sršňov na včely sú nebezpečné v rokoch keď sú premnožené a vytvárajú mamutie spoločenstvá, ale myslím si, že naše včely neohrozia, nie každý rok je vhodný pre rozvoj srňov. Aj tu platí prirodzená regulácia početnosti hniezd, tak ako i pri iných druhoch žijúcich na zemeguli (prirodzení predátori). No agresívny japonský druh by mohol včelstvá vážnejšie poškodzovať, ale myslím si, že ochrana je možná. Japonskí včelári už dávnejšie našli spôsob ako včely v úľoch chrániť, o čom svedčia početné chovy včiel v Japonsku. Tento spôsob bol dostatočne popísaný v OVP asi pre 15 - 20 rokmi. Použili pred letáčmi volierky, v ktorých každý sršeň po opustení úľa sa zachytil vo volierke. Včely naopak mohli z nej vyleteiť a do nej vletieť, lebo oká v sieti boli včely dostatočné, pre sršne smrtiace. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23695


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Karel (88.103.157.154) --- 8. 7. 2007
Re: Azijsky srsni ve Francii

V domě, u kterého mám včely, byly sršně ještě dřív než já. Víc jak dvacet let. Bez jediného incidentu s námi. Z počátku bydleli v mezistropě a létaly tam otvorem po větráku. Ten jsem posléze zacpal, protože létaly do pozdních hodin, kdy už se svítilo a někdy některý zabloudil za světlem.
Od té doby bydlí v nejvyšším a málo přístupném místě na půdě. Zajímavé pro mě bylo, že hnízdo osídlují opakovaně. Myslel jsem si, že si budují na jaře hnízdo vždy znova. Naposledy co jsme tam lezl, bylo metr vysoké. Spíš mi to přišlo jako shluk hnízd. Ale je možné, že to zaklade jedna "matka". Abych se přiznal, je to ostuda, ale o vosách atd toho moc nevím.
Pak tam vznikly pod trámy na dalších místech další koule. Jediná nepříjemnost, jsou pod nimi smradlavé hromádky.

Měl jsem obavy ze soužití se včelami, ale málokdy vidím u včel lovit sršně. A většinou jedotlivce.

V květnu při prohlídce jsem našel jednu mrtvou v nástavku.

Asi mám kliku. Zatím. Na sršně i mravence. Na druhém stanovišti mám postupně rostoucí kopu mraveniště, a tak jsme zatím nepozoroval nějaké problémy.
Doufám že to vydrží.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23696


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Kouba Josef (e-mailem) --- 8. 7. 2007
Re: Azijsky srsni ve Francii

5íká se, že kde jsou mravenci, je dobrá snůška z medovice.

S přáním hezkého dne Josef Kouba


----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 08, 2007 8:57 PM
Subject: Re: Azijsky srsni ve Francii


>V domě, u kterého mám včely, byly sršně ještě dřív než já. Víc jak dvacet
> let. Bez jediného incidentu s námi. Z počátku bydleli v mezistropě a
> létaly
> tam otvorem po větráku. Ten jsem posléze zacpal, protože létaly do
> pozdních
> hodin, kdy už se svítilo a někdy některý zabloudil za světlem.
> Od té doby bydlí v nejvyšším a málo přístupném místě na půdě. Zajímavé pro
> mě bylo, že hnízdo osídlují opakovaně. Myslel jsem si, že si budují na
> jaře
> hnízdo vždy znova. Naposledy co jsme tam lezl, bylo metr vysoké. Spíš mi
> to
> přišlo jako shluk hnízd. Ale je možné, že to zaklade jedna "matka". Abych
> se přiznal, je to ostuda, ale o vosách atd toho moc nevím.
> Pak tam vznikly pod trámy na dalších místech další koule. Jediná
> nepříjemnost, jsou pod nimi smradlavé hromádky.
>
> Měl jsem obavy ze soužití se včelami, ale málokdy vidím u včel lovit
> sršně.
> A většinou jedotlivce.
>
> V květnu při prohlídce jsem našel jednu mrtvou v nástavku.
>
> Asi mám kliku. Zatím. Na sršně i mravence. Na druhém stanovišti mám
> postupně rostoucí kopu mraveniště, a tak jsme zatím nepozoroval nějaké
> problémy.
> Doufám že to vydrží.
> Karel
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23697


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Karel (88.103.157.154) --- 8. 7. 2007
Re: Azijsky srsni ve Francii

Říká se, že kde jsou mravenci, je dobrá snůška z medovice.

S přáním hezkého dne Josef Kouba
------
Dnes jsem to kontroloval, jestli nám to deště nespláchly a vypadá to nadějně. Už to zase kape. A viděl jsem na listech pěkného malého zrzavého mrňouse. S pěkně lesklou průsvitnou "prdelkou". Mám dojem, ale nejsem si jist, že to je příznak dobrého najedění.

Jak to vypadá jinde se snůškou? Tady medujou stále lípy (medovice i květ zřejmě) a podle všeho i les.

Mám domluveno, že k tomu mrvaneišti vezmu experta na mravence a snad z toho bude nějaký malý článek. Jen mít tak víc času:-(

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23699


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 8. 7. 2007
Re: Azijsky srsni ve Francii

Kouba Josef:
>5íká se, že kde jsou mravenci, je dobrá snůška z medovice.<
......
Mravenci ochraňují víceméně producenty medovice. A to i tím způsobem, že loví jejich některé přirozené nepřátele. (pestřenky, slunéčka)Jsou to vlastně takový malí medaříčci, kteří za sladkou šťávu ochraňují generace prvních vývojových stádií kolonie producentů medovice. (dospělci jsou blanokřídlí a už mají křídla)

Vztah mravenců a producentů medovice je velmi úzký.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23701


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Jan Cervenka (e-mailem) --- 8. 7. 2007
Re: Azijsky srsni ve Francii

Dne neděle 08 červenec 2007 10:39 Karel napsal(a):
> To myslí
> ty japonské včely, nebo to umí i ty naše včely? To by byla zajímavá
> informace.

nekde jsem cetl, ze v Japonsku po devastaci vcel varoazou (nepamatuji se,
jestli to bylo v celem Japonsku, nebo jen ne nejakych ostrovech) vse co zbylo
utratily a vcely nakoupili na Kavkaze, kde tehdy varoa nebyla. Potomci techto
vcel se brani tez, takze asi i nase toho budou schopny.

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23700


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu