Včelařská konference

Jak se divat na problem, ktery obcas nastane: vcelstvo sedi dole a nad hlavou o nastavek zasob vis na folii se srazi hodne vody a ta ''prsi'' do vcelstva?

Diky
T.H.

Technologie nástakového včelaření nám říká , že první zásah do včelstev na začátku kvetení jívy je přehození nástavků tak aby všechna včelstva seděla pod strůpkem.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010
> Datum: 05.3.2010 07:23:16
> ----------------------------------------
> Jak se divat na problem, ktery obcas nastane: vcelstvo sedi dole a nad hlavou o
> nastavek zasob vis na folii se srazi hodne vody a ta ''prsi'' do vcelstva?
>
> Diky
> T.H.
>
>
>

> Technologie nástakového včelaření nám říká , že první zásah do včelstev na
> začátku kvetení jívy je přehození nástavků tak aby všechna včelstva seděla pod
> strůpkem.
>
> Pepan

jj to zname vsichni a pak zjistime ze pulka lidi to nedela protoze maji pocit ze je to zbytecne :-))

T.H.

"Technologie nástakového včelaření nám říká , že první zásah do včelstev na začátku kvetení jívy je přehození nástavků tak aby všechna včelstva seděla pod strůpkem."
Kdo neuspořádá sezení včel na podzim, musí to dělat na jaře. Pokud včely kvůli nevhodnému sezení rovnou neuhynou....

> Kdo neuspořádá sezení včel na podzim, musí to dělat na jaře. Pokud včely
> kvůli nevhodnému sezení rovnou neuhynou....

Timhle se neustale strasi, nevhodne sezeni rovna se uhyn apod. Dost o tom pochybuju zatim jsem si nenabehl za tech par malo let. Verim, ze prezit je v jejich zajmu a proto jim to neorganizuju. Chce byt dole tak snad vi proc.

Ale nebudu chvalit vyzimovani pred koncem zimy, pockam si a uvidime zda na to budu myslet jeste pristi srpen :-) Mel jsem takovychto temat nejvyssi dulezitosti ci dokonce temat preziti nekolik a vsechno to nejak casem vysumelo :-))

T.H.

"Timhle se neustale strasi, nevhodne sezeni rovna se uhyn apod. Dost o tom pochybuju zatim jsem si nenabehl za tech par malo let. Verim, ze prezit je v jejich zajmu a proto jim to neorganizuju. Chce byt dole tak snad vi proc."
No, já uspořádávám včelstva na podzim už takových 20 let. Na jaře potom automaticky sedí pod strůpkem všechny a nemusím do nich v době rozkvětu první jívy vůbec zasahovat, počkám si, až bude venku víc teplo a až se více rozplodují.

Není to tak docela Pečlivě se starám aby na podzim včely seděly dole a zásoby měly nad sebou do jara jsou téměř všechny nahoře a některé si ale usmyslí , že tam nepůjdou a na jaře je pak stejně musím přehodit nahoru.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010
> Datum: 05.3.2010 09:41:39
> ----------------------------------------
> "Technologie nástakového včelaření nám říká , že první zásah do včelstev na
> začátku kvetení jívy je přehození nástavků tak aby všechna včelstva seděla
> pod strůpkem."
> Kdo neuspořádá sezení včel na podzim, musí to dělat na jaře. Pokud včely
> kvůli nevhodnému sezení rovnou neuhynou....
>
>
>

Já se pečlivě starám, aby včely seděly nahoře v hořejším nástavku 39x24 a aby měly nad sebou zásoby. Takže centrum zimního chumáče na podzim je ve spodní boční části hořejšího plástu 39x24.

No tak já zimij na 1 a1/2 nástavku a proto musí být v dolním.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010
> Datum: 05.3.2010 11:49:41
> ----------------------------------------
> Já se pečlivě starám, aby včely seděly nahoře v hořejším nástavku 39x24 a
> aby měly nad sebou zásoby. Takže centrum zimního chumáče na podzim je ve
> spodní boční části hořejšího plástu 39x24.
>
>
>

> Není to tak docela Pečlivě se starám aby na podzim včely seděly dole a zásoby
> měly nad sebou do jara jsou téměř všechny nahoře a některé si ale usmyslí , že
> tam nepůjdou a na jaře je pak stejně musím přehodit nahoru.

Pardon ze ve vlakne zase resime neco jineho ale...

musis prehodit nahoru? co se stane kdyz neprehodis?

tak nejak mam malou zkusenost ze je to jedno, tj ze i ty co sedi dole mohou byt nejlepsi na stanovisti

T.H.

Protože rozšiřuji ze spodku a horní nástavek pak přecHází do medníku tak by tam přešel i s cukernýma zásobama.
Údajně zásoby pod sebou jim pak připomínají přinášenou snůšku a lépe se rozplodují.

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010
> Datum: 05.3.2010 11:57:52
> ----------------------------------------
> > Není to tak docela Pečlivě se starám aby na podzim včely seděly dole a zásoby
> > měly nad sebou do jara jsou téměř všechny nahoře a některé si ale usmyslí ,
> že
> > tam nepůjdou a na jaře je pak stejně musím přehodit nahoru.
>
> Pardon ze ve vlakne zase resime neco jineho ale...
>
> musis prehodit nahoru? co se stane kdyz neprehodis?
>
> tak nejak mam malou zkusenost ze je to jedno, tj ze i ty co sedi dole mohou byt
> nejlepsi na stanovisti
>
> T.H.
>
>
>

> Není to tak docela Pečlivě se starám aby na podzim včely seděly dole a zásoby
> měly nad sebou do jara jsou téměř všechny nahoře a některé si ale usmyslí , že
> tam nepůjdou a na jaře je pak stejně musím přehodit nahoru.
Pardon ze ve vlakne zase resime neco jineho ale...
musis prehodit nahoru? co se stane kdyz neprehodis?
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Přátelé jak je vidno, není jediná správná technologie a těch ověřených je v knihách poskrovnu, jak autoři opisují jeden od druhého:-) nebo se diametrálně liší.

Takhle v koneferenci to zapadne, navíc u toho často chybí v jakém provozu a v jakých snůškových podmínkách je ověřena.
Za ověřenou považuji osobně tu co dává výsledky nejméně 5 let na pěti až padesáti včelstvech.


Pokud se chcete o své zkušenosti podělit a nechat vystavit na webu a pak zde můžete jen používat link na tyto stránky, mám návrh.

Pošlete mi je a nějak to spolu dáme do stejné grafické podoby i s doplnujími údaji a vyvěsíme na jedno místo.

Zatím tam je jen "můj" systém
http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=107:zebrovani&catid=37:technologie&Itemid=68

a objevil jsme vc něm chybu - dole chbí věta a bude doplněna.

Pokud má někdo zájem se zapojit, tak ať si to nějak dá do hromady, a pošle mi to. Děkuji.

Asi by tam mělo být -
jméno nemusíme zvěřejňovat, ale okres by byl dostačující,
snůška, poloha,
typ ůlu, rámky atd.
Počet let a počet včelstev , případná úskalí.

A společně by jsme to dali do nějaké jednotné grafické podoby, než přijde čas začít skutečně "ROTOVAT".

karel.jirus na českém seznamu .

Dobrovolníkům předem děkuji. :-)

Karel

Pardon ze ve vlakne zase resime neco jineho ale...
musis prehodit nahoru? co se stane kdyz neprehodis?

Mám zdokumentovaný prípad dvoch včelstiev, ktoré zimovali v dolnej časti úľa, kde boli nejaké zásoby, ale podstatne menej ako mali nad "hlavou". Povedal som si, ak prezimovali bez ujmy v dolnej časti úľovej zostavy, nech sa ukážu, čo to s nimi spraví. Jedno včelstvo váhavo prešlo tam kde malo viac zásob, využilo svoju slobodnú voľbu, druhé ostalo dolu i keď raz M prešla hore a položila vajíčka do dvoch plástov a viac sa hore nevrátila. Obidve včelstvá nasledujúcu agátovú znášku využili rovnako dobre ako ostatné. je len malý dôkaz o tom, že včelstvu priestor nad plodovým telesom neškodí a to nemám len tento prípad. Na základe týchto poznatkoch som zimoval včelstvá bez uteplenia nad plástami, nad nimi ostala len prázdna debnička a znovu sa potvrdilo, že plodovanie včelstva tým neutrpelo.

Já jem měl letos na sítě na dně stále podložku a přes zimu všechna česna a očka uzavřená. Česno ve dnu a spodních nástavcích proto, protože je mám uzavřeno přes podzim kvůli nebezpečí loupení a očko nahoře proto, protože ptáci si asi zvykli pozdě na podzim nalétávat na česno v nejhořejším nástavku a krmit se tam včelami. Za mrazu se nějací ptáci, asi sýkorky skutečně pokoušeli dostat přes papírovou ucpávku, trochu ji rozklovali, ale skrz se nedostali. Na strůpku jsem přes zimu ponechal krmítko zakryté igelitem, větrání bylo přes netěsnosti v horním nástavku, který je nového zkoušeného typu a jehož zatím neúmyslnou vlastností jsou větší netěsnosti zezadu nástavku. V úle, co jsem se díval přes strůpek, je zatím sucho a včelky spokojeně vegetovaly v krmítku. Momentálně mám otevřeno očko v jednom z prostředních nástavků, až skončí toto ochlazení, budu otvírat nejhořejší nástavek a odstraňovat igelity ze strůpku.
Jinak nějaká včestva letos zimuji taky v zadovácích, tam je větrání zepředu dole otevřeným česnem a zezadu netěsnostmi kolem zadních okýnek, takže tradičně taky v úplném suchu i bez síta.
jestli včelstvo sedí v předjaří dole, nad hlavou zásoby a nad nimi se sráží voda, která kape dolů, tak z úlu se v první řadě vlhkost vzniklá z plodování odstraňuje velice nedostatečně a je třeba udělat něco, co odstraňování vlhkosti z úlu zvýší.

"" nad hlavou zásoby a nad nimi se sráží voda, která kape dolů, tak z úlu se v první řadě vlhkost vzniklá z plodování odstraňuje velice nedostatečně a je třeba udělat něco, co odstraňování vlhkosti z úlu zvýší.""

Pane Polášku, to je právě ta otázka dne, zda vlhkost vzniká jako nežádoucí produkt plodování a nebo docela naopak.

Protože včelstva začala plodovat potřebují v úlu udržet vyšší úroven relativní vlhkosti, především v oblasti otevřeného plodu a následkem toho vznikají průvodní jevy - kondenzace na chladných místech, stěnách atd. Včely tuto zkondenzovanou vodu umí využít a zahrnou ji do koloběhu hospodaření s vodou. Přebytky vytečou dnem.
Včely dokážou systém větrání nastavit tmelením otvorů a spár v úlu. Z praxe mám vypozorováno, že zatmelí i spodní příčné provětrání a zadní podmetové víko. Někdy dokonce tmelí i v oblasti česna. Kdyby tedy stály o nějaké intenzívnější větrání, jistě by to nedělaly.

Mě jedny zatmelily síto ve dně bylo asi 3 dcm velké úl byl celý ve vnitř sololit izolace 16mm polystyrén a plášť lakolit a očka

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <ptp/=/post.cz>
> Předmět: Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010
> Datum: 05.3.2010 09:01:09
> ----------------------------------------
> "" nad hlavou zásoby a nad nimi se sráží voda, která kape dolů, tak z úlu
> se v první řadě vlhkost vzniklá z plodování odstraňuje velice nedostatečně
> a je třeba udělat něco, co odstraňování vlhkosti z úlu zvýší.""
>
> Pane Polášku, to je právě ta otázka dne, zda vlhkost vzniká jako nežádoucí
> produkt plodování a nebo docela naopak.
>
> Protože včelstva začala plodovat potřebují v úlu udržet vyšší úroven
> relativní vlhkosti, především v oblasti otevřeného plodu a následkem toho
> vznikají průvodní jevy - kondenzace na chladných místech, stěnách atd.
> Včely tuto zkondenzovanou vodu umí využít a zahrnou ji do koloběhu
> hospodaření s vodou. Přebytky vytečou dnem.
> Včely dokážou systém větrání nastavit tmelením otvorů a spár v úlu. Z praxe
> mám vypozorováno, že zatmelí i spodní příčné provětrání a zadní podmetové
> víko. Někdy dokonce tmelí i v oblasti česna. Kdyby tedy stály o nějaké
> intenzívnější větrání, jistě by to nedělaly.
>
>
>

Já mám z praxe vypozorováno, že včely se rozvíjejí zhruba stejně, když jim na hlavu kape voda a vytéká dole dnem stejně jako když v úlu není po vodě ani památky.
Ale voda nasáklá do stěn snižuje izolační schopnost úlu a voda na povrchu stěn a plástů umožní doslova povlečení toho povrchu kožichem z plísně, voda na zásobách je ředí a umožnuje jejich kvašení a kažení.
Takže směřuju včelstva k tomu, aby uvnitř nic nekapalo a nevytákalo ven. Maximálně aby někde v koutku docházelo k mírnému rosení.

Jinak, když plodují, včelky musí topit, aby u plodu udržely +35 st C, zatímco venku je v noci třeba -10 st C. A jinak topit nemohou, než že spalují cukry C6H12O6 na oxid uhličitý CO2 a vodní páru H2O. 176 gramů cukrů spálí na 108 gramů vodní páry.

"cukry C6H12O6 na oxid uhličitý CO2 a vodní páru H2O. 176 gramů cukrů spálí na 108 gramů vodní páry."
Trochu jsem se sekl, 180 gramů cukrů ,z toho 108 gramů vodní páry.
Už mi to zpaměti nejde tak jako dřív...
180 gramů cukrů bude takových 220 gramů zásob, z kila spotřebovaných zásob asi 491 gramů vodní páry....

""kila spotřebovaných zásob asi 491 gramů vodní páry....""
Ted si zkusme dát otázku, zda v některých případech včelstva "vyrábí metabolickou vodu" a teplo je vedlejší produkt.

Celé to mé snažení je o tom, zda bychom se neměli zamyslet nad důležitostí vody ve včelstvu.

P.Holub:
Celé to mé snažení je o tom, zda bychom se neměli zamyslet nad důležitostí vody ve včelstvu.

J.B. : dáváte vodu včelstvům do úlu?

To co píšete plati v době kdy včelstva plodují od 15.2.

Mám dlouhodobou zkušenost že nejlepší včelstva byla a jsou ta co začnou co nejpozději plodovat, často až po 1. proletu.
(je jich tak však jen asi třetina).
Existuje i zkušenost že mírné, teplé zimy včelstvům vadí
nesedí sevřeně a klidně.
zatím co zimy s nižšími teplotami včelstvům vyhovují lépe.

Mám jednoznačnou zkušenost že do vánoc včely uteplení nepotřebují.
Potřebuje hrozen vysokou vlhkost v období prosinec,leden a první pol. února?
Nedala by se zima rozdelit na dvě poloviny a říci že do 15.2. včelám více vyhovuje vzdušnější, chladnější zimování a po tomto termínu jestliže včelstvo ploduje se situace zásadně mění. Včelstvo pak výrazně nebo výrazněji limituje teplo a vlhkost tedy i ztráty způsobené úlem.
(Myslím si že 8cm polystyrénu ing Smělého nejsou do 15.2. k ničemu a potom teprve mají význam....)
J.B.

Ne, nedávám.

"Maximálně aby někde v koutku docházelo k mírnému rosení."

V MV to zminuji - chladítka. To je asi jediné, co jim dopřeji. Mám zatlučená očka kovovým hustým sítkem, které si mohou podle libosti zatmelit. Zatmelí ho vždy dokonale a na něm, na tom propolisu se sráží voda nebo namrzá led. Vznikne tak vnitřní "napajedlo".
V tom stromě, kde od věků přebývaly se tlouštky zateplení také mění a také vznikají chladná místa a tam ta voda kondenzuje. Díky tomu tam provlhne i stěna, sníží se tepelný odpor a o to studenější a vlhčí to místo zase je.