78083

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


(e-mailem) --- 7. 12. 2010
Re: Vsem kritikum

i tohle je špatně
>>>že když je
jejich plod už moc napadený, tak se seberou, hnízdo opustí a přestěhují se
o kus dál.... "<<<
Včely se pravidelně 2x do roka před obdobím dešťů stěhují za potravou a zamoření nemá na to žádný vliv

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ?erm?k K. <vigor/=/vigorbee.cz>
> Předmět: Re: Vsem kritikum
> Datum: 07.12.2010 14:47:11
> ----------------------------------------
> JS: "Když jsem byl loni na školení používání vyvíječe aerosolu v dole, tak
> tam řekli, že včela odolná V.D. je utopie, protože aby byla odolná, musela
> by málo plodovat a pak by to byly slabé včelstva."
> Utopie je to pro někoho, kdo se o to nepokusí a ani nechce pokusit.
> Pohodlné zdůvodnění. S malou plodností a silou včelstev je to nesmysl,
> zcela jednostranný názor, a pouze názor.
>
> JS: "Koneckonců i včela indická (tmavá) přežívá díky tomu, že když je
> jejich plod už moc napadený, tak se seberou, hnízdo opustí a přestěhují se
> o kus dál.... "
> Omyl, podívejte se o pár dnů v této konf. zpět, kde jsem napsal, jak to je
> s Apis cerana. Předpokládám, že tu máte na mysli, protože "včela indická"
> je špatný název, správně "včela východní", pro niž je jeden z poddruhů
> "včela východní indická" (A. cerana indica)". Záměrně názvy vysvětluji,
> protože jinak každý může hovořit o něčem jiném...
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48775


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
R. Polášek (85.71.180.241) --- 7. 12. 2010
Šlechtění na varaózu Re: Vsem kritikum

otázka je, jestli po včele vyšlechtěné na odolnost proti varaóze vůbec je nějaká poptávka, kterou by se to šlechtění zaplatilo. Vždyť současný stav vyhovuje skoro všem, včelař zaplatí 30 korun ročně na včelstvo a dobrovolní funkcionáři mu včelstvo vyléčí, nemusí pomalu ani hnout prstem, jen být v určenou dobu doma. Pouze v době úhynů je to léčení o něco složitější, musí tam nastrkat Gabon. Naco by mu potom byly včely vyšlechtěné na odolnost proti varaóze? Když je víceméně jisté, že pokud se budou včely šlechtit na varaózu, jejich šlechtění na výnos, na mírnost, na nerojivost tím bude zpomaleno nebo zastaveno, protože prostě přibude další kritérium k výběru.
Nebo se možná čeká, až to vyšlechtí někdo jiný někde jinde, první hlupák chovatel matek doveze tyto matky, zajisté draze licencované a jak to začne rozchovávat, ty geny odolnosti se postupně samy zadarmo rozšíří včelařům i dalších chovatelům matek.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48777


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Ales Molcik (195.189.142.120) --- 7. 12. 2010
Re: Šlechtění na varaózu Re: Vsem kritikum

Nechci zde nikoho kritizovat, ale při delším sledování příspěvků mi připadá že někteří včelaři neví co chtějí. Já se snažím ve svém včelaření každý rok něco vyzkoušet abych se učil, protože chci. A pokud něco chci a přesvědčí mě to, tak v tom pokračuji a jeli co, tak to ke své potřebě zdokonaluji. Takhle to je i s VT včelou a může to dělat každý, nevím že by někdo někomu držel ruce a zakazoval to. Nevýdím v tom žádnou vysokou vědu. Jde jen o vysvětlení principu a zdůvodnění co se a proč se. Na jaro mám připraveny blinovy přepážky a chci je vyzkoušet. Má někdo s těmito přepážkami zkušenost? Děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48778


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
a.turčáni (94.229.32.130) --- 7. 12. 2010
Re: Šlechtění na varaózu Re: Vsem kritikum

Kolega Molčik, toto som napísal na Konferenci v roku 2006 a odvtedy sa na tom nič nezmenilo. Na tomto fakte nič nezmení, ani nový pokus v komornom prevedení:
------------------------------------------------------------
Pravdu majú tí, čo hovoria o tzv.blinovovej priehradke -prepážke ako o komorovaní včelstva v skorých jarných mesiacoch. Komorovaním sa malo dosiahnuť rozdelenie plodiska na dve časti, na plodovú a kŕmnu komoru, aby včelstvo mohlo lepšie využiť biologickú teplotu na svoj rýchlejší rast včelstva v zúženom priestore. Blinov bol sovietsky včelár a veľa sa o ňom písalo vo včelárskej literatúre (a včelári mu i verili) v 50 a 60-tich rokoch v minulom storočí. Bola to lákavá myšlienka a podľahol som jej i ja. Môžem smelo napísať, že to bol poriadny omyl, lebo silné včelstvo ani vtedy a ani dnes nepotrebuje na svoj rast žiaden zúžený priestor, ani uteplený úľ a slabé včelstvo zvlášť, pretože za priehradkou bolo chladno a včely nedokázali za priehradku prejsť.

Priehradka mohla byť drevená, hobrová, slamenná, roberoidová a pod. ktorá mala v hornej tretine vodorovný otvor 15x100mm. Zakladala sa tak, aby v plodovej komore ostali len plodové plásty, max. jeden menším množstvom zásob na rozšírenie plodu a na kŕmnu, kde boli preložené všetky plásty so zásobami. Postupne ako matka kládla vajíčka (a mala ich klásť rýchlo a veľa) v plodovej komore, zo zásobnej sa vo vhodnej chvíli prekladal ďalší plást a tak pekne dookola.Veľa práce a časté zásahy do včelstva. Čo je na tomto systéme moderné a k tomu akoby určené pre 21. storočie!?, keď dnes včelári pracujú s celými debničkami a s jarným rastom nemajú problémy? Je pravda, že obdobie posledných 25 rokov bolo mimoriadne prajné pre včely a zároveň pre včelárov, lebo roky 1955 až 1980 boli opačne neprajné a včelári hľadali spôsoby aby chovali silné včelstvá s jednou matkou a to sa zdalo pri použití Blinovovej priehradky možné. Opak bol pravdou. Len dúfajme, aby sa takáto nevhodná 25 ročná perióda nevrátila, lebo aj to je možné. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48781


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
(e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: lecht?n? na vara?zu Re: Vsem kritikum

Nechápu jak můžete jedním dechem mluvit o moderním včelaření a přitom vytahovat dokola 100 let staré věci
Byla to jedna ze slepých cest která často vedla k oslabení včelstev před velmi ranými snůškami. Tak to tvrdil alespoň můj děda.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: lecht?n? na vara?zu Re: Vsem kritikum
> Datum: 07.12.2010 19:23:13
> ----------------------------------------
> Nechci zde nikoho kritizovat, ale při delším sledování příspěvků mi připadá
> že někteří včelaři neví co chtějí. Já se snažím ve svém včelaření každý rok
> něco vyzkoušet abych se učil, protože chci. A pokud něco chci a přesvědčí
> mě to, tak v tom pokračuji a jeli co, tak to ke své potřebě zdokonaluji.
> Takhle to je i s VT včelou a může to dělat každý, nevím že by někdo někomu
> držel ruce a zakazoval to. Nevýdím v tom žádnou vysokou vědu. Jde jen o
> vysvětlení principu a zdůvodnění co se a proč se. Na jaro mám připraveny
> blinovy přepážky a chci je vyzkoušet. Má někdo s těmito přepážkami
> zkušenost? Děkuji
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48797


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu