76962

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



kovarpe (e-mailem) --- 7. 3. 2010
Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41751) (41752) (41754) (41763) (41764) (41774) (41777) (41780) (41782) (41788) (41791) (41796)


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010
> Datum: 07.3.2010 09:24:04
> ----------------------------------------
> Dávám vodu s cukrem do 3,5l lahve naliji 2,5l vody a nasypu 0.75kg cukru,
> zamíchám a rozleji do 2x 3,5l sklenic.( ve sklenici je 1.25l vody s 0.4kg
> cukru)( nemám menší sklenice a plné sklenice nedávám protože roztok se
> kazí)
> Tyto sklenice dávám na hobru s otvorem nad včely, folie s otvorem asi
> 3x3cm, hobra a vičko+ sklenice, 2prazdne NN a víko. Kontroluji poměrně
> často aby nabídka byla stálá. Tento řídký roztok se snadno kazí, lihové
> kvašení a slizovatí.navrhovaný propolis do roztoku však závady neodstraní.
> Je to poměrně pracné ale dělám to již asi 10 let
> J.B.
> ----------------
> No já si u podávání vody z cukrem kladu otázku - je to podávání vody, nebo
> podněcování "cukrem". Která složka je ta účinná? Odpověď - od někoho, kdo
> vyhodnotil všechny tři kombinace v neutepleném úle neznám.
>
> Sám nemám zatím čas bádat.
>
> Ale mám letos na rozdíl od jiných let rámková plastová krmítka, tak jsem
> nahlodán, že to vyzkouším. :-)
>
> Karel
>
> Nechci vám do toho moc kecat, ale podle mého názoru je je jakékoliv podněcování na jaře zbytečné, ať si včely samy rozhodnou, jak se v tomto období chovat. Ale když už jim chcete něco nutit, tak bych dal přednost naředěnému medu, protože cukr je akorát zatěžuje...
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41799


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.190.71) --- 7. 3. 2010
Re: dotace na léčiva (41789)

Dobrý den p.Aleno,
Také si myslím, že by mělo být plošné vyšetření na MVP, myslím si, že MVP je konečná fáze špatně vedených včelstev. Slabých včelstev. Pak na to doplácejí okolní včelaři, kterým se následným šířením mor do jejich zdravých včelstev dostane. Je to sice hodně peněz na plošné vyšetření MVP, ale pokud by se tato vyšetření prováděla, již v zárodku by se zjistilo, která včelstva jsou na tom hůře a doporučilo se včelařům radikálně obměnit dílo, desinfikovat úly atd. Tím by se dala řada včelstev zachránit. Samozřejmě ne všechny. To nikdo nedokáže. S varoa si myslím, je včelař smířen, ví, že pokud neléčí, jeho včely mu s největší pravděpodobností uhynou. Přitom se také zapomíná, že pokud je ve včelstvu staré dílo, nemusí jen propuknout MVP, nýbrž i nosemóza, zvápenatění aj. Nemyslím si, že pokud by bylo okolí čisté bez MVP, že by ten propukl v silných zdravých včelstvech, vždy musí být někde nějaký slaboch, na špatném starém díle, kde bují spory nemocí a jedním z nich je i MVP. Takové včelstvo, dá li se tomu tak říci je potencionálním rozšiřovatelem nemocí.

Proto si také myslím, že plošné všetření na MVP má své opodstatnění, ikdyž je finančně náročný. Myslím si, že se to i tak vyplatí. To je můj názor. Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41798


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 7. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41751) (41752) (41754) (41763) (41764) (41774) (41777) (41780) (41782) (41788) (41791) (41796)

DÁVÁM VODU S CUKREM.
Převzal jsem to podávání jako podáváni vody.
Nevím ale asi je to částečně i podněcování ale jen do 10-20ti procent. Při chladu od nej včely ustoupí a jestliže se tam nedá cukr odběr se sníží asi na polovinu ale neustane.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41797


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 7. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41751) (41752) (41754) (41763) (41764) (41774) (41777) (41780) (41782) (41788) (41791)

Dávám vodu s cukrem do 3,5l lahve naliji 2,5l vody a nasypu 0.75kg cukru, zamíchám a rozleji do 2x 3,5l sklenic.( ve sklenici je 1.25l vody s 0.4kg cukru)( nemám menší sklenice a plné sklenice nedávám protože roztok se kazí)
Tyto sklenice dávám na hobru s otvorem nad včely, folie s otvorem asi 3x3cm, hobra a vičko+ sklenice, 2prazdne NN a víko. Kontroluji poměrně často aby nabídka byla stálá. Tento řídký roztok se snadno kazí, lihové kvašení a slizovatí.navrhovaný propolis do roztoku však závady neodstraní.
Je to poměrně pracné ale dělám to již asi 10 let
J.B.
----------------
No já si u podávání vody z cukrem kladu otázku - je to podávání vody, nebo podněcování "cukrem". Která složka je ta účinná? Odpověď - od někoho, kdo vyhodnotil všechny tři kombinace v neutepleném úle neznám.

Sám nemám zatím čas bádat.

Ale mám letos na rozdíl od jiných let rámková plastová krmítka, tak jsem nahlodán, že to vyzkouším. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41796


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 7. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41751) (41752) (41754) (41763) (41764) (41774) (41777) (41783) (41792)

GP:
Mám se silným uteplení víka jen vinikající výsledky jak v hodnocení
stavu po prvním masivním proletu, tak v rozvoji, tak nakonec i v
porovnávkách s odparem medu a nakonec s pohodovou prací, kdy jsou
sedliska hnízd i při rozdílném sezení v počátku nakonec z 95 procent
při první kontrole na stejném místě.
-----------------
V kterém místě a v čem vlastně zimuješ?
Dík
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41795


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 7. 3. 2010
Re: dotace na léčiva (41789)

Alena Vítková:
Proti moru se včely do určité míry umí bránit, ale proti varoóze ještě nikoli.Proto zvažujte uvážlivě,zda-li je moudre se takto připravit o to co funguje?Naopak toto téma potřebuje podporu a to v oblasti léčeni včel léčivy na přírodní bázi.
----------------------
Nějak jsme si nevšiml, že by to v roce 2007 fungovalo.

Včely se proti moru umí bránit, ale ne proti včelaři, v tom máte pravdu. Ale co se včelařema v kombionaci s morem.

Dotace na vyšetření zimních sběrů (oni to ani nejsou vzorky:-) ) jsou jen poslední dva roky. Jinak se platilo 40Kč.
Pokud chcete vědět jak to funguje, udělejte si jeden vzorek, nebo několik, naprosto bez roztočů a do něj dejte našetřené VD které někde najdete, třeba při čištění podložek.

A dejte vědět jak jste dopadla.

Správně uvádíte
Je nás zhruba 47 000 včelařu = 23500000 Kč.na toto vyšetření

A dřív to dělalo víc laboratoří. Teď pod dotacích to jde jen do jednoho sróčka. A spočítejte si kolik vteřin vychází na jedno vyšetření a to někteří posílají i víc vzorků.

A co z toho vyštření vyplývá? Je z toho pro včelaře, nebo veterináře nějaká závažná ibformace?
Když nařizují vyšetření a plošné nátěry aniž by znali výsledky. Viz příspěvek JB zde dole.

Kdysi jsem byl fanatik sběru vzorků. Dnes si myslím, za současného stavu - kdy většina včelařů zimuje ve více nástavcích nic neznamenají.
Rád se nechám přesvědčit.

Viz můj příspěvek o mém spadu níže. Na sanovišti kde jsem léčil jen jednou ale v jednom nástvku bylo asi 70%včelstev, vše OK. Tam kde jsem vícenástavkové včelstva léčil i třikrát, tak spad jako hrom.

Za varoázu je odpovědný včelař sám a podle platných předpisů by mu měla ZO poskytovat servis v tom, že mu dodá včas léčivo co si objednal. A on si musí sledovat zdravotní stav svých včelstev jednotlivě, ne z nějakého směsného průměru.

S morem v okolí nemůže dělat nic. Jen bojovat za to, aby bylo okolí vyšetřeno na spory v měli.
Karel

P.S.

Jinak docent Ptáček před lety na přednášce správně poukázal, že je něco divného. Na varroozu včelstvo skoro jistě uhyne když nebude léčeno, u moru to tak jisté není. A ani u varoozy nepomohlo plošné pálení nakažených včelstev.
A u moru v tom pokračujeme, a .... ?

Nevím co funguje, ale na varroozu hynuly včely v 2007 a asi to přijde zas a o moru statistiky veterina nezveřejňuje, ale nevypadá to na zlepšení. Možná by to chtělo analýzu skutečného stavu jak nám to funguje a co to znamená že to funguje.
30% úhynů v roce 2007?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41794


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 7. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41751) (41752) (41754) (41763) (41764) (41774) (41777) (41780) (41782) (41788) (41791)

KaJI:
No a v zimě přešly nahoru pod strop, přes 30cm zvíčkovaných zásob.
J.B.
Včely si přinesou 30-50kg medu nad sebe a přesouvají se nahoru za zásobami a teplem.
Neví že jsme nahoře zapoměli prázdný nástavek.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41793


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 7. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41751) (41752) (41754) (41763) (41764) (41774) (41777) (41783)

Původní váka jsem měl s 2cm polystyrenem. Podle těch¨to vík jsem potom
mohl hodnotit rozdíly s víky o ¨síle zateplení od 8-10 cm.

Mám se silným uteplení víka jen vinikající výsledky jak v hodnocení
stavu po prvním masivním proletu, tak v rozvoji, tak nakonec i v
porovnávkách s odparem medu a nakonec s pohodovou prací, kdy jsou
sedliska hnízd i při rozdílném sezení v počátku nakonec z 95 procent
při první kontrole na stejném místě. K obavám z hladu sděluji, že je
potřeba moc nebádat a spíše pracovat hlavou při uspořávání díla v
podletí. Od toho je doufám znám termín pohyblivé dílo, aby se
odpomohlo od chyb které člověk natropí při vybírání medu. Přesně
takové stavy včela zná ale jsou pro ni kritické a záleží na nich při
jejich přežití. Jestli chybí zásoby v místě odrazu tepla, je to špatné
a může zato chovatel a často již slabá podletní snůška.

"Místo tepla" je prvotní pro začátek divoké stavby v souladu s
cirkulací vzduchu. Při usazení roje v přirozených podmínkách je první
co pátračky vyhodnocují. Proto je vždy v takových prapůvodních místech
dutin "železná zásoba" zásob. Samozřejmě že se tyto místa tepla mohou
přesouvat s krizí při zatékání do dutiny, při návštěvě predátorů atp.
U úlů. Jestli nemá člověk v úlu toto místo, je to chybou člověka a
jeho úlu když napravuje svoji újmu včelám dodáváním zásob. A ne včely,
když si tam zásoby z nějakých příčin nepřesune.

Z principu jde podle mého názoru o velmi významný prvek pohody.
Obdobnou a velmi zjednodušenou náhražkou je p.Dvorského mední komora.
Jenže já jsem medař a mám rád med ve skladu doma a ne v nějaké komoře
venku. ;-)


_gp_

.........
2010/3/7 KaJi <e-mail/=/nezadan>:

> Tady bylo řečeno GP, že silně zateplený strop 8cm PS u něj způsobí, že se k
> němu včely v zimě "přitisknou". To mě zaujalo a proto jsme to sledoval. U
> nás při dlouhé zimě je poměrně nevhodné (můj názor) aby se včely tiskly ke
> stropu už v zimě, protože taky mohou dojet na zásoby. A přitom jich pd nimi
> je dostatek. Jen spěchají nahoru za teplem:-(.
>
> Karel
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41792


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 7. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41751) (41752) (41754) (41763) (41764) (41774) (41777) (41780) (41782) (41788)

Dávám vodu s cukrem do 3,5l lahve naliji 2,5l vody a nasypu 0.75kg cukru, zamíchám a rozleji do 2x 3,5l sklenic.( ve sklenici je 1.25l vody s 0.4kg cukru)( nemám menší sklenice a plné sklenice nedávám protože roztok se kazí)
Tyto sklenice dávám na hobru s otvorem nad včely, folie s otvorem asi 3x3cm, hobra a vičko+ sklenice, 2prazdne NN a víko. Kontroluji poměrně často aby nabídka byla stálá. Tento řídký roztok se snadno kazí, lihové kvašení a slizovatí.navrhovaný propolis do roztoku však závady neodstraní.
Je to poměrně pracné ale dělám to již asi 10 let
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41791


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 7. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41751) (41752) (41754) (41763) (41764) (41774) (41777) (41780) (41782) (41785) (41787)

J.B. Ten samý problém, včelstva brzo u stropu a zásoby pod hroznem mám také, mám 8cm PS na strope ale az po vánocích.
V roce 2006 jsem z důvodu malých zásob a zásob pod hroznem měl velké ztráty.
Od té doby polohu zásob vůči hnizdu hlídám ale nejde mi to změnit.
--------------------
četl jsem metodiku Leoše Dvorského jak zimuje.
On nechává nad chomáčem zásoby a pak poloprázdné rámky s nezavíčkovanými zásobami, co pak jímají vodu a v pohodě.

Ale nemá nahoře otevřená očka.

A v tom to asi je. Já jsme dřív intenzívně větral - tedy nechával to na včelách a mrazu, pak jsme zjistil, že je rozhodně nevhodné nechávat od krmení v 7,8 otevřená horní očka.
Plod chce vzduch a včely jej udržují u vzduchu. Myslím si , že to je víc příčinou tisknutí chomáče k přední stěně než teplo od sluníčka na čelní stěnu.

Ale letos jsme se dočkal sklamání. Poslední včelstvo v NN Brenneru mi odešlo hlady.
Přitom bylo asi někde v 3-5NNnad sebou vlastní zásoby. Protože jsem chtěl na něm ověřit Wrighovo zebrování, nakrmil jsme je tak, že nad sebou mělo víc jak 2NN zásob. Nad tím byly roztroušené zásoby. Bylo vidět jak zimní chomáč obalují zásobami. Tak jsem si myslel. A tak ej to vidět i jindy, při menším množství zásob a větším prostoru -Langstroth - dělají polokouly kásob nad plodem, výš je prázdno a sucho.
Tady byl nástavky suché, ale říkal jsem si, že je nebudu muset aspoň na jaře shánět na zebrování. Uštřím práci, smai si to udělají.

No a v zimě přešly nahoru pod strop, přes 30cm zvíčkovaných zásob. Mám tam pidiočka 6x50mm, nechal jsem je otevřená. V tom byl asi problém.

Ale vyiděl jsme v přírodě včelstva, která sjou ve stromě s vertikální prasklinou, tak jsem si říkal že ví co dělají.
Ale tam jim asi nikdo v srpnu před krmením nepřidával nástavky nad hlavu.

Jinak včely silné jak hrom. Ale právě v Brennerech na krátké loučce jsme míval problémy tohoto druhu, u Langa je to spíše obecně nedostatek zásob. U NN Brennera jsme musel dát před krmením po psledním točení nástavek s panenským dílem a pylem nahoru a hned začít krmit. Matka na něj nerada přecházela a v zimě vzhledme k minimu dřeva a malé mezeře - u mě 2*8mm loučka a spíše mezera na včelu než ona 9mm, takže to bylo jak v Almárkách vnímáno jako souvislá plocha.

U Langa jsme na tom pohořel, dávat nad světlé dílo. Včely raději uhynuly dole.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41790


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Alena Vítková (94.112.233.75) --- 7. 3. 2010
dotace na léčiva

Zdravím vás, dovoluji si vstoupit do vaši diskůze,dotačně podpořit vyšetřeni na mor plošně a ne na varózu.Vyšetřění na mor stojí zhruba 500Kč. Je nás zhruba 47 000 včelařu = 23500000 Kč.na toto vyšetření.Myslím si, že pro nás včelaře je nejzavážnější právě Varoóza, neboť právě ta je vstupní bránou pro nemoci včel,pokud by jsme z jakýchkoliv důvodu zanedbali tuto /léčbu/ důsledky by pro nás byly daleko horší a to v podobě celoplošné stráty včel./jak jsme to v mnoha okresech zažili v roce 2007-2008/ Proti moru se včely do určité míry umí bránit, ale proti varoóze ještě nikoli.Proto zvažujte uvážlivě,zda-li je moudre se takto připravit o to co funguje?Naopak toto téma potřebuje podporu a to v oblasti léčeni včel léčivy na přírodní bázi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41789


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 7. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41751) (41752) (41754) (41763) (41764) (41774) (41777) (41780) (41782)

J.B.:
Dávám vodu do úlu.
včelstvo v období 15.3 až 30.4 odeberou asi 10-12 litrů vody, to je podle mne hodně.
To kolik odeberou závisí na množství plodu které mají a to závisí na venkovní teplotě a faktu zda letají nebo nelétají
------------------
Jakým způsobem jí podáváte?
Rozumím tomu tak, že za počasí co je u nás teď - sníh - ráno -7stC přes den kolem nuly a včely jsou pohromadě v chumáči, tak by vodu stejně nebrali?

Díky

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41788


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 7. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41751) (41752) (41754) (41763) (41764) (41774) (41777) (41780) (41782) (41785)

KaJi:
Tady bylo řečeno GP, že silně zateplený strop 8cm PS u něj způsobí, že se k němu včely v zimě "přitisknou". To mě zaujalo a proto jsme to sledoval. U nás při dlouhé zimě je poměrně nevhodné (můj názor) aby se včely tiskly ke stropu už v zimě, protože taky mohou dojet na zásoby. A přitom jich pd nimi je dostatek. Jen spěchají nahoru za teplem:-(.

J.B. Ten samý problém, včelstva brzo u stropu a zásoby pod hroznem mám také, mám 8cm PS na strope ale az po vánocích.
V roce 2006 jsem z důvodu malých zásob a zásob pod hroznem měl velké ztráty.
Od té doby polohu zásob vůči hnizdu hlídám ale nejde mi to změnit.

Došel jsem k podezření že za to může převčelení stanoviště. Spolu s kolegou který je 500m odemně zde je 60 včelstev, jarní rozvoj a snůška je dobrá. včelstva dosáhnou nevídané síly ale v červenci a srpnu není často snůška ani podněcovací a včely se do 3 NN nejdříve nevejdou a později jich tam je málo.
Zdá se mi jako by jim úl byl velký a nemohly se rozhodnout kde si sednout zásoby stále soustředují okolo ne nad sezení, pak je přitáhne teplý polystyren ke stropu a může být problém.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41787


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 7. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41751) (41752) (41754) (41763) (41764) (41774) (41777) (41780) (41782)

>J.B.:Dávám vodu do úlu.včelstvo v období 15.3 až 30.4 odeberou asi 10-12 litrů vody, to je podle mne hodně.
To kolik odeberou závisí na množství plodu které mají a to závisí na venkovní teplotě a faktu zda letají nebo nelétají.<
------------------------------------------------------------
Také dávám vodu. Spotřeba vody je však mnohem menší. U mne se spotřeba vody pohybuje v rozmezí 3 - 5 sklenic (obsah cca 1 l) na včelstvo. Včely vodu počnou odebírat až při zvýšení venkovních teplot. S odběrem končí při rozkvětu ovocných stromů.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41786


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 7. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41751) (41752) (41754) (41763) (41764) (41774) (41777) (41780) (41782)

KaJi:
Vadilo mi, že škvírou z odhrnuté folie jde kouř ven.

J:B:
To jak se moc z pod víka kouří při fumigaci mi stále připadá že v úle musí být průvan!!!! Hlavně při větru.
Termo kamera to musí také ukázat.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41785


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 7. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41751) (41752) (41754) (41763) (41764) (41774) (41777) (41780) (41782)


J.B. nevím jak vypadá integrované dno.

Je to hygienické dno. Boční stěny, síta, podložky lze čistit nebo vyměnit. Nemá leták, /sníh včely nedusí atd./ v době snůšky je možno přední stěny odstranit a včely lítají přímo na rámky. Jinak si včely určují jak upravit podmet. Stačí je pozorovat a respektovat. Jen toto dno to umožňuje.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41784


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 7. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41751) (41752) (41754) (41763) (41764) (41774) (41777)

Zmiňujete v článku chladítka.
=================================
Osobně z "ekologickýc", maravenčích, myších i praktických důvodů upouštím několik let od polystyrénu na stropu, který doporučují i zastáni neizolovaných úlů.

Vesměs tam mám jen ¨víko z latěk 15-18mm, al.folie, pod tím někde bublinky a podobné tenké hmoty, nebo igelit a silnou vlnitou lepenku. Přitom Bublinky nahrazují stropní folii atd. Občas zůstává polystyren.

Když jsem to ze zvědavosti při odebírání měli a pak při oteplení obcházel, koukal jak sedí a všímal si i vlhka, plísně atd.

Největší nabídku "rosy" na stropě měly právě u mírně zateplených stropů.
Počet plesnivých plástů v horním nástavku - jako obvykle, stává se, ale je to spíše dáno silou a polohou chomáče.


Odvahu upustit od PS na stropě jsem získal kdysi, když jsem z nedostatku HW nechal na igelitu plechové šablony zatížené cihlou a už se nedostal přes zimu k nápravě. Pod igelitem byla vrstva ledu, za mrazů a jinak jsme nic nepozoroval.
Na jaře jsem pak nějaké víko dodal.


Tady bylo řečeno GP, že silně zateplený strop 8cm PS u něj způsobí, že se k němu včely v zimě "přitisknou". To mě zaujalo a proto jsme to sledoval. U nás při dlouhé zimě je poměrně nevhodné (můj názor) aby se včely tiskly ke stropu už v zimě, protože taky mohou dojet na zásoby. A přitom jich pd nimi je dostatek. Jen spěchají nahoru za teplem:-(.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41783


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 7. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41751) (41752) (41754) (41763) (41764) (41774) (41777) (41780)

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 6. 3. 2010
V tomto období (jaro?)včely nemají o vodu dodávanou přímo do úlů zájem.

J.B.:
Dávám vodu do úlu.
včelstvo v období 15.3 až 30.4 odeberou asi 10-12 litrů vody, to je podle mne hodně.
To kolik odeberou závisí na množství plodu které mají a to závisí na venkovní teplotě a faktu zda letají nebo nelétají.

Jestliže je delší čas chladno a včely nemohou ven stejně omezi i odběr vody.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41782


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41751) (41752) (41754) (41769)

""""""""""""Hlavní pro mě je, že budu mít včelstva vitální a zdravá, byť z jara třeba slabší, ale to se u mě „v tlačenici“ ztratí taky ( jest-li včelstva budou mít při jívách 3 kg včel nebo 2,5 kg včel, to až takový rozdíl není... hlavní je, jaké včely to budou... cokoliv, ale upracované z cukrové diety rozhodně ne ). """"""

Přesně v tom se naše názory rozchází. Vy chcete mít včely podle vašich představ, já se snažím o to, mít včely tak, jak to chtějí včely.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41781


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41751) (41752) (41754) (41763) (41764) (41774) (41777)

Stále tady čtu o tom kde a za jakých podmínek se v úle tvoří vlhkost, kdy je v úle sucho, zda je či není v úle průvan. Dozvídám se o tom kolik CO2 včelstvo vyprodukuje až mám obavy aby se to nedozvěděli naši ekoteroristi a nechtěli produkci plynů zpoplatnit. Nikdo tady ale nezmínil skutečnost, že včely pokud počnou zjara plodovat ukládají vodu do volných buněk v blízkosti plodu. Voda je uložena i v několika plástech. Tento jev sleduji po několik roků při časných jarních prohlídkách v souvislosti se záměnou nástavků kdy překládám plodové těleso pod strůpek. V tomto období včely nemají o vodu dodávanou přímo do úlů zájem. Mají svoji vodu, patrně lepší.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41780


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41751) (41752) (41754) (41763) (41772)

Vojtěch:
....Proto už používám jen tyto podmety a nikomu je nevnucuji, protože i v MV zamítli článek vydat.
B.V.
------------
Článek podle mých informací nevyšel proto, že byl předtím publikován ve Včelařství.
To dostává 97% včelařů, proč to tedy duplikovat.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41779


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41751) (41752) (41754) (41763)

V období říjen až prosinec se provádějí 2x fumigace a 1x aerosol.
Napadlo mně zda by nebylo vhodnější nahradít fumigace aerosolem.
-----------------
Kdysi mě ta těsnost zajímala, ne kvůli mikroklimatu, ale účinnosti fumigace. Vadilo mi, že škvírou z odhrnuté folie jde kouř ven.
Tak jsem dával nahoru slabý filc nad folii - něco jako slabší jekor. Ten dolehl a na něm byl polystyren. Fungovalo to.
Jenže dávkování je asi dimenzované na hodně děravé úly atd. a tak to nemělo na účinnost vliv - zůstávala dostatečně dobrá.

Když jsem měl vloni doma termokameru tak jsem si natáčel i hoření pásku v různách polohách.
Můj zcela soukromý názor, pokud nepoložím pásek na vlhké a studené dřevo, tak je to jedno.
Véčko zapálené z obou stran dosáhlo nejdřívě vysoké teploty v oblasti léčiva, než tam dorazil oheň.
Rozhodně dříve než ve svislé předpisové poloze.
Já si zkoušel co se stane, když dám pásek na plást šikmo. Tedy z pohledu na plást, šikmo do uličky.
Protože jsem měl v úmylsu obejít pracné a zdlouhavé zdvihání víka tím, že ve větších očcích které mám teď v nástavcích (aby dole nahradili klasické dno a česno) to prostě na speciálním udělátku na "špuntu" zastrčím pásek šikmo mezi rámky.
Takže pokud někomu vadí přístup stropem, může vyzkoušet očko.

Já už na to dlabu, mám výsledky vyšetření.
Na stanovišti, kde zimuji vesměs oddělky a kde je spad relevantní jsem měl z 15 včelstev 4VD. (ať to znamená co to znamená - kdo zkoušel letos přihazovat VD do vzorků a testoval laboratoř?)
Tady jsem si vzhledem k tomu, že spad skutečně padal dolů na podložku a viděl jsem "učinek léčení" léčil jen jednou Grifinem (domáci kopie Furreta) s dávkou jen jedna kapka na včelstvo. A při odběru měli, i při vkládání podložek, jsem na stříbrných AL podložkách a převážně světlém díle mohl sledovat a počítat roztoče.

Takže vzhledem k tomu, že mám i ověřenou vysokou účinnost fumigace tak aerosol nechávám na zimu, kdyby nás překvapili před Vánoci velké mrazy.
A když se to foukne furretem do dolního očka, tak to spolehlivě leze z úlu na všehzny strany a prostor je dostatečně nasycen. Nemusím nic zdvihat.

Takže taky možná cesta. A jak tady vidím jedny publikované výsledky, tak asi nejen já jsem spokojen s účinností. Jen doplňuji, v létě jsem neléčil.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41778


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41751) (41752) (41754) (41763) (41764) (41774)


J.B.:
Sycení, pohyb hroznu včel.
O vlastním zimování, uspořádání jednotlivých včel v hroznu mnoho informací není.
Jsou publikovány obrázky hroznu včel v různém období a v různých teplotách. s různými vrstvami uspořádání hlavou do a ven ze středu.

Uspořádání jak jej známe:

S největší pravděpodobností jsou jiné podmínky v úle v období leden a první polovina února , hrozen bez plodu a po 15, únoru jestliže včelstvo ploduje (mám dlouholetou zkušenost že některá včelstva začnou plodovat až po 1. proletu)

První uspořádání je při teplých dnech v říjnu listopadu i prosinci kdy včely již nemají plod a jsou rozlezlé po celém prostoru úlu, domnívám se aby snížily svoji teplotu a stárly pomaleji.

Další známé uspořádání je když v lednu nebo únoru dojdou ke stropu a my nahlédneme pod folii. Včely jsou v hroznu v kouli 15 až5 cm od víka nebo u víka s uříznutým vrcholem u stropu a podle teploty jsou více či méně nahloučené, naskládané a méně či více pohyblivé či nepohyblivé.( u mne většinou, jen malá část je 10-5 cm pod stropem )

Znám i stav hladu vysílení kdy včelstvo je silně stažené, včely jsou podchlazené a skoro nepohyblivé. Snažil jsem je polít cukerným roztokem a nereagovaly ani na teplý roztok, trvalo to 2 dny než začaly reagovat a napily se. bylo to v půli března.Je to stav kdy včelstvo bez zásob padne.

Podle mých zkušeností se pohyb za zásobami neděje pomalu průběžně ale jednorázově jako by skokem. Nejčastěji včelstvo využije okamžité oblevy zvýšení vnější teploty a přitopí, rozvolní se a posune se, sesedne se o něco výše v dotyku se zásobami.. Posun provádí v okamžiku prázdného či prázdnějšího žaludku. Nevím interval syceni. Jestliže trvají mrazy a včelstvo se musí nasytit začne silně hučet (to je ten stav kdy se doporučovalo otevřít více česno že je v úle málo vzduchu)rozvolní se nasytí a opět se sesedne a uklidní.
( podobně se chová i při aerosolování acetonem v prosinci při teplotách asi 5°C to jsem několikrát viděl okénkem že po operaci s acetonem si včelstvo, hrozen rozhučel rozvolníl a sesedl o něco výše.)

Moje popisování stavů je pouze laické, empirické a vlastní sycení spíš hádám než vím.
Jak myslíte že se hrozen pohybuje?
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41777


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41751) (41752) (41754) (41763) (41764) (41774)

aerosol je dobrý v prosinci kdy již 100% není plod.
J.B.

Ale na 100% nie je plod ani v novembri-listopadu a preto fumigácia je výhodnejšia a účinnejšia ako aerosol, to sú moje skúsenosti. Fumigant pôsobí na Vd cez jeho prieduchy a zabíja ho, aerosol či chceme alebo nechceme sa skôr či neskôr vyzráža na stenách úľa a neopsadených plástoch a účinok môže byť nižší. Ale to je vec názoru. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41776


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

B.Tichý (90.183.115.37) --- 6. 3. 2010
Včelí maso

malinko receptů - Odborné včelařské překlady 2009 č. 1 str.5
Dobrou oříškovou chuť a ať to poslouží k upevněnní zdraví

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41775


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41751) (41752) (41754) (41763) (41764)

Pavel Holub
Já osobně k aerosolu nemám vztah
J.B. mimo téma:
aerosol je dobrý v prosinci kdy již 100% není plod.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41774


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41751) (41752) (41754) (41763) (41772)

Vojtěch (85.13.78.2) --- 6. 3. 2010
Jakmile včelstvo začalo plodovat, naměřil jsem oxid uhličitý i v podmetu. Tento problém jsem začal řešit a navrhl integrované dno, které zajišťuje taky větrání v rozích podmetu

J.B. nevím jak vypadá integrované dno.

Myslíte si že včelstvo zimující na 3NN Optimal, s netěsnostmi pod folií (mezi nástavky je to zatmeleno) se zavřeným zasítovaným dnem,(to dno nemuže těsnit protože by jinak nešla podložka vytáhnout) cesnem 6x100mm +průměr 1 očka 25mm ma po 15. unoru moc CO2.
Já mám dojem že včelstvo má průvan.

J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41773


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41751) (41752) (41754) (41763)

Před 5lety jsem napsal do svého Webu tento text.
Kolik faktorů ovlivňuje tvar hroznu? Je to hlavně tvorba oxidu uhličitého /těžký vzduch/.V takovém uspořádaní minimálně obtěžuje spodní včely. Chemická rovnice
C6 H12 O6 + 6O2 energie + 6 H2O+ 6 CO2 . Cukr reaguje s kyslíkem a vedle energie, kterou využívá hlavně křídlový sval včely, vzniká voda i oxid uhličitý.Naměřil jsem u stropu v silném včelstvu až 3,5 % oxidu uhličitého. Zvyšuje se třeba i vyrušením včel, současně se zvyšováním teploty pod stropem úlu/v únoru naměřeno z 12 zvýšení na 17°C/, protože spotřebovávají cukr 16x rychleji než v klidu. Jakmile včelstvo začalo plodovat, naměřil jsem oxid uhličitý i v podmetu. Tento problém jsem začal řešit a navrhl integrované dno, které zajišťuje taky větrání v rozích podmetu a plno dalších možností. Tam už se žádný oxid uhličitý nezdržuje. Proto už používám jen tyto podmety a nikomu je nevnucuji, protože i v MV zamítli článek vydat.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41772


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.166.73) --- 6. 3. 2010
Re: (41765) (41768)

Mám web na WEBZDARMA.CZ
Jde o to, že mi to ukázalo, že mám stáhnout soubor, tak jsem jej ve wordu na síť stáhl. Je sice tam, ale už se nechce oběvit pro ostatní návštěvníky na webu. Jinak stažený na můj web je. Kde je chyba.P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41771


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.159.232) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41751) (41752) (41754) (41769)

cokoliv, ale upracované z cukrové diety rozhodně ne ).

____________________________________________________________

Cukrová dieta... myšleno glukóza, fruktóza (jednoduché cukry - monosacharidy).
Já si dneska ale nabíhám, že? Už bych měl opravdu mlčet a k ničemu se nevyjadřovat.

M.V.

PS

Viz MV

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41770


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.159.232) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41751) (41752) (41754)

Pavel Holub:
Nevím, na jaký výrok v mém článku reagujete. Já jen konstatuji, jaký vliv úlová stěna na situaci v prostoru úlu má. Že bych horoval za vysokou tepelnou izolaci , toho si nejsem vědom.
____________________________________________________________
Nereagoval jsem na konkrétní výroky ve Vašem článku. Bylo to obecné konstatování cílené nejen Vám.

____________________________________________________________
Pavel Holub:
K tomu, kde je česno - dole nebo nahoře - to je úplně jedno. Vy si myslíte, že když je nahoře, že se bude intenzivněji větrat? To je omyl.
____________________________________________________________
Nejde jen o intenzitu větrání, ale i o způsob větrání.

____________________________________________________________
Pavel Holub:
Včely, pokud jim dáte šanci, si tuto variantu elegantně vyřeší.
____________________________________________________________
Ano, elegantně se přizpůsobí. Ostnatě elegantně se přizpůsobí i k podmínkám v „komínech“. Otázka je jen, kolik to bude stát? Jest-li jen pár kg medu, vadit mi to nebude, protože to se u mě ztratí „v tlačenici“. Hlavní pro mě je, že budu mít včelstva vitální a zdravá, byť z jara třeba slabší, ale to se u mě „v tlačenici“ ztratí taky ( jest-li včelstva budou mít při jívách 3 kg včel nebo 2,5 kg včel, to až takový rozdíl není... hlavní je, jaké včely to budou... cokoliv, ale upracované z cukrové diety rozhodně ne ).

I na poušti za slunného dne a nízké vlhkosti lze ze vzduchu získat vodu. Proč včely nezalézají do všech buněk v sezení chumáče? Co dokáže krystal medu na volném prostranství? Prostě včely si dovedou poradit. Ale co to stojí, to ukáže jedině praxe. Takže už končím a mlčím.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41769


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc (e-mailem) --- 6. 3. 2010
Re: (41765)

Stránky by měly reagovat okamžitě. Zkontrolujte si, prosím, není-li nějaká
chyba v zadávání - například Windows nerozlišuje malá a velká písmena
a"vezme" obojí, kdežto Linux, na kterém dnes jede hodně serverů, malá a
velká písmena bere za zcela odlišné znaky...
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "Streit Pavel" <streit.p/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 06, 2010 6:22 PM


Zdravím vás, pokud je tu někdo, kdo rozumí více počítačům, mám dotaz. Pokud
něco vložím na své strány, za jak dlouhou dobu se mi to tam projeví? Nyní
jsem tam něco vložil, ale na mých stránkách se to zatím neprojevilo. Je tam
nějaká prodleva? Zdraví P.S


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4921 (20100306)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4921 (20100306) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41768


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41751) (41752) (41754) (41763)

Podle mne a asi i vás se
# jedná (spolu s otevřenými očky) o průvan který zvyšuje spotřebu zásob.
# Můj závěr příští rok tedy požádám o provedení 3x aerosolové ošetření.
# J.B.

Ano fumigace a s ni spojeni nadzvednuti folie je trochu problem, ale myslim si, ze ne zasadni. Tedy pokud nejsu puntickar :-)

Spis bych bral na vedomi, ze 3x aerosol nedoporucuji ani Dolsti, to jsem si na kurzu zapamatoval a byl tim lehce prekvapen. Po nekterych letosnich kometari aerosolu od ostatnich mi to trochu vice dava smysl...

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41767


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.221) --- 6. 3. 2010
Re: stránky (41765)

Ahoj Pavle.
Já mám blog a tam jakmile něco vložím a potvrdím zveřejnění tak je to tam hned.
Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41766


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (94.241.87.92) --- 6. 3. 2010

Zdravím vás, pokud je tu někdo, kdo rozumí více počítačům, mám dotaz. Pokud něco vložím na své strány, za jak dlouhou dobu se mi to tam projeví? Nyní jsem tam něco vložil, ale na mých stránkách se to zatím neprojevilo. Je tam nějaká prodleva? Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41765


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41751) (41752) (41754) (41763)

Jsou folie, které dolehnou zpět a těsní. O malé netěsnosti tu ale nejde. Ve vyšším podmetu lze fumigovat spodem. Tak jak tu doporučoval před půlrokem pan Turčáni, lze přeložit pásek napůl do tvaru "V" a zapálit na stojámku po obou koncích a vložit do podmetu. Já osobně k aerosolu nemám vztah.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41764


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41751) (41752) (41754)

Další otázka ohledně zimního mikroklima mne napadla loni v říjnu či listopadu tedy asi 4 měsíce před přečtením vašeho članku.
Jedná se o těsnost stropu.
Mezery mezi netěsnostmi nástavků jsou včelami dobře zatmeleny, horní 2 očka zavírám, 3 spodní očko je 10cm od česna a je otevřené.
V období říjen až prosinec se provádějí 2x fumigace a 1x aerosol.
Napadlo mně zda by nebylo vhodnější nahradít fumigace aerosolem.
Fumigace si sice udělám sám a nemusím zádat důvěrníka ale musím odhrnout přitmelenou stropní folii. Tuto folii již včely nepřitmelí a ačkoliv je pod ní dost propolisu folie se v zimě nepřilepí a netěsní.
Je to snadno poznat protože pára která 1-2mm mezírkami uniká pod folií a voda kondensuje na této folii 1-2cm od nástavku. Podle mne a asi i vás se jedná (spolu s otevřenými očky) o průvan který zvyšuje spotřebu zásob.
Můj závěr příští rok tedy požádám o provedení 3x aerosolové ošetření.
J.B.
CO VY NA TO ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41763


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 6. 3. 2010
oblečení

Praktikoval jsem to asi 40let jen trenýrky. ( i jsem za mlada při tom, vytáčení vypil 1/2 l rumu)Dnas již nepiji a vigorky by mi trenýrky netoletovaly.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41762


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 6. 3. 2010
oblečení

Praktikoval jsem to asi 40let jen trenýrky. ( i jsem za mlada při tom, vytáčení vypil 1/2 l rumu)Dnas již nepiji a vigorky by mi trenýrky netoletovaly.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41761


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 6. 3. 2010
Re: Oblečení do včel (41755)

Je to víceméně jedno.
Pohodlné oblečení, zajištěné proti vlezení včel do rukávů a nohavic a s dostatečnou pevností. Pro divočejší včely je nutné dvě vrstvy látky. Podobně rukavice, boty a ponožky. Pro horké letní dny bude asi nejlepší pod oděv takzvané funkční spodní prádlo, které odvádí pot z povrchu těla pryč. Lepší než dvojdílné bude jednodílná kombinéza, ono při práci dvojdílné oblečení se v okolí pasu uvolní a divočejší včelky tak tam mají usnadněnou cestu ke kůži. Barva spíše tmavá, světlé oblečení se hned zašpiní a potom vypadá poměrně hnusně.
Chce to projít nabídku nějaké větší prodejny nebo výrobny pracovních oděvů, neměl by být problém.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41760


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41751) (41756)

A ještě jedna maličkost přirozené větrání funguje také tochu jinak Za chladného počasí včely studený vzduch vstupuje do úlu spodem včely ho ohřejí a horním očkem vychází ven. Za teplého dne kdy je v úlu teplota nižší jak venku teplý vzduch vstupuje do úlu vrchními očky, v chladném úlu se se ochladí a spodkem vytéká ven Tam se pak projevuje výhoda zasíťovaných den teplý jarní vzduch je pak intenzivně nasáván do úlu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010
> Datum: 06.3.2010 15:42:20
> ----------------------------------------
> Historie včelaření nám vícekrát ukázala, že ne všechno, co odpovídá fyzice,
> musí být v praxi uplatnitelné (např. uteplování včelstev? na první pohled
> zcela racionální opatření).M.V.
>
> Ono by to fungovalo, len stále nechápem, prečo všetci konštruktéri úľov
> zabudli na jeden najdôležitejší fakt, úľ má po celý rok otvorený letáč.
> Vzduch v zimnom období prúdi do úľa sa nemá kde ohriať (včely úľ
> nevyhrievajú) jeho teplota je úmerná teplote, ktorú získa vzduch vo voľnom
> priestore. Práve preto vznikajú nedoruzumenia medzi "voľnomyšlienkármi" o
> zbytočnom utepľovaní úľa, zo zástancami potreby uteplených úľov.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41759


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 6. 3. 2010
Re: Oblečení do včel (41755)

Nemáte někdo kontakt na prodejce, nebo tip na vyzkoušené a osvědčené.

Ja mám pre toto letné obdobie jedno osvedčené pravidlo, ku včelám chodím v Adamovom rúchu, doplnenom trenkami či bermudami.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41758


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41713) (41716) (41731) (41738) (41740) (41753)

Pardon ze ve vlakne zase resime neco jineho ale...
musis prehodit nahoru? co se stane kdyz neprehodis?

Mám zdokumentovaný prípad dvoch včelstiev, ktoré zimovali v dolnej časti úľa, kde boli nejaké zásoby, ale podstatne menej ako mali nad "hlavou". Povedal som si, ak prezimovali bez ujmy v dolnej časti úľovej zostavy, nech sa ukážu, čo to s nimi spraví. Jedno včelstvo váhavo prešlo tam kde malo viac zásob, využilo svoju slobodnú voľbu, druhé ostalo dolu i keď raz M prešla hore a položila vajíčka do dvoch plástov a viac sa hore nevrátila. Obidve včelstvá nasledujúcu agátovú znášku využili rovnako dobre ako ostatné. je len malý dôkaz o tom, že včelstvu priestor nad plodovým telesom neškodí a to nemám len tento prípad. Na základe týchto poznatkoch som zimoval včelstvá bez uteplenia nad plástami, nad nimi ostala len prázdna debnička a znovu sa potvrdilo, že plodovanie včelstva tým neutrpelo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41757


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41751)

Historie včelaření nám vícekrát ukázala, že ne všechno, co odpovídá fyzice, musí být v praxi uplatnitelné (např. uteplování včelstev… na první pohled zcela racionální opatření).M.V.

Ono by to fungovalo, len stále nechápem, prečo všetci konštruktéri úľov zabudli na jeden najdôležitejší fakt, úľ má po celý rok otvorený letáč. Vzduch v zimnom období prúdi do úľa sa nemá kde ohriať (včely úľ nevyhrievajú) jeho teplota je úmerná teplote, ktorú získa vzduch vo voľnom priestore. Práve preto vznikajú nedoruzumenia medzi "voľnomyšlienkármi" o zbytočnom utepľovaní úľa, zo zástancami potreby uteplených úľov.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41756


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ali (217.197.33.122) --- 6. 3. 2010
Oblečení do včel

V čem chodíte do včel, zejména když se vytáčí, nebo provádí větší zásah ? Mám zájem o nějaký pohodlný oblek, e kterém se v červnu nezpotím hned po prvních včelách - nejlépe kombinaci kalhot s blůzou. Nemáte někdo kontakt na prodejce, nebo tip na vyzkoušené a osvědčené.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41755


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41751) (41752)

Nevím, na jaký výrok v mém článku reagujete. Já jen konstatuji, jaký vliv úlová stěna na situaci v prostoru úlu má. Že bych horoval za vysokou tepelnou izolaci , toho si nejsem vědom.

K tomu, kde je česno - dole nebo nahoře - to je úplně jedno. Vy si myslíte, že když je nahoře, že se bude intenzivněji větrat? To je omyl. Včely, pokud jim dáte šanci, si tuto variantu elegantně vyřeší. Přečtěte si lépe můj článek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41754


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(88.103.157.154) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41713) (41716) (41731) (41738) (41740)

> Není to tak docela Pečlivě se starám aby na podzim včely seděly dole a zásoby
> měly nad sebou do jara jsou téměř všechny nahoře a některé si ale usmyslí , že
> tam nepůjdou a na jaře je pak stejně musím přehodit nahoru.
Pardon ze ve vlakne zase resime neco jineho ale...
musis prehodit nahoru? co se stane kdyz neprehodis?
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Přátelé jak je vidno, není jediná správná technologie a těch ověřených je v knihách poskrovnu, jak autoři opisují jeden od druhého:-) nebo se diametrálně liší.

Takhle v koneferenci to zapadne, navíc u toho často chybí v jakém provozu a v jakých snůškových podmínkách je ověřena.
Za ověřenou považuji osobně tu co dává výsledky nejméně 5 let na pěti až padesáti včelstvech.


Pokud se chcete o své zkušenosti podělit a nechat vystavit na webu a pak zde můžete jen používat link na tyto stránky, mám návrh.

Pošlete mi je a nějak to spolu dáme do stejné grafické podoby i s doplnujími údaji a vyvěsíme na jedno místo.

Zatím tam je jen "můj" systém
http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=107:zebrovani&catid=37:technologie&Itemid=68

a objevil jsme vc něm chybu - dole chbí věta a bude doplněna.

Pokud má někdo zájem se zapojit, tak ať si to nějak dá do hromady, a pošle mi to. Děkuji.

Asi by tam mělo být -
jméno nemusíme zvěřejňovat, ale okres by byl dostačující,
snůška, poloha,
typ ůlu, rámky atd.
Počet let a počet včelstev , případná úskalí.

A společně by jsme to dali do nějaké jednotné grafické podoby, než přijde čas začít skutečně "ROTOVAT".

karel.jirus na českém seznamu .

Dobrovolníkům předem děkuji. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41753


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.159.232) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41751)

Děkuji př. Holubovi za zajímavý článek v Moderním včelaři. Z hlediska fyziky jde o argumenty dobře podložený náhled na problematiku mikroklimatu v úle. Nicméně je i taková realita? Historie včelaření nám vícekrát ukázala, že ne všechno, co odpovídá fyzice, musí být v praxi uplatnitelné (např. uteplování včelstev… na první pohled zcela racionální opatření).
______________________________________________________________

Tím „uteplováním“ jsem myslel izolaci úlové stěny. Uteplování včelstev má jiný význam.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41752


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.159.232) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709)

Asi všichni víte, že intenzivní větrání úlového prostoru považuji za ve směs přínosné. Případné zájemce o moje řešení odkazuji na článek „Včelaření v komínech“, který vyjde v některém dalším MV (pravděpodobně v jarním čísle). Berte to jako námět na přemýšlení, nikoliv jako výsledek dlouholeté praxe, která mi chybí.

Děkuji př. Holubovi za zajímavý článek v Moderním včelaři. Z hlediska fyziky jde o argumenty dobře podložený náhled na problematiku mikroklimatu v úle. Nicméně je i taková realita? Historie včelaření nám vícekrát ukázala, že ne všechno, co odpovídá fyzice, musí být v praxi uplatnitelné (např. uteplování včelstev… na první pohled zcela racionální opatření). Prostě skutečnost je často daleko složitější, než se na první pohled může zdát, nelze ji jednoduše popsat fyzikálními zákony, respektive z fyzikálního popisu vyvozovat jednoznačné závěry (včelstvo není jen fyzikální, ale také biologická soustava, a tím je věc značně zkomplikovaná).

Nemíním se zapojit do diskuze na toto téma, protože bych tím tak maximálně parafrázoval svůj článek a z hlediska praxe by byla moje argumentace chabá. Chci jen podotknout na jednu významnou nesrovnalost:
Špatně se zahrává s argumentem, že strop ve stromové dutině je neprodyšný. To je nepochybně pravda. Dotyční hlasatelé z toho vyvozují, že stropní větrání a větrání očky je proti přírodě. Ale dotyční hlasatelé jaksi nepomýšlejí na to, kde se zpravidla nachází otvor do stromové dutiny. Kde zpravidla asi je? U dna nebo u stropu? Pokud za stromovou dutinu nepovažujeme úly, tak varianta druhá je správně. Jaké překvapení, že? No a ejhle mají protivníci stropního větrání polovinu argumentace shozenou! Jak jsem psal, skutečnost je často složitější, než se zdá.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41751


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 6. 3. 2010
Re: T?ma k ob?du (41743) (41746) (41747) (41748) (41749)

Zkoušel jsem strdí, panenské voští s medem, vajíčky a larvičkami v krmné šťávičce a pylem. Cucá se stejně jako víčka, chuť je zhruba jako dužina kokosového ořechu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41750


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 6. 3. 2010
Re: T?ma k ob?du (41743) (41746) (41747) (41748)

Máte zkušenost i se sušením larev, nebo nějaký recet na specialitku?

Pred dvomi rokmi som uverejnil na Emanovom V. blogu (asi v r. 2008) článok o príprave špecialít z výťažku trúdich lariev. Môžete si pochutnať na palacinkách, omelete, nápojoch, vyprážanom rezni-řízku obalenom výťažkom miesto vajca a pod. Začal som to pred 15 rokmi a sem tam si to pre seba a rodinu pripravím, v mrazáku aj teraz mám 3 litre T. výťažku. Už som hostil aj návštevu manželov-včelárov a pochvaľovali si.

Dobrú chuť, Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41749


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kovarpe (e-mailem) --- 5. 3. 2010
Re: T?ma k ob?du (41743) (41746) (41747)


> dobrá zpráva.
> Ochutnávka proběhne samozřejmě po slunovratu, kdy z každého úlu likviduji
> několik rámků trubčiny. Do té doby jsou v mých úlech trubci hájeni.
> Máte zkušenost i se sušením larev, nebo nějaký recet na specialitku?

Tak sušit jsem nezkoušel, ale jestli, tak bych sušil po odvíčkování a vyklepnutí jen přeměněné, nevybarvené jedince a asi rychle v sušičce a nasolené, ale měl bych strach, že se to zkazí...čerstvé je čerstvé :-)
Jinak recepty se dají najít, třeba http://www.hmyznataliri.cz/
Pěkný večer
Petr Kovář

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41748


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PaveN (88.101.19.249) --- 5. 3. 2010
Re: T?ma k ob?du (41743) (41746)

Zdravím, já to zkoušel a trubci, teda myslím larvy, jsou docela chutní i bez tepelné úpravy, ale trocha dobrého oleje, pánev a nějaké koření a je to lahůdka! Jestli v podletí vyřezáváte, tak doporučuji. Během sezony, je ale nechte žít, jsou potřební z mnoha důvodů, které ale jako odborníci znáte...
P.Kovář
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN
> Předmět: T?ma k ob?du
> Datum: 05.3.2010 12:18:12
> ----------------------------------------
> Na http://www.vcelky.cz/vceli-maso.htm jsem našel mezi včelími produkty i
> včelí maso. S konzumací hmyzu nemám zkušenost, vyjma pár spolknutých much a
> komárů. I když, vzpomínám si, jak nám na vojně přáli dobrou chuť a divně se
> usmívali. ;)
> Přiznejte/pochlubte se. Zkoušeli jste?
>
>
>

-------------------
dobrá zpráva.
Ochutnávka proběhne samozřejmě po slunovratu, kdy z každého úlu likviduji několik rámků trubčiny. Do té doby jsou v mých úlech trubci hájeni.
Máte zkušenost i se sušením larev, nebo nějaký recet na specialitku?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41747


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kovarpe (e-mailem) --- 5. 3. 2010
Re: T?ma k ob?du (41743)

Zdravím, já to zkoušel a trubci, teda myslím larvy, jsou docela chutní i bez tepelné úpravy, ale trocha dobrého oleje, pánev a nějaké koření a je to lahůdka! Jestli v podletí vyřezáváte, tak doporučuji. Během sezony, je ale nechte žít, jsou potřební z mnoha důvodů, které ale jako odborníci znáte...
P.Kovář
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: T?ma k ob?du
> Datum: 05.3.2010 12:18:12
> ----------------------------------------
> Na http://www.vcelky.cz/vceli-maso.htm jsem našel mezi včelími produkty i
> včelí maso. S konzumací hmyzu nemám zkušenost, vyjma pár spolknutých much a
> komárů. I když, vzpomínám si, jak nám na vojně přáli dobrou chuť a divně se
> usmívali. ;)
> Přiznejte/pochlubte se. Zkoušeli jste?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41746


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (84.16.120.34) --- 5. 3. 2010
Re: Přeložení včel. (41708) (41714)

Omlouvám se všem, jsem již starší člověk a má pamět již tak neslouží jako za mladých časů. Odpověď jsem již zde hledál. Přijměte mou omluvu za zdržování.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41745


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 5. 3. 2010
Re: Téma k obědu (41743)

Zdravim,

me je znam pojem prodeje vcel na maso, vceli maso jsem jeste neslysel.
Nekde tusim v Asii, pojidaji bezne vceli plod.

Dobrou chut

PZ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41744


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 5. 3. 2010
Téma k obědu

Na http://www.vcelky.cz/vceli-maso.htm jsem našel mezi včelími produkty i včelí maso. S konzumací hmyzu nemám zkušenost, vyjma pár spolknutých much a komárů. I když, vzpomínám si, jak nám na vojně přáli dobrou chuť a divně se usmívali. ;)
Přiznejte/pochlubte se. Zkoušeli jste?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41743


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 5. 3. 2010
Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41713) (41716) (41731) (41738) (41740)

Protože rozšiřuji ze spodku a horní nástavek pak přecHází do medníku tak by tam přešel i s cukernýma zásobama.
Údajně zásoby pod sebou jim pak připomínají přinášenou snůšku a lépe se rozplodují.

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010
> Datum: 05.3.2010 11:57:52
> ----------------------------------------
> > Není to tak docela Pečlivě se starám aby na podzim včely seděly dole a zásoby
> > měly nad sebou do jara jsou téměř všechny nahoře a některé si ale usmyslí ,
> že
> > tam nepůjdou a na jaře je pak stejně musím přehodit nahoru.
>
> Pardon ze ve vlakne zase resime neco jineho ale...
>
> musis prehodit nahoru? co se stane kdyz neprehodis?
>
> tak nejak mam malou zkusenost ze je to jedno, tj ze i ty co sedi dole mohou byt
> nejlepsi na stanovisti
>
> T.H.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41742


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 5. 3. 2010
Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41713) (41716) (41731) (41738) (41739)

No tak já zimij na 1 a1/2 nástavku a proto musí být v dolním.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010
> Datum: 05.3.2010 11:49:41
> ----------------------------------------
> Já se pečlivě starám, aby včely seděly nahoře v hořejším nástavku 39x24 a
> aby měly nad sebou zásoby. Takže centrum zimního chumáče na podzim je ve
> spodní boční části hořejšího plástu 39x24.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41741


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 5. 3. 2010
Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41713) (41716) (41731) (41738)

> Není to tak docela Pečlivě se starám aby na podzim včely seděly dole a zásoby
> měly nad sebou do jara jsou téměř všechny nahoře a některé si ale usmyslí , že
> tam nepůjdou a na jaře je pak stejně musím přehodit nahoru.

Pardon ze ve vlakne zase resime neco jineho ale...

musis prehodit nahoru? co se stane kdyz neprehodis?

tak nejak mam malou zkusenost ze je to jedno, tj ze i ty co sedi dole mohou byt nejlepsi na stanovisti

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41740


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 5. 3. 2010
Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41713) (41716) (41731) (41738)

Já se pečlivě starám, aby včely seděly nahoře v hořejším nástavku 39x24 a aby měly nad sebou zásoby. Takže centrum zimního chumáče na podzim je ve spodní boční části hořejšího plástu 39x24.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41739


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76962 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 41739 do č. 41799)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu