78252

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 4. 3. 2010
Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010

Včely znají genialně, hydro,termo a aero mechaniku. Pochopil jsem to asi před 30tilety kdy byl zavlečen Varoa roztoč a asi druhý rok po zavlečení se provádělo podzimní až zimní ošetření včelstev rosením plástů vodou s léčivem.
Při teplotě asi 5°C se včelstvu sejmulo víko, jeden plást po druhém se vyjmul z úlu a oboustraně se rozprašovačem porosil vodou s léčivem, asi 10x z jedné a deset krát zdruhé strany na každý plást. včely nespadly a když tak zpět do ůlu trvalo to tak ¨2-3 minuty. Včelstvo se zavřelo. Ozvalo se velmi silné hučení z úlu, trvalo asi necelých 5 minut včelstvo ztichlo a jako by se nic nestalo. Včely za těch 5 minut dokázaly vestříkanou vodu odhaduji 1 dcl ze svých těl vypařit, odstranit.
Dekuji za váš článek .
Mám moc otázek ale začnu otázkou na tomto foru již diskutovanou a to je otevřené síto ve dně.
Mám zasítovaná dna nově třetím rokem a jsem s nimi spokojen hlavně z duvodů lehké diagnostiky varroa.
Docela bych se přimlouval aby zasítovaná dna byla v ČR povinna.
Protože mám včely 40 let na severní strání hodně zde fouká, několikrát mi vítr shodil úly Kyril z jihu mi schodil 4 úly, leželo tam 12 nastavků na hromade,2 dny, pršelo včely na povrchu chomáče byly černé jak měly přilepená mokrá křídla na tělo.
Největší problém byl jaký nástavek přijde k jakému. ( jedna matka byla inseminovaná)Poskládal jsem to zpět, trefil jsem se přišel jsem asi o 100 včel. Na jaře byl normální vývoj.
Nenechávám dna otevřená.
Myslím si že vítr je i v zavětří a přesto na techto stránkách jsem se dozvěděl že (neumím říci kolik)včelařů je necháva otevřené i v zimě.
Požádal bych o vyjádření
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41701


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Josef Křapka (77.237.138.233) --- 4. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010

>Nenechávám dna otevřená.<
------------------------------------------------------------
Zasíťovaná úlová dna před léčením uzavírám podložkami a tyto vyjímám tak koncem dubna, když se zvednou teploty. Jinak nechávám u všech včelstev 3 otevřená očka. Zimuji ve čtyřech nástavcích.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41705


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 4. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010

Myslím že jste to již asi před měsícem psal.
nyní Ing. P Holub píše o zavřených očkách a dnu v Moderním Včelaři 1/2010.

Já mám vítr a i kdybych ho neměl tak bych stejně zavíral.

Můj jediný chabý argument může být že dutina ve stromě dno také má. Krmím asi 22 kg a spotřebu mam podle průběhu zimy ale myslím že velkou. Plesnivé plásty nemám, někdy zplesníví pyl.

Proto se vás tímto ptám na zkušenosti a důvody proč otevřená očka a dno.?
Kolik krmíte?

J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41707


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Josef Křapka (77.237.138.233) --- 4. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010

>Proto se vás tímto ptám na zkušenosti a důvody proč otevřená očka a dno.? Kolik krmíte?<
------------------------------------------------------------
Vezmu to od konce. Dokrmuji včelstva, v podmínkách našeho kraje, na konci srpna do asi 15-tého září na přibližně 22 - 25 kg zimních zásob. Kolik mám dát cukru to zjišťuji, nyní již po dva roky, vážením každého včelstva - dříve byla nutná prohlídka. To v době slídění není to pravé ořechové. Některé včelstvo potřebuje 6 kg a některé třeba 15 kg cukru. Dno po celou zimu ponechám uzavřené podložkou. Důvodem je zachycení spadlé měli a také to, že si myslím, že průvan včelám nesvědčí. Ponechávám však otevřená nástavková očka 3 spodní ze čtyřech a zcela otevřené česno. Tudíž, přívod vzduchu je pouze z jedné strany úlu - z přední starny. Důvodem je thermoregulace ve včelstvu. Jestliže si některé včelstvo "myslí", že by vzduchu bylo moc, částečně očka zatmelí. Pokud nejsou včelstva vystavena přímým častým náporům větru, nevadí to. Máte vidět jak vypadají očka v nástavcích kde sedí zimní hrozen při teplotě - 15 st C. Je zcela uzavřen jehličkami ledu ze včelami vydechovaných par. Jakmile se teplota zvedne očka se otevřou - led roztaje. Očka mám otevřená celoročně. Ona manipulace s očky v průběhu zimy, když včely již vytvořily zimní sezení a mají nastaveny podmínky zdárného přezimování včely jen zblbne. Odborně lépe to vysvětlil př. P. Holub.
Dobré a bezestrátové vyzimování. JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41711


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 4. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010

Se včelstvem je to tak jako s vašemi plícemi včetně hrtanu mandlemi a nosem dohromady. Jak píší nyní v knize fenomenální včely - včelstvo = superorganizmus.
Vy, když se nadechnete, vzduch se postupně cestou do plic ohřeje a získá relativní vlhkost odparem vody ze sliznic, zpětně teplo a vlhkost odevzdává. Teplota a vlhkost uvnitř plic je úplně stejná, jako v tom plodišti, kde je otevřený plod. To je schopen chomáč spolu s plásty také docílit, jen má odlišný mechanismus proudění vzduchu. I když jsou včely v suboptimálních podmínkách, dokáží nepřízni vzdorovat, v krajním případě přestanou plodovat a sleví na teplotě 10 st.C.
Otevřené zasítované dno včelstvo neohrozí, ale ani mu nepomůže, pomůže jen včelaři, že mu neplesniví uskladněné souše, které by tam to včelstvo přirozeně nemělo. Stále je to ale lepší situace, než některé pokusy o provětrávání zdola přes trůpek. Včelstvo především hospodaří s vodou (teplo dodá spolehlivě med, pokud je) a nadměrné větrání tu vodu odvádí pryč.
To je asi tak, jako když vám vezmou mandle, poškodíte si sliznice a navíc bydlíte v paneláku s interním mikroklima 26 st.C a RH15%v zimě. Bude se vám hodně špatně spát, asi jako těm včelám.
Přeji hezký večer.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41709


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 5. 3. 2010
Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010

Jak se divat na problem, ktery obcas nastane: vcelstvo sedi dole a nad hlavou o nastavek zasob vis na folii se srazi hodne vody a ta ''prsi'' do vcelstva?

Diky
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41713


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
(e-mailem) --- 5. 3. 2010
Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010

Technologie nástakového včelaření nám říká , že první zásah do včelstev na začátku kvetení jívy je přehození nástavků tak aby všechna včelstva seděla pod strůpkem.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010
> Datum: 05.3.2010 07:23:16
> ----------------------------------------
> Jak se divat na problem, ktery obcas nastane: vcelstvo sedi dole a nad hlavou o
> nastavek zasob vis na folii se srazi hodne vody a ta ''prsi'' do vcelstva?
>
> Diky
> T.H.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41716


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 5. 3. 2010
Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010

> Technologie nástakového včelaření nám říká , že první zásah do včelstev na
> začátku kvetení jívy je přehození nástavků tak aby všechna včelstva seděla pod
> strůpkem.
>
> Pepan

jj to zname vsichni a pak zjistime ze pulka lidi to nedela protoze maji pocit ze je to zbytecne :-))

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41727


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
R. Polášek (85.71.180.241) --- 5. 3. 2010
Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010

"Technologie nástakového včelaření nám říká , že první zásah do včelstev na začátku kvetení jívy je přehození nástavků tak aby všechna včelstva seděla pod strůpkem."
Kdo neuspořádá sezení včel na podzim, musí to dělat na jaře. Pokud včely kvůli nevhodnému sezení rovnou neuhynou....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41731


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 5. 3. 2010
Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010

> Kdo neuspořádá sezení včel na podzim, musí to dělat na jaře. Pokud včely
> kvůli nevhodnému sezení rovnou neuhynou....

Timhle se neustale strasi, nevhodne sezeni rovna se uhyn apod. Dost o tom pochybuju zatim jsem si nenabehl za tech par malo let. Verim, ze prezit je v jejich zajmu a proto jim to neorganizuju. Chce byt dole tak snad vi proc.

Ale nebudu chvalit vyzimovani pred koncem zimy, pockam si a uvidime zda na to budu myslet jeste pristi srpen :-) Mel jsem takovychto temat nejvyssi dulezitosti ci dokonce temat preziti nekolik a vsechno to nejak casem vysumelo :-))

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41734


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
R. Polášek (85.71.180.241) --- 5. 3. 2010
Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010

"Timhle se neustale strasi, nevhodne sezeni rovna se uhyn apod. Dost o tom pochybuju zatim jsem si nenabehl za tech par malo let. Verim, ze prezit je v jejich zajmu a proto jim to neorganizuju. Chce byt dole tak snad vi proc."
No, já uspořádávám včelstva na podzim už takových 20 let. Na jaře potom automaticky sedí pod strůpkem všechny a nemusím do nich v době rozkvětu první jívy vůbec zasahovat, počkám si, až bude venku víc teplo a až se více rozplodují.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41735


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(e-mailem) --- 5. 3. 2010
Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010

Není to tak docela Pečlivě se starám aby na podzim včely seděly dole a zásoby měly nad sebou do jara jsou téměř všechny nahoře a některé si ale usmyslí , že tam nepůjdou a na jaře je pak stejně musím přehodit nahoru.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010
> Datum: 05.3.2010 09:41:39
> ----------------------------------------
> "Technologie nástakového včelaření nám říká , že první zásah do včelstev na
> začátku kvetení jívy je přehození nástavků tak aby všechna včelstva seděla
> pod strůpkem."
> Kdo neuspořádá sezení včel na podzim, musí to dělat na jaře. Pokud včely
> kvůli nevhodnému sezení rovnou neuhynou....
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41738


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
R. Polášek (85.71.180.241) --- 5. 3. 2010
Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010

Já se pečlivě starám, aby včely seděly nahoře v hořejším nástavku 39x24 a aby měly nad sebou zásoby. Takže centrum zimního chumáče na podzim je ve spodní boční části hořejšího plástu 39x24.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41739


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
(e-mailem) --- 5. 3. 2010
Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010

No tak já zimij na 1 a1/2 nástavku a proto musí být v dolním.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010
> Datum: 05.3.2010 11:49:41
> ----------------------------------------
> Já se pečlivě starám, aby včely seděly nahoře v hořejším nástavku 39x24 a
> aby měly nad sebou zásoby. Takže centrum zimního chumáče na podzim je ve
> spodní boční části hořejšího plástu 39x24.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41741


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 5. 3. 2010
Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010

> Není to tak docela Pečlivě se starám aby na podzim včely seděly dole a zásoby
> měly nad sebou do jara jsou téměř všechny nahoře a některé si ale usmyslí , že
> tam nepůjdou a na jaře je pak stejně musím přehodit nahoru.

Pardon ze ve vlakne zase resime neco jineho ale...

musis prehodit nahoru? co se stane kdyz neprehodis?

tak nejak mam malou zkusenost ze je to jedno, tj ze i ty co sedi dole mohou byt nejlepsi na stanovisti

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41740


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
(e-mailem) --- 5. 3. 2010
Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010

Protože rozšiřuji ze spodku a horní nástavek pak přecHází do medníku tak by tam přešel i s cukernýma zásobama.
Údajně zásoby pod sebou jim pak připomínají přinášenou snůšku a lépe se rozplodují.

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010
> Datum: 05.3.2010 11:57:52
> ----------------------------------------
> > Není to tak docela Pečlivě se starám aby na podzim včely seděly dole a zásoby
> > měly nad sebou do jara jsou téměř všechny nahoře a některé si ale usmyslí ,
> že
> > tam nepůjdou a na jaře je pak stejně musím přehodit nahoru.
>
> Pardon ze ve vlakne zase resime neco jineho ale...
>
> musis prehodit nahoru? co se stane kdyz neprehodis?
>
> tak nejak mam malou zkusenost ze je to jedno, tj ze i ty co sedi dole mohou byt
> nejlepsi na stanovisti
>
> T.H.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41742


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
(88.103.157.154) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010

> Není to tak docela Pečlivě se starám aby na podzim včely seděly dole a zásoby
> měly nad sebou do jara jsou téměř všechny nahoře a některé si ale usmyslí , že
> tam nepůjdou a na jaře je pak stejně musím přehodit nahoru.
Pardon ze ve vlakne zase resime neco jineho ale...
musis prehodit nahoru? co se stane kdyz neprehodis?
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Přátelé jak je vidno, není jediná správná technologie a těch ověřených je v knihách poskrovnu, jak autoři opisují jeden od druhého:-) nebo se diametrálně liší.

Takhle v koneferenci to zapadne, navíc u toho často chybí v jakém provozu a v jakých snůškových podmínkách je ověřena.
Za ověřenou považuji osobně tu co dává výsledky nejméně 5 let na pěti až padesáti včelstvech.


Pokud se chcete o své zkušenosti podělit a nechat vystavit na webu a pak zde můžete jen používat link na tyto stránky, mám návrh.

Pošlete mi je a nějak to spolu dáme do stejné grafické podoby i s doplnujími údaji a vyvěsíme na jedno místo.

Zatím tam je jen "můj" systém
http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=107:zebrovani&catid=37:technologie&Itemid=68

a objevil jsme vc něm chybu - dole chbí věta a bude doplněna.

Pokud má někdo zájem se zapojit, tak ať si to nějak dá do hromady, a pošle mi to. Děkuji.

Asi by tam mělo být -
jméno nemusíme zvěřejňovat, ale okres by byl dostačující,
snůška, poloha,
typ ůlu, rámky atd.
Počet let a počet včelstev , případná úskalí.

A společně by jsme to dali do nějaké jednotné grafické podoby, než přijde čas začít skutečně "ROTOVAT".

karel.jirus na českém seznamu .

Dobrovolníkům předem děkuji. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41753


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
a.turčáni (94.229.32.130) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010

Pardon ze ve vlakne zase resime neco jineho ale...
musis prehodit nahoru? co se stane kdyz neprehodis?

Mám zdokumentovaný prípad dvoch včelstiev, ktoré zimovali v dolnej časti úľa, kde boli nejaké zásoby, ale podstatne menej ako mali nad "hlavou". Povedal som si, ak prezimovali bez ujmy v dolnej časti úľovej zostavy, nech sa ukážu, čo to s nimi spraví. Jedno včelstvo váhavo prešlo tam kde malo viac zásob, využilo svoju slobodnú voľbu, druhé ostalo dolu i keď raz M prešla hore a položila vajíčka do dvoch plástov a viac sa hore nevrátila. Obidve včelstvá nasledujúcu agátovú znášku využili rovnako dobre ako ostatné. je len malý dôkaz o tom, že včelstvu priestor nad plodovým telesom neškodí a to nemám len tento prípad. Na základe týchto poznatkoch som zimoval včelstvá bez uteplenia nad plástami, nad nimi ostala len prázdna debnička a znovu sa potvrdilo, že plodovanie včelstva tým neutrpelo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41757


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
R. Polášek (85.71.180.241) --- 5. 3. 2010
Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010

Já jem měl letos na sítě na dně stále podložku a přes zimu všechna česna a očka uzavřená. Česno ve dnu a spodních nástavcích proto, protože je mám uzavřeno přes podzim kvůli nebezpečí loupení a očko nahoře proto, protože ptáci si asi zvykli pozdě na podzim nalétávat na česno v nejhořejším nástavku a krmit se tam včelami. Za mrazu se nějací ptáci, asi sýkorky skutečně pokoušeli dostat přes papírovou ucpávku, trochu ji rozklovali, ale skrz se nedostali. Na strůpku jsem přes zimu ponechal krmítko zakryté igelitem, větrání bylo přes netěsnosti v horním nástavku, který je nového zkoušeného typu a jehož zatím neúmyslnou vlastností jsou větší netěsnosti zezadu nástavku. V úle, co jsem se díval přes strůpek, je zatím sucho a včelky spokojeně vegetovaly v krmítku. Momentálně mám otevřeno očko v jednom z prostředních nástavků, až skončí toto ochlazení, budu otvírat nejhořejší nástavek a odstraňovat igelity ze strůpku.
Jinak nějaká včestva letos zimuji taky v zadovácích, tam je větrání zepředu dole otevřeným česnem a zezadu netěsnostmi kolem zadních okýnek, takže tradičně taky v úplném suchu i bez síta.
jestli včelstvo sedí v předjaří dole, nad hlavou zásoby a nad nimi se sráží voda, která kape dolů, tak z úlu se v první řadě vlhkost vzniklá z plodování odstraňuje velice nedostatečně a je třeba udělat něco, co odstraňování vlhkosti z úlu zvýší.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41718


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 5. 3. 2010
Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010

"" nad hlavou zásoby a nad nimi se sráží voda, která kape dolů, tak z úlu se v první řadě vlhkost vzniklá z plodování odstraňuje velice nedostatečně a je třeba udělat něco, co odstraňování vlhkosti z úlu zvýší.""

Pane Polášku, to je právě ta otázka dne, zda vlhkost vzniká jako nežádoucí produkt plodování a nebo docela naopak.

Protože včelstva začala plodovat potřebují v úlu udržet vyšší úroven relativní vlhkosti, především v oblasti otevřeného plodu a následkem toho vznikají průvodní jevy - kondenzace na chladných místech, stěnách atd. Včely tuto zkondenzovanou vodu umí využít a zahrnou ji do koloběhu hospodaření s vodou. Přebytky vytečou dnem.
Včely dokážou systém větrání nastavit tmelením otvorů a spár v úlu. Z praxe mám vypozorováno, že zatmelí i spodní příčné provětrání a zadní podmetové víko. Někdy dokonce tmelí i v oblasti česna. Kdyby tedy stály o nějaké intenzívnější větrání, jistě by to nedělaly.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41721


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(e-mailem) --- 5. 3. 2010
Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010

Mě jedny zatmelily síto ve dně bylo asi 3 dcm velké úl byl celý ve vnitř sololit izolace 16mm polystyrén a plášť lakolit a očka

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <ptp/=/post.cz>
> Předmět: Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010
> Datum: 05.3.2010 09:01:09
> ----------------------------------------
> "" nad hlavou zásoby a nad nimi se sráží voda, která kape dolů, tak z úlu
> se v první řadě vlhkost vzniklá z plodování odstraňuje velice nedostatečně
> a je třeba udělat něco, co odstraňování vlhkosti z úlu zvýší.""
>
> Pane Polášku, to je právě ta otázka dne, zda vlhkost vzniká jako nežádoucí
> produkt plodování a nebo docela naopak.
>
> Protože včelstva začala plodovat potřebují v úlu udržet vyšší úroven
> relativní vlhkosti, především v oblasti otevřeného plodu a následkem toho
> vznikají průvodní jevy - kondenzace na chladných místech, stěnách atd.
> Včely tuto zkondenzovanou vodu umí využít a zahrnou ji do koloběhu
> hospodaření s vodou. Přebytky vytečou dnem.
> Včely dokážou systém větrání nastavit tmelením otvorů a spár v úlu. Z praxe
> mám vypozorováno, že zatmelí i spodní příčné provětrání a zadní podmetové
> víko. Někdy dokonce tmelí i v oblasti česna. Kdyby tedy stály o nějaké
> intenzívnější větrání, jistě by to nedělaly.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41723


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
R. Polášek (85.71.180.241) --- 5. 3. 2010
Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010

Já mám z praxe vypozorováno, že včely se rozvíjejí zhruba stejně, když jim na hlavu kape voda a vytéká dole dnem stejně jako když v úlu není po vodě ani památky.
Ale voda nasáklá do stěn snižuje izolační schopnost úlu a voda na povrchu stěn a plástů umožní doslova povlečení toho povrchu kožichem z plísně, voda na zásobách je ředí a umožnuje jejich kvašení a kažení.
Takže směřuju včelstva k tomu, aby uvnitř nic nekapalo a nevytákalo ven. Maximálně aby někde v koutku docházelo k mírnému rosení.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41724


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
R. Polášek (85.71.180.241) --- 5. 3. 2010
Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010

Jinak, když plodují, včelky musí topit, aby u plodu udržely +35 st C, zatímco venku je v noci třeba -10 st C. A jinak topit nemohou, než že spalují cukry C6H12O6 na oxid uhličitý CO2 a vodní páru H2O. 176 gramů cukrů spálí na 108 gramů vodní páry.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41726


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
R. Polášek (85.71.180.241) --- 5. 3. 2010
Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010

"cukry C6H12O6 na oxid uhličitý CO2 a vodní páru H2O. 176 gramů cukrů spálí na 108 gramů vodní páry."
Trochu jsem se sekl, 180 gramů cukrů ,z toho 108 gramů vodní páry.
Už mi to zpaměti nejde tak jako dřív...
180 gramů cukrů bude takových 220 gramů zásob, z kila spotřebovaných zásob asi 491 gramů vodní páry....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41730


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 5. 3. 2010
Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010

""kila spotřebovaných zásob asi 491 gramů vodní páry....""
Ted si zkusme dát otázku, zda v některých případech včelstva "vyrábí metabolickou vodu" a teplo je vedlejší produkt.

Celé to mé snažení je o tom, zda bychom se neměli zamyslet nad důležitostí vody ve včelstvu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41732


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 5. 3. 2010
Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010

P.Holub:
Celé to mé snažení je o tom, zda bychom se neměli zamyslet nad důležitostí vody ve včelstvu.

J.B. : dáváte vodu včelstvům do úlu?

To co píšete plati v době kdy včelstva plodují od 15.2.

Mám dlouhodobou zkušenost že nejlepší včelstva byla a jsou ta co začnou co nejpozději plodovat, často až po 1. proletu.
(je jich tak však jen asi třetina).
Existuje i zkušenost že mírné, teplé zimy včelstvům vadí
nesedí sevřeně a klidně.
zatím co zimy s nižšími teplotami včelstvům vyhovují lépe.

Mám jednoznačnou zkušenost že do vánoc včely uteplení nepotřebují.
Potřebuje hrozen vysokou vlhkost v období prosinec,leden a první pol. února?
Nedala by se zima rozdelit na dvě poloviny a říci že do 15.2. včelám více vyhovuje vzdušnější, chladnější zimování a po tomto termínu jestliže včelstvo ploduje se situace zásadně mění. Včelstvo pak výrazně nebo výrazněji limituje teplo a vlhkost tedy i ztráty způsobené úlem.
(Myslím si že 8cm polystyrénu ing Smělého nejsou do 15.2. k ničemu a potom teprve mají význam....)
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41733


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 5. 3. 2010
Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010

Ne, nedávám.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41737


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 5. 3. 2010
Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010

"Maximálně aby někde v koutku docházelo k mírnému rosení."

V MV to zminuji - chladítka. To je asi jediné, co jim dopřeji. Mám zatlučená očka kovovým hustým sítkem, které si mohou podle libosti zatmelit. Zatmelí ho vždy dokonale a na něm, na tom propolisu se sráží voda nebo namrzá led. Vznikne tak vnitřní "napajedlo".
V tom stromě, kde od věků přebývaly se tlouštky zateplení také mění a také vznikají chladná místa a tam ta voda kondenzuje. Díky tomu tam provlhne i stěna, sníží se tepelný odpor a o to studenější a vlhčí to místo zase je.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41729


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 5. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 4. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701)
Se včelstvem je to tak jako s vašemi plícemi včetně hrtanu mandlemi a nosem dohromady....I když jsou včely v suboptimálních podmínkách, dokáží nepřízni vzdorovat, v krajním případě přestanou plodovat a sleví na teplotě 10 st.C.

J.B.
To co píšete plati v době kdy včelstva plodují od 15.2.


Mám dlouhodobou zkušenost že nejlepší včelstva byla a jsou ta co začnou co nejpozději plodovat, často až po 1. proletu.
(je jich tak však jen asi třetina).
Existuje i zkušenost že mírné, teplé zimy včelstvům vadí
nesedí sevřeně a klidně.
zatím co zimy s nižšími teplotami včelstvům vyhovují lépe.

Mám jednoznačnou zkušenost že do vánoc včely uteplení nepotřebují.
Potřebuje hrozen vysokou vlhkost v období prosinec,leden a první pol. února?
Nedala by se zima rozdelit na dvě poloviny a říci že do 15.2. včelám více vyhovuje vzdušnější, chladnější zimování a po tomto termínu jestliže včelstvo ploduje se situace zásadně mění. Včelstvo pak výrazně nebo výrazněji limituje teplo a vlhkost tedy i ztráty způsobené úlem.
(Myslím si že 8cm polystyrénu ing Smělého nejsou do 15.2. k ničemu a potom teprve mají význam....)
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41722


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 5. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010

Odpověděl jste si sám, tak to s největší pravděpodobností je. Včelstvo, které neploduje, v chomáči udržuje jen 25 st.C, při plodu 36 st. C. V MV je velice názorný monitoring teplot, na kterém je vidět, jak nastupuje plodování a teplota v chomáči se zvýší a ustálí. S teplotou ruku v ruce stoupá i absolutní vlhkost (relativní stále konstantní - ideál75%)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41725


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
M. Václavek (85.132.159.232) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010

Asi všichni víte, že intenzivní větrání úlového prostoru považuji za ve směs přínosné. Případné zájemce o moje řešení odkazuji na článek „Včelaření v komínech“, který vyjde v některém dalším MV (pravděpodobně v jarním čísle). Berte to jako námět na přemýšlení, nikoliv jako výsledek dlouholeté praxe, která mi chybí.

Děkuji př. Holubovi za zajímavý článek v Moderním včelaři. Z hlediska fyziky jde o argumenty dobře podložený náhled na problematiku mikroklimatu v úle. Nicméně je i taková realita? Historie včelaření nám vícekrát ukázala, že ne všechno, co odpovídá fyzice, musí být v praxi uplatnitelné (např. uteplování včelstev… na první pohled zcela racionální opatření). Prostě skutečnost je často daleko složitější, než se na první pohled může zdát, nelze ji jednoduše popsat fyzikálními zákony, respektive z fyzikálního popisu vyvozovat jednoznačné závěry (včelstvo není jen fyzikální, ale také biologická soustava, a tím je věc značně zkomplikovaná).

Nemíním se zapojit do diskuze na toto téma, protože bych tím tak maximálně parafrázoval svůj článek a z hlediska praxe by byla moje argumentace chabá. Chci jen podotknout na jednu významnou nesrovnalost:
Špatně se zahrává s argumentem, že strop ve stromové dutině je neprodyšný. To je nepochybně pravda. Dotyční hlasatelé z toho vyvozují, že stropní větrání a větrání očky je proti přírodě. Ale dotyční hlasatelé jaksi nepomýšlejí na to, kde se zpravidla nachází otvor do stromové dutiny. Kde zpravidla asi je? U dna nebo u stropu? Pokud za stromovou dutinu nepovažujeme úly, tak varianta druhá je správně. Jaké překvapení, že? No a ejhle mají protivníci stropního větrání polovinu argumentace shozenou! Jak jsem psal, skutečnost je často složitější, než se zdá.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41751


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
M. Václavek (85.132.159.232) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010

Děkuji př. Holubovi za zajímavý článek v Moderním včelaři. Z hlediska fyziky jde o argumenty dobře podložený náhled na problematiku mikroklimatu v úle. Nicméně je i taková realita? Historie včelaření nám vícekrát ukázala, že ne všechno, co odpovídá fyzice, musí být v praxi uplatnitelné (např. uteplování včelstev… na první pohled zcela racionální opatření).
______________________________________________________________

Tím „uteplováním“ jsem myslel izolaci úlové stěny. Uteplování včelstev má jiný význam.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41752


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010

Nevím, na jaký výrok v mém článku reagujete. Já jen konstatuji, jaký vliv úlová stěna na situaci v prostoru úlu má. Že bych horoval za vysokou tepelnou izolaci , toho si nejsem vědom.

K tomu, kde je česno - dole nebo nahoře - to je úplně jedno. Vy si myslíte, že když je nahoře, že se bude intenzivněji větrat? To je omyl. Včely, pokud jim dáte šanci, si tuto variantu elegantně vyřeší. Přečtěte si lépe můj článek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41754


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010

Další otázka ohledně zimního mikroklima mne napadla loni v říjnu či listopadu tedy asi 4 měsíce před přečtením vašeho članku.
Jedná se o těsnost stropu.
Mezery mezi netěsnostmi nástavků jsou včelami dobře zatmeleny, horní 2 očka zavírám, 3 spodní očko je 10cm od česna a je otevřené.
V období říjen až prosinec se provádějí 2x fumigace a 1x aerosol.
Napadlo mně zda by nebylo vhodnější nahradít fumigace aerosolem.
Fumigace si sice udělám sám a nemusím zádat důvěrníka ale musím odhrnout přitmelenou stropní folii. Tuto folii již včely nepřitmelí a ačkoliv je pod ní dost propolisu folie se v zimě nepřilepí a netěsní.
Je to snadno poznat protože pára která 1-2mm mezírkami uniká pod folií a voda kondensuje na této folii 1-2cm od nástavku. Podle mne a asi i vás se jedná (spolu s otevřenými očky) o průvan který zvyšuje spotřebu zásob.
Můj závěr příští rok tedy požádám o provedení 3x aerosolové ošetření.
J.B.
CO VY NA TO ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41763


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010

Jsou folie, které dolehnou zpět a těsní. O malé netěsnosti tu ale nejde. Ve vyšším podmetu lze fumigovat spodem. Tak jak tu doporučoval před půlrokem pan Turčáni, lze přeložit pásek napůl do tvaru "V" a zapálit na stojámku po obou koncích a vložit do podmetu. Já osobně k aerosolu nemám vztah.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41764


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010

Pavel Holub
Já osobně k aerosolu nemám vztah
J.B. mimo téma:
aerosol je dobrý v prosinci kdy již 100% není plod.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41774


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
a.turčáni (94.229.32.130) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010

aerosol je dobrý v prosinci kdy již 100% není plod.
J.B.

Ale na 100% nie je plod ani v novembri-listopadu a preto fumigácia je výhodnejšia a účinnejšia ako aerosol, to sú moje skúsenosti. Fumigant pôsobí na Vd cez jeho prieduchy a zabíja ho, aerosol či chceme alebo nechceme sa skôr či neskôr vyzráža na stenách úľa a neopsadených plástoch a účinok môže byť nižší. Ale to je vec názoru. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41776


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010


J.B.:
Sycení, pohyb hroznu včel.
O vlastním zimování, uspořádání jednotlivých včel v hroznu mnoho informací není.
Jsou publikovány obrázky hroznu včel v různém období a v různých teplotách. s různými vrstvami uspořádání hlavou do a ven ze středu.

Uspořádání jak jej známe:

S největší pravděpodobností jsou jiné podmínky v úle v období leden a první polovina února , hrozen bez plodu a po 15, únoru jestliže včelstvo ploduje (mám dlouholetou zkušenost že některá včelstva začnou plodovat až po 1. proletu)

První uspořádání je při teplých dnech v říjnu listopadu i prosinci kdy včely již nemají plod a jsou rozlezlé po celém prostoru úlu, domnívám se aby snížily svoji teplotu a stárly pomaleji.

Další známé uspořádání je když v lednu nebo únoru dojdou ke stropu a my nahlédneme pod folii. Včely jsou v hroznu v kouli 15 až5 cm od víka nebo u víka s uříznutým vrcholem u stropu a podle teploty jsou více či méně nahloučené, naskládané a méně či více pohyblivé či nepohyblivé.( u mne většinou, jen malá část je 10-5 cm pod stropem )

Znám i stav hladu vysílení kdy včelstvo je silně stažené, včely jsou podchlazené a skoro nepohyblivé. Snažil jsem je polít cukerným roztokem a nereagovaly ani na teplý roztok, trvalo to 2 dny než začaly reagovat a napily se. bylo to v půli března.Je to stav kdy včelstvo bez zásob padne.

Podle mých zkušeností se pohyb za zásobami neděje pomalu průběžně ale jednorázově jako by skokem. Nejčastěji včelstvo využije okamžité oblevy zvýšení vnější teploty a přitopí, rozvolní se a posune se, sesedne se o něco výše v dotyku se zásobami.. Posun provádí v okamžiku prázdného či prázdnějšího žaludku. Nevím interval syceni. Jestliže trvají mrazy a včelstvo se musí nasytit začne silně hučet (to je ten stav kdy se doporučovalo otevřít více česno že je v úle málo vzduchu)rozvolní se nasytí a opět se sesedne a uklidní.
( podobně se chová i při aerosolování acetonem v prosinci při teplotách asi 5°C to jsem několikrát viděl okénkem že po operaci s acetonem si včelstvo, hrozen rozhučel rozvolníl a sesedl o něco výše.)

Moje popisování stavů je pouze laické, empirické a vlastní sycení spíš hádám než vím.
Jak myslíte že se hrozen pohybuje?
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41777


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Josef Křapka (77.237.138.233) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010

Stále tady čtu o tom kde a za jakých podmínek se v úle tvoří vlhkost, kdy je v úle sucho, zda je či není v úle průvan. Dozvídám se o tom kolik CO2 včelstvo vyprodukuje až mám obavy aby se to nedozvěděli naši ekoteroristi a nechtěli produkci plynů zpoplatnit. Nikdo tady ale nezmínil skutečnost, že včely pokud počnou zjara plodovat ukládají vodu do volných buněk v blízkosti plodu. Voda je uložena i v několika plástech. Tento jev sleduji po několik roků při časných jarních prohlídkách v souvislosti se záměnou nástavků kdy překládám plodové těleso pod strůpek. V tomto období včely nemají o vodu dodávanou přímo do úlů zájem. Mají svoji vodu, patrně lepší.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41780


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 7. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 6. 3. 2010
V tomto období (jaro?)včely nemají o vodu dodávanou přímo do úlů zájem.

J.B.:
Dávám vodu do úlu.
včelstvo v období 15.3 až 30.4 odeberou asi 10-12 litrů vody, to je podle mne hodně.
To kolik odeberou závisí na množství plodu které mají a to závisí na venkovní teplotě a faktu zda letají nebo nelétají.

Jestliže je delší čas chladno a včely nemohou ven stejně omezi i odběr vody.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41782


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Vojtěch (85.13.78.2) --- 7. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010


J.B. nevím jak vypadá integrované dno.

Je to hygienické dno. Boční stěny, síta, podložky lze čistit nebo vyměnit. Nemá leták, /sníh včely nedusí atd./ v době snůšky je možno přední stěny odstranit a včely lítají přímo na rámky. Jinak si včely určují jak upravit podmet. Stačí je pozorovat a respektovat. Jen toto dno to umožňuje.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41784


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 7. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010

KaJi:
Vadilo mi, že škvírou z odhrnuté folie jde kouř ven.

J:B:
To jak se moc z pod víka kouří při fumigaci mi stále připadá že v úle musí být průvan!!!! Hlavně při větru.
Termo kamera to musí také ukázat.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41785


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 7. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010

KaJi:
Tady bylo řečeno GP, že silně zateplený strop 8cm PS u něj způsobí, že se k němu včely v zimě "přitisknou". To mě zaujalo a proto jsme to sledoval. U nás při dlouhé zimě je poměrně nevhodné (můj názor) aby se včely tiskly ke stropu už v zimě, protože taky mohou dojet na zásoby. A přitom jich pd nimi je dostatek. Jen spěchají nahoru za teplem:-(.

J.B. Ten samý problém, včelstva brzo u stropu a zásoby pod hroznem mám také, mám 8cm PS na strope ale az po vánocích.
V roce 2006 jsem z důvodu malých zásob a zásob pod hroznem měl velké ztráty.
Od té doby polohu zásob vůči hnizdu hlídám ale nejde mi to změnit.

Došel jsem k podezření že za to může převčelení stanoviště. Spolu s kolegou který je 500m odemně zde je 60 včelstev, jarní rozvoj a snůška je dobrá. včelstva dosáhnou nevídané síly ale v červenci a srpnu není často snůška ani podněcovací a včely se do 3 NN nejdříve nevejdou a později jich tam je málo.
Zdá se mi jako by jim úl byl velký a nemohly se rozhodnout kde si sednout zásoby stále soustředují okolo ne nad sezení, pak je přitáhne teplý polystyren ke stropu a může být problém.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41787


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
KaJi (88.103.157.154) --- 7. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010

J.B. Ten samý problém, včelstva brzo u stropu a zásoby pod hroznem mám také, mám 8cm PS na strope ale az po vánocích.
V roce 2006 jsem z důvodu malých zásob a zásob pod hroznem měl velké ztráty.
Od té doby polohu zásob vůči hnizdu hlídám ale nejde mi to změnit.
--------------------
četl jsem metodiku Leoše Dvorského jak zimuje.
On nechává nad chomáčem zásoby a pak poloprázdné rámky s nezavíčkovanými zásobami, co pak jímají vodu a v pohodě.

Ale nemá nahoře otevřená očka.

A v tom to asi je. Já jsme dřív intenzívně větral - tedy nechával to na včelách a mrazu, pak jsme zjistil, že je rozhodně nevhodné nechávat od krmení v 7,8 otevřená horní očka.
Plod chce vzduch a včely jej udržují u vzduchu. Myslím si , že to je víc příčinou tisknutí chomáče k přední stěně než teplo od sluníčka na čelní stěnu.

Ale letos jsme se dočkal sklamání. Poslední včelstvo v NN Brenneru mi odešlo hlady.
Přitom bylo asi někde v 3-5NNnad sebou vlastní zásoby. Protože jsem chtěl na něm ověřit Wrighovo zebrování, nakrmil jsme je tak, že nad sebou mělo víc jak 2NN zásob. Nad tím byly roztroušené zásoby. Bylo vidět jak zimní chomáč obalují zásobami. Tak jsem si myslel. A tak ej to vidět i jindy, při menším množství zásob a větším prostoru -Langstroth - dělají polokouly kásob nad plodem, výš je prázdno a sucho.
Tady byl nástavky suché, ale říkal jsem si, že je nebudu muset aspoň na jaře shánět na zebrování. Uštřím práci, smai si to udělají.

No a v zimě přešly nahoru pod strop, přes 30cm zvíčkovaných zásob. Mám tam pidiočka 6x50mm, nechal jsem je otevřená. V tom byl asi problém.

Ale vyiděl jsme v přírodě včelstva, která sjou ve stromě s vertikální prasklinou, tak jsem si říkal že ví co dělají.
Ale tam jim asi nikdo v srpnu před krmením nepřidával nástavky nad hlavu.

Jinak včely silné jak hrom. Ale právě v Brennerech na krátké loučce jsme míval problémy tohoto druhu, u Langa je to spíše obecně nedostatek zásob. U NN Brennera jsme musel dát před krmením po psledním točení nástavek s panenským dílem a pylem nahoru a hned začít krmit. Matka na něj nerada přecházela a v zimě vzhledme k minimu dřeva a malé mezeře - u mě 2*8mm loučka a spíše mezera na včelu než ona 9mm, takže to bylo jak v Almárkách vnímáno jako souvislá plocha.

U Langa jsme na tom pohořel, dávat nad světlé dílo. Včely raději uhynuly dole.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41790


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 7. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010

""Ale viděl jsme v přírodě včelstva, která sjou ve stromě s vertikální prasklinou, tak jsem si říkal že ví co dělají. ""

Zdravím Karle, nemáš fotku toho stromu? Stál bych o ni.
S podélnou prasklinou, horním "česnem", atd. si včelstvo poradí tak, že podél vystaví krycí plást (trochu šikmo k otvoru)a vyladí systém přívodu vzduchu a ochrany před nepříznivými vlivy. To je asi tak, jako by byla stavba "na teplo" a místo boční stěny by byl plást.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41811


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
KaJi (88.103.157.154) --- 7. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010

""Ale viděl jsme v přírodě včelstva, která sjou ve stromě s vertikální prasklinou, tak jsem si říkal že ví co dělají. ""

Zdravím Karle, nemáš fotku toho stromu? Stál bych o ni.
S podélnou prasklinou, horním "česnem", atd. si včelstvo poradí tak, že podél vystaví krycí plást (trochu šikmo k otvoru)a vyladí systém přívodu vzduchu a ochrany před nepříznivými vlivy. To je asi tak, jako by byla stavba "na teplo" a místo boční stěny by byl plást.
-------------
Byla to prasklina na staré švestce, třešni?
No ono tam nebylo vidět a bylo léto. Dostal jsem se k tomu, že včelařka tam chtěla aplikovat Gabon :-)
Tak jsem se tam pak při jarním natírání i poptával zda vyzimovaly, ale už ani nevím. Ale od té doby jsem si uvědomil, že tohle je pro včely ideálnější dutina, kde mohou být lépe chráněny, než někde kde "vypadl suk".
Takovou dutinu s velkou dírou jsem sledoval. Chodívali jsme pravidelně kolem, než stát dal zámek do dražby a už tam je slepá cesta:-)
A to byla velká borovice, ulomená větev, včely vystavěly dílo i v ně, ale žádnou zimu nevydržely. Spíš než zásoby, bych tipoval nepřátele. Od té doby si všímám starých stromů a uvědomuji si, že těchto typu dutibn - prasklin je v lese taky dost. A asi jsou pro včely výhodnější.
Takto jsem k tomu došel,


A je to pár let, ale pokud se k paní někd ypodívám a budu mít foťák, p stromu s epodívám.
A jak si tak vzpomínám, tak vím o dalším včelínu, kde byly včely v rozpraskaném ovocném stromu před ním.
Tam poprosím kamaráda.
Pokud tam stromy ještě jsou.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41813


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Josef Křapka (77.237.138.233) --- 7. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010

>J.B.:Dávám vodu do úlu.včelstvo v období 15.3 až 30.4 odeberou asi 10-12 litrů vody, to je podle mne hodně.
To kolik odeberou závisí na množství plodu které mají a to závisí na venkovní teplotě a faktu zda letají nebo nelétají.<
------------------------------------------------------------
Také dávám vodu. Spotřeba vody je však mnohem menší. U mne se spotřeba vody pohybuje v rozmezí 3 - 5 sklenic (obsah cca 1 l) na včelstvo. Včely vodu počnou odebírat až při zvýšení venkovních teplot. S odběrem končí při rozkvětu ovocných stromů.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41786


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
KaJi (88.103.157.154) --- 7. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010

J.B.:
Dávám vodu do úlu.
včelstvo v období 15.3 až 30.4 odeberou asi 10-12 litrů vody, to je podle mne hodně.
To kolik odeberou závisí na množství plodu které mají a to závisí na venkovní teplotě a faktu zda letají nebo nelétají
------------------
Jakým způsobem jí podáváte?
Rozumím tomu tak, že za počasí co je u nás teď - sníh - ráno -7stC přes den kolem nuly a včely jsou pohromadě v chumáči, tak by vodu stejně nebrali?

Díky

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41788


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 7. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010

Dávám vodu s cukrem do 3,5l lahve naliji 2,5l vody a nasypu 0.75kg cukru, zamíchám a rozleji do 2x 3,5l sklenic.( ve sklenici je 1.25l vody s 0.4kg cukru)( nemám menší sklenice a plné sklenice nedávám protože roztok se kazí)
Tyto sklenice dávám na hobru s otvorem nad včely, folie s otvorem asi 3x3cm, hobra a vičko+ sklenice, 2prazdne NN a víko. Kontroluji poměrně často aby nabídka byla stálá. Tento řídký roztok se snadno kazí, lihové kvašení a slizovatí.navrhovaný propolis do roztoku však závady neodstraní.
Je to poměrně pracné ale dělám to již asi 10 let
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41791


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 7. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010

KaJI:
No a v zimě přešly nahoru pod strop, přes 30cm zvíčkovaných zásob.
J.B.
Včely si přinesou 30-50kg medu nad sebe a přesouvají se nahoru za zásobami a teplem.
Neví že jsme nahoře zapoměli prázdný nástavek.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41793


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
KaJi (88.103.157.154) --- 7. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010

Dávám vodu s cukrem do 3,5l lahve naliji 2,5l vody a nasypu 0.75kg cukru, zamíchám a rozleji do 2x 3,5l sklenic.( ve sklenici je 1.25l vody s 0.4kg cukru)( nemám menší sklenice a plné sklenice nedávám protože roztok se kazí)
Tyto sklenice dávám na hobru s otvorem nad včely, folie s otvorem asi 3x3cm, hobra a vičko+ sklenice, 2prazdne NN a víko. Kontroluji poměrně často aby nabídka byla stálá. Tento řídký roztok se snadno kazí, lihové kvašení a slizovatí.navrhovaný propolis do roztoku však závady neodstraní.
Je to poměrně pracné ale dělám to již asi 10 let
J.B.
----------------
No já si u podávání vody z cukrem kladu otázku - je to podávání vody, nebo podněcování "cukrem". Která složka je ta účinná? Odpověď - od někoho, kdo vyhodnotil všechny tři kombinace v neutepleném úle neznám.

Sám nemám zatím čas bádat.

Ale mám letos na rozdíl od jiných let rámková plastová krmítka, tak jsem nahlodán, že to vyzkouším. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41796


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 7. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010

DÁVÁM VODU S CUKREM.
Převzal jsem to podávání jako podáváni vody.
Nevím ale asi je to částečně i podněcování ale jen do 10-20ti procent. Při chladu od nej včely ustoupí a jestliže se tam nedá cukr odběr se sníží asi na polovinu ale neustane.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41797


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
Josef Křapka (77.237.138.233) --- 7. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010

>DÁVÁM VODU S CUKREM. J.B.<
------------------------------------------------------------
Používám čistou vodu s několika krystalky soli. Nebo můžeme přidávat také několik kapek kyseliny jablečné, mravenčí...
Vodu kontroluji a také vyměňuji každý týden. Proto spotřebu vody pouze odhaduji. Nenapadlo mi ji měřit. Podněcování cukrovou vodou neprovádím. Jsou důležitá silná včelstva s dostatkem vlastních zásob. Zde je vidět, jak je uváděná spotřeba vody u různých včelařů zavádějící. U Vás to činí 12 - 15 l a u mých včelstev pouhé 3 - 5 l odhadem.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41810


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
kovarpe (e-mailem) --- 7. 3. 2010
Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010
> Datum: 07.3.2010 09:24:04
> ----------------------------------------
> Dávám vodu s cukrem do 3,5l lahve naliji 2,5l vody a nasypu 0.75kg cukru,
> zamíchám a rozleji do 2x 3,5l sklenic.( ve sklenici je 1.25l vody s 0.4kg
> cukru)( nemám menší sklenice a plné sklenice nedávám protože roztok se
> kazí)
> Tyto sklenice dávám na hobru s otvorem nad včely, folie s otvorem asi
> 3x3cm, hobra a vičko+ sklenice, 2prazdne NN a víko. Kontroluji poměrně
> často aby nabídka byla stálá. Tento řídký roztok se snadno kazí, lihové
> kvašení a slizovatí.navrhovaný propolis do roztoku však závady neodstraní.
> Je to poměrně pracné ale dělám to již asi 10 let
> J.B.
> ----------------
> No já si u podávání vody z cukrem kladu otázku - je to podávání vody, nebo
> podněcování "cukrem". Která složka je ta účinná? Odpověď - od někoho, kdo
> vyhodnotil všechny tři kombinace v neutepleném úle neznám.
>
> Sám nemám zatím čas bádat.
>
> Ale mám letos na rozdíl od jiných let rámková plastová krmítka, tak jsem
> nahlodán, že to vyzkouším. :-)
>
> Karel
>
> Nechci vám do toho moc kecat, ale podle mého názoru je je jakékoliv podněcování na jaře zbytečné, ať si včely samy rozhodnou, jak se v tomto období chovat. Ale když už jim chcete něco nutit, tak bych dal přednost naředěnému medu, protože cukr je akorát zatěžuje...
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41799


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
KaJi (88.103.157.154) --- 7. 3. 2010
Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010

KovarPe:
> Nechci vám do toho moc kecat, ale podle mého názoru je je jakékoliv podněcování na jaře zbytečné, ať si včely samy rozhodnou, jak se v tomto období chovat. Ale když už jim chcete něco nutit, tak bych dal přednost naředěnému medu, protože cukr je akorát zatěžuje...
>
--------------------------
přesně tak, je to jak říkáte , podle mého názoru taky ale vím, že jen myslím. nevím. Podle známého pořekadla
Myslet znamená H.. vědět.

Za normálních okolností dobře připravená včelstva v dobrých neizolovaných úlech vodu zřejmě nepotřebují a dobře stihnou snůšku.

Ale, vím, že když jsme měl na jaře slabší včelstva, a já měl čas,že jim péče pomohla. Mimo jiné, když jsme z počátku vyzimovával oddělky na Langu a paneském díle, které jsme nechtěl v podletí ukrmit, tak těm pomohlo podněcování.

A už tehdy jsme zvažoval, jestli samotné zásoby, nebo to že roztok kolem plodu vytvořil prostředí , kde se jim lépe žilo. Jednak vlhkost a vyšší tepelná setrvačnost vlhkého vzduchu (to nevím, od zkoušky z termomechaniky je mnoho desetiletí)ale teplená setrvačnost hmoty zásob okolo plodiště.

Tohle si dovedu teoreticky velmi donbře představit. Zvlášť když jsme se díval kolik W/m2 dopadá na jaře na zemi.
Tady se dá nasimulovat úl jako sluneční koletro
http://re.jrc.ec.europa.eu/pvgis/apps/radmonth.php?en=&europe=
a tepelná kapacita je zásobník tepla ze dne do noci.
No a druhý efekt je asi ten, že včely nemusí lítat ven, vše mají po ruce a mohou ohřívat plod a neztrácejí létavky.

Kolega od Žacléře má vypozorováno že když v balonech dojde voda, tak to pozná, podle toho že v tom úle začnou včely létat. Ani nemusí chodit dovnitř na to koukat.

Ale to je klasik, přitápí za okénkem i pod balonem.

Takže tam nemá voda kde kondensovat.

No a když jsme u toho, tak si myslím, že úpproncip komorování je účinný i v tomhle. Za přepážkou asi vznikne pěkná kondenzační zona, odvíčkované zásoby to jímají.
Tohle odzkouším určitě. Už mám připravený plastkarton, z toho si je hodlám vyříznout.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41802


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                
kovarpe (e-mailem) --- 7. 3. 2010
Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010

Ale, vím, že když jsme měl na jaře slabší včelstva, a já měl čas,že jim
péče pomohla. Mimo jiné, když jsme z počátku vyzimovával oddělky na Langu a
paneském díle, které jsme nechtěl v podletí ukrmit, tak těm pomohlo
podněcování.
------------------------------------------------

To co píšete ok. Ale i když jsou včely pro mě koníček a ohromě mě to baví, tak se snažím dívat se na to i z ekonomického hlediska... Raději než s přírodou jakkoliv bojovat -(to slovo nesnáším v jakékoliv souvislosti, třeba i s léčením...) Tak si myslím, že je lepší mít silná včelstva, se kterýma nemám žádné starosti a když se vyskytne nějaký slaboch, tak se s ním nepiplu a spojím ho se silnějším a hotovo. (Samozřejmě jen pokud je jinak zdravotněok.)
V sezoně si místo něj vytvořím oddělek...
Pěkný den, Petr Kovář

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41805


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                   
KaJi (88.103.157.154) --- 7. 3. 2010
Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010

Petr Kovář:
To co píšete ok. Ale i když jsou včely pro mě koníček a ohromě mě to baví, tak se snažím dívat se na to i z ekonomického hlediska...
----------------------------
Taky, taky. Ale když ten koníček mi zajistí finanční nezávislost na zaměstnavcateli- to víte - automobilový průmysl, budu raději. A proto si raděšji připravím KáHáčko (KnowHow) abych si nemusel likvidovat zdroj obživy jen prot že není na jaře ve 100% formě.

To dělá můj chlebodárce, zlikviduje do šrotu linku za 2mil.Eur, ani si z ní nic nevezme na náhradní díly.

Já se snažím hospodařit lépe a pokud bych měl dost času a málo peněz, tak i deset kilo medu ze zachráněného chcípáka, jsou peníze za které jsem celý den v práci.
Zatím se mi vyplatí jít na ten den do práce a včely nechat přírodnímu výběru a nebojovat s přírodou:-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41807


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                      
a.turčáni (94.229.32.130) --- 7. 3. 2010
Re: Mikroklima v úli ing. Pavel Holub MV 1/2010

Prepáčte priatelia, ale ako to tu čítam, riešite samé "prkotiny" ako sa u Vás často hovorieva. Ak včelstvo na zimu dobre pripravíte, je jedno aký je úľ, či má otvorené očko, či má povalu-strop prikrytý fóliou a polystyrénom, či mu dávate vodu obyčajnú, či prisladenú (do výšky 7%-ného obsahu, včely považujú za vodu, ak je to nad 10= tak ako krmivo, sú práce navyše a zbytočné.
Nič také nerobím (každú zimu bezpečne prežijú) a med zo včelstiev exploatujem . Na okraj, každé zbytočné zaťažovanie včelstiev v takomto čase, je zbytočné a včelstvá len zbytočne vyčerpáva. Ak príde správne počasie, moje i vaše včely budú vedieť čo majú robiť, veď sa to učili milióny rokov.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41809


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
KaJi (88.103.157.154) --- 7. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010

Zmiňujete v článku chladítka.
=================================
Osobně z "ekologickýc", maravenčích, myších i praktických důvodů upouštím několik let od polystyrénu na stropu, který doporučují i zastáni neizolovaných úlů.

Vesměs tam mám jen ¨víko z latěk 15-18mm, al.folie, pod tím někde bublinky a podobné tenké hmoty, nebo igelit a silnou vlnitou lepenku. Přitom Bublinky nahrazují stropní folii atd. Občas zůstává polystyren.

Když jsem to ze zvědavosti při odebírání měli a pak při oteplení obcházel, koukal jak sedí a všímal si i vlhka, plísně atd.

Největší nabídku "rosy" na stropě měly právě u mírně zateplených stropů.
Počet plesnivých plástů v horním nástavku - jako obvykle, stává se, ale je to spíše dáno silou a polohou chomáče.


Odvahu upustit od PS na stropě jsem získal kdysi, když jsem z nedostatku HW nechal na igelitu plechové šablony zatížené cihlou a už se nedostal přes zimu k nápravě. Pod igelitem byla vrstva ledu, za mrazů a jinak jsme nic nepozoroval.
Na jaře jsem pak nějaké víko dodal.


Tady bylo řečeno GP, že silně zateplený strop 8cm PS u něj způsobí, že se k němu včely v zimě "přitisknou". To mě zaujalo a proto jsme to sledoval. U nás při dlouhé zimě je poměrně nevhodné (můj názor) aby se včely tiskly ke stropu už v zimě, protože taky mohou dojet na zásoby. A přitom jich pd nimi je dostatek. Jen spěchají nahoru za teplem:-(.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41783


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 7. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010

Původní váka jsem měl s 2cm polystyrenem. Podle těch¨to vík jsem potom
mohl hodnotit rozdíly s víky o ¨síle zateplení od 8-10 cm.

Mám se silným uteplení víka jen vinikající výsledky jak v hodnocení
stavu po prvním masivním proletu, tak v rozvoji, tak nakonec i v
porovnávkách s odparem medu a nakonec s pohodovou prací, kdy jsou
sedliska hnízd i při rozdílném sezení v počátku nakonec z 95 procent
při první kontrole na stejném místě. K obavám z hladu sděluji, že je
potřeba moc nebádat a spíše pracovat hlavou při uspořávání díla v
podletí. Od toho je doufám znám termín pohyblivé dílo, aby se
odpomohlo od chyb které člověk natropí při vybírání medu. Přesně
takové stavy včela zná ale jsou pro ni kritické a záleží na nich při
jejich přežití. Jestli chybí zásoby v místě odrazu tepla, je to špatné
a může zato chovatel a často již slabá podletní snůška.

"Místo tepla" je prvotní pro začátek divoké stavby v souladu s
cirkulací vzduchu. Při usazení roje v přirozených podmínkách je první
co pátračky vyhodnocují. Proto je vždy v takových prapůvodních místech
dutin "železná zásoba" zásob. Samozřejmě že se tyto místa tepla mohou
přesouvat s krizí při zatékání do dutiny, při návštěvě predátorů atp.
U úlů. Jestli nemá člověk v úlu toto místo, je to chybou člověka a
jeho úlu když napravuje svoji újmu včelám dodáváním zásob. A ne včely,
když si tam zásoby z nějakých příčin nepřesune.

Z principu jde podle mého názoru o velmi významný prvek pohody.
Obdobnou a velmi zjednodušenou náhražkou je p.Dvorského mední komora.
Jenže já jsem medař a mám rád med ve skladu doma a ne v nějaké komoře
venku. ;-)


_gp_

.........
2010/3/7 KaJi <e-mail/=/nezadan>:

> Tady bylo řečeno GP, že silně zateplený strop 8cm PS u něj způsobí, že se k
> němu včely v zimě "přitisknou". To mě zaujalo a proto jsme to sledoval. U
> nás při dlouhé zimě je poměrně nevhodné (můj názor) aby se včely tiskly ke
> stropu už v zimě, protože taky mohou dojet na zásoby. A přitom jich pd nimi
> je dostatek. Jen spěchají nahoru za teplem:-(.
>
> Karel
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41792


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
KaJi (88.103.157.154) --- 7. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010

GP:
Mám se silným uteplení víka jen vinikající výsledky jak v hodnocení
stavu po prvním masivním proletu, tak v rozvoji, tak nakonec i v
porovnávkách s odparem medu a nakonec s pohodovou prací, kdy jsou
sedliska hnízd i při rozdílném sezení v počátku nakonec z 95 procent
při první kontrole na stejném místě.
-----------------
V kterém místě a v čem vlastně zimuješ?
Dík
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41795


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 7. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010

V kterém místě. Místo je cca 80 - 100 mm pod horní loučkou druhého
nástastavku. Když je něco špatně převěšuji - uspořádávám dílo.

Úl jsem nazval Úl Břeclavan. Jde zjednodušenou výrobu a to modifikace
typu K39 a také něco podobného tu používal na JM jako medník na svém
úlu monsignor Adamec. Jenže ten se stěhoval často z místa na místo a
opravdový původ jeho vystavovaných úlů a kde v nich přesně choval
všude včely mi není znám. Vím že byl v Bystrci, potom Nikolčice, potom
Břeclav, potom zase někde a nakonec Praha. (??) Takže si vyber.

_gp_

7.3.10, KaJi <e-mail/=/nezadan>:
> GP:
> Mám se silným uteplení víka jen vinikající výsledky jak v hodnocení
> stavu po prvním masivním proletu, tak v rozvoji, tak nakonec i v
> porovnávkách s odparem medu a nakonec s pohodovou prací, kdy jsou
> sedliska hnízd i při rozdílném sezení v počátku nakonec z 95 procent
> při první kontrole na stejném místě.
> -----------------
> V kterém místě a v čem vlastně zimuješ?
> Dík
> Karel
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41808


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010

Podle mne a asi i vás se
# jedná (spolu s otevřenými očky) o průvan který zvyšuje spotřebu zásob.
# Můj závěr příští rok tedy požádám o provedení 3x aerosolové ošetření.
# J.B.

Ano fumigace a s ni spojeni nadzvednuti folie je trochu problem, ale myslim si, ze ne zasadni. Tedy pokud nejsu puntickar :-)

Spis bych bral na vedomi, ze 3x aerosol nedoporucuji ani Dolsti, to jsem si na kurzu zapamatoval a byl tim lehce prekvapen. Po nekterych letosnich kometari aerosolu od ostatnich mi to trochu vice dava smysl...

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41767


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Vojtěch (85.13.78.2) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010

Před 5lety jsem napsal do svého Webu tento text.
Kolik faktorů ovlivňuje tvar hroznu? Je to hlavně tvorba oxidu uhličitého /těžký vzduch/.V takovém uspořádaní minimálně obtěžuje spodní včely. Chemická rovnice
C6 H12 O6 + 6O2 energie + 6 H2O+ 6 CO2 . Cukr reaguje s kyslíkem a vedle energie, kterou využívá hlavně křídlový sval včely, vzniká voda i oxid uhličitý.Naměřil jsem u stropu v silném včelstvu až 3,5 % oxidu uhličitého. Zvyšuje se třeba i vyrušením včel, současně se zvyšováním teploty pod stropem úlu/v únoru naměřeno z 12 zvýšení na 17°C/, protože spotřebovávají cukr 16x rychleji než v klidu. Jakmile včelstvo začalo plodovat, naměřil jsem oxid uhličitý i v podmetu. Tento problém jsem začal řešit a navrhl integrované dno, které zajišťuje taky větrání v rozích podmetu a plno dalších možností. Tam už se žádný oxid uhličitý nezdržuje. Proto už používám jen tyto podmety a nikomu je nevnucuji, protože i v MV zamítli článek vydat.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41772


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010

Vojtěch (85.13.78.2) --- 6. 3. 2010
Jakmile včelstvo začalo plodovat, naměřil jsem oxid uhličitý i v podmetu. Tento problém jsem začal řešit a navrhl integrované dno, které zajišťuje taky větrání v rozích podmetu

J.B. nevím jak vypadá integrované dno.

Myslíte si že včelstvo zimující na 3NN Optimal, s netěsnostmi pod folií (mezi nástavky je to zatmeleno) se zavřeným zasítovaným dnem,(to dno nemuže těsnit protože by jinak nešla podložka vytáhnout) cesnem 6x100mm +průměr 1 očka 25mm ma po 15. unoru moc CO2.
Já mám dojem že včelstvo má průvan.

J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41773


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
KaJi (88.103.157.154) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010

Vojtěch:
....Proto už používám jen tyto podmety a nikomu je nevnucuji, protože i v MV zamítli článek vydat.
B.V.
------------
Článek podle mých informací nevyšel proto, že byl předtím publikován ve Včelařství.
To dostává 97% včelařů, proč to tedy duplikovat.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41779


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
KaJi (88.103.157.154) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010

V období říjen až prosinec se provádějí 2x fumigace a 1x aerosol.
Napadlo mně zda by nebylo vhodnější nahradít fumigace aerosolem.
-----------------
Kdysi mě ta těsnost zajímala, ne kvůli mikroklimatu, ale účinnosti fumigace. Vadilo mi, že škvírou z odhrnuté folie jde kouř ven.
Tak jsem dával nahoru slabý filc nad folii - něco jako slabší jekor. Ten dolehl a na něm byl polystyren. Fungovalo to.
Jenže dávkování je asi dimenzované na hodně děravé úly atd. a tak to nemělo na účinnost vliv - zůstávala dostatečně dobrá.

Když jsem měl vloni doma termokameru tak jsem si natáčel i hoření pásku v různách polohách.
Můj zcela soukromý názor, pokud nepoložím pásek na vlhké a studené dřevo, tak je to jedno.
Véčko zapálené z obou stran dosáhlo nejdřívě vysoké teploty v oblasti léčiva, než tam dorazil oheň.
Rozhodně dříve než ve svislé předpisové poloze.
Já si zkoušel co se stane, když dám pásek na plást šikmo. Tedy z pohledu na plást, šikmo do uličky.
Protože jsem měl v úmylsu obejít pracné a zdlouhavé zdvihání víka tím, že ve větších očcích které mám teď v nástavcích (aby dole nahradili klasické dno a česno) to prostě na speciálním udělátku na "špuntu" zastrčím pásek šikmo mezi rámky.
Takže pokud někomu vadí přístup stropem, může vyzkoušet očko.

Já už na to dlabu, mám výsledky vyšetření.
Na stanovišti, kde zimuji vesměs oddělky a kde je spad relevantní jsem měl z 15 včelstev 4VD. (ať to znamená co to znamená - kdo zkoušel letos přihazovat VD do vzorků a testoval laboratoř?)
Tady jsem si vzhledem k tomu, že spad skutečně padal dolů na podložku a viděl jsem "učinek léčení" léčil jen jednou Grifinem (domáci kopie Furreta) s dávkou jen jedna kapka na včelstvo. A při odběru měli, i při vkládání podložek, jsem na stříbrných AL podložkách a převážně světlém díle mohl sledovat a počítat roztoče.

Takže vzhledem k tomu, že mám i ověřenou vysokou účinnost fumigace tak aerosol nechávám na zimu, kdyby nás překvapili před Vánoci velké mrazy.
A když se to foukne furretem do dolního očka, tak to spolehlivě leze z úlu na všehzny strany a prostor je dostatečně nasycen. Nemusím nic zdvihat.

Takže taky možná cesta. A jak tady vidím jedny publikované výsledky, tak asi nejen já jsem spokojen s účinností. Jen doplňuji, v létě jsem neléčil.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41778


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
M. Václavek (85.132.159.232) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010

Pavel Holub:
Nevím, na jaký výrok v mém článku reagujete. Já jen konstatuji, jaký vliv úlová stěna na situaci v prostoru úlu má. Že bych horoval za vysokou tepelnou izolaci , toho si nejsem vědom.
____________________________________________________________
Nereagoval jsem na konkrétní výroky ve Vašem článku. Bylo to obecné konstatování cílené nejen Vám.

____________________________________________________________
Pavel Holub:
K tomu, kde je česno - dole nebo nahoře - to je úplně jedno. Vy si myslíte, že když je nahoře, že se bude intenzivněji větrat? To je omyl.
____________________________________________________________
Nejde jen o intenzitu větrání, ale i o způsob větrání.

____________________________________________________________
Pavel Holub:
Včely, pokud jim dáte šanci, si tuto variantu elegantně vyřeší.
____________________________________________________________
Ano, elegantně se přizpůsobí. Ostnatě elegantně se přizpůsobí i k podmínkám v „komínech“. Otázka je jen, kolik to bude stát? Jest-li jen pár kg medu, vadit mi to nebude, protože to se u mě ztratí „v tlačenici“. Hlavní pro mě je, že budu mít včelstva vitální a zdravá, byť z jara třeba slabší, ale to se u mě „v tlačenici“ ztratí taky ( jest-li včelstva budou mít při jívách 3 kg včel nebo 2,5 kg včel, to až takový rozdíl není... hlavní je, jaké včely to budou... cokoliv, ale upracované z cukrové diety rozhodně ne ).

I na poušti za slunného dne a nízké vlhkosti lze ze vzduchu získat vodu. Proč včely nezalézají do všech buněk v sezení chumáče? Co dokáže krystal medu na volném prostranství? Prostě včely si dovedou poradit. Ale co to stojí, to ukáže jedině praxe. Takže už končím a mlčím.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41769


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
M. Václavek (85.132.159.232) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010

cokoliv, ale upracované z cukrové diety rozhodně ne ).

____________________________________________________________

Cukrová dieta... myšleno glukóza, fruktóza (jednoduché cukry - monosacharidy).
Já si dneska ale nabíhám, že? Už bych měl opravdu mlčet a k ničemu se nevyjadřovat.

M.V.

PS

Viz MV

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41770


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010

""""""""""""Hlavní pro mě je, že budu mít včelstva vitální a zdravá, byť z jara třeba slabší, ale to se u mě „v tlačenici“ ztratí taky ( jest-li včelstva budou mít při jívách 3 kg včel nebo 2,5 kg včel, to až takový rozdíl není... hlavní je, jaké včely to budou... cokoliv, ale upracované z cukrové diety rozhodně ne ). """"""

Přesně v tom se naše názory rozchází. Vy chcete mít včely podle vašich představ, já se snažím o to, mít včely tak, jak to chtějí včely.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41781


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
M. Václavek (85.132.159.232) --- 7. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010

Pavel Holub:
Přesně v tom se naše názory rozchází. Vy chcete mít včely podle vašich představ, já se snažím o to, mít včely tak, jak to chtějí včely.

______________________________________________________________

Přesně tak.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41800


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
a.turčáni (94.229.32.130) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010

Historie včelaření nám vícekrát ukázala, že ne všechno, co odpovídá fyzice, musí být v praxi uplatnitelné (např. uteplování včelstev… na první pohled zcela racionální opatření).M.V.

Ono by to fungovalo, len stále nechápem, prečo všetci konštruktéri úľov zabudli na jeden najdôležitejší fakt, úľ má po celý rok otvorený letáč. Vzduch v zimnom období prúdi do úľa sa nemá kde ohriať (včely úľ nevyhrievajú) jeho teplota je úmerná teplote, ktorú získa vzduch vo voľnom priestore. Práve preto vznikajú nedoruzumenia medzi "voľnomyšlienkármi" o zbytočnom utepľovaní úľa, zo zástancami potreby uteplených úľov.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41756


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
(e-mailem) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010

A ještě jedna maličkost přirozené větrání funguje také tochu jinak Za chladného počasí včely studený vzduch vstupuje do úlu spodem včely ho ohřejí a horním očkem vychází ven. Za teplého dne kdy je v úlu teplota nižší jak venku teplý vzduch vstupuje do úlu vrchními očky, v chladném úlu se se ochladí a spodkem vytéká ven Tam se pak projevuje výhoda zasíťovaných den teplý jarní vzduch je pak intenzivně nasáván do úlu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010
> Datum: 06.3.2010 15:42:20
> ----------------------------------------
> Historie včelaření nám vícekrát ukázala, že ne všechno, co odpovídá fyzice,
> musí být v praxi uplatnitelné (např. uteplování včelstev? na první pohled
> zcela racionální opatření).M.V.
>
> Ono by to fungovalo, len stále nechápem, prečo všetci konštruktéri úľov
> zabudli na jeden najdôležitejší fakt, úľ má po celý rok otvorený letáč.
> Vzduch v zimnom období prúdi do úľa sa nemá kde ohriať (včely úľ
> nevyhrievajú) jeho teplota je úmerná teplote, ktorú získa vzduch vo voľnom
> priestore. Práve preto vznikajú nedoruzumenia medzi "voľnomyšlienkármi" o
> zbytočnom utepľovaní úľa, zo zástancami potreby uteplených úľov.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41759


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu