76374

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


A.Turčáni (62.168.124.210) --- 6. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany

A pak se
objeví nějaký faktor, se kterým se při vrstvení té pyramidy vůbec
nepočítalo, tady to jsou konkrétně virová onemocnění spojená s varaózou a
mající s varaózou synergický efekt.

Na Konferencii sa stále častejšie objavujú upozornenia na vírusové onemocnenie včiel dávané do súvisu ako synergický efekt, so zánikom včelstiev premnožením V.D. V podstate je to možné, len mi chýbajú priame dôkazy s vašetrenia uhynutých včiel, že v tom a v tom konkrétnom prípade v značnej miere vzájomne spolupôsobili pri jeho zániku okrem V.D. aj vírusy. To sa ani pri jednom tvrdení o tomto jave nikde u nás priamo neprevádzalo.

Je to len opakovaný prepis niekoho, kto to tvrdil bez konkrétnych dôkazov, t.j. na miestnych včelách.
Netvrdím, že to nie je možné (veď možné je všetko), ale takéto tvrdenie zľahčuje vinu včelára, ktorý keď nedokáže obhájiť svoju metodiku a dôkladnosť zásahov, vytiahne mariášový adut na ospravedlnenie svojej zlej metodiky, pri úhyne svojich včelstiev. Hovorí sa, že len pozerať sa nestačí, teba aj vidieť a zatiaľ vírusy nevídíme. Veď npr. čierne včely vidieť ešte neznamená, že tio zapríčinili vírusy, môžu to byť aj staré včely bez chĺpkov.

Aj na slovensku sa sporadicky vyskytujú úhyny (aj v mojom okolí), pritom na mojej včelnici (70 vč.) neuhynulo ani jedno včelstvo a pri boji s V.D. vystačím s tromi fumigáciami amitrazom. Vírusové ochorenie sa šíri masove a nedá sa zastaviť, preto sa nemôže vyskytovať izolovane. Reči o vírusoch padajú aj pri týchto prípadoch, ale potvrdené nikde neboli, preto úhyny včelstiev sa dajú jednoznačne pripísať (zatiaľ) len V.D., prípadne Noseme cerana, aj to s rezervou.

Na záver položím opatrnú otázku, nespoliehajú sa niektorí včelári len na kyselinu mravčiu (správna kocentrácia)
, ktorá nie je 100%-ná? Vkladajú Gabon PA 92 do včelstiev včas, na správne miesto, správny počet, je v záruke, nekrátia alebo zbytočne nepredlžujú čas respirácie vo včelstvách, robia fumigáciu resp.aerosolovanie v pravý čas so správnou koncentráciou


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26507


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Čermák K. (e-mailem) --- 6. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany

A.Turčáni napsal(a):
> Na Konferencii sa stále častejšie objavujú upozornenia na vírusové
> onemocnenie včiel dávané do súvisu ako synergický efekt, so zánikom
> včelstiev premnožením V.D. V podstate je to možné, len mi chýbajú priame
> dôkazy s vašetrenia uhynutých včiel, že v tom a v tom konkrétnom prípade v
> značnej miere vzájomne spolupôsobili pri jeho zániku okrem V.D. aj vírusy.
> To sa ani pri jednom tvrdení o tomto jave nikde u nás priamo neprevádzalo.
> Je to len opakovaný prepis niekoho, kto to tvrdil bez konkrétnych dôkazov,
> t.j. na miestnych včelách.
Ale ano, přímé důkazy jsou, zatím musíme vystačit se zprávami ze
zahraničí, ale i u nás už detekce virů ve včelstvech byla prováděna,
přesné výsledky momentálně neznám. Snad jako ukázka postačí překlad
abstraktu z článku skandinávských autorů v časop. Apidologie 1999, str.
475:
"Byli studovány včelí viry ve včelstvech Apis mellifera ze sedmi
severských stanovišť s různou infekcí roztočem Varroa d. Virus
zakalených křídel (CWV) byla nejrozšířenější infekce ve všech
včelnicích, resp. úrovních infekce roztočem. Detekce CWV nebyla spojena
s kolapsem včelstev v naší studii. Na jedné včelnici, kde včelstva
zkolabovala, byl detekován virus deformovaných křídel (DWV). Jakmile
byla na této včelnici dosažena určitá úroveň úmrtnosti, byly na DWV vždy
pozitivní vzorky živých i mrtvých včel. Ale i včelstva s nízkými
hodnotami úmrtnosti roztočů mohla být pozitivní na DWV a tento virus
mohl být v některých případech zjištěn několik týdnů před úhynem
včelstva. Na jiné včelnici s hynoucími včelstvy byla zjištěna akutní
virová paralýza (APV) v živých vzorcích ze včelstva těsně před jeho
kolapsem."
Myslím, že řeč faktů zde je jasná. Podobných článků (i docela nových) je
více, už jsem tu o některých informoval. Ze všech poznatků vyplývá, že
ačkoliv prvotní příčinou kolapsů včelstev je roztoč V.d., virózy
urychlují kolaps včelstva a roztoč také roznáší viry na další včelstva.
Ne každý druh viru je stejně nebezpečný pro včelstva...

> Aj na slovensku sa sporadicky vyskytujú úhyny (aj v mojom okolí), pritom na
> mojej včelnici (70 vč.) neuhynulo ani jedno včelstvo a pri boji s V.D.
> vystačím s tromi fumigáciami amitrazom.
>
Před nedávnem jste psal, že v okolí snad několika km nemáte žádné
sousední včely. To docela stačí pro to, aby populace roztoče ve Vašich
včelstvech byla silně inbrední a tedy málo životaschopná, proto se během
ročního cyklu nepřemnoží a vystačíte s podzimní fumigací. Letos (vlastně
2007) vím o několika včelařích, co léčili důkladně, i na jaře i v létě a
přesto o včelstva přišli - ti nemají to štěstí, že jsou bez sousedů,
jejich roztoči jsou několikrát vitálnější než inbredizovaní. A opakuji -
není správné zobecňovat zkušenosti z jednoho chovu na všechny ostatní
situace - někteří by na to mohli doplatit! Věc je složitější...
Doplňuji, že samečci roztoče V.d. stejně jako trubci včely m. jsou
haploidní, tedy všechny spermie jednoho samečka jsou geneticky naprosto
stejné (kopie) - to zvyšuje míru inbrídingu.

K. Čermák


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26513


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
G. Pazderka (80.78.146.248) --- 6. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany

Myslím, že přesně takové úhyny i u poctivě léčících, probíhají bez vlivu inbredního nebo vitálního.

Problém v našich polohách a stanoviště Antona nevyjímaje je v reinvazích a době, po kterou dokáže účinně léčivo zasáhnout většinu populace nejen daného včelstva, ale i druhých, většinou sousedových včelstev. Varroa má mnohem větší rádius šíření než třeba trubci. To si myslím a mám doufám proč si to myslet.

Poznám kde ZO nebo soused léčí nebo neléčí. Jestli toto podle pohledu včelař nerozezná podle svých včelstev, je v rizikové skupině abonentů na totální ztrátu. Je potom jedno jestli došel o včely po přemnožení roztoče nebo nějakého z virů.

..............
K.Čermák:>Před nedávnem jste psal, že v okolí snad několika km nemáte žádné
sousední včely. To docela stačí pro to, aby populace roztoče ve Vašich
včelstvech byla silně inbrední a tedy málo životaschopná, proto se během
ročního cyklu nepřemnoží a vystačíte s podzimní fumigací. Letos (vlastně
2007) vím o několika včelařích, co léčili důkladně, i na jaře i v létě a
přesto o včelstva přišli - ti nemají to štěstí, že jsou bez sousedů,
jejich roztoči jsou několikrát vitálnější než inbredizovaní. A opakuji -
není správné zobecňovat zkušenosti z jednoho chovu na všechny ostatní
situace - někteří by na to mohli doplatit! Věc je složitější...
Doplňuji, že samečci roztoče V.d. stejně jako trubci včely m. jsou
haploidní, tedy všechny spermie jednoho samečka jsou geneticky naprosto
<stejné (kopie) - to zvyšuje míru inbrídingu.,

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26516


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Čermák K. (e-mailem) --- 7. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany

Jenže on tento vliv působí, v různé intenzitě. Takže to nelze takto
odbýt, jak jste napsal...
Pokud někdo nemá blízko svého stanoviště jiná včelstva, pravděpodobnost
reinvaze je malá, pokud ten okruh je několik km, nemusí být reinvaze
žádná - pak je vliv inbredizace roztočů velmi významný, věřte tomu! To
jsem tím chtěl vysvětlit. Malá reinvaze (sem tam roztoč) zvýší vitalitu
populace roztočů o trochu, velká reinvaze o velmi mnoho. Reinvaze
situaci včelstva zhoršuje souběžně dvěma cestami - nárůstem počtu
roztočů zvenku a nárůstem jejich vitality. Když se k tomu přidají viry a
další negativní faktory, dojde snadno ke kolapsu...
K. Čermák

G. Pazderka napsal(a):
> Myslím, že přesně takové úhyny i u poctivě léčících, probíhají bez vlivu
> inbredního nebo vitálního.
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26543


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
G.Pazderka (80.78.146.248) --- 7. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany

Má moc velký spad po fumigacích a jestli tam dochází k nadměrné inbredizaci, o takovém místě bych určitě chtěl vědět více, protože by muselo být uzavřené a teoreticky nenakazitelné. (což není, jelikož je tam VD dlouhodobě živ a zdráv :-) )

.....
K.Čermák:>Jenže on tento vliv působí, v různé intenzitě. Takže to nelze takto
odbýt, jak jste napsal...
Pokud někdo nemá blízko svého stanoviště jiná včelstva, pravděpodobnost
reinvaze je malá, pokud ten okruh je několik km, nemusí být reinvaze
žádná - pak je vliv inbredizace roztočů velmi významný, věřte tomu! To
jsem tím chtěl vysvětlit. Malá reinvaze (sem tam roztoč) zvýší vitalitu
populace roztočů o trochu, velká reinvaze o velmi mnoho. Reinvaze
situaci včelstva zhoršuje souběžně dvěma cestami - nárůstem počtu
roztočů zvenku a nárůstem jejich vitality. Když se k tomu přidají viry a
další negativní faktory, dojde snadno ke kolapsu...<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26544


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Čermák K. (e-mailem) --- 7. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany

Chápete to černo-bíle. Jsou mezistupně. Navíc jsem netvrdil, že
inbredizovaný V.d. uhyne nebo nenarůstá jeho populace. Nikoliv, jen se
nemnoží tak rychle, roztoči jsou méně životaschopní a tudíž tolik
neškodí. Pokud znáte křivku nárůstu počtu roztočů ve včelstvu během
sezony, pochopíte, že oddálení včelstvu nebezpečné hranice počtu V.d.
(kys. mravenčí, přerušením plodování,působením inbrídingu) o dva nebo
tři týdny může znamenat jeho přežití.
Stejně mi připadá, že já o koze, Vy o voze (o účinnosti léčení)...
K. Čermák

G.Pazderka napsal(a):
> Má moc velký spad po fumigacích a jestli tam dochází k nadměrné
> inbredizaci, o takovém místě bych určitě chtěl vědět více, protože by
> muselo být uzavřené a teoreticky nenakazitelné. (což není, jelikož je tam
> VD dlouhodobě živ a zdráv :-) )
>
>






Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26572


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
(e-mailem) --- 7. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany

Tak přepiš předmět

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "Čermák K." <cermak.kv/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Racionalizace z jedne i druhe strany
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> Chápete to černo-bíle. Jsou mezistupně. Navíc jsem netvrdil, že
> inbredizovaný V.d. uhyne nebo nenarůstá jeho populace. Nikoliv, jen se
> nemnoží tak rychle, roztoči jsou méně životaschopní a tudíž tolik
> neškodí. Pokud znáte křivku nárůstu počtu roztočů ve včelstvu během
> sezony, pochopíte, že oddálení včelstvu nebezpečné hranice počtu V.d.
> (kys. mravenčí, přerušením plodování,působením inbrídingu) o dva nebo
> tři týdny může znamenat jeho přežití.
> Stejně mi připadá, že já o koze, Vy o voze (o účinnosti léčení)...
> K. Čermák
>
> G.Pazderka napsal(a):
> > Má moc velký spad po fumigacích a jestli tam dochází k nadměrné
> > inbredizaci, o takovém místě bych určitě chtěl vědět více, protože by
> > muselo být uzavřené a teoreticky nenakazitelné. (což není, jelikož je tam
> > VD dlouhodobě živ a zdráv :-) )
> >
> >
>
>
>
>
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26575


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
G. Pazderka (80.78.146.248) --- 7. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany

Ale ne, jsme na stejném vlaku o stejné stanici a stejnou cestou vycházíme z perónu. A černobílá reakce je u mne možná.

Vy jste reagoval na Antoniho stanoviště a došel jste k názoru, že by mohl mít stanoviště, kde dochází k ibridingu u roztočů. Potom jste něco naznačil, že i poctiví včelaři došli o svá včelstva přes léčbu, kterou mají.

Já reagoval, že Antoniho stanoviště takové určitě není. Antoni běžně píše o "odlehčovacích" fumigacích. Proto není vyjímkou.

Také jsem reagoval na Vaše sdělení, že i přes léčbu v létě včelaři došli o svá včelstva.

Já si dovolil reagovat, že je podstatné řešení reinvaze a její a monitoring a um poznat ji. Jestli to včelař nedokáže, dojde tedy o svá včelstva i přes léčení.

... popsal jsem to samé jinými slovy.

Posléze jste rozvinul téma na úrovně íbridingu a dostáváme se hlouběji do problematiky. Takže se mne snažíte zatáhnout dále do problematiky, kterou bezesporu znáte dobře - je to Vaše parketa, začeš Vám děkuji, ale naznačujete, že jsem to v minulé reakci odbyl. (nevím co?)

Opakuji. Zapletli jsme se a oto mi nešlo. Šlo mi oto, že takové stanoviště - u Antona s výskytem jakéhokoli významného íbridingu není.


Pro vysvětlení - vycházím také z jeho (antoniho) zajímavých popisů a sdělení.

Co se týká černobílé reakce - tak souhlas. Věřte, že udržet naživu a v dobré kondici do jara více jak 400 vyzimovaných včelstev v jedné osobě černobílé je. Jestli někde probíhá něco genově zajímavého u roztočů mne v chvíli kdy je ničím nezajímá.

Zajímá mne jen omezit nejen jeho množení, ale hlavně jeho reinvazi. To, že může takovým způsobem vlastně docházet k inbredním úrovním, protože nedochází tolik k zalézání dvou a více samiček je rozšířením mého nadhledu.




.........
K.Čermák:>Stejně mi připadá, že já o koze, Vy o voze<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26580


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Čermák K. (e-mailem) --- 8. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany

Stále si docela nerozumíme. Hlídat populaci roztočů ve Vašich včelách a
reinvaze je nepochybně podstatně důležitější pro Váš praktický včelařský
život. To co jsem psal o inbrídingu u roztočů, přimo nevyužijete. Ale
dají se tím vysvětlit některé situace, konkrétně proč někomu se roztoči
nepřemnožují a jinému ano. U p. Turčániho je velmi pravděpodobné, že
reinvaze jsou malé, protože jednou psal, že kolem sebe snad 5 km nemá
jiná včelstva (nepamatuji si jeho údaj přesně a teď to jednoznačně
neupřesnil). Tedy nešlo o můj názor, ale použití jeho informace! Jako
zkušený praktik došel k závěru, že stačí každý rok pouze podzimní
fumigace. Jenže stejný postup doporučovat všem ostatním je pro ně velmi
nebezpečné, jak i situace z uplynulé sezony ukazují. Snažil jsem se na
to upozornit, poradit. Každý je v jiné situaci...
Ona inbrední deprese probíhá i ve Vašich včelách, poté co důkladně
přeléčíte, takže v úlu zůstane jen několik málo roztočů, trvá to týdny
až měsíce do doby než dojde k reinvazím a než vždy dvě nebříbuzné
samičky zalezou do buňky a množí se tam - dojde ke křížení a nárůstu
vitality. Jak brzo a v jakém rozsahu dojde k reinvazím (zpočátku třeba
jen zalétáváním včel a trubců) je velmi rozdílné na různých
stanovištích. To jsem myslel černo-bílým viděním, tak jak jste Vaši
situaci napsal to vyznělo, že Vás se to absolutně netýká, že je to něco
zcela mimo Vás...
Tvrdíte, že "Šlo mi o to, že takové stanoviště u Antona s výskytem
jakéhokoli významného íbridingu není." Jak to víte? Já sice předpokládám
opak, ale ne s takovou jistotou jako Vy (takové jednoznačné soudy
považuji za ukvapené, odbyté posouzení). Nechť nám p. Turčáni sám
napíše, jak moc u něho působí reinvaze, určitě si i toho všímá. Z toho
se dá odhadnout, jak moc se množení roztoče omezuje inbrídingem. Mně jde
o to, že druzí včelaři mohou být v podobných situacích a zde mají jedno
z vysvětlení, proč je to tak a ne jinak... Jsou zprávy o tom, že volně
žijící osamocené včelstvo přežívá rok i dva, bez léčení. Proč asi?
Analogie - má-li někdo 5 včelstev a v okolí v doletu jiná nejsou, má o
starost míň - bude mu stačit jen podzimní přeléčení. Pokud na stejném
stanovišti bude mít 100 včelstev, bude situace už jiná -
životaschopnosti roztoče prospívá i migrace v rámci stanoviště, protože
větší populace roztočů snižuje jejich příbuznost a tím vliv inbrední
deprese.
K. Čermák


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26609


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 8. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany

Nechť nám p. Turčáni sám
napíše, jak moc u něho působí reinvaze, určitě si i toho všímá. Z tohose dá odhadnout, jak moc se množení roztoče omezuje inbrídingem. K.Č.

Páni, či chcete alebo nie, ani ja nevčelárim vo vzduchoprázdne. Aj okolo mňa sú stovky včelstiev, i keď momentálne nie tak blízo aby som na ne svojimi očami videl. Jedny odišli zbierať med a peľ na nebeské lúky, ďalšie prilietajú zo zálohy, ktoré prinášajú nenapraviteľný "zásobovači" rojov, znovu a znovu snažia "včeláriť, jedny odleteli v podobe rojov do hlbokých lesov a predsa len môžu zásobovať moje včelstvá novou krvou V.D.

Potom je ťažké predpokladať a tvrdiť, že "moje" klieštiky sú neschopné enormného rozmnožovania. Ešte v počiatkoch osídľovania nových území klieštikmi, sa tvrdilo, že sa na nezamorených územiach dokáže presunúť prirodzenou cestou o 30 km. Potom by pre ne nemal byť pre ne problém presunúť sa o 3-5 km.
Reinváziu som sledoval (je to ťažšie ako spočítať stovky ažtisícky klieštokv), ale som stále skeptický, aby zvýšená zamorenosť včelstiev bola spôsobená silnou reinváziou. Vo vzdialenosti 2,5 km (vzdušná čiara) sa nachádza stanovište, na ktorom už 10-ky rokov úspešne žijú včelstvá, ani raz nezaznamenali kolaps. Pritom v dedine sú včelári, ktorým sa to stalo. Aj z tohoto príkladu vychádzam, že dobrou a správnou starostlivosťou, s prostriedkami, ktoré včelár má k dispozícii, dokáže udržať V.D. na uzde.

Keďže už 20 rokov sledujem odpad V.D. na podložkách, viem provnávať výsledky z jednotlivých rokov u včelstiev, viem posúdiť ako a či reinvázia je tak častá ako sa to o nej tvrdí. Včelstvá mám na podstavcoch vždy po 5 včelstiev, s medzerami 10-15 cm medzi jednotlivými úľmi. Aj tohoto roku som sledoval včelsvo (a tých príkladov je niekoľko), ktoré bolo v strede palety. V tomto včelstve, bol celkový odpad 520 ks V.D. a v dvoch umiestnených po oboch stranách bol odpad po 55 ks. Logika vraví, že tie včelstvá trpia reinváziou najviac, ktoré sú najbližšie, veď kontakt je možný! Moja logika v tomto prípade zlyháva! Je jasné, že druhá moja logika hovorí o tom, že rozvoj klieštika v sezóne v tom, ktorom včelstve je závislý od toho, aký zostatok samičiek V.D. ostane po poslednej fumigácii či aerosolovaní vo včelstve. To však včelár nedokáže určiť.
Nasledujúce riadky neberte ako radu pri boji s V.D.! Aby som priblížil môj tech. postup (TP), uvádzam.

25.8 robím vo všetkých včelstvách odľahčovaciu fumigáciu, odpadne v priemere 25 % samičiek V.D. nachádzajúcich sa na včelách.

1.10 druhú odľahčovaciu fumigáciu,odpadne znovu od 25 % (ak je ešte zaviečkovaný plod), po 98+-3 %. Aj tohoto roku bola v tomto čase bezplodovosť.

5.11-10.11 posledná záverečná fumigácia, t.zv. záverečná fumigácia, kedy už v mojich podmienkach nie absolútne žiaden plod (ešte som nezaznamenal). V tých včelstvách kde je odpad nad 5 ks, robím aj 4-tu fumig.
Tak pôzdnu fumig. robím aj napriek tomu, že noci sú už aj mrazy, ale nie je plod, čo je absolutnou podmienkou na zasiahnutie každej samičky.
Viem aj to, že amitraz vo fumigante pôsobí vo včelstve asi 30-45 min., čo stačí na to, aby fumigant prenikol i cez zomknutý chumáč včiel do prieduchov klieštika, kde cez nervové zakončenie ukončí jeho život.
Skúšky, ktoré som robil potvrdili, že ak bol klieštik na včelách bol zasiahnutý a vypadol z neho síce pozdejšie (1-2 dni) ale vypadol.
Preto i keď v organizácii máme VAT-1 a je funkčný (3 roky), ešte som ho nepoužil, pretože môj TP je jednoduchý, rýchly, pohodlný a v mojom prípade zatiaľ i účinný.
Nuž čo k tomu dodať, som za predpísaný scenár veterinármi, ale ako niekto povedal v komentári, je to môj majetok a za jeho zdravoptný stav som zodpovedný sám.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26644


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Kozlík (194.212.232.6) --- 10. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany

ano i já si myslím, že jsme letos měli provést odlehčovací fumigaci a nenutit nikoho spoléhat se na kyselinu a nebo dokonce na Gabon, který i kdyby se nasadil včas, což se u nás prostě nestalo, tak by díky dlouhotrvajícímu účinku včelstva nezachránil.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26699


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Vojtěch (85.13.78.2) --- 7. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany

Jenže on tento vliv působí, v různé intenzitě. Takže to nelze takto
odbýt, jak jste napsal...
Pokud někdo nemá blízko svého stanoviště jiná včelstva, pravděpodobnost
reinvaze je malá, pokud ten okruh je několik km, nemusí být reinvaze
žádná - pak je vliv inbredizace roztočů velmi významný, věřte tomu! To
jsem tím chtěl vysvětlit. Malá reinvaze (sem tam roztoč) zvýší vitalitu
populace roztočů o trochu, velká reinvaze o velmi mnoho. Reinvaze
situaci včelstva zhoršuje souběžně dvěma cestami - nárůstem počtu
roztočů zvenku a nárůstem jejich vitality. Když se k tomu přidají viry a
další negativní faktory, dojde snadno ke kolapsu...
K. Čermák

Včelařím v oblasti moru. Byl jsem včelařem obviněn, že moje silné včely zlikvidovaly jeho včelstva. Když jsem najednou zjistil silný spad, obešel s dalekohledem všechna včelstva okolo a upozornil o tom na schůzi. Potom jeden včelař si dokonce včely odstěhoval jinam. Mladí včelaři začali včelařit u mne hned na jaře 2007. Zajímalo je, jak ten roztoč vypadá. Našli jsme prvního na podložkách až při doplňování zásob.Je otázkou jestli udržíme tento stav i v r. 2008, protože někteří včelaři jsou nepoučitelní.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26546


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 6. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany

Ale ano, přímé důkazy jsou, zatím musíme vystačit se zprávami ze
zahraničí, ale i u nás už detekce virů ve včelstvech byla prováděna,
přesné výsledky momentálně neznám. K.Č.

Veď práve o tom bola reč, hovoril som o našich dvoch krajinách, nie o zahraničí. Aj keď nás delí rieka Morava, naše technologické postupy sú na seba naviazané a nedajú sa od seba oddeliť. Aj keď sporadicky, dostávam sa ku prameňom o výskyte vírusov, takže ich nepodceňujem.
Ja som len naznačil, že u včelára X.Y. bolo preverené stanovište včiel v meste N.N., kde sa vyskytlo podozrenie na vírusovú chorobu. Odobraná vzorka sa skúmala na renomovanom pracovisku s výsledkom: vo vzorke včiel bol potvrdený vírus akútnej paralýze, ktorá spôsobil spolu s výskytom V.D. kolaps včelstiev. A to sa nestalo.
Renomovaný ústav nie je ani u Vás ani u nás alebo aj keď by boli nedokážu vírusové ochorenie idendifikovať.

Před nedávnem jste psal, že v okolí snad několika km nemáte žádné sousední včely. To docela stačí pro to, aby populace roztoče ve Vašich včelstvech byla silně inbrední a tedy málo životaschopná, proto se během ročního cyklu nepřemnoží a vystačíte s podzimní fumigací. K.Č.

No "několika km môže byť aj npr. 2 km,3 km vzdušnej vzislenosti tých stanovíšť mám viacej, takže nič nebráni tomu aby boli samčeky V.D. životaschopné a tie sú! Vzdušnou čiarou 14-15 km je stanovište 160 včelstiev a priateľovi skolabovalo asi 60 včelstiev. Sám však priznal, včely som zanedbal, jednoducho som nestačil. Bolo to slovo chlapa.

Čo tak využiť poznanie o malej životaschopnosti samčekov, na ich vlastné zničenie?

Stále si stojím za svojím presvedčením, že za kolapsy včiel sú v plnej miere zodpovední samotní včelári, ktorí svoju prácu nerobia zodpovedne a včas, lebo prostriedky máme k dispozícii. Na čo včelári stále zabúdajú, je fumigovanie bez zabepezpečenia bezplodovosti so záverečným a dokonalým fumigovaním. Ja týmto spôsobom som bojoval s V.D. už siedmu sezónu! Sledoval som aj tento rok rok odpad včiel, zdokumentoval podro a napriek 13 plodvým cyklom, bola priemerná zamorenosť 1 včelstva 236 ks, od 56 do 520 ks (v 1 včelstve nad 500 ks).

Ostáva stále otvorená otázka, dokedy bude amitraz (základ fumigantu) a ako sa zbytky prejavia v mede a dokedy ju budú rešpektovať v ňom zdravotné a potravinárske kontrolné orgány.

Táto diskusia dostáva šmrnc.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26523


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
G. Pazderka (80.78.146.248) --- 6. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany

Dokud nebude překročena Unijí povolená výše reziduií těchto léčiv v medu. Tak je to v Čechách. Nevím jak na Slovensku, ale u nás je maximální výše obsahu acrinathrinu a amitrazu (tuším, že i fluvalinatu) daná vyjímkou povolenou EU. Přesně to se monitoruje u medu, který je v nějaké pravidelnosti odebírán inspektory nejen u včelařů, ale i u vykoupeného medu a něco málo z trhu a dovozu. To je prvotní zájem při kontrolách medu a to se tichou poštou odesílá jako zpráva do Bruselu, že je to unás s léčivy OK. Až na druhém místě je nějaký dovoz, obsah antibiotik, falšování atp.

Více na Eurlexu a webu MZe.
.......
Anton Turčáni:>Ostáva stále otvorená otázka, dokedy bude amitraz (základ fumigantu) a ako
sa zbytky prejavia v mede a dokedy ju budú rešpektovať v ňom zdravotné a
potravinárske kontrolné orgány.,

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26528


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Čermák K. (e-mailem) --- 7. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany

A.Tur??ni napsal(a):
> Veď práve o tom bola reč, hovoril som o našich dvoch krajinách, nie o
> zahraničí. Aj keď nás delí rieka Morava, naše technologické postupy sú na
> seba naviazané a nedajú sa od seba oddeliť. Aj keď sporadicky, dostávam sa
> ku prameňom o výskyte vírusov, takže ich nepodceňujem.
>
Jenže jsem přesvědčený, že výsledky o virózách zjištěné v zahraničí
platí zrovna tak i u nás. V jednotlivostech budou odlišnosti, ale to
obecnější bude stejné. Proč uvažovat o tom, že u nás je to jinak?
Přitom platí, že varroáza je prvotní příčinou kolapsů, virózy to hodně
zhoršují, ale samy o sobě (tam kde nejsou/nebyli v minulosti roztoči)
zdaleka tak neškodí.

> Renomovaný ústav nie je ani u Vás ani u nás alebo aj keď by boli nedokážu
> vírusové ochorenie idendifikovať.
>
Ale je - laboratoř ŠVPÚ v Dolném Kubíně to umí! V ČR jsou už také
výsledky rozborů, možná je brzy budu znát - něco o tom je v článku na
webu ČSV, tatáž zpráva je na
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0712/podzimni-ztraty-vcelstev-v-roce-2007,
ale bez podrobností z analýz viróz.

> Stále si stojím za svojím presvedčením, že za kolapsy včiel sú v plnej
> miere zodpovední samotní včelári, ktorí svoju prácu nerobia zodpovedne a
> včas, lebo prostriedky máme k dispozícii. Na čo včelári stále zabúdajú, je
> fumigovanie bez zabepezpečenia bezplodovosti so záverečným a dokonalým
> fumigovaním.
>
Jenže uplynulou sezonu uhynula včelstva i těm (některým), co léčili
skutečně zodpovědně - udělali ještě víc než to co píšete. Nejspíš proto,
že měli blízko včelaře - sousedy a že oni léčili nezodpovědně. Z
kolabujících včelstev se roztoči velmi rychle přenášejí do dalších
včelstev a s nimi i všechny příčiny a příznaky kolapsu. Je velmi
pravděpodobné, že v některých oblastech celou situaci výrazně zhoršily
virózy a také na varroázu náchylné chovy (linie) včel - to jsou ty s
krátkověkými včelami a přitom velmi plodné - jak už jsme diskutovali v
jiném vlákně. Vše souvisí se vším...

K. Čermák

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26545


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu