76141

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Pepa (90.176.2.8) --- 6. 12. 2010
Všem kritikům

Sjezd rozhodl tak jak rozhodl. Není ani jeden příspěvek v této konferenci kdy jste začali brát cca 200.- Kč na včelstvo /a mnohdy jste to nechali hned v hospodě/, kdo to tehdy zařídil, to vám tehdy ing. Mandík zřejmě nevadil !!! Nechte ho nejdřív ukázat co dokáže a pak ho kritizujte !
Co lze kritizovat, že na webových ČSV stránkách není ani slovo o sjezdu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48718


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
KaJi (212.77.163.104) --- 6. 12. 2010
Re: Všem kritikům

Pepa:
Sjezd rozhodl tak jak rozhodl. Není ani jeden příspěvek v této konferenci kdy jste začali brát cca 200.- Kč na včelstvo /a mnohdy jste to nechali hned v hospodě/, kdo to tehdy zařídil, to vám tehdy ing. Mandík zřejmě nevadil
----------------
Pokud si vzpomínám, tak sjezd předsedu nevolí.

Za přítele Mandíka jsem ve svazu byl a věděl jsem na co platím příspěvky.
Vystoupil jsem m.j. tehdy, když jsem to přestal vědět a nebo bohužel až moc dobře.

Takže doufám, že přítel Mandík zase zaboduje.

Pak nevidm důvod zase platit příspěvky, když vidím, že organizace za nás úspěšně lobbuje. Minulých asi 10 let se jen zvyšovaly příspěvky (na provoz a platy) a výhody klesaly.
Člověk logicky dělá to co má efekt. To platí i v případě sdružování.

Přeji hodně úspěchů.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48722


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Jirka (217.197.144.226) --- 6. 12. 2010
Re: Všem kritikům

"Není ani jeden příspěvek v této konferenci kdy jste začali brát cca 200.- Kč na včelstvo "

Cítím, že výše dotací a příspěvků je citelná pro hodně z nás. Ale je to opravdu jediné a vhodné kritérium pro volbu? Můžu všechny uklidnit tím, že nové vedení příspěvky na včelstvo příští rok určitě nezvýší, ale že naopak klesnou na cca 60 až 70Kč na včelstvo. V rozpočtu státu totiž není víc peněz. Tak abyste nebyli zklamaní z nového vedení, které Vám těch 200/včelstvo nezajistí. Pro Ty, kdo dotace nemají rádi je to jistě dobrá zpráva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48723


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Sroll Josef (e-mailem) --- 6. 12. 2010
RE: Vem kritikům


----------------
Pokud si vzpomínám, tak sjezd předsedu nevolí.
.............
Sjezd volí republikový výbor (dříve zvaný Ústřední výbor), což jsou ve skutečnosti kandidáti zvolení okresními konferencemi a podruhé zvoleni na sjezdu ostatními delegáty. Tento nově zvolený orgán byl odveden do místnosti v přízemí, kde se konalo jeho první zasedání ještě během sjezdu, zatímco ostatní delegáti čekali, jak to dopadne (někteří delegáti byli zároveň i kandidáti). Tam byl zvolen předseda a předsednictvo. Po návratu do sálu byly vyhlášeny výsledky těchto voleb ostatním delegátům a hostům. Taková je běžná praxe.
Pepa

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48724


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Zdeněk Brentner (90.176.206.3) --- 6. 12. 2010
Re: Vem kritikům

Jedna technická.Jak by asi dopadla volba,kdyby o ní rozhodovali delegáti okresních konferencí,když jako účastník máš přehled.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48725


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Sroll Josef (e-mailem) --- 6. 12. 2010
RE: Vem kritikům

Pokud je otázka mířena na mne, pak místo odpovědi mohu jen spekulovat, což je k ničemu, neboť jsem nebyl na všech okresních konferencích v celé republice.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Zdeněk Brentner
Sent: Monday, December 06, 2010 11:51 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Vem kritikům

Jedna technická.Jak by asi dopadla volba,kdyby o ní rozhodovali delegáti okresních konferencí,když jako účastník máš přehled.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48730


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Zdeněk Brentner (90.176.206.3) --- 6. 12. 2010
Re: Vem kritikům

Měl jsem na mysli, jak by dopadlo (asi) hlasování okr. delegátů přímo na sjezdu. Přímá volba. Psal jsi, že při projednávání byla bouřlivá diskuze.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48737


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Sroll Josef (e-mailem) --- 7. 12. 2010
RE: Vem kritikům

Asi by v tom nebyl velký rozdíl, neboť valná většina kandidátů do republikového výboru byla zárověň delegáty.
Ale pro zájemce jsem postavil hlasovací zařízení, kde si to můžete dodatečně vyzkoušet.

http://pardubicti-vcelari.cz/predseda/index.php

Anketa nenapodobuje volbu, neboť zde kandidáti nemají možnost předvést svůj volební program ani se nepředstaví tak, jako při skutečné volbě. V této anketě může hlasovat kdokoliv, nejen delegáti, ale i členové a nečlenové ČSV nejen v Česku, ale třeba i v Americe nebo v Číně. Anketa je chráněna proti hackerským útokům velmi chabě. Proto výsledky ankety nebudou nijak zužitkovány ani publikovány, protože jsou k ničemu. Hlavním účelem je, aby si respondent udělal dobře kliknutím na jméno svého favorita, výsledky se zobrazují průběžně. Anketa je anonymní. Každý si může kliknout jenom jednou. Vugární příspěvky budou mazány hned. Celá anketa bude zrušena někdy o víkendu.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Zdeněk Brentner
Sent: Monday, December 06, 2010 2:40 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Vem kritikům

Měl jsem na mysli, jak by dopadlo (asi) hlasování okr. delegátů přímo na sjezdu. Přímá volba. Psal jsi, že při projednávání byla bouřlivá diskuze.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48756


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Zdeněk Brentner (90.176.206.3) --- 7. 12. 2010
Re: Vem kritikům

Dobrý nápad. Když nic jiného,tak určitě zajímavost, alespoň tady na konferenci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48758


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
(e-mailem) --- 6. 12. 2010
Re: Vem kritik?m

Karlíku Karlíku? Jak vidím sdružuješ se jen kvůli výhodám? Sdružujeme se přeci kvůli přátelům, společným zájmům, Přátelům pak nabízíme svoje nápady , služby a pomocnou ruku. Nebo to tak již není?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vem kritik?m
> Datum: 06.12.2010 10:43:47
> ----------------------------------------
> Pepa:
> Sjezd rozhodl tak jak rozhodl. Není ani jeden příspěvek v této konferenci
> kdy jste začali brát cca 200.- Kč na včelstvo /a mnohdy jste to nechali
> hned v hospodě/, kdo to tehdy zařídil, to vám tehdy ing. Mandík zřejmě
> nevadil
> ----------------
> Pokud si vzpomínám, tak sjezd předsedu nevolí.
>
> Za přítele Mandíka jsem ve svazu byl a věděl jsem na co platím příspěvky.
> Vystoupil jsem m.j. tehdy, když jsem to přestal vědět a nebo bohužel až moc
> dobře.
>
> Takže doufám, že přítel Mandík zase zaboduje.
>
> Pak nevidm důvod zase platit příspěvky, když vidím, že organizace za nás
> úspěšně lobbuje. Minulých asi 10 let se jen zvyšovaly příspěvky (na provoz
> a platy) a výhody klesaly.
> Člověk logicky dělá to co má efekt. To platí i v případě sdružování.
>
> Přeji hodně úspěchů.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48734


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
KaJi (212.77.163.104) --- 6. 12. 2010
Re: Vem kritik?m

Karlíku Karlíku? Jak vidím sdružuješ se jen kvůli výhodám? Sdružujeme se přeci kvůli přátelům, společným zájmům, Přátelům pak nabízíme svoje nápady , služby a pomocnou ruku. Nebo to tak již není?

Pepan
------
Jo, jo, taky, taky.
Proto příspěvky PSNV nepovažuji za vyhozené.

Ovšem v ČSV je to různě různé. Jak se dřív říkalo, je to v lidech.
Dotace, to je v podstatě jen okraj toho, co považuji za důvodné abych přispíval na něco. Prostě musím cítit, že to o co ten který spolek, strana atd. usiluje je v souladu s mím cítěním, nebo prospěchem.
A tady jsem došel k závěru že minimálně.

Na spolčování nepotřebuji celostátní organizaci - na to stačí pár lidí v hospodě a nebo na včelnici a ani nemusí být povolení Ministerstva Vnitra a IČO. :-)
Vynechám synergické efekty společných nákupů atd.
Viz rozvracení minulého sjezdu - svazová sklenice, marketing.

A u té celostátní, tam prostě očekávám, že bude lobovat za mé zájmy - v případě včelařství především zdravotní stav včel, legislativu atd.
A tady jsem pohořel před pěti lety u moru na místní úrovni (ZO,OV) a v té celostátní - tam si nejsem opravdu jist že chci aby tady vznikala organizace chemických bojůvek co budou mít za cíl spolkového života vyhubit roztoče v ČR.
To nemá perspektivu.
Perspektivu má včelařství postavené na lidech co se chtějí a umějí starat o včely a jsou do toho ochotni inevstovat (čas i peníze).
A to nevylučuje to, že pokud v okolí bude někdo potřebovat pomoc, že mu nepomůžu.

==============
Jen tak ke kritikům posledního Sjezdu - personální naplnění je až to poslední. Napřed musím vědět co chci a pak si podle toho vybírám lidi. A v tom je problém, který za ČSV nikdo nevyřeší.
Ale to je problém všeobecný.
A nechci do toho ČSV jako nečlen kecat.
Jen se mě to bohužel dotýká prostřednictvím vyhlášek SVS.


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48735


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
(e-mailem) --- 6. 12. 2010
Re: Vem kritik?m

>>>>Jen se mě to bohužel dotýká prostřednictvím vyhlášek SVS.<<<<
Tak v tom si nevybereš.
Vyhlášky SVS se tě budou dotýkat při chovu jakýchkoliv zvířat. Na to nemusíš mít ani včely.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vem kritik?m
> Datum: 06.12.2010 13:51:43
> ----------------------------------------
> Karlíku Karlíku? Jak vidím sdružuješ se jen kvůli výhodám? Sdružujeme se
> přeci kvůli přátelům, společným zájmům, Přátelům pak nabízíme svoje nápady
> , služby a pomocnou ruku. Nebo to tak již není?
>
> Pepan
> ------
> Jo, jo, taky, taky.
> Proto příspěvky PSNV nepovažuji za vyhozené.
>
> Ovšem v ČSV je to různě různé. Jak se dřív říkalo, je to v lidech.
> Dotace, to je v podstatě jen okraj toho, co považuji za důvodné abych
> přispíval na něco. Prostě musím cítit, že to o co ten který spolek, strana
> atd. usiluje je v souladu s mím cítěním, nebo prospěchem.
> A tady jsem došel k závěru že minimálně.
>
> Na spolčování nepotřebuji celostátní organizaci - na to stačí pár lidí v
> hospodě a nebo na včelnici a ani nemusí být povolení Ministerstva Vnitra a
> IČO. :-)
> Vynechám synergické efekty společných nákupů atd.
> Viz rozvracení minulého sjezdu - svazová sklenice, marketing.
>
> A u té celostátní, tam prostě očekávám, že bude lobovat za mé zájmy - v
> případě včelařství především zdravotní stav včel, legislativu atd.
> A tady jsem pohořel před pěti lety u moru na místní úrovni (ZO,OV) a v té
> celostátní - tam si nejsem opravdu jist že chci aby tady vznikala
> organizace chemických bojůvek co budou mít za cíl spolkového života vyhubit
> roztoče v ČR.
> To nemá perspektivu.
> Perspektivu má včelařství postavené na lidech co se chtějí a umějí starat o
> včely a jsou do toho ochotni inevstovat (čas i       peníze).
> A to nevylučuje to, že pokud v okolí bude někdo potřebovat pomoc, že mu
> nepomůžu.
>
> ==============
> Jen tak ke kritikům posledního Sjezdu - personální naplnění je až to
> poslední. Napřed musím vědět co chci a pak si podle toho vybírám lidi. A v
> tom je problém, který za ČSV nikdo nevyřeší.
> Ale to je problém všeobecný.
> A nechci do toho ČSV jako nečlen kecat.
> Jen se mě to bohužel dotýká prostřednictvím vyhlášek SVS.
>
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48738


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
KaJi (212.77.163.104) --- 6. 12. 2010
Re: Vem kritik?m

Tak v tom si nevybereš.
Vyhlášky SVS se tě budou dotýkat při chovu jakýchkoliv zvířat. Na to nemusíš mít ani včely.
Pepan
------------------------------

Nevím jestli musím k třeba k léčení králíků či drůbeže proti kokcidioze přivolávat důvěrníka ČSCHDZ. Nepamatuji ani za socialismu. :-)

A u včel to nebylo ani před pěti lety. To si tam prosadil někdo v posledních letech.
Sám jsi se divil, že by se ke každému zapalování knotu měl volat důvěrník. A platí to i u vás. :-)
:-)
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48740


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
(e-mailem) --- 6. 12. 2010
Re: Vem kritik?m

To ti nenařizuje ani v případě včel.
Ale při podezření na nemoc šílených krav ti vybijí celé stádo. při ptačí chřipce přišly celé vesnice o drůbež. Atd. Povinné očkování psů. Ti také nic neříká? Taky je to dobrý kšeft!!!


Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vem kritik?m
> Datum: 06.12.2010 15:14:13
> ----------------------------------------
> Tak v tom si nevybereš.
> Vyhlášky SVS se tě budou dotýkat při chovu jakýchkoliv zvířat. Na to
> nemusíš mít ani včely.
> Pepan
> ------------------------------
>
> Nevím jestli musím k třeba k léčení králíků či drůbeže proti kokcidioze
> přivolávat důvěrníka ČSCHDZ. Nepamatuji ani za socialismu. :-)
>
> A u včel to nebylo ani před pěti lety. To si tam prosadil někdo v
> posledních letech.
> Sám jsi se divil, že by se ke každému zapalování knotu měl volat důvěrník.
> A platí to i u vás. :-)
> :-)
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48741


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
KaJi (212.77.163.104) --- 6. 12. 2010
Re: Vem kritik?m

To ti nenařizuje ani v případě včel.
-----

Ale jo, už nejméně dva roky. U každého léčení s vyjímkou formidolu musí být prováděno komisionelně komisí ČSV.

Už jsem to tady citoval z vyhlášky a je to ve více krajích než jen našem.

Jaký jseš kraj?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48744


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
(e-mailem) --- 6. 12. 2010
Re: Vem kritik?m

Nikde však není uvedono, kdo musí být v té komisi, kolik má mít členů a kdo ji ustanovuje. Je to prostě nesmyslný blábol.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vem kritik?m
> Datum: 06.12.2010 15:36:55
> ----------------------------------------
> To ti nenařizuje ani v případě včel.
> -----
>
> Ale jo, už nejméně dva roky. U každého léčení s vyjímkou formidolu musí být
> prováděno komisionelně komisí ČSV.
>
> Už jsem to tady citoval z vyhlášky a je to ve více krajích než jen našem.
>
> Jaký jseš kraj?
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48746


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 6. 12. 2010
Re: Vem kritik?m

KaJi napsal:
>Ale jo, už nejméně dva roky. U každého léčení s vyjímkou formidolu musí být prováděno komisionelně komisí ČSV.
>Už jsem to tady citoval z vyhlášky a je to ve více krajích než jen našem.
>Jaký jseš kraj?
Karel
...............

Je to opravdu upraveno místně mírně odlišně. U nás v JMK máme asi nejméně špatnou vyhlášku. :)
Citace příslušné pasáže:
"V období od 10. října do 31. prosince, provedou chovatelé včel trojí opakované ošetření všech včelstev přípravkem VARIDOL (FUM, AER). Ošetření se provede nejlépe komisionálně, a to fumigací nebo aerosolem."

Jsem zvědavý, kdy se oficiálně objeví alespoň náznaky toho, že by se někdo chtěl zamýšlet nad změnou - nezaměřovat se jen na hubení roztočů k 0 (šlechtění roztočů), ale snažit se také o šlechtění včel odolnějších proti roztoči (minimálně vyřazování těch nejméně odolných).
Nakonec to může dopadnout tak, že naši výhodu velké organizovanosti využijeme k tomu, že si tu utvoříme skanzen nejméně odolných včelstev na světě. :)

Nic nemám proti organizovanosti, ale je mi trochu líto toho, že ji nedokáže svaz využít a vůbec se o šlechtění včel ve směru k odolnosti proti roztoči oficiálně nemluví ani nepíše.
Ani náznak směru kterým se vydat k získání odolnějších včelstev.
Potom se není čemu divit, že i veterina většinou nic nezmění ve vyhláškách. Vždyť partnerem veterinární správy při jednáních je zřejmě vedení svazu.

Ale na druhou stranu, kdo z nás tu vlastně chce neco udělat pro to, abychom do budoucna mohli mít odolnější včely proti roztoči?
Vždyť dokud ty jedy fungují, tak nám to je jedno. :)

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48747


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
(e-mailem) --- 7. 12. 2010
Re: Vem kritik?m

Nic nemám proti organizovanosti, ale je mi trochu líto toho, že ji
nedokáže
svaz využít a vůbec se o šlechtění včel ve směru k odolnosti proti
roztoči
oficiálně nemluví ani nepíše.
Ani náznak směru kterým se vydat k získání odolnějších včelstev.
Potom se není čemu divit, že i veterina většinou nic nezmění ve
vyhláškách.
Vždyť partnerem veterinární správy při jednáních je zřejmě vedení
svazu.


Proč tedy nebombardujeme VÚVč v Dole,aby nám taková včelstva
vyšlechtil?Je to snad jěště pořád výzkumný ústav.
Nebo snad není?


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Vem kritik?m
Datum: 6.12.2010 - 16:59:21

> KaJi napsal:
> >Ale jo, už nejméně dva roky. U každého léčení s
> >vyjímkou formidolu musí
> >být prováděno komisionelně komisí ČSV.
> >Už jsem to tady citoval z vyhlášky a je to ve
> >více krajích než jen našem.
> >>Jaký jseš kraj?
> Karel
> ..............
>
> Je to opravdu upraveno místně mírně odlišně. U nás
> v JMK máme asi nejméně
> špatnou vyhlášku. :)
> Citace příslušné pasáže:
> "V období od 10. října do 31. prosince, provedou
> chovatelé včel trojí
> opakované ošetření všech včelstev přípravkem
> VARIDOL (FUM, AER). Ošetření
> se provede nejlépe komisionálně, a to fumigací
> nebo aerosolem."
>
> Jsem zvědavý, kdy se oficiálně objeví alespoň
> náznaky toho, že by se někdo
> chtěl zamýšlet nad změnou - nezaměřovat se jen na
> hubení roztočů k 0
> (šlechtění roztočů), ale snažit se také o
> šlechtění včel odolnějších proti
> roztoči (minimálně vyřazování těch nejméně
> odolných).
> Nakonec to může dopadnout tak, že naši výhodu
> velké organizovanosti
> využijeme k tomu, že si tu utvoříme skanzen
> nejméně odolných včelstev na
> světě. :)
>
> Nic nemám proti organizovanosti, ale je mi trochu
> líto toho, že ji nedokáže
> svaz využít a vůbec se o šlechtění včel ve směru k
> odolnosti proti roztoči
> oficiálně nemluví ani nepíše.
> Ani náznak směru kterým se vydat k získání
> odolnějších včelstev.
> Potom se není čemu divit, že i veterina většinou
> nic nezmění ve vyhláškách.
> Vždyť partnerem veterinární správy při jednáních
> je zřejmě vedení svazu.
>
> Ale na druhou stranu, kdo z nás tu vlastně chce
> neco udělat pro to, abychom
> do budoucna mohli mít odolnější včely proti
> roztoči?
> Vždyť dokud ty jedy fungují, tak nám to je jedno.
> :)
>
> Radek Krušina
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48759


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 7. 12. 2010
Re: Vem kritik?m

nasepenze napsal:

>Proč tedy nebombardujeme VÚVč v Dole,aby nám taková včelstva
vyšlechtil?Je to snad jěště pořád výzkumný ústav.
>Nebo snad není?
.................

Možná je to jedna ze správných otázek na začátek. :)
Můžeme začít spekulovat.

Já dejme tomu si myslím, že je to proto, že po nich ani vedení svazu ani my nic takového nechceme.
Až bude zájem a logicky nějaká zakázka, bude i šlechtění.
:)

Zatím jsou zakázky zřejmě trochu jiným směrem.:)

Ale na druhou stranu, dokud nezačne většina včelařů sledovat včely a rušit nejméně odolná včelstva, ani matky se žádanými vlastnostmi jednotlivcům moc nepomůžou. Zbytek včelí populace pečlivě udržovaný účinnými jedy, jejich vlastnosti převálcuje v dalších generacích.

Dokud o tom nezačne většina přemýšlet a něco pro to dělat, je to prostě nekonečný příběh.
:)

RK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48761


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
(e-mailem) --- 7. 12. 2010
Re: Vsem kritikum

Na vyšlechtění odolných včel k VD si počkáme hodně dlouho a z nás nikdo se toho asi nedožije. Jen pro představu vyšlechtění konvalinky která má asi o 2mm větší květy trvalo 50 let a na vyšlechtění slabě růžové bylo potřeba 90 roků. A u včel to bude trvat o několik desítek let více. Vaše zbožná přání může splnit jen obrovská náhoda, nebo nejspíš to půjde jen díky genetickým manipulacím.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Vem kritik?m
> Datum: 07.12.2010 10:11:50
> ----------------------------------------
> Nic nemám proti organizovanosti, ale je mi trochu líto toho, že ji
> nedokáže
> svaz využít a vůbec se o šlechtění včel ve směru k odolnosti proti
> roztoči
> oficiálně nemluví ani nepíše.
> Ani náznak směru kterým se vydat k získání odolnějších včelstev.
> Potom se není čemu divit, že i veterina většinou nic nezmění ve
> vyhláškách.
> Vždyť partnerem veterinární správy při jednáních je zřejmě vedení
> svazu.
>
>
> Proč tedy nebombardujeme VÚVč v Dole,aby nám taková včelstva
> vyšlechtil?Je to snad jěště pořád výzkumný ústav.
> Nebo snad není?
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Předmět: Re: Vem kritik?m
> Datum: 6.12.2010 - 16:59:21
>
> > KaJi napsal:
> > >Ale jo, už nejméně dva roky. U každého léčení s
> > >vyjímkou formidolu musí
> > >být prováděno komisionelně komisí ČSV.
> > >Už jsem to tady citoval z vyhlášky a je to ve
> > >více krajích než jen našem.
> > >>Jaký jseš kraj?
> > Karel
> > ..............
> >
> > Je to opravdu upraveno místně mírně odlišně. U nás
> > v JMK máme asi nejméně
> > špatnou vyhlášku. :)
> > Citace příslušné pasáže:
> > "V období od 10. října do 31. prosince, provedou
> > chovatelé včel trojí
> > opakované ošetření všech včelstev přípravkem
> > VARIDOL (FUM, AER). Ošetření
> > se provede nejlépe komisionálně, a to fumigací
> > nebo aerosolem."
> >
> > Jsem zvědavý, kdy se oficiálně objeví alespoň
> > náznaky toho, že by se někdo
> > chtěl zamýšlet nad změnou - nezaměřovat se jen na
> > hubení roztočů k 0
> > (šlechtění roztočů), ale snažit se také o
> > šlechtění včel odolnějších proti
> > roztoči (minimálně vyřazování těch nejméně
> > odolných).
> > Nakonec to může dopadnout tak, že naši výhodu
> > velké organizovanosti
> > využijeme k tomu, že si tu utvoříme skanzen
> > nejméně odolných včelstev na
> > světě. :)
> >
> > Nic nemám proti organizovanosti, ale je mi trochu
> > líto toho, že ji nedokáže
> > svaz využít a vůbec se o šlechtění včel ve směru k
> > odolnosti proti roztoči
> > oficiálně nemluví ani nepíše.
> > Ani náznak směru kterým se vydat k získání
> > odolnějších včelstev.
> > Potom se není čemu divit, že i veterina většinou
> > nic nezmění ve vyhláškách.
> > Vždyť partnerem veterinární správy při jednáních
> > je zřejmě vedení svazu.
> >
> > Ale na druhou stranu, kdo z nás tu vlastně chce
> > neco udělat pro to, abychom
> > do budoucna mohli mít odolnější včely proti
> > roztoči?
> > Vždyť dokud ty jedy fungují, tak nám to je jedno.
> > :)
> >
> > Radek Krušina
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48765


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 7. 12. 2010
Re: Vsem kritikum

Josef Menšík napsal:

>Na vyšlechtění odolných včel k VD si počkáme hodně dlouho a z nás nikdo se toho asi nedožije.
>Jen pro představu vyšlechtění konvalinky která má asi o 2mm větší květy trvalo 50 let a na vyšlechtění slabě růžové bylo potřeba 90 roků.
>A u včel to bude trvat o několik desítek let více. Vaše zbožná přání může splnit jen obrovská náhoda, nebo nejspíš to půjde jen díky genetickým manipulacím.

Pepan
......................

V každém případě k vyšlechtění čehokoliv je potřeba šlechtit.
Takže při současném oficiálním způsobu přístupu k roztoči v
ČR je tu vyšlechtění jakkoliv odolnějších včel nemožné, protože se tu na odolnost oficiálně nešlechtí, ani se pro to nevytváření podmínky.

RK


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48767


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
(e-mailem) --- 7. 12. 2010
Re: Vsem kritikum

A odkud to tak svatosvatě víš? :-§
Na to nejde vypsat státní zakázku a výběrové řízení. To se musí po krůčcích hledat třídit počítat a zas třídit a počítat a znovu třídit a počítat a to nekonečně dlouho. To není jak když Langstroth vzal bedny od wisky vyrazil jim dno a vymyslel tak nový úl.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Vsem kritikum
> Datum: 07.12.2010 13:57:52
> ----------------------------------------
> Josef Menšík napsal:
>
> >Na vyšlechtění odolných včel k VD si počkáme hodně dlouho a z nás nikdo se
> toho asi nedožije.
> >Jen pro představu vyšlechtění konvalinky která má asi o 2mm větší květy
> trvalo 50 let a na vyšlechtění slabě růžové bylo potřeba 90 roků.
> >A u včel to bude trvat o několik desítek let více. Vaše zbožná přání může
> splnit jen obrovská náhoda, nebo nejspíš to půjde jen díky genetickým
> manipulacím.
>
> Pepan
> .....................
>
> V každém případě k vyšlechtění čehokoliv je potřeba šlechtit.
> Takže při současném oficiálním způsobu přístupu k roztoči v
> ČR je tu vyšlechtění jakkoliv odolnějších včel nemožné, protože se tu na
> odolnost oficiálně nešlechtí, ani se pro to nevytváření podmínky.
>
> RK
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48770


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 7. 12. 2010
Re: Vsem kritikum

Pepan napsal:

A odkud to tak svatosvatě víš? :-§
Na to nejde vypsat státní zakázku a výběrové řízení. To se musí po krůčcích hledat třídit počítat a zas třídit a počítat a znovu třídit a počítat a to nekonečně dlouho. To není jak když Langstroth vzal bedny od wisky vyrazil jim dno a vymyslel tak nový úl.

pepan
..................

Já to zas tak svatosvatě nevím a velmi rád bych se mýlil. :)
Takže pokud kdokoliv ví něco o tom, že se u nás oficiálně (veterina, ČSV, VÚV) vytvářejí podmínky a šlechtí na odolnost proti roztoči, rád bych vás poprosil, abyste to zveřejnili.
Pokud to totiž už někdo rozjel a uniklo mi to, rád odvolávám všechno co jsem napsal.
:))

RK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48771


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Jan Soukup (85.239.224.126) --- 7. 12. 2010
Re: Vsem kritikum

Když jsem byl loni na školení používání vyvíječe aerosolu v dole, tak tam řekli, že včela odolná V.D. je utopie, protože aby byla odolná, musela by málo plodovat a pak by to byly slabé včelstva.
Koneckonců i včela indická (tmavá) přežívá díky tomu, že když je jejich plod už moc napadený, tak se seberou, hnízdo opustí a přestěhují se o kus dál....
Jen mne rozčiluje, že musíme cpát do včel amitraz a ostatni akaracidy, kteří jsou vysoce toxický a stoji za draka... Proč se nezačne jako na západě léčit kys. šťavelovou.. (i když z toho by dol moc neměl když 1000g stoji 120 kč a to je cca 400 davek...)

honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48768


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 7. 12. 2010
Re: Vsem kritikum

Jan Soukup napsal:

>Když jsem byl loni na školení používání vyvíječe aerosolu v dole, tak tam řekli, že včela odolná V.D. je utopie, protože aby byla odolná, musela by málo plodovat a pak by to byly slabé včelstva.
..................

Přesně tak, agentura JPP funguje - jedna paní povídala, že něco je utopie, tak to je pravda...
stačí si přečíst posledního moderního včelaře, a jiní povídají zase něco úplně odlišného - když to jde ve Francii, proč by to nemělo jít u nás?
Jak to víme, že to nejde?
Protože JPP?
:)

RK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48769


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
(e-mailem) --- 7. 12. 2010
Re: Vsem kritikum

Radku když tomu tak rozumíš chop se toho vyšlechti takovou včelu. Vždyť pro tebe to bude jistě hračka a vyděláš majlant. Úplně by stačilo aby matky kladly jen na jaře včely žily jak slepice pár let, VD. by se neměl na čem množit a byl by klid

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Vsem kritikum
> Datum: 07.12.2010 14:13:27
> ----------------------------------------
> Jan Soukup napsal:
>
> >Když jsem byl loni na školení používání vyvíječe aerosolu v dole, tak tam
> řekli, že včela odolná V.D. je utopie, protože aby byla odolná, musela by
> málo plodovat a pak by to byly slabé včelstva.
> .................
>
> Přesně tak, agentura JPP funguje - jedna paní povídala, že něco je utopie,
> tak to je pravda...
> stačí si přečíst posledního moderního včelaře, a jiní povídají zase něco
> úplně odlišného - když to jde ve Francii, proč by to nemělo jít u nás?
> Jak to víme, že to nejde?
> Protože JPP?
> :)
>
> RK
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48772


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
Radek Krušina (85.71.94.235) --- 7. 12. 2010
Re: Vsem kritikum

pepan napsal:

>Radku když tomu tak rozumíš chop se toho vyšlechti takovou včelu.
>Vždyť pro tebe to bude jistě hračka a vyděláš majlant.
>Úplně by stačilo aby matky kladly jen na jaře včely žily jak slepice pár let, VD. by se neměl na čem množit a byl by klid
.............

Vždyť to je zřejmě jediný důvod proč to tu furt vnucuji.
:)
Snažím se vyšlechtit varroatolerantní včelu, a dokud tu všichni budou chovat ty svoje senzitivní potvory, tak mě to kazí.
:)
Musím zalobovat navrchu, aby se změnila vyhláška a zakázalo se léčit.
:)

Omlouvám se, asi už toho nechám.
Chtěl jsem jen vyjádřit údiv nad tím, jak jsou všichni spokojení s tím, jaké včely to v naší kotlině chováme, a že vlastně nic nepotřebujeme, vždyť nám to celý svět závidí, a ono to vlastně ani nejde, vždyť JPP ....

Aby to někdo špatně nepochopil - není to útok ani na veterinu, ani na výzkumný ústav.
Ti zřejmě dělají to, co umí, a co je po nich požadováno.
MY VČELAŘI chceme po nich účinné jedy nastavené na ta nejhorší včelstva.

Proč nás spíš neispiruje takové motto, jaké má přítel Dvorský na svých stránkách - včelařím tak, aby včely žily až tu nebudu.
A většina našich včelstev by určitě bez našich jedů napřežila. Ale nemůžeme si být jistí, že žádná.
Nechtělo by to se snad raději zamyslet jak ta, co by to mohla umět, najít a nechat je žít. A ta ostatní třeba nechat zemřít?
Jak to udělat, aby při tom nezkrachovali ti kdo se včelařením živí?

Prč takové otázky jakoby nikoho nezajímaly?
Aleš Molčík tu píše, že u nich to jde.
Ano, ale proč se o tom oficiálně mlčí?
Nebo mlží jako by někdo věděl, že to jistě nejde?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48779


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
(e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Vsem kritikum

Tak to tak dělej a neplač.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Vsem kritikum
> Datum: 07.12.2010 20:55:11
> ----------------------------------------
> pepan napsal:
>
> >Radku když tomu tak rozumíš chop se toho vyšlechti takovou včelu.
> >Vždyť pro tebe to bude jistě hračka a vyděláš majlant.
> >Úplně by stačilo aby matky kladly jen na jaře včely žily jak slepice pár
> let, VD. by se neměl na čem množit a byl by klid
> ............
>
> Vždyť to je zřejmě jediný důvod proč to tu furt vnucuji.
> :)
> Snažím se vyšlechtit varroatolerantní včelu, a dokud tu všichni budou
> chovat ty svoje senzitivní potvory, tak mě to kazí.
> :)
> Musím zalobovat navrchu, aby se změnila vyhláška a zakázalo se léčit.
> :)
>
> Omlouvám se, asi už toho nechám.
> Chtěl jsem jen vyjádřit údiv nad tím, jak jsou všichni spokojení s tím,
> jaké včely to v naší kotlině chováme, a že vlastně nic nepotřebujeme, vždyť
> nám to celý svět závidí, a ono to vlastně ani nejde, vždyť JPP ....
>
> Aby to někdo špatně nepochopil - není to útok ani na veterinu, ani na
> výzkumný ústav.
> Ti zřejmě dělají to, co umí, a co je po nich požadováno.
> MY VČELAŘI chceme po nich účinné jedy nastavené na ta nejhorší včelstva.
>
> Proč nás spíš neispiruje takové motto, jaké má přítel Dvorský na svých
> stránkách - včelařím tak, aby včely žily až tu nebudu.
> A většina našich včelstev by určitě bez našich jedů napřežila. Ale nemůžeme
> si být jistí, že žádná.
> Nechtělo by to se snad raději zamyslet jak ta, co by to mohla umět, najít a
> nechat je žít. A ta ostatní třeba nechat zemřít?
> Jak to udělat, aby při tom nezkrachovali ti kdo se včelařením živí?
>
> Prč takové otázky jakoby nikoho nezajímaly?
> Aleš Molčík tu píše, že u nich to jde.
> Ano, ale proč se o tom oficiálně mlčí?
> Nebo mlží jako by někdo věděl, že to jistě nejde?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48803


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum

Josef Menšík napsal:
>Tak to tak dělej a neplač.

Pepan
…………………….
Jak píše klasik: „a je to pláč?“

Spíš jsem použil obraty jako, „je mi líto“ či „divím se“

Když jsem vstoupil do diskuse o tom, jak máme ve vyhláškách zakomponováno komisielní léčení, vypustil jsem myšlenku, že jsem zvědavý, kdy se začne oficiálně mluvit o výběru a rozchovávání odolnějších včelstev proti varroáze a vytvářet k tomu podmínky.
To je téma, které mě zajímá, protože jsem pro sebe došel k závěru, že s odolností proti roztoči je třeba něco dělat, a snažím se zajímat o to, co se dělat dá za stávajících podmínek, a co by se mohlo dělat, kdyby se podmínky měnily.

Bohužel toto téma je oficiálně stále tabu, což mě přijde nepochopitelné, protože Ti lidé, kteří o odolnosti mluví a snaží se i vyvíjet aktivity, nejsou žádní „rozvraceči“ a agresivní typy.

Moje občasné vsuvky tímto směrem jsou míněny jednak jako ověření si smysluplnosti či nesmyslnosti mých vlastních myšlenek (ale k tomu potřebuji protiargumenty k tématu, ne doporučení abych neplakal), a jednak jako motivace k přemýšlení pro všechny, kteří přemýšlet chtějí.

Diskuse, která se k tématu rozvinula, mě velmi potěšila, tak to tedy zatím ještě úplně nezabalím a zkusím trochu dalšího teoretizování předložit ke kritice.


Zkusme analyzovat, mějme dvě dogmata :
-       Varroatoleranci (odolnost proti roztočům, kteří se na včelách umí množit) je u včely medonosné krańské rasy možné vyšlechtit
-       Varroatoleranci u včely medonosné kraňské rasy není možné vyšlechtit

Podle mě bychom se mohli všichni shodnout na tom, že jsou to dogmata a zatím neexistuje jednoznačný důkaz ani pro jednu z těchto dejme tomu hypotéz.

A teď se ptám – je v takovéto situaci smysluplné se šlechtěním zbývat, nebo není?
Zase zkusme analyzovat:
-       Varroatoleranci je možné šlechtit, začnou se k tomu vytvářet podmínky, a následně se začne šlechtit. Výsledkem bude varroatolerantní včela, ovšem za předpokladu, že metodické vedení včelstev na dostatečně velkém území nebude tuto varroatoleranci rušit tím, že se tu budou chovat varroasenzitivní včelstva (udržovaná jen chemií), která svými geny budou ovlivňovat okolí
-       Varroatoleranci je možné šlechtit, začnou se k tomu vytvářet podmínky, a následně se začne šlechtit. Výsledkem ale nebude varroatolerantní včela, protože metodické vedení včelstev na dostatečně velkém území bude tuto varroatoleranci rušit tím, že se tu budou chovat varroasenzitivní včelstva (udržovaná jen chemií), která svými geny budou ovlivňovat okolí
-       Varroatoleranci je možné šlechtit, začnou se k tomu vytvářet podmínky, a následně se nezačne šlechtit. Výsledkem nebude varroatolerantní včela, protože to nikoho nezajímá a se šlechtěním se nezačne, i když by byly vytvořeny podmínky
-       Varroatoleranci je možné šlechtit, nezačnou se k tomu vytvářet podmínky, při tom jednotlivci začnou šlechtit. Výsledkem ale nebude varroatolerantní včela, protože metodické vedení včelstev na dostatečně velkém území bude tuto varroatoleranci rušit tím, že se tu budou chovat varroasenzitivní včelstva (udržovaná jen chemií), která svými geny budou ovlivňovat okolí
-       Varroatoleranci je možné šlechtit, nezačnou se k tomu vytvářet podmínky, a následně se nezačne šlechtit. Výsledkem nebude varroatolerantní včela, protože to opět nikoho nezajímá a se šlechtěním se nezačne, a proč taky, není poptávka a ani se šlechtitelům nevytvářejí podmínky.
-       Varroatoleranci není možné šlechtit, začnou se k tomu vytvářet podmínky, a následně se začne šlechtit. Výsledkem nebude varroatolerantní včela, ale je šance dokázat, že to není ani teoreticky možné.
-       Varroatoleranci není možné šlechtit, začnou se k tomu vytvářet podmínky, a následně se nezačne šlechtit. Výsledkem nebude varroatolerantní včela, ani se nepodaří dokázat, že to není možné.
-       Varroatoleranci není možné šlechtit, nezačnou se k tomu vytvářet podmínky, ani se nezačne šlechtit. Výsledkem nebude varroatolerantní včela, ani se nepodaří dokázat, že to není možné.

Abych příspěvek úplně nezahltil, vynechám další teoretické možnosti a pokud by to někoho zajímalo, může si analýzu doplnit a domyslet, popřípadě se i zapojit do diskuse.

Teď můj názor na věc:
Z analýzy mi vyplývá, že jediná smysluplná možnost je do budoucna začít vytvářet na celém území podmínky pro šlechtění a maximálně podporovat šlechtění na varroatoleraci. Máme k tomu u nás velkou organizovanost a nebyl by to problém. Jedině tak se totiž dá jednoznačně potvrdit nebo vyvrátit jedno z dogmat o varroatoleranci.
Aby nedošlo k mýlce, to nemusí znamenat nutně úplně přestat léčit, ale určitě to znamená, začít o problému přemýšlet minimálně na úrovni ZO a mít požadavky nahoru.

Další můj názor na věc:
Stávající stav v ČR je tento:
„Varroatoleranci je možné šlechtit, nezačnou se k tomu vytvářet podmínky, při tom jednotlivci začnou šlechtit. Výsledkem ale nebude varroatolerantní včela, protože metodické vedení včelstev na dostatečně velkém území bude tuto varroatoleranci rušit tím, že se tu budou chovat varroasenzitivní včelstva (udržovaná jen chemií), která svými geny budou ovlivňovat okolí“

Děkuji za shovívavost s dlouhým příspěvkem.
A prosím o názory na věc. Pomůže mi to si zase lépe utřídit myšlenky.

Díky.


Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48899


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                   
gp (93.92.52.23) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum

Ahoj Radku, teoretizuji jinak. Otázkou je, jestli VJ (Jacobsoni) a VD(Destructor)byly dva od počátku šíření nebo se uskutečnil vývoj, pokud ano, bude pokračovat na něco nového? Jestli ano, lze tedy místo potlačení čekat novýho roztoče vyvinutého z VD?

Myslím si, že ho zastavíme takto. Roztoč má stále ideální podmínky se stále geneticky přizpůsobovat. Jediná možnost je zavádění chemického kolotoče a doufat, že bude kolotoč stále fungovat. Kolotoč se musí neustále zpětně kontrolovat. Musí se z toho chemického kolotoče za čas něco jako prostředek vypustit a také něco nového jako účinná látka nebo prostředek dát. Proto, protože jak jsem napsal, roztoč se stále přizpůsobuje.

Tak jak se rychle proti chemické látce přizpůsobuje, tak takové přizpůsobení i umí rychle prý ztratit. Dělat selekci je dobré, ale jak ji dělat? Jsou vůbec nějaké výchozí standardy selekce proti VD?

Zajímavost.Podle databáze, roztočů co se vyskytují na včelovitých jsou stovky. Více méně asi bez problému přemnožení a razantního úhymu hostitele. Dokonce stejně jako na Javě tu máme na stepi nad Popicema prý jakousi raritu. Ale to už jsem odbočil. Také je to už nějaká doba co jsem to četl a hodnotil.

_gp_
........
Radek Krušina: Děkuji za shovívavost s dlouhým příspěvkem.
A prosím o názory na věc. Pomůže mi to si zase lépe utřídit myšlenky.

Díky.


Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48901


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                      
Pavel Holub (178.248.56.32) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum

"""Ahoj Radku, teoretizuji jinak. Otázkou je, jestli VJ (Jacobsoni) a VD(Destructor)byly dva od počátku šíření nebo se uskutečnil vývoj, pokud ano, bude pokračovat na něco nového? Jestli ano, lze tedy místo potlačení čekat novýho roztoče vyvinutého z VD? """""
Pokud se umožní vývoj vztahu parazita a hostitele, tak právě tehdy k tomu nedojde, pokud do toho člověk strká nos, tak nastolení rovnováhy narušuje. Příliš agresívní parazité se sami vyřadí. Pokud tedy člověk i nadále hodlá ten nos do toho strkat, musí v prvním kroku chtít a ve druhém pochopit mechanismus tohoto vztahu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48905


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                         
gp (93.92.52.23) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum

Rovnováha? Jaká rovnováha? Včela medonosná se rozšířila v poslední době díky zvýšené migrace člověka po Zemi. Co ale způsobylo to, že se na všech deskách nevyskytovala? Druhově kdysi na nějakých kontinentech vyhynula? Co tedy způsobil úbytek druhů včel na kontinentálních deskách při pohybech a dělení Pangey?

_gp_
.......
Pavel Holub (178.248.56.32) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48741) (48744) (48747) (48759) (48765) (48768) (48769) (48772) (48779) (48803) (48899) (48901)
.......
"""Ahoj Radku, teoretizuji jinak. Otázkou je, jestli VJ (Jacobsoni) a VD(Destructor)byly dva od počátku šíření nebo se uskutečnil vývoj, pokud ano, bude pokračovat na něco nového? Jestli ano, lze tedy místo potlačení čekat novýho roztoče vyvinutého z VD? """""
Pavel Holub: Pokud se umožní vývoj vztahu parazita a hostitele, tak právě tehdy k tomu nedojde, pokud do toho člověk strká nos, tak nastolení rovnováhy narušuje. Příliš agresívní parazité se sami vyřadí. Pokud tedy člověk i nadále hodlá ten nos do toho strkat, musí v prvním kroku chtít a ve druhém pochopit mechanismus tohoto vztahu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48910


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                            
Pavel Holub (178.248.56.32) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum

""Co tedy způsobil úbytek druhů včel na kontinentálních deskách při pohybech a dělení Pangey? ""
Varroa destructor!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48923


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                               
gp (93.92.52.23) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum

To jste si vymyslel nebo máte zdroj informací. Zajímalo by mne to velmi, jestli na to někdo už přišel. Já toto dal jen jako teorii do souvislosti se zmiňovanou rovnováhou, v kterou u roztoče varroa nevěřím._gp_
.......
Pavel Holub (178.248.56.32) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48741) (48744) (48747) (48759) (48765) (48768) (48769) (48772) (48779) (48803) (48899) (48901) (48905) (48910)
""Co tedy způsobil úbytek druhů včel na kontinentálních deskách při pohybech a dělení Pangey? ""
Varroa destructor!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48926


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                  
Pavel Holub (178.248.56.32) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum

To jste si vymyslel nebo máte zdroj informací. Zajímalo by mne to velmi, jestli na to někdo už přišel. Já toto dal jen jako teorii do souvislosti se zmiňovanou rovnováhou, v kterou u roztoče varroa nevěřím._gp_
.......

:-) Čtu vám myšlenky.
Teď vážně. Měli bychom se alespoň pokusit potvrdit či vyvrátit možnost benigního vztahu Varroa destructor a A.m.c. Měli bychom dát včele tu šanci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48934


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                     
gp (93.92.52.23) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum

Jsem v této otázce spíše pesimista. Mám ale podmínky se o toto pokusit. Bohužel jak to bez rizika začít, když jsou čísla zamoření v podletí stále stejná? Jsou tu výkyvy ve spadech, ale to je vždy dáno celkovou situací zavčelení v okolí. Jediné co mne potkalo byla zkušenost, kdy za stejných podmínek ošetřování padaly stanoviště a tři byly naprosto odlišné a perfektní, přitom vzdušná vzdálenost 3km a v kříži vedle padavek. Jenže to má do genetiky hodně daleko. Bylo to snůškovými podmínkami. Velký spad byl i tam. Také podezření na ošetření slunečnice a byl přitom i suchý rok kdy nektarodárnost slunečnice spolu s osivem byl problém u všech včelařů v okolí. _gp_
..........
Pavel Holub :-) Čtu vám myšlenky.
Teď vážně. Měli bychom se alespoň pokusit potvrdit či vyvrátit možnost benigního vztahu Varroa destructor a A.m.c. Měli bychom dát včele tu šanci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48936


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                            
(e-mailem) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum

Nic nezpůsobilo vyhynutí . Včela se vyvinula až po roztržení superkontinentu Gotvana

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vsem kritikum
> Datum: 09.12.2010 12:50:15
> ----------------------------------------
> Rovnováha? Jaká rovnováha? Včela medonosná se rozšířila v poslední době
> díky zvýšené migrace člověka po Zemi. Co ale způsobylo to, že se na všech
> deskách nevyskytovala? Druhově kdysi na nějakých kontinentech vyhynula? Co
> tedy způsobil úbytek druhů včel na kontinentálních deskách při pohybech a
> dělení Pangey?       
>
> _gp_
> ......
> Pavel Holub (178.248.56.32) --- 9. 12. 2010
> Re: Vsem kritikum (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48741)
> (48744) (48747) (48759) (48765) (48768) (48769) (48772) (48779) (48803)
> (48899) (48901)
> ......
> """Ahoj Radku, teoretizuji jinak. Otázkou je, jestli VJ (Jacobsoni) a
> VD(Destructor)byly dva od počátku šíření nebo se uskutečnil vývoj, pokud
> ano, bude pokračovat na něco nového? Jestli ano, lze tedy místo potlačení
> čekat novýho roztoče vyvinutého z VD? """""
> Pavel Holub: Pokud se umožní vývoj vztahu parazita a hostitele, tak právě
> tehdy k tomu nedojde, pokud do toho člověk strká nos, tak nastolení
> rovnováhy narušuje. Příliš agresívní parazité se sami vyřadí. Pokud tedy
> člověk i nadále hodlá ten nos do toho strkat, musí v prvním kroku chtít a
> ve druhém pochopit mechanismus tohoto vztahu.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48931


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                               
a.turčáni (94.229.32.130) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum

Nic nezpůsobilo vyhynutí . Včela se vyvinula až po roztržení superkontinentu Gotvana pepan

Trochu som si prevetral vedomosti na Wikipedii a musím Ťa Pepan trochu doplniť. Gondwana nebola ešte super pevnina, nachádzala na južnej časti pologuli asi pred 600 miliónmi rokov.
Super pevnina PANGEA sa vytvorila o niečo pozdejšie pred 300 až 120 miliónmi rokmi z ktorej sa oddelili všetky dnešné pevniny. Vývoj druhov sa dovtedy udial na super pevnine PANGEY a do tej doby sa vyvinul i primitívny druh včely ako takej.Rozdelením superpevniny sa dostali na nové kontinety i včela, ostatné živočíšstvo a potrebný biotop. Takže Gustiho predpoklad môže byť správny. No, pochybnosti vždy ostávajú.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48937


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                  
(e-mailem) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum

Já si to již uvědomil taky Nějak mě ta pangea z paměti vypadla. Stárnem a blbnem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Vsem kritikum
> Datum: 09.12.2010 17:46:02
> ----------------------------------------
> Nic nezpůsobilo vyhynutí . Včela se vyvinula až po roztržení
> superkontinentu Gotvana pepan
>
> Trochu som si prevetral vedomosti na Wikipedii a musím Ťa Pepan trochu
> doplniť. Gondwana nebola ešte super pevnina, nachádzala na južnej časti
> pologuli asi pred 600 miliónmi rokov.
> Super pevnina PANGEA sa vytvorila o niečo pozdejšie pred 300 až 120
> miliónmi rokmi z ktorej sa oddelili všetky dnešné pevniny. Vývoj druhov sa
> dovtedy udial na super pevnine PANGEY a do tej doby sa vyvinul i primitívny
> druh včely ako takej.Rozdelením superpevniny sa dostali na nové kontinety i
> včela, ostatné živočíšstvo a potrebný biotop. Takže Gustiho predpoklad
> môže byť správny. No, pochybnosti vždy ostávajú.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48939


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                  
(e-mailem) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum

Ten předpokld asi správný nebude. Austrálie a oba americké kontinenty měly původní složení vegetace odlišné od eroasie a Afriky a hodně nezávislé na opylení hmyzem.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Vsem kritikum
> Datum: 09.12.2010 17:46:02
> ----------------------------------------
> Nic nezpůsobilo vyhynutí . Včela se vyvinula až po roztržení
> superkontinentu Gotvana pepan
>
> Trochu som si prevetral vedomosti na Wikipedii a musím Ťa Pepan trochu
> doplniť. Gondwana nebola ešte super pevnina, nachádzala na južnej časti
> pologuli asi pred 600 miliónmi rokov.
> Super pevnina PANGEA sa vytvorila o niečo pozdejšie pred 300 až 120
> miliónmi rokmi z ktorej sa oddelili všetky dnešné pevniny. Vývoj druhov sa
> dovtedy udial na super pevnine PANGEY a do tej doby sa vyvinul i primitívny
> druh včely ako takej.Rozdelením superpevniny sa dostali na nové kontinety i
> včela, ostatné živočíšstvo a potrebný biotop. Takže Gustiho predpoklad
> môže byť správny. No, pochybnosti vždy ostávajú.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48940


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                      
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum

>
>
> Myslím si, že ho zastavíme takto. Roztoč má stále ideální podmínky se
> stále geneticky přizpůsobovat. Jediná možnost je zavádění chemického
> kolotoče a doufat, že bude kolotoč stále fungovat. Kolotoč se musí neustále
> zpětně kontrolovat. Musí se z toho chemického kolotoče za čas něco jako
> prostředek vypustit a také něco nového jako účinná látka nebo prostředek
> dát. Proto, protože jak jsem napsal, roztoč se stále přizpůsobuje.
>

Chemicky kolotoc to je pekne souslovi

V co tedy vlastne doufat? V ten kolotoc nebo v tu toleranci.

Co je, ci bude vlastne narocnejsi, udrzet ten kolotoc roztoceny nebo
vyslechtil odolnejsi ci VT vcelu?

Je docela otazka kolik latek lze v tom kolotoci tocit a kolik to bude
predpokladat znalosti a umu vcelaru.

Tak hlavne aby se nam ten kolotoc nedotocil....

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48908


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                         
gp (93.92.52.23) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum

Není možné za současné situace, aby se chemie a resp. i biochemie nějak zastavila. Máme tady na internetu řadu chemoterapeutik, o kterých nemá včelař v ČR ani potuchy, že se jinde nabízí a prodávají a používají.

Velkou budoucnost má podle mne biochemie. Ví se, že třeba hodně se dá ovlivnit, jak se ví, i snůškou. Ta je někdy také v souvislostech nepřímo akaracidní. A to jsou výchozí postupy v chemii pro budoucnost. Takovým přípravkům se říká třeba mikrobiální modulátory. Používají se i v humální medicíně, jsou pěkně drahé, ale umí prý v prevenci omezit viry (zprávy z výzkumu). A s tím se řeší přeci částečně i patogenita a destrukce Destructora. Takže vliv může mít i potravinový doplněk podávaný včelstvům. Také toto téma je začleněné v přednášce p. Titěry. Že se stále něco takového ověřuje, patentuje a vyvíjí.

Kvůli nějakému typu potravy co pluje do úlu se může zase nevědomky špatně selektovat ve výběru.

Zajímavost. Protimoru se tu na jihu točí už rok, teorie taková, že má vliv podávání čaje z konopí. Jsou tu i pozůstalosti včelařů, kteří v potravinové doplňky věříli. A jsou tu i stále a věří. Včela je také živý tvor. _gp_


......
Tomás Heřman: Tak hlavne aby se nam ten kolotoc nedotocil....

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48915


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                      
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum

_gp_ napsal:
>Ahoj Radku, teoretizuji jinak. Otázkou je, jestli VJ (Jacobsoni) a VD(Destructor)byly dva od počátku šíření nebo se uskutečnil vývoj, pokud ano, bude pokračovat na něco nového? Jestli ano, lze tedy místo potlačení čekat novýho roztoče vyvinutého z VD?
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Ahoj Gustave,
Podle toho co si pamatuji, že jsem někde četl, když jsem to hledal, tak varroa destruktor je jiný druh než varroa jacobsoni.
Trochu se to dá odvodit i logicky – víme, že varroa jacobsoni se na včele medonosné nemnoží
Varroa destruktor se množí, tedy varroa destruktor není varroa jacobsoni.
Pokud se tedy varroa jacobsoni na včele medonosné opravdu nemnoží, potom se dá těžko teoreticky vymyslet způsob zmutování varroa jacobsoni až po začátku parazitování na včele medonosné.
Možná někdo ví i zdroj a doplní to, popřípadě vyvrátí, ale pro problém varroatolerance to není zřejmě důležité.
RK
……………………

_gp_ napsal:

>Myslím si, že ho zastavíme takto. Roztoč má stále ideální podmínky se stále geneticky přizpůsobovat. Jediná možnost je zavádění chemického kolotoče a doufat, že bude kolotoč stále fungovat. Kolotoč se musí neustále zpětně kontrolovat. Musí se z toho chemického kolotoče za čas něco jako prostředek vypustit a také něco nového jako účinná látka nebo prostředek dát. Proto, protože jak jsem napsal, roztoč se stále přizpůsobuje.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Toto je jediný možný způsob způsob boje, ve který má zřejmě smysl doufat, pouze kdyby se potvrdilo, že včela medonosná jako druh není schopná varroatolerance. To už je ale zřejmě jisté, že jako druh to včela medonosná umí – žít s roztočem (africká plemena,…), ovšem nevíme to o kraňské rase.
Takže pokud by se podařilo potvrdit, že to není možné u kraňky, stále ještě by zbývala zřejmě cesta křížení mezi rasami. Ale to už je jiné téma.
…………………………..

_gp_ napsal:
>Tak jak se rychle proti chemické látce přizpůsobuje, tak takové přizpůsobení i umí rychle prý ztratit. Dělat selekci je dobré, ale jak ji dělat? Jsou vůbec nějaké výchozí standardy selekce proti VD?
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Současný přístup k roztoči u nás je zřejmě na tom chemickém kolotoči postaven.
Někdy se říká, že je postaven na nejhoršího včelaře. Zkusím kacířskou myšlenku – není to tak. Podle mě je postaven tak, aby neuhynulo to nejméně odolné včelstvo. A když už to současný kolotoč nebude stihat, něco se chemicky přidá.
A životně důležité, aby co nejvíce včelstev přežilo, to není pro hobby včelaře, ale pro ty, kdo se včelařením živí. To není nic proti profi včelařům, naopak, je třeba vidět, že oni můžou mít v tomto jiný pohled na věc, jiný cíl.
Vzhledem k cíli – aby přežila i ta nejméně odolná včelstva, je náš systém zřejmě na světové špičce.
Ale je otázkou, jestli to za pár let či desítek let, pokud se nic nezmění, opravdu nebude jen skanzen těch nejméně odolných včelstev na světě. Jestli bychom ten cíl neměli přehodnotit.
Ta nejjednodušší selekce by byla rušit nejméně odolná včelstva a rozchovávat odolnější. Problém při současné metodice je ten, že ta nejméně odolná buď nepoznáme, nebo poznáváme těžko. Pokud se několikrát za rok aplikuje chemie, potom na kondici včelstev nepoznáme, jak jim roztoč dělá problémy.
Aleš Molčík a jeho ZO provádí selekci zřejmě na základě spadu při prvním léčení varidolem. To je zřejmě velké plus a něco už to řekne, ale je otázkou, jak moc při pravidelném podávání léčiv výběr odolných včelstev je zatížen náhodnými vlivy. Také se nedá ověřit, jak reagují včelstva pod tlakem roztočů.
To si naopak neustále ověřujeme u nás, a možná je to spíš výhoda než nevýhoda, jak se často presentuje.
Kde vzít v ČR materiál pro rozchovávání se člověk oficiálně nedozví. Je to o tom vytváření podmínek. Ale kdo se pídí, ten najde alespoň šlechtitele či chovatele, kteří se problémem zabývají a neignorují jej, takoví by se měli podpořit i odběrem matek. Samozřejmě to nejsou plně varroatolerantní včely.
Vlastní možné mechanismy tolerance už tu byly párkrát popsány a ty by zřejmě stály u těch standardů, kdyby se tím někdo začal oficiálně zabývat.
Taky se dá v rámci ZO rozchovávat to místní, co se nejlépe osvědčuje (kdyby se nemuselo léčit – tedy např. nejmíň léčebných zásahů, nejmenší spad, nejlepší kondice) . Ale je to vždy o tom samém, jak to posoudit, když je pod sankcí nařízeno x krát léčit.
Takže když už jsme u systému, zkusím nadhodit ke kritice pár myšlenek, kudy by se třeba nabízela teoreticky cesta, o čem bychom mohli v ZO diskutovat:
-       Možná se někde dá nastudovat, jak to dělají v Holandsku, a něco převzít, jak o tom tu někteří psali. Nevím, jestli ale někdo má nějaké ucelené poznatky o jejich systému, které jsou volně k dispozici
-       Nabízí se také možnost nařizování ve vyhlášce změnit v doporučení. To by ale zřejmě narazilo na obavu z chaosu.
-       Také by bylo možné jít cestou výjimek ve vyhlášce, podobně jako je to u ekologického chovu – např. ti kdo se zavážou sledovat svoje včelstva a poskytovat údaje z monitorování SVS, můžou léčit individuálně podle nějakého dohodnutého klíče.
Určitě by se dalo vymyslet i mnoho dalších variant, ale zatím tu máme pod sankcí nařízeno léčit a spoléháme se na to, že když to uděláme jinak, že to zatím nikdo nekontroluje.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48928


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                         
gp (93.92.52.23) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum

Radek Krušina: Možná někdo ví i zdroj a doplní to, popřípadě vyvrátí, ale pro problém varroatolerance to není zřejmě důležité.
RK
............
Pěkně to popsal p. A. Přidal. Online jsem to tehdy s obtížemi spojené s chybami po zveřejnění, přenesl do systému VN. Nyní je to jak v MV tak na mém funkčním testovacím prostoru na ic.cz, možná i ve Včelařství, to nevím.

http://vcelarsky.tym.cz/vcelarskenoviny/index.php/cs/nemoci-skudci/269-vysvetleni-nomenklatoriky-a-taxonomie-v-celedi-varroidae-klestikoviti.html

Podle mého názoru pochopení problematiky vzniku a zániku kolonií druhů včel pomůže v pochopení problematiky při dnešních selekcích._gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48935


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                         
gp (93.92.52.23) --- 10. 12. 2010
Re: Vsem kritikum

Nevím, jestli by reakce něměla být ve smyslu, že alespoň něco jako vědecký poznatek o odolnosti VD, tu je příznivý.

Nechápu ale reakci v tom smyslu, že profi včelaři se snaží množit nějaké žebráky. Můžeš mi to vysvětlit Radku jednu věc? Musíš mne to ale vysvětli polopatě. Jak Ty poznáš odolné včelstvo? Jak Ty poznáš neodolné včelstvo? Jak může u velkého a malého včelaře neodolné neuhynout? Velký má nějakou protekci u kacířů? Neaplikovat na Hustopecku u Tebe chemii znamená, o včely podle scénáře o úhynech na VD dojít. Nejsem modlář. Uvažování a má práce by neměla postrádat racionální základ. O tom Holanďanovi bych raději asi pochyboval. Nevěřím moc ničemu, co nevidím. To alespoň ekozemědělství má řád a ochrané lhůty a netváří se to jako nějaký alibismus? Vystupovat ale tak jako že neošetřuji a přitom když dojde nato že musím zaléčit a léčím ... Není to už nějaká včelařská a lidská zvrhlost? To si můžu pustit reklamy a masírovat se bez úhony na zdraví mých včel._gp_


......
_gp_ napsal:
>Tak jak se rychle proti chemické látce přizpůsobuje, tak takové přizpůsobení i umí rychle prý ztratit. Dělat selekci je dobré, ale jak ji dělat? Jsou vůbec nějaké výchozí standardy selekce proti VD?
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Současný přístup k roztoči u nás je zřejmě na tom chemickém kolotoči postaven.
Někdy se říká, že je postaven na nejhoršího včelaře. Zkusím kacířskou myšlenku – není to tak. Podle mě je postaven tak, aby neuhynulo to nejméně odolné včelstvo. A když už to současný kolotoč nebude stihat, něco se chemicky přidá.
A životně důležité, aby co nejvíce včelstev přežilo, to není pro hobby včelaře, ale pro ty, kdo se včelařením živí. To není nic proti profi včelařům, naopak, je třeba vidět, že oni můžou mít v tomto jiný pohled na věc, jiný cíl.
Vzhledem k cíli – aby přežila i ta nejméně odolná včelstva, je náš systém zřejmě na světové špičce.
Ale je otázkou, jestli to za pár let či desítek let, pokud se nic nezmění, opravdu nebude jen skanzen těch nejméně odolných včelstev na světě. Jestli bychom ten cíl neměli přehodnotit.
Ta nejjednodušší selekce by byla rušit nejméně odolná včelstva a rozchovávat odolnější. Problém při současné metodice je ten, že ta nejméně odolná buď nepoznáme, nebo poznáváme těžko. Pokud se několikrát za rok aplikuje chemie, potom na kondici včelstev nepoznáme, jak jim roztoč dělá problémy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48942


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                            
Radek Krušina (85.71.94.235) --- 10. 12. 2010
Re: Vsem kritikum

-gp- napsal:

>Nechápu ale reakci v tom smyslu, že profi včelaři se snaží množit nějaké žebráky.
>Můžeš mi to vysvětlit Radku jednu věc? Musíš mne to ale vysvětli polopatě.
..............

Zkusím polopatě.
Pokud by u nás byla většina profi včelařů, životně závislých (protože je to jejich obživa) na co nejlepším přežívání včelstev, potom bych chápal lépe náš systém chemicky nastavený na přežívání nejméně odolných včelstev.

U nás je ale většina hobby včelařů, tak ten systém nechápu.

Neznamená to, že profi včelaři mají mrzáky, proč by to měli být mrzáci? Jen prostě chápu, že by mohli mít opatrnější přístup k ověřování či vyvracení dogmat o varroatoleranci.

Ale vůbec to neznamená, že se nemusím mýlit a naopak profi včelaři v tomto, pokud se rozhodnou se tím zabývat, naopak můžou velmi pozitivně ovlivnit své okolí, protože vlastní procentuelně v oblasti velké procento včeltev, a geny svých včelstev si můžou podstatně ovlivnit své okolí. To hobby včelaři můžou, jen pokud se spojí, a to tu zatím neexistuje.

Že to jde cestou hledání odolnějších včelstev i u profi včelařů, je možné si přečíst v moderním včelaři o Kefussovi z Franice. Taky Bronislav Gruna se u nás pro tuto cestu zřejmě rozhodl.

Zkus prosím vnímat tu poznámku o profi včelařích tak, jak jsem ji myslel - že je pro mě pochopitelná z jejich strany nedůvěra a větší opartnost, protože je to zdroj jejich obživy.

Ahoj

Radek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48943


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                               
gp (93.92.52.23) --- 10. 12. 2010
Re: Vsem kritikum

V Toulouse je pěkné žití. Také mít podíl na včelaření v Chile bych bral. Pár včelstev 25 km severně od Toulouse také. Myslím, že ho jeho ztráta včelstev spolu s moudrostí v jeho věku posílila natolik, že bych také asi se známýma z Polska a Německa v jeho kůži, takovou činnost dělal. Matky za 650€. Mít možnosti najaře dovést 6000 matek a naopak vyvést. ... Tomu člověku nezahá u nás v ČR nikdo koho ve včelařství znám s jeho možnostmi ani po palec na jeho noze. Má úplně jiné možnosti než my v Čechách. Jeho testy jsou jen příčinou té ztráty která ho potkala.
Patří mu jméno vedle významných včelařů Evropy, ne-li světa.

Bohužel náš zapadákov zůstane vždy jen zapadákovem. Nemáme tu takové možnosti. Jsme jen suchozemci. A on pán s velkými životními zkušenostmi._gp_


......
Že to jde cestou hledání odolnějších včelstev i u profi včelařů, je možné si přečíst v moderním včelaři o Kefussovi z Franice.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48945


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                  
(e-mailem) --- 11. 12. 2010
Re: Vsem kritikum

Právě toto uvažování , převážení všeho živého nás přivedlo tam kde jsme. Říké se tomu také "důsledky globalizace". Dnes se tomu svět začíná bránit. Také představa, že vše doma je špatně a jen západ je pokrok není zrovna to nejlepší. Nějak se nám vytrácí v důsledku našich pokřivených představ Rozum. Napřed jsme byli křivení do červena, teď do modra. Jejich směs by měla být fialová = zlatá střední.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vsem kritikum
> Datum: 10.12.2010 22:57:09
> ----------------------------------------
> V Toulouse je pěkné žití. Také mít podíl na včelaření v Chile bych bral.
> Pár včelstev 25 km severně od Toulouse také. Myslím, že ho jeho ztráta
> včelstev spolu s moudrostí v jeho věku posílila natolik, že bych také asi
> se známýma z Polska a Německa v jeho kůži, takovou činnost dělal. Matky za
> 650€. Mít možnosti najaře dovést 6000 matek a naopak vyvést. ... Tomu
> člověku nezahá u nás v ČR nikdo koho ve včelařství znám s jeho možnostmi
> ani po palec na jeho noze. Má úplně jiné možnosti než my v Čechách. Jeho
> testy jsou jen příčinou té ztráty která ho potkala.
> Patří mu jméno vedle významných včelařů Evropy, ne-li světa.
>
> Bohužel náš zapadákov zůstane vždy jen zapadákovem. Nemáme tu takové
> možnosti. Jsme jen suchozemci. A on pán s velkými životními
> zkušenostmi._gp_
>
>
> .....
> Že to jde cestou hledání odolnějších včelstev i u profi včelařů, je možné
> si přečíst v moderním včelaři o Kefussovi z Franice.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48948


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                     
Pavel Holub (178.248.56.32) --- 11. 12. 2010
Re: Vsem kritikum

"""Právě toto uvažování , převážení všeho živého nás přivedlo tam kde jsme. Říké se tomu také "důsledky globalizace". Dnes se tomu svět začíná bránit. Také představa, že vše doma je špatně a jen západ je pokrok není zrovna to nejlepší. Nějak se nám vytrácí v důsledku našich pokřivených představ Rozum. Napřed jsme byli křivení do červena, teď do modra. Jejich směs by měla být fialová = zlatá střední."""

Vašemu postoji rozumím. Příroda ale nerozumí politice. To je velké štěstí. Právě chtíč a velká politika vládne Českem, ať je modrá, rudá či duhová. Jen politika rozeznává zastánce a odpůrce. Příroda rozeznává jen schopné od neschopných. Kompromisu je schopný jen ohleduplný a rozumný člověk.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48950


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                        
(e-mailem) --- 11. 12. 2010
Re: Vsem kritikum

Právě toto lze pak snadno aplikovat na náš problém. TO JE. Důsledně sledovat včelstva na svém stanovišti, pečlivě vybírat materiál k dalšímu rozchovu na základě vlastních poznámek a požadavků. Nespoléhat na paměť ale mít u každého včelstva kartu s poznámkami. V žádném případě nehledat záchranu v každoročním nákupu byť vyhlášených matek. Natož ještě v cizině. Uvědomte si jednu věc; Chov matek je Byznys; pokud by jste chtěli kvalitu tak musíte kupovat tzv. prověřené a to je ještě dražší jak F1


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vsem kritikum
> Datum: 11.12.2010 09:53:17
> ----------------------------------------
> """Právě toto uvažování , převážení všeho živého nás přivedlo tam kde jsme.
> Říké se tomu také "důsledky globalizace". Dnes se tomu svět začíná bránit.
> Také představa, že vše doma je špatně a jen západ je pokrok není zrovna to
> nejlepší. Nějak se nám vytrácí v důsledku našich pokřivených představ
> Rozum. Napřed jsme byli křivení do červena, teď do modra. Jejich směs by
> měla být fialová = zlatá střední."""
>
> Vašemu postoji rozumím. Příroda ale nerozumí politice. To je velké štěstí.
> Právě chtíč a velká politika vládne Českem, ať je modrá, rudá či duhová.
> Jen politika rozeznává zastánce a odpůrce. Příroda rozeznává jen schopné od
> neschopných. Kompromisu je schopný jen ohleduplný a rozumný člověk.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48951


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                           
Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 11. 12. 2010
Re: Vsem kritikum

Menšík:
Důsledně sledovat včelstva na svém stanovišti, pečlivě vybírat materiál k dalšímu rozchovu na základě vlastních poznámek a požadavků.

J. Burgel:
mám víceleté záznamy spadu roztočů u 25ti včelstev.
Přirozené spady jsou pravděpodobně zkresleny marvenci.
Nejprůkaznější jsou jistě spady po ošetření z toho nejjasněji po první fumigaci.
Záznamy spadu ( ovlivněných léčením)jsou samozřejmě rozdílné co do jednotlivých roků a u jednotlivých včelstev, je to soubor čísel ze kterého neumím zcela zodpovědně a objektivně vybírat k dalšímu chovu varroatolerantní material.
Vidím to jako jeden velký problém z mnoha dalších.
J. Bűrgel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48954


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                     
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 11. 12. 2010
Re: Vsem kritikum

Tak to je na snadě otázka, proč se vůbec o takové šlechtění zajímáme?
Bond testy tu dělá pár jednotlivců. Dovoz genetického materiálu jako
sperma a matky a následné selekce z toho tu také provádí pár lidí.
Nevím ale o nikom, kdo by tu dovážel z jižní polokoule nulté a určitě
ověřené matky, kterým se zde jen přihodí dělnice a selekce může
pokračovat. Mluvíme tu o intenzivní selekci. Ani v případě Holanďanů
ani nemáme jak ten materiál namnožit v ovlivnitelném kvantu pro naše
území za minimum času kolem března a dubna. Tady se množí oproti tomu
jen jakýsi autochtonní materiál a to úplně jinak než je světová
realita. Je možné tu inseminací cosi zbaslit, ale nechci vidět ty
počáteční ztráty a problémy. Jedině si to dovést načerno sám a držet
otom kravatu s rizikem dost dlouhého kriminálu nějaké země EU. Nemáme
tu přístup k moři, tz: problematická obměna materiálu. Máme tu
povinnou kraňku podle zákona. Jakmile nejsou adekvátní podmínky
ctěných přednášejících shodné s našima, je to alespoň pro mne uzavřená
záležitost a ztráta času.

Jak začít? Změnit plemenářský zákon, změnit přístup MZe a ČSV, zvýšit
dovoz materiálu s nepřetržitým ověřováním (viz. Francie - ostrov
Chile, Holandsko - jejich ostrovy) se opravdu v našich podmínkách dá,
ale kdo to bude dělat? Já to dělat ani jako včelař s mnoha včelstvy
nebudu. A znovu jsem u té ztráty času, protože navíc mi ČSV a VÚ Dol v
těchto otázkách při kolektivním rozhodování jako nepřekonatelný
problém. Chybí nato hodně peněz, které plujou do úplně jiného. Trvám
natom, že myslet si, že ty podmínky (dovoz, selekce, izolované
množení, zpětný vývoz na ostrov) nejsou potřeba je právě ta zvrhlost.
Ti přednášející pánové z Holandska a Francie (nebo Chile?) toto určitě
moc dobře ví, ale jen my si myslíme, že z hovna upleteme bič.

_gp_

Dne 11. prosince 2010 9:29 <Josef.Mensik/=/seznam.cz> napsal(a):
> Právě toto uvažování , převážení všeho živého nás přivedlo tam kde jsme. Říké se tomu také "důsledky globalizace". Dnes se tomu svět začíná bránit. Také představa, že vše doma je špatně a jen západ je pokrok není zrovna to nejlepší. Nějak se nám vytrácí v důsledku našich pokřivených představ Rozum. Napřed jsme byli křivení do červena, teď do modra. Jejich směs by měla být fialová = zlatá střední.
>
> Pepan
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
>> Předmět: Re: Vsem kritikum
>> Datum: 10.12.2010 22:57:09
>> ----------------------------------------
>> V Toulouse je pěkné žití. Také mít podíl na včelaření v Chile bych bral.
>> Pár včelstev 25 km severně od Toulouse také. Myslím, že ho jeho ztráta
>> včelstev spolu s moudrostí v jeho věku posílila natolik, že bych také asi
>> se známýma z Polska a Německa v jeho kůži, takovou činnost dělal. Matky za
>> 650 EURO. Mít možnosti najaře dovést 6000 matek a naopak vyvést. ... Tomu
>> člověku nezahá u nás v ČR nikdo koho ve včelařství znám s jeho možnostmi
>> ani po palec na jeho noze. Má úplně jiné možnosti než my v Čechách. Jeho
>> testy jsou jen příčinou té ztráty která ho potkala.
>> Patří mu jméno vedle významných včelařů Evropy, ne-li světa.
>>
>> Bohužel náš zapadákov zůstane vždy jen zapadákovem. Nemáme tu takové
>> možnosti. Jsme jen suchozemci. A on pán s velkými životními
>> zkušenostmi._gp_
>>
>>
>> .....
>> Že to jde cestou hledání odolnějších včelstev i u profi včelařů, je možné
>> si přečíst v moderním včelaři o Kefussovi z Franice.
>>
>>
>>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48955


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                     
Lukáš Matela (89.24.189.86) --- 11. 12. 2010
Re: Vsem kritikum

> Právě toto uvažování, převážení všeho živého nás přivedlo
> tam kde jsme.
Ano, genocida A.m.m. v minulém století nebyla asi nejšťastnější. Ale co teď?

> Říká se tomu také "důsledky globalizace".
Ale ta zavrhovaná globalizace má i "pozitiva". Ono totiž ke slušnému živobytí u nás dnes stačí "odkroutit" 8 hodin v zaměstnání a dalších 8 hodin dne se lze válet už jen válet TV a nebo se věnovat koníčkům. Také umožňuje si přečíst na internetu, kde se co dělá jinak než u nás. (ale to už se dostáváme jinam...)

> Také představa, že vše doma je špatně a jen západ je
> pokrok není zrovna to nejlepší.
Přesně tak. Například české proorganizované včelařství nám závidí celý svět, jak se lze často dočíst. Západ, východ, sevej i jih se mají co učit od nás. Proč se ale stále opakují plošné úhyny? Asi pár lajdáků, co nedodržují metodiku... Ale že by jich bylo místně až 80%, jinde jen třeba 20% ?

> Nějak se nám vytrácí v důsledku našich pokřivených
> představ Rozum.
Pár těch, co "nespořádají" vše to co je jim servírováno na talíř zde diskutují o varroatoleranci, poukáží na to, že na západě to už funguje. Někteří z nich vidí jako perspektivní cestu (méně pracnou než prošlapávat tutéž cestu od začátku) obohatit genetickým materiálem VT včel naše "národní bohatství". Že by ztratili rozum?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48961


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                        
R. Polášek (85.71.180.241) --- 11. 12. 2010
Re: Vsem kritikum

"> Říká se tomu také "důsledky globalizace".
Ale ta zavrhovaná globalizace má i "pozitiva". Ono totiž ke slušnému živobytí u nás dnes stačí "odkroutit" 8 hodin v zaměstnání a dalších 8 hodin dne se lze válet už jen válet TV a nebo se věnovat koníčkům. Také umožňuje si přečíst na internetu, kde se co dělá jinak než u nás. (ale to už se dostáváme jinam...) "

Bohužel Evropa je příliš zabarvena do ruda a do zelena, práce je v Evropě díky tomu tak drahá, že skoro všechno je díky globalizaci levnější do Evropy dovézt než v Evropě vyrobit, takže slušné živobytí z nějaké práce je a bude v Evropě čím dál vzácnější.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48962


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                           
KaJi (85.70.20.53) --- 11. 12. 2010
Re: Vsem kritikum

Bohužel Evropa je příliš zabarvena do ruda a do zelena, práce je v Evropě díky tomu tak drahá, že skoro všechno je díky globalizaci levnější do Evropy dovézt než v Evropě vyrobit, takže slušné živobytí z nějaké práce je a bude v Evropě čím dál vzácnější.
--------------------------------

Tohle je perla jak z parlametu.:-)

Slušné živobytí z nějaké práce je obtížné právě proto, že to co my považujeme za stěží postačující k přežití je jinde těžce dosažitelný standard.

Když si vezmu včelařinu - výrobu rámků. Nevím jaké RUDO či ZELENO tady komu brání aby vyráběl a prodával rámky za 5-10Kč.
V tom mu nebude bránit ani ZELENO ani RUDO. Jen asi těch 5-10 tisíc měsíčně nebude považovat na slušné živobytí.
Zatímco v třeba v Rumunsku nebude problém najít za ty peníze dost dobrovolníků.

Tenhle týden jsem navštívil jeden velkoobchod v NSR. Otevřeli v Rumunsku závod - asi nějakou menší truhlárnu a mají halu nabouchanou rámky a úly až pod střechu.

A ceny - přířez Langstroth 2/3 za 15Kč, Kompletní rámek vydrátkovaný - 21Kč.

No a teď o tom můžeme přemýšlet - co to znamená pro tamní včelaře a naopak pro tamní výrobce rámků a úlů.

Jak si Německý penzista ze své penze pořizuje rámky pod 1Euro a jeho drahé penzijní pojištění vytlačuje nekvalifikovanou práci z NSR. Hodně nekvalifikovanou do Rumunska, mírně kvalifikovanou třeba do ČR. V ČR už ženské nejsou ochotny šít potahy volantů za 12000 a tak se i tato práce převedla odsuď do Rumunska. A před 15 lety byl o práci za 12 tisíc nával, pak už ne. A tak se v té továrně už neobšívají potahy, ale zaplnily ji stroje, kde už není tolik lidí. Ale zase mají větší plat.

Co má vzrůstající životní úroveň společného s RUDOU či Zelenou.
To že někdo považuje za normální že bude mít důchod a soc. a důch. pojištění je RUDÝM standartem v záp a i stř. EVROPĚ už asi tak 100 let. A že nebude mít rakovinu, když bydlí vedle chemické továrny, tak na tomhle požadavku nevidím taky nic ZEleného.
Ale to samozřejmě tu práci zdražovalo vždycky. Jen nebylo tak jednoduché dovézt zboží odjinud.
A mimo jiné proto, že to nebyly samostatné státy ale kolonie
kterým jejich "vlastníci" bránili v obchodu s někým jiným než s nimi.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48964


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                              
R. Polášek (85.71.180.241) --- 11. 12. 2010
Re: Vsem kritikum

"Tohle je perla jak z parlametu.:-)

Slušné živobytí z nějaké práce je obtížné právě proto, že to co my považujeme za stěží postačující k přežití je jinde těžce dosažitelný standard.

Když si vezmu včelařinu - výrobu rámků. Nevím jaké RUDO či ZELENO tady komu brání aby vyráběl a prodával rámky za 5-10Kč.
V tom mu nebude bránit ani ZELENO ani RUDO. Jen asi těch 5-10 tisíc měsíčně nebude považovat na slušné živobytí.
Zatímco v třeba v Rumunsku nebude problém najít za ty peníze dost dobrovolníků.

Tenhle týden jsem navštívil jeden velkoobchod v NSR. Otevřeli v Rumunsku závod - asi nějakou menší truhlárnu a mají halu nabouchanou rámky a úly až pod střechu.

A ceny - přířez Langstroth 2/3 za 15Kč, Kompletní rámek vydrátkovaný - 21Kč.

No a teď o tom můžeme přemýšlet - co to znamená pro tamní včelaře a naopak pro tamní výrobce rámků a úlů.

Jak si Německý penzista ze své penze pořizuje rámky pod 1Euro a jeho drahé penzijní pojištění vytlačuje nekvalifikovanou práci z NSR. Hodně nekvalifikovanou do Rumunska, mírně kvalifikovanou třeba do ČR. V ČR už ženské nejsou ochotny šít potahy volantů za 12000 a tak se i tato práce převedla odsuď do Rumunska. A před 15 lety byl o práci za 12 tisíc nával, pak už ne. A tak se v té továrně už neobšívají potahy, ale zaplnily ji stroje, kde už není tolik lidí. Ale zase mají větší plat.

Co má vzrůstající životní úroveň společného s RUDOU či Zelenou.
To že někdo považuje za normální že bude mít důchod a soc. a důch. pojištění je RUDÝM standartem v záp a i stř. EVROPĚ už asi tak 100 let. A že nebude mít rakovinu, když bydlí vedle chemické továrny, tak na tomhle požadavku nevidím taky nic ZEleného.
Ale to samozřejmě tu práci zdražovalo vždycky. Jen nebylo tak jednoduché dovézt zboží odjinud.
A mimo jiné proto, že to nebyly samostatné státy ale kolonie
kterým jejich "vlastníci" bránili v obchodu s někým jiným než s nimi."

Jen krátce. Průměrný měsíční plat v technologickém centru číny, v Šanghaji byl před cca půl rokem v přepočtu asi 13 000 Korun. Jinde v Číně je to okolo 4000 kč. U nás je to 23 tisíc Kč, v západních zemích 40 - 60 tisíc Kč.
Dovoz čehokoliv z Číny je právě díky globalizaci dostupný v podstatě každé malé firmičce a vychází za kubík dovezeného prostoru či tunu pár tisícovek Kč.
A právě díky té globalizaci evropští pracující přímo soutěží náklady s těmi čínskými nebo jakýmikoliv jinými z rozvíjejících se zemí. A prohrávají, čím dál víc se toho dováží místo aby se to vyrábělo tady evropskýma rukama a byly z toho evropské zisky.
Jakpak dlouho ještě bude z čeho platit ty důchody, na které si Evropani za posledních 100 let zvykli a politici na levé straně po státu neustále vyžadují... O ochraně prostředí platí úplně totéž.
Buď neměla být globalizace a potom bychom na ty věci měli stále plno peněz nebo globalizace je a potom Evropa musí jít dříve nebo později, dobrovolně nebo nedobrovolně, životní úrovní dolů směrem k světovému průměru.
Omlouvám se, není to téma tady této diskuze, jakmile ale př Matela si začal pochvalovat globalizaci, tak mi to nedalo se ozvat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48967


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                              
Puppino (88.102.89.45) --- 11. 12. 2010
Re: Vsem kritikum

Dobrý večer
KaJi, můžeš prosím napsat kontakt jaký velkoobchod v Německu to byl?
Dík Puppino

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48971


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                 
KaJi (85.70.20.53) --- 11. 12. 2010
Globalizace

To Puppino:
http://www.imkertechnikwagner.de/itraehmchen.html

------
Ceny jsou jak u nás.

Nástavky mě zaujaly tím, že stejně jako já považují 3/4" za málo a 1" za zbytečně moc. Já zvolil 23 oni 22mm tlouštku. :-)
Stejně tak se mi líbilo, že mají tzv Dadant na Langstrotím rámečku, plodiště 12r. Takže jsem se s chutí podíval.
Zajímavě řešená drážka pro rámky - je tam plech jako hřeben, ale bez drážek.Takže rámky jezdí po plechu a asi se to nebude tolik zanášet propolisem.

Všechna dna co jsem viděl, měla varoa zásuvku.

Ten starší včelař co mě tam přivezl měl doma polystyrénové nástavky, ale přechází na dřevěné.

Pokud viděl rozdíl, tak v pomalejším jarním rozvoji, v létě pak stejně silné.

Ve včelách měl podložky, koukali jsme na spad. Asi tak stovka roztočů za měsíc. Léčil v srpnu, září (nestačili jsme se domluvit čím:-) a od té doby ne. Podle všeho léčí jen jednou.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48975


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                           
Ales Molcik (195.189.142.120) --- 11. 12. 2010
Re: Vsem kritikum

Dovoz nějakého nového plemene by k ničemu nemuselo přispět např. Včela vlašská ploduje déle a tím roztoč dostává víc možností množit se. Možná vrátit se k včele tmavé, ale ta je s jarním rozvojem pomalejší a je vhodnější na pozdní snůšku. Starší včelaři, kteří si pamatují včelu tmavou, a vzpomínaly na včelaření svého mladí mi říkaly, že včely se na řepce nejprve dostávaly do formy a první med byl až z lípy, pokud byl. V souvislosti s roztočem varroa bych zde vzpomenul syndrom CCD. Do výzkumu, co je to CCD, už bylo směrem na západ od nás investováno mnoho peněz. A z článků těchto výzkumů z různých zemí je možné se dozvědět stejné výsledky a poznatky. Nikdo ale ještě nenapsal, že CCD má vyřešeno na sto procent. Obecně co jsem se dočetl, tak středně silná včelstva měla před kolabsem počet roztočů a včel v poměru asi 1:1 do toho se přidal nějaký virus a včelstvo zkolabovalo. Samotný průběh před kolabsem nebyl u včelstva nijak pozorovatelný, o spadu nemám informace, a pokud ve včelstvu zůstaly nějaké včely, tak šlo o mladušky, které se virem nestihly tolik nakazit. A závěr každého článku byl směrován na potírání varroázy jako prvočinitele celého kolabsu. A to je problém i úhynů u nás. Podcenění situace a špatné ošetření, včelaři si na roztoče ve včelstvu zvykli, ale včela ne. Monitoring s odlišenín spadu přirozeného a po ošetření, selekce na požadované vlastnosti a ošetřovat proti roztoči v době kdy to má efekt to by měl být dnes základ chovu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48965


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                              
R. Polášek (85.71.180.241) --- 11. 12. 2010
Re: Vsem kritikum

"Dovoz nějakého nového plemene by k ničemu nemuselo přispět např. Včela vlašská ploduje déle a tím roztoč dostává víc možností množit se."

Dovoz nového plemene krátkodobě může chovateli pomoct, ale dlouhodobě jemu i okolním včelařům nadělá nejspíš ještě víc problémů.
Mnohem lepší cesta je nové plemeno více či méně "přišlechtit" do nějakého chovu. To znamená, že chovatel doveze nové plemeno a přikříží k stávajícímu chovu, potom takových střelím 5 let, nebo možná i deset let brakuje nevhodná včelstva a vybirá ty vhodná včelstva. A rozdává dobré matky okolním včelařům, aby dělali totéž. Teprve potom je nějaká ustálená linie s vybranými dobrými vlastnostmi nového plemene a potlačenými špatnými vlastnostmi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48968


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                 
J. Matl (213.151.87.2) --- 11. 12. 2010
Re: Vsem kritikum

R. Polášek (85.71.180.241) --- 11. 12. 2010
Dovoz nového plemene krátkodobě může chovateli pomoct, ale dlouhodobě jemu i okolním včelařům nadělá nejspíš ještě víc problémů.
Mnohem lepší cesta je nové plemeno více či méně "přišlechtit" do nějakého chovu. To znamená, že chovatel doveze nové plemeno a přikříží k stávajícímu chovu, potom takových střelím 5 let, nebo možná i deset let brakuje nevhodná včelstva a vybirá ta vhodná včelstva. A rozdává dobré matky okolním včelařům, aby dělali totéž. Teprve potom je nějaká ustálená linie s vybranými dobrými vlastnostmi nového plemene a potlačenými špatnými vlastnostmi.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Jenom drobný a pro informaci odkaz z přednášky již zmiňovaného J. Kefusse, který ukazuje, s jakými plemeny pracoval během svého šlechtitelského programu.

http://picasaweb.google.com/112177379233364430593/TrendyANovePristupyVeVcelarstviMezinarKonfK10VyrociZalozeniPSNVPraha1311201002#5539360606401396178

Ostatně i ta Primorská včela, již pak převzali i Nizozemci, byla před americkým šlechtěním, pokud si to dobře vybavuji, taky pěkný mix ...
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48969


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                 
Ales Molcik (195.189.142.120) --- 11. 12. 2010
Re: Vsem kritikum

No jo, ale které to plemeno je to vhodné na překřížení? Z minulosti jsou s tím už nějaké zkušenosti, které nijak dobře nedopadly. A kvůli různému křížení také téměř vymizela včela tmavá a už v době přelomu 19 stol. na území čech. Myslím si, že selekce kraňky je mnohem vhodnější řešení. Nikde nemají žádný zázrak v podobě spásy plemene včely. Já nic proti včele tmavé nemám a je mi jí spíš líto z důvodu jejího mizení.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48970


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                    
R. Polášek (85.71.180.241) --- 11. 12. 2010
Re: Vsem kritikum

"No jo, ale které to plemeno je to vhodné na překřížení? Z minulosti jsou s tím už nějaké zkušenosti, které nijak dobře nedopadly. A kvůli různému křížení také téměř vymizela včela tmavá a už v době přelomu 19 stol. na území čech."

Vhodnost plemena na překřížení bude asi v tom, že má nějakou dobrou vlastnost, kterou má původní linie znatelně horší. Asi je to záležitost spíše nějakého vědeckého šlechtění. Asi se v takovém případě vybraná včela, spíš než plemeno tak asi linie, delší dobu jen sleduje a vyhodnocuje než se přistoupí k překřížení. Viz třeba http://web.quick.cz/pvzubri/plemenitba.html
Křížení v minulosti bylo asi z velké části jen obyčejný dovoz včel bez následného šlechtění, včelař dovezl včely, využil následný efekt F1 a když dozněl, hledal další včely k dovezení.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48972


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                  
R. Polášek (85.71.180.241) --- 11. 12. 2010
Re: Vsem kritikum

"V Toulouse je pěkné žití. Také mít podíl na včelaření v Chile bych bral. Pár včelstev 25 km severně od Toulouse také. Myslím, že ho jeho ztráta včelstev spolu s moudrostí v jeho věku posílila natolik, že bych také asi se známýma z Polska a Německa v jeho kůži, takovou činnost dělal. Matky za 650€. Mít možnosti najaře dovést 6000 matek a naopak vyvést. ... Tomu člověku nezahá u nás v ČR nikdo koho ve včelařství znám s jeho možnostmi ani po palec na jeho noze. Má úplně jiné možnosti než my v Čechách. Jeho testy jsou jen příčinou té ztráty která ho potkala.
Patří mu jméno vedle významných včelařů Evropy, ne-li světa. "

No, Čechy a Morava je na takové velké včelaře hodně malý prostor, tam by se neuživili. Takoví velcí včelaři by potřebovali možnost kočovat v rámci celé EU.
Třeba včely přezimovat někde v Chorvatsku, Slovinsku, Itálii atd. kde začnou jarní plodování někdy na začátku února, v plné síle v dubnu s nimi nakočovat na řepku do Maďarska, na rozhraní dubna a května s nimi nakočovat na řepku do ČR a v druhé polovině května s nimi nakočovat na řepku někde v Polsku u Baltu. V červnu na maliny a medovici někde u Baltu v lese, v červenci v lese na medovici a lípy v ČR, v srpnu na medovici v lese někde na jihu Maďarska a v září a říjmu zakrmit na zimu na jihu v relativním teple na zimním stanovišti , kde v tuto dobu naplno kvete podzimní květena....
500 kilo medu z jednoho včelstva by asi nebyl žádný problém......

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48953


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                     
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 11. 12. 2010
Re: Vsem kritikum

Zkus si k Toulouse dovést z Čech jakési včely. Zavřou a opokutují tě
místní veterináři i s Kefussem, až zčernáš. Taková situace je v celé
EU.

2010/12/11 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>:
> "V Toulouse je pěkné žití. Také mít podíl na včelaření v Chile bych bral.
> Pár včelstev 25 km severně od Toulouse také. Myslím, že ho jeho ztráta
> včelstev spolu s moudrostí v jeho věku posílila natolik, že bych také asi
> se známýma z Polska a Německa v jeho kůži, takovou činnost dělal. Matky za
> 650 EURO. Mít možnosti najaře dovést 6000 matek a naopak vyvést. ... Tomu
> člověku nezahá u nás v ČR nikdo koho ve včelařství znám s jeho možnostmi
> ani po palec na jeho noze. Má úplně jiné možnosti než my v Čechách. Jeho
> testy jsou jen důsledkem té ztráty která ho potkala.
> Patří mu jméno vedle významných včelařů Evropy, ne-li světa. "
>
> No, Čechy a Morava je na takové velké včelaře hodně malý prostor, tam by se
> neuživili. Takoví velcí včelaři by potřebovali možnost kočovat v rámci celé
> EU.
> Třeba včely přezimovat někde v Chorvatsku, Slovinsku, Itálii atd. kde
> začnou jarní plodování někdy na začátku února, v plné síle v dubnu s nimi
> nakočovat na řepku do Maďarska, na rozhraní dubna a května s nimi nakočovat
> na řepku do ČR a v druhé polovině května s nimi nakočovat na řepku někde v
> Polsku u Baltu. V červnu na maliny a medovici někde u Baltu v lese, v
> červenci v lese na medovici a lípy v ČR, v srpnu na medovici v lese někde
> na jihu Maďarska a v září a říjmu zakrmit na zimu na jihu v relativním
> teple na zimním stanovišti , kde v tuto dobu naplno kvete podzimní
> květena....
> 500 kilo medu z jednoho včelstva by asi nebyl žádný problém......
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48956


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                        
R. Polášek (85.71.180.241) --- 11. 12. 2010
Re: Vsem kritikum

"Zkus si k Toulouse dovést z Čech jakési včely. Zavřou a opokutují tě
místní veterináři i s Kefussem, až zčernáš. Taková situace je v celé
EU."

To já vím, jenomže máme tady jednotný prostor EU bez hranic. Kdo nemá vyloženě smůlu a nepadne na nějakou náhodnou podrobnou kontrolu , klícku s matkou či zavíčkovaný matečník v izolátoru převeze třeba v autě bez problémů.
A pokud nedojde k přenosu nějakého fatálního parazita či nemoci, na to stačí si trochu dát pozor nebo ta linie včel nebude odlišitelná od místních na první pohled, nikdo nic nezjistí. Dokud ty "nové geny" nebudou rozšířeny na nějaké velké ploše a někdo z včelařů na té velké ploše nezadá z nějakého důvodu kontrolu rasy místní včely nebo něco takového....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48957


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                           
R. Polášek (85.71.180.241) --- 11. 12. 2010
Re: Vsem kritikum

"To já vím, jenomže máme tady jednotný prostor EU bez hranic. Kdo nemá vyloženě smůlu a nepadne na nějakou náhodnou podrobnou kontrolu , klícku s matkou či zavíčkovaný matečník v izolátoru převeze třeba v autě bez problémů.
A pokud nedojde k přenosu nějakého fatálního parazita či nemoci, na to stačí si trochu dát pozor nebo ta linie včel nebude odlišitelná od místních na první pohled, nikdo nic nezjistí. Dokud ty "nové geny" nebudou rozšířeny na nějaké velké ploše a někdo z včelařů na té velké ploše nezadá z nějakého důvodu kontrolu rasy místní včely nebo něco takového...."

Možná by byl čas uvolnit jednotlivá státní území pro dovoz jiných linií včel . Lepší evidovaný dovoz jiných linií včel, i když málo žádoucích než neevidovaný dovoz bez jakékoliv kontroly, zabránit mu totiž nejde.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48958


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                   
Josef Křapka (77.237.138.60) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum

>Z analýzy mi vyplývá, že jediná smysluplná možnost je do budoucna začít vytvářet na celém území podmínky pro šlechtění a maximálně podporovat šlechtění na varroatoleraci. Máme k tomu u nás velkou organizovanost a nebyl by to problém. Jedině tak se totiž dá jednoznačně potvrdit nebo vyvrátit jedno z dogmat o varroatoleranci. <
------------------------------------------------------------
Nabízí se zde možnost okopírovat systém se kterým nás seznámil na Mezinárodní včelařské konferenci Henk Kok ve své přednášce o "Hledání varroatolerantní včely v Nizozemsku". V kostce tak jak jsem to pochopil: Aby mohli tuto myšlenku uskutečnit, bylo nutné nalézt dostatečné množství včelstev na velkém území. Vyřešili to tak, že zaangažovali cestou finančních pobídek dostatečné množství včelařů a jejich včelstev do programu. Vytvořili tak několik (sedm nebo osm)pracovišť na několika poměrně velkých územních celcich, několik oplozovacích stanic na ostrovech a jedno řídící centrum. Zde včelaři postupují koordinovaně a výsledky vypadají zatím slibně. Více na stránkách PSNV. Řekl bych, že uvedený systém vypadá funkční. Zda by jej ale bylo možno uskutečnit v rámci českých povah? To by bylo na Nobelovu cenu - nadchnout ke společnému postupu obyvatele této kotliny a ani nevíte jak rád bych se mýlil. Avšak, pokud by někdo z fundovaných byl ochoten se holandské cesty ujmout, hlásím se o spolupráci. K J. Kefusovi se nebudu vyjadřovat. Jeho metoda by patrně znamenala konec včelařů v Čechách. Ale možná se mýlím.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48906


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                   
J. Matl (213.151.87.2) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum

R. Krušina:
Z analýzy mi vyplývá, že jediná smysluplná možnost je do budoucna začít vytvářet na celém území podmínky pro šlechtění a maximálně podporovat šlechtění na varroatoleraci. Máme k tomu u nás velkou organizovanost a nebyl by to problém. Jedině tak se totiž dá jednoznačně potvrdit nebo vyvrátit jedno z dogmat o varroatoleranci.
Aby nedošlo k mýlce, to nemusí znamenat nutně úplně přestat léčit, ale určitě to znamená, začít o problému přemýšlet minimálně na úrovni ZO a mít požadavky nahoru.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Myslím jsem to tu už někde napsal, ale připomenu znovu: na nedávné pražské mezinárodní konferenci představil nizozemský badatel Henk Kok zajímavý šlechtitelský projekt, kdy se mohli některými svými včelstvy zúčastnit i malovčelaři, protože v Nizozemí převažují. No a mají tam i takovou velmi člověčí klausuli, že když se ten zúčastněný malovčelař dostane do varroa - krize a hrozí mu, že o včely přijde (což je pro včelaře, který má jen pár včelstev, opravdu, ale opravdu problém ...), pak může na čas svou účast v projektu pozastavit a včely ošetřit. Mi to přijde velmi inspirující a user friendly, abych to řekl jazykem tak trochu "in" :-).
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48912


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                   
Milan Čáp (e-mailem) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum



Dne 9.12.2010 11:10, Radek Kruina napsal(a):
>
> Další můj názor na věc:
> Stávající stav v ČR je tento:
> „Varroatoleranci je možné šlechtit, nezačnou se k tomu vytvářet podmínky,
> při tom jednotlivci začnou šlechtit. Výsledkem ale nebude varroatolerantní
> včela, protože metodické vedení včelstev na dostatečně velkém území bude
> tuto varroatoleranci rušit tím, že se tu budou chovat varroasenzitivní
> včelstva (udržovaná jen chemií), která svými geny budou ovlivňovat okolí“
>
>
Tato otázka mě trápí již dlouhou dobu. I kdyby se jednotlivcům, nebo
menšímu kolektivu podařilo vyšlechtit VT včelu, jak dosáhnout toho, aby
se plošně rozšířila?
Tady si myslím je to o větší spolupráci včelařů a ideálně i o spolupráci
při jejím šlechtení.

Milan Čáp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48913


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                   
Potu?ník Václav (e-mailem) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum

> A prosím o názory na věc. Pomůže mi to si zase lépe utřídit myšlenky.
> Radek Krušina
>
Večer si to přepíšu do tabulky, pomůže mi to utřídit myšlenky.

Můj názor:
Včela kraňská+VD+Evropa je neslučitelná kombinace

Teoretická východiska:

jiná včela
asi těžko (např. vývoj pod 21 dnů)
riziko viz afrikanizované včely

nemoci VD (viry, bakterie, něco jiného)
riziko viz mixematoza u australských králíků, ale asi nejslibnější!

karanténa
(žádné včely - nesmysl, neproveditelné)

+chemie - to se teď dělá

Možná je to špatně, ale podle pořekadla,
Chovej se k druhému tak jako chceš aby se on choval k tobě!
si role vyměňme.

Člověk+medvěd (pro zjednodušení)
Vývoj vyšlechtil člověka
rychlejšího - ne
silnějšího - ne
chytřejšího - ano
chytřejšího než medvěd - ne, ale
za pomoci pastí, pušek, jedů....

Zkrátka mám strach, že hledání VT včely přinese ještě větší prů....

Vašek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48922


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                   
kovarpe (e-mailem) --- 10. 12. 2010
Re: Vsem kritikum

Zdravím, protože jsem idealista, vidím to takto:
Varroatoleranci je možné šlechtit, nezačnou se k tomu vytvářet podmínky, při tom jednotlivci začnou šlechtit a vytvářet si podmínky tím, že budou svým sousedům "nezištně" poskytovat matky ze svých nejlepších včelstev a diskutovat s nimi a tím šířit nenásilně správné myšlenky. Výsledkem bude varroatolerantní včela, i když metodické vedení včelstev na našem území bude tuto varroatoleranci rušit tím, že se tu budou chovat varroasenzitivní včelstva (udržovaná jen chemií), která svými geny budou ovlivňovat okolí? Ale díky tomu nezištnému poskytování matek se ty správné geny budou neustále utužovat, až se dostaví kýžený výsledek. Bude to trvat hodně dlouho, ale naděje umírá poslední :-)
Jestli se něco začne organizovat jako v zahraničí, rád se přidám.
Petr Kovář

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48944


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                      
Pavel Holub (178.248.56.32) --- 11. 12. 2010
Re: Vsem kritikum

"""""""Ale díky tomu nezištnému poskytování matek se ty správné geny budou neustále utužovat, až se dostaví kýžený výsledek. Bude to trvat hodně dlouho, ale naděje umírá poslední :-)""""
To soužití mezi příznivci a odpůrci nebude tak jednoduché. Dá se předpokládat, že VT včela bude pravděpodobně geneticky vzdálená našemu brojleru. Pokud se budou v jednom rajónu vzájemně takové linie pářit, budou včely poněkud "veselé", jak říká přítel J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48949


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                         
R. Polášek (85.71.180.241) --- 11. 12. 2010
Re: Vsem kritikum

"To soužití mezi příznivci a odpůrci nebude tak jednoduché. Dá se předpokládat, že VT včela bude pravděpodobně geneticky vzdálená našemu brojleru. Pokud se budou v jednom rajónu vzájemně takové linie pářit, budou včely poněkud "veselé", jak říká přítel J.P"

Na tohleto jsou přece už dávno genetické metodiky. Geneticky vzdálenější linie je třeba přišlechťovat do chovu pomalu a postupně, brakovat nevhodné a upřednostňovat ty dobré. Takže to je job chovatelů základních liní, ze kterých se potom rozchovávají matky na prodej.
Pokud někdo doveze geneticky odlišné matky třeba z jižního pobřeží Španělska, kde by mohly být už i hodně africké geny a natvrdo vrhne je a jejich generaci do běžného prostředí zájmových včelařů, tak k tomu skutečně dojde, ale jinak ne.

Stejně by bylo zajímavé vědět, jestli už skutečně někdo dováží takové geneticky odlišné matky do ČR, v jednotném prostoru EU to není nijak kontrolovatelné kromě udávání nějakými závistivci. Už proto, že v první generaci bude výrazný efekt F1, který se s velkou pravděpodobností odrazí na znatelně vyšších výnosech. Problém nastanou až teprve v dalších generací.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48952


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Čermák K. (213.155.41.14) --- 7. 12. 2010
Re: Vsem kritikum

JS: "Když jsem byl loni na školení používání vyvíječe aerosolu v dole, tak tam řekli, že včela odolná V.D. je utopie, protože aby byla odolná, musela by málo plodovat a pak by to byly slabé včelstva."
Utopie je to pro někoho, kdo se o to nepokusí a ani nechce pokusit. Pohodlné zdůvodnění. S malou plodností a silou včelstev je to nesmysl, zcela jednostranný názor, a pouze názor.

JS: "Koneckonců i včela indická (tmavá) přežívá díky tomu, že když je jejich plod už moc napadený, tak se seberou, hnízdo opustí a přestěhují se o kus dál.... "
Omyl, podívejte se o pár dnů v této konf. zpět, kde jsem napsal, jak to je s Apis cerana. Předpokládám, že tu máte na mysli, protože "včela indická" je špatný název, správně "včela východní", pro niž je jeden z poddruhů "včela východní indická" (A. cerana indica)". Záměrně názvy vysvětluji, protože jinak každý může hovořit o něčem jiném...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48774


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
(e-mailem) --- 7. 12. 2010
Re: Vsem kritikum

i tohle je špatně
>>>že když je
jejich plod už moc napadený, tak se seberou, hnízdo opustí a přestěhují se
o kus dál.... "<<<
Včely se pravidelně 2x do roka před obdobím dešťů stěhují za potravou a zamoření nemá na to žádný vliv

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ?erm?k K. <vigor/=/vigorbee.cz>
> Předmět: Re: Vsem kritikum
> Datum: 07.12.2010 14:47:11
> ----------------------------------------
> JS: "Když jsem byl loni na školení používání vyvíječe aerosolu v dole, tak
> tam řekli, že včela odolná V.D. je utopie, protože aby byla odolná, musela
> by málo plodovat a pak by to byly slabé včelstva."
> Utopie je to pro někoho, kdo se o to nepokusí a ani nechce pokusit.
> Pohodlné zdůvodnění. S malou plodností a silou včelstev je to nesmysl,
> zcela jednostranný názor, a pouze názor.
>
> JS: "Koneckonců i včela indická (tmavá) přežívá díky tomu, že když je
> jejich plod už moc napadený, tak se seberou, hnízdo opustí a přestěhují se
> o kus dál.... "
> Omyl, podívejte se o pár dnů v této konf. zpět, kde jsem napsal, jak to je
> s Apis cerana. Předpokládám, že tu máte na mysli, protože "včela indická"
> je špatný název, správně "včela východní", pro niž je jeden z poddruhů
> "včela východní indická" (A. cerana indica)". Záměrně názvy vysvětluji,
> protože jinak každý může hovořit o něčem jiném...
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48775


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
R. Polášek (85.71.180.241) --- 7. 12. 2010
Šlechtění na varaózu Re: Vsem kritikum

otázka je, jestli po včele vyšlechtěné na odolnost proti varaóze vůbec je nějaká poptávka, kterou by se to šlechtění zaplatilo. Vždyť současný stav vyhovuje skoro všem, včelař zaplatí 30 korun ročně na včelstvo a dobrovolní funkcionáři mu včelstvo vyléčí, nemusí pomalu ani hnout prstem, jen být v určenou dobu doma. Pouze v době úhynů je to léčení o něco složitější, musí tam nastrkat Gabon. Naco by mu potom byly včely vyšlechtěné na odolnost proti varaóze? Když je víceméně jisté, že pokud se budou včely šlechtit na varaózu, jejich šlechtění na výnos, na mírnost, na nerojivost tím bude zpomaleno nebo zastaveno, protože prostě přibude další kritérium k výběru.
Nebo se možná čeká, až to vyšlechtí někdo jiný někde jinde, první hlupák chovatel matek doveze tyto matky, zajisté draze licencované a jak to začne rozchovávat, ty geny odolnosti se postupně samy zadarmo rozšíří včelařům i dalších chovatelům matek.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48777


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
Ales Molcik (195.189.142.120) --- 7. 12. 2010
Re: Šlechtění na varaózu Re: Vsem kritikum

Nechci zde nikoho kritizovat, ale při delším sledování příspěvků mi připadá že někteří včelaři neví co chtějí. Já se snažím ve svém včelaření každý rok něco vyzkoušet abych se učil, protože chci. A pokud něco chci a přesvědčí mě to, tak v tom pokračuji a jeli co, tak to ke své potřebě zdokonaluji. Takhle to je i s VT včelou a může to dělat každý, nevím že by někdo někomu držel ruce a zakazoval to. Nevýdím v tom žádnou vysokou vědu. Jde jen o vysvětlení principu a zdůvodnění co se a proč se. Na jaro mám připraveny blinovy přepážky a chci je vyzkoušet. Má někdo s těmito přepážkami zkušenost? Děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48778


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                
a.turčáni (94.229.32.130) --- 7. 12. 2010
Re: Šlechtění na varaózu Re: Vsem kritikum

Kolega Molčik, toto som napísal na Konferenci v roku 2006 a odvtedy sa na tom nič nezmenilo. Na tomto fakte nič nezmení, ani nový pokus v komornom prevedení:
------------------------------------------------------------
Pravdu majú tí, čo hovoria o tzv.blinovovej priehradke -prepážke ako o komorovaní včelstva v skorých jarných mesiacoch. Komorovaním sa malo dosiahnuť rozdelenie plodiska na dve časti, na plodovú a kŕmnu komoru, aby včelstvo mohlo lepšie využiť biologickú teplotu na svoj rýchlejší rast včelstva v zúženom priestore. Blinov bol sovietsky včelár a veľa sa o ňom písalo vo včelárskej literatúre (a včelári mu i verili) v 50 a 60-tich rokoch v minulom storočí. Bola to lákavá myšlienka a podľahol som jej i ja. Môžem smelo napísať, že to bol poriadny omyl, lebo silné včelstvo ani vtedy a ani dnes nepotrebuje na svoj rast žiaden zúžený priestor, ani uteplený úľ a slabé včelstvo zvlášť, pretože za priehradkou bolo chladno a včely nedokázali za priehradku prejsť.

Priehradka mohla byť drevená, hobrová, slamenná, roberoidová a pod. ktorá mala v hornej tretine vodorovný otvor 15x100mm. Zakladala sa tak, aby v plodovej komore ostali len plodové plásty, max. jeden menším množstvom zásob na rozšírenie plodu a na kŕmnu, kde boli preložené všetky plásty so zásobami. Postupne ako matka kládla vajíčka (a mala ich klásť rýchlo a veľa) v plodovej komore, zo zásobnej sa vo vhodnej chvíli prekladal ďalší plást a tak pekne dookola.Veľa práce a časté zásahy do včelstva. Čo je na tomto systéme moderné a k tomu akoby určené pre 21. storočie!?, keď dnes včelári pracujú s celými debničkami a s jarným rastom nemajú problémy? Je pravda, že obdobie posledných 25 rokov bolo mimoriadne prajné pre včely a zároveň pre včelárov, lebo roky 1955 až 1980 boli opačne neprajné a včelári hľadali spôsoby aby chovali silné včelstvá s jednou matkou a to sa zdalo pri použití Blinovovej priehradky možné. Opak bol pravdou. Len dúfajme, aby sa takáto nevhodná 25 ročná perióda nevrátila, lebo aj to je možné. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48781


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                
(e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: lecht?n? na vara?zu Re: Vsem kritikum

Nechápu jak můžete jedním dechem mluvit o moderním včelaření a přitom vytahovat dokola 100 let staré věci
Byla to jedna ze slepých cest která často vedla k oslabení včelstev před velmi ranými snůškami. Tak to tvrdil alespoň můj děda.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: lecht?n? na vara?zu Re: Vsem kritikum
> Datum: 07.12.2010 19:23:13
> ----------------------------------------
> Nechci zde nikoho kritizovat, ale při delším sledování příspěvků mi připadá
> že někteří včelaři neví co chtějí. Já se snažím ve svém včelaření každý rok
> něco vyzkoušet abych se učil, protože chci. A pokud něco chci a přesvědčí
> mě to, tak v tom pokračuji a jeli co, tak to ke své potřebě zdokonaluji.
> Takhle to je i s VT včelou a může to dělat každý, nevím že by někdo někomu
> držel ruce a zakazoval to. Nevýdím v tom žádnou vysokou vědu. Jde jen o
> vysvětlení principu a zdůvodnění co se a proč se. Na jaro mám připraveny
> blinovy přepážky a chci je vyzkoušet. Má někdo s těmito přepážkami
> zkušenost? Děkuji
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48797


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Lukáš Matela (89.24.189.86) --- 7. 12. 2010
Re: Všem kritikům

nasepenze/=/volny.cz: Proč tedy nebombardujeme VÚVč v Dole,aby nám taková včelstva vyšlechtil?
-----------------------------------------------------
VÚVč je především soukromý subjekt a o jejím směrováním rozhodují majitelé (pozn: minoritním majitelem je i ČSV). Těm do toho můžeme "kecat", ale to je tak všechno, co můžeme.

My řadoví včelaři vytváříme poptávku a na tu může a nebo nemusí VÚVč reagovat.

Bohužel je u nás trochu problém, že jiné soukromé subjekty (které by se třeba chtěly výzkumem VT zabývat) mají v ČR díky vyhláškám omezenou možnost se varroatoleranci věnovat. Například vůbec "neléčit" včelstva pro "ostré" ověření dosaženého stupně varroatolerance se v ČR vlastně nesmí. A když Vám ještě agilní důvěrník z místní ZO vsune bez vašeho vědomí gabon naplocho mezi nástavky, tak by takové celé snažení šlo vniveč (i takové věci se dějí).


nasepenze/=/volny.cz: Je to snad jěště pořád výzkumný ústav. Nebo snad není?
---------------------------------------------------------
Pokud si založíte s.r.o. s názvem "Pracovní obuv" nikdo vám nezakáže prodávat rohlíky a nikdo vás nedonutí vyrábět či prodávat boty.
A když už půjde o boty, mohou to být třeba sjezdové lyžáky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48782


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
PavelN (193.179.220.250) --- 6. 12. 2010
Re: Vem kritik?m

až zase někdo přiběhne s ptačí chřipkou, pobijou Vám slepice do posledního kuřete, zatímco vás policie bude držet někde stranou.:-)

ale vážně

Takový pes by mohl být dobrým příkladem pro povinné očkování.
Chovatelé dobytka si také přijdou na své. Každý kus musí být od narození registrován (hrozí pokuty), veterinář ho musí řádně ošetřovat a porážka může být provedena pouze na jatkách. Chovatel, který chce maso ze svého kusu pro sebe, musí zaplatit za porážku a vyšetření cca 10000.- kč.
Asi každé hospodářské zvíře bude mít naordinovanou povinnou péči, a protože naše včelky jsou také hospodářskými zvířaty, ... .

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48742


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Radek Hubač (e-mailem) --- 7. 12. 2010
Re: Re: Vem kritik?m

Ahoj Karle, nevím, co je tam teď, ale v roce 2000 když jsem začínal, tak tam bylo, že se musí léčit komisionelně..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vem kritik?m
> Datum: 06.12.2010 15:14:13
> ----------------------------------------
> Tak v tom si nevybereš.
> Vyhlášky SVS se tě budou dotýkat při chovu jakýchkoliv zvířat. Na to
> nemusíš mít ani včely.
> Pepan
> ------------------------------
>
> Nevím jestli musím k třeba k léčení králíků či drůbeže proti kokcidioze
> přivolávat důvěrníka ČSCHDZ. Nepamatuji ani za socialismu. :-)
>
> A u včel to nebylo ani před pěti lety. To si tam prosadil někdo v
> posledních letech.
> Sám jsi se divil, že by se ke každému zapalování knotu měl volat důvěrník.
> A platí to i u vás. :-)
> :-)
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48763


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
(e-mailem) --- 7. 12. 2010
Re: Re: Vem kritik?m

Já si osobně myslím že to pochází z doby kdy se s varroázou začínalo zápasit a opravdu se to tak provádělo speciálnmí postřikovačem na stlačený vzduch. Rozebírali se v prosinci pak celá včelstva. Tento postup snad ani nikdo z vás již nezná ale k tomu byli nutně potřeba 2 lidé. a od této doby se to jen bezmyšlenkovitě opisuje i když to nemá již žádné opodstatnění.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Vem kritik?m
> Datum: 07.12.2010 12:39:55
> ----------------------------------------
> Ahoj Karle, nevím, co je tam teď, ale v roce 2000 když jsem začínal, tak tam
> bylo, že se musí léčit komisionelně..
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Vem kritik?m
> > Datum: 06.12.2010 15:14:13
> > ----------------------------------------
> > Tak v tom si nevybereš.
> > Vyhlášky SVS se tě budou dotýkat při chovu jakýchkoliv zvířat. Na to
> > nemusíš mít ani včely.
> > Pepan
> > ------------------------------
> >
> > Nevím jestli musím k třeba k léčení králíků či drůbeže proti kokcidioze
> > přivolávat důvěrníka ČSCHDZ. Nepamatuji ani za socialismu. :-)
> >
> > A u včel to nebylo ani před pěti lety. To si tam prosadil někdo v
> > posledních letech.
> > Sám jsi se divil, že by se ke každému zapalování knotu měl volat důvěrník.
> > A platí to i u vás. :-)
> > :-)
> > Karel
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48766


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
R. Polášek (85.71.180.241) --- 7. 12. 2010
Re: Re: Vem kritik?m

"Já si osobně myslím že to pochází z doby kdy se s varroázou začínalo zápasit a opravdu se to tak provádělo speciálnmí postřikovačem na stlačený vzduch. Rozebírali se v prosinci pak celá včelstva. Tento postup snad ani nikdo z vás již nezná ale k tomu byli nutně potřeba 2 lidé. a od této doby se to jen bezmyšlenkovitě opisuje i když to nemá již žádné opodstatnění."

Potvrzuji, už tehdy byl ten postřik vodným roztokem "komisní" léčení. Akorát že žádný rozprašovač na stlačený vzduch nebyl potřeba. Včely se postřikovaly, aspoň u nás, obyčejným zahradním postřikovačem na květiny, který se dá dneska koupit v květinářství za stovku.
Co se týká komisního léčení, mám pocit, že tehdy byli jako komis automaticky považování včelař - majitel včel plus důvěrník, který léčení prováděl plus nákazový referent ZO a předseda ZO, kteří tuším museli být podepsáni na tehdejších formulářích o léčení. A že lidem mimo včelaření bylo v případě potřeby vysvětlováno, že tyto 4 lidi či kolik jich tam bylo se sejdou u včel a léčí komisně....
Jak to je dnes s komisí vysvětlováno, nevím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48776


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Radek Hubač (e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Vem kritik?m

Josefe, tak to se mýlíš,
i když jsem mladší, tak samozřejmě vím, jak se postřik dělal a jak to bylo pracné a za druhé si myslím, že komisionální léčení má své odůvodnění i dnes, tedy pokud mají včelaři zájem se o včely starat. Za prvé se předejde spoustě sporů, kdo kdy a jak léčil, ale hlavní je, že léčení provedené ve stejnou dobu u všech včelstev třeba v katastru obce je nejlepší možností jak zvýšit podstatně efektivitu léčení. Jsem epidemiolog a o opaku mě jako laik těžko přesvědčíš. Zvláště důležité je to při fumigacích v říjnu, kdy si včely dokáží při loupežích donést stovky roztočů za den. Pokud se mě podaří takový postup zorganizovat u nás ( hlavní problém je, že tam často nejsem), pošlu Ti za rok porovnání spadů s posledními 2 sezónami, kdy mám záznamy...
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Vem kritik?m
> Datum: 07.12.2010 13:54:56
> ----------------------------------------
> Já si osobně myslím že to pochází z doby kdy se s varroázou začínalo zápasit a
> opravdu se to tak provádělo speciálnmí postřikovačem na stlačený vzduch.
> Rozebírali se v prosinci pak celá včelstva. Tento postup snad ani nikdo z vás
> již nezná ale k tomu byli nutně potřeba 2 lidé. a od této doby se to jen
> bezmyšlenkovitě opisuje i když to nemá již žádné opodstatnění.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: Vem kritik?m
> > Datum: 07.12.2010 12:39:55
> > ----------------------------------------
> > Ahoj Karle, nevím, co je tam teď, ale v roce 2000 když jsem začínal, tak tam
> > bylo, že se musí léčit komisionelně..
> > Radek
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: Vem kritik?m
> > > Datum: 06.12.2010 15:14:13
> > > ----------------------------------------
> > > Tak v tom si nevybereš.
> > > Vyhlášky SVS se tě budou dotýkat při chovu jakýchkoliv zvířat. Na to
> > > nemusíš mít ani včely.
> > > Pepan
> > > ------------------------------
> > >
> > > Nevím jestli musím k třeba k léčení králíků či drůbeže proti kokcidioze
> > > přivolávat důvěrníka ČSCHDZ. Nepamatuji ani za socialismu. :-)
> > >
> > > A u včel to nebylo ani před pěti lety. To si tam prosadil někdo v
> > > posledních letech.
> > > Sám jsi se divil, že by se ke každému zapalování knotu měl volat důvěrník.
> > > A platí to i u vás. :-)
> > > :-)
> > > Karel
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48792


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Vem kritik?m

"i když jsem mladší, tak samozřejmě vím, jak se postřik dělal a jak to bylo pracné a za druhé si myslím, že komisionální léčení má své odůvodnění i dnes, tedy pokud mají včelaři zájem se o včely starat. Za prvé se předejde spoustě sporů, kdo kdy a jak léčil, ale hlavní je, že léčení provedené ve stejnou dobu u všech včelstev třeba v katastru obce je nejlepší možností jak zvýšit podstatně efektivitu léčení."

No nevím, komisionální léčení a léčení včech včelstev v nějakém regionu ve stejnou dobu spolu přece nijak nemusí souviset. Stačí přece když důvěrník rozdá léčivo a domluví se se včelaři. Komise byla potřebná za socialismu, kdy strana a vláda mohla případně kecat i do včelaření a tak bylo třeba odpovědnost rozložit na víc lidí včetně těch s funkcemi. Dneska si každý za léčení svých včelstev odpovídá sám, případně pokud na to úplně kašle, zodpovídá se kolegům v místní ZO či v krajním případě veterině.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48794


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
(e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Vem kritik?m


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 09:37:03
> ----------------------------------------
> "i když jsem mladší, tak samozřejmě vím, jak se postřik dělal a jak to bylo
> pracné a za druhé si myslím, že komisionální léčení má své odůvodnění i
> dnes, tedy pokud mají včelaři zájem se o včely starat. Za prvé se předejde
> spoustě sporů, kdo kdy a jak léčil, ale hlavní je, že léčení provedené ve
> stejnou dobu u všech včelstev třeba v katastru obce je nejlepší možností
> jak zvýšit podstatně efektivitu léčení."
>
> No nevím, komisionální léčení a léčení včech včelstev v nějakém regionu ve
> stejnou dobu spolu přece nijak nemusí souviset. Stačí přece když důvěrník
> rozdá léčivo a domluví se se včelaři. Komise byla potřebná za socialismu,
> kdy strana a vláda mohla případně kecat i do včelaření a tak bylo třeba
> odpovědnost rozložit na víc lidí včetně těch s funkcemi. Dneska si každý
> za léčení svých včelstev odpovídá sám, případně pokud na to úplně kašle,
> zodpovídá se kolegům v místní ZO či v krajním případě veterině.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48795


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
M. Václavek (147.32.116.170) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Vem kritik?m

Radek Hubač:
Zvláště důležité je to při fumigacích v říjnu, kdy si včely dokáží při loupežích donést stovky roztočů za den.

___________________________________________________________


Čistě statisticky, kolik takových říjnových loupeží, kdy si včelstva nanesou stovky roztočů, ročně zhruba proběhne? Pochybuji, že jde o nějaké významné číslo (teda pokud nevčelaříte v oblasti, kde zrovna hromadně vymírají včelstva na varroázu). A i kdyby se to stalo, pokryjí to další léčebná opatření, kterých je v současném systému přehršle (např. naše ZO je toho zářným příkladem: tři fumigace, aerosol v prosinci,GABON v srpnu).
Proto si nemyslím, že provádění plošného jednorázového ošetření u všech včelstev naráz má na podzim velký význam (nebo aspoň statisticky velký význam).

MV

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48796


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Milan Čáp (e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Vem kritik?m

Já k tomu přidám další otázky: Co se stane v případě, že včely vyberou
na jaře umírající roj někde v dutině a donesou si ty stovky roztočů po
podzimním léčení? Budete pro jistotu natírat? A co když už to bude v
době, kdy už nátěr plodu není možný?
Tento systém mi připadá velice alibistický (odléčil jsem a mám
vystaráno) a krátkozraký (nic se mi tudíž nemůže přihodit). Tak proč
dochází i přesto pravidelně k úhynům a to i u včelarů, kteří poctivě
léčí? Již jich tu psalo své příspěvky na toto téma několik.
Milan Čáp

Dne 8.12.2010 9:45, M. Václavek napsal(a):
> Radek Hubač:
> Zvláště důležité je to při fumigacích v říjnu, kdy si včely dokáží při
> loupežích donést stovky roztočů za den.
>
> ___________________________________________________________
>
>
> Čistě statisticky, kolik takových říjnových loupeží, kdy si včelstva
> nanesou stovky roztočů, ročně zhruba proběhne? Pochybuji, že jde o nějaké
> významné číslo (teda pokud nevčelaříte v oblasti, kde zrovna hromadně
> vymírají včelstva na varroázu). A i kdyby se to stalo, pokryjí to další
> léčebná opatření, kterých je v současném systému přehršle (např. naše ZO je
> toho zářným příkladem: tři fumigace, aerosol v prosinci,GABON v srpnu).
> Proto si nemyslím, že provádění plošného jednorázového ošetření u všech
> včelstev naráz má na podzim velký význam (nebo aspoň statisticky velký
> význam).
>
> MV
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48800


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Radek Hubač (e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Vem kritik?m

Ahoj Milane, dobrý dotaz. Proto je potřeba mimo jiné přesvědčit sousedy včelaře o potřebě možnosti kontroly spadu. U nás kromě mě a mých tovaryšů stále také nedosažitelné. Přitom shnilá dna se jim málem rozpadají....
U nás bylo jarní ošetření nakázáno, pokud není a spad je, dá se použít Formidol a dále v sezóně oddělky jako součást omezení populace roztoče.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> Předmět: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 10:08:59
> ----------------------------------------
> Já k tomu přidám další otázky: Co se stane v případě, že včely vyberou
> na jaře umírající roj někde v dutině a donesou si ty stovky roztočů po
> podzimním léčení? Budete pro jistotu natírat? A co když už to bude v
> době, kdy už nátěr plodu není možný?
> Tento systém mi připadá velice alibistický (odléčil jsem a mám
> vystaráno) a krátkozraký (nic se mi tudíž nemůže přihodit). Tak proč
> dochází i přesto pravidelně k úhynům a to i u včelarů, kteří poctivě
> léčí? Již jich tu psalo své příspěvky na toto téma několik.
> Milan Čáp
>
> Dne 8.12.2010 9:45, M. Václavek napsal(a):
> > Radek Hubač:
> > Zvláště důležité je to při fumigacích v říjnu, kdy si včely dokáží při
> > loupežích donést stovky roztočů za den.
> >
> > ___________________________________________________________
> >
> >
> > Čistě statisticky, kolik takových říjnových loupeží, kdy si včelstva
> > nanesou stovky roztočů, ročně zhruba proběhne? Pochybuji, že jde o nějaké
> > významné číslo (teda pokud nevčelaříte v oblasti, kde zrovna hromadně
> > vymírají včelstva na varroázu). A i kdyby se to stalo, pokryjí to další
> > léčebná opatření, kterých je v současném systému přehršle (např. naše ZO je
> > toho zářným příkladem: tři fumigace, aerosol v prosinci,GABON v srpnu).
> > Proto si nemyslím, že provádění plošného jednorázového ošetření u všech
> > včelstev naráz má na podzim velký význam (nebo aspoň statisticky velký
> > význam).
> >
> > MV
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48802


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 12. 2010
Re: Vem kritik?m

"Já k tomu přidám další otázky: Co se stane v případě, že včely vyberou
na jaře umírající roj někde v dutině a donesou si ty stovky roztočů po
podzimním léčení? Budete pro jistotu natírat? A co když už to bude v
době, kdy už nátěr plodu není možný?"

To je strašně nepravděpodobné. Mnohem víc než vyloupení slabého včelstva v říjnu.
Za prvé takový roj může uhynout kdykoliv v průběhu zimy, takže v předjaří je obvykle už týdny až měsíce mrtvý a roztoči tím taky. Nebo pokud jsou roztoči přece jen živí, budou prokřehlí zimou a nepohybliví.
Za druhé až měsíc po prvním proletu je stále tak zima, že vyloupení včelstva na vzdálenost větší něž nějaká stovka metrů je málo pravděpodobné. Když už je na jaře loupež, včely si loupí zásoby mezi sebou v rámci jednoho stanoviště.
A za třetí na jaře není loupež prakticky nikdy likvidační jako na podzim, kdy dochází k přímému boji mezi včelami a jejich těsnému kontaktu, takže roztoči se z umírajících včel stěhují na loupící včely. Na jaře jsou vylupovány obvykle jen neobsazené zásoby, kde nejsou včely a tudíž ani živí roztoči.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48804


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Milan Čáp (e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Vem kritik?m

Ano, tento případ je dost nepravděpodobný, ale zůstavají zde další
problémy s roji, které jsou mimo zásahy včelařů. Pokud roj přežije, je
to zdroj roztočů pro další jejich množení. Kde se berou roztoči na
územích, které byly v roce 2007 velmi dobře 'odroztočovány' ať již
padnutím velké části včelstev nebo následným léčením a povinným nátěrem
plodu na jaře? S největší pravděpodobností jsou zavlečeni z okolí, a to
buď z přeživších rojů, nebo z míst, kde nebyla taková invaze a včely
přežily a s nimi i roztoči. Ťežko si nalhávat, že roztoče vyhubíme, je
třeba se s ním naučit žít. A to předpokládá vědět jak na tom jsme v
průběhu roku, kdy se roztoč aktivně množí.
Milan Čáp

Dne 8.12.2010 10:33, R. Poláek napsal(a):
> "Já k tomu přidám další otázky: Co se stane v případě, že včely vyberou
> na jaře umírající roj někde v dutině a donesou si ty stovky roztočů po
> podzimním léčení? Budete pro jistotu natírat? A co když už to bude v
> době, kdy už nátěr plodu není možný?"
>
> To je strašně nepravděpodobné. Mnohem víc než vyloupení slabého včelstva v
> říjnu.
> Za prvé takový roj může uhynout kdykoliv v průběhu zimy, takže v předjaří
> je obvykle už týdny až měsíce mrtvý a roztoči tím taky. Nebo pokud jsou
> roztoči přece jen živí, budou prokřehlí zimou a nepohybliví.
> Za druhé až měsíc po prvním proletu je stále tak zima, že vyloupení
> včelstva na vzdálenost větší něž nějaká stovka metrů je málo pravděpodobné.
> Když už je na jaře loupež, včely si loupí zásoby mezi sebou v rámci jednoho
> stanoviště.
> A za třetí na jaře není loupež prakticky nikdy likvidační jako na podzim,
> kdy dochází k přímému boji mezi včelami a jejich těsnému kontaktu, takže
> roztoči se z umírajících včel stěhují na loupící včely. Na jaře jsou
> vylupovány obvykle jen neobsazené zásoby, kde nejsou včely a tudíž ani živí
> roztoči.
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48806


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 12. 2010
Re: Vem kritik?m

"Ano, tento případ je dost nepravděpodobný, ale zůstavají zde další
problémy s roji, které jsou mimo zásahy včelařů. Pokud roj přežije, je
to zdroj roztočů pro další jejich množení. Kde se berou roztoči na
územích, které byly v roce 2007 velmi dobře 'odroztočovány' ať již
padnutím velké části včelstev nebo následným léčením a povinným nátěrem
plodu na jaře? S největší pravděpodobností jsou zavlečeni z okolí, a to
buď z přeživších rojů, nebo z míst, kde nebyla taková invaze a včely
přežily a s nimi i roztoči. Ťežko si nalhávat, že roztoče vyhubíme, je
třeba se s ním naučit žít. A to předpokládá vědět jak na tom jsme v
průběhu roku, kdy se roztoč aktivně množí."

Já bych přece jen spíš sázel na to, že prostě někde v ošetřených včelstvech nějaký roztoč přežije. Ani v oficiálních dokumentech výrobců léčiv se neuvádí, že účinnost těch chemických léčiv je stoprocentní. Bývá tam nějak 99 a nějaké drobné. Stačí v jednou z tří léčení udělat nějaký kiks, například mi letos v jedněch včelách nedohořel knot nebo vy rychlosti dělaný aerosol se foukne mimo česno a ta pravděpodobnost přežití potom tady je.
Ze strany roztoče pak třeba stačí, pokud bude roztoč třeba někde schovaný v nějaké škvíře třeba v plástu. Pokud to není rovnou v plodu.
Když se vezme v úvahu pár stovek včelstev jedné ZO, tak z toho statisticky nějaký přeživší roztoč vyjde.

Co se týká přežití rojů přes zimu, podle mého mínění letos tady u nás na severní Moravě, vzhledem k deštivému počasí v květnu a červnu, roje neměly šanci vůbec nasbírat dostatek zásob na zimu, musely uhynout v září nebo říjnu či nejpozději teď na začátku zimy. Letos snad jedině někde v pralesních chráněných oblastech v hloubi Beskyd by stihl roj v červenci a srpnu nasbírat dost zásob, aby přežil zimu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48809


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
Zdeněk Klíma (85.71.174.7) --- 8. 12. 2010
Re: Vem kritik?m

Bývá tam nějak 99 a nějaké drobné...
------------------------------------------------------
Tak to v mnohých oblastech neplatí ani podle oficiálních zpráv a testování, které Dol provádí. U acrinathrinu se motáme někde kolem 80 %, v některých oblastech jižní Moravy je to ale ještě mnohem méně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48815


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
(e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Vem kritik?m

Právě ty roje to asi nebudou, protože ten vývojový cyklus roztoče byl přerušen a začíná od počátku. Je to přesně ten případ jaký platí právě u původního hostitele.
Problémem spíše bude, byť neúmyslné vytváření podmínek pro zdárný rozvoj škůdce. Tím právě může být budování super silných včelstev před zimou.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> Předmět: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 10:44:42
> ----------------------------------------
> Ano, tento případ je dost nepravděpodobný, ale zůstavají zde další
> problémy s roji, které jsou mimo zásahy včelařů. Pokud roj přežije, je
> to zdroj roztočů pro další jejich množení. Kde se berou roztoči na
> územích, které byly v roce 2007 velmi dobře 'odroztočovány' ať již
> padnutím velké části včelstev nebo následným léčením a povinným nátěrem
> plodu na jaře? S největší pravděpodobností jsou zavlečeni z okolí, a to
> buď z přeživších rojů, nebo z míst, kde nebyla taková invaze a včely
> přežily a s nimi i roztoči. Ťežko si nalhávat, že roztoče vyhubíme, je
> třeba se s ním naučit žít. A to předpokládá vědět jak na tom jsme v
> průběhu roku, kdy se roztoč aktivně množí.
> Milan Čáp
>
> Dne 8.12.2010 10:33, R. Poláek napsal(a):
> > "Já k tomu přidám další otázky: Co se stane v případě, že včely vyberou
> > na jaře umírající roj někde v dutině a donesou si ty stovky roztočů po
> > podzimním léčení? Budete pro jistotu natírat? A co když už to bude v
> > době, kdy už nátěr plodu není možný?"
> >
> > To je strašně nepravděpodobné. Mnohem víc než vyloupení slabého včelstva v
> > říjnu.
> > Za prvé takový roj může uhynout kdykoliv v průběhu zimy, takže v předjaří
> > je obvykle už týdny až měsíce mrtvý a roztoči tím taky. Nebo pokud jsou
> > roztoči přece jen živí, budou prokřehlí zimou a nepohybliví.
> > Za druhé až měsíc po prvním proletu je stále tak zima, že vyloupení
> > včelstva na vzdálenost větší něž nějaká stovka metrů je málo pravděpodobné.
> > Když už je na jaře loupež, včely si loupí zásoby mezi sebou v rámci jednoho
> > stanoviště.
> > A za třetí na jaře není loupež prakticky nikdy likvidační jako na podzim,
> > kdy dochází k přímému boji mezi včelami a jejich těsnému kontaktu, takže
> > roztoči se z umírajících včel stěhují na loupící včely. Na jaře jsou
> > vylupovány obvykle jen neobsazené zásoby, kde nejsou včely a tudíž ani živí
> > roztoči.
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48818


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
(e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Vem kritik?m

Právě ty roje to asi nebudou, protože ten vývojový cyklus roztoče
byl přerušen a začíná od počátku. Je to přesně ten případ jaký platí
právě u původního hostitele.
Problémem spíše bude, byť neúmyslné vytváření podmínek pro zdárný
rozvoj škůdce. Tím právě může být budování super silných včelstev
před zimou.

pepan


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Vem kritik?m
Datum: 8.12.2010 - 11:45:13

> Právě ty roje to asi nebudou, protože ten vývojový
> cyklus roztoče byl přerušen a začíná od počátku.
> Je to přesně ten případ jaký platí právě u
> původního hostitele.
> Problémem spíše bude, byť neúmyslné vytváření
> podmínek pro zdárný rozvoj škůdce. Tím právě může
> být budování super silných včelstev před zimou.
>
> pepan
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> > Předmět: Re: Vem kritik?m
> > Datum: 08.12.2010 10:44:42
> > ----------------------------------------
> > Ano, tento případ je dost nepravděpodobný, ale
> > zůstavají zde další
> > > problémy s roji, které jsou mimo zásahy včelařů.
> > Pokud roj přežije, je
> > > to zdroj roztočů pro další jejich množení. Kde
> > se berou roztoči na
> > > územích, které byly v roce 2007 velmi dobře
> > 'odroztočovány' ať již
> > > padnutím velké části včelstev nebo následným
> > léčením a povinným nátěrem
> > > plodu na jaře? S největší pravděpodobností jsou
> > zavlečeni z okolí, a to
> > > buď z přeživších rojů, nebo z míst, kde nebyla
> > taková invaze a včely
> > > přežily a s nimi i roztoči. Ťežko si nalhávat,
> > že roztoče vyhubíme, je
> > > třeba se s ním naučit žít. A to předpokládá
> > vědět jak na tom jsme v
> > > průběhu roku, kdy se roztoč aktivně množí.
> > Milan Čáp
> >
> > Dne 8.12.2010 10:33, R. Poláek napsal(a):
> > > "Já k tomu přidám další otázky: Co se stane v
> > > případě, že včely vyberou
> > > > > na jaře umírající roj někde v dutině a donesou
> > > si ty stovky roztočů po
> > > > > podzimním léčení? Budete pro jistotu natírat?
> > > A co když už to bude v
> > > > > době, kdy už nátěr plodu není možný?"
> > >
> > > To je strašně nepravděpodobné. Mnohem víc než
> > > vyloupení slabého včelstva v
> > > > > říjnu.
> > > Za prvé takový roj může uhynout kdykoliv v
> > > průběhu zimy, takže v předjaří
> > > > > je obvykle už týdny až měsíce mrtvý a roztoči
> > > tím taky. Nebo pokud jsou
> > > > > roztoči přece jen živí, budou prokřehlí zimou
> > > a nepohybliví.
> > > > > Za druhé až měsíc po prvním proletu je stále
> > > tak zima, že vyloupení
> > > > > včelstva na vzdálenost větší něž nějaká stovka
> > > metrů je málo pravděpodobné.
> > > > > Když už je na jaře loupež, včely si loupí
> > > zásoby mezi sebou v rámci jednoho
> > > > > stanoviště.
> > > A za třetí na jaře není loupež prakticky nikdy
> > > likvidační jako na podzim,
> > > > > kdy dochází k přímému boji mezi včelami a
> > > jejich těsnému kontaktu, takže
> > > > > roztoči se z umírajících včel stěhují na
> > > loupící včely. Na jaře jsou
> > > > > vylupovány obvykle jen neobsazené zásoby, kde
> > > nejsou včely a tudíž ani živí
> > > > > roztoči.
> > >
> > >
> >
> >
> >
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48838


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
Milan Čáp (e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Vem kritik?m

A nebo to právě ty roje budou, přesně díky tomu že mají malý výchozí
stav roztočů v průběhu rojení a tudíž mohou zdárně přečkat zimu a příští
rok mohou fungovat jako zdroj roztočů.
Milan Čáp

Dne 8.12.2010 11:45, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Právě ty roje to asi nebudou, protože ten vývojový cyklus roztoče byl
> přerušen a začíná od počátku. Je to přesně ten případ jaký platí právě
> u původního hostitele.
> Problémem spíše bude, byť neúmyslné vytváření podmínek pro zdárný
> rozvoj škůdce. Tím právě může být budování super silných včelstev před
> zimou.
>
> pepan
>
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
>> Předmět: Re: Vem kritik?m
>> Datum: 08.12.2010 10:44:42
>> ----------------------------------------
>> Ano, tento případ je dost nepravděpodobný, ale zůstavají zde další
>> problémy s roji, které jsou mimo zásahy včelařů. Pokud roj přežije,
>> je to zdroj roztočů pro další jejich množení. Kde se berou roztoči na
>> územích, které byly v roce 2007 velmi dobře 'odroztočovány' ať již
>> padnutím velké části včelstev nebo následným léčením a povinným
>> nátěrem plodu na jaře? S největší pravděpodobností jsou zavlečeni z
>> okolí, a to buď z přeživších rojů, nebo z míst, kde nebyla taková
>> invaze a včely přežily a s nimi i roztoči. Ťežko si nalhávat, že
>> roztoče vyhubíme, je třeba se s ním naučit žít. A to předpokládá
>> vědět jak na tom jsme v průběhu roku, kdy se roztoč aktivně množí.
>> Milan Čáp
>>
>> Dne 8.12.2010 10:33, R. Poláek napsal(a):
>> > "Já k tomu přidám další otázky: Co se stane v případě, že včely
>> vyberou
>> > na jaře umírající roj někde v dutině a donesou si ty stovky roztočů po
>> > podzimním léčení? Budete pro jistotu natírat? A co když už to bude v
>> > době, kdy už nátěr plodu není možný?"
>> >
>> > To je strašně nepravděpodobné. Mnohem víc než vyloupení slabého
>> včelstva v
>> > říjnu.
>> > Za prvé takový roj může uhynout kdykoliv v průběhu zimy, takže v
>> předjaří
>> > je obvykle už týdny až měsíce mrtvý a roztoči tím taky. Nebo pokud
>> jsou
>> > roztoči přece jen živí, budou prokřehlí zimou a nepohybliví.
>> > Za druhé až měsíc po prvním proletu je stále tak zima, že vyloupení
>> > včelstva na vzdálenost větší něž nějaká stovka metrů je málo
>> pravděpodobné.
>> > Když už je na jaře loupež, včely si loupí zásoby mezi sebou v rámci
>> jednoho
>> > stanoviště.
>> > A za třetí na jaře není loupež prakticky nikdy likvidační jako na
>> podzim,
>> > kdy dochází k přímému boji mezi včelami a jejich těsnému kontaktu,
>> takže
>> > roztoči se z umírajících včel stěhují na loupící včely. Na jaře jsou
>> > vylupovány obvykle jen neobsazené zásoby, kde nejsou včely a tudíž
>> ani živí
>> > roztoči.
>> >
>> >
>>
>>
>>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48843


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
(e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Vem kritik?m

Zase to nemusí být vůbec pravda. Tyto roje obvykle žijí na rozdíl od včelařových ve velmi stísněných dutinách tudíž se často rojí a proto ten vývoj rostočů je zase na rozdíl od těch včelařových velmi omezen. Proto v přírodě je mnoho známých rojů které zdárně přežívají. Jakmile však tyto včely přeneseme pod včelařovu vysoce odbornou péči vyvoláme okamžitě zdárné plodování a tím i velmi produktivní množení roztoče. pak se budeme divit proč v přírodě včelstvo prosperovalo a ve včelíně to samo i přes naši péči kolabuje. Je to dáno tím jak mu kvalifikovaně pomáháme do hrobu. Narušujeme zdárně přírodní procesy.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> Předmět: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 13:57:02
> ----------------------------------------
> A nebo to právě ty roje budou, přesně díky tomu že mají malý výchozí
> stav roztočů v průběhu rojení a tudíž mohou zdárně přečkat zimu a příští
> rok mohou fungovat jako zdroj roztočů.
> Milan Čáp
>
> Dne 8.12.2010 11:45, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > Právě ty roje to asi nebudou, protože ten vývojový cyklus roztoče byl
> > přerušen a začíná od počátku. Je to přesně ten případ jaký platí právě
> > u původního hostitele.
> > Problémem spíše bude, byť neúmyslné vytváření podmínek pro zdárný
> > rozvoj škůdce. Tím právě může být budování super silných včelstev před
> > zimou.
> >
> > pepan
> >
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> >> Předmět: Re: Vem kritik?m
> >> Datum: 08.12.2010 10:44:42
> >> ----------------------------------------
> >> Ano, tento případ je dost nepravděpodobný, ale zůstavají zde další
> >> problémy s roji, které jsou mimo zásahy včelařů. Pokud roj přežije,
> >> je to zdroj roztočů pro další jejich množení. Kde se berou roztoči na
> >> územích, které byly v roce 2007 velmi dobře 'odroztočovány' ať již
> >> padnutím velké části včelstev nebo následným léčením a povinným
> >> nátěrem plodu na jaře? S největší pravděpodobností jsou zavlečeni z
> >> okolí, a to buď z přeživších rojů, nebo z míst, kde nebyla taková
> >> invaze a včely přežily a s nimi i roztoči. Ťežko si nalhávat, že
> >> roztoče vyhubíme, je třeba se s ním naučit žít. A to předpokládá
> >> vědět jak na tom jsme v průběhu roku, kdy se roztoč aktivně množí.
> >> Milan Čáp
> >>
> >> Dne 8.12.2010 10:33, R. Poláek napsal(a):
> >> > "Já k tomu přidám další otázky: Co se stane v případě, že včely
> >> vyberou
> >> > na jaře umírající roj někde v dutině a donesou si ty stovky roztočů po
> >> > podzimním léčení? Budete pro jistotu natírat? A co když už to bude v
> >> > době, kdy už nátěr plodu není možný?"
> >> >
> >> > To je strašně nepravděpodobné. Mnohem víc než vyloupení slabého
> >> včelstva v
> >> > říjnu.
> >> > Za prvé takový roj může uhynout kdykoliv v průběhu zimy, takže v
> >> předjaří
> >> > je obvykle už týdny až měsíce mrtvý a roztoči tím taky. Nebo pokud
> >> jsou
> >> > roztoči přece jen živí, budou prokřehlí zimou a nepohybliví.
> >> > Za druhé až měsíc po prvním proletu je stále tak zima, že vyloupení
> >> > včelstva na vzdálenost větší něž nějaká stovka metrů je málo
> >> pravděpodobné.
> >> > Když už je na jaře loupež, včely si loupí zásoby mezi sebou v rámci
> >> jednoho
> >> > stanoviště.
> >> > A za třetí na jaře není loupež prakticky nikdy likvidační jako na
> >> podzim,
> >> > kdy dochází k přímému boji mezi včelami a jejich těsnému kontaktu,
> >> takže
> >> > roztoči se z umírajících včel stěhují na loupící včely. Na jaře jsou
> >> > vylupovány obvykle jen neobsazené zásoby, kde nejsou včely a tudíž
> >> ani živí
> >> > roztoči.
> >> >
> >> >
> >>
> >>
> >>
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48844


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                
Milan Čáp (e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Vem kritik?m

Jistě ano, ale původní moje otázka byla o tom, kde se opět berou roztoči
po hromadných úhynech. Tím že se roj usazený v dutině znovu vyrojí si
sice pomůže, nicméně jako zdroj roztočů pro další včelstva funguje stále.
Milan Čáp

Dne 8.12.2010 14:07, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Zase to nemusí být vůbec pravda. Tyto roje obvykle žijí na rozdíl od
> včelařových ve velmi stísněných dutinách tudíž se často rojí a proto
> ten vývoj rostočů je zase na rozdíl od těch včelařových velmi omezen.
> Proto v přírodě je mnoho známých rojů které zdárně přežívají. Jakmile
> však tyto včely přeneseme pod včelařovu vysoce odbornou péči vyvoláme
> okamžitě zdárné plodování a tím i velmi produktivní množení roztoče.
> pak se budeme divit proč v přírodě včelstvo prosperovalo a ve včelíně
> to samo i přes naši péči kolabuje. Je to dáno tím jak mu kvalifikovaně
> pomáháme do hrobu. Narušujeme zdárně přírodní procesy.
> Pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
>> Předmět: Re: Vem kritik?m
>> Datum: 08.12.2010 13:57:02
>> ----------------------------------------
>> A nebo to právě ty roje budou, přesně díky tomu že mají malý výchozí
>> stav roztočů v průběhu rojení a tudíž mohou zdárně přečkat zimu a
>> příští rok mohou fungovat jako zdroj roztočů.
>> Milan Čáp
>>
>> Dne 8.12.2010 11:45, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
>> > Právě ty roje to asi nebudou, protože ten vývojový cyklus roztoče
>> byl > přerušen a začíná od počátku. Je to přesně ten případ jaký
>> platí právě > u původního hostitele.
>> > Problémem spíše bude, byť neúmyslné vytváření podmínek pro zdárný >
>> rozvoj škůdce. Tím právě může být budování super silných včelstev
>> před > zimou.
>> >
>> > pepan
>> >
>> >
>> >> ------------ Původní zpráva ------------
>> >> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
>> >> Předmět: Re: Vem kritik?m
>> >> Datum: 08.12.2010 10:44:42
>> >> ----------------------------------------
>> >> Ano, tento případ je dost nepravděpodobný, ale zůstavají zde další
>> >> problémy s roji, které jsou mimo zásahy včelařů. Pokud roj
>> přežije, >> je to zdroj roztočů pro další jejich množení. Kde se
>> berou roztoči na >> územích, které byly v roce 2007 velmi dobře
>> 'odroztočovány' ať již >> padnutím velké části včelstev nebo
>> následným léčením a povinným >> nátěrem plodu na jaře? S největší
>> pravděpodobností jsou zavlečeni z >> okolí, a to buď z přeživších
>> rojů, nebo z míst, kde nebyla taková >> invaze a včely přežily a s
>> nimi i roztoči. Ťežko si nalhávat, že >> roztoče vyhubíme, je třeba
>> se s ním naučit žít. A to předpokládá >> vědět jak na tom jsme v
>> průběhu roku, kdy se roztoč aktivně množí.
>> >> Milan Čáp
>> >>
>> >> Dne 8.12.2010 10:33, R. Poláek napsal(a):
>> >> > "Já k tomu přidám další otázky: Co se stane v případě, že včely
>> >> vyberou
>> >> > na jaře umírající roj někde v dutině a donesou si ty stovky
>> roztočů po
>> >> > podzimním léčení? Budete pro jistotu natírat? A co když už to
>> bude v
>> >> > době, kdy už nátěr plodu není možný?"
>> >> >
>> >> > To je strašně nepravděpodobné. Mnohem víc než vyloupení slabého
>> >> včelstva v
>> >> > říjnu.
>> >> > Za prvé takový roj může uhynout kdykoliv v průběhu zimy, takže v
>> >> předjaří
>> >> > je obvykle už týdny až měsíce mrtvý a roztoči tím taky. Nebo
>> pokud >> jsou
>> >> > roztoči přece jen živí, budou prokřehlí zimou a nepohybliví.
>> >> > Za druhé až měsíc po prvním proletu je stále tak zima, že vyloupení
>> >> > včelstva na vzdálenost větší něž nějaká stovka metrů je málo >>
>> pravděpodobné.
>> >> > Když už je na jaře loupež, včely si loupí zásoby mezi sebou v
>> rámci >> jednoho
>> >> > stanoviště.
>> >> > A za třetí na jaře není loupež prakticky nikdy likvidační jako
>> na >> podzim,
>> >> > kdy dochází k přímému boji mezi včelami a jejich těsnému
>> kontaktu, >> takže
>> >> > roztoči se z umírajících včel stěhují na loupící včely. Na jaře
>> jsou
>> >> > vylupovány obvykle jen neobsazené zásoby, kde nejsou včely a
>> tudíž >> ani živí
>> >> > roztoči.
>> >> >
>> >> >
>> >>
>> >>
>> >>
>> >
>> >
>>
>>
>>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48845


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                   
(e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Vem kritik?m

To máš pravdu, ale je to v rovnováze. Umělé chovy nás včelařů však tuhle rovnováhu narušují. proto to bez léčení nemůže jít.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> Předmět: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 14:25:21
> ----------------------------------------
> Jistě ano, ale původní moje otázka byla o tom, kde se opět berou roztoči
> po hromadných úhynech. Tím že se roj usazený v dutině znovu vyrojí si
> sice pomůže, nicméně jako zdroj roztočů pro další včelstva funguje stále.
> Milan Čáp
>
> Dne 8.12.2010 14:07, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > Zase to nemusí být vůbec pravda. Tyto roje obvykle žijí na rozdíl od
> > včelařových ve velmi stísněných dutinách tudíž se často rojí a proto
> > ten vývoj rostočů je zase na rozdíl od těch včelařových velmi omezen.
> > Proto v přírodě je mnoho známých rojů které zdárně přežívají. Jakmile
> > však tyto včely přeneseme pod včelařovu vysoce odbornou péči vyvoláme
> > okamžitě zdárné plodování a tím i velmi produktivní množení roztoče.
> > pak se budeme divit proč v přírodě včelstvo prosperovalo a ve včelíně
> > to samo i přes naši péči kolabuje. Je to dáno tím jak mu kvalifikovaně
> > pomáháme do hrobu. Narušujeme zdárně přírodní procesy.
> > Pepan
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> >> Předmět: Re: Vem kritik?m
> >> Datum: 08.12.2010 13:57:02
> >> ----------------------------------------
> >> A nebo to právě ty roje budou, přesně díky tomu že mají malý výchozí
> >> stav roztočů v průběhu rojení a tudíž mohou zdárně přečkat zimu a
> >> příští rok mohou fungovat jako zdroj roztočů.
> >> Milan Čáp
> >>
> >> Dne 8.12.2010 11:45, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> >> > Právě ty roje to asi nebudou, protože ten vývojový cyklus roztoče
> >> byl > přerušen a začíná od počátku. Je to přesně ten případ jaký
> >> platí právě > u původního hostitele.
> >> > Problémem spíše bude, byť neúmyslné vytváření podmínek pro zdárný >
> >> rozvoj škůdce. Tím právě může být budování super silných včelstev
> >> před > zimou.
> >> >
> >> > pepan
> >> >
> >> >
> >> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> >> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> >> >> Předmět: Re: Vem kritik?m
> >> >> Datum: 08.12.2010 10:44:42
> >> >> ----------------------------------------
> >> >> Ano, tento případ je dost nepravděpodobný, ale zůstavají zde další
> >> >> problémy s roji, které jsou mimo zásahy včelařů. Pokud roj
> >> přežije, >> je to zdroj roztočů pro další jejich množení. Kde se
> >> berou roztoči na >> územích, které byly v roce 2007 velmi dobře
> >> 'odroztočovány' ať již >> padnutím velké části včelstev nebo
> >> následným léčením a povinným >> nátěrem plodu na jaře? S největší
> >> pravděpodobností jsou zavlečeni z >> okolí, a to buď z přeživších
> >> rojů, nebo z míst, kde nebyla taková >> invaze a včely přežily a s
> >> nimi i roztoči. Ťežko si nalhávat, že >> roztoče vyhubíme, je třeba
> >> se s ním naučit žít. A to předpokládá >> vědět jak na tom jsme v
> >> průběhu roku, kdy se roztoč aktivně množí.
> >> >> Milan Čáp
> >> >>
> >> >> Dne 8.12.2010 10:33, R. Poláek napsal(a):
> >> >> > "Já k tomu přidám další otázky: Co se stane v případě, že včely
> >> >> vyberou
> >> >> > na jaře umírající roj někde v dutině a donesou si ty stovky
> >> roztočů po
> >> >> > podzimním léčení? Budete pro jistotu natírat? A co když už to
> >> bude v
> >> >> > době, kdy už nátěr plodu není možný?"
> >> >> >
> >> >> > To je strašně nepravděpodobné. Mnohem víc než vyloupení slabého
> >> >> včelstva v
> >> >> > říjnu.
> >> >> > Za prvé takový roj může uhynout kdykoliv v průběhu zimy, takže v
> >> >> předjaří
> >> >> > je obvykle už týdny až měsíce mrtvý a roztoči tím taky. Nebo
> >> pokud >> jsou
> >> >> > roztoči přece jen živí, budou prokřehlí zimou a nepohybliví.
> >> >> > Za druhé až měsíc po prvním proletu je stále tak zima, že vyloupení
> >> >> > včelstva na vzdálenost větší něž nějaká stovka metrů je málo >>
> >> pravděpodobné.
> >> >> > Když už je na jaře loupež, včely si loupí zásoby mezi sebou v
> >> rámci >> jednoho
> >> >> > stanoviště.
> >> >> > A za třetí na jaře není loupež prakticky nikdy likvidační jako
> >> na >> podzim,
> >> >> > kdy dochází k přímému boji mezi včelami a jejich těsnému
> >> kontaktu, >> takže
> >> >> > roztoči se z umírajících včel stěhují na loupící včely. Na jaře
> >> jsou
> >> >> > vylupovány obvykle jen neobsazené zásoby, kde nejsou včely a
> >> tudíž >> ani živí
> >> >> > roztoči.
> >> >> >
> >> >> >
> >> >>
> >> >>
> >> >>
> >> >
> >> >
> >>
> >>
> >>
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48850


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Zdeněk Klíma (85.71.174.7) --- 8. 12. 2010
Re: Vem kritik?m

Je to přesně tak jak píše Milan, v případě tzv. průšvihových sezon se to svede na kolegy přátele, kteří se na to vykašlali a přitom stačí, abych měl včelky v místě jako mám, kde není vůbec žádný problém mít včelstvo po zimě s minimem roztočů a koncem léta ho mít na pokraji kolapsu - bez letního monitoringu, bych mnohá včelstva v těchto letech nechal tak, né proto, že bych se vykašlal na podletní ošetření, ale prostě proto, že by přišlo po vytočení posledního medu už moc pozdě. Nutnou úpravou našeho supersystému založeného né na monitoringu a ale na systému na papíře, který funguje jen za daných podmínek které se nesmí změnit a s účinnými přípravky, je pak to,že tam včelaři nacpou gabony klidně v červnu, červenci, protože mají pravdu, když argumentují tím, že těch pár miligramů v danném objemu medu nikdo nenajde - mají pravdu i mimo jiné proto, že to u nás nikdo nehledá. Taková je realita, je mi líto, že to bude číst někdo, kdo si myslel, že to je u všech včelařů jinak. A je to naprosto stejný vývoj jako v okolních zemích, z nichž některé už mají procitnutí z chemické války za sebou - v momentě, kdy včelaři zjistí, že pevný systém, který dodržují, se začíná nějak vyklat (viz.úhyny před 3 roky, problémy s acrinathrinem na jižní Moravě a další, tak si začnou systém uzpůsobovat tak, aby jim včelstva přežila - tím se jen urychlí konec těchto léčiv, akcelerace rezistentních populací a co dál? Nová léčiva - ano možná, postupně se stejným vývojem, nebo jako jinde v zahraničí začít přemýšlet, přestat šlechtit roztoče, začít šlechtit včely. Máme tak 10-15 let ztrátu...zatím je to téma debat ve včelařských anarchistických kroužcích (jako např.PSNV :-) Je totiž ještě dost lidí, kteří si odmítají připustit, že né všude je to tak v pohodě, jako u nich na včelnici, v oblasti, kde včelaří - viz.některé příspěvky např.Radka Krušiny, který se marně snaží to některým vysvětlit. Jde o to, že když Vám při ošetřeních spadne pár roztočů, řekněme 100-200 :-), absolutně nevíte o čem varroóza je. Všechny názory pak jsou pokroucené tím, že včelař vůbec neví o čem mluví a aplikuje své názory na včelaře do jiných oblastí. Tyto oblasti se zajímavou letní dynamikou kleštíků zjistíte z vyšetření zimní měli jen těžko, u poctivě ošetřených včelstev už vůbec. Kdo si osahal a měl zkušenost s opravdovými počty někde kolem 3-4 tisíc. a nezřídka i více (suma po ošetřeních) už tuší o čem se zde znažíme někteří psát. Nechci aby moje názory jsem tady prezenoval tak, že je vše na 100%, jak píšu a všichni ostatní nemají pravdu, je to jen můj názor.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48805


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
(e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Vem kritik?m

Ještě bych k tomu dodal že vlastní-li včelař třebas 10 stanovišť tak je to 10 různých podmínek a jisto jistě to nejde dělat stejně a musí být tedy i 10 různých výsledků.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Kl?ma <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 10:38:54
> ----------------------------------------
> Je to přesně tak jak píše Milan, v případě tzv. průšvihových sezon se to
> svede na kolegy přátele, kteří se na to vykašlali a přitom stačí, abych měl
> včelky v místě jako mám, kde není vůbec žádný problém mít včelstvo po zimě
> s minimem roztočů a koncem léta ho mít na pokraji kolapsu - bez letního
> monitoringu, bych mnohá včelstva v těchto letech nechal tak, né proto, že
> bych se vykašlal na podletní ošetření, ale prostě proto, že by přišlo po
> vytočení posledního medu už moc pozdě. Nutnou úpravou našeho supersystému
> založeného né na monitoringu a ale na systému na papíře, který funguje jen
> za daných podmínek které se nesmí změnit a s účinnými přípravky, je pak
> to,že tam včelaři nacpou gabony klidně v červnu, červenci, protože mají
> pravdu, když argumentují tím, že těch pár miligramů v danném objemu medu
> nikdo nenajde - mají pravdu i mimo jiné proto, že to u nás nikdo nehledá.
> Taková je realita, je mi líto, že to bude číst někdo, kdo si myslel, že to
> je u všech včelařů jinak. A je to naprosto stejný vývoj jako v okolních
> zemích, z nichž některé už mají procitnutí z chemické války za sebou - v
> momentě, kdy včelaři zjistí, že pevný systém, který dodržují, se začíná
> nějak vyklat (viz.úhyny před 3 roky, problémy s acrinathrinem na jižní
> Moravě a další, tak si začnou systém uzpůsobovat tak, aby jim včelstva
> přežila - tím se jen urychlí konec těchto léčiv, akcelerace rezistentních
> populací a co dál? Nová léčiva - ano možná, postupně se stejným vývojem,
> nebo jako jinde v zahraničí začít přemýšlet, přestat šlechtit roztoče,
> začít šlechtit včely. Máme tak 10-15 let ztrátu...zatím je to téma debat ve
> včelařských anarchistických kroužcích (jako např.PSNV :-) Je totiž ještě
> dost lidí, kteří si odmítají připustit, že né všude je to tak v pohodě,
> jako u nich na včelnici, v oblasti, kde včelaří - viz.některé příspěvky
> např.Radka Krušiny, který se marně snaží to některým vysvětlit. Jde o to,
> že když Vám při ošetřeních spadne pár roztočů, řekněme 100-200 :-),
> absolutně nevíte o čem varroóza je. Všechny názory pak jsou pokroucené tím,
> že včelař vůbec neví o čem mluví a aplikuje své názory na včelaře do jiných
> oblastí. Tyto oblasti se zajímavou letní dynamikou kleštíků zjistíte z
> vyšetření zimní měli jen těžko, u poctivě ošetřených včelstev už vůbec. Kdo
> si osahal a měl zkušenost s opravdovými počty někde kolem 3-4 tisíc. a
> nezřídka i více (suma po ošetřeních) už tuší o čem se zde znažíme někteří
> psát. Nechci aby moje názory jsem tady prezenoval tak, že je vše na 100%,
> jak píšu a všichni ostatní nemají pravdu, je to jen můj názor.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48816


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
M. Václavek (147.32.116.170) --- 8. 12. 2010
Re: Vem kritik?m


Tak proč
dochází i přesto pravidelně k úhynům a to i u včelarů, kteří poctivě
léčí? Již jich tu psalo své příspěvky na toto téma několik.

___________________________________________________________


Z jednoho prostého důvodu: kašlou na monitoring a včas nezahájí léčbu. Byly i oblasti, kde "včas" znamenalo červen! Nejde jen o to, zda se léčí poctivě, ale jde o to, zda se léčí včas a rozumně (tedy, zda se léčí včelstva, která to skutečně potřebují)!

Pokud někdo zaznamená loupež a objeví se zvýšený spad, je snad problém z vlastní iniciativy si sám včelstva přeléčit? Třeba nasadit Nassenheidery?

Vše to je jen o tom, zda jsme ochotni pravidelně sledovat zdravotní stav a podle toho rázně a urychleně jednat. Bdělý iniciativní včelař se očistce vyhne. Dál to již nebudu rozvádět. Opakoval by to, co se můžete dočíst jednak v mé polemice "Organizováné léčení, nebo na vlastní pěst" a jednak v příspěvku př. Klímy, se kterým plně souhlasím. Je zcela kontraproduktivní dělat pomocnou berličku lenochům.

M.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48810


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Radek Hubač (e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m

Tak zrovna letos i vloni jsem měl spady po fumigacích velké... Zjistil jsem, že moje včely někde loupí, nasáté se vraceli ještě koncem října do úlů a vedle ve vsi pár km, kde mám maringotku spady téměř nulové. Dodávám, že tam jsme pouze dva včelaři a daleko od sebe. Jak mi to chceš vysvětlit? Snad ne tím, že doma léčím blbě a v maringotce dobře..... celkový počet včelstev v obou vesnicích není dramaticky rozdílný, ale u nás doma je asi10 včelařů, v Bohumilči 2. Nejvíc mě mrzí, že pomlouváš opatření, které může výrazně v některých vesnicích pomoci a přitom je zdarma, jde jen o lidskou lenost a neschopnost se domluvit. Druhým faktorem je to, že většina takových rebelů se zrovna nemá čím chlubit, protože mají ve včelách neskutečný bordel. Jás se za své včely stydět nemusím, takže jsem pro každé opatření, které má racionální jádro, může zvýšit efektivitu a možná i snížit potřebu léčiv. Je mně docela zle, když vidím koncem srpna hladové neléčené včely, prý čekající na jetel - v nížině na vátině..... Naštěstí jeden takový exemplární případ přišel vloni kvůli moru o všechny včelstva. Dva další pro stáří snad už taky brzy skončí, ale nevím jestli je to to pravé ořechové, myslím správný přístup k léčbě...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 09:45:26
> ----------------------------------------
> Radek Hubač:
> Zvláště důležité je to při fumigacích v říjnu, kdy si včely dokáží při
> loupežích donést stovky roztočů za den.
>
> ___________________________________________________________
>
>
> Čistě statisticky, kolik takových říjnových loupeží, kdy si včelstva
> nanesou stovky roztočů, ročně zhruba proběhne? Pochybuji, že jde o nějaké
> významné číslo (teda pokud nevčelaříte v oblasti, kde zrovna hromadně
> vymírají včelstva na varroázu). A i kdyby se to stalo, pokryjí to další
> léčebná opatření, kterých je v současném systému přehršle (např. naše ZO je
> toho zářným příkladem: tři fumigace, aerosol v prosinci,GABON v srpnu).
> Proto si nemyslím, že provádění plošného jednorázového ošetření u všech
> včelstev naráz má na podzim velký význam (nebo aspoň statisticky velký
> význam).
>
> MV
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48801


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
(e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m

Ona je to dvojsečná zbraň Při komisionálním léčení ve velkých ZO se musí začít brzy A později pak dojde k zamoření př. z nějaké dutiny a na jaře pak dojde ke kolapsu. protože právě ten děda je přesvědčen tou komisí , že to má v pohodě.
Je-li však odkázán sám na sebe, nemá to pak komu otřískat o hlavu. Může ta ošetření posunout do pozdější doby a to pozdní zamoření pak lépe eliminovat.
Co je pak lepší je velkou otázkou!

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 10:09:13
> ----------------------------------------
> Tak zrovna letos i vloni jsem měl spady po fumigacích velké... Zjistil jsem, že
> moje včely někde loupí, nasáté se vraceli ještě koncem října do úlů a vedle ve
> vsi pár km, kde mám maringotku spady téměř nulové. Dodávám, že tam jsme pouze
> dva včelaři a daleko od sebe. Jak mi to chceš vysvětlit? Snad ne tím, že doma
> léčím blbě a v maringotce dobře..... celkový počet včelstev v obou vesnicích
> není dramaticky rozdílný, ale u nás doma je asi10 včelařů, v Bohumilči 2. Nejvíc
> mě mrzí, že pomlouváš opatření, které může výrazně v některých vesnicích pomoci
> a přitom je zdarma, jde jen o lidskou lenost a neschopnost se domluvit. Druhým
> faktorem je to, že většina takových rebelů se zrovna nemá čím chlubit, protože
> mají ve včelách neskutečný bordel. Jás se za své včely stydět nemusím, takže
> jsem pro každé opatření, které má racionální jádro, může zvýšit efektivitu a
> možná i snížit potřebu léčiv. Je mně docela zle, když vidím koncem srpna hladové
> neléčené včely, prý čekající na jetel - v nížině na vátině..... Naštěstí jeden
> takový exemplární případ přišel vloni kvůli moru o všechny včelstva. Dva další
> pro stáří snad už taky brzy skončí, ale nevím jestli je to to pravé ořechové,
> myslím správný přístup k léčbě...
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> > Datum: 08.12.2010 09:45:26
> > ----------------------------------------
> > Radek Hubač:
> > Zvláště důležité je to při fumigacích v říjnu, kdy si včely dokáží při
> > loupežích donést stovky roztočů za den.
> >
> > ___________________________________________________________
> >
> >
> > Čistě statisticky, kolik takových říjnových loupeží, kdy si včelstva
> > nanesou stovky roztočů, ročně zhruba proběhne? Pochybuji, že jde o nějaké
> > významné číslo (teda pokud nevčelaříte v oblasti, kde zrovna hromadně
> > vymírají včelstva na varroázu). A i kdyby se to stalo, pokryjí to další
> > léčebná opatření, kterých je v současném systému přehršle (např. naše ZO je
> > toho zářným příkladem: tři fumigace, aerosol v prosinci,GABON v srpnu).
> > Proto si nemyslím, že provádění plošného jednorázového ošetření u všech
> > včelstev naráz má na podzim velký význam (nebo aspoň statisticky velký
> > význam).
> >
> > MV
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48812


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
M. Václavek (147.32.116.170) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Vem kritik?m

A i kdyby se to stalo, pokryjí to další léčebná opatření, kterých je v současném systému přehršle (např. naše ZO je toho zářným příkladem: tři fumigace, aerosol v prosinci,GABON v srpnu).

___________________________________________________________


Koukám, že jsem to napsal až přespříliš idealisticky. Skoro jak nějaký funkcionář z ČSV :-) Místo "pokryjí" tam má být "měla by pokrýt". Skutečnost je taková, že v podstatě jediné ošetření, které se provádí řádně, je ošetření aerosolem, protože na tom se toho moc zkazit nedá.
Asi nic překvapivého a nového pod sluncem:
První fumigace je samozřejmě tlačena co nejvíc k začátku října, aby se to vše stihlo, tedy do doby kdy je často ještě ve včelstvech ještě plod. Další fumigace se mnohdy provádějí za přílišného chladna. No a kolem GABONŮ je to taky tyátr (s podtitulem "Pohádky jednoho a tisícero způsobů kam a jak je vložit"), nehledě na to, že se rozdávají pozdě (kolem 10. srpna).

Před čtyřmi roky jsem říjnovou loupež taky zaznamenal. Krásně mi to zvedlo spady. Ale raději než na plošné léčení (přesněji tlumení) spoléhám na monitoring (letní samozřejmě... vyšetření zimní měli je v NN úlech leda tak pro srandu králíků).

M.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48819


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
(e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Vem kritik?m

K tomu je dobré před snůškou použít Formidol.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 11:56:39
> ----------------------------------------
> A i kdyby se to stalo, pokryjí to další léčebná opatření, kterých je v
> současném systému přehršle (např. naše ZO je toho zářným příkladem: tři
> fumigace, aerosol v prosinci,GABON v srpnu).
>
> ___________________________________________________________
>
>
> Koukám, že jsem to napsal až přespříliš idealisticky. Skoro jak nějaký
> funkcionář z ČSV :-) Místo "pokryjí" tam má být "měla by pokrýt".
> Skutečnost je taková, že v podstatě jediné ošetření, které se provádí
> řádně, je ošetření aerosolem, protože na tom se toho moc zkazit nedá.
> Asi nic překvapivého a nového pod sluncem:
> První fumigace je samozřejmě tlačena co nejvíc k začátku října, aby se to
> vše stihlo, tedy do doby kdy je často ještě ve včelstvech ještě plod. Další
> fumigace se mnohdy provádějí za přílišného chladna. No a kolem GABONŮ je to
> taky tyátr (s podtitulem "Pohádky jednoho a tisícero způsobů kam a jak je
> vložit"), nehledě na to, že se rozdávají pozdě (kolem 10. srpna).
>
> Před čtyřmi roky jsem říjnovou loupež taky zaznamenal. Krásně mi to zvedlo
> spady. Ale raději než na plošné léčení (přesněji tlumení) spoléhám na
> monitoring (letní samozřejmě... vyšetření zimní měli je v NN úlech leda tak
> pro srandu králíků).
>
> M.V.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48822


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Radek Hubač (e-mailem) --- 8. 12. 2010
Gabony kolem 10 srpna

M.V. tak to je Váš nepořádek, nikdy jsem je neměl později než 5 července.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 12:00:45
> ----------------------------------------
> K tomu je dobré před snůškou použít Formidol.
>
> Pepan
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> > Datum: 08.12.2010 11:56:39
> > ----------------------------------------
> > A i kdyby se to stalo, pokryjí to další léčebná opatření, kterých je v
> > současném systému přehršle (např. naše ZO je toho zářným příkladem: tři
> > fumigace, aerosol v prosinci,GABON v srpnu).
> >
> > ___________________________________________________________
> >
> >
> > Koukám, že jsem to napsal až přespříliš idealisticky. Skoro jak nějaký
> > funkcionář z ČSV :-) Místo "pokryjí" tam má být "měla by pokrýt".
> > Skutečnost je taková, že v podstatě jediné ošetření, které se provádí
> > řádně, je ošetření aerosolem, protože na tom se toho moc zkazit nedá.
> > Asi nic překvapivého a nového pod sluncem:
> > První fumigace je samozřejmě tlačena co nejvíc k začátku října, aby se to
> > vše stihlo, tedy do doby kdy je často ještě ve včelstvech ještě plod. Další
> > fumigace se mnohdy provádějí za přílišného chladna. No a kolem GABONŮ je to
> > taky tyátr (s podtitulem "Pohádky jednoho a tisícero způsobů kam a jak je
> > vložit"), nehledě na to, že se rozdávají pozdě (kolem 10. srpna).
> >
> > Před čtyřmi roky jsem říjnovou loupež taky zaznamenal. Krásně mi to zvedlo
> > spady. Ale raději než na plošné léčení (přesněji tlumení) spoléhám na
> > monitoring (letní samozřejmě... vyšetření zimní měli je v NN úlech leda tak
> > pro srandu králíků).
> >
> > M.V.
> >
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48828


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
M. Václavek (147.32.116.170) --- 8. 12. 2010
Re: Gabony kolem 10 srpna


Radek Hubač
M.V. tak to je Váš nepořádek, nikdy jsem je neměl později než 5 července.

___________________________________________________________

V podstatě je to můj nepořádek. Je pravda, kdybych chtěl, tak si Gabony seženu v čas (na OV je mají už od června). Jenže já nechci, protože léčím kyselinou. Gabony mám jenom jako doplněk, nejsem na nich závislý, repsketive nepotřebuju je.

M.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48834


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
(e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Gabony kolem 10 srpna

V mém případě je to rok od roku různé podle snůšky, avšak hned při posledním medobraní.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Gabony kolem 10 srpna
> Datum: 08.12.2010 12:45:56
> ----------------------------------------
> M.V. tak to je Váš nepořádek, nikdy jsem je neměl později než 5 července.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> > Datum: 08.12.2010 12:00:45
> > ----------------------------------------
> > K tomu je dobré před snůškou použít Formidol.
> >
> > Pepan
> >
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> > > Datum: 08.12.2010 11:56:39
> > > ----------------------------------------
> > > A i kdyby se to stalo, pokryjí to další léčebná opatření, kterých je v
> > > současném systému přehršle (např. naše ZO je toho zářným příkladem: tři
> > > fumigace, aerosol v prosinci,GABON v srpnu).
> > >
> > > ___________________________________________________________
> > >
> > >
> > > Koukám, že jsem to napsal až přespříliš idealisticky. Skoro jak nějaký
> > > funkcionář z ČSV :-) Místo "pokryjí" tam má být "měla by pokrýt".
> > > Skutečnost je taková, že v podstatě jediné ošetření, které se provádí
> > > řádně, je ošetření aerosolem, protože na tom se toho moc zkazit nedá.
> > > Asi nic překvapivého a nového pod sluncem:
> > > První fumigace je samozřejmě tlačena co nejvíc k začátku října, aby se to
> > > vše stihlo, tedy do doby kdy je často ještě ve včelstvech ještě plod.
> Další
> > > fumigace se mnohdy provádějí za přílišného chladna. No a kolem GABONŮ je
> to
> > > taky tyátr (s podtitulem "Pohádky jednoho a tisícero způsobů kam a jak je
> > > vložit"), nehledě na to, že se rozdávají pozdě (kolem 10. srpna).
> > >
> > > Před čtyřmi roky jsem říjnovou loupež taky zaznamenal. Krásně mi to zvedlo
> > > spady. Ale raději než na plošné léčení (přesněji tlumení) spoléhám na
> > > monitoring (letní samozřejmě... vyšetření zimní měli je v NN úlech leda
> tak
> > > pro srandu králíků).
> > >
> > > M.V.
> > >
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48848


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Zdeněk Klíma (85.71.174.7) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Vem kritik?m

R.H.:komisionální léčení má své odůvodnění i dnes, tedy pokud mají včelaři zájem se o včely starat.
-----------------------------------------------------------
Já jsem sice jen obyčejný veterinář, ale právě v tomto je můj názor 100% jiný. Právě, že za situace, kdy jsou ochotni včelaři se o včelstva zajímat a starat, je komisionální tlumení varroózy (nepoužívejte léčení, když víte jako epidemiolog, že je to v tomto pžípadě blbost :-) naprosto nepotřebné. To ale není realita českého včelaření - realita je taková, že když je v organizaci někdo jako Vy, komu není jedno, jak to v jeho okolí vypadá, stojí ho tzv. komisionální ošetření spoustu sil, práce, času, financí a proč? Proto, aby to dělal za někoho kdo na to kašle, nebo z jiných důvodů, třeba věku, nemůže ošetření provést. Je to tvrdé, je mi to líto, ale takový včelaři si žádnou péči nezaslouží, už vůbec ne Vaši a jediné z dlouhodobého hlediska, co je rozumné udělat, je nechat jim včelstva padnout. Vás to dokud budou chemikálie české antivarroózní metody účinné, moc neohrozí, jen Vám toho po 2-3 roky bude víc padat. Pokud budou pořád notoricky začínat znovu a znovu a nadále na to budou kašlat - je to záležitost pro SVS, která to má v popisu práce, protože na jiné chovatele hospodářských zvířat, což jsme jako včelaři podle veterinárního zákona taky, se žádné ohledy v oblasti zanedbávání péče o svá chovaná zvířata neberou. Ale včelaři jsou přece taky ti hodní dědečkové, kteří se včelkami zajištují opylovací činnost a tak jim musíme pomáhat i když na to kašlou. Výsledkem je naprosto neefektivní, mnoho milionů státní pokladnu zatěžující moloch, ze kterého ale jisté organizace docela hezky profitují. S molochem se chlubíme ve světě na základě povrchních výsledků, např. vyš.zimní měli, jak to u nás máme krásně pod kontrolou. Když kolegové ze zahraničí, se kterými jsem měl tu možnost se bavit, více pochopí náš systém, za žádnou cenu by tady včelařit někteří nechtěli. Ale co...jsme nejlepší na světě, všude nám závidí, peníze ze státní pokladny tečou, tak proč se tím zabývat :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48798


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Radek Hubač (e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m

Já jsem jenom obyčejný doktor... To nic nemění na tom, že jste samozřejmě použil správný termín tlumení varoózy a já jen běžně vžité léčení - omlouvám se.
Bohužel jste se přesně trefil. Už 5 let bydlím v Rokytně a nechávám včelaře na pokoji a situace je rok od roku horší. To, že to veterina, která má pravomoce kontroly chovu prostě neřeší a svádí to na trendy málem v celé Evropě je smutné. Za to je samozřejmě zodpovědná veterina, pro kterou je na mnoha místech včela spíš dotěrný hmyz... Konkrétně u nás se sice postupně pomalu SVS zapojuje, ale jen tím, že vydá vyhlášku a ev. nějaké to léčivo přihodí. Demokracie pro SVS znamená, že včely se mohou chovat klidně i v naprosto dožilých úlech a o welfare se dobře jenom píšou práce. Nikdy za svoje včelaření jsem neviděl veterináře u včel, i když z doslechu vím, že se občas u nějakého průseru objeví, samozřejmě za asistence prohlížitele, protože bohužel neznám moc veterinářů, kteří se nebojí včel a jsou schopni provést diagnostiku a odběr v terénu. Pane kolego myslím si, že i ve veterině se mluví o prevenci jako po všech stránkách výhodnější, jak jí SVS řeší? Kontinuálním tlumenín varoózy a pálením ohnisek moru? Pokud ano, měla by SVS tento postup už konečně vyhodnotit jako nedostatečný a změnit ho. Poradte mi, na koho a jakým formulářem se mám obrátit a nahlásit zhoršenou nákazovou situaci a co bude SVS dělat?
Dědulové si sice podle Vás žádnou péči nezaslouží, ale v organizacích, kde se tak léčení věnují nad úroveň požadovanou SVS jsou výsledky podstatně lepší. Ono je to složité i z hlediska soužití v obci. Když vím o včelaři, který nechává včely pravidelně do konce srpna hladovět, i když u nás snůška skončí obvykle v červnu - písek podloží, sucho a toho včelaře udám, nebude semnou mluvit ani kredenc ve vsi. Ten dotyčný přišel vloni o včely kvůli moru a co udělala veterina? Podepsala všechny papíry, aby tento chudák včelař, který díky zhoršující se nákazové situaci na světě přišel o včely. Asi není třeba vysvětlovat, že hladové včely, které do konce srpna nevidí gabon jsou vnímavější i k moru včelího plodu. Takže takový včelař dostane tučnou náhradu a jede se dál... Letos si nejspíš zn ovu chytne nějaký roj... Doufám, že když všichni hlásíme stavy, že je veterina kontroluje a pokud si někdo po úhynu nějaké nahlásí, že kontroluje, jestli to bylo se souhlasem SVS? Jinak by celostátní evidence moc smysl neměla. My si ale našich starších kolegů chceme vážit, máme rádi (především svoje) včely a bohužel veterina nemá žádná kritéria, které by chovatel musel splnit a už vůbec ne mechanismus kontroly. Sám jsem včelařil pod Chrudimskou organizací, kde se komisionelně léčilo a výsledky no nebe a dudy..... že by tedy opět chyba veteriny a její roli suplující zainteresovaní včelaři?
Nechci se přít a rád opustím svoje návrhy řešení, které berte jako možná řešení bez účasti SVS, protože ta nám dostatečně efektivně nepomáhá. Pokud dá SVS vhodný nástroj, který zabezpečí, aby Ti, kteří se o včely nestarají, jak mají aby nevčelařili, rád to těm břídilům půjdu osobně ve svém volnu bezúplatně jako prohlížitel včelstev zlikvidovat.
Omlouvám se za dlouhý příspěvek, ale ve své naivitě stále doufám, že by se SVS možná z podnětu svých odborníků mohla rozhýbat a Vy jste jedním z nich.
Rád se zapojím do jakékoliv smysluplné aktivity SVS.
Radek Hubač

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Kl?ma <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 09:57:26
> ----------------------------------------
> R.H.:komisionální léčení má své odůvodnění i dnes, tedy pokud mají včelaři
> zájem se o včely starat.
> -----------------------------------------------------------
> Já jsem sice jen obyčejný veterinář, ale právě v tomto je můj názor 100%
> jiný. Právě, že za situace, kdy jsou ochotni včelaři se o včelstva zajímat
> a starat, je komisionální tlumení varroózy (nepoužívejte léčení, když víte
> jako epidemiolog, že je to v tomto pžípadě blbost :-) naprosto nepotřebné.
> To ale není realita českého včelaření - realita je taková, že když je v
> organizaci někdo jako Vy, komu není jedno, jak to v jeho okolí vypadá,
> stojí ho tzv. komisionální ošetření spoustu sil, práce, času, financí a
> proč? Proto, aby to dělal za někoho kdo na to kašle, nebo z jiných důvodů,
> třeba věku, nemůže ošetření provést. Je to tvrdé, je mi to líto, ale takový
> včelaři si žádnou péči nezaslouží, už vůbec ne Vaši a jediné z dlouhodobého
> hlediska, co je rozumné udělat, je nechat jim včelstva padnout. Vás to
> dokud budou chemikálie české antivarroózní metody účinné, moc neohrozí, jen
> Vám toho po 2-3 roky bude víc padat. Pokud budou pořád notoricky začínat
> znovu a znovu a nadále na to budou kašlat - je to záležitost pro SVS, která
> to má v popisu práce, protože na jiné chovatele hospodářských zvířat, což
> jsme jako včelaři podle veterinárního zákona taky, se žádné ohledy v
> oblasti zanedbávání péče o svá chovaná zvířata neberou. Ale včelaři jsou
> přece taky ti hodní dědečkové, kteří se včelkami zajištují opylovací
> činnost a tak jim musíme pomáhat i když na to kašlou. Výsledkem je naprosto
> neefektivní, mnoho milionů státní pokladnu zatěžující moloch, ze kterého
> ale jisté organizace docela hezky profitují. S molochem se chlubíme ve
> světě na základě povrchních výsledků, např. vyš.zimní měli, jak to u nás
> máme krásně pod kontrolou. Když kolegové ze zahraničí, se kterými jsem měl
> tu možnost se bavit, více pochopí náš systém, za žádnou cenu by tady
> včelařit někteří nechtěli. Ale co...jsme nejlepší na světě, všude nám
> závidí, peníze ze státní pokladny tečou, tak proč se tím zabývat :-)
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48808


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Zdeněk Klíma (85.71.174.7) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m

Máte pane doktorebohužel pravdu, v tom co o práci veterinářů SVS (příslušných inspektorátů KVS) píšete. Já alespoň, když nejsem pracovník SVS se snažím budoucí veterináře v Brně na VFU druhým rokem vzdělávat právě v těchto souvislostech, jak jen je to v rámci univerzitního prostředí možné. Snad bude práce za několik let, až moji studenti nastoupí do funkcí, někde vidět. Stará garda už se předělává těžko a mladší, kteří aniž bych to chtěl říct nějak nafoukaně, kteří jaksi inovovanou výukou neprošli, bohužel kopírují práci svých předchůdců. Problémem je, že pokud není zrovna inspektor včelař, je v podstatě se znalostmi ze školy ve včelařství negramotný. Doufám, že u dnešních studentů to bude výrazně lepší. Považte jen, že předmět nemoci ryb a včel se veterináři učí v zimě, a i když ted mám na škole pro studenty i nějaká včelstva, tak jim toho moc prakticky neukážu - jenže do nedávné doby to často studenti neviděli ani na obrázku! Se zájemci to doháníme i prakticky v létě - za ty bych už odborně mohl ručit. Snad se do budoucna povede vybojovat přesun do letního semestru, ještě lépe osamocení předmětu jen na nemoci včel zvlášť - pak by to mělo odpovídající úrověň. Za stávající situace se alespon snažím už pro přísští rok připravit pro stávající pracovníky KVS, kteří s naším oborem mají co dočinění praktické kurzy, se základy teorie obohacené o nové poznatky a hlavně s prakrickou prací se včelami i mimo univerzitu. Snad se to podaří, pak už jen záleží na jejich zájmu, možnost tu bude - zatím oficiálně není a to je chyba. Omlouvám se za odbočení od tématu, ale třeba Vás to bude zajímat jak jsou na tom se vzděláním v této problematice naši veterináři.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48814


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Radek Hubač (e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m

Díky, to je velmi zajímavé a vysvětluje situaci. Já osobně například postrádám u veteriny něco jako základní požadavky pro chov včel. Kravín musí mít určité parametry, ale úl, včelnice.. nikoliv. Pokud jde o úly, tak dávat náhrady za viditelně víc než 15 let staré úly je taky zločin. Takový úl měl v dobrých rukou dávno být výnosy několikrát zaplacen a pomalu chystán na obměnu...
Dalším příkladem je umístění včelstev. Nikde není specifikováno, přitom ve vlhkých lokalitách mor řádí statisticky významně mnohem častěji atd.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Kl?ma <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 11:25:48
> ----------------------------------------
> Máte pane doktorebohužel pravdu, v tom co o práci veterinářů SVS
> (příslušných inspektorátů KVS) píšete. Já alespoň, když nejsem pracovník
> SVS se snažím budoucí veterináře v Brně na VFU druhým rokem vzdělávat právě
> v těchto souvislostech, jak jen je to v rámci univerzitního prostředí
> možné. Snad bude práce za několik let, až moji studenti nastoupí do funkcí,
> někde vidět. Stará garda už se předělává těžko a mladší, kteří aniž bych to
> chtěl říct nějak nafoukaně, kteří jaksi inovovanou výukou neprošli, bohužel
> kopírují práci svých předchůdců. Problémem je, že pokud není zrovna
> inspektor včelař, je v podstatě se znalostmi ze školy ve včelařství
> negramotný. Doufám, že u dnešních studentů to bude výrazně lepší. Považte
> jen, že předmět nemoci ryb a včel se veterináři učí v zimě, a i když ted
> mám na škole pro studenty i nějaká včelstva, tak jim toho moc prakticky
> neukážu - jenže do nedávné doby to často studenti neviděli ani na obrázku!
> Se zájemci to doháníme i prakticky v létě - za ty bych už odborně mohl
> ručit. Snad se do budoucna povede vybojovat přesun do letního semestru,
> ještě lépe osamocení předmětu jen na nemoci včel zvlášť - pak by to mělo
> odpovídající úrověň. Za stávající situace se alespon snažím už pro přísští
> rok připravit pro stávající pracovníky KVS, kteří s naším oborem mají co
> dočinění praktické kurzy, se základy teorie obohacené o nové poznatky a
> hlavně s prakrickou prací se včelami i mimo univerzitu. Snad se to podaří,
> pak už jen záleží na jejich zájmu, možnost tu bude - zatím oficiálně není a
> to je chyba. Omlouvám se za odbočení od tématu, ale třeba Vás to bude
> zajímat jak jsou na tom se vzděláním v této problematice naši veterináři.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48827


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m

"Pokud jde o úly, tak dávat náhrady za viditelně víc než 15 let staré úly je taky zločin. Takový úl měl v dobrých rukou dávno být výnosy několikrát zaplacen a pomalu chystán na obměnu..."

To jsou žvásty nebo lobbing výrobců nových úlů, pokud možno ještě těch dotovaných.
Proč by se měla životnost úlu poměřovat penězi, jestli se zaplatí nebo ne? Pokud někdo včelaří v první řadě pro peníze, tak ať si tak interně ve svém provozu tohle poměřuje a obměňuje úly podle toho, jestli se zaplatily, ale ať to včelaření pro peníze nenutí ostatním. Kdyby se včelařilo výhradně pro peníze, tak by nebyli třeba dobrovolní funkcionáři, ale placení. A to by byly členské příspěvky nebo ceny za léčení včelstev úplně někde jinde. A proč zrovna 15 let, když pod střechou vydrží úly klidně 50 let?
Pokud někdo stanoví nějaké technické podmínky, jaké má mít stanoviště a úly, tak dobrá. Staré úly to buď splní a potom nikomu do toho není, jk jsou staré nebo nesplní a poto je majitel buď upraví, aby splňovaly nebo v nich přestane včelařit. To je vše.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48830


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
(93.153.25.4) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m

Pane doktore, reaguji na Vaši poznámku:
"přitom ve vlhkých lokalitách mor řádí statisticky významně mnohem častěji atd.
Radek"

V mém kraji se mor šířil podél toku Labe (po proudu). Pokud si dobře vzpomínám, byla jednotlivá ohniska postupně Mostek, Dvůr Králové n. L, Brod (u Kuksu), Jaroměř, Rasošky a letos doufám nikde! Vlhko v údolí řeky a statistika, kterou zmiňujete, by "pohyb ohnisek moru" právě podle řeky mohla částečně vysvětlovat.
Kde se dá ta statistika vidět?
M. Futera

PS doufám, že se pohyb podél Labe zastavil, neb tuším, že jste někde z okolí HK či Pardibic....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48852


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
(80.153.170.18) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m

V mém kraji se mor šířil podél toku Labe (po proudu). Pokud si dobře vzpomínám, byla jednotlivá ohniska postupně Mostek, Dvůr Králové n. L, Brod (u Kuksu), Jaroměř, Rasošky a letos doufám nikde! Vlhko v údolí řeky a statistika, kterou zmiňujete, by "pohyb ohnisek moru" právě podle řeky mohla částečně vysvětlovat.
Kde se dá ta statistika vidět?
M. Futera

--------------------
No, jestli se kolem reky nepohyboval kocovny vuz s klinikou.
:-(
Je rozdil, mezi sirenim nakazy a objevenim nakazy.

V nasi lokalite se postupovalo pri odhalovani MVP salamovou metodou - tedy co rok, to dalsich 5km a tak to mohlo vizuelne vypadat.

Jen jedna ZO byla na takove vysi, ze si sama zadala vysetreni meli na MVP, v jine odmitl predseda svolat schuzi vyboru.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48857


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
Radek Hubač (e-mailem) --- 8. 12. 2010
ohniska na vlhkých stanovištích u Labe

Dělám si vlastní analýzy, neviděl jsem nic od SVS, ale jen slepý laik (SVS) si zatím toho nevšimla. Jinak u nás je to hodně pestré, já jsem na písku nahoře v obci, včely se pálily na stanovišti, které je obklopeno jíly a je do 1km po proudu od velkých rybníků. Dále mě trápí Býšť a Hoděšovice patřící ZO Holice, díky kterým jsem v ochranném pásmu už asi po třetí během 5 let. Tam jsou taky rybníky a ohniska, která jsem viděl byla jak z pohádky o Dr.Voštěpovi... Pár ohnisek se vyskytlo i přímo v Pardubicích, ale to už teď tolik nesleduji, jsem v zahraničí neznám přesně stav včelnic a lokalitu. Následuje Přeloučsko, kde moji přátelé doslova trpí a ohnisek tam už bylo moc. Aktuání situaci bych musel zjistit od Arnošta Klukase (ví toho na rozdíl od SVS mnohem víc - nejsem jízlivý, jen bohužel realista), letos v ochranném pásmu je, ohnisek pár bylo, ale trochu se to úsilím místních včelařů včele s ním zlepšuje... Blíž ke Kolínu má strach paní Provazníková, nevím jak letos, ale asi něco měla v pásmu...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 15:00:59
> ----------------------------------------
> Pane doktore, reaguji na Vaši poznámku:
> "přitom ve vlhkých lokalitách mor řádí statisticky významně mnohem častěji
> atd.
> Radek"
>
> V mém kraji se mor šířil podél toku Labe (po proudu). Pokud si dobře
> vzpomínám, byla jednotlivá ohniska postupně Mostek, Dvůr Králové n. L, Brod
> (u Kuksu), Jaroměř, Rasošky a letos doufám nikde! Vlhko v údolí řeky a
> statistika, kterou zmiňujete, by "pohyb ohnisek moru" právě podle řeky
> mohla částečně vysvětlovat.
> Kde se dá ta statistika vidět?
> M. Futera
>
> PS doufám, že se pohyb podél Labe zastavil, neb tuším, že jste někde z
> okolí HK či Pardibic....
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48858


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 12. 2010
Re: ohniska na vlhkých stanovištích u Labe

U nás to tvrdili už před cca 15- 20 lety, v souvislosti s ohniskem kdesi u Studenky. Jinak dlouhodobě jsou tady na Severní Moravě ohniska moru v Beskydech nad Frýdkem Místkem v povodí Ostravice, ale jak moc na vlhkém jsou ty ohniska, to nevím.
Fakt je, že pro mě by to mohlo být zajímavé, protože jedno moje stanoviště na mém pozemku, v současné době bez včel, je taky na poměrně vlhkém místě.
Ale než se o tom dohadovat, tak by to chtělo zjistit přímo u zdrojů, možná dotazem u pracovníků veteriny, kteří s těmi ohnisky v příslušném kraji měli co do činění.
Nebo přes Svaz, nebyl by větší problém vypracovat nějaké relativně objektivní hodnocení vlhkosti , otevřenosti a větrnosti včelího stanoviště a nechat ty dotazníky vyplnit v ZO nebo dokonce příslušnými včelaři, kde poměry na stanovišti musí dobře znát.
Možná by bylo hodně zajímavé, vypracovat podrobný dotazník k hodnocení jednotlivých stanovišť , co tam roste, jak je tam teplo, před jakým větrem je stanoviště chráněno a ze kterého směru otevřeno, jak dlouho se tam po ránu drží průměrně rosa, jestli tam přes zimu sníh staje jako první nebo se tam z okolí drží dlouho, kolik je proletů přes zimu....Kdy a z čeho tam jsou snůšky, co tam v roste okolí....
A dát to vyplnit přímo včelařům. Mohla by vyjít docela zajímavá statistická data....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48859


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                
Pavel Zajicek (88.102.9.94) --- 8. 12. 2010
Re: ohniska na vlhkých stanovištích u Labe

Zdravim pane Polasku,

to bude asi nejaky omyl s tou Studenkou. Jsem rodak ze Studenky a otec tam delal do sveho posledniho dechu jednatele, od dob kdy se mor zacal vysetrovat a ohniska palit, ve Studence na 100% mor nebyl. Jedine ohnisko na okrese Novy Jicin bylo pred temi 15-20 lety na Frenstatsku. Bylo tehdy vse spaleno a od te doby je klid. Okres Novy Jicin je dlouhodobe vzorem ohledne moru na severu Moravy. Nema zadne ohniska, nebo se o nich nevi.
Vlhka je tam az az- proteka kolem reka Odra a rybniku tam je dost, tahnou se az k Ostrave.

PZ

PZ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48863


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                   
R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 12. 2010
Re: ohniska na vlhkých stanovištích u Labe

"to bude asi nejaky omyl s tou Studenkou. Jsem rodak ze Studenky a otec tam delal do sveho posledniho dechu jednatele, od dob kdy se mor zacal vysetrovat a ohniska palit, ve Studence na 100% mor nebyl. Jedine ohnisko na okrese Novy Jicin bylo pred temi 15-20 lety na Frenstatsku. Bylo tehdy vse spaleno a od te doby je klid. Okres Novy Jicin je dlouhodobe vzorem ohledne moru na severu Moravy. Nema zadne ohniska, nebo se o nich nevi. "

Hm, já jen vím, že někdy v roce 1990 - 95, nevím to už přesně, byla v Příboře schůze včelařských kočovníků, zřejmě za okres Nový Jičín a tam bylo vysloveně nedoporučeno kočovat do okolí Studenky z důvodu přetrvávání moru plodu. A to právě ve spojení s těmi rybníky kolem Studenky a vlhkem.....
Jinak co si pamatuji, v okrese Nový Jičín byl mor plodu skutečně naposledy někdy před těmi 15 lety v Tiché u Frenštátu a potom i taky nějaké ohnisko tuším v Ženklavě. Obojí to jsou vesnice, jejichž středem protéká potok či říčka, takže nějaké vlhké místo by se tam našlo. Ale stejně tak jsou kolem hůrky, takže to mohly být včely umístěné i nějakých 50 - 100 metrů vysoko nad těmi toky a daleko od nich.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48864


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                      
Pavel Zajicek (88.102.9.94) --- 8. 12. 2010
Re: ohniska na vlhkých stanovištích u Labe

to musel byt nejaky informacni sum, nebo JPP. Otec odesel v roce 2006, pred tim delal jednatele minimalne 30 let. Nakazovy referent okresu NJ byl az do letoska rovnez Studenak a sef okresni veteriny byl dokonce soused. Ve Studence a prirazenych obcich Pustejov, Albrechticky mor nebyl.
Za tim si stojim.
Cose tyce te informace,ze se mor siri podel toku reky jsem jiz slysel od jednoho mistniho profesionalniho vcelare, udajne se tak siri podel reky z Bruntalska na Opavsko.

PZ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48867


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                         
Radek Hubač (e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Re: ohniska na vlhk?ch stanovit?ch u Labe

Já bych hrozně nerad vyvolal zjednodušující vlnu ohledně šíření podél toků. S takovým názorem nesouhlasím. Začněme od toho jednoduššího - kdo produkuje roje, kolik jich je, kde jsou opuštěné úly (podle mých informací historicky dáno, že na jihu Moravy, kde bylo i nejvíc moru nejvíc včelařů opustilo včelaření, když mělo možnost pracovat v Rakousku...) ve druhé vlně, jak se kde léčí varoóza, kde je aktivní SVS, atd... až nakonec se můžeme zabývat detaily 25. století..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ohniska na vlhk?ch stanovit?ch u Labe
> Datum: 08.12.2010 20:44:28
> ----------------------------------------
> to musel byt nejaky informacni sum, nebo JPP. Otec odesel v roce 2006, pred
> tim delal jednatele minimalne 30 let. Nakazovy referent okresu NJ byl az do
> letoska rovnez Studenak a sef okresni veteriny byl dokonce soused. Ve
> Studence a prirazenych obcich Pustejov, Albrechticky mor nebyl.
> Za tim si stojim.
> Cose tyce te informace,ze se mor siri podel toku reky jsem jiz slysel od
> jednoho mistniho profesionalniho vcelare, udajne se tak siri podel reky z
> Bruntalska na Opavsko.
>
> PZ
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48868


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                            
gp (93.92.52.23) --- 8. 12. 2010
Re: Re: ohniska na vlhk?ch stanovit?ch u Labe

Nemluvte tu prosím nesmysly. Jih Moravy, tz. Břeclavsko, Mikulovsko,Znojemsko bylo před první invazí moru před 10ti lety oficiálně čisty. A abych Vám zarazil brouka do hlavy, tak tehdy problémové Hodonínsko a případy moru byly pár metrů od řeky Moravy. Takže historie nelže stačí otevřít Vaše informace ve Včelařství a po slovensky Vám říci netárajte. Jestli si to chcete ověřit doslova, ZO mají kroniky a toto se tam zapisuje! Nevím kde se berou furt bujné představy o problémech na JM. Vše dobré. _gp_
.........
Radek Hubač:(podle mých informací historicky dáno, že na jihu Moravy, kde bylo i nejvíc moru nejvíc včelařů opustilo včelaření, když mělo možnost pracovat v Rakousku...)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48870


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                               
Radek Hubač (e-mailem) --- 9. 12. 2010
pro anonyma gp

Za prvé anonymní gp a jiné takové nemám rád, za druhé jsem napsal nepřesnost, mluvil jsem o těch minulých 10-20 letech, kdy tam byla kopa problémů a z naší perspektivy Pardubáků, když se Jižní Morava zlepšila, tak se objevil mor u nás. Tak mě prosím, zbytečně nenapadej.. jinak upřímně řečeno od sebe Znojemsko, Hodonínsko a Břeclavsko zase až tak neodlišuji, pro mě je to Jižní Morava.... V hlubší minulosti se nic nevyšetřovalo...tak nebyly problémy? Mám tam kopu kamarádů a o některých praktikách, co dělali, když uhynuli včely neradno se rozšiřovat. Hlavně nevolat veterinu! Třeba kamarád z Diváků mi vyprávěl, že u nich se o včely ve vsi nikdo moc nestaral, že každý měl medu habakuk, tak proč něco dělat a když uhynulo včelstvo, tak se úl nechal rok vyvětrat a jelo se dál.... V minulých letech u nich v katastru měli velké starosti s morem. U nás se likvidovala jedna včelnice, tam pálili před pár lety celý katastr.....
vše dobré
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: ohniska na vlhk?ch stanovit?ch u Labe
> Datum: 08.12.2010 21:53:52
> ----------------------------------------
> Nemluvte tu prosím nesmysly. Jih Moravy, tz. Břeclavsko,
> Mikulovsko,Znojemsko bylo před první invazí moru před 10ti lety oficiálně
> čisty. A abych Vám zarazil brouka do hlavy, tak tehdy problémové Hodonínsko
> a případy moru byly pár metrů od řeky Moravy. Takže historie nelže stačí
> otevřít Vaše informace ve Včelařství a po slovensky Vám říci netárajte.
> Jestli si to chcete ověřit doslova, ZO mají kroniky a toto se tam zapisuje!
> Nevím kde se berou furt bujné představy o problémech na JM. Vše dobré. _gp_
> ........
> Radek Hubač:(podle mých informací historicky dáno, že na jihu Moravy, kde
> bylo i nejvíc moru nejvíc včelařů opustilo včelaření, když mělo možnost
> pracovat v Rakousku...)
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48885


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                  
gp (93.92.52.23) --- 9. 12. 2010
Re: pro anonyma gp

Ne, problém je pro Vás samotná existence Jihomoravských včelařů. S těmi před 10 - 20 lety si jen hojíte před druhými ego, protože tu mor papírově nebyl, stejně jako na Pardubicku. A nehažte nás tady pane Hubači laskavě, včelaře na JM, do jednoho pytle. Nejsme cikáni.

_gp_

...........
Radek Hubač (e-mailem) --- 9. 12. 2010
pro anonyma gp (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48763) (48766) (48792) (48798) (48808) (48814) (48827) (48852) (48858) (48859) (48863) (48864) (48867) (48868) (48870)
Za prvé anonymní gp a jiné takové nemám rád, za druhé jsem napsal nepřesnost, mluvil jsem o těch minulých 10-20 letech, kdy tam byla kopa problémů a z naší perspektivy Pardubáků, když se Jižní Morava zlepšila, tak se objevil mor u nás.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48900


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                  
Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 9. 12. 2010
Re: pro anonyma gp

g.p. z jihu Moravy neni anonym,
jsem rad, ze se pripoji se svymi nazory, byt pro mnohe muzou byt neprijemne, ale maji svoji vahu.

PZ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48903


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                         
(e-mailem) --- 9. 12. 2010
Re: ohniska na vlhk?ch stanovit?ch u Labe


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ohniska na vlhk?ch stanovit?ch u Labe
> Datum: 08.12.2010 20:44:28
> ----------------------------------------
> to musel byt nejaky informacni sum, nebo JPP. Otec odesel v roce 2006, pred
> tim delal jednatele minimalne 30 let. Nakazovy referent okresu NJ byl az do
> letoska rovnez Studenak a sef okresni veteriny byl dokonce soused. Ve
> Studence a prirazenych obcich Pustejov, Albrechticky mor nebyl.
> Za tim si stojim.
> Cose tyce te informace,ze se mor siri podel toku reky jsem jiz slysel od
> jednoho mistniho profesionalniho vcelare, udajne se tak siri podel reky z
> Bruntalska na Opavsko.
>
> PZ
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48879


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                         
R. Polášek (85.71.180.241) --- 9. 12. 2010
Re: ohniska na vlhkých stanovištích u Labe

"to musel byt nejaky informacni sum, nebo JPP. Otec odesel v roce 2006, pred tim delal jednatele minimalne 30 let. Nakazovy referent okresu NJ byl az do letoska rovnez Studenak a sef okresni veteriny byl dokonce soused. Ve Studence a prirazenych obcich Pustejov, Albrechticky mor nebyl.
Za tim si stojim. "

Vím určitě, že to tam zaznělo. Takže to byl nějaký informační šum.
Nebo konkurenční boj, bylo to pár let po roce 89 , cena medu byla ještě víceméně socialistická, takže velice příznivá, zatímco socialistická omezení byla pryč. Spousta včelařů tehdy určitě uvažovala o expanzi, o rozšíření chovu z nějaké desítky včelstev na stovky a na to potřebovali vhodná, zatím nezavčelená stanoviště. Odradit jiné včelaře kočovat do nějaké oblasti by se leckomu hodilo....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48887


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                            
Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 9. 12. 2010
Re: ohniska na vlhkých stanovištích u Labe

To me nenapadlo,

ale ucinne to muselo byt dost.

PZ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48904


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Radek Hubač (e-mailem) --- 8. 12. 2010
podněty SVS

Pane doktore,
jak to funguje s podněty od občanů, třeba i anonymními? Znám velmi dobře systém civilní hygieny a trofám si říct, že mnohem účinnější než podnět podaný odborníkem tzv. služebním postupem je dopis od občana X.Y., který se musí prošetřit a do 30dnů odpovědět. Malenův institut znám osobně, musel jsem s nimi hlavně kvůli ptačí chřipce jednat, tak bych jim klidně rád jako občan napsal, pokud se tím musí zabývat.
díky
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Kl?ma <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 11:25:48
> ----------------------------------------
> Máte pane doktorebohužel pravdu, v tom co o práci veterinářů SVS
> (příslušných inspektorátů KVS) píšete. Já alespoň, když nejsem pracovník
> SVS se snažím budoucí veterináře v Brně na VFU druhým rokem vzdělávat právě
> v těchto souvislostech, jak jen je to v rámci univerzitního prostředí
> možné. Snad bude práce za několik let, až moji studenti nastoupí do funkcí,
> někde vidět. Stará garda už se předělává těžko a mladší, kteří aniž bych to
> chtěl říct nějak nafoukaně, kteří jaksi inovovanou výukou neprošli, bohužel
> kopírují práci svých předchůdců. Problémem je, že pokud není zrovna
> inspektor včelař, je v podstatě se znalostmi ze školy ve včelařství
> negramotný. Doufám, že u dnešních studentů to bude výrazně lepší. Považte
> jen, že předmět nemoci ryb a včel se veterináři učí v zimě, a i když ted
> mám na škole pro studenty i nějaká včelstva, tak jim toho moc prakticky
> neukážu - jenže do nedávné doby to často studenti neviděli ani na obrázku!
> Se zájemci to doháníme i prakticky v létě - za ty bych už odborně mohl
> ručit. Snad se do budoucna povede vybojovat přesun do letního semestru,
> ještě lépe osamocení předmětu jen na nemoci včel zvlášť - pak by to mělo
> odpovídající úrověň. Za stávající situace se alespon snažím už pro přísští
> rok připravit pro stávající pracovníky KVS, kteří s naším oborem mají co
> dočinění praktické kurzy, se základy teorie obohacené o nové poznatky a
> hlavně s prakrickou prací se včelami i mimo univerzitu. Snad se to podaří,
> pak už jen záleží na jejich zájmu, možnost tu bude - zatím oficiálně není a
> to je chyba. Omlouvám se za odbočení od tématu, ale třeba Vás to bude
> zajímat jak jsou na tom se vzděláním v této problematice naši veterináři.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48829


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
Zdeněk Klíma (89.102.21.6) --- 8. 12. 2010
Re: podněty SVS

Podněty by se jistě zabývat měl. Jestli je na to ale přímo takto legislativou pomatováno a je i nějaká lhůta pro vyjádření, to nevím, musel bych prostudovat, spíš otázka na SVS.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48831


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
(e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: podnety SVS

Podněty by se jistě zabývat měl. Jestli je na to ale přímo takto
legislativou pomatováno a je i nějaká lhůta pro vyjádření, to nevím,
musel
bych prostudovat, spíš otázka na SVS.

Pak Vás,pane doktore pěkně prosím.
Prostudujte a dejte nám vědět,ať můžeme "podněcovat".
Díky.
Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Zden?k Klíma" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: podnety SVS
Datum: 8.12.2010 - 12:56:23

> Podněty by se jistě zabývat měl. Jestli je na to
> ale přímo takto
> legislativou pomatováno a je i nějaká lhůta pro
> vyjádření, to nevím, musel
> bych prostudovat, spíš otázka na SVS.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48853


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
(e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: podněty SVS

Pane doktore,
jak to funguje s podněty od občanů, třeba i anonymními? Znám velmi
dobře systém civilní hygieny a trofám si říct, že mnohem účinnější
než podnět podaný odborníkem tzv. služebním postupem je dopis od
občana X.Y., který se musí prošetřit a do 30dnů odpovědět. Malenův
institut znám osobně, musel jsem s nimi hlavně kvůli ptačí chřipce
jednat, tak bych jim klidně rád jako občan napsal, pokud se tím musí
zabývat.
díky
Radek


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: podněty SVS
Datum: 8.12.2010 - 12:51:21

> Pane doktore,
> jak to funguje s podněty od občanů, třeba i
> anonymními? Znám velmi dobře systém civilní
> hygieny a trofám si říct, že mnohem účinnější
> než podnět podaný odborníkem tzv. služebním
> postupem je dopis od občana X.Y., který se musí
> prošetřit a do 30dnů odpovědět. Malenův institut
> znám osobně, musel jsem s nimi hlavně kvůli ptačí
> chřipce jednat, tak bych jim klidně rád jako občan
> napsal, pokud se tím musí zabývat.
> díky
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Zden?k Kl?ma <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> > Datum: 08.12.2010 11:25:48
> > ----------------------------------------
> > Máte pane doktorebohužel pravdu, v tom co o
> > práci veterinářů SVS
> > > (příslušných inspektorátů KVS) píšete. Já
> > alespoň, když nejsem pracovník
> > > SVS se snažím budoucí veterináře v Brně na VFU
> > druhým rokem vzdělávat právě
> > > v těchto souvislostech, jak jen je to v rámci
> > univerzitního prostředí
> > > možné. Snad bude práce za několik let, až moji
> > studenti nastoupí do funkcí,
> > > někde vidět. Stará garda už se předělává těžko
> > a mladší, kteří aniž bych to
> > > chtěl říct nějak nafoukaně, kteří jaksi
> > inovovanou výukou neprošli, bohužel
> > > kopírují práci svých předchůdců. Problémem je,
> > že pokud není zrovna
> > > inspektor včelař, je v podstatě se znalostmi ze
> > školy ve včelařství
> > > negramotný. Doufám, že u dnešních studentů to
> > bude výrazně lepší. Považte
> > > jen, že předmět nemoci ryb a včel se veterináři
> > učí v zimě, a i když ted
> > > mám na škole pro studenty i nějaká včelstva,
> > tak jim toho moc prakticky
> > > neukážu - jenže do nedávné doby to často
> > studenti neviděli ani na obrázku!
> > > Se zájemci to doháníme i prakticky v létě - za
> > ty bych už odborně mohl
> > > ručit. Snad se do budoucna povede vybojovat
> > přesun do letního semestru,
> > > ještě lépe osamocení předmětu jen na nemoci
> > včel zvlášť - pak by to mělo
> > > odpovídající úrověň. Za stávající situace se
> > alespon snažím už pro přísští
> > > rok připravit pro stávající pracovníky KVS,
> > kteří s naším oborem mají co
> > > dočinění praktické kurzy, se základy teorie
> > obohacené o nové poznatky a
> > > hlavně s prakrickou prací se včelami i mimo
> > univerzitu. Snad se to podaří,
> > > pak už jen záleží na jejich zájmu, možnost tu
> > bude - zatím oficiálně není a
> > > to je chyba. Omlouvám se za odbočení od tématu,
> > ale třeba Vás to bude
> > > zajímat jak jsou na tom se vzděláním v této
> > problematice naši veterináři.
> > >
> >
> >
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48851


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Albert Gross (95.103.181.96) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m

Ono je to složité i z hlediska soužití v obci. Když vím o včelaři, který nechává včely pravidelně do konce srpna hladovět, i když u nás snůška skončí obvykle v červnu - písek podloží, sucho a toho včelaře udám, nebude semnou mluvit ani kredenc ve vsi.
O veterinárov sa pri prehliadkach oprieť nedá, ale sú nositeľmi príslušného razítka. Prehliadky by mohli vykonať inšpektori z iného regionu, ktorí nie sú zaťažení miestnymi vzťahmi. Vtedy môžu konať nekompromisne a efektívne. Je však kruté obrať dedka-včelára možno o jedinú radosť, ktorú ešte má aj ked je neporiadny. Ak mu však neprelieči včelstvá komisia, tak sa so stratou zmieri tak, ako s inými disfunkciami, ktoré s vekom prichádzajú.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48821


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
(e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m

Ale i to lze považovat za boj proti VD. Hladové včelstvo neploduje tudíž se přeruší i rozvoj škůdce, na rozdíl od toho co valí cukr horem dolem a škůdce se pak může velmi zdárně množit. Ty tisícové spady jsou pak z vlastního úlu a ne od něj.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Albert Gross <albert.gross900/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 11:59:11
> ----------------------------------------
> Ono je to složité i z hlediska soužití v obci. Když vím o včelaři, který
> nechává včely pravidelně do konce srpna hladovět, i když u nás snůška
> skončí obvykle v červnu - písek podloží, sucho a toho včelaře udám, nebude
> semnou mluvit ani kredenc ve vsi.
> O veterinárov sa pri prehliadkach oprieť nedá, ale sú nositeľmi príslušného
> razítka. Prehliadky by mohli vykonať inšpektori z iného regionu, ktorí nie
> sú zaťažení miestnymi vzťahmi. Vtedy môžu konať nekompromisne a efektívne.
> Je však kruté obrať dedka-včelára možno o jedinú radosť, ktorú ešte má aj
> ked je neporiadny. Ak mu však neprelieči včelstvá komisia, tak sa so
> stratou zmieri tak, ako s inými disfunkciami, ktoré s vekom prichádzajú.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48823


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
Radek Hubač (e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m

Fakt nemám sílu odpovídat na takové připomínky. Tak podle Tebe když nakrmím začátkem července ve dvou velkých dávkách, dám gabony, tak na konci října létají včely nasáté něčím sladkým do mého úlu jen aby se prolítli... a to že v maringotce, kde je 20 včelstev a dělám to tam stejně a roztoče tam nemám. Hladové včely v červenci omezí nikoliv přeruší plodování.... to zase takový břídil ten včelař není, aby to dotáhli do úplného vyhladovění.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 12:05:43
> ----------------------------------------
> Ale i to lze považovat za boj proti VD. Hladové včelstvo neploduje tudíž se
> přeruší i rozvoj škůdce, na rozdíl od toho co valí cukr horem dolem a škůdce se
> pak může velmi zdárně množit. Ty tisícové spady jsou pak z vlastního úlu a ne od
> něj.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Albert Gross <albert.gross900/=/gmail.com>
> > Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> > Datum: 08.12.2010 11:59:11
> > ----------------------------------------
> > Ono je to složité i z hlediska soužití v obci. Když vím o včelaři, který
> > nechává včely pravidelně do konce srpna hladovět, i když u nás snůška
> > skončí obvykle v červnu - písek podloží, sucho a toho včelaře udám, nebude
> > semnou mluvit ani kredenc ve vsi.
> > O veterinárov sa pri prehliadkach oprieť nedá, ale sú nositeľmi príslušného
> > razítka. Prehliadky by mohli vykonať inšpektori z iného regionu, ktorí nie
> > sú zaťažení miestnymi vzťahmi. Vtedy môžu konať nekompromisne a efektívne.
> > Je však kruté obrať dedka-včelára možno o jedinú radosť, ktorú ešte má aj
> > ked je neporiadny. Ak mu však neprelieči včelstvá komisia, tak sa so
> > stratou zmieri tak, ako s inými disfunkciami, ktoré s vekom prichádzajú.
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48826


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
(e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m

Do nedávna však tento způsob včelaření byl naprosto běžný. Až honba za vysokými výnosy medu nás dovedla k dnešnímu způsobu včelařství. Možná by s tím pak mohla i souviset zdárná expanze roztoče do světa. Oboje začalo přibližně ve stejnou dobu. Srovnávat včelstva na hony od sebe vzdálená také nejde. Každé to stanoviště je jiné. Jak pro včely tak pro roztoče. Proto také nemůže to ošetřování být stejné.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 12:35:04
> ----------------------------------------
> Fakt nemám sílu odpovídat na takové připomínky. Tak podle Tebe když nakrmím
> začátkem července ve dvou velkých dávkách, dám gabony, tak na konci října létají
> včely nasáté něčím sladkým do mého úlu jen aby se prolítli... a to že v
> maringotce, kde je 20 včelstev a dělám to tam stejně a roztoče tam nemám.
> Hladové včely v červenci omezí nikoliv přeruší plodování.... to zase takový
> břídil ten včelař není, aby to dotáhli do úplného vyhladovění.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> > Datum: 08.12.2010 12:05:43
> > ----------------------------------------
> > Ale i to lze považovat za boj proti VD. Hladové včelstvo neploduje tudíž se
> > přeruší i rozvoj škůdce, na rozdíl od toho co valí cukr horem dolem a škůdce
> se
> > pak může velmi zdárně množit. Ty tisícové spady jsou pak z vlastního úlu a ne
> od
> > něj.
> >
> > pepan
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Albert Gross <albert.gross900/=/gmail.com>
> > > Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> > > Datum: 08.12.2010 11:59:11
> > > ----------------------------------------
> > > Ono je to složité i z hlediska soužití v obci. Když vím o včelaři, který
> > > nechává včely pravidelně do konce srpna hladovět, i když u nás snůška
> > > skončí obvykle v červnu - písek podloží, sucho a toho včelaře udám, nebude
> > > semnou mluvit ani kredenc ve vsi.
> > > O veterinárov sa pri prehliadkach oprieť nedá, ale sú nositeľmi
> príslušného
> > > razítka. Prehliadky by mohli vykonať inšpektori z iného regionu, ktorí nie
> > > sú zaťažení miestnymi vzťahmi. Vtedy môžu konať nekompromisne a efektívne.
> > > Je však kruté obrať dedka-včelára možno o jedinú radosť, ktorú ešte má aj
> > > ked je neporiadny. Ak mu však neprelieči včelstvá komisia, tak sa so
> > > stratou zmieri tak, ako s inými disfunkciami, ktoré s vekom prichádzajú.
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48847


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
Albert Gross (95.103.181.96) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m

Podľa skúsenosti z môjho okolia starší včelári liečia aj zakrmujú neskôr /prelom 8/9 mesiaca/ a vtedy už majú ich včelstvá armádu VD a vzhľadom na prerušenie plodovania hladom začínajú dobiehať straty jesenným plodovaním. Niektoré to už nestihnú a stanú sa zdrojom zásob aj VD. Sú dokonca aj brtníci, ktorí ani neliečia ani nekrmia a každý rok čakajú na roje a na pár kg medu. Ja už mám vtedy zakrmené a preliečené. Nesťažujem sa na prenos VD-s tým si poradím, ale neustále hrozí prenos moru. Preto by sa mal stanoviť minimálny hygienický štandart na stav úľov a na ošetrovateľské úkony a včelstvá pod čiarou by sa mali kontrolovať a likvidovať nezávislou odbornou komisiou. Takýmto včelstvám by sa nemala poskytovať žiadna pomoc, bez ohľadu na majiteľa.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48832


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
(e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m

Ale i to lze považovat za boj proti VD. Hladové včelstvo neploduje
tudíž se přeruší i rozvoj škůdce, na rozdíl od toho co valí cukr
horem dolem a škůdce se pak může velmi zdárně množit. Ty tisícové
spady jsou pak z vlastního úlu a ne od něj.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
Datum: 8.12.2010 - 12:05:35

> Ale i to lze považovat za boj proti VD. Hladové
> včelstvo neploduje tudíž se přeruší i rozvoj
> škůdce, na rozdíl od toho co valí cukr horem dolem
> a škůdce se pak může velmi zdárně množit. Ty
> tisícové spady jsou pak z vlastního úlu a ne od
> něj.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Albert Gross <albert.gross900/=/gmail.com>
> > Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> > Datum: 08.12.2010 11:59:11
> > ----------------------------------------
> > Ono je to složité i z hlediska soužití v obci.
> > Když vím o včelaři, který
> > > nechává včely pravidelně do konce srpna
> > hladovět, i když u nás snůška
> > > skončí obvykle v červnu - písek podloží, sucho a
> > toho včelaře udám, nebude
> > > semnou mluvit ani kredenc ve vsi.
> > O veterinárov sa pri prehliadkach oprieť nedá,
> > ale sú nositeľmi príslušného
> > > razítka. Prehliadky by mohli vykonať inšpektori
> > z iného regionu, ktorí nie
> > > sú zaťažení miestnymi vzťahmi. Vtedy môžu konať
> > nekompromisne a efektívne.
> > > Je však kruté obrať dedka-včelára možno o jedinú
> > radosť, ktorú ešte má aj
> > > ked je neporiadny. Ak mu však neprelieči
> > včelstvá komisia, tak sa so
> > > stratou zmieri tak, ako s inými disfunkciami,
> > ktoré s vekom prichádzajú.
> > >
> >
> >
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48840


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
(e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Vem kritik?m

Radku i když v tom co říkáš máš pravdu, Jde jen o teorii. V praxi to vypadalo tak, že nikdy nešlo zásah v naší ZO udělat v 1 de.n Máme 160 organizovaných včelařů ve 32 obcích s průměrně 12 včelstvy. Jen v mé obci se to komisionálně dělalo někdy i 14 dní u 7 včelařů. Mnohdy pak neodpovídaly podmínky pro ošetření a muselo se to odložit nebo dělat špatně. S postupem kalendářního času se to ještě zhoršovalo. Při komisním ošetření se musí ve stejnou dobu za vhodných podmínek sejít nejméně 3 lidé. A už to je velký problém. Potom pak to nebezpečí přenosu díky počasí s postupem času prudce klesá.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 09:20:25
> ----------------------------------------
> Josefe, tak to se mýlíš,
> i když jsem mladší, tak samozřejmě vím, jak se postřik dělal a jak to bylo
> pracné a za druhé si myslím, že komisionální léčení má své odůvodnění i dnes,
> tedy pokud mají včelaři zájem se o včely starat. Za prvé se předejde spoustě
> sporů, kdo kdy a jak léčil, ale hlavní je, že léčení provedené ve stejnou dobu u
> všech včelstev třeba v katastru obce je nejlepší možností jak zvýšit podstatně
> efektivitu léčení. Jsem epidemiolog a o opaku mě jako laik těžko přesvědčíš.
> Zvláště důležité je to při fumigacích v říjnu, kdy si včely dokáží při loupežích
> donést stovky roztočů za den. Pokud se mě podaří takový postup zorganizovat u
> nás ( hlavní problém je, že tam často nejsem), pošlu Ti za rok porovnání spadů s
> posledními 2 sezónami, kdy mám záznamy...
> Radek
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: Vem kritik?m
> > Datum: 07.12.2010 13:54:56
> > ----------------------------------------
> > Já si osobně myslím že to pochází z doby kdy se s varroázou začínalo zápasit
> a
> > opravdu se to tak provádělo speciálnmí postřikovačem na stlačený vzduch.
> > Rozebírali se v prosinci pak celá včelstva. Tento postup snad ani nikdo z
> vás
> > již nezná ale k tomu byli nutně potřeba 2 lidé. a od této doby se to jen
> > bezmyšlenkovitě opisuje i když to nemá již žádné opodstatnění.
> >
> > pepan
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > > Předmět: Re: Re: Vem kritik?m
> > > Datum: 07.12.2010 12:39:55
> > > ----------------------------------------
> > > Ahoj Karle, nevím, co je tam teď, ale v roce 2000 když jsem začínal, tak
> tam
> > > bylo, že se musí léčit komisionelně..
> > > Radek
> > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > > > Předmět: Re: Vem kritik?m
> > > > Datum: 06.12.2010 15:14:13
> > > > ----------------------------------------
> > > > Tak v tom si nevybereš.
> > > > Vyhlášky SVS se tě budou dotýkat při chovu jakýchkoliv zvířat. Na to
> > > > nemusíš mít ani včely.
> > > > Pepan
> > > > ------------------------------
> > > >
> > > > Nevím jestli musím k třeba k léčení králíků či drůbeže proti kokcidioze
> > > > přivolávat důvěrníka ČSCHDZ. Nepamatuji ani za socialismu. :-)
> > > >
> > > > A u včel to nebylo ani před pěti lety. To si tam prosadil někdo v
> > > > posledních letech.
> > > > Sám jsi se divil, že by se ke každému zapalování knotu měl volat
> důvěrník.
> > > > A platí to i u vás. :-)
> > > > :-)
> > > > Karel
> > > >
> > > >
> > > >
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48811


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
P.Krátký (90.180.212.169) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Vem kritik?m

V praxi to vypadalo tak, že nikdy nešlo zásah v naší ZO udělat v 1 de.n Máme 160 organizovaných včelařů ve 32 obcích s průměrně 12 včelstvy. Jen v mé obci se to komisionálně dělalo někdy i 14 dní u 7 včelařů. Mnohdy pak neodpovídaly podmínky pro ošetření a muselo se to odložit nebo dělat špatně. S postupem kalendářního času se to ještě zhoršovalo. Při komisním ošetření se musí ve stejnou dobu za vhodných podmínek sejít nejméně 3 lidé. A už to je velký problém. Potom pak to nebezpečí přenosu díky počasí s postupem času prudce klesá.

___________________________________________________________

To je bohužel pravda,zkuste si představit,že má někdo stanoviště v lese,kam se při současné sněhové nadílce autem prostě nedostane.
Já sám jedno takové stanoviště mám.Pokud na příjezdové cestě leží půl metru navátého sněhu,tak se tam dostane leda sněhová fréza,rolba nebo něco podobného,což jsou prostředky,které běžný člověk nemá,takže mi nezbývá nic jiného,než nechat auto ve vesnici a jít přes kilometr pěšky a kompresor s vyvíječem a věcmi na léčení táhnout na saních,což v takovém hlubokém sněhu není tak jednoduché.Jsem ročník 74,takže to zvládnu,ale neumím si představit někoho staršího,jak se tam plahočí.Takže léčba jednoho takového je časově dost náročná,ani svá 4 stanoviště nejsem schopen zvládnout v jeden den,natož včelstva těch ostatních v "mém rajónu".Ovšem je pravda,že v takovém počasí včely nelétají a tudíž ani roztoči.Ale počasí je teď tak nestálé,že se může všeobecně stát,že během několika málo dní vystoupají teploty z minusových hodnot na + 10 a více,takže včely vyletí,aniž by bylo všude najednou léčeno...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48817


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
(e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Vem kritik?m

Jenže v tuto dobu již neshánějí zásoby, ale jen se jdou vypášit.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 11:39:31
> ----------------------------------------
> V praxi to vypadalo tak, že nikdy nešlo zásah v naší ZO udělat v 1 de.n
> Máme 160 organizovaných včelařů ve 32 obcích s průměrně 12 včelstvy. Jen v
> mé obci se to komisionálně dělalo někdy i 14 dní u 7 včelařů. Mnohdy pak
> neodpovídaly podmínky pro ošetření a muselo se to odložit nebo dělat
> špatně. S postupem kalendářního času se to ještě zhoršovalo. Při komisním
> ošetření se musí ve stejnou dobu za vhodných podmínek sejít nejméně 3 lidé.
> A už to je velký problém. Potom pak to nebezpečí přenosu díky počasí s
> postupem času prudce klesá.
>
> ___________________________________________________________
>
> To je bohužel pravda,zkuste si představit,že má někdo stanoviště v lese,kam
> se při současné sněhové nadílce autem prostě nedostane.
> Já sám jedno takové stanoviště mám.Pokud na příjezdové cestě leží půl metru
> navátého sněhu,tak se tam dostane leda sněhová fréza,rolba nebo něco
> podobného,což jsou prostředky,které běžný člověk nemá,takže mi nezbývá nic
> jiného,než nechat auto ve vesnici a jít přes kilometr pěšky a kompresor s
> vyvíječem a věcmi na léčení táhnout na saních,což v takovém hlubokém sněhu
> není tak jednoduché.Jsem ročník 74,takže to zvládnu,ale neumím si
> představit někoho staršího,jak se tam plahočí.Takže léčba jednoho takového
> je časově dost náročná,ani svá 4 stanoviště nejsem schopen zvládnout v
> jeden den,natož včelstva těch ostatních v "mém rajónu".Ovšem je pravda,že v
> takovém počasí včely nelétají a tudíž ani roztoči.Ale počasí je teď tak
> nestálé,že se může všeobecně stát,že během několika málo dní vystoupají
> teploty z minusových hodnot na + 10 a více,takže včely vyletí,aniž by bylo
> všude najednou léčeno...
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48820


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
P.Krátký (90.180.212.169) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Vem kritik?m

Jenže v tuto dobu již neshánějí zásoby, ale jen se jdou vyprášit.

__________________________________________________________

Ano,prvních několik hodin.Pokud to trvá několik dní,pak už hledají vodu a potravu.Proč by jinak navštěvovaly úl,ve kterém mi před 3 lety uhynula matka BĚHEM TEPLÉHO ZAČÁTKU PROSINCE?Sám jsem to viděl.Pochody v přírodě neprobíhají podle toho,jak chceme my,tam jde o přežití a včely jednají pudově.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48824


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Radek Hubač (e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m

Ahoj Pepane,
jak jsem psal jde o domluvu. Na tom Chrudimsku jsme n aschůzi odsouhlasili, že nikdo nebude vysírat, když bude u léčení nákazový referent a majitel a to máš jen dva lidi. Za druhé by byl dostatečný pokrok, pokud by se lidi ve vsi - nemluvím o velké organizaci (jsem členem v Pardubicích, tak to plně chápu) domluvili, že si odléčí každý sám stejný den nebo alespoň víkend, že se další den prohlédnou podložky, sejdem e se v hospodě a probere se výsledek a další postup. Nemluvme moc o organizacích, to je hodně umělé, kolikrát jsou včely na území jiných obcí, katastrů..
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 11:04:37
> ----------------------------------------
> Radku i když v tom co říkáš máš pravdu, Jde jen o teorii. V praxi to vypadalo
> tak, že nikdy nešlo zásah v naší ZO udělat v 1 de.n Máme 160 organizovaných
> včelařů ve 32 obcích s průměrně 12 včelstvy. Jen v mé obci se to komisionálně
> dělalo někdy i 14 dní u 7 včelařů. Mnohdy pak neodpovídaly podmínky pro ošetření
> a muselo se to odložit nebo dělat špatně. S postupem kalendářního času se to
> ještě zhoršovalo. Při komisním ošetření se musí ve stejnou dobu za vhodných
> podmínek sejít nejméně 3 lidé. A už to je velký problém. Potom pak to nebezpečí
> přenosu díky počasí s postupem času prudce klesá.
>
> Pepan
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> > Datum: 08.12.2010 09:20:25
> > ----------------------------------------
> > Josefe, tak to se mýlíš,
> > i když jsem mladší, tak samozřejmě vím, jak se postřik dělal a jak to bylo
> > pracné a za druhé si myslím, že komisionální léčení má své odůvodnění i dnes,
> > tedy pokud mají včelaři zájem se o včely starat. Za prvé se předejde spoustě
> > sporů, kdo kdy a jak léčil, ale hlavní je, že léčení provedené ve stejnou dobu
> u
> > všech včelstev třeba v katastru obce je nejlepší možností jak zvýšit
> podstatně
> > efektivitu léčení. Jsem epidemiolog a o opaku mě jako laik těžko přesvědčíš.
> > Zvláště důležité je to při fumigacích v říjnu, kdy si včely dokáží při
> loupežích
> > donést stovky roztočů za den. Pokud se mě podaří takový postup zorganizovat
> u
> > nás ( hlavní problém je, že tam často nejsem), pošlu Ti za rok porovnání spadů
> s
> > posledními 2 sezónami, kdy mám záznamy...
> > Radek
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > > Předmět: Re: Re: Vem kritik?m
> > > Datum: 07.12.2010 13:54:56
> > > ----------------------------------------
> > > Já si osobně myslím že to pochází z doby kdy se s varroázou začínalo
> zápasit
> > a
> > > opravdu se to tak provádělo speciálnmí postřikovačem na stlačený vzduch.
> > > Rozebírali se v prosinci pak celá včelstva. Tento postup snad ani nikdo z
> > vás
> > > již nezná ale k tomu byli nutně potřeba 2 lidé. a od této doby se to jen
> > > bezmyšlenkovitě opisuje i když to nemá již žádné opodstatnění.
> > >
> > > pepan
> > >
> > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > > > Předmět: Re: Re: Vem kritik?m
> > > > Datum: 07.12.2010 12:39:55
> > > > ----------------------------------------
> > > > Ahoj Karle, nevím, co je tam teď, ale v roce 2000 když jsem začínal, tak
> > tam
> > > > bylo, že se musí léčit komisionelně..
> > > > Radek
> > > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > > > > Předmět: Re: Vem kritik?m
> > > > > Datum: 06.12.2010 15:14:13
> > > > > ----------------------------------------
> > > > > Tak v tom si nevybereš.
> > > > > Vyhlášky SVS se tě budou dotýkat při chovu jakýchkoliv zvířat. Na to
> > > > > nemusíš mít ani včely.
> > > > > Pepan
> > > > > ------------------------------
> > > > >
> > > > > Nevím jestli musím k třeba k léčení králíků či drůbeže proti
> kokcidioze
> > > > > přivolávat důvěrníka ČSCHDZ. Nepamatuji ani za socialismu. :-)
> > > > >
> > > > > A u včel to nebylo ani před pěti lety. To si tam prosadil někdo v
> > > > > posledních letech.
> > > > > Sám jsi se divil, že by se ke každému zapalování knotu měl volat
> > důvěrník.
> > > > > A platí to i u vás. :-)
> > > > > :-)
> > > > > Karel
> > > > >
> > > > >
> > > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48825


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m

Radku,

i když jsem odpůrce komisionelního léčení, fandím partě včelařů, která se domluví na společném postupu. Pokud to ještě zvládnou vyhodnotit v hospodě, je to blízko ideálu. Pokud ale začnou u piva přemýšlet, jak udat souseda, co se nepřidal, je to špatně.

Připusť, že někdo může mít jiné priority v kontrole varoózy. Já bych třeba rád, kdyby se domluvila parta včelařů ve vsi a společně šlechtili místní populaci směrem k větší varroatoleranci. To znamená připustit větší úroveň napadení a tlumit kleštíka jen tehdy a u těch včelstev, které to přestávají zvládat. Samozřejmostí jsou znalosti a neustálý monitoring situace. Z mého pohledu nám včelaři v okolí, co pravidelně používají akaricidy, v podstatě kazí práci šířením nevhodných genů. Pokusil bych se je přesvědčit, ale jako neuvažoval bych dostat do krajské vyhlášky zákaz léčení, plošnou výměnu matek za jiné s vyšší mírou varroatolerance. A ještě nařídit provést výměnu matek komisionelně. V demokratické společnosti se tyto věci řeší osvětou, ne silou paragrafů. Sdružujme se, hledejme společné zájmy a snažme se je prosadit, ale berme ohled na ty, co uvažují jinak.

Broněk

PS: I když nesouhlasím, tvých názorů a způsobů vedení diskuse si vážím. Nebývá to tady v konferenci zvykem.
----------------------
Radek Hubač:
jak jsem psal jde o domluvu. Na tom Chrudimsku jsme n aschůzi odsouhlasili, že nikdo nebude vysírat, když bude u léčení nákazový referent a majitel a to máš jen dva lidi. Za druhé by byl dostatečný pokrok, pokud by se lidi ve vsi - nemluvím o velké organizaci (jsem členem v Pardubicích, tak to plně chápu) domluvili, že si odléčí každý sám stejný den nebo alespoň víkend, že se další den prohlédnou podložky, sejdem e se v hospodě a probere se výsledek a další postup. Nemluvme moc o organizacích, to je hodně umělé, kolikrát jsou včely na území jiných obcí, katastrů..
Radek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48833


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Radek Hubač (e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m

Ahoj Broňo,
díky za povzbuzení, nemám nic proti tomu co píšeš, ale nevím kdo znás je trochu časově dezorientován -píše se rok 2010, mnoho včelařů nemá celozasíTóvaná dna, veterina základní standardy... jestli žiješ v 25. století a u Vás je to jinak - gratuluji a rád bych se přestěhoval.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 13:03:29
> ----------------------------------------
> Radku,
>
> i když jsem odpůrce komisionelního léčení, fandím partě včelařů, která se
> domluví na společném postupu. Pokud to ještě zvládnou vyhodnotit v hospodě,
> je to blízko ideálu. Pokud ale začnou u piva přemýšlet, jak udat souseda,
> co se nepřidal, je to špatně.
>
> Připusť, že někdo může mít jiné priority v kontrole varoózy. Já bych třeba
> rád, kdyby se domluvila parta včelařů ve vsi a společně šlechtili místní
> populaci směrem k větší varroatoleranci. To znamená připustit větší úroveň
> napadení a tlumit kleštíka jen tehdy a u těch včelstev, které to přestávají
> zvládat. Samozřejmostí jsou znalosti a neustálý monitoring situace. Z mého
> pohledu nám včelaři v okolí, co pravidelně používají akaricidy, v podstatě
> kazí práci šířením nevhodných genů. Pokusil bych se je přesvědčit, ale jako
> neuvažoval bych dostat do krajské vyhlášky zákaz léčení, plošnou výměnu
> matek za jiné s vyšší mírou varroatolerance. A ještě nařídit provést výměnu
> matek komisionelně. V demokratické společnosti se tyto věci řeší osvětou,
> ne silou paragrafů. Sdružujme se, hledejme společné zájmy a snažme se je
> prosadit, ale berme ohled na ty, co uvažují jinak.
>
> Broněk
>
> PS: I když nesouhlasím, tvých názorů a způsobů vedení diskuse si vážím.
> Nebývá to tady v konferenci zvykem.
> ----------------------
> Radek Hubač:
> jak jsem psal jde o domluvu. Na tom Chrudimsku jsme n aschůzi odsouhlasili,
> že nikdo nebude vysírat, když bude u léčení nákazový referent a majitel a
> to máš jen dva lidi. Za druhé by byl dostatečný pokrok, pokud by se lidi ve
> vsi - nemluvím o velké organizaci (jsem členem v Pardubicích, tak to plně
> chápu) domluvili, že si odléčí každý sám stejný den nebo alespoň víkend, že
> se další den prohlédnou podložky, sejdem e se v hospodě a probere se
> výsledek a další postup. Nemluvme moc o organizacích, to je hodně umělé,
> kolikrát jsou včely na území jiných obcí, katastrů..
> Radek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48835


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
Milan Čáp (e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Vem kritik?m

Já taky nemám zdaleka všude zasíťovaná dna, a nevidím v tom problém.
Spíš naopak jsou u nich i výhody. Monitoringu mi to ovšem nebrání ;-)
Milan Čáp

Dne 8.12.2010 13:08, Radek Hubač napsal(a):
> Ahoj Broňo,
> díky za povzbuzení, nemám nic proti tomu co píšeš, ale nevím kdo znás je trochu časově dezorientován -píše se rok 2010, mnoho včelařů nemá celozasíTóvaná dna, veterina základní standardy... jestli žiješ v 25. století a u Vás je to jinak - gratuluji a rád bych se přestěhoval.
> Radek
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Bronislav Gruna<e-mail/=/nezadan>
>> Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
>> Datum: 08.12.2010 13:03:29
>> ----------------------------------------
>> Radku,
>>
>> i když jsem odpůrce komisionelního léčení, fandím partě včelařů, která se
>> domluví na společném postupu. Pokud to ještě zvládnou vyhodnotit v hospodě,
>> je to blízko ideálu. Pokud ale začnou u piva přemýšlet, jak udat souseda,
>> co se nepřidal, je to špatně.
>>
>> Připusť, že někdo může mít jiné priority v kontrole varoózy. Já bych třeba
>> rád, kdyby se domluvila parta včelařů ve vsi a společně šlechtili místní
>> populaci směrem k větší varroatoleranci. To znamená připustit větší úroveň
>> napadení a tlumit kleštíka jen tehdy a u těch včelstev, které to přestávají
>> zvládat. Samozřejmostí jsou znalosti a neustálý monitoring situace. Z mého
>> pohledu nám včelaři v okolí, co pravidelně používají akaricidy, v podstatě
>> kazí práci šířením nevhodných genů. Pokusil bych se je přesvědčit, ale jako
>> neuvažoval bych dostat do krajské vyhlášky zákaz léčení, plošnou výměnu
>> matek za jiné s vyšší mírou varroatolerance. A ještě nařídit provést výměnu
>> matek komisionelně. V demokratické společnosti se tyto věci řeší osvětou,
>> ne silou paragrafů. Sdružujme se, hledejme společné zájmy a snažme se je
>> prosadit, ale berme ohled na ty, co uvažují jinak.
>>
>> Broněk
>>
>> PS: I když nesouhlasím, tvých názorů a způsobů vedení diskuse si vážím.
>> Nebývá to tady v konferenci zvykem.
>> ----------------------
>> Radek Hubač:
>> jak jsem psal jde o domluvu. Na tom Chrudimsku jsme n aschůzi odsouhlasili,
>> že nikdo nebude vysírat, když bude u léčení nákazový referent a majitel a
>> to máš jen dva lidi. Za druhé by byl dostatečný pokrok, pokud by se lidi ve
>> vsi - nemluvím o velké organizaci (jsem členem v Pardubicích, tak to plně
>> chápu) domluvili, že si odléčí každý sám stejný den nebo alespoň víkend, že
>> se další den prohlédnou podložky, sejdem e se v hospodě a probere se
>> výsledek a další postup. Nemluvme moc o organizacích, to je hodně umělé,
>> kolikrát jsou včely na území jiných obcí, katastrů..
>> Radek
>>
>>
>>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48836


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
(e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Vem kritik?m

Radek Hubač:
>> jak jsem psal jde o domluvu. Na tom Chrudimsku jsme n aschůzi
>> odsouhlasili,
>> >> že nikdo nebude vysírat, když bude u léčení nákazový referent
>> >> a
>> >> >> majitel a
>> >> to máš jen dva lidi. Za druhé by byl dostatečný pokrok, pokud
>> >> by
>> >> >> se lidi ve
>> >> vsi - nemluvím o velké organizaci (jsem členem v Pardubicích,
>> >> tak
>> >> >> to plně
>> >> chápu) domluvili, že si odléčí každý sám stejný den nebo
>> >> alespoň
>> >> >> víkend, že
>> >> se další den prohlédnou podložky, sejdem e se v hospodě a
>> >> probere
>> >> >> se
>> >> výsledek a další postup. Nemluvme moc o organizacích, to je
>> >> hodně
>> >> >> umělé,
>> >> kolikrát jsou včely na území jiných obcí, katastrů..
>> Radek


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Milan Čáp" <kutil/=/bydlo.net>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: Vem kritik?m
Datum: 8.12.2010 - 13:15:17

> Já taky nemám zdaleka všude zasíťovaná dna, a
> nevidím v tom problém.
> Spíš naopak jsou u nich i výhody. Monitoringu mi
> to ovšem nebrání ;-)
> Milan Čáp
>
> Dne 8.12.2010 13:08, Radek Hubač napsal(a):
> > Ahoj Broňo,
> > díky za povzbuzení, nemám nic proti tomu co
> > píšeš, ale nevím kdo znás je trochu časově
> > dezorientován -píše se rok 2010, mnoho včelařů
> > nemá celozasíTóvaná dna, veterina základní
> > standardy... jestli žiješ v 25. století a u
> > Vás je to jinak - gratuluji a rád bych se
> > přestěhoval.
> > > Radek
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Bronislav Gruna<e-mail/=/nezadan>
> >> Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> >> Datum: 08.12.2010 13:03:29
> >> ----------------------------------------
> >> Radku,
> >>
> >> i když jsem odpůrce komisionelního léčení,
> >> fandím partě včelařů, která se
> >> >> domluví na společném postupu. Pokud to ještě
> >> zvládnou vyhodnotit v hospodě,
> >> >> je to blízko ideálu. Pokud ale začnou u piva
> >> přemýšlet, jak udat souseda,
> >> >> co se nepřidal, je to špatně.
> >>
> >> Připusť, že někdo může mít jiné priority v
> >> kontrole varoózy. Já bych třeba
> >> >> rád, kdyby se domluvila parta včelařů ve vsi
> >> a společně šlechtili místní
> >> >> populaci směrem k větší varroatoleranci. To
> >> znamená připustit větší úroveň
> >> >> napadení a tlumit kleštíka jen tehdy a u těch
> >> včelstev, které to přestávají
> >> >> zvládat. Samozřejmostí jsou znalosti a
> >> neustálý monitoring situace. Z mého
> >> >> pohledu nám včelaři v okolí, co pravidelně
> >> používají akaricidy, v podstatě
> >> >> kazí práci šířením nevhodných genů. Pokusil
> >> bych se je přesvědčit, ale jako
> >> >> neuvažoval bych dostat do krajské vyhlášky
> >> zákaz léčení, plošnou výměnu
> >> >> matek za jiné s vyšší mírou varroatolerance.
> >> A ještě nařídit provést výměnu
> >> >> matek komisionelně. V demokratické
> >> společnosti se tyto věci řeší osvětou,
> >> >> ne silou paragrafů. Sdružujme se, hledejme
> >> společné zájmy a snažme se je
> >> >> prosadit, ale berme ohled na ty, co uvažují
> >> jinak.
> >> >>
> >> Broněk
> >>
> >> PS: I když nesouhlasím, tvých názorů a
> >> způsobů vedení diskuse si vážím.
> >> >> Nebývá to tady v konferenci zvykem.
> >> ----------------------
> >> Radek Hubač:
> >> jak jsem psal jde o domluvu. Na tom
> >> Chrudimsku jsme n aschůzi odsouhlasili,
> >> >> že nikdo nebude vysírat, když bude u léčení
> >> nákazový referent a majitel a
> >> >> to máš jen dva lidi. Za druhé by byl
> >> dostatečný pokrok, pokud by se lidi ve
> >> >> vsi - nemluvím o velké organizaci (jsem
> >> členem v Pardubicích, tak to plně
> >> >> chápu) domluvili, že si odléčí každý sám
> >> stejný den nebo alespoň víkend, že
> >> >> se další den prohlédnou podložky, sejdem e se
> >> v hospodě a probere se
> >> >> výsledek a další postup. Nemluvme moc o
> >> organizacích, to je hodně umělé,
> >> >> kolikrát jsou včely na území jiných obcí,
> >> katastrů..
> >> >> Radek
> >>
> >>
> >>
> >
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48839


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m

U nás je to stejné. 10 let jsem dělal z mladické nerozvážnosti dělal zdravotního referenta ZO s tehdy 120 členy. Každé jaro jsem jezdil komisionelně natírat plod včelařům, co měli nad 3 roztoče ve vzorku zimní měli. Zpočátku jsem to bral samozřejmě, vždyď jim i ostatním zachraňuju včelstva. Také jsem to měl nařízeno od SVS, což tehdy pro mě byla autorita. Když jsem po pár letech zjistil, že jezdím k těm samým 10 %, přestalo mě to bavit. Kolikrát ještě v březnu tam měli krmítka a bylo vidět, že tam ani jednou nezapálili knot s varidolem. A ono to funguje, příští rok zase. Jenže já si vážím své práce a klidně jsem tyto včelaře zařadil mezi % včelstev v nepřístupných dutinách. Naopak svoji energii věnuji svým včelám, tedy monitoringu, selekci a metodice tlumení, aby moje včely prosperovaly bez ohledu na to, jak kdo kolem mě včelaří. Také jsem se rozhodl svoji energii dále nevkládat do ČSV, protože dle mého názoru se spoustou energie dobrovolníků udržuje neudržitelné.
--------
Radek Hubač: nemám nic proti tomu co píšeš, ale nevím kdo znás je trochu časově dezorientován -píše se rok 2010, mnoho včelařů nemá celozasíTóvaná dna, veterina základní standardy... jestli žiješ v 25. století a u Vás je to jinak - gratuluji a rád bych se přestěhoval.
Radek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48837


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
Milan Čáp (e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Vem kritik?m

Mluvíš mi z duše, těžko řešit neřešitelné, raději řešit to, co řešit mohu.
Milan Čáp

Dne 8.12.2010 13:27, Bronislav Gruna napsal(a):
> U nás je to stejné. 10 let jsem dělal z mladické nerozvážnosti dělal
> zdravotního referenta ZO s tehdy 120 členy. Každé jaro jsem jezdil
> komisionelně natírat plod včelařům, co měli nad 3 roztoče ve vzorku zimní
> měli. Zpočátku jsem to bral samozřejmě, vždyď jim i ostatním zachraňuju
> včelstva. Také jsem to měl nařízeno od SVS, což tehdy pro mě byla autorita.
> Když jsem po pár letech zjistil, že jezdím k těm samým 10 %, přestalo mě to
> bavit. Kolikrát ještě v březnu tam měli krmítka a bylo vidět, že tam ani
> jednou nezapálili knot s varidolem. A ono to funguje, příští rok zase.
> Jenže já si vážím své práce a klidně jsem tyto včelaře zařadil mezi %
> včelstev v nepřístupných dutinách. Naopak svoji energii věnuji svým včelám,
> tedy monitoringu, selekci a metodice tlumení, aby moje včely prosperovaly
> bez ohledu na to, jak kdo kolem mě včelaří. Také jsem se rozhodl svoji
> energii dále nevkládat do ČSV, protože dle mého názoru se spoustou energie
> dobrovolníků udržuje neudržitelné.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48842


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
(e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m

Připusť, že někdo může mít jiné priority v kontrole varoózy. Já bych
třeba
> rád, kdyby se domluvila parta včelařů ve vsi a společně šlechtili
> místní
> > populaci směrem k větší varroatoleranci. To znamená připustit
> větší úroveň
> > napadení a tlumit kleštíka jen tehdy a u těch včelstev, které to
> přestávají
> > zvládat. Samozřejmostí jsou znalosti a neustálý monitoring
> situace. Z mého
> > pohledu nám včelaři v okolí, co pravidelně používají akaricidy,
> > v
> > > podstatě
> > kazí práci šířením nevhodných genů. Pokusil bych se je
> > přesvědčit,
> > > ale jako
> > neuvažoval bych dostat do krajské vyhlášky zákaz léčení, plošnou
> výměnu
> > matek za jiné s vyšší mírou varroatolerance. A ještě nařídit
> provést výměnu
> > matek komisionelně. V demokratické společnosti se tyto věci řeší
> osvětou,
> > ne silou paragrafů. Sdružujme se, hledejme společné zájmy a
> > snažme
> > > se je
> > prosadit, ale berme ohled na ty, co uvažují jinak.
>
> Broněk


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
Datum: 8.12.2010 - 13:08:47

> Ahoj Broňo,
> díky za povzbuzení, nemám nic proti tomu co píšeš,
> ale nevím kdo znás je trochu časově dezorientován
> -píše se rok 2010, mnoho včelařů nemá
> celozasíTóvaná dna, veterina základní standardy...
> jestli žiješ v 25. století a u Vás je to jinak -
> gratuluji a rád bych se přestěhoval.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> > Datum: 08.12.2010 13:03:29
> > ----------------------------------------
> > Radku,
> >
> > i když jsem odpůrce komisionelního léčení,
> > fandím partě včelařů, která se
> > > domluví na společném postupu. Pokud to ještě
> > zvládnou vyhodnotit v hospodě,
> > > je to blízko ideálu. Pokud ale začnou u piva
> > přemýšlet, jak udat souseda,
> > > co se nepřidal, je to špatně.
> >
> > Připusť, že někdo může mít jiné priority v
> > kontrole varoózy. Já bych třeba
> > > rád, kdyby se domluvila parta včelařů ve vsi a
> > společně šlechtili místní
> > > populaci směrem k větší varroatoleranci. To
> > znamená připustit větší úroveň
> > > napadení a tlumit kleštíka jen tehdy a u těch
> > včelstev, které to přestávají
> > > zvládat. Samozřejmostí jsou znalosti a neustálý
> > monitoring situace. Z mého
> > > pohledu nám včelaři v okolí, co pravidelně
> > používají akaricidy, v podstatě
> > > kazí práci šířením nevhodných genů. Pokusil
> > bych se je přesvědčit, ale jako
> > > neuvažoval bych dostat do krajské vyhlášky
> > zákaz léčení, plošnou výměnu
> > > matek za jiné s vyšší mírou varroatolerance. A
> > ještě nařídit provést výměnu
> > > matek komisionelně. V demokratické společnosti
> > se tyto věci řeší osvětou,
> > > ne silou paragrafů. Sdružujme se, hledejme
> > společné zájmy a snažme se je
> > > prosadit, ale berme ohled na ty, co uvažují
> > jinak.
> > >
> > Broněk
> >
> > PS: I když nesouhlasím, tvých názorů a způsobů
> > vedení diskuse si vážím.
> > > Nebývá to tady v konferenci zvykem.
> > ----------------------
> > Radek Hubač:
> > jak jsem psal jde o domluvu. Na tom Chrudimsku
> > jsme n aschůzi odsouhlasili,
> > > že nikdo nebude vysírat, když bude u léčení
> > nákazový referent a majitel a
> > > to máš jen dva lidi. Za druhé by byl dostatečný
> > pokrok, pokud by se lidi ve
> > > vsi - nemluvím o velké organizaci (jsem členem
> > v Pardubicích, tak to plně
> > > chápu) domluvili, že si odléčí každý sám stejný
> > den nebo alespoň víkend, že
> > > se další den prohlédnou podložky, sejdem e se v
> > hospodě a probere se
> > > výsledek a další postup. Nemluvme moc o
> > organizacích, to je hodně umělé,
> > > kolikrát jsou včely na území jiných obcí,
> > katastrů..
> > > Radek
> >
> >
> >
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48854


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
(e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m

Dovedeš si představit toho referenta po návštěvě tolika obcí jako u nás za 1 večer :-D
To je to o čem mluvím To již nejde ale o komisionální léčení A i přes tu domluvu je to diskutabilní. V1 pondělí října je schůze a dohodneme se že 10. 10. budeme fumigovat všichni. Jak víš že bude příhodné počasí nebo dáš zakázku sv. Petrovi. :-) Prostě to tak nejde, když v tom říjnu je jen nějaká ta hodina v týdnu na to provedení vhodná, To opravdu mohou kvalitně zvládnout jen sami správně poučení včelaři. Je to jediná rozumná cesta.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 12:30:13
> ----------------------------------------
> Ahoj Pepane,
> jak jsem psal jde o domluvu. Na tom Chrudimsku jsme n aschůzi odsouhlasili, že
> nikdo nebude vysírat, když bude u léčení nákazový referent a majitel a to máš
> jen dva lidi. Za druhé by byl dostatečný pokrok, pokud by se lidi ve vsi -
> nemluvím o velké organizaci (jsem členem v Pardubicích, tak to plně chápu)
> domluvili, že si odléčí každý sám stejný den nebo alespoň víkend, že se další
> den prohlédnou podložky, sejdem e se v hospodě a probere se výsledek a další
> postup. Nemluvme moc o organizacích, to je hodně umělé, kolikrát jsou včely na
> území jiných obcí, katastrů..
> Radek
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> > Datum: 08.12.2010 11:04:37
> > ----------------------------------------
> > Radku i když v tom co říkáš máš pravdu, Jde jen o teorii. V praxi to
> vypadalo
> > tak, že nikdy nešlo zásah v naší ZO udělat v 1 de.n Máme 160 organizovaných
> > včelařů ve 32 obcích s průměrně 12 včelstvy. Jen v mé obci se to
> komisionálně
> > dělalo někdy i 14 dní u 7 včelařů. Mnohdy pak neodpovídaly podmínky pro
> ošetření
> > a muselo se to odložit nebo dělat špatně. S postupem kalendářního času se
> to
> > ještě zhoršovalo. Při komisním ošetření se musí ve stejnou dobu za vhodných
> > podmínek sejít nejméně 3 lidé. A už to je velký problém. Potom pak to
> nebezpečí
> > přenosu díky počasí s postupem času prudce klesá.
> >
> > Pepan
> >
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > > Předmět: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> > > Datum: 08.12.2010 09:20:25
> > > ----------------------------------------
> > > Josefe, tak to se mýlíš,
> > > i když jsem mladší, tak samozřejmě vím, jak se postřik dělal a jak to bylo
> > > pracné a za druhé si myslím, že komisionální léčení má své odůvodnění i
> dnes,
> > > tedy pokud mají včelaři zájem se o včely starat. Za prvé se předejde
> spoustě
> > > sporů, kdo kdy a jak léčil, ale hlavní je, že léčení provedené ve stejnou
> dobu
> > u
> > > všech včelstev třeba v katastru obce je nejlepší možností jak zvýšit
> > podstatně
> > > efektivitu léčení. Jsem epidemiolog a o opaku mě jako laik těžko
> přesvědčíš.
> > > Zvláště důležité je to při fumigacích v říjnu, kdy si včely dokáží při
> > loupežích
> > > donést stovky roztočů za den. Pokud se mě podaří takový postup
> zorganizovat
> > u
> > > nás ( hlavní problém je, že tam často nejsem), pošlu Ti za rok porovnání
> spadů
> > s
> > > posledními 2 sezónami, kdy mám záznamy...
> > > Radek
> > >
> > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > > > Předmět: Re: Re: Vem kritik?m
> > > > Datum: 07.12.2010 13:54:56
> > > > ----------------------------------------
> > > > Já si osobně myslím že to pochází z doby kdy se s varroázou začínalo
> > zápasit
> > > a
> > > > opravdu se to tak provádělo speciálnmí postřikovačem na stlačený
> vzduch.
> > > > Rozebírali se v prosinci pak celá včelstva. Tento postup snad ani nikdo
> z
> > > vás
> > > > již nezná ale k tomu byli nutně potřeba 2 lidé. a od této doby se to
> jen
> > > > bezmyšlenkovitě opisuje i když to nemá již žádné opodstatnění.
> > > >
> > > > pepan
> > > >
> > > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > > > > Předmět: Re: Re: Vem kritik?m
> > > > > Datum: 07.12.2010 12:39:55
> > > > > ----------------------------------------
> > > > > Ahoj Karle, nevím, co je tam teď, ale v roce 2000 když jsem začínal,
> tak
> > > tam
> > > > > bylo, že se musí léčit komisionelně..
> > > > > Radek
> > > > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > > > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > > > > > Předmět: Re: Vem kritik?m
> > > > > > Datum: 06.12.2010 15:14:13
> > > > > > ----------------------------------------
> > > > > > Tak v tom si nevybereš.
> > > > > > Vyhlášky SVS se tě budou dotýkat při chovu jakýchkoliv zvířat. Na
> to
> > > > > > nemusíš mít ani včely.
> > > > > > Pepan
> > > > > > ------------------------------
> > > > > >
> > > > > > Nevím jestli musím k třeba k léčení králíků či drůbeže proti
> > kokcidioze
> > > > > > přivolávat důvěrníka ČSCHDZ. Nepamatuji ani za socialismu. :-)
> > > > > >
> > > > > > A u včel to nebylo ani před pěti lety. To si tam prosadil někdo v
> > > > > > posledních letech.
> > > > > > Sám jsi se divil, že by se ke každému zapalování knotu měl volat
> > > důvěrník.
> > > > > > A platí to i u vás. :-)
> > > > > > :-)
> > > > > > Karel
> > > > > >
> > > > > >
> > > > > >
> > > > >
> > > > >
> > > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48846


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
(e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m

Dovedeš si představit toho referenta po návštěvě tolika obcí jako u
nás za 1 večer :-D
To je to o čem mluvím To již nejde ale o komisionální léčení A i
přes tu domluvu je to diskutabilní. V1 pondělí října je schůze a
dohodneme se že 10. 10. budeme fumigovat všichni. Jak víš že bude
příhodné počasí nebo dáš zakázku sv. Petrovi. :-) Prostě to tak
nejde, když v tom říjnu je jen nějaká ta hodina v týdnu na to
provedení vhodná, To opravdu mohou kvalitně zvládnout jen sami
správně poučení včelaři. Je to jediná rozumná cesta.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
Datum: 8.12.2010 - 14:25:43

> Dovedeš si představit toho referenta po návštěvě
> tolika obcí jako u nás za 1 večer :-D
> To je to o čem mluvím To již nejde ale o
> komisionální léčení A i přes tu domluvu je to
> diskutabilní. V1 pondělí října je schůze a
> dohodneme se že 10. 10. budeme fumigovat všichni.
> Jak víš že bude příhodné počasí nebo dáš zakázku
> sv. Petrovi. :-) Prostě to tak nejde, když v tom
> říjnu je jen nějaká ta hodina v týdnu na to
> provedení vhodná, To opravdu mohou kvalitně
> zvládnout jen sami správně poučení včelaři. Je to
> jediná rozumná cesta.
>
> pepan
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> > Datum: 08.12.2010 12:30:13
> > ----------------------------------------
> > Ahoj Pepane,
> > jak jsem psal jde o domluvu. Na tom Chrudimsku
> > jsme n aschůzi odsouhlasili, že
> > > nikdo nebude vysírat, když bude u léčení
> > nákazový referent a majitel a to máš
> > > jen dva lidi. Za druhé by byl dostatečný pokrok,
> > pokud by se lidi ve vsi -
> > > nemluvím o velké organizaci (jsem členem v
> > Pardubicích, tak to plně chápu)
> > > domluvili, že si odléčí každý sám stejný den
> > nebo alespoň víkend, že se další
> > > den prohlédnou podložky, sejdem e se v hospodě a
> > probere se výsledek a další
> > > postup. Nemluvme moc o organizacích, to je hodně
> > umělé, kolikrát jsou včely na
> > > území jiných obcí, katastrů..
> > Radek
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > > Předmět: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> > > Datum: 08.12.2010 11:04:37
> > > ----------------------------------------
> > > Radku i když v tom co říkáš máš pravdu, Jde
> > > jen o teorii. V praxi to
> > > > vypadalo
> > > tak, že nikdy nešlo zásah v naší ZO udělat v
> > > 1 de.n Máme 160 organizovaných
> > > > > včelařů ve 32 obcích s průměrně 12 včelstvy.
> > > Jen v mé obci se to
> > > > komisionálně
> > > dělalo někdy i 14 dní u 7 včelařů. Mnohdy pak
> > > neodpovídaly podmínky pro
> > > > ošetření
> > > a muselo se to odložit nebo dělat špatně. S
> > > postupem kalendářního času se
> > > > to
> > > ještě zhoršovalo. Při komisním ošetření se
> > > musí ve stejnou dobu za vhodných
> > > > > podmínek sejít nejméně 3 lidé. A už to je
> > > velký problém. Potom pak to
> > > > nebezpečí
> > > přenosu díky počasí s postupem času prudce
> > > klesá.
> > > > >
> > > Pepan
> > >
> > >
> > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > > > Předmět: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> > > > Datum: 08.12.2010 09:20:25
> > > > ----------------------------------------
> > > > Josefe, tak to se mýlíš,
> > > > i když jsem mladší, tak samozřejmě vím, jak
> > > > se postřik dělal a jak to bylo
> > > > > > > pracné a za druhé si myslím, že
> > > > komisionální léčení má své odůvodnění i
> > > > > dnes,
> > > > tedy pokud mají včelaři zájem se o včely
> > > > starat. Za prvé se předejde
> > > > > spoustě
> > > > sporů, kdo kdy a jak léčil, ale hlavní je,
> > > > že léčení provedené ve stejnou
> > > > > dobu
> > > u
> > > > všech včelstev třeba v katastru obce je
> > > > nejlepší možností jak zvýšit
> > > > > > podstatně
> > > > efektivitu léčení. Jsem epidemiolog a o
> > > > opaku mě jako laik těžko
> > > > > přesvědčíš.
> > > > Zvláště důležité je to při fumigacích v
> > > > říjnu, kdy si včely dokáží při
> > > > > > loupežích
> > > > donést stovky roztočů za den. Pokud se mě
> > > > podaří takový postup
> > > > > zorganizovat
> > > u
> > > > nás ( hlavní problém je, že tam často
> > > > nejsem), pošlu Ti za rok porovnání
> > > > > spadů
> > > s
> > > > posledními 2 sezónami, kdy mám záznamy...
> > > > Radek
> > > >
> > > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > > > > Předmět: Re: Re: Vem kritik?m
> > > > > Datum: 07.12.2010 13:54:56
> > > > > ----------------------------------------
> > > > > Já si osobně myslím že to pochází z doby
> > > > > kdy se s varroázou začínalo
> > > > > > > zápasit
> > > > a
> > > > > opravdu se to tak provádělo speciálnmí
> > > > > postřikovačem na stlačený
> > > > > > vzduch.
> > > > > Rozebírali se v prosinci pak celá
> > > > > včelstva. Tento postup snad ani nikdo
> > > > > > z
> > > > vás
> > > > > již nezná ale k tomu byli nutně potřeba
> > > > > 2 lidé. a od této doby se to
> > > > > > jen
> > > > > bezmyšlenkovitě opisuje i když to nemá
> > > > > již žádné opodstatnění.
> > > > > > > > >
> > > > > pepan
> > > > >
> > > > > > ------------ Původní zpráva
> > > > > > ------------
> > > > > > > > > > > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > > > > > Předmět: Re: Re: Vem kritik?m
> > > > > > Datum: 07.12.2010 12:39:55
> > > > > > ----------------------------------------
> > > > > > > > > > > Ahoj Karle, nevím, co je tam teď, ale
> > > > > > v roce 2000 když jsem začínal,
> > > > > > > tak
> > > > tam
> > > > > > bylo, že se musí léčit komisionelně..
> > > > > > Radek
> > > > > > > ------------ Původní zpráva
> > > > > > > ------------
> > > > > > > > > > > > > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > > > > > > Předmět: Re: Vem kritik?m
> > > > > > > Datum: 06.12.2010 15:14:13
> > > > > > > ----------------------------------------
> > > > > > > > > > > > > Tak v tom si nevybereš.
> > > > > > > Vyhlášky SVS se tě budou dotýkat
> > > > > > > při chovu jakýchkoliv zvířat. Na
> > > > > > > > to
> > > > > > > nemusíš mít ani včely.
> > > > > > > Pepan
> > > > > > > ------------------------------
> > > > > > >
> > > > > > > Nevím jestli musím k třeba k léčení
> > > > > > > králíků či drůbeže proti
> > > > > > > > > kokcidioze
> > > > > > > přivolávat důvěrníka ČSCHDZ.
> > > > > > > Nepamatuji ani za socialismu. :-)
> > > > > > > > > > > > >
> > > > > > > A u včel to nebylo ani před pěti
> > > > > > > lety. To si tam prosadil někdo v
> > > > > > > > > > > > > posledních letech.
> > > > > > > Sám jsi se divil, že by se ke
> > > > > > > každému zapalování knotu měl volat
> > > > > > > > > > důvěrník.
> > > > > > > A platí to i u vás. :-)
> > > > > > > :-)
> > > > > > > Karel
> > > > > > >
> > > > > > >

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48855


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Josef Křapka (77.237.138.60) --- 6. 12. 2010
Re: Vem kritik?m

>Ovšem v ČSV je to různě různé. Jak se dřív říkalo, je to v lidech.< ..... a dále celý příspěvek.
------------------------------------------------------------
Nemohu souhlasit. To není v lidech. Je to v nás. Především na nás včelařích záleží jak budou naše výkonné složky funkční a aktivní, jak nás budou před společností a státem zastupovat. Lidi bych do toho raději neangažoval ;o(. Pokud zachováme "jednotu ??" zatím 47 tis. včelařů, musí se s námi jednat. To musíme především my vyžadovat po námi volených zástupcích. Pokud nás bude jen 47 tis. jedinců, v podstatě volné stádo, tak se s námi nikdo bavit nebude, ani v té hospodě. Pokud však nezachováme jednotu, můžeme se jít klouzat. To je třeba si uvědomit, na naše zástupce vznášet požadavky a také vyžadovat jejich plnění. Také to dlužíme našim předchůdcům, kteří se v zájmu prosazení svých práv a požadavků sdružovali, zakládali spolkovou činnost a vybudovali jednotnou a silnou včelařskou organizaci. A to bychom měli rozbít jenom proto, že se nedokážeme dohodnout???
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48745


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu